ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2019/631, pokud jde o zpřísnění výkonnostních norem pro emise CO₂ pro nové osobní automobily a nová lehká užitková vozidla v souladu s ambicióznějšími cíli Unie v oblasti klimatu

18.5.2022 - (COM(2021)0556 – C9‑0322/2021 – 2021/0197(COD)) - ***I

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Zpravodaj: Jan Huitema

Pozměňovací návrhy

• 001-071 (PDF - 296 KB)
• 001-071 (DOC - 72 KB)
• 072-076 (PDF - 137 KB)
• 072-076 (DOC - 37 KB)
• 077-079 (PDF - 148 KB)
• 077-079 (DOC - 81 KB)
• 080-080 (PDF - 111 KB)
• 080-080 (DOC - 70 KB)
• 081-090 (PDF - 144 KB)
• 081-090 (DOC - 41 KB)
• 091-099 (PDF - 133 KB)
• 091-099 (DOC - 40 KB)
• 100-109 (PDF - 153 KB)
• 100-109 (DOC - 46 KB)
• 110-118 (PDF - 139 KB)
• 110-118 (DOC - 43 KB)
• 119-120 (PDF - 97 KB)
• 119-120 (DOC - 31 KB)
• 121-122 (PDF - 110 KB)
• 121-122 (DOC - 75 KB)
• 123-129 (PDF - 170 KB)
• 123-129 (DOC - 43 KB)
• 130-130 (PDF - 146 KB)
• 130-130 (DOC - 74 KB)
• 131-131 (PDF - 266 KB)
• 131-131 (DOC - 79 KB)
• 132-132 (PDF - 101 KB)
• 132-132 (DOC - 49 KB)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2019/631, pokud jde o zpřísnění výkonnostních norem pro emise CO2 pro nové osobní automobily a nová lehká užitková vozidla v souladu s ambicióznějšími cíli Unie v oblasti klimatu

(COM(2021)0556 – C9‑0322/2021 – 2021/0197(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0556),

– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9‑0322/2021),

– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené Seanad Éireann v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. ledna 2022,

– s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 27. ledna 2022,

– s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

– s ohledem na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro dopravu a cestovní ruch,

– s ohledem na návrh Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A9-0150/2022),

1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3. pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

 

Pozměňovací návrh  1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(1) Pařížská dohoda přijatá v prosinci 2015 na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vstoupila v platnost v listopadu 2016 (dále jen „Pařížská dohoda“). Její smluvní strany se dohodly, že udrží globální průměrný nárůst teploty výrazně pod 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a budou usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí.	(1) Pařížská dohoda přijatá v prosinci 2015 na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vstoupila v platnost v listopadu 2016 (dále jen „Pařížská dohoda“). Její smluvní strany se dohodly, že udrží globální průměrný nárůst teploty výrazně pod 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a budou usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. Přijetím Klimatického paktu z Glasgow v listopadu 2021 jeho smluvní strany uznaly, že udržení nárůstu průměrné globální teploty na 1,5 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí by výrazně snížilo rizika a dopady změny klimatu, a zavázaly se, že do konce roku 2022 posílí své cíle pro rok 2030, aby urychlily opatření v oblasti klimatu v tomto kritickém desetiletí a odstranily rozdíl v ambicích, pokud jde o cíl 1,5 °C.

Pozměňovací návrh  2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(2) Řešení problémů souvisejících s klimatem a životním prostředím a dosažení cílů Pařížské dohody jsou jádrem sdělení o „Zelené dohodě pro Evropu“, které Komise přijala 11. prosince 201923. Ve světle velmi závažných dopadů pandemie COVID-19 na zdraví a hospodářský blahobyt nezbytnost a hodnota Zelené dohody pro Evropu jen vzrostla.	(2) Řešení problémů souvisejících s klimatem a životním prostředím a dosažení cílů Pařížské dohody jsou jádrem sdělení o „Zelené dohodě pro Evropu“, které Komise přijala 11. prosince 201923. Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu vyzval k nezbytnému přechodu na klimaticky neutrální společnost nejpozději do roku 2050 a ve svém usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze vyhlásil stav nouze v oblasti klimatu a životního prostředí. Ve světle velmi závažných dopadů pandemie COVID-19 na zdraví a hospodářský blahobyt nezbytnost a hodnota Zelené dohody pro Evropu jen vzrostla.
_________________	_________________
23 Sdělení Komise – Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 640 final ze dne 11. prosince 2019.	23 Sdělení Komise – Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 640 final ze dne 11. prosince 2019.

Pozměňovací návrh  3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(3) Zelená dohoda pro Evropu kombinuje komplexní soubor vzájemně se posilujících opatření a iniciativ, jejichž cílem je dosáhnout klimatické neutrality v EU do roku 2050, a vytyčuje novou strategii růstu, jejímž cílem je přeměnit Unii ve spravedlivou a prosperující společnost s moderním a konkurenceschopným hospodářstvím účinně využívajícím zdroje, ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Jejím cílem je rovněž chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Tento přechod se zároveň dotýká rozdílně žen a mužů a má zvláštní dopad na některé znevýhodněné skupiny, jako jsou starší lidé, osoby se zdravotním postižením a osoby s menšinovým rasovým nebo etnickým původem. Je proto třeba zajistit, aby byl přechod spravedlivý a inkluzivní a nikdo při něm nezůstal opomenut.	(3) EU chce do roku 2050 vytyčit novou strategii růstu, jež bude zaměřena na transformaci Unie ve spravedlivou a prosperující společnost s moderním a konkurenceschopným hospodářstvím účinně využívajícím zdroje a s dynamickými průmyslovými odvětvími, která budou ve svých oborech i nadále vedoucími světovými hráči a globální hnací silou inovací, při zajištění vysoce placených kvalitních pracovních míst v Unii. Jejím cílem je rovněž chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. V tomto smyslu stanoví osmý akční program pro životní prostředí, který trvá do roku 2030, cíl urychlit ekologický přechod na klimaticky neutrální, udržitelné, netoxické, na obnovitelných zdrojích založené, odolné a konkurenceschopné oběhové hospodářství, a to spravedlivým, rovným a inkluzivním způsobem, a chránit, obnovovat a zlepšovat stav životního prostředí, přičemž podporuje soubor opatření a iniciativ oznámených v rámci Zelené dohody pro Evropu a staví na nich. Tento přechod se zároveň dotýká rozdílně žen a mužů a má zvláštní dopad na některé znevýhodněné a zranitelné skupiny, jako jsou starší lidé, osoby se zdravotním postižením a osoby s menšinovým rasovým nebo etnickým původem a jednotlivci a domácnosti s nízkými nebo nižšími středními příjmy. Transformace bude mít navíc odlišný dopad na různé regiony Unie, zejména pokud jde o strukturálně znevýhodněné, okrajové a nejvzdálenější regiony. Je proto třeba zajistit, aby byl přechod spravedlivý a inkluzivní a nikdo při něm nezůstal opomenut.

Pozměňovací návrh  4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5) V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [--]24 Unie zakotvila cíl klimatické neutrality v rámci celého hospodářství do roku 2050 do právních předpisů. Toto nařízení rovněž stanoví závazný cíl snížení čistých emisí skleníkových plynů v Unii (emisí po odečtení pohlcení) do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990.	(5) V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/111924 Unie legislativně zakotvila cíl dosažení nulových čistých emisí nejpozději do roku 2050 a cíl dosáhnout v následujících letech záporných emisí. Uvedené nařízení rovněž stanoví závazný domácí průběžný cíl Unie v oblasti klimatu snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů (tj. emise po odečtení pohlcení) alespoň o 55 % oproti hodnotám z roku 1990.
_________________	_________________
24 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […/…] ze dne […] 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima), Úř. věst. L, …/… .].	24 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) (Úř. věst. L, 243, 9.7.2021, s. 1).

Pozměňovací návrh  5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(6) Očekává se, že k dosažení tohoto snížení emisí přispějí všechna hospodářská odvětví, včetně odvětví silniční dopravy.	(6) Očekává se, že k dosažení tohoto snížení emisí přispějí všechna hospodářská odvětví, včetně odvětví silniční dopravy. Odvětví dopravy je jediným odvětvím, v němž emise od roku 1990 rostou. To zahrnuje silniční dopravu s lehkými a těžkými vozidly, která společně představují více než 70 % celkových emisí z dopravy.

Pozměňovací návrh  6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6a) Je velmi důležité, aby individuální mobilita zůstala přístupná a cenově dostupná pro všechny, zejména pro osoby dojíždějící za prací, které nemají přístup ke kvalitní veřejné dopravě nebo jiným řešením v oblasti mobility.

 

Pozměňovací návrh  7

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6b) Na konferenci OSN o změně klimatu, která se konala v roce 2021 v Glasgow ve Spojeném království a která je známá jako COP26, byl přijat závazek urychlit celosvětový přechod na vozidla s nulovými emisemi. Rovněž byl přijat závazek, že tento přechod bude spravedlivý a udržitelný, aby žádný region ani komunita nezůstaly opomenuty, a konference zdůraznila význam zajištění spravedlivého přechodu pracovní síly a vytváření důstojných a kvalitních pracovních míst.

 

Pozměňovací návrh  8

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(7) Opatření stanovená v tomto nařízení jsou nezbytná jako součást soudržného a konzistentního rámce, který je nezbytný pro dosažení celkového cíle Unie snížit čisté emise skleníkových plynů.	(7) Opatření stanovená v tomto nařízení jsou nezbytná jako součást soudržného a konzistentního rámce, který je nezbytný pro dosažení celkového cíle Unie snížit čisté emise skleníkových plynů i závislost Unie na dovážených fosilních palivech, včetně dovozů ropy, které jen v roce 2018 představovaly 227,5 miliard EUR, přičemž ropa je nadále hlavním zdrojem energie spotřebovávané automobily a dodávkami (94 %). Při postupném ukončování spotřeby ropy je zásadní nepřecházet z jedné závislosti na druhou. Pro zajištění budoucí životaschopnosti evropského zpracovatelského průmyslu a posílení strategické autonomie Unie je nezbytné, aby Komise spolupracovala s členskými státy a zúčastněnými stranami z průmyslu na zabezpečení dodavatelského řetězce strategických materiálů a vzácných zemin, které jsou potřebné pro nízkouhlíkové a bezuhlíkové technologie.

Pozměňovací návrh  9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(7a) Zatímco revize tohoto nařízení je v souladu s plněním environmentálních cílů, konkrétně s dekarbonizací silniční dopravy s cílem bojovat proti změně klimatu, měla by rovněž zohlednit významné průmyslové a sociální důsledky tohoto procesu, aby byla zaručena zaměstnanost a mobilita přístupná všem.

 

Pozměňovací návrh  10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(8) Aby bylo do roku 2030 dosaženo snížení čistých emisí skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990, je nutné zpřísnit požadavky na snížení emisí stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/63125 jak pro osobní automobily, tak pro lehká užitková vozidla. Je rovněž třeba stanovit jasný postup dalšího snižování emisí po roce 2030, aby se přispělo k dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2050. Bez ambiciózních opatření v oblasti snižování emisí skleníkových plynů v silniční dopravě by bylo zapotřebí vyššího snížení emisí v jiných odvětvích, včetně těch, kde je dekarbonizace náročnější.	(8) Aby bylo do roku 2030 dosaženo snížení čistých emisí skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990 a s cílem vytyčit jasnou cestu k dosažení tohoto cíle a přispět k nezbytnému snížení emisí před rokem 2030, je nutné zpřísnit požadavky na snížení emisí stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/63125 jak pro osobní automobily, tak pro lehká užitková vozidla. Je rovněž třeba stanovit jasný postup dalšího snižování emisí po roce 2030, aby se přispělo k dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2050. Má-li být tento cíl splněn, bude dle nákladově optimálního scénáře nutné snížit emise v odvětví dopravy přibližně o 90 %, přičemž platí, že emise skleníkových plynů v odvětví dopravy v současnosti jako v jediném ze sektorů rostou. Současně je mimořádně důležité, aby doplňující legislativní akty Unie, jako je směrnice (EU) 2018/200125a, zajistily rychlé zavedení energie z obnovitelných zdrojů, aby byl vozový park Unie poháněn dodatečnou elektřinou z obnovitelných zdrojů. Bez ambiciózních opatření v oblasti snižování emisí skleníkových plynů v silniční dopravě by bylo zapotřebí vyššího snížení emisí v jiných odvětvích, včetně těch, kde je dekarbonizace náročnější. Digitální a ekologická transformace by proto měla také zohledňovat význam sociálního rozměru, a to v zájmu zajištění dostupné mobility pro všechny, včetně dopadu zdanění energie na cenovou dostupnost, přímého a nepřímého dopadu vyšších cen energie na dopravu v různých regionech Unie i odvětvových dopadů, s cílem zajistit zaměstnanost a konkurenceschopnost tohoto odvětví.
__________________	__________________
25 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 ze dne 17. dubna 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla a kterým se zrušují nařízení (ES) č. 443/2009 a (EU) č. 510/2011 (Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 13).	25 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 ze dne 17. dubna 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla a kterým se zrušují nařízení (ES) č. 443/2009 a (EU) č. 510/2011 (Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 13).

Pozměňovací návrh  11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(8a) Nedávné studie naznačují, že elektromobily na baterie jsou již v několika segmentech automobilů konkurenceschopné s konvenčními automobily, pokud jde o celkové náklady na vlastnictví. Zvýšené normy CO2 pro osobní a lehká užitková vozidla urychlí snižování celkových nákladů na vlastnictví bateriových elektrických vozidel, čímž se stanou pro všechny skupiny spotřebitelů v celé Unii atraktivnějšími než vozidla se spalovacími motory. Ambicióznější normy CO2 pro osobní a lehká užitková vozidla na období 2025–2030 rovněž urychlí dekarbonizaci trhu s ojetými vozidly ve všech segmentech, což přinese větší výhody spotřebitelům s nižšími a středními příjmy.

Pozměňovací návrh  12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(9) Zpřísněné požadavky na snižování emisí CO2 by měly motivovat ke zvyšování podílu vozidel s nulovými emisemi na trhu Unie a zároveň přinést výhody spotřebitelům a občanům, pokud jde o kvalitu ovzduší a úspory energie, a zajistit zachování inovací v hodnotovém řetězci automobilového průmyslu. V celosvětovém kontextu musí být také hodnotový řetězec automobilového průmyslu EU vedoucím aktérem probíhajícího přechodu na mobilitu s nulovými emisemi. Zpřísněné normy pro snižování emisí CO2 jsou při dosahování cílů pro vozový park, které stanovují, technologicky neutrální. K dosažení cíle nulových emisí pro vozový park jsou a zůstávají k dispozici různé technologie. Mezi vozidla s nulovými emisemi v současné době patří bateriová elektrická vozidla, vozidla poháněná palivovými články a další vozidla na vodíkový pohon a technologické inovace pokračují. Při tomto přechodu mohou i nadále hrát svou roli vozidla s nulovými a nízkými emisemi, mezi něž patří také výkonná plug-in hybridní elektrická vozidla.	(9) Zpřísněné požadavky na snižování emisí CO2 by měly motivovat ke zvyšování podílu vozidel s nulovými emisemi na trhu Unie a zároveň přinést výhody spotřebitelům a občanům, pokud jde o kvalitu ovzduší, posílení energetické bezpečnosti a efektivity a z ní plynoucí úspory energie, a zajistit zachování inovací v hodnotovém řetězci automobilového průmyslu. V celosvětovém kontextu musí být také hodnotový řetězec automobilového průmyslu EU vedoucím aktérem probíhajícího přechodu na mobilitu s nulovými emisemi. Zpřísněné normy pro snižování emisí CO2 jsou při dosahování cílů pro vozový park, které stanovují, technologicky neutrální. K dosažení cíle nulových emisí pro vozový park jsou a zůstávají k dispozici různé technologie. Mezi vozidla s nulovými emisemi v současné době patří bateriová elektrická vozidla, vozidla poháněná palivovými články a další vozidla na vodíkový pohon, přičemž technologické inovace pokračují. Při tomto přechodu mohou i nadále hrát svou roli vozidla s nulovými a nízkými emisemi, mezi něž patří také výkonná plug-in hybridní elektrická vozidla, pokud jsou zaručeny přesné a úplné údaje o výkonnosti těchto typů vozidel v souvislosti s emisemi.

Pozměňovací návrh  13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(10) V této souvislosti by měly být pro období od roku 2030 stanoveny nové přísnější cíle pro snižování emisí CO2 jak pro nové osobní automobily, tak pro nová lehká užitková vozidla. Tyto cíle by měly být stanoveny na úrovni, která bude silným signálem k urychlení zavádění vozidel s nulovými emisemi na trh Unie a k nákladově efektivní stimulaci inovací v oblasti technologií nulových emisí.	(10) V této souvislosti by měly být pro období od roku 2025 stanoveny nové přísnější cíle pro snižování emisí CO2 jak pro nové osobní automobily, tak pro nová lehká užitková vozidla. Tyto cíle by měly být stanoveny na úrovni, která bude silným signálem k urychlení zavádění vozidel s nulovými emisemi na trh Unie a k nákladově efektivní stimulaci inovací v oblasti technologií nulových emisí, přičemž budou využívat impulsu, který přinesl rekordní podíl vozidel s nulovými emisemi prodaných v roce 2021.

 

Pozměňovací návrh  14

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10a) Technologické inovace jsou předpokladem dekarbonizace mobility v Unii, a proto by měly být podporovány. Vzhledem k rostoucí mezinárodní konkurenci by Unie a členské státy měly pokračovat ve svém úsilí a zkoumat a rozvíjet iniciativy, které podporují součinnost v tomto odvětví, jako je Evropská bateriová aliance, a podporovat veřejné a soukromé investice do evropského výzkumu a inovací v oblasti automobilového průmyslu. Cílem by mělo být zachovat vedoucí postavení Evropy v oblasti technologií v tomto odvětví, rozvíjet průmyslovou excelenci v oblasti technologií budoucnosti v Unii a zajistit dlouhodobou udržitelnost a konkurenceschopnost její průmyslové základny.

Pozměňovací návrh  15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10b) Některé členské státy oznámily plány na urychlení zavádění vozidel s nulovými emisemi stanovením data ukončení používání nových osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel vypouštějících emise CO2 uvedených na trh na jejich území před datem stanoveným na úrovni Unie. Komise by měla určit možnosti, jak usnadnit členským státům přechod na lehká užitková vozidla s nulovými emisemi v souladu s těmito plány.

 

Pozměňovací návrh  16

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 c (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10c) Díky jasným regulačním signálům by měli být výrobci schopni přijímat investiční rozhodnutí. V důsledku absence těchto signálů by mohlo hrozit riziko, že automobilový průmysl v Unii ztratí konkurenceschopnost a vedoucí postavení v oblasti technologií, jestliže nebude rychle investovat, i podíl na světovém i domácím trhu.

 

Pozměňovací návrh  17

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 d (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10d) Pro vyjednávání a přijímání plánů spravedlivé územní transformace a vnitrostátních sociálních plánů pro klimatická opatření na úrovni výrobců, regionů a odvětví má zásadní význam posílení sociálního dialogu v automobilovém průmyslu. Je nezbytné zajistit transformaci pracovní síly v určité zeměpisné oblasti, a to způsobem, který odráží možnosti regionu.

Pozměňovací návrh  18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) Cíle v revidovaných výkonnostních normách pro emise CO2 by měla doplnit evropská strategie pro řešení výzev, které představuje rozšíření výroby vozidel s nulovými emisemi a souvisejících technologií, jakož i potřeba prohlubování dovedností a rekvalifikace pracovníků v tomto odvětví a ekonomická diverzifikace a přeměna činností. V případě potřeby by měla být zvážena finanční podpora na úrovni EU a členských států za účelem přilákání soukromých investic, mimo jiné prostřednictvím Evropského sociálního fondu plus, Fondu pro spravedlivou transformaci, Inovačního fondu, Nástroje pro oživení a odolnost a dalších nástrojů víceletého finančního rámce a nástroje Next Generation EU, a to v souladu s pravidly státní podpory. Revidovaná pravidla státní podpory v oblasti životního prostředí a energetiky umožní členským státům podporovat podniky při dekarbonizaci jejich výrobních procesů a zavádění ekologičtějších technologií v rámci nové průmyslové strategie.	(11) Cíle v revidovaných výkonnostních normách pro emise CO2 by měla doplnit evropská strategie pro řešení výzev, které představuje rozšíření výroby vozidel s nulovými emisemi a souvisejících technologií, při zohlednění specifik jednotlivých členských států, jakož i potřeba prohlubování dovedností a rekvalifikace pracovníků v tomto odvětví a ekonomická diverzifikace a přeměna činností za současného udržení úrovní zaměstnanosti v automobilovém průmyslu v Unii. Zvláštní pozornost je třeba věnovat dopadu tohoto přechodu na mikropodniky a malé a střední podniky v dodavatelském řetězci. V případě potřeby by měla být přidělena finanční podpora na úrovni EU a členských států za účelem přilákání soukromých investic, mimo jiné prostřednictvím Evropského sociálního fondu plus, Fondu pro spravedlivou transformaci, Inovačního fondu, Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Nástroje pro oživení a odolnost a dalších nástrojů víceletého finančního rámce a nástroje Next Generation EU, a to v souladu s pravidly státní podpory. Kromě toho by byl na úrovni Unie rovněž zapotřebí specializovaný tok finančních prostředků na transformaci v automobilovém odvětví, aby bylo možné řešit zejména případné negativní dopady na zaměstnanost. Revidovaná pravidla státní podpory v oblasti životního prostředí a energetiky umožní členským státům podporovat podniky při dekarbonizaci jejich výrobních procesů a zavádění ekologičtějších technologií v rámci nové průmyslové strategie.

Pozměňovací návrh  19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(12) Aktualizovaná nová průmyslová strategie26 předpokládá společné vypracování způsobů ekologické a digitální transformace ve spolupráci s průmyslem, veřejnými orgány, sociálními partnery a dalšími zúčastněnými stranami. V této souvislosti by měl být vypracován způsob přechodu pro ekosystém mobility, který by doplnil transformaci hodnotového řetězce automobilového průmyslu. Tento způsob by měl brát v úvahu zejména malé a střední podniky v dodavatelském řetězci automobilového průmyslu, konzultace se sociálními partnery, včetně členských států, a také vycházet z Evropské agendy dovedností s iniciativami, jako je Pakt pro dovednosti, s cílem mobilizovat soukromý sektor a další zúčastněné strany za účelem prohlubování dovedností a rekvalifikace evropské pracovní síly s ohledem na ekologickou a digitální transformaci. V rámci této cesty by se měla rovněž řešit vhodná opatření a pobídky na evropské a vnitrostátní úrovni s cílem zvýšit cenovou dostupnost vozidel s nulovými emisemi. Pokrok dosažený v rámci tohoto uceleného způsobu transformace celého ekosystému mobility by měl být každé dva roky kontrolován v rámci zprávy o pokroku, kterou bude předkládat Komise a která se bude mimo jiné zabývat pokrokem v zavádění vozidel s nulovými emisemi, vývojem jejich cen, využíváním vývoje alternativních paliv a zaváděním infrastruktury podle požadavků nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva, potenciálem inovativních technologií k dosažení klimaticky neutrální mobility, mezinárodní konkurenceschopností, investicemi do hodnotového řetězce automobilového průmyslu, prohlubováním dovedností a rekvalifikací pracovníků a přeměnou činností. Zpráva o pokroku bude rovněž vycházet z dvouletých zpráv o pokroku, které členské státy předkládají v rámci nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva. Komise by měla při přípravě zprávy o pokroku, včetně výsledků sociálního dialogu, vést konzultace se sociálními partnery. Inovace v dodavatelském řetězci automobilového průmyslu pokračují. Inovativní technologie, jako je výroba e-paliv se zachycováním CO2 přímo ze vzduchu by v případě dalšího rozvoje mohly nabídnout vyhlídky na cenově dostupnou klimaticky neutrální mobilitu. Komise by proto měla v rámci své zprávy o pokroku sledovat pokrok v oblasti inovací v tomto odvětví.	(12) Aktualizovaná nová průmyslová strategie26 předpokládá společné vypracování způsobů ekologické a digitální transformace ve spolupráci s průmyslem, veřejnými orgány, sociálními partnery a dalšími zúčastněnými stranami. V této souvislosti by měl být vypracován způsob přechodu pro ekosystém mobility, který by doplnil transformaci hodnotového řetězce automobilového průmyslu, a to zcela transparentně a po konzultaci se všemi zúčastněnými stranami, mimo jiné zvážením zřízení zvláštního fóra pro sociální dialog v automobilovém odvětví. Tento způsob by měl brát v úvahu zejména malé a střední podniky, včetně mikropodniků, v dodavatelském řetězci automobilového průmyslu, konzultace se sociálními partnery, včetně členských států, a také vycházet z doporučení Rady ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu a z Evropské agendy dovedností s iniciativami, jako je Pakt pro dovednosti, s cílem mobilizovat soukromý sektor a další zúčastněné strany za účelem prohlubování dovedností a rekvalifikace evropské pracovní síly s ohledem na ekologickou a digitální transformaci. V rámci této cesty by se měla rovněž řešit vhodná opatření a pobídky na evropské a vnitrostátní úrovni s cílem zvýšit cenovou dostupnost a udržitelnost vozidel s nulovými emisemi. Měla by se rovněž řešit úloha, kterou mohou na této cestě sehrát veřejné zakázky, a v tomto ohledu by Komise měla zvážit revizi směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/116126a s cílem zajistit její soulad s cíli nařízení 2019/631. Pokrok dosažený v rámci tohoto uceleného způsobu transformace celého ekosystému mobility by měl být každý rok kontrolován v rámci zprávy o pokroku, kterou bude předkládat Komise a která se bude mimo jiné zabývat pokrokem v zavádění vozidel s nulovými emisemi, vývojem jejich cen a spotřebou energie, dopady na spotřebitele, využíváním vývoje alternativních paliv a zaváděním infrastruktury podle požadavků nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva, vývojem podílu energie z obnovitelných zdrojů podle požadavků směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/200126b, potenciálem inovativních technologií k dosažení klimaticky neutrální mobility, mezinárodní konkurenceschopností, investicemi do hodnotového řetězce automobilového průmyslu, prohlubováním dovedností a rekvalifikací pracovníků a přeměnou činností zejména v regionech s vysokým podílem pracovních míst souvisejících s hodnotovým řetězcem automobilového průmyslu a emisemi souvisejícími se stářím lehkých užitkových vozidel a současně zváží opatření zaměřená na synchronní, sociálně spravedlivé a environmentálně šetrné vyřazování starších vozidel. Zpráva o pokroku bude rovněž vycházet ze zpráv o pokroku, které členské státy předkládají v rámci nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva. Komise by měla při přípravě zprávy o pokroku, včetně výsledků sociálního dialogu, vést konzultace se sociálními partnery. Komise by měla rovněž konzultovat s širokou škálou nezávislých odborníků, zúčastněných stran a vnitrostátních a regionálních správních orgánů s cílem zajistit komplexní znalostní základnu.  Inovace v dodavatelském řetězci automobilového průmyslu pokračují. Inovativní technologie, jako je výroba e-paliv se zachycováním CO2 přímo ze vzduchu a vodíkové automobily s technologií palubního systému skladování uhlíku by v případě dalšího rozvoje mohly nabídnout vyhlídky na cenově dostupnou klimaticky neutrální mobilitu. Komise by proto měla v rámci své zprávy o pokroku sledovat pokrok v oblasti inovací v tomto odvětví.
_________________	_________________
26 Sdělení Komise – Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy, COM(2021) 350 final ze dne 5. května 2021.	26 Sdělení Komise – Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy, COM(2021) 350 final ze dne 5. května 2021.
	26a Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1161 ze dne 20. června 2019, kterou se mění směrnice 2009/33/ES o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel (Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 116).
	26b Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

 

Pozměňovací návrh  20

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(12a) Ačkoli se toto nařízení vztahuje pouze na nové osobní automobily a nová lehká užitková vozidla, je důležité, aby bylo v zájmu ochrany životního prostředí a zdraví občanů ve všech členských státech zahrnuto do komplexnějšího akčního plánu na úrovni Unie pro dekarbonizaci stávajícího vozového parku. Vzhledem ke své pomalé obměně zůstane současný vozový park v budoucnu ještě dlouho faktorem narušujícím environmentální výkonnost. Stávající trh s ojetými znečišťujícími vozidly ve střední a východní Evropě navíc vytváří riziko přesunu znečištění do méně ekonomicky rozvinutých regionů Unie. Dosažení ambiciózních klimatických cílů do roku 2050 by mělo jít ruku v ruce s právem všech občanů Unie na čistší ovzduší. Aby se urychlilo snižování emisí ze stávajícího vozového parku, je nanejvýš důležité, aby Komise co nejdříve navrhla legislativní opatření s cílem vytvořit rámec příznivý pro modernizaci vozidel a podpořit využívání technologií snižujících emise CO2, které jsou v současné době dostupné, jako jsou nízkouhlíková paliva nebo světla s nižší spotřebou energie, urychlit přechod na jiný druh nákladní a osobní dopravy a podpořit ekologičtější dopravní návyky, jako je spolujízda, tzv. „měkká mobilita“ a veřejná doprava ve městech, a řešit možné riziko úniku uhlíku z automobilového průmyslu v rámci Unie.

