Zpráva - A9-0058/2022Zpráva
A9-0058/2022
Evropský parlament

ZPRÁVA Na cestě ke strategii EU na podporu vzdělávání dětí na celém světě: zmírňování dopadu pandemie COVID-19

22.3.2022 - (2021/2209(INI))

Výbor pro zahraniční věci
Zpravodaj: David Lega
Zpravodajové (*):
György Hölvényi, Výbor pro rozvoj
Sabine Verheyen, Výbor pro kulturu a vzdělávání
(*) Přidružené výbory – článek 57 jednacího řádu

Postup : 2021/2209(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A9-0058/2022
Předložené texty :
A9-0058/2022
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

Na cestě ke strategii EU na podporu vzdělávání dětí na celém světě: zmírňování dopadu pandemie COVID-19

(2021/2209(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989,

– s ohledem na článek 26 Všeobecné deklarace lidských práv, článek 18 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, článek 13 a 14 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a článek 10 Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen,

– s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN přijaté v roce 2015 a na zprávu OSN o cílech udržitelného rozvoje z roku 2021,

– s ohledem na obecné připomínky Výboru OSN pro práva dítěte[1],

– s ohledem na pokyny OSN o alternativní péči o děti ze dne 18. prosince 2009,

– s ohledem na globální studii OSN o dětech zbavených osobní svobody ze dne 11. července 2019,

– s ohledem na politickou zprávu OSN ze dne 15. dubna 2020 nazvanou „Dopad pandemie COVID‑19 na děti“ a na kladnou reakci na tuto zprávu, která vznikla pod společným vedením EU a skupiny latinskoamerických a karibských států a kterou podepsalo 173 zemí,

– s ohledem na politickou reakci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ze dne 19. října 2020 nazvanou „Jaký je dopad pandemie COVID-19 na přistěhovalce a jejich děti?“,

– s ohledem na Úmluvu UNESCO proti diskriminaci ve vzdělání, přijatou dne 14. prosince 1960,

– s ohledem na brožuru UNICEF, UNESCO a Světové banky nazvanou „Úkol: obnova vzdělávání v roce 2021“,

– s ohledem na čl. 49 Charty Organizace amerických států z roku 1967,

– s ohledem na čl. 11 Africké charty práv a blaha dítěte z roku 1990,

– s ohledem na články 17 a 25 Africké charty lidských práv a práv národů z roku 1981,

– s ohledem na čl. 31 Charty Organizace amerických států z roku 2012,

– s ohledem na článek 14 Listiny základních práv Evropské unie,

– s ohledem na čl. 3 odst. 5 a článek 21 Smlouvy o Evropské unii,

– s ohledem na zprávu rozvojového programu OSN z dubna 2021 nazvanou „Nikoho nenechat pozadu: Dopad pandemie COVID-19 na cíle udržitelného rozvoje“,

– s ohledem na evropskou záruku pro děti,

– s ohledem na vyhlášení roku 2021 Mezinárodním rokem odstranění dětské práce a na přístup nulové tolerance k dětské práci uplatňovaný Komisí,

– s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2019 o právech dětí u příležitosti 30. výročí Úmluvy OSN o právech dítěte[2],

– s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2021 o syrském konfliktu - deset let po povstání[3],

– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

– s ohledem na stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro kulturu a vzdělávání,

– s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0058/2022),

A. vzhledem k tomu, že celosvětově zemřelo kvůli pandemii COVID-19 téměř pět milionů lidí, což vlády na celém světě přimělo přijímat mimořádná opatření, aby šíření viru COVID-19 zabránily, včetně zavírání škol a omezování přístupu do vzdělávacích zařízení;

B. vzhledem k tomu, že nové varianty zesilují zdravotní krizi způsobenou onemocněním COVID-19, zatímco konflikty a další krize, včetně klimatické krize, nadále zvyšují riziko, že děti po celém světě nedosáhnou minimální úrovně znalostí;

C. vzhledem k tomu, že přístup ke vzdělání je mezinárodně uznaným základním lidským právem, které je nezbytné k výkonu ostatních lidských práv; vzhledem k tomu, že právo na vzdělání znamená, že základní vzdělání je povinné a univerzální a je přístupné všem;

D. vzhledem k tomu, že UNICEF odhaduje, že více než 168 milionů dětí přišlo o celý rok vzdělávání kvůli uzavření škol v důsledku omezení volného pohybu osob kvůli pandemii COVID-19, zatímco údaje UNESCO ukazují, že vzdělávání bylo výrazně narušeno u 800 milionů studentů na celém světě, kteří ztratili v průměru dvě třetiny akademického roku;

E. vzhledem k tomu, že od března 2020 bylo 194 zemí nuceno zavřít kvůli pandemii COVID-19 školy na celostátní úrovni, což mělo celosvětově dopad na více než 1,8 miliardy žáků, kteří byli odříznuti od přístupu ke vzdělávání a od dalších životně důležitých přínosů, které školy poskytují; vzhledem k tomu, že v některých regionech jsou školy stále uzavřeny; vzhledem k tomu, že uzavření škol stále více vystavuje děti násilí, zneužívání a vykořisťování, a to i v domácím prostředí; vzhledem k tomu, že částečné nebo úplné uzavření škol má největší dopad na zranitelné děti a děti na okraji společnosti, neboť zvyšuje existující rozdíly ve vzdělávacích systémech a narušuje všechny aspekty jejich každodenního života;

F. vzhledem k tomu, že třetina dětí na celém světě nemá podle UNICEF přístup k internetu, což vytváří překážku v přístupu k distančnímu/digitálnímu učení; vzhledem k tomu, že programy distančního vzdělávání a výuky zůstanou potřeba i po pandemii COVID-19, zejména v zemích postižených přírodními katastrofami a konflikty; vzhledem k tomu, že online‑učení vytvořilo pro učitele nové výzvy, co se týče toho, jak usnadnit studentům učení a udržet sociální interakci; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 a urychleně přijatá inovativní opatření přijatá k zajištění nepřetržitého vzdělávání dětí představují příležitost k novému pojetí vzdělávání, které jsou více orientované na budoucnost, jsou inkluzivní, flexibilní a odolné; vzhledem k tomu, že programy distančního vzdělávání musí být přístupné všem dětem, zohledňovat socioekonomické výzvy, jimž mohou děti čelit, jakož i nedostatečný přístup k internetu, vysílání nebo digitálním médiím;

G. vzhledem k tomu, že hospodářské důsledky pandemie COVID-19 pro rodiče zase měly dopad na zdraví, dobré životní podmínky a přístup jejich dětí ke vzdělání; vzhledem k tomu, že uzavření škol vedlo k tomu, že rodiče nebyli připraveni na distanční výuku z domova; vzhledem k tomu, že někteří pracující rodiče bez finančních prostředků nebo jiných možností byli nuceni nechat své děti doma samotné a jiní, většinou ženy, byli nuceni opustit práci, což rodiny přivedlo do chudoby;

H. vzhledem k tomu, že více než 90 % zemí zavedlo určitou formu distančního vzdělávání během nouzového uzavírání škol; vzhledem k tomu, že distanční vzdělávání bylo většinou přínosem pro děti v základním a středním vzdělávání, zatímco děti předškolního věku byly vystaveny riziku, že nebudou připraveny na základní školu;

I. vzhledem k tomu, že děti ve školním věku na celém světě přišly od začátku pandemie COVID-19 kvůli zavřeným školám již o zhruba 1,8 bilionu hodin prezenční výuky a více než 39 miliard školních jídel[4];

J. vzhledem k tomu, že již dlouho před pandemií COVID-19 čelil svět globální vzdělávací krizi, která byla způsobena nejen ztíženým přístupem ke vzdělání v důsledku chudoby, dlouhého dojíždění do nejbližší školy, škodlivých genderových norem, diskriminace zranitelných skupin, environmentálních rizik a konfliktů, ale také vyučováním, které nemusí nutně vést ke vzdělávání;  vzhledem k tomu, že pandemie zhoršila kritickou situaci dětí v řadě konfliktních oblastí, která se často vyznačuje mimo jiné rostoucí nejistotou, větší zranitelností vůči dopadům změny klimatu a útoky na vzdělávací instituce, v důsledku čehož jsou děti vystaveny zvýšenému riziku naverbování do konfliktu, což představuje závažné porušení práv dětí a mezinárodního humanitárního práva; vzhledem k tomu, že 617 milionů dětí a dospívajících na celém světě není schopno dosáhnout minimální úrovně dovedností v oblasti čtení[5] a matematiky, přestože dvě třetiny z nich chodí do školy;

K. vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 zničila výsledky v oblasti vzdělávání, jichž bylo dosaženo za 20 let; vzhledem k tomu, že dalších 101 milionů dětí – 9 % dětí z 1. až 8. ročníku – kleslo v roce 2020 pod minimální úroveň čtenářské dovednosti[6];

L. vzhledem k tomu, že podle odhadů nedosáhne do roku 2030 dalších 825 milionů dětí dospělosti s dovednostmi sekundárního vzdělávání, které potřebují k životu a práci; vzhledem k tomu, že miliony dětí a mladých lidí, kteří chodí pravidelně do školy, nerozvíjí znalosti a dovednosti, jež potřebují, aby úspěšně vstoupili na pracovní trh, dosáhli plnohodnotného potenciálu a byli prospěšní svým komunitám;

M. vzhledem k tomu, že uzavírání škol má obrovské ekonomické dopady, neboť dětem a mladým lidem brání v tom, aby plně rozvíjeli nezbytné dovednosti, dosáhli plnohodnotného potenciálu a připravili se na život, což často vede k nezaměstnanosti a následně zvyšuje nerovnost, což vede k omezeným příležitostem;

N. vzhledem k tomu, že podle OSN hrozí celosvětově 11 milionům účastníků základního a středoškolského vzdělávání – z nichž 5,2 milionu jsou dívky –, že se po uzavření škol z důvodu pandemie COVID-19 ke vzdělávání již nevrátí[7]; vzhledem k tomu, že čím déle jsou děti mimo školu, tím vyšší je pravděpodobnost, že vůbec nedokončí školní docházku; vzhledem k tomu, že tato situace může ohrozit výsledky dosažené v oblasti vzdělávání a dosahování cílů udržitelného rozvoje, a zejména cíle, které se týkají snižování chudoby, zdraví a dobrých životních podmínek a kvalitního vzdělávání;

O. vzhledem k tomu, že uzavírání škol má různé dopady na rovnost žen a mužů a nese s sebou riziko prohlubování nerovností; vzhledem k tomu, že podle odhadů může uzavírání škol během krizí vést k nárůstu případů těhotenství dospívajících dívek; vzhledem k tomu, že dívky, které nechodí do školy, jsou vystaveny neúměrnému riziku nuceného sňatku v raném věku a sexuálního vykořisťování; vzhledem k tomu, že podle odhadů by v příštím desetiletí mohlo dojít k dalším dvěma milionům případů mrzačení ženských pohlavních orgánů; vzhledem k tomu, že podle odhadů může být významnému počtu dívek znemožněn návrat do škol po jejich otevření kvůli určitým diskriminačním politikám, které těhotným dívkám a mladým matkám zakazují školní docházku;

