ZPRÁVA Směrem k udržitelné modré ekonomice v EU: úloha odvětví rybolovu a akvakultury
5.4.2022 - (2021/2188(INI))
Výbor pro rybolov
Zpravodajka: Isabel Carvalhais
PR_INI
OBSAH
Strana
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
STANOVISKO VÝBORU PRO ROZVOJ
STANOVISKO VÝBORU PRO DOPRAVU A CESTOVNÍ RUCH
INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
Směrem k udržitelné modré ekonomice v EU: úloha odvětví rybolovu a akvakultury
Evropský parlament,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. května 2021 o novém přístupu pro udržitelnou modrou ekonomiku v EU: přeměna modré ekonomiky EU pro udržitelnou budoucnost (COM(2021)0240),
– s ohledem na články 3, 4, 13, 38, 43 a 349 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice[1],
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1139 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a mění nařízení (EU) 2017/1004 (ENRAF)[2],
– s ohledem na směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí)[3],
– s ohledem na sedmý akční program pro životní prostředí (EAP) a v něm obsažené pojmy, jako jsou meze naší planety a ekologické limity,
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU ze dne 23. července 2014, kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor[4],
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik[5],
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů[6],
– s ohledem na politickou dohodu mezi Parlamentem a Radou ze dne 11. března 2021 o Nástroji pro propojení Evropy na období 2021–2027,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380) a na své usnesení ze dne 9. června 2021 na toto téma[7],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (COM(2020)0381) a na své usnesení ze dne 20. května 2020 na toto téma[8],
– s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Zpráva o modré ekonomice EU za rok 2021“[9],
– s ohledem na zprávu Komise z března 2021 o „kritériích udržitelnosti pro modrou ekonomiku“[10],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. května 2021 nazvané „Strategické zásady pro udržitelnější a konkurenceschopnější akvakulturu EU na období 2021–2030“ (COM(2021)0236),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. července 2020 nazvané „Nový přístup k námořní strategii pro oblast Atlantského oceánu – 2. akční plán pro oblast Atlantiku: aktualizovaný akční plán pro udržitelnou, odolnou a konkurenceschopnou modrou ekonomiku v oblasti Atlantského oceánu v Evropské unii“ (COM(2020)0329),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. prosince 2020 s názvem „Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti“ (COM(2020)0789),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. listopadu 2020 nazvané „Strategie EU pro využití potenciálu obnovitelné energie na moři pro klimaticky neutrální budoucnost“ (COM(2020)0741),
– s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 o využití potenciálu výzkumu a inovací v modré ekonomice pro vytvoření pracovních příležitostí a růstu[11],
– s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2018 nazvané „Mezinárodní správa oceánů: agenda pro budoucnost našich oceánů v souvislosti s cíli udržitelného rozvoje do roku 2030“[12],
– s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o dopadu odpadků v moři na rybolov[13],
– s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2021 o novém přístupu k námořní strategii pro oblast Atlantského oceánu[14],
– s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2021 o dopadu mořských větrných parků a ostatních systémů výroby energie z obnovitelných zdrojů na odvětví rybolovu[15],
– s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2021 o posílení partnerství s nejvzdálenějšími regiony Unie[16],
– s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na 21. konferenci smluvních stran (COP21) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Paříži (Pařížská dohoda), s ohledem na celosvětové pokyny a mezinárodní normy pro rybolov a akvakulturu, které vypracovala Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) ve spolupráci s EU jakožto členem,
– s ohledem na zprávu organizace FAO nazvanou „ Stav rybolovu a akvakultury ve světě 2020: udržitelnost v akci“,
– s ohledem na pokyny a mezinárodní normy pro rybolov a akvakulturu, které vypracovala organizace FAO a k nimž jakožto člen přispěla EU,
– s ohledem na iniciativu týkající se sítě modrých rybářských přístavů, kterou v červenci 2018 zahájila organizace FAO,
– s ohledem na strategie modrého růstu na období 2016–2020 a 2021–2027 iniciované v přístavu ve městě Vigo[17],
– s ohledem na stanovisko Výboru regionů ke sdělení Komise o novém přístupu pro udržitelnou modrou ekonomiku v EU – přeměně modré ekonomiky EU pro udržitelnou budoucnost (COM(2021)0240),
– s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 2. prosince 2021 k udržitelné modré ekonomice a akvakultuře (NAT-VVI/020),
– s ohledem na příslušnost parlamentního Výboru pro dopravu a cestovní ruch pro otázky námořního plánování a integrované námořní politiky,
– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,
– s ohledem na stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro dopravu a cestovní ruch,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A9-0089/2022),
A. vzhledem k tomu, že modrá ekonomika EU zajišťuje 4,5 milionu přímých pracovních míst a zahrnuje všechna odvětví a sektory související s oceány, moři a pobřežími, ať už působí v mořském prostředí (např. lodní doprava, osobní námořní doprava, rybolov, výroba energie) nebo na pevnině (např. přístavy, loděnice, pobřežní cestovní ruch, akvakultura na pevnině); vzhledem k tomu, že se jedná o široký a rychle se vyvíjející segment našeho hospodářství, který v uplynulém desetiletí přijal významná opatření k modernizaci a diverzifikaci a který bude hrát důležitou úlohu při zlepšování environmentálního, sociálního a hospodářského rozvoje;
B. vzhledem k tomu, že kdybychom celosvětovou modrou ekonomiku přirovnali k národnímu hospodářství, byla by sedmou největší ekonomikou na světě a oceán by jako hospodářská jednotka byl členem skupiny G7; vzhledem k tomu, že modrá ekonomika působí v největším ekosystému planety, neboť v oceánech se nachází 80 % všech forem života; vzhledem k tomu, že oceán nás obklopuje, živí nás a poskytuje nám zdroje, jež mají zásadní význam pro lidské zdraví, nemluvě o síti hospodářských vztahů;
C. vzhledem k tomu, že rozvoj modré ekonomiky by mohl významně podpořit růst a hospodářský rozvoj, jakož i tvorbu pracovních míst, zejména v pobřežních a ostrovních zemích a regionech a v nejvzdálenějších regionech;
D. vzhledem k tomu, že odvětví rybolovu, zejména segment drobného, pobřežního a tradičního rybolovu, nebylo ve strategii EU pro modrou ekonomiku dostatečně zohledněno;
E. vzhledem k tomu, že modrá ekonomika bude dále poskytovat nové příležitosti a vytvářet pracovní místa, zejména v oblastech, jako je obnovitelná energie z moří, modrá bioekonomika, biotechnologie a odsolování;
F. vzhledem k tomu, že odvětvové priority pro rozvoj modré ekonomiky se mohou v jednotlivých členských státech lišit, a to na jedné straně v závislosti na výsledcích rozvoje tradičních nebo zavedených odvětví a na druhé straně na stávajících zdrojích a rozvojovém potenciálu nově vznikajících odvětví v jednotlivých členských státech;
G. vzhledem k tomu, že využívání potenciálu modré ekonomiky nesmí sloužit jako záminka k tomu, aby se moře a oceány podřizovaly formám využívání zdrojů a modelům růstu, které se již ukázaly jako neudržitelné; vzhledem k tomu, že mořské a oceánské zdroje musí být využívány zásadně v souladu s potřebou jejich řádného řízení a ochrany, aniž by se měnila rovnováha mořských ekosystémů;
H. vzhledem k tomu, že směrnice o územním plánování námořních prostor stanoví, že členské státy musí zohlednit vzájemné působení činností a způsobů využití, jako je akvakultura, rybolov a zařízení a infrastruktura pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jakož i podmořské kabely, a podporovat koexistenci příslušných činností a uplatňovat ekosystémový přístup;
I. vzhledem k tomu, že modrá ekonomika, která se vyvíjí v rámci ekologických limitů, a tedy nejen rybolov a akvakultura, ale všechna dotčená mořská odvětví, musí rovněž obecně respektovat environmentální, sociální a hospodářský pilíř, má-li být považována za udržitelnou;
J. vzhledem k tomu, že cílem společné rybářské politiky (SRP) je zaručit náležité zachování a řádné řízení mořských biologických zdrojů a zajistit, aby činnosti v oblasti rybolovu a akvakultury byly dlouhodobě udržitelné z hlediska životního prostředí a byly řízeny způsobem, jenž je v souladu s cílem dosáhnout přínosů v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti a přispět k dostupnosti dodávek potravin;
K. vzhledem k tomu, že SRP by měla podporovat růst produktivity, důstojnou životní úroveň v odvětví rybolovu, včetně drobného rybolovu, a stabilní trhy a měla by zajistit dostupnost potravin;
L. vzhledem k tomu, že podle cíle udržitelného rozvoje č. 14 je naprosto nezbytné chránit oceány, moře a mořské zdroje a podporovat jejich udržitelné využívání, zatímco podle cíle udržitelného rozvoje č. 2 je nezbytné zaručit zabezpečení potravin; vzhledem k tomu, že dílčí cíl 14.1 stanoví záměr zabránit do roku 2025 znečištění moří všeho druhu, zejména z činností na pevnině, včetně znečištění moří odpadky a živinami, a výrazně je snížit;
M. vzhledem k tomu, že oceán má zásadní význam pro život na Zemi, neboť produkuje 50 % kyslíku v atmosféře, pohlcuje přibližně 25 % emisí oxidu uhličitého produkovaných člověkem a 90 % přebytečného tepla v klimatickém systému, a má význam i pro regulování globálního klimatu[18];
N. vzhledem k tomu, že obnova, zachování, ochrana a udržitelné využívání biologické rozmanitosti moří má zásadní význam pro zdraví oceánů, jež obsahují miliony druhů, pro ochranu zdraví planety a pro budování základů pro mořské a námořní hospodářské činnosti;
O. vzhledem k tomu, že shromažďování údajů pro vědecké monitorování a posuzování populací v mořích a oceánech, včetně posuzování toho, zda se tyto populace nacházejí v bezpečných biologických mezích, má pro jejich udržitelné řízení zásadní význam;
P. vzhledem k tomu, že významné části oceánů a mořského dna jsou i nadále neprozkoumané, zejména hlubokomořské oblasti, a vzhledem k tomu, že je zapotřebí dalšího výzkumu, aby byla zajištěna plná udržitelnost veškerých činností v rámci modré ekonomiky;
Q. vzhledem k tomu, že rybolov a akvakultura jsou v modré ekonomice klíčovými odvětvími a jsou významným zdrojem bílkovin a stopových živin, které jsou nezbytné pro zabezpečení potravin a lidské zdraví;
R. vzhledem k tomu, že mořská biologická rozmanitost v Evropě je pod tlakem a vysoký podíl hodnocených mořských druhů a stanovišť se nachází v „nepříznivém“ nebo „neznámém stavu z hlediska ochrany“; vzhledem k tomu, že úbytek biologické rozmanitosti v mořích má významný environmentální, sociální a hospodářský dopad na odvětví rybolovu v EU, na pobřežní a ostrovní území a na nejvzdálenější regiony, a je proto třeba toto ubývání rozmanitosti zvrátit; vzhledem k tomu, že biologickou rozmanitost je třeba obnovovat ve spolupráci se všemi zúčastněnými stranami, zejména s odvětvím rybolovu a vědeckou komunitou;
S. vzhledem k tomu, že pobřežní a ostrovní komunity jsou klíčovými aktéry v diskusi o potenciálu modré ekonomiky a způsobech jeho využití;
T. vzhledem k tomu, že rybáři a chovatelé ryb v EU hrají v celé Unii zásadní úlohu, pokud jde o ochranu a podporu územní identity, kulturních tradic, zajišťování potravin, zaměstnanosti a příjmů;
U. vzhledem k tomu, že drobný tradiční rybolov se vyznačuje specifickými rysy a má specifické potřeby;
V. vzhledem k tomu, že odvětví rekreačního rybolovu může přispět k diverzifikaci příjmů pobřežních komunit jako vysoce hodnotná a udržitelná aktivita v oblasti cestovního ruchu;
W. vzhledem k tomu, že ženy hrají v odvětví rybolovu a akvakultury významnou roli; vzhledem k tomu, že je třeba zvýšit jejich viditelnost a zajistit rovný přístup k zaměstnání v tomto odvětví, jakož i odpovídající právní uznání;
X. vzhledem k tomu, že cíle udržitelného rozvoje OSN č. 3, 6, 9 a 12 zdůrazňují význam zdraví zvířat, kvalitní vody, udržitelných inovací a udržitelné spotřeby a výroby v modré ekonomice;
Y. vzhledem k tomu, že zdraví a dobré životní podmínky vodních živočichů souvisejí s kvalitou potravinářských produktů; vzhledem k tomu, že špatné životní podmínky zvířat a špatný chov mohou zvýšit riziko onemocnění a chorob;
Z. vzhledem k tomu, že zemědělství na pevnině má významný dopad na mořské ekosystémy a rybolov, zejména pak používání dusíkatých hnojiv a eutrofizace vodního prostředí;
AA. vzhledem k tomu, že rybáři hrají velmi důležitou roli při sběru odpadků zanechaných v moři, ať už díky tomu, že provádějí cílené kampaně, nebo že náhodně sbírají odpadky během rybolovných činností;
AB. vzhledem k tomu, že cílů stanovených na rok 2020, jimiž byl dobrý stav životního prostředí evropských moří a ukončení nadměrného rybolovu, nebylo dosaženo;
AC. vzhledem k tomu, že v roce 2018 představovalo odvětví rybolovu v EU přibližně 163 600 pracovních míst, přičemž loďstva v roce 2019 ulovila přibližně 4,1 milionu tun živých ryb; vzhledem k tomu, že v roce 2018 byla v EU 27 vyprodukována 1,1 milionu tun vodních organismů v hodnotě 3,7 miliardy EUR[19];
AD. vzhledem k tomu, že EU je čistým dovozcem produktů rybolovu a akvakultury a je i nadále závislá na dovozu většiny své spotřeby potravin z vodních zdrojů, neboť v roce 2018 se na celosvětové hodnotě dovozu podílela z 34 %; vzhledem k tomu, že produkty rybolovu dovážené do EU musí dodržovat přinejmenším podobné normy udržitelnosti jako produkty EU; vzhledem k tomu, že dovoz produktů rybolovu do EU musí být přímo spjat s udržitelnými pracovními místy v odvětvích dovozu, zpracování a maloobchodu;
AE. vzhledem k tomu, že na rybolov, akvakulturu a pobřežní komunity v EU již mají dopad účinky změny klimatu; vzhledem k tomu, že klimatická krize má významný dopad na zdraví evropských moří, což má nepříznivý vliv na odolnost modré ekonomiky, zejména rybolovu a akvakultury;
AF. vzhledem k tomu, že koronavirová pandemie zasáhla několik odvětví modré ekonomiky, zejména pobřežní a námořní cestovní ruch; vzhledem k tomu, že modrá ekonomika by mohla pomoci napravit hospodářské a sociální škody způsobené současnou krizí;
AG. vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 měla významný hospodářský dopad na osoby zaměstnané v odvětví rybolovu a akvakultury v důsledku kombinovaných dopadů klesající poptávky a nevhodných podmínek na mnoha plavidlech pro zajištění zdraví a bezpečnosti; vzhledem k tomu, že narušení trhu způsobené pandemií negativně ovlivnilo rybáře v celé EU; vzhledem k tomu, že rybáři přesto dokázali zajistit kvalitní dodávky potravin, a právě proto je třeba rybářům věnovat zvláštní pozornost, neboť jsou důležití pro zabezpečení dodávek potravin v EU;
AH. vzhledem k tomu, že pandemická situace ukázala, jak je pro celosvětové zdraví a budoucnost potravinových systémů důležité odolné životní prostředí podporované udržitelnými postupy při správě jeho zdrojů;
AI. vzhledem k tomu, že pobřežní komunity potřebují diverzifikovat své zdroje příjmů, aby ustály hospodářské a sociální otřesy;
AJ vzhledem k tomu, že pokud jde o diverzifikaci příjmů, pobřežní a odlehlé komunity musí pracovat na tom, aby byly odolné vůči otřesům, jako jsou otřesy vyvolané změnou klimatu;