Pozměňovací návrh  21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(12b) V zájmu zajištění souladu s novým cílem Unie v oblasti klimatu do roku 2030, jakož i se zpřísněnými normami pro emise CO2, by měla být předložena aktualizace směrnice Evropského parlamentu Rady (EU) 2009/33/ES26a, včetně možnosti rozšířit její oblast působnosti na vozidla vlastněná nebo pronajímaná soukromou společností od určité velikosti vozového parku, s cílem podpořit rostoucí poptávku po vozidlech s nulovými emisemi. Vzhledem k tomu, že vozidla z firemních vozových parků se rychleji dostávají na soukromý trh, umožnilo by to rychlejší vytvoření trhu s ojetými vozidly s nulovými emisemi, což bude důležité zejména pro regiony, kde bude přechod obtížnější, a také by to přispělo k rychlejší cenové paritě s konvenčními vozidly v celé Unii.
	____________
	1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře čistých silničních vozidel na podporu nízkoemisní mobility (Úř. věst. L 120 15.5.2009, s. 5).

Pozměňovací návrh  22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13) Tyto cíle pro vozový park EU mají být doplněny nezbytným zaváděním infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU27.	(13) Tyto cíle pro vozový park EU by měly být doplněny nezbytným zaváděním infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic, která je zásadně důležitá pro dosažení zpřísněných cílů. Z tohoto důvodu by vzhledem ke slabému a pomalému provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU27 měly být zpřísněné cíle snižování emisí CO2 doplněny ambiciózním nařízením o infrastruktuře pro alternativní paliva, kterým by se stanovily ambiciózní závazné cíle pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva ve všech 27 členských státech. Tyto cíle by měly být doplněny ambiciózními cíli pro zavádění soukromých dobíjecích stanic v budovách podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU. 27a. V této souvislosti je prvořadé zachovat a zvyšovat investice do nezbytného zavádění infrastruktury.
_________________	_________________
27 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1).	27 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1).
	27a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).

Pozměňovací návrh  23

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(13a) Vzhledem k tomu, že na světě je více než miliarda vozidel na fosilní paliva, která produkují více než 30 % celosvětových emisí CO2, je přestavba tepelných vozidel na elektrická doplňkovým řešením k nabídce tradičních výrobců, které umožňuje urychlit ekologickou transformaci a zároveň se opírá o oběhové hospodářství.

Pozměňovací návrh  24

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(14) Výrobcům by měla být poskytnuta dostatečná flexibilita pro postupné přizpůsobování jejich vozových parků, aby zvládli přechod na vozidla s nulovými emisemi nákladově efektivním způsobem, a proto je vhodné zachovat přístup snižování cílových úrovní v pětiletých krocích.	(14) Výrobcům by měla být poskytnuta dostatečná flexibilita pro postupné přizpůsobování jejich vozových parků, aby zvládli přechod na vozidla s nulovými emisemi nákladově efektivním způsobem, který podpoří jejich konkurenceschopnost a připraví půdu pro další inovace, a zároveň by měla být zohledněna potřeba stanovit jednoznačnou trajektorii zavádění těchto vozidel, která zajistí, že odvětví silniční dopravy přispěje k cíli Unie v oblasti klimatu do roku 2030.

Pozměňovací návrh  25

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(15) Kvůli přísnějším cílům pro vozový park EU od roku 2030 budou muset výrobci na trh Unie uvést výrazně více vozidel s nulovými emisemi. V této souvislosti by mechanismus pobídek pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi přestal plnit svůj původní účel a hrozilo by, že bude narušena účinnost nařízení (EU) 2019/631. Pobídkový mechanismus pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi by proto měl být od roku 2030 zrušen. Před tímto datem, a tedy po celé toto desetiletí, bude pobídkový mechanismus pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi nadále podporovat zavádění vozidel s emisemi od nuly do 50 g CO2/km, včetně bateriových elektrických vozidel, elektromobilů s vodíkovými palivovými články a výkonných plug-in hybridních elektrických vozidel. Po tomto datu se plug-in hybridní elektrická vozidla budou i nadále započítávat do cílů pro vozový park, které musí výrobci vozidel splnit.	(15) Kvůli přísnějším cílům pro vozový park EU budou muset výrobci na trh Unie uvést výrazně více vozidel s nulovými emisemi. V této souvislosti by mechanismus pobídek pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi přestal plnit svůj původní účel a hrozilo by, že bude narušena účinnost nařízení (EU) 2019/631. Pobídkový mechanismus pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi by proto měl být zrušen. Plug-in hybridní elektrická vozidla se budou i nadále započítávat do cílů pro vozový park, které musí výrobci vozidel splnit.

Pozměňovací návrh  26

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(15a)  Podle nařízení (EU) 2019/631 se snížení emisí dosažené díky inovacím, které není zohledněno ve zkoušce schválení typu, v současnosti zohledňuje prostřednictvím kreditů za ekologické inovace, které lze započítat do cíle snížení emisí výrobce. Snížení emisí, které lze nárokovat, je v současné době omezeno na 7 g/km na každého výrobce. Tato horní hranice by měla být upravena směrem dolů v souladu s přísnějšími cíli, aby se zajistilo, že systém zůstane omezen na skutečné inovace a nebude motivovat ke snižování ambicí v oblasti prodeje vozidel s nulovými emisemi.

Pozměňovací návrh  27

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(15b) Podpora technologických i sociálních inovací je důležitou součástí podpory rychlejšího přechodu na mobilitu s nulovými emisemi. Pro inovace v ekosystému mobility jsou již k dispozici významné finanční prostředky, a to prostřednictvím různých nástrojů financování Unie, zejména programu Horizont Evropa, programu InvestEU, Fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Inovačního fondu a Nástroje pro oživení a odolnost. Přestože se očekává, že ambiciózní roční cíle snížení emisí CO2 podnítí inovace v dodavatelském řetězci automobilového průmyslu, hlavním cílem tohoto nařízení je dosáhnout skutečného, účinného a ověřitelného snížení emisí CO2. Proto by se v rámci cílů snížení emisí výrobce mělo zohledňovat pouze měření výfukových emisí CO2.

Pozměňovací návrh  28

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(16a) Cílů stanovených v nařízení (EU) 2019/631 je částečně dosahováno prodejem hybridních elektrických vozidel s externím nabíjením (OVC-HEV). Emise z těchto vozidel se v současné době započítávají pomocí faktoru použití stanoveného v nařízení Komise (EU) 2017/11511a, který vyjadřuje podíl vzdálenosti ujeté na baterii v porovnání se vzdáleností ujetou na spalovací motor. Tento faktor použití se však nezakládá na reprezentativních údajích z reálného provozu, ale na odhadu. Komise v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení (EU) 2019/631 od 1. ledna 2021 shromažďuje údaje o spotřebě paliva v reálném provozu prostřednictvím palubních zařízení pro měření spotřeby paliva v osobních automobilech. Faktor použití pro hybridní elektrická vozidla s externím nabíjením by měl být na základě těchto údajů neprodleně revidován s cílem zajistit, aby odrážel emise v reálném provozu. Aktualizovaný faktor použití by měl platit nejpozději od roku 2025 a měl by být průběžně revidován, aby se zajistilo, že bude i nadále odrážet skutečné emise.
	__________________
	1a Nařízení Komise (EU) 2017/1151 ze dne 1. června 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla, mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES, nařízení Komise (ES) č. 692/2008 a nařízení Komise (EU) č. 1230/2012 a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 692/2008 (Úř. věst. L 175, 7.7.2017, s. 1).

Pozměňovací návrh  29

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(17) Úsilí o snížení emisí potřebné k dosažení cílů pro vozový park EU se rozděluje mezi výrobce pomocí křivky limitních hodnot založené na průměrné hmotnosti vozového parku nových vozidel v EU a vozového parku nových vozidel výrobce. Tento mechanismus je vhodné zachovat, je však nutné zabránit tomu, aby při přísnějších cílech EU pro vozový park dosáhl cíl specifických emisí výrobce záporných hodnot. Z tohoto důvodu je nutné vyjasnit, že pokud k takovému výsledku dojde, měl by být cíl specifických emisí stanoven na 0 g CO2/km.	vypouští se

Odůvodnění

Přizpůsobení specifických cílů výrobců průměrné hmotnosti jejich nového vozového parku podnítilo prudký nárůst prodeje těžších vozidel s vyššími emisemi v Evropě, jako jsou SUV, jak pravidelně uvádí Agentura EU pro životní prostředí. Tím došlo k oslabení environmentální vyváženosti tohoto nařízení. Má-li se zajistit, aby toto nařízení plně přispívalo k cíli přechodu na zcela dekarbonizované a vysoce energeticky účinné hospodářství, je třeba tuto zvrácenou pobídku odstranit.

Pozměňovací návrh  30

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(18) Aby bylo zajištěno spravedlivé rozdělení úsilí o snižování emisí, měly by být obě křivky limitních hodnot pro lehčí a těžší lehká užitková vozidla upraveny tak, aby odrážely zpřísněné cíle snižování emisí CO2.	vypouští se

Pozměňovací návrh  31

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(23) Pokrok dosažený podle nařízení (EU) 2019/631 při plnění cílů snižování emisí stanovených pro rok 2030 a další roky by měl být v roce 2026 přezkoumán. Při tomto přezkumu by měly být zohledněny všechny aspekty, které byly zohledněny ve dvouletých zprávách.	(23) Pokrok dosažený podle nařízení (EU) 2019/631 při plnění cílů snižování emisí stanovených pro rok 2030 a další roky by měl být v roce 2027 přezkoumán. Při tomto přezkumu by měly být zohledněny všechny aspekty, které byly zohledněny v každoročních zprávách.

Pozměňovací návrh  32

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(23a) Je důležité posuzovat emise během celého životního cyklu lehkých užitkových vozidel na úrovni Unie. Za tímto účelem by Komise měla nejpozději do 31. prosince 2023  vypracovat společnou metodiku Unie pro posuzování a jednotné   vykazování údajů o emisích CO2 vznikajících během celého životního cyklu lehkých užitkových vozidel, která jsou uváděna na trh Unie, s cílem získat celkový přehled o jejich dopadu na životní prostředí. Komise by měla přijmout navazující opatření včetně případných legislativních návrhů, kterými podpoří pokrok Unie při naplňování jejích ambicí v oblasti klimatu. Dále je důležité vypracovat metodiku pro posouzení celkové ekologické výkonnosti vozidel, která bude nejen započítávat emise CO2, ale i zohledňovat celkovou environmentální stopu.

Pozměňovací návrh  33

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 24

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(24) Možnost přidělit příjmy z poplatků za překročení emisí do zvláštního fondu nebo do příslušného programu byla posouzena podle čl. 15 odst. 5 nařízení (EU) 2019/631 se závěrem, že by to výrazně zvýšilo administrativní zátěž a zároveň by to nepřineslo přímý prospěch automobilovému odvětví při jeho transformaci. Příjmy z poplatků za překročení emisí mají být proto nadále považovány za příjmy souhrnného rozpočtu Unie v souladu s čl. 8 odst. 4 nařízení (EU) 2019/631.	(24) Příjmy z poplatků za překročení emisí by měly být přiděleny na podporu spravedlivého přechodu na klimaticky neutrální hospodářství, a zejména na zmírnění případných negativních dopadů tohoto přechodu na zaměstnanost v automobilovém odvětví. Komise by měla v případě potřeby předložit návrh na vytvoření takového nástroje financování. Měly by být přitom zohledněny zejména zasažené regiony a komunity, které mohou být zranitelnější z důvodu přítomnosti intenzivního automobilového průmyslu nebo z důvodu zvláštních charakteristik, které přechod na silniční dopravu s nulovými emisemi ztěžují, jako je tomu v případě nejvzdálenějších regionů.

Pozměňovací návrh  34

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. -a (nové)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 1 – odst. 4 – písm. a

Platné znění	Pozměňovací návrh
	-a)  v odstavci 4 se písmeno a) nahrazuje tímto:
a) pro průměrné emise z vozového parku nových osobních automobilů se použije cíl, který se rovná 15% snížení cíle pro rok 2021 stanoveného v souladu s částí A bodem 6.1.1 přílohy I;	„a) pro průměrné emise z vozového parku nových osobních automobilů se použije cíl, který se rovná 20% snížení cíle pro rok 2021 stanoveného v souladu s částí A bodem 6.1.1 přílohy I;“

Pozměňovací návrh  35

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. -a a (nové)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 1 – odst. 4 – písm. b

Platné znění	Pozměňovací návrh
	-aa) v odstavci 4 se písmeno b) nahrazuje tímto:
b) pro průměrné emise z vozového parku nových lehkých užitkových vozidel se použije cíl, který se rovná 15% snížení cíle pro rok 2021 stanoveného v souladu s částí B bodem 6.1.1 přílohy I.	„b) pro průměrné emise z vozového parku nových lehkých užitkových vozidel se použije cíl, který se rovná 15 % snížení cíle pro rok 2021 stanoveného v souladu s částí B bodem 6.1.1 přílohy I, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2019/631.“

(https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex%3A32019R0631)

Pozměňovací návrh  36

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. c

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 1 – odst. 6

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) v odstavci 6 se slova „Od 1. ledna 2025“ nahrazují slovy „Od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2029“,	c) odstavec 6 se zrušuje.

Pozměňovací návrh  37

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. a a (nové)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 3 – odst. 1 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	aa) vkládá se nové písmeno, které zní:
	„aa) ‚plug-in hybridním elektrickým vozidlem‘ neboli ‚PHEV‘ vozidlo poháněné kombinací elektromotoru s dobíjecí baterií a spalovacího motoru, které mohou pracovat společně nebo odděleně;“

Pozměňovací návrh  38

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. b a (nové)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 3 – odst. 1 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ba) the following point is inserted:
	„ba) ‚firemním vozidlem‘ vozidlo ve vlastnictví nebo v nájmu soukromé společnosti, jak je definována v nařízení Rady (ES) č. 2157/20011a, a používané pro obchodní účely;“
	__________________
	1a Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE) (Úř. věst. L 294, 10.11.2001, s. 1).

Pozměňovací návrh  39

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 a (nový)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 4 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	4a) Vkládá se nový článek, který zní:
	„3a.  Omezení vysoce znečišťujících osobních automobilů
	Od roku 2030 nesmějí výrobci registrovat žádné osobní automobily se specifickými emisemi CO2 přesahujícími 123 g CO2/km.“

Pozměňovací návrh  40

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 a (nový)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 4 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	4a) v článku 4 se doplňuje nový odstavec, který zní:
	„3a.  Nová vozidla s vodíkovým spalovacím motorem jsou definována jako vozidla s nulovými emisemi, což znamená nulové výfukové emise CO2 podle WLTP.“

Odůvodnění

Vodík je bezuhlíkové palivo, jehož použití ve spalovacích motorech může významně přispět ke snížení emisí CO2 v silniční dopravě a poskytnout možnost dekarbonizace v těžko omezitelných případech použití, jako v případě lehkých užitkových vozidel, kde je třeba rychle přepravovat těžké náklady, často na dlouhé vzdálenosti, a může tak pomoci urychlit snížení emisí CO2 v silniční dopravě. Toto pravidlo se používá také při regulaci emisí CO2 u těžkých nákladních vozidel.

Pozměňovací návrh  41

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. a a (nové)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 7 – odst. 10

Platné znění	Pozměňovací návrh
	aa) odstavec 10 se nahrazuje tímto:
10. Nejpozději roku 2023 Komise posoudí možnost vytvoření společné metodiky Unie pro hodnocení a ucelené vykazování údajů o úplných emisích CO2 vznikajících během životního cyklu osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel, které jsou uvedeny na trh Unie. Toto posouzení předá Komise Evropskému parlamentu a Radě, případně spolu s návrhy na navazující opatření, například legislativními návrhy.	10. Nejpozději roku 2023 Komise zveřejní zprávu, v níž stanoví společnou metodiku Unie pro hodnocení a ucelené vykazování údajů o úplných emisích CO2 vznikajících během životního cyklu osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel, které jsou uvedeny na trh Unie, včetně metodiky pro posuzování emisí CO2 během celého životního cyklu paliv a energie spotřebované těmito vozidly. Tuto zprávu předá Komise Evropskému parlamentu a Radě, případně spolu s návrhy na navazující opatření, například legislativními návrhy.

Pozměňovací návrh  42

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. a b (nové)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 7 – odst. 10 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ab) vkládá se nový odstavec 10a, který zní:
	„10a. Od 1. ledna 2024 mohou výrobci dobrovolně předkládat údaje o emisích CO2 během životního cyklu osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel uvedených na trh Unie, jež jsou stanoveny v odstavci 10 tohoto článku, příslušným orgánům uvedeným v odstavci 6 tohoto článku a členským státům, které je následně oznámí Komisi v souladu s odstavcem 2 tohoto článku. Od 1. ledna 2028 se tyto údaje začlení do informací uvedených v části A příloh II a III;“

Pozměňovací návrh  43

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 a (nový)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 8 – odst. 4

Platné znění	Pozměňovací návrh
	5a) v článku 8 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
4. Částky poplatku za překročení emisí se považují za příjem souhrnného rozpočtu Unie.	4. Částky poplatku za překročení emisí se považují za příjem souhrnného rozpočtu Unie.
	Komise do 31. prosince 2023 předloží zprávu, v níž podrobně objasní potřebu cíleného financování k zajištění spravedlivé transformace v automobilovém průmyslu s cílem zmírnit negativní dopady na zaměstnanost a jiné hospodářské dopady ve všech dotčených členských státech, zejména v oblastech a komunitách nejvíce postižených transformací. V případě potřeby ke zprávě připojí legislativní návrh na zřízení finančního nástroje Unie k uspokojení této potřeby a zejména za účelem koordinace a financování preventivních a reaktivních opatření zaměřených na restrukturalizaci na místní a regionální úrovni a financování odborné přípravy, rekvalifikace a prohlubování dovedností pracovníků v automobilovém průmyslu, včetně výrobců automobilů, jejich dodavatelů součástí a pomocných služeb údržby a oprav, zejména v malých a středních podnicích.
	Finanční nástroj může mít podobu specializovaného nástroje financování, nebo může být součástí Sociálního fondu pro klimatická opatření nebo revidovaného Fondu pro spravedlivou transformaci. Na tento účel se přidělí veškeré příjmy z poplatků za překročení emisí.

Pozměňovací návrh  44

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 a (nový)

Nařízení 2019/631

Čl. 10 – odst. 4 – pododstavec 1

Platné znění	Pozměňovací návrh
	6a) V článku 10 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
4.  Žádost o výjimku z cíle pro specifické emise vypočítaného na základě části A bodů 1 až 4 a 6.3 přílohy I může podat výrobce, který je spolu se všemi svými spojenými podniky odpovědný za 10 000 až 300 000 nových osobních automobilů registrovaných za kalendářní rok v Unii.	„4.  Žádost o výjimku z cíle pro specifické emise vypočítaného na základě části A bodů 1 až 4 a 6.3 přílohy I může na období do roku 2028 včetně podat výrobce, který je spolu se všemi svými spojenými podniky odpovědný za 10 000 až 300 000 nových osobních automobilů registrovaných za kalendářní rok v Unii.“

(https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32019R0631)

Pozměňovací návrh  45

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 b (nový)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 11 – odst. 1

Platné znění	Pozměňovací návrh
	6b) v článku 11 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
1.  Na žádost dodavatele nebo výrobce se zohlední snížení emisí CO2 dosažené použitím inovativních technologií nebo kombinací inovativních technologií (dále jen „inovativní technologické soubory“).	1.  Na žádost dodavatele nebo výrobce se zohlední snížení emisí CO2 dosažené použitím inovativních technologií nebo kombinací inovativních technologií (dále jen „inovativní technologické soubory“).
Tyto technologie zohlední, pouze pokud metodika použitá k jejich posouzení dokáže přinést ověřitelné, opakovatelné a srovnatelné výsledky.	Tyto technologie zohlední, pouze pokud metodika použitá k jejich posouzení dokáže přinést ověřitelné, opakovatelné a srovnatelné výsledky.
Celkový příspěvek těchto technologií ke snížení průměrných specifických emisí CO2 každého výrobce může činit nejvýše 7 g CO2/km.	Celkový příspěvek těchto technologií ke snížení průměrných specifických emisí CO2 každého výrobce může činit nejvýše 7 g CO2/km do roku 2024;
	– 5 g CO2/km od roku 2025;
	– 4 g CO2/km od roku 2027;
	– 2 g CO2/km od roku 2030 do roku 2034 včetně.
Komise je zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17, jimiž změní toto nařízení tím, že upraví horní hranici stanovenou ve třetím pododstavci tohoto odstavce s účinkem od roku 2025 s cílem zohlednit technologický vývoj a zajistit vyrovnaný poměr mezi touto horní hranicí a průměrnými specifickými emisemi CO2 výrobců.	Komise je zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17, jimiž změní toto nařízení tím, že upraví horní hranici stanovenou ve třetím pododstavci tohoto odstavce směrem dolů s účinkem od roku 2025 s cílem zohlednit technologický vývoj a zajistit vyrovnaný poměr mezi touto horní hranicí a průměrnými specifickými emisemi CO2 výrobců.

Pozměňovací návrh  46

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 c (nový)

Nařízení (EU) 2019/631

Článek 11 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	6c) vkládá se nový článek, který zní:
	Článek 11a
	Ekodesign
	Aby se zajistilo, že přechod na mobilitu s nulovými emisemi plně přispěje k cílům Unie v oblasti energetické účinnosti a oběhového hospodářství, předloží Komise do 31. prosince 2023 podle potřeby návrhy týkající se stanovení minimálních požadavků na ekodesign všech nových osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel, včetně požadavků na energetickou účinnost, trvanlivost a opravitelnost základních dílů, jako jsou světla, elektronické součásti a baterie, minimálních požadavků na využití kovů, plastů a kritických surovin, s přihlédnutím k zásadám uplatňovaným na ostatní výrobky spojené se spotřebou energie podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES1a.
	_________________
	1a  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10).

Odůvodnění

Opatření týkající se ekodesignu se ukázala být účinným nástrojem na podporu průmyslové konkurenceschopnosti a inovací a zároveň přispívají k cílům EU v oblasti změny klimatu a oběhového hospodářství tím, že podporují lepší environmentální vlastnosti výrobků na vnitřním trhu. Stanovení minimálních požadavků na ekodesign osobních a lehkých užitkových vozidel by bylo z hlediska podpory inovací v automobilovém průmyslu včetně elektronických součástek účinnější než používání programů ekologických inovací.

Pozměňovací návrh  47

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 d (nový)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 12 – odst. 3

Platné znění	Pozměňovací návrh
	6d) V článku 12 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
3. Aby se předešlo zvětšování rozdílu mezi uvedenými emisemi a emisemi v reálném provozu, Komise do 1. června 2023 posoudí, jak by bylo možno využít údaje o spotřebě paliva a energie k zajištění toho, aby hodnoty emisí CO2 a spotřeby paliva nebo energie stanovené podle nařízení (ES) č. 715/2007 byly i nadále reprezentativní pro emise v reálném provozu v průběhu času u jednotlivých výrobců.	3.  Aby se předešlo zvětšování rozdílu mezi uvedenými emisemi a emisemi v reálném provozu, Komise do 1. června 2023 posoudí, jak by bylo možno využít údaje o spotřebě paliva a energie v reálném provozu shromážděné podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/392 k zajištění toho, aby hodnoty emisí CO2 a spotřeby paliva nebo energie stanovené podle nařízení (ES) č. 715/2007 byly i nadále reprezentativní pro emise v reálném provozu v průběhu času u jednotlivých výrobců.
Komise sleduje vývoj rozdílu uvedeného v prvním pododstavci v letech 2021 až 2026, každoročně o něm podává zprávu a s cílem předejít jeho zvětšování v roce 2027 posoudí možnost vytvoření mechanismu pro úpravu průměrných specifických emisí CO2 výrobce od roku 2030 a případně předloží legislativní návrh na zavedení takového mechanismu.	Komise sleduje vývoj rozdílu uvedeného v prvním pododstavci od roku 2021, každoročně o něm podává zprávu a v případě potřeby předloží legislativní návrh, jakmile jsou k dispozici dostačené údaje a nejpozději do 31. prosince 2026, s cílem tento rozdíl odstranit přizpůsobením průměrných specifických emisí CO2 výrobce s využitím skutečných údajů shromážděných podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/392.
	Kromě toho Komise posoudí zejména používání údajů o spotřebě paliva a energie uvedených v odstavci 1 tohoto článku pro hybridní elektrická vozidla s externím nabíjením (OVC-HEV). Na základě těchto údajů Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17, kterými upraví faktory použití používané pro hybridní elektrická vozidla s externím nabíjením a zajistí, že údaje o emisích u těchto vozidel budou od roku 2025 reprezentativní pro jízdu v reálném provozu.
	_______________
	1a Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/392 ze dne 4. března 2021 o sledování a hlášení údajů týkajících se emisí CO2 z osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 a o zrušení prováděcích nařízení Komise (EU) č. 1014/2010, (EU) č. 293/2012, (EU) 2017/1152 a (EU) 2017/1153 (Úř. věst. L 77, 31.12.2018, s. 8).

