Zpráva - A9-0322/2021Zpráva
A9-0322/2021
Evropský parlament

ZPRÁVA o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o Evropském roce mládeže 2022

15.11.2021 - (COM(2021)0634 – C9‑0379/2021 – 2021/0328(COD)) - ***I

Výbor pro kulturu a vzdělávání
Zpravodajka: Sabine Verheyen
(Zjednodušený postup – čl. 52 odst. 2 jednacího řádu)


Postup : 2021/0328(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A9-0322/2021
Předložené texty :
A9-0322/2021
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o Evropském roce mládeže 2022

(COM(2021)0634 – C9-0379/2021 – 2021/0328(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0634),

– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 165 odst. 4 a 166. odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0379/2021),

– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne ... [1],

– s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne ... [2],

– s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A9-0322/2021),

A. vzhledem k tomu, že z důvodu naléhavosti lze přikročit k hlasování před uplynutím lhůty osmi týdnů stanovené v článku 6 Protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality;

1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.


Pozměňovací návrh  1

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU[*]

k návrhu Komise

---------------------------------------------------------

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o Evropském roce mládeže 2022

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 165 odst. 4 a čl. 166 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[3],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[4],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) V čl. 165 odst. 2 Smlouvy o fungování EU se uvádí, že cílem činnosti Unie je mimo jiné „podporovat účast mladých lidí na demokratickém životě Evropy“.

(2) V Bratislavském plánu ze dne 16. září 2016[5] se 27 hlav států a předsedů vlád zavázalo „nabídnout lepší příležitosti mladým“, zejména prostřednictvím „podpory EU členským státům v oblasti boje proti nezaměstnanosti mladých a o posílených programech EU zaměřených na mladé lidi“.

(3) V Římském prohlášení ze dne 25. března 2017[6] se vedoucí představitelé 27 členských států a Evropské rady, Evropského parlamentu a Evropské komise zavázali, že budou usilovat o Unii, „kde mladí lidé dostávají nejlepší vzdělání a odbornou přípravu a mohou studovat a nalézat uplatnění po celém kontinentu“.

(4) Ve Strategii Evropské unie pro mládež na období 2019–2027 se uznává, že mladí lidé jsou tvůrci svého vlastního života, přispívají k pozitivním změnám ve společnosti a obohacují ambice EU a že politika mládeže může přispět k vytvoření prostoru, v němž mohou mladí lidé využívat příležitostí a ztotožňovat se s evropskými hodnotami. Předcházející Evropské roky jako Evropský rok železnice 2021, Evropský rok kulturního dědictví 2018 nebo Evropský rok občanů 2013–2014 přinesly cenné zkušenosti, z nichž by měly vycházet budoucí snahy o zapojení mladých lidí do utváření jejich budoucnosti a budoucnosti Evropy a posílení jejich postavení. 

(5) Nástroj NextGenerationEU zajišťuje urychlení souběžné transformace a umožňuje společně vyjít z pandemie silnější a otevřít nové perspektivy plné příležitostí pro mladé lidi, včetně kvalitních pracovních míst a přizpůsobení společenským změnám. Unie usiluje o to, aby se mladí lidé do zavádění nástroje NextGenerationEU plně zapojili, čímž by se posílila jejich úloha v ekologické a digitální transformaci.

(6) Dne 15. září 2021 předsedkyně von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie[7] oznámila, že Evropská komise navrhne, aby byl rok 2022 vyhlášen Evropským rokem mládeže. Předsedkyně von der Leyenová zdůraznila důvěru, kterou pro budoucnost Evropy čerpá z inspirace od mladých lidí v Evropě, a uvedla, že „chceme-li vytvořit Unii, která se jim bude podobat, musí mít i mladí lidé možnost utvářet budoucnost Evropy“. Evropa potřebuje vizi, zapojení a účast všech mladých lidí, aby vytvářela lepší budoucnost, a Evropa musí mladým lidem poskytnout příležitosti pro budoucnost – budoucnost, která bude ekologičtější, digitálnější a inkluzivnější. Předsedkyně proto navrhla „rok věnovaný ocenění mladých lidí, kteří toho tolik věnovali ostatním“.

