ZPRÁVA o výsledcích jednání Petičního výboru v průběhu roku 2020
16.11.2021 - (2021/2019(INI))
Petiční výbor
Zpravodaj: Gheorghe Falcă
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
Výsledky jednání Petičního výboru v průběhu roku 2020
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o jednáních Petičního výboru,
– s ohledem na články 10 a 11 Smlouvy o Evropské unii (SEU),
– s ohledem na články 20, 24 a 227 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), jež odrážejí význam, který Smlouva přisuzuje právu občanů a obyvatel EU na předložení svých obav Parlamentu,
– s ohledem na článek 228 SFEU o úloze a funkcích evropského veřejného ochránce práv,
– s ohledem na článek 44 Listiny základních práv Evropské unie o právu předložit petici Evropskému parlamentu,
– s ohledem na ustanovení SFEU týkající se řízení o nesplnění povinnosti, zejména na články 258 a 260 této smlouvy,
– s ohledem na článek 54 a čl. 227 odst. 7 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Petičního výboru (A9-0323/2021),
A. vzhledem k tomu, že Parlament obdržel v roce 2020 1 573 petic, což představuje nárůst o 15,9 % oproti 1 357 peticím předloženým v roce 2019 a nárůst o 28,9 % oproti 1 220 peticím předloženým v roce 2018;
B. vzhledem k tomu, že v roce 2020 činil počet uživatelů, kteří podpořili jednu nebo více petic na internetovém portálu Parlamentu pro předkládání petic, 48 882, což představuje značný nárůst oproti 28 076 uživatelům zaznamenaným v roce 2019; vzhledem k tomu, že v roce 2020 vzrostl i počet kliknutí na podporu petic, jenž dosáhl celkové výše 55 129 kliknutí;
C. vzhledem k tomu, že k vyššímu počtu peticí zaregistrovaných v roce 2020 ve srovnání s předchozími lety významně přispělo množství peticí vyjadřujících obavy občanů ohledně veřejného zdraví a mimořádných socioekonomických problémů, které vznikly v důsledku vypuknutí pandemie onemocnění COVID-19; vzhledem k tomu, že 13,23 % petic obdržených v roce 2020 souviselo s pandemií onemocnění COVID-19;
D. vzhledem k tomu, že vysoký počet petic předložených v roce 2020 ukazuje, že v době krize se občané spoléhají na své volené zástupce na úrovni EU a přímo se na ně obracejí se svými obavami a stížnostmi;
E. vzhledem k tomu, že celkový počet petic je v poměru k celkovému počtu obyvatel EU i nadále nízký, což dokládá, že je třeba vyvíjet ještě větší úsilí, aby se zvýšilo povědomí občanů o jejich petičním právu, a povzbuzovat je k jeho uplatňování; vzhledem k tomu, že občané, kteří svého petičního práva využívají, očekávají od orgánů EU přidanou hodnotu v podobě nalezení řešení jejich problémů;
F. vzhledem k tomu, že kritéria přípustnosti peticí jsou stanovena v článku 227 SFEU a v článku 226 jednacího řádu Parlamentu, které vyžadují, aby petice předkládali občané nebo obyvatelé EU, kteří jsou přímo dotčeni záležitostmi spadajícími do oblasti činnosti EU;
G. vzhledem k tomu, že z 1 357 peticí předložených v roce 2020 jich bylo 392 prohlášeno za nepřípustné a 51 jich bylo staženo; vzhledem k tomu, že relativně vysoký podíl (24,92 %) nepřípustných petic z roku 2020 ukazuje, že stále panuje nedostatečné pochopení ohledně rozsahu a omezení oblastí působnosti Unie;
H. vzhledem k tomu, že právo předložit petici Evropskému parlamentu je jedním ze základních práv občanů EU; vzhledem k tomu, že petiční právo poskytuje občanům a obyvatelům EU otevřený, demokratický a transparentní mechanismus, který jim umožňuje obracet se přímo na své volené zástupce, a je proto pro občany důležitou možností, jak se aktivně zapojit do oblastí činnosti EU;
I. vzhledem k tomu, že petiční právo je pro Parlament příležitostí, jak posílit svou schopnost reagovat na stížnosti a obavy týkající se dodržování základních práv EU a právních předpisů EU v členských státech; vzhledem k tomu, že petice jsou proto užitečným zdrojem informací o případech nesprávného uplatňování nebo porušování práva EU, a umožňují tak Parlamentu a dalším orgánům a institucím EU posuzovat provádění a uplatňování práva EU a jeho případné dopady na práva občanů a obyvatel EU;
J. vzhledem k tomu, že Parlament se v mezinárodním měřítku již dlouho nachází na předním místě rozvoje petičního postupu a má nejotevřenější a nejtransparentnější petiční postup v Evropě, který předkladatelům petic umožňuje zapojit se do jeho činnosti;
K. vzhledem k tomu, že Petiční výbor pečlivě zkoumá a zpracovává každou petici předloženou Parlamentu; vzhledem k tomu, že každý předkladatel má právo obdržet odpověď – ve svém jazyce nebo v jazyce, který byl použit v petici, – v níž je informován o rozhodnutí o přípustnosti a následných opatřeních, které výbor přijme v přiměřené lhůtě; vzhledem k tomu, že každý předkladatel může požádat, aby bylo projednávání jeho petice znovu otevřeno, pokud dojde k jakémukoli relevantnímu vývoji;
L. vzhledem k tomu, že činnost Petičního výboru vychází ze vstupů, které obdrží od předkladatelů; vzhledem k tomu, že informace, které předkladatelé peticí uvádějí ve svých peticích a na schůzích výborů, mají spolu s hodnocením Komise a odpověďmi členských států a dalších orgánů pro práci výboru zásadní význam; vzhledem k tomu, že přípustné petice významně přispívají rovněž k činnosti ostatních parlamentních výborů, protože jsou Petičním výborem postupovány jiným výborům k vyjádření stanoviska nebo pro informaci;
M. vzhledem k tomu, že Petiční výbor přikládá posuzování petic a jejich veřejnému projednávání na svých schůzích mimořádný význam; vzhledem k tomu, že předkladatelé mají právo své petice představit a v diskusích často sami vystupují, čímž aktivně přispívají k činnosti výboru; vzhledem k tomu, že v roce 2020 uspořádal Petiční výbor 13 schůzí, na nichž se projednalo 116 peticí za přítomnosti 110 předkladatelů, přičemž 78 předkladatelů se aktivně zapojilo a na schůzi vystoupilo; vzhledem k tomu, že menší počet peticí projednávaných na schůzích v roce 2020 ve srovnání s rokem 2019 lze vysvětlit menším množstvím časových úseků vyhrazených pro schůze výboru, zejména od dubna do července, kdy došlo k omezení tlumočnických služeb v důsledku preventivních opatření Parlamentu v souvislosti s pandemií;
N. vzhledem k tomu, že hlavní problémy, na něž se upozorňovalo v peticích podaných v roce 2020, se týkají základních práv (zejména dopadu mimořádných opatření přijatých v souvislosti s COVID-19 na právní stát a demokracii, ale i svobodu pohybu, právo na práci, právo na informace a právo na vzdělání, přičemž velký počet petic se týká i práv LGBTQ+ v Unii), zdraví (zejména otázek souvisejících s krizí veřejného zdraví v důsledku pandemie, od ochrany zdraví občanů, včetně léčby a ochranných pomůcek, až po zvládání zdravotní krize v členských státech a nákup a distribuci očkovacích látek), životního prostředí (převážně těžebních činností a jejich dopadu na životní prostředí, jaderné bezpečnosti, znečištění ovzduší a zhoršování přírodních ekosystémů), spravedlnosti (zejména otázek souvisejících s přístupem ke spravedlnosti nebo s údajnými procesními nesrovnalostmi nebo obav v oblasti právního státu, jakož i přeshraničních případů únosu dítěte a práv péče o dítě), zaměstnanosti (zejména možností přístupu na trh práce a nejistého zaměstnávání), vzdělávání (zejména otázek v oblasti diskriminačního přístupu ke vzdělání) a vnitřního trhu (zejména otázek týkajících se vnitrostátních cestovních omezení zavedených v souvislosti s pandemií a jejich dopadu na volný pohyb osob v rámci EU i mimo ni), provádění dohody o vystoupení Spojeného království z Evropské unie a mnoha dalších oblastí činnosti;
O. vzhledem k tomu, že 79,7 % (1 254) peticí obdržených v roce 2020 bylo podáno prostřednictvím internetového portálu Parlamentu pro předkládání petic, přičemž v roce 2019 to bylo 73,9 % (1 003 peticí), což potvrzuje, že tento portál se stal zdaleka nejpoužívanějším kanálem pro předkládání peticí, jimiž se občané obracejí na Parlament;
P. vzhledem k tomu, že v roce 2020 získal internetový portál pro předkládání petic novou podobu, takže je nyní uživatelsky přívětivější, bezpečnější a přístupnější pro občany; vzhledem k tomu, že byly aktualizovány často kladené otázky, provedena řada zlepšení v oblasti ochrany údajů podle doporučení evropského inspektora ochrany údajů a zaveden nový mechanismus pro obnovu hesel; vzhledem k tomu, že se dále zlepšilo propojení mezi internetovým portálem pro předkládání petic, ePeti a PETIGREF a byly provedeny práce zajišťující integraci vnějšího vývoje a programu Hermes; vzhledem k tomu, že byl úspěšně vyřízen velký počet žádostí o individuální podporu;
Q. vzhledem k tomu, že v roce 2020 byla řada petic týkajících se onemocnění COVID-19 zařazena na pořad jednání postupem pro naléhavé případy;
R. vzhledem k tomu, že v roce 2020 uskutečnil Petiční výbor pouze jednu vyšetřovací misi; vzhledem k tomu, že se žádná další vyšetřovací mise nemohla uskutečnit kvůli situaci způsobené pandemií a rozhodnutí předsedy Parlamentu zrušit parlamentní akce, včetně delegací, v rámci nezbytných preventivních opatření přijatých za účelem omezení šíření onemocnění COVID-19 a minimalizace zdravotních rizik pro poslance a zaměstnance Parlamentu;