Pozměňovací návrh  48

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 e (nový)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 12 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	6e) v článku 12 se doplňuje nový odstavec, který zní:
	„4a. Do 31. prosince 2023 přijme Komise v souladu s článkem 17 akty v přenesené pravomoci, kterými doplní toto nařízení přijetím metodiky pro měření a porovnávání účinnosti vozidel s nulovými a nízkými emisemi na základě množství elektřiny, které potřebují k ujetí 100 kilometrů. Tato metodika zohledňuje zejména dopady spotřebované elektřiny na množství zdrojů, které vyžadují akumulátory energie v těchto vozidlech.
	Nejpozději do 31. prosince 2024 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh na stanovení minimálních prahových hodnot energetické účinnosti pro nové osobní automobily a lehká užitková vozidla s nulovými emisemi uváděná na trh Unie.“

Pozměňovací návrh  49

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 a (nový)

Nařízení (EU) 2019/631

Článek 14

Platné znění	Pozměňovací návrh
	7a) článek 14 se nahrazuje tímto:
Článek 14	„Článek 14
Úpravy hodnot M0 a TM0	Úpravy hodnot M0
1.  Hodnoty M0 a TM0 uvedené v částech A a B přílohy I se upraví takto:	1.  Hodnoty M0 uvedené v částech A a B přílohy I se upraví takto:
a)  do 31. října 2020 se hodnota M0 v části A bodě 4 přílohy I upraví tak, aby vyjadřovala průměrnou hmotnost v provozním stavu všech nových osobních automobilů registrovaných v letech 2017, 2018 a 2019. Tato nová hodnota M0 se použije od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2024;	a)  do 31. října 2020 se hodnota M0 v části A bodě 4 přílohy I upraví tak, aby vyjadřovala průměrnou hmotnost v provozním stavu všech nových osobních automobilů registrovaných v letech 2017, 2018 a 2019. Tato nová hodnota M0 se použije od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2024;
b)  do 31. října 2022 se hodnota M0 v části B bodě 4 přílohy I upraví tak, aby vyjadřovala průměrnou hmotnost v provozním stavu všech nových lehkých užitkových vozidel registrovaných v letech 2019, 2020 a 2021. Tato nová hodnota M0 se použije v roce 2024;	b)  do 31. října 2022 se hodnota M0 v části B bodě 4 přílohy I upraví tak, aby vyjadřovala průměrnou hmotnost v provozním stavu všech nových lehkých užitkových vozidel registrovaných v letech 2019, 2020 a 2021. Tato nová hodnota M0 se použije v roce 2024;“
c)  do 31. října 2022 se určí orientační hodnoty M0 pro rok 2025 jako příslušné průměrné zkušební hmotnosti všech nových osobních automobilů a nových lehkých užitkových vozidel registrovaných v roce 2021;
d)  do 31. října 2024 a poté každý druhý rok se hodnoty TM0 v částech A a B bodě 6.2 přílohy I upraví tak, aby vyjadřovaly příslušné průměrné zkušební hmotnosti všech nových osobních automobilů a nových lehkých užitkových vozidel registrovaných v předcházejících dvou kalendářních letech počínaje roky 2022 a 2023. Nové hodnoty TM0 se použijí od 1. ledna kalendářního roku, který následuje po dni úpravy.
2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17, jimiž doplní toto nařízení stanovením opatření uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

(https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32019R0631)

Pozměňovací návrh  50

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9

Nařízení (EU) 2019/631

Článek 14 a

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 14a	Článek 14a
Zpráva o pokroku	Zpráva o pokroku
Do 31. prosince 2025 a poté každé dva roky podá Komise zprávu o pokroku na cestě k mobilitě s nulovými emisemi. Zpráva zejména sleduje a posuzuje potřebu případných dalších opatření k usnadnění přechodu, a to i prostřednictvím finančních prostředků.	Do 31. prosince 2025 a poté každý rok podá Komise zprávu o pokroku na cestě k mobilitě s nulovými emisemi. Ve zprávě se zejména sleduje a posuzuje potřeba případných dalších opatření k usnadnění spravedlivého přechodu, a to i prostřednictvím finančních prostředků.
Komise ve zprávě zohlední všechny faktory, které přispívají k nákladově efektivnímu pokroku směrem ke klimatické neutralitě do roku 2050. To zahrnuje rozšíření vozidel s nulovými a nízkými emisemi, pokrok při dosahování cílů v oblasti zavádění infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic, jak je požadováno v nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva, potenciální přínos inovativních technologií k dosažení klimaticky neutrální mobility, dopad na spotřebitele, pokrok v sociálním dialogu, jakož i aspekty, které mají dále usnadnit ekonomicky životaschopný a sociálně spravedlivý přechod k mobilitě s nulovými emisemi.;	Komise ve zprávě zohlední všechny faktory, které přispívají k nákladově efektivnímu pokroku směrem ke klimatické neutralitě do roku 2050. To zahrnuje:
	a)  pokrok, jehož bylo dosaženo při zavádění vozidel s nulovými a nízkými emisemi a při zajišťování jejich cenové dostupnosti a energetické účinnosti,
	b)  dopad na spotřebitele, zejména na spotřebitele s nízkými a středními příjmy, tempo zavádění vozidel s nulovými a nízkými emisemi v těchto spotřebitelských segmentech a dostupnost a rozsah opatření na podporu jejich zavádění na úrovni Unie a členských států a na místní úrovni,
	c)  trh s ojetými vozidly,
	d)  pokrok při dostatečném zavádění veřejné a soukromé infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic, mimo jiné pokrok při dosahování cílů, jak je požadováno v nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU1a,
	e)  pokrok při zvyšování množství energie z obnovitelných zdrojů v Unii v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001,
	f)  potenciální přínos inovačních technologií a udržitelných alternativních paliv, včetně syntetických paliv, k dosažení klimatické neutrality v odvětví dopravy,
	g)  emise během životního cyklu nových osobních automobilů a nových lehkých užitkových vozidel uváděných na trh za použití metodiky přijaté v souladu s čl. 7 odst. 10,
	h)  pokrok v sociálním dialogu a aspekty, které mají dále usnadnit ekonomicky životaschopný a sociálně spravedlivý přechod k silniční mobilitě s nulovými emisemi s ohledem na zaměstnanost a konkurenceschopnost,
	i)  dopad na zaměstnanost, který se má posuzovat na základě podrobného mapování rozvoje pracovních míst v automobilovém průmyslu a dopadu na regiony, v nichž se tato odvětví nacházejí, stejně jako opatření, mj. finanční opatření, na úrovni Unie a členských států nebo na místní úrovni ke zmírnění socioekonomických dopadů v těchto regionech, včetně programů zvyšování kvalifikace a rekvalifikace,
	k)  možný příspěvek dodatečných vnitrostátních a unijních opatření zaměřených na snížení průměrného stáří, a tím i emisí z vozového parku lehkých vozidel, jako jsou opatření na podporu postupného vyřazování starších vozidel sociálně spravedlivým a environmentálně šetrným způsobem;
	________
	1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).

Pozměňovací návrh  51

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 14 a – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	V souladu s doporučením Rady (EU).../... [doporučení Rady ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu] se členské státy vyzývají, aby s cílem řídit strukturální změny sociálně přijatelným způsobem a zabránit sociálnímu rozvratu vypracovaly v úzkém dialogu se sociálními partnery územní plán spravedlivé transformace svého automobilového průmyslu.

Pozměňovací návrh  52

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 a (nový)

Nařízení (EU) 2019/631

Článek 14 a a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	9a) vkládá se nový článek 14aa, který zní:
	„Článek 14aa
	Další opatření na podporu poptávky po osobních automobilech a lehkých užitkových vozidlech s nulovými emisemi na trhu Unie
	Do... [šest měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] přijme Komise další opatření na podporu poptávky po osobních automobilech a lehkých užitkových vozidlech s nulovými emisemi na trhu Unie, mj. prostřednictvím pobídek, které by soukromé společnosti s určitou velikostí vozového parku přiměly k přechodu na mobilitu s nulovými emisemi. Předloží zejména návrh na změnu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES o podpoře čistých silničních vozidel1a, aby bylo možné sladit cíle stanovené v této směrnici s přísnějšími normami CO2 pro osobní a užitková vozidla.“
	_________________
	1a Ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1161 ze dne 20. června 2019 (Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 116).

 

Pozměňovací návrh  53

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 a (nový)

Nařízení (EU) 2019/631

Článek 14 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	9a) vkládá se nový článek 14b, který zní:
	„Článek 14b
	V souladu s čl. 3 odst. 1 písm. b) směrnice (EU) .../... [přepracovaná směrnice o energetické účinnosti] zohlední členské státy v rámci politického, plánovacího a investičního rozhodování souvisejícího se zaváděním infrastruktury v oblasti dobíjecích a plnicích stanic s alternativními palivy zásadu „energetická účinnost v první řadě“, a to i pokud jde o energetickou účinnost různých technologií s nulovými emisemi od jejich zdroje až po výrobu.“

Pozměňovací návrh  54

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 b (nový)

Nařízení (EU) 2019/631

Článek 14 a b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	9b) vkládá se nový článek 14ab, který zní:
	„Článek 14ab
	Další opatření na podporu přechodu na osobní automobily a lehká užitková vozidla s nulovými emisemi na trhu Unie
	Do ... [6 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] přijme Komise v souladu s článkem 17 akt v přenesené pravomoci s cílem harmonizovat pravidla pro schvalování typu vozidel se spalovacími motory, která se budou přestavovat na vozidla na elektrický bateriový pohon nebo na pohon s využitím palivových článků, aby bylo možné zajistit schvalování celých sérií. V souvislosti s uplatňováním tohoto nařízení Komise rovněž posoudí zavedení pravidla pro výpočet ekvivalentu CO2 u vozidel se spalovacími motory převedených na elektrický bateriový pohon baterií nebo na pohon s využitím palivových článků.“

Pozměňovací návrh  55

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. a

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 15 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Komise v roce 2028 na základě dvouletých zpráv přezkoumá účinnost a dopad tohoto nařízení a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích tohoto přezkumu.	1. Komise do roku 2027 na základě každoročních zpráv důkladně přezkoumá účinnost a dopad tohoto nařízení a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích tohoto přezkumu.
Ke zprávě se případně přiloží návrh na změnu tohoto nařízení.	Ke zprávě se případně přiloží návrh na změnu tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh  56

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. a a (nové)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 15 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	aa) V článku 15 se vkládá nový odstavec, který zní:
	„1a.  V rámci přezkumu uvedeného v odstavci 1 Komise rovněž podá zprávu o emisích CO2 během životního cyklu nových osobních automobilů a nových lehkých užitkových vozidel, a to na základě metodiky stanovené v čl. 7 odst. 10. Ke zprávě případně přiloží legislativní návrh na doplnění tohoto nařízení, tak aby se zabývalo těmito emisemi.“

Pozměňovací návrh  57

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. b a (nové)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 15 – odst. 6

Platné znění	Pozměňovací návrh
	ba) odstavec 6 se nahrazuje tímto:
6. Komise do 31. prosince 2020 přezkoumá směrnici 1999/94/ES s přihlédnutím k potřebě poskytnout spotřebitelům přesné, důkladné a navzájem srovnatelné údaje o spotřebě paliva, emisích CO2 a emisích látek znečisťujících ovzduší u nových osobních automobilů uváděných na trh a posoudit možnosti zavedení označení nových lehkých užitkových vozidel z hlediska spotřeby paliva a emisí CO2. K tomuto přezkumu v případě potřeby připojí legislativní návrh.	„6.  Komise do... [6 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] přepracuje směrnici 1999/94/ES s přihlédnutím k potřebě poskytnout spotřebitelům přesné, důkladné a navzájem srovnatelné údaje o spotřebě paliva o emisích CO2 a emisích látek znečisťujících ovzduší a o energetické účinnosti u nových osobních automobilů uváděných na trh v reálném provozu a posoudit možnosti zavedení označení nových lehkých užitkových vozidel z hlediska spotřeby paliva a emisí CO2.

Odůvodnění

K tomu, aby spotřebitelé získali u autorizovaného prodejce automobilů správné informace, je nutné 20 let starou směrnici o označování automobilů přepracovat. Toto ustanovení bylo obsaženo již v předchozích jednáních o normách CO2 pro automobily, Komisi se však nepodařilo uvedenou směrnici přepracovat. Od té doby byly podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/392 zpřístupněny údaje získané při reálném provozu. Vzhledem k nedávnému a předpokládanému nárůstu prodeje elektromobilů bude pro spotřebitele rovněž důležité, aby mohli rozlišovat mezi těmito vozidly na základě jejich poměrné energetické účinnosti, což jim umožní výběr vozidel s nejlepším provozním výkonem a následně pomůže snížit náklady na energii a její spotřebu.

Pozměňovací návrh  58

Návrh nařízení

Příloha – odst. 1 – bod 1 – písm. d

Nařízení (EU) 2019/631

Příloha I – část A – bod 6.2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
d) v bodě 6.2 se tabulka nahrazuje tímto:	d) bod 6.2 se zrušuje.
„Referenční cíle pro specifické emise“

Odůvodnění

Souvisí se zrušením faktoru hmotnostního užitku.

 

Pozměňovací návrh  59

 

Návrh nařízení

Příloha – odst. 1 – bod 1 – písm. d a (nové)

Nařízení (EU) 2019/631

Příloha I – část A – bod 6.2.1

Platné znění	Pozměňovací návrh
	da) bod 6.2.1 se nahrazuje tímto:
6.2.1. Referenční cíle pro specifické emise od roku 2025 do roku 2029	„6.2.1. Referenční cíle pro specifické emise od roku 2025 do roku 2029
Referenční cíl pro specifické emise = cíl pro vozový park EU2025 + a 2025 · (TM – TM0) kde:	Referenční cíl pro specifické emise = cíl pro vozový park EU2025
kde:	kde:
cíl pro vozový park EU2025 je určen v souladu s bodem 6.1.1.;	cíl pro vozový park EU2025  je určen v souladu s bodem 6.1.1.;“
a2025 je
kde:
a2021 je sklon proložené přímky, která je určena použitím lineární metody nejmenších čtverců na zkušební hmotnost (nezávislá proměnná) a specifické emise CO2 (závislá proměnná) každého nového osobního automobilu registrovaného v roce 2021;
průměrné emise2021 jsou průměrné specifické emise CO2 všech nových osobních automobilů registrovaných v roce 2021 těch výrobců, pro něž se cíl pro specifické emise vypočítá podle bodu 4;
TM je průměrná zkušební hmotnost v kilogramech (kg) všech nových osobních automobilů daného výrobce registrovaných v daném kalendářním roce;
TM0 je hodnota v kilogramech (kg) určená podle čl. 14 odst. 1 písm. d).

(32019R0631)

Pozměňovací návrh  60

Návrh nařízení

Příloha – odst. 1 – bod 1 – písm. f

Nařízení (EU) 2019/631

Příloha I – část A – bod 6.3.1- pododstavce 1-2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Cíl pro specifické emise = referenční cíl pro specifické emise · faktor ZLEV	Cíl pro specifické emise = referenční cíl pro specifické emise
kde:	kde:
referenční cíl pro specifické emise je referenční cíl pro specifické emise CO2 určený podle bodu 6.2.1;	referenční cíl pro specifické emise je referenční cíl pro specifické emise CO2 určený podle bodu 6.2.1;
faktor ZLEV je (1 + y – x); pokud je však výsledek větší než 1,05, použije se pro faktor ZLEV hodnota 1,05, a pokud je výsledek menší než 1,0, použije se hodnota 1,0;
kde:
y je podíl vozidel s nulovými a nízkými emisemi ve vozovém parku nových osobních automobilů daného výrobce, který se vypočítá jako podíl celkového počtu nových vozidel s nulovými a nízkými emisemi, kde se každé vozidlo počítá jako ZLEVspecifická hodnota podle následujícího vzorce, a celkového počtu nových osobních automobilů registrovaných v daném kalendářním roce:
ZLEVspecifická hodnota = 1 –
neplatný znak
Pro nové osobní automobily registrované v členských státech, v jejichž vozovém parku je podíl vozidel s nulovými a nízkými emisemi nižší než 60 % průměru Unie v roce 2017 a kde je méně než 1 000 nových vozidel s nulovými a nízkými emisemi registrovanými v roce 2017*, se faktor ZLEVspecifická hodnota do roku 2029 včetně vypočítá podle tohoto vzorce:
ZLEVspecifická hodnota =
neplatný znak
Jestliže podíl vozidel s nulovými a nízkými emisemi ve vozovém parku členského státu u nových osobních automobilů registrovaných za některý rok v období 2025 až 2028 přesáhne 5 %, není tento členský stát způsobilý k použití multiplikátoru 1,85 v následujících letech;
x je 15 % v letech 2025 až 2029.
________	________
* Podíl vozidel s nulovými a nízkými emisemi v parku nových osobních automobilů členského státu v roce 2017 se vypočítá jako podíl celkového počtu nových vozidel s nulovými a nízkými emisemi registrovaných v roce 2017 a celkového počtu nových osobních automobilů registrovaných v témže roce.“;	* Podíl vozidel s nulovými a nízkými emisemi v parku nových osobních automobilů členského státu v roce 2017 se vypočítá jako podíl celkového počtu nových vozidel s nulovými a nízkými emisemi registrovaných v roce 2017 a celkového počtu nových osobních automobilů registrovaných v témže roce.“;

Pozměňovací návrh  61

Návrh nařízení

Příloha I – odst. 1 – bod 1 – písm. f

Nařízení (EU) 2019/631

Příloha I – část A – bod 6.3.1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
referenční cíl pro specifické emise je referenční cíl pro specifické emise CO2 určený podle bodu 6.2.1;	cíl pro vozový park EU2025  je určen podle bodu  6.1.1;

Odůvodnění

Souvisí se zrušením faktoru hmotnostního užitku.

 

 

Pozměňovací návrh  62

 

Návrh nařízení

Příloha – odst. 1 – bod 1 – písm. f

Nařízení (EU) 2019/631

Příloha I – část A – bod 6.3.2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6.3.2 Cíle pro specifické emise od roku 2030 do roku 2034	6.3.2 Cíle pro specifické emise od roku 2030 do roku 2034
Cíl pro specifické emise = cíl pro vozový park EU2030 + a2030 · (TM-TM0)	Cíl pro specifické emise = cíl pro vozový park EU2030
kde
Cíl pro vozový park EU2030  je určen v souladu s bodem 6.1.2;
a2030 je
kde:
a2021 je vymezena v bodě 6.2.1
průměrné emise2021 je vymezena v bodě 6.2.1
TM je vymezena v bodě 6.2.1
TM0 je vymezena v bodě 6.2.1

Pozměňovací návrh  63

Návrh nařízení

Příloha – odst. 1 – bod 1 – písm. f

Nařízení (EU) 2019/631

Příloha I – část A – bod 6.3.3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6.3.3 Cíle pro specifické emise od roku 2035	6.3.3 Cíle pro specifické emise od roku 2035
Cíl pro specifické emise = cíl pro vozový park EU2035 + a2035 · (TM-TM0)	Cíl pro specifické emise = cíl pro vozový park EU2035
kde
a2035 je
kde
a2021 je vymezena v bodě 6.2.1
TM je vymezena v bodě 6.2.1
TM0 je vymezena v bodě 6.2.1

Pozměňovací návrh  64

Návrh nařízení

Příloha – odst. 1 – bod 2 – písm. c a (nové)

Nařízení (EU) 2019/631

Příloha I – část B – bod 6.2.1

Platné znění	Pozměňovací návrh
	ca) bod 6.2.1 se nahrazuje tímto:
6.2.1. Referenční cíle pro specifické emise od roku 2025 do roku 2029	„6.2.1. Referenční cíle pro specifické emise od roku 2025 do roku 2026
Referenční cíl pro specifické emise = cíl pro vozový park EU2025 + α · (TM-TM)	Referenční cíl pro specifické emise = cíl pro vozový park EU2025
kde:	kde:
Cíl pro vozový park EU2025je určen v souladu s bodem 6.1.1;	cíl pro vozový park EU2025  je určen v souladu s bodem 6.1.1;“
α je, jestliže je průměrná zkušební hmotnost nových lehkých užitkových vozidel výrobce rovna hodnotě TM určené podle čl. 14 odst. 1 písm. d) nebo nižší, a a2021, jestliže je průměrná zkušební hmotnost nových lehkých užitkových vozidel výrobce vyšší než hodnota TM určená podle čl. 14 odst. 1 písm. d);
kde:
a je
a je sklon proložené přímky, která je určena použitím lineární metody nejmenších čtverců na zkušební hmotnost (nezávislá proměnná) a specifické emise CO2 (závislá proměnná) každého nového lehkého užitkového vozidla registrovaného v roce 2021;
průměrné emise jsou průměrné specifické emise CO2 všech nových lehkých užitkových vozidel registrovaných v roce 2021 těch výrobců, pro něž se cíl pro specifické emise vypočítá podle bodu 4;
TM je průměrná zkušební hmotnost v kilogramech (kg) všech nových lehkých užitkových vozidel daného výrobce registrovaných v daném kalendářním roce;

(https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32019R0631)

Pozměňovací návrh  65

Návrh nařízení

Příloha – odst. 1 – bod 2 – písm. d

Nařízení (EU) 2019/631

Příloha I – část B – bod 6.2.2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Referenční cíl pro specifické emise = cíl pro vozový park EU2030 + α · (TM – TM0)	Referenční cíl pro specifické emise = cíl pro vozový park EU2030
kde	kde
Cíl pro vozový park EU2030 je určen v souladu s bodem 6.1.3;	Cíl pro vozový park EU2030 je určen v souladu s bodem 6.1.3;
α je a2030,L jestliže je průměrná zkušební hmotnost nových lehkých užitkových vozidel výrobce rovna hodnotě TM0 nebo nižší, a a2030,H, jestliže je průměrná zkušební hmotnost nových lehkých užitkových vozidel výrobce vyšší než hodnota TM0;	α je a2030,L jestliže je průměrná zkušební hmotnost nových lehkých užitkových vozidel výrobce rovna hodnotě TM0 nebo nižší, a a2030,H, jestliže je průměrná zkušební hmotnost nových lehkých užitkových vozidel výrobce vyšší než hodnota TM0;
kde:
a2030,L je
a2030,H je
průměrné emise2021 je vymezena v bodě 6.2.1
TM je vymezena v bodě 6.2.1
TM0 je vymezena v bodě 6.2.1

Pozměňovací návrh  66

Návrh nařízení

Příloha – odst. 1 – bod 2 – písm. e

Nařízení (EU) 2019/631

Příloha I – část B – bod 6.2.3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Referenční cíl pro specifické emise = cíl pro vozový park EU2035 + α · (TM – TM0)	Referenční cíl pro specifické emise = cíl pro vozový park EU2035

Pozměňovací návrh  67

Návrh nařízení

Příloha – odst. 1 – bod 2 – písm. e

Nařízení (EU) 2019/631

Příloha I – část B – bod 6.2.3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
α je a2035,L jestliže je průměrná zkušební hmotnost nových lehkých užitkových vozidel výrobce rovna hodnotě TM0 nebo nižší, a a2035,H, jestliže je průměrná zkušební hmotnost nových lehkých užitkových vozidel výrobce vyšší než hodnota TM0;	vypouští se
kde:
a2035,L je
a2035,H je
průměrné emise2021 je vymezena v bodě 6.2.1
TM je vymezena v bodě 6.2.1
TM0 je vymezena v bodě 6.2.1

Pozměňovací návrh  68

Návrh nařízení

Příloha – odst. 1 – bod 2 – písm. e a (nové)

Nařízení (EU) 2019/631

Příloha I – část B – bod 6.3.1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ea) bod 6.3.1 se nahrazuje tímto:
	„6.3.1 Cíle pro specifické emise pro rok 2025
	Cíl pro specifické emise = cíl pro vozový park EU2025
	kde:
	cíl pro vozový park EU2025  je určen podle bodu 6.1.1;“

Odůvodnění

Souvisí se zrušením parametru hmotnostního užitku a se zavedením lineárního snižování emisí mezi lety 2025 a 2030.

Pozměňovací návrh  69

Návrh nařízení

Příloha – odst. 1 – bod 2 – písm. e a (nové)

Nařízení (EU) 2019/631

Příloha I – část B – bod 6.3.1

Platné znění	Pozměňovací návrh
	ea) v bodě 6.3.1 se pododstavce 1 a 2 nahrazují tímto:
Cíl pro specifické emise = (referenční cíl pro specifické emise – (øcíle – cíl pro vozový park EU2025)) faktor ZLEV	„Cíl pro specifické emise = (referenční cíl pro specifické emise – (øcíle – cíl pro vozový park EU2025))
kde:	kde:
referenční cíl pro specifické emise je referenční cíl pro specifické emise daného výrobce určený v souladu s bodem 6.1.2;	referenční cíl pro specifické emise je referenční cíl pro specifické emise daného výrobce určený v souladu s bodem 6.1.2;
øcíle je průměr všech referenčních cílů pro specifické emise určených v souladu s bodem 6.2.1 vážený počtem nových lehkých užitkových vozidel každého jednotlivého výrobce;	øcíle je průměr všech referenčních cílů pro specifické emise určených v souladu s bodem 6.2.1 vážený počtem nových lehkých užitkových vozidel každého jednotlivého výrobce;“
faktor ZLEV je (1 + y – x); pokud je však výsledek větší než 1,05, použije se pro faktor ZLEV hodnota 1,05, a pokud je výsledek menší než 1,0, použije se hodnota 1,0;
kde:
y je podíl vozidel s nulovými a nízkými emisemi ve vozovém parku nových osobních automobilů daného výrobce, který se vypočítá jako podíl celkového počtu nových vozidel s nulovými a nízkými emisemi, kde se každé vozidlo počítá jako ZLEVspecifická hodnota podle následujícího vzorce, a celkového počtu nových osobních automobilů registrovaných v daném kalendářním roce [ROVNICE]
x je 15 %.

Pozměňovací návrh 70

Návrh nařízení

Příloha – odst. 1 – bod 2 – písm. f

Nařízení (EU) 2019/631

Příloha I – část B – bod 6.3.2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Cíl pro specifické emise = referenční cíl pro specifické emise – (øcíle – cíl pro vozový park EU2030)	Cíl pro specifické emise = referenční cíl pro specifické emise
kde:
Referenční cíl pro specifické emise je referenční cíl pro specifické emise daného výrobce určený v souladu s bodem 6.2.2;
øcíle je průměr všech referenčních cílů pro specifické emise určených v souladu s bodem 6.2.2 vážený počtem nových lehkých užitkových vozidel každého jednotlivého výrobce;
Cíl pro vozový park EU2030 je určen v souladu s bodem 6.1.2	Cíl pro vozový park EU2030 je určen v souladu s bodem 6.1.2

Pozměňovací návrh  71

Návrh nařízení

Příloha I – odst. 1 – bod 2 – písm. g

Nařízení (EU) 2019/631

Příloha I – část B – bod 6.3.3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Cíl pro specifické emise = referenční cíl pro specifické emise – (øcíle – cíl pro vozový park EU2035)	Cíl pro specifické emise = cíl pro vozový park EU2030
kde:
referenční cíl pro specifické emise je referenční cíl pro specifické emise daného výrobce určený v souladu s bodem 6.2.3;
øcíle je průměr všech referenčních cílů pro specifické emise určených v souladu s bodem 6.2.3 vážený počtem nových lehkých užitkových vozidel každého jednotlivého výrobce;
cíl pro vozový park EU2035 je vymezen v bodě 6.1.3.

