ZPRÁVA o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2020

8.4.2022 - (2021/2158(DEC))

Výbor pro rozpočtovou kontrolu
Zpravodaj: Younous Omarjee

1. NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2020

(2021/2158(DEC))

Evropský parlament,

– s ohledem na rozvahy a účetní závěrky osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2020 (COM(2021)0379 – C9-0310/2021),

– s ohledem na finanční informace o Evropském rozvojovém fondu (COM(2021)0379),

– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o činnostech financovaných z osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2020 spolu s odpověďmi Komise[1],

– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti[2] účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2020 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na doporučení Rady ze dne 18. října 2021 o absolutoriu, které má být uděleno Komisi za provádění operací Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2020 2020 (00553/2022 – C9‑1140/2022, 00554/2022 – C9‑0115/2022, 00555/2022 – C9‑0116/2022, 00556/2022 – C9‑0117/2022),

– s ohledem na zprávy Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2019 (COM(2021)0405) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2021)0000),

– s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT) na straně jedné a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000[3] a změněnou v Ouagadougou (Burkina Faso) dne 22. června 2010[4],

– s ohledem na rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“)[5],

– s ohledem na článek 33 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 20. prosince 1995, o financování a řízení pomoci Společenství v rámci druhého finančního protokolu čtvrté úmluvy AKT-ES[6],

– s ohledem na článek 32 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 18. září 2000 o financování a řízení pomoci Společenství v rámci finančního protokolu Dohody o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy a Evropským společenstvím a jeho členskými státy, podepsané v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000, a o přidělení finanční pomoci pro zámořské země a území, na něž se vztahují ustanovení čtvrté části Smlouvy o Evropském společenství[7],

– s ohledem na článek 11 interní dohody zástupců vlád členských států Evropské unie zasedajících v Radě ze dne 24. a 26. června 2013 o financování pomoci Evropské unie v rámci víceletého finančního rámce pro období 2014–2020 v souladu s dohodou o partnerství AKT-ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie[8],

– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na článek 74 finančního nařízení ze dne 16. června 1998 o spolupráci při financování rozvoje v rámci čtvrté úmluvy AKT-ES[9],

– s ohledem na článek 119 finančního nařízení ze dne 27. března 2003 pro 9. Evropský rozvojový fond[10],

– s ohledem na článek 50 nařízení Rady (ES) č. 215/2008 ze dne 18. února 2008 o finančním nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond[11],

– s ohledem na článek 48 nařízení Rady (EU) 2015/323 ze dne 2. března 2015 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond[12]

– s ohledem na článek 99 a čl. 100 třetí odrážku a přílohu V jednacího řádu,

– s ohledem na stanovisko Výboru pro rozvoj,

– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9‑0124/2022),

1. uděluje absolutorium Komisi za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2020;

2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropské investiční bance a aby zajistila jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

 

 

2. NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o uzavření účtů osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2020

(2021/2158(DEC))

Evropský parlament,

– s ohledem na rozvahy a účetní závěrky osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2020 (COM(2021)0379 – C9-0310/2021),

– s ohledem na finanční informace o Evropském rozvojovém fondu (COM(2021)0379),

– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o činnostech financovaných z osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2020 spolu s odpověďmi Komise[13],

– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti[14] účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2020 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na doporučení Rady ze dne 18. října 2021 o absolutoriu, které má být uděleno Komisi za provádění operací Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2020 (00553/2022 – C9‑1140/2022, 00554/2022 – C9‑0115/2022, 00555/2022 – C9‑0116/2022, 00556/2022 – C9‑0117/2022),

– s ohledem na zprávy Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2019 (COM(2021)0405) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2021)0000),

– s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT) na straně jedné a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000[15] a změněnou v Ouagadougou (Burkina Faso) dne 22. června 2010[16],

– s ohledem na rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“)[17],

– s ohledem na článek 33 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 20. prosince 1995, o financování a řízení pomoci Společenství v rámci druhého finančního protokolu čtvrté úmluvy AKT-ES[18],

– s ohledem na článek 32 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 18. září 2000 o financování a řízení pomoci Společenství v rámci finančního protokolu Dohody o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy a Evropským společenstvím a jeho členskými státy, podepsané v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000, a o přidělení finanční pomoci pro zámořské země a území, na něž se vztahují ustanovení čtvrté části Smlouvy o Evropském společenství[19],

– s ohledem na článek 11 interní dohody zástupců vlád členských států Evropské unie zasedajících v Radě ze dne 24. a 26. června 2013 o financování pomoci Evropské unie v rámci víceletého finančního rámce pro období 2014–2020 v souladu s dohodou o partnerství AKT-ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie[20],

– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na článek 74 finančního nařízení ze dne 16. června 1998 o spolupráci při financování rozvoje v rámci čtvrté úmluvy AKT-ES[21],

– s ohledem na článek 119 finančního nařízení ze dne 27. března 2003 pro 9. Evropský rozvojový fond[22],

– s ohledem na článek 50 nařízení Rady (ES) č. 215/2008 ze dne 18. února 2008 o finančním nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond[23],

– s ohledem na článek 48 nařízení Rady (EU) 2015/323 ze dne 2. března 2015 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond[24]

– s ohledem na článek 99 a čl. 100 třetí odrážku a přílohu V jednacího řádu,

– s ohledem na stanovisko Výboru pro rozvoj,

– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9‑0124/2022),

1. schvaluje uzavření účtů osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2020;

2. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto rozhodnutí Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropské investiční bance a aby zajistila jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

 

3. NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

obsahujícího připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2020

(2021/2158(DEC))

Evropský parlament,

– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2020,

– s ohledem na odpovědi Komise na písemné otázky položené komisařce Urpilainenové pro slyšení před Výborem pro rozpočtovou kontrolu dne 30. listopadu 2021, jakož i na dodatečné otázky zaslané po slyšení,

– s ohledem na zprávy Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2019,

– s ohledem na článek 99 a čl. 100 třetí odrážku a přílohu V jednacího řádu,

– s ohledem na stanovisko Výboru pro rozvoj,

– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9‑0124/2022),

A. vzhledem k tomu, že Komise plně podporuje řízení Evropského rozvojového fondu (dále jen „ERF“) a nese konečnou odpovědnost za legalitu a správnost operací ERF a za dohled nad procesem účetního výkaznictví ERF;

B. vzhledem k tomu, že Parlament bude moci řádně vykonávat svou úlohu orgánu příslušného k udělení absolutoria pouze tehdy, bude-li jej Komise pravidelně, včas a komplexně informovat a bude-li dostávat podrobné informace o projektech financovaných z ERF a jejich příjemcích;

C. vzhledem k tomu, že oproti jiným rozvojovým nástrojům není Parlament zapojen do tvorby a přidělování zdrojů ERF;

D. vzhledem k tomu, že účinné předběžné podmínky a pravidelné kontroly jsou klíčovými prvky pro zajištění účinnosti a řádného finančního řízení ERF;

E. vzhledem k tomu, že v souvislosti s měnícím se globálním prostředím je zásadní zajistit strategickou rovnováhu mezi řešením sociálních, hospodářských, demografických a migračních problémů v oblasti životního prostředí a zároveň zachovat snižování chudoby jako hlavní cíl pomoci Unie, jak je stanoveno v článku 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), s patřičným zřetelem k zásadám účinnosti pomoci a rozvoje;

F. vzhledem k tomu, že evropská rozvojová pomoc a veřejné investice by měly prosazovat společné priority a politické cíle, jak stanoví 17 cílů udržitelného rozvoje OSN, které zahrnují vymýcení chudoby, opatření týkajících se klimatu a životního prostředí a hospodářské a obchodní politiky, a měly by být také v plném souladu se zásadami v oblasti základních lidských práv, demokracie a řádné správy věcí veřejných; vzhledem k tomu, že výsledky, jichž bylo dosaženo, pokud jde o cíl veřejných politik podporujících začlenění, mají podporovat sdílený růst a přispívat k řešení sociálních a zeměpisných rozdílů;

G.  vzhledem k tomu, že existence transparentního, inkluzivního a účinného participativního politického procesu je předpokladem udržitelného rozvoje;

H.  vzhledem k tomu, že udržitelnost má zásadní význam pro dosažení stanovených cílů a výsledků, a zejména dlouhodobých přínosů rozvojové pomoci;

I.  vzhledem k tomu, že sladění rozvojové spolupráce Unie s vlastními rozvojovými prioritami partnerských zemí by mělo být vždy respektováno a že klíčovým prvkem Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 (dále jen „Agenda 2030“) je, aby rozvojová spolupráce EU byla v souladu s unijními politikami;

J.  vzhledem k tomu, že soudržnost a doplňkovost jednotlivých vnějších politik by měla být pozorně sledována, zejména pokud se několik z nich provádí v jedné partnerské zemi, s cílem podpořit spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem, součinnost a kompromisy mezi existujícími politikami, vyvarovat se možných škodlivých důsledků uplatňování jediné politiky Unie v oblasti, kterou se jinak zabývá jiná politika, a vyvarovat se co nejvíce zbytečné administrativní zátěže;

K.  vzhledem k tomu, že standardizace komunikačních kanálů mezi partnerskými zeměmi, subjekty financovanými z ERF a Unie by usnadnila monitorovací činnosti Komise;

L. vzhledem k tomu, že transparentnost, odpovědnost a náležitá kontrola dodržování lidských práv jsou nezbytnými předpoklady pro demokratický dohled a účinnou rozvojovou pomoc;

M.  vzhledem k tomu, že je třeba věnovat zvláštní pozornost skutečnosti, že africké, karibské a tichomořské (AKT) země jsou malé ostrovní rozvojové státy; vzhledem k tomu, že ostrovy AKT mají zásadní mezinárodní úlohu, zejména v souvislosti se změnou klimatu;

N.  vzhledem k tomu, že zámořské země a území se nacházejí v týchž regionech jako země AKT;

O. vzhledem k tomu, že zámořské země a území čelí podobným globálním problémům, avšak na rozdíl od zemí AKT tvoří součást evropské rodiny, a měla by se jim proto při poskytování finančních prostředků věnovat zvýšená pozornost; vzhledem k tomu, že velmi malá velikost zámořských zemí a území a ústavní spojení mezi zámořskými zeměmi a územími a Unií jsou specifickými rysy, jež by měly být brány v úvahu;

P. vzhledem k tomu, že vnější zásahy Unie jsou prováděny prostřednictvím mezinárodních organizací, které buď využívají finanční prostředky Unie, nebo projekty společně s Unií spolufinancují, což vede k výzvám v oblasti dohledu a správy;

Q. vzhledem k tomu, že rozpočtová podpora udržitelného rozvoje sice hraje klíčovou úlohu při řízení změn a řešení hlavních výzev v oblasti rozvoje, představuje však značné riziko v oblasti správy věcí veřejných a měla by být poskytována pouze v případě, kdy je přijímající stát schopen prokázat dostatečnou úroveň transparentnosti, odpovědnosti a dodržování zásad právního státu a lidských práv před tím, než rozpočtovou podporu obdrží, a následně se podrobí důkladným kontrolám ex post;

R. vzhledem k tomu, že podpora transparentnosti a boj proti korupci a podvodům jsou klíčem k úspěchu operací Unie v oblasti rozpočtové podpory;

