ZPRÁVA o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí (EU) 2015/1814 v souvislosti s množstvím povolenek, jež má být umístěno do rezervy tržní stability pro systém EU pro obchodování emisemi skleníkových plynů do roku 2030
16.3.2022 - (COM(2021)0571 – C9-0325/2021 – 2021/0202(COD)) - ***I
Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Zpravodaj: Cyrus Engerer
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí (EU) 2015/1814 v souvislosti s množstvím povolenek, jež má být umístěno do rezervy tržní stability pro systém EU pro obchodování emisemi skleníkových plynů do roku 2030
(COM(2021)0571 – C9-0325/2021 – 2021/0202(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0571),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0325/2021),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 8. prosince 2021[1],
– po konzultaci s Výborem regionů,
– s ohledem na článek 59 jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku,
– s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A9‑0045/2022),
1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;
2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;
3. pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.
Pozměňovací návrh 1
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 1
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(1) Pařížská dohoda, přijatá v prosinci 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vstoupila v platnost v listopadu 2016 (dále jen „Pařížská dohoda“)3. Smluvní strany Pařížské dohody se shodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 °C ve srovnání s úrovní před industrializací a že budou usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C oproti období před industrializací. |
(1) Pařížská dohoda, přijatá v prosinci 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vstoupila v platnost v listopadu 2016 (dále jen „Pařížská dohoda“)3. Smluvní strany Pařížské dohody se shodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 °C ve srovnání s úrovní před industrializací a že budou usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C oproti období před industrializací. Přijetím Klimatického paktu z Glasgow smluvní strany Pařížské dohody uznaly, že omezení nárůstu průměrné globální teploty na 1,5 °C oproti období před průmyslovou revolucí by výrazně snížilo rizika a dopady změny klimatu, a zavázaly se, že do konce roku 2022 posílí své cíle pro rok 2030, aby odstranily rozdíly ve vytyčených ambicích, a to v souladu se zjištěními Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Toho by mělo být dosaženo způsobem, který se bude řídit zásadou společné, avšak rozdílné odpovědnosti a odpovídajících schopností, a se zřetelem na zvláštní vnitrostátní podmínky. Revize systému Evropské unie pro obchodování s emisemi (EU ETS), včetně rezervy tržní stability, je jedinečnou příležitostí, jak přispět k posílení opatření Unie v oblasti klimatu před 27. zasedáním konference smluvních stran (COP27) rámcové úmluvy UNFCCC v Egyptě. |
__________________ |
__________________ |
3 Pařížská dohoda (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4). |
3 Pařížská dohoda (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4). |
Pozměňovací návrh 2
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 1 a (nový)
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(1a) Nutnost mít stále na paměti cíl Pařížské dohody (1,5 °C) nabyla na významu v návaznosti na zjištění, jež panel IPCC uvádí ve své zprávě ze dne 7. srpna 2021 s názvem „Změna klimatu v roce 2021: fyzikální základy“. Panel IPCC dospěl k závěru, že globální teplota dosáhne nebo překročí hodnotu nárůstu o 1,5 °C dříve, než se původně předpokládalo, a sice v příštích 20 letech. Rovněž zjistil, že pokud nedojde k okamžitému a ambicióznímu snížení emisí skleníkových plynů, omezit globální oteplování na hodnoty blížící se 1,5 °C ani 2 °C již nebude možné. |
Pozměňovací návrh 3
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 1 b (nový)
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(1b) Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze1a naléhavě vyzval Komisi, aby přijala okamžitá a ambiciózní opatření s cílem omezit globální oteplování na 1,5 °C a zabránit masivnímu úbytku biologické rozmanitosti, mimo jiné řešením nesrovnalostí ve stávajících politikách Unie s ohledem na mimořádnou situaci v oblasti klimatu a životního prostředí a zajištěním toho, aby všechny příslušné budoucí legislativní a rozpočtové návrhy byly plně v souladu s cílem omezit globální oteplování na méně než 1,5 °C a nepřispívaly k úbytku biologické rozmanitosti. |
|
__________________ |
|
1a Úř. věst. C 232, 16.6.2021, s. 28. |
Pozměňovací návrh 4
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 1 c (nový)
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(1c) Potřeba naléhavých opatření je ještě naléhavější s ohledem na zvýšení četnosti a intenzity extrémních povětrnostních podmínek v přímém důsledku změny klimatu. Podle Úřadu OSN pro snižování rizika katastrof došlo za posledních dvacet let k téměř dvojnásobnému zvýšení počtu zaznamenaných pohrom i míry hospodářských ztrát, což je z velké části způsobeno výrazným nárůstem počtu katastrof souvisejících s klimatem. |
Pozměňovací návrh 5
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 1 d (nový)
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(1d) Unie by proto měla tuto naléhavou situaci řešit tím, že zintenzivní své úsilí a stane se mezinárodním lídrem v boji proti změně klimatu, přičemž by měla zohlednit zásady rovnosti a společné, avšak rozdílné odpovědnosti a odpovídajících schopností, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 2 Pařížské dohody. |
Pozměňovací návrh 6
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 2
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(2) Řešení problémů spojených s klimatem a ochranou životního prostředí a dosažení cílů Pařížské dohody jsou jádrem sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“, přijatého Komisí dne 11. prosince 20194. |
(2) Řešení problémů spojených s klimatem a ochranou životního prostředí a dosažení cílů Pařížské dohody jsou proto jádrem sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“, přijatého Komisí dne 11. prosince 20194. |
__________________ |
__________________ |
4 COM(2019)640 final. |
4 COM(2019)640 final. |