Odůvodnění

Souvisí se zrušením faktoru hmotnostního užitku.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Nový legislativní návrh Evropské komise týkající se emisí CO2 u osobních automobilů a dodávek je součástí balíčku „Fit for 55“ a má přímý dopad nejen na emise, ale také na spotřebitele a automobilový průmysl. Pro zpravodaje jsou důležité především tyto prvky.

 

1. Klima a čistý vzduch

Zpravodaj plně podporuje závazek Unie snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů alespoň o 55 % oproti úrovni z roku 1990 a do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality. Silniční doprava k emisím Unie přispívá z více než 20 %, jak vyplývá z údajů v roce 2019. Osobní automobily a dodávky jsou zodpovědné za více než 70 % emisí ze silniční dopravy.  Zatímco emise v ostatních odvětvích klesají, emise z dopravy stále rostou. Vedle emisí skleníkových plynů je silniční doprava významným zdrojem emisí látek znečišťujících ovzduší, jako jsou NOx, SO2 a jemné částice. Proto je třeba přijmout legislativní opatření, aby se odvětví dopravy podílelo na přechodu ke klimatické neutralitě a aby se snížily emise znečišťujících látek.

 

Zpravodaj se domnívá, že normy CO2 pro osobní automobily a dodávky se osvědčily jako účinné opatření ke snížení emisí ze silniční dopravy. Od svého vstupu v platnost slouží normy jako pobídka pro výrobce automobilů, aby více investovali do vývoje vozidel s nulovými emisemi. V důsledku toho se na trh dostává větší podíl vozidel s nulovými emisemi, než se původně očekávalo. Zpravodaj proto vítá posílení norem navržených Komisí, aby byly v souladu s ambicemi Unie v oblasti klimatu.

 

Vzhledem k tomu, že nové automobily jsou však podle odhadů Komise často na silnicích mnohem déle než 10–15 let, cíle by měly být ambicióznější, aby EU dosáhla svého cíle klimatické neutrality do roku 2050. Posílení cílů pro roky 2025 a 2030 a zavedení přechodného cíle zajistí, že normy budou i nadále sloužit jako pobídka k uvádění na trh většího počtu vozidel s nulovými emisemi.

 

2. Zájmy spotřebitelů a stimulace inovací a investic

Zpravodaj se nedomnívá, že trestání řidičů zvýšením nákladů pro spotřebitele je správnou cestou k dosažení klimatické neutrality v EU do roku 2050. Je naopak přesvědčen, že samotná jízda by měla být bezemisní a cenově dostupná. Pořizovací cena osobních automobilů a dodávek je pro spotřebitele jedním z hlavních kritérií při nákupu. V posledních letech dochází k rychlému rozvoji vozidel s nulovými emisemi. Na trhu je nyní nabízeno stále více vozidel s nulovými emisemi, včetně cenově dostupnějších modelů. Menší počet pohyblivých součástí snižuje náklady na údržbu bateriových elektrických vozidel (BEV). Z dlouhodobého hlediska jsou BEV konkurenceschopná, pokud jde o celkové náklady na vlastnictví. Aby byla nová a ojetá vozidla s nulovými emisemi cenově dostupnější a dostupná na trhu, zpravodaj by si přál podpořit inovace, hospodářskou soutěž a vývoj vozidel s nulovými emisemi.

Cíl pro rok 2035 i zvýšené průběžné cíle by měly být jasným signálem pro trh a poskytnout výrobcům investiční jistotu, aby mohli dále vyvíjet vozidla s nulovými emisemi, která budou časem přívětivější pro spotřebitele a cenově dostupnější. Kromě toho by se mělo dále investovat do dobíjecí infrastruktury, aby se nákup bezemisních vozidel stal co nejatraktivnějším. Nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, jak je navrhuje Komise, by mělo být ambicióznější, pokud jde o dobíjecí infrastrukturu pro osobní automobily a dodávky, aby odpovídalo ambicím norem CO2. Další politiky, které mohou dále podpořit přechod na klimaticky neutrální dopravu, by měly být uvedeny do souladu s přísnějšími normami CO2, jako v případě revize směrnice o energetické náročnosti budov a směrnice o čistých vozidlech

 

3. Spravedlivý přechod pro malé a střední podniky a jejich pracovníky

Ačkoli se očekává, že přechod na vozidla s nulovými emisemi bude mít celkově příznivý dopad na zaměstnanost, v určitých odvětvích a regionech lze očekávat, že způsobí pokles zaměstnanosti. Zpravodaj se domnívá, že by se Komise měla těmito dopady důkladně zabývat a posoudit možná opatření v průběhu celého přechodu. Zvláštní pozornost by měla být věnována malým a středním podnikům v celém dodavatelském řetězci, které nemají vždy stejné možnosti nebo zdroje pro prohlubování dovedností a změnu kvalifikace jako velcí výrobci.

 

4. Zajištění jednoduchých a soudržných právních předpisů

Zpravodaj je přesvědčen, že v zájmu zajištění jednoduchého a soudržného nařízení by měla být co nejdříve odstraněna ustanovení nařízení, která odrazují od prodeje vozidel s nulovými emisemi. Proto by měl být systém kreditů ZLEV odstraněn dříve, než navrhuje Komise. Kromě toho by měla být v souladu s novými normami upravena směrem dolů hranice pro snížení emisí, kterou lze uplatnit na základě ekologických inovací, aby se zajistilo, že nebudou motivovat ke snižování ambicí v oblasti prodeje vozidel s nulovými emisemi.

 

Pro zpravodaje je klíčové, aby byly cíle dosaženy na základě skutečných emisí. Je třeba se vyvarovat nezamýšleným rozdílům mezi teoretickými emisemi a emisemi při skutečné jízdě a zamezit vzniku mezer v předpisech. Upozorňuje, že ačkoli přechod z nového evropského jízdního cyklu (NEDC) na celosvětově harmonizovaný zkušební postup pro lehká vozidla (WLTP) povede k reprezentativnějším hodnotám emisí CO2 při schvalování typu, plug-in hybridy jsou stále započítávány zavádějícím způsobem. Emise z těchto vozidel se v současné době započítávají pomocí faktoru použití, který vyjadřuje podíl vzdálenosti ujeté na baterie v porovnání se vzdáleností ujetou na spalovací motor. Tento faktor použití však není založen na reprezentativních údajích z reálného světa, ale na odhadu, který správně neodráží skutečné způsoby jízdy. Vzhledem k tomu, že Komise od roku 2021 využívá sběr dat prostřednictvím palubních zařízení pro monitorování spotřeby paliva a energie, měl by být tento faktor použití co nejdříve revidován, aby odrážel skutečné emise.

 

STANOVISKO VÝBORU PRO PRŮMYSL, VÝZKUM A ENERGETIKU (29.4.2022)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2019/631, pokud jde o zpřísnění výkonnostních norem pro emise CO2 pro nové osobní automobily a nová lehká užitková vozidla v souladu s ambicióznějšími cíli Unie v oblasti klimatu

(COM(2021)0556 – C9-0322/2021 – 2021/0197(COD))

Zpravodaj: Dominique Riquet

 

 

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Aby mohlo být v souladu se Zelenou dohodou dosaženo do roku 2050 uhlíkové neutrality, musí všechna odvětví Unie snížit své emise, včetně silniční dopravy, která představuje 20 % emisí, a zejména u osobních aut a dodávek, které přispívají ke třem čtvrtinám emisí. Transformace bude mít zároveň dopad na domácnosti, území, pracovníky a automobilový průmysl a bude vyžadovat významné veřejné a soukromé investice. 

V zájmu řešení této výzvy navrhuje Komise de facto zakázat od roku 2035 v EU veškeré termální technologie pro osobní automobily a dodávky. Zpravodaj podporuje obecný cíl dekarbonizace vozového parku s cílem dosáhnout klimatické neutrality. Přeje si nicméně předložit několik doporučení, jak řešit případná úskalí této strategie, pokud jde o její metodiku, proveditelnost a důsledky:

1. Ucelené snížení emisí

Zpravodaj se domnívá, že bude-li se toto nařízení zaměřovat pouze na emise výfukových plynů, nepřinese přístup, který by odrážel celkový dopad osobních automobilů a dodávek na uhlíkovou stopu. Upřednostňováním některých zdrojů emisí již nejsou technologie postaveny na stejnou úroveň, což je v rozporu se zásadou technologické neutrality.

S nárůstem počtu vozidel s nulovými nebo nízkými emisemi výfukových plynů povede postupné přemisťování zdrojů emisí do čela hodnotového řetězce, které je řešeno v jiných právních předpisech, k tomu, že se toto nařízení stane čím dál zastaralejším. Aby se tomuto riziku roztříštěnosti právních předpisů zabránilo, přeje si zpravodaj upřednostnit širší uhlíkovou evidenci zohledňující životní cyklus vozidel a paliva/energie, která by lépe odrážela skutečný dopad jednotlivých technologií na životní prostředí.

2. Nejistoty spojené s vozovým parkem napájeným výhradně elektřinou

Zpravodaj podporuje elektrifikaci vozového parku a cestu k nulovým emisím. Obává se však, že hospodářské, průmyslové, sociální a ekologické náklady spojené s transformací jsou v důsledku předčasných politických rozhodnutí podhodnoceny. Bateriová vozidla nejsou vozidly s „nulovými emisemi“ pro životní prostředí (uhlíková bilance výroby, hmotnost vozidla, původ elektřiny, těžba a dodávka materiálů, zejména v souvislosti s rostoucí těžbou těchto zdrojů s tím, že výroba baterií se podle odhadů do roku 2050 dvacetinásobně zvýší). Další obavy se týkají našich elektrických sítí (pokud jde o dekarbonizaci, dostupnost, výkonnost a standardizaci) a dobíjecí infrastruktury (prvky související s autonomií, vysoké investiční potřeby, zatímco členské státy budou čelit ztrátám a přesunům daňových příjmů z pohonných hmot).

Spoléhání se na jedinou technologii by zároveň oslabilo ostatní odvětví a způsobilo by významné průmyslové narušení v oblasti výzkumu a vývoje, zaměstnanosti nebo evropské konkurenceschopnosti. Pokud by EU předem nevytvořila konkurenceschopný průmyslový ekosystém, nezavedla odpovídající infrastrukturu, nedekarbonizovala a nekonsolidovala výrobu elektřiny a nezabezpečila své dodavatelské řetězce, zvýšila by se naše strukturální zranitelnost. Tváří v tvář mezinárodním gigantům, kteří v oblasti životního prostředí nebo hospodářské soutěže nehrají za rovných podmínek, existuje reálné riziko zvýšeného využívání dovozu zahraničních technologií, což Unii odsuzuje k dvojímu selhání, pokud jde o snižování uhlíkové stopy a konsolidaci průmyslu.

3. Doplňkové technologie, nezbytná podpora

Vzhledem k této nejistotě by nebylo moudré předčasně a radikálně zakázat jednu či více technických možností, které by se mohly v budoucnu osvědčit. Naopak by měly být podporovány inovace a doplňkovost různých technologií, které prokázaly svou účinnost. Tyto přechodné technologie mohou být z hlediska životního prostředí přínosné a mohou nabídnout doplňková řešení členským státům, které se musí vyrovnávat s velkou hospodářskou, zeměpisnou, sociální nebo infrastrukturní rozmanitostí. 

Za tímto účelem je třeba mírně upravit cíl do roku 2035 tak, aby odvětví nadále usilovalo o dekarbonizaci a zároveň si zachovalo manévrovací prostor pro rozvoj účinných alternativních technologií. Zavádí se tak ustanovení o přezkumu v roce 2027, kdy bude normotvůrce schopen lépe posoudit situaci s ohledem na tyto nejistoty, technologický pokrok a vývoj trhu. V neposlední řadě je nutné vytvořit fond pro automobilový průmysl, který by podporoval rekvalifikaci a odbornou přípravu pracovníků s cílem zajistit udržitelnost účinného a konkurenceschopného evropského průmyslového nástroje na světovém trhu.

Zpravodaj je přesvědčen, že za pomoci těchto doporučení bude Unie schopna naplňovat své ambice v oblasti životního prostředí a reagovat na své sociální a průmyslové potřeby, aby se evropské hospodářství stalo udržitelnějším a odolnějším.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušný výbor, aby zohlednil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh  1

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(1) Pařížská dohoda přijatá v prosinci 2015 na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vstoupila v platnost v listopadu 2016 (dále jen „Pařížská dohoda“). Její smluvní strany se dohodly, že udrží globální průměrný nárůst teploty výrazně pod 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a budou usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí.	(1) Pařížská dohoda přijatá v prosinci 2015 na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vstoupila v platnost v listopadu 2016 (dále jen „Pařížská dohoda“). Její smluvní strany se dohodly, že udrží globální průměrný nárůst teploty výrazně pod 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a budou usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. Přijetím Klimatického paktu z Glasgow v listopadu 2021 smluvní strany uznaly, že udržení nárůstu průměrné globální teploty na 1,5 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí by výrazně snížilo rizika a dopady změny klimatu, a zavázaly se, že do konce roku 2022 zvýší své cíle pro rok 2030, aby urychlily přijímání opatření v oblasti klimatu v tomto kritickém desetiletí a odstranily rozdíl v ambicích, pokud jde o cíl 1,5 °C.

Pozměňovací návrh  2

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(3) Zelená dohoda pro Evropu kombinuje komplexní soubor vzájemně se posilujících opatření a iniciativ, jejichž cílem je dosáhnout klimatické neutrality v EU do roku 2050, a vytyčuje novou strategii růstu, jejímž cílem je přeměnit Unii ve spravedlivou a prosperující společnost s moderním a konkurenceschopným hospodářstvím účinně využívajícím zdroje, ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Jejím cílem je rovněž chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Tento přechod se zároveň dotýká rozdílně žen a mužů a má zvláštní dopad na některé znevýhodněné skupiny, jako jsou starší lidé, osoby se zdravotním postižením a osoby s menšinovým rasovým nebo etnickým původem. Je proto třeba zajistit, aby byl přechod spravedlivý a inkluzivní a nikdo při něm nezůstal opomenut.	(3) Zelená dohoda pro Evropu kombinuje komplexní soubor vzájemně se posilujících opatření a iniciativ, jejichž cílem je dosáhnout klimatické neutrality v EU do roku 2050. K dosažení tohoto cíle je nezbytné zajistit soudržnost mezi legislativními akty, které spolu souvisejí, vzhledem k průřezové povaze otázek, jako je infrastruktura pro alternativní paliva, normy CO2 pro osobní automobily a dodávky, baterie, obnovitelná energie, využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví a osmý akční program pro životní prostředí. Mělo by se předejít jakékoli roztříštěnosti předpisů, která by vysílala protichůdné signály a vedla ke stanovování vzájemně neslučitelných cílů. Zelená dohoda vytyčuje novou strategii růstu, jejímž cílem je přeměnit Unii ve spravedlivou a prosperující společnost s moderním a konkurenceschopným hospodářstvím účinně využívajícím zdroje, posílit strategickou autonomii Unie a její vedoucí postavení ve všech klíčových odvětvích a zároveň podporovat inovace a kvalitní pracovní místa v Evropě. Cílem strategie je rovněž chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady s přihlédnutím k vnitrostátním a regionálním specifikům a různým sociálním důsledkům. Tento přechod se zároveň dotýká rozdílně žen a mužů a má zvláštní dopad na některé znevýhodněné skupiny, jako jsou starší lidé, osoby se zdravotním postižením a osoby s menšinovým rasovým nebo etnickým původem. Je proto třeba zajistit, aby byl přechod spravedlivý a inkluzivní a nikdo při něm nezůstal opomenut.

Pozměňovací návrh  3

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(6) Očekává se, že k dosažení tohoto snížení emisí přispějí všechna hospodářská odvětví, včetně odvětví silniční dopravy.	(6) Očekává se, že k dosažení tohoto snížení emisí přispějí všechna hospodářská odvětví, včetně silniční dopravy, která je jediným odvětvím v Unii, v němž se emise od 90. let 20. století zvyšují a jež má významnou ekologickou stopu odpovídající za 70 % celkových emisí z dopravy v Unii a více než 27 % všech emisí skleníkových plynů v Unii. Zelená dohoda stanovila ambiciózní cíl snížit emise z dopravy o 90 %, aby se do roku 2050 v EU dosáhlo uhlíkové neutrality.

Pozměňovací návrh  4

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(7) Opatření stanovená v tomto nařízení jsou nezbytná jako součást soudržného a konzistentního rámce, který je nezbytný pro dosažení celkového cíle Unie snížit čisté emise skleníkových plynů.	(7) Opatření stanovená v tomto nařízení jsou nezbytná jako součást soudržného a konzistentního rámce, který je nezbytný pro dosažení celkového cíle Unie snížit čisté emise skleníkových plynů i závislost Unie na dovážených fosilních palivech, včetně dovozů ropy, které jen v roce 2018 představovaly 227,5 miliard EUR, přičemž ropa je nadále hlavním zdrojem energie spotřebovávané automobily a dodávkami (94 %). Při postupném ukončování spotřeby ropy je zásadní nepřecházet z jedné závislosti na druhou. Pro zajištění budoucí životaschopnosti evropského zpracovatelského průmyslu a posílení strategické autonomie Unie je nezbytné, aby Komise spolupracovala s členskými státy a zúčastněnými stranami z průmyslu na zabezpečení dodavatelského řetězce strategických materiálů a vzácných zemin, které jsou potřebné pro nízkouhlíkové a bezuhlíkové technologie.

Pozměňovací návrh  5

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(7a) Toto nařízení je součástí úsilí Unie o snížení emisí z osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel s dlouhodobým cílem dosáhnout automobilového průmyslu bez emisí. S rostoucí mírou používání vozidel s nízkými a nulovými emisemi však hrozí, že se zdroje emisí přesunou do předcházejících článků hodnotového řetězce automobilového průmyslu. Proto je třeba vypracovat metodiky zohledňující celý životní cyklus, které doplní přístup založený na emisích výfukových plynů, aby se zajistila účinnost těchto právních předpisů při snižování emisí na úrovni Unie a podpořila výroba udržitelných baterií, zejména pokud jde o jejich trvanlivost, účinnost, opětovné použití a recyklaci. Z těchto důvodů by Komise měla nejpozději do 31. prosince 2023 vypracovat harmonizovanou metodiku pro vykazování celkové uhlíkové bilance životního cyklu takovýchto vozidel („výroba – provoz – demontáž“) a spotřebované energie („těžba/výroba – doprava – spotřeba“ nebo „od zdroje po palivovou nádrž“) s cílem získat celkový přehled, a zajistit tak soudržnost prostředků vynakládaných na plnění cílů Unie v oblasti klimatu. Toto nařízení by mělo být v roce 2027 přezkoumáno s cílem zahrnout rozšířené započítávání uhlíku jakožto nový ukazatel snižování emisí v tomto odvětví, který lépe odráží skutečnou uhlíkovou stopu osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel.

Pozměňovací návrh  6

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(8) Aby bylo do roku 2030 dosaženo snížení čistých emisí skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990, je nutné zpřísnit požadavky na snížení emisí stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/63125 jak pro osobní automobily, tak pro lehká užitková vozidla. Je rovněž třeba stanovit jasný postup dalšího snižování emisí po roce 2030, aby se přispělo k dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2050. Bez ambiciózních opatření v oblasti snižování emisí skleníkových plynů v silniční dopravě by bylo zapotřebí vyššího snížení emisí v jiných odvětvích, včetně těch, kde je dekarbonizace náročnější.	(8) Aby bylo do roku 2030 dosaženo snížení čistých emisí skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990, je nutné zpřísnit požadavky na snížení emisí stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/63125 jak pro osobní automobily, tak pro lehká užitková vozidla. Je rovněž třeba stanovit jasný postup dalšího snižování emisí po roce 2030, aby se přispělo k dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2050. Současně je mimořádně důležité, aby doplňující právní předpisy Unie, jako je směrnice (EU) 2018/200125a, zajistily rychlé zavedení energie z obnovitelných zdrojů, aby byl vozový park Unie poháněn dodatečnou elektřinou z obnovitelných zdrojů. Bez ambiciózních opatření v oblasti snižování emisí skleníkových plynů v silniční dopravě by bylo zapotřebí vyššího snížení emisí v jiných odvětvích, včetně těch, kde je dekarbonizace náročnější. Digitální a ekologická transformace by proto měla také zohledňovat význam sociálního rozměru, a to v zájmu zajištění dostupné mobility pro všechny, včetně dopadu zdanění energie na cenovou dostupnost, přímého a nepřímého dopadu vyšších cen energie na dopravu v různých regionech Unie i odvětvových dopadů, s cílem zajistit zaměstnanost a konkurenceschopnost tohoto odvětví.
__________________	__________________
25 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 ze dne 17. dubna 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla a kterým se zrušují nařízení (ES) č. 443/2009 a (EU) č. 510/2011 (Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 13).	25 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 ze dne 17. dubna 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla a kterým se zrušují nařízení (ES) č. 443/2009 a (EU) č. 510/2011 (Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 13).
	25a Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

Pozměňovací návrh  7

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(9) Zpřísněné požadavky na snižování emisí CO2 by měly motivovat ke zvyšování podílu vozidel s nulovými emisemi na trhu Unie a zároveň přinést výhody spotřebitelům a občanům, pokud jde o kvalitu ovzduší a úspory energie, a zajistit zachování inovací v hodnotovém řetězci automobilového průmyslu. V celosvětovém kontextu musí být také hodnotový řetězec automobilového průmyslu EU vedoucím aktérem probíhajícího přechodu na mobilitu s nulovými emisemi. Zpřísněné normy pro snižování emisí CO2 jsou při dosahování cílů pro vozový park, které stanovují, technologicky neutrální. K dosažení cíle nulových emisí pro vozový park jsou a zůstávají k dispozici různé technologie. Mezi vozidla s nulovými emisemi v současné době patří bateriová elektrická vozidla, vozidla poháněná palivovými články a další vozidla na vodíkový pohon a technologické inovace pokračují. Při tomto přechodu mohou i nadále hrát svou roli vozidla s nulovými a nízkými emisemi, mezi něž patří také výkonná plug-in hybridní elektrická vozidla.	(9) Zpřísněné požadavky na snižování emisí CO2 by měly motivovat ke zvyšování podílu vozidel s nulovými a nízkými emisemi na trhu Unie a zároveň přinést výhody spotřebitelům a občanům, pokud jde o kvalitu ovzduší a úspory energie, a zajistit zachování inovací, mezinárodní konkurenceschopnosti a úrovně zaměstnanosti v hodnotovém řetězci automobilového průmyslu, a zajistit, aby mobilita byla i nadále přístupná a cenově dostupná pro každého. Automobilový průmysl je i nadále jedním z pilířů ekonomiky Unie, neboť zajišťuje 7 % jejího HDP, poskytuje 4,6 milionu pracovních míst a s 60 miliardami EUR ročně investovanými do výzkumu a vývoje zůstává v čele technologických inovací. Automobilovému průmyslu je třeba poskytovat podporu při ekologické a digitální transformaci, neboť evropští výrobci se v současné době potýkají s trojnásobnou zátěží: musí dodržovat ambiciózní právní předpisy v oblasti životního prostředí, čelí rostoucím potřebám investic do inovací a jsou vystaveni intenzivnější mezinárodní konkurenci. V celosvětovém kontextu musí být také hodnotový řetězec automobilového průmyslu EU i nadále vedoucím aktérem probíhajícího přechodu na mobilitu s nulovými emisemi. Zpřísněné normy pro snižování emisí CO2 by měly být při dosahování cílů pro vozový park, které stanovují, technologicky neutrální. Měly by být používány různé technologie, jako jsou vodík, biopaliva a další obnovitelná paliva, jejichž cílem je dlouhodobě přispívat k vozovému parku s nulovými emisemi a které by mohly v krátkodobém a střednědobém horizontu rovněž přispívat ke snižování emisí CO2 v odvětví dopravy a zároveň zajišťovat cenovou dostupnost, přístupnost, bezpečnost a inkluzivitu. Mezi vozidla s nulovými emisemi v současné době patří bateriová elektrická vozidla, vozidla poháněná palivovými články a další vozidla na vodíkový pohon a technologické inovace pokračují. Při tomto přechodu mohou i nadále hrát svou roli vozidla s nulovými a nízkými emisemi, mezi něž patří také výkonná plug-in hybridní elektrická vozidla nebo vozidla poháněná alternativními palivy.

Pozměňovací návrh  8

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(9a) Bateriová elektrická vozidla mají velký potenciál dekarbonizovat vozový park a měla by být podporována, přičemž je třeba zohledňovat zásadu technologické neutrality, aby byla používána v součinnosti s jinými účinnými technologiemi. Je důležité zdůraznit, že žádná technologie není technologií s „nulovými emisemi“ nebo s nulovým dopadem na životní prostředí, což je i případ tohoto druhu vozidel, vzhledem k uhlíkové stopě baterie, zvýšení hmotnosti vozidla, původu elektřiny a těžbě surovin. V tomto ohledu by mělo být posouzeno a řešeno riziko problémů s dodávkami, aby bylo možné uspokojit evropskou poptávku v kontextu zvýšeného mezinárodního tlaku na těžbu zdrojů potřebných k výrobě baterií s tím, že jejich výroba se podle odhadů do roku 2050 dvacetinásobně zvýší. Kromě toho je třeba zvážit dopady na elektrické sítě, pokud jde o dekarbonizaci, dostupnost, výkonnost, inteligentní síť a standardizaci, nebo na zavádění dobíjecí infrastruktury, pokud jde o velikost sítě související s autonomií, velkou potřebu soukromých a veřejných investic.

Pozměňovací návrh  9

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(10) V této souvislosti by měly být pro období od roku 2030 stanoveny nové přísnější cíle pro snižování emisí CO2 jak pro nové osobní automobily, tak pro nová lehká užitková vozidla. Tyto cíle by měly být stanoveny na úrovni, která bude silným signálem k urychlení zavádění vozidel s nulovými emisemi na trh Unie a k nákladově efektivní stimulaci inovací v oblasti technologií nulových emisí.	(10) V této souvislosti by měly být pro období od roku 2030 stanoveny nové přísnější cíle pro snižování emisí CO2 jak pro nové osobní automobily, tak pro nová lehká užitková vozidla. Tyto cíle by měly být stanoveny na úrovni, která bude respektovat zásadu technologické neutrality a zároveň vyšle silný signál k urychlení zavádění vozidel s nulovými a nízkými emisemi na trh Unie, aby se stala cenově dostupnější a přístupnější pro všechny, a k nákladově efektivní stimulaci inovací a posílení evropské konkurenceschopnosti v oblasti technologií nulových emisí. Zásada technologické neutrality má zásadní význam pro zajištění plurality řešení, zachování inovací a rozvoje, a to i v oblasti přelomových technologií, a umožnění flexibility trhu a rozmanitosti sociálního chování. V tomto smyslu je důležité neomezovat silniční dopravu na jedinou technologii, ale podporovat inovace a doplňkovost mezi účinnými alternativními technologiemi, jako je kombinované používání hybridních vozidel a nízkouhlíkových paliv, aniž by to vedlo ke zpoždění v zavádění čistých technologií, které jsou slučitelné s cíli Unie v oblasti klimatu. Jednotný přístup („one size fits all“) na úrovni Unie by byl navíc ohrožen velkou hospodářskou, sociální, zeměpisnou a infrastrukturní rozmanitostí v rámci členských států i mezi nimi, zatímco kombinace doplňkových technologií umožní každému regionu zavést řešení, která mu nejlépe umožní snížit emise.