AK. vzhledem k tomu, že pilířem modré ekonomiky je námořní a pobřežní cestovní ruch, přičemž více než polovina turistických ubytovacích zařízení v EU se nachází v pobřežních oblastech a 30 % přenocování probíhá v přímořských střediscích; vzhledem k tomu, že sdělení Komise o cestovním ruchu a dopravě v roce 2020 a v dalších letech (COM(2020)0550) zdůrazňuje význam ochrany a obnovy krajinného a mořského přírodního kapitálu Evropy;
AL. vzhledem k tomu, že námořní a pobřežní cestovní ruch představuje 60 % pracovních míst v modré ekonomice; vzhledem k tomu, že konkurenceschopná, odolná a sociálně spravedlivá modrá ekonomika potřebuje vysoce kvalifikované a zkušené odborníky; vzhledem k tomu, že „modrá pracovní místa“ mohou podpořit růst a profesní příležitosti;
AM. vzhledem k tomu, že cestovní ruch spojený s rekreačním rybolovem má potenciál stát se novým zdrojem příjmů pro pobřežní komunity a zároveň zajistit udržitelnost a dobrý stav rybích populací a přinášet společenské a zdravotní výhody;
AN. vzhledem k tomu, že rekreační rybolov je již nyní udržitelnou a vysoce hodnotnou alternativou cestovního ruchu a doplňkovou aktivitou mnoha obcí v Evropě; vzhledem k tomu, že zejména po pandemii způsobené onemocněním COVID-19 v řadě zemí roste zájem o rekreační rybolov;
AO. vzhledem k tomu, že rozvoj udržitelné infrastruktury v pobřežních regionech napomůže zachování biologické rozmanitosti, pobřežních ekosystémů a krajiny, což posílí udržitelný rozvoj cestovního ruchu a hospodářství pobřežních regionů;
AP. vzhledem k tomu, že modrá ekonomika má zásadní význam pro prosperitu nejvzdálenějších regionů, které jsou v důsledku své izolace obzvláště závislé na činnostech založených na modré ekonomice, jako je námořní doprava, lodní doprava a cestovní ruch;
AQ. vzhledem k tomu, že přístavy hrají zásadní roli v plnění cílů udržitelné modré ekonomiky, a vzhledem k tomu, že zvýšení udržitelnosti přístavů podpoří udržitelný rozvoj pobřežních komunit; vzhledem k tomu, že přístavy jsou důležitými uzly z hlediska přepravy zboží a cestujících v nejvzdálenějších regionech;
AR. vzhledem k tomu, že přístavy mají zásadní význam pro propojení a hospodářství regionů a zemí a hrají důležitou úlohu při podpoře udržitelného rozvoje, který přispívá k řešení úbytku biologické rozmanitosti, jak se uvádí v nové strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030; vzhledem k tomu, že se bude vyvíjet i úloha přístavů, neboť průmyslové prostředí v Evropě se mění (například díky rozvoji obnovitelných zdrojů energie na moři);
AS. vzhledem k tomu, že loděnice EU by mohly využít příležitostí plynoucích z rychle rostoucího inovativního trhu s energeticky účinnými servisními plavidly;
AT. vzhledem k tomu, že různé činnosti související s modrou ekonomikou v tomtéž prostoru vyvolávají konkurenci, znečištění a konflikty v oblasti řízení námořních prostor, které mají dopad především na rybolovnou činnost, a zejména na drobný rybolov a pobřežní komunity; vzhledem k tomu, že územní plánování námořních prostor má zásadní význam pro to, aby se zabránilo nárůstu konkurence a konfliktům v oblasti řízení námořních prostor;
AU. vzhledem k tomu, že členské státy by měly prostřednictvím svých územních plánů námořních prostor přispívat k udržitelnému rozvoji energetických odvětví na moři, námořní dopravy, odvětví rybolovu a akvakultury a k zachování, ochraně a zlepšování životního prostředí, včetně odolnosti vůči dopadům změny klimatu; vzhledem k tomu, že v tomto ohledu by měla být zájmům rybolovu a akvakultury věnována zvláštní pozornost a neměly by být odsunuty na okraj při pokračování práce členských států a následných revizích vnitrostátních územních plánů námořních prostor;
AV. vzhledem k tomu, že cílem Pařížské dohody je omezit globální oteplování na úroveň výrazně nižší než 2, nejlépe 1,5 stupně Celsia ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí;
AW. vzhledem k tomu, že zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu přináší důkazy o tom, že spojení vědeckých poznatků se znalostmi místních a původních obyvatel je přínosné pro zlepšení odolnosti;
AX. vzhledem k tomu, že EU usiluje o dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 v souladu s cíli Zelené dohody; vzhledem k tomu, že EU navrhla cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 %; vzhledem k tomu, že obnovitelné zdroje energie na moři jsou jednou z možností, kterou mohou členské státy zvolit k dosažení tohoto cíle; vzhledem k tomu, že by měly hrát klíčovou roli při dosahování těchto cílů prostřednictvím integrovaného přístupu zohledňujícího tři pilíře udržitelnosti;
AY. vzhledem k tomu, že v rámci strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 je třeba vypracovat návrh právně závazných cílů pro obnovu přírody v souladu s cílem chránit 30 % mořských oblastí EU, z čehož by 10 % mělo podléhat přísným ochranným opatřením;
AZ. vzhledem k tomu, že pro každý z mořských regionů EU jsou zapotřebí zvláštní pokyny a řádné plánování, pokud jde o cíle, jichž má být dosaženo v chráněných mořských oblastech;
BA. vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony jsou skutečnými přírodními laboratořemi s bohatou biologickou rozmanitostí a jsou opravdovými přírodními svatyněmi, které je třeba naléhavě chránit, zejména kvůli jejich převážně souostrovnímu charakteru a významným pobřežním oblastem;
BB. vzhledem k tomu, že řízení ekosystémů vyžaduje holistický přístup, který zohledňuje všechny příčiny úbytku biologické rozmanitosti, jako je změna klimatu, okyselování oceánů, výskyt nepůvodních druhů, pobřežní eroze atd.; vzhledem k tomu, že je nezbytné přijmout globální vizi, rámec a ekosystémový přístup pro řízení a zachování mořských zdrojů;
BC. vzhledem k tomu, že změna klimatu stále více mění rozšíření a migrační vzorce různých druhů ryb a ovlivňuje drobný rybolov v rozvojových zemích, které jsou vůči jejím dopadům zranitelnější;
BD. vzhledem k tomu, že nezákonný rybolov je hlavní hrozbou pro mořské zdroje, neboť vyčerpává populace ryb, ničí mořská stanoviště, vytváří nekalou konkurenci a ohrožuje živobytí pobřežních komunit a ostrovní rybolov;
BE. vzhledem k tomu, že pro splnění cílů udržitelnosti tohoto odvětví je nezbytné, aby členské státy zavedly jednoduchý, transparentní a účinný kontrolní režim EU v oblasti rybolovu;
BF. vzhledem k tomu, že pokud jde o diverzifikaci spotřeby, je pro chování spotřebitelů zásadní přístup k informacím o výživových hodnotách, původu a místu produkce;
Globální přístup k modré ekonomice EU
1. vítá novou strategii Komise pro udržitelnou modrou ekonomiku EU; vyjadřuje však politování nad tím, že pro různá odvětví, zejména pro rybolov a akvakulturu jako důležitá odvětví modré ekonomiky, nejsou stanoveny konkrétní cíle; poukazuje na to, že nové legislativní návrhy a akční plány musí být vždy založeny na nejlepších dostupných vědeckých poznatcích a na posouzeních environmentálních, sociálních a hospodářských dopadů;
2. požaduje širokou definici modré ekonomiky, která by zahrnovala všechny odvětvové a meziodvětvové činnosti související s oceány, moři a pobřežními oblastmi, včetně přímých a nepřímých podpůrných činností, a v níž by bylo náležitě zohledněno odvětví rybolovu; upozorňuje na průřezový význam inovací pro všechny tyto činnosti, ať už jsou tradiční, nebo nově vznikající;
3. upozorňuje, že je nutné podporovat integrovaný přístup k různým odvětvím modré ekonomiky, uznat a respektovat priority členských států a podporovat je při naplňování těchto priorit;
4. zdůrazňuje, že odvětví modré ekonomiky celkově hraje klíčovou úlohu zejména v nejvzdálenějších regionech a může přispět ke zmírnění dopadu klimatických změn, k podpoře řešení inspirovaných přírodou a lepšímu využívání mořských a vodních zdrojů;
5. upozorňuje na negativní trendy a zřetelný úpadek některých tradičnějších odvětví modré ekonomiky (mimo jiné rybolovu, stavby a opravy lodí), zejména v regionech, kde tvoří skutečný základ hospodářství a stimulují ekonomické aktivity v obou směrech výrobního řetězce, vytvářejí pracovní místa a podporují růst; domnívá se, že žádná strategie modré ekonomiky by neměla opomíjet tyto činnosti a regiony a měla by klást důraz na potenciál inovací tento zaznamenaný úpadek zvrátit;
6. zdůrazňuje, že podpora modré ekonomiky je klíčem k oživení hospodářství jako celku a k obnově hospodářských a sociálních aspektů několika odvětví, jako je doprava či cestovní ruch, jež byla vážně postižena pandemií COVID-19;
7. vyzývá k lepšímu a koordinovanějšímu provádění všech dostupných finančních nástrojů, včetně strukturálních a investičních fondů, s cílem lépe podporovat strategii modré ekonomiky;
8. vyzývá Komisi, aby v úzké koordinaci s členskými státy posoudila specifické potřeby odvětví rybolovu v souvislosti s financováním modré ekonomiky (na odvětvové, regionální, vnitrostátní a evropské úrovni) s cílem využít jeho potenciál růstu a tvorby pracovních míst;
9. zdůrazňuje, že rozvoj modré ekonomiky vyžaduje větší investice do znalostí a že pro lepší pochopení mořského prostředí musí EU a členské státy poskytnout značné finanční prostředky v rámci opatření, která zajistí kontinuitu a předvídatelnost v dlouhodobém horizontu;
10. zdůrazňuje, že je zapotřebí poskytovat odpovídající finanční podporu modré ekonomice s cílem umožnit rozsáhlé investice do výzkumu, technologií a infrastruktury na úrovni EU a členských států; vyzývá proto Komisi a průmyslová odvětví, aby posoudily, jaký přínos by mělo vytvoření partnerství EU pro námořní dopravu, a to i se soukromým sektorem, na úrovni EU a na mezinárodní úrovni, jejichž cílem by bylo řešit současné problémy v oblasti mezinárodního obchodu a dodavatelského řetězce, podpořit inovace a konkurenceschopnost v rámci tohoto odvětví, přispět k dekarbonizaci, vytvořit infrastrukturu pro elektřinu z pevniny, pro nakládku a dodávky alternativních paliv v přístavech a nákladních terminálech a vypracovat pro přístavy na pobřeží Atlantiku a Středozemního a Baltského moře plány pro nakládání s odpady; vítá proto vytvoření evropského partnerství pro klimaticky neutrální, udržitelnou a produktivní modrou ekonomiku, jehož cílem je sladit priority členských států, regionů a EU v oblasti výzkumu a inovací;
11. naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly nové projekty a nové nástroje pro všechny zúčastněné strany modré ekonomiky, aby při své činnosti vycházely z odpovědného a udržitelného využívání přírodních zdrojů, dekarbonizace a oběhového hospodářství; zdůrazňuje, že udržitelná modrá ekonomika se musí rozvíjet v rámci ekologických limitů, musí být založena na vědeckých doporučeních a podporovat zdravé mořské prostředí;
12. zdůrazňuje, že vůči všem odvětvím modré ekonomiky je třeba uplatňovat integrovaný ekosystémový přístup;
13. vyzývá Komisi, aby předložila legislativní a nelegislativní iniciativy, a to na základě posouzení dopadů těchto iniciativ na odvětví rybolovu a akvakultury, a zajistila, aby se modrá ekonomika stala základním pilířem pro plnění celkových cílů Zelené dohody pro Evropu a souvisejících následných strategií EU; zdůrazňuje, že transformace, kterou musí modrá ekonomika projít, bude hnací silou inovací a podnítí tvorbu pracovních míst a hospodářských příležitostí;
14. zdůrazňuje, že pobřežní komunity a komunity závislé na oceánech mohou přispět k rozvoji udržitelného odvětví modré ekonomiky, které zohlední jejich zvláštní situaci a potřeby; zdůrazňuje, že mohou vést rozmanité pilotní projekty, jako jsou projekty týkající se technologií pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů na moři, rozvoje činností inspirovaných přírodou a přínosu udržitelného rybolovu a akvakultury pro zdravé, odolné a bezpečné potravinové systémy;
15. domnívá se, že pobřežní a ostrovní komunity, zejména ty, které se zabývají rybolovem, by měly být plně zapojeny do všech fází rozvoje modré ekonomiky, což je nezbytnou podmínkou pro využití jejího potenciálu z hlediska inovací, pracovních míst, prosperity a udržitelného rozvoje;
16. zdůrazňuje, že je zapotřebí holistický přístup ke všem odvětvím modré ekonomiky, který náležitě zohlední jejich vzájemné vazby, aby se zajistilo, že činnosti jednoho odvětví nebudou bránit činnostem druhého odvětví nebo nepovedou ke vzájemným konfliktům; upozorňuje, že to má význam i pro ochranu mořského prostředí; zdůrazňuje potřebu inkluzivního a meziodvětvového územního plánování námořních prostor založeného na spolupráci; v této souvislosti zdůrazňuje význam účinného ekosystémového územního plánování námořních prostor pro dosažení ekologických, sociálních a hospodářských cílů, mimo jiné v souvislosti s přechodem na klimaticky neutrální společnost; je toho názoru, že územní plánování námořních prostor vytvoří synergie mezi odvětvími a zajistí živobytí rybářů; vyjadřuje politování nad tím, že většina členských států odložila vypracování územních plánů námořních prostor, jak požaduje směrnice 2014/89/EU; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby v roce 2022 včas předložila přezkum směrnice a v případě potřeby jej doplnila o nápravné iniciativy;
17. zdůrazňuje, že iniciativy, které povedou k naplnění nové vize udržitelné modré ekonomiky v EU, musí brát v úvahu interakce mezi pevninou a mořem;
18. zdůrazňuje, že je důležité uzavřít dvoustranné dohody o partnerství se třetími zeměmi, zejména dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a o boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu; zdůrazňuje, že dvoustranné dohody o partnerství by měly usilovat o dodržování nejvyšších kritérií environmentální, hospodářské a sociální udržitelnosti a měly by vycházet z nejlepších dostupných vědeckých poznatků;
19. je znepokojen případy nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu mimo vody EU; připomíná, že nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov, jejž usnadňuje plavba pod výhodnou vlajkou, ohrožuje zabezpečení potravin i živobytí obyvatel pobřežních zemí a zároveň vytváří živnou půdu pro pirátství; vyzývá k vytvoření silného globálního systému odrazujících sankcí a k zavedení mnohostranného přístupu k boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu; zdůrazňuje, že je třeba omezit používání výhodných vlajek a praktiky výměny vlajky a řešit překládku na moři, neboť se jedná o důležité nástroje pro odstranění mezer v předpisech o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu; obecněji vyzývá EU, aby posílila budování protikorupčních kapacit tím, že podpoří spolupráci mezi vnitrostátními agenturami, prohloubí mezinárodní spolupráci, zlepší dohled nad subjekty v oblasti rybolovu v rozvojových zemích s podporou EU a podpoří regionální střediska pro sledování, kontrolu a dohled a pracovní skupiny;
20. zdůrazňuje, že proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu je třeba bojovat nepřetržitě, účinně a komplexně; vyzývá Komisi, aby přehodnotila svá jednání se státy, které dostaly tzv. žlutou kartu; zdůrazňuje význam sledovatelnosti produktů a zákazu dovozu mořských produktů pocházejících z nezákonného rybolovu; vyzývá členské státy, aby zaujaly skutečně tvrdý přístup k vykládkám lodí z podezřelých třetích zemí;
21. zdůrazňuje, že je důležité posílit dialog se zeměmi ležícími na pobřeží Středozemního moře, zejména se zeměmi na jižním pobřeží, a zvýšit financování projektů zaměřených na mezinárodní spolupráci v odvětvích modré ekonomiky (Interreg Next Med, program Interreg Euro-MED na období 2021–2027, Switch Med atd.);
22. zdůrazňuje, že některá loďstva ze zemí mimo EU, která provozují rybolov ve stejných oblastech a vyvážejí produkty rybolovu na evropský trh, mají nižší normy udržitelnosti, což má negativní dopad na konkurenceschopnost evropských rybářů;