Pozměňovací návrh 7
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 3
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(3) Zelená dohoda pro Evropu spojuje komplexní soubor vzájemně se posilujících opatření a iniciativ, jež mají za cíl dosáhnout v EU do roku 2050 klimatické neutrality, a stanoví novou strategii růstu, jejímž cílem je transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Jejím dalším cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál EU a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Tato transformace zároveň jinak ovlivňuje ženy a muže a má zvláštní dopad na určité znevýhodněné skupiny, jako jsou například starší lidé, osoby se zdravotním postižením a osoby menšinového rasového nebo etnického původu. Proto musí být zajištěno, aby byla transformace spravedlivá a inkluzivní, aniž by byl kdokoli opomenut. |
(3) Zelená dohoda pro Evropu představuje výchozí bod pro dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 a cíle dosáhnout poté záporných emisí, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/11191a. Stanoví novou strategii růstu, jejímž cílem je transformovat Unii ve spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou, přičemž při spravedlivé transformaci, která rovněž bude řešit energetickou chudobu, nikdo nebude opomenut. Jejím dalším cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál EU a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Tato transformace zároveň ovlivňuje pracovníky z různých odvětví a každé pohlaví různě a má zvláštní dopad na určité znevýhodněné a zranitelné skupiny, jako jsou například starší lidé, osoby se zdravotním postižením, osoby menšinového rasového nebo etnického původu, stejně jako osoby a domácnosti s nízkými nebo nižšími středními příjmy. Větší výzvy též klade na některé regiony, zejména pokud jde o regiony strukturálně znevýhodněné a okrajové, stejně jako o ostrovy. Transformace musí být proto spravedlivá a inkluzivní. |
|
_______________ |
|
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1). |
Pozměňovací návrh 8
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 4
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(4) Nezbytnost Zelené dohody pro Evropu a její hodnota vzrostly zejména s ohledem na velmi závažné dopady pandemie COVID-19 na zdraví, životní a pracovní podmínky a blahobyt občanů Unie, což ukázala, že naše společnost a ekonomika musí zlepšit svou odolnost vůči vnějším otřesům a včas jednat, aby jim zabránila či zmírnila jejich dopad. Evropští občané neustále vyjadřují své silné přesvědčení, že to se vztahuje zejména na změny klimatu5. |
(4) Nezbytnost a hodnota řádně provedené Zelené dohody pro Evropu vzrostly zejména s ohledem na velmi závažné dopady pandemie COVID-19 na zdraví, životní a pracovní podmínky a blahobyt občanů Unie, což ukázalo, že naše společnost a ekonomika musí zlepšit svou odolnost vůči vnějším otřesům a včas jednat, aby jim zabránila či zmírnila jejich dopad, a to způsobem, který je spravedlivý a nikdo při něm nezůstane opomenut, a to ani osoby ohrožené energetickou chudobou. Evropští občané neustále vyjadřují své silné přesvědčení, že to se vztahuje zejména na změny klimatu5. |
__________________ |
__________________ |
5 Zvláštní průzkum Eurobarometr č. 513 o změně klimatu, 2021 (https://ec.europa.eu/clima/citizens/support_cs). |
5 Zvláštní průzkum Eurobarometr č. 513 o změně klimatu, 2021 (https://ec.europa.eu/clima/citizens/support_cs). |
Pozměňovací návrh 9
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 4 a (nový)
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(4a) Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) ve své zprávě ze dne 29. října 2020 nazvané „Biologická rozmanitost a pandemie“ poukázala na to, že základními příčinami pandemií jsou tytéž globální změny životního prostředí, které vedou ke ztrátě biologické rozmanitosti a změně klimatu. Změna klimatu by proto měla být zmírněna, abychom udrželi a zlepšili stav naší biologické rozmanitosti, a chránili tak současně i lidské zdraví. |
Pozměňovací návrh 10
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 6
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(6) Unie zakotvila cíl celohospodářské klimatické neutrality do roku 2050 v právním předpisu, a to v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/11197. Nařízení také stanoví závazný cíl Unie dosáhnout čistého domácího snížení emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení propadů) do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990. |
(6) Nařízením (EU) 2021/1119 Unie zakotvila v právních předpisech cíl dosažení klimatické neutrality v celém hospodářství nejpozději do roku 2050 a cíl v následujících letech dosáhnout záporných emisí. Nařízení také stanoví závazný cíl Unie dosáhnout čistého domácího snížení emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení propadů) do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990. To by mělo být provedeno v podobě spravedlivé transformace, při níž nikdo nezůstane opomenut. |
__________________ |
|
7 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1). |
|
Pozměňovací návrh 11
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 7
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(7) K dosáhnutí těchto snížení emisí musí přispět všechna odvětví hospodářství. Proto by ambice systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES měla být upravena, aby byla v souladu se závazkem pro snížení celohospodářských čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030. |
(7) K dosáhnutí těchto snížení emisí musí přispět všechna odvětví hospodářství. Proto by ambice systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES měla být upravena, aby byla v souladu se závazkem pro snížení celohospodářských čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030, s cílem Unie dosáhnout klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 a s cílem dosáhnout následně záporných emisí, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119. |
__________________ |
__________________ |
8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32). |
8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32). |
Pozměňovací návrh 12
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 8