Pozměňovací návrh  10

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10a) Technologické inovace jsou předpokladem dekarbonizace mobility v Unii, a proto by měly být podporovány. Vzhledem k rostoucí mezinárodní konkurenci by Unie a členské státy měly pokračovat ve svém úsilí a zkoumat a rozvíjet iniciativy, které podporují součinnost v tomto odvětví, jako je Evropská bateriová aliance, a podporovat veřejné a soukromé investice do evropského výzkumu a inovací v oblasti automobilového průmyslu. Cílem by mělo být zachovat vedoucí postavení Evropy v oblasti technologií v tomto odvětví, rozvíjet průmyslovou excelenci v oblasti technologií budoucnosti v Unii a zajistit dlouhodobou udržitelnost a konkurenceschopnost její průmyslové základny.

Pozměňovací návrh  11

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) Cíle v revidovaných výkonnostních normách pro emise CO2 by měla doplnit evropská strategie pro řešení výzev, které představuje rozšíření výroby vozidel s nulovými emisemi a souvisejících technologií, jakož i potřeba prohlubování dovedností a rekvalifikace pracovníků v tomto odvětví a ekonomická diverzifikace a přeměna činností. V případě potřeby by měla být zvážena finanční podpora na úrovni EU a členských států za účelem přilákání soukromých investic, mimo jiné prostřednictvím Evropského sociálního fondu plus, Fondu pro spravedlivou transformaci, Inovačního fondu, Nástroje pro oživení a odolnost a dalších nástrojů víceletého finančního rámce a nástroje Next Generation EU, a to v souladu s pravidly státní podpory. Revidovaná pravidla státní podpory v oblasti životního prostředí a energetiky umožní členským státům podporovat podniky při dekarbonizaci jejich výrobních procesů a zavádění ekologičtějších technologií v rámci nové průmyslové strategie.	(11) Cíle v revidovaných výkonnostních normách pro emise CO2 by měla doplnit evropská strategie pro řešení výzev, které představuje rozšíření výroby vozidel s nulovými a nízkými emisemi a souvisejících technologií, jakož i potřeba prohlubování dovedností a rekvalifikace pracovníků v tomto odvětví a ekonomická diverzifikace a přeměna činností, zejména pro malé a střední podniky. Proto by měla být zvýšena finanční podpora na úrovni EU a členských států za účelem přilákání soukromých investic, mimo jiné prostřednictvím Evropského sociálního fondu plus, Fondu pro spravedlivou transformaci, Inovačního fondu, Nástroje pro oživení a odolnost, Sociálního fondu pro klimatická opatření a dalších nástrojů víceletého finančního rámce a nástroje Next Generation EU, a to v souladu s pravidly státní podpory. Revidovaná pravidla státní podpory v oblasti životního prostředí a energetiky umožní členským státům podporovat podniky při dekarbonizaci jejich výrobních procesů a zavádění ekologičtějších technologií v rámci nové průmyslové strategie. Tato finanční podpora by měla být podmíněna tím, že společnosti, které ji obdrží, zachovají pracovní místa.

Pozměňovací návrh  12

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(12) Aktualizovaná nová průmyslová strategie26 předpokládá společné vypracování způsobů ekologické a digitální transformace ve spolupráci s průmyslem, veřejnými orgány, sociálními partnery a dalšími zúčastněnými stranami. V této souvislosti by měl být vypracován způsob přechodu pro ekosystém mobility, který by doplnil transformaci hodnotového řetězce automobilového průmyslu. Tento způsob by měl brát v úvahu zejména malé a střední podniky v dodavatelském řetězci automobilového průmyslu, konzultace se sociálními partnery, včetně členských států, a také vycházet z Evropské agendy dovedností s iniciativami, jako je Pakt pro dovednosti, s cílem mobilizovat soukromý sektor a další zúčastněné strany za účelem prohlubování dovedností a rekvalifikace evropské pracovní síly s ohledem na ekologickou a digitální transformaci. V rámci této cesty by se měla rovněž řešit vhodná opatření a pobídky na evropské a vnitrostátní úrovni s cílem zvýšit cenovou dostupnost vozidel s nulovými emisemi. Pokrok dosažený v rámci tohoto uceleného způsobu transformace celého ekosystému mobility by měl být každé dva roky kontrolován v rámci zprávy o pokroku, kterou bude předkládat Komise a která se bude mimo jiné zabývat pokrokem v zavádění vozidel s nulovými emisemi, vývojem jejich cen, využíváním vývoje alternativních paliv a zaváděním infrastruktury podle požadavků nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva, potenciálem inovativních technologií k dosažení klimaticky neutrální mobility, mezinárodní konkurenceschopností, investicemi do hodnotového řetězce automobilového průmyslu, prohlubováním dovedností a rekvalifikací pracovníků a přeměnou činností. Zpráva o pokroku bude rovněž vycházet z dvouletých zpráv o pokroku, které členské státy předkládají v rámci nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva. Komise by měla při přípravě zprávy o pokroku, včetně výsledků sociálního dialogu, vést konzultace se sociálními partnery. Inovace v dodavatelském řetězci automobilového průmyslu pokračují. Inovativní technologie, jako je výroba e-paliv se zachycováním CO2 přímo ze vzduchu by v případě dalšího rozvoje mohly nabídnout vyhlídky na cenově dostupnou klimaticky neutrální mobilitu. Komise by proto měla v rámci své zprávy o pokroku sledovat pokrok v oblasti inovací v tomto odvětví.	(12) Aktualizovaná nová průmyslová strategie26 předpokládá společné vypracování způsobů ekologické a digitální transformace ve spolupráci s průmyslem, veřejnými orgány, sociálními partnery a dalšími zúčastněnými stranami. V této souvislosti by měl být vypracován způsob přechodu pro ekosystém mobility, který by doplnil transformaci hodnotového řetězce automobilového průmyslu a zároveň by podporoval nejvíce postižené regiony a komunity s cílem odstranit rozdíly mezi rozvinutými a méně rozvinutými ekonomikami v Unii. Tento způsob by měl brát v úvahu zejména malé a střední podniky v dodavatelském řetězci automobilového průmyslu, konzultace se sociálními partnery, včetně členských států, a také vycházet z Evropské agendy dovedností s iniciativami, jako je Pakt pro dovednosti, s cílem mobilizovat soukromý sektor a další zúčastněné strany za účelem prohlubování dovedností a rekvalifikace evropské pracovní síly s ohledem na ekologickou a digitální transformaci. V rámci této cesty by se měla rovněž řešit vhodná opatření a pobídky na evropské a vnitrostátní úrovni s cílem zvýšit cenovou dostupnost vozidel s nízkými a nulovými emisemi. Individuální mobilita by měla zůstat dostupná a cenově přijatelná pro všechny, zejména pro občany venkovských, odlehlých a ostrovních oblastí, kteří nemají žádný nebo mají jen omezený přístup ke kvalitní veřejné dopravě nebo jiným řešením v oblasti mobility. Pokrok dosažený v rámci tohoto uceleného způsobu transformace celého ekosystému mobility by měl být každé dva roky kontrolován v rámci zprávy o pokroku, kterou bude předkládat Komise a která se bude mimo jiné zabývat pokrokem v zavádění vozidel s nízkými a nulovými emisemi, vývojem jejich cen, využíváním vývoje alternativních paliv a zaváděním infrastruktury podle požadavků nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva, potenciálem inovativních technologií k dosažení klimaticky neutrální mobility, mezinárodní konkurenceschopností, investicemi do hodnotového řetězce automobilového průmyslu, prohlubováním dovedností a rekvalifikací pracovníků a přeměnou činností. Zpráva o pokroku bude rovněž vycházet z výročních zpráv o pokroku, které členské státy předkládají v rámci nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva. Komise by měla při přípravě zprávy o pokroku, včetně výsledků sociálního dialogu, vést konzultace se sociálními partnery. Inovace v dodavatelském řetězci automobilového průmyslu pokračují. Inovativní technologie, jako jsou pokročilá biopaliva a výroba e-paliv se zachycováním CO2 přímo ze vzduchu, by v případě dalšího rozvoje mohly nabídnout vyhlídky na cenově dostupnou klimaticky neutrální mobilitu. Komise by proto měla v rámci své zprávy o pokroku sledovat pokrok v oblasti inovací v tomto odvětví.
__________________	__________________
26 Sdělení Komise – Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy, COM(2021) 350 final ze dne 5. května 2021.	26 Sdělení Komise – Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy, COM(2021) 350 final ze dne 5. května 2021.

Pozměňovací návrh  13

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(12a) Ačkoli se toto nařízení vztahuje pouze na nové osobní automobily a nová lehká užitková vozidla, je důležité, aby bylo v zájmu ochrany životního prostředí a zdraví občanů ve všech členských státech zahrnuto do komplexnějšího akčního plánu na úrovni Unie pro dekarbonizaci stávajícího vozového parku. Vzhledem ke své pomalé obměně zůstane současný vozový park ještě dlouho faktorem narušujícím environmentální výkonnost. Stávající trh s ojetými znečišťujícími vozidly ve střední a východní Evropě navíc vytváří riziko přesunu znečištění do méně ekonomicky rozvinutých regionů Unie. Dosažení ambiciózních klimatických cílů do roku 2050 by mělo jít ruku v ruce s právem všech občanů Unie na čistší ovzduší. Aby se urychlilo snižování emisí ze stávajícího vozového parku, je nanejvýš důležité, aby Komise co nejdříve navrhla legislativní opatření s cílem vytvořit rámec příznivý pro modernizaci vozidel a podpořit využívání technologií snižujících emise CO2, které jsou v současné době dostupné, jako jsou nízkouhlíková paliva nebo méně energeticky náročná světla, urychlit přechod na jiný druh nákladní a osobní dopravy a podpořit ekologičtější dopravní návyky, jako je spolujízda, tzv. „měkká mobilita“, veřejná doprava ve městech, a řešit možné riziko úniku uhlíku z automobilového průmyslu v rámci Unie.

Pozměňovací návrh  14

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13) Tyto cíle pro vozový park EU mají být doplněny nezbytným zaváděním infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU27.	(13) Nezbytnou podmínkou pro rozvoj trhu s vozidly s nulovými a nízkými emisemi, a tím i pro úspěch tohoto nařízení, je zlepšení přístupu spotřebitelů k vhodné infrastruktuře pro dobíjení elektrických vozidel a doplňování alternativních paliv. Cíle pro vozový park EU by měly být doplněny nezbytným zaváděním infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic, která se dosud v celé Unii potýká s nedostatečnou realizací. Z tohoto důvodu by toto nařízení mělo být doprovázeno ambiciózními závaznými cíli pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva ve všech členských státech, jakož i ambiciózními cíli pro zavádění soukromých dobíjecích stanic podle směrnice 2014/94/EU27 a směrnice 2010/31/EU, přičemž jakékoli zvýšení cílů v oblasti snižování emisí stanovených v tomto nařízení, včetně průběžných cílů, by mělo jít ruku v ruce se zvýšením cílů v oblasti zavádění infrastruktury. Dobíjecí infrastruktura by měla být zavedena tam, kde lidé žijí, pracují a vykonávají své každodenní činnosti. Je nezbytně nutné, aby žádný region nebo území Unie nezůstaly opomenuty a aby byly náležitě řešeny regionální rozdíly v zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, zejména v méně rozvinutých regionech nebo regionech se specifickými potřebami a podmínkami, jako jsou venkovské a řídce osídlené, odlehlé, nejvzdálenější, ostrovní a horské regiony. Členským státům by měla být k dosažení tohoto cíle poskytnuta dostatečná podpora a pomoc, jelikož potřebují značné investice, a to v desetiletí, kdy se zvýší jejich daňové ztráty a převody daňových příjmů do alternativních paliv. V tomto kontextu je důležité zdůraznit, že otázka čerpací infrastruktury je nerozlučně spjata s dojezdem vozidel, a to v tom smyslu, že čím větší bude dojezd vozidel, tím nižší bude potřeba častého dobíjení a čerpání, a že Komise by proto měla při zavádění infrastruktur zohlednit technologický vývoj, zejména s ohledem na životnost baterií. Silniční doprava má významný podíl na konečné spotřebě energie v Unii. Směrnice (EU) .../... [přepracovaná směrnice o energetické účinnosti] zakotvuje zásadu „energetická účinnost v první řadě“ jako zastřešující zásadu, která by měla být zohledněna ve všech odvětvích, nejen v energetickém systému, a na všech úrovních. Zásada „energetická účinnost v první řadě“ by proto měla být zohledněna v politických, plánovacích a investičních rozhodnutích týkajících se zavádění dobíjecí a čerpací infrastruktury pro alternativní paliva, a to i pokud jde o energetickou účinnost různých technologií s nulovými emisemi od těžby paliva do jeho použití ve vozidle („well-to-wheel“).
__________________	__________________
27 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1).	27 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1).

Pozměňovací návrh  15

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(14) Výrobcům by měla být poskytnuta dostatečná flexibilita pro postupné přizpůsobování jejich vozových parků, aby zvládli přechod na vozidla s nulovými emisemi nákladově efektivním způsobem, a proto je vhodné zachovat přístup snižování cílových úrovní v pětiletých krocích.	(14) Výrobcům, zejména malým a středním podnikům v dodavatelském řetězci automobilů, by měla být poskytnuta dostatečná flexibilita pro postupné přizpůsobování jejich vozového parku, vzhledem k tomu, že osobní automobily jsou vyráběny a navrhovány v nejméně pětiletých cyklech a lehká užitková vozidla ještě déle, aby bylo možné nákladově efektivním způsobem zvládnout přechod na vozidla s nulovými a nízkými emisemi. Proto je vhodné zachovat přístup postupného snižování cílových úrovní. Aby se zajistila účinnost tohoto nařízení s ohledem na vývoj trhu, technologický pokrok a cíl Unie v oblasti snižování emisí, mělo by být v roce 2027 přezkoumáno.

Pozměňovací návrh  16

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(17) Úsilí o snížení emisí potřebné k dosažení cílů pro vozový park EU se rozděluje mezi výrobce pomocí křivky limitních hodnot založené na průměrné hmotnosti vozového parku nových vozidel v EU a vozového parku nových vozidel výrobce. Tento mechanismus je vhodné zachovat, je však nutné zabránit tomu, aby při přísnějších cílech EU pro vozový park dosáhl cíl specifických emisí výrobce záporných hodnot. Z tohoto důvodu je nutné vyjasnit, že pokud k takovému výsledku dojde, měl by být cíl specifických emisí stanoven na 0 g CO2/km.	(17) Úsilí o snížení emisí potřebné k dosažení cílů pro vozový park EU se rozděluje mezi výrobce pomocí křivky limitních hodnot založené na průměrné hmotnosti vozového parku nových vozidel v EU a vozového parku nových vozidel výrobce. Je však nutné zabránit tomu, aby při přísnějších cílech EU pro vozový park dosáhl cíl specifických emisí výrobce záporných hodnot. Z tohoto důvodu je nutné vyjasnit, že pokud k takovému výsledku dojde, měl by být cíl specifických emisí stanoven na 0 g CO2/km. Parametr užitkovosti založený na hmotnosti pro výpočet cílů pro specifické emise pro výrobce by měl být v případě osobních automobilů zachován do roku 2025. Rostoucí hmotnost automobilů byla využita jako možnost odečtu emisí, která výrobcům umožňuje stanovit méně ambiciózní cíle, ačkoli snížení velikosti a odlehčení vozidel může přinést značné výhody, pokud jde o energetickou účinnost, účinné využívání městského prostoru, bezpečnost silničního provozu a lidské zdraví. V tomto ohledu by Komise měla vypracovat návrhy pobídek ke snižování hmotnosti, a to i pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi, s cílem podpořit výrobu vozidel účinněji využívající materiály.

Pozměňovací návrh  17

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(21) S ohledem na zvýšené celkové cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a v zájmu zamezení možných účinků narušujících trh by měly být požadavky na snižování emisí pro všechny výrobce působící na trhu Unie sjednoceny, s výjimkou těch, kteří jsou odpovědní za méně než 1 000 nových vozidel registrovaných v kalendářním roce. V důsledku toho by měla být od roku 2030 ukončena možnost výrobců odpovědných za 1 000 až 10 000 osobních automobilů nebo 1 000 až 22 000 lehkých užitkových vozidel nově registrovaných v kalendářním roce požádat o výjimku z cílů pro specifické emise.	(21) S ohledem na zvýšené celkové cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a v zájmu zamezení možných účinků narušujících trh by měly být požadavky na snižování emisí pro všechny výrobce působící na trhu Unie sjednoceny, s výjimkou těch, kteří jsou odpovědní za méně než 1 000 nových vozidel registrovaných v kalendářním roce. V důsledku toho by měla být od roku 2030 ukončena možnost výrobců odpovědných za 1 000 až 10 000 osobních automobilů nebo 1 000 až 22 000 lehkých užitkových vozidel nově registrovaných v kalendářním roce požádat o výjimku z cílů pro specifické emise. V zájmu zajištění spravedlivého přechodu by se tato odchylka měla vztahovat pouze na výrobce zvláštních vozidel se sociálním užitkem, jako jsou pohotovostní vozidla, požární vozy, sanitky, a nikoli na výrobce nejluxusnějších automobilů.

Pozměňovací návrh  18

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(23) Pokrok dosažený podle nařízení (EU) 2019/631 při plnění cílů snižování emisí stanovených pro rok 2030 a další roky by měl být v roce 2026 přezkoumán. Při tomto přezkumu by měly být zohledněny všechny aspekty, které byly zohledněny ve dvouletých zprávách.	(23) Pokrok dosažený podle nařízení (EU) 2019/631 při plnění cílů snižování emisí stanovených pro rok 2030 a další roky by měl být v roce 2027 přezkoumán. Při tomto přezkumu by měly být zohledněny všechny aspekty, které byly zohledněny ve výročních zprávách.

Pozměňovací návrh  19

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 24

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(24) Možnost přidělit příjmy z poplatků za překročení emisí do zvláštního fondu nebo do příslušného programu byla posouzena podle čl. 15 odst. 5 nařízení (EU) 2019/631 se závěrem, že by to výrazně zvýšilo administrativní zátěž a zároveň by to nepřineslo přímý prospěch automobilovému odvětví při jeho transformaci. Příjmy z poplatků za překročení emisí mají být proto nadále považovány za příjmy souhrnného rozpočtu Unie v souladu s čl. 8 odst. 4 nařízení (EU) 2019/631.	(24) Konečný přechod na vozidla s nulovými emisemi povede ze strukturálního hlediska ke značným ztrátám pracovních míst v automobilovém průmyslu, a to od výrobců a jejich dodavatelů až po související služby v oblasti údržby a oprav. Úsilí o dekarbonizaci silniční dopravy by proto mělo zohledňovat i pravděpodobné významné sociální dopady tohoto procesu, aby bylo možné tento přechod zmírnit a nakonec i zvládnout. Částky poplatku za překročení emisí by se měly považovat za účelově vázané příjmy konkrétní rozpočtové položky „podpora automobilového průmyslu“ v rámci Sociálního fondu pro klimatická opatření s cílem zajistit spravedlivý přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství, podporovat opatření v oblasti odborné přípravy, rekvalifikace, prohlubování dovedností a dalších kvalifikačních opatření pro dotčené zaměstnance, zejména v malých a středních podnicích. Tato rozpočtová položka by měla být financována ze souhrnného rozpočtu Unie a z příjmů z poplatků za překročení emisí.

Pozměňovací návrh  20

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. -a (nové)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 1 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	-a) vkládá se nový odstavec 3a, který zní:
	„3a.  Komise toto nařízení do 31. prosince 2027 přezkoumá a případně předloží návrh na jeho doplnění o další opatření, která budou kromě emisí výfukových plynů zahrnovat i celkovou uhlíkovou bilanci vozidla a použitého paliva, a to na základě metodik stanovených v čl. 7 odst. 10 a čl. 12 odst. 3a, s cílem zajistit, aby emise z tohoto odvětví byly v souladu s cílem Unie dosáhnout uhlíkové neutrality.“

Pozměňovací návrh  21

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 1 – odst. 5 a – písm. a

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) pro průměrné emise z vozového parku nových osobních automobilů se použije cíl, který se rovná 100% snížení cíle pro rok 2021 stanoveného v souladu s částí A bodem 6.1.3 přílohy I;	a) pro průměrné emise z vozového parku nových osobních automobilů se použije cíl, který se rovná 90% snížení cíle pro rok 2021 stanoveného v souladu s částí A bodem 6.1.3 přílohy I;

 

 

Pozměňovací návrh  22

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 1 – odst. 5 a – písm. b

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) pro průměrné emise z vozového parku nových lehkých užitkových vozidel se použije cíl, který se rovná 100% snížení cíle pro rok 2021 stanoveného v souladu s částí B bodem 6.1.3 přílohy I.	b) pro průměrné emise z vozového parku nových lehkých užitkových vozidel se použije cíl, který se rovná 90% snížení cíle pro rok 2021 stanoveného v souladu s částí B bodem 6.1.3 přílohy I.

Pozměňovací návrh  23

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. c

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 1 – odst. 6

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) v odstavci 6 se slova „Od 1. ledna 2025“ nahrazují slovy „Od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2029“,	c) odstavec 6 se nahrazuje tímto:
	„6. Od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2029 se u vozidel s nulovými a nízkými emisemi použije referenční hodnota odpovídající 20 % podílu vozových parků nových osobních automobilů v souladu s částí A bodem 6.3 přílohy I a nových lehkých užitkových vozidel v souladu s částí B bodem 6.3 přílohy I.“.

Pozměňovací návrh  24

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. b a (nové)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 3 – odst. 1 – písm. n a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ba) doplňuje se nový bod, který zní:
	„na) „Plug-in hybridním elektrickým vozidlem“ (neboli PHEV, Plug-in Hybrid Electric Vehicle) vozidlo poháněné kombinací elektromotoru s dobíjecí baterií a spalovacího motoru, které mohou pracovat společně nebo odděleně.

Pozměňovací návrh  25

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. b b (nové)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 3 – odst. 1 – písm. n b (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	bb) doplňují se nová písmena, která znějí:
	„nb) „biopalivy“ biopaliva ve smyslu čl. 2 bodu 33 směrnice (EUE) 2018/2001;
	nc) „pokročilými biopalivy“ pokročilá biopaliva ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice (UE) 2018/2001;
	nd) „palivy z obnovitelných zdrojů nebiologického původu“ paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu ve smyslu čl. 2 bodu 36 směrnice (UE) 2018/2001;

Pozměňovací návrh  26

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. a a (nové)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 7 – odst. 10

Platné znění	Pozměňovací návrh
	aa) odstavec 10 se nahrazuje tímto:
10. Nejpozději roku 2023 Komise posoudí možnost vytvoření společné metodiky Unie pro hodnocení a ucelené vykazování údajů o úplných emisích CO2 vznikajících během životního cyklu osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel, které jsou uvedeny na trh Unie. Toto posouzení předá Komise Evropskému parlamentu a Radě, případně spolu s návrhy na navazující opatření, například legislativními návrhy.	„10. Nejpozději do 31. prosince 2023 Komise vypracuje společnou metodiku Unie pro hodnocení a ucelené vykazování údajů o úplných emisích CO2 vznikajících během životního cyklu osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel na trhu Unie. Tuto metodiku předá Komise Evropskému parlamentu a Radě, případně spolu s návrhy na navazující opatření, například legislativními návrhy.“

(32019R0631)

Pozměňovací návrh  27

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. a b (nové)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 7 – odst. 10 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ab) vkládá se nový odstavec 10a, který zní:
	„10a. Od 1. ledna 2024 mohou výrobci dobrovolně předávat údaje o emisích CO2 během životního cyklu osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel uvedených na trh Unie, jež jsou stanoveny v odstavci 10 tohoto článku, příslušným orgánům uvedeným v odstavci 6 tohoto článku a členským státům, které je následně oznámí Komisi v souladu s odstavcem 2. Od 1. ledna 2028 se tyto údaje začlení do informací uvedených v části A příloh II a III;

Pozměňovací návrh  28

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 a (nový)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 8 – odst. 4

Platné znění	Pozměňovací návrh
	(5a) v článku 8 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
4. Částky poplatku za překročení emisí se považují za příjem souhrnného rozpočtu Unie.	„4. Částky poplatku za překročení emisí se považují za účelově vázané příjmy konkrétní rozpočtové položky na „podporu automobilového průmyslu“ v rámci Sociálního fondu pro klimatická opatření s cílem zajistit spravedlivý přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství pomocí zmírňování jakýchkoli negativních dopadů transformace na zaměstnanost v automobilovém odvětví ve všech dotčených členských státech, především v oblastech a komunitách nejvíce postižených transformací. Zejména z něj bude financována odborná příprava, rekvalifikace, zvyšování kvalifikace a další kvalifikace pracovníků v automobilovém průmyslu, včetně výrobců automobilů, jejich dodavatelů součástí a pomocných služeb údržby a oprav, zejména pro malé a střední podniky.
	Tato konkrétní rozpočtová položka Sociálního fondu pro klimatická opatření podporuje cíl „Investice pro zaměstnanost a růst“ ve všech členských státech. Poskytuje členským státům podporu při financování plánovaných opatření a investic zaměřených na řešení hospodářských a sociálních důsledků transformace, zejména pokud jde o očekávané restrukturalizace a ztráty pracovních míst v automobilovém průmyslu, a to i v malých a středních podnicích.
	Přidělené prostředky pocházejí z rozpočtu Unie a z poplatků za překročení emisí ve smyslu článku 8 tohoto nařízení. Podporují tyto činnosti: rekvalifikaci pracovníků; pomoc uchazečům o zaměstnání při hledání zaměstnání a jejich aktivní začleňování; investice do přeměny evropské průmyslové struktury.“

(32019R0631)

Pozměňovací návrh  29

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 10 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
„Výjimku, o niž je požádáno podle odstavce 1, lze udělit z cílů pro specifické emise platných do kalendářního roku 2029 včetně.“;	„Výjimku, o niž je požádáno podle odstavce 1, lze udělit z cílů pro specifické emise platných do kalendářního roku 2029 včetně.“;
	O výjimku může požádat výrobce zvláštních vozidel se sociálním užitkem, jako jsou záchranná vozidla, hasičské vozy a sanitní vozy. Výjimku nelze udělit výrobci automobilů spadajících do segmentu F, segmentu S a segmentu SUV v klasifikačním systému Evropské komise (Euro Car Segment).

