ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2018/841, pokud jde o oblast působnosti, zjednodušení pravidel souladu, stanovení cílů členských států pro rok 2030 a závazek ke společnému dosažení klimatické neutrality v odvětví využívání půdy, lesnictví a zemědělství do roku 2035, a nařízení (EU) 2018/1999, pokud jde o zlepšení monitorování, vykazování, sledování pokroku a přezkum

24.5.2022 - (COM(2021)0554 – C9‑0320/2021 – 2021/0201(COD)) - ***I

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Zpravodaj: Ville Niinistö 
Zpravodaj (*):
Norbert Lins, Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova
(*)  Přidružený výbor – článek 57 jednacího řádu

Pozměňovací návrhy

• 001-082 (PDF - 334 KB)
• 001-082 (DOC - 84 KB)
• 083-083 (PDF - 110 KB)
• 083-083 (DOC - 70 KB)
• 084-084 (PDF - 109 KB)
• 084-084 (DOC - 70 KB)
• 085-085 (PDF - 105 KB)
• 085-085 (DOC - 71 KB)
• 086-086 (PDF - 112 KB)
• 086-086 (DOC - 71 KB)
• 087-092 (PDF - 139 KB)
• 087-092 (DOC - 39 KB)
• 093-093 (PDF - 137 KB)
• 093-093 (DOC - 74 KB)
• 094-094 (PDF - 131 KB)
• 094-094 (DOC - 32 KB)
• 095-095 (PDF - 123 KB)
• 095-095 (DOC - 72 KB)
• 096-096 (PDF - 112 KB)
• 096-096 (DOC - 71 KB)
• 097-098 (PDF - 140 KB)
• 097-098 (DOC - 76 KB)
• 099-105 (PDF - 143 KB)
• 099-105 (DOC - 40 KB)
• 106-111 (PDF - 131 KB)
• 106-111 (DOC - 37 KB)
• 112-112 (PDF - 321 KB)
• 112-112 (DOC - 97 KB)
• 113-113 (PDF - 121 KB)
• 113-113 (DOC - 71 KB)
• 114-114 (PDF - 99 KB)
• 114-114 (DOC - 49 KB)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

 

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2018/841, pokud jde o oblast působnosti, zjednodušení pravidel souladu, stanovení cílů členských států pro rok 2030 a závazek ke společnému dosažení klimatické neutrality v odvětví využívání půdy, lesnictví a zemědělství do roku 2035, a nařízení (EU) 2018/1999, pokud jde o zlepšení monitorování, vykazování, sledování pokroku a přezkum

(COM(2021)0554 – C9‑0320/2021 – 2021/0201(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0554),

– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9‑0320/2021),

– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené francouzským Senátem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 8. prosince 2021[1],

– s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 28. dubna 2022[2],

– s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

– s ohledem na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro dopravu a cestovní ruch,

– s ohledem na návrh Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A9‑0161/2022),

1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2. pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě, Komisi a parlamentům členských států.

Pozměňovací návrh  1

Návrh legislativního usnesení

Právní východisko 4 a (nové)

Návrh legislativního usnesení	Pozměňovací návrh
	– s ohledem na zásadu subsidiarity, proporcionality a solidarity,

Pozměňovací návrh  2

Návrh nařízení

Název

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Návrh	Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterým se mění nařízení (EU) 2018/841, pokud jde o oblast působnosti, zjednodušení pravidel souladu, stanovení cílů členských států pro rok 2030 a závazek ke společnému dosažení klimatické neutrality v odvětví využívání půdy, lesnictví a zemědělství do roku 2035, a nařízení (EU) 2018/1999, pokud jde o zlepšení monitorování, vykazování, sledování pokroku a přezkum	kterým se mění nařízení (EU) 2018/841, pokud jde zjednodušení podávání zpráv a pravidel souladu a stanovení cílů členských států pro období od roku 2026 do roku 2030 v odvětví využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví, a nařízení (EU) 2018/1999, pokud jde o zlepšení monitorování, vykazování, sledování pokroku a přezkum
(Text s významem pro EHP)	(Text s významem pro EHP)

Pozměňovací návrh  3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(1) Pařížská dohoda přijatá v prosinci roku 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vstoupila v platnost v listopadu roku 2016 (dále jen „Pařížská dohoda“)36 . Její smluvní strany se dohodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 °C ve srovnání s úrovní před industrializací a že budou usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C oproti období před industrializací.	(1) Pařížská dohoda přijatá v prosinci roku 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vstoupila v platnost v listopadu roku 2016 (dále jen „Pařížská dohoda“)36. Její smluvní strany se dohodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 °C ve srovnání s úrovní před industrializací a že budou usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C oproti období před industrializací. Přijetím Klimatického paktu z Glasgow smluvní strany Pařížské dohody uznaly, že omezení nárůstu průměrné globální teploty na 1,5 °C oproti období před průmyslovou revolucí by vedlo k výraznému omezení rizik a dopadu změny klimatu, a zavázaly se, že do konce roku 2022 zvýší v souladu se zjištěními Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) své cíle na rok 2030, aby odstranily rozdíly ve vytyčených ambicích. Toho by mělo být dosaženo způsobem, který se bude řídit zásadou rovnosti a společné, avšak rozdílné odpovědnosti a odpovídajících schopností, a se zřetelem na rozdílné podmínky členských států. Revize nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) je jedinečnou příležitostí, jak před 27. zasedáním konference smluvních stran (COP27) rámcové úmluvy UNFCCC v Egyptě přispět k posílení opatření Unie v oblasti klimatu.
_________________	_________________
36 Pařížská dohoda (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4).	36 Pařížská dohoda (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4).

Pozměňovací návrh  4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(1a) Politika a opatření Unie dosud nestačily k zastavení úbytku biologické rozmanitosti a k dosažení cílů v oblasti biologické rozmanitosti stanovených v Aiči pro rok 2020. Evropská agentura pro životní prostředí ve své zprávě „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020: znalosti pro transformaci na udržitelnou Evropu“ konstatuje, že „Evropa nadále ztrácí biologickou rozmanitost alarmujícím tempem a mnoho dohodnutých politických cílů nebude dosaženo. Hodnocení druhů a stanovišť chráněných podle směrnice o stanovištích vykazují převážně nepříznivý stav z hlediska ochrany, a to 60 % pro druhy a 77 % pro stanoviště.“1a Ze zprávy Společného výzkumného střediska z roku 2021 vyplývá, že v Evropě zbývá pouze 4,9 milionu hektarů primárních a původních lesů, které jsou nezbytné pro zachování biologické rozmanitosti a zmírnění změny klimatu, což představuje pouze 3 % celkové rozlohy lesů v Unii a 1,2 % rozlohy pevniny Unie1b.
	__________________
	1a Evropská agentura pro životní prostředí, „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020“, s. 74.
	1b Barredo, J., Brailescu, C., Teller, A., Sabatini, F. M., Mauri, A. a Janousková, K., „Mapping and assessment of primary and old-growth forests in Europe“ (Mapování a hodnocení primárních a původních lesů v Evropě), EUR 30661 EN, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2021.

Pozměňovací návrh  5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(1b) Přes rozšiřování stromového porostu dochází od roku 2015 k výraznému snižování schopnosti lesů Unie odstraňovat uhlík a tento trend bude pokračovat. Do roku 2015 bylo zemědělství v Unii schopno odstranit přibližně 7 % celkových emisí v EU (přibližně 300 milionů tun ekvivalentu CO2)1a. Podle Evropské agentury pro životní prostředí dojde do roku 2030 k tomu, že stejná rozloha půdy bude schopna odstranit o 40 % méně ekvivalentu CO2 (v roce 2030 se sníží na -185 milionů tun)1c. Tento nedávný pokles ukládání uhlíku je částečně způsoben nárůstem těžby dřeva. V letech 2021 až 2030 může navíc v důsledku klimatické změny dojít vzhledem k poruchám k omezení skladovacího potenciálu evropských lesů o 180 milionů tun CO2, což by vedlo k omezení očekávaného čistého propadu uhlíku o více než 50 %1d.
	__________________
	1a Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí č. 6/2019.
	1b Evropská agentura pro životní prostředí, Total greenhouse gas emission trends and projections in Europe (Evropský trend a výhled, pokud jde o celkové emise skleníkových plynů) (https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/indicators/greenhouse-gas-emission-trends-6/assessment-3).
	1c Evropská agentura pro životní prostředí, Total greenhouse gas emission trends and projections in Europe (Eropský trend a výhled, pokud jde o celkové emise skleníkových plynů) (https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/indicators/greenhouse-gas-emission-trends-6/assessment-3).
	1d Seidl, R.; Schelhaas, M.-J.; Rammer, W.; Verkerk, P. J. (2014): Increasing forest disturbances in Europe and their impact on carbon storage (Rostoucí narušení lesů v Evropě a jeho dopad na ukládání uhlíku). Nature Climate Change 4 (9), s. 806–810. Odkaz: 10.1038/nclimate2318.

Pozměňovací návrh  6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1 c (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(1c) Ve svém sdělení o Zelené dohodě pro Evropu ze dne 11. prosince 2019 vytyčila Komise novou strategii, která má být první etapou transformace Unie na uhlíkově neutrální a plně oběhovou ekonomiku bez toxických látek, která by byla udržitelná z hlediska životního prostředí a která by respektovala meze planety, a to nejpozději do roku 2050. Zelená dohoda pro Evropu má rovněž za cíl posílit celosvětově vyvíjené úsilí o uplatňování přístupu „jedno zdraví“, který uznává, že lidské zdraví, zdraví zvířat a zdravé a odolné životní prostředí jsou spolu úzce spojeny, a přispět k realizaci cílů Pařížské dohody, úmluvy o biologické rozmanitosti a cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.

Pozměňovací návrh  7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1 d (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1d.  Ve zvláštní zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu se uvádí, že oceány hrají zásadní úlohu při absorpci a redistribuci přírodního a antropogenního oxidu uhličitého (CO2) a tepla a také při podpoře ekosystémů.

Pozměňovací návrh  8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(2) Řešení problémů souvisejících s klimatem a životním prostředím a dosažení cílů Pařížské dohody jsou jádrem sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“, které Komise přijala dne 11. prosince 201928. S ohledem na velmi závažné dopady pandemie onemocnění COVID-19 na zdraví a hospodářský blahobyt občanů Unie nezbytnost a hodnota Zelené dohody pro Evropu jenom vzrostly.	(2) Jádrem sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“, které Komise přijala dne 11. prosince 201928, je zaujetí holistického přístupu k řešení problémů souvisejících s klimatem a životním prostředím a dosažení cílů Pařížské dohody spravedlivým a inkluzivním způsobem, v rámci něhož by nebyl nikdo opomenut. Je proto nezbytné, aby opatření přijímaná za účelem dosažení cílů tohoto nařízení zohledňovala zásadu „významně nepoškozovat“ a minimální záruky ve smyslu článků 17 a 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, ale také zásady zakotvené v evropském pilíři sociálních práv. Nezbytnost a hodnota Zelené dohody pro Evropu a potřeba jejího uplatňování udržitelným způsobem s ohledem na velmi závažné dopady pandemie onemocnění COVID-19 na zdraví, sociální soudržnost a blahobyt občanů Unie jen dále vzrostla.
	________________
28 COM(2019)640 final.	28 COM(2019)640 final.
	28a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

Pozměňovací návrh  9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(2a) Sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života“ představuje zvýšení cílů Unie, pokud jde o ochranu biologické rozmanitosti a dobře fungujících ekosystémů a jejich obnovení. Vědecké poznatky, zprávy a doporučení týkající se zoonóz a pandemií, včetně zprávy ze semináře IPBES o ztrátě biologické rozmanitosti a pandemiích a zprávy Programu OSN pro životní prostředí ze dne 6. července 2020 nazvané „Jak předejít příští pandemii – Zoonózy a způsoby přerušení řetězce jejich přenosu“ ukázaly, že je důležité zastavit úbytek biologické rozmanitosti a při tvorbě politiky holisticky uplatňovat zásadu „jedno zdraví“, která odráží skutečnost, že lidské zdraví, zvířata a životní prostředí jsou vzájemně propojeny a že je v celé společnosti naléhavě nutné provést změny a dosáhnout transformace.

Pozměňovací návrh  10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(2b) Osmý akční program Unie pro životní prostředí se zaměřuje na urychlení ekologické transformace na klimaticky neutrální, udržitelné, odolné a konkurenceschopné oběhové hospodářství bez toxických látek, které by efektivně využívalo zdroje a bylo by založeno na obnovitelných zdrojích energie, a to spravedlivým, rovným a inkluzivním způsobem, a dále na ochranu, obnovu a zlepšení stavu životního prostředí, mimo jiné zastavením a zvrácením úbytku biologické rozmanitosti. Uznává se v něm, že zdravé životní prostředí je základem blahobytu všech lidí, kdy je zachována biologická rozmanitost, ekosystémy prosperují a kde je zajištěna ochrana a obnova přírody, což vede ke zvýšení odolnosti vůči změně klimatu, katastrofám souvisejícím s počasím a klimatem a dalším environmentálním rizikům.

Pozměňovací návrh  11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2 c (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(2c) Program OSN pro životní prostředí a Globální fórum OECD pro životní prostředí poukázaly na to, že environmentální změny mají specifické dopady na ženy a muže. Genderově odlišné role vedou rovněž k tomu, že ženy a muži jsou vůči účinkům změny klimatu rozdílně vnímaví, a dopady změny klimatu tak zhoršují genderové nerovnosti. V osmém akčním programu pro životní prostředí je zohledňování rovnosti žen a mužů v politice v oblasti klimatu a životního prostředí, včetně začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do všech fází procesu tvorby politiky, definováno jako zásadní podmínka umožňující dosáhnout prioritních cílů programu, což vyžaduje úsilí Komise, členských států, regionálních a místních orgánů a případně zúčastněných stran.

Pozměňovací návrh  12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(3) V aktualizovaném vnitrostátně stanoveném závazku ke snížení emisí předloženém sekretariátu UNFCCC dne 17. prosince 2020 se Unie zavázala snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů v celém svém hospodářství nejméně o 55 % v porovnání s úrovněmi roku 199029.	(3) V aktualizovaném vnitrostátně stanoveném závazku ke snížení emisí předloženém sekretariátu UNFCCC dne 17. prosince 2020 se Unie zavázala snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů v celém svém hospodářství nejméně o 55 % v porovnání s úrovní roku 199029, zatímco Evropský parlament vyzval ke snížení hrubých emisí skleníkových plynů v celém hospodářství Unie do roku 2030 ve srovnání s úrovní v roce 1990 alespoň o 60 %.
__________________	__________________
29 https://www4.unfccc.int/sites/ndcstaging/PublishedDocuments/European%20Union%20First/EU_NDC_Submission_December%202020.pdf	29 https://www4.unfccc.int/sites/ndcstaging/PublishedDocuments/European%20Union%20First/EU_NDC_Submission_December%202020.pdf

Pozměňovací návrh  13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(3a) Snížení emisí metanu má zásadní význam z hlediska splnění cíle Pařížské dohody, kterým je omezit nárůst globální teploty na 1,5 °C do konce století. Ve zprávě Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) z roku 2021 se odhaduje, že rychlá akce v oblasti emisí metanu by mohla do roku 2045 snížit globální teplotu o 0,3 °C. Proto je naléhavě nutné, aby Unie přijala cíl na omezení emisí metanu a doprovodná závazná opatření, která by omezila emise metanu ze všech zdrojů, včetně biogenních.

Pozměňovací návrh  14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(4) V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/111930 Unie zakotvila v právním řádu cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality svého hospodářství. Uvedené nařízení rovněž stanoví závazný závazek Unie snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů (emise po odečtení pohlcení) nejméně o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Očekává se, že k dosažení tohoto cíle přispějí všechna hospodářská odvětví, včetně odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví. Příspěvek čistého pohlcení k cíli Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 je omezen na 225 milionů tun ekvivalentu CO2. V souvislosti s nařízením (EU) 2021/1119 Komise v příslušném prohlášení znovu potvrdila svůj záměr navrhnout revizi nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84131 v souladu s cílem zvýšit do roku 2030 čisté pohlcení uhlíku na úroveň přesahující 300 milionů tun ekvivalentu CO2 v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví.	(4) V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/111930 Unie zakotvila v právním řádu cíl dosáhnout nejpozději do roku 2050 ve svém hospodářství rovnováhy mezi antropogenními emisemi podle zdrojů a pohlcováním emisí skleníkových plynů v Unii a následně dosáhnout záporných emisí. Uvedené nařízení rovněž stanoví závazný závazek Unie snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů (emise po odečtení pohlcení) nejméně o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Očekává se, že k dosažení tohoto cíle přispějí všechna hospodářská odvětví, včetně odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví. S cílem zajistit do roku 2030 dostatečné úsilí o snížení emisí je příspěvek čistého pohlcení k cíli Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 omezen na 225 milionů tun ekvivalentu CO2.
__________	_____________-
30 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).	30 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).
31 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1).

Pozměňovací návrh  15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(4a) Odvětví LULUCF je od začátku vykazovaného období v roce 1990 významným pohlcovačem uhlíku. Samotné lesnictví pohltilo v Unii od roku 1990 přibližně 400 milionů tun ekvivalentu CO2 ročně.

Pozměňovací návrh  16

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(4b) K zajištění většího propojení mezi městskými oblastmi na jedné straně a venkovskými a vzdálenými oblastmi v celé Unii a mezi členskými státy na straně druhé je nezbytná výstavba nové dopravní infrastruktury. Taková výstavba však může zároveň přispět k umělému využívání půdy, což může zase snížit schopnost půdy absorbovat skleníkové plyny. Každé takové využívání půdy by mělo být zváženo z hlediska jeho potenciálu ke snižování emisí a jeho dopadu na klima, přičemž je třeba zohlednit nutnost zachovat rovnováhu mezi hospodářským, sociálním a environmentálním rozměrem. Členské státy by měly být vybízeny k zajištění toho, aby plánování, povolování a zavádění dopravní infrastruktury a infrastruktury cestovního ruchu přispívaly k udržitelnému plnění cílů tohoto nařízení, a k zajištění dobré údržby stávající infrastruktury a účinného využívání půdy z hlediska klimatu, zejména v sítích silniční dopravy.

Pozměňovací návrh  17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5) S cílem přispět k ambicióznějšímu snížení čistých emisí skleníkových plynů ze 40 % na nejméně 55 % oproti úrovni z roku 1990 by měly být pro každý členský stát stanoveny závazné roční cíle pro čisté pohlcení skleníkových plynů v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví v období 2026–2030 (obdobně ke stanovení ročních emisních přídělů v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84232), což povede k cílové hodnotě čistého pohlcení 310 milionů tun ekvivalentu CO2 v celé Unii v roce 2030. Metodika použitá ke stanovení vnitrostátních cílů na rok 2030 by měla zohlednit průměrné emise skleníkových plynů a jejich pohlcování z let 2016, 2017 a 2018, které vykazují jednotlivé členské státy, a měla by odrážet stávající výsledky, co se týče zmírňování v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví, a podíl každého členského státu na ploše obhospodařované půdy v Unii, a to s přihlédnutím ke schopnosti daného členského státu zlepšit svou výkonnost v odvětví prostřednictvím postupů obhospodařování půdy nebo změn ve využívání půdy, které jsou přínosem pro klima a biologickou rozmanitost.	(5) Aby se zajistilo, že odvětví LULUCF bude udržitelným a předvídatelným způsobem dlouhodobě přispívat k cíli Unie dosáhnout klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 a následně k cíli dosáhnout záporných emisí, měly by být pro každý členský stát stanoveny závazné roční cíle pro čisté pohlcování skleníkových plynů v odvětví LULUCF na období nejméně do roku 2050, počínaje obdobím 2026 až 2030 (obdobně ke stanovení ročních emisních přídělů v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84232), což povede k průběžnému cíli ve výši nejméně 310 milionů tun ekvivalentu CO2 v celé Unii v roce 2030 a k dodatečnému cíli nejméně 50 tisíc tun ekvivalentu čistého pohlcení CO2, který by měl být dosažen na základě dodatečných opatření a iniciativ na úrovni Unie a členských států s cílem podpořit opatření týkající se uhlíkových farem, která by byla založena na pravidlech na úrovni Unie, avšak na úrovni farem dobrovolná, a což současně zajistí, aby toto dodatečné čisté pohlcení CO2 nekompenzovalo nezbytné snížení emisí v souladu cíli Unie v oblasti klimatu, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2021/1119. Metodika použitá ke stanovení vnitrostátních cílů na rok 2030 by měla zohlednit průměrné emise skleníkových plynů a jejich pohlcování z let 2016, 2017 a 2018, které vykazují jednotlivé členské státy, a měla by odrážet stávající výsledky, co se týče zmírňování v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví, a podíl každého členského státu na ploše obhospodařované půdy v Unii, a to s přihlédnutím ke schopnosti daného členského státu zlepšit svou výkonnost v odvětví prostřednictvím obnovy, postupů obhospodařování půdy nebo změn ve využívání půdy, které jsou přínosem pro klima a biologickou rozmanitost. Pokud chtějí členské státy překročit rámec svých cílů, měly by k tomu být vybízeny.
__________________	__________________
32 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).	32 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).

Pozměňovací návrh  18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(5a) Ke globální klimatické krizi přispívá odlesňování a znehodnocování lesů, protože zvyšuje emise skleníkových plynů v důsledku lesních požárů, trvale omezuje kapacitu pohlcování uhlíku a odolnost postižené oblasti vůči změně klimatu a výrazně snižují její biologickou rozmanitost. Zastavení a odvrácení odlesňování má proto v boji proti změně klimatu zásadní význam, jak potvrdili vedoucí představitelé EU na konferenci COP26 v Glasgow. Návrh Komise, v němž se zakazuje dovoz a vývoz komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů (COM(2021)0366), bude proto důležitým podnětem k dalšímu posílení evropských vlastníků lesů v oblasti udržitelného obhospodařování lesů a boje proti odlesňování.

Pozměňovací návrh  19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(5b) Měla by se zavést ustanovení o mapování a monitorování, a to jak v terénu, tak při monitorování dálkovým průzkumem, s cílem požadovat, aby měly členské státy k dispozici geograficky jednoznačné informace k určení prioritních oblastí, které mají potenciál být obnoveny a které mají přispět k opatřením v oblasti klimatu. V rámci obecného zlepšení monitorování, podávání zpráv a ověřování se práce zaměří také na harmonizaci a zpřesnění databází činností a emisních faktorů s cílem zlepšit inventuru skleníkových plynů.

Pozměňovací návrh  20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5 c (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(5c) Půdní organický uhlík a zásobníky uhlíku z odumřelého dřeva, jejichž velká část následně zásobuje půdu uhlíkem, mají obzvláště velký význam z hlediska opatření v oblasti klimatu i pro ochranu biologické rozmanitosti v celé řadě kategorií, o nichž se podávají zprávy. Existují empirické důkazy o tom, že mrtvé dřevo v podobě hrubých úlomků dřeva působí jako úložiště uhlíku obdobně jako výrobky z vytěženého dřeva. Přispívá navíc k vytváření terestrického úložiště uhlíku v lesní půdě, které zabraňuje mineralizaci na CO2, přičemž ve zprávách by měly být náležitě zohledněny oba tyto mechanismy. V rámci výzkumu se dále potvrzují globální zákonitosti, jež jsou uváděny pro vertikální použitelnost organického uhlíku v lesních půdách, kdy je přibližně 55–65 % uloženo ve svrchních 30 cm půdy a zbývajících 40 % je uloženo ve větší hloubce až do 1 m, zejména u organických půd. S ohledem na to by mělo dojít ke změně nařízení.

Pozměňovací návrh  21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(6) Závazné roční cíle pro čisté pohlcení skleníkových plynů by měly být stanoveny pro každý členský stát lineární trajektorií. Tato trajektorie by měla začínat v roce 2022 na základě průměrných emisí skleníkových plynů vykázaných daným členským státem v letech 2021, 2022 a 2023 a skončit v roce 2030 na hodnotě cíle stanoveného pro daný členský stát. Pro členské státy, které zdokonalují svou metodiku výpočtu emisí a pohlcení, by měla být zavedena koncepce technické opravy. Cíl tohoto členského státu by měl být doplněn o technickou opravu odpovídající dopadu změny metodiky na cíle a úsilí členského státu o jejich dosažení, aby byla respektována ekologická vyváženost.	(6) Závazné roční cíle pro čisté pohlcení skleníkových plynů by měly být stanoveny pro každý členský stát lineární trajektorií. Tato trajektorie by měla začínat v roce 2022 na základě průměrných emisí skleníkových plynů vykázaných daným členským státem v letech 2021, 2022 a 2023 a skončit v roce 2030 na hodnotě cíle stanoveného pro daný členský stát. Pro členské státy, které zdokonalují svou metodiku výpočtu emisí a jejich pohlcování, by měla být zavedena koncepce technické opravy, která bude podléhat nezávislému vědeckému přezkumu. Cíl tohoto členského státu by měl být doplněn o technickou opravu odpovídající dopadu přesnější použité metodiky na cíle a úsilí členského státu o jejich dosažení, aby byla respektována ekologická vyváženost.

Pozměňovací návrh  22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6a) Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) ve své zprávě o globálním hodnocení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb za rok 2019 poskytla nejnovější vědecké důkazy o probíhajícím celosvětovém úbytku biologické rozmanitosti. Úbytek biologické rozmanitosti urychluje změnu klimatu a výrazně zvyšuje zranitelnost vůči této změně. Dne 11. října 2021 zmocnila Rada Unie Komisi, aby jménem Unie potvrdila kchun-mingské prohlášení, čímž se Unie zavázala zvrátit současný úbytek biologické rozmanitosti a zajistit, aby nejpozději do roku 2030 znovu došlo k jejímu obnovování. Lesy a zdravá půda jsou nesmírně důležité z hlediska biologické rozmanitosti, ale také pro čištění vzduchu a vody, ukládání a pohlcování uhlíku a poskytování dlouhodobě udržitelných dřevěných výrobků. V nové strategii EU v oblasti lesnictví do roku 2030 a strategii EU pro ochranu půdy do roku 2030 se uznává potřeba chránit lesy a půdní ekosystémy v EU a zlepšovat jejich kvalitu a podporovat propracované udržitelné postupy hospodaření, které mohou vést k většímu pohlcování uhlíku a vyšší odolnosti lesů a půdy s ohledem na klimatickou krizi a krizi v oblasti biologické rozmanitosti.

Pozměňovací návrh  23

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(7) Ve sdělení ze dne 17. září 2020 nazvaném Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 203033 byla nastíněna možnost kombinovat emise jiných skleníkových plynů ze zemědělství než CO2 s čistým pohlcením souvisejícím s využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím, a vytvořit tak nově regulované odvětví půdy. Tato kombinace přispěje k synergii mezi zmírňujícími opatřeními v odvětví půdy a umožní integrovanější tvorbu a provádění politik na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie. Za tímto účelem by měla být posílena povinnost členských států předkládat integrované plány zmírňování změny klimatu pro odvětví půdy.	(7) Ve sdělení ze dne 17. září 2020 nazvaném Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 203033 byly nastíněny různé cesty a možnosti politiky k dosažení vyššího cíle Unie v oblasti klimatu do roku 2030. Poukazuje se v něm na to, že dosažení klimatické neutrality bude vyžadovat výrazné zintenzivnění opatření Unie ve všech odvětvích hospodářství. Pokrok dosažený v jednom odvětví by neměl kompenzovat nedostatek pokroku v jiných odvětvích. Prioritou by mělo být zastavení uvolňování emisí z fosilních paliv. Pohlcování skleníkových plynů přírodními propady uhlíku je navíc křehké a potenciálně vratné, což vede k větší nejistotě při měření emisí a jejich pohlcování v odvětví půdy ve srovnání s jinými odvětvími. Riziko zvratu pohlcování uhlíku přirozenými propady uhlíku se dále zvyšuje v důsledku změny klimatu. V rámci výzkumu v oblasti klimatu se také ukazuje, že reakce klimatu na emise a jejich pohlcování je asymetrická, což znamená, že nelze srovnávat jednu tunu skleníkových plynů vypuštěných do atmosféry s jednou tunou pohlcených skleníkových plynů33a. Existují rovněž rozdíly mezi skleníkovými plyny s krátkou životností, jako je metan, a oxidem uhličitým, který může zůstat v atmosféře až 1 000 let. Proto by měl být cíl zvýšit pohlcování CO2 přirozenými propady uhlíku sledován striktně odděleně od cíle dosáhnout rychlého drastického snížení emisí skleníkových plynů z jiných odvětví, včetně jiných zemědělských emisí než emisí CO2.
___________	__________________
33 COM(2020) 562 final.	33 COM(2020)0562.
	33a Zickfeld K., Azevedo D., Mathesius S. et al. Asymmetry in the climate–carbon cycle response to positive and negative CO2 emissions (Asymetrie v reakci na pozitivní a záporné emise CO2 v cyklu změny klimatu a uhlíku). Nature Climate Change 11, s. 613-617 (2021).