23. zdůrazňuje, že je třeba vytvořit rovné podmínky pro produkty dovážené ze třetích zemí a zajistit, aby všechny produkty rybolovu a akvakultury, které jsou spotřebovávány v EU, byly vyráběny v rámci udržitelných potravinových systémů a byly v souladu s cíli Zelené dohody; vyzývá Komisi, aby přijala veškerá nezbytná opatření k zajištění všeobecného spravedlivého konkurenčního prostředí v rámci Světové obchodní organizace, a zejména v obchodních dohodách EU;
24. vyzývá Komisi a členské státy, aby pokračovaly v posilování práv a zlepšování pracovních podmínek příslušníků třetích zemí pracujících na plavidlech EU a aby zajistily důstojnou mzdu pro všechny, kteří pracují v odvětví rybolovu a akvakultury a ve všech ostatních odvětvích modré ekonomiky;
25. zdůrazňuje, že je třeba posílit spolupráci a koordinovat opatření s probíhajícími mnohostrannými fóry, jako je Rámcová úmluva OSN o změně klimatu, Úmluva o biologické rozmanitosti, jakož i Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 a další související mezinárodní a mnohostranné procesy, s cílem podpořit ochranu, zachování, udržitelné řízení a obnovu mořské a sladkovodní biologické rozmanitosti a zároveň přispět k dosažení dalších cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že COP15 v čínském Kunmingu nabízí dobrou příležitost dohodnout se na globálních opatřeních v tomto ohledu;
26. bere na vědomí cíl chránit do roku 2030 30 % světových oceánů, varuje však, že by k tomu nemělo docházet na úkor zabezpečení potravin, rybářů a producentů akvakultury, původních obyvatel a místních komunit;
27. vítá závazek Komise vyhlásit tři rozsáhlé chráněné mořské oblasti v Jižním oceánu; lituje, že se Komisi pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR) v roce 2021 opět nepodařilo dosáhnout dohody o těchto chráněných oblastech;
28. zdůrazňuje úlohu místních a regionálních orgánů, které jsou odpovědné za pomoc při určování a vymezování dalších chráněných mořských oblastí spolu s členskými státy;
29. připomíná, že rostoucí počet výzkumů, zejména zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu, ukazuje, že cílů v oblasti biologické rozmanitosti a zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně se dosahuje lépe, pokud mají rybáři a místní komunity přímou kontrolu nad řízením zdrojů, na nichž závisí; zdůrazňuje, že ekosystémy spravované pobřežními komunitami patří k nejbohatším a nejproduktivnějším a rovněž přispívají k přizpůsobení pobřežních oblastí důsledkům změny klimatu; zdůrazňuje rizika „zabírání oceánů“ z hlediska územního plánování námořních prostor; zdůrazňuje proto, že je třeba zajistit drobný rybolov a odpovědnou správu držby a pohnat k odpovědnosti oprávněné osoby podniků EU působících v odvětví modré ekonomiky v případě, že jejich činnost porušuje lidská práva;
30. vyzývá EU a partnerské země, aby se ve svých strategiích zaměřených na zmírňování změny klimatu spoléhaly na znalosti původních obyvatel a aby aktivně podporovaly participativní řízení, které se osvědčilo jako účinné při zvyšování odolnosti pobřežních komunit;
31. domnívá se, že v rámci mezinárodní správy oceánů by se měl zaujmout meziodvětvový přístup k modré ekonomice a zároveň by se mělo zajistit rovné zacházení se všemi hospodářskými činnostmi na mořích; podporuje uznání oceánů za společný statek lidstva a žádá, aby dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu byly vždy v souladu s cíli udržitelného rozvoje pro rok 2030, environmentálními závazky a cíli EU a povinnostmi a cíli společné rybářské politiky;
32. vyjadřuje znepokojení nad tím, že odvětvová podpora poskytovaná v rámci dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu často nepřináší přímý prospěch místním rybářským a pobřežním komunitám ve třetích zemích, a proto vyzývá Komisi, aby úzce propojila dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu s plánováním udržitelného rozvoje EU;
33. zdůrazňuje, že dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu se musí stát nástrojem pro rozvoj místních modrých ekonomik; domnívá se, že kvůli nedostatku údajů je obtížné posoudit přínos dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu k dosažení cílů udržitelného rozvoje v partnerských zemích; naléhavě vyzývá EU, aby zvýšila transparentnost, sběr údajů (zejména o úlovcích, registraci plavidel a pracovních podmínkách) a požadavky na podávání zpráv v dohodách o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a aby zavedla centralizovanou sociální a hospodářskou databázi pro všechna plavidla EU bez ohledu na to, kde vyvíjejí svou činnost;
34. zdůrazňuje, že je třeba zapojit všechny zúčastněné strany do jednání o dohodách o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a během jejich provádění a zajistit, aby byly zohledněny potřeby komunit, jichž se tato partnerství týkají nejvíce;
35. vyjadřuje politování nad nedostatečným monitorováním provádění a řádného využívání finančních prostředků; je znepokojen tím, že z odvětvové podpory v rámci dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu často nemají přímý prospěch drobní rybáři; vyzývá Komisi, aby úzce propojila dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu s rozvojovou pomocí EU za účelem zvýšení přidané hodnoty pro pobřežní komunity; dále vyzývá Komisi, aby aktivně zveřejňovala výroční zprávy o způsobech využívání odvětvové podpory s cílem lépe sledovat využívání veřejných prostředků EU;
36. vítá úlohu regionálních úmluv pro mořské prostředí a regionálních organizací pro řízení rybolovu; vyzývá Komisi, aby navrhla ambiciózní mandáty regionálním organizacím pro řízení rybolovu s cílem chránit rybolovné zdroje v rozvojových zemích a mezinárodních vodách, zejména lepším řízením populací druhů, jako je tropický tuňák, snížením výmětů, uplatňováním přístupu předběžné opatrnosti k zajištění ochrany ohrožených druhů a zranitelných mořských ekosystémů a zlepšením dostupných údajů, dodržování předpisů a transparentnosti rozhodování;
37. obecněji vyzývá ke zlepšení postupů řízení a monitorování rybolovu a k rozvoji používání ekoznaček a nových technologií, jako je blockchain, s cílem zlepšit sledovatelnost produktů;
38. vyzývá EU, aby poskytla technickou pomoc výrobcům z rozvojových zemí, zejména drobným výrobcům;
39. připomíná, že všechny státy zapojené do rybolovu v západní Africe by měly zřídit regionální organizaci pro řízení rybolovu – zejména kvůli lovu sdílených populací, jako jsou malé pelagické ryby –, jak to vyžaduje mezinárodní právo, příslušné vnitrostátní právní předpisy, celoafrické a regionální rybářské politiky a další nástroje; domnívá se, že tento režim řízení by měl být v souladu s přístupem předběžné opatrnosti a přístupem založeným na ekosystémech a měl by zajistit, aby celkové přípustné odlovy byly v rámci bezpečných biologických limitů;
40. naléhavě vyzývá EU, aby účinně podporovala a chránila drobný rybolov v Africe, který je hlavním zdrojem obživy z oceánů, jakožto základní kámen budoucí modré pracovní skupiny EU-Afrika, například financováním provádění mezinárodních pokynů FAO pro udržitelný drobný rybolov;
41. zdůrazňuje, že výroba rybí moučky a rybího tuku, kromě jiných faktorů, může přispívat v rozvojových zemích k nadměrnému rybolovu, zejména v západní Africe; vyzývá k zavedení povinných opatření náležité péče s cílem zajistit, aby celý dodavatelský řetězec odvětví mořských plodů byl spravedlivý, plně vysledovatelný, nevyužíval produkty nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu a nebyl spojen s porušováním lidských práv, včetně obchodování s lidmi a otroctví;
42. vítá úlohu regionálních úmluv pro mořské prostředí a regionálních organizací pro řízení rybolovu při posilování správy založené na nejlepších dostupných vědeckých poznatcích, které by měly být snadno dostupné všem subjektům;
43. vyzývá Komisi, aby navrhla ambiciózní mandáty regionálním organizacím pro řízení rybolovu s cílem chránit rybolovné zdroje v rozvojových zemích a mezinárodních vodách, zejména pokud jde o zlepšení řízení populací druhů, jako je tropický tuňák, snížení výmětů, uplatňování přístupu předběžné opatrnosti k ochraně ohrožených druhů a zranitelných mořských ekosystémů a zlepšení dostupnosti údajů, dodržování předpisů a transparentní rozhodování;
44. vyzývá Komisi, aby aktivně usilovala o začlenění cílů v oblasti přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování jejích dopadů do dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a do rozhodování regionálních organizací pro řízení rybolovu a podporovala je;
45. vyzývá k přijetí opatření EU a členských států, která zvýší úsilí o zlepšení celosvětové správy rybolovu, zejména prostřednictvím mechanismů, jako je iniciativa pro transparentnost rybolovu (FiTI);
46. připomíná, že udržitelné řízení zdrojů založené na nejlepších dostupných vědeckých doporučeních a nejlepších posouzeních socioekonomických dopadů musí být klíčovou prioritou pro dosažení cílů strategické agendy EU a musí být také zahrnuto do dvoustranných dohod o partnerství;
47. zdůrazňuje, že modrá ekonomika zahrnuje více činností, jež jdou nad rámec činností tradičních, že rozvoj nových činností by měl být vždy doprovázen studiemi dopadu a že je nutné zaujmout transparentní vědecký přístup a zajistit účinné konzultace a rovnocenné zapojení všech dotčených odvětví, aby se usnadnila udržitelná organizace těchto činností v rámci modré ekonomiky;
48. zdůrazňuje, že námořní odvětví je klíčovým článkem mezinárodního propojení, globálního obchodního systému, hospodářství EU, její konkurenceschopnosti a jejích regionů; zdůrazňuje, že je třeba posílit úlohu přístavů, investovat do inteligentních infrastruktur a rozvíjet a řídit přístavy, díky čemuž by bylo možné navýšit jejich kapacity, tak aby odpovídaly růstu obchodu;
49. vyzývá Komisi a členské státy, aby investovaly do přístavů na pobřeží EU, přičemž by se měly zaměřit na chybějící spojení s vnitrozemím s celkovým cílem zvýšit odolnost dopravy a proměnit přístavy v logistické platformy a strategické klastry pro multimodální dopravu a výrobu, ukládání a distribuci energie a pro cestovní ruch; zdůrazňuje, že je důležité, aby jedním z cílů Mezinárodní námořní organizace bylo vytvořit tržní nástroj pro snížení emisí skleníkových plynů z námořní dopravy, v jehož rámci bude uplatňován systém kompenzace emisí uhlíku v mezinárodní lodní dopravě a který zajistí realistickou cestu ke snížení emisí;
50. zdůrazňuje, že cílem sdělení Komise o strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu je uvést první plavidla s nulovými emisemi na trh do roku 2030 a že EU již financovala rozsáhlý výzkum v oblasti hybridizace a elektrifikace plavidel prostřednictvím programu Horizont 2020; vyzývá Komisi, aby ještě zvýšila svou podporu pro elektrická plavidla na krátké trasy;
51. vyzývá Komisi a členské státy, aby dokončily prioritní projekty zahrnuté do transevropské dopravní sítě (TEN-T) v Atlantiku a Středozemním a Baltském moři, zejména v přeshraničních oblastech a v souvislosti s budoucími hlavními směry TEN-T a Nástrojem pro propojení Evropy na období 2021–2027, aby podporovaly plný rozvoj mořských dálnic sítě TEN-T s cílem lépe integrovat pobřežní plavbu, ve větší míře distribuovat zboží prostřednictvím přístavů spojujících ostrovy s pevninou a rozvíjet komplexní multimodální dopravní systém a aby tuto síť zjednodušily a investovaly do ní odpovídající finanční prostředky; zdůrazňuje, že je nezbytné vytvořit plynulé a udržitelné dopravní řetězce pro cestující a náklad ve všech druzích dopravy, a zejména v železniční, námořní a vnitrozemské vodní dopravě; domnívá se, že tyto projekty by se měly zejména zaměřit na potřeby okrajových, ostrovních a nejvzdálenějších regionů Atlantiku a Středozemního a Baltského moře v oblasti propojenosti a dostupnosti;
52. zdůrazňuje, že přístavy lze využít k posílení modré ekonomiky, neboť hrají zásadní úlohu v hospodářských činnostech tohoto odvětví, a k zajištění jejího přechodu k udržitelné a inteligentní mobilitě v souladu se zásadami Zelené dohody pro Evropu; vyzývá Komisi, aby vyčlenila více finančních prostředků EU na zlepšení účinnosti dopravy a přístupnosti hlavních přístavů TEN-T a na snížení nákladů, včetně investic do průběžného bagrování, prohlubování kanálů a dalších opatření na budování kapacit ve vybraných přístavech; připomíná Komisi a členským státům, že je třeba dále investovat do udržitelné a inteligentní přístavní infrastruktury, aby se přístavy mohly stát multimodálními uzly mobility a dopravy a energetickými uzly pro integrované elektrické soustavy, jakož i uzly využívajícími vodík a jiná alternativní paliva a zkušebními místy pro opětovné využívání odpadu a oběhové hospodářství;
53. blahopřeje přístavu Vigo k tomu, že se stal průkopnickým přístavem EU, neboť jako první provedl evropskou strategii modrého růstu;
54. vítá iniciativu FAO týkající se sítě modrých rybářských přístavů, jejímž cílem je vypracovat pokyny týkající se osvědčených mezinárodních postupů pro rybářské přístavy, které přecházejí na modely modré ekonomiky, a zlepšit tak jejich udržitelnost prostřednictvím ochrany životního prostředí a podpory sociálních a hospodářských přínosů; podporuje zřízení stálé kanceláře FAO v přístavu Vigo za účelem rozvoje a správy globální sítě modrých přístavů;
Odolnost, konkurenceschopnost a pracovní místa
55. uznává, že úsilí EU o oživení se musí soustředit na cíle v oblasti udržitelnosti, konkurenceschopnosti a růstu; zdůrazňuje, že tuto transformaci je třeba podpořit udržitelnými finančními nástroji, např. prostřednictvím posílení veřejných a soukromých investic;
56. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly udržitelný rozvoj hodnotových řetězců drobného rybolovu a akvakultury (od rybáře ke spotřebiteli) tím, že budou prosazovat harmonizaci selektivních, nedestruktivních a energeticky účinných metod rybolovu a akvakultury, usnadňovat výměnu poznatků s výzkumnou obcí EU a podporovat udržitelné metody komercializace produktů rybolovu a současně snižovat administrativní zátěž;
57. zdůrazňuje, že je třeba uznat socioekonomickou hodnotu rekreačního rybolovu a jeho příspěvek k udržitelné modré ekonomice v EU; zdůrazňuje, že je zapotřebí více kvalitnějších údajů o rekreačním rybolovu, včetně jeho příspěvku k odvětví cestovního ruchu, jeho interakcí s drobnými rybáři, jeho dopadů na životní prostředí a jeho socioekonomického významu;
58. zdůrazňuje význam drobného pobřežního rybolovu pro modrou ekonomiku a pro kulturní identitu komunit v pobřežních oblastech a na ostrovech;
59. vyzývá členské státy, aby při přidělování rybolovných práv plně využívaly transparentní a objektivní kritéria stanovená v článku 17 společné rybářské politiky;
60. naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření ke zlepšení shromažďování údajů o rekreačním rybolovu na moři a ve vnitrozemských sladkovodních a brakických vodách s ohledem na dopad této činnosti na životní prostředí a její socioekonomickou hodnotu, a to s cílem zajistit spravedlivé a vyvážené řízení odvětví rybolovu a akvakultury, a aby podpořily větší investice do rozvoje činnosti v pobřežních komunitách;
61. zdůrazňuje význam inkluzivního územního plánování námořních prostor pro to, aby se při rozvoji nových činností modré ekonomiky minimalizovalo soupeření o prostor na úkor jiných činností, jako je rybolov; zdůrazňuje, že rybolov a akvakultura hrají v modré ekonomice ústřední úlohu a musí být v rámci ní náležitě zviditelněny, a vyzývá proto k vypracování strategie na podporu interakcí mezi různými činnostmi v rámci modré námořní a pozemní ekonomiky způsobem, který bude prospěšný pro všechny;
