ZPRÁVA o spolupráci v boji proti organizované trestné činnosti na západním Balkáně
29.10.2021 - (2021/2002(INI))
Výbor pro zahraniční věci
Zpravodaj: Lukas Mandl
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o spolupráci v boji proti organizované trestné činnosti na západním Balkáně
Evropský parlament,
– s ohledem na příslušné úmluvy OSN, zejména na Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a její protokoly (Palermský protokol z roku 2000) a na Úmluvu OSN proti korupci,
– s ohledem na trestněprávní a občanskoprávní úmluvy Rady Evropy proti korupci, které Rada Evropy otevřela k podpisu ve Štrasburku dne 27. ledna 1999 a dne 4. listopadu 1999, a na rezoluce (98) 7 a (99) 5 přijaté Výborem ministrů Rady Evropy dne 5. května 1998 a dne 1. května 1999, kterými byla ustavena Skupina států proti korupci (GRECO),
– s ohledem na Evropskou úmluvu o vzájemné pomoci v trestních věcech,
– s ohledem na Evropskou úmluvu o předávání trestního řízení,
– s ohledem na úmluvu Rady Evropy č. 198 o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu a o financování terorismu,
– s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o kyberkriminalitě (Budapešťská úmluva),
– s ohledem na činnost Výboru expertů pro hodnocení opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu (MONEYVAL) a doporučení Finančního akčního výboru,
– s ohledem na závěry Rady ze dne 26. června 2018, 18. června 2019 a 25. března 2020 o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení,
– s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/1788 ze dne 19. listopadu 2018 na podporu Střediska pro jihovýchodní a východní Evropu pro kontrolu ručních palných a lehkých zbraní (SEESAC) pro provádění regionálního plánu pro boj proti nedovolenému obchodování se zbraněmi v oblasti západního Balkánu[1],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. února 2018 s názvem „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu“ COM(2018)0065,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. července 2020 o strategii bezpečnostní unie EU (COM(2020)0605),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. července 2020 s názvem „Akční plán EU proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi na období 2020–2025“ (COM(2020)0608),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. dubna 2021 o strategii EU pro boj proti organizované trestné činnosti na období 2021–2025 (COM(2021)0170) a doprovodný pracovní dokument útvarů Komise s názvem „EMPACT, stěžejní nástroj EU pro spolupráci v boji proti organizované a závažné mezinárodní trestné činnosti“ (SWD(2021)0074),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. dubna 2021 o strategii EU pro boj proti obchodování s lidmi 2021–2025 (COM(2021)0171),
– s ohledem na dohody o operativní a strategické spolupráci mezi Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou, Severní Makedonií a Srbskem a na pracovní ujednání o navázání spolupráce mezi donucovacími orgány Kosova a agenturou Europol,
– s ohledem na dohody o spolupráci mezi Eurojustem a Albánií, Černou Horou, Severní Makedonií a Srbskem,
– s ohledem na dohody o spolupráci v oblasti správy hranic mezi Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) a Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou, Severní Makedonií a Srbskem,
– s ohledem na berlínský proces a protikorupční závazky zemí západního Balkánu z roku 2018,
– s ohledem na posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti ze dne 12. dubna 2021, které bylo vypracováno agenturou Europol, a na posouzení hrozeb organizované trestné činnosti na internetu, kterou tato agentura vydala dne 5. října 2020,
– s ohledem na zprávu Úřadu OSN pro drogovou kriminalitu (UNODC) nazvanou „Měření organizované trestné činnosti na západním Balkáně“,
– s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o boji proti obchodování s lidmi ve vnějších vztazích EU[2],
– s ohledem na své doporučení ze dne 19. června 2020 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k západnímu Balkánu v návaznosti na summit konaný v roce 2020[3],
– s ohledem na svá usnesení z období 2019–2020 o zprávách Komise o Albánii, Bosně a Hercegovině, Kosovu, Černé Hoře, Severní Makedonii a Srbsku,
– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0298/2021),
A. vzhledem k tomu, že se organizovaný zločin stal ústředním tématem mezinárodních záležitostí a hrozbou pro mír a rozvoj, což si vyžaduje společnou a koordinovanou reakci ze strany EU, jejích členských států a mezinárodních partnerů;
B. vzhledem k tomu, že účinný boj proti organizovanému zločinu je součástí procesu přistoupení k EU, zejména v rámci tematického okruhu základních zásad a kapitoly jednání 24 o spravedlnosti, svobodě a bezpečnosti;
C. vzhledem k tomu, že korupce a organizovaná trestná činnost jsou nadále vážným problémem v celém regionu západního Balkánu, což může mít rovněž negativní dopady na členské státy EU; vzhledem k tomu, že sítě organizované trestné činnosti jsou úzce propojeny a zakořeněny v členských státech EU i v zemích mimo EU;
D. vzhledem k tomu, že proces evropské integrace zemí západního Balkánu je přímo závislý na normalizaci jejich vzájemných vztahů i vztahů s členskými státy EU;
E. vzhledem k tomu, že organizovaná trestná činnost na západním Balkáně je strukturálním problémem s hluboce zakořeněnými vazbami na podnikatelskou sféru a státní instituce a je jedním ze symptomů zmocňování se státu, který mají reformy související s procesem integrace do EU překonat;