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(8) Za účelem vyřešení strukturálních nesrovnalostí mezi nabídkou a poptávkou povolenek na trhu byla v roce 2018 rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/18149 vytvořena rezerva tržní stability (dále jen „rezerva“), která funguje od roku 2019. |
(8) Za účelem vyřešení strukturálních nesrovnalostí mezi nabídkou a poptávkou povolenek na trhu, které oslabily systém EU ETS v důsledku nižších cen uhlíku, což bránilo tomu, aby systém nabízel silné podněty ke snižování emisí, byla v roce 2018 rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/18149 vytvořena rezerva tržní stability (dále jen „rezerva“), která funguje od roku 2019. Vytvoření rezervy přispělo ke snížení přebytku povolenek v oběhu o 29 % v roce 2019 oproti jeho rekordní úrovni v roce 2013. Podle zprávy o trhu s uhlíkem z roku 2021 se však celkový počet povolenek v oběhu v roce 2020 opětovně zvýšil na 1 579 miliard oproti 1 385 miliardám povolenek v roce 2019. Tento prudký nárůst celkového přebytku souvisel s nižší poptávkou v důsledku krize COVID-19. Komise odhaduje, že absorbování tohoto dodatečného přebytku za rok 2020 bude trvat až čtyři roky, čímž se dále zpozdí naléhavost absorbování přebytku z minulosti a zajištění toho, aby systém EU ETS vyhovoval svému účelu. Z tohoto důvodu, aniž by to mělo dopad na další přezkum rezervy v rámci celkové revize směrnice 2003/87/ES a rozhodnutí (EU) 2015/1814, která proběhne v roce 2022, by Komise měla průběžně sledovat fungování rezervy a zajistit, aby zůstávala i nadále vhodná pro daný účel v případě budoucích nepředvídatelných vnějších otřesů. |
__________________ |
__________________ |
9 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 ze dne 6. října 2015 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES (Úř. věst. L 264, 9.10.2015, s. 1). |
9 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 ze dne 6. října 2015 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES (Úř. věst. L 264, 9.10.2015, s. 1). |
Pozměňovací návrh 13
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 8 a (nový)
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(8a) K zajištění integrity a účinného řízení systému EU ETS má zásadní význam silná a na budoucnost zaměřená rezerva, aby systém jako nástroj politiky přispíval k dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 a k následnému dosažení záporných emisí, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119. Systém EU ETS, a tudíž i rezerva by měly být rovněž sladěny se snahou omezit globální nárůst teploty na 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, přičemž je třeba vzít na vědomí, že by se tím výrazně snížila rizika a dopady změny klimatu a zároveň se zohlednila rovnost a zásada společných, avšak rozlišených povinností a příslušných schopností s ohledem na různé vnitrostátní okolnosti, jak je stanoveno v článku 2 Pařížské dohody. |
Pozměňovací návrh 14
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 10
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(10) Pokud je množství povolenek v oběhu nad stanovenou horní prahovou hodnotou, určité množství z těchto povolenek odpovídající danému procentnímu podílu bude z objemu povolenek určených k dražbě odečteno a umístěno do rezervy. Naopak pokud je celkové množství povolenek v oběhu nižší než nejnižší stanovená prahová hodnota, bude příslušné množství povolenek uvolněno z rezervy pro členské státy a přidáno k celkovému objemu povolenek určených k dražbě. |
(10) Je-li v současnosti množství povolenek v oběhu nad stanovenou horní prahovou hodnotou, určité množství z těchto povolenek odpovídající danému procentnímu podílu bude z objemu povolenek určených k dražbě odečteno a umístěno do rezervy. Naopak pokud je celkové množství povolenek v oběhu nižší než nejnižší stanovená prahová hodnota, bude příslušné množství povolenek uvolněno z rezervy pro členské státy a přidáno k celkovému objemu povolenek určených k dražbě. |
Pozměňovací návrh 15
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 11
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/41010 změnila rozhodnutí (EU) 2015/1814 a zdvojnásobila procentní podíl, který se používá pro určení množství povolenek, jež má být každý rok umístěno do rezervy, ze 12 % na 24 % do 31. prosince 2023. |
(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/41010 změnila rozhodnutí (EU) 2015/1814 a zdvojnásobila procentní podíl, který se používá pro určení množství povolenek, jež má být každý rok umístěno do rezervy, ze 12 % na 24 % do 31. prosince 2023, což představuje způsob, jak rychle absorbovat historický přebytek, a tím poskytnout silnější cenový signál k účinnému snížení emisí skleníkových plynů. Toto rozhodnutí bylo přijato v souvislosti s dřívějším cílem Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 snížit emise skleníkových plynů v celém hospodářství alespoň o 40 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. |
__________________ |
__________________ |
10 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií a rozhodnutí (EU) 2015/1814 (Úř. věst. L 76, 19.3.2018, s. 3). |
10 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií a rozhodnutí (EU) 2015/1814 (Úř. věst. L 76, 19.3.2018, s. 3). |
Pozměňovací návrh 16
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 14
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(14) Analýza provedená v kontextu přezkumu rezervy a očekávaný vývoj v souvislosti s trhem uhlíku dokazují, že podíl 12 % z celkového množství povolenek v oběhu, jenž má být po roce 2023 každý rok umístěn do rezervy, není dostatečný, aby zabránil značnému zvýšení přebytku povolenek v systému EU ETS. Proto by i po roce 2023 měl procentní podíl zůstat na 24 % a minimální množství povolenek, jež mají být umístěny do rezervy, by také mělo i nadále zůstat ve výši 200 milionů. |
(14) Analýza provedená v kontextu přezkumu rezervy a očekávaný vývoj v souvislosti s trhem uhlíku dokazují, že podíl 12 % z celkového množství povolenek v oběhu, jenž má být po roce 2023 každý rok umístěn do rezervy, není dostatečný, aby zabránil značnému zvýšení přebytku povolenek v systému EU ETS. Pokud se podíl celkového počtu povolenek v oběhu, které mají být každoročně umístěny do rezervy, po roce 2023 vrátí na 12 %, mohl by významný a škodlivý přebytek povolenek v systému EU ETS narušit stabilitu trhu a řádné fungování tohoto systému, a ohrozit tak dosažení úrovně snížení emisí skleníkových plynů, která je nezbytná pro splnění právně závazných cílů v oblasti klimatu, jak je uvedeno v posouzení dopadů, které Komise provedla pro účely tohoto rozhodnutí. |