Pozměňovací návrh  30

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 a (nový)

Nařízení (EU) 2019/631

Článek 11 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6a) vkládá se nový článek, který zní:
	„Článek 11a
	Ekodesign
	Aby se zajistilo, že přechod na mobilitu s nulovými emisemi plně přispěje k cílům Unie v oblasti energetické účinnosti a oběhového hospodářství, předloží Komise do 31. prosince 2023 podle potřeby návrhy týkající se stanovení minimálních požadavků na ekodesign všech nových osobních automobilů a nových lehkých užitkových vozidel, včetně požadavků na energetickou účinnost, obsažené emise, trvanlivost a opravitelnost základních dílů, jako jsou světla, elektronické součásti a baterie, minimálních požadavků na využití kovů, plastů a kritických surovin, s přihlédnutím k zásadám uplatňovaným na ostatní výrobky spojené se spotřebou energie podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES1a.
	__________________
	1a  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10).“

Pozměňovací návrh  31

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 b (nový)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 12 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6b) v článku 12 se vkládá nový odstavec 3a, který zní:
	„3a. Nejpozději do 31. prosince 2023 vypracuje Komise společnou metodiku Unie pro hodnocení a harmonizaci vykazování údajů o emisích CO2 vznikajících během celého životního cyklu paliv a energie spotřebovaných vozidly, které jsou uvedeny na trh Unie.
	Bude rovněž zahrnovat metodiku pro měření a porovnávání účinnosti vozidel s nulovými a nízkými emisemi na základě množství elektřiny, které potřebují k ujetí sta kilometrů. Tato metodika zohledňuje zejména dopady použité elektřiny na množství zdrojů, které jsou potřebné pro vnitřní akumulátory energie těchto vozidel nebo na výrobu alternativních paliv těchto vozidel.
	Komise posoudí zejména používání údajů o spotřebě paliva a energie uvedených v odstavci 1 pro hybridní elektrická vozidla s externím nabíjením (OVC-HEV). Na základě tohoto posouzení Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17, kterými upraví faktory použití používané pro hybridní elektrická vozidla s externím nabíjením a zajistí, že údaje o emisích u těchto vozidel budou od roku 2025 reprezentativní pro jízdu v reálném provozu.“

Pozměňovací návrh  32

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 a (nový)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 14 – odst. 1 – písm. c

Platné znění	Pozměňovací návrh
	(7a) v čl. 14 odst. 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:
c)  do 31. října 2022 se určí orientační hodnoty TM0 pro rok 2025 jako příslušné průměrné zkušební hmotnosti všech nových osobních automobilů a nových lehkých užitkových vozidel registrovaných v roce 2021;	„c)  do 31. října 2022 se určí orientační hodnoty TM0 pro rok 2025 jako příslušné průměrné zkušební hmotnosti všech nových lehkých užitkových vozidel registrovaných v roce 2021;“

(32019R0631)

Pozměňovací návrh  33

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7b (nový)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 14 – odst. 1 – písm. d

Platné znění	Pozměňovací návrh
	(7b) v čl. 14 odst. 1 se písmeno d) nahrazuje tímto:
d) do 31. října 2024 a poté každý druhý rok se hodnoty TM0 v částech A a B bodě 6.2 přílohy I upraví tak, aby vyjadřovaly příslušné průměrné zkušební hmotnosti všech nových osobních automobilů a nových lehkých užitkových vozidel registrovaných v předcházejících dvou kalendářních letech počínaje roky 2022 a 2023. Nové hodnoty TM0 se použijí od 1. ledna kalendářního roku, který následuje po dni úpravy.	„d) do 31. října 2024 a poté každý druhý rok se hodnoty TM0 v části B bodě 6.2 přílohy I upraví tak, aby vyjadřovaly příslušné průměrné zkušební hmotnosti všech nových lehkých užitkových vozidel registrovaných v předcházejících dvou kalendářních letech počínaje roky 2022 a 2023. Nové hodnoty TM0 se použijí od 1. ledna kalendářního roku, který následuje po dni úpravy.“

(32019R0631)

Pozměňovací návrh  34

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 14 a – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Do 31. prosince 2025 a poté každé dva roky podá Komise zprávu o pokroku na cestě k mobilitě s nulovými emisemi. Zpráva zejména sleduje a posuzuje potřebu případných dalších opatření k usnadnění přechodu, a to i prostřednictvím finančních prostředků.	Do 31. prosince 2025 a poté každý rok podá Komise zprávu o pokroku na cestě k mobilitě s nulovými emisemi. Zpráva zejména sleduje a posuzuje potřebu případných dalších opatření k usnadnění přechodu, a to i prostřednictvím finančních prostředků.

Pozměňovací návrh  35

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 14 a – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Komise ve zprávě zohlední všechny faktory, které přispívají k nákladově efektivnímu pokroku směrem ke klimatické neutralitě do roku 2050. To zahrnuje rozšíření vozidel s nulovými a nízkými emisemi, pokrok při dosahování cílů v oblasti zavádění infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic, jak je požadováno v nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva, potenciální přínos inovativních technologií k dosažení klimaticky neutrální mobility, dopad na spotřebitele, pokrok v sociálním dialogu, jakož i aspekty, které mají dále usnadnit ekonomicky životaschopný a sociálně spravedlivý přechod k mobilitě s nulovými emisemi.“;	Komise ve zprávě zohlední všechny faktory, které přispívají k nákladově efektivnímu pokroku směrem ke klimatické neutralitě do roku 2050. To zahrnuje:
	a) rozšíření a náklady na vozidla s nulovými a nízkými emisemi,
	b) přechod od čistě výfukových emisí k holistickému přístupu k emisím založenému na analýze životního cyklu na základě metodik stanovených v čl. 7 odst. 10 a čl. 12 odst. 3a, přičemž se zohlední rovněž intenzita skleníkových plynů při těžbě nerostů, při výrobě a ve fázích konce životnosti, jakož i skladba zdrojů energie v příslušném členském státě oběhu,
	c) prahovou hodnotu CO2 pro definici vozidel s nízkými emisemi, a případně její revizi,
	d) pokrok při dosahování cílů v oblasti zavádění infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic, jak je požadováno v nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva,
	e) potenciální přínos inovativních technologií a udržitelných alternativních paliv k dosažení klimaticky neutrální mobility,
	f) dopad na cíle členských států v oblasti emisí skleníkových plynů a kvality ovzduší, roční nákup nových vozidel s nulovými a nízkými emisemi, jakož i ojetých vozidel,
	g) pokrok a dopad na regionální úrovni (NUTS II),
	h) dopad na spotřebitele, zejména na spotřebitele s nízkými příjmy, jakož i vývoj dopravní chudoby v každém členském státě, jak je definován v nařízení (EU).../... [nařízení, kterým se zřizuje Sociální fond pro změnu klimatu],
	i) pokrok v sociálním dialogu, jakož i aspekty, které mají dále usnadnit ekonomicky životaschopný a sociálně spravedlivý přechod k mobilitě s nulovými emisemi,
	j) pokrok při zavádění dodatečné kapacity pro elektřinu z obnovitelných zdrojů úměrné růstu prodeje vozidel s nulovými emisemi, aby se zajistilo, že emise nebudou pouze přemístěny.

Pozměňovací návrh  36

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 a (nový)

Nařízení (EU) 2019/631

Článek 14 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(9a) vkládá se nový článek 14b, který zní:
	„Článek 14b
	V souladu s čl. 3 odst. 1 písm. b) směrnice (EU).../... [přepracovaná směrnice o energetické účinnosti] členské státy zohlední zásadu „energetická účinnost v první řadě“ v politice, plánování a investičních rozhodnutích souvisejících se zaváděním infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic s alternativními palivy, a to i pokud jde o energetickou účinnost různých technologií s nulovými emisemi well-to-wheel.“

Pozměňovací návrh  37

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. a

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 15 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Komise v roce 2028 na základě dvouletých zpráv přezkoumá účinnost a dopad tohoto nařízení a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích tohoto přezkumu.	Komise v roce 2027 na základě každoročních zpráv přezkoumá účinnost a dopad tohoto nařízení a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích tohoto přezkumu.

Pozměňovací návrh  38

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. a

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 15 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Ke zprávě se případně přiloží návrh na změnu tohoto nařízení.	Ke zprávě se přiloží návrh na změnu tohoto nařízení a stanovení jasného postupu pro další snižování emisí CO2 zavedením cílů pro celý vozový park EU pro nový vozový park osobních automobilů a nový vozový park lehkých užitkových vozidel po roce 2035, včetně přidělení plug-in hybridních elektrických vozidel k cílům pro vozový park, a to na základě metodiky LCA vypracované Evropskou komisí nejpozději do 31. prosince 2023.

Pozměňovací návrh  39

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. a a (nové)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 15 – odst. 2

Platné znění	Pozměňovací návrh
	aa) odstavec 2 se nahrazuje tímto:
2. Ve zprávě uvedené v odstavci 1 Komise mimo jiné zváží reprezentativnost hodnot emisí CO2 a spotřeby paliva nebo energie pro reálný provoz určených podle nařízení (ES) č. 715/2007; uvádění vozidel s nulovými a nízkými emisemi na trhu Unie, zvláště pokud jde o lehká užitková vozidla; zavádění infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic, o němž se podávají zprávy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU20, včetně jejich financování; potenciální příspěvek používání syntetických a pokročilých alternativních paliv vyráběných za použití obnovitelných zdrojů energie ke snižování emisí; skutečně zaznamenaná snížení emisí na úrovni stávajícího vozového parku; fungování pobídkového mechanismu pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi; potenciální účinky přechodného opatření uvedeného v bodě 6.3 části A přílohy I; dopad tohoto nařízení na spotřebitele, zejména na spotřebitele s nízkými a středními příjmy; jakož i aspekty sloužící k dalšímu usnadnění hospodářsky životaschopného a sociálně spravedlivého přechodu na čistou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou mobilitu v Unii.	„2. Ve zprávě uvedené v odstavci 1 Komise mimo jiné zváží reprezentativnost hodnot emisí CO2 a spotřeby paliva nebo energie pro reálný provoz určených podle nařízení (ES) č. 715/2007; uvádění vozidel s nulovými a nízkými emisemi na trhu Unie, zvláště pokud jde o lehká užitková vozidla; zavádění infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic, o němž se podávají zprávy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva20, včetně jejich financování; provádění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a její plánovaný přezkum; potenciální příspěvek používání syntetických a pokročilých alternativních paliv vyráběných za použití obnovitelných zdrojů energie ke snižování emisí; skutečně zaznamenaná snížení emisí na úrovni stávajícího vozového parku; fungování pobídkového mechanismu pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi; potenciální účinky přechodného opatření uvedeného v bodě 6.3 části A přílohy I; dopad tohoto nařízení na spotřebitele, zejména na spotřebitele s nízkými a středními příjmy; jakož i aspekty sloužící k dalšímu usnadnění hospodářsky životaschopného a sociálně spravedlivého přechodu na čistou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou mobilitu v Unii.“
__________________	__________________
20 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1).	20 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1).

(32019R0631)

Pozměňovací návrh  40

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. b

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 15 – odst. 2 až 5

Platné znění	Pozměňovací návrh
b) odstavce 2 až 5 se zrušují,	b) odstavce 3 až 5 se zrušují,

(32019R0631)

Pozměňovací návrh  41

 

Návrh nařízení

Příloha I – odst. 1 – bod 1 – písm. d a (nové)

Nařízení (EU) 2019/631

Příloha I – část A – bod 6.2.1

Platné znění	Pozměňovací návrh
	da) bod 6.2.1 se nahrazuje tímto:
6.2.1. Referenční cíle pro specifické emise od roku 2025 do roku 2029	„6.2.1. Referenční cíle pro specifické emise od roku 2025 do roku 2029
Referenční cíl pro specifické emise = cíl pro vozový park EU2025 + a2025 · (TM – TM0)	Referenční cíl pro specifické emise = cíl pro vozový park EU2025
kde:	kde:
cíl pro vozový park EU2025 je určen v souladu s bodem 6.1.1;	cíl pro vozový park EU2025 je určen v souladu s bodem 6.1.1.“
a2025 je
kde:
a2021 je sklon proložené přímky, která je určena použitím lineární metody nejmenších čtverců na zkušební hmotnost (nezávislá proměnná) a specifické emise CO2 (závislá proměnná) každého nového osobního automobilu registrovaného v roce 2021;
průměrné emise2021 jsou průměrné specifické emise CO2 všech nových osobních automobilů registrovaných v roce 2021 těch výrobců, pro něž se cíl pro specifické emise vypočítá podle bodu 4;
TM je průměrná zkušební hmotnost v kilogramech (kg) všech nových osobních automobilů daného výrobce registrovaných v daném kalendářním roce;
TM0 je hodnota v kilogramech (kg) určená podle čl. 14 odst. 1 písm. d).

(32019R0631)

Pozměňovací návrh  42

 

Návrh nařízení

Příloha I – odst. 1 – bod 1 – písm. f

Nařízení (EU) 2019/631

Příloha I – část A – bod 6.3.2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6.3.2 Cíle pro specifické emise od roku 2030 do roku 2034	6.3.2 Cíle pro specifické emise od roku 2030 do roku 2034
Cíl pro specifické emise = cíl pro vozový park EU2030 + a2030 · (TM-TM0)	Cíl pro specifické emise = cíl pro vozový park EU2030
kde
Cíl pro vozový park EU2030 je určen v souladu s bodem 6.1.2;
a2030 je
kde
a2021  je vymezena v bodě 6.2.1
průměrné emise2021 je vymezena v bodě 6.2.1
TM je vymezena v bodě 6.2.1
TM0 je vymezena v bodě 6.2.1

 

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název	Změna nařízení (EU) 2019/631, pokud jde o zpřísnění výkonnostních norem emisí CO2 pro nové osobní automobily a nová lehká užitková vozidla v souladu se zvýšenými ambicemi Unie v oblasti klimatu
Referenční údaje	COM(2021)0556 – C9-0322/2021 – 2021/0197(COD)
Příslušný výbor  Datum oznámení na zasedání	ENVI 13.9.2021
Výbor, který vypracoval stanovisko  Datum oznámení na zasedání	ITRE 13.9.2021
Zpravodaj(ka)  Datum jmenování	Dominique Riquet 7.10.2021
Projednání ve výboru	26.1.2022
Datum přijetí	20.4.2022
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	40 17 19
Členové přítomní při konečném hlasování	Matteo Adinolfi, Nicola Beer, François-Xavier Bellamy, Hildegard Bentele, Vasile Blaga, Michael Bloss, Manuel Bompard, Paolo Borchia, Marc Botenga, Markus Buchheit, Cristian-Silviu Buşoi, Jerzy Buzek, Maria da Graça Carvalho, Ignazio Corrao, Ciarán Cuffe, Josianne Cutajar, Nicola Danti, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Niels Fuglsang, Lina Gálvez Muñoz, Claudia Gamon, Jens Geier, Bart Groothuis, Christophe Grudler, András Gyürk, Henrike Hahn, Robert Hajšel, Ivo Hristov, Ivars Ijabs, Eva Kaili, Seán Kelly, Izabela-Helena Kloc, Łukasz Kohut, Zdzisław Krasnodębski, Andrius Kubilius, Miapetra Kumpula-Natri, Thierry Mariani, Marisa Matias, Eva Maydell, Georg Mayer, Joëlle Mélin, Iskra Mihaylova, Dan Nica, Angelika Niebler, Niklas Nienaß, Ville Niinistö, Aldo Patriciello, Mauri Pekkarinen, Mikuláš Peksa, Tsvetelina Penkova, Morten Petersen, Pina Picierno, Markus Pieper, Clara Ponsatí Obiols, Manuela Ripa, Robert Roos, Sara Skyttedal, Maria Spyraki, Jessica Stegrud, Beata Szydło, Riho Terras, Grzegorz Tobiszowski, Patrizia Toia, Isabella Tovaglieri, Henna Virkkunen, Pernille Weiss, Carlos Zorrinho
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Pascal Arimont, Cornelia Ernst, Klemen Grošelj, Alicia Homs Ginel, Nora Mebarek, Jutta Paulus, Ernő Schaller-Baross, Susana Solís Pérez

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

40	+
ECR	Izabela-Helena Kloc, Zdzisław Krasnodębski, Beata Szydło, Grzegorz Tobiszowski
ID	Matteo Adinolfi, Paolo Borchia, Isabella Tovaglieri
NI	András Gyürk, Ernő Schaller-Baross
PPE	Pascal Arimont, François-Xavier Bellamy, Hildegard Bentele, Vasile Blaga, Cristian-Silviu Buşoi, Jerzy Buzek, Maria da Graça Carvalho, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Seán Kelly, Andrius Kubilius, Eva Maydell, Angelika Niebler, Aldo Patriciello, Markus Pieper, Sara Skyttedal, Maria Spyraki, Riho Terras, Henna Virkkunen, Pernille Weiss
Renew	Nicola Beer, Nicola Danti, Klemen Grošelj, Christophe Grudler, Ivars Ijabs, Iskra Mihaylova, Mauri Pekkarinen, Susana Solís Pérez
S&D	Jens Geier, Eva Kaili, Łukasz Kohut

 

17	-
ECR	Robert Roos, Jessica Stegrud
ID	Markus Buchheit, Georg Mayer
The Left	Manuel Bompard, Marc Botenga, Cornelia Ernst, Marisa Matias
Verts/ALE	Michael Bloss, Ignazio Corrao, Ciarán Cuffe, Henrike Hahn, Niklas Nienaß, Ville Niinistö, Jutta Paulus, Mikuláš Peksa, Manuela Ripa

 

19	0
ID	Thierry Mariani, Joëlle Mélin
NI	Clara Ponsatí Obiols
Renew	Claudia Gamon, Bart Groothuis, Morten Petersen
S&D	Josianne Cutajar, Niels Fuglsang, Lina Gálvez Muñoz, Robert Hajšel, Alicia Homs Ginel, Ivo Hristov, Miapetra Kumpula-Natri, Nora Mebarek, Dan Nica, Tsvetelina Penkova, Pina Picierno, Patrizia Toia, Carlos Zorrinho

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO DOPRAVU A CESTOVNÍ RUCH (28.4.2022)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2019/631, pokud jde o zpřísnění výkonnostních norem pro emise CO2 pro nové osobní automobily a nová lehká užitková vozidla v souladu s ambicióznějšími cíli Unie v oblasti klimatu

(COM(2021)0556 – C9-0322/2021 – 2021/0197(COD))

Zpravodaj: Karima Delli

 

 

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Lepší výkonnostní normy pro emise nových osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel mohou vést ke snížení emisí CO2.  Zároveň přispívají také k dosažení právně závazného cíle v oblasti snížení emisí do roku 2030 a cíle klimatické neutrality v rámci evropského právního rámce pro klima. Kromě toho mohou nové přísnější cíle v oblasti snižování emisí CO2 vést ke značným úsporám paliva pro zákazníky i ke zlepšení kvality ovzduší pro naše občany.

Stávající cílová úroveň podle nařízení (EU) 2019/631 svědčí o tom, že lehká užitková vozidla dostatečně nepřispívají ke splnění přísnějšího cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů. Emise skleníkových plynů ze silniční dopravy představují téměř 20 % celkových emisí skleníkových plynů v EU a od roku 1990 výrazně vzrostly. Zpravodaj se domnívá, že je třeba podstatně zvýšit ambicióznost norem CO2 pro osobní automobily a dodávky, a podporuje rok 2035 jako konečný termín, do kterého by měly být všechny nové automobily a dodávky uváděné na trh EU bez emisí. Zpravodaj proto navrhuje posílit cíle pro emise CO2 od roku 2025 a dále stanovit průběžné cíle od roku 2027 a ambicióznější cíle od roku 2030.

Přechod od vozidel poháněných fosilními palivy k vozidlům s nulovými emisemi se musí uskutečnit prostřednictvím vhodných opatření, aby byla taková vozidla cenově dostupná a přístupná nejen pro občany s vysokými příjmy, ale i pro občany s nižšími příjmy. Pokud jde o cenovou dostupnost, jsou hlavním podnětem ke snižování nákladů investice výrobců do vozidel s nulovými emisemi, které zajišťují další snižování nákladů a stimulují poptávku. Lepší výkonnostní normy pro emise a ambicióznější cíle jsou primární opatření, která mají účinně zvýšit investice do nabídky vozidel s nulovými emisemi a zajistit jejich dostupnost pro všechny. Z dlouhodobého hlediska budou mít spotřebitelé, a to majitelé nových i ojetých vozidel, prospěch z výrazného snížení celkových nákladů spojených s vlastnictvím automobilů, neboť budou platit mnohem méně za palivo a údržbu svých vozidel.

Z nejnovějších závazků výrobců vozidel týkajících se vozidel s nulovými emisemi vyplývá, že odvětví je na tento přechod připraveno, a cílové úrovně tedy nesmí zaostávat za potenciálem trhu. Současné automobilové odvětví prochází výraznou a rychlou transformací a technologie s nulovými emisemi se překotně vyvíjejí. Noví aktéři se nyní zaměřují na vozidla s nulovými emisemi a jakékoli zpoždění v souvislosti s regulačními opatřeními by mohlo ohrozit konkurenceschopnost automobilového průmyslu EU.

Přechod na vozidla s nulovými emisemi si vyžádá strukturální změny v hodnotovém řetězci automobilového průmyslu. Z tohoto důvodu je třeba věnovat značnou pozornost sociálním dopadům transformace v automobilovém průmyslu. Zpravodaj se domnívá, že proces postupného vyřazování vozidel na fosilní paliva musí doprovázet zavádění opatření pro pracovníky v automobilovém průmyslu. Tato opatření musí být obsažena v plánech spravedlivé transformace a podle nového nařízení, kterým se zřizuje Sociální fond pro klimatická opatření, v sociálních plánech pro klimatická opatření. Zpravodaj proto navrhuje, aby byly částky poplatku za překročení emisí považovány za účelově vázané příjmy Sociálního klimatického fondu s cílem zmírnit případný negativní dopad transformace na zaměstnanost v tomto odvětví.

Pro úspěšný přechod na mobilitu s nulovými emisemi je nezbytný soudržný politický rámec pro vozidla, infrastrukturu, elektrické sítě, programy pro zaměstnanost a ekonomické pobídky, který bude fungovat v celé EU i na státní, regionální a místní úrovni. To je nerozlučně spjato s náležitým zaváděním infrastruktury pro alternativní paliva, přičemž tato infrastruktura musí být zavedena neprodleně. V důsledku větší kapacity infrastruktury se zvýší hospodářská soutěž a pravděpodobně sníží náklady na nabíjení a doplňování paliva. Rovněž se tím umožní, aby se na trh dostávalo více vozidel s nulovými a nízkými emisemi, čímž se sníží náklady na tato vozidla. 

Zpravodaj tímto stanoviskem usiluje o to, aby budoucí vozový park přispěl k dosažení alespoň 55 % čistého snížení emisí do roku 2030 a klimatické neutrality do roku 2050.

 

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušný výbor, aby zohlednil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh  1

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(3) Zelená dohoda pro Evropu kombinuje komplexní soubor vzájemně se posilujících opatření a iniciativ, jejichž cílem je dosáhnout klimatické neutrality v EU do roku 2050, a vytyčuje novou strategii růstu, jejímž cílem je přeměnit Unii ve spravedlivou a prosperující společnost s moderním a konkurenceschopným hospodářstvím účinně využívajícím zdroje, ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Jejím cílem je rovněž chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Tento přechod se zároveň dotýká rozdílně žen a mužů a má zvláštní dopad na některé znevýhodněné skupiny, jako jsou starší lidé, osoby se zdravotním postižením a osoby s menšinovým rasovým nebo etnickým původem. Je proto třeba zajistit, aby byl přechod spravedlivý a inkluzivní a nikdo při něm nezůstal opomenut.	(3) Zelená dohoda pro Evropu kombinuje komplexní soubor vzájemně se posilujících opatření a iniciativ, jejichž cílem je dosáhnout klimatické neutrality v EU do roku 2050 a které vyžadují vzájemný soulad, aby se předešlo roztříštěnosti regulace a opatřením, která by byla v rozporu s jinými právními předpisy o emisích, a vytyčuje novou strategii růstu, jejímž cílem je přeměnit Unii ve spravedlivou a prosperující společnost s moderním a konkurenceschopným hospodářstvím účinně využívajícím zdroje a dynamickými průmyslovými odvětvími, která zůstávají světovou špičkou ve svých segmentech a globálními hybateli inovací a zároveň zajišťují velmi dobře placená a kvalitní pracovní místa v Evropě. Jejím cílem je rovněž chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Je proto třeba zajistit, aby byl přechod spravedlivý a inkluzivní a nikdo při něm nezůstal opomenut.

Pozměňovací návrh  2

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5) V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [--]24 Unie zakotvila cíl klimatické neutrality v rámci celého hospodářství do roku 2050 do právních předpisů. Toto nařízení rovněž stanoví závazný cíl snížení čistých emisí skleníkových plynů v Unii (emisí po odečtení pohlcení) do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990.	(5) V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/111924 Unie zakotvila do právních předpisů cíl dosáhnout klimatické neutrality v rámci celého hospodářství nejpozději do roku 2050 a cíl dosáhnout případně poté záporných emisí. Tímto nařízením se rovněž zvýšil průběžný cíl Unie v oblasti klimatu pro rok 2030, a to na snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990.
__________________	__________________
24 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […/…] ze dne […] 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima), Úř. věst. L, …/… .].	24 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“), Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

Pozměňovací návrh  3

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(6) Očekává se, že k dosažení tohoto snížení emisí přispějí všechna hospodářská odvětví, včetně odvětví silniční dopravy.	(6) Očekává se, že k dosažení tohoto snížení emisí přispějí všechna hospodářská odvětví, zejména odvětví silniční dopravy, které jako jediné zvýšilo své emise ve srovnání s rokem 1990 a představuje – při vyšším objemu dopravy – téměř 20 % emisí skleníkových plynů a více než 70 % celkových emisí Unie z dopravy.

Pozměňovací návrh  4

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6a) Na „Konferenci OSN o změně klimatu 2021“ konané ve Velké Británii a známé jako COP26, byl přijat závazek urychlit celosvětový přechod na vozidla s nulovými emisemi. Rovněž byl přijat závazek, že tento přechod bude spravedlivý a udržitelný, aby žádný region ani komunita nezůstaly opomenuty, a konference zdůraznila význam zajištění spravedlivého přechodu pracovní síly a vytváření důstojných a kvalitních pracovních míst.

Pozměňovací návrh  5

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(7a) V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6311a by měly být zohledněny emise během celého životního cyklu vozidel, aby bylo zajištěno co nejefektivnější snížení emisí. Vzhledem ke zpřísněným cílům je důležité zajistit, aby metodika emisí CO2 během celého životního cyklu vozidel na tyto cíle navazovala. Je proto nezbytné, aby Komise nejpozději do 31. prosince 2023 vypracovala harmonizovanou metodiku pro vykazování uhlíkové stopy životního cyklu vozidel, aby bylo možné získat celkový přehled o dopadu osobních a lehkých užitkových vozidel na životní prostředí, a zajistit tak komplexní soubor posílených opatření, jež mají vést ke konsistentnímu dosažení cílů Unie v oblasti klimatu.
	_______________
	1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 ze dne 17. dubna 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla a kterým se zrušují nařízení (ES) č. 443/2009 a (EU) č. 510/2011 (Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 13).