S. vzhledem k tomu, že podpora Unie v oblasti správy věcí veřejných je klíčovou složkou rozvojové pomoci a měla by být více zaměřena na vytváření účinných reforem správy věcí veřejných v partnerských zemích, jako je právní stát, nezávislost soudního systému, svoboda tisku a podmínky pro vytvoření tržního hospodářství;

T. vzhledem k tomu, že audity a činnosti ERF jsou prováděny ve složitých situacích, kdy jsou opakovaně vystaveny vysokému geopolitickému či institucionálnímu riziku; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 zhoršila již tak velmi složitou situaci;

U. vzhledem k tomu, že Parlament bude moci řádně vykonávat svou úlohu orgánu příslušného k udělení absolutoria pouze tehdy, bude-li Komisí pravidelně a komplexně informován a bude dostávat podrobné informace o projektech financovaných z ERF, příjemcích finančních prostředků v rámci těchto projektů a provádění těchto projektů;

V. vzhledem k tomu, že 11. ERF dospěl do závěrečné fáze dne 31. prosince 2020, kdy vstoupilo v platnost ustanovení o skončení platnosti, a od roku 2021 budou programy ERF zahrnuty do víceletého finančního rámce Unie; vzhledem k tomu, že jednotlivé zakázky na základě stávajících dohod o financování budou nadále uzavírány až do 31. prosince 2023;

Prohlášení o věrohodnosti

Finanční plnění a provádění projektů Evropských rozvojových fondů (8.–11. ERF) v roce 2020

1. konstatuje, že z hlediska prostředků na platby představuje 11. ERF 46 % portfolia Generálního ředitelství Komise pro mezinárodní partnerství (GŘ INTPA) v roce 2020; poznamenává, že kvůli reakci Unie na pandemii COVID-19 dosáhly prostředky na závazky ERF částky 3 894 milionů EUR a prostředky na platby ERF částky 4 677 milionů EUR, což výrazně přesahuje cílové hodnoty 3 267 milionů EUR a 4 400 milionů EUR původně stanovené pro rok 2020; dále konstatuje, že prostředky na závazky Evropské investiční banky (EIB) dosáhly v roce 2020 výše 2 053 milionů EUR, přičemž se všechny týkaly investičního nástroje a převáženě pocházely z revolvingových fondů, zatímco prostředky na platby EIB činily v témže roce 667 milionů EUR a rovněž se všechny týkaly investičního nástroje;

2. vítá soustavné úsilí GŘ INTPA o snížení objemu starého předběžného financování a starých nevyčerpaných závazků a dále vítá navýšení cílových hodnot z 25 % na 35 %, jak bylo rozhodnuto v roce 2020; podotýká, že GŘ INTPA překročilo v roce 2020 cíl u obou ukazatelů: staré předběžné financování bylo v případě ERF sníženo o 56 % (55 % v rámci celé oblasti působnosti GŘ INTPA) a staré nevyčerpané závazky ERF byly sníženy o 40 % (41 % v rámci celé oblasti působnosti GŘ INTPA);

3. konstatuje, že GŘ INTPA rovněž splnilo svůj cíl a podíl starých smluv se skončenou platností v případě ERF nepřesáhl 15 % (tj. 14 % v roce 2020 ve srovnání s 15 % v roce 2019, 17 % v roce 2018 a 17% v roce 2017) a v celé své oblasti působnosti dosáhlo podílu ve výši 11 %; konstatuje, že tato zlepšení jsou výsledkem nových postupů zavedených v roce 2017 pro účely ukončování smluv ERF;

4. bere na vědomí ukončení operací 8. ERF a záměr Komise co nejdříve ukončit operace 9. ERF; poznamenává dále, že ukončení operací 9. ERF nelze dokončit dříve než v roce 2023 vzhledem k tomu, že 19 rozhodnutí a 37 smluv stále probíhá, z čehož tři rozhodnutí se týkají Jižního Súdánu a bylo o nich rozhodnuto poté, co vstoupilo v platnost ustanovení o skončení platnosti 9. ERF, a to se smluvními termíny, které trvají až do roku 2023; vyzývá Komisi, aby orgán příslušný k udělení absolutoria včas informovala o dosažení svého záměru; konstatuje, že Komise v tomto ohledu přijala doporučení Účetního dvora a že bude každoročně informovat o pokroku dosaženém při uzavírání 9. ERF ve výroční zprávě o činnosti;

Spolehlivost účetní závěrky

5. vítá skutečnost, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě o činnostech financovaných z osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2020 dospěl k závěru, že roční účetní závěrka za rozpočtový rok, který skončil dne 31. prosince 2020, ve všech významných ohledech věrně zobrazuje finanční situaci Evropských rozvojových fondů a že výsledky jejich operací, peněžních toků a změn v čistých aktivech za daný rok jsou v souladu s ustanoveními finančního nařízení Rady (EU) 2018/1877[25] (dále jen „finanční nařízení pro ERF“) a s účetními standardy pro veřejný sektor;

Legalita a správnost operací, na nichž se zakládá účetní závěrka

6. vítá výrok Účetního dvora, podle něhož jsou příjmy, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok, který skončil dne 31. prosince 2020, ve všech významných ohledech legální a správné;

7. vyjadřuje znepokojení nad mnoha možnými příčinami toho, že Účetní dvůr již poněkolikáté vydal záporný výrok o legalitě a správnosti výdajů v důsledku skutečnosti, že výdaje schválené v účetní závěrce za rozpočtový rok, který skončil dne 31. prosince 2020, jsou ve významném rozsahu zatíženy chybami;

8. je znepokojen tím, že odhadovaná míra chyb přesáhla práh významnosti a že zatíženo chybami bylo 3,8 % výdajů osmého, devátého, desátého a jedenáctého ERF (ve srovnání s 3,5 % v roce 2019, 5,2 % v roce 2018, 4,5 % v roce 2017 3,3 % v roce 2016, 3,8 % v roce 2014 a 2015, 3,4 % v roce 2013 a 3 % v roce 2012); poznamenává, že ve srovnání s rozpočtovým rokem 2019 je nárůst odhadované míry chyb 0,3 %; nicméně podotýká, že je nezbytné zabývat se příčinami tohoto nárůstu a zároveň zohlednit zvláštní okolnosti rozhodnutí o udělení absolutoria na rok 2020;

9. s politováním konstatuje, že typologie chyb zjištěných v rozpočtovém roce 2020 se výrazně změnila ve srovnání s rozpočtovým rokem 2019, konkrétně se pak odhadovaná míra chyb souvisejících s výdaji z důvodu absence základní podpůrné dokumentace zvýšila z 5,9 % na 38,3 %; konstatuje, že již druhý rok po sobě je druhá nejvyšší míra chyb způsobena nezpůsobilými výdaji, u nichž se chybovost zvýšila z 12,7 % v roce 2019 na 38,2 % v roce 2020; bere rovněž na vědomí pokles v chybovosti související s výdaji, které nevznikly (43,6 % v roce 2019 ve srovnání s 18,1 % v roce 2020), která se týká odhadované míry chyb v souvislosti se závažným porušením pravidel pro zadávání veřejných zakázek, jež se snížila téměř desetinásobně (22,1 % v roce 2019 ve srovnání se 2,2 % v roce 2020);

10. zdůrazňuje, že ze 140 platebních operací, které Účetní dvůr kontroloval, bylo 36 operací (25,7 %) zatíženo chybami, a to od absence základní podpůrné dokumentace (38,3 %) a nezpůsobilých výdajů (38,2 %) až po výdaje, které nevznikly (18,1 %); konstatuje, že na základě 31 chyb, které Účetní dvůr vyčíslil, byla celková míra chyb odhadnuta na 3,8 %; poznamenává navíc, že ze 140 operací zařazených do vzorku bylo 119 operací řízeno delegacemi EU v partnerských zemích a 27 operací obsahovalo vyčíslitelné chyby;

11. konstatuje, že kvůli pandemii COVID-19 nebylo možné, aby Účetní dvůr provedl návštěvy delegací EU a partnerských zemí na místě, což mu znemožnilo provést určité auditní postupy, zejména ověřit realizaci zakázek u vybraných operací, a jeho auditní práce tak byla omezena především na dokumentární přezkumy operací a projektů prostřednictvím komunikace s kontrolovanými subjekty v distančním režimu; konstatuje však, že dokumentární přezkumy jsou obvykle běžným nástrojem při provádění auditu a hodnocení údajů; vyzývá Účetní dvůr, aby co nejdříve obnovil návštěvy na místě, jakmile to situace v souvislosti s pandemií COVID-19 umožní; trvá na svém názoru, že kontroly na místě spolu se správným používáním nových technologií a digitalizací jsou klíčovými prvky pro zajištění účinnosti a řádného finančního řízení evropských rozvojových fondů;

12. vyjadřuje politování nad tím, že vedle obecně velmi náročných podmínek, kterým Účetní dvůr v roce 2020 čelil, byla jeho úloha v oblasti plánování a provádění auditu narušena skutečností, že některé mezinárodní organizace mu neumožnily nebo omezily nezbytný přístup k příslušným dokumentům, na něž se audit vztahoval, což vedlo k neúměrným zpožděním a Účetnímu dvoru zabránilo v plnění jeho základních pravomocí zakotvených v SFEU, jak bylo dříve zmíněno v souvisejících připomínkách ve výroční zprávě Účetního dvora za rok 2018;

13. vyzývá Komisi, aby na základě několika výměn názorů, diskuse ke slyšení uskutečněné v parlamentním Výboru pro rozpočtovou kontrolu a odpovědí Komise na písemné otázky přijala vhodné a účinné kroky, kterými zajistí, aby Účetní dvůr získal zcela neomezený a včasný přístup ke všem nezbytným informacím, a mohl tedy prohloubit spolupráci s mezinárodními organizacemi a náležitě ověřit legalitu a správnost výdajů z rozpočtu Unie; konstatuje, že omezený přístup může být důsledkem rozdílného výkladu právních požadavků;

Transparentnost a účinnost systémů monitorování a věrohodnosti

14. konstatuje, že z 31 vyčíslených chyb jich 5 dosahovalo hodnoty vyčíslitelných chyb (16,12 %), přičemž u těchto chyb měla Komise dostatek informací k tomu, aby jim předešla, odhalila je a napravila ještě před tím, než příslušné výdaje schválila (v roce 2019 bylo vyčísleno 28 chyb s 9 případy (32 %), kdy byl k dispozici dostatek informací k tomu, aby byly chyby odhaleny nebo napraveny); podotýká, že pokud by Komise řádně využila všechny informace, které měla k dispozici, odhadovaná míra chyb by byla o 1,19 procentního bodu nižší; vyzývá Komisi, aby bez ohledu na zlepšení, kterého dosáhla ve srovnání rokem 2019, zintenzivnila svoje úsilí zaměřené na zlepšení postupů pro ověřování legality a správnosti operací a aby zajistila, že na ně budou navazovat řádná následná opatření; dále trvá na tom, aby byla věnována větší pozornost předběžným kontrolám a byla přijata vhodná opatření pro řešení stávajících nedostatků;

15. domnívá se, že kontrolní činnosti budou účinnější, pokud budou informace poskytované Komisí předem a pravidelně zveřejňovány a sdíleny s orgánem příslušným k udělení absolutoria za předpokladu, že toto zveřejňování a sdílení je v souladu s platnými právními předpisy;