Pozměňovací návrh  24

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(8) Odvětví půdy se může přibližně do roku 2035 rychle stát klimaticky neutrálním, a to nákladově efektivním způsobem. Následně by mohlo přispět k většímu pohlcování skleníkových plynů než k uvolňování jejich emisí. Společný závazek, jehož cílem je dosáhnout klimatické neutrality v odvětví půdy v roce 2035 na úrovni EU, může poskytnout potřebnou jistotu při plánování, aby mohla být v krátkodobém horizontu stimulována zmírňující opatření v odvětví půdy, vzhledem k tomu, že může trvat mnoho let, než tato opatření přinesou požadované výsledky v oblasti zmírňování změny klimatu. Kromě toho se předpokládá, že odvětví půdy se v roce 2050 stane největším odvětvím v EU, pokud jde o tok skleníkových plynů. Je proto obzvláště důležité ukotvit toto odvětví na trajektorii, která může do roku 2050 účinně vést k dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů. Do poloviny roku 2024 by členské státy měly předložit své aktualizované integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu v souladu s článkem 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999. Tyto plány by měly zahrnovat příslušná opatření, jimiž každý členský stát nejlépe přispěje ke společnému cíli dosažení klimatické neutrality v odvětví půdy na úrovni EU v roce 203534. Na základě těchto plánů by Komise měla navrhnout vnitrostátní cíle, které zajistí, aby emise skleníkových plynů a jejich pohlcování v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví v celé Unii a emise jiných skleníkových plynů ze zemědělství než CO2 byly do roku 2035 alespoň vyrovnané. Na rozdíl od cíle EU, jímž je dosáhnout do roku 2035 klimatické neutrality v odvětví půdy, budou tyto vnitrostátní cíle pro každý členský stát závazné a vymahatelné.	(8) Předpokládá se, že odvětví půdy se v roce 2050 stane největším odvětvím v EU, pokud jde o tok skleníkových plynů. Očekává se, že odvětví mající vztah k půdě budou přispívat k dosažení cíle klimatické neutrality rozdílným způsobem. Čistými producenty skleníkových plynů v Unii jsou v současné době zejména obdělávaná půda, travní porosty a mokřady, které však mají potenciál stát se zdrojem čistého pohlcování skleníkových plynů, především díky rozšiřování agrolesnictví, ekologického zemědělství a obnově mokřadů a rašelinišť. Je proto obzvláště důležité ukotvit každé jednotlivé odvětví na trajektorii, která může do roku 2050 účinně vést k dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů. Do poloviny roku 2024 by členské státy měly předložit své aktualizované integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu v souladu s článkem 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/199934. Tyto plány by měly zahrnovat příslušná opatření, jimiž každý členský stát nejlépe přispěje k cíli, kterým je zajistit spravedlivý příspěvek všech k dosažení tohoto cíle. Na základě těchto plánů a po zohlednění doporučení Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu a rozpočtu Unie na emise skleníkových plynů stanoveného v nařízení (EU) 2021/1119 by Komise měla navrhnout zvláštní cíle a opatření, aby se zajistilo spravedlivé rozdělení zátěže mezi všechna jednotlivá odvětví související s půdou a členskými státy.
__________________	__________________
34 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).	34 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

Pozměňovací návrh  25

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(8a) Největším pevninským úložištěm organického uhlíku jsou rašeliniště, avšak pokud by byla vysušena, mohla by se stát potenciálním zdrojem skleníkových plynů, což by přispělo ke klimatické krizi. V celosvětovém měřítku vypouštějí odvodněná rašeliniště ročně přibližně 2 Gt oxidu uhličitého, což odpovídá přibližně 5 % antropogenních emisí. Zlepšení správy a ochrany rašelinišť by proto mělo být považováno za prioritu, pokud jde o zvýšení absorpce skleníkových plynů, a tím o přispění ke zmírňování změny klimatu a k ochraně biologické rozmanitosti a půdy před erozí.

Pozměňovací návrh  26

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(8b) Lesy jsou velmi přínosné z hlediska biologické rozmanitosti, stabilizace půdy, čištění vzduchu a vody a ukládání a pohlcování uhlíku a potenciálně poskytují dřevěné výrobky s dlouhou životností. Povaha a funkce lesů se však v celé Unii velmi liší, zejména mezi severem, kde je produkce dřeva rozšířenější, a jihem, kde je prioritou ochrana půdy, přičemž další specifické multifunkční typy lesů, jako je středomořský les nebo řídce zalesněné pastviny (dehesa), často vyžadují zvláštní ochranná a ekologická opatření a potřebují ke snížení emisí CO2 pomocí propadů dlouhé období. Tyto středomořské lesy jsou v důsledku přímých dopadů, jako je sucho nebo umírání lesů způsobené změnou teplot či rostoucí sucho, zranitelnější vůči změně klimatu. V této souvislosti by měl být jako jeden z nástrojů nutných k zajištění větší odolnosti lesů Unie použit index sucha.

Pozměňovací návrh  27

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8 c (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(8c) Při uplatňování tohoto nařízení je třeba vzít v úvahu článek 349 SFEU, v němž se uznává zvláštní zranitelnost nejvzdálenějších regionů vyplývající z jejich malé rozlohy, ostrovního charakteru, odlehlosti od pevninských regionů, složitého povrchu a klimatu a hospodářské závislosti na malém množství produktů, což je kombinace, která vážně omezuje jejich rozvoj a vytváří v mnoha oblastech, zejména v dopravě, značné dodatečné náklady. Vynakládané úsilí a cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů stanovené pro členské státy s nejvzdálenějšími regiony – Portugalsko, Španělsko a Francie – by se měly přizpůsobit obtížné situaci těchto regionů, přičemž je nutné vyvážit cíle v oblasti životního prostředí a vysoké sociální náklady v těchto regionech a přihlédnout k tomu, že jsou místem přibližně 80 % biologické rozmanitosti EU. Tyto členské státy proto musejí zapojit do přípravy svého vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu orgány nejvzdálenějších regionů, a zajistit tak spravedlivou transformaci.

Pozměňovací návrh  28

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(10) Aby se zvýšilo pohlcování skleníkových plynů, potřebují jednotliví zemědělci nebo správci lesů přímou pobídku k ukládání většího množství uhlíku na své půdě a ve svých lesích. V období do roku 2030 je třeba zavádět nové obchodní modely založené na pobídkách pro nízkouhlíkové zemědělství a na certifikaci pohlcování uhlíku. Tyto pobídky a obchodní modely posílí zmírňování změny klimatu v bioekonomice, mimo jiné využíváním trvanlivých výrobků z vytěženého dřeva, při plném dodržování ekologických zásad podporujících biologickou rozmanitost a oběhové hospodářství. Proto by kromě výrobků z vytěženého dřeva měly být zavedeny nové kategorie výrobků ukládajících uhlík. Nové obchodní modely, zemědělské postupy a postupy obhospodařování půdy za účelem posílení pohlcování přispívají k vyváženému územnímu rozvoji a hospodářskému růstu ve venkovských oblastech. Vytvářejí rovněž příležitosti k vzniku nových pracovních míst a poskytují pobídky pro příslušnou odbornou přípravu, změnu kvalifikace a prohlubování dovedností.	(10) Aby se zvýšilo pohlcování skleníkových plynů, měli by být jednotliví zemědělci, vlastníci půdy a lesů nebo správci lesů vybízeni k ukládání většího množství uhlíku na své půdě a ve svých lesích, přičemž by se měly upřednostňovat přístupy založené na ekosystémech a postupy šetrné k biologické rozmanitosti, jako jsou postupy v oblasti lesnictví blízkého přírodě, prolesňování, obnova zásob uhlíku v lesích, rozšíření plochy věnované agrolesnictví, pohlcování uhlíku v půdě a obnova mokřadů, stejně jako další inovativní řešení. Tyto pobídky by rovněž měly posílit zmírňování změny klimatu a celkové snížení emisí napříč odvětvími v bioekonomice, mimo jiné využíváním trvanlivých výrobků z vytěženého dřeva, při plném dodržování ekologických zásad podporujících biologickou rozmanitost a oběhové hospodářství. Udržitelně získávané vytěžené dřevo s dlouhou životností a produkty biologického ukládání uhlíku mohou přispět k oběhovému biohospodářství tím, že budou sloužit jako náhrada za možnosti založené na fosilních palivech, avšak potenciál ukládání uhlíku v těchto produktech závisí na jejich životnosti. Přínos využití dřeva jako náhrady konkurenčních energií nebo materiálů s vyšší uhlíkovou stopou závisí také na způsobech jeho těžby, jeho dopravě a zpracování. Nové kategorie výrobků ukládajících uhlík proto mohou být zavedeny pouze tehdy, pokud mají dlouhou životnost, mají čistý pozitivní účinek na pohlcování uhlíku na základě posouzení životního cyklu, včetně dopadu na využívání půdy a změny ve využívání půdy spojené se zvýšenou těžbou, a za předpokladu, že budou dostupné údaje vědecky podložené, transparentní a ověřitelné. Je třeba, aby Komise rovněž zohlednila potřebu toho, aby životní cyklus výrobků pro ukládání uhlíku významně neomezoval dosahování environmentálních cílů ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852.

Pozměňovací návrh  29

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10a) Podporovat ukládání uhlíku a přístupy šetrné k biologické rozmanitosti v lesích a na zemědělské půdě lze už na základě veřejného financování v rámci společné zemědělské politiky (SZP) a dalších programů Unie, které by mělo být navýšeno. Za účelem poskytnutí nezbytné individuální finanční podpory vlastníkům nebo správcům půdy a lesů k dosažení vyšších cílů v oblasti LULUCF by měly být mobilizovány strategické plány SZP a další veřejné nebo soukromé zdroje financování.

Pozměňovací návrh  30

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10b) Aby se zajistil při dosahování cílů tohoto nařízení trvalý pokrok, měly by členské státy, které nesplní své roční cíle ve dvou po sobě jdoucích letech, zrevidovat svůj vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu a svou dlouhodobou strategii, aby zajistily přijetí dalších opatření k rozšíření všech úložišť a rezervoárů a ke snížení zranitelnosti půdy vůči přírodnímu narušování.

Pozměňovací návrh  31

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 c (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10c) V zájmu zachování a posílení sociální soudržnosti musí být Zelená dohoda pro Evropu prováděna ekonomicky udržitelným a sociálně citlivým způsobem, aby byla zajištěna rovná a spravedlivá transformace, která by nikoho neopomíjela a která by podpořila rovnost žen a mužů. Náročnější cíle v odvětví využívání půdy a lesnictví mohou mít sociální, pracovní a hospodářský dopad. Vytvářejí rovněž příležitosti k novým kvalitním pracovním místům a poskytují pobídky pro příslušnou odbornou přípravu, rekvalifikaci a prohlubování dovedností. V rámci posuzování dopadu určitých opatření na zaměstnanost je proto důležité předvídat jejich dopad na pracovní místa a jejich výsledky související s pracovními místy, jak je stanoveno např. prostřednictvím referenční příručky MOP pro posuzování dopadu určitých opatření na zaměstnanost, a zajistit spravedlivou transformaci odvětví využívání půdy a lesnictví, aby se stala udržitelnějšími, a to za plného zapojení sociálních partnerů a příslušných organizací občanské společnosti do fáze plánování i provádění daných opatření, z čehož by měli prospěch správci lesů a půdy, zemědělci, pracovníci, životní prostředí a společnost obecně. Členské státy by měly tuto skutečnost v rámci své politiky náležitě zohlednit.

Pozměňovací návrh 32

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 d (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10d) Potenciál ukládání uhlíku ve výrobcích ze dřeva je dán životností těchto výrobků, která se může pohybovat od několika dnů u letáku až po desítky či dokonce stovky let u dřevěné stavby. Přestože dřevěný výrobek představuje zásobu uhlíku, skutečný přínos těžby stromu závisí na době životnosti vyrobeného produktu, kterou je třeba porovnat s dobou životnosti dřeva v ekosystému, pokud by strom nebyl pokácen.

Pozměňovací návrh  33

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 e (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10e) Měla by být dále projednána definice paludikultury s cílem rychle přejít na zemědělství na organických půdách, které by bylo šetrnější ke klimatu, zastavit odvodňování a obnovit přirozenou hladinu spodní vody.

 

Pozměňovací návrh  34

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 f (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10f) V souladu s cílem Unie dosáhnout do roku 2050 nulového čistého záboru půdy je třeba zabránit přeměně přírodní a zemědělské půdy na zastavěné oblasti. Členské státy by proto měly do svých územních plánů zavést opatření určená ke kompenzaci jakéhokoli zastavění půdy v důsledku urbanizace.

Pozměňovací návrh  35

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) S ohledem na specifika odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví v každém členském státě, jakož i na skutečnost, že členské státy musí zvýšit svou výkonnost, aby dosáhly svých vnitrostátních závazných cílů, by členským státům měla být i nadále k dispozici celá řada možností flexibility, včetně obchodování s přebytky a rozšíření flexibility pro lesy, při současném respektování ekologické vyváženosti cílů.	(11) S ohledem na specifika odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví v každém členském státě, jakož i na skutečnost, že členské státy musí zvýšit svou výkonnost, aby dosáhly svých vnitrostátních závazných cílů, by členským státům měla být i nadále k dispozici celá řada možností flexibility, včetně obchodování s přebytky za minimální cenu a rozšíření flexibility pro lesy, při současném respektování ekologické vyváženosti cílů.

Pozměňovací návrh  36

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(12) V důsledku zrušení stávajících pravidel započítávání po roce 2025 jsou potřeba alternativní opatření pro přírodní škodlivé činitele, jako jsou požáry, škůdci a bouře, s cílem řešit nejistoty způsobené přírodními procesy nebo v důsledku změny klimatu v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví. V roce 2032 by měl být členským státům k dispozici mechanismus flexibility související s přírodními škodlivými činiteli za předpokladu, že již vyčerpaly všechny ostatní možnosti flexibility, které mají k dispozici, zavedly vhodná opatření ke snížení zranitelnosti své půdy vůči těmto škodlivým činitelům a zároveň se podařilo splnit cíl Unie v oblasti využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví pro rok 2030.	(12) V důsledku zrušení stávajících pravidel započítávání po roce 2025 jsou potřeba alternativní opatření pro přírodní škodlivé činitele, jako jsou požáry, škůdci a bouře, s cílem řešit nejistoty způsobené přírodními procesy nebo narušení ekosystémů v důsledku změny klimatu v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví, a to v případě, že tyto škodlivé činitele nebylo možné předvídat nebo jim nebylo možné předejít, a to zejména provedením adaptačních opatření. V roce 2032 by měl být členským státům k dispozici mechanismus flexibility související s přírodními škodlivými činiteli za předpokladu, že již vyčerpaly všechny ostatní možnosti flexibility, které mají k dispozici, a prokázaly, že zbývající přebytek přímo souvisí s dopadem škodlivých přírodních činitelů nebo narušení ekosystémů v důsledku změny klimatu, zavedly vhodná opatření ke zvýšení přirozených propadů uhlíku způsobem, který přispívá k podpoře biologické rozmanitosti, a snížily zranitelnost své půdy vůči těmto škodlivým činitelům, a zároveň se podařilo splnit cíl Unie v oblasti využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví pro rok 2030.

Pozměňovací návrh  37

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13) Stanovením závazných vnitrostátních ročních cílů pro pohlcení skleníkových plynů na základě vykazovaných emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování od roku 2026 by měla být stanovena pravidla pro plnění cílů. Zásady stanovené v nařízení (EU) 2018/842 by se měly použít obdobně, přičemž sankce za nedodržení by se měla vypočítat tak, že k údaji o emisích skleníkových plynů vykázaných členským státem v následujícím roce bude připočteno 108 % rozdílu mezi přiděleným cílem a čistým pohlcením vykázaným v daném roce.	(13) Stanovením závazných vnitrostátních ročních cílů pro pohlcení skleníkových plynů na základě vykazovaných emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování od roku 2026 by měla být stanovena pravidla pro plnění cílů. Zásady stanovené v nařízení (EU) 2018/842 by se měly použít obdobně, přičemž sankce za nedodržení by se měla vypočítat tak, že k údaji o emisích skleníkových plynů vykázaných členským státem v následujícím roce bude připočteno 108 % rozdílu mezi přiděleným cílem a čistým pohlcením vykázaným v daném roce. Komise by měla v souladu se Smlouvami přijmout veškerá nezbytná opatření, aby zajistila, že členské státy budou dodržovat ustanovení tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh  38

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(13a) Veřejná kontrola a přístup ke spravedlnosti jsou zásadní součástí demokratických hodnot Unie a nástrojem k ochraně právního státu. Občanská společnost hraje v členských státech zásadní úlohu strážce a poskytuje důležitou podporu při plnění cílů Zelené dohody pro Evropu. Členské státy by měly zajistit, aby občané a nevládní organizace měli přístup ke spravedlnosti, s cílem chránit jejich práva a bránit porušování tohoto nařízení na vnitrostátní úrovni. Aby bylo zajištěno, že toto právo bude moci být uplatňováno rovnoměrně ve všech členských státech, měl by být do tohoto nařízení doplněn článek týkající se přístupu ke spravedlnosti.

Pozměňovací návrh  39

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(14) Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení ustanovení nařízení (EU) 2018/841 týkajícího se stanovení ročních cílových přídělů pro členské státy by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/201137.	(14) Za účelem upřesnění požadavků stanovených v tomto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie za účelem doplnění tohoto nařízení, pokud jde o stanovení ročních cílových přídělů pro členské státy určených na odvětví LULUCF, jakož i o metodu stanovení technické opravy, která má být přidána k cílům členských států, a o nezávislý odborný přezkum, v rámci něhož budou upřesněna minimální kritéria pro zahrnutí monitorování biologické rozmanitosti do systému pro monitorování půdy, a pokud jde o přijetí metodiky pro posouzení narušení ekosystémů vyvolaných změnou klimatu. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné práce uspořádala vhodné konzultace včetně konzultací na odborné úrovni a aby byly tyto konzultace vedeny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 201637a. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
______________	______________
	36aÚř. věst. C 123, 12.5.2016, s. 1.
37 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

Pozměňovací návrh  40

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(15a) V Evropě se národní inventarizace lesů (NIL) používají k poskytování informací pro posouzení ekosystémových služeb lesů. Systém monitorování inventarizace lesů se v jednotlivých zemích liší, neboť každá země má vlastní systém inventarizace lesů s vlastní metodikou. Komise a členské státy by měly tyto ukazatele, definici a různé systémy inventarizace harmonizovat a zavést konzistentní systém monitorování lesů v celé Unii.

Pozměňovací návrh  41

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(16) Vzhledem ke změně cílů založených na vykazování je třeba emise skleníkových plynů a jejich pohlcování odhadnout s vyšší mírou přesnosti. Kromě toho sdělení Komise o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 203038, sdělení o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivý, zdravý a k životnímu prostředí šetrný potravinový systém39, Lesní strategie EU40, revidovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/200141 a sdělení Komise nazvané Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu42 budou vyžadovat lepší monitorování půdy, jež pomůže chránit a zvyšovat odolnost přírodních způsobů pohlcování uhlíku v celé Unii. Monitorování a vykazování emisí a pohlcení je třeba modernizovat pomocí pokročilých technologií dostupných v rámci programů Unie, jako je program Copernicus, a dalších digitálních údajů shromážděných v rámci společné zemědělské politiky, přičemž dojde k souběžné ekologické a digitální transformaci.	(16) Vzhledem ke změně cílů založených na vykazování je třeba emise skleníkových plynů a jejich pohlcování odhadnout a měřit s vyšší mírou přesnosti. Kromě toho sdělení Komise o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 203038, sdělení o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivý, zdravý a k životnímu prostředí šetrný potravinový systém39, Strategie EU pro půdu39a, Lesní strategie EU40, sdělení Komise o udržitelných uhlíkových cyklech40a, aktualizovaná strategie EU pro biohospodářství40b, revidovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/200141 a sdělení Komise nazvané Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu42 budou vyžadovat lepší monitorování půdy, jež pomůže chránit a zvyšovat odolnost přírodních způsobů pohlcování uhlíku v celé Unii, a vytváření pobídek pro součinnost politik Unie v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti. Satelitní a místní monitorování a vykazování emisí a pohlcení je třeba modernizovat pomocí pokročilých technologií dostupných v rámci programů Unie, jako je program Copernicus, a plného využití již existujících nástrojů, jako jsou statistické přehledy LUCAS, a dalších digitálních údajů shromážděných v rámci společné zemědělské politiky, přičemž dojde k souběžné ekologické a digitální transformaci. V této souvislosti by Komise měla členským státům poskytnout pomoc při uplatňování metodiky úrovně 3 od roku 2026 s cílem zajistit soudržnost a transparentnost údajů a pokračovat v práci na geoprostorových údajích GIS na úrovni Unie.
__________________	__________________
38 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“, (COM(2020) 380 final).	38 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“, (COM(2020) 380 final).
39 COM/2020/381 final.	39 COM/2020/381 final.
	39a Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Strategie EU pro půdu do roku 2030: Využití přínosů zdravé půdy pro lidi, potraviny, přírodu a klima“, (COM(2021) 699 final)
40 […]	40 […]
	40a Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 15. prosince 2021 – Udržitelné uhlíkové cykly (COM/2021/800 final).
	40b Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Udržitelné biohospodářství pro Evropu: posílení vazby mezi hospodářstvím, společností a životním prostředím (COM/2018/673 final).
41 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).	41 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).
42 COM/2021/82 final.	42 COM/2021/82 final.

Pozměňovací návrh  42

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(16a) Za účelem splnění závazků přijatých v rámci strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a nové strategie EU v oblasti lesnictví do roku 2030 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny přílohy V nařízení (EU) 2018/1999 za účelem doplnění nových kategorií půdy k těm, na něž se vztahuje systém monitorování jednotek využití půdy podléhajících ochraně, a kategoriím, na něž se vztahuje systém monitorování jednotek využívání půdy podléhajících obnově.

Pozměňovací návrh  43

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(17) Očekávané antropogenní změny ve využívání mořského a sladkovodního prostředí, například v důsledku plánovaného rozšíření výroby energie z moří, potenciální nárůst produkce akvakultury a zvyšující se úroveň ochrany přírody za účelem splnění cílů strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti ovlivní emise skleníkových plynů a jejich sekvestraci. V současné době nejsou tyto emise a pohlcení zahrnuty do standardních tabulek pro vykazování UNFCCC. Po přijetí metodiky vykazování Komise při provádění přezkumu v souladu s čl. 17 odst. 2 tohoto nařízení zváží podávání zpráv o pokroku, proveditelnosti analýzy a dopadu rozšířeného podávání zpráv na mořské a sladkovodní prostředí na základě nejnovějších vědeckých důkazů o těchto tocích.	(17) Antropogenní změny emisí a pohlcování skleníkových plynů v mořských, pobřežních a sladkovodních ekosystémech mohou být významné a očekává se, že se budou v budoucnu měnit v důsledku změn ve využívání, například v důsledku plánovaného rozšíření výroby energie z moří, potenciálního nárůstu produkce akvakultury a zvyšující se úrovně ochrany přírody, která je nutná ke splnění cílů strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti. Pobřežní mokřady mají zvláštní význam pro biologickou rozmanitost v Unii, jakož i pro nejvzdálenější regiony a ekosystémy, jichž se týká vnější činnost Unie, a mohou vést k významnému snížení emisí skleníkových plynů jakožto tzv. ekosystémy modrého uhlíku. V současné době nejsou tyto emise a pohlcení zahrnuty do standardních tabulek pro vykazování UNFCCC. Po přijetí metodiky vykazování Komise při provádění přezkumu v souladu s čl. 17 odst. 2 tohoto nařízení zváží rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení tak, aby zahrnovala emise skleníkových plynů a pohlcování z mořských, pobřežních, včetně mokřadů v deltách, a sladkovodních ekosystémů na základě nejnovějších vědeckých důkazů o těchto tocích a jejich příčinách, a uplatní na tyto emise a pohlcování zvláštní cíle.

Pozměňovací návrh  44

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(17a) Nařízení LULUCF by mělo být pozměněno tak, aby bylo v souladu s článkem 6 Pařížské dohody a výsledky summitu o klimatu v Glasgow a zabránilo dvojímu započítávání. Současně by Unie a členské státy měly vybízet partnery a třetí strany, aby rovněž přijali dodatečná opatření v oblasti využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví na nadcházejících konferencích OSN o změně klimatu a na dalších mezinárodních akcích.

Pozměňovací návrh  45

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 1 – odst. 1 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(ca) dílčích cílů pro celou Unii týkajících se čistých emisí skleníkových plynů z orné půdy, travních porostů a mokřadů, aby tyto kategorie půdy přispívaly k dosažení cíle Unie v oblasti klimatu do roku 2030 a cíle klimatické neutrality stanoveného v nařízení (EU) 2021/1119;

Pozměňovací návrh  46

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 1 – odst. 1 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(da) dílčích cílů pro členské státy týkajících se čistých emisí skleníkových plynů z orné půdy, travních porostů a mokřadů tak, aby tyto kategorie půdy přispívaly k dosažení cíle Unie v oblasti klimatu do roku 2030 a cíle klimatické neutrality stanoveného v nařízení (EU) 2021/1119 s přihlédnutím k vnitrostátním zvláštnostem;

Pozměňovací návrh  47

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 1 – odst. 1 – písm. d b (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(db) závazků příslušných orgánů Unie a členských států přijmout nezbytná opatření ke zvýšení čistého pohlcení skleníkových plynů v odvětví LULUCF od roku 2031 s cílem přispět k plnění čl. 5 odst. 1 Pařížské dohody a zajistit udržitelný a předvídatelný dlouhodobý příspěvek přírodních propadů k dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 a k dosažení záporných emisí po tomto roce, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2021/1119;

Pozměňovací návrh  48

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 1 – odst. 1 – písm. e

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(e) závazků členských států přijmout nezbytná opatření zaměřená na společné dosažení klimatické neutrality v Unii do roku 2035 v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví, včetně emisí ze zemědělství jiných než CO2.“;	vypouští se

Pozměňovací návrh  49

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 2 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Toto nařízení se vztahuje také na emise a pohlcování skleníkových plynů uvedených v oddílu A přílohy I, vykázané podle čl. 26 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1999, k nimž dojde na území členských států od roku 2031 v kterékoli z kategorií započítávání využití půdy uvedených v odst. 2 písm. a) až j) a/nebo v kterémkoli z níže uvedených odvětví:	vypouští se
a) enterická fermentace;
b) hospodaření se statkovými hnojivy;
c) pěstování rýže;
d) zemědělské půdy;
e) řízené vypalování savan;
f) spalování zemědělských zbytků na polích;
g) vápnění půd;
h) používání močoviny;
i) „ostatní hnojiva obsahující uhlík“;
j) „ostatní“.