Pozměňovací návrh  6

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(7b) Dosažení cílů tohoto nařízení bude mít významné důsledky na průmyslové, sociální a dopravní úrovni, proto je třeba počítat s programy pro zajištění vzdělávání pro nová pracovní místa, která jsou dostupná všem.

Pozměňovací návrh  7

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(8) Aby bylo do roku 2030 dosaženo snížení čistých emisí skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990, je nutné zpřísnit požadavky na snížení emisí stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/63125 jak pro osobní automobily, tak pro lehká užitková vozidla. Je rovněž třeba stanovit jasný postup dalšího snižování emisí po roce 2030, aby se přispělo k dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2050. Bez ambiciózních opatření v oblasti snižování emisí skleníkových plynů v silniční dopravě by bylo zapotřebí vyššího snížení emisí v jiných odvětvích, včetně těch, kde je dekarbonizace náročnější.	(8) Aby bylo do roku 2030 dosaženo snížení čistých emisí skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990, je nutné zpřísnit požadavky na snížení emisí stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/63125 jak pro osobní automobily, tak pro lehká užitková vozidla. Je rovněž třeba stanovit jasný postup dalšího snižování emisí po roce 2030, aby se přispělo k dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2050. Vzhledem k hospodářskému a sociálnímu významu silniční dopravy budou mít tato opatření meziodvětvové důsledky. Dobře cílená opatření by proto měla zajistit konkurenceschopnost automobilového průmyslu, zachování pracovních míst a vyvážené zastoupení žen a mužů v kombinaci s cílenými sociálními opatřeními v zájmu dosažení přijatelného a řádného přechodu v automobilovém odvětví.
__________________	__________________
25 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 ze dne 17. dubna 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla a kterým se zrušují nařízení (ES) č. 443/2009 a (EU) č. 510/2011 (Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 13).	25 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 ze dne 17. dubna 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla a kterým se zrušují nařízení (ES) č. 443/2009 a (EU) č. 510/2011 (Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 13).

Pozměňovací návrh  8

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(9) Zpřísněné požadavky na snižování emisí CO2 by měly motivovat ke zvyšování podílu vozidel s nulovými emisemi na trhu Unie a zároveň přinést výhody spotřebitelům a občanům, pokud jde o kvalitu ovzduší a úspory energie, a zajistit zachování inovací v hodnotovém řetězci automobilového průmyslu. V celosvětovém kontextu musí být také hodnotový řetězec automobilového průmyslu EU vedoucím aktérem probíhajícího přechodu na mobilitu s nulovými emisemi. Zpřísněné normy pro snižování emisí CO2 jsou při dosahování cílů pro vozový park, které stanovují, technologicky neutrální. K dosažení cíle nulových emisí pro vozový park jsou a zůstávají k dispozici různé technologie. Mezi vozidla s nulovými emisemi v současné době patří bateriová elektrická vozidla, vozidla poháněná palivovými články a další vozidla na vodíkový pohon a technologické inovace pokračují. Při tomto přechodu mohou i nadále hrát svou roli vozidla s nulovými a nízkými emisemi, mezi něž patří také výkonná plug-in hybridní elektrická vozidla.	(9) Zpřísněné požadavky na snižování emisí CO2 by měly motivovat ke zvyšování podílu vozidel s nízkými a nulovými emisemi na trhu Unie a zároveň přinést výhody spotřebitelům a občanům, pokud jde o kvalitu ovzduší a úspory energie, a zajistit zachování inovací a úrovní zaměstnanosti v hodnotovém řetězci automobilového průmyslu v Evropě a toho, aby mobilita zůstala dostupná a cenově přijatelná pro všechny. Automobilový průmysl je v Unii i nadále jedním z pilířů hospodářství, neboť přispívá 7 % k evropskému HDP, vytváří 4,6 milionu pracovních míst a s 60 miliardami EUR ročně investovanými do výzkumu a vývoje zůstává v čele technologických inovací. Tomuto odvětví je třeba poskytovat při ekologické a digitální transformaci podporu, neboť výrobci v Unii se v současné době potýkají s trojnásobnou zátěží: musí dodržovat přísnější právní předpisy v oblasti životního prostředí a čelí rostoucím potřebám investic do inovací a intenzivnější mezinárodní konkurenci. V celosvětovém kontextu musí být hodnotový řetězec automobilového průmyslu EU nadále vedoucím aktérem probíhajícího přechodu na mobilitu s nulovými čistými emisemi. Zpřísněné normy pro snižování emisí CO2 musí být při dosahování cílů pro vozový park, které stanovují, technologicky neutrální. K dosažení cíle nulových emisí pro vozový park zůstávají a musí zůstat k dispozici různé technologie. Mezi vozidla s nulovými emisemi v současné době patří bateriová elektrická vozidla, vozidla poháněná palivovými články a další vozidla na vodíkový pohon v závislosti na jejich příslušných emisích během celého životního cyklu a technologické inovace pokračují. Při tomto přechodu mohou i nadále hrát svou roli vozidla s nulovými a nízkými emisemi, mezi něž patří také výkonná plug-in hybridní elektrická vozidla s možným pohonem na pokročilá biopaliva nebo syntetická paliva, jak jsou definována ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/20011a, jejíž přezkum v současné době probíhá. Komise by proto měla dále rozvíjet možnost, aby vozidla s nízkými emisemi obsahovala digitální řešení, které by umožnilo detekovat zóny s nulovými emisemi a spustit režim elektrické jízdy.
	______________
	1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

Pozměňovací návrh  9

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(9a) Aby se zajistilo, že všechna řešení včetně obnovitelných paliv přispějí k dekarbonizaci odvětví dopravy v současnosti i po roce 2035, je třeba se při měření emisí neomezovat čistě na přístup „tank-to-wheel“ (od nádrže ke kolu), ale zohlednit emise na základě přístupu „well-to-wheel“ (od zdroje ke kolu) nebo posouzení životního cyklu, jakmile bude dojednána společná metodika.

Pozměňovací návrh  10

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(10) V této souvislosti by měly být pro období od roku 2030 stanoveny nové přísnější cíle pro snižování emisí CO2 jak pro nové osobní automobily, tak pro nová lehká užitková vozidla. Tyto cíle by měly být stanoveny na úrovni, která bude silným signálem k urychlení zavádění vozidel s nulovými emisemi na trh Unie a k nákladově efektivní stimulaci inovací v oblasti technologií nulových emisí.	(10) V této souvislosti by měly být pro období od roku 2030 stanoveny nové přísnější cíle pro snižování emisí CO2 jak pro nové osobní automobily, tak pro nová lehká užitková vozidla. Tyto cíle by měly být stanoveny na úrovni, která respektuje zásadu technologické neutrality a zároveň je silným signálem k urychlení zavádění vozidel s nulovými a nízkými emisemi na trh Unie a k nákladově efektivní stimulaci inovací v oblasti technologií nulových emisí. V tomto smyslu je důležité neomezovat silniční dopravu na jedinou technologii, ale podporovat inovace a doplňkovost mezi účinnými alternativními technologiemi. V tomto ohledu by mělo být rovněž posouzeno a řešeno riziko napětí v oblasti zásobování, aby se uspokojila poptávka v Unii v kontextu rostoucí mezinárodní těžby zdrojů potřebných k výrobě baterií s tím, že jejich výroba se podle odhadů do roku 2050 dvacetinásobně zvýší. Kromě toho je třeba zvážit zabezpečení dodavatelského řetězce strategických materiálů, dopady na elektrické sítě (pokud jde o dekarbonizaci, dostupnost, výkonnost a standardizaci) nebo na zavádění dobíjecí infrastruktury (pokud jde o velikost sítě související s autonomií, velkou potřebu soukromých a veřejných investic).

Pozměňovací návrh  11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10a) Průměrné stáří osobních a lehkých užitkových vozidel se v Unii zvýšilo v důsledku pandemie COVID-19 a nejistoty vyvolané přechodem na technologie budoucnosti, což vedlo ke zvýšení emisí CO2 a postupnému nárůstu nehodovosti, která se u starších vozidel zdvojnásobuje. V nejnovějších testech Evropského programu hodnocení nových vozů (Euro NCAP) je u cestujících ve vozech ohodnocených pěti hvězdičkami riziko smrtelného zranění o 68 % nižší a riziko vážného zranění o 23 % nižší než u cestujících ve vozech ohodnocených dvěma hvězdičkami. V tomto smyslu bude v zájmu dosažení cílů v oblasti klimatu pro roky 2030 a 2050, jakož i cílů rámce politiky Evropské unie pro bezpečnost silničního provozu pro rok 2021, jehož dlouhodobým strategickým cílem je přiblížit se do roku 2050 nulovému počtu úmrtí a vážných zranění na silnicích Unie („Vize nula“) a střednědobým cílem je snížit do roku 2030 počet úmrtí a vážných zranění o 50 %, nezbytné nahradit staré automobily novějšími a technologicky vyspělejšími automobily. Poptávka po nich by měla být v případě potřeby stimulována programy obnovy, které by mohly být částečně financovány z rozpočtu Unie a podporovány používáním vysoce výkonných pneumatik.

 

Pozměňovací návrh  12

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10b) Mělo by se dále podporovat používání vysoce výkonných pneumatik, protože snižují spotřebu energie a emise, včetně hluku odvalování, a zároveň udržují bezpečnost vozidel.

Pozměňovací návrh  13

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 c (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10c) Díky jasným regulačním signálům by měli být výrobci schopni přijímat investiční rozhodnutí. V důsledku absence těchto signálů by mohlo hrozit riziko, že automobilový průmysl v Unii ztratí konkurenceschopnost a vedoucí postavení v oblasti technologií, jestliže nebude rychle investovat, a že ztratí podíl na světovém i domácím trhu.

Pozměňovací návrh  14

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 d (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10d) Pro vyjednávání a přijímání plánů spravedlivé územní transformace a vnitrostátních sociálních plánů pro klimatická opatření na úrovni výrobců, regionů a odvětví má zásadní význam posílení sociálního dialogu v automobilovém průmyslu. Je nezbytné zajistit transformaci pracovní síly v určité zeměpisné oblasti, a to způsobem, který odráží možnosti regionu.

Pozměňovací návrh  15

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) Cíle v revidovaných výkonnostních normách pro emise CO2 by měla doplnit evropská strategie pro řešení výzev, které představuje rozšíření výroby vozidel s nulovými emisemi a souvisejících technologií, jakož i potřeba prohlubování dovedností a rekvalifikace pracovníků v tomto odvětví a ekonomická diverzifikace a přeměna činností. V případě potřeby by měla být zvážena finanční podpora na úrovni EU a členských států za účelem přilákání soukromých investic, mimo jiné prostřednictvím Evropského sociálního fondu plus, Fondu pro spravedlivou transformaci, Inovačního fondu, Nástroje pro oživení a odolnost a dalších nástrojů víceletého finančního rámce a nástroje Next Generation EU, a to v souladu s pravidly státní podpory. Revidovaná pravidla státní podpory v oblasti životního prostředí a energetiky umožní členským státům podporovat podniky při dekarbonizaci jejich výrobních procesů a zavádění ekologičtějších technologií v rámci nové průmyslové strategie.	(11) Cíle v revidovaných výkonnostních normách pro emise CO2 by měla doplnit evropská strategie pro řešení výzev, které představují zvláštnosti jednotlivých členských států, včetně rozdílné kupní síly občanů, rozšíření výroby vozidel s nulovými emisemi a souvisejících technologií, jakož i potřeba prohlubování dovedností a rekvalifikace pracovníků v tomto odvětví a ekonomická diverzifikace a přeměna činností. Měla by být zvážena finanční podpora na úrovni EU a členských států za účelem přilákání soukromých investic, mimo jiné prostřednictvím Evropského sociálního fondu plus, Fondu pro spravedlivou transformaci, Inovačního fondu, Nástroje pro oživení a odolnost, Sociálního fondu pro klimatická opatření s konkrétní rozpočtovou položkou „podpora automobilového průmyslu“ a dalších nástrojů víceletého finančního rámce a nástroje Next Generation EU, a to v souladu s pravidly státní podpory. Revidovaná pravidla státní podpory v oblasti životního prostředí a energetiky umožní členským státům podporovat podniky při dekarbonizaci jejich výrobních procesů a zavádění ekologičtějších technologií v rámci nové průmyslové strategie.

Pozměňovací návrh  16

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(12) Aktualizovaná nová průmyslová strategie26 předpokládá společné vypracování způsobů ekologické a digitální transformace ve spolupráci s průmyslem, veřejnými orgány, sociálními partnery a dalšími zúčastněnými stranami. V této souvislosti by měl být vypracován způsob přechodu pro ekosystém mobility, který by doplnil transformaci hodnotového řetězce automobilového průmyslu. Tento způsob by měl brát v úvahu zejména malé a střední podniky v dodavatelském řetězci automobilového průmyslu, konzultace se sociálními partnery, včetně členských států, a také vycházet z Evropské agendy dovedností s iniciativami, jako je Pakt pro dovednosti, s cílem mobilizovat soukromý sektor a další zúčastněné strany za účelem prohlubování dovedností a rekvalifikace evropské pracovní síly s ohledem na ekologickou a digitální transformaci. V rámci této cesty by se měla rovněž řešit vhodná opatření a pobídky na evropské a vnitrostátní úrovni s cílem zvýšit cenovou dostupnost vozidel s nulovými emisemi. Pokrok dosažený v rámci tohoto uceleného způsobu transformace celého ekosystému mobility by měl být každé dva roky kontrolován v rámci zprávy o pokroku, kterou bude předkládat Komise a která se bude mimo jiné zabývat pokrokem v zavádění vozidel s nulovými emisemi, vývojem jejich cen, využíváním vývoje alternativních paliv a zaváděním infrastruktury podle požadavků nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva, potenciálem inovativních technologií k dosažení klimaticky neutrální mobility, mezinárodní konkurenceschopností, investicemi do hodnotového řetězce automobilového průmyslu, prohlubováním dovedností a rekvalifikací pracovníků a přeměnou činností. Zpráva o pokroku bude rovněž vycházet z dvouletých zpráv o pokroku, které členské státy předkládají v rámci nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva. Komise by měla při přípravě zprávy o pokroku, včetně výsledků sociálního dialogu, vést konzultace se sociálními partnery. Inovace v dodavatelském řetězci automobilového průmyslu pokračují. Inovativní technologie, jako je výroba e-paliv se zachycováním CO2 přímo ze vzduchu by v případě dalšího rozvoje mohly nabídnout vyhlídky na cenově dostupnou klimaticky neutrální mobilitu. Komise by proto měla v rámci své zprávy o pokroku sledovat pokrok v oblasti inovací v tomto odvětví.	(12) Aktualizovaná nová průmyslová strategie26 předpokládá společné vypracování způsobů ekologické a digitální transformace ve spolupráci s průmyslem, veřejnými orgány, sociálními partnery a dalšími zúčastněnými stranami. V této souvislosti by měl být vypracován způsob přechodu pro ekosystém mobility – a to zcela transparentně a po konzultaci se všemi zúčastněnými stranami –, který by doplnil transformaci hodnotového řetězce automobilového průmyslu. Tento způsob by měl brát v úvahu zejména malé a střední podniky v dodavatelském řetězci automobilového průmyslu, konzultace se sociálními partnery, včetně členských států, a také vycházet z Evropské agendy dovedností s iniciativami, jako je Pakt pro dovednosti, s cílem mobilizovat soukromý sektor a další zúčastněné strany za účelem prohlubování dovedností a rekvalifikace evropské pracovní síly s ohledem na ekologickou a digitální transformaci. V rámci této cesty by se měla rovněž řešit vhodná opatření a pobídky na evropské a vnitrostátní úrovni s cílem zvýšit udržitelnost a cenovou dostupnost vozidel s nízkými a nulovými emisemi. Pokrok dosažený v rámci tohoto uceleného způsobu transformace celého ekosystému mobility by měl být každé dva roky kontrolován v rámci zprávy o pokroku, kterou bude předkládat Komise a která se bude mimo jiné zabývat pokrokem v zavádění vozidel s nízkými a nulovými emisemi, vývojem jejich cen, využíváním vývoje alternativních paliv a zaváděním infrastruktury podle požadavků nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva, potenciálem inovativních technologií k dosažení klimaticky neutrální mobility, mezinárodní konkurenceschopností, investicemi do hodnotového řetězce automobilového průmyslu, prohlubováním dovedností a rekvalifikací pracovníků a přeměnou činností, zejména v oblastech s vysokým podílem pracovních míst souvisejících s hodnotovým řetězcem automobilového průmyslu. Zpráva o pokroku bude rovněž vycházet z dvouletých zpráv o pokroku, které členské státy předkládají v rámci nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva. Komise by měla při přípravě zprávy o pokroku vést konzultace se sociálními partnery a partnery v oblasti životního prostředí, přičemž by měla zahrnout výsledky sociálního dialogu a umožnit mimo jiné započítávání ekologické oceli a recyklovaných materiálů, jakož i skladby zdrojů energie v příslušném členském státě, v němž jsou vozidla v oběhu. Inovace v dodavatelském řetězci automobilového průmyslu pokračují. Inovativní technologie, jako je výroba pokročilých biopaliv a e-paliv se zachycováním CO2 přímo ze vzduchu by v případě dalšího rozvoje mohly nabídnout vyhlídky na cenově dostupnou klimaticky neutrální mobilitu. Komise by proto měla v rámci své zprávy o pokroku sledovat pokrok v oblasti inovací v tomto odvětví.
__________________	__________________
26 Sdělení Komise – Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy, COM(2021) 350 final ze dne 5. května 2021.	26 Sdělení Komise – Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy, COM(2021) 350 final ze dne 5. května 2021.

Pozměňovací návrh  17

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13) Tyto cíle pro vozový park EU mají být doplněny nezbytným zaváděním infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU27.	(13) Tyto cíle pro vozový park EU by měly být doplněny nezbytným zaváděním infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic, jak je stanoveno jako součást revize směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU27, a také prostřednictvím ambiciózních cílů pro zavádění soukromých dobíjecích stanic v budovách, jak stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU1a. Ambiciózní návrh nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva by měl stanovit závazné cíle pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva ve všech 27 členských státech. Komise by měla zajistit, aby členské státy dostávaly finanční podporu pro vyvážené a rovnoměrné zavádění infrastruktury pro alternativní paliva na svém území, aby byl zajištěn rovný přístup, jakož i plynulá a moderní evropská dopravní síť.
__________________	__________________
27 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1).	27 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1).
	1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).

Pozměňovací návrh  18

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(13a) Nezbytnou podmínkou pro pronikání vozidel s nulovými a nízkými emisemi na trh, a tím i pro úspěch tohoto nařízení, je řádné zavedení infrastruktury pro dobíjení a doplňování alternativních paliv. Jakékoli zpřísnění cílů tohoto nařízení v oblasti snižování emisí by proto mělo jít ruku v ruce se zvýšením cílů v oblasti zavádění infrastruktury v rámci revize směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU1a. V tomto ohledu je prvořadé zachovat a posílit investice do jejího zavádění. Dále je důležité zdůraznit, že otázka doplňování paliv je nerozlučně spjata s autonomií vozidel, protože čím je autonomie větší, o to méně často bude třeba palivo doplňovat, a Komise by tak měla zohledňovat technologický vývoj, který ovlivňuje zavádění infrastruktury, zejména pokud jde o autonomii baterií.
	__________________
	1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1).

Pozměňovací návrh  19

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(14) Výrobcům by měla být poskytnuta dostatečná flexibilita pro postupné přizpůsobování jejich vozových parků, aby zvládli přechod na vozidla s nulovými emisemi nákladově efektivním způsobem, a proto je vhodné zachovat přístup snižování cílových úrovní v pětiletých krocích.	(14) Výrobcům by měla být poskytnuta dostatečná flexibilita pro postupné přizpůsobování jejich vozových parků, aby zvládli přechod na vozidla s nulovými a nízkými emisemi nákladově efektivním způsobem. Proto je vhodné zachovat přístup snižování cílových úrovní v pětiletých krocích. Za účelem zajištění účinnosti opatření přijatých tímto nařízením a s ohledem na vývoj odvětví, zvýšené náklady výrobců na dodržování předpisů a chování veřejnosti by měl být v roce 2027 proveden přezkum tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh  20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(15) Kvůli přísnějším cílům pro vozový park EU od roku 2030 budou muset výrobci na trh Unie uvést výrazně více vozidel s nulovými emisemi. V této souvislosti by mechanismus pobídek pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi přestal plnit svůj původní účel a hrozilo by, že bude narušena účinnost nařízení (EU) 2019/631. Pobídkový mechanismus pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi by proto měl být od roku 2030 zrušen. Před tímto datem, a tedy po celé toto desetiletí, bude pobídkový mechanismus pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi nadále podporovat zavádění vozidel s emisemi od nuly do 50 g CO2/km, včetně bateriových elektrických vozidel, elektromobilů s vodíkovými palivovými články a výkonných plug-in hybridních elektrických vozidel. Po tomto datu se plug-in hybridní elektrická vozidla budou i nadále započítávat do cílů pro vozový park, které musí výrobci vozidel splnit.	(15) Kvůli přísnějším cílům pro vozový park EU od roku 2030 budou muset výrobci na trh Unie uvést výrazně více vozidel s nízkými a nulovými emisemi. Pobídkový mechanismus pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi bude nadále podporovat zavádění vozidel s emisemi od nuly do 50 g CO2/km.

Pozměňovací návrh  21

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(18) Aby bylo zajištěno spravedlivé rozdělení úsilí o snižování emisí, měly by být obě křivky limitních hodnot pro lehčí a těžší lehká užitková vozidla upraveny tak, aby odrážely zpřísněné cíle snižování emisí CO2.	vypouští se

Pozměňovací návrh  22

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(21) S ohledem na zvýšené celkové cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a v zájmu zamezení možných účinků narušujících trh by měly být požadavky na snižování emisí pro všechny výrobce působící na trhu Unie sjednoceny, s výjimkou těch, kteří jsou odpovědní za méně než 1 000 nových vozidel registrovaných v kalendářním roce. V důsledku toho by měla být od roku 2030 ukončena možnost výrobců odpovědných za 1 000 až 10 000 osobních automobilů nebo 1 000 až 22 000 lehkých užitkových vozidel nově registrovaných v kalendářním roce požádat o výjimku z cílů pro specifické emise.	vypouští se

Pozměňovací návrh  23

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(23) Pokrok dosažený podle nařízení (EU) 2019/631 při plnění cílů snižování emisí stanovených pro rok 2030 a další roky by měl být v roce 2026 přezkoumán. Při tomto přezkumu by měly být zohledněny všechny aspekty, které byly zohledněny ve dvouletých zprávách.	(23) Pokrok dosažený podle nařízení (EU) 2019/631 při plnění cílů snižování emisí stanovených pro rok 2030 a další roky by měl být v roce 2027 přezkoumán. Při tomto přezkumu by měly být zohledněny všechny aspekty, které byly zohledněny ve dvouletých zprávách.

Pozměňovací návrh  24

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(23a) Přezkum nařízení je důležitou součástí sledování pokroku Unie při plnění jejích klimatických ambicí a zároveň zajišťuje, aby bylo možné splnit konkrétní cíle snižování emisí prostřednictvím harmonizované metodiky podávání zpráv o životním cyklu vozidel, a to při zohlednění průmyslových a sociálních důsledků stanovených cílů.

Pozměňovací návrh  25

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 24

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(24) Možnost přidělit příjmy z poplatků za překročení emisí do zvláštního fondu nebo do příslušného programu byla posouzena podle čl. 15 odst. 5 nařízení (EU) 2019/631 se závěrem, že by to výrazně zvýšilo administrativní zátěž a zároveň by to nepřineslo přímý prospěch automobilovému odvětví při jeho transformaci. Příjmy z poplatků za překročení emisí mají být proto nadále považovány za příjmy souhrnného rozpočtu Unie v souladu s čl. 8 odst. 4 nařízení (EU) 2019/631.	(24) Částky poplatku za překročení emisí by se měly považovat za příjmy účelově vázané na konkrétní rozpočtovou položku „podpora automobilového průmyslu“ v rámci Sociálního fondu pro klimatická opatření s cílem zajistit spravedlivý přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství, zejména zmírnit jakékoli negativní dopady transformace v automobilovém odvětví na zaměstnanost ve všech dotčených členských státech, především v oblastech a komunitách nejvíce postižených transformací.

Pozměňovací návrh  26

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 25 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(25a) S ohledem na nízké emise biomethanu během jeho životního cyklu a na jeho potenciál zajistit nákladově efektivní snížení emisí CO2 by se při stanovování průměrných specifických emisí CO2 pro všechny nové automobily a dodávky po přechodné období vyloučil určitý počet jasně stanovených nových osobních automobilů a dodávek poháněných biomethanem. Ačkoli se nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/20071a nevztahuje na osobní automobily a lehká užitková vozidla s referenční hmotností přesahující 2 610 kg, měly by být emise z těchto vozidel měřeny stejnými postupy měření, jaké jsou stanoveny podle nařízení (ES) č. 715/2007, a korelačními postupy přijatými na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/20091b a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 510/20111c. Hodnoty emisí CO2 získané na základě těchto měření by měly být uvedeny v prohlášení o shodě daného vozidla tak, aby bylo možné je zanést do sledovacího systému.
	_______________
	1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla (Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 1).
	1b Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily v rámci integrovaného přístupu Společenství ke snižování emisí CO2 z lehkých užitkových vozidel (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 1).
	1c Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 510/2011 ze dne 11. května 2011, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nová lehká užitková vozidla v rámci integrovaného přístupu Unie ke snižování emisí CO2 z lehkých vozidel (Úř. věst. L 145, 31.5.2011, s. 1).

Pozměňovací návrh  27

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 1 – odst. 5 a (nový) – písm. a

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) pro průměrné emise z vozového parku nových osobních automobilů se použije cíl, který se rovná 100% snížení cíle pro rok 2021 stanoveného v souladu s částí A bodem 6.1.3 přílohy I;	a) pro průměrné emise z vozového parku nových osobních automobilů se použije cíl, který se rovná 90% snížení cíle pro rok 2021 stanoveného v souladu s částí A bodem 6.1.3 přílohy I;
b) pro průměrné emise z vozového parku nových lehkých užitkových vozidel se použije cíl, který se rovná 100% snížení cíle pro rok 2021 stanoveného v souladu s částí B bodem 6.1.3 přílohy I.	b) pro průměrné emise z vozového parku nových lehkých užitkových vozidel se použije cíl, který se rovná 90% snížení cíle pro rok 2021 stanoveného v souladu s částí B bodem 6.1.3 přílohy I.