S. vzhledem k tomu, že Petiční výbor jako přidružený výbor uspořádal spolu s příslušnými výbory (Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) a Výborem pro kulturu a vzdělávání (CULT)) dne 15. října 2020 veřejné slyšení o evropské občanské iniciativě nazvané „Minority SafePack – jeden milion podpisů na podporu rozmanitosti v Evropě“; vzhledem k tomu, že kvůli pandemii se slyšení konalo v hybridním formátu a organizátoři evropské občanské iniciativy se mohli schůze účastnit distančně, zatímco veřejnost ji mohla sledovat prostřednictvím internetového přenosu;
T. vzhledem k tomu, že v práci Petičního výboru hraje zásadní úlohu Komise jakožto strážkyně Smluv a informace poskytnuté předkladateli petic jsou užitečné pro odhalení možných případů porušení nebo nesprávného uplatňování evropského práva;
U. vzhledem k tomu, že strategie Komise pro zpracovávání petic vychází z jejího sdělení z roku 2016 s názvem „Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování“ (C(2016) 8600);
V. vzhledem k tomu, že výroční zprávy Komise o kontrole uplatňování práva EU odkazují na petice velmi obecně, což svědčí o tom, že neexistuje řádný systém pro shromažďování informací o peticích a o tom, jak jsou propojeny s řízeními o nesplnění povinnosti nebo s akty EU;
W. vzhledem k tomu, že podle jednacího řádu je Petiční výbor odpovědný za vztahy s evropským veřejným ochráncem práv, který šetří stížnosti ohledně nesprávného úředního postupu v orgánech a institucích EU; vzhledem k tomu, že současná evropská veřejná ochránkyně práv Emily O’Reillyová předložila Petičnímu výboru svou výroční zprávu za rok 2019 na schůzi výboru konané dne 3. září 2020;
X. vzhledem k tomu, že Petiční výbor je členem Evropské sítě veřejných ochránců práv, která zahrnuje rovněž evropského veřejného ochránce práv, veřejné ochránce práv na vnitrostátní a regionální úrovni a obdobné orgány členských států, kandidátských zemí a dalších zemí Evropského hospodářského prostoru a jejímž cílem je podporovat výměnu informací o právu a politikách EU a sdílet osvědčené postupy;
1. zdůrazňuje zásadní úlohu Petičního výboru při ochraně a prosazování práv občanů a obyvatel EU, kterou výbor plní tím, že zajišťuje včasné a účinné prošetření obav a stížností předkladatelů peticí a v případech, kdy je to možné, i jejich řešení, a to prostřednictvím otevřeného, demokratického, rychlého a transparentního petičního postupu; zdůrazňuje zásadní význam petic, pokud jde o prosazování zásad přímé demokracie a zlepšování aktivní účasti občanů EU;
2. zdůrazňuje, že účast občanů na rozhodovacím procesu Unie je klíčová pro dosažení demokratičtější, otevřenější a transparentnější Unie; zdůrazňuje, že Petiční výbor hraje zásadní úlohu při zapojování evropských občanů do činností Unie a představuje diskusní fórum, jehož prostřednictvím mohou občané oslovit orgány EU; vyzývá orgány EU, aby zlepšily své reakce na problémy občanů při tvorbě politik tím, že budou zohledňovat názory a stížnosti vyjádřené v peticích;
3. opětovně zdůrazňuje, že je důležité, aby neustále probíhala veřejná diskuse o oblastech činnosti Unie s cílem zajistit, aby byli občané správně informováni o rozsahu pravomocí Unie a o různých úrovních rozhodování; v tomto ohledu vyzývá k účinným osvětovým kampaním; zdůrazňuje, že aktivní zapojení tiskových a komunikačních služeb na evropské i vnitrostátní úrovni a větší aktivita v oblasti sociálních médií by zvýšily viditelnost a schopnost práce Petičního výboru reagovat na obavy veřejnosti;
4. domnívá se, že toto úsilí by rovněž pomohlo zabránit dezinformacím o práci Petičního výboru v souladu s bojem proti dezinformacím podporovaným Komisí a přispělo by ke zvýšení povědomí občanů o jejich petičním právu, jakož i o rozsahu a omezeních působnosti Unie a pravomocí Petičního výboru, což by vedlo ke snížení počtu nepřípustných petic; domnívá se, že je rovněž důležité upozornit na úspěšné případy, kdy byla záležitost vznesená předkladatelem petice vyřešena za podpory Petičního výboru; v této souvislosti zdůrazňuje význam mnohojazyčné komunikační politiky EU pro lepší kontakt s občany ze všech členských států;
5. zdůrazňuje, že Konference o budoucnosti Evropy by měla být využita jako příležitost k vysvětlení úlohy Petičního výboru občanům EU s cílem zvýšit povědomí o petičním právu a povzbudit je, aby se aktivně zapojili a sdělovali své obavy a myšlenky svým voleným zástupcům;
6. upozorňuje, že petice jsou pro občany vstupními dveřmi do evropských orgánů a institucí a pro Parlament a ostatní orgány EU představují jedinečnou příležitost, jak být v přímém kontaktu s občany a obyvateli EU, porozumět jejich problémům a udržovat s nimi pravidelný dialog, zejména v případech, kdy jsou postiženi nesprávným uplatňováním práva EU; zdůrazňuje, že je třeba posílit spolupráci mezi Petičním výborem a hlavními příslušnými výbory, orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a vnitrostátními, regionálními a místními orgány, pokud jde o šetření a návrhy týkající se provádění a dodržování práva EU, včetně nezbytných odpovědí poskytovaných výboru; je přesvědčen, že tato spolupráce má zásadní význam pro projednávání a řešení obav občanů týkajících se uplatňování práva EU a přispívá k posílení demokratické legitimity a odpovědnosti Unie; vyzývá proto k aktivnější účasti zástupců členských států na schůzích výborů a k rychlejšímu odpovídání na žádosti o objasnění nebo o informace, které Petiční výbor zasílá vnitrostátním orgánům; vyzývá Komisi, aby přijala kroky k zajištění co nejsoudržnějšího a nejširšího výkladu oblasti působnosti článku 51 Listiny základních práv Evropské unie;
7. vyzývá Komisi, aby hrála aktivnější úlohu v Petičním výboru s cílem zajistit, aby občané obdrželi podrobnou a srozumitelnou odpověď;
8. zdůrazňuje, že je třeba respektovat přístup a názory Komise, které vyjadřuje ve svých odpovědích Petičnímu výboru, jakož i její úlohu strážkyně Smluv;
9. připomíná, že petice významným způsobem přispívají k úloze Komise jako strážkyně Smluv; zdůrazňuje, že posílená spolupráce mezi Petičním výborem a Komisí je zásadní pro zajištění úspěšného vyřizování petic; naléhavě vyzývá Komisi, aby se zdržela obecných odpovědí a aby na konkrétní žádosti předkladatelů petic reagovala včas, přesně, jasně a cíleně; vyzývá Komisi, aby v souvislosti s obdrženými peticemi zajistila transparentnost a přístup k dokumentům a informacím v rámci řízení EU Pilot, jakož i v rámci řízení EU Pilot a řízení o nesplnění povinnosti, která již byla ukončena, a aby při úvahách o tom, zda zahájit řízení o nesplnění povinnosti, zejména pokud se dané záležitosti týkají právních předpisů v oblasti životního prostředí, přednostně přihlížela k veškerým otázkám souvisejícím s porušováním právních předpisů EU, jež byly uvedeny v peticích;
10. žádá Komisi, aby objasnila svou pravomoc v souvislosti s peticemi, včetně petic upozorňujících na záležitosti, které spadají do oblasti působnosti EU, avšak nikoli do oblasti politiky, v níž má EU normotvornou pravomoc;
11. vyzývá vnitrostátní orgány, aby jednaly aktivně při přijímání nezbytných opatření, aby reagovaly na obavy občanů vyjádřené v peticích, které se týkají případů systematického nedodržování právních předpisů EU; vyzývá Komisi, aby pravidelně sledovala pokrok dosažený v dodržování právních předpisů EU v posuzovaných případech;
12. zdůrazňuje, že Petiční výbor musí dodržovat kritéria přípustnosti stanovená v článcích 226 a 227 SFEU a v jednacím řádu Evropského parlamentu;
13. připomíná, že pro důkladné a komplexní zpracování petic je nezbytná spolupráce s dalšími parlamentními výbory; konstatuje, že v roce 2020 bylo 56 petic zasláno dalším parlamentním výborům s žádostí o jejich stanovisko a 385 petic jim bylo zasláno pro informaci; vítá skutečnost, že Petiční výbor obdržel od jiných výborů 40 stanovisek a 60 prohlášení o zohlednění petic v rámci jejich činnosti; konstatuje, že veřejná slyšení pořádaná společně s dalšími parlamentními výbory usnadňují důkladné posouzení petic; připomíná, že předkladatelé petic jsou informováni o rozhodnutích, na jejichž základě jsou po ostatních výborech žádána stanoviska ke zpracování jejich petic; vyzývá parlamentní výbory, aby zintenzivnily své úsilí a k posuzování petic aktivně přispívaly osvědčováním svých odborných znalostí, a umožnily tak Parlamentu rychleji a uceleněji reagovat na obavy občanů; vyjadřuje politování nad tím, že petiční síť se v roce 2020 nemohla sejít kvůli situaci způsobené pandemií COVID-19;
14. domnívá se, že petiční síť je užitečným nástrojem pro zvyšování povědomí o otázkách, jež byly vzneseny v peticích, i pro usnadnění vyřizování petic v jiných výborech, kterým jsou zasílány pro získání jejich stanoviska nebo pro informaci; konstatuje, že je třeba usnadnit v rámci parlamentní a legislativní činnosti přijímání opatření v návaznosti na petice; je toho názoru, že tato síť by měla posílit dialog a spolupráci s Komisí a dalšími orgány EU; věří, že pravidelné schůze petiční sítě jsou klíčové pro posílení spolupráce mezi parlamentními výbory prostřednictvím výměny informací a sdílení osvědčených postupů mezi členy sítě; vyzývá Parlament, aby navrhl mechanismus, který by Petičnímu výboru umožnil přímo se zapojovat do legislativního procesu;