Pozměňovací návrh  50

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 4 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Cíl Unie pro čisté pohlcení skleníkových plynů do roku 2030 činí 310 milionů tun ekvivalentu CO2 jako součet cílů členských států stanovených v souladu s odstavcem 3 tohoto článku a vychází z průměru údajů z inventur skleníkových plynů za roky 2016, 2017 a 2018.	2. Cíl Unie pro čisté pohlcení skleníkových plynů v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do roku 2030 činí nejméně 310 milionů tun ekvivalentu CO2 jako součet cílů členských států stanovených v souladu s odstavcem 3 tohoto článku a vychází z průměru údajů z inventur skleníkových plynů za roky 2016, 2017 a 2018. Tento cíl bude dále posílen dalšími opatřeními a iniciativami na úrovni Unie a členských států na podporu uhlíkového zemědělství s cílem zajistit do roku 2030 na úrovni Unie nejméně 50 milionů tun ekvivalentu CO2 čistých pohlcení.
Každý členský stát zajistí, aby s ohledem na možnosti flexibility stanovené v článcích 12, 13 a 13b roční součet jeho emisí skleníkových plynů a pohlcení na jeho území a ve všech kategoriích vykazování využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a) až j) nepřekročil v žádném roce období 2026–2030 limit stanovený lineární trajektorií a skončil v roce 2030 na cílové hodnotě stanovené pro daný členský stát v příloze IIa. Lineární trajektorie členského státu začíná v roce 2022.	Každý členský stát zajistí, aby s ohledem na možnosti flexibility stanovené v článcích 12 a 13b roční součet jeho emisí skleníkových plynů a pohlcení na jeho území a ve všech kategoriích vykazování využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a) až j) nepřekročil v žádném roce období 2026–2030 limit stanovený lineární trajektorií a skončil v roce 2030 na cílové hodnotě stanovené pro daný členský stát v příloze IIa. Lineární trajektorie členského státu začíná v roce 2022.

Pozměňovací návrh  51

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 4 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví roční cíle založené na lineární trajektorii pro čistá pohlcení skleníkových plynů pro každý členský stát, a to pro každý rok v období 2026–2029, vyjádřené v tunách ekvivalentu CO2. Tyto vnitrostátní trajektorie vycházejí z průměrných údajů z inventur skleníkových plynů za roky 2021, 2022 a 2023 vykázaných jednotlivými členskými státy. U hodnoty čistých pohlcení ve výši 310 milionů tun ekvivalentu CO2 jako součtu cílů pro členské státy stanovených v příloze IIa může být provedena technická oprava v důsledku změny metodiky provedené členskými státy. Metoda stanovení technické opravy, která má být přidána k cílům členských států, bude uvedena v těchto prováděcích aktech. Pro účely těchto prováděcích aktů provede Komise komplexní přezkum posledních údajů z národních inventur za roky 2021, 2022 a 2023, jež členské státy předložily podle čl. 26 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1999.	3. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16, aby tak doplnila toto nařízení tím, že stanoví roční cíle pro odvětví LULUCF založené na lineární trajektorii pro čistá pohlcení skleníkových plynů pro každý členský stát, a to pro každý rok v období 2026–2029, vyjádřené v tunách ekvivalentu CO2. Tyto vnitrostátní trajektorie vycházejí z průměrných údajů z inventur skleníkových plynů za roky 2021, 2022 a 2023 vykázaných jednotlivými členskými státy. U hodnoty čistých pohlcení ve výši nejméně 310 milionů tun ekvivalentu CO2 jako součtu cílů pro členské státy stanovených v příloze IIa a dalších nejméně 50 milionů tun ekvivalentu CO2, jak stanoví odstavec 2, může být provedena technická oprava v důsledku změny metodiky provedené členskými státy, a to na základě nezávislého odborného přezkumu, který potvrdí nezbytnost a přiměřenost technické opravy na základě zvýšené přesnosti sledovaných a vykazovaných údajů. Metoda stanovení technické opravy, která má být přidána k cílům členských států, a nezávislého odborného přezkumu bude uvedena v těchto aktech v přenesené pravomoci a zveřejněna. Pro účely těchto aktů v přenesené pravomoci provede Komise komplexní přezkum posledních údajů z národních inventur za roky 2021, 2022 a 2023, jež členské státy předložily podle čl. 26 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1999.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 16a.

Pozměňovací návrh  52

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 4 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3a. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 za účelem doplnění tohoto nařízení přijetím metodiky pro stanovení dílčích cílů Unie a členských států pro ornou půdu, pastviny a mokřady s cílem zajistit, aby tyto kategorie půdy přispívaly k dosažení cíle EU v oblasti klimatu do roku 2030 a cíle klimatické neutrality stanoveného v nařízení (EU) 2021/1119, přičemž zohlední vnitrostátní specifika a potenciál pohlcování v těchto kategoriích půdy.

Pozměňovací návrh  53

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 4 – odst. 3 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3b. Příslušné orgány Unie a členské státy přijmou nezbytná opatření na úrovni Unie, respektive na vnitrostátní úrovni, aby od roku 2031 pokračovaly ve zvyšování čistého pohlcování skleníkových plynů v odvětví LULUCF, a přispěly tak k plnění čl. 5 odst. 1 Pařížské dohody a zajistily udržitelný a předvídatelný dlouhodobý příspěvek přírodních propadů k cíli Unie v oblasti klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 s cílem dosáhnout po tomto roce záporných emisí, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2021/1119.
	Do 1. ledna 2025 Komise s ohledem na doporučení Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu a rozpočet Unie na emise skleníkových plynů stanovený v nařízení (EU) 2021/1119 a na základě integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených členskými státy do 30. června 2024 podle čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1999 předloží návrh na změnu tohoto nařízení s cílem stanovit cíle Unie a členských států pro čisté pohlcování skleníkových plynů v oblasti využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví alespoň pro roky 2035, 2040, 2045 a 2050.

Pozměňovací návrh  54

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 4 – odst. 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Cílem je dosáhnout v celé Unii do roku 2035 nulových čistých emisí skleníkových plynů v odvětvích uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. a) až j) a v následujících letech dosáhnout v celé Unii záporných emisí. Unie a členské státy přijmou nezbytná opatření umožňující společné dosažení cíle pro rok 2035. Komise do 31. prosince 2025 na základě integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených každým členským státem podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1999 do 30. června 2024 předloží návrhy na příspěvek každého členského státu k čistému snížení emisí.“;	4. Komise do 31. prosince 2024 na základě integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu a integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených každým členským státem podle článků 14 a 17 nařízení (EU) 2018/1999 do uvedeného data a s přihlédnutím k doporučení Evropské vědecké poradní rady pro změnu klimatu a rozpočtu Unie na emise skleníkových plynů stanovenému v nařízení (EU) 2021/1119 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku dosaženém při zvyšování čistých pohlcení skleníkových plynů z orné půdy, travních porostů a mokřadů spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení a při snižování emisí skleníkových plynů ze zemědělství v rámci nařízení (EU) 2018/842 a o pokroku dosaženém při zvyšování čistých pohlcení skleníkových plynů z orné půdy, travních porostů a mokřadů v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu, které jsou v souladu s dlouhodobými cíli Unie v oblasti klimatu.
	Tato zpráva zahrnuje posouzení dopadů zkoumající možnosti, včetně vnitrostátních cílů a odvětvových dílčích cílů, s cílem zajistit spravedlivý příspěvek každého odvětví a každého členského státu k cíli Unie v oblasti klimatické neutrality a průběžným klimatickým cílům Unie stanoveným v nařízení (EU) 2021/1119, přičemž zohlední cíle aktualizované biohospodářské strategie z roku 2018, udržitelné místní produkce potravin a potravinového zabezpečení, strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategii v oblasti biologické rozmanitosti, připravované právní předpisy týkající se udržitelného potravinového systému, posouzení synergií a kompromisů v souvislosti s rychlejším nahrazováním fosilních paliv biologickými produkty a posouzení dopadů až na úroveň zemědělských podniků.
	V návaznosti na tuto zprávu Komise předloží legislativní návrhy, považuje-li to za vhodné k zajištění příspěvků všech odvětví v souladu s unijním cílem klimatické neutrality a průběžnými klimatickými cíli Unie stanovenými v nařízení (EU) 2021/1119.

Pozměňovací návrh  55

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 4 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	4a. Při přijímání opatření ke splnění svých vnitrostátních cílů uvedených v odstavci 2 členské státy zohlední zásadu „významně nepoškozovat“ a minimální záruky ve smyslu článků 17 a 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/8521a, přičemž rovněž zohlední zásady zakotvené v evropském pilíři sociálních práv. Komise vydá pokyny k upřesnění společných pravidel a metodik k dosažení cíle stanoveného v tomto odstavci. Komisi se rovněž svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením minimálních kritérií pro začlenění monitorování biologické rozmanitosti do systémů monitorování půdy.
	__________________
	1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

Pozměňovací návrh  56

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 4 – odst. 4 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	4b. Členské státy zajistí, aby absorpce CO2 z atmosféry optimálně cílila na to, aby se lesní porosty udržely ve fázi, kdy rychle rostou, a to prostřednictvím obhospodařování šetrného ke klimatu a udržitelného obhospodařování, neboť to spolu s opatřeními zvyšujícími růst aktivně přispívá k absorpci uhlíku.

Pozměňovací návrh  57

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 a (nový)

Nařízení (EU) 2018/841

Článek 4 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(3a) vkládá se nový článek 4a, který zní:
	„Článek 4a
	Finanční podpora a spravedlivý přechod na intenzivnější opatření v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně v odvětví LULUCF
	1. Do … [čtyři měsíce po vstupu tohoto nařízení v platnost] předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí dostupnost a soudržnost všech stávajících finančních nástrojů Unie pro posílení zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně v odvětví LULUCF, s cílem přispět k dosažení cílů stanovených podle čl. 4 odst. 3 v souladu s čl. 4 odst. 4a. V této zprávě Komise případně vydá doporučení členským státům ohledně toho, jak je třeba změnit jejich strategické plány SZP podle článku 120 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 s cílem poskytnout nezbytnou a individuálně uzpůsobenou finanční podporu vlastníkům nebo správcům půdy a lesů za účelem dosažení cílů stanovených podle čl. 4 odst. 3 v souladu s čl. 4 odst. 4a, přičemž přednost má podpora ekosystémových přístupů v lesích, zemědělské půdě a agrolesnictví. Tato doporučení zohlední potřebu zajistit trvalost pohlcení, k nimž dochází prostřednictvím této finanční podpory, a riziko, že tato pohlcení budou kdykoli vypuštěna do atmosféry, ať už náhodně nebo úmyslně.
	2. Pokud členské státy použijí veřejné příjmy z dražeb povolenek EU ETS podle směrnice 2003/87/ES na podporu opatření ke zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně přijatých vlastníky nebo správci půdy a lesů za účelem dosažení cílů stanovených podle čl. 4 odst. 3 v souladu s čl. 4 odst. 4a, upřednostní podporu ekosystémových přístupů k lesům a zemědělské půdě. Projekty se vybírají na základě objektivních, vědecky podložených a transparentních společných kritérií a odměňují postupy, jejichž přínos pro klima a životní prostředí je vědecky prokázán a které vedou k udržitelnému a dlouhodobému zvyšování ukládání uhlíku do půdy a biomasy a zároveň zajišťují vedlejší přínosy pro společnost.
	3. Pro účely odstavce 3 Komise přijme pokyny, které stanoví společná kritéria pro výběr projektů, mimo jiné na základě stávajících pokynů přijatých Komisí. Před přijetím těchto pokynů Komise konzultuje Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu uvedený v článku 3 nařízení (EU) 2021/1119, jakož i občanskou společnost a příslušné zúčastněné strany.
	4. Do 31. prosince 2022 Komise případně předloží legislativní návrh na vytvoření regulačního rámce pro certifikaci vědecky podložených, udržitelných, spolehlivých a trvalých pohlcení uhlíku, mimo jiné prostřednictvím postupů uhlíkového zemědělství, které zajistí ekologickou vyváženost a budou dodržovat ekologické zásady příznivé pro biologickou rozmanitost.
	5. Do … [dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každé dva roky vyhodnotí členské státy sociální a pracovní dopady, včetně dopadů na rovnost žen a mužů a pracovní podmínky, jak na vnitrostátní, tak na regionální úrovni, povinností stanovených v tomto nařízení v kterékoli z kategorií půdy a odvětví, na něž se vztahuje článek 2.“

Pozměňovací návrh  58

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 b (nový)

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 5 – odst. 1

Platné znění	Pozměňovací návrh
	(3b) v článku 5 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
1.  Každý členský stát vypracuje a vede záznamy, které přesně zachycují emise a pohlcení vyplývající z kategorií započítávání využití půdy uvedených v článku 2. Členské státy zajistí přesnost, úplnost, jednotnost, srovnatelnost a transparentnost svých záznamů a ostatních údajů stanovených v tomto nařízení. Členské státy označí emise kladným znaménkem (+) a pohlcení záporným znaménkem (-).	„1.  Každý členský stát vypracuje a vede záznamy, které přesně zachycují emise a pohlcení vyplývající z kategorií započítávání využití půdy uvedených v článku 2. Členské státy zajistí přesnost, úplnost, jednotnost, veřejnou dostupnost, srovnatelnost a transparentnost svých záznamů a ostatních údajů stanovených v tomto nařízení. Členské státy označí emise kladným znaménkem (+) a pohlcení záporným znaménkem (-).

(32018R0841, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32018R0841&rid=1)

Pozměňovací návrh  59

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 c (nový)

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 5 – odst. 4

Platné znění	Pozměňovací návrh
	(3c) v článku 5 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
4. Členské státy ve svých záznamech zahrnou pro každou kategorii započítávání využití půdy veškeré změny zásob uhlíku v zásobnících uhlíku uvedených v oddílu B přílohy I. Členské státy se mohou rozhodnout, že do svých záznamů nezahrnou změny zásob uhlíku v zásobnících uhlíku, není-li zásobník uhlíku zdrojem. Tato možnost nezahrnout změny zásob uhlíku se nevztahuje na zásobníky uhlíku z nadzemní biomasy, mrtvé dřevní hmoty a výrobky z vytěženého dřeva v rámci kategorie započítávání využití půdy „obhospodařovaná lesní půda“.	"4. Členské státy ve svých záznamech zahrnou pro každou kategorii započítávání využití půdy veškeré změny zásob uhlíku v zásobnících uhlíku uvedených v oddílu B přílohy I. Členské státy se mohou rozhodnout, že do svých záznamů nezahrnou změny zásob uhlíku v zásobnících uhlíku, není-li zásobník uhlíku zdrojem. Tato možnost nezahrnout změny zásob uhlíku se nevztahuje na zásobníky uhlíku z nadzemní biomasy, organický a minerální uhlík v půdě , mrtvé dřevní hmoty a výrobky z vytěženého dřeva v rámci kategorie započítávání využití půdy „obhospodařovaná lesní půda“.

(Nařízení (EU) 2018/841 https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32018R0841&rid=1)

Pozměňovací návrh  60

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 d (nový)

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 5 – odst. 4 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(3d) v čl. 5 odst. 4 se vkládá nový pododstavec, který zní:
	„Nejpozději do jednoho roku od [vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] přijme Komise akt v přenesené pravomoci, kterým na základě naměřených údajů stanoví rekalibrovanou hodnotu zásoby uhlíku hlavních kategorií původních lesů a pralesů Unie v kategorii obhospodařované lesní půdy.
	Komise využije soubory údajů poskytnuté v rámci dokončených nebo právě probíhajících výzkumných projektů pro příslušné původní a staré lesní typy a využije další nástroje Unie k financování projektů pro lesní typy s nedostatkem údajů. V případě potřeby může být za tímto účelem vytvořena specializovaná výzva v rámci misí EU v programu Horizont Evropa týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně.“

Odůvodnění

V rámci projektu REMOTE vědci zjistili, že globální modelování podhodnocuje zásoby uhlíku v bukových karpatských lesích. Výchozí hodnoty podhodnocující potenciál těchto ekosystémů pro zamezení emisí by mohly vést k chybnému rozhodování v souvislosti s nimi. Tato skutečnost musí být napravena. Žijeme v éře dat a naše opatření v oblasti klimatu musíme založit na správných údajích, nikoli na chybných hypotézách.

Pozměňovací návrh  61

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 e (nový)

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 5 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(3e) v článku 5 se vkládá nový odstavec, který zní:
	„5a. Sběr údajů bude dále posílen harmonizovaným sledováním vývoje obsahu organického uhlíku v půdě a faktorů, které ovlivňují stav půdy a její zásoby uhlíku, v celé Unii prostřednictvím každoročních průzkumů LUCAS prováděných příslušnými útvary Evropské komise.“

Pozměňovací návrh  62

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. a

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 9 – název

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Výrobky pro ukládání uhlíku;	Udržitelné výrobky pro ukládání uhlíku;

Pozměňovací návrh  63

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. b

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 9 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Komise přijme v souladu s článkem 16 akty v přenesené pravomoci za účelem změny odstavce 1 tohoto článku a přílohy V doplněním nových kategorií výrobků pro ukládání uhlíku, včetně výrobků z vytěženého dřeva, které pohlcují uhlík, a to na základě pokynů IPCC, tak jak byly přijaty konferencí smluvních stran UNFCCC nebo konferencí smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody, a při zajištění ekologické vyváženosti.	2. Komise přijme v souladu s článkem 16 akty v přenesené pravomoci za účelem změny odstavce 1 tohoto článku a přílohy V doplněním nových kategorií výrobků z vytěženého dřeva, které pohlcují uhlík, přičemž metodiky pro nové kategorie musí být vědecky podložené, transparentní a ověřitelné, musí zabraňovat dvojímu započítávání a musí se zakládat na pokynech IPCC, tak jak byly přijaty konferencí smluvních stran UNFCCC nebo konferencí smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody, a při zajištění ekologické vyváženosti.

Pozměňovací návrh  64

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. b a (nové)

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 9 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ba)  vkládá se nový odstavec, který zní:
	„2a. Do šesti měsíců od vstupu v platnost legislativního aktu týkajícího se regulačního rámce Unie pro certifikaci pohlcování uhlíku založeného na vědecky podložených požadavcích a pravidlech započítávání, pokud jde o kvalitu měření, normy pro monitorování, protokoly pro podávání zpráv a prostředky ověřování, zajištění ekologické vyváženosti a zabránění negativním dopadům na biologickou rozmanitost a ekosystémy, a v případě, že konference smluvních stran UNFCCC nebo konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody přijala nové pokyny IPCC, Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o možných přínosech a kompromisech, pokud jde o zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se této změně a ochranu biologické rozmanitosti, pokud jde o začlenění udržitelně získaných biologických výrobků pro ukládání uhlíku s dlouhým poločasem rozpadu, které mají čistý pozitivní účinek na pohlcování uhlíku, a to na základě posouzení životního cyklu, včetně dopadu na využívání půdy a změny ve využívání půdy spojené se zvýšenou těžbou, a za předpokladu, že dostupné údaje jsou vědecky podložené, transparentní a ověřitelné. Ke zprávě Komise může být případně připojen legislativní návrh na odpovídající změnu tohoto nařízení při současném zajištění ekologické vyváženosti, zamezení dvojímu započítávání a zajištění co nejdelšího využívání a recyklace přírodních zdrojů a jejich přidělování na co nejcennější účely v každé fázi. Komise rovněž zohlední potřebu, aby životní cyklus výrobků pro ukládání uhlíku významně nepoškozoval jiné environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852.“

Pozměňovací návrh  65

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 – písm. a a (nové)

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 11 – odst. -1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	aa) před odstavec 1 vkládá odstavec, který zní:
	„-1. Pokud Komise zjistí, že členský stát nesplnil svůj roční cíl, jak se stanoví v čl. 4 odst. 3, ve dvou po sobě následujících letech, vydá tomuto členskému státu doporučení, v nichž určí vhodná dodatečná opatření v odvětví LULUCF k nápravě této situace. Komise tato doporučení zveřejní. Komise může tomuto členskému státu rovněž poskytnout dodatečnou technickou podporu.
	Jsou-li vydána doporučení v souladu s prvním pododstavcem, dotčený členský stát do šesti měsíců od obdržení doporučení změní svůj vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu a dlouhodobou strategii podle článků 3 a 15 nařízení (EU) 2018/1999 s cílem přijmout dodatečná přiměřená opatření, přičemž zohlední doporučení přijatá Komisí. Tato opatření musí být řádně odůvodněna a opodstatněna.
	Dotčený členský stát Komisi oznámí svůj revidovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu a dlouhodobou strategii spolu s prohlášením, v němž uvede, jak navrhovaná revize napraví nesplnění ročních cílů a jak byla zohledněna doporučení Komise.
	Pokud se dotčený členský stát doporučeními Komise neřídí, zváží Komise přijetí nezbytných opatření v souladu se Smlouvami.“

Pozměňovací návrh  66

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 – písm. b

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 11 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Členský stát může využít:	1. Aniž je dotčen odstavec -1, členský stát může využít:
a) obecnou flexibilitu stanovenou v článku 12; a	a) obecnou flexibilitu stanovenou v článku 12; a
b) flexibilitu obhospodařované lesní půdy stanovenou v článcích 13 a 13b ke splnění závazku uvedeného v článku 4.	b) flexibilitu obhospodařované lesní půdy stanovenou v článku 13 a mechanismus podle článku 13b ke splnění závazků a cílů stanovených v článku 4.
Finsko může kromě možností flexibility uvedených v prvním pododstavci písm. a) a b) použít dodatečné kompenzace podle článku 13a.	Finsko může kromě možností flexibility uvedených v prvním pododstavci písm. a) a b) použít dodatečné kompenzace podle článku 13a.

Pozměňovací návrh  67

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 – písm. b a (nové)

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 11 – odst. 2

Platné znění	Pozměňovací návrh
	ba) odstavec 2 se nahrazuje tímto:
2. Pokud některý členský stát neplní požadavky na monitorování stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. da) nařízení (EU) č. 525/2013, ústřední správce jmenovaný podle článku 20 směrnice 2003/87/ES (dále jen „ústřední správce“) dočasně danému členskému státu zakáže převod nebo započtení podle čl. 12 odst. 2 a 3 tohoto nařízení nebo využití flexibility podle článku 13 tohoto nařízení.“	„2. Pokud některý členský stát neplní požadavky na monitorování stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. da) nařízení (EU) č. 525/2013, ústřední správce jmenovaný podle článku 20 směrnice 2003/87/ES (dále jen „ústřední správce“) dočasně danému členskému státu zakáže převod podle čl. 12 odst. 2 tohoto nařízení nebo využití flexibility podle článku 13 tohoto nařízení.“

Pozměňovací návrh  68

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. -a (nové)

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 12 – odst. 2

Platné znění	Pozměňovací návrh
	-a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:
2. Pokud celková pohlcení v některém členském státě překračují celkové emise po odečtení případného množství zohledněného podle článku 7 nařízení (EU) 2018/842, může tento členský stát převést zbývající množství pohlcení na jiný členský stát. Převedené množství se zohlední při posuzování plnění závazku tohoto jiného členského státu podle článku 4 tohoto nařízení.	„2. Pokud celková pohlcení v některém členském státě překračují celkové emise za období 2021–2025 nebo pokud čisté pohlcení skleníkových plynů v členském státě převyšuje jeho roční cíl stanovený v čl. 4 odst. 3, může tento členský stát převést zbývající množství pohlcení na jiný členský stát pod podmínkou, že přijímající členský stát uhradí příspěvek odpovídající přinejmenším ročnímu průměru uzavíracích cen povolenek EU ETS na společné dražební platformě během roku, kterého se převod týká. Převedené množství se zohlední při posuzování plnění závazku a cílů přijímajícího členského státu podle článku 4 tohoto nařízení.“

Pozměňovací návrh  69

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. b

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 12 – odst. 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5. Členské státy mohou použít příjmy z převodů podle odstavce 2 k boji proti změně klimatu v Unii nebo ve třetích zemích a o veškerých těchto opatřeních informují Komisi.	5. Členské státy použijí veškeré příjmy z převodů podle odstavce 2 k financování opatření ke zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně v odvětví LULUCF v Unii nebo ve třetích zemích, včetně ekosystémových přístupů, přičemž zohlední zásadu „významně nepoškozovat“ a minimální záruky stanovené v článcích 17 a 18 nařízení (EU) 2020/852. Členské státy informují Komisi o použití těchto příjmů a o opatřeních přijatých ve zprávách uvedených v článku 19 nařízení (EU) 2018/1999.

Pozměňovací návrh  70

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 11

Nařízení (EU) 2018/841

Článek 13

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 13	Článek 13
Flexibilita obhospodařované lesní půdy	Flexibilita obhospodařované lesní půdy
1. Pokud jsou v období 2021–2025 v určitém členském státě celkové emise v kategoriích započítávání využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 1 [při započítávání v souladu s tímto nařízením] vyšší než celková pohlcení, může tento členský stát za účelem dodržení čl. 4 odst. 1 využít flexibilitu obhospodařované lesní půdy stanovenou tímto článkem.	1. Pokud jsou v období 2021–2025 v určitém členském státě celkové emise v kategoriích započítávání využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 1 [při započítávání v souladu s tímto nařízením] vyšší než celková pohlcení, může tento členský stát za účelem dodržení čl. 4 odst. 1 využít flexibilitu obhospodařované lesní půdy stanovenou tímto článkem.
2. Pokud je v období 2021–2025 výsledek výpočtu podle čl. 8 odst. 1 kladný, je dotčený členský stát oprávněn kompenzovat výsledné emise za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:	2. Pokud je v období 2021–2025 výsledek výpočtu podle čl. 8 odst. 1 kladný, je dotčený členský stát oprávněn kompenzovat výsledné emise za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:
a) členský stát do své strategie předložené podle článku 15 nařízení (EU) 2018/1999 zahrnul již prováděná nebo plánovaná konkrétní opatření s cílem zajistit zachování nebo případně zvýšení propadů a rezervoárů z lesů a	a) členský stát do své strategie předložené podle článku 15 nařízení (EU) 2018/1999 zahrnul již prováděná nebo plánovaná konkrétní opatření s cílem zajistit zachování nebo případně zvýšení propadů a rezervoárů z lesů způsobem, který přispívá k podpoře biologické rozmanitosti, a snížit zranitelnost půdy vůči přírodním škodlivým činitelům a
	aa) členský stát dodržuje směrnici Rady 92/43/EHS* a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES** a
b) celkové emise v Unii nepřesahují celková pohlcení v kategoriích započítávání využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení v období 2021–2025.	b) celkové emise v Unii nepřesahují celková pohlcení v kategoriích započítávání využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení v období 2021–2025.
Komise zajistí, aby se při posuzování toho, zda celkové emise v rámci Unie nepřekračují celková pohlcení, jak je uvedeno v prvním pododstavci písm. b), zabránilo dvojímu započtení v členských státech, zejména při uplatňování flexibilit stanovených v článku 12 tohoto nařízení a v čl. 7 odst. 1 a čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2018/842.	Komise zajistí, aby se při posuzování toho, zda celkové emise v rámci Unie nepřekračují celková pohlcení, jak je uvedeno v prvním pododstavci písm. b), zabránilo dvojímu započtení v členských státech, zejména při uplatňování flexibilit stanovených v článku 12 tohoto nařízení a v čl. 7 odst. 1 a čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2018/842.
3. Kompenzace uvedená v odstavci 2 se může vztahovat pouze na propady zaúčtované jako emise oproti referenční úrovni pro lesy daného členského státu a nesmí překročit 50 % maximální výše kompenzace pro dotčený členský stát stanovené v příloze VII na období 2021–2025.	3. Kompenzace uvedená v odstavci 2 se může vztahovat pouze na propady zaúčtované jako emise oproti referenční úrovni pro lesy daného členského státu a nesmí překročit 50 % maximální výše kompenzace pro dotčený členský stát stanovené v příloze VII na období 2021–2025.
4. Členské státy předloží Komisi důkazy o dopadu přírodních škodlivých činitelů vypočteném podle přílohy VI, aby byly způsobilé pro kompenzace zbývajících propadů započítaných jako emise oproti referenční úrovni pro lesy, a to až do plné výše kompenzace nevyužité jinými členskými státy stanovené v příloze VII pro období 2021–2025. V případě, že žádost o kompenzaci přesáhne výši nevyužité dostupné kompenzace, rozdělí se kompenzace poměrným dílem mezi dotčené členské státy.	4. Členské státy předloží Komisi důkazy o dopadu přírodních škodlivých činitelů vypočteném podle přílohy VI, stejně jako o opatřeních, která plánují přijmout ve snaze podobnému působení v budoucnu předejít či jeho dopady zmírňovat, aby byly způsobilé pro kompenzace zbývajících propadů započítaných jako emise oproti referenční úrovni pro lesy, a to až do plné výše kompenzace nevyužité jinými členskými státy stanovené v příloze VII pro období 2021–2025. V případě, že žádost o kompenzaci přesáhne výši nevyužité dostupné kompenzace, rozdělí se kompenzace poměrným dílem mezi dotčené členské státy. Komise důkazy předložené členskými státy zveřejní.
	____________________
	* Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).
	** Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 020, 26.1.2010, s. 7).