P. vzhledem k tomu, že 129 milionů dívek na celém světě nechodí do školy, z čehož 32 milionů je ve věku základní školní docházky, 30 milionů ve věku nižší střední školy a 67 milionů ve věku vyšší střední školy; vzhledem k tomu, že méně než polovina zemí na celém světě dosáhla rovného zastoupení žen a mužů v účasti na základním vzdělávání; vzhledem k tomu, že přechod k distančnímu vzdělávání vystavuje děti, zejména dívky, z nejchudších a nejzranitelnějších domácností značnému riziku, že trvale ukončí školní docházku nebo ji na delší dobu přeruší;

Q. vzhledem k tomu, že 9 z 10 zemí, kde je pro dívky nejobtížnější získat vzdělání, se nachází v subsaharské‑Africe a zbývající zemí je Afghánistán, kde Tálibán fakticky připravil dívky o vzdělání po základní škole tím, že nařídil znovuotevření středních škol pouze pro chlapce; vzhledem k tomu, že nejasná politika Tálibánu a nejasné a nesplněné sliby ohledně vzdělávání dívek vyvolávají u milionů afghánských dívek pochopitelný strach o jejich vzdělání; vzhledem k tomu, že se objevilo několik mezinárodních iniciativ ze strany univerzit a soukromých osob, které afghánským dívkám a ženám nabízejí distanční učení;

R. vzhledem k tomu, že podle několika vnitrostátních a regionálních donucovacích orgánů jsou děti, které nechodí do školy, – mimo jiné zejména dívky a děti ze znevýhodněného prostředí, jako jsou např. děti z řad menšin, děti žijící na venkově, děti původních obyvatel a děti migrantů, včetně uprchlíků, děti se zdravotním postižením, děti v péči státu a děti, které kvůli pandemii COVID-19 přišly o rodiče nebo prarodiče, – neúměrně zranitelné vůči vykořisťování, dětské práci a domácímu násilí, mimo jiné jsou svědky násilí a vystaveny šikaně na internetu a dalším trestným činům, jako je sexuální vykořisťování a zneužívání[8];

S. vzhledem k tomu, že podle odhadů Světové banky by mohlo celosvětové uzavření škol v délce pěti měsíců vést, kromě obrovských sociálních nákladů, ke ztrátám v oblasti vzdělávání, jež mají současnou hodnotu 10 bilionů USD; vzhledem k tomu, že ztráty v oblasti vzdělávání mohou stát ekonomiky až 161 milionů USD denně;

T. vzhledem k tomu, že uzavírání škol bylo bohužel pro omezení přenosu onemocnění COVID-19 klíčové; vzhledem k tomu, že školy nejsou jen místem, kde se děti učí, ale jsou rovněž místem setkávání a středisky pro duševní zdraví a psychosociální podporu; vzhledem k tomu, že podle organizací UNESCO a UNICEF nemá uzavírání škol dopad pouze na právo na vzdělávání, ale také na právo na zdraví, neboť více než 80 milionů dětí nedostalo kvůli uzavření škol základní očkování; vzhledem k tomu, že uzavření škol znamená, že učitelé nemohou sledovat známky zneužívání nebo nedostatečné řádné péče ze strany rodičů; vzhledem k tomu, že podle úřadu pro výzkum UNICEF – pracovního dokumentu Innocenti a Světového potravinového programu má uzavření škol rovněž dopad na právo na dobrou výživu a přístup ke každodennímu jídlu; vzhledem k tomu, že školní potravinové programy mohou motivovat nejzranitelnější děti k návratu do školy; vzhledem k tomu, že uzavírání škol má vážné dopady na duševní zdraví dětí, jež mohou být ve svých domovech vystaveny násilí a stresu; vzhledem k tomu, že uzavření škol může mít akutní a dlouhodobé psychosociální důsledky, včetně deprese, zvýšené úzkosti a sebevražd, neboť děti jsou zbaveny společenského kontaktu;

U. vzhledem k tomu, že předčasné ukončení školní docházky zvyšuje sociální nerovnost a může mít dopad na stabilitu a prosperitu země, což ohrožuje budoucnost milionů dětí na světě a závažným způsobem ovlivňuje celou generaci; vzhledem k tomu, že vzdělávání se pro boj proti extremismu a radikalizaci dětí a mladých lidí ukázalo jako zásadní;

V. vzhledem k tomu, že podle zprávy UNHCR o vzdělávání za rok 2021 zůstává polovina všech dětí uprchlíků bez školní docházky; vzhledem k tomu, že děti uprchlíků jsou vyloučeny z možností distančního vzdělávání; vzhledem k tomu, že přelidnění, jež je charakteristické pro životní podmínky dětských uprchlíků, zejména těch, kteří žijí v uprchlických táborech, často usnadňuje šíření viru a brání dodržování hygienických předpisů; vzhledem k tomu, že situace v souvislosti s onemocněním COVID-19 v táborech představuje pro děti problém, neboť mnoho dětí má oslabený imunitní systém nebo trpí jinými zdravotními problémy již během jejich vývinu, což je vystavuje vyššímu riziku závažnějšího průběhu onemocnění tímto smrtelným virem; vzhledem k tomu, že většina uprchlických táborů nemá vhodné zdravotnické služby, které by odpovídajícím způsobem reagovaly na potřeby dětí a jejich rodin;

W. vzhledem k tomu, že nerovnoměrná distribuce očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 na celém světě neúměrně postihuje země s nízkými příjmy;

1. uznává a oceňuje práci učitelů, pedagogů všeho druhu a podpůrných pracovníků, kteří se rychle přizpůsobili pandemii COVID‑19 a zajistili pokračování vzdělávacího procesu pro děti a dospívající; oceňuje iniciativy mezinárodních a místních organizací občanské společnosti, soukromých občanů a podniků, jejichž cílem je poskytnout dětem informační a komunikační technologie, kurzy distančního vzdělávání a další učební materiály, zejména v zemích, kde mají děti omezený přístup k distančnímu učení nebo nemají žádný přístup k učení; naléhavě vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby v celosvětovém úsilí o zmírnění dopadu pandemie COVID-19 na přístup dětí ke vzdělání prosazovaly přístup založený na právech dítěte, který vychází ze zásad nediskriminace, jednání v nejlepším zájmu dítěte a účasti dítěte;

2. uznává, že vzdělávání je průřezovou oblastí, která je relevantní pro všechny rozměry udržitelného rozvoje;

3. vítá závazky přijaté na Světové konferenci UNESCO o vzdělávání pro udržitelný rozvoj v roce 2021 a přijetí Berlínské deklarace; trvá na zajištění kvalitního vzdělávání pro všechny děti jako prostředku pro dosažení všech cílů udržitelného rozvoje OSN a vyzdvihuje význam začlenění udržitelného rozvoje do všech úrovní vzdělávání a odborné přípravy od raného dětství až po terciární vzdělávání a vzdělávání dospělých, včetně odborného vzdělávání a přípravy, neformálního vzdělávání a informálního učení;

4. trvá na tom, že EU by měla hrát vedoucí úlohu jako vzdělávací mocnost, která členským státům umožňuje plně uplatňovat jejich možnosti podpory vzdělávání dětí ve světě a prosazovat jejich přesvědčení v této věci; zdůrazňuje klíčovou úlohu budoucího evropského vzdělávacího prostoru, který je důležitou příležitostí pro větší mezinárodní spolupráci v oblasti budování synergií ve vzdělávání v Evropě i mimo ni s cílem rozvíjet společné přístupy a řešení společných výzev; naléhavě vyzývá Komisi, aby zintenzivnila své úsilí a vytvořila za tímto účelem strategie, včetně jasného plánu a cílů;

5. zdůrazňuje, že je klíčově důležité, aby bylo zajištěno právo dětí na vzdělávání a každé dítě mělo příležitost vrátit se do školy, a vyzývá Komisi, Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a členské státy, aby podporovaly orgány třetích zemí při upřednostňování znovuotevírání škol v jejich plánech na podporu oživení, včetně podpory učitelů, pokud jde o pomoc dětem s dohnáním zameškané výuky, a podpory‑dobrých životních podmínek dětí, neboť školy jsou klíčové pro jejich vzdělávání, bezpečnost, zdraví, výživu a celkový dobrý stav; vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby podporovaly orgány třetích zemí při zajišťování toho, aby všechny děti mohly požívat svého práva na základní vzdělání, a aby podnikly kroky k zajištění dostupnosti středoškolského vzdělávání a přístupu k němu; dále vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby podporovaly orgány třetích zemí ve vývoji a zavádění digitálních metod výuky a učení a aby usnadnily přístup k internetu pro všechny;

6. domnívá se, že národní plány obnovy a programy pomoci prováděné EU a mezinárodními finančními institucemi musí jako prioritu stanovit zlepšení mobilizace domácích zdrojů, ochranu a výrazné zvýšení domácích výdajů v sociálních odvětvích, zejména v oblasti vzdělávání a zdravotnictví, a zlepšení kvality těchto výdajů; v této souvislosti trvá na zajištění spravedlivého přidělování a financování, aby nebyly opomenuty znevýhodněné, chudé a marginalizované děti – se zvláštním ohledem na dívky –, mladí lidé a rodiny; zdůrazňuje, že veškeré úsilí o zmírnění dopadu pandemie COVID-19 na přístup ke vzdělání se musí řídit nejlepšími zájmy dětí a že tato opatření musí respektovat práva dětí být informovány a mít možnost vyjádřit svůj názor;

7. zdůrazňuje, že je nezbytné zohlednit sociální situaci rodičů a podporovat rodiny, jejichž příjem byl v důsledku hospodářského dopadu pandemie COVID-19 snížen;

8. uznává, že kvalitní vzdělávání musí být prioritou oficiální rozvojové pomoci EU a členských států;

9. poznamenává, že nucená vysídlení vedou k rostoucímu počtu lidí v uprchlických zařízeních; vyzývá Komisi, aby podporovala předávání dovedností v uprchlických táborech a rozsáhlou pomoc se vzděláváním uprchlíků a vysídlených osob, a podporovala tak jejich integraci a zapojení do výdělečných činností;

10. je znepokojen přetrvávajícím finančním dopadem pandemie na financování vzdělávání, neboť většina členských států UNESCO ještě nedosáhla hranice 4–6 % HDP či 15–20 % veřejných výdajů;