F. vzhledem k tomu, že organizovaná trestná činnost a korupce jdou ruku v ruce s praním peněz, daňovými úniky, klientelismem a beztrestností;
G. vzhledem k tomu, že organizované zločinecké skupiny dobře spolupracují napříč hranicemi a etnickými dělícími liniemi na rozdíl od policejních a soudních orgánů zemí západního Balkánu, které naléhavě potřebují svou koordinaci zlepšit;
H. vzhledem k tomu, že organizované zločinecké skupiny spolupracují se skupinami ze zemí v širším evropském sousedství při činnostech, jako je obchodování s lidmi, převaděčství migrantů, pašování artefaktů a praní peněz;
I. vzhledem k tomu, že klíčem k vymýcení organizované trestné činnosti jsou harmonizované právní rámce a jejich účinné provádění, nezávislé orgány pro boj proti korupci a trestné činnosti a skutečná politická vůle;
J. vzhledem k tomu, že podle zprávy UNODC s názvem „Measuring Organized Crime in the Western Balkans“ (Měření organizované trestné činnosti na západním Balkáně) se stíhání a odsouzení zaměřuje spíše na nižší úrovně zločineckých organizací, přičemž vůdci skupin se na západním Balkáně častěji těší beztrestnosti;
K. vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti se staly důležitými zúčastněnými stranami v boji proti organizované trestné činnosti a korupci v celém regionu a hrají klíčovou roli zejména při monitorování a hodnocení protikorupčních politik;
L. vzhledem k tomu, že je zapotřebí více výzkumu a spolehlivějších údajů o organizovaném zločinu, aby bylo možné lépe navrhnout účinná politická opatření proti organizované trestné činnosti a korupci v regionu;
M. vzhledem k tomu, že vzdělávání hraje klíčovou roli v prevenci kriminality a podpoře kultury zákonnosti;
N. vzhledem k tomu, že hrozba představovaná organizovanými zločineckými skupinami pocházejícími ze západního Balkánu byla v některých zemích neoprávněně použita jako argument proti přistoupení k EU, a proto by měla být náležitě řešena, aby bylo možné urychlit další kroky v procesu přistoupení zemí západního Balkánu k EU;
O. vzhledem k tomu, že pro splnění kritérií členství v EU musí země západního Balkánu provést komplexní reformy v klíčových oblastech a dosáhnout konkrétních výsledků v reformách soudnictví a v boji proti korupci a organizovanému zločinu;
P. vzhledem k tomu, že posílení právního státu a boj proti korupci a organizované trestné činnosti jsou základními kameny strategie EU pro západní Balkán z roku 2018;
Q. vzhledem k tomu, že z nástroje předvstupní pomoci (NPP II) bylo přiděleno přibližně 64 milionů EUR na projekty týkající se boje proti organizované trestné činnosti na západním Balkáně a byly z něho financovány četné vnitrostátní a mezinárodní projekty na podporu účinnějšího výkonu spravedlnosti v případech organizované trestné činnosti a korupce na západním Balkáně, včetně monitorování soudních řízení; vzhledem k tomu, že NPP III obsahuje rovněž specifické cíle pro vytváření účinných nástrojů určených k prevenci a boji proti organizované trestné činnosti, obchodování s lidmi a nedovolenými palnými zbožím, obchodování s drogami a praní peněz;
Obecná situace
1. zdůrazňuje, že organizovaná trestná činnost a korupce poškozují především občany zemí západního Balkánu, neboť podkopávají jejich právo na bezpečnost a sociální soudržnost i jejich důvěru v demokratický systém, vytvářejí překážky demokratickým reformám a brzdí proces přistoupení, přičemž mají také potenciální i skutečné nepříznivé dopady na bezpečnost a stabilitu členských států EU;
2. zdůrazňuje, že odepírání evropské perspektivy zemím západního Balkánu zhoršuje situaci v oblasti organizované trestné činnosti a že tuto situaci lze zlepšit podporou procesu integrace do EU a spoluprací s členskými státy; zdůrazňuje, že boj proti organizované trestné činnosti a pokrok v integraci do EU jsou vzájemně se posilující procesy, a proto je třeba proces integrace do EU urychlit;
3. vyjadřuje názor, že spojování liberalizace vízového režimu pro Kosovo s bojem proti organizované trestné činnosti je kontraproduktivní, neboť izolace podporuje trestnou činnost; znovu zdůrazňuje, že Kosovo splnilo všechna kritéria pro liberalizaci vízového režimu, a vyzývá Radu, aby vízový režim bez dalšího odkladu liberalizovala;
4. konstatuje, že právní stát a boj proti korupci a organizované trestné činnosti jsou klíčovými oblastmi, v nichž musí země západního Balkánu prokázat hmatatelné výsledky, aby dosáhly většího pokroku na cestě do EU; naléhavě je vyzývá, aby výrazně zintenzivnily své úsilí o pokrok v nezbytných reformách, a vyzývá EU, aby jako prioritu politiky rozšíření prosazovala správné provádění a uplatňování příslušných mezinárodních nástrojů, které prostřednictvím finanční pomoci a praktické spolupráce podporují právní stát a zaměřují se na boj proti korupci a organizované trestné činnosti;
5. vítá, že dne 14. dubna 2021 byla zveřejněna strategie EU pro boj proti organizované trestné činnosti na období 2021–2025, a naléhavě vyzývá EU, aby posílila mezinárodní spolupráci v oblasti boje proti organizované trestné činnosti, zejména se zeměmi západního Balkánu, s cílem účinně řešit tuto nadnárodní hrozbu;