15. upozorňuje na své usnesení ze dne 17. prosince 2020 o výsledcích jednání Petičního výboru v průběhu roku 2019[1];
16. zdůrazňuje, že navzdory zkrácení časových úseků pro schůze výborů, k němuž došlo v roce 2020 v důsledku preventivních opatření Parlamentu s cílem zabránit šíření onemocnění COVID-19 v parlamentních prostorách a následného omezení možností tlumočení, vyjádřil Petiční výbor své stanovisko k důležitým otázkám vzneseným v peticích tím, že přispěl k velkému počtu parlamentních zpráv, zejména k uzavření Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii[2], o monitorování uplatňování práva Evropské unie v letech 2017 a 2018[3], o doporučeních pro jednání o novém partnerství se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska[4], o stavu základních práv v Evropské unii – výroční zpráva za roky 2018–2019[5], o snižování nerovností se zvláštním zaměřením na chudobu pracujících[6], o Turecku – výroční zpráva o pokroku za rok 2019[7] a o provádění směrnice Rady 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením[8]; oceňuje činnost sekretariátu Petičního výboru obecně, ale zejména pak během pandemie, kdy se jeho pracovní podmínky ztížily; zdůrazňuje, že je třeba zamyslet se nad výzvami, jimž čelíme během pandemie, a hledat způsoby, jak zlepšit práci výboru, zejména v dobách krize;
17. poukazuje na to, že členové Petičního výboru ve svých doporučeních pro jednání o nové dohodě se Spojeným královstvím zdůraznili, že každý občan EU pobývající ve Spojeném království má podle článku 227 SFEU právo předložit petici Evropskému parlamentu, účastnit se evropské občanské iniciativy a obracet se na veřejného ochránce práv po předpokládaném skončení přechodného období (31. prosince 2020), a vyzvali evropskou veřejnou ochránkyni práv, aby pokračovala ve své práci, zahájené během jednání o dohodě o vystoupení, s cílem zajistit transparentnost jednání v rámci budoucího partnerství mezi EU a Spojeným královstvím;
18. upozorňuje na velký počet peticí týkajících se onemocnění COVID-19, které Petiční výbor v roce 2020 prošetřoval a na něž odpověděl, nejčastěji v rámci svého postupu pro naléhavé případy; zdůrazňuje, že většina těchto petic požadovala ochranu základních práv a svobod občanů před mimořádnými opatřeními, včetně omezení volného pohybu osob, a transparentnost vývoje, nákupu a distribuce očkovacích látek proti onemocnění COVID-19; poukazuje na to, že předmětem těchto petic byly i problémy týkající se léčby a ochranných prostředků, jakož i posouzení způsobu řízení zdravotní krize v členských státech; připomíná rovněž, že mnozí předkladatelé petic vyjadřovali obavy ohledně dopadu mimořádných opatření přijímaných členskými státy, včetně omezení volného pohybu osob, na demokracii, právní stát a základní práva, a zpochybňovali cestovní a pracovní omezení a dále počáteční nedostatečnou koordinaci mezi členskými státy, pokud jde o kontroly na vnitřních hranicích, které představovaly překážky bránící volnému pohybu v schengenském prostoru, a zvláště problém pro přeshraniční pracovníky, studenty a páry tvořené státními příslušníky různých států, problém z hlediska řízení zrušených letů a cest během pandemie a koncepce náhrad dotčených leteckých společností; připomíná, že veškerá omezující opatření musí být nezbytná, přiměřená a dočasná; zdůrazňuje, že zajištění účinného, rovného a jednotného uplatňování práva EU má zásadní význam pro prosazování právního státu, který je jednou ze základních hodnot Unie a jejích členských států, v souladu s článkem 2 SEU, a to i v období krize, jako je pandemie COVID-19; je toho názoru, že zejména po dobu závažné krize je rychlé a účinné vyřizování petic předpokladem pro získání důvěry občanů v orgány EU;
19. zdůrazňuje rozhodnutí přijaté v prvních měsících pandemie, na jehož základě Petiční výbor upřednostňuje petice týkající se onemocnění COVID-19 s cílem řádně řešit naléhavé požadavky, které občané vyjádřili během prvních měsíců roku 2020;
20. má vážné obavy ohledně veřejného zdraví a socioekonomických škod způsobených pandemií onemocnění COVID-19; vítá vynikající práci Petičního výboru, který tím, že vyslovuje obavy občanů ohledně veřejného zdraví a socioekonomických krizí souvisejících s pandemií onemocnění COVID-19, přispěl k zajištění schopnosti Parlamentu reagovat na potřeby a očekávání občanů, zejména těch, kteří byli nejvíce zasaženi zdravotní krizí, pokud jde o schopnost Unie tuto globální výzvu řešit; v této souvislosti upozorňuje na důležitá následná opatření, která Petiční výbor přijal v reakci na otázky vznesené v peticích týkajících se onemocnění COVID-19 a která vedla k přijetí usnesení na plenárním zasedání o schengenském systému a opatřeních přijatých během krize způsobené onemocněním COVID-19[9], o právech osob s mentálním postižením a jejich rodin během krize COVID-19[10] a o řešení míry bezdomovectví v EU[11];
21. zdůrazňuje, že Petiční výbor významně přispívá k ochraně práv dětí, jak dokládá vyřízení několika petic týkajících se únosů dětí rodiči v Japonsku; poukazuje v této souvislosti na usnesení o mezinárodních a domácích únosech dětí z EU jedním z rodičů v Japonsku, jehož návrh přijal Petiční výbor dne 16. června 2020 a který byl přijat na plenárním zasedání dne 8. července 2020[12];
22. upozorňuje na slyšení ze dne 29. října 2020 na téma „Občanství Unie: posílení postavení, začlenění, účast“, které Petiční výbor uspořádal společně s Výborem pro právní záležitosti, Výborem pro ústavní záležitosti a Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci; domnívá se, že tato událost byla významným příspěvkem Parlamentu ke zprávě Komise o občanství EU za rok 2020 a k probíhající činnosti Petičního výboru v oblasti zapojení občanů;
23. konstatuje, že oblastí, která předkladatele petic v roce 2020 nejvíce znepokojovala, bylo spolu se základními právy zdraví, a uznává, že hlavním tématem práce Petičního výboru byly zdravotní problémy související s pandemií COVID-19; upozorňuje na usnesení o dodatečném financování biomedicínského výzkumu myalgické encefalomyelitidy, jehož návrh výbor přijal dne 30. dubna 2020 a které bylo přijato na plenárním zasedání dne 18. června 2020[13]; připomíná, že vědecká i pacientská obec toto usnesení Parlamentu vřele uvítaly, neboť vyzývá ke zvýšení informovanosti o tomto druhu onemocnění mezi členskými státy pořádáním vzdělávacích kurzů uzpůsobených veřejným orgánům, poskytovatelům zdravotní péče a veřejným činitelům obecně; v této souvislosti opakuje svou výzvu, že je třeba koordinovat a posílit úsilí v oblasti výzkumu a uvolnit další finanční prostředky, mj. v rámci programu Horizont Evropa, na podporu pokroku ve výzkumu s cílem řešit lidské a socioekonomické důsledky rostoucího počtu osob, které žijí a pracují s dlouhodobými invalidizujícími a chronickými onemocněními;
24. konstatuje, že otázky životního prostředí byly i v roce 2020 předmětem vážných obav předkladatelů petic; vyjadřuje politování nad tím, že předpisy v oblasti životního prostředí nejsou v členských státech vždy správně uplatňovány, což je popsáno v celé řadě petic, které se týkají znečišťování ovzduší, zhoršování stavu přírodních ekosystémů, jaderné bezpečnosti a dopadu těžební činnosti na životní prostředí; zdůrazňuje, že očekávání občanů EU v oblasti ochrany životního prostředí je důležité naplňovat; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy zajistila správné provádění právních předpisů EU v této oblasti;
25. připomíná zvláštní ochrannou roli, kterou Petiční výbor v EU zastává v rámci Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením; upozorňuje na důležitou probíhající činnost výboru spojenou s peticemi, které se týkají problematiky zdravotního postižení; konstatuje, že počet peticí týkajících se problematiky zdravotního postižení se v roce 2020 oproti předchozímu roku téměř zdvojnásobil; zdůrazňuje, že mezi hlavní výzvy, jimž čelí osoby se zdravotním postižením, patří i nadále diskriminace a přístup ke vzdělání a zaměstnání, a je přesvědčen, že Komise a členské státy musí vyvinout větší úsilí o zpřístupnění základních služeb v plném rozsahu; vyzývá k provedení konkrétních návrhů, jak podpořit inkluzivnost a usnadnit uznávání a přenositelnost dovedností v EU;
26. připomíná, že v roce 2020 věnoval Petiční výbor zvláštní pozornost diskusi o peticích, které upozorňovaly na obtíže, s nimiž se osoby s mentálním postižením a jejich rodiny potýkaly během pandemie COVID-19, zejména pokud jde o přístup ke zdravotnickým službám, osobní asistenci a kontakt s rodinami a pečovateli; poukazuje v této souvislosti na usnesení o právech osob s mentálním postižením a jejich rodin během krize COVID-19, které předložil Petiční výbor a jež bylo přijato na plenárním zasedání dne 8. července 2020; vítá výsledek každoročního semináře Petičního výboru o ochraně práv osob se zdravotním postižením – „Nová strategie v oblasti práv osob se zdravotním postižením“ –, který se konal na schůzi výboru dne 28. října 2020;