(6a)  Evropský rok mládeže by měl vést k zahájení procesu reflexe o budoucnosti mladých lidí a jejich aktivní účasti na budování evropského projektu. V tomto smyslu by se politiky v oblasti mládeže měly stát horizontální prioritou začleňovanou do všech politik Unie.

(7) Aktivní účast mladých lidí na demokratických procesech má zásadní význam pro budoucnost Evropy a jejích demokratických společností. V souladu s Akčním plánem pro evropskou demokracii[8] má tedy Evropský rok mládeže za cíl podpořit aktivní zapojení mladých lidí do demokratického života Evropy, mimo jiné podporou činností zaměřených na účast mladých lidí z různých prostředí v procesech, jako je Konference o budoucnosti Evropy, podporou občanské angažovanosti a dobrovolnických iniciativ, a tím zvyšovat povědomí o společných evropských hodnotách a základních právech, jakož i o evropské historii a kultuře, sdružovat mladé lidi a činitele s rozhodovací pravomocí na místní, celostátní a unijní úrovni a přispívat k procesu evropské integrace.

(8) Uznává se rovněž zásadní úloha mladých lidí, kterou je třeba podporovat, aby „nasměrovali své neomezené aktivistické schopnosti do vytváření lepšího světa“. Evropský rok mládeže je konkrétním příspěvkem k Agendě OSN pro udržitelný rozvoj 2030[9], v níž se zdůrazňuje, že „děti, mladé ženy a muži jsou klíčovými hybateli změn“, a měl by dát další impuls k provádění dané agendy, ke směřování k udržitelnému rozvoji a ke zlepšení schopnosti mladých lidí utvářet budoucnost nejen Unie, ale také partnerských zemí EU a naší planety jako celku.

(9) Evropský rok by měl přispět ke zvýšení účasti mládeže na vnější činnosti EU ve všech politikách, přinést nové příležitosti ke vzdělávání a výměnám, partnerství a dialogu mezi mládeží z EU a partnerských zemí a posílit úlohu zapojení mládeže do strategické komunikace a veřejné diplomacie.

(9a)  Ve svých závěrech ze dne 5. června 2020 o mládeži a vnější činnosti Rada zdůraznila, že mladé generace přispívají k budování silnějších, legitimnějších, pokojnějších a demokratičtějších společností, v nichž jsou dodržována lidská práva a zásady právního státu a kde není nikdo opomíjen. Rada rovněž zdůraznila, že mladí lidé jsou významnými tvůrci změn a klíčovými partnery při provádění Evropského konsensu o rozvoji, Agendy 2030 a Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu[10] (dále jen „Pařížská dohoda“), a uznala jejich tvůrčí a inovativní potenciál a schopnosti. Rada rovněž zdůraznila význam investic do mladých lidí a význam práce s mladými lidmi, pomocí mladých lidí a pro mladé lidi v Evropě i mimo ni.

(10) Evropské cíle v oblasti mládeže, které jsou nedílnou součástí Strategie EU pro mládež a které pro mladé lidi vypracovali mladí lidé v rámci dialogu EU s mládeží, svědčí o tom, že mnoho mladých Evropanů má zájem podílet se na určování směru, kterým by se měl rozvoj Evropské unie ubírat.

(11) Evropský rok mládeže by měl podpořit úspěšné provádění první a třetí zásady Evropského pilíře sociálních práv[11], z nichž první zdůrazňuje, že „každý má právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení“, a druhý, že „každý právo na rovné zacházení a příležitosti, pokud jde o zaměstnání, sociální ochranu, vzdělávání a přístup ke zboží a službám dostupným veřejnosti“.  Evropský rok mládeže by tak měl přispět k uskutečnění hmatatelného pokroku, aby mohl být do roku 2025 vytvořen Evropský prostor vzdělávání, jehož cílem je podněcovat mladé lidi k osobnímu, sociálnímu a profesnímu naplnění a podporovat občanské vědomí tím, že bude ▌vytvořeno skutečné evropské prostředí pro vzdělávání, v němž hranice nebudou představovat překážku pro inkluzivní a vysoce kvalitní vzdělávání a odbornou přípravu pro všechny.