6. konstatuje, že nedostatek pracovních příležitostí, korupce, dezinformace, prvky zmocňování se státu, nerovnost, zahraniční vměšování nedemokratických režimů, jako je Rusko a Čína, a pomalý proces přistoupení k EU patří mezi faktory, které činí společnosti západního Balkánu zranitelnými vůči organizované trestné činnosti; naléhavě vyzývá orgány zemí západního Balkánu a jejich mezinárodní partnery, zejména EU, aby zintenzivnily své úsilí při řešení těchto problémů, které podněcují nestabilitu, narušují integraci a zpomalují demokratický a hospodářský rozvoj;
7. vyjadřuje politování nad nedostatkem skutečné politické vůle u části místních politických elit bojovat proti organizované trestné činnosti a korupci a eliminovat veškeré prvky zmocňování se státu;
8. vyjadřuje politování nad tím, že v mnoha případech není soudnictví v zemích západního Balkánu dostatečně nezávislé a řádně nefunguje, a naléhavě žádá, aby byl při řešení výzev, které představuje organizovaná trestná činnost, přijat strategičtější přístup; vyzývá EU, aby poskytla další pomoc s cílem stimulovat kulturu profesionality a výkonnosti v trestním soudnictví a zlepšit integritu soudnictví; konstatuje, že ačkoli bylo dosaženo určitého pokroku v reformě soudnictví, je stále zapotřebí vynaložit značné úsilí, aby bylo dosaženo hmatatelných výsledků;
9. naléhavě vyzývá země západního Balkánu, aby plně řešily nedostatky svých systémů trestního soudnictví, včetně délky soudního řízení; vyzývá EU a další mezinárodní partnery, aby poskytli další pokyny pro donucovací orgány a soudnictví s cílem posílit profesionalitu a výkonnost trestního soudnictví;
10. vítá, že země západního Balkánu provedly do vnitrostátních právních předpisů normy EU a mezinárodní normy pro vyhledávání majetku z trestné činnosti, jakož i další úsilí v boji proti organizované trestné činnosti v tomto regionu, jako je rozvoj vládních koordinačních mechanismů a zvláštních soudů a jednotek donucovacích orgánů; vyjadřuje však politování nad tím, že provádění je stále nedostatečné, a naléhavě vyzývá orgány zemí západního Balkánu, aby dosáhly přesvědčivých výsledků při vymáhání tohoto majetku ve prospěch všech svých občanů a aby stanovily, že prioritou v boji proti korupci a organizované trestné činnosti bude konfiskace výnosů a nástrojů trestné činnosti; požaduje pomoc EU při podpoře odpovídajících kapacit pro donucovací orgány, jakož i náležité podmínky a zdroje, a zdůrazňuje zejména potřebu zvýšit odborné znalosti úřadů státních zastupitelství v oblasti finanční forenzní analýzy;
11. vyzývá země západního Balkánu, aby se vedle jednotlivých případů zaměřovaly na zločinecké organizace jako celek, a dosáhly tak přiměřených výsledků při stíhání a usvědčování vysoce postavených pachatelů trestné činnosti; konstatuje, že správné určení trestné činnosti jako „organizované“ a její precizní vyšetření je pro reakci trestního soudnictví zásadní; naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby doplnily legislativní mezery, které vystavují informátory a oznamovatele riziku, a aby je a jejich blízké příbuzné chránily před obtěžováním, žalobami nebo vyhrožováním, čímž se posílí schopnost rozbíjet organizované zločinecké skupiny a úspěšně bojovat proti korupci a organizované trestné činnosti; podporuje výměnu osvědčených postupů s členskými státy, které jsou v boji proti organizované trestné činnosti mimořádně úspěšné; vyzývá členské státy, aby podporovaly programy na ochranu svědků, a to i prostřednictvím přemístění;
12. vyzývá země západního Balkánu, aby dosahovaly udržitelných výsledků v boji proti organizované trestné činnosti, korupci a praní peněz a aby vypracovávaly pravidelné vnitrostátní zprávy o této problematice a posilovaly interinstitucionální spolupráci, včetně shromažďování a sdílení zpravodajských informací, s cílem lépe porozumět organizované trestné činnosti a bojovat proti ní;
13. opakuje, že je třeba odstranit politické a administrativní vazby na organizovanou trestnou činnost prostřednictvím jasných protikorupčních záruk a účinného stíhání případů korupce na vysoké úrovni; požaduje, aby EU navýšila podporu konsolidace veřejné správy založené na výsledcích; je velmi znepokojen zprávami a obviněními z vazeb mezi vysoce postavenými politickými představiteli a organizovanými zločineckými skupinami a neschopností soudního systému tato tvrzení prošetřit; zdůrazňuje, že stavebnictví patří na západním Balkáně k odvětvím, která jsou nejvíce ohrožena organizovanou trestnou činností a korupcí;
14. je znepokojen tím, že zločinecké organizace využívají pandemie COVID-19 ke svému prospěchu, mimo jiné zneužíváním přímých veřejných zakázek na základní zdravotnické vybavení a služby pro zdravotnická zařízení, prodejem padělaných certifikátů COVID-19 a rostoucí mírou lichvářských praktik; vyzývá orgány západního Balkánu, aby přijaly opatření proti padělaným očkovacím látkám a očkovacím průkazům; vyzývá Komisi, aby provázala rozpočtovou podporu s jasnými cíli v oblasti boje proti korupci; zdůrazňuje, že je třeba za tímto účelem vytvořit spolehlivé mechanismy pro monitorování provádění;
15. poukazuje na to, že nástroj předvstupní pomoci EU (NPP III) stanoví přísnou podmíněnost a že financování musí být upraveno nebo dokonce pozastaveno v případě výrazného zpomalení nebo přetrvávajícího nedostatečného pokroku v oblasti tzv. „základních zásad“, zejména v oblasti právního státu a základních práv, včetně boje proti korupci a organizované trestné činnosti; zdůrazňuje, že je jak v bezpečnostním zájmu EU, tak její odpovědností zaručit, aby finanční prostředky EU nepůsobily kontraproduktivně tím, že posílí klientelistické sítě zkorumpovaných politiků a privilegovaných podniků;