27. připomíná, že vztahy s evropským veřejným ochráncem práv jsou jednou z oblastí odpovědnosti, jež jednací řád Parlamentu svěřil Petičnímu výboru; vítá konstruktivní spolupráci Parlamentu s Úřadem evropské veřejné ochránkyně práv a také jeho zapojení do Evropské sítě veřejných ochránců práv; za důležité považuje pravidelné příspěvky veřejné ochránkyně práv k činnosti Petičního výboru během celého roku; je pevně přesvědčen, že orgány, instituce a jiné subjekty Unie musí zajistit, aby kroky v návaznosti na doporučení veřejné ochránkyně práv byly prováděny uceleně a účinně;
28. považuje za zásadní, aby se občané mohli přímo zapojit do zahajování legislativních návrhů; zdůrazňuje, že z hlediska Petičního výboru je evropská občanská iniciativa důležitým nástrojem aktivního občanství a jedinečným nástrojem evropské participativní demokracie, a proto je třeba k ní přistupovat otevřeně a vstřícně; zdůrazňuje, že veřejné slyšení je pro organizátory klíčovou příležitostí k tomu, aby veřejně představili svou iniciativu orgánům EU a odborníkům, což Komisi a Parlamentu umožní dobře pochopit, jaké jsou žádoucí výsledky evropské občanské iniciativy; vyzývá Komisi, aby zvažovala zahájení legislativního návrhu na základě obsahu jakékoli úspěšné evropské občanské iniciativy;
29. zdůrazňuje, že transparentnost a přístup veřejnosti k dokumentům orgánů a institucí EU jsou zásadní, aby se zajistila co nejvyšší úroveň ochrany demokratických práv občanů a jejich důvěra v evropské orgány; poukazuje na to, že stávající nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise již neodpovídá současné situaci; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že revize nařízení (ES) č. 1049/2001 je po řadu let pozastavena a nedošlo k žádnému pokroku; vyzývá Komisi, aby předložila návrh na přepracování nařízení z roku 2001 s cílem zvýšit transparentnost a odpovědnost prosazováním osvědčených správních postupů, v souladu s požadavky formulovanými v Lisabonské smlouvě;
30. zdůrazňuje, že internetový portál pro předkládání petic je zásadním nástrojem pro zajištění hladkého, účinného a transparentního předkládání petic; vítá v tomto ohledu zlepšení v oblasti ochrany údajů a bezpečnostních funkcí, díky nimž se stal portál pro občany uživatelsky vstřícnějším a bezpečnějším; zdůrazňuje, že je třeba i nadále usilovat o to, aby byl portál prostřednictvím sociálních médií veřejně známý, orientace v jeho prostředí jednodušší a aby byl plně přístupný všem občanům, zejména osobám se zdravotním postižením, které by měly mít mimo jiné možnost předkládat petice v národní znakové řeči; žádá, aby bylo na internetovém portálu pro předkládání petic zveřejňováno více informací, včetně pokroku v projednávání petic a šetření spolu s jinými orgány; vyzývá k posouzení toho, jak předejít využívání odcizené nebo falešné identity, a zdůrazňuje, že je naléhavě nutné změnit nebo aktualizovat elektronický systém registrace a podpisů tak, aby byl skutečně flexibilní a umožňoval účast občanů v souladu s jejich potřebami v reálném čase; podporuje vytvoření jednotného digitálního portálu, na němž budou mít občané přístup ke všem petičním postupům a příslušným informacím;
31. konstatuje, že ačkoli počet osob, které vyjadřují podporu jedné nebo více peticím, je na vzestupu, mnoho předkladatelů stále uvádí, že kroky, které je třeba učinit za účelem vyjádření podpory petici na internetovém portálu Parlamentu pro předkládání petic, jsou složité; domnívá se, že zjednodušení tohoto postupu by občanům umožnilo lépe uplatňovat petiční právo;
32. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a zprávu Petičního výboru Radě, Komisi, evropské veřejné ochránkyni práv, vládám a parlamentům členských států, jejich petičním výborům a vnitrostátním veřejným ochráncům práv nebo obdobným příslušným orgánům.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Podle čl. 227 odst. 7 jednacího řádu Evropského parlamentu podává Petiční výbor každoročně zprávu o výsledcích svých jednání. Cílem zprávy je poskytnout komplexní přehled činnosti výboru v roce 2020 a uvést statistické analýzy obdržených a zpracovaných petic a zhodnocení dalších parlamentních činností, jako je přijímání zpráv a stanovisek, organizace slyšení a vztahy výboru s jinými orgány EU. Stojí za to připomenout, že jádro práce Petičního výboru vychází z práva předložit petici k Evropskému parlamentu, které vykonávají občané a obyvatelé EU na základě článku 227 SFEU, a že tato práce není přímo navázána na pracovní harmonogram Komise.
Vypuknutí pandemie COVID-19 v roce 2020 a mimořádná opatření přijatá v celé Evropské unii v reakci na bezprecedentní krizi v oblasti veřejného zdraví a její hospodářské a sociální důsledky představují pro parlamentní demokracii nemalé výzvy.
Od počátku pandemie přijal Evropský parlament řadu bezprecedentních opatření, jejichž cílem bylo zajistit základní funkce Parlamentu a zároveň zamezit zdravotním rizikům pro jeho poslance a zaměstnance. Za tímto účelem vydal jeho předseda od března 2020 několik rozhodnutí, jimiž bylo stanoveno, že mají být mimo jiné zrušeny akce a návštěvy v prostorách Parlamentu ve všech třech jeho úředních budovách, včetně delegací a slyšení výborů, ale zachovány provozní kapacity řídících orgánů Parlamentu, plenárních zasedání a řádných a mimořádných schůzí výborů. Hlavní činnosti byly omezeny, ale zachovány, aby bylo zajištěno, že bude možné vykonávat legislativní, rozpočtové a kontrolní funkce orgánu.
Útvary Parlamentu vynaložily značné úsilí na rozvoj digitálních systémů pro pořádání schůzí a hlasování na dálku, které jsou přizpůsobeny specifickým podmínkám otevřeného, dynamického a mnohojazyčného prostředí Parlamentu, aby umožnily poslancům účast na parlamentních činnostech z jejich domovských zemí. Tyto postupy umožňující práci na dálku byly poprvé použity během mimořádného plenárního zasedání dne 26. března 2020, kdy Parlament schválil klíčová podpůrná opatření EU pro řešení pandemie, a od té doby se používají a postupně se zdokonalují a zlepšují.
Za těchto mimořádných okolností se Petiční výbor nejen rychle přizpůsobil novému způsobu práce, ale sehrál také klíčovou úlohu při zajišťování rychlé reakce Parlamentu na rostoucí obavy občanů v souvislosti s pandemií a jejími závažnými hospodářskými a sociálními důsledky i důsledky pro demokracii.
Zaprvé se dne 2. dubna 2020 koordinátoři Petičního výboru rozhodli upravit řádný postup výboru pro projednávání peticí tak, aby občané mohli i nadále předkládat petice a aby je výbor mohl v obvyklém tempu informovat o svých rozhodnutích týkajících se přípustnosti a o následných krocích. Za tímto účelem koordinátoři rozhodli, že pro jednání a hlasování o napadených doporučeních a a pro oznamování jejich výsledků budou ve větší míře používány písemné postupy. Zadruhé koordinátoři rozhodli, že petice týkající se onemocnění COVID-19 budou vyřizovány v rámci postupu pro naléhavé případy a že budou projednávány přednostně před ostatními.
Výbor za tímto účelem uspořádal dne 30. dubna 2020 v návaznosti na revizi pracovního harmonogramu Parlamentu mimořádnou schůzi, aby na ní projednal obavy občanů ohledně šíření onemocnění COVID-19, které byly vysloveny v řadě peticí předložených Parlamentu. Výbor na této schůzi rovněž poprvé hlasoval na dálku o přijetí návrhu stanoviska k doporučením pro jednání o novém partnerství se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska a o přijetí návrhu usnesení o financování biomedicínského výzkumu myalgické encefalomyelitidy.
Kromě toho byly všechny schůze výborů od 30. dubna do 2. července 2020 plně věnovány projednávání petic, ve kterých byly vzneseny otázky týkající se řízení zdravotní krize způsobené onemocněním COVID-19 a dopadu vnitrostátních mimořádných opatření na základní práva. Až do září měly všechny tyto schůze formát dvouhodinového bloku s interactio a omezeným tlumočením v důsledku omezené kapacity dostupné tlumočnické infrastruktury. Schůze výborů se konaly v prostorách Parlamentu za účasti předkladatelů petic, zástupců Evropské komise a většiny poslanců.
Závěrem je třeba připomenout, že koordinátoři na své schůzi dne 13. července 2020 souhlasili s tím, že nově doručené petice týkající se onemocnění COVID-19 budou vzhledem k mírnému snížení počtu peticí týkajících se této otázky vyřizovány nikoli již v rámci postupu pro naléhavé případy, nýbrž v rámci řádného postupu. Od září 2020 se také časové úseky přidělené pro řádné schůze výboru zvýšily na čtyři dvouhodinové schůze měsíčně.
Statistická analýza peticí přijatých v roce 2020 ve srovnání s rokem 2019
Podle statistik obdržel Evropský parlament v roce 2020 1 573 petice, což představuje nárůst o 15,9 % ve srovnání s 1 357 peticí předložených v roce 2019 a o 28,9 % oproti 1 220 peticím zaregistrovaným v roce 2018. K tomuto nárůstu počtu petic zaznamenaných v roce 2020 ve srovnání s lety 2019 a 2018 významně přispěl velký počet peticí týkajících se onemocnění COVID-19.