(11a)  Politické iniciativy přijaté v rámci Evropského roku mládeže by měly podporovat mladé lidi v tom, aby výrazně zlepšili svou sociální situaci a blahobyt tím, že se omezí překážky v přístupu k práci, vytvoří důstojné pracovní podmínky a podpoří automatické vzájemné uznávání titulů, kvalifikací a období studia v Unii.

(11b) Mladí lidé se zdravotním postižením byli účinky pandemie COVID-19 zasaženi obzvláště tvrdě a nyní čelí ještě vyššímu riziku sociálně-ekonomického vyloučení. Je proto nezbytné zavést cílená opatření, která podpoří jejich integraci na trhu práce a zajistí jim přístup ke kvalitním službám, aniž by čelili jakémukoli druhu diskriminace nebo překážek, včetně těch finančních.

(12) Evropský rok mládeže by měl podporovat úsilí Unie o rozšíření pracovních příležitostí pro mladé lidi při obnově po pandemii, jak je uvedeno v usnesení Evropského parlamentu o zárukách pro mladé lidi (2020/2764(RSP))[12], v němž se zdůrazňuje, že opatření k omezení volného pohybu osob způsobila náhlé narušení formálního a informálního vzdělávání, různých stáží a učňovské přípravy mladých lidí, jakož i pracovních míst, což ovlivnilo jejich příjem, potenciál pro vydělávání peněz a blahobyt, včetně jejich zdraví, zejména jejich duševního zdraví.

(12a)  Členské státy by měly Evropský rok mládeže využít k lepšímu prosazování a provádění posílené záruky pro mladé lidi, která mimo jiné stanoví, že všichni mladí lidé od 15 do 29 let by měli do čtyř měsíců od ztráty zaměstnání nebo ukončení formálního vzdělávání obdržet nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovského programu nebo stáže. Členské státy by navíc měly zajistit, aby posílená záruka pro mladé lidi doplňovala evropskou záruku pro děti a Strategii práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030 s cílem reagovat na potřeby dětí se zdravotním postižením a zajistit lepší přístup k běžným službám a nezávislému životu.

(12b) Ve svém usnesení ze dne 17. prosince 2020 o silné sociální Evropě pro spravedlivou transformaci[13] a usnesení ze dne 8. října 2020 o záruce pro mladé lidi[14] Evropský parlament kritizoval neplacené stáže, pokud nesouvisejí s nabýváním vzdělání, jako formu vykořisťování mladých pracovníků a porušování jejich práv, a vyzval Komisi, aby předložila právní rámec pro účinný a vymahatelný zákaz neplacených stáží a učňovské přípravy.

(13) Evropský rok mládeže by měl dát další impuls k vytváření kvalitních pracovních příležitostí pro mladé lidi v rámci balíčku na podporu zaměstnanosti mladých lidí (Youth Employment Support, YES), posílených záruk pro mladé lidi[15] a iniciativy ALMA (Aim, Learn, Master, Achieve – stanovit si cíl, učit se, osvojit si dovednost, dosáhnout cíle), která má být realizována v rámci Evropského sociálního fondu plus. ALMA by měla být koncipována jako přeshraniční program mobility pro znevýhodněné mladé lidi, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, jenž jim umožní získat odbornou praxi v zahraničí v doprovodu sociálních služeb, s cílem nabídnout těmto mladým lidem, a to i z venkovských, okrajových a méně rozvinutých regionů, vzdělání, odbornou přípravu nebo kvalitní zaměstnání. 