16. konstatuje, že vazby mezi organizovanou trestnou činností, politikou a podniky existovaly již před rozpadem Jugoslávie a přetrvávají od 90. let 20. století; odsuzuje zjevný nedostatek vůle odpovědných orgánů otevřít archivy bývalé Jugoslávie; opakuje proto svou výzvu, aby byly zpřístupněny archivy bývalé Jugoslávie a umožněn zejména přístup ke spisům bývalé jugoslávské zpravodajské služby (UDBA) a zpravodajské služby Jugoslávské lidové armády (KOS) a aby byly dotyčné spisy vráceny příslušným vládám, pokud o to požádají;
17. zdůrazňuje význam spolupráce a sdílení zpravodajských informací s členskými státy, mezinárodními partnery, jako jsou Spojené státy americké, Kanada a Spojené království, a rovněž s mezinárodními organizacemi, jako je NATO, GRECO, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a UNODC;
18. vítá obnovenou konstruktivní angažovanost USA na západním Balkáně, včetně jejich zaměření na boj proti korupci; v této souvislosti upozorňuje na prezidentský dekret USA o uvalení sankcí na osoby, které přispívají k destabilizaci situace na západním Balkáně, a rovněž na opatření USA namířená proti jednotlivcům a subjektům za závažné korupční jednání; vyzývá EU, aby důkladně posoudila možné přiklonění se k takovým opatřením;
Konkrétní druhy organizované trestné činnosti
19. konstatuje, že země západního Balkánu jsou v případě obchodování s lidmi, které se týká především žen a dívek obchodovaných za účelem sexuálního vykořisťování, zeměmi původu, cílovými zeměmi i tranzitními zeměmi; konstatuje, že obchodování s lidmi je trestnou činností s nejvyšším poměrným podílem propojení s organizovanou trestnou činností; vyzývá příslušné orgány, aby se více zaměřily na prevenci a posilování odolnosti skupin, které jsou zranitelné vůči riziku obchodování s lidmi, a zdůrazňuje potřebu mezioborového genderově citlivého přístupu; vítá společné akce prováděné s mezinárodními partnery, včetně Interpolu a Europolu, které vedly k zatčení osob podezřelých z obchodování s lidmi a převádění lidí;
20. konstatuje, že země západního Balkánu slouží jako tranzitní koridor pro migranty a uprchlíky a že velké pohyby obyvatelstva v posledních letech představují pro tento region a členské státy obrovskou výzvu; požaduje zvýšené úsilí v boji proti převaděčství migrantů a při ochraně základních práv převáděných osob, zejména nezletilých osob bez doprovodu, a rozsáhlejší výměnu informací a lepší koordinaci mezi zeměmi západního Balkánu a s členskými státy; vybízí EU a její členské státy, aby poskytovaly více pomoci při řešení těchto otázek, například pomocí finanční a technické podpory, uzavíráním neformálních dohod a dohod o statusu a podporou spolupráce prostřednictvím společné operativní kanceláře a operační platformy pro trasu přes východní Středomoří, a to při zohlednění specifik a potřeb trasy přes západní Balkán, jakož i prostřednictvím pomoci při vytváření důstojných podmínek přijímání; požaduje posílení ochrany vnějších hranic EU ve spolupráci se státy západního Balkánu;
21. zdůrazňuje, že zásadní význam pro odhalování kriminality a prevenci jejího pronikání do legální ekonomiky má záchyt finančních prostředků z trestné činnosti; poukazuje na to, že důležitým politickým nástrojem v boji proti korupci, nezákonným finančním tokům a daňovým únikům je transparentnost skutečného vlastnictví; vítá snahu vlád zemí západního Balkánu o řešení problému praní peněz, mimo jiné přijetím revidovaných rámců pro boj proti praní peněz; vyjadřuje však znepokojení nad tím, že tyto rámce nejsou správně uplatňovány; opakuje, že je nutné podstatně lépe prosazovat ustanovení o náležité péči a zvýšit transparentnost skutečného vlastnictví, a to i v bankovním sektoru;
22. se znepokojením upozorňuje na velký podíl šedé ekonomiky (podle odhadů více než 30 % HDP v regionu) a na masivní nelegální platby v hotovosti, které proudí napříč západním Balkánem; vyzývá vlády v tomto regionu, aby pokud možno zavedly opatření k omezení neformální ekonomiky; zdůrazňuje, že nedostatečná regulace internetového bankovnictví zvyšuje riziko praní peněz, a vyzývá státy západního Balkánu a Komisi, aby se v rámci procesu rozšíření EU zabývaly otázkou mezinárodní a regionální harmonizace předpisů;
23. vítá závazek zemí západního Balkánu bojovat proti nezákonnému obchodování s ručními palnými a lehkými zbraněmi, zejména tím, že na summitu EU se zeměmi západního Balkánu v Londýně, jehož cílem je bojovat proti nedovolenému držení, používání a výrobě palných zbraní a obchodování s nimi, přijmou příslušný regionální plán; zdůrazňuje však, že podle Akčního plánu EU proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi na období 2020–2025 je nelegální držení palných zbraní a obchodování s nimi i nadále závažným problémem, neboť většina zbraní, které jsou nalezeny a použity v rámci organizované trestné činnosti v celé EU, pochází z tohoto regionu; vyzývá šest zemí západního Balkánu, aby investovaly do programu na podporu odzbrojení;
24. vyzdvihuje důležitou práci Střediska pro jihovýchodní a východní Evropu pro kontrolu ručních palných a lehkých zbraní (SEESAC) při zvyšován kapacity celostátních a regionálních zúčastněných stran v oblasti kontroly a omezování šíření a zneužívání ručních palných a lehkých zbraní a naléhavě vyzývá k větší spolupráci s tímto střediskem a ke koordinaci činnosti;