62. naléhavě vyzývá Komisi, aby podporovala rozvoj komunitně vedených systémů výroby energie, které umožňují pobřežním komunitám, včetně rybářů, plně se podílet na plánování a rozvoji výroby obnovitelné energie a zároveň reinvestovat zisky zpět do místní komunity;
63. vyzývá členské státy, aby v souladu s ustanoveními o územním plánování námořních prostor určily konkrétní historické a tradiční rybářské oblasti jako oblasti, které zůstanou bez obnovitelných zdrojů energie na moři;
64. zdůrazňuje, že větrné elektrárny na moři by se měly stavět pouze tehdy, pokud lze zaručit, že to nebude mít žádné negativní environmentální a ekologické dopady ani hospodářské, sociálně-ekonomické a sociokulturní důsledky pro rybáře a producenty akvakultury v souladu s cíli modré ekonomiky a Zelené dohody pro Evropu;
65. vítá iniciativy, jako je Středisko pro sledování mořské větrné energie (Marine Wind Power Observatory), což je fórum vytvořené regionální vládou Galicie, jehož cílem je prozkoumat příležitosti, které moře nabízí, a najít rovnováhu mezi různými způsoby jeho využívání, které by si mohly navzájem překážet, a do něhož je zapojen průmysl, odvětví námořního rybolovu a přidružené subjekty a organizace;
66. bere na vědomí skutečnost, že těžební průmysl je v modré oceánské ekonomice rostoucím odvětvím; zdůrazňuje povinnost států zdržet se přijímání opatření, včetně rozsáhlých rozvojových projektů, která mohou nepříznivě ovlivnit živobytí vnitrozemských a mořských drobných rybářů, jejich území nebo přístupová práva, a jejich povinnost provádět ex ante hodnocení projektů těžebního průmyslu realizovaných soukromými subjekty s cílem posoudit jejich možné negativní dopady na lidská práva místních rybářských komunit;
67. vyzývá k vytvoření fóra EU pro dialog, které by bylo transparentní a zajišťovalo účast všech zúčastněných stran a rovnováhu sil mezi nimi, s cílem podpořit meziodvětvovou spolupráci, sdílení zkušeností a řešení konfliktů;
68. naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly konkrétní opatření, kterými podpoří investice do udržitelných postupů rybolovu a akvakultury, usnadní přístup k nim a plné využívání všech dostupných možností takových investic, a to v rámci nového Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (ENRAF) a dalších programů EU, jako je mechanismus na podporu oživení a odolnosti nebo Horizont Evropa, a aby zajistily, aby pobřežní, vzdálené a zámořské komunity mohly diverzifikovat své hospodářství;
69. vyzývá Komisi, aby při rozvoji turistických projektů souvisejících s rekreačním rybolovem vycházela z osvědčených postupů ENRAF a aby i nadále tyto projekty financovala prostřednictvím ENRAF;
70. zdůrazňuje, že je třeba vypracovat komplexnější strategie pro přizpůsobení odvětví rybolovu a akvakultury a pobřežních oblastí důsledkům změny klimatu a jejímu dopadu na komunity a jejich živobytí; zdůrazňuje, že všechna odvětví musí přispívat ke zmírnění změny klimatu v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a 7. a 8. akčním programem pro životní prostředí;
71. domnívá se, že SRP by měla zahrnovat sociální podmíněnost podobnou té, která byla vytvořena v rámci nové společné zemědělské politiky, na jejímž základě mohou být stanoveny sankce pro majitele rybářských lodí, producenty akvakultury a další příjemce podpory z ENRAF, pokud nezajistí odpovídající pracovní podmínky pro všechny své pracovníky, včetně sezónních a migrujících pracovníků; zdůrazňuje, že tato sociální podmíněnost má zásadní význam pro ochranu důstojnosti na pracovišti a sociálních práv pracovníků v odvětví rybolovu a akvakultury a přispívá k dosažení sociální spravedlnosti pro všechny;
72. domnívá se, že větší jistota zaměstnání, bezpečnost a ochrana zdraví při práci a zdravé oceány poskytující lepší výdělky a sociální zabezpečení v odvětví rybolovu a akvakultury mají zásadní význam pro přilákání pracovníků z řad žen a mladších generací, čímž by se zajistilo omlazení a další pokračování těchto odvětví;
73. vítá úlohu žen v hodnotových řetězcích udržitelného rybolovu a akvakultury, a proto žádá, aby jim byly zaručeny důstojné pracovní podmínky, rovné mzdy, sociální zabezpečení a viditelnost a zastoupení v rozhodovacích strukturách a procesech;
74. zdůrazňuje, že rybolov a akvakultura hrají klíčovou úlohu při vytváření pracovních míst a udržení ekonomiky v mnoha částech EU a představují více než polovinu místních pracovních míst v mnoha pobřežních a ostrovních komunitách, zejména v nejvzdálenějších regionech;
75. zdůrazňuje, že v zájmu zlepšení udržitelnosti, konkurenceschopnosti a hospodářské výkonnosti odvětví rybolovu a akvakultury je nezbytné zaručit hospodářským subjektům z EU rovné podmínky v rámci globální ekonomiky a zaměřit se na odborné vzdělávání, celoživotní učení, uznávání tohoto vzdělávání na evropské úrovni, poradenské služby a šíření technických a vědeckých poznatků a inovačních postupů, a uznat přínos obchodních sdružení v tomto ohledu;
76. zdůrazňuje, že je třeba přidat hodnotu produktům rybolovu při prvním prodeji, zejména těm, které pocházejí z drobného řemeslného rybolovu, aby se zvýšily příjmy a mzdy rybářů;
77. vyzývá Komisi, aby rozvíjela nové formy udržitelného námořního a pobřežního cestovního ruchu, podporovala nové formy cestovního ruchu, poskytovala dodatečné zdroje příjmů a zvyšovala celoroční zaměstnanost s cílem zvýšit hodnotu námořních a pobřežních oblastí a zároveň chránit životní prostředí, modré kulturní dědictví a mořská a pobřežní stanoviště; zdůrazňuje význam oběhového hospodářství v odvětví cestovního ruchu pro rozvoj udržitelnějších postupů, které přispívají k místnímu rozvoji; uznává, že odvětví cestovního ruchu by mělo spolupracovat s pobřežními komunitami a že je třeba ho podporovat s cílem zvýšit účinnost a udržitelnost infrastruktury a konkurenceschopnost mořských a turistických středisek;
78. uznává, že pobřežní cestovní ruch může mít na rozvojové země pozitivní dopad, ale v případě rozvíjení strategií masového cestovního ruchu může být také škodlivý a vést k omezení přístupu k potravinám a jejich spotřebě pro místní spotřebitele a k ničení mořského prostředí a kulturní identity; vyzývá EU, aby podporovala modely cestovního ruchu, které budou spravedlivé a budou mít jen omezený dopad;
79. zdůrazňuje, že je třeba zachovat náš přírodní kapitál a dědictví, aby se podpořil udržitelný cestovní ruch (např. ekoturistika), a vyzývá členské státy, aby chránily biologickou rozmanitost tím, že urychleně provedou opatření (včetně přeshraničních) na ochranu mořských ekosystémů s cílem chránit, obnovit a podporovat mořské a pobřežní ekosystémy, a to i prostřednictvím mořských sítí Natura 2000;
80. vyzývá Komisi, aby do souvisejících činností a programů zahrnula udržitelný námořní, ostrovní a pobřežní cestovní ruch, podporovala iniciativy, které podněcují diverzifikaci pobřežního, námořního a mořského cestovního ruchu a omezila sezónnost turistických aktivit a zaměstnanosti; zdůrazňuje, že je třeba shromažďovat lepší údaje o přínosu rekreačního rybářského cestovního ruchu pro pobřežní a ostrovní hospodářství;
81. zdůrazňuje význam modré ekonomiky v nejvzdálenějších regionech, zejména pro tamější odvětví cestovního ruchu; vyzývá proto Komisi, aby vytvořila program pro dopravu speciálně zaměřený na odlehlost a ostrovní charakter (POSEI Doprava), který by přímo řešil potřeby ostrovů a nejvzdálenějších regionů a podporoval provozování některých obchodních linek, které na tyto ostrovy a do těchto regionů vedou;
82. podporuje udržitelné postupy v pobřežním a námořním cestovním ruchu, neboť mají zásadní význam pro konkurenceschopnost oblasti Atlantského oceánu a Středozemního a Baltského moře a pro vytváření pracovních míst s vysokou hodnotou v oblasti vzdělávání a odborné přípravy související s modrou ekonomikou; zdůrazňuje, že specifická odborná příprava týkající se činností modré ekonomiky by přispěla ke zvýšení povědomí o mořských ekosystémech a o nezbytnosti jejich ochrany;
83. vyzývá Komisi, aby vedla rozsáhlé konzultace s regionálními a místními orgány a všemi zúčastněnými stranami s cílem najít individualizovaná řešení pro místní a regionální komunity;
84. žádá Komisi, aby posoudila možná řešení na podporu odolnosti odvětví cestovního ruchu vůči dopadům budoucích pandemií nebo jiných narušujících událostí, které ohrožují činnost v oblasti cestovního ruchu, a aby předložila vhodné iniciativy na zlepšení pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání pracovníků v tomto odvětví s cílem zvýšit jeho atraktivitu a přispět k plnému využití potenciálu modré ekonomiky;
85. podtrhuje význam odvětví jachtingu a plachtění pro námořní cestovní ruch; zdůrazňuje úlohu místní kultury a gastronomie při rozvoji evropského pobřežního cestovního ruchu a význam cestovního ruchu nabízejícího pláže, potápění či rybaření a ekoturistiky, vodních sportů a odvětví výletních plaveb;
86. zdůrazňuje význam chráněných mořských oblastí jako nástroje na ochranu oceánů; domnívá se, že tyto oblasti představují příležitost pro rozvoj vědeckého cestovního ruchu;
87. vítá, že se Komise zaměřuje na udržitelný a „pomalý“ cestovní ruch a že usiluje o vytvoření podpůrných balíčků („Plán pro místní zelené dohody“) na podporu ekologické transformace měst a regionů; upozorňuje na potenciál odlehlých ostrovů a pobřežních komunit, které by mohly v této transformaci hrát vedoucí úlohu;
88. vyzývá Komisi a členské státy, aby uznaly přínos mořského rekreačního rybolovu a cestovního ruchu, který vytváří pro modrou ekonomiku, a potenciál tohoto odvětví poskytovat další hospodářské příležitosti v pobřežních komunitách;
89. vyjadřuje politování nad tím, že potenciál modré ekonomiky nebyl dostatečně zohledněn při vypracovávání a hodnocení národních plánů pro oživení a odolnost financovaných z nástroje NextGenerationEU;
90. vyzývá k vytvoření vhodného finančního rámce na podporu rozvoje modré ekonomiky a vytváření pracovních míst, který by integroval a koordinoval různé dostupné finanční nástroje - strukturální a investiční fondy (ENRAF, EFRR, ESF, Fond soudržnosti), Horizont Evropa 2021–2027 a další; upozorňuje, že je třeba podporovat lepší přizpůsobení těchto nástrojů potřebám zúčastněných stran a široké rozšíření stávajících možností;
91. vyzývá k tomu, aby na úrovni EU proběhla s dotyčným odvětvím diskuse, při níž by se zohlednily závažné socioekonomické dopady pravidel pro měření rybolovné kapacity a jejich dopad na rybolov a život rybářů, přičemž je zároveň třeba zachovat přísnou kontrolu rybolovné kapacity;
92. zdůrazňuje strategický význam činností v oblasti stavby a oprav lodí a jejich propojení s dalšími odvětvími, jako je námořní cestovní ruch; domnívá se, že snaha o technologické inovace a vysoký stupeň specializace, které by mohly vést k růstu přidané hodnoty, by mohly vytvořit souvislosti méně vystavené mezinárodní konkurenci a mohly by pomoci zvrátit pokles, kterým toto odvětví prochází; trvá na tom, že by měla být poskytnuta zvláštní podpora na oživení a modernizaci loďařského průmyslu v členských státech v jeho různých formách;
93. konstatuje, že tradiční a malá loďstva EU jsou velmi zastaralá, zejména v nejvzdálenějších regionech, jejich plavidla mají velmi vysoké průměrné stáří a jsou nebezpečná jak pro lidi, kteří na nich pracují, tak pro samotné úlovky, a znovu zdůrazňuje, že je třeba, aby fond ENRAF podpořil nákup nových plavidel, aniž by to vedlo ke zvýšení úlovků, při dodržení maximálních udržitelných výnosů, což přispěje ke zlepšení jejich environmentální výkonnosti;
94. připomíná, že rybářská plavidla nejvzdálenějších regionů jsou v některých případech ve velmi špatném stavu a ohrožují bezpečnost rybářů a životní prostředí; v této souvislosti považuje za nezbytné nalézt řešení ke zlepšení bezpečnosti a pracovních podmínek rybářů, snížení emisí CO2 a zlepšení podmínek pro lov a uchovávání úlovku; zdůrazňuje, že je třeba zajistit kontinuitu poskytování zdravých a kvalitních bílkovin za podmínek, které jsou zcela bezpečné, s menším dopadem na životní prostředí a bez zvyšování rybolovné kapacity;
95. vyzývá Komisi a Radu, aby vytvořily podpůrný nástroj podobný programu POSEI pro rybolov s cílem zmírnit dopady ostrovní povahy nejvzdálenějších regionů;
96. zdůrazňuje potenciál udržitelného využívání námořního rozměru EU v Atlantiku, který vyžaduje vyváženější investice do ostrovů, nejvzdálenějších regionů a pobřežních přístavů, jakož i rozšíření mnoha jejich kotvišť a zvýšení jejich skladovací kapacity a vybavení pro manipulaci s nákladem, což je pro produkty rybolovu a akvakultury velmi důležité;
Modrá transformace
97. vyzývá k vytvoření nástrojů, které umožní udržitelné využívání mořských zdrojů a diverzifikaci mořské ekonomiky, mimo jiné prostřednictvím podpory vytváření nových produktů spojených s rybolovnými činnostmi a produktů z nich odvozených, které mohou přidat hodnotu našemu kulturnímu a přírodnímu dědictví, zejména tím, že poskytnou kvalitní možnosti cestovního ruchu;
98. zdůrazňuje, že je třeba vytvořit integrovaný rámec námořní politiky EU, který zajistí soulad mezi strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti, strategií „od zemědělce ke spotřebiteli“, politikou v oblasti klimatu a SRP;
99. domnívá se, že odvětví akvakultury by mělo i nadále sledovat a zlepšit některé parametry založené na fakticky podložených opatřeních, včetně dobrých životních podmínek ryb a intenzity chovu ryb; dále se domnívá, že by měly být provedeny studie posouzení dopadu na životní prostředí s cílem zlepšit dobré životní podmínky ryb, mimo jiné obohacením jejich životního prostředí, zachováním kvality vody v rámci limitů souvisejících s dobrými životními podmínkami zvířat jako způsobu, jak snížit výskyt nemocí a jejich šíření, omezit potřebu antibiotik a pokračovat ve snižování znečištění, dosahování lepších výsledků v oblasti klimatu a životního prostředí a zvyšování odolnosti vůči změně klimatu;
100. konstatuje, že pro zlepšení udržitelnosti dotyčného odvětví je nutná diverzifikace druhů ryb v akvakultuře EU, včetně nízkotrofních a nemasožravých druhů;
101. zdůrazňuje, že akvakultura skýtá značný potenciál, zejména pokud jde o vytváření pracovních míst a zabezpečení dodávek potravin, ale i usnadnění přechodu na udržitelné potravinové systémy; domnívá se, že je velmi důležité snížit tlak na mořské zdroje, a to rozvojem a zvýšením využívání alternativ a udržitelně spravovaných zdrojů krmiv kromě již ulovených volně žijících ryb, čímž se zvrátí úbytek biologické rozmanitosti v oceánech a mořích; zdůrazňuje, že využívání mořského prostoru pro účely akvakultury musí být řádně regulováno; v této souvislosti zdůrazňuje význam jasného a spolehlivého právního rámce, který podporuje přístup k vodě a poskytuje veškeré nezbytné záruky;
102 konstatuje, že zvýšené používání rybí moučky a rybího tuku v akvakultuře EU může ohrozit udržitelnost volně žijících populací ryb ve vodách EU a třetích zemí;
103. zdůrazňuje, že je třeba provést veškerá opatření k zajištění konkurenceschopného rozvoje rybolovu a akvakultury vzhledem k jejich významu pro zabezpečení dodávek potravin;
104. zdůrazňuje, že odvětví rybolovu a akvakultury zajišťují zásobování bílkovinami, což má zásadní význam pro zabezpečení potravin a socioekonomický rozvoj místních komunit a vytváření pracovních míst na celém světě; připomíná zejména, že pro téměř jednu miliardu lidí žijících většinou v rozvojových zemích jsou ryby a mořské plody primárním zdrojem živočišných bílkovin; konstatuje, že více než 90 % světových rybářů a pracovníků v odvětví rybolovu závisí na drobném rybolovu; vyjadřuje politování nad tím, že pandemie COVID-19 měla na osoby zaměstnané v odvětví rybolovu a akvakultury významný dopad;