(13a)  Evropský rok mládeže by měl přispět k obnově a posílení struktur práce s mládeží, aby byly ve všech částech Unie udržitelné a odolnější, přičemž je třeba zaměřit se na přeshraniční spolupráci. Měl by rovněž podpořit uznávání kompetencí získaných prostřednictvím neformálního a informálního vzdělávání nebo prostřednictvím práce s mládeží a současně uznat práci s mládeží jako vzdělávací oblast stejné hodnoty, jako je vzdělávání a odborná příprava. Kromě toho by v rámci Evropského roku mládeže měly být organizovány činnosti ve školách a třídách s cílem skutečně oslovit mladé lidi a podpořit přímou účast studentů na činnostech Evropského roku mládeže.

(14) Usnesení Evropského parlamentu o dopadu onemocnění COVID-19 na mladé lidi a sport (2020/2864(RSP))[16] zdůrazňuje zvláště akutní dopad současné pandemie na mladé lidi, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), a podtrhuje nutnost řešit problémy, s nimiž se potýkají mladí lidé ze zranitelných skupin, konstatuje, že nezaměstnanost mladých lidí a jejich chudoba od vypuknutí pandemie soustavně rostou, a vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření k boji proti katastrofálním dopadům na zaměstnanost mladých lidí. Usnesení připomíná úlohu dobrovolné činnosti pro rozvoj životních a pracovních dovedností mladých lidí a konstatuje, že Evropský sbor solidarity může mladým Evropanům pomoci rozšířit si příležitosti nad rámec místní reality.

(14a) Pandemie COVID-19 vedla k nebývalému nárůstu problémů v oblasti duševního zdraví, zejména mezi mladými lidmi. Podíl mladých lidí s duševními onemocněními se ve srovnání s úrovní před pandemií COVID-19 a v porovnání s ostatními věkovými skupinami více než zdvojnásobil. Pandemie COVID-19 měla rovněž závažný sociální a hospodářský dopad. V rámci Evropského roku mládeže by proto měla být zejména vyvinuta udržitelná řešení s cílem řešit problémy spojené s duševním zdravím mladých lidí.

(15) Evropský rok mládeže by měl přispět k uplatňování usnesení Rady ze dne 1. prosince 2020, kterým se ustavuje Evropská agenda práce s mládeží[17], a závěrů Rady ze dne 22. května 2019 o mladých lidech a budoucnosti práce[18], závěrů ze dne 10. prosince 2019 o digitální práci s mládeží[19] a závěrů ze dne 7. prosince 2017 o inteligentní práci s mládeží[20].

(16) Vzhledem k významu boje proti klimatickým a přírodním krizím v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu[21] a dosáhnout cílů Organizace spojených národů v oblasti udržitelného rozvoje by měl Evropský rok mládeže přispět k začleňování opatření souvisejících s klimatem a přírodou a k provádění Zelené dohody pro Evropu[22] spravedlivým a inkluzivním způsobem a dále k provádění misí programu Horizont Evropa a balíčku „Fit for 55“[23], zejména tím, že bude mladé lidi motivovat k tomu, aby rozvíjeli vlastní iniciativy a tvůrčí nápady vedoucí k dosažení příslušných cílů.

(17) Evropský rok mládeže by měl dodat další stimul usnesení Evropského parlamentu o účinných opatřeních pro ekologičtější programy Erasmus+, Kreativní Evropa a Evropský sbor solidarity (2019/2195(INI))[24], které zdůrazňuje, že program Erasmus+ je prostřednictvím své podpory formálního a neformálního vzdělávání a odborné přípravy a díky podpoře aktivit s účastí mládeže zásadní pro zvyšování povědomí Evropanů, zejména mladých generací, s cílem je motivovat k aktivnímu a informovanému přístupu k udržitelnosti a příslušné politice a k tomu, aby se stali angažovanými a uvědomělými budoucími občany; v usnesení v této souvislosti podtrhává významná úloha organizací mládeže a občanské společnosti při sdílení osvědčených postupů a provádění projektů zvyšujících povědomí mladých generací o udržitelnosti.

(17a)  Evropský rok mládeže by měl vycházet ze stávajících programů a iniciativ na podporu mobility mladých lidí, jako je DiscoverEU, a usilovat o silnou součinnost s hlavními evropskými akcemi, festivaly a iniciativami, jako je Evropské hlavní město mládeže, Evropské hlavní město kultury, Den Evropy a Dny evropského dědictví.  