11. poukazuje na nespravedlnost v úsilí o řešení pandemie v důsledku nerovného přístupu k očkovacím látkám, což vede k nerovným kapacitám v oblasti ochrany; zdůrazňuje, že pandemii lze ukončit pouze tehdy, bude-li tak učiněno v celosvětovém měřítku, a že očkovací látky musí být přístupné všem; vyzývá členské státy, aby navýšily své příspěvky k programu OSN COVAX a jeho celkovou efektivitu s cílem zaručit adekvátní přístup třetích zemí k očkovacím látkám proti onemocnění COVID-19, a umožnit jim tak zahájit vnitrostátní očkovací kampaně proti tomuto onemocnění, jež budou v souladu s pokyny stanovenými příslušnými vnitrostátními orgány v oblasti veřejného zdraví a Světovou zdravotnickou organizací, aby byl zajištěn rychlý návrat do škol; naléhavě vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby úzce spolupracovaly se svými transatlantickými spojenci a mezinárodními partnery s cílem zvýšit celosvětové dodávky očkovacích látek proti onemocnění COVID-19, zajistit spravedlivé rozdělení mezi země a obyvatelstvo, které to nejvíce potřebují, a usilovat o zlepšení celosvětového přístupu k cenově dostupným zdravotnickým produktům souvisejícím s onemocněním COVID-19 a o řešení celosvětového omezení výroby a nedostatku dodávek;

12. naléhavě vyzývá EU, aby ve spolupráci s USA a dalšími členy Světové obchodní organizace (WTO) rozšířila výrobu a škálu možností dodávek s cílem zajistit rovný přístup k diagnostice, očkovacím látkám, terapeutickým prostředkům a dalším relevantním zdravotnickým produktům potřebným k omezení šíření, prevenci a léčbě onemocnění COVID-19 a aby zajistila, že těchto cílů bude dosaženo před konáním 12. ministerské konference WTO;

13. vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby podporovaly orgány třetích zemí při financování a provádění opatření v zájmu „bezpečných škol“, mimo jiné poskytováním hygienických potřeb a sdílením informací o mytí rukou a dalších hygienických opatřeních, jakož i o zachování kontinuity stravovacích služeb pro děti školního věku a dospívající;  zdůrazňuje, že stravování ve školách a čistá voda mají zásadní význam pro zajištění výživy, růstu a vývoje dětí, neboť silně motivují děti – zejména dívky a děti z nejchudších a nejvíce marginalizovaných komunit – k návratu do školy po zrušení omezení; zdůrazňuje v této souvislosti klíčovou úlohu, kterou mohou učitelé a aktéři občanské společnosti, včetně náboženských organizací a společenství a nevládních organizací, hrát při podpoře zdraví a boji proti pandemii COVID-19 a také při podpoře dětí a jejich rodin při překonávání výzev a obtíží vyvolaných zdravotní krizí, zlepšování jejich životních podmínek a poskytování programů odborné přípravy a vzdělávání;

14. vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby podporovaly orgány třetích zemí při zavádění plánů pro zmírňování a řízení rizik v oblasti vzdělávání prostřednictvím plánování odolnosti; zdůrazňuje, že je důležité vypracovávat a zajišťovat pohotovostní plány a plány reakce na krizi již nyní, aby se snížilo riziko přenosu onemocnění COVID-19 ve školách a minimalizoval se dopad uzavírání škol na děti a jejich rodiny, zejména na ty nejchudší a nejmarginalizovanější z nich a na ty s těžkým zdravotním postižením; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba upřednostnit děti v oblastech zasažených konfliktem a jejich přístup ke kvalitnímu vzdělávání;

15. upozorňuje na dopad, který by uzavření škol mohlo mít na pracovní povinnosti rodičů, kteří se současně starají o své děti; zdůrazňuje, že je důležité poskytnout pracujícím rodičům patřičné zdroje a poradenství v oblasti distančního vzdělávání, mimoškolních aktivit a metod psychologické podpory pro sladění práce z domova a domácí výuky;

16. zdůrazňuje, že je důležité poskytovat vzdělávací a psychosociální podporu dětem a rodinám, jež musí být v domácí izolaci kvůli minimalizaci rizika přenosu nákazy, s cílem zmírnit stres a úzkost v daných domácnostech;

17. vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy k podpoře orgánů třetích zemí, aby iniciativně vydávaly pokyny o osvědčených postupech v oblasti distančního vzdělávání a zajišťovaly používání vhodných a bezpečných nástrojů, učebních osnov a technologií, jež musejí být zpřístupněny dětem z rodin s nízkými příjmy, dětem na venkově, dětem původních obyvatel a dětem migrantů, marginalizovaným dětem a dětem se zdravotním postižením nebo poruchami učení, dětem v alternativní péči, dětem v detenčních zařízeních a dětem žijícím v odlehlých oblastech nebo v prostředích, kde jsou zbaveny osobní svobody nebo kde není všudypřítomný přístup k internetu; poukazuje na potenciál digitálního vzdělávání, které může vzdělávacím institucím umožnit rychle a plošně komunikovat se všemi dětmi a současně rozvíjet partnerství a pracovat se širokou škálou aktérů z občanské společnosti i z veřejného a soukromého sektoru; trvá však na tom, že investice do digitálního vzdělávání musí usilovat o zmenšení digitální propasti a musí být specifické pro daný kontext, musí být v souladu s nejlepším zájmem dítěte a nesmí být na úkor podpory základní vzdělávací infrastruktury a pracovníků ani osobního učení; připomíná však, že přístup k digitálním technologiím nebyl během pandemie stále ještě spravedlivý ani rozšířený; domnívá se, že v tomto odvětví jsou zapotřebí značné investice, a to jak z hlediska odborné přípravy, tak z hlediska financování; vyzývá EU a její členské státy, aby i nadále poskytovaly dostupné vzdělávací zdroje a otevřený přístup k digitálním nástrojům pro učitele, rodiče a studenty; v tomto ohledu zdůrazňuje, že v souvislosti se všemi digitálními nástroji musí být zaručeno soukromí dětí a ochrana osobních údajů a že je třeba náležitě zohlednit obsah zohledňující rovnost žen a mužů a různé skutečnosti v životě dětí;

18. vyzývá Komisi a ESVČ, aby v souladu s referenční úrovní pro vzdělávání v nástroji Globální Evropa ve výši 10 % zachovaly dostatečné financování vzdělávání prostřednictvím všech finančních nástrojů EU, jež mají k dispozici, a uvolnily větší finanční prostředky s cílem zvýšit odolnost vůči probíhajícím i budoucím krizím;

19. vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby podporovaly orgány třetích zemí při zajišťování náležité péče o děti, včetně zavedení pohotovostního plánu pro péči o děti, jež osiří nebo jsou ponechány bez náležité péče kvůli vážným případům onemocnění COVID-19, které vyžadují hospitalizaci dospělých pečovatelů;

20. vyzývá Komisi, aby v rámci nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) – Globální Evropa – vytvořila vazbu mezi možnými investičními aktivitami snižujícími rizika a finanční podporou přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě, zejména pokud jde o vytvoření řádné infrastruktury a odborné přípravy pro učitele;

21. vyzývá Komisi a ESVČ, aby podporovaly vlády třetích zemí při budování a dalším rozvoji silnějších vzdělávacích systémů zohledňujících rovnost žen a mužů a inkluzivních vzdělávacích systémů, které by doprovázelo odstranění všech forem genderově podmíněného násilí páchaného na ženách a dívkách; připomíná, že OSN stanovila přístup žen ke vzdělání jako základní právo; domnívá se, že zvyšování vzdělávání dívek a podpora účasti žen ve vzdělávání a profesní dráze v přírodních vědách, technologiích, inženýrství a matematice (STEM) by měly být prioritním cílem politiky EU a mezinárodního rozvojového společenství; v této souvislosti trvá na tom, že je třeba, aby dívky měly možnost dokončit své vzdělání a měly přístup k informacím a službám odpovídajícím věku bez diskriminace a genderových předsudků a s rovnými příležitostmi k využití svého potenciálu; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné řešit genderové překážky ve vzdělávání, jako jsou zákony, politiky a škodlivé sociálně-kulturní normy, které brání dívkám v dalším vzdělávání v případě těhotenství, manželství nebo mateřství; podporuje řešení genderových stereotypů a škodlivých společensko-kulturních norem prostřednictvím vzdělávání a prevenci násilí prostřednictvím vzdělávacích programů zohledňujících rovnost žen a mužů;

22. odsuzuje skutečnost, že miliony dívek na celém světě nemají přístup ke vzdělání, a jsou tak vystaveny závislosti a vyššímu riziku násilí a vykořisťování, zejména v případech, kdy je ženám a dívkám systematicky odpírán přístup ke vzdělání, práci a veřejnému životu ze strany orgánů, které jsou u moci; odmítá zneužívání a instrumentalizaci všech praktik, které diskriminují v přístupu ke vzdělání a ukládají uzavření škol; žádá o ukončení těchto praktik a naléhavě vyzývá ke znovuotevření všech škol pro dívky a ženy;

23. vyzývá Komisi a ESVČ, aby zachovaly a dále posilovaly úspěchy dosažené v posledních 20 letech v oblasti vzdělávání žen a dívek v Afghánistánu; naléhavě žádá, aby byly v rámci balíčku humanitární pomoci EU pro Afghánistán přiděleny potřebné finanční prostředky, které mezinárodním a místní organizacím pomohou prosadit znovuotevření vzdělávacích zařízení pro ženy a dívky a jako dočasné opatření rozvíjet programy distančního vzdělávání; vyzývá k tomu, aby byla podobná pozornost věnována vzdělávání afghánských dětí a mladých lidí v zemích, které poskytují útočiště afghánským uprchlíkům;

24. zdůrazňuje, že všem lidem musí být zaručeno právo na vzdělání a informace o sexuálním a reprodukčním zdraví, plánování rodiny, moderních antikoncepčních metodách, bezpečném a legálním potratu a zdravotní péči o matku a dítě a poporodní a novorozenecké péči;

25. vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy a vlády třetích zemí, aby vypracovaly konkrétní programy pro řešení a zmírňování dopadů pandemie COVID-19 v oblasti duševního zdraví a psychosociálních dopadů na děti, učitele a jejich komunity a aby vypracovaly zvláštní preventivní kampaně zaměřené na děti, rodiče a učitele, jež se budou zabývat riziky při používání internetu, jako je obtěžování, obchodování s lidmi, sexuální zneužívání a kybernetická šikana, a také aby podporovaly zvláštní plány na pomoc dětem, které se staly oběťmi těchto praktik, a jejich rodičům;

26. podtrhuje, že je nutné mít k dispozici komplexní programy sexuální výchovy přiměřené věku a založené na faktech, aby se snížila zranitelnost dívek a mladých žen v souvislosti s předčasným otěhotněním a neplánovaným těhotenstvím, dětskými sňatky, prostitucí, přenosem HIV a genderově podmíněným násilím;