Pozměňovací návrh 17
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 15
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(15) Pokud se podíl celkového množství povolenek v oběhu, jenž má být umístěn každý rok do rezervy, vrátí po roce 2023 zpátky ke 12 %, potenciálně škodlivý přebytek povolenek v systému EU ETS by mohl narušit tržní stabilitu. Kromě toho by měl být podíl 24 % po roce 2023 stanoven odděleně od obecného přezkumu směrnice 2003/87/ES a rozhodnutí (EU) 2015/1814, aby došlo k posílení systému EU pro obchodování s emisemi v souladu s ambicióznějšími cíli Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 za účelem zajištění předvídatelnosti trhu. |
(15) Je proto důležité zajistit, aby se podíl po roce 2023 nevrátil na méně než 24 % a aby minimální počet povolenek, které mají být umístěny do rezervy, neklesl pod 200 milionů. Toto by mělo být provedeno odděleně od obecného přezkumu směrnice 2003/87/ES a rozhodnutí (EU) 2015/1814, aby došlo k posílení systému EU pro obchodování s emisemi v souladu s ambicióznějšími cíli Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 za účelem zajištění jeho včasného vstupu v platnost, čímž se zajistí předvídatelnost trhu odstraněním rizika, že podíl klesne pod 24 %. Zachováním podílu na 24 % v tomto nařízení by neměl být dotčen další přezkum rezervy, případně ani revize počtu povolenek, které mají být umístěny do rezervy, v rámci obecné revize směrnice 2003/87/ES a rozhodnutí (EU) 2015/1814, která se uskuteční v roce 2022. |
Pozměňovací návrh 18
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 15 a (nový)
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(15a) Kromě toho by měl být podíl 24 % po roce 2023 stanoven odděleně od obecného přezkumu směrnice 2003/87/ES a rozhodnutí (EU) 2015/1814, aby došlo k posílení systému EU ETS v souladu s ambicióznějšími cíli Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 za účelem zajištění předvídatelnosti trhu. |
Pozměňovací návrh 19
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 15 b (nový)
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(15b) Jelikož cíle tohoto nařízení, a sice zachování stávajících parametrů rezervy tržní stability, které byly zavedeny podle směrnice (EU) 2018/410, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, smí Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle. |
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Změna klimatu je celosvětovou mimořádnou situací, která postihuje země na celém kontinentu v důsledku narušení hospodářství, extrémních povětrnostních podmínek a zvyšování hladiny moří. Podle nedávné zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC)[2] vydané v srpnu 2021 jsme v současné době svědky změn klimatu, které jsou bezprecedentní během tisíců, ne-li stovek tisíc let. Změna klimatu již ovlivňuje životy milionů lidí na celém světě a ohrožuje každého z nás.
Máme-li zmírnit ničivé dopady tohoto jevu, je zapotřebí celosvětového úsilí. Úsilí omezit účinky prostřednictvím ambiciózního snižování emisí skleníkových plynů a zároveň zajistit spravedlivou transformaci a zachovat konkurenceschopnost našich ekonomik je největším politickým projektem naší doby. V tomto ohledu může být dosaženo úspěchu pouze tehdy, bude-li postaven na mezinárodním úsilí.
Evropská unie stojí v čele boje proti změně klimatu. Zintenzivnila své úsilí a vybavila se nezbytnými nástroji, které odrážejí ambice potřebné k tomu, aby bylo možné reagovat na současné globální výzvy. Přijetím sdělení o Zelené dohodě pro Evropu EU si vytyčila cestu k ekologické transformaci, která je založena na konkurenceschopné ekonomice účinně využívající zdroje, jež zajistí, aby nikdo nezůstal opomenut. Byl vyslán jasný globální signál se závazkem učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent.
Transformace, která je stanovena v Zelené dohodě pro Evropu, je rovněž neoddělitelně spjata s oživením po pandemii COVID-19. Pandemie přinutila svět přehodnotit své priority a ještě jasněji ukázala, že lidské zdraví a dobrý stav našeho životního prostředí a biologické rozmanitosti jsou ze své podstaty vzájemně propojeny a na sobě závislé. Vedla k obnovenému závazku k ochraně našeho životního prostředí a potřebě vybudovat naše ekonomiky takovým způsobem, aby naše budoucnost směřovala k jiné, udržitelnější cestě ku prospěchu naší planety, a tím i našemu zdraví. Tento obnovený závazek vstoupil do praxe a projevil se prostřednictvím nástroje NextGenerationEU, jednoho z finančních nástrojů, na jehož základě bude prováděna Zelená dohoda pro Evropu.
Přijetím právního rámce EU pro klima Evropa nadále projevuje svou ochotu přejít od slov k činům tím, že přijala právně závazný cíl učinit z Evropy do roku 2050 klimaticky neutrální kontinent. Zároveň musí být emise do roku 2030 sníženy alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi v roce 1990. Tyto zvýšené ambice v oblasti klimatu musí být nyní provedeny v praxi a EU teď musí přehodnotit své politiky a stávající mechanismy, aby tyto nové cíle odrážely. Musí zajistit, aby k tomuto cíli přispěla všechna hospodářská odvětví, a proto je jednou z klíčových priorit posílení přínosu jejího systému obchodování s emisemi pro životní prostředí. To je ve skutečnosti jedna z klíčových revizí, která je rozpracována v balíčku „Fit for 55“, který reviduje rámec politiky EU v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 s cílem uvést jej do souladu s novými cíli v oblasti klimatu stanovenými v právním rámci pro klima.
Ve snaze zabránit oslabení systému ETS vzhledem k přebytku emisních povolenek, k němuž dochází od roku 2009, vytvořila Evropská komise jako dlouhodobé řešení v roce 2018 rezervu tržní stability, která funguje od roku 2019. Po vytvoření této rezervy v roce 2018 Komise rovněž upravila pravidla pro umisťování povolenek do rezervy a jejich dočasné uvolnění do roku 2023 prostřednictvím směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410. Směrnice zdvojnásobila procento z celkového počtu povolenek v oběhu (míra příjmu), jež je umístěno do rezervy, z 12 % na 24 % a minimální množství povolenek, jež má být do rezervy umístěno, ze 100 milionů na 200 milionů.