(18) Předsedkyně von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie zdůraznila, že „Evropa potřebuje všechny své mladé lidi“. Při plnění cílů by měl být Evropský rok plně inkluzivní a měl by aktivně podporovat účast osob s omezenými příležitostmi a z nejvzdálenějších regionů vytvořením strategie pro začleňování.

(18a) Je důležité, aby Evropský rok mládeže přispěl ke zvýšení zájmu mladých lidí o demokratický život a volební procesy a k jejich zapojení do demokratického života a volebních procesů, zejména na úrovni Unie. Podle průzkumu[25] Eurobarometru, který proběhl po volbách do Evropského parlamentu v roce 2019, byla účast mladých lidí v těchto volbách mnohem vyšší (42 %) než ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 (28 %). Stále se však obecně pohybuje na nízké úrovni.

(19) Evropský rok mládeže je pevně zakotven v zásadách uznávaných Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“)[26]. Cílem opatření a činností Evropského roku mládeže je zejména zajistit naprostou ▌rovnost pohlaví a právo na nediskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace a podporovat uplatňování Listiny. Ve Strategii EU o právech dítěte[27] a Evropské záruce pro děti[28] byl stanoven nový standard pro péči o děti a dospívající a jejich zastoupení a k dětem a mladým lidem se v nich přistupuje jako k aktivním občanům a aktérům změn.

(20) S cílem zajistit účinné a účelné provádění Evropského roku mládeže by měly být co nejvíce využity stávající mechanismy provádění. Aby se optimalizovala přidaná hodnota Evropského roku a dosáhlo se čistého pozitivního dodatečného dopadu na evropskou mládež, je třeba usilovat zejména o součinnost mezi Evropským rokem a programy Unie a o jejich doplňkovost a na této součinnosti a doplňkovosti stavět, a to včetně programů s mezinárodní působností specificky zaměřených na mladé lidi, programů bez nadnárodního nebo mezinárodního charakteru, zejména těch, které se týkají vzdělávání a odborné přípravy, sportu, kultury a médií, mládeže a jejího zdraví, a to i duševního, solidarity, dobrovolnických činností a sociálního začleňování, výzkumu a inovací, průmyslu a podnikání, digitální politiky, zemědělství a rozvoje venkova, které se zaměřují na mladé zemědělce, životní prostředí a klima, politiku soudržnosti, migraci, bezpečnost a mezinárodní spolupráci a rozvoj, a činností prováděných členskými státy.

(21) Vytvářením prostoru pro podporu těchto cílů současně na úrovni Unie a na celostátní, regionální i místní úrovni lze dosáhnout větší součinnosti a lepšího využití zdrojů. V tomto ohledu by Komise měla poskytovat Evropskému parlamentu, Radě a členským státům, Výboru regionů, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a orgánům a sdružením působícím v oblasti mládeže na úrovni Unie včasné informace a úzce s nimi spolupracovat. S cílem zajistit evropský rozměr činností rozvíjených v rámci Evropského roku mládeže se členské státy dále vyzývají, aby vzájemně spolupracovaly.

(22) Evropský rok mládeže by se měl rovněž zaměřit na akce a činnosti, které představují potenciální evropskou přidanou hodnotu. Pojem evropské přidané hodnoty je třeba chápat široce a lze jej prokázat různými způsoby, například tím, že akce nebo činnosti mají nadnárodní povahu, zejména pokud jde o spolupráci zaměřenou na dosažení udržitelného systémového dopadu, nebo přispívají k evropské identitě, povědomí a odpovědnosti mladých lidí, pokud jde o společné evropské hodnoty a základní práva, a schopnost podílet se na zastupitelské a participativní demokracii Unie.