27. poznamenává, že navzdory různým krokům EU a pomoci, kterou poskytuje, je poměr žáků ke kvalifikovaným pedagogům v subsaharském regionu i nadále vysoký; poukazuje na průměr, který v tomto regionu činí 58 žáků na jednoho kvalifikovaného učitele na úrovni základního školství a 43 žáků na jednoho kvalifikovaného učitele na středoškolské úrovni; poukazuje na to, že mnohé rozvojové země mají potíže s efektivním využíváním zdrojů a že vyšší výdaje na vzdělávání velmi často neznamenají další vzdělávání a zlepšení lidského kapitálu; zdůrazňuje důležitou roli učitelů na všech úrovních z hlediska usnadňování učení, dále podtrhuje význam technologií pro učení a účinné řízení škol a vzdělávacích systémů v těchto zemích; připomíná, že podle organizace UNESCO je třeba najmout nejméně 15 milionů učitelů, má-li se v subsaharské Africe do roku 2030 dosáhnout cílů spojených se vzděláváním, což by bylo v souladu s cílem udržitelného rozvoje č. 4;

28. vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby podporovaly orgány partnerských zemí při řešení problémů v jejich vzdělávacích systémech s cílem umožnit jim přestát budoucí krize, jakož i při zvyšování odolnosti a inkluzivity těchto systémů, provádění programů na obnovu vzdělávání a ochrany vzdělávacích rozpočtů s investicemi do kvalitního, cenově dostupného a inkluzivního vzdělávání, včetně investic do vzdělávacích technologických nástrojů, odborné přípravy učitelů a dalších zdrojů, s cílem zajistit, aby děti a mladí lidé později v životě plně dosáhly svého potenciálu, byli do života připraveni a nepromeškaly příležitosti ke vstupu na trh práce, přičemž musí být respektovány vzdělávací potřeby a práva každého dítěte; zdůrazňuje, že programy distančního vzdělávání určené k řešení budoucích krizí musí zahrnovat různé učební materiály, včetně těch tištěných, aby byly přístupné nejvíce znevýhodněným a marginalizovaným dětem;

29. vítá Pařížskou deklaraci UNESCO: Celosvětová výzva k investicím do budoucnosti vzdělávání; vyzývá země na celém světě, aby vzdělání považovaly za investici, nikoli za výdaj; věří, že předpokladem k vymýcení chudoby a zlepšení životních podmínek je odpovídající a efektivní finanční pomoc v oblasti vzdělávání, a to zejména v době, kdy jsou veřejné finance stále omezenější v důsledku vzájemně si konkurujících nároků v těžce zasažených odvětvích, jako je zdravotnictví a vzdělávání; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby výrazně zvýšily financování vzdělávání ve svých strategiích mezinárodního rozvoje a pomoci;

30. zdůrazňuje, že z hlediska stimulace hospodářského rozvoje rozvojových zemí jsou mladí lidé nejcennější devizou;

31. připomíná, že světové společenství je odhodláno do roku 2030 zlepšit kvalitu vzdělávání (cíl udržitelného rozvoje č. 4);

32. vyzývá ke zvýšení počtu mezinárodních vzdělávacích výměn mezi mladými lidmi v Africe a EU prostřednictvím programů, jako je Erasmus a Erasmus pro mladé podnikatele, jehož cílem je pomoci novým podnikatelům získat dovednosti potřebné k řízení podniků;

33. vyzývá členské státy, aby zohlednily skutečnost, že zdravotní krize způsobená onemocněním COVID-19 zhoršila situaci osob zadržovaných v táborech v Sýrii, a aby neprodleně repatriovaly všechny evropské děti zadržované v těchto táborech, a zajistily tak, že prvořadým hlediskem bude nejlepší zájem dítěte;

34. zdůrazňuje, že je důležité, aby byly do plánů na podporu oživení zahrnuty programy odborné přípravy a „druhé šance“ s cílem pomoci dětem a mladým lidem vstoupit na trh práce; vyzývá Komisi, ESVČ, členské státy a třetí země, aby mladým lidem nabízely žádoucí vyhlídky do budoucna;

35. zdůrazňuje, že je důležité doplnit investice do odborné přípravy a vzdělávání podporou vzniku pracovních míst s cílem poskytnout příští generaci mladých lidí v Africe a dalších rozvojových regionech lepší vyhlídky do budoucna; poukazuje na to, že pro splnění cíle udržitelného rozvoje č. 8, který se týká přístupu k důstojné práci, má obzvláště velký význam partnerství veřejného a soukromého sektoru; podtrhuje význam sekundárního vzdělávání a odborné přípravy, které jsou zásadní pro zaměstnatelnost mladých lidí a udržitelný rozvoj; dále poznamenává, že rostoucí mladá populace v Africe potřebuje především podporu kvalitního vzdělávání a zlepšení odborné přípravy v oblasti dovedností, aby bylo možné zvýšit její mobilitu a přístup na trhy a upevnit její práva;

36. vyzývá EU, aby ve spolupráci se soukromým sektorem a v zájmu zužitkování lidského kapitálu podporovala investice do odborné přípravy a celoživotního učení a posilování vzdělávacích struktur;

37. poukazuje na význam neustálého profesního rozvoje a větší finanční podpory učitelů, aby byli schopni řešit ztráty v oblasti vzdělávání u svých studentů a zohledňovat přitom jejich individuální sociální a rodinné podmínky a duševní zdraví a zařadit do své výuky digitální technologie; zdůrazňuje, že je naléhavě třeba chopit se příležitosti a využít finanční prostředky na oživení po pandemii COVID-19 a urychleně přijatá inovativní opatření, která během pandemie sloužila k zajištění distančního vzdělávání, k novému pojetí vzdělávání a budování systémů, které jsou více orientované na budoucnost, inkluzivní, flexibilní a odolné; domnívá se, že tyto nové přístupy musí řešit ztráty v oblasti vzdělávání, předcházet předčasnému ukončování školní docházky a zajistit sociální a emocionální blaho studentů, učitelů a zaměstnanců;

38. zdůrazňuje úlohu neformálního a informálního vzdělávání, občanské výchovy a dobrovolnictví; vyzývá Komisi, aby podpořila třetí země při zlepšování uznávání sociálních dovedností; trvá na podpoře postupů mezigenerační solidarity a mentoringu s cílem omezit nerovnosti, vyloučení nebo předčasné ukončování školní docházky;

39. vyzývá k rychlejšímu celosvětovému předávání znalostí a rychlejší mobilitě na všech úrovních vzdělávacího systému a mezi zeměmi a regiony i v jejich rámci, přičemž uznává složitou a kontroverzní historii mezinárodních vztahů a vyzdvihuje, že je důležité informovat prostřednictvím vzdělávání o kulturním dědictví, kulturní identitě, historii, umění a globálním občanství; bere na vědomí potenciál kombinace online výměn a cestování za tímto účelem;

40. zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet a posilovat osvětovou činnost týkající se změny klimatu a ochrany životního prostředí a jejich dopadu na děti a budoucí generace; žádá, aby se vzdělávání v oblasti životního prostředí stalo klíčovou součástí školních osnov;

41. zdůrazňuje významnou úlohu tělesné výchovy ve školách, neboť pohybová aktivita a zdravý životní styl jsou klíčem ke zlepšení zdraví žáků; vyzývá proto Komisi a ESVČ, aby poskytly součinnost vnitrostátním orgánům při zajišťování dostatečných a bezpečných sportovních zařízení ve školách a odborné přípravy kvalifikovaných učitelů tělesné výchovy;

42. upozorňuje, že je nutné využít synergií mezi kulturou a vzděláváním k utváření udržitelné, inkluzivní a odolné společnosti; v této souvislosti vyzývá Komisi a ESVČ, aby podporovaly vnitrostátní orgány při začleňování umění a kultury do učebních osnov a mimoškolních aktivit s cílem obohatit vzdělávací a studijní zkušenosti žáků ve třetích zemích;

43. domnívá se, že vlády jednotlivých zemí – a jejich příslušné celostátní, regionální či místní orgány – musí při vysvětlování opatření, jež byla přijata s cílem omezit šíření onemocnění COVID-19, s dětmi komunikovat způsobem přiměřeným jejich věku, aby se zvýšila jejich informovanost, pokud jde o dopady, rizika a hrozby spojené s tímto onemocněním, a aby znaly svá práva;

44. zdůrazňuje význam získávání dovedností, zejména prostřednictvím prezenční výuky, které dětem umožní rozvoj v průběhu celého života, jako jsou mezilidské vztahy, studijní dovednosti, empatie a spolupráce; zdůrazňuje, že je důležité, aby se děti mohly zapojit do her a volnočasových aktivit, jež jsou klíčovým prvkem jejich rozvoje, jak je uznáno v článku 31 Úmluvy OSN o právech dítěte; vyzývá k přijetí opatření na podporu zapojení dětí do volnočasových a kulturních aktivit, které jsou právem samy o sobě, ale také prostředkem ke zlepšení duševního zdraví a celkové pohody dětí;

45. opakuje svou výzvu všem členským státům OSN, které tak dosud neučinily, aby ratifikovaly Úmluvu OSN o právech dítěte, přičemž zdůrazňuje, že je důležité zajistit účinnost tohoto klíčového nástroje v oblasti lidských práv na celém světě;

46. zdůrazňuje, že je třeba řádně vyhodnocovat, sledovat a monitorovat dopad iniciativ prováděných během krize, aby bylo možné zjistit nedostatky a mezery a určit, jak je lze napravit;

47. zavazuje se zajistit, aby se vzdělávání stalo klíčovým tématem diskusí v rámci činnosti parlamentních delegací, zejména prostřednictvím společných parlamentních shromáždění, jako je Smíšené parlamentní shromáždění AKT-EU;

48. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.


MENŠINOVÉ STANOVISKO

předložené v souladu s čl. 55 odst. 4 jednacího řádu

Bernhard Zimniok

 

 

Tato zpráva by se měla zabývat nedostatky v oblasti vzdělávání ve třetích zemích v důsledku sankcí uložených v souvislosti s pandemií COVID-19; obsahuje však celou řadu otázek, které s tím souvisejí jen částečně nebo vůbec. Hlavní smysl zprávy se tak vytrácí a důležité téma vzdělávání dětí je oslabeno, a proto by zpráva měla být přepracována. Dalším a mnohem evidentnějším problémem je, že cílem zprávy je zajistit, aby daňoví poplatníci členských států měli povinnost zajistit vzdělání pro většinu dětí v rozvojovém světě, ne-li pro všechny. Třebaže se jedná o čestný závazek, není dnes ani v budoucnu proveditelný kvůli obrovským finančním důsledkům, které s sebou nese, vezmeme-li v úvahu prudký populační růst. Namísto plýtvání zdroji na nějaké hodnotové pozérství vyzývám své kolegy z Parlamentu, aby na plenárním zasedání hlasovali proti této zprávě. Místo toho můžeme společně vytvořit realistický návrh na zajištění péče a podpory pro všechny děti v členských státech EU, které trpěly a stále trpí v důsledku nepřiměřených opatření přijatých během posledních dvou let, pod záminkou pandemie COVID-19, a zajistit odpovídající dočasnou školní výuku pro děti uprchlíků z Ukrajiny.