105. zdůrazňuje, že udržitelné potraviny z oceánů, moří a sladkovodních zdrojů musí být produkovány pouze prostřednictvím zodpovědného rybolovu a udržitelné akvakultury a že všechny produkty rybolovu a akvakultury spotřebovávané v EU musí pocházet z udržitelných potravinových systémů, přičemž je třeba plně respektovat možnosti naší planety; vyzývá Komisi, aby na základě vědeckého poradenství vypracovala ukazatele udržitelnosti pro produkty rybolovu a akvakultury z EU a aby podobné normy udržitelnosti vyžadovala i u produktů dovážených na trh EU;
106. zdůrazňuje, že EU je odpovědná za 1 % celosvětové produkce řas, a domnívá se proto, že by jejich produkci měly členské státy a fond ENRAF podporovat; zdůrazňuje, že řasy jsou jedním z budoucích řešení pro dosažení cílů Zelené dohody, ať už jde o jejich využívání pro zachycování oxidu uhličitého, nahrazení jiných materiálů v různých hospodářských odvětvích nebo jejich využití jako produktu pro lidskou spotřebu, neboť by mohly být hlavním zdrojem bílkoviny a kvalitních mikroživin;
107. vyzývá Komisi, aby zvážila všechna řešení pro rozvoj možností produkce a využívání řas a aby se zabývala i možnostmi financování pro urychlení produkce řas; vyzývá Komisi, aby urychleně přijala opatření s cílem umožnit povolování řas jako nové potraviny tím, že sníží související náklady spojené s podáváním žádostí a umožní snadnější přístup na trh a zároveň zajistí kvalitu a bezpečnost výrobků;
108. domnívá se, že je nezbytné podporovat modely udržitelné akvakultury, které by mohly přispět k zachování ekosystémů poskytujících ochranu proti dopadům změny klimatu; zdůrazňuje, že je důležité rozlišovat mezi produkcí a akvakulturou využívající bílkoviny, zejména pokud akvakultura využívající bílkoviny zahrnuje postupy, které vyvíjejí tlak na udržitelnost mořských zdrojů; domnívá se, že krmiva určená pro rybolov a akvakulturu by měla být vyráběna v rámci udržitelného zemědělství a rybolovu, a veškeré produkty získané z nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu nebo z nadměrného rybolovu by se proto měly vyloučit;
109. domnívá se, že produkce mikrořas může omezit používání neudržitelné rybí moučky při rybolovu; zdůrazňuje, že je třeba dále rozvíjet a podporovat ekologickou akvakulturu, která má velký růstový potenciál, a že lze za tímto účelem využít nástroje a finance EU; vyzývá ke zlepšení sběru, zpracování a šíření statistik o ekologické akvakultuře;
110. vyzývá k tomu, aby byla SRP uplatňována plošně na všechna rybářská loďstva EU s cílem zajistit, aby činnosti v oblasti rybolovu a akvakultury byly řízeny tak, aby vytvářely socioekonomické přínosy, přispívaly k dostupnosti potravinářských produktů a minimalizovaly dopad konkrétních činností, které s nimi souvisí, na přírodní stanoviště a mořské ekosystémy a aby zároveň obnovovaly a udržovaly populace lovených druhů nad úrovněmi, které mohou vytvářet maximální udržitelný výnos; domnívá se, že SRP musí být uplatňována s přihlédnutím ke specifickým rysům jednotlivých mořských pánví;
111. zdůrazňuje úlohu odvětví rybolovu a akvakultury a jejich pracovníků pro transformaci energetiky a zmírňování změny klimatu prostřednictvím dekarbonizace a podpory činností, jako je sběr odpadu v mořích, které přispívají k oběhovému hospodářství;
112. varuje, že ukládání odpadu a všech typů znečišťujících látek, zejména plastů, do moří, poškozuje životní prostředí, má za následek závažné hospodářské ztráty pro odvětví rybolovu a další činnosti a v celém potravinovém řetězci má vliv na lidské zdraví; vítá rozhodnutí fondu ENRAF poskytovat rybářům finanční prostředky na sběr, opětovné použití a recyklaci ztraceného rybolovného zařízení a jiného mořského odpadu; vyjadřuje však politování nad zpožděním při dosahování cílů rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí a v tomto ohledu zdůrazňuje, že by měly být podporovány další osvětové kampaně a školení pro rybáře;
113 vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivněji podporovaly modernizaci a udržitelný rozvoj odvětví rybolovu, zejména drobného rybolovu, s cílem zvýšit selektivitu rybolovných zařízení a snížit dopad rybolovu na životní prostředí;
114. zdůrazňuje úlohu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření[20], které stanoví opatření na zachování zdrojů, jimiž se řídí způsob, místo a doba lovu, s cílem chránit citlivé druhy a stanoviště na vnitrostátní i regionální úrovni, zvýšit výnosy z rybolovu a zároveň snížit dopady na mořské ekosystémy, zejména prostřednictvím zvýšené selektivity;
115. považuje za důležité průběžně shromažďovat údaje, aby bylo možné lépe posoudit kritéria udržitelnosti a zabránit vytváření rybolovných oblastí, v nichž jsou zjištěny zranitelné mořské ekosystémy;
116. vyzývá zejména k tomu, aby EU zakázala používání vlečných sítí pro lov při dně ve všech chráněných mořských oblastech; vyzývá k tomu, aby byl fond ENRAF využíván k poskytování účinné podpory přechodu na selektivnější a méně škodlivé rybolovné techniky pro rybářská loďstva EU;
117. zdůrazňuje, že hluboká moře jsou domovem nejrozmanitějších druhů a ekosystémů na Zemi, poskytují kritické environmentální statky a služby, včetně dlouhodobého pohlcování uhlíku, a vyznačují se environmentálními podmínkami, které je činí vysoce zranitelnými vůči lidskému narušení; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby podpořily mezinárodní moratorium na hlubinnou těžbu na mořském dně;
118. vyzývá k vytvoření legislativních a nelegislativních nástrojů pro provádění strategie v oblasti biologické rozmanitosti a k posílení opatření zaměřených na splnění cílů rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí s cílem zachovat biologickou rozmanitost moří a obnovit poškozené ekosystémy a podpořit konkurenceschopnost v odvětví rybolovu, akvakultury a dalších souvisejících odvětvích;
119. vítá závazek Komise přezkoumat rámcovou směrnici o strategii pro mořské prostředí; vyzývá Komisi, aby při přezkumu sladila směrnici s cíli Zelené dohody pro Evropu, strategie pro biologickou rozmanitost do roku 2030 a osmého akčního programu pro životní prostředí;
120. vyzývá k přijetí naléhavých opatření pro boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, jenž je stále jednou z nejzávažnějších hrozeb pro zdraví ekosystémů a hospodářskou konkurenceschopnost samotného odvětví rybolovu; požaduje větší soudržnost mezi obchodní a rybářskou politikou EU s cílem zajistit účinnost boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu;
Spolupráce, znalosti a inovace
121. vyzývá k větší spolupráci mezi akademickou obcí, výzkumnými a inovačními středisky, veřejnými orgány a tímto odvětvím s cílem prosazovat používání zařízení, metod, technik a postupů založených na nejlepších dostupných vědeckých poznatcích, které budou moci zlepšit účinnost a bezpečnost při práci, hospodářský růst a konkurenceschopnost a environmentální udržitelnost; připomíná význam gramotnosti v oblasti oceánů pro varování společnosti a pro povzbuzení všech občanů a zúčastněných stran, aby k oceánům a jejich zdrojům přijali informovaný a odpovědný postoj;
122. konstatuje, že spolehlivé, kvalitní a harmonizované údaje o oceánech jsou důležitým faktorem pro udržitelnou transformaci modré ekonomiky;
123. zdůrazňuje, že potenciál strategie modré ekonomiky lze využít pouze prostřednictvím spolupráce všech zúčastněných stran; bere na vědomí rostoucí využívání dat a umělé inteligence v námořní dopravě; vyzývá Komisi, aby posoudila socioekonomický dopad automatizace a digitalizace tohoto odvětví;
124. vyzývá Komisi, aby dále rozvíjela a posilovala střediska vědeckých poznatků, jako je námořní služba Copernicus a Evropská námořní síť pro pozorování a sběr dat, které nabízejí neocenitelné poznatky o evropských mořích a oceánech; poukazuje na to, že rekreační rybaření zvyšuje znalosti o vodním prostředí i odhodlání toto prostředí chránit;
125. vítá zřízení mise pro oceány v rámci programu Horizont 2030; vyzývá k zajištění větší jasnosti a lepší komunikace ohledně harmonogramu nabídkových řízení souvisejících s touto misí;
126. zdůrazňuje, že je třeba harmonizovat sběr údajů z monitorování sociálně-ekonomických a environmentálních dopadů i z monitorování živých ekosystémů a rybích populací; zdůrazňuje, že shromažďované údaje by měly být zohledňovány rovněž s cílem regulovat dopady jiných činností na mořích;
127. domnívá se, že omezení hrubé prostornosti jako kritérium pro měření rybolovné kapacity je třeba upravit tak, aby odrážela realitu odvětví a nutnost využívání modernějších, méně znečišťujících a energeticky účinnějších motorů; v této souvislosti naléhavě vyzývá Komisi, aby tato kritéria přezkoumala s cílem zlepšit bezpečnost a pracovní a životní podmínky a umožnit změny, které by zlepšily udržitelnost životního prostředí, přilákaly do odvětví více mladých pracovníků a zajistily menší dopad na životní prostředí a to, aby se nezvyšovala rybolovná kapacita;
128. vyzývá Komisi, aby shromažďovala jednotné údaje, které by mohly umožnit inteligentní řízení pobřežního cestovního ruchu a zabránit tlaku na ekosystémy a místní komunity, jakož i konkurenci pro tradiční činnosti, jako je drobný a pobřežní rybolov;
129. zdůrazňuje význam řízení a adaptačních opatření, která jsou nezbytná pro ochranu pobřežních komunit, stanovišť a biologické rozmanitosti a která by zajistila, aby prostředky byly účelně vynaloženy vzhledem k obrovským dopadům změny klimatu a z toho plynoucím nákladům; vyzývá Komisi, aby zavedla systém varování a pozorování v případě četnějšího výskytu bouří a povodní a aby zajistila odpovídající sledování životního prostředí a zdraví a prováděla výzkum v oblasti včasného varování; vyzývá Komisi, aby posoudila různé scénáře a opatření s cílem řešit případné zvyšování hladiny moří a intenzifikaci extrémních povětrnostních jevů;
130. připomíná, že existují nástroje, jako je evropský program CleanSeaNet, jehož cílem je sledovat znečištění ropou; zdůrazňuje, že je nezbytná regionální spolupráce, a to i se třetími zeměmi, zejména ve Středozemním moři; vyzývá proto Komisi, aby zlepšila výměnu informací a prohloubila spolupráci mezi zeměmi; zdůrazňuje význam kooperativního, inkluzivního a meziodvětvového územního plánování námořních prostor, které zohledňuje socioekonomické a environmentální otázky a otázky biologické rozmanitosti; zdůrazňuje význam transformace energetiky, v jejímž rámci může odvětví modré ekonomiky podporovat technologie výroby energie z obnovitelných mořských zdrojů, jako je slapová energie, energie z mořských vln nebo solární či větrná energie; zdůrazňuje, že je důležité podporovat dekarbonizaci odvětví lodní a námořní dopravy, rozvíjet udržitelné technologie a více využívat nízkoemisní a obnovitelné zdroje energie;
131. v rámci modré ekonomiky podporuje zásadu udržitelného rozvoje coby hnací sílu hospodářského růstu v EU, zejména v oblasti Atlantiku, Středomoří a Baltského moře, jako způsob, jak podpořit všechny odvětvové a meziodvětvové činnosti související s oceány, moři a pobřežními oblastmi, jako je námořní doprava, stavba lodí a jejich opravy, biotechnologie, udržitelný cestovní ruch, větrné elektrárny na moři, komerční a rekreační rybolov, akvakultura a energie z mořských vln a slapová energie; vyzývá Komisi, aby podporovala výzkum, vývoj a inovace, které přispívají k udržitelnému cestovnímu ruchu, účinnému využívání zdrojů a získávání energie z obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje zejména, že obnovitelná energie z moří by se mohla stát do roku 2050 důležitou součástí evropského energetického systému; a vyzývá k vytvoření pobídek a financování pro investice do přístavní infrastruktury s cílem usnadnit údržbu odvětví výroby obnovitelné energie z moří;
132. vyzývá Komisi, aby zajistila, že EU získá vedoucí postavení v oblasti technologií a udrží jej, neztratí talenty a bude vyrábět energii, přičemž bude snižovat veškeré možné dopady na mořské prostředí;
133. zdůrazňuje význam inovací v oblasti rybolovu pro zlepšení jeho environmentální i hospodářské výkonnosti a vyzývá k přijetí nového přístupu k inovacím, v jehož rámci by inovace a modernizace nevedly ke zvyšování rybolovných kapacit;
134. naléhavě vyzývá Komisi, členské státy a regiony, aby vzájemně spolupracovaly s cílem prosazovat a podporovat místní iniciativy zaměřené na zachování živobytí a tradic a kulturního dědictví spojeného s rybolovem a akvakulturou;
135. vyzývá Komisi, aby s ohledem na křehkou pozici nejvzdálenějších regionů výrazně podporovala inovace a výzkum s cílem rozvíjet inovativní a environmentálně, sociálně a ekonomicky udržitelné postupy a techniky v oblasti rybolovu a akvakultury v těchto regionech, čímž tyto regiony získají vedoucí úlohu ve správě oceánů;
136. zdůrazňuje, že odpad v mořích má v těchto regionech velký environmentální a sociálně-ekonomický dopad, a vyzývá proto Komisi, aby zřídila středisko pro boj proti znečištění moří plasty, a to nejlépe v některém z nejvzdálenějších regionů, které by se spolu se zúčastněnými stranami a sdruženími v oblasti rybolovu a akvakultury zaměřovalo na inovace, rozvoj a spolupráci a jehož úkolem by bylo přijímání strategií a politik udržitelnosti, které by mohly být uplatňovány i v jiných regionech;
137. domnívá se, že je důležité zvyšovat pozitivní povědomí spotřebitelů o výživové hodnotě produktů rybolovu a akvakultury; poukazuje na to, že je nezbytné poskytnout spotřebitelům odpovídající informace, aby bylo možné změnit spotřební návyky a podpořit spotřebu méně známých mořských produktů z evropských vod;
138. zdůrazňuje, že je nezbytné zvýšit povědomí spotřebitelů o produktech z řas, zajistit aby je více přijímali a zvýšit jejich povědomí o plýtvání potravinami; opakuje, že informovanost spotřebitelů musí být posílena prostřednictvím účinného označování, včetně označování udržitelnosti;
°
° °
139. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, Výboru regionů a Evropskému sociálnímu a hospodářskému výboru.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Obsah návrhu
Evropská komise předložila sdělení o novém přístupu k udržitelné modré ekonomice v EU (COM(2021)0240) v souladu s ustanoveními Zelené dohody pro Evropu a jeho cílem je zajistit účinnost a konkurenceschopnost našeho hospodářství a zároveň postupně odstranit emise uhlíku, chránit životní prostředí a biologickou rozmanitost a nikoho neopomenout.
Toto sdělení se zaměřuje na to, stanovit široký program pro dosažení těchto cílů a nahradit myšlenku neregulovaného „modrého růstu“ myšlenkou „udržitelné modré ekonomiky“ založené na ochraně tří pilířů udržitelnosti: environmentální, sociální a ekonomické.
Postoj zpravodajky
Zpravodajka sdělení Komise o novém přístupu k udržitelné modré ekonomice v Evropské unii vítá. Poukazuje však na to, že není dostatečné v tom, jak (ne)uvádí konkrétní opatření na ochranu rybolovu a akvakultury jakožto odvětví modré ekonomiky.
Modrá ekonomika je širokým segmentem naší ekonomiky a zahrnuje všechna hospodářská odvětví a obory související s oceány, moři a pobřežními oblastmi včetně akvakultury na pevnině a produkce řas. V posledním desetiletí byly učiněny významné kroky k modernizaci a diverzifikaci různých odvětví, včetně tradičnějších odvětví, jako je rybolov, s cílem vytvořit udržitelnější modely modré ekonomiky. Je však rovněž důležité pochopit, že v rámci širokého segmentu modré ekonomiky se mohou různá odvětví někdy dostat do konfliktu kvůli nedostatečnému plánování a strategii pro námořní prostor, což může být na úkor některých z nich.