Pozměňovací návrh  71

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 13

Nařízení (EU) 2018/841

Článek 13 b

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 13b	Článek 13b
Mechanismus flexibility využívání půdy na období 2026–2030	Mechanismus přírodních škodlivých činitelů na období 2026–2030
1. V registru Unie zřízeném podle článku 40 nařízení (EU) 2018/1999 se zavede mechanismus flexibility využívání půdy odpovídající množství až 178 milionů tun ekvivalentu CO2 s výhradou splnění cíle Unie uvedeného v čl. 4 odst. 2. Mechanismus flexibility je k dispozici navíc k flexibilitě stanovené v článku 12.	1. V registru Unie zřízeném podle článku 40 nařízení (EU) 2018/1999 se zavede mechanismus odpovídající množství až 178 milionů tun ekvivalentu CO2 s cílem zohlednit dopady přírodních škodlivých činitelů nebo narušení ekosystémů v důsledku změny klimatu, pokud tyto dopady nebylo možné předvídat ani jim nebylo možné předejít, zejména prostřednictvím adaptačních opatření, s výhradou splnění cíle Unie uvedeného v čl. 4 odst. 2. Tento mechanismus je k dispozici navíc k flexibilitě stanovené v článku 12.
2. Pokud je v období 2026–2030 rozdíl, započtený a vykazovaný v souladu s tímto nařízením, mezi ročním součtem emisí skleníkových plynů a pohlcení na území členského státu a ve všech kategoriích vykazování využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a) až j) a odpovídajícím cílem kladný, může tento členský stát využít flexibilitu stanovenou v tomto článku, aby splnil svůj cíl stanovený podle čl. 4 odst. 2.	2. Pokud je v období 2026–2030 rozdíl, započtený a vykazovaný v souladu s tímto nařízením, mezi ročním součtem emisí skleníkových plynů a pohlcení na území členského státu a ve všech kategoriích vykazování využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a) až j) a odpovídajícím cílem kladný, může tento členský stát využít mechanismus stanovený v tomto článku, aby splnil svůj cíl stanovený podle čl. 4 odst. 2.
3. Pokud je v období 2026–2030 výsledek výpočtu podle odstavce 2 kladný, je dotčený členský stát oprávněn kompenzovat nadměrné emise za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:	3. Pokud je v období 2026–2030 výsledek výpočtu podle odstavce 2 kladný, může členský stát použít mechanismus stanovený v tomto článku za předpokladu, že je splněna podmínka uvedená v písmenu -a), nebo případně podmínka uvedená v písmenu -aa), a všechny podmínky uvedené v písmenech a) až c) níže:
	-a) členský stát poskytl Komisi dostatečné důkazy o tom, že kladný výsledek přímo souvisí s dopadem přírodních škodlivých činitelů na základě výpočtu podle přílohy VI; Komise důkazy předložené členským státem zveřejní a může je odmítnout, pokud se po ověření informací obdržených od členského státu domnívá, že nejsou dostatečně odůvodněné nebo jsou nepřiměřené, nebo
	-aa) členský stát poskytl Komisi dostatečné důkazy o tom, že kladný výsledek přímo souvisí s dopadem narušení ekosystémů způsobených změnou klimatu a že tato narušení nebylo možné předvídat nebo jim předejít, zejména provedením dostatečných adaptačních opatření k zajištění odolnosti postižené oblasti vůči změně klimatu, v souladu s metodikou stanovenou v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v odstavci 5a; Komise může důkazy předložené členským státem odmítnout, pokud se po ověření informací obdržených od členského státu domnívá, že nejsou dostatečně odůvodněné nebo jsou nepřiměřené a
a) členský stát zahrnul do svého aktualizovaného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu předloženého podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1999 probíhající nebo plánovaná zvláštní opatření s cílem zajistit zachování nebo případně posílení všech propadů a rezervoárů půdy a snížit zranitelnost půdy vůči přírodním škodlivým činitelům;	a) členský stát změnil svůj integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu a dlouhodobou strategii podle čl. 11 odst. -1 a přijal nová opatření k posílení všech půdních propadů a rezervoárů způsobem, který přispívá ke zvýšení biologické rozmanitosti a ke snížení zranitelnosti půdy vůči přírodním škodlivým činitelům a dopadům změny klimatu;
b) členský stát vyčerpal všechny ostatní možnosti flexibility dostupné podle článku 12 tohoto nařízení nebo čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) 2018/842;	b) členský stát vyčerpal všechny ostatní možnosti flexibility dostupné podle článku 12 tohoto nařízení nebo čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) 2018/842;
	ba) členský stát dodržuje směrnice 92/43/EHS a 2009/147/ES;
c) rozdíl mezi ročním úhrnem všech emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení na území Unie a ve všech kategoriích vykazování využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a) až j) a cílem Unie [310 milionů tun ekvivalentu CO2 čistých pohlcení] je v období 2026–2030 záporný.	c) rozdíl mezi ročním úhrnem všech emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení na území Unie a ve všech kategoriích vykazování využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a) až j) a cílem Unie stanoveným v čl. 4 odst. 2, po vyčerpání všech ostatních možností flexibility dostupných podle článku 12, je v období 2026–2030 záporný.
Při posuzování toho, zda celkové emise v rámci Unie překračují celková pohlcená množství podle prvního pododstavce písm. c), Komise určí, zda je třeba zahrnout 20 % čistých pohlcených množství, která si členské státy neponechaly z období 2021–2025, a to na základě dopadu přírodních škodlivých činitelů a za použití informací předložených členskými státy v souladu s odstavcem 5 tohoto článku. Komise v tomto posouzení rovněž zajistí, aby členské státy zabránily dvojímu započtení, zejména při uplatňování flexibility stanovené v článku 12 tohoto nařízení a v čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) 2018/842.	Při posuzování toho, zda celkové emise v rámci Unie překračují celková pohlcená množství podle prvního pododstavce písm. c), Komise určí, zda je třeba zahrnout 20 % čistých pohlcených množství, která si členské státy neponechaly z období 2021–2025, a to na základě dopadu přírodních škodlivých činitelů a za použití informací předložených členskými státy v souladu s odstavcem 5 tohoto článku. Komise v tomto posouzení rovněž zajistí, aby členské státy zabránily dvojímu započtení, zejména při uplatňování flexibility stanovené v článku 12 tohoto nařízení a v čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) 2018/842.
4. Výše kompenzace uvedené v odstavci 3 tohoto článku se může vztahovat pouze na propady zaúčtované jako emise oproti cíli daného členského státu stanovenému v příloze IIa tohoto nařízení a nesmí překročit 50 % maximální výše kompenzace pro dotčený členský stát stanovené v příloze VII pro období 2026–2030.	4. Výše kompenzace uvedené v odstavci 3 tohoto článku se může vztahovat pouze na propady zaúčtované jako emise oproti cíli daného členského státu stanovenému v příloze IIa tohoto nařízení a nesmí překročit 50 % maximální výše kompenzace pro dotčený členský stát stanovené v příloze VII pro období 2026–2030.
5. Členské státy předloží Komisi důkazy o dopadu přírodních škodlivých činitelů vypočteném podle přílohy VI, aby byly způsobilé pro kompenzace zbývajících propadů započítaných jako emise oproti cíli daného členského státu uvedenému příloze IIa, a to až do plné výše kompenzace nevyužité jinými členskými státy stanovené v příloze VII pro období 2026–2030. V případě, že žádost o kompenzaci přesáhne výši nevyužité dostupné kompenzace, rozdělí se kompenzace poměrným dílem mezi dotčené členské státy.	5. V případě, že žádost o kompenzaci přesáhne výši 178 milionů tun ekvivalentu CO2 dostupného v rámci mechanismu, rozdělí se kompenzace poměrným dílem mezi dotčené členské státy.
	5a. Do ... [6 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 za účelem doplnění tohoto nařízení přijetím metodiky pro posuzování dopadu narušení ekosystémů vyvolaných změnou klimatu podle odst. 3 písm. -aa).

Pozměňovací návrh  72

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 14

Nařízení (EU) 2018/841

Článek 13 c

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 13c	Článek 13c
Správa cílů	Správa cílů
Pokud přezkoumané emise skleníkových plynů a pohlcení členského státu v roce 2032 překročí roční cíle daného členského státu pro kterýkoli konkrétní rok období 2026–2030, s přihlédnutím k flexibilitě uplatněné podle článků 12 a 13b, použije se toto opatření:	Pokud Komise na základě svého komplexního přezkumu provedeného v roce 2032 podle čl. 14 odst. 2 zjistí, že cíle a závazky členského státu stanovené podle článku 4 nebyly pro kterýkoli konkrétní rok období 2026–2030 splněny, použije se toto opatření:
K množství emisí skleníkových plynů vykázaných členským státem na následující rok se připočte množství odpovídající množství nadměrných čistých emisí skleníkových plynů v tunách ekvivalentu CO2 vynásobené koeficientem 1,08 v souladu s opatřeními přijatými podle článku 15.	K množství emisí skleníkových plynů vykázaných členským státem u kategorií půdy na následující rok se připočte množství odpovídající množství nadměrných čistých emisí skleníkových plynů v tunách ekvivalentu CO2 vynásobené koeficientem 1,08 v souladu s opatřeními přijatými podle článku 15.
	Pokud Komise zjistí, že členské státy toto nařízení nedodržují, přijme nezbytná opatření v souladu se Smlouvami.

Pozměňovací návrh  73

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 14 a (nový)

Nařízení (EU) 2018/841

Článek 13 d (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(14a) vkládá se nový článek 13d, který zní:
	„Článek 13d
	Mezinárodní spolupráce
	Pokud se členský stát rozhodne povolit použití uhlíkových kreditů z odvětví LULUCF ke kompenzaci ze strany veřejných nebo soukromých subjektů, a to i v souladu s čl. 6 odst. 2 nebo čl. 6 odst. 4 Pařížské dohody, množství převedených nebo použitých pohlcení se nezohledňuje pro účely plnění cíle dosažení ročních cílů daného členského státu stanovených v čl. 4 odst. 3 tohoto nařízení.“

Pozměňovací návrh  74

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 15

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 14 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
„1.  Do 15. března 2027 pro období 2021–2025 a do 15. března 2032 pro období 2026–2030 předloží členské státy Komisi zprávu o souladu obsahující bilance celkových emisí a celkových pohlcení za příslušné období pro každou kategorii započítávání využití půdy uvedenou v čl. 2 odst. 1 písm. a) až f) pro období 2021–2025 a pro každou kategorii uvedenou v čl. 2 odst. 2 písm. a) až j) pro období 2026–2030, a to s použitím pravidel započítávání stanovených v tomto nařízení.	„1. Do 15. března 2027 pro období 2021–2025 a do 15. března 2032 pro období 2026–2030 předloží členské státy Komisi zprávu o souladu obsahující bilance celkových emisí a celkových pohlcení za příslušné období pro každou kategorii započítávání využití půdy uvedenou v čl. 2 odst. 1 písm. a) až f) pro období 2021–2025 a pro každou kategorii uvedenou v čl. 2 odst. 2 písm. a) až j) pro období 2026–2030, a to s použitím pravidel započítávání stanovených v tomto nařízení.
Zpráva o souladu musí obsahovat posouzení:	Zpráva o souladu musí obsahovat posouzení:
a) politik a opatření týkajících se kompromisů;	a) politik a opatření týkajících se možných kompromisů s dalšími cíli a strategiemi Unie v oblasti životního prostředí, jako jsou cíle a strategie stanovené v osmém akčním programu pro životní prostředí a ve strategiích EU v oblasti biologické rozmanitosti a biohospodářství;
	aa) opatření přijatých členskými státy za účelem dosažení souladu s čl. 4 odst. 4a;
b) synergií mezi zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně;	b) synergií mezi zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně, včetně politik a opatření ke snížení zranitelnosti půdy vůči přírodním škodlivým činitelům a klimatu;
c) synergií mezi zmírňováním změny klimatu a biologickou rozmanitostí.	c) synergií mezi zmírňováním změny klimatu a biologickou rozmanitostí.
Zpráva musí rovněž obsahovat, v příslušných případech, podrobnosti o záměru využít flexibility podle článku 11 a související množství nebo o skutečném využití těchto flexibilit a související množství.“;	Zpráva musí rovněž obsahovat, v příslušných případech, podrobnosti o záměru využít flexibility podle článku 11 a související množství nebo o skutečném využití těchto flexibilit a související množství. Zprávy se zveřejní ve snadno přístupné formě.
	Zpráva o souladu vychází z ročních souborů údajů, včetně informací získaných ze systémů monitorování půdy, jako je statistický průzkum využívání půdy / krajinného pokryvu (LUCAS), s využitím vzorků o hloubce nejméně 30 cm a včetně všech relevantních parametrů ovlivňujících potenciál půdy zachycovat uhlík.“

Pozměňovací návrh  75

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 16 a (nový)

Nařízení (EU) 2018/841

Článek 15 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(16a) Vkládá se nový článek 15a, který zní:
	„Článek 15a
	Přístup ke spravedlnosti
	1. Členské státy zajistí, aby osoby z řad dotčené veřejnosti, které splňují podmínky stanovené v odstavci 2, měly v souladu s vnitrostátním právním řádem možnost dosáhnout přezkoumání soudem nebo jiným nezávislým a nestranným orgánem zřízeným ze zákona, aby mohly napadnout nesplnění právních povinností stanovených v článcích 4 až 10.
	2. Osoby z řad dotčené veřejnosti mají přístup k přezkoumání uvedenému v odstavci 1, pokud:
	a) mají dostatečný zájem nebo
	b) namítají porušení práva, pokud to správní procesní právo členského státu vyžaduje jako podmínku.
	To, co představuje dostatečný zájem, určí členské státy v souladu s cílem poskytnout osobám z řad dotčené veřejnosti široký přístup ke spravedlnosti a v souladu s Aarhuskou úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí.
	Za tímto účelem se má za to, že dostatečným zájmem pro účely tohoto odstavce je zájem jakékoli nevládní organizace, jež prosazuje ochranu životního prostředí a splňuje požadavky vnitrostátních právních předpisů.
	3. Odstavce 1 a 2 nevylučují možnost vyžádat si předběžné přezkoumání správním orgánem a nemají vliv na požadavek, aby byly před předáním věci k soudnímu přezkoumání vyčerpány postupy správního přezkoumání, pokud to vyžaduje vnitrostátní právo. Každé takové řízení musí být spravedlivé, nestranné a včasné a nesmí být nepřiměřeně nákladné.
	4. Členské státy zajistí, aby byly praktické informace o přístupu ke správnímu a soudnímu přezkumu snadno dostupné veřejnosti.“;

Odůvodnění

Sdělení Komise z roku 2020 o zlepšení přístupu k právní ochraně v oblasti životního prostředí v EU a jejích členských státech zdůraznilo potřebu zahrnout ustanovení o přístupu ke spravedlnosti do legislativních návrhů EU a nových nebo revidovaných právních předpisů EU týkajících se záležitostí životního prostředí. Znění odráží ustanovení o přístupu k právní ochraně v souvisejících právních předpisech, jako je článek 25 směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích.

Pozměňovací návrh  76

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 17

Nařízení (EU) 2018/841

Článek 16a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(17) vkládá se nový článek 16a, který zní:	vypouští se
Článek 16a
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen Výbor pro změnu klimatu zřízený podle čl. 44 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1999. Výborem se rozumí výbor ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/201144.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011;
__________________
44 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

Pozměňovací návrh  77

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 18

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 17 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě nejpozději do šesti měsíců po […] globálním hodnocení dohodnutém podle článku 14 Pařížské dohody zprávu o fungování tohoto nařízení, zahrnující v příslušných případech posouzení dopadů flexibilit uvedených v článku 11, jakož i o příspěvku tohoto nařízení k cíli Unie v oblasti celkového snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a o jeho příspěvku k cílům Pařížské dohody, zejména pokud jde o potřebu dalších politik a opatření Unie s ohledem na nezbytné posílení snižování emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení v Unii.	2. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě v letech 2025, 2027 a 2032 zprávu o pokroku, pokud jde o fungování tohoto nařízení a dosahování cílů stanovených v článku 4.
	2a. Nejpozději šest měsíců po každém globálním hodnocení dohodnutém podle článku 14 Pařížské dohody předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o příspěvku tohoto nařízení k cíli Unie v oblasti klimatické neutrality a průběžným klimatickým cílům stanoveným v nařízení (EU) 2021/1119, k cílům Pařížské dohody a k dalším environmentálním cílům Unie a cílům Zelené dohody pro Evropu a jejích doprovodných příslušných strategií a právních předpisů, včetně posouzení dopadů možností flexibility uvedených v článku 11 na dosahování cílů tohoto nařízení. Zpráva posoudí potřebu dalších politik a opatření Unie s ohledem na nezbytné posílení snižování emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v Unii a na potřebu dosáhnout cílů Unie v oblasti životního prostředí a zohlední veškerá budoucí zlepšení systému monitorování, shromažďování údajů a podávání zpráv o lesích a půdě. Zpráva zohlední nejlepší dostupné a nejnovější vědecké poznatky, včetně nejnovějších zpráv IPCC, IPBES a Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu uvedeného v článku 3 nařízení (EU) 2021/1119.
V návaznosti na tuto zprávu Komise dle svého uvážení předloží legislativní návrhy. Návrhy zejména stanoví roční cíle a správu zaměřené na cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2035 stanovený v čl. 4 odst. 4, další politiky a opatření Unie a rámec pro období po roce 2035, a to i v oblasti působnosti nařízení o emisích skleníkových plynů a jejich pohlcování v dalších odvětvích, jako je mořské a sladkovodní prostředí.	V návaznosti na tuto zprávu Komise dle svého uvážení předloží legislativní návrhy. Návrhy zejména stanoví další politiky a opatření Unie k dosažení cílů v oblasti LULUCF pro období po roce 2030 uvedených v čl. 4 odst. 3 a rozšíří oblast působnosti tohoto nařízení tak, aby zahrnovalo emise skleníkových plynů a jejich pohlcování z mořských, pobřežních a sladkovodních ekosystémů na základě spolehlivých vědeckých metodik, a stanoví další samostatné cíle čistého pohlcování pro tyto ekosystémy.
	2b. Po vstupu v platnost legislativního aktu týkajícího se regulačního rámce Unie pro obnovu přírody Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí soulad tohoto nařízení, zejména závazků a cílů stanovených v článku 4, s cíli stanovenými v uvedeném legislativním aktu. Ke zprávě mohou být případně připojeny legislativní návrhy na změnu tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh  78

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 2

Nařízení (EU) 2018/1999

Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod 1 – písm. ii

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
závazky a vnitrostátní cíle členského státu týkající se čistých pohlcení skleníkových plynů podle čl. 4 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2018/841 a příspěvky členského státu k dosažení cíle Unie dosáhnout do roku 2035 nulových čistých emisí skleníkových plynů a poté dosáhnout záporných emisí podle čl. 4 odst. 4 uvedeného nařízení;	závazky a vnitrostátní cíle členského státu týkající se čistých pohlcení skleníkových plynů podle čl. 4 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2018/841;

Pozměňovací návrh  79

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 2 a (nový)

Nařízení (EU) 2018/1999

Čl. 26 – odst. 6

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(2a) V čl. 26 odst. 6 se doplňuje následující písmeno:
	„aa) změny přílohy V části 3 písm. b) a c) za účelem doplnění kategorií půdy k těm, na něž se vztahuje systém monitorování jednotek využívání půdy podléhajících ochraně, respektive ke kategoriím, na něž se vztahuje systém monitorování jednotek využívání půdy podléhajících obnově, v souladu s příslušnými právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí.“;

Pozměňovací návrh  80

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 3 – písm. c

Nařízení (EU) 2018/1999

Čl. 38 – odst. 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Po dokončení komplexního přezkumu provedeného podle odstavce 1 Komise pomocí prováděcích aktů určí celkový součet emisí pro příslušná léta na základě opravených údajů o inventurách pro jednotlivé členské státy rozdělený mezi údaje o emisích relevantní pro článek 9 nařízení (EU) 2018/842 a údaje o emisích zmíněné v části 1 písmeni c) přílohy V tohoto nařízení a určí celkový součet emisí a pohlcení relevantní pro článek 4 nařízení (EU) 2018/841.;	Po dokončení komplexního přezkumu provedeného podle odstavce 1 Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43, kterými doplní toto nařízení stanovením celkového součtu emisí pro příslušná léta na základě opravených údajů o inventurách pro jednotlivé členské státy rozděleného mezi údaje o emisích relevantní pro článek 9 nařízení (EU) 2018/842 a údaje o emisích zmíněné v části 1 písmeni c) přílohy V tohoto nařízení a určí celkový součet emisí a pohlcení relevantní pro článek 4 nařízení (EU) 2018/841.

Pozměňovací návrh  81

Návrh nařízení

Příloha II

Nařízení (EU) 2018/841

Příloha II a – tabulka

Znění navržené Komisí
Cíl Unie a vnitrostátní cíle členských států týkající se čistých pohlcení skleníkových plynů podle čl. 4 odst. 2, jichž má být dosaženo do roku 2030
Členský stát	Hodnota snížení čistých emisí skleníkových plynů v kilotunách ekvivalentu CO2 v roce 2030
Belgie	-1 352
Bulharsko	-9 718
Česká republika	-1 228
Dánsko	5 338
Německo	-30 840
Estonsko	-2 545
Irsko	3 728
Řecko	-4 373
Španělsko	-43 635
Francie	-34 046
Chorvatsko	-5 527
Itálie	-35 758
Kypr	-352
Lotyšsko	-644
Litva	-4 633
Lucembursko	-403
Maďarsko	-5 724
Malta	2
Nizozemsko	4 523
Rakousko	-5 650
Polsko	-38 098
Portugalsko	-1 358
Rumunsko	-25 665
Slovinsko	-146
Slovensko	-6 821
Finsko	-17 754
Švédsko	-47 321
EU 27	-310 000
Pozměňovací návrh
Cíl Unie a vnitrostátní cíle členských států týkající se čistých pohlcení skleníkových plynů podle čl. 4 odst. 2, jichž má být dosaženo do roku 2030
Členský stát	Hodnota snížení čistých emisí skleníkových plynů v kilotunách ekvivalentu CO2 v roce 2030
Belgie	nejméně -1 352
Bulharsko	nejméně -9 718
Česká republika	nejméně -1 228
Dánsko	nejméně 5 338
Německo	nejméně -30 840
Estonsko	nejméně -2 545
Irsko	nejméně 3 728
Řecko	nejméně -4 373
Španělsko	nejméně -43 635
Francie	nejméně -34 046
Chorvatsko	nejméně -5 527
Itálie	nejméně -35 758
Kypr	nejméně -352
Lotyšsko	nejméně -644
Litva	nejméně -4 633
Lucembursko	nejméně -403
Maďarsko	nejméně -5 724
Malta	nejméně 2
Nizozemsko	nejméně 4 523
Rakousko	nejméně -5 650
Polsko	nejméně -38 098
Portugalsko	nejméně -1 358
Rumunsko	nejméně -25 665
Slovinsko	nejméně -146
Slovensko	nejméně -6 821
Finsko	nejméně -17 754
Švédsko	nejméně -47 321
EU 27	nejméně -310 000