Zavedení rezervy i následná úprava jejích provozních pravidel byly důležitými kroky k zachování systému obchodování s emisemi, který je vhodný pro daný účel a který se přizpůsobuje dynamickým potřebám hospodářských odvětví, na něž se vztahuje systém ETS, jako je tomu v případě dopadu pandemie COVID-19 na tato odvětví. Jejich konečným cílem bylo řešit přebytek povolenek a zlepšit odolnost systému ETS vůči velkým otřesům. Tyto cíle jsou dnes ještě relevantnější vzhledem k potřebě přizpůsobit se zvýšeným ambicím v oblasti klimatu a zabránit tomu, aby byl systém ETS oslaben prostřednictvím nižších cen uhlíku, což by vedlo k menší motivaci ke snižování emisí.
Cílem návrhu Komise, který je nám předložen, je zachovat dočasné úpravy rezervy, které byly přijaty prostřednictvím směrnice 2018/410 až do konce fáze IV systému EU ETS dne 31. prosince 2030. Potřeba prodloužit tuto dočasnou úpravu je zřejmá. Nebude-li tímto prodloužením včas dosaženo pokroku, může to vést ke škodlivému nárůstu přebytku emisních povolenek a bude to v rozporu se zvýšenými ambicemi uvedenými v Zelené dohodě a zakotvenými v právním rámci pro klima.
Evropa se musí na svou cestu v oblasti klimatu připravit tím, že posílí nástroje, které má dispozici, a zvýší jejich odolnost vůči vnějším faktorům. Není načase oslabit systém EU pro obchodování s emisemi tím, že by se činily jakékoli ústupky v našich ambicích v oblasti klimatu. Prodloužení dočasných úprav obsažených v návrhu Komise je proto nezbytné a naléhavé a plně v souladu s globální úlohou Evropy v boji proti změně klimatu.
STANOVISKO VÝBORU PRO PRŮMYSL, VÝZKUM A ENERGETIKU (4.3.2022)
pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí (EU) 2015/1814 v souvislosti s množstvím povolenek, jež má být umístěno do rezervy tržní stability pro systém EU pro obchodování emisemi skleníkových plynů do roku 2030
(COM(2021)0571 – C9‑0325/2021 – 2021/0202(COD))
Zpravodajka: Claudia Gamon
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Změna klimatu představuje největší a nejdůležitější celosvětovou výzvu pro naši generaci i pro generace příští. K řešení problémů spjatých se změnou klimatu jsou nutné skutečné reformy, díky nimž bychom naši společnost koncipovali jako udržitelnější, dlouhotrvající a šetrnou ke klimatu. Na ekonomiku a životní prostředí je třeba nahlížet jako na spojené oblasti a jako na klíč k dosažení klimatické neutrality.
Evropský právní rámec pro klima, který je ústředním prvkem Zelené dohody pro Evropu, stanoví závazný cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů v EU o 55 % a nakonec se do roku 2050 stát prvním klimaticky neutrálním kontinentem.
Ukázalo se, že systém EU pro obchodování s emisemi (ETS) je účinným nástrojem EU ke snižování emisí skleníkových plynů, neboť ukázal jasnou cestu ke splnění cílů EU v oblasti klimatu. S cílem zajistit, aby systém ETS byl i nadále účinným a silným nástrojem odolným vůči otřesům, zřídila Evropská unie v roce 2018 v návaznosti na rozhodnutí 2015/1814 rezervu tržní stability, která začala fungovat roku 2019. V tomto rozhodnutí jsou definována jasná pravidla pro řešení přebytku povolenek, tj. pro spuštění mechanismu, jenž umístí povolenky do rezervy a v případě potřeby je uvolní. Když byl systém ETS Evropským parlamentem a Radou na základě směrnice 2018/410 revidován, byl objem povolenek, které mají být umístěny do rezervy tržní stability, zdvojnásoben, aby nedošlo k oslabení systému ETS v důsledku nízkých cen uhlíku: minimální množství příjmu bylo zvýšeno ze 100 na 200 milionů povolenek a procento celkového počtu povolenek v oběhu vzrostlo z 12 na 24 %. Tato opatření by měla zůstat v platnosti do roku 2023.
Komise ve svém posouzení dopadu, které provedla v souvislosti s revizí rozhodnutí o rezervě tržní stability, dospěla k závěru, že s cílem zabránit přebytku povolenek a oslabení systému ETS je pokračování stávajících opatření do roku 2023 nejvhodnějším řešením (míra příjmu 24 % a minimální počet povolenek, které mají být umístěny do rezervy, 200 milionů). Mimoto je třeba poznamenat, že pokud tato opatření nebudou přijata včas, může hrozit škodlivé zvýšení přebytku povolenek.
Z těchto důvodů zpravodajka navrhuje, aby opatření byla zachována tak, jak byla navržena, neboť umožní rychlé provedení v praxi a zajistí hladké fungování rezervy tržní stability.