(23) Na úrovni Unie by měly být nezbytné finanční prostředky na provádění tohoto rozhodnutí určeny v rámci ▌víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Aniž by byly dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu, mělo by být cílem poskytnout finanční prostředky na provádění tohoto rozhodnutí ve výši nejméně 10 milionů EUR a vytvořit za tímto účelem zvláštní rozpočtovou položku. V závislosti na dostupnosti finančních prostředků by mělo být možné zajistit ▌na podporu Evropského roku mládeže z rozpočtu Unie spolufinancování ▌v souladu s pravidly platnými pro příslušné programy. ▌ Evropský rok mládeže by měl být financován především uvolněním prostředků z dostupného rozpětí a zvláštních nástrojů, jež jsou k dispozici ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027. Financování Evropského roku mládeže by nemělo jít na úkor financování projektů, které jsou součástí stávajících programů Unie. Mělo by se uvažovat pouze o omezeném příspěvku z rozpočtových položek, které nesouvisejí s projekty realizovanými v rámci programu Erasmus+ a v rámci Evropského sboru solidarity. S cílem zajistit dlouhodobý odkaz této iniciativy a s ohledem na zkušenosti s Evropským rokem kulturního dědictví 2018 by na činnosti, které budou probíhat v roce 2023, měly být vyhrazeny další 2 miliony EUR.

(23a) Evropský rok mládeže by měl přispět k rozvíjení partnerství s mladými lidmi a mládežnickými organizacemi z kandidátských zemí a zemí jižního a východního sousedství a partnerství mezi nimi a měl by k tomu využít stávající platformy zřízené pro účely dialogu a partnerství mezi mladými lidmi, např. centrum pro spolupráci mládeže AU a EU (AU-EU Youth Cooperation Hub), platformu Youth Sounding Board a projekt Evropská mládež spolu.

(24) Jelikož cílů tohoto rozhodnutí nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jich může být z důvodu rozsahu a účinků navrhovaného opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(25) Vzhledem k dopadu pandemie COVID-19 na mládež a z toho plynoucí nutnosti vyjádřit v rámci letošního Evropského roku mládeže uznání mladým lidem, podpořit je a zvýšit jejich angažovanost s ohledem na situaci po pandemii, je vhodné stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

(26) Aby byla zaručena rychlá realizace Evropského roku mládeže v praxi, mělo by toto rozhodnutí vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1
Předmět

Rok 2022 se vyhlašuje „Evropským rokem mládeže 2022“ (dále jen „Evropský rok“).

Článek 2
Cíle

V souladu s cíli Strategie EU pro mládež na období 2019–2027 a evropskými cíli v oblasti mládeže je celkovým cílem Evropského roku posílit snahy Unie, členských států, ▌ regionálních a místních orgánů a aktérů občanské společnosti o posílení postavení mladých lidí a o jejich uznání, podporu a zapojení s ohledem na dlouhodobou situaci po pandemii. Evropský rok je zaměřen zejména na:

 

1. obnovu pozitivních vyhlídek mladých lidí, na něž měla nepříznivý dopad pandemie onemocnění COVID-19, s důrazem na to, že ekologická a digitální transformace a další politiky Unie nabízejí ▌mladým lidem a společnosti jako celku příležitosti ▌, přičemž je inspirován akcemi, vizemi a poznatky mladých lidí s cílem dále posílit a oživit společný projekt Evropské unie a naslouchat mladým lidem, brát v úvahu jejich potřeby a obavy, včetně těch, které zazněly na Konferenci o budoucnosti Evropy, a podporovat je ve vytváření konkrétních příležitostí podporujících začlenění a v úsilí o výsledky, a to při optimálním využívání nástrojů Unie;

2. povzbuzování a posilování postavení všech mladých lidí, zejména těch s omezenými příležitostmi, ze znevýhodněného prostředí, ze zranitelných a marginalizovaných skupin nebo ze zemědělských, okrajových a méně rozvinutých regionů, za tím účelem, aby získali relevantní znalosti a dovednosti a lépe chápali prostředí, v němž se vyvíjejí, a stali se tak aktivními a angažovanými občany, jakož i aktéry změn inspirovanými evropským pocitem sounáležitosti; patří sem též další úsilí o budování kapacit pro účast mladých lidí a občanskou angažovanost mezi mladými lidmi a mezi všemi zainteresovanými stranami, které pracují na zastupování jejich zájmů, a dále zapojení mladých lidí z různých prostředí do klíčových konzultačních procesů, jako je Konference o budoucnosti Evropy a dialog EU s mládeží;