16. vyzývá Komisi, aby pokročila s předem stanoveným formátem pro komunikaci mezi partnerskými zeměmi, příjemci prostředků z ERF a Unie s cílem snížit počet chyb zjištěných Účetním dvorem;

17. připomíná zjištění Účetního dvora, že v roce 2020 Komise a její prováděcí partneři učinili více chyb v operacích týkajících se grantů a dohod o příspěvcích a pověřovacích dohod uzavřených s mezinárodními organizacemi než v případě jiných forem podpory, jako jsou zakázky na stavební práce, dodávky a služby (než jako tomu bylo v roce 2019); poznamenává, že z 67 (65 v roce 2019) operací tohoto typu kontrolovaných Účetním dvorem, bylo 27 (38 operací (40,3 %) ve srovnání s 25 operacemi (38 %) v roce 2019) zatíženo podstatnými vyčíslitelnými chybami, které představovaly 94,2 % odhadované míry chyb (71,7 % v roce 2019); vyzývá Komisi, aby zveřejnila úplné, aktuální a podrobné informace o financovaných projektech a příjemcích finančních prostředků v rámci těchto projektů, posílila svůj přístup založený na posouzení rizik a investovala do kontrolní kapacity v oblastech, které jsou nejvíce náchylné k chybám; stále trvá na tom, aby byla věnována větší pozornost kontrolám ex ante a byla přijata vhodná opatření pro rozsáhlejší ověřování výdajů;

18. nehledě na pozitivní analýzu, kterou ve své výroční zprávě o klíčových ukazatelích výkonnosti za rok 2020 (14 klíčových ukazatelů výkonnosti mělo lepší výsledky než v roce 2019) předložilo GŘ INTPA, je znepokojen připomínkou Účetního dvora, a to stejně jako v předchozích letech, že četnost zjištěných chyb, včetně některých chyb obsažených v konečných výkazech, které byly předmětem externího auditu ex ante a ověřování výdajů, stále poukazuje na nedostatky v těchto kontrolách; znovu opakuje své očekávání, že kontrolní systém bude přísnější, a vyzývá GŘ INTPA, aby pokračovalo v úsilí o lepší posuzování účinnosti i účelnosti svého kontrolního systému tím, že pro obě oblasti určí klíčové ukazatele výkonnosti, stanoví realistické a ambiciózní cíle a bude svůj kontrolní systém monitorovat a zlepšovat; dále vyzývá Komisi, aby zřídila platformu pro projekty financované z ERF podle jednotlivých zemí, zejména pokud jde o konečné příjemce finančních prostředků v rámci těchto projektů a obecné a specifické účely každého projektu a především o jejich praktické výsledky, pokud jde o kýžené zvýšení ukazatelů rozvoje; předpokládá, že vytvoření takové integrované, interoperabilní informační a monitorovací platformy by zvýšilo spolehlivost kontrol a přispělo by k větší účinnosti a viditelnosti rozvojové pomoci Unie; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby rovněž zvážila zahájení dialogu s přijímajícími zeměmi o možném využití jediného nástroje pro hodnocení rizik v budoucnosti;

19. vyjadřuje politování nad tím, že Komise v odpovědích na výroční zprávu Účetního dvora nezmínila žádná opatření v návaznosti na konkrétní připomínku týkající se tohoto opakovaného nedostatku, a domnívá se, že nákladově efektivní hlediska, která Komise používá při kontrolách ex post, nemusí být účinná a mohou vést přesně k těm nedostatkům, na které Účetní dvůr a Parlament dlouhodobě upozorňují; vyzývá Komisi, aby tento přístup přehodnotila s cílem zcela odstranit tyto nedostatky a aby orgán příslušný k udělení absolutoria pravidelně informovala o dosaženém pokroku;

20. konstatuje, že podle odhadu uvedeného v deváté studii GŘ INTPA týkající se míry zbytkových chyb, jejíž provedení v roce 2020 zadalo generální ředitelství externímu dodavateli, je celková míra zbytkových chyb již pátým rokem po sobě pod 2% prahem významnosti stanoveným Komisí (0,95 % v roce 2020, 1,13 % v roce 2019, 0,85 % v roce 2018, 1,18 % v roce 2017 a 1,67 % v roce 2016);[26]

21. zdůrazňuje, že stejně jako v předchozích letech se Účetní dvůr domnívá, že existuje mnoho faktorů, které přispívají k podhodnocení míry zbytkových chyb, jak bylo uvedeno v usnesení o udělení absolutoria za rok 2019, přičemž hlavními omezeními jsou metoda pro určení míry zbytkových chyb a přílišné spoléhání se na předchozí kontroly provedené buď přímo Komisí, nebo nezávislými třetími stranami (podíl činil 17 % v případech, kdy se na předchozí práci spoléhalo v plném rozsahu, a 37 % v případech, kdy se na ni spoléhalo částečně); podporuje domněnku Účetního dvora, že přílišné spoléhání se na předchozí kontroly je v rozporu s účelem studie týkající se míry zbytkových chyb, jímž je identifikace chyb, které právě těmto kontrolám unikly;

22. konstatuje, že další faktor vychází ze skutečnosti, že studie týkající se míry zbytkových chyb se soustředí na přezkum oblastí s nízkým rizikem, jako jsou nástroje rozpočtové podpory, což snižuje pravděpodobnost odhalení skutečných chyb, oproti kompletnímu přezkumu oblastí s vysokou mírou rizika, jako jsou granty a smlouvy s mezinárodními organizacemi a agenturami členských států; 

23. připomíná, že již ve výroční zprávě ohledně ERF za rok 2019 bylo uvedeno doporučení Účetního dvora, v němž navrhuje Komisi, aby vydávala výhrady ke všem oblastem, které jsou náchylné k vysoké míře rizika, a to bez ohledu na jejich podíl na celkových výdajích a jejich finanční dopad; vyjadřuje politování nad tím, že Komise toto doporučení neakceptuje; zdůrazňuje, že Účetní dvůr velmi jasně a důsledně upozorňuje na to, že uplatňováním pravidla de minimis Komise omezuje svoji schopnost identifikovat rizika ve své obecné oblasti působnosti; domnívá se, že vyloučení některých oblastí kvůli jejich finančnímu dopadu, přestože je samotné GŘ INTPA považuje za vysoce rizikové, vytváří velmi nebezpečnou situaci; důrazně podporuje doporučení Účetního dvora a vyzývá Komisi, aby svůj přístup náležitě přehodnotila;

24. domnívá se, že je třeba zdůraznit, že ani regulační rámec, kterým se řídí studie míry zbytkových chyb, ani smlouva GŘ INTPA s dodavatelem studie míry zbytkových chyb nestanoví žádný systémový přístup k podávání zpráv o případech, kdy existuje podezření na podvod v souvislosti s rozpočtem Unie zjištěné během jeho práce na studii míry zbytkových chyb; důrazně podporuje doporučení Účetního dvora v uvedené oblasti; vítá v tomto ohledu skutečnost, že Komise začátkem ledna 2022 přijala novou příručku a metodiku pro studii míry zbytkových chyb, přičemž v maximální míře zohlednila připomínky Účetního dvora; konstatuje, že nová verze této příručky zvyšuje počet návštěv na místě z 9 na 12 a poskytuje další vysvětlení ohledně kontrol zadávání veřejných zakázek; aby se omezilo spoléhání se na předchozí kontrolní činnost, vyzývá k tomu, aby byly tyto kontroly monitorovány s ohledem na historické průměry, které by neměly být výrazně překročeny bez podrobného odůvodnění; vítá zejména skutečnost, že dodavatel studie míry zbytkových chyb je nyní povinen neprodleně oznámit Komisi jakékoli podezření na podvod nebo nesrovnalosti, k nimž došlo nebo pravděpodobně dojde; vyzývá Komisi, aby s ohledem na vysoký počet vyšetřování podvodů v posledních letech zajistila větší transparentnost peněžních toků a posílila kontrolní systémy; vyzývá Komisi, aby podala orgánu příslušnému k udělení absolutoria zprávu o opatřeních provedených v metodice studií míry zbytkových chyb nebo v rozsahu působnosti, aby bylo možné formalizovat nahlašování podezření na podvod dodavatelem studie míry zbytkových chyb;

25. se znepokojením bere na vědomí prohlášení Účetního dvora ohledně neopodstatněného neuvedení výhrad ve výroční zprávě o činnosti za rok 2020 jednak z důvodu omezení, která souvisí se studií míry zbytkových chyb, a jednak kvůli zachování pravidla de minimis v případech, kdy se jedná o méně než 5 % celkových plateb s finančním dopadem nepřesahujícím 5 milionů EUR; obává se, že takové posouzení by mohlo mít dopady na efektivitu výroční zprávy o činnosti GŘ INTPA;

26. poznamenává, že koncem roku 2020 probíhalo 17 vyšetřování týkajících se podvodů (19 v roce 2019);

27. zdůrazňuje, že velký objem prostředků vyčleněný v reakci na naléhavé potřeby, jež vyvstaly v souvislosti s krizí COVID-19, ve spojení s flexibilnějšími opatřeními v oblasti dohledu a odpovědnosti rovněž vytváří četné příležitosti pro nárůst a rozmach podvodů a korupce; připomíná, že korupce je škodlivá nejen pro reakci na krizi a podporu oživení, ale oslabuje také dosažení cílů udržitelného rozvoje a cílů Agendy 2030; dále poznamenává, že rizika podvodů a korupce i před pandemií COVID-19 ukazovala, že úsilí v boji proti korupci a podvodům a prevence před nimi jsou nedostatečné; vyzdvihuje důležitou úlohu Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Úřadu evropského veřejného žalobce v boji proti korupci a podvodům v rámci jejich mandátu;

28. domnívá se, že hlavní osou spolupráce při řízení plánovaných projektů delegací Unie by mělo být větší zaměření na místní malé a střední podniky, soukromý sektor a organizace občanské společnosti; zdůrazňuje, že v zájmu dosažení cílů účinnosti pomoci je třeba vyvinout ještě větší úsilí o dodržování zásad soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, zejména pokud jde o politiky Unie v oblasti obchodu, zemědělství, rybolovu, životního prostředí, klimatu, migrace a zahraniční a bezpečnostní politiky; opakuje, že soudržnost politik ve prospěch rozvoje musí být důležitým cílem společného přístupu navrženého v Nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) – Globální Evropa[27];

29. bere na vědomí kroky, které GŘ INTPA přijalo s cílem zmírnit rizika vyplývající z využívání mimořádných postupů financování a zadávání zakázek v reakci na krizi COVID-19, zejména prostřednictvím rozpočtové podpory; poznamenává však, že riziko korupce a podvodu je i nadále nejčastěji vnímaným rizikem ve všech regionech, i když v průběhu času zde bylo možné pozorovat menší zmírnění; vyzývá GŘ INTPA, aby pokračovalo v monitorování situace a věnovalo zvláštní pozornost nejzranitelnějším zemím; vyzývá Komisi, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o dalším vývoji;