Pozměňovací návrh  82

Návrh nařízení

Příloha III

Nařízení (EU) 2018/1999

Čl. V – část 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
V příloze V nařízení (EU) 2018/1999 se část 3 nahrazuje tímto:	V příloze V nařízení (EU) 2018/1999 se část 3 nahrazuje tímto:
„Zeměpisně přesné údaje o změnách ve využívání půdy v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006. Inventura skleníkových plynů funguje na základě elektronických databází a geografických informačních systémů a zahrnuje:	„Zeměpisně přesné údaje o změnách ve využívání půdy v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006, jejich doplněním z roku 2013 a aktualizovanou verzí z roku 2019. Inventura skleníkových plynů funguje na základě elektronických databází a geografických informačních systémů, pro něž orgány Unie poskytují členským státům odpovídající podporu a pomoc s cílem zajistit soudržnost a transparentnost shromážděných údajů, a zahrnuje:
a) systém monitorování jednotek využívání půdy s velkou zásobou uhlíku ve smyslu čl. 29 odst. 4 směrnice 2018/2001;	a) systém monitorování jednotek využívání půdy s velkou zásobou uhlíku ve smyslu čl. 29 odst. 4 směrnice 2018/2001;
b) systém monitorování jednotek využívání půdy, na které se vztahuje ochrana a které jsou definovány jako půda spadající do jedné nebo více z těchto kategorií:	b) systém monitorování jednotek využívání půdy, na které se vztahuje ochrana a které jsou definovány jako půda spadající do jedné nebo více z těchto kategorií:
– půda s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti ve smyslu čl. 29 odst. 3 směrnice 2018/2001,	– půda s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti ve smyslu čl. 29 odst. 3 směrnice 2018/2001,
– lokality významné pro Společenství a zvláštní oblasti ochrany vymezené v článku 4 směrnice Rady 92/43/EHS 4  a jednotky půdy, které do nich nespadají a na které se vztahují ochranná opatření podle čl. 6 odst. 1 a 2 uvedené směrnice za účelem splnění cílů ochrany lokalit,	– lokality významné pro Společenství a zvláštní oblasti ochrany vymezené v článku 4 směrnice Rady 92/43/EHS 4  a jednotky půdy, které do nich nespadají a na které se vztahují ochranná opatření podle čl. 6 odst. 1 a 2 uvedené směrnice za účelem splnění cílů ochrany lokalit,
– místa rozmnožování a místa odpočinku druhů uvedených v příloze IV směrnice 92/43/EHS, na něž se vztahují ochranná opatření podle článku 12 uvedené směrnice,	– místa rozmnožování a místa odpočinku druhů uvedených v příloze IV směrnice 92/43/EHS, na něž se vztahují ochranná opatření podle článku 12 uvedené směrnice,
– přírodní stanoviště uvedená v příloze I směrnice 92/43/EHS a stanoviště druhů uvedených v příloze II směrnice 92/43/EHS, která se nacházejí mimo lokality významné pro Společenství a zvláštní oblasti ochrany a která přispívají k tomu, aby tato stanoviště a druhy dosáhly příznivého stavu z hlediska ochrany podle článku 2 uvedené směrnice nebo na něž se mohou vztahovat preventivní a nápravná opatření podle směrnice 2004/35/ES 5 ;	– přírodní stanoviště uvedená v příloze I směrnice 92/43/EHS a stanoviště druhů uvedených v příloze II směrnice 92/43/EHS, která se nacházejí mimo lokality významné pro Společenství a zvláštní oblasti ochrany a která přispívají k tomu, aby tato stanoviště a druhy dosáhly příznivého stavu z hlediska ochrany podle článku 2 uvedené směrnice nebo na něž se mohou vztahovat preventivní a nápravná opatření podle směrnice 2004/35/ES 5 ;
– zvláště chráněné oblasti označené podle článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES 6  a jednotky půdy mimo tyto oblasti, na které se vztahují ochranná opatření podle článku 4 směrnice 2009/147/ES a čl. 6 odst. 2 směrnice 92/43/EHS za účelem splnění cílů ochrany lokalit,	– zvláště chráněné oblasti označené podle článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES 6  a jednotky půdy mimo tyto oblasti, na které se vztahují ochranná opatření podle článku 4 směrnice 2009/147/ES a čl. 6 odst. 2 směrnice 92/43/EHS za účelem splnění cílů ochrany lokalit,
– jednotky půdy, na něž se vztahují opatření na ochranu ptáků, u nichž bylo nahlášeno, že nejsou v bezpečném stavu podle článku 12 směrnice 2009/147/ES, za účelem splnění požadavku podle čl. 4 odst. 4 druhé věty uvedené směrnice, kterým je předcházení znečišťování nebo poškozování stanovišť nebo splnění požadavku podle článku 3 uvedené směrnice na ochranu a zachování dostatečné rozmanitosti a rozlohy stanovišť pro různé druhy ptáků,	– jednotky půdy, na něž se vztahují opatření na ochranu ptáků, u nichž bylo nahlášeno, že nejsou v bezpečném stavu podle článku 12 směrnice 2009/147/ES, za účelem splnění požadavku podle čl. 4 odst. 4 druhé věty uvedené směrnice, kterým je předcházení znečišťování nebo poškozování stanovišť nebo splnění požadavku podle článku 3 uvedené směrnice na ochranu a zachování dostatečné rozmanitosti a rozlohy stanovišť pro různé druhy ptáků,
– jakákoli jiná stanoviště, která členský stát vyhlásí pro účely rovnocenné účelům stanoveným ve směrnicích 92/42/EHS a 2009/147/ES,	– jakákoli jiná stanoviště, která členský stát vyhlásí pro účely rovnocenné účelům stanoveným ve směrnicích 92/42/EHS a 2009/147/ES,
– jednotky půdy, na něž se vztahují opatření požadovaná k ochraně a zamezení zhoršení ekologického stavu útvarů povrchových vod podle čl. 4 bodu iii) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES 7 ;	– jednotky půdy, na něž se vztahují opatření požadovaná k ochraně a zamezení zhoršení ekologického stavu útvarů povrchových vod podle čl. 4 bodu iii) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES 7 ;
– přirozená záplavová území nebo plochy pro zadržování povodní chráněná členskými státy v souvislosti se zvládáním povodňových rizik podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES 8 ;	– přirozená záplavová území nebo plochy pro zadržování povodní chráněná členskými státy v souvislosti se zvládáním povodňových rizik podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES 8 ;
	– chráněné oblasti určené členskými státy za účelem dosažení cílů chráněných oblastí;
c) systém monitorování jednotek využívání půdy, na které se vztahuje obnova a které jsou definovány jako půda spadající do jedné nebo více z těchto kategorií:	c) systém monitorování jednotek využívání půdy, na které se vztahuje obnova a které jsou definovány jako půda spadající do jedné nebo více z těchto kategorií:
– lokality významné pro Společenství, zvláštní oblasti ochrany a zvláště chráněné oblasti, jak jsou popsány v písmenu b) výše, spolu s jednotkami půdy, které do nich nespadají a u nichž bylo zjištěno, že jsou pro ně nutná opatření pro obnovu nebo kompenzační opatření zaměřená na splnění cílů ochrany lokalit,	– lokality významné pro Společenství, zvláštní oblasti ochrany a zvláště chráněné oblasti, jak jsou popsány v písmenu b) výše, spolu s jednotkami půdy, které do nich nespadají a u nichž bylo zjištěno, že jsou pro ně nutná opatření pro obnovu nebo kompenzační opatření zaměřená na splnění cílů ochrany lokalit,
– stanoviště druhů volně žijících ptáků uvedených v čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/147/ES nebo uvedených v příloze I uvedené směrnice, která se nacházejí mimo zvláště chráněné oblasti a u nichž bylo zjištěno, že jsou pro ně nutná opatření pro obnovu pro účely směrnice 2009/147/ES,	– stanoviště druhů volně žijících ptáků uvedených v čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/147/ES nebo uvedených v příloze I uvedené směrnice, která se nacházejí mimo zvláště chráněné oblasti a u nichž bylo zjištěno, že jsou pro ně nutná opatření pro obnovu pro účely směrnice 2009/147/ES,
– přírodní stanoviště uvedená v příloze I směrnice 92/43/EHS a stanoviště druhů uvedených v příloze II směrnice 92/43/EHS mimo lokality významné pro Společenství a zvláštní oblasti ochrany, u nichž bylo zjištěno, že jsou pro ně nutná opatření pro obnovu za účelem dosažení příznivého stavu z hlediska ochrany podle směrnice 92/43/EHS a/nebo u nichž bylo zjištěno, že jsou pro ně nutná nápravná opatření pro účely článku 6 směrnice 2004/35/ES,	– přírodní stanoviště uvedená v příloze I směrnice 92/43/EHS a stanoviště druhů uvedených v příloze II směrnice 92/43/EHS mimo lokality významné pro Společenství a zvláštní oblasti ochrany, u nichž bylo zjištěno, že jsou pro ně nutná opatření pro obnovu za účelem dosažení příznivého stavu z hlediska ochrany podle směrnice 92/43/EHS a/nebo u nichž bylo zjištěno, že jsou pro ně nutná nápravná opatření pro účely článku 6 směrnice 2004/35/ES,
– oblasti označené jako oblasti vyžadující obnovu podle plánu na obnovu přírody platného v daném členském státě,	– oblasti označené jako oblasti vyžadující obnovu nebo podléhající opatřením na zajištění toho, aby se jejich stav nezhoršoval, podle plánu na obnovu přírody platného v daném členském státě,
– jednotky půdy, na něž se vztahují opatření požadovaná pro obnovení dobrého ekologického stavu útvarů povrchových vod podle čl. 4 bodu iii) směrnice 2000/60/ES nebo opatření požadovaná k opětovnému dosažení dobrého ekologického stavu těchto útvarů, pokud to vyžadují právní předpisy,	– jednotky půdy, na něž se vztahují opatření požadovaná pro obnovení dobrého ekologického stavu útvarů povrchových vod podle čl. 4 bodu iii) směrnice 2000/60/ES nebo opatření požadovaná k opětovnému dosažení dobrého ekologického stavu těchto útvarů, pokud to vyžadují právní předpisy,
– jednotky půdy, na něž se vztahují opatření pro znovuzřízení a obnovu mokřadů podle přílohy VI části B bodu vii) směrnice 2000/60/ES,	– jednotky půdy, na něž se vztahují opatření pro znovuzřízení a obnovu mokřadů podle přílohy VI části B bodu vii) směrnice 2000/60/ES,
– oblasti, které potřebují obnovu ekosystémů, aby bylo dosaženo dobrého stavu ekosystému v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 9 ;	– oblasti, které potřebují obnovu ekosystémů, aby bylo dosaženo dobrého stavu ekosystému v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 9 ;
d) systém monitorování jednotek využívání půdy s vysokým rizikem z hlediska klimatu:	d) systém monitorování jednotek využívání půdy s vysokým rizikem z hlediska klimatu:
– oblasti, na něž se vztahuje kompenzace za přírodní škodlivé činitele podle čl. 13b odst. 5 nařízení (EU) 2018/841,	– oblasti, na něž se vztahuje kompenzace za přírodní škodlivé činitele podle čl. 13b odst. 5 nařízení (EU) 2018/841,
– oblasti uvedené v čl. 5 odst. 1 směrnice 2007/60/ES,	– oblasti uvedené v čl. 5 odst. 1 směrnice 2007/60/ES,
– oblasti označené ve vnitrostátních strategiích členských států pro přizpůsobování se změně klimatu jako oblasti s vysokými přírodními a člověkem způsobenými riziky, na něž se vztahují opatření ke snižování rizika katastrof v souvislosti se změnou klimatu.	– oblasti označené ve vnitrostátních strategiích členských států pro přizpůsobování se změně klimatu jako oblasti s vysokými přírodními a člověkem způsobenými riziky, na něž se vztahují opatření ke snižování rizika katastrof v souvislosti se změnou klimatu.
	da) systém monitorování zásob uhlíku v půdě, mimo jiné s využitím ročních souborů údajů z průzkumu využívání půdy / krajinného pokryvu (LUCAS).
Inventura skleníkových plynů umožní výměnu a integraci údajů mezi elektronickými databázemi a geografickými informačními systémy.	Inventura skleníkových plynů umožní výměnu a integraci údajů mezi elektronickými databázemi a geografickými informačními systémy i jejich srovnatelnost a veřejnou přístupnost.
Pro období 2021–2025 metodika úrovně přesnosti 1 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006. V případě emisí a pohlcení pro zásobník uhlíku představující nejméně 25–30 % emisí nebo pohlcení v kategorii zdroje nebo propadu, jež je v národním inventurním systému členského státu upřednostněna, jelikož její odhad má významný vliv na celkovou inventuru skleníkových plynů v dané zemi z hlediska absolutní úrovně emisí a pohlcení, trendů emisí a pohlcení nebo nejistoty s ohledem na emise a pohlcení v kategoriích využití půdy, a od roku 2026 v případě všech odhadů emisí a pohlcení pro zásobníky uhlíku, alespoň metodika úrovně 2 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006.	Pro období 2021–2025 metodika úrovně přesnosti 1 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006, jejich doplněním z roku 2013 a aktualizovanou verzí z roku 2019. V případě emisí a pohlcení pro zásobník uhlíku představující nejméně 25–30 % emisí nebo pohlcení v kategorii zdroje nebo propadu, jež je v národním inventurním systému členského státu upřednostněna, jelikož její odhad má významný vliv na celkovou inventuru skleníkových plynů v dané zemi z hlediska absolutní úrovně emisí a pohlcení, trendů emisí a pohlcení nebo nejistoty s ohledem na emise a pohlcení v kategoriích využití půdy, a od roku 2026 v případě všech odhadů emisí a pohlcení pro zásobníky uhlíku, alespoň metodika úrovně 2 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006, jejich doplněním z roku 2013 a aktualizovanou verzí z roku 2019.
	Od roku 2026 budou členské státy používat metodiku úrovně přesnosti 3 v souladu s pokyny IPCC z roku 2006, jejich doplněním z roku 2013 a aktualizovanou verzí z roku 2019 pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 v případě všech odhadů emisí a pohlcení pro zásobníky uhlíku, které spadají do oblastí s jednotkami využívání půdy s velkou zásobou uhlíku podle písmene c) výše, plochy jednotek využití půdy, které jsou chráněny nebo jsou obnovovány, uvedené výše v písmenech d) a e) a plochy jednotek využívání půdy s velkými budoucími klimatickými riziky uvedenými výše v písmenu f).“.

 

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Cíl klimatické neutrality zakotvený v právním rámci EU pro klima stanoví novou povinnost EU a členských států zvýšit propady uhlíku, aby bylo nejpozději do roku 2050 dosaženo rovnováhy mezi antropogenními emisemi skleníkových plynů podle zdrojů a jejich pohlcováním pomocí propadů, a poté dosaženo záporných emisí. Je proto zapotřebí ambiciózní revize nařízení o LULUCF, aby se zajistil udržitelný, předvídatelný a dlouhodobý příspěvek přírodních propadů uhlíku k dosažení cíle klimatické neutrality EU.

 

1. Zajištění ambiciózního, udržitelného, předvídatelného a dlouhodobého příspěvku přírodních propadů k cíli EU v oblasti klimatické neutrality

 

Stávající situace je znepokojivá: Především v důsledku rekordně vysoké těžby v lesích EU a intenzivních zemědělských postupů se propady v EU od roku 2013 neustále snižují. Tato situace je v rozporu s cílem neutrality EU v oblasti klimatu a měla by být změněna. Propady uhlíku se zhoršují, zatímco by měly být nejen chráněny, ale i posíleny, pokud chce EU splnit své cíle v oblasti klimatu i životního prostředí. Zpravodaj se domnívá, že revidované nařízení o LULUCF by mělo stanovit ambiciózní celoevropské a vnitrostátní cíle pro zvýšení čistého pohlcení v odvětví LULUCF a zároveň zajistit, aby toto zvýšení čistého pohlcení významně nepoškodilo ostatní cíle EU v oblasti životního prostředí, zejména cíle EU v oblasti biologické rozmanitosti.

Na základě různých vědeckých odhadů potenciálu pro zvýšení přírodních propadů uhlíku v EU zpravodaj navrhuje stanovit celounijní cíl 490 milionů tun čistého pohlcení do roku 2030 jako součet vnitrostátních cílů stanovených v příloze IIa. Cíle EU lze dosáhnout například zavedením následujících opatření:

• vnitrostátních cílů, které mají zajistit, aby se orná půda, travní porosty a mokřady postupně staly zdrojem čistého pohlcování skleníkových plynů na úrovni EU, například přeměnou orné půdy na organických půdách na mokřady, lesy a travní porosty;

• přechodu na výživu šetrnější ke klimatu;

• zavedení udržitelnějších metod hospodaření v lesích, jako je přírodě blízké obhospodařování lesů;

• směřování dalších veřejných příjmů na podporu jednotlivých zemědělců a správců lesů při zavádění přístupů založených na ekosystémech a postupů šetrných k biologické rozmanitosti;

• zvýšení podílu výrobků ze dřeva s delší životností;

• obnovy znehodnocené půdy v souladu se strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti a připravovaným právním rámcem pro obnovu přírody;

• zastavení odlesňování v EU;

• zalesňování a obnovy lesů podle ekosystémových přístupů.

 

Cíle pro období po roce 2030 v odvětví LULUCF by měly být stanoveny včas, aby se zajistilo postupné zvyšování čistého pohlcování z odvětví LULUCF, s přihlédnutím k doporučením Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu a k rozpočtu EU na emise skleníkových plynů, který by měla Komise předložit do poloviny roku 2024.

V návaznosti na doporučení Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) a Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) a v souladu s „ekologickým mottem“ Zelené dohody pro Evropu zpravodaj rovněž trvá na tom, že zvyšování přírodních propadů uhlíku v EU by mělo být prováděno způsobem, který zachovává a zvyšuje biologickou rozmanitost. 

 

2. Směřování k přesnějšímu a transparentnějšímu systému podávání zpráv pro odvětví LULUCF

 

Zpravodaj plně podporuje návrh Komise přejít na systém založený na emisích a pohlcení, jak je členské státy vykazují v rámci svých inventur skleníkových plynů UNFCCC. Tento systém zajišťuje plnou transparentnost, spolehlivost a ověřitelnost a je v souladu s našimi mezinárodními závazky. Zpravodaj zdůrazňuje, že je třeba zajistit důvěryhodný a transparentní systém započítávání a vykazování založený na kvalitnějších údajích, pokud možno s využitím satelitů a zahrnující všechna odvětví využívání půdy, včetně povinného vykazování emisí a pohlcení z mokřadů od roku 2026. 

Zpravodaj sice plně podporuje cíl motivovat k používání výrobků ze dřeva s dlouhou životností namísto kratšího použití, zdůrazňuje však, že případné dodatečné přínosy z nahrazování materiálů pravděpodobně nevyváží snížení čistého propadu lesů spojené se zvýšenou těžbou, jak nedávno upozornila sama Komise v nové strategii EU v oblasti lesnictví do roku 2030. Zpravodaj navíc zdůrazňuje, že v této fázi neexistuje mezinárodní vědecká shoda ohledně správného započítávání dlouhodobého pohlcování uhlíku v řadě hmotných výrobků. Zpravodaj proto nepodporuje návrh Komise rozšířit kategorii výrobků z vytěženého dřeva na další výrobky pro ukládání uhlíku. 

 

3. Zachování ekologické vyváženosti nařízení LULUCF

Pohlcování skleníkových plynů přírodními propady uhlíku je křehké a potenciálně vratné, což vede ke zvýšené nejistotě při měření emisí a pohlcování v odvětví půdy ve srovnání s jinými odvětvími. Změna klimatu dále zvyšuje riziko zvrácení pohlcení přirozenými propady uhlíku a nastoluje otázku monitorování, podávání zpráv a odpovědnosti v případě zvratitelnosti nebo úniku. Věda o klimatu také ukazuje, že reakce klimatu na emise a pohlcování je asymetrická, což znamená, že nelze srovnávat jednu tunu skleníkových plynů vypuštěných do atmosféry s jednou tunou pohlcených skleníkových plynů. Zpravodaj proto zdůrazňuje, že zvýšení čistého pohlcení skleníkových plynů z odvětví LULUCF by mělo být sledováno v samostatném rámci a v žádném případě by nemělo být použito ke kompenzaci emisí skleníkových plynů z fosilního průmyslu, včetně emisí ze zemědělství. 

Zpravodaj nevidí žádný přínos v zařazení jiných emisí ze zemědělství, než je CO2, do LULUCF, jak navrhuje Evropská komise. Naopak by tím vzniklo riziko, že se emise z odvětví zemědělství skryjí za propadem do lesů, aniž by bylo toto odvětví motivováno ke snižování emisí.

Měla by být zavedena společná pravidla pro obchodování s přebytky čistého pohlcení mezi členskými státy, jakož i pro případy nedodržení předpisů dotčeným členským státem, aby se uplatnila zásada „znečišťovatel platí“ stanovená v článku 191 SFEU.

Zpravodaj se rovněž domnívá, že nařízení o LULUCF by mělo zohlednit nedávný vývoj na mezinárodní úrovni, zejména v souvislosti s prováděním článku 6 Pařížské dohody. Pokud se členský stát rozhodne povolit použití uhlíkových kreditů z odvětví LULUCF pro kompenzaci veřejnými nebo soukromými subjekty, mělo by se množství převedených nebo použitých pohlcení odečíst od množství čistých pohlcení, které se zohledňuje pro účely plnění cíle LULUCF daného členského státu.

4. Podpora správců půdy při rozšiřování ekosystémových přístupů

Zatímco dosažení cílů v oblasti LULUCF je odpovědností členských států, jednotliví zemědělci a správci lesů by mohli využívat pobídky k ukládání většího množství uhlíku na své půdě a v lesích a zároveň zajistit ochranu biologické rozmanitosti a další společenské vedlejší přínosy. Veřejné finanční prostředky v rámci společné zemědělské politiky a dalších programů EU (LIFE, Fondy soudržnosti, Horizont Evropa, Fond obnovy a odolnosti, Fond spravedlivého přechodu) by měly být dále mobilizovány na podporu ekosystémových přístupů v lesích a na zemědělské půdě. Kromě toho by členské státy měly být povinny vynaložit alespoň 5 % veřejných příjmů z dražeb povolenek EU ETS na programy podporující rozšiřování ekosystémových přístupů v lesích a na zemědělské půdě.

STANOVISKO VÝBORU PRO ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA (26.4.2022)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2018/841, pokud jde o oblast působnosti, zjednodušení pravidel souladu, stanovení cílů členských států pro rok 2030 a závazek ke společnému dosažení klimatické neutrality v odvětví využívání půdy, lesnictví a zemědělství do roku 2035, a nařízení (EU) 2018/1999, pokud jde o zlepšení monitorování, vykazování, sledování pokroku a přezkum

(COM(2021)0554 – C9‑0320/2021 – 2021/0201(COD))

Zpravodaj: Norbert Lins

 

 

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Návrh Evropské komise na „přezkum nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF)“ v rámci balíčku „Fit for 55“ v rámci „Zelené dohody pro Evropu“ ze dne 14. července 2021 má přispět k dosažení cíle snížení emisí o 55 % na úrovni EU, což je důležitý milník na cestě ke klimatické neutralitě v celé EU v roce 2050.

Změny provedené v oblasti LULUCF poskytují důležité pobídky pro větší ochranu klimatu v lesnické a zemědělské politice a jeho dalšími cíli je navrhnout spravedlivý, flexibilní a integrovaný politický rámec, zjednodušit provádění a zlepšit monitorování a podávání zpráv. Je to poprvé, co je pro rok 2030 stanoven závazný evropský cíl pro propad a od roku 2031 bude oblast působnosti nařízení rozšířena tak, aby zahrnovala i jiné emise než CO2 ze zemědělství, čímž bude celý rámec pro odvětví půdy poprvé obsažen v jediném nástroji politiky v oblasti klimatu. Zemědělství a lesnictví plní pro společnost ekonomické, sociální a environmentální funkce. Tato multifunkční úloha udržitelného zemědělství a lesního hospodářství musí být uznána a náležitě oceněna v evropské politice v oblasti klimatu. Pobídky ke snižování emisí skleníkových plynů proto musí být v souladu se zajištěním bezpečnosti dodávek a jasným závazkem, že Evropa bude místem produkce udržitelných potravin a biomasy. Zemědělství a udržitelné využívání biomasy nejsou v rozporu s klimatickými ambicemi, ale měly by být považovány za součást řešení daných otázek.

Evropský zákon o klimatu poprvé uznává klimatickou výkonnost zemědělství a lesnictví tím, že zavádí čistý cíl zahrnující pohlcení v odvětví LULUCF. Do klimatického cíle lze započítat až 225 milionů tun ekvivalentu CO2 z odvětví LULUCF. Toto bylo zavedeno s cílem zaměřit se na snižování emisí z fosilních paliv a zároveň zlepšit podmínky v lesích, aby se v dlouhodobém horizontu zvýšilo pohlcování uhlíku. Poprvé se jasně uvádí, že zemědělství a lesnictví výslovně přispívají k ochraně klimatu a jsou prvními odvětvími, která mají potenciál stát se klimaticky neutrálními. Ukládáním uhlíku v lesích, půdě a dřevěných produktech toto odvětví aktivně přispívá nejen k ochraně klimatu, ale také k biologické rozmanitosti a bioekonomice v souladu s evropským oběhovým hospodářstvím a nahrazováním fosilních surovin.

Je proto třeba zdůraznit následující změny návrhu Komise:

- Cíl v oblasti propadů do roku 2030 musí být realistický, ambiciózní, založený na nejnovějších číslech a vědeckých analýzách. Měl by být v souladu s udržitelným aktivním obhospodařováním lesů a podporovat sekvestraci, ukládání uhlíku a nahrazování fosilních paliv. Odvětví LULUCF nesmí být využíváno pouze ke kompenzaci emisí z jiných odvětví, ale mělo by usnadnit vymýcení emisí a produktů z fosilních paliv.

- Vytvoření odvětví půdy, tedy kombinace emisí CO2 a emisí jiných než CO2 z odvětví LULUCF a zemědělství, je soudržné a vede k ucelenému politickému rámci. Po zahrnutí metanu je nutné přehodnotit emise biogenních skleníkových plynů s krátkou životností. Kromě toho je třeba provést posouzení dopadu na potravinovou bezpečnost, bioekonomiku a nahrazování fosilních paliv. Nesmí dojít k žádným negativním dopadům nebo únikům.

- Aby se do roku 2035 dosáhlo klimatické neutrality v celém odvětví půdy, mělo by pohlcování uhlíku vyrovnávat emise skleníkových plynů z veškerého využívání půdy, hospodářských zvířat a hnojiv. Udržitelné a klimaticky odolné cykly uhlíku musí být zavedeny prostřednictvím opatření, jako je rozšiřování řešení pro pohlcování uhlíku, která zachycují CO2 z atmosféry a dlouhodobě jej ukládají. Je třeba vytvořit systém tržních a dobrovolných pobídek na úrovni jednotlivých správců půdy ke zvýšení pohlcování uhlíku. Komise by měla navrhnout potřebný rámec s kombinací veřejných a soukromých investic.

- Příspěvky k cíli pro rok 2030 a k cíli klimatické neutrality by měly být spravedlivě vyvážené mezi odvětvími a členskými státy.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušný výbor, aby zohlednil tyto pozměňovací návrhy:

 

Pozměňovací návrh  1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(2) Řešení problémů souvisejících s klimatem a životním prostředím a dosažení cílů Pařížské dohody jsou jádrem sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“, které Komise přijala dne 11. prosince 201928. S ohledem na velmi závažné dopady pandemie onemocnění COVID-19 na zdraví a hospodářský blahobyt občanů Unie nezbytnost a hodnota Zelené dohody pro Evropu jenom vzrostly.	(2) Řešení problémů souvisejících s klimatem a životním prostředím a dosažení cílů Pařížské dohody jsou jádrem sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“, které Komise přijala dne 11. prosince 2019. Zelená dohoda pro Evropu kombinuje komplexní soubor účinných opatření a spravedlivých iniciativ k dosažení klimatické neutrality v Unii do roku 2050 a zároveň stanoví potřebu účinné a spravedlivé transformace s cílem poskytnout investorům předvídatelnost a zajistit nezvratnost procesu dosažení klimatické neutrality. S ohledem na velmi závažné dopady pandemie onemocnění COVID-19 na zdraví a hospodářský blahobyt občanů Unie nezbytnost a hodnota Zelené dohody pro Evropu jenom vzrostly.
_________________
28 COM(2019)640 final.

Pozměňovací návrh  2

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(4) V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/111930 Unie zakotvila v právním řádu cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality svého hospodářství. Uvedené nařízení rovněž stanoví závazný závazek Unie snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů (emise po odečtení pohlcení) nejméně o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Očekává se, že k dosažení tohoto cíle přispějí všechna hospodářská odvětví, včetně odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví. Příspěvek čistého pohlcení k cíli Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 je omezen na 225 milionů tun ekvivalentu CO2. V souvislosti s nařízením (EU) 2021/1119 Komise v příslušném prohlášení znovu potvrdila svůj záměr navrhnout revizi nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 v souladu s cílem zvýšit do roku 2030 čisté pohlcení uhlíku na úroveň přesahující 300 milionů tun ekvivalentu CO2 v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví.	(4) V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/111930 Unie zakotvila v právním řádu cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality svého hospodářství. Uvedené nařízení rovněž stanoví závazný závazek Unie snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů (emise po odečtení pohlcení) nejméně o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Očekává se, že k dosažení cíle snížení všech emisí přispějí přiměřeně všechna hospodářská odvětví, přičemž nejvyšší prioritu má snižování emisí z fosilních paliv. Pokud jde o odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF), může přispívat ke zmírňování změny klimatu několika způsoby, zejména snižováním emisí, zachováním a posilováním propadů a zásob uhlíku, nahrazováním fosilních paliv energií z obnovitelných zdrojů a využitím absorpčního potenciálu organických materiálů z udržitelného obhospodařování lesů a jejich potenciálu jako náhrady za fosilní paliva s ohledem na celý životní cyklus těchto materiálů, produkcí surovin počínaje až po fázi jejich zpracování a výroby. Bioekonomika a bioenergie představují nezbytný způsob, jak dosáhnout ekologického hospodářství bez fosilních surovin. Dále by měla být zajištěna místní produkce potravin v Unii a stabilní dodávky nezbytných materiálů, jako jsou udržitelně získané přírodní zdroje vyprodukované v Unii. To zahrnuje produkci udržitelných a recyklovatelných životně důležitých složek pěstebních substrátů v Unii. Příspěvek čistého pohlcení k cíli Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 je omezen na 225 milionů tun ekvivalentu CO2. V souvislosti s nařízením (EU) 2021/1119 Komise v příslušném prohlášení znovu potvrdila svůj záměr navrhnout revizi nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84131 v souladu s cílem zvýšit do roku 2030 čisté pohlcení uhlíku na úroveň přesahující 300 milionů tun ekvivalentu CO2 v odvětví LULUCF. Toto nařízení by mělo stanovit cíle pro propady uhlíku pro odvětví LULUCF, jakož i příslušná pravidla započítávání, zatímco podmínky pro opatření a pravidla v tomto odvětví by měly být stanoveny v jiných souvisejících legislativních aktech.
__________________	__________________
30 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).	30 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).
31 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1).	31 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1).

Pozměňovací návrh  3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(4a) Substituční účinek dosažený využíváním zemědělských a lesnických surovin, zejména dřeva a výrobků ze dřeva, namísto surovin založených na fosilních palivech, představuje výkonnost tohoto odvětví v oblasti ochrany klimatu a jako takový je uznáván a připisován odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví.

Pozměňovací návrh  4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(4b) Odvětví LULUCF od začátku vykazovaného období v roce 1990 významně přispívá k propadu uhlíku. Samotné lesnictví v tomto období umožnilo v Unii pohltit ekvivalent přibližně 400 milionů tun CO2 ročně.

Pozměňovací návrh  5

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5) S cílem přispět k ambicióznějšímu snížení čistých emisí skleníkových plynů ze 40 % na nejméně 55 % oproti úrovni z roku 1990 by měly být pro každý členský stát stanoveny závazné roční cíle pro čisté pohlcení skleníkových plynů v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví v období 2026–2030 (obdobně ke stanovení ročních emisních přídělů v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84232 , což povede k cílové hodnotě čistého pohlcení 310 milionů tun ekvivalentu CO2 v celé Unii v roce 2030. Metodika použitá ke stanovení vnitrostátních cílů na rok 2030 by měla zohlednit průměrné emise skleníkových plynů a jejich pohlcování z let 2016, 2017 a 2018, které vykazují jednotlivé členské státy, a měla by odrážet stávající výsledky, co se týče zmírňování v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví, a podíl každého členského státu na ploše obhospodařované půdy v Unii, a to s přihlédnutím ke schopnosti daného členského státu zlepšit svou výkonnost v odvětví prostřednictvím postupů obhospodařování půdy nebo změn ve využívání půdy, které jsou přínosem pro klima a biologickou rozmanitost.	(5) S cílem přispět k ambicióznějšímu snížení čistých emisí skleníkových plynů ze 40 % na nejméně 55 % oproti úrovni z roku 1990 by měly být pro každý členský stát stanoveny cíle pro čisté pohlcení skleníkových plynů v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví v období 2026–2030 (obdobně ke stanovení ročních emisních přídělů v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84232, což povede k cílové hodnotě čistého pohlcení 310 milionů tun ekvivalentu CO2 v celé Unii v roce 2030. Tyto cíle by měly zohledňovat nejnovější vývoj, jakož i zásady udržitelného obhospodařování lesa z roku 2020, jak je schválily Forest Europe a FAO, a zjištěné a očekávané dopady změny klimatu, které jsou rozhodující pro růst biomasy, a tedy i pro cíl produkce CO2/ha v daném časovém rámci. Cíl pro rok 2030 by měl být v souladu s udržitelným obhospodařováním lesů, které umožňuje přizpůsobení lesů změně klimatu v dlouhodobém horizontu, podporu vysokých substitučních účinků v celé bioekonomice, zvýšení propadů a vytváření úložišť uhlíku v produktech. Metodika použitá ke stanovení vnitrostátních cílů na rok 2030 by měla zohlednit průměrné emise skleníkových plynů a jejich pohlcování z let 2016, 2017 a 2018, které vykazují jednotlivé členské státy, a měla by odrážet stávající výsledky, co se týče zmírňování v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví, a podíl každého členského státu na ploše obhospodařované půdy v Unii, a to s přihlédnutím ke schopnosti daného členského státu zlepšit svou výkonnost v odvětví prostřednictvím postupů obhospodařování půdy nebo změn ve využívání půdy, které jsou přínosem pro klima a biologickou rozmanitost. Cíl pro rok 2030 by měl být revidován a v případě potřeby v letech 2025 a 2027 upraven.
__________________	__________________
32 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).	32 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).