3. pomoc všem mladým lidem, aby lépe chápali různé příležitosti, které ▌jim nabízejí veřejné politiky na úrovni EU, na celostátní, regionální a místní úrovni, a aktivní propagace těchto příležitostí, jejichž cílem je podpořit jejich osobní, sociální, ekonomický a profesní rozvoj v ekologickém, digitálním a inkluzivním světě, a současně systematicky odstraňovat zbývající překážky bránící takovému rozvoji;

4.  začleňování politiky týkající se mládeže do všech relevantních oblastí politiky Unie v souladu se strategií EU pro mládež na období 2019–2027 s cílem zajistit, aby hledisko mládeže bylo náležitě bráno v potaz na všech úrovních rozhodovacího procesu v Unii.

Článek 3
Druh opatření

1. Opatření, která mají být přijata za účelem dosažení cílů stanovených v článku 2, zahrnují na unijní, celostátní, regionální i místní úrovni a případně v partnerských zemích tyto činnosti související se záměry Evropského roku:

a) konference, kulturní či jiné akce a politické iniciativy zaměřené na mladé lidi a na podporu inkluzivní a přístupné diskuse o výzvách, včetně dopadu pandemie COVID-19, jimž čelí mladí lidé, a to i mladí lidé s omezenými příležitostmi a patřící ke zranitelným skupinám, zejména pokud jde o jejich sociální situaci a pracovní podmínky, včetně problému neplacených stáží a učňovských příprav, uznávání kompetencí získaných prostřednictvím neformálního a informálního vzdělávání a posilování struktur pro práci s mládeží a pro zajištění duševní pohody, a diskuse o postupu, který mohou přijmout zainteresované strany na různých úrovních;

b) podpora účasti mládeže a zlepšení stávajících nástrojů, kanálů a programů, které mladým lidem umožňují oslovit tvůrce politik, určením, shromažďováním a sdílením zkušeností a osvědčených postupů, a současně zvyšování povědomí tvůrců politik o těchto mechanismech;

c) shromažďování nápadů participativními metodami ve snaze spoluvytvářet Evropský rok za účelem rozvoje dlouhodobých projektů a politik pro evropskou mládež;

d) informační, vzdělávací a osvětové kampaně, jejichž cílem je předávat hodnoty, jako je úcta, rovnost, spravedlnost, solidarita, dobrovolnictví, pocit sounáležitosti a bezpečí, pocit, že mladí lidé jsou vyslyšeni a respektováni, s cílem stimulovat aktivní přínos mladých lidí k vytváření inkluzivnější, ekologičtější a digitálnější společnosti; 

e) vytvoření prostorů a nástrojů pro výměnu názorů o tom, jak v podnikatelském duchu přeměnit výzvy na příležitosti a nápady na činy, a současně i podpora tvořivosti, společenství a spolupráce;

f) provádění studií a výzkumu o situaci mladých lidí v Unii, rovněž vytvářením harmonizovaných evropských statistik, jejich využíváním a využíváním dalších relevantních údajů, jako jsou statistiky Unie, údaje z portálu wiki zaměřeného na mládež, zpráva EU o mládeži a Index pokroku mládeže, jakož i propagace a šíření daných výsledků na evropské, celostátní nebo regionální úrovni;

g) propagace programů, finančních příležitostí, projektů, akcí a sítí s významem pro mládež, a to i pomocí sociálních médií a online komunit.

2. Komise určí další již probíhající činnosti, které by mohly přispět k cílům Evropského roku, a umožní, aby odkazy na Evropský rok byly použity jako reference při propagaci daných činností, pokud tyto činnosti přispívají k dosažení uvedených cílů. Orgány Evropské unie a členské státy mohou rovněž určit tyto další činnosti a navrhnout je Komisi.