30. připomíná, že GŘ INTPA vypracovalo v roce 2020 nový návrh strategie pro boj proti podvodům, jejíž přijetí bylo odloženo na rok 2021; dále konstatuje, že strategie pro boj proti podvodům vychází z průzkumu GŘ INTPA zaměřeného na posouzení rizik a kontrol, z analýzy rizik, která má být spojena s novým nástrojem NDICI a z nových způsobů provádění a strategie Komise pro boj proti podvodům, jež byla přijata v roce 2019; zdůrazňuje rovněž úlohu systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů jakožto zásadního nástroje pro postihování podvodů a dále vybízí GŘ INTPA, aby o využívání tohoto systému informovalo;

31. s uspokojením bere na vědomí pokračující snahu Spojeného království hradit veškeré své závazky podle stávajícího VFR a předchozích finančních výhledů, jako by bylo stále členským státem, jak je uvedeno v Dohodě o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „dohoda o vystoupení“); dále připomíná, že v dohodě o vystoupení se uvádí, že Spojené království zůstane smluvní stranou ERF až do uzavření 11. ERF a všech předchozích neuzavřených ERF a bude v tomto ohledu plnit stejné povinnosti podle vnitřní dohody, kterou byl zřízen, jako členské státy a povinnosti vyplývající z předchozích ERF až do jejich uzavření a že Spojené království je oprávněno účastnit se zasedání výboru ERF jako pozorovatel bez hlasovacích práv;

Spolupráce s mezinárodními organizacemi, rozvojovými agenturami Unie a nevládními organizacemi

32. konstatuje, že pravidelné monitorování požadavků na posouzení pilířů a podávání zpráv Komisí pokročilo navzdory dopadu vypuknutí pandemie COVID-19; vyzývá Komisi, aby pokračovala v pečlivém sledování posuzování pilířů a aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o pokroku a výsledcích s ohledem na doplňkové posouzení všech subjektů posuzovaných v rámci pilíře a na cíl dosáhnout jejich dokončení do prodloužené lhůty do konce roku 2021 v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19;[28]

 

33. vyjadřuje uspokojení nad tím, že počínaje VFR na období 2021–2027 jsou ERF, nástroj pro rozvojovou spolupráci a další nástroje, jež jsou součástí nástroje NDICI – Globální Evropa, začleněny do souhrnného rozpočtu Unie, konkrétně jeho okruhu 4 „Globální Evropa“, který představuje 6,6 % unijního rozpočtu, tj. 11,4 miliardy EUR: z této částky se 3 miliardy EUR (26,7 %) vyplácí na nástroj pro rozvojovou spolupráci, 2,7 miliardy EUR (23,2 %) na evropský nástroj sousedství, 1,9 miliardy EUR (16,9 %) na Nástroj předvstupní pomoci, 1,9 miliardy EUR (16,8 %) na humanitární pomoc a zbytek na ostatní činnosti a programy; podotýká, že některé modality provádění a některá ustanovení o flexibilitě ERF byly začleněny do nařízení (EU) 2021/947; připomíná, že Parlament dlouhodobě požadoval, aby byly ERF začleněny do rozpočtu;

34. vítá skutečnost, že financování takové spolupráce již nebude předmětem mezivládní dohody mezi členskými státy, ale že bude tato spolupráce financována ze systému vlastních zdrojů rozpočtu Unie; konstatuje však, že probíhající projekty financované z předchozích ERF, včetně 11. ERF, v zemích AKT budou i nadále prováděny v souladu s jejich zvláštními pravidly až do jejich úplného dokončení, a očekává, že dopad tohoto normativního překrývání bude omezený;

35. zdůrazňuje, že toto nové nastavení s sebou nese nové institucionální povinnosti a úkoly, zejména pro Parlament jako jednu ze složek rozpočtového orgánu pro roční rozpočet; očekává, že tato nová opatření budou přínosem pro transparentnost rozpočtu, soudržnost politik a demokratickou odpovědnost; bere na vědomí posílenou úlohu Parlamentu v oblasti mezinárodních partnerství v rámci globální Evropy, a to i prostřednictvím geopolitického dialogu na vysoké úrovni; vyzývá Komisi, aby v souvislosti s novým finančním nástrojem NDICI – Globální Evropa, který navazuje na dřívější Evropský rozvojový fond (ERF), uváděla od samého počátku provádění opatření NDICI – Globální Evropa informace rozčleněné podle jednotlivých zemí o všech opatřeních financovaných prostřednictvím tohoto nástroje, ať už jsou spolufinancována prostřednictvím grantů nebo půjček od jakéhokoli jiného subjektu, či nikoli, pokud jde o výši finančních prostředků Unie a výsledky, přičemž tyto informace by měly být poskytovány standardizovaným způsobem, který bude harmonizován ve spolupráci s členskými státy, a tak, aby byly snadno srozumitelné pro občany Unie i občany partnerských zemí;

36. opakuje, že je třeba zajistit v souladu se stávajícími právními předpisy Unie plnou transparentnost a přístup k údajům o projektech prováděných mezinárodními organizacemi a organizacemi občanské společnosti a stanovit jasná pravidla pro kontrolu a monitorování;

37. opět zdůrazňuje, že subjekty pověřené čerpáním finančních prostředků Unie musí obecně dodržovat zásady řádného finančního řízení a transparentnosti; zdůrazňuje, že každý subjekt musí plně přispívat k ochraně finančních zájmů Unie a podmínkou pro získání finančních prostředků je udělení nezbytných práv a přístupu, které vyžaduje příslušná schvalující osoba, Účetní dvůr a úřad OLAF;

38. konstatuje, že je stále zapotřebí, aby existoval systematičtější přístup k informování o podpoře partnerů ze strany Unie a o jejím úsilí řešit globální výzvy za účelem zvýšení viditelnosti Unie a posílení transparentnosti, odpovědnosti a dodržování lidských práv v rámci celého řetězce financování; poukazuje na význam přístupu „tým Evropa“, pokud jde o účinnost a viditelnost pomoci EU; vyzývá Komisi, aby mnohem častěji prováděla namátkové kontroly na místě i několik let po dokončení spolufinancovaných projektů s cílem ověřit trvalý dopad a výkonnost zásahů ERF a podniknout nezbytné kroky k zajištění dlouhodobého přínosu jeho operací;

Rozpočtová podpora Unie

39. konstatuje, že obecný rámec rozpočtové podpory, na základě kterého lze rozpočtovou podporu použít jako jeden ze způsobů provádění v oblasti vnější činnosti, je doplněn o soubor komplexních pokynů, které obsahují podrobné instrukce[29] týkající se postupů pro zajištění řádného řízení rizik a provádění přezkumu kvality, monitorování a podávání zpráv delegacemi EU a ústředními útvary Komise; oceňuje, že pokyny a interní opatření pro rozpočtovou podporu byly v průběhu času zdokonaleny, a to i na základě doporučení Účetního dvora a Parlamentu;

40. poznamenává, že podpora poskytovaná Unií se vztahuje na celou řadu odvětví, přičemž v roce 2020 se v 95 zemích či územích provádělo 228 smluv, což představovalo v průměru přibližně 40 % programů národní spolupráce s partnerskými zeměmi; dále konstatuje, že zatímco mezi lety 2014 až 2019 dosahovaly prostředky na platby výše 1,6 miliardy EUR až 1,8 miliardy EUR ročně, v roce 2020 se prostředky vyplacené z rozpočtové podpory Unie přiblížily v důsledku pandemie COVID-19 k částce 3 miliard EUR; domnívá se, že tato podpora měla zásadní význam pro posílení odolnosti daných zemí, neboť jim umožnila zaměřit se na reformy v různých odvětvích a zabránila dalším hospodářským a sociálním potížím;

41. konstatuje, že příspěvek ERF na rozpočtovou podporu představoval 39 % celkové částky rozpočtové podpory Unie vyplacené v roce 2020 (1 164 milionů EUR z 2 986 milionů EUR); konstatuje, že v roce 2020 využilo rozpočtovou podporu 40 zemí AKT a 8 zámořských zemí a území;

42. konstatuje, že příspěvek ERF na činnosti rozpočtové podpory dosáhl v roce 2020 výše 1240,6 milionu EUR (oproti 790,3 milionu EUR v roce 2019), z čehož 552,3 milionu EUR představovalo nové závazky (oproti 366,8 milionu EUR v roce 2019), se zeměpisným pokrytím 60 partnerských zemí (o 5 zemí více než v roce 2019), což představuje 102 smluv o rozpočtové podpoře (o 20 více než v roce 2019); podotýká, že v případě zámořských zemí a území bylo prostřednictvím ERF vyplaceno 82,8 milionu EUR (oproti 70,0 milionu EUR v roce 2019) pro 12 zemí, což představuje 13 smluv o rozpočtové podpoře, tedy stejně jako tomu bylo v rozpočtovém roce 2019;

43. s uspokojením konstatuje, že subsaharská Afrika nadále byla i v roce 2020 největším příjemcem rozpočtové podpory s podílem 38 % (oproti 36 % v roce 2019); podotýká dále, že podíl zemí s nižšími středními příjmy činil 52,4 % (oproti 47 % v roce 2019) celkových stávajících prostředků na závazky; konstatuje, že podíl zemí s nízkými příjmy činil 29,4 % celkových prostředků na závazky, což potvrzuje klesající trend zaznamenaný v roce 2019 (32 % oproti 38 % v roce 2018); připomíná, že celkově se 47 % stávajících programů rozpočtové podpory provádí v nejméně rozvinutých zemích;

44. připomíná, že cílem rozpočtové podpory je posílení partnerství s partnerskými zeměmi Unie, podpora udržitelného rozvoje, vymýcení chudoby, snížení nerovností a upevnění míru a demokracie, což v konečném důsledku přispěje k dosažení cílů udržitelného rozvoje; konstatuje, že rozpočtová podpora Unie se řídí mezinárodně dohodnutými zásadami v oblasti účinnosti rozvoje, které byly přijaty v Pusanu, jako je vlastní odpovědnost partnerských zemí, zaměření na výsledky, inkluzivnost a odpovědnost; zdůrazňuje, že rozpočtová podpora přispívá také k boji proti korupci a podvodům, neboť podporuje transparentnost a řádnou správu věcí veřejných; připomíná, že rozpočtová podpora musí odpovídat potřebám partnerských zemí i klíčovým politikám EU; připomíná, že je rovněž nezbytné měřit výkonnost programů a jejich dopad na partnerské země a civilní obyvatelstvo;

45. poznamenává, že co se týče relativního příspěvku k cílům udržitelného rozvoje, programy rozpočtové podpory výrazně přispívají k cíli udržitelného rozvoje č. 16 (mír, spravedlnost a správa věcí veřejných), cíli udržitelného rozvoje č. 17 (partnerství), cíli udržitelného rozvoje č. 5 (rovnost žen a mužů) a cíli udržitelného rozvoje č. 1 (vymýcení chudoby); vítá silný multidimenzionální dosah programů rozpočtové podpory a domnívá se, že by měly podporovat podnikání a soukromé iniciativy jakožto hnací síly hospodářského a sociálního rozvoje, jak požaduje cíl udržitelného rozvoje č. 9 (budování odolné infrastruktury, podpora inkluzivní a udržitelné industrializace a podpora inovací) a cíl udržitelného rozvoje č. 17 (posílení způsobů provádění a oživení globálního partnerství pro udržitelný rozvoj);