STANOVISKO VÝBORU PRO ROZVOJ (4.3.2022)

pro Výbor pro zahraniční věci

Na cestě ke strategii EU na podporu vzdělávání dětí na celém světě: zmírňování dopadu pandemie COVID-19

(2021/2209(INI))

Zpravodaj (*): György Hölvényi

(*) Postup s přidruženým výborem – článek 57 jednacího řádu

 


NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. připomíná, že vzdělávání je základní lidské právo, které musí být zaručeno; zdůrazňuje, je vždy třeba dodržovat zásadu nejlepšího zájmu dítěte; v této souvislosti EU vyzývá, aby práva dětí byla ústředním bodem jejích snah a politik zaměřených na zmírnění dopadů pandemie COVID-19 na celosvětové úrovni;

Překážky bránící přístupu ke kvalitnímu vzdělávání

2. poznamenává, že rozvojové země, zejména v subsaharském regionu, čelí řadě různých náročných úkolů při zajišťování přístupu ke kvalitnímu vzdělávání, například nedostatkům ve vnitrostátních předpisech a strategiích, nedostatku vyškolených odborníků a potřebného financování, nedostatku potřebné infrastruktury, vybavení, zařízení a výukových materiálů, nedostatečné stabilitě a bezpečnosti a nerovnostem, což v řadě rozvojových zemí na všech úrovních brání v uplatňování práva na kvalitní vzdělávání a v přístupu k takovému vzdělávání;  vyzývá v této souvislosti Komisi, aby vypracovala pro jednotlivé země strategie pro financování vzdělávání a zohlednila přitom citlivé regionální a vnitrostátní otázky; s velkým znepokojením konstatuje, že podle organizace UNESCO vymazala pandemie COVID-19 20 let úspěšného vzdělávání;

Růst populace a mladí lidé

3. bere na vědomí skutečnost, že světová populace má podle předpokladů dosáhnout v roce 2050 9,7 miliardy obyvatel, přičemž k obzvláště velkému nárůstu obyvatel dojde v rozvojových zemích; konstatuje, že podle odhadů vzroste počet mladých lidí na světě do roku 2030 na 1,3 miliardy a že nejvíce mladé populace žije ve střední, jižní a východní Asii a v subsaharské Africe; bere na vědomí skutečnost, že počet obyvatel Afriky se do roku 2050 zdvojnásobí a že většina její současné populace je mladší 25 let; vyjadřuje politování nad tím, že určité formy postsekundárního vzdělávání se účastní méně než 10 % obyvatel Afriky mladších 25 let;

4. je znepokojen skutečností, že podle společné zprávy Světové banky a organizace UNESCO ze dne 22. února 2021 nazvané „Education Finance Watch 2021“ snížily dvě třetiny zemí s nízkými a nižšími středními příjmy od vypuknutí pandemie své veřejné rozpočty na vzdělávání;

Mladí lidé a zapojení do ekonomiky

5. konstatuje, že každoročně se v Africe mezi pracovní sílu zařadí 10 až 12 milionů mladých lidí, avšak na tomto kontinentu vzniká pouze 3,1 milionu pracovních míst, a že hospodářská recese způsobená pandemií COVID-19 tento propastný rozdíl ještě zhoršila; zdůrazňuje, že mladí lidé jsou nejcennější devizou pro stimulaci hospodářského rozvoje rozvojových zemí, ale že zásadní význam má výuka a získávání dovedností a kompetencí, které odpovídají potřebám místních ekonomik a života ve 21. století;

Školy a COVID-19

6. zdůrazňuje, že pandemie COVID-19 prohloubila vzdělávací krizi, jakož i stávající slabiny sociálních služeb v Africe a řadě rozvojových zemí, zejména v oblasti vzdělávání, a že dopad na lidský kapitál této generace studujících bude pravděpodobně dlouhodobý; vyzývá EU, aby spolupracovala s partnerskými zeměmi na zvýšení odolnosti jejich školství vůči mimořádným situacím a krizím, zejména pokud jde o zajištění on-line přístupu všech dětí k výuce v případech, kdy jej potřebují; s hlubokým znepokojením zdůrazňuje, že kromě stovky milionů dětí, které již před pandemií nechodily do školy, mělo uzavření škol v subsaharské Africe dopad na dalších přibližně 250 milionů studentů; zdůrazňuje, že náklady na uzavření škol byly z hlediska vzdělávání, zdraví a životní pohody studentů zdrcující a že následný dopad na děti, jejich rodiny, komunity a hospodářství by mohl být pociťován řadu let; připomíná, že vzdělávání by mělo být klíčovým pilířem partnerství mezi Afrikou a EU;

Obnova po pandemii COVID-19

7. podtrhuje skutečnost, že tato krize by mohla být příležitostí k vybudování inkluzivnějších, účinnějších a odolnějších vzdělávacích systémů; zdůrazňuje, že investice do vzdělávání jsou předpokladem pro budování udržitelné budoucnosti, a připomíná, že právo na vzdělání je základním právem a že globální společenství se zavázalo zlepšit do roku 2030 kvalitu vzdělávání (cíl udržitelného rozvoje OSN č. 4);

Vzdělávání jako průřezové téma

8. uznává, že vzdělávání je průřezovou oblastí, která je relevantní pro všechny rozměry udržitelného rozvoje; poukazuje na to, že vzdělání je rovněž hlavním nástrojem, kterým lze posílit postavení mladých lidí a podpořit v Africe a ve všech rozvojových zemích udržitelný hospodářský růst a lidský rozvoj a že dlouhodobě přímo a výrazně přispívá k vymýcení chudoby;

9. zdůrazňuje, že nedostatečný přístup ke vzdělávání má krátkodobé i dlouhodobé důsledky, neboť vede k vyšší míře předčasného ukončování školní docházky a většímu riziku dětské práce, dětských sňatků a sexuálního vykořisťování a v dlouhodobém horizontu má sociálně-ekonomické důsledky, zvyšuje riziko chudoby a nerovnosti a ohrožuje plnění cílů udržitelného rozvoje;

10. je znepokojen skutečností, že stále existuje dětská práce, a požaduje soudržné strategie zaměřené na předcházení tomuto jevu a na rehabilitaci bývalých dětských pracovníků; zdůrazňuje, že poskytnutí přístupu k cenově dostupnému kvalitnímu vzdělávání a posílení postavení rodin s důstojnou prací jsou hlavní nástroje k zabránění dětské práci;

Vzdělávání a nediskriminace

11. tvrdí, že každý člověk, pokud má vhodné příležitosti, může ovlivnit pokrok, udržitelný rozvoj a růst; v tomto kontextu zdůrazňuje, že přístup ke kvalitnímu vzdělávání je třeba zajistit každému bez ohledu na jeho socioekonomické postavení, kulturní kořeny, náboženství, pohlaví, sexuální orientaci a geografické podmínky dané rozdíly mezi venkovem a městy a že přístup k takovému vzdělávání je nutné zajistit také v nestabilních a válkou zasažených zemích; konstatuje, že je obzvláště důležité podporovat přístup dívek ke kvalitnímu vzdělávání na základě genderové rovnosti a řešit problém předčasného ukončování školní docházky ze strany dívek; zdůrazňuje, že je důležité odstranit překážky, které brání dívkám v efektivním přístupu ke vzdělání, jako je nedostatek vody a sanitárních a hygienických zařízení ve školách; podtrhuje, že s cílem zaručit právo na vzdělání pro všechny je třeba věnovat zvláštní pozornost znevýhodněným skupinám, a to i prostřednictvím podpory nejzranitelnějších rodin;

Vzdělávání, zdraví a výživa

12. se znepokojením konstatuje, že podle Světové zdravotnické organizace a organizace UNICEF dvě z pěti dětí v subsaharské Africe neměly v roce 2019 ve škole přístup k pitné vodě; zdůrazňuje, že přístup k vodě je neoddělitelně spjat se zdravím a vzděláváním; proto podtrhuje, že je důležité zajistit ve školách základní zařízení pro distribuci vody, hygienu a nakládání s odpady; za tímto účelem vyzývá EU, aby zvýšila svou technickou podporu i finanční pomoc; zdůrazňuje, že 17,7 milionu dětí nemá v současnosti přístup k základním očkováním, že tento počet v důsledku pandemie COVID-19 a jejích nepříznivých dopadů vzrostl o 3,1 milionu, čímž se snížil dosažený pokrok; vyzývá k přístupu založenému na genderové rovnosti, který by integroval vzdělávací politiku s politikou očkování dětí a bral rovněž v potaz skutečnost, že v některých souvislostech mají školy zásadní význam pro distribuci základních očkovacích látek; zdůrazňuje, že s cílem zajistit v rozvojových zemích s nízkými a nižšími středními příjmy kontinuitu výuky je třeba vzít v úvahu vakcinační strategie spojené se školami;

13. zdůrazňuje, že právo na vzdělání je úzce spjato s právem na zdraví a právem na výživu vzhledem k tomu, že školní programy výživy pomáhají zajistit potraviny pro miliony dětí;

14. podtrhuje skutečnost, že tato krize by mohla být příležitostí k vybudování inkluzivnějších, účinnějších a odolnějších vzdělávacích systémů a k náležitému rozšíření zdravotnických služeb a služeb v oblasti výživy poskytovaných ve školách s využitím meziodvětvových partnerství;

15. zdůrazňuje, že je důležité budovat odolnost vůči katastrofám a zapracovat připravenost na ně přímo do systémů zdravotnictví, sociální ochrany, sanitárních a hygienických zařízení a vzdělávání, a to s cílem zajistit větší ochranu obyvatel nejen před pandemiemi, ale také před účinky změny klimatu a zhoršování stavu životního prostředí; zdůrazňuje, že zvýšení odolnosti vodohospodářských, zdravotnických a vzdělávacích systémů může snížit dopad rizika spojeného se změnou klimatu na více než 400 milionů dětí;

16. podtrhuje, že je nutné mít k dispozici komplexní programy sexuální výchovy přiměřené věku a založené na faktech, aby se snížila zranitelnost dívek a mladých žen v souvislosti s předčasným otěhotněním a neúmyslném těhotenstvím, dětskými sňatky, prostitucí, přenosem HIV a genderově podmíněným násilím;

17. zdůrazňuje, že v zájmu zajištění kvalitního vzdělávání v komunitách rozvojového světa je třeba, aby se na řešeních podíleli rodiče, studenti a učitelé a aby se předně řešily potřeby místní komunity a poté celého společenství;