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušný výbor, aby zohlednil tyto pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 1
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(1) Pařížská dohoda, přijatá v prosinci 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vstoupila v platnost v listopadu 2016 (dále jen „Pařížská dohoda“)25. Smluvní strany Pařížské dohody se shodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 °C ve srovnání s úrovní před industrializací a že budou usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C oproti období před industrializací. |
(1) Pařížská dohoda, přijatá v prosinci 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vstoupila v platnost v listopadu 2016 (dále jen „Pařížská dohoda“)25. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) ve svých zvláštních zprávách zveřejněných v letech 2018 až 2021 poukázal na nutnost urychleně snížit emise skleníkových plynů ve všech odvětvích hospodářství, aby se globální oteplování omezilo na 1,5 °C a aby nehrozilo dosažení nebo překročení této hranice. Bez okamžitého a ambiciózního omezení emisí skleníkových plynů již nebude možné omezit globální oteplování v souladu s cíli stanovenými Pařížskou dohodou. Přijetím Klimatického paktu z Glasgow strany Pařížské dohody uznaly, že omezení nárůstu celosvětové průměrné teploty na 1,5°C ve srovnání s úrovní před industrializací by výrazně snížilo rizika a dopady klimatické změny, a zavázaly se posílit své cíle pro rok 2030, aby sjednotily své společné ambice. Revize systému EU ETS, včetně jeho rezervy tržní stability, je jedinečnou příležitostí přispět k posílení opatření Unie v oblasti klimatu před konáním konference COP27 v Egyptě. |
__________________ |
__________________ |
25 Pařížská dohoda (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4). |
25 Pařížská dohoda (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4). |
Pozměňovací návrh 2
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 1 a (nový)
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(1a) Potřeba naléhavých opatření je ještě palčivější s ohledem na zvýšení četnosti a intenzity extrémních povětrnostních podmínek v přímém důsledku změny klimatu. Podle Úřadu OSN pro snižování rizika katastrof došlo za posledních dvacet let k téměř dvojnásobnému zvýšení počtu zaznamenaných katastrof ve světě i globálních hospodářských ztrát, což je z velké části způsobeno výrazným nárůstem počtu katastrof souvisejících s klimatem. |
Pozměňovací návrh 3
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 1 b (nový)
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(1b) Unie by proto měla tuto naléhavou situaci řešit tím, že zintenzivní své úsilí a stane se mezinárodním lídrem v boji proti změně klimatu. |
Pozměňovací návrh 4
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 3
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(3) Zelená dohoda pro Evropu spojuje komplexní soubor vzájemně se posilujících opatření a iniciativ, jež mají za cíl dosáhnout v EU do roku 2050 klimatické neutrality, a stanoví novou strategii růstu, jejímž cílem je transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Jejím dalším cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál EU a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Tato transformace zároveň jinak ovlivňuje ženy a muže a má zvláštní dopad na určité znevýhodněné skupiny, jako jsou například starší lidé, osoby se zdravotním postižením a osoby menšinového rasového nebo etnického původu. Proto musí být zajištěno, aby byla transformace spravedlivá a inkluzivní, aniž by byl kdokoli opomenut. |
(3) Zelená dohoda pro Evropu spojuje komplexní soubor vzájemně se posilujících opatření a iniciativ, jež mají za cíl dosáhnout v EU do roku 2050 klimatické neutrality, a stanoví novou strategii růstu, jejímž cílem je transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Jejím dalším cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál EU a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Tato transformace zároveň jinak ovlivňuje pracovníky z různých odvětví a ženy a muže a má zvláštní dopad na určité znevýhodněné skupiny, jako jsou například starší lidé, osoby se zdravotním postižením a osoby menšinového rasového nebo etnického původu. Proto musí být zajištěno, aby byla transformace spravedlivá a inkluzivní, aniž by byl kdokoli opomenut. |
Pozměňovací návrh 5
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 3 a (nový)
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(3a) Výzkum a inovace významně přispějí k dosažení ambiciózních cílů Zelené dohody pro Evropu, k tomu, aby se Evropa stala do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním hospodářským prostorem na světě, a k přeměně výzev v oblasti klimatu a životního prostředí v příležitosti. Je naléhavě zapotřebí investovat do inovací s cílem uvést na trh průmyslová řešení a technologie s nulovými emisemi uhlíku za účelem dekarbonizace Evropy a podpory jejího přechodu na klimatickou neutralitu. Inovační fond by se měl zejména zaměřit na vysoce inovativní technologie a podporovat podniky, zejména malé a střední podniky, při vytváření místních důstojných pracovních míst, která obstojí i v budoucnu, a na posilování vedoucího postavení Evropy v oblasti technologií v celosvětovém měřítku. |
Pozměňovací návrh 6
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 8
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(8) Za účelem vyřešení strukturálních nesrovnalostí mezi nabídkou a poptávkou povolenek na trhu byla v roce 2018 rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 vytvořena rezerva tržní stability (dále jen „rezerva“), která funguje od roku 2019. |
(8) Za účelem vyřešení strukturálních nesrovnalostí mezi nabídkou a poptávkou povolenek na trhu, které mohly způsobit oslabení systému EU ETS v důsledku nižších cen uhlíku, což by vedlo k menšímu počtu pobídek k dlouhodobým investicím zaměřeným na snižování emisí, byla v roce 2018 rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady9 (EU) 2015/1814 vytvořena rezerva tržní stability (dále jen „rezerva“), která funguje od roku 2019. |