46. zdůrazňuje, že podnikání a soukromý sektor hrají zásadní úlohu v boji proti chudobě tím, že vytvářejí pracovní místa, udržitelné hospodářství a udržitelný růst; vyzdvihuje skutečnost, že zajišťování odborné přípravy v oblasti podnikání může malým podnikatelům pomoci se zakládáním podniků a zdokonalením podnikatelských postupů v partnerských zemích; konstatuje, že v zájmu zvýšení účinnosti takových programů by tato odborná příprava měla být doplněna o individuální podporu a navazující služby; rovněž vyzývá k dalšímu posilování postavení žen i mužů, jakož i k politikám potřebným k řešení těchto relevantních výzev;

47. bere na vědomí, že Komise v reakci na pandemii COVID-19 přepracovala programy, což vedlo k neutralizaci ukazatelů (které se v důsledku krize staly irelevantními nebo neplatnými) a k přeměně variabilních tranší na pevné tranše; navíc bere na vědomí konečné termíny některých ukazatelů a cílů a jejich přesunutí na rok 2021; konstatuje tedy, že v roce 2020 došlo ke změně poměru mezi pevnými a variabilními tranšemi, přičemž pevné tranše dosáhly v průměru podílu 84 % (44 % v roce 2019) a variabilní tranše 16% (56 % v roce 2019); v tomto ohledu připomíná své stanovisko, že variabilní tranše by mohly poskytovat větší pákový efekt při prohlubování politického dialogu s partnerskými zeměmi o hlavních reformách, které je třeba provést; z tohoto důvodu požaduje, aby mu byly poskytnuty nejnovější informace o dopadech a výsledcích přepracování těchto programů; mimoto konstatuje, že relativně větší variabilní tranše si v rámci svých prostředků na platby zachovaly pouze karibské, středoafrické a latinskoamerické státy a země západního Balkánu;

48. opět vyzývá útvary Komise, aby ve svém politickém dialogu nadále důsledně posuzovaly rizika spojená s vyhýbáním se daňovým povinnostem ze strany podniků a daňovými úniky a s nezákonnými finančními toky, která postihují zejména rozvojové země; zdůrazňuje, že je důležité řešit mobilizaci domácích příjmů a správu veřejných financí obecně, což je součástí kritérií rozpočtové podpory; vybízí Komisi, aby posoudila fiskální dopad a pomohla stanovit cílené investiční cíle;

49. domnívá se, že posouzení potřeb v souvislosti s programováním nástroje NDICI – Globální Evropa by mělo zohledňovat dluhovou situaci jednotlivých zemí a způsob, jímž tato situace ovlivňuje schopnost dosahovat cílů udržitelného rozvoje;

50. zdůrazňuje, jak důležití jsou dárci, a význam toho, aby nerostlo dluhové břemeno; naléhavě žádá Unii a členské státy, aby jako první krok a nad rámec přislíbeného dluhového moratoria připravily novou iniciativu na odpuštění dluhu vysoce zadlužených chudých zemí; v obecnější rovině vyzývá k vytvoření mnohostranného mechanismu restrukturalizace dluhu s cílem řešit dopad krize a finanční požadavky Agendy 2030;

Výkonnost

51. poznamenává, že podpora poskytovaná Unií se provádí v rámci Agendy 2030, kvůli čemuž je třeba zaujmout holistický přístup k sociálnímu, hospodářskému a environmentálnímu rozvoji, a to na základě cílů udržitelného rozvoje;

52. vybízí Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí o snížení míry chyb tím, že přijme přiměřená opatření v reakci na již určené vysoce rizikové oblasti;

53. uznává, že v roce 2020 byla Evropa stejně jako zbytek světa silně zasažena pandemií COVID-19, a vítá koordinovanou reakci Komise na tuto zdravotní krizi i na její dopad na evropské hospodářství a společnost; konstatuje, že pandemie COVID-19 přinesla také problémy, pokud jde o výkonnost, kontrolu, audit a věrohodnost v souvislosti s rozpočtem Unie na rok 2020; dále bere na vědomí úsilí všech útvarů Komise o prosazování důsledné a nekompromisní ochrany rozpočtu Unie a zároveň zajištění toho, aby byla zavedena vhodná zmírňující opatření; konstatuje, že přístup „tým Evropa“ byl zaveden jako společná reakce všech evropských aktérů působících v oblasti rozvoje na pandemii COVID-19 s cílem podpořit prosazování evropských politických priorit a standardů;

54. připomíná, že Komise považuje reakci „týmu Evropa“ na pandemii COVID-19 za velmi účinnou, jelikož umožnila, aby byly plně využity zdroje ERF dostupné na rok 2020; bere na vědomí snížení počtu návštěv projektů, které byly v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19 nahrazeny audity na dálku; domnívá se, že audity na dálku se nemohou vyrovnat skutečným kontrolám na místě, a vyzývá Komisi, aby návštěvy co nejdříve obnovila a zohlednila přitom zkušenosti získané při pandemii COVID-19, pokud jde o využívání technologií a nástrojů, jimiž může návštěvy doplnit;

55. uznává a vítá celkový pozitivní dopad nástroje pro globální přístup k vakcíně proti COVID-19 (COVAX) navzdory některým problémům a nedostatkům v provádění v průběhu celého procesu; konstatuje, že do poloviny března 2022 dodal nástroj COVAX více než 1,3 miliardy dávek do 144 zemí, z čehož u 500 milionů dávek se jednalo o dar; konstatuje, že do poloviny března 2022 členské státy sdílely více než 400 milionů dávek; konstatuje, že dopad nástroje COVAX brzdil nedostatek dodávek, který COVAXU zabránil splnit svůj cíl pro rok 2021[30];

56. zdůrazňuje, že členské státy by měly v nadcházejících letech i nadále investovat do očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 a dalších očkovacích látek pro rozvojové země a rovněž i nadále přispívat ke zlepšování distribučních řetězců;

57. bere na vědomí zvláštní význam GŘ INTPA, pokud jde o vzdělávání, neboť to má zásadní úlohu v lidském rozvoji a je klíčovým faktorem všech priorit Unie; vítá proto, že v roce 2020 se výdaje na vzdělávání zvýšily ze 7 na 10 % celkového portfolia GŘ INTPA; s uspokojením bere na vědomí, že GŘ INTPA v reakci na pandemii COVID-19 podpořilo nejzranitelnější skupiny obyvatel v partnerských zemích, a to i za pomoci globálních vzdělávacích iniciativ, s cílem zabránit vzniku tzv. „ztracené generace“; připomíná, že je důležité zajistit, aby dívky a chlapci měli ve všech partnerských zemích rovný přístup ke vzdělání a do škol; domnívá se, že rovné příležitosti jsou prioritou rozvoje; je toho názoru, že v partnerských zemích musí být podporován přístup mladých žen k evropským projektům a fondům;

58. připomíná, že zvláštní pozornost by měla být věnována zranitelným skupinám obyvatel vzhledem k tomu, že čelí větším obtížím, pokud jde o přístupnost; vyzývá k vypracování konkrétních opatření a programů a k tomu, aby bylo vyčleněno více finančních prostředků, zejména pro osoby se zdravotním postižením;

59. bere na vědomí hodnocení Komise, podle kterého ERF pozitivně přispěly k výsledkům rozvoje na úrovni jednotlivých zemí, ale vyjadřuje znepokojení nad tím, že výsledky na úrovni regionů byly hůře identifikovatelné; zdůrazňuje, že bylo zjištěno, že zásady vlastní odpovědnosti, řízení založeného na výsledcích a vzájemné odpovědnosti byly v rámci 11. ERF uplatňovány méně důsledně; se znepokojením zároveň bere na vědomí, že z hodnocení Komise vyplynulo, že je třeba zlepšit podávání zpráv o účinnosti ERF, aby se zvýšila odpovědnost těchto fondů; vítá skutečnost, že Komise získané zkušenosti velmi pečlivě zohlednila při sestavování nástroje NDICI – Globální Evropa a promítla je do volby ukazatelů;

60. vyzývá k důkladnému sledování a svědomitému politickému dialogu s partnerskými zeměmi a nevládními organizacemi, pokud jde o cíle, pokrok směrem k dohodnutým výsledkům a ukazatele výkonnosti; opětovně připomíná Komisi, aby lépe definovala a měřila očekávaný dopad na rozvoj a zejména aby zlepšila kontrolní mechanismus s ohledem na jednání přijímajících zemí, pokud jde o korupci, právní stát, dodržování lidských práv, řádnou správu věcí veřejných a demokracii; trvá na tom, že do tohoto strategického dialogu je třeba zapojit soukromý sektor; poukazuje na to, že je důležité provádět demokratickou kontrolu využívání rozpočtové podpory Unie v přijímajících zemích;

61. opakuje svou výzvu Komisi, aby provedla hodnocení výkonnosti dlouhodobých probíhajících projektů financovaných z ERF v jednotlivých zemích s cílem prokázat skutečný dopad investic Unie prováděných po celá desetiletí i způsob, jakým účinně napomohly hospodářskému, sociálnímu a udržitelnému rozvoji přijímajících zemí; vyzývá Komisi, aby využila zkušeností, které získala v souvislosti s projekty, jež nebyly provedeny účinně nebo efektivně, a aby v budoucnu přijímala rozhodná opatření;

62. konstatuje, že stejně jako v případě zprávy za rok 2019 Účetní dvůr nezahrnul výkonnost ERF do kapitoly 6 své zprávy o výkonnosti rozpočtu Unie nazvané „Globální Evropa“; podotýká, že Účetní dvůr doposud neprovedl horizontální a podrobné hodnocení výkonnosti ERF; bere na vědomí, že v souvislosti se zahrnutím ERF do rozpočtu bude Účetní dvůr rovněž provádět audit nového ERF jako součásti dlouhodobého rozpočtu Unie;

63. bere na vědomí příspěvek ERF k cílům GŘ INTPA, konkrétně cíli 14 (lidský rozvoj) a cíli 12 (udržitelná pracovní místa); připomíná, že zdraví, genderová rovnost, vzdělání, zaměstnanost a zlepšení životních podmínek jsou ústředními prvky vnější činnosti Unie, zejména pokud jde o zranitelné skupiny obyvatelstva, včetně migrantů a uprchlíků; uznává, že pandemie COVID-19 v mnoha ohledech narušila fungování společnosti, zvrátila pokrok v lidském rozvoji dosažený v posledních letech, vyvíjela tlak na zranitelné skupiny obyvatelstva, prohlubovala nerovnosti a vedla k omezení občanského a demokratického prostoru v křehkých demokraciích;

64. konstatuje, že plnění rozpočtu ERF je nyní omezeno na platby závazků učiněných v době do 31. prosince 2020 a že nyní platí pravidla nástroje NDICI – Globální Evropa a obecná rozpočtová pravidla Unie; vyzývá k důslednému uplatňování přístupu založeného na lidských právech, přičemž lidská práva musí být ústředním bodem všech opatření, a to v souladu se souborem nástrojů Komise pro tento přístup; v tomto ohledu je obzvláště znepokojen možným zneužíváním rozvojových fondů pro účely omezení mobility a kontroly hranic, včetně prostředků nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku (EUTF), a zprávami o porušování lidských práv v souvislosti s tímto svěřenským fondem EU v Libyi, Etiopii, Eritreji a Nigeru;