Zpravodajka zdůrazňuje, že rybolov a akvakultura jsou klíčové pro podporu zaměstnanosti a kvalifikované pracovní síly, jakož i pro sladění hospodářského rozvoje s ochranou životního prostředí a ekosystémů, odpovědného využívání zdrojů a přispění k dosažení cíle nulového znečištění. Zdůrazňuje rovněž, že je důležité připomenout, že rybolov a akvakultura jsou odpovědné za poskytování bílkovin a mikroživin, které jsou zásadní pro zabezpečení potravin a lidské zdraví.
Domnívá se, že by měly být vypracovány zvláštní strategické směry pro konkurenceschopný a odolný rozvoj rybolovu a akvakultury, zajištění zásobování výživnými a zdravými potravinami a vytváření pracovních míst a pro podporu výzkumu a inovací, přičemž nikdy nesmíme zapomínat na ochranu životního prostředí a biologické rozmanitosti v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu.
Zdůrazňuje rovněž potřebu spolupráce mezi členskými státy, regionálními správami a místními orgány a dvoustranného partnerství se třetími zeměmi, jež budou zaměřené na dosažení nejvyšších standardů udržitelnosti bez ohledu na to, kde evropská loďstva působí. To je jediný způsob, jak zajistit, abychom všichni postupovali stejným směrem.
STANOVISKO VÝBORU PRO ROZVOJ (1.3.2022)
pro Výbor pro rybolov
Směrem k udržitelné modré ekonomice v EU: úloha odvětví rybolovu a akvakultury
Zpravodajka: Caroline Roose
NÁVRHY
Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro rybolov jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:
A. vzhledem k tomu, že zvýšená konkurence mezi odvětvími modré ekonomiky v námořním prostoru může ohrozit živobytí pobřežních komunit a drobný rybolov, zejména v případě žen; vzhledem k tomu, že by se modrá ekonomika měla řídit přístupem založeným na lidských právech;
B. vzhledem k tomu, že nadměrné využívání, znečištění a změna klimatu způsobují vážnou ztrátu mořské biologické rozmanitosti, jež je pro rybolov a pobřežní komunity klíčová;
C. vzhledem k tomu, že dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu musí zaručit přiměřené a účinné využívání rybolovných zdrojů, přístup k nim a kontrolu řízení rybích populací ze strany drobných rybářů;
D. vzhledem k tomu, že nadměrné využívání rybích populací, které vede k nedostatku dostupných zdrojů pro místní obyvatele včetně mladých lidí, může přispívat k migraci;
E. vzhledem k tomu, že lov při dně je nejrozšířenějším zdrojem fyzických narušení stanovišť na mořském dně způsobených člověkem na světě; vzhledem k tomu, že zejména z nedávných odhadů vyplývá, že rybolov pomocí vlečných sítí pro lov při dně může uvolňovat tolik CO2 jako celý letecký průmysl tím, že rozruší sedimenty na mořském dně, které jsou kritickým rezervoárem pro dlouhodobé ukládání uhlíku, a zároveň přispívá k acidifikaci oceánů a ohrožuje produktivitu moří a biologickou rozmanitost;
F. vzhledem k tomu, že změna klimatu stále více mění rozložení a vzorce stěhování různých druhů ryb a ovlivňuje drobný rybolov v rozvojových zemích, které jsou vůči jejím dopadům zranitelnější;
G. vzhledem k tomu, že zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu poskytuje důkazy o přínosech kombinování vědeckých poznatků s místními a domorodými znalostmi za účelem posílení odolnosti;
H. vzhledem k tomu, že nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov je pro udržitelné využívání rybích populací jednou z největších hrozeb; vzhledem k tomu, že daňové úniky a korupce usnadňují nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov, který se často vyskytuje společně s porušováním lidských práv včetně obchodování s lidmi a moderního otroctví;
I. vzhledem k tomu, že EU je významným trhem pro západoafrickou rybí moučku a rybí tuk;
1. domnívá se, že oceán představuje jeden globální a spojitý prostor; připomíná klíčovou úlohu rybolovu, zejména drobného a tradičního rybolovu, pro zajišťování potravin a výživu; zdůrazňuje svou podporu udržitelnému rozvoji odvětví rybolovu, zejména drobného rybolovu a akvakultury, bez dopadů na životní prostředí; poukazuje na význam včasného a inkluzivního plánování, které zohlední příspěvek zúčastněných stran, aby se zabránilo možným konfliktům mezi rybolovem a dalšími odvětvími modré ekonomiky; naléhavě vyzývá EU, aby tyto konflikty řešila prostřednictvím transparentních mechanismů řešení konfliktů; za tímto účelem zdůrazňuje, že je třeba podporovat participativní územní plánování námořních prostor, vytváření fór zúčastněných stran pro dialog a důsledné uplatňování přístupu předběžné opatrnosti, který se neomezuje na hlubinnou těžbu, ale rozšíří se na rozvoj nových odvětví modré ekonomiky;
2. zdůrazňuje význam odvětví rybolovu a akvakultury pro dodávky bílkovin, což má zásadní význam pro zabezpečení potravin i pro socioekonomický rozvoj místních komunit a vytváření pracovních míst na celém světě; připomíná zejména, že téměř jedna miliarda lidí, převážně v rozvojových zemích, závisí na rybách a mořských plodech, pokud jde o primární zdroj živočišných bílkovin; konstatuje, že více než 90 % světových rybářů a pracovníků v odvětví rybolovu závisí na drobném rybolovu; vyjadřuje politování nad tím, že pandemie COVID-19 měla na osoby zaměstnané v odvětví rybolovu a akvakultury významný dopad;
3. zdůrazňuje individuální a kolektivní odpovědnost za zachování oceánu, a to i jako klíčového regulátora klimatu, a jeho ekologického stavu; zdůrazňuje, že za tímto účelem je třeba uplatňovat integrovaný ekosystémový přístup ke všem odvětvím modré ekonomiky, včetně těžebního průmyslu; zejména naléhavě vyzývá EU a partnerské země, aby podporovaly politiky, které se zabývají nadměrným rybolovem, nezákonným, nehlášeným a neregulovaným rybolovem a dalšími rybolovnými postupy, které mají negativní dopad na mořská stanoviště a oceánské ekosystémy a ohrožují udržitelnost zdrojů; trvá na tom, že je třeba odstranit škodlivé dotace na rybolov a usilovat o přijetí vědecky podložených cílů maximálního udržitelného výnosu pro řízení všech populací, jak požaduje do roku 2020 jak společná rybářská politika EU, tak i cíl z Aiči pro oblast biologické rozmanitosti č. 6, a prosazovat účinné monitorování, kontrolu a dohled;
4. bere na vědomí novou strategii EU pro udržitelnou modrou ekonomiku; vyjadřuje politování nad nedostatkem specifických cílů pro rybolov a akvakulturu; zdůrazňuje, že je třeba minimalizovat environmentální dopady rybolovu na mořská stanoviště a vypracovat holistický přístup k modré ekonomice zaměřený na ochranu a obnovu pobřeží;
5. připomíná důležitou úlohu a odpovědnost EU v globální správě rybolovu, která by měla upřednostňovat udržitelné řízení přírodních zdrojů včetně rybolovných zdrojů práva námořníků na plavidlech a práva rybářů, zejména drobných rybářů, jejichž využívání a kontrola rybolovných zdrojů by měla být chráněna; naléhavě vyzývá EU, aby za tímto účelem zvýšila svou finanční podporu pro rozvoj celého hodnotového řetězce drobného rybolovu a aby zajistila větší účast žen na rozhodování, a to s ohledem na jejich zásadní úlohu v drobném rybolovu, včetně činností před lovem a po něm, akvakultury a vnitrozemského rybolovu; zdůrazňuje, že je třeba ženy a pobřežní komunity zapojit do systémů řízení rybolovu a do rozvoje alternativních zdrojů příjmů pro rybáře s cílem účinně omezit nadměrný rybolov;
6. připomíná závazek EU dodržovat zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a zdůrazňuje, že je třeba zlepšit její příspěvek k cílům udržitelného rozvoje OSN prostřednictvím vnějšího rozměru společné rybářské politiky; zdůrazňuje, že dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu musí být v souladu s nejlepším dostupným vědeckým poradenstvím a nesmí narušovat místní potravinové zabezpečení ani ohrožovat drobný rybolov v zemích mimo EU tím, že by jim přímo konkurovala plavidla z EU; poukazuje na význam těchto dohod pro dvoustrannou politickou spolupráci v oblasti rybolovu a vyzývá k tomu, aby byly tyto dohody v souladu s Agendou OSN pro udržitelný rozvoj 2030, a zejména s cílem udržitelného rozvoje č. 14 (chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro udržitelný rozvoj), jakož i se závazky EU v oblasti životního prostředí a cíli společné rybářské politiky, a to zvýšením odvětvové podpory a ustanovení o udržitelnosti týkajících se přebytků, výmětů a přístupu předběžné opatrnosti; vyzývá EU, aby prostřednictvím svých dvoustranných nebo mnohostranných vztahů spolupracovala s partnerskými zeměmi mimo EU s cílem zajistit, aby zámořská loďstva třetích zemí uplatňovala stejné normy udržitelnosti jako zámořská loďstva EU;
7. zdůrazňuje, že dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu se musí stát nástrojem pro rozvoj místních modrých ekonomik; domnívá se, že kvůli nedostatečným údajům je obtížné posoudit přínos dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu k dosažení cílů udržitelného rozvoje v partnerských zemích; naléhavě vyzývá EU, aby zvýšila transparentnost, shromažďování údajů (zejména o úlovcích, registraci plavidel a pracovních podmínkách) a požadavky na podávání zpráv v rámci dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a aby zřídila centralizovanou sociálně-ekonomickou databázi pro všechna plavidla EU bez ohledu na to, kde provozují svou činnost;
8. zdůrazňuje, že je třeba zapojit všechny zúčastněné strany do jednání o dohodách o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a během jejich provádění a zajistit, aby byly zohledněny potřeby komunit nejvíce postižených těmito partnerstvími;
9. vyjadřuje politování nad nedostatečným monitorováním provádění a řádného využívání finančních prostředků; je znepokojen tím, že z odvětvové podpory v rámci dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu často drobní rybáři nemají přímý prospěch; vyzývá Komisi, aby úzce propojila dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu s rozvojovou pomocí EU s cílem zvýšit přidanou hodnotu pro pobřežní komunity; dále vyzývá Komisi, aby aktivně zveřejňovala výroční zprávy o tom, jak je odvětvová podpora využívána k lepšímu sledování využívání veřejných prostředků EU;
10. vítá úlohu regionálních úmluv pro mořské prostředí a regionálních organizací pro řízení rybolovu; vyzývá Komisi, aby předložila ambiciózní mandáty pro regionální organizace pro řízení rybolovu s cílem chránit rybolovné zdroje v rozvojových zemích a mezinárodních vodách, zejména zlepšením řízení populací druhů, jako je tropický tuňák, snížením výmětů, uplatňováním přístupu předběžné opatrnosti s cílem zajistit zachování ohrožených druhů a citlivých mořských ekosystémů a zlepšením dostupných údajů, dodržování předpisů a transparentnosti rozhodování;
11. vyzývá Komisi, aby prosazovala začlenění cílů v oblasti přizpůsobení se změně klimatu a jejího zmírňování do svých dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a do rozhodování regionálních organizací pro řízení rybolovu;
12. vyzývá EU a její členské státy, aby zvýšily své úsilí o zlepšení celosvětové správy rybolovu, zejména prostřednictvím mechanismů, jako je iniciativa pro transparentnost rybolovu;
13. zdůrazňuje, že výroba rybí moučky a rybího tuku může přispět mimo jiné k nadměrnému rybolovu v rozvojových zemích, zejména v západní Africe; vyzývá k zavedení povinných opatření náležité péče s cílem zajistit, aby celý dodavatelský řetězec odvětví mořských plodů byl spravedlivý, plně vysledovatelný, bez nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu a nebyl spojen s porušováním lidských práv, včetně obchodování s lidmi a otroctví; obecněji vyzývá ke zlepšení postupů řízení rybolovu, monitorování, rozvoje ekoznaček a nových technologií, jako je blockchain, s cílem zlepšit sledovatelnost produktů;
14. zdůrazňuje rozsah dopadu akvakultury EU na země mimo EU, zejména využívání rybolovných zdrojů z těchto zemí k výživě predátorů v akvakultuře EU; zdůrazňuje, že udržitelná a řízená akvakultura by neměla vytvářet rizika pro okolní ekosystémy spolu s příležitostnými propuknutími nákaz; vyzývá k rozvoji udržitelné akvakultury prostřednictvím udržitelného řízení rybolovu a osvědčených postupů v oblasti akvakultury tím, že se výrazně sníží závislost průmyslu EU na rybí moučce a za tímto účelem budou podporovány jiné než masožravé druhy; vyzývá rovněž EU, aby poskytovala technickou pomoc výrobcům z rozvojových zemí, zejména malým výrobcům;
15. připomíná, že všechny státy zapojené do rybolovu v západní Africe by měly zřídit regionální organizaci pro řízení rybolovu – zejména pro využívání sdílených populací, jako jsou malé pelagické ryby –, jak to vyžaduje mezinárodní právo, příslušné vnitrostátní právní předpisy, celoafrické a regionální rybářské politiky a další nástroje; domnívá se, že tento režim řízení by měl být v souladu s preventivním přístupem založeným na ekosystémech a měl by zajistit, aby celkový přípustný odlov byl v rámci bezpečných biologických limitů;
16. naléhavě vyzývá EU, aby účinně podporovala a chránila drobný rybolov v Africe, který je hlavním zdrojem obživy z oceánů, jakožto základní kámen budoucí „modré pracovní skupiny EU-Afrika“, tj. financováním provádění mezinárodních pokynů Organizace pro výživu a zemědělství týkajících se udržitelného drobného rybolovu;
17. naléhavě vyzývá EU, aby vypracovala přístup ke správě oceánů a modré ekonomice založený na lidských právech tím, že posílí postavení místních komunit a podpoří spravedlivé dodavatelské řetězce, potravinovou soběstačnost a udržitelný hospodářský rozvoj místních rybářských komunit;
18. bere na vědomí cíl ochrany 30 % světových oceánů do roku 2030, varuje však, že by to nemělo být na úkor zajišťování potravin, rybářů a producentů akvakultury, původního obyvatelstva a místních komunit;
19. připomíná, že rostoucí objem výzkumu, zejména zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu, ukazuje, že cílů v oblasti biologické rozmanitosti a zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně lze lépe dosáhnout, pokud mají rybáři a místní komunity přímou kontrolu nad řízením zdrojů, na nichž závisí; zdůrazňuje, že ekosystémy spravované pobřežními komunitami patří k nejbohatším a nejproduktivnějším a rovněž přispívají k přizpůsobení pobřežních oblastí důsledkům změny klimatu; zdůrazňuje rizika „zabírání oceánů“ spojená s územním plánováním námořních prostor; zdůrazňuje proto, že je třeba zajistit drobný rybolov, zajistit odpovědnou správu funkčního období a povolat příjemce z podniků EU působících v odvětví modré ekonomiky k odpovědnosti v případě, že jejich činnost porušuje lidská práva;
20. zdůrazňuje obavy, že rozvoj nových činností v modré ekonomice povede k větší hospodářské soutěži o prostor na úkor tradičnějších činností, jako je rybolov; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že soukromí investoři z EU budou působit transparentně, nebudou konkurovat pobřežním komunitám a budou dodržovat cíle udržitelného rozvoje; obecněji zdůrazňuje význam posílení dvoustranných partnerství se třetími zeměmi v rámci různých odvětví modré ekonomiky s cílem zlepšit dodržování environmentálních a sociálních norem;
21. zdůrazňuje, že modrá ekonomika musí hrát aktivní úlohu v boji proti změně klimatu; vyzývá EU a partnerské země, aby se ve svých strategiích pro zmírňování změny klimatu využívaly know-how původních obyvatel a aby aktivně podporovaly participativní řízení, které se osvědčilo jako účinné při zvyšování odolnosti pobřežních komunit;
22. je znepokojen případy nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu mimo vody EU; připomíná, že nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov, který usnadňuje využívání výhodné vlajky, poškozuje zabezpečení potravin a živobytí obyvatel pobřežních zemí a zároveň vytváří živnou půdu pro pirátství; vyzývá k vytvoření silného globálního systému odrazujících sankcí a k mnohostrannému přístupu k boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu; zdůrazňuje, že je třeba omezit používání výhodných vlajek a změnit vlajku a řešit překládku na moři, neboť se jedná o důležité nástroje pro odstranění mezer v nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu; obecněji vyzývá EU, aby posílila budování protikorupčních kapacit podporou vnitrostátní spolupráce mezi agenturami, posílením mezinárodní spolupráce, zlepšením dohledu nad rybářskými činiteli v rozvojových zemích za podpory EU a podporou regionálních středisek pro sledování, kontrolu a dohled a pracovních skupin;
23. zdůrazňuje, že řízení činností na pevnině má zásadní význam pro dosažení udržitelné modré ekonomiky, neboť živé pobřežní zdroje jsou nejvíce ohroženy pozemními činnostmi, přičemž obzvláště důležité je zemědělství, přístavy, přístavy a akvakultura; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření k ucelenému řešení základních příčin znečištění moří a vyčerpání rybolovných zdrojů a aby odpovídajícím způsobem reformovaly své odvětvové politiky;
24. bere na vědomí, že těžební průmysl je v ekonomice modré oceány rostoucím odvětvím; zdůrazňuje povinnost států zdržet se přijímání opatření, včetně rozsáhlých rozvojových projektů, která mohou nepříznivě ovlivnit živobytí vnitrozemských a mořských drobných rybářů, jejich území nebo přístupových práv, a jejich povinnost provádět ex ante hodnocení projektů těžebního průmyslu provozovaných soukromými subjekty s cílem posoudit jejich možné negativní dopady na lidská práva na místní rybářské komunity;
25. vyzývá EU, aby přijala opatření k řešení škodlivých dopadů rybolovných technik, jako jsou kontaktní zařízení pro lov při dně, dynamický rybolov, nevhodné používání vlečných sítí nebo zařízení s uzavíracím mechanismem na klima, mořské dno a vedlejší úlovky, a to omezením jejich používání; vyzývá zejména EU, aby zakázala používání vlečných sítí pro lov při dně ve všech chráněných mořských oblastech; naléhavě vyzývá EU, aby zajistila, že Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond bude využíván k poskytování účinné podpory přechodu na selektivnější a méně škodlivé rybolovné techniky pro rybářská loďstva EU;
26. zdůrazňuje, že při hlubinné těžbě na mořském dně je důležité uplatňovat zásadu předběžné opatrnosti; připomíná zejména svou podporu mezinárodního moratoria na vydávání licencí ke komerčnímu hlubinné těžbě do doby, než budou prostudovány a dostatečně vědecky prozkoumány účinky hlubinné těžby na životní prostředí, biologickou rozmanitost a lidskou činnost na moři a nepochopíme všechna možná rizika;
27. uznává, že pobřežní cestovní ruch může mít na rozvojové země pozitivní dopad, ale může být škodlivý, pokud budou rozvíjeny strategie masového cestovního ruchu, což by vedlo k omezení přístupu k potravinám a jejich spotřebě pro místní spotřebitele a k ničení mořského prostředí a kulturních identit; vyzývá EU, aby podporovala spravedlivé modely cestovního ruchu s malým dopadem.
INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
Datum přijetí |
28.2.2022 |
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
16 7 3 |
||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Barry Andrews, Eric Andrieu, Anna-Michelle Asimakopoulou, Hildegard Bentele, Dominique Bilde, Udo Bullmann, Catherine Chabaud, Antoni Comín i Oliveres, Ryszard Czarnecki, Gianna Gancia, Charles Goerens, Mónica Silvana González, Pierrette Herzberger-Fofana, György Hölvényi, Rasa Juknevičienė, Beata Kempa, Karsten Lucke, Pierfrancesco Majorino, Erik Marquardt, Janina Ochojska, Christian Sagartz, Tomas Tobé, Miguel Urbán Crespo, Bernhard Zimniok |
|||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
María Soraya Rodríguez Ramos, Caroline Roose |
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
16 |
+ |
ID |
Dominique Bilde, Gianna Gancia |
NI |
Antoni Comín i Oliveres |
Renew |
Barry Andrews, Catherine Chabaud, Charles Goerens, María Soraya Rodríguez Ramos |
S&D |
Eric Andrieu, Udo Bullmann, Mónica Silvana González, Karsten Lucke, Pierfrancesco Majorino |
The Left |
Miguel Urbán Crespo |
Verts/ALE |
Pierrette Herzberger‑Fofana, Erik Marquardt, Caroline Roose |
7 |
- |
PPE |
Anna‑Michelle Asimakopoulou, Hildegard Bentele, György Hölvényi, Rasa Juknevičienė, Janina Ochojska, Christian Sagartz, Tomas Tobé |
3 |
0 |
ECR |
Ryszard Czarnecki, Beata Kempa |
ID |
Bernhard Zimniok |
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se
STANOVISKO VÝBORU PRO DOPRAVU A CESTOVNÍ RUCH (9.2.2022)
pro Výbor pro rybolov
na téma „Směrem k udržitelné modré ekonomice v EU: úloha odvětví rybolovu a akvakultury“
Zpravodaj: Roman Haider
NÁVRHY
Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Výbor pro rybolov jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. května 2021 nazvané „Nový přístup pro udržitelnou modrou ekonomiku v EU – Přeměna modré ekonomiky EU pro udržitelnou budoucnost“ (COM(2021)240),
– s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na 21. konferenci smluvních stran (COP21) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Paříži (Pařížská dohoda),
– s ohledem na příslušnost Výboru pro dopravu a cestovní ruch Parlamentu pro otázky námořního plánování a integrované námořní politiky,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380),
– s ohledem na článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. prosince 2020 s názvem „Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti“ (COM(2020)0789),
– s ohledem na politickou dohodu mezi Parlamentem a Radou ze dne 11. března 2021 o Nástroji pro propojení Evropy na období 2021–2027,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. července 2020 nazvané „Nový přístup k námořní strategii pro oblast Atlantského oceánu – 2. akční plán pro oblast Atlantiku: Aktualizovaný akční plán pro udržitelnou, odolnou a konkurenceschopnou modrou ekonomiku v oblasti Atlantského oceánu v Evropské unii“ (COM(2020)0329),
– s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2021 o novém přístupu k námořní strategii pro oblast Atlantského oceánu[21],
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik[22],
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů[23],
– s ohledem na směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí)[24],
A. vzhledem k tomu, že modrá ekonomika EU zajišťuje 4,5 milionu přímých pracovních míst a zahrnuje všechna odvětví a sektory související s oceány, moři a pobřežími, ať už působí v mořském prostředí (např. lodní doprava, osobní námořní doprava, rybolov, výroba energie) nebo na pevnině (např. přístavy, loděnice, pobřežní turistika, akvakultura na pevnině); vzhledem k tomu, že se jedná o široký a rychle se vyvíjející segment našeho hospodářství, který v uplynulém desetiletí přijal významná opatření k modernizaci a diverzifikaci a který bude hrát důležitou úlohu při zlepšování environmentálního, sociálního a hospodářského rozvoje;
B. vzhledem k tomu, že toto odvětví bude dále poskytovat nové příležitosti a vytvářet nová pracovní místa, konkrétně v oblastech, jako je obnovitelná energie z moří, modrá bioekonomika, biotechnologie a odsolování;
C. vzhledem k tomu, že kdybychom celosvětovou modrou ekonomiku přirovnali k národnímu hospodářství, byla by sedmou největší ekonomikou na světě a oceán by jako hospodářská jednotka byl členem skupiny G7; vzhledem k tomu, že modrá ekonomika působí v největším ekosystému planety, neboť v oceánech se nachází 80 % všech forem života; vzhledem k tomu, že oceán nás obklopuje, živí nás a poskytuje nám zdroje, jež mají zásadní význam pro lidské zdraví, nemluvě o síti hospodářských vztahů;
D. vzhledem k tomu, že námořní a pobřežní cestovní ruch je pilířem modré ekonomiky, neboť více než polovina turistických ubytovacích zařízení v EU se nachází v pobřežních oblastech a ke 30 % přenocování dochází v přímořských letoviscích, přičemž sdělení Komise o cestovním ruchu a dopravě v roce 2020 a v dalších letech[25] zdůrazňuje význam ochrany a obnovy krajinného a mořského přírodního kapitálu Evropy;
E. vzhledem k tomu, že zachování biologické rozmanitosti a ochrana a obnova mořských ekosystémů mají pro lidstvo zásadní význam, neboť tyto ekosystémy jsou zcela nezbytné pro řádné fungování oceánů jako úložiště uhlíku, pro celosvětové potravinové zabezpečení a lidské zdraví a jsou zdrojem pro hospodářské činnosti včetně dopravy, obchodu, cestovního ruchu, rybolovu, energie z obnovitelných zdrojů a zdravotnických výrobků;
F. vzhledem k tomu, že pobřežní komunity potřebují diverzifikovat své zdroje příjmů, aby ustály hospodářské a sociální otřesy;
G. vzhledem k tomu, že odvětví rybářského cestovního ruchu má potenciál stát se novým zdrojem příjmů pro pobřežní komunity a zároveň zajistit udržitelnost a dobrý stav rybích populací a přinášet společenské a zdravotní výhody;
H. vzhledem k tomu, že námořní a pobřežní cestovní ruch představuje 60 % pracovních míst v modré ekonomice; vzhledem k tomu, že konkurenceschopná, odolná a sociálně spravedlivá modrá ekonomika potřebuje vysoce kvalifikované a zkušené odborníky; vzhledem k tomu, že „modrá pracovní místa“ mohou podpořit růst a profesní příležitosti;
I. vzhledem k tomu, že při podpoře hospodářské činnosti na mořích by se měla zachovávat a chránit biologická rozmanitost;
J. vzhledem k tomu, že koronavirová pandemie zasáhla několik odvětví modré ekonomiky, zejména pobřežní a námořní cestovní ruch; vzhledem k tomu, že modrá ekonomika by mohla pomoci napravit hospodářské a sociální škody způsobené současnou krizí;
K. vzhledem k tomu, že loděnice EU by mohly využít příležitostí plynoucích z rychle rostoucího trhu s inovativními energeticky účinnými obslužnými plavidly;
L. vzhledem k tomu, že přístavy mají zásadní význam pro propojení a hospodářství regionů a zemí a hrají důležitou úlohu při podpoře udržitelného rozvoje, který přispívá k řešení úbytku biologické rozmanitosti, jak předpokládá nová strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030; vzhledem k tomu, že s měnícím se průmyslovým prostředím v Evropě (například díky rozvoji obnovitelných zdrojů energie na moři) se bude vyvíjet i úloha přístavů;
M. vzhledem k tomu, že v pobřežních regionech bude rozvoj udržitelné infrastruktury napomáhat zachování biologické rozmanitosti, pobřežních ekosystémů a krajiny, což posílí udržitelný rozvoj cestovního ruchu a hospodářství pobřežních regionů;
N. vzhledem k tomu, že modrá ekonomika má zásadní význam pro prosperitu nejvzdálenějších regionů, které jsou v důsledku své izolace obzvláště závislé na činnostech založených na modré ekonomice, jako je námořní doprava, lodní doprava a cestovní ruch; vzhledem k tomu, že přístavy jsou důležitými uzly z hlediska přepravy zboží a cestujících v nejvzdálenějších regionech;
1. podporuje v rámci modré ekonomiky zásadu udržitelného rozvoje coby hnací sílu hospodářského růstu v EU, zejména v oblasti Atlantiku, Středomoří a Baltského moře, jako způsob, jak podpořit všechny odvětvové a meziodvětvové činnosti související s oceány, moři a pobřežními oblastmi, jako je námořní doprava, stavba lodí a jejich opravy, biotechnologie, udržitelný cestovní ruch, větrné elektrárny na moři, komerční a rekreační rybolov a akvakultura a energie z mořských vln a slapová energie; vyzývá Komisi, aby podporovala výzkum, vývoj a inovace, které přispívají k udržitelnému cestovnímu ruchu, účinnému využívání zdrojů a získávání energie z obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje zejména, že obnovitelná energie z moří má potenciál stát se do roku 2050 jednou z důležitých složek evropského energetického systému, a vyzývá k vytvoření pobídek a k financování investic do přístavní infrastruktury, aby se usnadnila obsluha mořských větrných elektráren;
2. uznává, že úsilí EU o oživení se musí soustředit na cíle v oblasti udržitelnosti, konkurenceschopnosti a růstu; zdůrazňuje, že dekarbonizace tohoto odvětví bude vyžadovat integrovaný a meziodvětvový přístup a že opatření EU v tomto ohledu by měla jít ruku v ruce s vnitrostátní a místní politikou a respektovat technologickou neutralitu; zdůrazňuje, že tuto transformaci je třeba podpořit udržitelnými finančními nástroji, např. prostřednictvím posílení veřejných a soukromých investic;
3. poukazuje na to, že modrá ekonomika by měla přispívat k dosažení cíle klimatické neutrality a digitalizace evropského hospodářství a současně dodržovat zásady energetické a nákladové efektivity, technologické neutrality, zachování konkurenceschopnosti, oběhového hospodářství a zachování biologické rozmanitosti a měla by vytvářet inteligentnější a udržitelnější postupy, které budou přispívat k socioekonomickému rozvoji a ke zvýšení počtu pracovních míst, a kromě toho by měla vycházet z posouzení dopadů;
4. připomíná, že existují nástroje, jako je evropský program CleanSeaNet, jehož cílem je sledovat znečištění ropou; zdůrazňuje, že je nezbytná regionální spolupráce, a to i se třetími zeměmi, zejména ve Středozemním moři; vyzývá proto Komisi, aby posílila výměnu informací a prohloubila spolupráci mezi zeměmi; zdůrazňuje význam kooperativního, inkluzivního a meziodvětvového územního plánování námořních prostor, které zohledňuje socioekonomické a environmentální otázky a otázky biologické rozmanitosti; zdůrazňuje význam transformace energetiky, v jejímž rámci může odvětví modré ekonomiky podporovat technologie výroby energie z obnovitelných mořských zdrojů, jako je slapová energie, energie z mořských vln nebo solární či větrná energie; zdůrazňuje, že je důležité podporovat dekarbonizaci odvětví lodní a námořní dopravy, rozvíjet udržitelné technologie a více využívat nízkoemisní a obnovitelné zdroje energie;
5. vítá misi programu Horizont Evropa nazvanou „Obnova našich oceánů a vod do roku 2030“, která uznává potřebu systematického a koordinovaného přístupu k našim oceánům a vodám na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni;
6. zdůrazňuje, že pobřežní komunity a komunity závislé na oceánech mohou přispět k rozvoji udržitelného odvětví modré ekonomiky, který zohledňuje jejich zvláštní situaci a potřeby; zdůrazňuje, že mohou vést rozmanité pilotní projekty, jako jsou projekty týkající se technologií pro výrobu obnovitelné energie z moří, rozvoje činností založených na přírodě a přínosu udržitelného rybolovu a akvakultury pro zdravé, odolné a bezpečné potravinové systémy;
7. zdůrazňuje, že je důležité zvýšit kulturu oceánské gramotnosti a rozvíjet rybářská loďstva zaměřující se na tradiční a drobný rybolov s cílem přilákat do odvětví cestovního ruchu spjatého s rybolovem mladé lidi;
8. zdůrazňuje, že námořní odvětví je klíčovým článkem mezinárodního propojení, globálního obchodního systému, hospodářství EU, její konkurenceschopnosti a jejích regionů; zdůrazňuje, že je třeba posílit úlohu přístavů, investovat do inteligentních infrastruktur a rozvíjet a řídit přístavy, díky čemuž by bylo možné navýšit jejich kapacity, tak aby odpovídaly růstu obchodu;
9. vyzývá Komisi, aby zajistila, že EU získá vedoucí postavení v oblasti technologií a udrží jej, neztratí talenty a bude vyrábět energii, přičemž bude snižovat veškeré možné dopady na mořské prostředí;
10. zdůrazňuje, že je zapotřebí poskytovat odpovídající finanční podporu modré ekonomice s cílem umožnit rozsáhlé investice do výzkumu, technologií a infrastruktury na úrovni EU a členských států; vyzývá proto Komisi a průmyslová odvětví, aby posoudily, jaký přínos by mělo vytvoření partnerství EU pro námořní dopravu, a to i se soukromým sektorem, na úrovni EU a na mezinárodní úrovni, jejichž cílem by bylo řešit současné problémy v oblasti mezinárodního obchodu a dodavatelského řetězce, podpořit inovace a konkurenceschopnost v rámci tohoto odvětví, přispět k dekarbonizaci, vytvořit infrastrukturu pro elektřinu z pevniny a pro nakládku a dodávky alternativních paliv v přístavech a nákladních terminálech a vypracovat pro přístavy na pobřeží Atlantiku a Středozemního a Baltského moře plány pro nakládání s odpady; vítá proto vytvoření „Evropského partnerství pro klimaticky neutrální, udržitelnou a produktivní modrou ekonomiku“, jehož cílem je sladit priority EU, členských států a regionů v oblasti výzkumu a inovací;
11. vyzývá Komisi a členské státy, aby investovaly do přístavů na pobřeží EU a zaměřily se na chybějící spojení s vnitrozemím s celkovým cílem zvýšit odolnost dopravy a proměnit přístavy v logistické platformy a strategické klastry pro multimodální dopravu a výrobu, ukládání a distribuci energie a pro cestovní ruch; zdůrazňuje, že je důležité, aby jedním z cílů Mezinárodní námořní organizace bylo vytvořit tržní nástroj pro snížení emisí skleníkových plynů z námořní dopravy v podobě systému kompenzace emisí uhlíku v mezinárodní lodní dopravě a zajistit realistickou cestu ke snížení emisí;