Uživatelé petičního webového portálu mají možnost petice podpořit. V roce 2020 se k podpoře některé z peticí přihlásili 48 882 uživatelé oproti 28 076 uživatelům v roce 2019. Z toho vyplývá, že v roce 2020 se počet uživatelů podporujících petice na internetovém portálu ve srovnání s předchozím rokem výrazně zvýšil.
V roce 2020 podepsalo 48 petic více než jeden občan. Ze 48 peticí, které podepsal více než jeden občan, jich 8 podepsalo více než 1 000 občanů a 2 petice podepsalo více než 10 000 občanů.
Způsob předkládání peticí
V roce 2020 bylo téměř 80 % peticí předloženo prostřednictvím petičního webového portálu a pouze 20 % jich bylo zasláno poštou. Z údajů uvedených ve dvou tabulkách je zřejmé, že v roce 2020 počet peticí předložených prostřednictvím tohoto portálu vzrostl o 25 % ve srovnání s rokem 2019. Zvýšil se rovněž o 45,3 % ve srovnání s rokem 2018, kdy byly prostřednictvím portálu předloženy 863 petice, což potvrzuje, že petiční webový portál se stal zdaleka nejpoužívanějším kanálem pro předkládání peticí občanů Evropskému parlamentu.
2020
|
2019 |
||||||||||||||||||
|
|
Zpracování peticí za kalendářní rok[14]
Následující tabulka uvádí stav zpracování petic od roku 2003 do roku 2020. Lze si povšimnout, že v roce 2020 bylo projednávání většiny petic uzavřeno do jednoho roku od jejich předložení a projednání výborem. Z porovnání s údaji o stavu petic zahrnutých do výročních zpráv za období 2010–2019 lze učinit závěr, že projednávání většiny petic je uzavřeno do jednoho roku poté, co je výbor obdrží a posoudí. Velmi nízké procento (0,3–13,1 %) peticí za období 2004–2015 zůstává otevřené. Většina těchto otevřených petic se týká oblasti životního prostředí a řízení o nesplnění povinnosti probíhajících před Soudním dvorem Evropské unie nebo otázek, které si přejí členové výboru prozkoumat podrobněji.
Vyřizování petic |
|||||
Rok |
Počet peticí |
Otevřené řízení |
Uzavřené řízení |
||
2020 |
1 573 |
652 |
41,4 % |
896 |
57,0 % |
2019 |
1 357 |
363 |
26,8 % |
994 |
73,2 % |
2018 |
1 220 |
299 |
24,5 % |
921 |
75,5 % |
2017 |
1 271 |
256 |
20,1 % |
1 015 |
79,9 % |
2016 |
1 569 |
478 |
30,5 % |
1 091 |
69,5 % |
2015 |
1 431 |
187 |
13,1 % |
1 244 |
86,9 % |
2014 |
2 715 |
225 |
8,3 % |
2 490 |
91,7 % |
2013 |
2 891 |
296 |
10,2 % |
2 595 |
89,8 % |
2012 |
1 986 |
125 |
6,3 % |
1 861 |
93,7 % |
2011 |
1 414 |
71 |
5,0 % |
1 343 |
95,0 % |
2010 |
1 656 |
37 |
2,2 % |
1 619 |
97,8 % |
2009 |
1 924 |
14 |
0,7 % |
1 910 |
99,3 % |
2008 |
1 886 |
19 |
1,0 % |
1 867 |
99,0 % |
2007 |
1 506 |
23 |
1,5 % |
1 483 |
98,5 % |
2006 |
1 021 |
4 |
0,4 % |
1 017 |
99,6 % |
2005 |
1 016 |
3 |
0,3 % |
1 013 |
99,7 % |
2004 |
1 002 |
3 |
0,3 % |
999 |
99,7 % |
2003 |
1 315 |
0 |
0 % |
1 315 |
100,0 % |
Výsledky projednání petic[15]
2020 |
|
|
|
2019 |
|
|
Výsledky projednání petic |
Číslo |
% |
|
Výsledky projednání petic |
Počet |
%
|
Uzavřené přípustné petice
|
478 |
30,39 % |
|
Uzavřené přípustné petice |
575 |
42,37 % |
Otevřené přípustné petice
|
652 |
41,45 % |
|
Otevřené přípustné petice |
363 |
26,75 % |
Nepřípustné petice
|
392 |
24,92 % |
|
Nepřípustné petice |
406 |
29,9 % |
Zrušené
|
51 |
3,24 % |
|
Zrušené |
13 |
0,9 % |
Zasláno EK k vyjádření stanoviska
|
794 |
52,90 % |
|
Zasláno EK k vyjádření stanoviska |
557 |
48,27 % |
Zasláno jiným orgánům k vyjádření stanoviska
|
44 |
2,93 % |
|
Zasláno jiným orgánům k vyjádření stanoviska |
43 |
3,73 % |
Zasláno jiným orgánům pro informaci |
663 |
44,17 % |
|
Zasláno jiným orgánům pro informaci |
554 |
48,01 % |
Z tabulek je zřejmé, že procento petic prohlášených za nepřípustné v roce 2020 je nepatrně nižší než procento petic, které byly za nepřípustné prohlášené v roce 2019. Nižší je také procento přípustných petic (30,39 %), jejichž projednání bylo v roce 2020 ukončeno bezprostředně po zaslání informací předkladateli, ve srovnání s rokem 2019, kdy tento údaj činil 42,37 %. Z údajů dále vyplývá, že u vyššího počtu petic (41,45 %) bylo v roce 2020 projednávání ponecháno otevřené ve srovnání s 26,75 % za rok 2019.
Je třeba rovněž poznamenat, že v roce 2020 byla více než polovina přípustných petic zaslána Komisi k vyjádření stanoviska.
A konečně procentní podíl petic zaslaných jiným orgánům k vyjádření stanoviska je v obou letech velmi podobný.
Počet petic podle zemí
Následující dvě tabulky ilustrují celkové početní a procentuální změny v počtu petic podle zemí v roce 2019 a v roce 2020. Vysoký počet petic podaných v obou letech se týkal EU. To znamená, že se v těchto peticích upozorňuje na celounijní problémy nebo volá po zavedení společných opatření v celé EU. Petice týkající se EU mohou rovněž souviset s jedním nebo více členskými státy, a jsou proto registrovány s odkazem na EU a na konkrétní členský stát nebo členské státy. Tím se vysvětluje, proč souhrn petic týkajících se EU a petic souvisejících pouze s členskými státy překračuje celkový počet petic podaných v letech 2019 a 2020.
Kromě toho je třeba zdůraznit, že devítku zemí, jichž se petice nejvíce týkaly, tvořily v obou letech s výjimkou Francie stále tytéž státy. V roce 2020 se počet petic týkajících se Francie ve srovnání s rokem 2019 snížil téměř o polovinu (21 petice v roce 2020 oproti 40 peticím v roce 2019). Výrazně se také změnilo pořadí nejvíce dotčených zemí. Většina petic podaných v roce 2020 se týká Španělska, kde došlo k výraznému nárůstu o 72,6 % ve srovnání s rokem 2019. Naopak počet petic týkajících se Německa a Itálie se ve srovnání s rokem 2019 snížil o 15,3 % v případě Německa a o 33 % v případě Itálie.
Další významný rozdíl souvisí se Spojeným královstvím. V roce 2020 obdržel výbor 38 petic týkajících se Spojeného království, což je méně než polovina petic týkajících se Spojeného království, které výbor obdržel v roce 2019. V roce 2020 se naopak výrazně zvýšil počet petic týkajících se Polska (89 petic) – v roce 2019 jich bylo podáno 51.
Pokud jde o země, které se nacházejí na spodní části seznamu, nejméně petic se v obou letech týkalo Slovinska a Estonska.
2020 2019
Příslušná země |
Petice |
% |
Evropská unie |
642 |
33,1 |
Španělsko |
283 |
14,6 |
Německo |
172 |
8,9 |
Polsko |
89 |
4,6 |
Itálie |
69 |
3,6 |
Rumunsko |
56 |
2,9 |
Bulharsko |
42 |
2,2 |
Spojené království |
38 |
2,0 |
Řecko |
29 |
1,5 |
Rakousko |
23 |
1,2 |
Ostatní země EU |
187 |
9,3 |
Země mimo EU |
130 |
6,7 |
Příslušná země |
Petice |
% |
|
Evropská unie |
599 |
34,6 |
|
Německo |
203 |
11,7 |
|
Španělsko |
164 |
9,5 |
|
Itálie |
103 |
5,9 |
|
Spojené království |
90 |
5,2 |
|
Rumunsko |
80 |
4,6 |
|
Bulharsko |
52 |
3,0 |
|
Polsko |
51 |
2,9 |
|
Řecko |
46 |
2,7 |
|
Francie |
40 |
2,3 |
|
Ostatní země EU |
218 |
12,6 |
|
Země mimo EU |
86 |
5,0 |
|
Jazyky petic
V roce 2020 i v roce 2019 byly petice stejně jako v předchozím roce předloženy ve 22 úředních jazycích Evropské unie. Nejpoužívanějšími jazyky byly v obou letech němčina a angličtina. Uvedené tabulky názorně ukazují, že v němčině, angličtině, španělštině a italštině byly předloženy téměř tři čtvrtiny (76,5–71,8 %) petic obdržených v obou letech.
Nejméně použitými jazyky předkladatelů petic byly v roce 2020 dánština, maltština a slovinština, v roce 2019 to byla slovenština, maltština a slovinština.