Nedostatky ve financování vzdělávání

18. v této souvislosti poukazuje na nutnost navýšit vnitrostátní i mezinárodní finanční zdroje, aby bylo možné pokrýt mezeru ve financování za účelem splnění cíle udržitelného rozvoje č. 4; připomíná, že vlády by měly všem studentům zajistit přístup k bezplatnému základnímu a středoškolskému vzdělání; konstatuje, že pandemie COVID-19 prohloubila mezery ve financování vzdělávání, neboť roční mezeru ve financování, která nyní dosahuje 200 miliard USD[9], zvýšila o třetinu, a dále konstatuje, že častěji dochází ke ztrátám příjmů a k předčasnému ukončování školní docházky, což výrazně zvýšilo riziko dětských sňatků, radikalizace a nelegální migrace;

19. uznává, že kvalitní vzdělávání musí být prioritou oficiální rozvojové pomoci Unie a členských států; vyzývá k masivním investicím do vzdělávacích systémů, zejména do infrastruktury a odborné přípravy učitelů, a vítá v tomto ohledu závazek Komise zvýšit financování vzdělávání ze 7 % na nejméně 10 % celkového financování rozvoje;

Odborná příprava učitelů

20. poznamenává, že navzdory různým krokům EU a pomoci, kterou poskytuje, je poměr žáků ke kvalifikovaným pedagogům v subsaharském regionu i nadále vysoký; poukazuje na průměr, který v tomto regionu činí 58 žáků na jednoho kvalifikovaného učitele na úrovni základního školství a 43 žáků na jednoho kvalifikovaného učitele na středoškolské úrovni; poukazuje na to, že mnohé rozvojové země mají potíže s efektivním využíváním zdrojů a že vyšší výdaje na vzdělávání velmi často neznamenají další vzdělávání a zlepšení lidského kapitálu; zdůrazňuje důležitou roli učitelů na všech úrovních z hlediska usnadňování učení, dále podtrhuje význam technologií pro učení a účinné řízení škol a vzdělávacích systémů v těchto zemích;  připomíná, že podle organizace UNESCO je třeba najmout nejméně 15 milionů učitelů, má-li se v subsaharské Africe do roku 2030 dosáhnout cílů spojených se vzděláváním, což by bylo v souladu s cílem udržitelného rozvoje č. 4; domnívá se, že v souvislosti s oživením po pandemii COVID-19 je pro učitele, vzdělávací systémy a infrastrukturu nutná vhodná příprava a podpora ve formě zdrojů a že je třeba obzvláště usilovat o investice do dobře vyškolených učitelů, aby bylo možné vybavit děti dovednostmi, jež jsou podstatné pro jejich budoucnost a trh práce; zdůrazňuje, že je třeba usilovat o pružnější přístup k profesnímu rozvoji jednotlivců a celoživotnímu vzdělávání a odborné přípravě v rámci osobních profesních drah;

Odborná příprava, vzdělávání a vytváření pracovních míst

21. zdůrazňuje, že je důležité doplnit investice do odborné přípravy a vzdělávání podporou vzniku pracovních míst s cílem poskytnout příští generaci mladých lidí v Africe a dalších rozvojových regionech lepší vyhlídky do budoucna; poukazuje na to, že pro splnění cíle udržitelného rozvoje č. 8, který se týká přístupu k důstojné práci, má obzvláště velký význam partnerství veřejného a soukromého sektoru; podtrhuje význam sekundárního vzdělávání a odborné přípravy, které jsou zásadní pro zaměstnatelnost mladých lidí a udržitelný rozvoj; dále poznamenává, že rostoucí mladá populace v Africe potřebuje především podporu kvalitního vzdělávání a zlepšení odborné přípravy v oblasti dovedností, aby bylo možné zvýšit její mobilitu a přístup na trhy a upevnit její práva;

Digitální dovednosti

22. připomíná, že nedostatečný přístup k internetovému připojení představuje dnes – v kontextu pandemie COVID-19 – více než kdy jindy hlavní překážku pro vzdělávání dětí; poukazuje na problém digitálního vyloučení, zejména v souvislosti s pandemií COVID-19, a vyzývá ke zvýšení snah o předávání a výuku digitálních dovedností a o usnadnění využívání informačních a komunikačních technologií; zdůrazňuje, že digitální transformace představuje vynikající možnost rozvoje zajišťující přístup ke vzdělání, která může mladým lidem a učitelům umožnit přístup k digitálnímu vzdělávacímu obsahu a zlepšit kvalitu vzdělávání v některých nejvíce marginalizovaných komunitách; zdůrazňuje, že digitální gramotnost a rozvoj těchto dovedností jsou klíčem k řešení nezaměstnanosti mladých lidí; podtrhuje, že je nutné nabídnout ve špatně zajištěných a izolovaných prostředích rozličná řešení distančního vzdělávání;

Vzdělávání v nestabilním prostředí

23. poznamenává, že nucená vysídlení vedou k rostoucímu počtu lidí v uprchlických zařízeních; vyzývá Komisi, aby podporovala předávání dovedností v uprchlických táborech a rozsáhlou pomoc se vzděláváním uprchlíků a vysídlených osob, a podporovala tak jejich integraci a zapojení do výdělečných činností; vyzývá EU, aby spolupracovala s partnerskými zeměmi na zvýšení odolnosti jejich školství vůči mimořádným situacím a krizím; zdůrazňuje, že pro děti, které se nemohou zapojit do distanční výuky, je nutné zajistit doučování, zejména pro děti se zdravotním postižením, děti žijící v chudobě, děti uprchlíků a migrantů, pracující děti a děti ve venkovských oblastech, přičemž v rámci těchto skupin je třeba věnovat zvláštní pozornost dívkám;

Opatření EU a spolupráce s EU

24. připomíná, že současná výše veřejných výdajů v zemích s nízkými a nižšími středními příjmy nedosahuje úrovně potřebné k dosažení cílů udržitelného rozvoje; vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy vypracovala plán na poskytování a posílení technické a finanční pomoci určené rozvojovým partnerským zemím ve sféře vzdělávání, díky níž by mohly vypracovat řádné vnitrostátní předpisy a strategie, aby zavedla účinné systémy shromažďování a správy údajů, které umožní řádné provádění politik, a aby v této souvislosti sdílela osvědčené postupy;

25. vyzývá Komisi, aby v rámci nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) – Globální Evropa – vytvořila vazbu mezi možnými investičními aktivitami snižujícími rizika a finanční podporou přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě, zejména pokud jde o vytvoření řádné infrastruktury a odborné přípravy pro učitele;

26. vyzývá ke zvýšení počtu mezinárodních vzdělávacích výměn mezi mladými lidmi v Africe a EU prostřednictvím programů, jako je Erasmus a Erasmus pro mladé podnikatele, jehož cílem je pomoci novým podnikatelům získat dovednosti potřebné k řízení podniků;

27. vyzývá EU, aby ve spolupráci se soukromým sektorem a v zájmu zužitkování lidského kapitálu podporovala investice do odborné přípravy a celoživotního učení a posilování vzdělávacích struktur;

28. vyzývá EU k podpoře vlád rozvojových zemí v tom, aby zajistily, aby veškeré technologie doporučené pro on-line výuku chránily práva dětí na soukromí; obzvláště zdůrazňuje, že vlády a školy by měly do všech smluv, které uzavírají s poskytovateli technologií nebo speciálních vzdělávacích technologií, zařadit ustanovení o ochraně osobních údajů;

29. vyzývá Komisi, aby v souvislosti s vyšším financováním vzdělávání vzala v potaz absorpční kapacity partnerských zemí a aby zajistila kontinuitu vzdělávání a návrat všech studentů do škol po jejich znovuotevření; zdůrazňuje, že při financování vzdělávání je třeba spolupracovat se spolehlivými místními partnery, zejména s občanskou společností, nevládními organizacemi a místními náboženskými organizacemi, a zabývat se průřezovými zdravotními, sociálními a vzdělávacími problémy, které mají dopad na kontinuitu učení a návrat do škol; vyzývá Komisi, aby stanovila jasná a vymahatelná kritéria a ukazatele s cílem zlepšit přístup ke vzdělání a jeho kvalitu v rozvojových zemích.

 


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

28.2.2022

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

25

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Barry Andrews, Eric Andrieu, Anna-Michelle Asimakopoulou, Hildegard Bentele, Dominique Bilde, Udo Bullmann, Catherine Chabaud, Antoni Comín i Oliveres, Ryszard Czarnecki, Gianna Gancia, Charles Goerens, Mónica Silvana González, Pierrette Herzberger-Fofana, György Hölvényi, Rasa Juknevičienė, Beata Kempa, Karsten Lucke, Pierfrancesco Majorino, Erik Marquardt, Janina Ochojska, Christian Sagartz, Tomas Tobé, Miguel Urbán Crespo, Bernhard Zimniok

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

María Soraya Rodríguez Ramos, Caroline Roose

 


 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

25

+

ECR

Ryszard Czarnecki, Beata Kempa

ID

Dominique Bilde, Gianna Gancia

NI

Antoni Comín i Oliveres

PPE

Anna-Michelle Asimakopoulou, Hildegard Bentele, György Hölvényi, Rasa Juknevičienė, Janina Ochojska, Christian Sagartz, Tomas Tobé

Renew

Barry Andrews, Catherine Chabaud, Charles Goerens, María Soraya Rodríguez Ramos

S&D

Eric Andrieu, Udo Bullmann, Mónica Silvana González, Karsten Lucke, Pierfrancesco Majorino

The Left

Miguel Urbán Crespo

Verts/ALE

Pierrette Herzberger-Fofana, Erik Marquardt, Caroline Roose

 

1

-

ID

Bernhard Zimniok

 

0

0

 

 

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 


STANOVISKO VÝBORU PRO KULTURU A VZDĚLÁVÁNÍ (7.2.2022)

pro Výbor pro zahraniční věci

Na cestě ke strategii EU na podporu vzdělávání dětí na celém světě: zmírňování dopadu pandemie COVID-19

(2021/2209(INI))

Zpravodajka (*): Sabine Verheyen

(*) Přidružený výbor – článek 57 jednacího řádu

 

 

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. vítá závazky přijaté na Světové konferenci UNESCO o vzdělávání pro udržitelný rozvoj v roce 2021 a přijetí Berlínské deklarace; trvá na zajištění kvalitního vzdělávání pro všechny děti jako prostředku pro dosažení všech cílů udržitelného rozvoje OSN a vyzdvihuje význam začlenění udržitelného rozvoje do všech úrovní vzdělávání a odborné přípravy od raného dětství až po terciární vzdělávání a vzdělávání dospělých, včetně odborného vzdělávání a přípravy, neformálního vzdělávání a informálního učení;

2. zdůrazňuje, že pandemie COVID-19 a následné dočasné uzavření škol nesmí bránit základnímu právu na kvalitní a celoživotní vzdělávání; zdůrazňuje, že všem dětem musí být poskytnuty znalosti, dovednosti, hodnoty a postoje, které potřebují aktivnímu občanství a k uskutečnění socioekonomického růstu a osobního rozvoje, bez ohledu na to, kdo jsou, kde žijí, na jejich socioekonomické zázemí nebo případné tělesné či duševní postižení;