 

Pozměňovací návrh  28

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. b a (nové)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 3 – odst. 1 – písm. m

Platné znění	Pozměňovací návrh
	ba) písmeno m) se nahrazuje tímto:
m) „vozidlem s nulovými a nízkými emisemi“ osobní automobil nebo lehké užitkové vozidlo s výfukovými emisemi, jak byly stanoveny v souladu s nařízením (EU) 2017/1151, od nuly do 50 g CO2/km;	„m) „vozidlem s nulovými a nízkými emisemi“ osobní automobil nebo lehké užitkové vozidlo s emisemi, jak byly stanoveny v souladu s nařízením (EU) 2017/1151, od nuly do 50 g CO2/km;“;

(Nařízení (EU) 2019/631)

Pozměňovací návrh  29

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. b b (nové)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 3 – písm. n a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	bb) v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:
	„na) „plug-in hybridním elektrickým vozidlem“ (neboli PHEV, Plug-in Hybrid Electric Vehicle): vozidlo poháněné kombinací elektromotoru s dobíjecí baterií a spalovacího motoru, které mohou pracovat společně nebo odděleně.“;

 

Pozměňovací návrh  30

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 a (nový)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 4 – odst. 3

Platné znění	Pozměňovací návrh
	4a) v článku 4 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
3.  Pro účely určení průměrných specifických emisí CO2 každého výrobce se přihlíží k těmto procentním podílům nových osobních automobilů každého výrobce registrovaných v daném roce:	„3. Pro účely určení průměrných specifických emisí CO2 každého výrobce se přihlíží k těmto procentním podílům nových osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel každého výrobce registrovaných v daném roce:
—  95 % v roce 2020,	— 95 % v roce 2020,
—  100 % od roku 2021.	— 100 % od roku 2021 [datum uvedené v článku 19]. Výrobce vozidel poháněných biomethanem, která v příslušném roce tvoří nejvýše 5 % nově registrovaných odpovídajících vozidel, je vyloučen do 31. prosince 2029.“.

Pozměňovací návrh  31

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 b (nový)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 6 – odst. 2 – písm. d

Platné znění	Pozměňovací návrh
	4b) V čl. 6 odst. 2 se písmeno d) nahrazuje tímto:
d)  kategorii vozidel registrovaných jako M1 nebo N1, na kterou se sdružení vztahuje.	„d)  kategorii vozidel registrovaných jako M1 nebo N1 nebo jako obě, na kterou se sdružení vztahuje.“;

(Nařízení (EU) 2019/631)

Pozměňovací návrh  32

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. a a (nové)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 7 – odst. 10

Platné znění	Pozměňovací návrh
	aa) odstavec 10 se nahrazuje tímto:
10. Nejpozději roku 2023 Komise posoudí možnost vytvoření společné metodiky Unie pro hodnocení a ucelené vykazování údajů o úplných emisích CO2 vznikajících během životního cyklu osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel, které jsou uvedeny na trh Unie. Toto posouzení předá Komise Evropskému parlamentu a Radě, případně spolu s návrhy na navazující opatření, například legislativními návrhy.	„10.  Nejpozději do 31. prosince 2023 vypracuje Komise společnou metodiku Unie pro hodnocení a ucelené vykazování údajů o úplných emisích CO2 vznikajících během životního cyklu paliv a energie spotřebovaných vozidly, které jsou uvedeny na trh EU. Tuto metodiku předá Komise Evropskému parlamentu a Radě, případně spolu s návrhy na navazující opatření, například legislativními návrhy.“;

Pozměňovací návrh  33

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. a b (nové)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 7 – odst. 10 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ab)  vkládá se nový odstavec, který zní:
	„10a.  Od 1. ledna 2024 mohou výrobci dobrovolně předkládat údaje o emisích CO2 během životního cyklu osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel uvedených na trh Unie, jež jsou stanoveny v odstavci 10, příslušným orgánům uvedeným v odstavci 6 a členským státům, které je následně oznámí Komisi v souladu s odstavcem 2. Od 1. ledna 2028 se tyto údaje začlení do informací uvedených v části A příloh II a III.“;

Pozměňovací návrh  34

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 a (nový)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 8 – odst. 4

Platné znění	Pozměňovací návrh
	5a) v článku 8 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
4. Částky poplatku za překročení emisí se považují za příjem souhrnného rozpočtu Unie.	„4. Částky poplatku za překročení emisí se považují za příjmy účelově vázané na konkrétní rozpočtovou položku „podpora automobilového průmyslu“ v rámci Sociálního fondu pro klimatická opatření s cílem zajistit spravedlivý přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství, zejména zmírnit jakékoli negativní dopady transformace v automobilovém odvětví na zaměstnanost ve všech dotčených členských státech, především v oblastech a komunitách nejvíce postižených transformací. Tato konkrétní rozpočtová položka Sociálního fondu pro klimatická opatření podporuje cíl „Investice pro zaměstnanost a růst“ ve všech členských státech. Poskytuje členským státům podporu při financování plánovaných opatření a investic zaměřených na řešení hospodářských a sociálních důsledků transformace, zejména pokud jde o očekávané rekvalifikace a ztráty pracovních míst v automobilovém průmyslu, a to i v malých a středních podnicích. Přidělené prostředky pocházejí z rozpočtu Unie a z poplatků za překročení emisí ve smyslu článku 8 tohoto nařízení. Podporují tyto činnosti: rekvalifikace pracovníků, pomoc uchazečům o zaměstnání při hledání zaměstnání a jejich aktivní začleňování a investice do přeměny průmyslové struktury Unie.“;

 

Pozměňovací návrh  35

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 10 – odst. 2 – první věta

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6) v čl. 10 odst. 2 se první věta nahrazuje tímto:	vypouští se
„Výjimku, o niž je požádáno podle odstavce 1, lze udělit z cílů pro specifické emise platných do kalendářního roku 2029 včetně.“;

 

Pozměňovací návrh  36

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 a (nový)

Nařízení (EU) 2019/631

Článek 11 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	6a)  vkládá se nový článek 11a, který zní:
	„Článek 11a
	Používání syntetických a alternativních paliv
	1. Na žádost výrobce se úspory CO2 dosažené používáním syntetických a pokročilých alternativních paliv („alternativní paliva“) posuzují v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku.
	2. Příspěvek úspor CO2 dosažených používáním alternativních paliv lze započítat do průměrných specifických emisí CO2 výrobce podle odstavce 1 tohoto článku. Úspory CO2 dosažené používáním alternativních paliv mohou být přiděleny jednotlivým vozidlům, která jsou technicky schopna používat započítané alternativní palivo v souladu s nařízením (ES) č. 715/2007.
	3. Každý členský stát zaznamená za každý kalendářní rok množství alternativních paliv uvedených výrobcem na trh nebo množství alternativních paliv přidělených výrobci a poskytne příslušnou certifikaci těchto množství a výsledných úspor CO2 odpovídajícím použitím postupu certifikace a dokumentace stanoveného ve směrnici (EU) 2018/2001.
	Členské státy zajistí, aby byly kredity vydávány pouze na množství, která splňují požadavky směrnice (EU) 2018/2001, a aby bylo zajištěno, že nedojde k současnému přidělení kreditů oproti cílům snižování emisí stanoveným v čl. 25 odst. 1 směrnice (EU) 2018/2001. Na kreditech je uveden vydávající členský stát, doba jejich platnosti a množství a druh alternativního paliva, pro které byly vydány. Kredity jsou obchodovatelné. S cílem minimalizovat riziko, že jednotlivá množství budou v Unii požadována více než jednou, posílí členské státy a Komise spolupráci mezi vnitrostátními systémy, včetně případné výměny údajů. Pokud má příslušný orgán členského státu podezření, že došlo k podvodu, nebo pokud podvod odhalí, informuje o tom ostatní členské státy.
	4.  Výše úspor uvedených v odstavcích 1 a 2 se vypočítá v souladu s částí C přílohy I.“;

Pozměňovací návrh  37

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 b (nový)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 12 – odst. 3 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	6b) V čl. 12 odst. 3 se vkládá nový pododstavec, který zní:
	„Kromě toho Komise posoudí zejména používání údajů o spotřebě paliva a energie uvedených v odstavci 1 pro hybridní elektrická vozidla s externím nabíjením (OVC-HEV). Na základě těchto údajů přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17, kterými upraví faktory použití používané pro hybridní elektrická vozidla s externím nabíjením a zajistí, že údaje o emisích u těchto vozidel budou od roku 2025 reprezentativní pro jízdu v reálném provozu.“;

 

Pozměňovací návrh  38

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 14 a – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Do 31. prosince 2025 a poté každé dva roky podá Komise zprávu o pokroku na cestě k mobilitě s nulovými emisemi. Zpráva zejména sleduje a posuzuje potřebu případných dalších opatření k usnadnění přechodu, a to i prostřednictvím finančních prostředků.	Do 31. prosince 2025 a poté každé dva roky podá Komise zprávu o pokroku na cestě k mobilitě s nulovými emisemi. Zpráva posoudí a ověří, zda je třeba toto nařízení změnit, a to na základě společných metodik. Zpráva zejména sleduje a posuzuje potřebu případných dalších opatření, jako jsou opatření na podporu poptávky po vozidlech s nulovými emisemi, s cílem urychlit přechod sociálně inkluzivním způsobem, a to i prostřednictvím finančních prostředků, zejména v oblastech a komunitách nejvíce postižených přechodem. Ve zprávě Komise rovněž posoudí vývoj dopravní chudoby v jednotlivých členských státech, jak je definována v nařízení (EU) .../... [nařízení o Sociálním fondu pro klimatická opatření].

Pozměňovací návrh  39

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 14 a – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Komise ve zprávě zohlední všechny faktory, které přispívají k nákladově efektivnímu pokroku směrem ke klimatické neutralitě do roku 2050. To zahrnuje rozšíření vozidel s nulovými a nízkými emisemi, pokrok při dosahování cílů v oblasti zavádění infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic, jak je požadováno v nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva, potenciální přínos inovativních technologií k dosažení klimaticky neutrální mobility, dopad na spotřebitele, pokrok v sociálním dialogu, jakož i aspekty, které mají dále usnadnit ekonomicky životaschopný a sociálně spravedlivý přechod k mobilitě s nulovými emisemi.;	Komise ve zprávě zohlední všechny faktory, které přispívají k nákladově efektivnímu pokroku směrem ke klimatické neutralitě do roku 2050. To zahrnuje rozšíření vozidel s nulovými a nízkými emisemi, které je třeba analyzovat nikoliv pouze na základě měření výfukových emisí, ale na základě holistického přístupu založeného na analýze životního cyklu vozidel, paliva a energie, při němž se zohlední také intenzita skleníkových plynů ve fázích těžby nerostných surovin, výroby a ukončení životnosti, jakož i prahová hodnota CO2 v gramech použitá pro vymezení vozidel s nízkými emisemi, a případně její revize, pokrok při dosahování cílů v oblasti zavádění infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic, jak je požadováno v nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva, potenciální přínos inovativních technologií k dosažení klimaticky neutrální mobility, dopad na spotřebitele, pokrok v sociálním dialogu, jakož i aspekty, které mají dále usnadnit ekonomicky životaschopný a sociálně spravedlivý přechod k mobilitě s nulovými emisemi.;

Pozměňovací návrh  40

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. a

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 15 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Komise v roce 2028 na základě dvouletých zpráv přezkoumá účinnost a dopad tohoto nařízení a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích tohoto přezkumu.	1. Komise v roce 2027 přezkoumá účinnost a dopad tohoto nařízení pomocí metodiky stanovené v čl. 7 odst. 10 s cílem zajistit, aby emise z odvětví byly v souladu s cílem Unie dosáhnout uhlíkové neutrality, a na základě dvouletých zpráv a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích tohoto přezkumu.

Pozměňovací návrh  41

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. a a (nové)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 15 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	aa) odstavec 2 se nahrazuje tímto:
2. Ve zprávě uvedené v odstavci 1 Komise mimo jiné zváží reprezentativnost hodnot emisí CO2 a spotřeby paliva nebo energie pro reálný provoz určených podle nařízení (ES) č. 715/2007; uvádění vozidel s nulovými a nízkými emisemi na trhu Unie, zvláště pokud jde o lehká užitková vozidla; zavádění infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic, o němž se podávají zprávy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU2, včetně jejich financování; potenciální příspěvek používání syntetických a pokročilých alternativních paliv vyráběných za použití obnovitelných zdrojů energie ke snižování emisí; skutečně zaznamenaná snížení emisí na úrovni stávajícího vozového parku; fungování pobídkového mechanismu pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi; potenciální účinky přechodného opatření uvedeného v bodě 6.3 části A přílohy I; dopad tohoto nařízení na spotřebitele, zejména na spotřebitele s nízkými a středními příjmy; jakož i aspekty sloužící k dalšímu usnadnění hospodářsky životaschopného a sociálně spravedlivého přechodu na čistou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou mobilitu v Unii.	„2.  Ve zprávě uvedené v odstavci 1 Komise mimo jiné zváží reprezentativnost hodnot emisí CO2 a spotřeby paliva nebo energie pro reálný provoz určených podle nařízení (ES) č. 715/2007; uvádění vozidel s nulovými a nízkými emisemi na trhu Unie, zvláště pokud jde o lehká užitková vozidla; zavádění dobíjecích a plnicích stanic, o němž se podávají zprávy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady [..../...] o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva1a, včetně jejich financování; provádění směrnice o energetické náročnosti 2010/31/EU a její plánovaný přezkum; potenciální příspěvek používání syntetických a pokročilých alternativních paliv vyráběných za použití obnovitelných zdrojů energie ke snižování emisí; skutečně zaznamenaná snížení emisí na úrovni stávajícího vozového parku; fungování pobídkového mechanismu pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi; potenciální účinky přechodného opatření uvedeného v bodě 6.3 části A přílohy I; dopad tohoto nařízení na spotřebitele, zejména na spotřebitele s nízkými a středními příjmy; jakož i aspekty sloužící k dalšímu usnadnění hospodářsky životaschopného a sociálně spravedlivého přechodu na čistou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou mobilitu v Unii.
Komise v této zprávě rovněž určí jasnou cestu k dalšímu snižování emisí CO2 u osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel v období po roce 2030 s cílem významným způsobem přispět k dosažení dlouhodobého cíle Pařížské dohody.
____________	_________________
2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1).	1a COM (2021)0559.“;

Pozměňovací návrh  42

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. b

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 15 – odst. 3 až 5

 

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) odstavce 2 až 5 se zrušují	b) odstavce 3 až 5 se zrušují

Pozměňovací návrh  43

 

Návrh nařízení

Příloha I – odst. 1 – bod 2 – písm. d

Nařízení (EU) 2019/631

Příloha I – část B

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
d) bod 6.2.2 se nahrazuje tímto:	vypouští se
6.2.2. Referenční cíle pro specifické emise od roku 2030 do roku 2034
Referenční cíl pro specifické emise = cíl pro vozový park EU2030 + α · (TM-TM0)
kde
Cíl pro vozový park EU2030 je určen v souladu s bodem 6.1.3;
je a2030,L jestliže je průměrná zkušební hmotnost nových lehkých užitkových vozidel výrobce rovna hodnotě TM0, nebo nižší, a a2030,H, jestliže je průměrná zkušební hmotnost nových lehkých užitkových vozidel výrobce vyšší než hodnota TM0;
kde:
a2030,L je
žádné
a2030,H je
žádné
průměrné emise2021 je vymezena v bodě 6.2.1
TM je vymezena v bodě 6.2.1
TM0 je vymezena v bodě 6.2.1

Pozměňovací návrh  44

 

Návrh nařízení

Příloha I – odst. 1 – bod 2 – písm. e

Nařízení (EU) 2019/631

Příloha I – část B – písm. e

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
e) doplňuje se nový bod 6.2.3, který zní:	vypouští se
6.2.3. Referenční cíle pro specifické emise od roku 2035
Referenční cíl pro specifické emise = cíl pro vozový park EU2035 + α · (TM-TM0)
kde
Cíl pro vozový park EU2035 je určen v souladu s bodem 6.1.3;
je a2035,L jestliže je průměrná zkušební hmotnost nových lehkých užitkových vozidel výrobce rovna hodnotě TM0, nebo nižší, a a2035,H, jestliže je průměrná zkušební hmotnost nových lehkých užitkových vozidel výrobce vyšší než hodnota TM0;
kde:
a2035,L je
žádné
a2035,H je
žádné
průměrné emise2021 je vymezena v bodě 6.2.1
TM je vymezena v bodě 6.2.1
TM0 je vymezena v bodě 6.2.1

Pozměňovací návrh  45

Návrh nařízení

Příloha I – odst. 1 – bod 3  (nový)

Nařízení (EU) 2019/631

Příloha I – část C (nový)

Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
V příloze 1 se doplňuje nová část C, která zní:
„ČÁST C
Výpočet úspor CO2 dosažených používáním alternativních paliv podle článku 11a
Celkový součet (původ) všech kreditů za úspory CO2 (kredity celkem) v g v roce t podle článku 11a se vypočítá podle vzorce:
kreditycelkem,t = + zůstatekt-1
Celkový součet (využití) všech kreditů za úspory CO2 se rovněž vypočítá podle vzorce:
kreditycelkem,t = kredityvozový park,t + + zůstatekt
Objem snížení emisí CO2 v g připsaný v roce t ke specifickým průměrným emisím podle čl. 11a odst. 1 (objem snížení vozový park) se vypočítá podle vzorce:
kreditycelkem,t = kredityvozový park,t + + zůstatekt
Objem snížení emisí CO2 připsaný v roce t jednotlivému vozidlu „j“ v souladu s čl. 11a odst. 2 (objem snížení vozidlo,j,t) se vypočítá podle vzorce:
objem sníženívozidlo,j,t =
kde:
	Celkové množství všech alternativních paliv uvedených na trh v rámci všech typů paliv
	Součet všech snížení emisí CO2 připsaných jednotlivým vozidlům podle čl. 11a odst. 2
palivok,t	Přispěné nebo přidělené množství alternativního paliva k uvedeného na trh v roce t v MJ.
CO2ref	Srovnávací ukazatel emisí CO2 pro fosilní paliva v g/MJ podle směrnice (EU) 2018/2001
úsporaCO2k	Úspora emisí skleníkových plynů u jednotlivých alternativních paliv podle směrnice (EU) 2018/2001 ve srovnání s fosilními palivy v %.
zůstatekt	Kredity za alternativní paliva nevyužité a převedené výrobcem v roce t
kredityvozový park,t	Celkový počet kreditů za snížení emisí v g CO2 připsaných v roce t podle čl. 11a odst. 1
kredityvozidlo,j,t	Snížení emisí v g CO2 připsané vozidlu j v roce t podle čl. 11a odst. 2
počet ujetých kilometrů	Průměrná očekávaná životnost nově registrovaného vozidla výrobce v km. Podle historických hodnot lze použít 180 000 km. To je v souladu se zprávou pro Komisi, kterou vypracovala společnost Ricardo-AEA (viz: Ares (2014)2298698) – průměrná životnost vozu s dieselovým motorem je přibližně 208 000 km, zatímco životnost vozu s benzínovým motorem se pohybuje mezi 160 000 a 170 000 km. V roce 2018 tvořily vozy s dieselovým motorem přibližně 35 % nových osobních automobilů.
vozidlat	Počet vozidel registrovaných výrobcem v roce t“.

 

 

 

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název	Změna nařízení (EU) 2019/631, pokud jde o zpřísnění výkonnostních norem emisí CO2 pro nové osobní automobily a nová lehká užitková vozidla v souladu se zvýšenými ambicemi Unie v oblasti klimatu
Referenční údaje	COM(2021)0556 – C9-0322/2021 – 2021/0197(COD)
Příslušný výbor  Datum oznámení na zasedání	ENVI 13.9.2021
Výbor, který vypracoval stanovisko  Datum oznámení na zasedání	TRAN 13.9.2021
Zpravodaj(ka)  Datum jmenování	Karima Delli 28.4.2022
Předchozí zpravodaj(ka)	Petar Vitanov
Projednání ve výboru	25.1.2022
Datum přijetí	28.4.2022
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	27 14 7
Členové přítomní při konečném hlasování	Magdalena Adamowicz, Andris Ameriks, José Ramón Bauzá Díaz, Erik Bergkvist, Izaskun Bilbao Barandica, Paolo Borchia, Karolin Braunsberger-Reinhold, Marco Campomenosi, Massimo Casanova, Karima Delli, Anna Deparnay-Grunenberg, Ismail Ertug, Gheorghe Falcă, Giuseppe Ferrandino, Carlo Fidanza, Mario Furore, Søren Gade, Isabel García Muñoz, Jens Gieseke, Elsi Katainen, Elena Kountoura, Julie Lechanteux, Bogusław Liberadzki, Peter Lundgren, Benoît Lutgen, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Marian-Jean Marinescu, Tilly Metz, Cláudia Monteiro de Aguiar, Caroline Nagtegaal, Jan-Christoph Oetjen, Philippe Olivier, Rovana Plumb, Tomasz Piotr Poręba, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, Vera Tax, Barbara Thaler, István Ujhelyi, Henna Virkkunen, Petar Vitanov, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Lucia Vuolo, Roberts Zīle, Kosma Złotowski
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Leila Chaibi, Clare Daly, Pär Holmgren

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

27	+
ECR	Carlo Fidanza, Tomasz Piotr Poręba, Roberts Zīle, Kosma Złotowski
ID	Paolo Borchia, Marco Campomenosi, Massimo Casanova
PPE	Magdalena Adamowicz, Karolin Braunsberger-Reinhold, Gheorghe Falcă, Jens Gieseke, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Benoît Lutgen, Marian-Jean Marinescu, Cláudia Monteiro de Aguiar, Massimiliano Salini, Barbara Thaler, Henna Virkkunen, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Lucia Vuolo
Renew	José Ramón Bauzá Díaz, Izaskun Bilbao Barandica, Søren Gade, Elsi Katainen,  Jan-Christoph Oetjen, Dominique Riquet
S&D	István Ujhelyi

 

14	-
S&D	Andris Ameriks, Erik Bergkvist, Giuseppe Ferrandino, Bogusław Liberadzki, Rovana Plumb, Vera Tax, Petar Vitanov
The Left	Leila Chaibi, Clare Daly, Elena Kountoura
Verts/ALE	Karima Delli, Anna Deparnay-Grunenberg, Pär Holmgren, Tilly Metz

 

7	0
ECR	Peter Lundgren
ID	Julie Lechanteux, Philippe Olivier
NI	Mario Furore
Renew	Caroline Nagtegaal
S&D	Ismail Ertug, Isabel García Muñoz

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

 

POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název	Změna nařízení (EU) 2019/631, pokud jde o zpřísnění výkonnostních norem emisí CO2 pro nové osobní automobily a nová lehká užitková vozidla v souladu se zvýšenými ambicemi Unie v oblasti klimatu
Referenční údaje	COM(2021)0556 – C9-0322/2021 – 2021/0197(COD)
Datum předložení Parlamentu	14.7.2021
Příslušný výbor  Datum oznámení na zasedání	ENVI 13.9.2021
Výbory požádané o stanovisko  Datum oznámení na zasedání	BUDG 13.9.2021	ITRE 13.9.2021	TRAN 13.9.2021
Nezaujetí stanoviska  Datum rozhodnutí	BUDG 31.8.2021
Zpravodajové  Datum jmenování	Jan Huitema 17.9.2021
Projednání ve výboru	27.9.2021	13.1.2022
Datum přijetí	11.5.2022
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	46 40 2
Členové přítomní při konečném hlasování	Mathilde Androuët, Nikos Androulakis, Bartosz Arłukowicz, Simona Baldassarre, Marek Paweł Balt, Traian Băsescu, Aurélia Beigneux, Monika Beňová, Hildegard Bentele, Sergio Berlato, Alexander Bernhuber, Malin Björk, Simona Bonafè, Delara Burkhardt, Pascal Canfin, Sara Cerdas, Mohammed Chahim, Tudor Ciuhodaru, Nathalie Colin-Oesterlé, Christian Doleschal, Marco Dreosto, Bas Eickhout, Cyrus Engerer, Eleonora Evi, Agnès Evren, Pietro Fiocchi, Raffaele Fitto, Malte Gallée, Andreas Glück, Catherine Griset, Jytte Guteland, Teuvo Hakkarainen, Anja Hazekamp, Martin Hojsík, Pär Holmgren, Jan Huitema, Yannick Jadot, Adam Jarubas, Petros Kokkalis, Athanasios Konstantinou, Ewa Kopacz, Joanna Kopcińska, Peter Liese, Sylvia Limmer, Javi López, César Luena, Marian-Jean Marinescu, Fulvio Martusciello, Joëlle Mélin, Tilly Metz, Silvia Modig, Dolors Montserrat, Alessandra Moretti, Ville Niinistö, Ljudmila Novak, Grace O’Sullivan, Jutta Paulus, Stanislav Polčák, Jessica Polfjärd, Nicola Procaccini, Luisa Regimenti, Frédérique Ries, Sándor Rónai, Rob Rooken, Silvia Sardone, Christine Schneider, Günther Sidl, Ivan Vilibor Sinčić, Linea Søgaard-Lidell, Maria Spyraki, Nicolae Ştefănuță, Nils Torvalds, Edina Tóth, Véronique Trillet-Lenoir, Petar Vitanov, Alexandr Vondra, Mick Wallace, Pernille Weiss, Emma Wiesner, Michal Wiezik, Tiemo Wölken, Anna Zalewska
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Milan Brglez, Deirdre Clune, Anna Deparnay-Grunenberg, Jens Gieseke, Kateřina Konečná, Susana Solís Pérez
Datum předložení	18.5.2022

 

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

46	+
NI	Athanasios Konstantinou
Renew	Pascal Canfin, Martin Hojsík, Jan Huitema, Frédérique Ries, Susana Solís Pérez, Nicolae Ştefănuță, Linea Søgaard‑Lidell, Nils Torvalds, Véronique Trillet‑Lenoir, Emma Wiesner, Michal Wiezik
S&D	Nikos Androulakis, Marek Paweł Balt, Monika Beňová, Simona Bonafè, Milan Brglez, Delara Burkhardt, Sara Cerdas, Mohammed Chahim, Tudor Ciuhodaru, Cyrus Engerer, Jytte Guteland, Javi López, César Luena, Alessandra Moretti, Sándor Rónai, Günther Sidl, Petar Vitanov, Tiemo Wölken
The Left	Malin Björk, Anja Hazekamp, Petros Kokkalis, Kateřina Konečná, Silvia Modig, Mick Wallace
Verts/ALE	Anna Deparnay‑Grunenberg, Bas Eickhout, Eleonora Evi, Malte Gallée, Pär Holmgren, Yannick Jadot, Tilly Metz, Ville Niinistö, Grace O'Sullivan, Jutta Paulus

 

40	-
ECR	Sergio Berlato, Pietro Fiocchi, Raffaele Fitto, Joanna Kopcińska, Nicola Procaccini, Rob Rooken, Alexandr Vondra, Anna Zalewska
ID	Mathilde Androuët, Simona Baldassarre, Aurélia Beigneux, Marco Dreosto, Catherine Griset, Teuvo Hakkarainen, Sylvia Limmer, Joëlle Mélin, Silvia Sardone
NI	Edina Tóth
PPE	Bartosz Arłukowicz, Traian Băsescu, Hildegard Bentele, Alexander Bernhuber, Nathalie Colin‑Oesterlé, Christian Doleschal, Agnès Evren, Jens Gieseke, Adam Jarubas, Ewa Kopacz, Peter Liese, Marian‑Jean Marinescu, Fulvio Martusciello, Dolors Montserrat, Ljudmila Novak, Stanislav Polčák, Jessica Polfjärd, Luisa Regimenti, Christine Schneider, Maria Spyraki, Pernille Weiss
Renew	Andreas Glück

 

2	0
NI	Ivan Vilibor Sinčić
PPE	Deirdre Clune

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se