25. konstatuje, že šest zemí západního Balkánu zůstává významným tranzitním regionem pro obchodování s drogami a že nejčastější trestnou činností, za kterou se v regionu odsuzuje, je výroba drog a obchodování s nimi; vítá, že roste počet společných protidrogových operací; vyzývá v této souvislosti k prohloubení spolupráce mezi donucovacími orgány EU, jako je Europol a donucovací orgány členských států a zemí západního Balkánu; zdůrazňuje, že donucovací orgány musí rozvíjet svou kapacitu, aby mohly lépe monitorovat obchod s drogami a bojovat proti němu;
26. bere na vědomí nárůst organizované kybernetické trestné činnosti; vítá úsilí zemí západního Balkánu o rozšíření jejich kapacity pro boj proti počítačové kriminalitě a zvýšení počtu případů stíhání této trestné činnosti; vybízí EU, aby při řešení problematiky počítačové trestné činnosti dalších online hrozeb pomáhala zemím západního Balkánu vhodnými nástroji a prostředky při řešení počítačové kriminality, mj. prostřednictvím nově vytvořeného Evropského průmyslového, technologického a výzkumného centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost; poukazuje na význam boje proti manipulativním dezinformacím v úzké spolupráci s evropskými partnery;
27. vyzývá EU a země západního Balkánu, aby se společně zabývaly setrvalými a rostoucími hrozbami pro ochranu a zachování kulturního dědictví a pašováním kulturních statků, zejména v oblastech konfliktu; naléhavě vyzývá k prohloubení spolupráce s nejrůznějšími úřady prosazujícími právo, mj. na základě okamžité výměny informací mezi zpravodajskými službami, a k intenzivnější spolupráci mezi orgány činnými v trestním řízení a uměleckou a archeologickou obcí;
28. konstatuje, že země západního Balkánu musí zvýšit své úsilí v boji proti další nezákonné činnosti organizovaných zločineckých skupin, mezi niž patří mimo jiné vykořisťování pracovní síly, trestné činy proti životnímu prostředí, jako je nezákonná těžba dřeva a pytláctví, a vydírání;
Spolupráce s EU (jejími členskými státy a agenturami) a meziregionální spolupráce
29. vítá prohloubenou spolupráci mezi EU a zeměmi západního Balkánu v boji proti organizované trestné činnosti a vybízí EU, aby dále podporovala budování kapacit na západním Balkáně a usnadňování policejní a soudní spolupráce v boji proti organizované trestné činnosti; zdůrazňuje, že veškeré dohody o spolupráci mezi agenturami EU a třetími zeměmi musí plně respektovat základní práva a zajišťovat odpovídající úroveň ochrany údajů; vyzývá země západního Balkánu k další harmonizaci právních předpisů s acquis EU v oblasti veřejných zakázek, boje proti organizovanému zločinu a terorismu, praní peněz a počítačové kriminality;
30. doporučuje, aby byly posíleny stávající struktury sponzorované EU, jako je Rada pro regionální spolupráci, a mohly tak důsledně hrát svou úlohu při podpoře další spolupráce mezi EU, jejími členskými státy a zeměmi západního Balkánu;
31. vítá uzavření dohod o spolupráci mezi Eurojustem a Albánií, Severní Makedonií, Černou Horou a Srbskem a také zmocnění k zahájení jednání s Bosnou a Hercegovinou; naléhavě vyzývá Radu, aby co nejdříve schválila zahájení jednání o obdobné dohodě s Kosovem, neboť justiční spolupráce v trestních věcech se všemi zeměmi západního Balkánu má zásadní význam pro boj proti organizované trestné činnosti, zejména proti obchodování s lidmi a pašování drog, které představují většinu trestné činnosti v regionu; konstatuje, že Eurojust usnadnil přibližně 200 společných trestních vyšetřování mezi členskými státy EU a zeměmi západního Balkánu;
32. oceňuje úspěšnou spolupráci se styčnými státními zástupci z Albánie, Černé Hory, Severní Makedonie a Srbska vyslanými do Eurojustu za účelem poskytování podpory při přeshraničním vyšetřování, do něhož jsou jejich země zapojeny, a upozorňuje na výrazný nárůst počtu případů po jmenování těchto styčných státních zástupců; v této souvislosti vybízí k podobné spolupráci se zbývajícími zeměmi v tomto regionu; vítá rostoucí počet případů v rámci justiční spolupráce od roku 2019 navzdory náročným okolnostem způsobeným pandemií COVID-19;
33. zdůrazňuje, že západní Balkán je pro Europol regionem zvláštního významu; vítá dohody o operativní spolupráci mezi Europolem a pěti zeměmi západního Balkánu stejně jako pracovní ujednání s kosovskými orgány činnými v trestním řízení; vyzývá k uplatňování veškerých ustanovení těchto dohod a oceňuje úspěšné operace vedené v rámci této spolupráce; vítá otevření styčného úřadu Europolu v Albánii v roce 2019 a rozhodnutí otevřít podobné styčné úřady v Bosně a Hercegovině a v Srbsku; vybízí k podobné spolupráci se zbývajícími zeměmi v tomto regionu; poukazuje také na význam spolupráce s Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO) a Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF); vyzývá v této souvislosti EU a země západního Balkánu, aby vytvořily rámec pro plodnou spolupráci mezi Úřadem evropského veřejného žalobce a zeměmi západního Balkánu s cílem zajistit, aby mohl tento úřad účinně vykonávat své pravomoci v oblasti financování poskytovaného ze strany EU, zejména v oblasti fondů NPP III v zemích západního Balkánu;