Příspěvky EIB

65. konstatuje, že rozvojová politika Unie bude prováděna prostřednictvím nástroje NDICI – Globální Evropa, v němž je jedním z hlavních provádějících subjektů EIB;

66. opakuje, že se očekává, že vnější operace EIB přispějí k cílům politiky Unie tím, že podpoří udržitelný hospodářský, sociální a environmentální rozvoj rozvojových zemí, zejména v nejvíce znevýhodněných zemích, jakož i soulad s cíli schválenými Unií; uznává vymýcení chudoby, mobilizaci domácích zdrojů a lidská práva jako klíčová témata v rámci unijní struktury financování rozvoje; připomíná, že zapojení zúčastněných stran je základním kamenem udržitelného rozvoje podporujícího začlenění;

67. připomíná, že EIB je vázána Listinou základních práv Evropské unie; zdůrazňuje, že zásady lidských práv jsou začleněny do jejích postupů a norem týkajících se řádné správy na úrovni projektu, mimo jiné umožněním pozastavení vyplácení prostředků v případě závažného porušování lidských práv nebo environmentálních a sociálních norem; bere na vědomí, že na konci roku 2018 byly posíleny mechanismy vyřizování stížností; žádá EIB o zajištění toho, aby byl její mechanismus vyřizování stížností snadno přístupný, včasný a účinný, aby bylo možné odhalit a napravit případná porušení lidských práv související s projekty EIB; žádá EIB, aby v této věci předložila zprávu Parlamentu a Radě guvernérů;

68. vyzývá EIB, aby prostřednictvím svých činností v rámci konkrétních mandátů, o nichž rozhodla Rada a Parlament, nadále podporovala naplňování cílů udržitelného rozvoje;

69. podporuje závěry Rady, které byly přijaty dne 14. června 2021 a v nichž Rada vyzývá EIB, aby zvýšila svůj příspěvek k rozvojovému úsilí Unie prostřednictvím specializovaných strategií, silnější přítomnosti na místě na celém světě a lepší koordinace s partnery v rámci skutečného přístupu „tým Evropa“ s cílem rozvíjet inovativní společná opatření a zajistit viditelnost financování vnější činnosti Unie;

70. zamýšlí se nad procesem vyvozování odpovědnosti, kdy je Parlament orgánem příslušným k udělení absolutoria, s výjimkou investiční facility, kterou spravuje EIB, a je tudíž mimo rámec auditu Účetního dvora[31];

Nouzové svěřenské fondy Evropské unie pro Afriku (EUTF)

71. připomíná, že v rámci ERF byly zřízeny dva nouzové svěřenské fondy, konkrétně Nouzový svěřenský fond EU pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe (dále jen „nouzový svěřenský fond pro Afriku“) a Svěřenský fond EU Bêkou pro Středoafrickou republiku (dále jen „svěřenský fond Bêkou“); připomíná, že Parlament pravidelně vyjadřuje stanovisko, že Komise zajistí, aby každý svěřenský fond, který byl zřízen jako nový nástroj pro rozvoj, byl vždy v souladu s celkovou strategií a cíli rozvojové politiky Unie, tj. se snižováním a v dlouhodobém horizontu také s vymýcením chudoby, jak je zakotveno v článku 208 SFEU, a musí zejména zajistit, aby přijímající země obdržely podporu nejen při řešení základních příčin migrace, včetně nelegálního migračního toku, ale také při podpoře odolnosti, hospodářských a rovných příležitostí, bezpečnosti obyvatelstva a lidského a sociálního rozvoje;

72. konstatuje, že příspěvky ERF do fondů EUTF se zvýšily z 600 milionů EUR v roce 2019 na 800 milionů EUR v roce 2020, přičemž dodatečné prostředky ERF do nouzového svěřenského fondu pro Afriku byly použity na řešení konkrétních problémových oblastí v regionech Sahelu, Čadského jezera a Afrického rohu, např. na bezpečnostní problémy, zásadní stabilizační úsilí a reakci na pandemii COVID-19; vyzývá Komisi, aby i nadále monitorovala a v reakci na nedávnou výzvu Parlamentu[32] vytvořila účinný a nezávislý monitorovací mechanismus pro hodnocení konečného určení projektů EUTF souvisejících s migrací, pokud dojde k porušení základních práv, a aby o výsledcích těchto projektů informovala orgán příslušný k udělení absolutoria;

73. bere na vědomí finanční příspěvek ERF do svěřenského fondu Bêkou, který má pomoci Středoafrické republice vymanit se z krize COVID-19 a podpořit její obnovu a rozvoj; vyjadřuje znepokojení nad vlivem Wagnerovy skupiny na středoafrické ozbrojené síly; připomíná své usnesení ze dne 25. listopadu 2021 o porušování lidských práv soukromými vojenskými a bezpečnostními společnostmi, zejména Wagnerovou skupinou; znovu vyzývá Komisi k zajištění, aby finanční prostředky Unie nemohly přijímající země za žádných okolností využít k financování soukromých vojenských společností, o nichž je známo, že porušují lidská práva; bere na vědomí, že Komise se z důvodu obav týkajících se činnosti Wagnerovy skupiny rozhodla dočasně pozastavit svou vojenskou výcvikovou misi; v tomto ohledu konstatuje, že v prosinci 2021 se Unie rozhodla zavést vůči Wagnerově skupině omezující opatření; vyzývá Komisi k zajištění, aby zejména s ohledem na současnou válku na Ukrajině nebyly přímo ani nepřímo vypláceny žádné finanční prostředky ruským dodavatelům nebo subdodavatelům; dále vyzývá Komisi, aby na toto téma upozornila ve svém dvoustranném dialogu se všemi příslušnými zeměmi, a vybízí státy, aby byly plně transparentní, pokud jde o uzavírání smluv o vojenských podpůrných službách, a aby v tomto ohledu informovaly zejména o počtu, úkolech a liniích velení soukromých vojenských a bezpečnostních společností přítomných na jejich území, jakož i o vybavení používaném k plnění jejich smluv;

74. konstatuje, že hodnocení v polovině období týkající se nouzového svěřenského fondu pro Afriku bylo uzavřeno v roce 2020; bere na vědomí hlavní zjištění zprávy o hodnocení, že nouzový svěřenský fond pro Afriku má jako krátkodobý nástroj příliš široký mandát k řešení základních příčin migrace, a vyjadřuje znepokojení nad některými zásadními aspekty, na které tato zpráva poukazuje; konstatuje, že je třeba lépe řešit problémy související s migrací v rámci Afriky, která představuje téměř 90 % migračních toků v Africe; žádá Komisi, aby zajistila, že se ve své činnosti více zaměří na vymýcení chudoby v souladu s hlavním cílem ERF a v zájmu řešení základních příčin migrace; konstatuje, že nouzovému svěřenskému fondu pro Afriku se podařilo jen omezeně přispět k větším hospodářským příležitostem a vyšší zaměstnanosti; podporuje doporučení uvedené ve zprávě o hodnocení, v němž se uvádí, že podpora Unie určená na hospodářské příležitosti a vytváření pracovních míst by měla být pokud možno přizpůsobena dynamice místního trhu práce a aktérům, kteří na něm působí, a že by měly být využity investice soukromého sektoru[33]; jednoznačně podporuje požadavek, aby bylo přinejmenším jeden rok po ukončení všech činností nouzového svěřenského fondu pro Afriku provedeno hodnocení ex post (včetně hodnocení výkonnosti);

 75. znovu vyzývá Komisi, aby předložila spolehlivou studii, jež se bude zabývat posouzením rizik v souvislosti s dopady všech projektů zaměřených na výcvik a vybavení bezpečnostních sil afrických zemí na lidská práva;

76. vítá rozhodnutí Komise zrušit přidělení prostředků z nouzového svěřenského fondu pro Afriku, které byly původně přiděleny Eritreji, zejména v případě zakázky na opravu silnic, při jejíž realizaci byla využívána nucená práce;

77. opakuje, že zřizování nových svěřenských fondů by mělo být podmíněno plným zapojením Parlamentu do rozhodovacího procesu a tím, že mu budou uděleny řádné kontrolní pravomoci; v tomto ohledu připomíná žádost o revizi finančního nařízení, která by Parlamentu umožnila účinně vykonávat jeho úlohu demokratického dohledu a kontroly;

Rizika a výzvy související s poskytováním pomoci z ERF

78. znovu připomíná, že řádná správa věcí veřejných, právní stát a dodržování lidských práv jsou nezbytnými předpoklady pro to, aby byla pomoc účinná; vyzývá Komisi, aby při schvalování finanční pomoci pečlivě sledovala stav právního státu, dodržování mezinárodních smluv a dvoustranných dohod a dodržování lidských práv v přijímajících zemích; vyzývá Komisi, aby důsledněji využívala doložku obsaženou ve finančních dohodách s partnerskými zeměmi, která Komisi umožňuje pozastavit nebo ukončit dohodu v případě porušení povinnosti týkající se dodržování lidských práv, demokratických zásad a právního státu;

79. je znepokojen tím, že Komise odmítla doporučení Parlamentu zahrnout do příští výroční zprávy o činnosti strukturované posouzení a hodnocení pomoci a podávání zpráv o výsledcích a dopadu činností ERF; konstatuje, že dopad činností ERF již byl podle Komise posouzen prostřednictvím toho, že byla vypracována a Parlamentu předložena výroční zpráva o provádění nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, ale připomíná, že část 1 výroční zprávy o činnosti GŘ INTPA nerozlišuje mezi činnostmi souhrnného rozpočtu a ERF, kvůli čemuž je složité posoudit prohlášení Komise, že ERF dosáhly významných výsledků v oblasti snižování chudoby; domnívá se, že aby Parlament mohl plnit svoji úlohu orgánu příslušného k udělení absolutoria, musí mít k dispozici veškeré dostupné potřebné údaje, aby mohl zhodnotit ERF a jejich dopad; vyzývá Komisi, aby svůj postoj přehodnotila a této žádosti Parlamentu vyhověla;

80. uznává, že ERF se zaměřují především na kontinentální africké země, a domnívá se, že ostrovní země, z nichž některé jsou členskými státy AKT, a zejména malé ostrovní rozvojové země by v rámci politických cílů a projektů neměly být opomíjeny; vyzývá Komisi, aby zajistila větší součinnost a lepší soudržnost s vnitřní a horizontální politikou Unie týkající se malých ostrovních rozvojových států, nejvzdálenějších zemí a území Unie a nejvzdálenějších regionů Unie;

81. vyzývá Komisi k zajištění toho, aby všem zámořským zemím a územím plynuly výhody z financování spravedlivě a stejnou měrou; vyzývá Komisi, aby dále podporovala správy zámořských zemí a území při provádění projektů ERF, zejména prostřednictvím odborné přípravy a technické pomoci;