Pozměňovací návrh  6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(5a) Vzhledem k tomu, že schopnost zemědělských a lesních ekosystémů ukládat uhlík závisí na udržitelném hospodaření s půdou a lesy a na agrolesnictví, které nabízí určitou formu ochrany klimatu, neboť udržitelné hospodaření zvyšuje odolnost vůči změně klimatu, je udržitelné obhospodařování lesů jedním z nástrojů k zajištění jejich zvýšené schopnosti pohlcovat CO2. Tyto pozitivní účinky lze posílit využitím potenciálu lesních porostů pohlcovat uhlík. Kromě toho může používání dřevařských výrobků s dlouhou životností zajistit opoždění emisí.

Pozměňovací návrh  7

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(6) Závazné roční cíle pro čisté pohlcení skleníkových plynů by měly být stanoveny pro každý členský stát lineární trajektorií. Tato trajektorie by měla začínat v roce 2022 na základě průměrných emisí skleníkových plynů vykázaných daným členským státem v letech 2021, 2022 a 2023 a skončit v roce 2030 na hodnotě cíle stanoveného pro daný členský stát. Pro členské státy, které zdokonalují svou metodiku výpočtu emisí a pohlcení, by měla být zavedena koncepce technické opravy. Cíl tohoto členského státu by měl být doplněn o technickou opravu odpovídající dopadu změny metodiky na cíle a úsilí členského státu o jejich dosažení, aby byla respektována ekologická vyváženost.	(6) Cíle pro čisté pohlcení skleníkových plynů by měly být stanoveny pro každý členský stát lineární trajektorií s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám v každém členském státě a v návaznosti na posouzení dopadu. Tato trajektorie by měla začínat v roce 2022 na základě průměrných emisí skleníkových plynů vykázaných daným členským státem v letech 2021, 2022 a 2023 a skončit v roce 2030 na hodnotě cíle stanoveného pro daný členský stát. Komise by měla vyčlenit zvláštní podporu na zlepšení systémů výpočtu a pro členské státy, které zdokonalují svou metodiku výpočtu emisí a pohlcení, by měla být zavedena koncepce technické opravy. Cíl tohoto členského státu by měl být doplněn o technickou opravu odpovídající dopadu míry vyšší přesnosti použité metodiky na cíle a úsilí členského státu o jejich dosažení, aby byla respektována ekologická vyváženost.

Pozměňovací návrh  8

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(7) Ve sdělení ze dne 17. září 2020 nazvaném Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 203033 byla nastíněna možnost kombinovat emise jiných skleníkových plynů ze zemědělství než CO2 s čistým pohlcením souvisejícím s využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím, a vytvořit tak nově regulované odvětví půdy. Tato kombinace přispěje k synergii mezi zmírňujícími opatřeními v odvětví půdy a umožní integrovanější tvorbu a provádění politik na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie. Za tímto účelem by měla být posílena povinnost členských států předkládat integrované plány zmírňování změny klimatu pro odvětví půdy.	(7) Ve sdělení ze dne 17. září 2020 nazvaném Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 203033 byla nastíněna možnost kombinovat emise jiných skleníkových plynů ze zemědělství než CO2 s čistým pohlcením souvisejícím s využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím, a vytvořit tak nově regulované odvětví půdy. Tato kombinace přispěje k synergii mezi zmírňujícími opatřeními v odvětví půdy a umožní integrovanější tvorbu a provádění politik na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie a rovněž posílení pobídek k plnění cílů snižování emisí pomocí nízkouhlíkového zemědělství a pohlcování CO2. S ohledem na citlivost odvětví zemědělství a lesnictví, jakož i na potenciální reverzibilitu pohlcování skleníkových plynů pomocí přírodních propadů uhlíku by však měly být po hloubkové analýze zváženy metody výpočtu relativních vah emisí a pohlcení předtím, než bude posílena povinnost členských států předkládat integrované plány zmírňování změny klimatu pro odvětví půdy. Kromě toho by cíle snižování emisí měly být pro členské státy spravedlivé a proveditelné. Skutečnost, že v jednom odvětví se dosáhne pokroku, by neměla vyvažovat nedostatečný pokrok v jiných odvětvích, a proto pokrok dosažený v odvětví LULUCF nemůže kompenzovat nedostatečný pokrok v jiných odvětvích.
__________________	__________________
33 COM(2020) 562 final.	33 COM(2020) 562 final.

Pozměňovací návrh  9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(7a) Ve svém sdělení ze dne 17. září 2020 o zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030 Komise uvedla, že zvýšeného celkového cíle pro rok 2030 lze dosáhnout pouze za přispění všech odvětví nabízejících konkrétní proveditelná řešení, s přihlédnutím k posouzení jejich distribučního dopadu a jejich dopadů na konkurenceschopnost v různých odvětvích. V tomto ohledu by měla být nalezena rovnováha mezi opatřeními přijatými členskými státy k dosažení cíle klimatické neutrality na jedné straně a účinnou a přiměřenou ochranou lesů na straně druhé, což zajistí udržitelnější obhospodařování lesů a půdy spolu s pěstováním udržitelných a vysoce kvalitních produktů v dostatečném množství.

Pozměňovací návrh  10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(7b) Vzhledem k pokračujícímu zhoršování klimatu a neomezenému uvolňování fosilního CO2 těžbou podzemních ložisek uhlí, ropy a zemního plynu je naléhavě nutné přesměrovat zaměření zemědělství a lesnictví na zachování obživy ve venkovských oblastech a zajištění dodávek potravin v Unii. Veškeré úsilí by se mělo zaměřit na to, aby se v co nejkratší době zastavilo uvolňování 3 miliard tun fosilního CO2 ze spalování uhlí, ropných produktů a zemního plynu ročně.

Pozměňovací návrh  11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7 c (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(7c) Komise by měla před předložením jakéhokoli nového legislativního návrhu v této oblasti přezkoumat současný systém vykazování emisí CO2 a emisí skleníkových plynů jiných než CO2 v rámci jednoho systému vykazování. Tento přezkum by měl zohlednit rozdíl mezi plyny s krátkým životním cyklem, jako je metan, a plyny s dlouhým životním cyklem, jako je uhlík (CO2), které zůstávají v atmosféře více než 1000 let. V rámci podávání zpráv je také třeba zohlednit cyklickou povahu emisí biogenního metanu a to, jak se emise biogenního metanu liší od emisí fosilního metanu uvolněného při těžbě.

Odůvodnění

Metan je plyn s krátkou životností, který se od CO2 liší svým vlivem na globální oteplování. Nadále probíhají vědecké diskuse o vlivu biogenního metanu na globální teplotu. Nová oblast působnosti proto vyžaduje, aby Komise provedla analýzu rozdílu mezi emisemi biogenního a fosilního metanu a jeho skutečného dopadu na globální oteplování.

Pozměňovací návrh  12

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(8) Odvětví půdy se může přibližně do roku 2035 rychle stát klimaticky neutrálním, a to nákladově efektivním způsobem. Následně by mohlo přispět k většímu pohlcování skleníkových plynů než k uvolňování jejich emisí. Společný závazek, jehož cílem je dosáhnout klimatické neutrality v odvětví půdy v roce 2035 na úrovni EU, může poskytnout potřebnou jistotu při plánování, aby mohla být v krátkodobém horizontu stimulována zmírňující opatření v odvětví půdy, vzhledem k tomu, že může trvat mnoho let, než tato opatření přinesou požadované výsledky v oblasti zmírňování změny klimatu. Kromě toho se předpokládá, že odvětví půdy se v roce 2050 stane největším odvětvím v EU, pokud jde o tok skleníkových plynů. Je proto obzvláště důležité ukotvit toto odvětví na trajektorii, která může do roku 2050 účinně vést k dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů. Do poloviny roku 2024 by členské státy měly předložit své aktualizované integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu v souladu s článkem 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/199934. Tyto plány by měly zahrnovat příslušná opatření, jimiž každý členský stát nejlépe přispěje ke společnému cíli dosažení klimatické neutrality v odvětví půdy na úrovni EU v roce 2035. Na základě těchto plánů by Komise měla navrhnout vnitrostátní cíle, které zajistí, aby emise skleníkových plynů a jejich pohlcování v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví v celé Unii a emise jiných skleníkových plynů ze zemědělství než CO2 byly do roku 2035 alespoň vyrovnané. Na rozdíl od cíle EU, jímž je dosáhnout do roku 2035 klimatické neutrality v odvětví půdy, budou tyto vnitrostátní cíle pro každý členský stát závazné a vymahatelné.	(8) Odvětví půdy se může přibližně do roku 2035 stát díky pohlcování uhlíku klimaticky neutrálním a následně přispívat v krátkodobém i dlouhodobém horizontu k většímu pohlcování skleníkových plynů než k uvolňování jejich emisí. Kombinace pohlcování skleníkových plynů a emisí z odvětví LULUCF a zemědělských emisí s jednotným systémem započítávání v souladu s pokyny IPCC pro podávání zpráv by po provedení posouzení dopadu s příznivým výsledkem zjednodušila a zefektivnila započítávání skleníkových plynů. Společný závazek s vnitrostátními příspěvky, s přihlédnutím k účinné flexibilitě a zvláštním charakteristikám území členských států, jehož cílem je dosáhnout klimatické neutrality v odvětví půdy v roce 2035 na úrovni EU, může poskytnout potřebnou jistotu při plánování, aby mohla být v krátkodobém horizontu stimulována zmírňující opatření v odvětví půdy, vzhledem k tomu, že může trvat mnoho let, než tato opatření přinesou požadované výsledky v oblasti zmírňování změny klimatu. Kromě toho se předpokládá, že odvětví půdy se v roce 2050 stane největším odvětvím v EU, pokud jde o tok skleníkových plynů. Je proto obzvláště důležité ukotvit toto odvětví na trajektorii, která může do roku 2050 účinně vést k dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů, a zároveň zajistit účinnou a přiměřenou ochranu lesů s udržitelnějším obhospodařováním lesů a půdy a pěstováním udržitelných a kvalitních surovin v dostatečném množství a s přihlédnutím ke strategii EU v oblasti půdy a k opatřením na ochranu půdy před zakrýváním, urbanizací a rozrůstáním měst. Do poloviny roku 2024 by členské státy měly předložit své aktualizované integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu v souladu s článkem 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/199934. Tyto plány by měly zahrnovat příslušná opatření pro každé odvětví s cílem zajistit, aby zvýšená sekvestrace uhlíku v lesnictví neumožňovala snížení ambicí v jiných odvětvích, přičemž těmito opatřeními každý členský stát nejlépe přispěje ke společnému cíli dosažení klimatické neutrality v odvětví půdy na úrovni EU v roce 2035. Na základě těchto plánů a s ohledem na zjištění Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu by Komise měla posoudit cíl klimatické neutrality v odvětví půdy v roce 2035 s ohledem na cíle stanovené v článku 39 SFEU, bioekonomiku Unie a nahrazování fosilních paliv. Prvním cílem zemědělství Unie by však měla zůstat produkce kvalitních a udržitelných produktů. Pokud Komise usoudí, že je to proveditelné, měla by pak vydat doporučení pro vnitrostátní a unijní opatření zaměřená na dosažení nulových emisí skleníkových plynů v roce 2035, což znamená, že emise skleníkových plynů a jejich pohlcování v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví v celé Unii a emise jiných skleníkových plynů ze zemědělství než CO2 budou do roku 2035 alespoň vyrovnané a přiměřené. Příspěvky k dosažení tohoto cíle by měly být spravedlivě rozděleny mezi odvětví a členské státy. Komise by měla prověřovat nezamýšlené dopady politiky v oblasti klimatu na životní prostředí, biologickou rozmanitost a kapacitu produkce potravin, jakož i sociální dopady a dopady na příjmy správců půdy, lesníků a zemědělců a přidružených podniků, aby bylo možné dosáhnout cílů Unie vyváženým způsobem.
__________________	__________________
34 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).	34 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

Pozměňovací návrh  13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(8a) Lesy jsou velmi přínosné pro biologickou rozmanitost, stabilizaci půdy, čištění vzduchu a vody, ukládání a pohlcování uhlíku a potenciálně poskytují dřevěné výrobky s dlouhou životností. Povaha a funkce lesů se však v celé Unii velmi liší, zejména mezi severem, kde je rozšířenější produkce dřeva, a jihem, kde je prioritou ochrana půdy, a dalšími specifickými multifunkčními typy lesů, jako je středomořský les nebo řídce zalesněné pastviny (dehesa), jež často vyžadují zvláštní ochranná a ekologická opatření a potřebují dlouhá období pro snižování emisí CO2. Tyto středomořské lesy jsou zranitelnější vůči změně klimatu v důsledku přímých dopadů, jako je sucho nebo umírání lesů způsobené teplotou či rostoucí míra aridity. V této souvislosti by měl být jako jeden z nástrojů potřebných k posílení odolnosti lesů Unie použit index sucha.

Pozměňovací návrh  14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(9a) Tomuto odvětví by měl být připsán příspěvek zemědělství a lesnictví k nahrazování fosilních zdrojů energie, kterého se dosahuje využíváním obnovitelných surovin, zejména dřeva a výrobků ze dřeva, namísto fosilních surovin, protože rovněž přispívá k ochraně klimatu. Zároveň je důležité podporovat aktivní udržitelné obhospodařování lesů a poskytování zemědělských produktů a vedlejších produktů s cílem podpořit bioekonomiku, tzn. nahrazení fosilních surovin obnovitelnými surovinami, a zároveň optimalizovat absorpci uhlíku.

Pozměňovací návrh  15

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(10) Aby se zvýšilo pohlcování skleníkových plynů, potřebují jednotliví zemědělci nebo správci lesů přímou pobídku k ukládání většího množství uhlíku na své půdě a ve svých lesích. V období do roku 2030 je třeba zavádět nové obchodní modely založené na pobídkách pro nízkouhlíkové zemědělství a na certifikaci pohlcování uhlíku. Tyto pobídky a obchodní modely posílí zmírňování změny klimatu v bioekonomice, mimo jiné využíváním trvanlivých výrobků z vytěženého dřeva, při plném dodržování ekologických zásad podporujících biologickou rozmanitost a oběhové hospodářství. Proto by kromě výrobků z vytěženého dřeva měly být zavedeny nové kategorie výrobků ukládajících uhlík. Nové obchodní modely, zemědělské postupy a postupy obhospodařování půdy za účelem posílení pohlcování přispívají k vyváženému územnímu rozvoji a hospodářskému růstu ve venkovských oblastech. Vytvářejí rovněž příležitosti k vzniku nových pracovních míst a poskytují pobídky pro příslušnou odbornou přípravu, změnu kvalifikace a prohlubování dovedností.	(10) Aby se zvýšilo pohlcování skleníkových plynů, potřebují jednotliví zemědělci nebo správci lesů přímou pobídku k ukládání většího množství uhlíku na své půdě a ve svých lesích, což zároveň poskytne další společenské přínosy a ochranu biologické rozmanitosti. V období do roku 2030 a dále je třeba zavádět nové obchodní modely založené na pobídkách pro nízkouhlíkové zemědělství a na certifikaci pohlcování uhlíku. Finanční pobídky by mohly pocházet z veřejných nebo soukromých zdrojů a odměňovat správce půdy za jejich postupy hospodaření nebo za skutečné množství zachyceného uhlíku, čímž by se zvýšilo ukládání atmosférického uhlíku. Veřejné financování v rámci společné zemědělské politiky (SZP) a dalších programů Unie, jako jsou program LIFE, Fond soudržnosti, program Horizont Evropa, Nástroj pro oživení a odolnost, Fond pro spravedlivou transformaci, již může podporovat ukládání uhlíku a přístupy šetrné k biologické rozmanitosti v lesích a na zemědělské půdě a mělo by být navýšeno. Financování SZP by však mělo být i nadále zaměřeno především na produkci potravin a zajištění potravinového zabezpečení v Unii. V roce 2022 by Komise měla předložit právní rámec s jasným finančním rámcem, účetními pravidly a tržní koncepcí. Nové obchodní modely by měly být dobrovolné a měly by být založeny na jasných a vymahatelných pravidlech s kvalitními certifikáty, které mohou zajistit splnění kritérií adicionality, trvalosti, vyloučení dvojího započítávání, udržitelnosti a autenticity, s cílem zajistit důvěryhodnost a předcházet podvodným platbám. Započítávání by mělo být v souladu s článkem 6 Pařížské dohody a výsledky summitu 2021 v Glasgow, aby se zabránilo dvojímu započítávání a posílil se rozvoj spolehlivého a harmonizovaného celosvětového započítávání pohlcování uhlíku. Veškeré návrhy Komise týkající se uhlíkového zemědělství by měly být založeny na spolehlivém souboru vzájemně hodnocených vědeckých poznatků, pokud jde o účinnost postupů pro ukládání a uchovávání uhlíku nebo snižování emisí skleníkových plynů. Tyto pobídky a obchodní modely posílí zmírňování změny klimatu v oběhové a udržitelné bioekonomice, mimo jiné využíváním trvanlivých výrobků z vytěženého dřeva a nahrazením surovin založených na fosilních palivech, při plném dodržování ekologických zásad podporujících biologickou rozmanitost a oběhové hospodářství. Kromě výrobků z vytěženého dřeva by měla být zavedena nová kategorie produktů pro ukládání uhlíku, včetně příslušných biologických výrobků a inovativních produktů, rovněž vyrobených z vedlejších produktů a zbytků, pokud existuje vědecky prokázaný, skutečný a ověřitelný účinek pohlcování uhlíku, jakož i rozvoj bioenergie s technologiemi zachycování a ukládání uhlíku (BECCS). Komise by měla rovněž posoudit substituční potenciál produktů pro ukládání uhlíku. Udržitelné využívání biomasy a zvýšená poptávka po obnovitelných výrobcích činí udržitelné hospodaření v lesích nezbytným. Nové obchodní modely, zemědělské postupy a postupy obhospodařování půdy za účelem posílení pohlcování v souladu s pobídkami k zavádění přístupů šetrných k biologické rozmanitosti, přispívají k vyváženému územnímu rozvoji a hospodářskému růstu ve venkovských oblastech. Vytvářejí rovněž příležitosti k vzniku nových pracovních míst a poskytují pobídky pro příslušnou odbornou přípravu, změnu kvalifikace a prohlubování dovedností.

Pozměňovací návrh  16

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10a) Aby byla zemědělcům v Unii poskytnuta nezbytná finanční podpora, měly by členské státy při vypracovávání svých příslušných národních strategických plánů v souladu s právním rámcem společné zemědělské politiky (SZP) na období 2023–2027, v jehož rámci mají členské státy vypracovávat podporu pro strategické plány a financovat je z EZZF a EZFRV, stanovit své specifické cíle a konkrétní opatření k zajištění dosažení cílů v oblasti přizpůsobení se změně klimatu a jejího zmírňování. To znamená vytvořit jasnou vazbu mezi cíli odvětví LULUCF a významnými finančními pobídkami ze SZP v řešeních šitých na míru, aby si zemědělci v každém členském státě mohli zvolit nejlepší možný přístup: v rámci ekologických programů a agroenvironmentálních opatření nebo investic pro rozvoj venkova, Evropského inovačního partnerství pro zemědělskou produktivitu a udržitelnost (EIP-AGRI), jakož i podpory poradenských služeb pro zemědělské podniky. K vytvoření a udržení finančních pobídek v dostatečném množství a v dlouhodobém horizontu je třeba uvolnit dodatečné rozpočtové položky prostřednictvím finančních nástrojů a veřejných prostředků, jako jsou programy LIFE a Horizont Evropa. Komise, členské státy a příslušné vnitrostátní orgány by měly přidělit zvláštní rozpočty na fondy a investice do infrastruktury pro nové technologie dekarbonizace a zmírňování změny klimatu, včetně zvláštních fondů pro malé a střední zemědělské podniky a vlastníky lesů. Příslušné orgány Unie a vnitrostátní příslušné orgány by měly úzce spolupracovat s příslušnými zúčastněnými stranami na vytvoření příznivého prostředí a odpovídajících mechanismů finanční podpory pro přechod na uhlíkovou neutralitu.

Pozměňovací návrh  17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10b) V souladu s cílem Unie dosáhnout do roku 2050 nulového čistého záboru půdy je třeba zabránit přeměně přírodní a zemědělské půdy na zastavěné oblasti. Členské státy by proto měly do svých územních plánů zavést opatření zaměřená na kompenzaci jakéhokoli zastavění půdy v důsledku urbanizace.

Pozměňovací návrh  18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 c (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10c) Udržitelné obhospodařování lesů má zjevné přínosy, pokud jde o zvýšení cílů v oblasti propadu uhlíku prostřednictvím posílení propadů uhlíku, předcházení přírodním škodlivým činitelům a zvyšování biologické rozmanitosti.

Pozměňovací návrh  19

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) S ohledem na specifika odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví v každém členském státě, jakož i na skutečnost, že členské státy musí zvýšit svou výkonnost, aby dosáhly svých vnitrostátních závazných cílů, by členským státům měla být i nadále k dispozici celá řada možností flexibility, včetně obchodování s přebytky a rozšíření flexibility pro lesy, při současném respektování ekologické vyváženosti cílů.	(11) S ohledem na specifika odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví v každém členském státě způsobená výkyvy v přírodě, kolísáním cen v hospodářství a demokratickými nebo společenskými změnami, jakož i na skutečnost, že členské státy musí zvýšit svou výkonnost, aby dosáhly svých vnitrostátních závazných cílů nákladově efektivním způsobem, by členským státům měla být i nadále k dispozici celá řada možností flexibility v rámci odvětví LULUCF a mezi nažízením o LULUCF a nařízením o „sdílení úsilí“, včetně obchodování s přebytky a rozšíření flexibility pro lesy, při současném respektování ekologické vyváženosti cílů.

Pozměňovací návrh  20

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(12) V důsledku zrušení stávajících pravidel započítávání po roce 2025 jsou potřeba alternativní opatření pro přírodní škodlivé činitele, jako jsou požáry, škůdci a bouře, s cílem řešit nejistoty způsobené přírodními procesy nebo v důsledku změny klimatu v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví. V roce 2032 by měl být členským státům k dispozici mechanismus flexibility související s přírodními škodlivými činiteli za předpokladu, že již vyčerpaly všechny ostatní možnosti flexibility, které mají k dispozici, zavedly vhodná opatření ke snížení zranitelnosti své půdy vůči těmto škodlivým činitelům a zároveň se podařilo splnit cíl Unie v oblasti využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví pro rok 2030.	(12) Komise by měla posoudit, zda je třeba přijmout alternativní opatření pro přírodní škodlivé činitele, jako jsou požáry, škůdci a bouře, s cílem řešit nejistoty způsobené přírodními procesy nebo v důsledku změny klimatu v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví. V roce 2032 by měl být členským státům k dispozici mechanismus flexibility související se stále častějšími přírodními škodlivými činiteli za předpokladu, že již vyčerpaly všechny ostatní možnosti flexibility, které mají k dispozici, a zavedly vhodná opatření ke snížení zranitelnosti své půdy vůči těmto škodlivým činitelům a zároveň se podařilo splnit cíl Unie v oblasti využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví pro rok 2030.

Pozměňovací návrh  21

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13) Stanovením závazných vnitrostátních ročních cílů pro pohlcení skleníkových plynů na základě vykazovaných emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování od roku 2026 by měla být stanovena pravidla pro plnění cílů. Zásady stanovené v nařízení (EU) 2018/842 by se měly použít obdobně, přičemž sankce za nedodržení by se měla vypočítat tak, že k údaji o emisích skleníkových plynů vykázaných členským státem v následujícím roce bude připočteno 108 % rozdílu mezi přiděleným cílem a čistým pohlcením vykázaným v daném roce.	(13) Stanovením závazných cílů pro rok 2030 v oblasti pohlcování skleníkových plynů na základě vykazovaných emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování od roku 2026 by měla být stanovena pravidla pro plnění cílů. Zásady stanovené v nařízení (EU) 2018/842 by se měly použít obdobně, přičemž sankce za nedodržení by se měla vypočítat tak, že k údaji o pohlcení emisí skleníkových plynů vykázanému v období souladu po roce 2030 bude připočteno 103 % rozdílu mezi přiděleným cílem a čistým pohlcením vykázaným v roce 2030.

Pozměňovací návrh  22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(13a) Dosažení ambiciózních cílů zdvojnásobení podílu energie z obnovitelných zdrojů v Unii vyžaduje extrémně dynamické rozšíření všech technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, a zejména zvýšené využívání biogenních zdrojů energie. Biogenní zdroje energie, zejména dřevo, představují největší příspěvek pro portfolio energie z obnovitelných zdrojů, přičemž 60 % obnovitelných zdrojů v EU-27 pochází z bioenergie a 80 % bioenergie pochází ze dřeva, a budou jím i v budoucnu, aby bylo dosaženo cílů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

Pozměňovací návrh  23

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(15) Za účelem stanovení cílů čistého pohlcení skleníkových plynů pro členské státy na období 2026–2030 by Komise měla provést komplexní přezkum s cílem ověřit údaje z inventury skleníkových plynů za roky 2021, 2022 a 2023. Za tímto účelem by měl být v roce 2025 proveden další komplexní přezkum nad rámec komplexních přezkumů, které má Komise provést v letech 2027 a 2032 v souladu s článkem 38 nařízení (EU) 2018/1999.	(15) Za účelem stanovení lineární trajektorie čistého pohlcení skleníkových plynů pro členské státy na období 2026–2030 by Komise měla provést komplexní přezkum s cílem ověřit údaje z inventury skleníkových plynů za roky 2021, 2022 a 2023. V letech 2025, 2027 a 2032 by měl být proveden komplexní přezkum s cílem přezkoumat cíl stanovený pro rok 2030, cíl klimatické neutrality v roce 2035 a celkovou trajektorii k plnění závazku Pařížské dohody do roku 2050 a přizpůsobit jej a zajistit, aby neměl negativní dopad na zabezpečení dodávek, potravinové zabezpečení, bioekonomiku, biologickou rozmanitost, ani nevedl k efektu vysídlení.