3. naléhavě vyzývá orgány zemí mimo EU, aby jako klíčový cíl sledovaly fungování škol i během pandemií a zároveň zajistily kontinuitu vzdělávání pro všechny děti, a to i prostřednictvím ochranných zdravotních a bezpečnostních opatření, očkovacích strategií a možnosti distančního vzdělávání; vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby posílila své poradenství a podporu s cílem umožnit vládám na celém světě tyto cíle naplňovat, přičemž prioritou by měly být země s nízkými a nižšími středními příjmy, zajištěním toho, že jejich vzdělávací instituce budou mít přístup k základní zdravotnické a hygienické infrastruktuře;

4. je znepokojen přetrvávajícím finančním dopadem pandemie na financování vzdělávání, neboť většina členských států UNESCO ještě nedosáhla hranice 4–6 % HDP či 15–20 % veřejných výdajů; vybízí země mimo EU, aby investovaly do vzdělávání nad rámec svých plánů obnovy v  předškolním, základním a nižším středním vzdělávání; zdůrazňuje, že navzdory účelově vázaným finančním prostředkům věnovaly země s nízkými a nižšími středními příjmy ve svých stimulačních balíčcích v reakci na COVID-19 na vzdělávání méně než 1 %[10], přičemž 67 % těchto zemí se v oblasti nákladů souvisejících s COVID-19 v oblasti vzdělávání spoléhá na vnější podporu[11];

5. vyzývá Komisi, členské státy a vlády zemí mimo EU, aby vypracovaly strategie a pokyny pro odvětví vzdělávání, které by koordinovaně a organizovaně reagovaly na další vlny pandemie, s cílem minimalizovat negativní dopady na vzdělávací proces;

6. vítá Pařížskou deklaraci UNESCO: Celosvětová výzva k investicím do budoucnosti vzdělávání; vyzývá země na celém světě, aby vzdělání považovaly za investici, nikoli za výdaj; věří, že předpokladem k vymýcení chudoby a zlepšení životních podmínek je odpovídající a efektivní finanční pomoc ve školství, a to zejména v době, kdy jsou veřejné finance omezenější v důsledku vzájemně si konkurujících nároků ve velmi zasažených odvětvích, jako je zdravotnictví a vzdělávání; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby výrazně zvýšily financování vzdělávání ve svých strategiích mezinárodního rozvoje a pomoci; vyzývá k vytvoření globálního partnerství v oblasti vzdělávání a současně k zavedení souboru mezinárodních norem;

7. zdůrazňuje, že při výběru a sledování vzdělávacích projektů je důležité zlepšit analýzu nákladů a dopadů, zajistit, aby projekty probíhaly dostatečně dlouho na to, aby mohly být náležitě posouzeny vzdělávací potřeby dětí, neukládat prováděcím partnerům nadměrnou administrativní zátěž a zajistit dlouhodobou udržitelnost projektů hotovostní pomoci na vzdělávání; vyzývá k posílení partnerství veřejného a soukromého sektoru u projektů hmotné infrastruktury v oblasti vzdělávání dětí;

8. vyzývá k přísnému hodnocení a kontrolám přidělování finančních prostředků EU na vzdělávací projekty v zemích mimo EU s cílem zajistit, že pomoc bude skutečně směřovat do struktur a nevládních organizací, které jsou v souladu s evropskými hodnotami, slouží k řádnému vzdělávání učitelů a poskytují dětem vzdělávací materiály, jež nepodněcují k nenávisti vůči ostatním;

9. vyzývá Komisi, aby vypracovala metodiky a pokyny, které umožní, aby její projekty pomoci ve větší míře oslovovaly všechny účastníky vzdělávání, zejména ty, kteří nemusí mít přístup ke vzdělávání, jako jsou dívky, žáci ze znevýhodněného prostředí, žáci se zvláštními vzdělávacími potřebami a další, a to odstraněním překážek, jež brání kvalitnímu, bezpečnému a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě na všech úrovních; zdůrazňuje, že je důležité, aby se do tohoto procesu zapojila celá komunita, včetně rodin; žádá Komisi, aby podporovala sběr a účinné monitorování srovnatelných údajů rozčleněných podle pohlaví a věku s cílem lépe přizpůsobit reakce různým podskupinám účastníků vzdělávání;

10. poukazuje na to, že pandemie COVID-19 měla zničující dopad na děti a mladé lidi se zdravotním postižením, kteří během omezení volného pohybu potřebovali zvláštní péči a pozornost a nyní musí čelit následkům;

11. zdůrazňuje, že v důsledku pandemie platí žáci na celém světě vysokou cenu v podobě ztráty výuky a vědomostí a čelí vážným nedostatkům v oblasti didaktiky, což ovlivnilo rozvoj jejich schopnosti kritického myšlení; vyzývá proto Komisi a ESVČ, aby podpořily vnitrostátní orgány při posilování vzdělávacích systémů na celostátní i regionální úrovni a při investicích do rovnosti a dovedností pro budoucnost;

12. vyzývá Komisi, aby přijala vhodná legislativní opatření v oblasti mezinárodního obchodu a spolupráce, která by zabránila zhoršování situace v oblasti dětské práce, neboť každé dítě má základní právo na získání kvalitního vzdělání; vybízí země na celém světě, aby zavedly právní rámce pro zápis do veřejných škol a stanovily minimální věk pro ukončení školní docházky;

13. zdůrazňuje, že je nutné dále rozvíjet a posilovat programy v zemích s nízkými a nižšími středními příjmy zaměřené na boj proti dezinformacím, zmírnění obav rodičů z pandemie a vyzdvihování výhod a možných přínosů vzdělávání, aby se podpořila školní docházka a aby děti ve vzdělávacím systému setrvávaly co nejdéle;

14. naléhavě žádá, aby se jádrem vzdělávacích systémů stali učitelé a aby bylo učitelské povolání podporováno a dostalo se mu náležitého uznání; zdůrazňuje, že je důležité zlepšit pracovní podmínky vychovatelů a učitelů a zajistit, aby byli za svou práci adekvátně odměňováni; upozorňuje na potenciál internetových platforem, jako je eTwinning a pedagogická akademie v rámci programu Erasmus+, pro další zlepšování postavení pedagogů i za hranicemi EU, neboť jim pomáhají komunikovat s jejich kolegy, uplatňovat odborné znalosti a dovednosti a využívat příležitostí k odbornému vzdělávání; vyzývá k větší podpoře soustavného vzdělávání, zejména v případě učitelů; připomíná, že je důležité informovat učitele o vnitrostátních preventivních zdravotních opatřeních; zdůrazňuje, že je třeba řešit problém suplování učitelů během pandemie;

15. zdůrazňuje úlohu neformálního a informálního vzdělávání, občanské výchovy a dobrovolnictví; vyzývá Komisi, aby podpořila země mimo EU, aby více uznávaly měkké dovednosti; trvá na podpoře postupů mezigenerační solidarity a mentoringu s cílem omezit nerovnosti, vyloučení nebo předčasné ukončování školní docházky;

16. vyzývá k rychlejšímu celosvětovému předávání znalostí a rychlejší mobilitě na všech úrovních vzdělávacího systému a mezi zeměmi a regiony i v jejich rámci, přičemž uznává složitou a kontroverzní historii mezinárodních vztahů a vyzdvihuje, že je důležité informovat prostřednictvím vzdělávání o kulturním dědictví, kulturní identitě, historii, umění a globálním občanství; bere na vědomí potenciál kombinace internetového vzdělávání a cestování za tímto účelem;

17. vyzývá Komisi, aby urychleně svolala mezinárodní dárcovskou konferenci pod záštitou EU a OSN s cílem posílit iniciativu Covax a stanovit společný cíl, jímž je zpřístupnit schválenou dětskou očkovací látku všem dětem, uvážíme-li ničivý dopad onemocnění COVID-19 na vzdělávání mladých lidí na celém světě; domnívá se, že tento cíl by měl být zahrnut do globálního paktu o zdraví a měl by být financován z mimořádných emisí zvláštních práv čerpání z MMF a darů vyspělých zemí;

18. upozorňuje, že je nutné využít synergií mezi kulturou a vzděláváním k utváření udržitelných, inkluzivních a odolných společností; v této souvislosti vyzývá Komisi a ESVČ, aby podporovaly vnitrostátní orgány při začleňování umění a kultury do učebních osnov a mimoškolních aktivit s cílem obohatit vzdělávací a studijní zkušenosti žáků v zemích mimo EU;

19. zdůrazňuje význam odborného a neformálního vzdělávání, mentoringu a odborné přípravy pro všechny žáky; je přesvědčen, že odborné vzdělávání a příprava žáků v zemích mimo EU představuje  zásadní dodatečnou volbu, která by jim pomohla úspěšně zvládnout přechod na trh práce a motivovala je a jejich rodiny k úspěšnému dokončení školní docházky; vyzývá k podpoře odborného vzdělávání a přípravy jako cesty excelence k zaměstnanosti; připomíná význam vnějšího rozměru evropského vzdělávacího prostoru a souvisejícího prostoru odborného vzdělávání a přípravy; trvá na potřebě mezinárodní mobility a výměny osvědčených postupů v tomto odvětví, včetně podpory mezikulturních a vzdělávacích zkušeností se zeměmi mimo EU nad rámec formálního vzdělávání; vyzývá k přijetí účinných opatření k odstraňování nesouladu mezi vzdělávacími systémy a požadavky trhu práce;

20. zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet a posilovat osvětovou činnost týkající se změny klimatu a ochrany životního prostředí a jejich dopadu na děti a budoucí generace; žádá, aby se vzdělávání v oblasti životního prostředí stalo klíčovou součástí školních osnov;

21. vyzývá Komisi a ESVČ, aby prosazovaly a podporovaly komplexní sexuální výchovu, která je přístupná, přiměřená a nestigmatizující pro všechny děti, dospívající a mladé lidi, a to jak ve formálním, tak v neformálním vzdělávacím prostředí, včetně informací o službách v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví;

22. zdůrazňuje významnou úlohu tělesné výchovy ve školách, neboť pohybová aktivita a zdravý životní styl jsou klíčem ke zlepšení zdraví žáků; vyzývá proto Komisi a ESVČ, aby poskytly součinnost vnitrostátním orgánům při zajišťování dostatečných a bezpečných sportovních zařízení ve školách a odborné přípravy kvalifikovaných učitelů tělesné výchovy;