82. konstatuje, že nový mechanismus financování rozvojové spolupráce, tedy nástroj NDICI – Globální Evropa, spojuje všechny předcházející možnosti financování do jednoho nástroje, který je součástí ročního rozpočtu Unie a víceletého finančního rámce na období 2021–2027; připomíná, že začlenění ERF do rozpočtu Unie bylo dlouhodobým požadavkem Parlamentu a že byly posíleny rozpočtové zásady, zejména zásada jednotnosti a zásada ročního rozpočtu; konstatuje, že nástroj NDICI – Globální Evropa je v současnosti hlavním finančním nástrojem pro vnější činnost Unie, přičemž celkem přidělí 79,5 miliardy EUR (v běžných cenách) na období 2021–2027; konstatuje, že nástroj NDICI – Globální Evropa zjednodušuje financování vnější činnosti ze strany Unie a vztahuje se na spolupráci se všemi třetími zeměmi s výjimkou zemí připravujících se na přistoupení do Unie (země západního Balkánu) a Turecka; navíc konstatuje, že výdaje na rozvoj tak budou plně podléhat demokratické kontrole Parlamentu; vítá rovněž skutečnost, že v rámci nástroje NDICI – Globální Evropa budou mít zámořské země a území možnost získat více finančních prostředků z rozpočtu Unie;

83. konstatuje, že Komise je odhodlána posílit soudržnost politiky mezi vnitřní a vnější činností; zdůrazňuje, že je zapotřebí posílit soudržnost činnosti Unie v regionu AKT a zároveň zajistit, aby prioritou byly rozvojové cíle a aby se politická opatření týkající se zámořských zemí a území týkala rozvoje jejich příhraničních regionů a byla v souladu s prioritami Unie;

84. konstatuje, že 73,3 % smluv s členskými státy bylo podepsáno pouze se dvěma vnitrostátními rozvojovými agenturami členských států (konkrétně z Francie a Německa), přičemž agentura Agence française de développement představuje 67 % smluv podepsaných s francouzskými agenturami a agentura Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit představuje 72 % smluv podepsaných s německými agenturami; uznává jejich odborné znalosti, domnívá se však, že je nezbytné více usilovat o prosazování vize většího počtu vnitrostátních rozvojových agentur; vítá úsilí, které v tomto ohledu vyvíjí Komise, včetně přípravy studie, jejímž cílem je určit silné stránky každého partnera v členských státech, aby bylo možné posoudit, jak by mohli v budoucnu lépe přispět; žádá Komisi, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria poskytla zprávu o této studii, jakmile bude k dispozici;

85. připomíná, že zprávy sdělovacích prostředků poukázaly na to, že finanční prostředky přidělené v rámci ERF, které byly použity na projekty veřejné infrastruktury v Demokratické republice Kongo, byly vyplaceny společnosti, která je propojena s dobře známým finančníkem Hizballáhu; konstatuje, že Komise neměla v okamžiku zadání uvedených zakázek o údajných vazbách mezi touto společností a tímto finančníkem k dispozici žádné informace a že kromě jedné byly všechny zakázky uspokojivě dokončeny; připomíná však závazek Unie k nulové toleranci vůči podezření z podvodu, korupce a financování činností spojených s terorismem a její povinnost zabránit tomu, aby evropské financování nepřímo podporovalo trestnou a teroristickou činnost; požaduje, aby Komise aktualizovala svá pravidla pro zadávání veřejných zakázek a zpětnou kontrolu s cílem zlepšit ověřování spolehlivosti příjemců a jejich vazeb;

Opatření v návaznosti na udělení absolutoria za rok 2019

86. konstatuje, že zpráva o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria za rozpočtový rok 2019 byla řádně zveřejněna v červenci 2021; konstatuje, že podrobné odpovědi na konkrétní požadavky Parlamentu obsažené v usnesení o udělení absolutoria byly předloženy se zpožděním, ale vítá, že Komise v odpovědi na písemné otázky souhlasila s poskytnutím předběžné kopie opatření přijatých v návaznosti na udělení absolutoria ERF; připomíná, že je důležité mít podrobné informace o následných opatřeních k dispozici včas, neboť jsou podstatnou součástí postupu udělování absolutoria;

87. upozorňuje na kontext, v němž je nyní poskytována oficiální rozvojová pomoc, a sice opakující se nedostatek finančních prostředků, pandemie COVID-19, zhoršující se krize v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti, neustávající růst potřeb humanitární pomoci a nedostatek prostředků na jejich řádné řešení, skutečnost, že nejméně rozvinuté země a další rozvojové země trpí akutním nedostatkem finančních a technických zdrojů, a nemohou tedy reagovat na problémy, před kterými stojí, obrat k horšímu, pokud jde o pokrok při plnění klíčových cílů udržitelného rozvoje a Pařížské dohody o změně klimatu (dále jen „Pařížská dohoda“), a to včetně cílů, jež se týkají vymýcení chudoby a hladu, a přetrvávající globální neschopnost zintenzivnit opatření v oblasti klimatu s ohledem na naléhavou potřebu dosáhnout cílů Pařížské dohody způsobem slučitelným s cílem omezit globální oteplování pod 1,5 °C a zlepšit odolnost vůči nepříznivým dopadům změny klimatu;

88. vyjadřuje zklamání nad tím, že Komise stále nepřijala zásadní opatření na základě doporučení, která byla obsažena v externím hodnocení soudržnosti politik Unie ve prospěch rozvoje[34], jehož provedení Komise zadala a které obdržela v roce 2018; vyjadřuje politování nad nedostatkem transparentnosti při zadávání veřejných zakázek;

89. vyjadřuje politování nad tím, že v průběhu postupu udělování absolutoria za rok 2019 nebyla přijata opatření v reakci na některé požadavky Parlamentu, a vyzývá Komisi, aby předložila důkladnější analýzu doporučení Parlamentu.

 

STANOVISKO VÝBORU PRO ROZVOJ (3.3.2022)

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k udělení absolutoria za plnění rozpočtu 8., 9., 10. a 11. Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2020

(2021/2158(DEC))

Zpravodaj: Charles Goerens

 

 

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. upozorňuje na kontext, v němž je nyní poskytována oficiální rozvojová pomoc (ODA), a sice opakující se nedostatek finančních prostředků, pandemie COVID-19, zhoršující se krize v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti, neustávající růst potřeb humanitární pomoci a nedostatek prostředků na jejich řádné řešení, skutečnost, že nejméně rozvinuté země a další rozvojové země zjevně naprosto nemají dostatečné finanční a technické zdroje na to, aby reagovaly na výzvy, jimž čelí, obrat k horšímu, pokud jde o pokrok při plnění klíčových cílů udržitelného rozvoje a Pařížské dohody o změně klimatu (Pařížská dohoda), a to včetně cílů, jež se týkají vymýcení chudoby a hladu, a přetrvávající globální neschopnost zintenzivnit opatření v oblasti klimatu s ohledem na naléhavou potřebu dosáhnout cílů Pařížské dohody způsobem slučitelným s cílem omezit globální oteplování pod 1,5 °C, jakož i zlepšit odolnost vůči nepříznivým dopadům změny klimatu;

2. trvá na tom, aby Unie a její členské státy zvýšily svou oficiální rozvojovou pomoc a financování opatření v oblasti klimatu a aby současně dodržovaly vysoké standardy odpovědného financování v oblasti udržitelného rozvoje, řízení dopadů a transparentnosti, a to s cílem zajistit, aby dostály svým závazkům, usilovaly o maximální účinnost výdajů na základě zásady účinnosti pomoci a odpovědnosti partnerských zemí, a na tom, aby byla efektivněji a systematičtěji uplatňována zásada soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a bylo vyvinuto nové úsilí o vytvoření příznivého mezinárodního prostředí pro mobilizaci domácích zdrojů; zastává názor, že dobře fungující soudržnost politik ve prospěch rozvoje a podpora mobilizace domácích příjmů za účelem snížení strukturálních rozdílů a rozšíření fiskálního prostoru v zájmu zmírnění dopadů pandemie a posílení investic pro udržitelné a inkluzivní oživení by měly být považovány za součást řádného finančního řízení, neboť se jedná o způsob, jak zvýšit účinnost opatření Unie, která zahrnují konkrétní iniciativy, jako je podpora boje proti korupci a rozvoje progresivních daňových systémů, boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům;

3. vyjadřuje zklamání nad tím, že Komise stále nepřijala zásadní opatření na základě doporučení, která byla obsažena v externím hodnocení soudržnosti politik Unie ve prospěch rozvoje[35], jehož provedení Komise zadala a které obdržela v roce 2018; vyjadřuje politování nad nedostatkem transparentnosti při zadávání veřejných zakázek; zdůrazňuje, že v zájmu dosažení cílů účinnosti pomoci je třeba vyvinout ještě větší úsilí o dodržování zásad soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, zejména pokud jde o politiky Unie v oblasti obchodu, zemědělství, rybolovu, životního prostředí, klimatu, migrace a zahraniční a bezpečnostní politiky; opakuje, že soudržnost politik ve prospěch rozvoje musí být důležitým cílem společného přístupu navrženého v nástroji NDICI – Globální Evropa; opakuje svou výzvu k provedení hloubkové analýzy dopadu dohod o hospodářském partnerství na místní hospodářství a obchod v rámci regionu s cílem řešit obavy ohledně jejich provádění, pokud jde o regionální integraci a industrializaci;

4. vyzývá Komisi, aby v souvislosti s novým finančním nástrojem NDICI – Globální Evropa, který navazuje na Evropský rozvojový fond (ERF), uváděla od samého počátku provádění opatření NDICI – Globální Evropa informace rozčleněné podle jednotlivých zemí o všech opatřeních financovaných prostřednictvím tohoto nástroje, ať už jsou spolufinancována prostřednictvím grantů nebo půjček od jakéhokoli jiného subjektu, či nikoli, pokud jde o výši finančních prostředků Unie a výsledky, přičemž tyto informace by měly být poskytovány standardizovaným a ve spolupráci s členskými státy harmonizovaným způsobem a tak, aby byly snadno srozumitelné pro občany Unie i občany v partnerských zemích;

5. podporuje doporučení uvedená ve výroční zprávě Účetního dvora, zejména to, že mezinárodní organizace musí Účetnímu dvoru poskytovat úplný, neomezený a včasný přístup k dokumentům, a to nejen formou přístupu pouze pro čtení, aby tak Účetní dvůr mohl plnit své úkoly v souladu se SFEU[36]; vyzývá Komisi, aby přijala k zajištění tohoto přístupu nezbytná opatření;

6. všímá si vysokého počtu vyšetřování podvodů v posledních letech; vyzývá Komisi, aby zajistila větší transparentnost peněžních toků a posílila své kontrolní systémy; vítá rozhodnutí Komise zavést povinnost, podle které musí dodavatel studie týkající míry zbytkových chyb oznámit každý případ podezření na podvod týkající se rozpočtu Unie zjištěný během práce na studii míry zbytkových chyb, a trvá na tom, aby obdržel informace o pokroku v této věci;

7. konstatuje, že plnění rozpočtu ERF je nyní omezeno na platby závazků učiněných v době do 31. prosince 2020 a že nyní platí pravidla nástroje NDICI – Globální Evropa a obecná rozpočtová pravidla Unie; vyzývá k důslednému uplatňování přístupu založeného na lidských právech, přičemž ústředním bodem všech opatření musí být lidská práva, a to v souladu se souborem nástrojů Komise pro tento přístup. v tomto ohledu je obzvláště znepokojen možným zneužíváním rozvojových fondů pro účely omezení mobility a kontroly hranic, včetně prostředků nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku (EUTF), a zprávami o porušování lidských práv v souvislosti se svěřenským fondem EU v Libyi, Etiopii, Eritreji a Nigeru;