__________________ |
__________________ |
31 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 ze dne 6. října 2015 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES (Úř. věst. L 264, 9.10.2015, s. 1). |
31 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 ze dne 6. října 2015 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES (Úř. věst. L 264, 9.10.2015, s. 1). |
Pozměňovací návrh 7
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 8 a (nový)
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(8a) V zájmu účinného sladění obchodování s emisemi s cíli v oblasti klimatu do roku 2030, posílení odolnosti systému EU ETS vůči cenovým šokům a zvýšení jistoty plánování pro rozvoj dekarbonizačních technologií a investic do nich by bylo třeba pečlivě přezkoumat intervence ad hoc do rezervy tržní stability a pokud možno se jim vyhnout. |
Pozměňovací návrh 8
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 11 a (nový)
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(11a) Úprava procentního podílu, který se používá pro určení množství povolenek, jež má být každý rok umístěno do rezervy, byla nezbytná, neboť bylo třeba zajistit, aby systém EU ETS byl i nadále vhodný pro daný účel a odolný vůči vnějším faktorům, které mohou představovat překážky na cestě, na niž se Unie vydala v boji proti změně klimatu. |
Pozměňovací návrh 9
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 12 a (nový)
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(12a) Cílem jakéhokoli přezkumu a úpravy rezervy tržní stability by mělo být minimalizování složitosti regulace a tržní spekulace a zároveň zajištění maximální míry tržní předvídatelnosti a účelnosti systému ETS pro obchodování s emisemi v souladu s náročnějšími ambicemi Unie v oblasti klimatu do roku 2030. |
Pozměňovací návrh 10
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 15
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(15) Pokud se podíl celkového množství povolenek v oběhu, jenž má být umístěn každý rok do rezervy, vrátí po roce 2023 zpátky ke 12 %, potenciálně škodlivý přebytek povolenek v systému EU ETS by mohl narušit tržní stabilitu. Kromě toho by měl být podíl 24 % po roce 2023 stanoven odděleně od obecného přezkumu směrnice 2003/87/ES a rozhodnutí (EU) 2015/1814, aby došlo k posílení systému EU pro obchodování s emisemi v souladu s ambicióznějšími cíli Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 za účelem zajištění předvídatelnosti trhu. |
(15) Pokud se podíl celkového množství povolenek v oběhu, jenž má být umístěn každý rok do rezervy, vrátí po roce 2023 zpátky ke 12 %, potenciálně škodlivý přebytek povolenek v systému EU ETS by mohl narušit tržní stabilitu. Kromě toho by měl být podíl 24 % po roce 2023 stanoven odděleně od obecného přezkumu směrnice 2003/87/ES a rozhodnutí (EU) 2015/1814, aby došlo k posílení systému EU pro obchodování s emisemi v souladu s ambicióznějšími cíli Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 za účelem zajištění jeho včasného vstupu v platnost, čímž se zajistí předvídatelnost trhu odstraněním rizika, že podíl klesne pod 24 %. Tím nejsou dotčeny jakékoli další revize rezervy, případně včetně počtu povolenek, které do ní mají být umístěny, v rámci celkového přezkumu směrnice 2003/87/ES a rozhodnutí (EU) 2015/1814 v roce 2022. |
Pozměňovací návrh 11
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 15 a (nový)
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(15a) Fungování rezervy by měla Komise soustavně sledovat. Pokud Komise zjistí, že celkový počet povolenek v oběhu se ve srovnání s předchozími třemi roky zvýšil, měla by případně předložit legislativní návrh na změnu tohoto nařízení, aby se zajistilo řádné fungování rezervy při rychlém a trvalém odstraňování strukturální nerovnováhy mezi nabídkou povolenek a poptávkou po nich na trhu. |
Pozměňovací návrh 12
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 15 b (nový)
|
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(15b) Jelikož cíle tohoto nařízení, a sice zachování stávajících parametrů rezervy tržní stability, které byly zavedeny podle směrnice (EU) 2018/410, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale z důvodu jeho rozsahu a účinků jej lze lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. |
POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
Název |
Změna rozhodnutí (EU) 2015/1814, pokud jde o množství povolenek, které mají být umístěny do rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s emisemi skleníkových plynů do roku 2030 |
|||
Referenční údaje |
COM(2021)0571 – C9-0325/2021 – 2021/0202(COD) |
|||
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
ENVI 13.9.2021 |
|
|
|
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání |
ITRE 13.9.2021 |
|||
Zpravodaj(ka) Datum jmenování |
Claudia Gamon 7.10.2021 |
|||
Projednání ve výboru |
26.1.2022 |
|
|
|
Datum přijetí |
3.3.2022 |
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
52 13 5 |
||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Matteo Adinolfi, Nicola Beer, François-Xavier Bellamy, Hildegard Bentele, Tom Berendsen, Vasile Blaga, Michael Bloss, Manuel Bompard, Paolo Borchia, Marc Botenga, Markus Buchheit, Cristian-Silviu Buşoi, Jerzy Buzek, Maria da Graça Carvalho, Ignazio Corrao, Ciarán Cuffe, Nicola Danti, Pilar del Castillo Vera, Martina Dlabajová, Christian Ehler, Valter Flego, Niels Fuglsang, Lina Gálvez Muñoz, Claudia Gamon, Nicolás González Casares, Bart Groothuis, Christophe Grudler, András Gyürk, Henrike Hahn, Ivo Hristov, Ivars Ijabs, Romana Jerković, Eva Kaili, Seán Kelly, Łukasz Kohut, Zdzisław Krasnodębski, Andrius Kubilius, Thierry Mariani, Marisa Matias, Eva Maydell, Georg Mayer, Joëlle Mélin, Iskra Mihaylova, Dan Nica, Angelika Niebler, Ville Niinistö, Aldo Patriciello, Mauri Pekkarinen, Tsvetelina Penkova, Morten Petersen, Pina Picierno, Markus Pieper, Clara Ponsatí Obiols, Manuela Ripa, Robert Roos, Sara Skyttedal, Maria Spyraki, Jessica Stegrud, Riho Terras, Grzegorz Tobiszowski, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Marie Toussaint, Isabella Tovaglieri, Henna Virkkunen, Pernille Weiss, Carlos Zorrinho |