2020 2019
Jazyk petice |
Počet peticí |
% |
němčina |
386 |
24,5 |
angličtina |
379 |
24,1 |
španělština |
334 |
21,2 |
italština |
106 |
6,7 |
polština |
76 |
4,8 |
rumunština |
52 |
3,3 |
francouzština |
37 |
2,3 |
ostatní |
203 |
12,9 |
celkem |
1 573 |
100 |
Jazyk petice |
Počet peticí |
% |
němčina |
337 |
24,8 |
angličtina |
331 |
24,4 |
španělština |
183 |
13,5 |
italština |
123 |
9,1 |
rumunština |
60 |
4,4 |
polština |
56 |
4,1 |
francouzština |
53 |
3,9 |
ostatní |
214 |
15,8 |
celkem |
1 357 |
100 |
Státní příslušnost předkladatelů petic
Pokud jde o státní příslušnost, nejvyšší počet petic předložili v obou letech němečtí státní příslušníci, přičemž v roce 2020 byl zaznamenán nárůst jejich počtu o 17,1 %.
Níže uvedené tabulky ukazují, že v roce 2020 se ve srovnání s předchozím rokem výrazně zvýšil počet petic předložených španělskými a polskými státními příslušníky. Konkrétně se v roce 2020 počet petic španělských občanů zvýšil o 83,1 % a polských občanů o 45,8 %.
Naproti tomu počet petic britských občanů se v roce 2020 snížil o více než polovinu (56,8 %). Stejně jako v roce 2019 se hlavní otázky, které v roce 2020 vznášeli britští předkladatelé petic, týkají ztráty občanství EU a souvisejících práv, jakož i provádění dohody o vystoupení.
2020 |
|
|
|
2019 |
|
|
Státní příslušnost hlavního předkladatele |
Počet peticí |
% |
|
Státní příslušnost hlavního předkladatele |
Počet peticí |
% |
Německo |
404 |
13,8 |
|
Německo |
345 |
25,4 |
Španělsko |
368 |
12,5 |
|
Španělsko |
201 |
14,8 |
Itálie |
127 |
4,3 |
|
Itálie |
139 |
10,2 |
Polsko |
105 |
3,6 |
|
Rumunsko |
97 |
7,1 |
Rumunsko |
89 |
3,0 |
|
Spojené království |
88 |
6,5 |
Bulharsko |
47 |
1,6 |
|
Polsko |
72 |
5,3 |
Řecko |
45 |
1,5 |
|
Řecko |
55 |
4,0 |
Finsko |
40 |
1,4 |
|
Bulharsko |
52 |
3,8 |
Spojené království |
38 |
1,3 |
|
Francie |
51 |
3,8 |
Státní příslušníci jiných členských zemí |
262 |
8,8 |
|
Státní příslušníci jiných členských zemí |
231 |
17,1 |
Státní příslušníci nečlenských zemí |
51 |
1,7 |
|
Státní příslušníci nečlenských zemí |
28 |
2,0 |
Hlavní témata petic
Tabulky níže zahrnují deset témat, která se v peticích opakovala nejčastěji. Z tabulek lze vyvodit závěr, že v roce 2020 i v roce 2019 patřila mezi nejčastější témata základní práva a životní prostředí.
V roce 2020 však výrazně vzrostl počet petic upozorňujících na problémy týkající se zdraví a základních práv. Největší nárůst se bezpochyby týká zdraví. Konkrétně v roce 2020 obdržel výbor 221 petic týkajících se zdraví, zatímco v roce 2019 bylo zaregistrováno 97 petic na toto téma. Počet petic se v roce 2020 více než zdvojnásobil, což je způsobeno zejména velkým počtem petic týkajících se onemocnění COVID-19. V tomto ohledu je třeba připomenout, že více než polovina petic týkajících se zdraví se týká ohrožení veřejného zdraví vyvolaného nástupem a šířením onemocnění COVID-19 (122 z 221 petic).
Pokud jde o základní práva, v roce 2020 vzrostl počet petic na toto téma ve srovnání s rokem 2019 o 41,8 %. Zajímavé je rovněž to, že v roce 2020 upozorňovalo 72 z 268 petic zaregistrovaných v rámci tématu základních práv na problémy spojené s dopady vnitrostátních mimořádných opatření přijímaných v souvislosti s onemocněním COVID-19 na základní práva a svobody občanů, včetně svobody pohybu, práva na práci, práva na přístup k informacím a práva na vzdělání.
Počet petic týkajících se životního prostředí se naopak v roce 2020 snížil o 20,6 % a počet petic týkajících se spravedlnosti o 17,9 %.
2020
|
2019 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Petiční webový portál
Petiční webový portál, který byl vytvořen v roce 2014, prošel další inovací, aby byl pro občany uživatelsky přívětivější, bezpečnější a přístupnější.
V roce 2020 došlo k významným technickým modernizacím, které zlepší uživatelskou zkušenost s tímto webovým portálem. Zaprvé byly postupně zprovozněny dvě nové verze webového portálu, konkrétně v srpnu a v listopadu 2020, které zahrnovaly řadu oprav a změn zaměřených především na odstranění slabých míst v oblasti bezpečnosti. Zadruhé byly aktualizovány často kladené otázky a byly doplněny nové snímky obrazovky. Byla také provedena řada zlepšení v oblasti ochrany údajů podle doporučení evropského inspektora ochrany údajů a byl zaveden nový mechanismus pro obnovu hesel. Zlepšilo se také propojení mezi petičním webovým portálem a ePeti a PETIGREF, což si vyžádalo rozsáhlé přepracování uživatelského rozhraní. V neposlední řadě byly provedeny práce na zajištění integrace vnějšího vývoje a programu Hermes.
Všechna tato zlepšení a aktualizace byly představeny a projednány na schůzi řídícího výboru petičního portálu, která se konala dne 16. října 2020.
Vztahy s Komisí
Komise zůstává nadále přirozeným partnerem Petičního výboru při zpracovávání petic, jelikož se jedná o orgán EU odpovědný za zajištění uplatňování a dodržování právních předpisů EU. Výbor a Komise mají dobře zavedenou a stálou úroveň spolupráce. Hlavní kontaktní místo v Komisi představuje generální sekretariát, který koordinuje předávání petic příslušným útvarům Komise a zasílá odpovědi Komise sekretariátu výboru. Výbor se domnívá, že Komise, jakkoli zintenzivnila své úsilí o poskytováních včasných odpovědí, by se měla aktivněji zapojit do práce Petičního výboru, aby bylo zajištěno, že předkladatelé petic obdrží přesnou odpověď na své žádosti a stížnosti týkající se provádění právních předpisů EU.
Výbor také opakuje svou žádost o pravidelné aktuální informace ohledně průběhu řízení o nesplnění povinnosti a o zvýšení transparentnosti a přístupnosti příslušných dokumentů vztahujících se k řízením o nesplnění povinnosti a postupům v rámci systému EU Pilot, které se týkají otevřených petic. Výbor se i nadále zaujímá kritický postoj k nové politice Komise v oblasti prosazování práva, kterou Komise oznámila ve svém sdělení z roku 2016 pod názvem „Právo EU: Lepší výsledky díky lepšímu uplatňování“ (C(2016) 8600) a jejímž cílem je odkázat občany na vnitrostátní úroveň, pokud stížnosti nebo petice nevznášejí obecnější otázky principiálního rázu nebo otázky týkající se systematického nedodržování práva EU. V této souvislosti se výbor domnívá, že by Komise měla prověřit, zda vnitrostátní orgány podnikají nezbytné kroky, aby na obavy občanů vyjadřované v peticích reagovaly.
Vzhledem ke zkrácení časových úseků vyhrazených schůzím a aktivitám výborů, k němuž v roce 2020 došlo v důsledku preventivních opatření přijatých Parlamentem, aby se omezilo šíření onemocnění COVID-19, Konference předsedů výborů výjimečně (dne 3. dubna 2020) rozhodla, že výbory si mohou s Komisí vyměňovat názory písemnou formou.
V návaznosti na toto rozhodnutí zaslal předseda výboru dne 21. dubna 2020 dopis místopředsedovi Komise panu Maroši Šefčovičovi, který obsahoval seznam dotazů, jež se týkaly především plánovaných opatření Komise k řešení zdravotních, hospodářských a sociálních krizí způsobených pandemií COVID-19, zapojení Komise do činnosti výboru a jejího přístupu k peticím, které se nezabývají systematickým porušování právních předpisů EU, ale i celé řady interinstitucionálních otázek, jako je Konference o budoucnosti Evropy či závazky Rady týkající se transparentnosti. Dne 7. května 2020 přijal výbor v rámci strukturovaného dialogu svá klíčová sdělení pro souhrnnou zprávu Parlamentu, ve kterých zohlednil odpovědi místopředsedy Komise na tyto dotazy.
V rámci ročního cyklu strukturovaného dialogu Petiční výbor navíc uvítal distanční účast místopředsedy pana Maroše Šefčoviče na jeho schůzi dne 3. prosince 2020. Cílem tohoto procesu bylo navázat na písemný postup, který probíhal v dubnu a květnu 2020, a projednat příslušné iniciativy, které jsou součástí pracovního programu nové Komise, zvláště pak plnění hlavního cíle „Nový impuls pro evropskou demokracii“. Komisař ocenil plodnou spolupráci s Petičním výborem a promluvil o některých z nejdůležitějších bodů pracovního programu Komise.
Dne 2. prosince 2020 uspořádal výbor výměnu názorů s paní Sallou Saastamoinenovou, úřadující generální ředitelkou generálního ředitelství Komise pro spravedlnost a spotřebitele, o výsledcích monitorování protikoronavirových opatření zavedených členskými státy.
Vztahy s Radou
Členové sekretariátu Rady se příležitostně účastní schůzí Petičního výboru. V roce 2020 byla účast Rady na jednáních výboru bohužel velmi omezená. V této souvislosti se výbor domnívá, že je zapotřebí aktivnější spolupráce s členskými státy, aby se odblokovalo projednávání petic, které si žádají rychlou odpověď a reakci od vnitrostátních orgánů. Výbor nicméně s uznáním bere na vědomí úsilí několika členských států aktivně přispívat k diskusi o příslušných peticích na schůzích výborů. V tomto ohledu je třeba připomenout účast stálého zastoupení Slovenska na jednání o petici č. 0194/2020 ve věci údajné korupce na Slovensku, které proběhlo na schůzi výboru dne 10. listopadu 2020.