8. vyzývá k řádnému provádění horizontálních výdajových cílů stanovených v nástroji NDICI – Globální Evropa a k náležitému podávání zpráv o těchto cílech, zejména pokud jde o cíl související  s biologickou rozmanitostí, který není samostatným cílem stanoveným v nařízení, ale týká se příspěvku k celkovému cíli biologické rozmanitosti podle víceletého finančního rámce, kterým je to, aby v roce 2024 bylo na biologickou rozmanitost vyčleněno 7,5 % ročních výdajů a od roku 2026 a dále 10 % ročních výdajů; očekává, že Komise co nejdříve přijme účinnou, transparentní a komplexní metodiku pro sledování biologické rozmanitosti, která bude vypracována za plného zapojení Evropského parlamentu a ohledně níž by měl být Evropský parlament konzultován před zveřejněním návrhu rozpočtu na rok 2023;

9. zdůrazňuje, že projekty financované z nástroje NDICI – Globální Evropa musejí být prověřovány z hlediska dopadu na životní prostředí a klima a sociálního dopadu a že pokud se zjistí, že projekty na tyto oblasti dopad mají, musí být zajištěna udržitelnost těchto oblastí, tak aby byl minimalizován škodlivý dopad a maximalizovány přínosy pro klima a životní prostředí a sociální oblast; připomíná, že Unie a členské státy se podle čl. 2 odst. 1 písm. c) Pařížské dohody zavázaly přizpůsobit veřejné i soukromé finanční toky tak, aby byly slučitelné s cílem omezit globální oteplování na 1,5 °C; zdůrazňuje, že to vyžaduje postupné ukončení všech přímých i nepřímých dotací na fosilní paliva, k němuž by mělo dojít co nejdříve, nejpozději však do roku 2025;

10. vyjadřuje politování nad nahlášeným případem nedostatečné transparentnosti zakázek na provedení práce, které podepsala Komise s cílem posílit zajišťování potravin v Kamerunu a u nichž se hodnotící kritéria použitá pro zadání zakázky lišila od kritérií zveřejněných v oznámení o nabídkovém řízení, v důsledku čehož nabídka nezpůsobilá; vyzývá Komisi, aby zabránila tomu, aby se při zadávání veřejných zakázek vyskytovala jakákoli netransparentnost;

11. vyzývá Komisi a Evropskou investiční banku, aby předložily zprávu o výkonnosti a účinnosti tohoto rozpočtu;

12. vyjadřuje politování nad tím, že obzvláště jsou chybami zatíženy výdaje s mezinárodními organizacemi zaznamenané v roce 2020 v rámci 8., 9., 10. a 11. ERF; zdůrazňuje, že chyby se objevují převážně v operacích týkajících se grantů a dohod o příspěvcích a pověřovacích dohod prováděných mezinárodními organizacemi, a že u zkoumaných operací tohoto typu obsahovalo 40,3 % z nich vyčíslitelné chyby, což je velké množství; zdůrazňuje, že Účetní dvůr[37] uvedl, že u 13 z těchto případů s chybami měla Komise dostatek informací k tomu, aby chybám předešla nebo je odhalila před schválením výdajů; naléhavě žádá Komisi, aby v reakci na tato zjištění vypracovala podrobná vysvětlení a také předložila Evropskému parlamentu jasný plán obsahující nezbytné kroky k nápravě této vysoce znepokojivé situace;

13. připomíná, že zranitelným skupinám obyvatel by měla být věnována zvláštní pozornost vzhledem k tomu, že čelí větším obtížím, pokud jde o přístupnost; vyzývá k přijetí konkrétních opatření a programů, jakož i k tomu, aby bylo vyčleněno více finančních prostředků, zejména pro osoby se zdravotním postižením;

14. zdůrazňuje, že členské státy musí v nadcházejících letech i nadále investovat do očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 a dalších očkovacích látek pro rozvojové země a rovněž přispívat ke zlepšení distribučních řetězců;

15. zdůrazňuje, jak důležití jsou dárci, a význam toho, aby nerostlo dluhové břemeno; naléhavě žádá Unii a její členské státy, aby jako první krok a nad rámec přislíbeného dluhového moratoria připravily novou iniciativu na odpuštění dluhu vysoce zadlužených chudých zemí; v obecnější rovině vyzývá k vytvoření mnohostranného mechanismu restrukturalizace dluhu s cílem řešit dopad krize a finanční požadavky Agendy pro udržitelný rozvoj 2030.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	28.2.2022
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	22 2 2
Členové přítomní při konečném hlasování	Barry Andrews, Eric Andrieu, Anna-Michelle Asimakopoulou, Hildegard Bentele, Dominique Bilde, Udo Bullmann, Catherine Chabaud, Antoni Comín i Oliveres, Ryszard Czarnecki, Gianna Gancia, Charles Goerens, Mónica Silvana González, Pierrette Herzberger-Fofana, György Hölvényi, Rasa Juknevičienė, Beata Kempa, Karsten Lucke, Pierfrancesco Majorino, Erik Marquardt, Janina Ochojska, Christian Sagartz, Tomas Tobé, Miguel Urbán Crespo, Bernhard Zimniok
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	María Soraya Rodríguez Ramos, Caroline Roose

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

22	+
ECR	Ryszard Czarnecki,
NI	Antoni Comín i Oliveres
PPE	Anna-Michelle Asimakopoulou, Hildegard Bentele, György Hölvényi, Rasa Juknevičienė, Janina Ochojska, Christian Sagartz, Tomas Tobé
Renew	Barry Andrews, Catherine Chabaud, Charles Goerens, María Soraya Rodríguez Ramos
S&D	Eric Andrieu, Udo Bullmann, Mónica Silvana González, Karsten Lucke, Pierfrancesco Majorino
The Left	Miguel Urbán Crespo
Verts/ALE	Pierette Herzberger-Fofana, Erik Marquardt, Caroline Roose

 

2	-
ID	Dominique Bilde, Bernhard Zimniok

 

2	0
ECR	Beata Kempa
ID	Gianna Gancia

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

 

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí	31.3.2022
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	26 4 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Matteo Adinolfi, Gilles Boyer, Olivier Chastel, Caterina Chinnici, Lefteris Christoforou, Corina Crețu, Ryszard Czarnecki, Bas Eickhout, José Manuel Fernandes, Raffaele Fitto, Luke Ming Flanagan, Isabel García Muñoz, Monika Hohlmeier, Jean-François Jalkh, Pierre Karleskind, Mislav Kolakušić, Joachim Kuhs, Ryszard Antoni Legutko, Claudiu Manda, Alin Mituța, Jan Olbrycht, Younous Omarjee, Tsvetelina Penkova, Markus Pieper, Michèle Rivasi, Petri Sarvamaa, Viola Von Cramon-Taubadel, Angelika Winzig, Lara Wolters, Tomáš Zdechovský

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

26	+
ECR	Ryszard Czarnecki, Raffaele Fitto, Ryszard Antoni Legutko
PPE	Lefteris Christoforou, José Manuel Fernandes, Monika Hohlmeier, Jan Olbrycht, Markus Pieper, Petri Sarvamaa, Angelika Winzig, Tomáš Zdechovský
Renew	Gilles Boyer, Olivier Chastel, Pierre Karleskind, Alin Mituța
S&D	Caterina Chinnici, Corina Crețu, Isabel García Muñoz, Claudiu Manda, Tsvetelina Penkova, Lara Wolters
The Left	Luke Ming Flanagan, Younous Omarjee
Verts/ALE	Bas Eickhout, Michèle Rivasi, Viola Von Cramon-Taubadel

 

4	-
ID	Matteo Adinolfi, Jean-François Jalkh, Joachim Kuhs
NI	Mislav Kolakušić

 

0	0

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

• [1] Úř. věst. C (bude doplněno), 18.10.2021, s. (bude doplněno).
• [2] Úř. věst. C (bude doplněno), 18.10.2021, s. (bude doplněno).
• [3] Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.
• [4] Úř. věst. L 287, 4.11.2010, s. 3.
• [5] Úř. věst. L 344, 19.12.2010, s. 1.
• [6] Úř. věst. L 156, 29.5.1998, s. 108.
• [7] Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 355.
• [8] Úř. věst. L 210, 6.8.2013, s. 1.
• [9] Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 53.
• [10] Úř. věst. L 83, 1.4.2003, s. 1.
• [11] Úř. věst. L 78, 19.3.2008, s. 1.
• [12] Úř. věst. L 58, 3.3.2015, s. 17.
• [13] Úř. věst. C (bude doplněno), 18.10.2021, s. (bude doplněno).
• [14] Úř. věst. C (bude doplněno), 18.10.2021, s. (bude doplněno).
• [15] Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.
• [16] Úř. věst. L 287, 4.11.2010, s. 3.
• [17] Úř. věst. L 344, 19.12.2010, s. 1.
• [18] Úř. věst. L 156, 29.5.1998, s. 108.
• [19] Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 355.
• [20] Úř. věst. L 210, 6.8.2013, s. 1.
• [21] Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 53.
• [22] Úř. věst. L 83, 1.4.2003, s. 1.
• [23] Úř. věst. L 78, 19.3.2008, s. 1.
• [24] Úř. věst. L 58, 3.3.2015, s. 17.
• [25] Nařízení Rady (EU) 2018/1877 ze dne 26. listopadu 2018 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond a o zrušení nařízení (EU) 2015/323 (Úř. věst. L 307, 3.12.2018, s. 1).
• [27] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1).
• [28]  https://ec.europa.eu/info/system/files/annual-activity-report-2020-international-partnerships-annexes_en.pdf, s. 446-447.
• [29] https://ec.europa.eu/international-partnerships/system/files/budget-support-guidelines-2017_en.pdf
• [30] Přehled trhu s očkovacími látkami proti COVID-19, oddělení dodávek UNICEF, https://www.unicef.org/supply/covid-19-vaccine-market-dashboard
• [31] Viz články 43, 48–50 a 58 nařízení Rady (EU) 2015/323 ze dne 2. března 2015 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond (Úř. věst. L 58, 3.3.2015, s. 17). V roce 2012 byla uzavřena trojstranná dohoda mezi EIB, Komisí a EÚD (článek 134 nařízení Rady (ES) č. 215/2008 ze dne 18. února 2008 o finančním nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond (Úř. věst. L 78, 19.3.2008, s. 1)), která stanovila pravidla pro audit těchto operací EÚD.
• [32] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. října 2021 o zprávě o provádění týkající se svěřenských fondů EU a nástroje pro uprchlíky v Turecku (2020/2045(INI))
• [33] https://ec.europa.eu/info/system/files/annual-activity-report-2020-international-partnerships-annexes_en.pdf, s. 731
• [34] https://ec.europa.eu/international-partnerships/system/files/pcd-main-report_en.pdf
• [35] https://ec.europa.eu/international-partnerships/system/files/pcd-main-report_en.pdf
• [36] Článek 287 Smlouvy o fungování Evropské unie: „[...] fyzické nebo právnické osoby přijímající platby z rozpočtu [...] předají Účetnímu dvoru na jeho žádost veškeré podklady a informace nezbytné pro splnění jeho úkolů.“
• [37] https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/annualreports-2020/annualreports-2020_CS.pdf