12. zdůrazňuje, že cílem sdělení Komise o strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu je uvést první plavidla s nulovými emisemi na trh do roku 2030 a že EU již financovala rozsáhlý výzkum v oblasti hybridizace a elektrifikace plavidel prostřednictvím programu Horizont 2020; vyzývá Komisi, aby dále zvýšila svou podporu pro elektrická plavidla na krátké trasy;
13. zdůrazňuje, že zelená transformace v námořní dopravě by měla umožnit technologickou neutralitu, postupné zvyšování mandátů k přimíchávání, vypracování plánů pro zřizování dobíjecích stanic a přijetí jasného závazku ve vztahu k přechodným palivům, jako je zkapalněný zemní plyn; vyzývá Komisi, aby podpořila všechny vlastníky lodí a komerční provozovatele při provádění všech dostupných provozních a technických opatření ke zlepšení energetické účinnosti a snížení emisí z námořního odvětví, včetně pomalé plavby, optimalizace rychlosti, větrného pohonu, protihnilobných nátěrů, elektrifikace z obnovitelných zdrojů, ukládání energie, digitalizace a optimalizace logistiky;
14. vyzývá Komisi a členské státy, aby dokončily prioritní projekty zahrnuté do transevropské dopravní sítě (TEN-T) v Atlantiku a Středozemním a Baltském moři, zejména v přeshraničních oblastech a v souvislosti s budoucími hlavními směry TEN-T a Nástrojem pro propojení Evropy na období 2021–2027, aby podporovaly plný rozvoj mořských dálnic sítě TEN-T s cílem lépe integrovat pobřežní plavbu, ve větší míře distribuovat zboží prostřednictvím přístavů spojujících ostrovy s pevninou a rozvíjet komplexní multimodální dopravní systém a aby tuto síť zjednodušily a investovaly do ní odpovídající finanční prostředky; zdůrazňuje, že je nezbytné vytvořit plynulé a udržitelné dopravní řetězce pro cestující a náklad ve všech druzích dopravy, a zejména v železniční, námořní a vnitrozemské vodní dopravě; domnívá se, že tyto projekty by se měly zejména zaměřit na potřeby okrajových, ostrovních a nejvzdálenějších regionů Atlantiku a Středozemního a Baltského moře v oblasti propojenosti a dostupnosti;
15. zdůrazňuje, že přístavy lze využít k posílení modré ekonomiky, neboť hrají zásadní úlohu v hospodářských činnostech tohoto odvětví, a k zajištění jejího přechodu k udržitelné a inteligentní mobilitě v souladu se zásadami Zelené dohody pro Evropu[26]; vyzývá Komisi, aby vyčlenila více finančních prostředků EU na zlepšení účinnosti dopravy a přístupnosti hlavních přístavů TEN-T a na snížení nákladů, včetně investic do průběžného bagrování, prohlubování kanálů a dalších opatření na budování kapacit ve vybraných přístavech; připomíná Komisi a členským státům, že je třeba dále investovat do udržitelné a inteligentní přístavní infrastruktury, aby se přístavy mohly stát multimodálními uzly mobility a dopravy a energetickými uzly pro integrované elektrické soustavy, jakož i uzly využívajícími vodík a jiná alternativní paliva a zkušebními místy pro opětovné využívání odpadu a oběhové hospodářství;
16. zdůrazňuje, že potenciál strategie modré ekonomiky lze využít pouze prostřednictvím spolupráce všech zúčastněných stran; bere na vědomí, že se v námořní dopravě stále více využívá údajů a umělé inteligence, a vyzývá Komisi, aby posoudila socioekonomický dopad automatizace a digitalizace na toto odvětví;
17. vyzývá k lepšímu a koordinovanějšímu provádění všech dostupných finančních nástrojů, včetně strukturálních a investičních fondů, s cílem lépe podporovat strategii modré ekonomiky;
18. vyzývá Komisi, aby shromažďovala jednotné údaje, které by mohly umožnit inteligentní řízení pobřežního cestovního ruchu a zabránit tlaku na ekosystémy a místní komunity, jakož i konkurenci pro tradiční činnosti, jako je drobný a pobřežní rybolov;
19. zdůrazňuje, že podpora modré ekonomiky je klíčem k oživení hospodářství jako celku a k obnově hospodářských a sociálních aspektů několika odvětví, jako je doprava či cestovní ruch, jež byla vážně postižena pandemií COVID-19;
20. zdůrazňuje význam řízení a adaptačních opatření, která jsou nezbytná pro ochranu pobřežních komunit, stanovišť a biologické rozmanitosti a která by představovala účelně vynaložené prostředky vzhledem k obrovským dopadům změny klimatu a z toho plynoucím nákladům; vyzývá Komisi, aby zavedla systém varování a pozorování v případě zvýšeného výskytu bouří a povodní a aby zajistila odpovídající sledování životního prostředí a zdraví a prováděla výzkum v oblasti včasného varování; vyzývá Komisi, aby posoudila různé scénáře a opatření s cílem postavit se případnému zvyšování hladiny moří a intenzifikaci extrémních povětrnostních jevů;
21. vyzývá k vytvoření nástrojů, které umožní udržitelné využívání mořských zdrojů a diverzifikaci mořské ekonomiky, mimo jiné prostřednictvím podpory vytváření nových produktů spojených s rybolovnými činnostmi a produktů z nich odvozených, které mohou přidat hodnotu našemu kulturnímu a přírodnímu dědictví, zejména tím, že poskytnou kvalitní možnosti cestovního ruchu;
22. vyzývá Komisi, aby rozvíjela nové formy udržitelného námořního a pobřežního cestovního ruchu, podporovala nové formy cestovního ruchu, poskytovala dodatečné zdroje příjmů a po celý rok zvyšovala zaměstnanost s cílem zvýšit hodnotu námořních a pobřežních oblastí a zároveň chránit životní prostředí, modré kulturní dědictví a mořská a pobřežní stanoviště; zdůrazňuje význam oběhového hospodářství v odvětví cestovního ruchu pro rozvoj udržitelnějších postupů, které přispívají k místnímu rozvoji; uznává, že odvětví cestovního ruchu by mělo spolupracovat s pobřežními komunitami a že je třeba ho podporovat s cílem zvýšit účinnost a udržitelnost infrastruktury a konkurenceschopnost mořských a turistických středisek;
23. zdůrazňuje, že je třeba zachovat náš přírodní kapitál a dědictví, aby se podpořil udržitelný cestovní ruch (např. ekoturistika), a vyzývá členské státy, aby chránily biologickou rozmanitost tím, že urychleně provedou opatření na ochranu mořských (včetně přeshraničních) ekosystémů s cílem chránit, obnovit a zhodnotit mořské a pobřežní ekosystémy, a to i prostřednictvím mořských sítí Natura 2000;
24. vyzývá Komisi, aby do souvisejících akcí a programů zahrnula udržitelný námořní, ostrovní a pobřežní cestovní ruch, aby podporovala iniciativy, které podněcují diverzifikaci pobřežního, námořního a mořského cestovního ruchu a omezila sezónnost turistických aktivit a zaměstnanosti; zdůrazňuje, že je třeba shromažďovat lepší údaje o přínosu rekreačního rybářského cestovního ruchu pro pobřežní a ostrovní hospodářství;
25. dále vyzývá Komisi, aby všechny cíle modré ekonomiky sladila s ambicemi Zelené dohody, jako je dekarbonizace námořního odvětví, udržitelnost a ochrana biologické rozmanitosti, a s plány pro oživení a odolnost;
26. zdůrazňuje význam modré ekonomiky v nejvzdálenějších regionech, zejména v odvětví cestovního ruchu; vyzývá proto Komisi, aby vytvořila program pro dopravu speciálně zaměřený na odlehlost a ostrovní charakter (POSEI Doprava), který by přímo řešil potřeby ostrovů a nejvzdálenějších regionů a podporoval provozování některých obchodních linek, které na tyto ostrovy a do těchto regionů vedou;
27. podporuje udržitelné postupy v pobřežním a námořním cestovním ruchu, neboť mají zásadní význam pro konkurenceschopnost oblasti Atlantského oceánu a Středozemního a Baltského moře a pro vytváření pracovních míst s vysokou hodnotou, když se zaměřují na modré vzdělávání a odbornou přípravu; zdůrazňuje, že specifická odborná příprava týkající se činnosti modré ekonomiky by přispěla ke zvýšení povědomí o mořských ekosystémech a o potřebě jejich ochrany;
28. vyzývá Komisi, aby vedla rozsáhlé konzultace s regionálními a místními orgány a všemi zúčastněnými stranami s cílem najít individualizovaná řešení pro místní a regionální komunity;
29. žádá Komisi, aby posoudila možná řešení na podporu odolnosti odvětví cestovního ruchu vůči dopadům budoucích pandemií nebo jiných narušujících událostí, které ohrožují činnost v oblasti cestovního ruchu, a aby předložila vhodné iniciativy na zlepšení pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání pracovníků v tomto odvětví s cílem zvýšit jeho atraktivitu a přispět k plnému využití potenciálu modré ekonomiky;
30. podtrhuje význam odvětví jachtingu a plachtění pro námořní cestovní ruch; zdůrazňuje úlohu místní kultury a gastronomie při rozvoji evropského pobřežního cestovního ruchu a význam cestovního ruchu nabízejícího pláže, potápění či rybaření a ekoturistiky, vodních sportů a odvětví výletních plaveb;
31. zdůrazňuje význam chráněných mořských oblastí jako nástroje na ochranu oceánů; domnívá se, že tyto oblasti představují příležitost pro rozvoj vědeckého cestovního ruchu;
32. konstatuje, že spolehlivé, kvalitní a harmonizované údaje o oceánech jsou důležitým faktorem pro udržitelnou transformaci modré ekonomiky; vítá sdílení údajů o mořích a pozorování oceánů prostřednictvím Evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat a práci služby monitorování mořského prostředí programu Copernicus, která poskytuje satelitní údaje a předpovědi počasí pro přímořské oblasti v EU i ve světě.
INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
Datum přijetí |
7.2.2022 |
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
38 4 3 |
||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Magdalena Adamowicz, Andris Ameriks, José Ramón Bauzá Díaz, Izaskun Bilbao Barandica, Paolo Borchia, Karolin Braunsberger-Reinhold, Marco Campomenosi, Ciarán Cuffe, Karima Delli, Gheorghe Falcă, Giuseppe Ferrandino, Carlo Fidanza, Mario Furore, Søren Gade, Isabel García Muñoz, Elsi Katainen, Kateřina Konečná, Elena Kountoura, Julie Lechanteux, Peter Lundgren, Benoît Lutgen, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Marian-Jean Marinescu, Tilly Metz, Cláudia Monteiro de Aguiar, Caroline Nagtegaal, Jan-Christoph Oetjen, Philippe Olivier, Rovana Plumb, Tomasz Piotr Poręba, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, István Ujhelyi, Henna Virkkunen, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Lucia Vuolo, Roberts Zīle, Kosma Złotowski |
|||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Sara Cerdas, Clare Daly, Roman Haider, Ljudmila Novak, Jutta Paulus, Andreas Schieder, Marianne Vind |
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
38 |
+ |
ECR |
Carlo Fidanza, Peter Lundgren, Tomasz Piotr Poręba, Roberts Zīle, Kosma Złotowski |
ID |
Paolo Borchia, Marco Campomenosi, Roman Haider, Julie Lechanteux, Philippe Olivier |
NI |
Mario Furore |
PPE |
Magdalena Adamowicz, Karolin Braunsberger-Reinhold, Gheorghe Falcă, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Benoît Lutgen, Marian-Jean Marinescu, Cláudia Monteiro de Aguiar, Ljudmila Novak, Massimiliano Salini, Henna Virkkunen, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Lucia Vuolo |
Renew |
José Ramón Bauzá Díaz, Izaskun Bilbao Barandica, Søren Gade, Elsi Katainen, Caroline Nagtegaal, Jan-Christoph Oetjen, Dominique Riquet |
S&D |
Andris Ameriks, Sara Cerdas, Giuseppe Ferrandino, Isabel García Muñoz, Rovana Plumb, Andreas Schieder, István Ujhelyi, Marianne Vind |
4 |
- |
Verts/ALE |
Ciarán Cuffe, Karima Delli, Tilly Metz, Jutta Paulus |
3 |
0 |
The Left |
Clare Daly, Kateřina Konečná, Elena Kountoura |
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se
INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
Datum přijetí |
16.3.2022 |
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
13 11 4 |
||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Clara Aguilera, Pietro Bartolo, François-Xavier Bellamy, Isabel Carvalhais, Maria da Graça Carvalho, Rosanna Conte, Rosa D’Amato, Giuseppe Ferrandino, Søren Gade, Francisco Guerreiro, Niclas Herbst, Jan Huitema, Ladislav Ilčić, France Jamet, Pierre Karleskind, Predrag Fred Matić, Francisco José Millán Mon, Grace O’Sullivan, João Pimenta Lopes, Manuel Pizarro, Caroline Roose, Bert-Jan Ruissen, Annie Schreijer-Pierik, Peter van Dalen, Theodoros Zagorakis |
|||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Catherine Chabaud, Valentino Grant, Petros Kokkalis |
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
13 |
+ |
Renew |
Catherine Chabaud |
S&D |
Clara Aguilera, Pietro Bartolo, Isabel Carvalhais, Giuseppe Ferrandino, Predrag Fred Matić, Manuel Pizarro |
The Left |
Petros Kokkalis, João Pimenta Lopes |
Verts/ALE |
Rosa D'Amato, Francisco Guerreiro, Grace O'Sullivan, Caroline Roose |
11 |
- |
ECR |
Ladislav Ilčić, Bert-Jan Ruissen |
PPE |
François-Xavier Bellamy, Maria da Graça Carvalho, Peter van Dalen, Niclas Herbst, Francisco José Millán Mon, Annie Schreijer-Pierik, Theodoros Zagorakis |
Renew |
Søren Gade, Jan Huitema |
4 |
0 |
ID |
Rosanna Conte, Valentino Grant, France Jamet |
Renew |
Pierre Karleskind |
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se
- [1] Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22.
- [2] Úř. věst L 247, 13.7.2021, s. 1.
- [3] Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19.
- [4] Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 135.
- [5] Úř. věst. L 288, 6.11.2007, s. 27.
- [6] Úř. věst. L 328 21.12.2018, s. 82.
- [7] Úř. věst. C 67, 8.2.2022, s. 25.
- [8] Přijaté texty, P9_TA(2021)0425.
- [9] https://blueindicators.ec.europa.eu/sites/default/files/2021_06_BlueEconomy_Report-2021.pdf.
- [10] https://cinea.ec.europa.eu/system/files/2021-05/Sustainability%20criteria%20for%20the%20blue%20economy%20.pdf.
- [11] Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 64.
- [12] Úř. věst. C 458, 19.12.2018, s. 9.
- [13] Úř. věst. C 494, 8.12.2021, s. 14.
- [14] Úř. věst. C 117, 11.3.2022, s. 30.
- [15] Úř. věst. C 99, 1.3.2022, s. 88.
- [16] Úř. věst. C 117, 11.3.2022, s. 18.
- [17] http://bluegrowthvigo.eu/
- [18]
- [19] https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Fishery_statistics#Fisheries:_the_factors_of_production.
- [20] Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105.
- [21] P9_TA(2021)0369.
- [22] Úř. věst. L 288, 6.11.2007, s. 27.
- [23] Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82.
- [24] Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19.
- [25] COM(2020)0550.
- [26] COM(2019)0640.