|||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Jakop G. Dalunde, Francesca Donato, Adriana Maldonado López |
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
52 |
+ |
NI |
Clara Ponsatí Obiols |
PPE |
François-Xavier Bellamy, Hildegard Bentele, Tom Berendsen, Vasile Blaga, Cristian-Silviu Buşoi, Jerzy Buzek, Maria da Graça Carvalho, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Seán Kelly, Andrius Kubilius, Eva Maydell, Angelika Niebler, Aldo Patriciello, Markus Pieper, Sara Skyttedal, Maria Spyraki, Riho Terras, Henna Virkkunen, Pernille Weiss |
Renew |
Nicola Beer, Nicola Danti, Valter Flego, Claudia Gamon, Bart Groothuis, Christophe Grudler, Ivars Ijabs, Iskra Mihaylova, Mauri Pekkarinen, Morten Petersen |
S&D |
Niels Fuglsang, Lina Gálvez Muñoz, Nicolás González Casares, Ivo Hristov, Romana Jerković, Eva Kaili, Łukasz Kohut, Adriana Maldonado López, Dan Nica, Tsvetelina Penkova, Pina Picierno, Patrizia Toia, Carlos Zorrinho |
Verts/ALE |
Michael Bloss, Ignazio Corrao, Ciarán Cuffe, Jakop G. Dalunde, Henrike Hahn, Ville Niinistö, Manuela Ripa, Marie Toussaint |
13 |
- |
ECR |
Zdzisław Krasnodębski, Robert Roos, Jessica Stegrud, Grzegorz Tobiszowski, Evžen Tošenovský |
ID |
Matteo Adinolfi, Paolo Borchia, Markus Buchheit, Thierry Mariani, Georg Mayer, Joëlle Mélin, Isabella Tovaglieri |
NI |
Francesca Donato |
5 |
0 |
NI |
András Gyürk |
Renew |
Martina Dlabajová |
The Left |
Manuel Bompard, Marc Botenga, Marisa Matias |
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se
POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
Název |
Změna rozhodnutí (EU) 2015/1814, pokud jde o množství povolenek, které mají být umístěny do rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s emisemi skleníkových plynů do roku 2030 |
|||
Referenční údaje |
COM(2021)0571 – C9-0325/2021 – 2021/0202(COD) |
|||
Datum předložení Parlamentu |
15.7.2021 |
|
|
|
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
ENVI 13.9.2021 |
|
|
|
Výbory požádané o stanovisko Datum oznámení na zasedání |
ITRE 13.9.2021 |
|
|
|
Zpravodajové Datum jmenování |
Cyrus Engerer 16.9.2021 |
|
|
|
Projednání ve výboru |
9.9.2021 |
13.1.2022 |
|
|
Datum přijetí |
15.3.2022 |
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
65 20 1 |
||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Mathilde Androuët, Nikos Androulakis, Bartosz Arłukowicz, Margrete Auken, Simona Baldassarre, Marek Paweł Balt, Traian Băsescu, Aurélia Beigneux, Monika Beňová, Hildegard Bentele, Sergio Berlato, Alexander Bernhuber, Malin Björk, Simona Bonafè, Delara Burkhardt, Pascal Canfin, Sara Cerdas, Mohammed Chahim, Tudor Ciuhodaru, Nathalie Colin-Oesterlé, Esther de Lange, Christian Doleschal, Marco Dreosto, Bas Eickhout, Cyrus Engerer, Eleonora Evi, Agnès Evren, Pietro Fiocchi, Raffaele Fitto, Malte Gallée, Andreas Glück, Catherine Griset, Jytte Guteland, Teuvo Hakkarainen, Anja Hazekamp, Martin Hojsík, Pär Holmgren, Jan Huitema, Yannick Jadot, Adam Jarubas, Petros Kokkalis, Athanasios Konstantinou, Ewa Kopacz, Joanna Kopcińska, Peter Liese, Sylvia Limmer, Javi López, César Luena, Fulvio Martusciello, Liudas Mažylis, Joëlle Mélin, Tilly Metz, Silvia Modig, Dolors Montserrat, Alessandra Moretti, Dan-Ştefan Motreanu, Ville Niinistö, Ljudmila Novak, Grace O’Sullivan, Jutta Paulus, Stanislav Polčák, Jessica Polfjärd, Nicola Procaccini, Luisa Regimenti, Frédérique Ries, María Soraya Rodríguez Ramos, Sándor Rónai, Rob Rooken, Silvia Sardone, Christine Schneider, Günther Sidl, Ivan Vilibor Sinčić, Linea Søgaard-Lidell, Maria Spyraki, Nils Torvalds, Edina Tóth, Véronique Trillet-Lenoir, Alexandr Vondra, Mick Wallace, Emma Wiesner, Michal Wiezik, Tiemo Wölken, Anna Zalewska |
|||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Maria Arena, Marlene Mortler, Susana Solís Pérez |
|||
Datum předložení |
16.3.2022 |
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
65 |
+ |
NI |
Athanasios Konstantinou, Edina Tóth |
PPE |
Bartosz Arłukowicz, Traian Băsescu, Hildegard Bentele, Alexander Bernhuber, Nathalie Colin-Oesterlé, Christian Doleschal, Agnès Evren, Adam Jarubas, Ewa Kopacz, Esther de Lange, Peter Liese, Liudas Mažylis, Marlene Mortler, Dan-Ştefan Motreanu, Ljudmila Novak, Stanislav Polčák, Jessica Polfjärd, Christine Schneider, Maria Spyraki# |
Renew |
Pascal Canfin, Andreas Glück, Martin Hojsík, Jan Huitema, Frédérique Ries, María Soraya Rodríguez Ramos, Susana Solís Pérez, Linea Søgaard-Lidell, Nils Torvalds, Véronique Trillet-Lenoir, Emma Wiesner, Michal Wiezik |
S&D |
Nikos Androulakis, Maria Arena, Marek Paweł Balt, Monika Beňová, Simona Bonafè, Delara Burkhardt, Sara Cerdas, Mohammed Chahim, Tudor Ciuhodaru, Cyrus Engerer, Jytte Guteland, Javi López, César Luena, Alessandra Moretti, Sándor Rónai, Günther Sidl, Tiemo Wölken |
The Left |
Malin Björk, Anja Hazekamp, Petros Kokkalis, Silvia Modig, Mick Wallace |
Verts/ALE |
Margrete Auken, Bas Eickhout, Eleonora Evi, Malte Gallée, Pär Holmgren, Yannick Jadot, Tilly Metz, Ville Niinistö, Grace O'Sullivan, Jutta Paulus |
20 |
- |
ECR |
Sergio Berlato, Pietro Fiocchi, Raffaele Fitto, Joanna Kopcińska, Nicola Procaccini, Rob Rooken, Alexandr Vondra, Anna Zalewska |
ID |
Mathilde Androuët, Simona Baldassarre, Aurélia Beigneux, Marco Dreosto, Catherine Griset, Teuvo Hakkarainen, Sylvia Limmer, Joëlle Mélin, Silvia Sardone |
PPE |
Fulvio Martusciello, Dolors Montserrat, Luisa Regimenti |
1 |
0 |
NI |
Ivan Vilibor Sinčić |
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se