34. vítá pracovní dohody uzavřené Agenturou EU pro vzdělávání a výcvik (CEPOL) se zeměmi západního Balkánu, které se zaměřují na konkrétní témata související s bojem proti organizované trestné činnosti; zdůrazňuje, že je důležité dále upevnit zavedené mechanismy mezi agenturou CEPOL a regionem západního Balkánu; bere na vědomí specializované zprávy o jednotlivých zemích, které vydává Skupina států proti korupci (GRECO), a zdůrazňuje, že je důležité, aby přistupující země prohloubily spolupráci s touto skupinou a důkladně zaváděly její konkrétní doporučení;
35. poukazuje na to, že Interpol je důležitým nástrojem v boji proti organizované trestné činnosti; lituje, že Kosovo dosud není členem Interpolu, přestože se o to několikrát pokusilo; vyzývá členské státy EU, aby aktivně podpořily snahu Kosova o vstup do této organizace; domnívá se, že členství všech šesti zemí západního Balkánu v Interpolu by dále zvýšilo účinnost opatření zaměřených proti mezinárodní trestné činnosti;
36. vítá vstup dohod s Albánií, Černou Horou a Srbskem týkajících se spolupráce při správě hranic v platnost, které Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) umožňují provádět v těchto zemích společné operace, jejichž účelem je zlepšovat správu hranic těchto zemí, bojovat proti přeshraniční trestné činnosti a kontrolovat nelegální migraci v souladu s mezinárodními normami a při dodržování veškerých lidských práv; vítá podobné dohody o postavení, které byly iniciovány se Severní Makedonií a Bosnou a Hercegovinou, a vyzývá všechny strany, aby zajistily co nejrychlejší ratifikaci těchto dohod a pracovaly na podobné dohodě s Kosovem; zdůrazňuje, že je třeba dále rozvíjet spolupráci mezi agenturou Frontex a zeměmi západního Balkánu v oblasti boje proti organizované trestné činnosti;
37. opakuje, že je třeba klást větší důraz na činnost v oblasti prevence a vzdělávání, především na negativní dopad organizované trestné činnosti a obchodování s lidmi, drogami a zbraněmi na společnost, stejně jako na správné pojetí občanství a posilovat odolnost, přičemž je třeba věnovat větší pozornost sociálně-ekonomickým podmínkám, zejména v příměstských a venkovských oblastech, a poskytovat podporu místním iniciativám zaměřeným na omezování náchylnosti k trestné činnosti a korupci, přičemž poukazuje na potřebu mezioborového genderově citlivého přístupu; poukazuje na význam budování demokratických kapacit na západním Balkáně, mimo jiné prostřednictvím specializovaných programů a pilotních projektů zaměřených na upevnění participativní demokracie a projednávání otázek spojených s bojem proti organizované trestné činnosti a korupci;
38. zdůrazňuje, že je důležité sledovat vazby mezi skupinami zapojenými do organizované trestné činnosti a radikalizovanými osobami a teroristickými organizacemi; připomíná, že EU hraje v boji proti financování terorismu a praní peněz důležitou úlohu; vybízí k další spolupráci v tomto ohledu, která by byla založena zejména na podpoře EU při vzdělávání finančních odborníků v regionu a na výměně informací, osvědčených postupů a know-how; vítá skutečnost, že účastníci summitu mezi EU a zeměmi západního Balkánu, který se konal dne 5. července 2021 v Berlíně, uznali, že s cílem zvýšit účinnost společné práce v boji proti závažné a organizované trestné činnosti, nezákonnému financování, korupci a terorismu je nutné zajistit mezirezortní reakci, včetně spolupráce se soukromým sektorem a organizacemi občanské společnosti;
39. zdůrazňuje, že regionální spolupráce je klíčem k účinnému boji proti organizované trestné činnosti; oceňuje práci stávajících regionálních iniciativ zaměřených na prohlubování interinstitucionálních vztahů v boji proti korupci a organizované trestné činnosti mezi zeměmi západního Balkánu, jako je například Středisko pro vymáhání práva v jihovýchodní Evropě, a podporuje další regionální spolupráci v rámci účinnějšího boje proti přeshraniční organizované trestné činnosti;
40. oceňuje úlohu, kterou hrají regionální iniciativy zahrnující členské státy EU a země západního Balkánu, jako je strategie EU pro jadransko-jónský region (EUSAIR), jadransko-jónská iniciativa, Středoevropská iniciativa a berlínský proces; vybízí členské státy EU i země západního Balkánu, aby se těchto iniciativ účastnily a plně využívaly jejich potenciál;
41. vítá financování projektů v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP), které zahrnují celý region a jejichž cílem je zlepšit schopnost zemí západního Balkánu bojovat proti korupci a organizované trestné činnosti; oceňuje zejména program NPP II na ochranu svědků, který vedl k vytvoření „balkánské sítě“; vyzývá k pokračování této spolupráce a k převzetí odpovědnosti partnerů ze západního Balkánu za udržení sítě při životě;
42. vyjadřuje podporu programu pro více zemí financovaného z NPP na „podporu účinnějšího výkonu spravedlnosti v případech korupce a organizované trestné činnosti na západním Balkáně prostřednictvím monitorování soudních procesů“ jako kroku k účinnější reakci soudních orgánů na korupci a organizovanou trestnou činnost na západním Balkáně; vyzývá vlády zemí západního Balkánu, aby zavedly veškerá doporučení, která byla formulována v rámci expertního hodnocení provedeného odborníky členských států;
43. domnívá se, že by se partneři ze západního Balkánu měli aktivně účastnit jednání konference o budoucnosti Evropy a zapojit se do širší evropské diskuse o boji proti organizované trestné činnosti;
44. vyzývá mezinárodní dárce, aby zajistili lepší koordinaci nejrůznějších programů boje proti organizované trestné činnosti a korupci na západním Balkáně, aby se nepřekrývaly a aby došlo ke zvýšení účinnosti mezinárodní spolupráce v těchto oblastech;