Vztahy s úřadem evropského veřejného ochránce práv
Petiční výbor má velmi dobré pracovní vztahy s úřadem evropského veřejného ochránce práv.
Evropská veřejná ochránkyně práv Emily O’Reillyová předložila na schůzi výboru dne 3. září 2020 svou Výroční zprávu za rok 2019. Při této příležitosti poděkovala Parlamentu za své znovuzvolení a zdůraznila zvláště úzký vztah s Petičním výborem. Stručně také představila, jak v uplynulém roce pokročila ve své práci, uvedla příklady jednotlivých případů, které její instituce vyřešila, a poukázala na pokrok, jehož orgány dosáhly v oblasti zlepšování administrativních postupů. Uvítala rovněž výraznou podporu, kterou Parlament vyjádřil zvláštní zprávě evropského veřejného ochránce práv týkající se odpovědnosti Rady a transparentnosti jejího legislativního procesu.
Vztahy s Evropským účetním dvorem
Petiční výbor v posledních letech navázal konstruktivní pracovní vztahy s Evropským účetním dvorem (EÚD) a aktivně přispíval k jeho ročním pracovním programům.
V roce 2020 předložil Petiční výbor jako podklad pro pracovní program EÚD na rok 2021 tyto návrhy: – „Posouzení využívání fondů a programů EU pro boj proti chudobě v rámci EU“; – „Dobré životní podmínky zvířat během přepravy – Dbá EU na dobré životní podmínky zvířat během jejich přepravy?“
V dopise ze dne 11. května 2020 předseda EÚD výborům navíc nabídl možnost podat dodatečné návrhy k pracovnímu programu EÚD na rok 2021, které by se zabývaly problémy souvisejícími s pandemií onemocnění COVID-19. Petiční výbor v této souvislosti předložil řadu doplňujících návrhů, včetně posouzení dopadu onemocnění COVID-19 na pátrací a záchranné operace ve Středomoří, na volný pohyb přeshraničních a migrujících pracovníků a na násilí na základě pohlaví během uzávěry, jakož i posouzení potřeb a veřejných zakázek týkajících se zboží a služeb hrazených z fondů EU v rámci projektů souvisejících s onemocněním COVID-19.
V neposlední řadě pak také Petiční výbor dne 20. ledna 2020 vyslechl prezentaci zvláštní zprávy EÚD č. 14/2019: „‚Máte slovo!‘: Do veřejných konzultací Komise se zapojují občané, avšak konzultace nesplňují očekávání z hlediska informačních činností“, kterou přednesla její zpravodajka paní Annemie Turtelboomová.
Vztahy s dalšími institucemi EU
Dne 19. února 2020 vyslechl Petiční výbor prezentaci zprávy Evropského hospodářského a sociálního výboru nazvanou „Skutečná práva osob se zdravotním postižením volit ve volbách do EP“ (informační zpráva), kterou vypracoval zpravodaj pan Krzysztof Pater.
Zjišťovací mise
V roce 2020 uspořádal Petiční výbor vyšetřovací misi zaměřenou na postupy vymáhání v rámci občanského soudního řádu a údajné používání zneužitelných doložek v Bulharsku, která se uskutečnila ve dnech 24.–26. února 2020. Návrh zprávy o vyšetřovací misi do Bulharska byl projednán na schůzi výboru dne 10. listopadu 2020.
Ačkoli v lednu 2020 koordinátoři rozhodli, že výbor by měl ve druhé polovině roku 2020 uskutečnit dvě zjišťovací mise, a sice návštěvu německého úřadu péče o mládež (Jugendamt) a Baskicka ve Španělsku, organizace těchto cest byla přerušena v návaznosti na rozhodnutí předsedy Parlamentu zrušit parlamentní akce, včetně delegací, v rámci preventivních opatření přijatých kvůli tomu, aby se omezilo šíření onemocnění COVID-19 a aby se minimalizovala zdravotní rizika pro poslance a zaměstnance Parlamentu. V důsledku tohoto rozhodnutí se v roce 2020 neuskutečnila žádná další zjišťovací mise.
Veřejná slyšení
Jak bylo uvedeno v úvodních poznámkách, organizace slyšení byla zrušena alespoň v prvním pololetí roku 2020 jako preventivní opatření, které mělo zabránit šíření onemocnění COVID-19 v prostorách Parlamentu. Toto rozhodnutí bylo důvodem velmi omezeného počtu slyšení pořádaných v roce 2020.
Konkrétně dne 29. října 2020 uspořádal Petiční výbor společně s Výborem pro právní záležitosti, Výborem pro ústavní záležitosti a Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci veřejné slyšení na téma „Občanství Unie: posílení postavení, začlenění, účast“. Tato akce představovala příspěvek Parlamentu ke zprávě Komise o občanství EU za rok 2020 a posloužila jako fórum pro diskusi o výsledcích veřejné konzultace o právech spojených s občanstvím EU, kterou Komise uskutečnila v období od července do října 2020. Tématem slyšení bylo občanství Unie jakožto hmatatelná hodnota pro občany v praxi, a to i během koronavirové pandemie, a podpora začleňování občanů do demokratických procesů a posílení jejich postavení. V neposlední řadě se debata zabývala budoucími možnostmi, jak zjednodušit a posílit práva spojená s občanstvím EU, prosazovat hodnoty občanství EU a demokratickou účast občanů a zároveň vyvodit ponaučení z řízení pandemie COVID-19.
Klíčové otázky
COVID-19 a zdraví
Občané, kteří nesou tíživé důsledky mimořádné zdravotní a socioekonomické situace způsobené pandemií onemocnění COVID-19, se obraceli se svými obavami na Parlament prostřednictvím jeho občanského portálu, zejména pak na Petiční výbor. V roce 2020 výbor obdržel a posoudil 209 petic týkajících se onemocnění COVID-19 a odpověděl na ně.
Není snad od věci zdůraznit, že 122 petic z těchto petic vznáší otázky týkající se veřejného zdraví, od ochrany zdraví občanů před šířením viru, včetně léčby a ochranných prostředků, přes řešení zdravotní krize v členských státech až po opatřování a distribuci očkovacích látek.
Naopak 72 petice z uvedeného celkového počtu petic týkajících se onemocnění COVID-19 se ve větší míře zaměřují na dopad vnitrostátních mimořádných opatření, včetně omezení volného pohybu osob, na demokracii, právní stát a základní práva. Na předních místech v seznamu obav občanů se objevují zejména cestovní a pracovní omezení. Další důležité otázky, na něž předkladatelé petic poukázali, se týkají dopravy, zejména řízení zrušených letů a cest během pandemie a kompenzačních mechanismů.
Jak bylo již zmíněno v úvodních poznámkách, výbor na svých schůzích od dubna do července 2020 jednal přednostně o následujících nejčastějších obavách občanů, které se týkaly šíření onemocnění COVID-19 a jeho důsledků: – reforma a posílení postavení EU v zájmu lepšího řešení globálních výzev a rozšíření finančních nástrojů EU; – řízení letů a cest zrušených leteckými dopravci a cestovními kancelářemi během pandemie onemocnění COVID-19; – dopad opatření přijatých během koronavirové krize na schengenský systém; – očkování proti onemocnění COVID-19; – obtížná situace lidí bez domova v Evropě během pandemie onemocnění COVID-19; – ochrana uprchlíků a místních obyvatel na ostrovech v Egejském moři před onemocněním COVID-19; – cestovní omezení uložená některými členskými státy; – dopad onemocnění COVID-19 na práva osob s mentálním postižením.
Pokud jde o výsledná rozhodnutí, která výbor učinil, je třeba připomenout, že v roce 2020 zůstalo 135 petic týkajících se onemocnění COVID-19 otevřených; uzavřeno bylo 74 petic. Především však výbor v rámci návazných opatření přijal rovněž návrh usnesení o schengenském systému a opatřeních přijatých během krize způsobené onemocněním COVID-19, návrh usnesení o právech osob s mentálním postižením během krize COVID-19 a návrh usnesení o řešení míry bezdomovectví v Evropské unii.
V neposlední řadě je třeba připomenout, že v oblasti zdraví výbor přijal důležitý a velmi očekávaný návrh usnesení o financování biomedicínského výzkumu myalgické encefalomyelitidy, který uvítala především vědecká a pacientská obec.
Základní práva
V roce 2020 výbor projednal velký počet petic týkajících se základních práv, včetně petic týkajících se dopadu mimořádných opatření přijatých v souvislosti s onemocněním COVID-19 na právní stát a demokracii, jakož i na svobodu pohybu, právo na práci, právo na informace a právo na vzdělání. V tomto ohledu výbor věnoval zvláštní pozornost obavám občanů ohledně vnitrostátních cestovních omezení a jejich dopadu na schengenský systém. V této souvislosti výbor přijal výše uvedený návrh usnesení o schengenském systému a opatřeních přijatých během krize způsobené onemocněním COVID-19. V návaznosti na diskusi o petici, která kriticky poukazuje na obtížnou situaci více než 4 milionů lidí bez domova v Evropě během pandemie COVID-19, přijal výbor rovněž návrh usnesení o řešení míry bezdomovectví v Evropské unii.
Velkou pozornost věnoval výbor také právům dítěte. V této souvislosti prošetřil řadu petic týkajících se únosů dětí jedním z rodičů v Japonsku, ve kterých se tvrdilo, že Japonsko neplní své povinnosti vyplývající z Haagské úmluvy z roku 1980 a Úmluvy Organizace spojených národů o právech dítěte z roku 1989. V této souvislosti výbor rovněž vyslechl paní Ewu Kopaczovou, koordinátorku Parlamentu pro práva dítěte. V návaznosti na to přijal výbor dne 16. června 2020 návrh usnesení o mezinárodních a domácích únosech dětí z EU jedním z rodičů v Japonsku.