Pozměňovací návrh  24

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(16) Vzhledem ke změně cílů založených na vykazování je třeba emise skleníkových plynů a jejich pohlcování odhadnout s vyšší mírou přesnosti. Kromě toho sdělení Komise o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 203038, sdělení o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivý, zdravý a k životnímu prostředí šetrný potravinový systém39, Lesní strategie EU40 , revidovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/200141 a sdělení Komise nazvané Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu42 budou vyžadovat lepší monitorování půdy, jež pomůže chránit a zvyšovat odolnost přírodních způsobů pohlcování uhlíku v celé Unii. Monitorování a vykazování emisí a pohlcení je třeba modernizovat pomocí pokročilých technologií dostupných v rámci programů Unie, jako je program Copernicus, a dalších digitálních údajů shromážděných v rámci společné zemědělské politiky, přičemž dojde k souběžné ekologické a digitální transformaci.	(16) Vzhledem ke změně cílů založených na vykazování je třeba emise skleníkových plynů a jejich pohlcování odhadnout s vyšší mírou přesnosti. Kromě toho aktualizovaná strategie EU pro biohospodářství, sdělení Komise o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 203038, sdělení o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivý, zdravý a k životnímu prostředí šetrný potravinový systém39, Lesní strategie EU40, revidovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/200141 a sdělení Komise nazvané Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu42 budou vyžadovat lepší monitorování půdy, jež pomůže chránit a zvyšovat odolnost přírodních způsobů pohlcování uhlíku v celé Unii. Monitorování a vykazování emisí a pohlcení je třeba modernizovat pomocí pokročilých technologií dostupných v rámci programů Unie, jako je program Copernicus, a dalších digitálních údajů shromážděných v rámci společné zemědělské politiky, přičemž dojde k souběžné ekologické a digitální transformaci.
_________________	_________________
38 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“, (COM(2020) 380 final).	38 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“, (COM(2020) 380 final).
39 COM/2020/381 final.	39 COM/2020/381 final.
40 […]	40 […]
41 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).	41 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).
42 COM/2021/82 final.	42 COM/2021/82 final.

Pozměňovací návrh  25

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(17a) Při provádění tohoto nařízení by měl být zohledněn článek 349 SFEU, který uznává zvláštní zranitelnost nejvzdálenějších regionů vyplývající z jejich odlehlosti od pevninských území, ostrovní povahy, malé rozlohy, obtížné topografie a klimatu a hospodářské závislosti na několika málo produktech, což je kombinace, která výrazně omezuje jejich rozvoj a v mnoha oblastech vytváří značné dodatečné náklady, zejména na dopravu. Této obtížné situaci je třeba přizpůsobit úsilí vyvíjené a cíle stanovené v oblasti snižování emisí skleníkových plynů na úrovni Unie, přičemž je třeba vyvážit environmentální cíle s vysokými sociálními náklady pro tyto regiony.

Pozměňovací návrh  26

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 1 –  odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
d) cílů členských států pro čisté pohlcení skleníkových plynů v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví na období 2026–2030;	d) lineárních trajektorií členských států pro čisté pohlcení skleníkových plynů v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví na období 2026–2030;

Pozměňovací návrh  27

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 2 – odst. 2 – písm. g a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ga) výrobky pro ukládání uhlíku;

Pozměňovací návrh  28

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 2 – odst. 3 – pododstavec 1 – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Toto nařízení se vztahuje také na emise a pohlcování skleníkových plynů uvedených v oddílu A přílohy I, vykázané podle čl. 26 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1999, k nimž dojde na území členských států od roku 2031 v kterékoli z kategorií započítávání využití půdy uvedených v odst. 2 písm. a) až j) a/nebo v kterémkoli z níže uvedených odvětví:	3. Toto nařízení se s výhradou požadavků uvedených v druhém pododstavci vztahuje také na emise a pohlcování skleníkových plynů uvedených v oddílu A přílohy I, vykázané podle čl. 26 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1999, k nimž dojde na území členských států od roku 2031 v kterékoli z kategorií započítávání využití půdy uvedených v odst. 2 písm. a) až j) a/nebo v kterémkoli z níže uvedených odvětví:

Pozměňovací návrh  29

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 2 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. j

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
j) „ostatní“.	vypouští se

Pozměňovací návrh  30

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 2 – odst. 3 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Komise do roku 2025:
	a)  posoudí rozsah emisí methanu ze zemědělství a zveřejní, jaké postupy lze použít ke snížení těchto emisí;
	b)  posoudí rozdíl mezi zdroji a cykly biogenních a fosilních emisí methanu;
	c)  v souladu s Pařížskou dohodou navrhne model výpočtu methanu založený na čistém dopadu na globální oteplování, nikoli na vstupních emisních hodnotách, které nezohledňují ochlazující účinek cyklického snižování emisí methanu;
	d)  prozkoumá možnost vytvoření indexu účinnosti methanu, který by srovnával kilogramy methanu vyprodukovaného na jednotku výstupu u různých zemědělských produktů;
	e)  provede posouzení dopadů v oblasti působnosti stanovené v čl. 2 odst. 3 tohoto nařízení s ohledem k cílům článku 39 SFEU, bioekonomice Unie a nahrazení fosilních paliv, včetně posouzení na úrovni členských států až po úroveň zemědělských podniků, s cílem určit důsledky správních požadavků, nákladů na vynaložené úsilí a pravděpodobné účinky na příjmy z pobídek a navrhnout konkrétní ustanovení a cíle, které mají být přijaty, a vhodnou správu.
	Členské státy zajistí spravedlivé rozdělení mezi odvětvími prostřednictvím vhodných politických opatření. Komise stanoví spravedlivé a proveditelné rozdělení mezi členské státy a provede analýzu vnitrostátních opatření členských států, přičemž zajistí, aby nedošlo k negativnímu dopadu na bezpečnost dodávek energie, potravinové zabezpečení, biologickou rozmanitost biohospodářství nebo k vytvoření efektu vysídlení.

Pozměňovací návrh  31

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Cíl Unie pro čisté pohlcení skleníkových plynů do roku 2030 činí 310 milionů tun ekvivalentu CO2 jako součet cílů členských států stanovených v souladu s odstavcem 3 tohoto článku a vychází z průměru údajů z inventur skleníkových plynů za roky 2016, 2017 a 2018.	Cíl Unie pro čisté pohlcení skleníkových plynů do roku 2030 činí 310 milionů tun ekvivalentu CO2 jako součet cílů členských států stanovených v souladu s odstavcem 3 tohoto článku a vychází z průměru údajů z inventur skleníkových plynů za roky 2016, 2017 a 2018 a je přezkoumán v souladu s čl. 4 odst. 4a.

Pozměňovací návrh  32

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Toto nařízení stanoví cíle pro propad pro odvětví LULUCF, včetně přesných pravidel a kritérií pro započítávání emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení v souladu s pokyny IPCC.

Pozměňovací návrh  33

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Každý členský stát zajistí, aby s ohledem na možnosti flexibility stanovené v článcích 12, 13 a 13b roční součet jeho emisí skleníkových plynů a pohlcení na jeho území a ve všech kategoriích vykazování využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a) až j) nepřekročil v žádném roce období 2026–2030 limit stanovený lineární trajektorií a skončil v roce 2030 na cílové hodnotě stanovené pro daný členský stát v příloze IIa. Lineární trajektorie členského státu začíná v roce 2022.	Každý členský stát zajistí, aby s ohledem na možnosti flexibility stanovené v článcích 12, 13 a 13b součet jeho emisí skleníkových plynů a pohlcení, který se získá na základě již existujících metod započítávání, na jeho území a ve všech kategoriích vykazování využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a) až j) nepřekročil v období 2026–2030 limit stanovený lineární trajektorií a skončil v roce 2030 na cílové hodnotě stanovené pro daný členský stát v příloze IIa. Lineární trajektorie členského státu začíná v roce 2022.

Pozměňovací návrh  34

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 4 – odst. 3 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví roční cíle založené na lineární trajektorii pro čistá pohlcení skleníkových plynů pro každý členský stát, a to pro každý rok v období 2026–2029, vyjádřené v tunách ekvivalentu CO2. Tyto vnitrostátní trajektorie vycházejí z průměrných údajů z inventur skleníkových plynů za roky 2021, 2022 a 2023 vykázaných jednotlivými členskými státy. U hodnoty čistých pohlcení ve výši 310 milionů tun ekvivalentu CO2 jako součtu cílů pro členské státy stanovených v příloze IIa může být provedena technická oprava v důsledku změny metodiky provedené členskými státy. Metoda stanovení technické opravy, která má být přidána k cílům členských států, bude uvedena v těchto prováděcích aktech. Pro účely těchto prováděcích aktů provede Komise komplexní přezkum posledních údajů z národních inventur za roky 2021, 2022 a 2023, jež členské státy předložily podle čl. 26 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1999.	Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví lineární trajektorii pro čistá pohlcení skleníkových plynů pro každý členský stát, a to v období 2026–2029, vyjádřené v tunách ekvivalentu CO2. Tyto vnitrostátní trajektorie vycházejí z průměrných údajů z inventur skleníkových plynů za roky 2021, 2022 a 2023 vykázaných jednotlivými členskými státy. U hodnoty čistých pohlcení ve výši 310 milionů tun ekvivalentu CO2 jako součtu cílů pro členské státy stanovených v příloze IIa může být provedena technická oprava v důsledku změny metodiky provedené členskými státy. Metoda stanovení technické opravy, která má být přidána k cílům členských států, bude uvedena v těchto prováděcích aktech. Pro účely těchto prováděcích aktů provede Komise komplexní přezkum posledních údajů z národních inventur za roky 2021, 2022 a 2023, jež členské státy předložily podle čl. 26 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1999.

Pozměňovací návrh  35

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 4 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3a. Příslušné orgány Unie a členské státy přijmou nezbytná opatření na úrovni Unie, respektive na vnitrostátní úrovni, aby od roku 2031 pokračovaly ve zvyšování čistého pohlcování skleníkových plynů v odvětví LULUCF, a přispěly tak k plnění čl. 5 odst. 1 Pařížské dohody a zajistily udržitelný a předvídatelný dlouhodobý příspěvek přírodních propadů k cíli klimatické neutrality Unie nejpozději do roku 2050, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2021/1119.
	Do 1. ledna 2025 Komise s ohledem na doporučení Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu a rozpočet Unie na emise skleníkových plynů stanovený v nařízení (EU) 2021/1119 a na základě integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených členskými státy do 30. června 2024 podle čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1999 předloží návrh na změnu tohoto nařízení s cílem stanovit cíle Unie a členských států pro čisté pohlcování skleníkových plynů v oblasti využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví alespoň pro roky 2035, 2040, 2045 a 2050.

Pozměňovací návrh  36

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 4 – odst. 4 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Cílem je dosáhnout v celé Unii do roku 2035 nulových čistých emisí skleníkových plynů v odvětvích uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. a) až j) a v následujících letech dosáhnout v celé Unii záporných emisí. Unie a členské státy přijmou nezbytná opatření umožňující společné dosažení cíle pro rok 2035.	Cílem je dosáhnout v celé Unii do roku 2035 nulových čistých emisí skleníkových plynů v odvětvích uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. a) až i). Unie a členské státy přijmou nezbytná spravedlivá a přiměřená opatření umožňující společné dosažení cíle nulových čistých emisí pro rok 2035 a zároveň zajistí, aby bylo dosaženo cílů stanovených v článku 39 SFEU, přičemž upřednostní nahrazování fosilních paliv a dosažení rovnováhy mezi snižováním a pohlcováním emisí.

Pozměňovací návrh  37

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 4 – odst. 4 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Komise do 31. prosince 2025 na základě integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených každým členským státem podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1999 do 30. června 2024 předloží návrhy na příspěvek každého členského státu k čistému snížení emisí.	Komise do 31. prosince 2025 na základě integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených každým členským státem podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1999 do 30. června 2024:

Pozměňovací návrh  38

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 4 – odst. 4 – pododstavec 2 – písm. a až e  (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	a) provede posouzení dopadů cíle nulových čistých emisí skleníkových plynů pro rok 2035 s ohledem na cíle stanovené v článku 39 SFEU, bioekonomiku Unie a nahrazování fosilních paliv;
	b) na základě posouzení dopadů uvedeného v písmenu a) tohoto pododstavce předloží návrhy na příspěvek každého členského státu ke snížení čistých emisí a navrhne politická opatření, která rovnoměrně motivují k vyrovnanému pohlcování a snižování emisí s cílem zajistit, aby k tomu přispěla všechna odvětví uvedená v čl. 2 odst. 3 písm. a) až i), aby bylo dosaženo společného cíle nulových čistých emisí do roku 2035;
	c)  v zájmu zajištění spravedlivého, proveditelného a přiměřeného rozdělení mezi členské státy Komise na základě svého posouzení dopadů posoudí, zda je možné zavést flexibilitu umožňující převod povolenek mezi členskými státy s přihlédnutím k vnitrostátním zvláštnostem zemědělské produkce a lesnictví;
	d)  zavede spravedlivý, tržní a dobrovolný kompenzační mechanismus pro systém obchodování s uhlíkovými certifikáty, který podporuje kvalitní uhlíkové certifikáty, jež mohou zajistit splnění kritérií adicionality, trvalosti, vyloučení dvojího započítávání a autenticity, aby se motivovalo k využívání lepších postupů hospodaření s půdou, což povede k lepšímu zachycování uhlíku;
	e)  sleduje změny ve využívání půdy a veškerou sníženou kapacitu pro pohlcování uhlíku vyplývající zejména z rozšiřování městských oblastí a využívání půdy pro dopravní zařízení a jinou infrastrukturu, která nesouvisí s odvětvími uvedenými v čl. 2 odst. 3, a zajistí, aby byly výpočty důsledků takové změny ve využívání půdy odděleny od výpočtů pro tato odvětví uvedená v čl. 2 odst. 3.

Pozměňovací návrh  39

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 4 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	4a. Cíle stanovené v čl. 4 odst. 3 a 4 podléhají přezkumu v letech 2025, 2027 a 2032 a budou upraveny v případě, že se zjistí negativní dopady na cíle článku 39 SFEU, bioekonomiku nebo nahrazování fosilních paliv.

Pozměňovací návrh  40

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 4 – odst. 4 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	4b. Členské státy zajistí, aby absorpce CO2 z atmosféry optimálně cílila na to, aby se lesní porosty udržely ve fázi, kdy rychle rostou, a to prostřednictvím obhospodařování šetrného ke klimatu a udržitelného obhospodařování, neboť to spolu s opatřeními zvyšujícími růst aktivně přispívá k absorpci uhlíku.

Pozměňovací návrh  41

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. b

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 9 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Komise přijme v souladu s článkem 16 akty v přenesené pravomoci za účelem změny odstavce 1 tohoto článku a přílohy V doplněním nových kategorií výrobků pro ukládání uhlíku, včetně výrobků z vytěženého dřeva, které pohlcují uhlík, a to na základě pokynů IPCC, tak jak byly přijaty konferencí smluvních stran UNFCCC nebo konferencí smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody, a při zajištění ekologické vyváženosti.	2. Komise přijme do ... [tři měsíce od vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] v souladu s článkem 16 akty v přenesené pravomoci za účelem změny odstavce 1 tohoto článku a přílohy V doplněním nové kategorie výrobků pro ukládání uhlíku, včetně relevantních produktů z biologického materiálu, které mají vědecky prokazatelnou, skutečnou a ověřitelnou schopnost pohlcovat uhlík a pro něž lze použít přesné metody výpočtu, aby se zajistila důvěryhodnost a předcházelo podvodům, a tím, že zavede komplexní posouzení životního cyklu těchto produktů, včetně posouzení možnosti vedlejších toků a zbytků, a začlení technologie bioenergetického zachycování, ukládání a používání uhlíku ve výrobcích pro ukládání uhlíku na základě vědeckých důkazů a pokynů IPCC, tak jak byly přijaty konferencí smluvních stran UNFCCC nebo konferencí smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody, a při zajištění ekologické vyváženosti.

Pozměňovací návrh  42

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. b

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 9 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. Komise dále na základě vědeckých důkazů vypočítá substituční účinek výrobků pro ukládání uhlíku. Zohlední i pokyny IPCC, jsou-li k dispozici.

Pozměňovací návrh  43

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. a

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 12 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) odstavec 3 se zrušuje;	a) odstavec 3 se nahrazuje tímto:
	„3. Pokud celková pohlcení v některém členském státě překračují celkové emise v období 2021–2025 po odečtení případného množství zohledněného podle článku 7 nařízení (EU) 2018/842 nebo převedeného na jiný členský stát podle odstavce 2 tohoto článku, může tento členský stát započítat zbývající množství pohlcení do období 2026–2030.“;

Odůvodnění

Členské státy by měly mít možnost využít flexibilit, jako jsou roční výkyvy způsobené přírodními změnami a změnami v poptávce v hospodářství a společnosti. Proto je důležité, aby odstavec 3 zůstal v podobě uvedené v platných právních předpisech.

Pozměňovací návrh  44

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 11

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 13 – odst. 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Členské státy předloží Komisi důkazy o dopadu přírodních škodlivých činitelů vypočteném podle přílohy VI, aby byly způsobilé pro kompenzace zbývajících propadů započítaných jako emise oproti referenční úrovni pro lesy, a to až do plné výše kompenzace nevyužité jinými členskými státy stanovené v příloze VII pro období 2021–2025. V případě, že žádost o kompenzaci přesáhne výši nevyužité dostupné kompenzace, rozdělí se kompenzace poměrným dílem mezi dotčené členské státy.	4. Členské státy předloží Komisi důkazy o dopadu přírodních škodlivých činitelů, extrémního počasí a klimatických dopadů, které mohou bránit zvyšování přírodních propadů, vypočteném podle přílohy VI, aby byly způsobilé pro kompenzace zbývajících propadů započítaných jako emise oproti referenční úrovni pro lesy, a to až do plné výše kompenzace nevyužité jinými členskými státy stanovené v příloze VII pro období 2021–2025. V případě, že žádost o kompenzaci přesáhne výši nevyužité dostupné kompenzace, rozdělí se kompenzace poměrným dílem mezi dotčené členské státy.

Pozměňovací návrh  45

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 13a – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) emise způsobené historickou změnou z lesní půdy na jakoukoli jinou kategorii využití půdy, k níž došlo nejpozději 31. prosince 2017;	b) emise způsobené historickou změnou z lesní půdy nebo mokřadů na jakoukoli jinou kategorii využití půdy, k níž došlo nejpozději 31. prosince 2017;

Odůvodnění

Řada členských států má vysoký podíl rašelinišť, která by měla být do nařízení zahrnuta kvůli jejich historickému původu, který má za následek čisté emise.

Pozměňovací návrh  46

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 14

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 13c – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Pokud přezkoumané emise skleníkových plynů a pohlcení členského státu v roce 2032 překročí roční cíle daného členského státu pro kterýkoli konkrétní rok období 2026–2030, s přihlédnutím k flexibilitě uplatněné podle článků 12 a 13b, použije se toto opatření:	Pokud přezkoumané emise skleníkových plynů a pohlcení členského státu v roce 2032 překročí cíl daného členského státu pro rok 2030, s přihlédnutím k flexibilitě uplatněné podle článků 12 a 13b, použije se toto opatření:

Pozměňovací návrh  47

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 14

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 13c – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
K množství emisí skleníkových plynů vykázaných členským státem na následující rok se připočte množství odpovídající množství nadměrných čistých emisí skleníkových plynů v tunách ekvivalentu CO2 vynásobené koeficientem 1,08 v souladu s opatřeními přijatými podle článku 15.	K množství emisí skleníkových plynů vykázaných členským státem na následující rok se připočte množství odpovídající množství nadměrných čistých emisí skleníkových plynů v tunách ekvivalentu CO2 vynásobené koeficientem 1,03 v souladu s opatřeními přijatými podle článku 15.

Pozměňovací návrh  48

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 15

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 14 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. a

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) politik a opatření týkajících se kompromisů;	a) politik a opatření týkajících se možných kompromisů s cíli článku 39 SFEU, bioekonomikou Unie nebo nahrazováním fosilních paliv;

Pozměňovací návrh  49

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 15

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 14 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ca) synergií mezi zmírňováním změny klimatu a rozvojem biohospodářství, včetně odhadů úspor skleníkových plynů, které vyplývají z dopadu nahrazení materiálů s vysokými emisemi uhlíku a fosilních paliv biologickými materiály.

Pozměňovací návrh  50

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 18

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 17 – odst. 2 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě nejpozději do šesti měsíců po […] globálním hodnocení dohodnutém podle článku 14 Pařížské dohody zprávu o fungování tohoto nařízení, zahrnující v příslušných případech posouzení dopadů flexibilit uvedených v článku 11, jakož i o příspěvku tohoto nařízení k cíli Unie v oblasti celkového snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a o jeho příspěvku k cílům Pařížské dohody, zejména pokud jde o potřebu dalších politik a opatření Unie s ohledem na nezbytné posílení snižování emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení v Unii.	Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě nejpozději do šesti měsíců po […] globálním hodnocení dohodnutém podle článku 14 Pařížské dohody zprávu o fungování tohoto nařízení, zahrnující v příslušných případech posouzení dopadů flexibilit uvedených v článku 11, jakož i o příspěvku tohoto nařízení k cíli Unie v oblasti celkového snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a o jeho příspěvku k cílům Pařížské dohody, zejména pokud jde o potřebu dalších politik a opatření Unie, přičemž zohlední zejména jakékoli budoucí zlepšení systému sledování, shromažďování údajů a podávání zpráv, s ohledem na nezbytné posílení snižování emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení v Unii. Zpráva zohlední nejlepší dostupné a nejnovější vědecké poznatky, včetně nejnovějších zpráv IPCC, IPBES a Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu uvedeného v článku 3 nařízení (EU) 2021/1119. V letech 2025, 2027 a 2032 navíc Komise v souladu s čl. 4 odst. 4a tohoto nařízení přezkoumá pokrok při plnění cíle stanoveného v čl. 4 odst. 3 a 4 tohoto nařízení.
	Považuje-li to za vhodné, předloží Komise v návaznosti na zprávu, přezkumy a posouzení dopadů provedené podle čl. 4 odst. 4a legislativní návrh. Tento návrh zavede systém řízení, jehož cílem bude dosáhnout cíle klimatické neutrality do roku 2035 stanoveného v čl. 4 odst. 4, s ohledem na nezbytné posílení snižování a pohlcování emisí skleníkových plynů v Unii.

Pozměňovací návrh  51

 

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 2

Nařízení (EU) 2018/1999

Čl. 4 –písm. a – bod 1 – bod i i

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
„závazky a vnitrostátní cíle členského státu týkající se čistých pohlcení skleníkových plynů podle čl. 4 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2018/841 a příspěvky členského státu k dosažení cíle Unie dosáhnout do roku 2035 nulových čistých emisí skleníkových plynů a poté dosáhnout záporných emisí podle čl. 4 odst. 4 uvedeného nařízení;	„závazky a vnitrostátní cíle členského státu týkající se čistých pohlcení skleníkových plynů podle čl. 4 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2018/841 a příspěvky členského státu k dosažení cíle Unie dosáhnout do roku 2035 nulových čistých emisí skleníkových plynů a sledovat celkovou trajektorii závazku do roku 2050, který byl přijat v rámci Pařížské dohody, podle čl. 4 odst. 4 uvedeného nařízení;

Pozměňovací návrh  52

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 2 a (nový)

Nařízení (EU) 2018/1999

Čl. 16 – odst. 1

Platné znění	Pozměňovací návrh
	2a) V článku 16 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
Vzhledem k vysokému potenciálu globálního oteplování a poměrně krátké životnosti metanu v atmosféře analyzuje Komise důsledky pro provádění politik a opatření ke snížení krátkodobého a střednědobého dopadu emisí metanu na emise skleníkových plynů v Unii. S případným přihlédnutím k cílům oběhového hospodářství Komise zváží koncepční možnosti, jak rychle řešit problém emisí metanu, a předloží strategický plán Unie pro metan jako nedílnou součást její dlouhodobé strategie uvedené ve článku 15.	„Vzhledem k vysokému potenciálu globálního oteplování a poměrně krátké životnosti metanu v atmosféře analyzuje Komise důsledky pro provádění politik a opatření ke snížení krátkodobého a střednědobého dopadu emisí metanu na emise skleníkových plynů v Unii. S případným přihlédnutím k cílům oběhového hospodářství Komise zváží koncepční možnosti, jak rychle řešit problém emisí metanu, a předloží strategický plán Unie pro metan jako nedílnou součást její dlouhodobé strategie uvedené ve článku 15. Komise provede přezkum stávajícího systému započítávání methanu s cílem posoudit rozdíl mezi zdroji a cykly emisí biogenního a fosilního methanu a přesně zohlednit jejich potenciál globálního oteplování, přičemž vezme v úvahu emise během životního cyklu a účinky propadů.“;

 (32018R1999)

Pozměňovací návrh  53

 

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 3 – písm. a

Nařízení (EU) 2018/1999

Čl. 38 – odst. 1 a

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
„V roce 2025 provede Komise komplexní přezkum údajů z národních inventur předložených členskými státy podle čl. 26 odst. 4 tohoto nařízení s cílem určit roční cíle pro snížení čistých emisí skleníkových plynů členských států podle čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2018/841 a určit roční emisní příděly členských států podle čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2018/842.	„V roce 2025 provede Komise komplexní přezkum údajů z národních inventur předložených členskými státy podle čl. 26 odst. 4 tohoto nařízení s cílem posoudit cíl stanovený v čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2018/842 v souladu s čl. 4 odst. 4a uvedeného nařízení a určit cíle pro snížení čistých emisí skleníkových plynů členských států podle čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2018/841 a určit emisní příděly členských států podle čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2018/842.

Pozměňovací návrh  54

 

Návrh nařízení

Příloha III – odst. 1

Nařízení (EU) 2018/1999

Příloha V – část 3 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
„Zeměpisně přesné údaje o změnách ve využívání půdy v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006. Inventura skleníkových plynů funguje na základě elektronických databází a geografických informačních systémů a zahrnuje:	„Zeměpisně přesné údaje o změnách ve využívání půdy v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006. Členské státy se vybízejí k tomu, aby dále rozvíjely inventuru skleníkových plynů, tak aby fungovala na základě elektronických databází a geografických informačních systémů a zahrnovala:

Pozměňovací návrh  55

 

Návrh nařízení

Příloha III – odst. 1

Nařízení (EU) 2018/1999

Příloha V – část 3 – odst. 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Od roku 2026 budou členské státy používat metodiku úrovně přesnosti 3 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 v případě všech odhadů emisí a pohlcení pro zásobníky uhlíku, které spadají do oblastí s jednotkami využívání půdy s velkou zásobou uhlíku podle písmene c) výše, plochy jednotek využití půdy, které jsou chráněny nebo jsou obnovovány, uvedené výše v písmenech d) a e) a plochy jednotek využívání půdy s velkými budoucími klimatickými riziky uvedenými výše v písmenu f).“.	Členské státy usilují o to, aby od roku 2026 používaly metodiku úrovně přesnosti 3 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 v případě všech odhadů emisí a pohlcení pro zásobníky uhlíku, které spadají do oblastí s jednotkami využívání půdy s velkou zásobou uhlíku podle písmene c) výše, plochy jednotek využití půdy, které jsou chráněny nebo jsou obnovovány, uvedené výše v písmenech d) a e) a plochy jednotek využívání půdy s velkými budoucími klimatickými riziky uvedenými výše v písmenu f).“.
	Komise zajistí shromažďování a analýzy geoprostorových dat GIS na úrovni Unie ve spolupráci s Evropskou agenturou pro životní prostředí, Evropským vědeckým poradním výborem pro změnu klimatu, Společným výzkumným střediskem Komise a dalšími subjekty, jakož i s Evropským programem monitorování Země Copernicus, a za použití údajů od těchto subjektů a poskytne členským státům pomoc při uplatňování metodiky úrovně přesnosti 3, aby se zajistila konzistentnost a transparentnost údajů získaných od roku 2026.