45. se znepokojením konstatuje, že v tomto regionu není dostatek věrohodných údajů o organizované trestné činnosti, a vyzývá země západního Balkánu, aby zlepšily poznatky o organizované trestné činnosti tím, že zvýší svou schopnost shromažďovat spolehlivé údaje o této oblasti a zpracovávat je; poukazuje na potřebu hlubšího mezioborového výzkumu a mezioborového genderově citlivého přístupu a vybízí země západního Balkánu, aby za účelem vytvoření vlastních statistických systémů, které by zaznamenávaly a analyzovaly údaje o organizované trestné činnosti, spolupracovaly s mezinárodními partnery s cílem zajistit lepší koncepci účinných opatření založených na důkazech, a bránit tak organizované trestné činnosti a korupci a bojovat proti nim;
Úloha občanské společnosti a sdělovacích prostředků
46. poukazuje na klíčovou úlohu organizací občanské společnosti, akademické obce a novinářů při sledování činnosti vlád a soudních a donucovacích orgánů a posuzování výsledků boje proti organizované trestné činnosti; konstatuje, že v zemích západního Balkánu jsou z velké části zavedeny právní a institucionální rámce pro naplňování klíčové úlohy organizací občanské společnosti, vyjadřuje však politování nad tím, že jejich potenciál není využíván v plné míře a že se tyto organizace, které se soustřeďují na korupci a organizovanou trestnou činnost, setkávají v některých případech ze strany své vlády s nepřátelstvím; vyzývá k tomu, aby byly tyto organizace více zapojeny do legislativního procesu a aby byly schopny smysluplně přispívat k vypracování klíčových právních předpisů; v této souvislosti vyzývá orgány západního Balkánu, aby urychleně vypracovaly a přijaly dokonalejší zákony o svobodném přístupu k informacím prostřednictvím inkluzivních procesů a uplatňovaly je;
47. oceňuje důležitou úlohu, kterou organizace občanské společnosti hrají v preventivní činnosti a při podpoře ohrožených skupin obyvatel, tvorbě politiky a přebírání kontrolní úlohy v případě nedostatku nezávislých veřejných orgánů; je znepokojen pomlouvačnými kampaněmi, nátlakem a zastrašováním, které urychlují zmenšování prostoru pro působení organizací občanské společnosti;
48. vybízí organizace občanské společnosti na západním Balkáně, aby vytvořily silnější sítě aktérů občanské společnosti, vyhledaly místní protějšky, které se zabývají podobnými otázkami, a vyměňovaly si další zkušenosti a osvědčené postupy, s cílem porozumět povaze a důvodům organizované trestné činnosti a podpořit prevenci radikalizace v regionu; vítá příspěvky ke strategickým komunikačním kampaním zúčastněných stran, jako je Síť pro zvyšování povědomí o radikalizaci a Evropská strategická komunikační síť;
49. konstatuje, že mnoho organizací občanské společnosti je závislých na soukromém financování a čelí obtížím při získávání dostatečných prostředků na zachování své činnosti; je si vědom toho, že granty se často poskytují jen na krátkodobé projekty a že se málo podporuje činnost potírající organizovanou trestnou činnost; uznává, že krátkodobé financování vede k tomu, že zaměstnanci jsou najímáni pouze pro účely konkrétního projektu, což vede k nedostatku stabilních pracovních standardů a neumožňuje rozvoj klíčových dovedností zaměstnanců, což má negativní vliv na dlouhodobé strategické plánování;
50. oceňuje hodnotnou práci investigativních novinářů, kteří informují o významných případech a odhalují vazby mezi organizovanými zločineckými skupinami, politiky a podnikatelskou sférou; důrazně odsuzuje agresivní chování, včetně cílených vražd, zastrašování, nenávistné projevy a pomlouvačné kampaně namířené proti investigativním novinářům a občanské společnosti; je obzvlášť znepokojen případy nenávistných projevů a pomlouvačných kampaní ze strany státních úředníků, poslanců, zástupců vlád, vládnoucích stran a médií vlastněných nebo částečně financovaných státem; vyzývá příslušné úřady a orgány činné v trestním řízení, aby zajistily ochranu investigativních novinářů a občanské společnosti, tak aby jim nic nebránilo v práci, a naléhavě vyzývá k potrestání všech forem nenávistných projevů namířených proti menšinám a ohroženým skupinám obyvatel, zejména národnostním a etnickým menšinám; opakuje svou výzvu adresovanou Komisi a Evropské službě pro vnější činnost, aby prohloubily svou spolupráci s občanskou společností, nevládními organizacemi, reformně orientovanými tvůrci politiky, akademickou obcí a nezávislými sdělovacími prostředky na místě a aby je více podporovaly; vybízí Komisi a místní delegace EU, aby ve spolupráci s místními zúčastněnými stranami rozšířily postupy pro pravidelné sledování případů korupce a organizované trestné činnosti;
51. vyjadřuje hluboké politování nad rostoucím počtem případů strategických žalob proti účasti veřejnosti (SLAPP), které se často využívají k vyhrožování novinářům a jednotlivcům s cílem zabránit jim v odhalování nepravostí páchaných osobami u moci; vyzývá orgány západního Balkánu, aby výrazně zvýšily svou snahu o transparentnost vlastnictví médií, nezávislost redakcí a ochranu svobody médií před politickými zásahy, jež jsou klíčovým prvkem svobodné demokratické společnosti a jsou naprosto nezbytné pro úspěch v boji proti organizované trestné činnosti a korupci;
°
° °
52. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a také vládám a parlamentům členských států a zemí západního Balkánu.
INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
Datum přijetí |
26.10.2021 |
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
60 4 6 |
||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Alviina Alametsä, Alexander Alexandrov Yordanov, Maria Arena, Petras Auštrevičius, Traian Băsescu, Anna Bonfrisco, Reinhard Bütikofer, Fabio Massimo Castaldo, Susanna Ceccardi, Włodzimierz Cimoszewicz, Katalin Cseh, Tanja Fajon, Anna Fotyga, Michael Gahler, Kinga Gál, Giorgos Georgiou, Sunčana Glavak, Raphaël Glucksmann, Klemen Grošelj, Bernard Guetta, Márton Gyöngyösi, Sandra Kalniete, Dietmar Köster, Stelios Kouloglou, Maximilian Krah, Andrius Kubilius, Ilhan Kyuchyuk, David Lega, Miriam Lexmann, Nathalie Loiseau, Antonio López-Istúriz White, Claudiu Manda, Lukas Mandl, Thierry Mariani, David McAllister, Vangelis Meimarakis, Sven Mikser, Francisco José Millán Mon, Javier Nart, Gheorghe-Vlad Nistor, Urmas Paet, Demetris Papadakis, Kostas Papadakis, Tonino Picula, Manu Pineda, Giuliano Pisapia, Thijs Reuten, Jérôme Rivière, María Soraya Rodríguez Ramos, Nacho Sánchez Amor, Isabel Santos, Jacek Saryusz-Wolski, Andreas Schieder, Radosław Sikorski, Jordi Solé, Sergei Stanishev, Hermann Tertsch, Hilde Vautmans, Harald Vilimsky, Idoia Villanueva Ruiz, Viola Von Cramon-Taubadel, Thomas Waitz, Witold Jan Waszczykowski, Charlie Weimers, Isabel Wiseler-Lima, Salima Yenbou, Željana Zovko |
|||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Angel Dzhambazki, Andrey Kovatchev, Mounir Satouri |
|||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
60 |
+ |
ECR |
Angel Dzhambazki, Anna Fotyga, Jacek Saryusz-Wolski, Hermann Tertsch, Witold Jan Waszczykowski |
ID |
Anna Bonfrisco, Susanna Ceccardi |
PPE |
Alexander Alexandrov Yordanov, Traian Băsescu, Michael Gahler, Sunčana Glavak, Sandra Kalniete, Andrey Kovatchev, Andrius Kubilius, David Lega, Miriam Lexmann, David McAllister, Lukas Mandl, Vangelis Meimarakis, Gheorghe-Vlad Nistor, Radosław Sikorski, Isabel Wiseler-Lima, Željana Zovko |
Renew |
Petras Auštrevičius, Katalin Cseh, Klemen Grošelj, Bernard Guetta, Ilhan Kyuchyuk, Javier Nart, Urmas Paet, María Soraya Rodríguez Ramos, Hilde Vautmans |
S&D |
Maria Arena, Włodzimierz Cimoszewicz, Tanja Fajon, Raphaël Glucksmann, Dietmar Köster, Claudiu Manda, Sven Mikser, Demetris Papadakis, Tonino Picula, Giuliano Pisapia, Thijs Reuten, Nacho Sánchez Amor, Isabel Santos, Andreas Schieder, Sergei Stanishev |
The Left |
Stelios Kouloglou, Manu Pineda, Idoia Villanueva Ruiz |
Verts/ALE |
Alviina Alametsä, Reinhard Bütikofer, Mounir Satouri, Jordi Solé, Viola Von Cramon-Taubadel, Thomas Waitz, Salima Yenbou |
NI |
Fabio Massimo Castaldo, Kinga Gál, Márton Gyöngyösi |
4 |
- |
ID |
Krah Maximilian, Mariani Thierry, Rivière Jérôme |
NI |
Kostas Papadakis |
6 |
0 |
ECR |
Charlie Weimers |
ID |
Harald Vilimsky |
PPE |
AntonioLópez-Istúriz White, Francisco José Millán Mon |
Renew |
Nathalie Loiseau |
The Left |
Giorgos Georgiou |
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se