Dne 7. září 2020 přijal výbor stanovisko ke zprávě o stavu základních práv v Evropské unii – výroční zpráva za roky 2018–2019 a ke stanovisku o zprávě o snižování nerovností se zvláštním zaměřením na chudobu pracujících.
Dne 29. října 2020 uspořádal Petiční výbor společně s Výborem pro právní záležitosti, Výborem pro ústavní záležitosti a Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci výše uvedené veřejné slyšení na téma „Občanství Unie: Posílení postavení, začlenění, účast“.
Oblast životního prostředí
V roce 2020 věnoval výbor mimořádnou pozornost obavám občanů týkajících se ochrany životního prostředí. O těchto otázkách se jednalo na všech schůzích výboru s výjimkou těch, které se konaly od dubna do července a které byly plně věnovány projednávání petic týkajících se onemocnění COVID-19.
Výbor se zabýval především těmito otázkami: těžební činnost a jejich dopad na životní prostředí, jaderná bezpečnost, znečišťování ovzduší a zhoršování přírodních ekosystémů. Zatímco petice týkající se těžby byly projednány na několika schůzích výboru v roce 2020, na své únorové schůzi projednal výbor řadu petic týkajících se jaderných elektráren v různých členských státech, včetně Německa, Bulharska a Řecka, a řadu petic upozorňujících na znečištění a zhoršení ekosystému v laguně Mar Menor ve španělské Murcii.
Členové výboru se konečně zabývali též peticemi týkajících se toxických látek a chemických reziduí přítomných v Baltském moři, jež se uvolňují z neupotřebených zbraní pocházejících z druhé světové války.
Problematika zdravotního postižení
Petiční výbor hraje specifickou ochrannou úlohu, pokud jde o dodržování souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením při tvorbě politik a legislativních opatřeních na úrovni EU. V rámci této odpovědnosti se Petiční výbor zabývá peticemi, jež se týkají problematiky zdravotního postižení. Je třeba zdůraznit, že v roce 2020 se počet petic týkajících se zdravotního postižení ve srovnání s rokem 2019 téměř zdvojnásobil (20 v roce 2020, 12 v roce 2019). V roce 2020 výbor pokračoval v prošetřování petic týkajících se zdravotního postižení a zjistil, že hlavními problémy jsou i nadále diskriminace, přístup ke vzdělání a zaměstnání, jakož i začleňování.
Výbor například vyslechl petici upozorňující na obtíže, kterým čelí osoby s mentálním postižením a jejich rodiny během pandemie COVID-19, zejména pokud jde o přístup ke zdravotnickým službám, osobní asistenci a kontakty s rodinami a pečovateli. V tomto ohledu přijal rovněž výše uvedený návrh usnesení o právech osob s mentálním postižením a jejich rodin během krize COVID-19.
Petiční výbor dále projednal petici č. 1056/2016 k tématu úzce souvisejícímu s jeho činností, konkrétně k tématu předkládání petic Evropskému parlamentu v národních znakových jazycích používaných v EU. V petici předložené jménem sdružení Evropská unie neslyšících se uvádělo, že uživatelé znakových jazyků pro neslyšící by také měli mít právo komunikovat ve svém vlastním znakovém jazyce v rovnosti s ostatními předkladateli petic, kteří mohou předkládat své petice ve svém preferovaném jazyce EU. Předkladatel odkazoval na ustanovení Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a Listiny základních práv a dospěl k závěru, že orgány EU by v otázce přístupnosti měly být v Evropě průkopníky. V návaznosti na to výbor rozhodl, že stanoví, aby byla provedena opatření, která předkladatelům peticí poskytnou právo komunikovat v jejich vlastním znakovém jazyce, a vyzval Výbor pro ústavní záležitosti, aby posoudil, zda je k provedení těchto opatření nezbytná revize jednacího řádu Parlamentu. Za tímto účelem byla v říjnu 2020 na správní úrovni zřízena pracovní skupina pro znakovou řeč sestávající ze zástupců různých GŘ.
Na své schůzi dne 19. února 2020 výbor také vyslechl prezentaci zprávy Evropského hospodářského a sociálního výboru nazvané „Skutečná práva osob se zdravotním postižením volit ve volbách do EP“ (informační zpráva).
Dne 2. prosince 2020 přijal výbor rovněž stanovisko ke zprávě o provádění směrnice Rady 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením.
A konečně dne 28. října 2020 uspořádal Petiční výbor výroční seminář o ochraně práv osob se zdravotním postižením – „Nová strategie v oblasti práv osob se zdravotním postižením“, který uspořádala tematická sekce Občanská práva a ústavní záležitosti. V rámci semináře proběhla výměna názorů na novou strategii v oblasti práv osob se zdravotním postižením na období 2020–2030. Tato akce byla příležitostí prozkoumat různé aspekty, jimiž se má nová strategie v oblasti práv osob se zdravotním postižením zabývat, a shromáždit návrhy a koordinovat opatření mezi jednotlivými účastníky.
Zprávy, návrhy usnesení a stanoviska
S výjimkou lednových a únorových schůzí byly časové úseky vyhrazené pro schůze výboru PETI nejprve zkráceny na dvě hodiny a poté na čtyři dvouhodinové schůze měsíčně. I přes toto časové omezení schůzí výboru Petiční výbor intenzivně pracoval a urychleně projednal značný počet parlamentních spisů.
Kromě své Výroční zprávy o výsledcích jednání Petičního výboru v průběhu roku 2019 (2020/2044( INI)) přijal výbor tyto návrhy usnesení:
• Návrh usnesení o financování biomedicínského výzkumu myalgické encefalomyelitidy (2020/2580 (RSP)) (30. dubna 2020);
• Návrh usnesení o mezinárodních a domácích únosech dětí z EU jedním z rodičů v Japonsku (2020/2621 (RSP)) (16. června 2020);
• Usnesení o právech osob s mentálním postižením a jejich rodin během krize COVID-19 (2020/2680(RSP)) (16. června 2020);
• Návrh usnesení o schengenském systému a opatřeních přijatých během krize způsobené onemocněním COVID-19 (2020/2801 (RSP)) (10. listopadu 2020);
• Návrh usnesení o řešení míry bezdomovectví v Evropské unii (2020/2802(RSP)) (10. listopadu 2020).
Výbor přijal rovněž tato stanoviska:
• Stanovisko ve formě dopisu k rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (2018/0427(NLE)) (21. ledna 2020);
• Stanovisko ke zprávě o kontrole uplatňování práva EU v letech 2017 a 2018 (2019/2132(INI)) (19. února 2020);
• Stanovisko k doporučením pro jednání o novém partnerství se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (2020/2023(INI)) (30. dubna 2020);
• Stanovisko ke zprávě o stavu základních práv v Evropské unii – výroční zprávě za období 2018–2019 (2019/2199(INI)) (7. září 2020);
• Stanovisko ke zprávě o snižování nerovností se zvláštním zaměřením na chudobu pracujících (2019/2188(INI)) (7. září 2020);
• Stanovisko k Turecku – výroční zprávě o pokroku za rok 2019 (2019/2176(INI)) (29. října 2020);
• Stanovisko ke zprávě o provádění směrnice Rady 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením (2020/2086(INI)) (3. prosince 2020).
INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
Datum přijetí |
9.11.2021 |
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
26 0 1 |
||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Alex Agius Saliba, Andris Ameriks, Marc Angel, Margrete Auken, Markus Buchheit, Francesca Donato, Eleonora Evi, Gheorghe Falcă, Vlad Gheorghe, Peter Jahr, Radan Kanev, Stelios Kympouropoulos, Cristina Maestre Martín De Almagro, Dolors Montserrat, Ulrike Müller, Yana Toom, Loránt Vincze, Tatjana Ždanoka, Kosma Złotowski |
|||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Karolin Braunsberger-Reinhold, Jarosław Duda, Angel Dzhambazki, Anne-Sophie Pelletier, Domènec Ruiz Devesa |
|||
Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování |
Adam Bielan, Ska Keller, Simone Schmiedtbauer |
|||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
26 |
+ |
ECR |
Adam Bielan, Kosma Złotowski |
ID |
Markus Buchheit |
NI |
Francesca Donato |
PPE |
Karolin Braunsberger-Reinhold, Jarosław Duda, Gheorghe Falcă, Peter Jahr, Radan Kanev, Stelios Kympouropoulos, Dolors Montserrat, Simone Schmiedtbauer, Loránt Vincze |
RENEW |
Vlad Gheorghe, Ulrike Müller, Yana Toom |
S&D |
Alex Agius Saliba, Andris Ameriks, Marc Angel, Cristina Maestre Martín De Almagro, Domènec Ruiz Devesa |
THE LEFT |
Anne-Sophie Pelletier |
VERTS/ALE |
Margrete Auken, Eleonora Evi, Ska Keller, Tatjana Ždanoka |
0 |
- |
|
|
1 |
0 |
ECR |
Angel Dzhambazki |
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se
- [1] Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 168.
- [2] Stanovisko přijaté dne 21. ledna 2020.
- [3] Stanovisko přijaté dne 19. února 2020.
- [4] Stanovisko přijaté dne 30. dubna 2020.
- [5] Stanovisko přijaté dne 7. září 2020.
- [6] Stanovisko přijaté dne 7. září 2020.
- [7] Stanovisko přijaté dne 29. října 2020.
- [8] Stanovisko přijaté dne 3. prosince 2020.
- [9] Úř. věst. C 425, 20.10.2021, s. 7.
- [10] Úř. věst. C 371, 15.9.2021, s. 6.
- [11] Úř. věst. C 425, 20.10.2021, s. 2.
- [12] Úř. věst. C 371, 15.9.2021, s. 2.
- [13] Úř. věst. C 362, 8.9.2021, s. 2.
- [14] Statistiky zachycující stav zpravování peticí byly staženy dne 19. května 2021.
- [15] Statistiky zachycující výsledky projednání petic byly staženy dne 19. května 2021.