23. vyjadřuje politování nad tím, že se v důsledku krize COVID-19 ještě zhoršila diskriminace dětí uprchlíků, které měly omezený nebo neměly žádný přístup ke vzdělání; poznamenává, že segregované třídy v přijímacích táborech, které často vedou dobrovolníci, nemohou nahradit školní výuku; požaduje povinné vzdělávání dětí uprchlíků ve školském systému hostitelské země jako podmínku přístupu k finančním prostředkům EU v oblasti migrace; vyzývá Komisi a ESVČ, aby pomohly zemím přijímajícím uprchlíky zlepšovat jejich místní vzdělávací systémy a hostitelským komunitám zajišťovat udržitelné začleňování uprchlíků; vyzývá ESVČ, aby podporovala koordinaci mezi vzdělávacími, sociálními a zdravotnickými službami; připomíná, že školy by měly být pro děti bezpečným útočištěm a veřejným prostorem pro uplatňování demokratických práv a svobody projevu; znovu potvrzuje, že kvalitnímu vzdělání by nemělo bránit školné, v neposlední řadě proto, že pandemie uvrhla děti a jejich rodiny do chudoby;

24. žádá, aby technologie, digitální nástroje a vzdělávací zdroje byly k dispozici, cenově dostupné a přístupné učitelům, studentům a učňům po celém světě, a zdůrazňuje, že je třeba tyto technologie a nástroje dále podporovat a rozšiřovat; naléhavě vyzývá Komisi a ESVČ, aby podporovaly orgány zemí mimo EU při poskytování digitální odborné přípravy učitelům a vychovatelům s cílem pomoci jim získat nebo si zlepšit digitální dovednosti a rozvíjet potřebné povědomí, aby mohli využívat digitální učební materiály; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím dvoustranných a mnohostranných iniciativ zprostředkovala zemím mimo EU snadnější digitální přístup ke vzdělávacím materiálům a vývoj řešení, jež umožní, aby byly tyto materiály využívány přeshraničně; připomíná, že je důležité zajistit, aby digitalizace neopomíjela žádné dítě, a vyzývá Komisi a ESVČ, aby úzce spolupracovaly se zeměmi mimo EU a soukromým sektorem na poskytování širokopásmového přístupu a připojení k internetu ve třídách; vyzývá k začlenění vzdělávání v oblasti IKT a digitálních technologií do učebních osnov a k tomu, aby byly dívky vybízeny, aby se věnovaly oborům přírodních věd, technologií, inženýrství, umění a matematiky (STEAM); žádá, aby se digitální vzdělávání stalo nouzovou službou ve školských systémech po celém světě; zdůrazňuje, že jakkoli by hybridní vzdělávání nemělo nahradit prezenční výuku, může přinést příležitosti v rámci přechodu na digitální technologie; vyzývá světové lídry, aby považovali konektivitu a přístup k digitální infrastruktuře, jako je přístup k cenově dostupné a kvalitní síti, za právo spojené se základním právem na vzdělání;

25. trvá na tom, že EU by měla hrát vedoucí úlohu jako vzdělávací mocnost, která členským státům umožňuje plně uplatňovat jejich možnosti podpory vzdělávání dětí ve světě a prosazovat jejich přesvědčení v této věci; zdůrazňuje klíčovou úlohu budoucího evropského vzdělávacího prostoru, který je důležitou příležitostí pro větší mezinárodní spolupráci v oblasti budování synergií ve vzdělávání v Evropě i mimo ni s cílem rozvíjet společné přístupy a řešení společných výzev; naléhavě vyzývá Komisi, aby zintenzivnila své úsilí a vytvořila za tímto účelem strategie, včetně jasného plánu a cílů;

26. uvědomuje si, že krize COVID-19 ještě zdůraznila naléhavou potřebu odstranit násilí páchané na dětech; poukazuje na nutnost přijetí všech vhodných opatření k zákazu všech forem tělesných trestů na dětech a k výslovnému odsouzení škodlivých praktik, včetně dětské práce, obchodování s dětmi, genderově podmíněného násilí, mrzačení ženských pohlavních orgánů a předčasných a nucených sňatků dětí, a přijetí závazku k jejich ukončení; vyzývá Komisi a ESVČ, aby podporovaly kvalitní vzdělávání během konfliktů nebo v mimořádných situacích v souladu s minimálními standardy Meziagenturní sítě pro vzdělávání v mimořádných situacích; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby byly slyšet názory dětí při přijímání rozhodnutí, která mají vliv na jejich přístup ke kvalitnímu, bezpečnému a inkluzivnímu vzdělávání, v souladu se strategií EU pro práva dítěte a jejím globálním rozměrem; zdůrazňuje význam získávání dovedností, zejména prostřednictvím prezenční výuky, které dětem umožní rozvoj v průběhu celého života, jako jsou mezilidské vztahy, studijní dovednosti, empatie a spolupráce; zdůrazňuje, že je důležité, aby se děti mohly zapojit do her a volnočasových aktivit, jež jsou klíčovým prvkem jejich rozvoje, jak je uznáno v článku 31 Úmluvy OSN o právech dítěte; vyzývá k přijetí opatření na podporu zapojení dětí do volnočasových a kulturních aktivit, které jsou právem samy o sobě, ale také prostředkem ke zlepšení duševního zdraví a celkové pohody dětí;

27. zavazuje se, že vzdělávání bude klíčovým tématem diskusí v rámci činnosti parlamentních delegací, zejména prostřednictvím společných parlamentních shromáždění, jako je Smíšené parlamentní shromáždění AKT-EU.


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

7.2.2022

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

24

1

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Asim Ademov, Ilana Cicurel, Gianantonio Da Re, Laurence Farreng, Tomasz Frankowski, Alexis Georgoulis, Catherine Griset, Sylvie Guillaume, Hannes Heide, Irena Joveva, Petra Kammerevert, Niyazi Kizilyürek, Predrag Fred Matić, Dace Melbārde, Victor Negrescu, Peter Pollák, Marcos Ros Sempere, Monica Semedo, Andrey Slabakov, Massimiliano Smeriglio, Michaela Šojdrová, Sabine Verheyen, Salima Yenbou, Theodoros Zagorakis

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Christian Ehler, Loucas Fourlas, Elżbieta Kruk, Viola Von Cramon-Taubadel

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

24

+

ECR

Dace Melbārde

PPE

Asim Ademov, Christian Ehler, Loucas Fourlas, Tomasz Frankowski, Peter Pollák, Michaela Šojdrová, Sabine Verheyen, Theodoros Zagorakis

Renew

Ilana Cicurel, Laurence Farreng, Irena Joveva, Monica Semedo

S&D

Sylvie Guillaume, Hannes Heide, Petra Kammerevert, Predrag Fred Matić, Victor Negrescu, Marcos Ros Sempere, Massimiliano Smeriglio

The Left

Alexis Georgoulis, Niyazi Kizilyürek

Verts/ALE

Viola Von Cramon-Taubadel, Salima Yenbou

 

1

-

ID

Catherine Griset

 

3

0

ECR

Elżbieta Kruk, Andrey Slabakov

ID

Gianantonio Da Re

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 


 

 

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

15.3.2022

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

65

2

6

Členové přítomní při konečném hlasování

Alviina Alametsä, Alexander Alexandrov Yordanov, François Alfonsi, Maria Arena, Petras Auštrevičius, Traian Băsescu, Anna Bonfrisco, Reinhard Bütikofer, Fabio Massimo Castaldo, Susanna Ceccardi, Włodzimierz Cimoszewicz, Katalin Cseh, Tanja Fajon, Anna Fotyga, Michael Gahler, Giorgos Georgiou, Sunčana Glavak, Raphaël Glucksmann, Klemen Grošelj, Bernard Guetta, Márton Gyöngyösi, Sandra Kalniete, Peter Kofod, Andrius Kubilius, Ilhan Kyuchyuk, Jean-Lin Lacapelle, David Lega, Miriam Lexmann, Nathalie Loiseau, Leopoldo López Gil, Antonio López-Istúriz White, Jaak Madison, Claudiu Manda, Lukas Mandl, Thierry Mariani, Pedro Marques, David McAllister, Vangelis Meimarakis, Sven Mikser, Francisco José Millán Mon, Javier Nart, Gheorghe-Vlad Nistor, Urmas Paet, Demetris Papadakis, Kostas Papadakis, Tonino Picula, Manu Pineda, Giuliano Pisapia, Thijs Reuten, María Soraya Rodríguez Ramos, Nacho Sánchez Amor, Isabel Santos, Jacek Saryusz-Wolski, Andreas Schieder, Radosław Sikorski, Jordi Solé, Sergei Stanishev, Tineke Strik, Hermann Tertsch, Dragoş Tudorache, Hilde Vautmans, Harald Vilimsky, Idoia Villanueva Ruiz, Viola Von Cramon-Taubadel, Thomas Waitz, Witold Jan Waszczykowski, Charlie Weimers, Isabel Wiseler-Lima, Bernhard Zimniok, Željana Zovko

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Özlem Demirel, Peter van Dalen

Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování

Alexandr Vondra

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

65

+

ECR

Anna Fotyga, Jacek Saryusz-Wolski, Alexandr Vondra, Witold Jan Waszczykowski, Charlie Weimers

ID

Anna Bonfrisco, Susanna Ceccardi

NI

Fabio Massimo Castaldo, Márton Gyöngyösi

PPE

Alexander Alexandrov Yordanov, Traian Băsescu, Peter van Dalen, Michael Gahler, Sunčana Glavak, Sandra Kalniete, Andrius Kubilius, David Lega, Miriam Lexmann, Leopoldo López Gil, Antonio López-Istúriz White, David McAllister, Lukas Mandl, Vangelis Meimarakis, Francisco José Millán Mon, Gheorghe-Vlad Nistor, Radosław Sikorski, Isabel Wiseler-Lima, Željana Zovko

Renew

Petras Auštrevičius, Katalin Cseh, Klemen Grošelj, Bernard Guetta, Ilhan Kyuchyuk, Nathalie Loiseau, Javier Nart, Urmas Paet, María Soraya Rodríguez Ramos, Dragoş Tudorache, Hilde Vautmans

S&D

Maria Arena, Włodzimierz Cimoszewicz, Tanja Fajon, Raphaël Glucksmann, Claudiu Manda, Pedro Marques, Sven Mikser, Demetris Papadakis, Tonino Picula, Giuliano Pisapia, Thijs Reuten, Nacho Sánchez Amor, Isabel Santos, Andreas Schieder, Sergei Stanishev

The Left

Özlem Demirel, Giorgos Georgiou, Manu Pineda, Idoia Villanueva Ruiz

Verts/ALE

Alviina Alametsä, François Alfonsi, Reinhard Bütikofer, Jordi Solé, Tineke Strik, Viola Von Cramon-Taubadel, Thomas Waitz

 

2

-

ID

Bernhard Zimniok

NI

Kostas Papadakis

 

6

0

ECR

Hermann Tertsch

ID

Peter Kofod, Jean-Lin Lacapelle, Jaak Madison, Thierry Mariani, Harald Vilimsky

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

Poslední aktualizace: 20. dubna 2022
Právní upozornění - Ochrana soukromí