Článek 4
Koordinace na vnitrostátní úrovni

Za organizaci účasti na Evropském roce na vnitrostátní úrovni odpovídají členské státy. Členské státy za tímto účelem jmenují národní koordinátory. Národní koordinátoři zajišťují koordinaci příslušných činností na vnitrostátní úrovni. Zajišťují rovněž aktivní účast a zapojení mladých lidí, vnitrostátních rad mládeže a dalších mládežnických organizací občanské společnosti do společné tvorby a provádění činností v rámci Evropského roku.

Článek 5
Koordinace na úrovni Unie

1. Komise a koordinátor EU pro mládež zřídí pracovní skupinu složenou z národních koordinátorů, zástupců mládeže se zkušenostmi z dané oblasti, zástupců Komise a zástupců Evropského parlamentu za účelem koordinace průběhu Evropského roku. Tato zasedání rovněž slouží k výměně informací o provádění Evropského roku na vnitrostátní a unijní úrovni. ▌

2. Při koordinaci Evropského roku na úrovni Unie se uplatňuje průřezový přístup s cílem vytvořit součinnost mezi jednotlivými programy a iniciativami Unie relevantními pro mladé lidi a na koordinaci se bere náležitý ohled na vnitrostátní úrovni.

3. Aby pomohla při spoluutváření a realizaci Evropského roku na úrovni Unie, svolává Komise zasedání zainteresovaných stran a zástupců organizací nebo subjektů v oblasti mládeže, včetně Evropského fóra mládeže a dalších mládežnických organizací.

Článek 5a
Rozpočet[29]

Finanční krytí pro provádění tohoto rozhodnutí na období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022 činí 10 milionů EUR.

V zájmu podpory činností, které proběhnou v roce 2023, a zajištění dlouhodobého odkazu Evropského roku je třeba poskytnout na období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023 dodatečné finanční krytí ve výši 2 milionů EUR.

Evropský parlament a Rada schvalují roční rozpočtové prostředky v mezích víceletého finančního rámce na období 2021–2027.

Článek 5b
Spolufinancování

Na podporu realizace Evropského roku se z programů a finančních nástrojů Unie poskytuje spolufinancování v souladu s pravidly platnými pro tyto programy a nástroje.

Článek 6
Spolupráce na mezinárodní úrovni

Pro účely Evropského roku Komise v případě potřeby spolupracuje s mezinárodními partnery a příslušnými mezinárodními organizacemi, přičemž dbá na to, aby účast Unie byla viditelná. Komise zejména zajistí spolupráci s Radou Evropy, a to i v rámci partnerství mezi EU a Radou Evropy v oblasti mládeže, jakož i s mezinárodními mládežnickými sítěmi a organizacemi.

Článek 7
Sledování a hodnocení

Komise do 31. prosince 2023 předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o provádění, výsledcích a celkovém hodnocení iniciativ stanovených v tomto rozhodnutí.

Zpráva uvedená v prvním odstavci obsahuje nápady na další společné úsilí týkající se mládeže, díky němuž by byl zajištěn dlouhodobý odkaz iniciativy. 

Článek 8
Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament  Za Radu

předseda/předsedkyně  předseda/předsedkyně

 

 


 

POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Evropský rok mládeže 2022

Referenční údaje

COM(2021)0634 – C9-0379/2021 – 2021/0328(COD)

Datum předložení Parlamentu

14.10.2021

 

 

 

Příslušný výbor

 Datum oznámení na zasedání

CULT

21.10.2021

 

 

 

Výbory požádané o stanovisko

 Datum oznámení na zasedání

EMPL

21.10.2021

 

 

 

Nezaujetí stanoviska

 Datum rozhodnutí

EMPL

22.10.2021

 

 

 

Zpravodajové

 Datum jmenování

Sabine Verheyen

21.10.2021

 

 

 

Zjednodušený postup - datum rozhodnutí

21.10.2021

Projednání ve výboru

25.10.2021

 

 

 

Datum přijetí

12.11.2021

 

 

 

Datum předložení

16.11.2021

 

 

Poslední aktualizace: 30. listopadu 2021
Právní upozornění - Ochrana soukromí