 

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název	Změna nařízení (EU) 2018/841, pokud jde o oblast působnosti, zjednodušení pravidel souladu, stanovení cílů členských států pro rok 2030 a závazek ke společnému dosažení klimatické neutrality v odvětví využívání půdy, lesnictví a zemědělství do roku 2035, a nařízení (EU) 2018/1999, pokud jde o zlepšení monitorování, vykazování, sledování pokroku a přezkum
Referenční údaje	COM(2021)0554 – C9-0320/2021 – 2021/0201(COD)
Příslušný výbor  Datum oznámení na zasedání	ENVI 13.9.2021
Výbor, který vypracoval stanovisko  Datum oznámení na zasedání	AGRI 13.9.2021
Přidružené výbory - datum oznámení na zasedání	11.11.2021
Zpravodaj(ka)  Datum jmenování	Norbert Lins 27.9.2021
Projednání ve výboru	25.1.2022
Datum přijetí	31.3.2022
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	32 9 5
Členové přítomní při konečném hlasování	Mazaly Aguilar, Clara Aguilera, Atidzhe Alieva-Veli, Álvaro Amaro, Attila Ara-Kovács, Carmen Avram, Adrian-Dragoş Benea, Benoît Biteau, Mara Bizzotto, Daniel Buda, Isabel Carvalhais, Asger Christensen, Angelo Ciocca, Dacian Cioloş, Ivan David, Paolo De Castro, Jérémy Decerle, Salvatore De Meo, Herbert Dorfmann, Luke Ming Flanagan, Dino Giarrusso, Martin Häusling, Martin Hlaváček, Elsi Katainen, Camilla Laureti, Gilles Lebreton, Julie Lechanteux, Norbert Lins, Chris MacManus, Colm Markey, Marlene Mortler, Ulrike Müller, Bronis Ropė, Bert-Jan Ruissen, Anne Sander, Petri Sarvamaa, Simone Schmiedtbauer, Annie Schreijer-Pierik, Marc Tarabella, Veronika Vrecionová, Sarah Wiener
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Anna Deparnay-Grunenberg, Anja Hazekamp, Tonino Picula, Michaela Šojdrová, Tom Vandenkendelaere

 

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

32	+
ECR	Mazaly Aguilar, Bert-Jan Ruissen, Veronika Vrecionová
NI	Dino Giarrusso
PPE	Álvaro Amaro, Daniel Buda, Salvatore De Meo, Herbert Dorfmann, Norbert Lins, Colm Markey, Marlene Mortler, Anne Sander, Petri Sarvamaa, Simone Schmiedtbauer, Annie Schreijer-Pierik, Michaela Šojdrová, Tom Vandenkendelaere
Renew	Atidzhe Alieva-Veli, Asger Christensen, Dacian Cioloş, Jérémy Decerle, Martin Hlaváček, Elsi Katainen, Ulrike Müller
S&D	Clara Aguilera, Carmen Avram, Adrian-Dragoş Benea, Isabel Carvalhais, Paolo De Castro, Camilla Laureti, Tonino Picula, Marc Tarabella

 

9	-
ID	Ivan David
The Left	Luke Ming Flanagan, Anja Hazekamp, Chris MacManus
Verts/ALE	Benoît Biteau, Anna Deparnay-Grunenberg, Martin Häusling, Bronis Ropė, Sarah Wiener

 

5	0
ID	Mara Bizzotto, Angelo Ciocca, Gilles Lebreton, Julie Lechanteux
S&D	Attila Ara-Kovács

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO DOPRAVU A CESTOVNÍ RUCH (7.4.2022)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2018/841, pokud jde o oblast působnosti, zjednodušení pravidel souladu, stanovení cílů členských států pro rok 2030 a závazek ke společnému dosažení klimatické neutrality v odvětví využívání půdy, lesnictví a zemědělství do roku 2035, a nařízení (EU) 2018/1999, pokud jde o zlepšení monitorování, vykazování, sledování pokroku a přezkum

(COM(2021) 0554 – C9‑0320/2021 – 2021/0201(COD))

Zpravodaj: Andris Ameriks

 

 

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Celkovým záměrem tohoto návrhu Komise je změnit nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví („nařízení o LULUCF“) tak, aby poskytovalo členským státům silnější pobídky ke zvýšení a posílení přirozených propadů uhlíku, jak je stanoveno v evropském právním rámci pro klima.Původní regulační rámec pro odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví byl stanoven v nařízení (EU) 2018/841 a vztahuje se na emise a pohlcování CO2 a emise skleníkových plynů CH4 a N2O v důsledku obhospodařování půdy, lesů a biomasy v období 2021–2030. Přispívá k předchozímu cíli Unie snížit do roku 2030 emise o nejméně 40 % oproti roku 1990 tím, že zajišťuje, aby souhrn celkových emisí nepřekročil součet celkových pohlcených plynů v rámci odvětví po uplatnění pravidel započítávání a flexibility v odvětví „sdílení úsilí“ (nařízení o sdílení úsilí (EU) 2018/842). Podle stávajících pravidel LULUCF je minimální množství pohlcení, které by mělo odvětví LULUCF zajistit na úrovni EU v roce 2030, přibližně −225 milionů tun ekvivalentu CO2.

Evropský právní rámec pro klima přijatý v roce 2020 stanovil nový, ambicióznější cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 % oproti úrovni z roku 1990, přičemž předchozí cíl EU byl 40 %, a zakotvil v právním rámci cíl Unie stát se nejpozději do roku 2050 klimaticky neutrální. Tento návrh je součástí balíčku k dosažení 55% snížení emisí (Fit for 55) a jeho cílem je přizpůsobit nařízení o LULUCF tak, aby bylo možné dosáhnout nového cíle pro rok 2030. V tomto ohledu návrh stanoví celkový cíl Unie pro čisté pohlcení skleníkových plynů v odvětví LULUCF na −310 milionů tun ekvivalentu CO2 v roce 2030, čímž se cíl pro odstraňování zvýší o 15 % oproti cíli stanovenému v předchozím nařízení (EU) 2018/841. Cílem návrhu je rovněž zjednodušit pravidla pro účtování, zvýšit jejich transparentnost a dosáhnout toho, aby bylo odvětví půdy klimaticky neutrální do roku 2035 (spojením odvětví LULUCF a zemědělského odvětví bez emisí CO2).

Zpravodaj vítá revidovaný rámec, který zajišťuje regulační stabilitu a zároveň určuje cestu ke klimaticky neutrálnímu odvětví půdy. Zpravodaj se zaměřil na ty aspekty návrhu Komise, které spadají do činnosti a působnosti Výboru pro dopravu.

Očekává se, že všechna odvětví hospodářství budou přispívat k dosažení cíle klimatické neutrality Unie nejpozději do roku 2050, včetně odvětví dopravy, které by mělo do roku 2050 snížit své emise alespoň o 90 %. Zvýšené úsilí Unie o přechod na udržitelný a inteligentní dopravní systém má potenciál snížit emise skleníkových plynů i znečištění ovzduší, vody a půdy. Součástí tohoto úsilí by mělo být postupné vyřazení fosilních paliv a jejich nahrazení udržitelnými obnovitelnými palivy vyráběnými v odvětvích biohospodářství Unie.

Kromě toho je nezbytné, aby členské státy plně zvážily možné dopady dopravní infrastruktury na využívání půdy a zajistily, aby plánování, povolování a zavádění dopravní infrastruktury probíhalo v souladu s požadovanými emisemi skleníkových plynů. 

Zpravodaj vítá nové povinnosti členských států v oblasti monitorování a podávání zpráv, které zahrnují využívání digitálních technologií pro monitorování půdy, jako je například program Copernicus, což povede k tomu, že se opatření v oblasti zmírňování změny klimatu zaměří na oblasti s nejvyšším potenciálem pro snížení emisí, a zároveň tak budou zavedeny rovné podmínky pro všechny členské státy, pokud jde o srovnatelný a standardizovaný přístup.

Zpravodaj rovněž uznává význam mechanismů flexibility stanovených v článcích 12 a 13, které členským státům usnadní plnění zvýšených ambicí po roce 2025. Vítaný je zejména nově navržený mechanismus kompenzací pro členské státy postižené přírodními pohromami.

Zpravodaj je však v zásadě přesvědčen, že všechny členské státy by měly neustále zvyšovat své úsilí a do roku 2035 na svém území dosáhnout klimatické neutrality v odvětví půdy. Je to záležitost spravedlnosti a rovnosti v potřebném úsilí a současně příležitost k zajištění rovných podmínek pro všechny členské státy. 

 

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh  1

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(1) Pařížská dohoda přijatá v prosinci roku 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vstoupila v platnost v listopadu roku 2016 (dále jen „Pařížská dohoda“). Její smluvní strany se dohodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 °C ve srovnání s úrovní před industrializací a že budou usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C oproti období před industrializací.	(1) Pařížská dohoda přijatá v prosinci roku 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vstoupila v platnost v listopadu roku 2016 (dále jen „Pařížská dohoda“). Ve své zvláštní zprávě z roku 2018 o dopadech globálního oteplování o 1,5 °C oproti období před industrializací, ve zvláštních zprávách z roku 2019 o změně klimatu a půdě a o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu a ve zprávě o fyzikálních vědeckých základech z roku 2021, mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) poskytl nejnovější vědecké důkazy o dopadech změny klimatu a zdůraznil potřebu urychleně snížit emise skleníkových plynů ve všech odvětvích hospodářství a napomoci propadům uhlíku s cílem omezit globální oteplování na 1,5 °C. Přijetím Klimatického paktu z Glasgow jeho smluvní strany uznaly, že omezení nárůstu průměrné globální teploty na 1,5 °C oproti období před industrializací by výrazně snížilo rizika a dopady změny klimatu, a zavázaly se, že do konce roku 2022 posílí své cíle pro rok 2030, aby odstranily rozdíly v ambicích.

Pozměňovací návrh  2

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(4) V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/111930 Unie zakotvila v právním řádu cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality svého hospodářství. Uvedené nařízení rovněž stanoví závazný závazek Unie snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů (emise po odečtení pohlcení) nejméně o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Očekává se, že k dosažení tohoto cíle přispějí všechna hospodářská odvětví, včetně odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví. Příspěvek čistého pohlcení k cíli Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 je omezen na 225 milionů tun ekvivalentu CO2. V souvislosti s nařízením (EU) 2021/1119 Komise v příslušném prohlášení znovu potvrdila svůj záměr navrhnout revizi nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84131 v souladu s cílem zvýšit do roku 2030 čisté pohlcení uhlíku na úroveň přesahující 300 milionů tun ekvivalentu CO2 v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví.	(4) V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/111930 Unie zakotvila v právním řádu cíl dosáhnout nejpozději do roku 2050 klimatické neutrality svého hospodářství. Uvedené nařízení rovněž stanoví závazný závazek Unie snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů (emise po odečtení pohlcení) nejméně o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Očekává se, že k dosažení tohoto cíle přispějí všechna hospodářská odvětví, přičemž nejvyšší prioritu má snižování emisí z fosilních paliv. To se tudíž týká i odvětví dopravy, které by mělo do roku 2050 snížit emise alespoň o 90 %, jak je stanoveno ve sdělení Komise nazvaném Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti. V této strategii je stanoven plán pro udržitelnou inteligentní budoucnost evropské dopravy a akční plán směřující k dosažení požadovaného snížení emisí z odvětví dopravy.
__________________	__________________
30 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).	30 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).
31 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1).	31 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1).

Pozměňovací návrh  3

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(4a) Zvýšené úsilí Unie o přechod na udržitelný a inteligentní dopravní systém má potenciál snížit emise skleníkových plynů i znečištění ovzduší, vody a půdy. V rámci tohoto úsilí by měla být fosilní plynná nebo kapalná paliva postupně vyřazována a nahrazována udržitelnými obnovitelnými palivy, včetně pokročilých biopaliv vyráběných v odvětví lesnictví, v souladu s ustanoveními směrnice (EU) 2018/2001.

Pozměňovací návrh  4

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(4b) Výstavba nové dopravní infrastruktury je nezbytná k posílení propojení mezi městskými oblastmi na jedné straně a venkovskými a vzdálenými oblastmi v celé Unii a mezi členskými státy na straně druhé. Taková výstavba však může zároveň přispět k umělému využívání půdy, což zase může snížit schopnost půdy absorbovat skleníkové plyny. Každé takové využívání půdy by mělo být zváženo z hlediska jeho potenciálu pro snížení emisí a jeho dopadu na klima, přičemž je třeba zohlednit potřebu zachovat rovnováhu mezi hospodářským, sociálním a environmentálním rozměrem. Členské státy by měly být vybízeny k zajištění toho, aby plánování, povolování a zavádění dopravní infrastruktury a infrastruktury cestovního ruchu přispívaly k udržitelnému plnění cílů tohoto nařízení, a k zajištění dobré údržby stávající infrastruktury a účinného využívání půdy z hlediska klimatu, zejména v sítích silniční dopravy.

Pozměňovací návrh  5

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 c (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(4c) Více než 75 % emisí skleníkových plynů v Unii souvisí s energií1a, z čehož významná část připadá na různé druhy dopravy. Proto by měla být upřednostňována a podporována všechna opatření ke zvýšení energetické účinnosti, včetně přechodu na veřejnou dopravu, aktivní mobility a elektrifikace dopravy, a ke snížení celkové poptávky po energii, a měla by být řádně začleněna do opatření politiky v oblasti klimatu ve všech odvětvích, včetně dopravy a cestovního ruchu.
	__________________
	1a https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-eurostat-news/-/ddn-20210507-1; https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Energy_statistics_-_an_overview

Pozměňovací návrh  6

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 d (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(4d) Odvětví využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) hraje zásadní roli při dosahování cílů Unie v oblasti klimatu a mělo by přispívat ke zmírňování změny klimatu několika způsoby, zejména snižováním emisí, zachováním a posilováním propadů a zásob uhlíku, nahrazováním fosilních paliv energií z obnovitelných zdrojů a využitím absorpčního potenciálu organických materiálů z udržitelného obhospodařování lesů a jejich potenciálu jako náhrady za fosilní paliva s ohledem na celý životní cyklus těchto materiálů, produkcí surovin počínaje až po fázi jejich zpracování a výroby. Bioekonomika a bioenergie představují nezbytný způsob, jak dosáhnout klimaticky neutrálního a udržitelného hospodářství. V důsledku toho by výroba surovin pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy měla být v souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovenými ve směrnici (EU) 2018/2001.

Pozměňovací návrh  7

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 e (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(4e) Obhospodařování lesů, které je udržitelné, má zásadní význam pro trvalou absorpci skleníkových plynů z atmosféry a navíc umožňuje zajištění obnovitelných a vůči klimatu šetrných materiálů pro výrobky ze dřeva, které mohou ukládat uhlík a nahradit fosilní materiály a paliva. Trojí úloha lesů – jako úložiště uhlíku, zachycování a ukládání uhlíku a jako náhrada materiálu – přispívá ke snížení emisí uhlíku vypouštěných do atmosféry a zároveň zajišťuje, aby lesy nadále rostly a poskytovaly mnoho dalších služeb.

Pozměňovací návrh  8

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 f (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(4f) Příspěvek čistého pohlcení k cíli Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 je omezen na 225 milionů tun ekvivalentu CO2. Při plnění cíle Unie v oblasti klimatu do roku 2030 se příslušné orgány Unie a členské státy zavázaly upřednostňovat rychlé a předvídatelné snížení emisí a zároveň podpořit jejich pohlcování pomocí přirozených propadů. V souvislosti s nařízením (EU) 2021/1119 Komise v příslušném prohlášení znovu potvrdila svůj záměr navrhnout revizi nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 v souladu s cílem zvýšit do roku 2030 čisté pohlcení uhlíku na úroveň přesahující 300 milionů tun ekvivalentu CO2 v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví. Je zásadní, aby nařízení (EU)2018/841 zůstalo rámcem pro započítávání emisí a pohlcení uhlíku v oblasti klimatu v souladu s pokyny IPCC pro podávání zpráv.

Pozměňovací návrh  9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5) S cílem přispět k ambicióznějšímu snížení čistých emisí skleníkových plynů ze 40 % na nejméně 55 % oproti úrovni z roku 1990 by měly být pro každý členský stát stanoveny závazné roční cíle pro čisté pohlcení skleníkových plynů v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví v období 2026–2030 (obdobně ke stanovení ročních emisních přídělů v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84232), což povede k cílové hodnotě čistého pohlcení 310 milionů tun ekvivalentu CO2 v celé Unii v roce 2030. Metodika použitá ke stanovení vnitrostátních cílů na rok 2030 by měla zohlednit průměrné emise skleníkových plynů a jejich pohlcování z let 2016, 2017 a 2018, které vykazují jednotlivé členské státy, a měla by odrážet stávající výsledky, co se týče zmírňování v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví, a podíl každého členského státu na ploše obhospodařované půdy v Unii, a to s přihlédnutím ke schopnosti daného členského státu zlepšit svou výkonnost v odvětví prostřednictvím postupů obhospodařování půdy nebo změn ve využívání půdy, které jsou přínosem pro klima a biologickou rozmanitost.	(5) S cílem přispět k ambicióznějšímu snížení čistých emisí skleníkových plynů ze 40 % na nejméně 55 % oproti úrovni z roku 1990 by měly být pro každý členský stát stanoveny závazné roční cíle pro čisté pohlcení skleníkových plynů v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví v období 2026–2030 (obdobně ke stanovení ročních emisních přídělů v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84232), což povede k cílové hodnotě čistého pohlcení 310 milionů tun ekvivalentu CO2 v celé Unii v roce 2030 a tyto cíle by měly zohledňovat zásady trvale udržitelného obhospodařování lesů, jak je schválily konference Forest Europe a FAO. Metodika použitá ke stanovení vnitrostátních cílů na rok 2030 by měla zohlednit průměrné emise skleníkových plynů a jejich pohlcování z let 2016, 2017 a 2018, které vykazují jednotlivé členské státy, a měla by odrážet stávající výsledky, co se týče zmírňování v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví, a podíl každého členského státu na ploše obhospodařované půdy v Unii, a to s přihlédnutím ke schopnosti daného členského státu zlepšit svou výkonnost v odvětví prostřednictvím postupů obhospodařování půdy nebo změn ve využívání půdy, které jsou přínosem pro klima a biologickou rozmanitost.
__________________	__________________
32 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).	32 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).

Pozměňovací návrh  10

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(6) Závazné roční cíle pro čisté pohlcení skleníkových plynů by měly být stanoveny pro každý členský stát lineární trajektorií. Tato trajektorie by měla začínat v roce 2022 na základě průměrných emisí skleníkových plynů vykázaných daným členským státem v letech 2021, 2022 a 2023 a skončit v roce 2030 na hodnotě cíle stanoveného pro daný členský stát. Pro členské státy, které zdokonalují svou metodiku výpočtu emisí a pohlcení, by měla být zavedena koncepce technické opravy. Cíl tohoto členského státu by měl být doplněn o technickou opravu odpovídající dopadu změny metodiky na cíle a úsilí členského státu o jejich dosažení, aby byla respektována ekologická vyváženost.	(6) Závazné roční cíle pro čisté pohlcení skleníkových plynů by měly být stanoveny pro každý členský stát lineární trajektorií. Tato trajektorie by měla začínat v roce 2022 na základě průměrných emisí skleníkových plynů vykázaných daným členským státem v letech 2021, 2022 a 2023 a skončit v roce 2030 na hodnotě cíle stanoveného pro daný členský stát. Pro členské státy, které zdokonalují svou metodiku výpočtu emisí a pohlcení, by měla být zavedena koncepce technické opravy. Cíl tohoto členského státu by měl být doplněn o technickou opravu odpovídající dopadu změny metodiky, která se používá na cíle a úsilí členského státu o jejich dosažení, aby byla respektována ekologická vyváženost.

Pozměňovací návrh  11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(7a) Komise by měla přezkoumat současný systém vykazování emisí CO2 a emisí skleníkových plynů jiných než CO2 v rámci jednoho systému vykazování před předložením jakéhokoli nového legislativního návrhu v této oblasti. Tento přezkum by měl zohlednit rozdíl mezi plyny s krátkým životním cyklem, jako je metan, a plyny s dlouhým životním cyklem, jako je oxid uhličitý. Přezkum by měl rovněž zohlednit potenciál zachycování biogenního metanu jako zdroje energie pro dopravu.

Pozměňovací návrh  12

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(8) Odvětví půdy se může přibližně do roku 2035 rychle stát klimaticky neutrálním, a to nákladově efektivním způsobem. Následně by mohlo přispět k většímu pohlcování skleníkových plynů než k uvolňování jejich emisí. Společný závazek, jehož cílem je dosáhnout klimatické neutrality v odvětví půdy v roce 2035 na úrovni EU, může poskytnout potřebnou jistotu při plánování, aby mohla být v krátkodobém horizontu stimulována zmírňující opatření v odvětví půdy, vzhledem k tomu, že může trvat mnoho let, než tato opatření přinesou požadované výsledky v oblasti zmírňování změny klimatu. Kromě toho se předpokládá, že odvětví půdy se v roce 2050 stane největším odvětvím v EU, pokud jde o tok skleníkových plynů. Je proto obzvláště důležité ukotvit toto odvětví na trajektorii, která může do roku 2050 účinně vést k dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů. Do poloviny roku 2024 by členské státy měly předložit své aktualizované integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu v souladu s článkem 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/199934. Tyto plány by měly zahrnovat příslušná opatření, jimiž každý členský stát nejlépe přispěje ke společnému cíli dosažení klimatické neutrality v odvětví půdy na úrovni EU v roce 2035. Na základě těchto plánů by Komise měla navrhnout vnitrostátní cíle, které zajistí, aby emise skleníkových plynů a jejich pohlcování v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví v celé Unii a emise jiných skleníkových plynů ze zemědělství než CO2 byly do roku 2035 alespoň vyrovnané. Na rozdíl od cíle EU, jímž je dosáhnout do roku 2035 klimatické neutrality v odvětví půdy, budou tyto vnitrostátní cíle pro každý členský stát závazné a vymahatelné.	(8) Odvětví půdy se může přibližně do roku 2035 rychle stát klimaticky neutrálním, a to nákladově efektivním způsobem. Následně by mohlo přispět k většímu pohlcování skleníkových plynů než k uvolňování jejich emisí. Členské státy by si měly tento potenciál uvědomovat vyváženým a kooperativním způsobem. Společný závazek s vnitrostátními příspěvky, s přihlédnutím k účinné flexibilitě a zvláštním charakteristikám území členských států, jehož cílem je dosáhnout klimatické neutrality v odvětví půdy v roce 2035 na úrovni EU, může poskytnout potřebnou jistotu při plánování, aby mohla být v krátkodobém horizontu stimulována zmírňující opatření v odvětví půdy, vzhledem k tomu, že může trvat mnoho let, než tato opatření přinesou požadované výsledky v oblasti zmírňování změny klimatu. Kromě toho se předpokládá, že odvětví půdy se v roce 2050 stane největším odvětvím v EU, pokud jde o tok skleníkových plynů. Je proto obzvláště důležité ukotvit toto odvětví na trajektorii, která může do roku 2050 účinně vést k dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů. Do poloviny roku 2024 by členské státy měly předložit své aktualizované integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu v souladu s článkem 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/199934. Tyto plány by měly zahrnovat příslušná opatření, jimiž každý členský stát nejlépe přispěje ke společnému cíli dosažení klimatické neutrality v odvětví půdy na úrovni EU v roce 2035. Na základě těchto plánů by Komise měla navrhnout vnitrostátní cíle, které zajistí, aby emise skleníkových plynů a jejich pohlcování v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví v celé Unii a emise jiných skleníkových plynů ze zemědělství než CO2 byly do roku 2035 alespoň vyrovnané. Na rozdíl od cíle EU, jímž je dosáhnout do roku 2035 klimatické neutrality v odvětví půdy, budou tyto vnitrostátní cíle pro každý členský stát závazné a vymahatelné.
__________________	__________________
34 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).	34 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

Pozměňovací návrh  13

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(10) Aby se zvýšilo pohlcování skleníkových plynů, potřebují jednotliví zemědělci nebo správci lesů přímou pobídku k ukládání většího množství uhlíku na své půdě a ve svých lesích. V období do roku 2030 je třeba zavádět nové obchodní modely založené na pobídkách pro nízkouhlíkové zemědělství a na certifikaci pohlcování uhlíku. Tyto pobídky a obchodní modely posílí zmírňování změny klimatu v bioekonomice, mimo jiné využíváním trvanlivých výrobků z vytěženého dřeva, při plném dodržování ekologických zásad podporujících biologickou rozmanitost a oběhové hospodářství. Proto by kromě výrobků z vytěženého dřeva měly být zavedeny nové kategorie výrobků ukládajících uhlík. Nové obchodní modely, zemědělské postupy a postupy obhospodařování půdy za účelem posílení pohlcování přispívají k vyváženému územnímu rozvoji a hospodářskému růstu ve venkovských oblastech. Vytvářejí rovněž příležitosti k vzniku nových pracovních míst a poskytují pobídky pro příslušnou odbornou přípravu, změnu kvalifikace a prohlubování dovedností.	(10) Aby se zvýšilo pohlcování skleníkových plynů a celkové snižování emisí v jednotlivých odvětvích, potřebují jednotliví zemědělci nebo správci či vlastníci lesů přímou pobídku k ukládání většího množství uhlíku na své půdě a ve svých lesích, aby mohli provádět udržitelné potupy lesní správy. Unie by měla sladit systém započítávání LULUCF v souladu s článkem 6 Pařížské dohody a výsledky summitu v Glasgow, aby se zabránilo dvojímu započítávání a posílil se rozvoj spolehlivého a harmonizovaného celosvětového započítávání pohlcování uhlíku. V období do roku 2030 je třeba zavádět nové obchodní modely založené na pobídkách pro nízkouhlíkové zemědělství a na certifikaci pohlcování uhlíku. Tyto pobídky a obchodní modely posílí zmírňování změny klimatu v bioekonomice, mimo jiné využíváním trvanlivých výrobků z vytěženého dřeva, při plném dodržování ekologických zásad podporujících biologickou rozmanitost a oběhové hospodářství, a mají vysoký potenciál pro dodávání inovativních a udržitelných výrobků, jako jsou bateriové materiály na bázi ligninu, pokročilá biopaliva a biokompozity, které lze použít i v odvětví dopravy, a usnadní dekarbonizaci i v jiných odvětvích. Proto by kromě výrobků z vytěženého dřeva měly být zavedeny nové kategorie výrobků ukládajících uhlík. Nové obchodní modely, zemědělské postupy a postupy obhospodařování půdy za účelem posílení pohlcování přispívají k vyváženému územnímu rozvoji a hospodářskému růstu ve venkovských oblastech. Vytvářejí rovněž příležitosti k vzniku nových pracovních míst a poskytují pobídky pro příslušnou odbornou přípravu, změnu kvalifikace a prohlubování dovedností.

Pozměňovací návrh  14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) S ohledem na specifika odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví v každém členském státě, jakož i na skutečnost, že členské státy musí zvýšit svou výkonnost, aby dosáhly svých vnitrostátních závazných cílů, by členským státům měla být i nadále k dispozici celá řada možností flexibility, včetně obchodování s přebytky a rozšíření flexibility pro lesy, při současném respektování ekologické vyváženosti cílů.	(11) S ohledem na specifika odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví v každém členském státě vlivem kolísání v přírodě, hospodářství a společnosti, jakož i na skutečnost, že členské státy musí zvýšit svou výkonnost, aby dosáhly svých vnitrostátních závazných cílů, by členským státům měla být i nadále k dispozici co nejširší řada možností flexibility v rámci odvětví LULUCF a mezi odvětvím LULUCF a odvětvími, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2018/842, včetně obchodování s přebytky a rozšíření flexibility pro lesy, při současném respektování ekologické vyváženosti cílů.

Pozměňovací návrh  15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(16) Vzhledem ke změně cílů založených na vykazování je třeba emise skleníkových plynů a jejich pohlcování odhadnout s vyšší mírou přesnosti. Kromě toho sdělení Komise o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 203038, sdělení o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivý, zdravý a k životnímu prostředí šetrný potravinový systém39, Lesní strategie EU40, revidovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/200141 a sdělení Komise nazvané Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu42 – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu budou vyžadovat lepší monitorování půdy, jež pomůže chránit a zvyšovat odolnost přírodních způsobů pohlcování uhlíku v celé Unii. Monitorování a vykazování emisí a pohlcení je třeba modernizovat pomocí pokročilých technologií dostupných v rámci programů Unie, jako je program Copernicus, a dalších digitálních údajů shromážděných v rámci společné zemědělské politiky, přičemž dojde k souběžné ekologické a digitální transformaci.	(16) Vzhledem ke změně cílů založených na vykazování je třeba emise skleníkových plynů a jejich pohlcování odhadnout s vyšší mírou přesnosti. Kromě toho sdělení Komise o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 203038, aktualizovaná strategie EU pro biohospodářství37a, sdělení o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivý, zdravý a k životnímu prostředí šetrný potravinový systém39, Lesní strategie EU40, revidovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/200141 a sdělení Komise nazvané Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu42 – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu budou vyžadovat lepší monitorování půdy, jež pomůže chránit a zvyšovat odolnost přírodních způsobů pohlcování uhlíku v celé Unii. Monitorování a vykazování emisí a pohlcení je třeba modernizovat pomocí pokročilých technologií dostupných v rámci programů Unie, jako je program Copernicus, a dalších digitálních údajů shromážděných v rámci společné zemědělské politiky, přičemž dojde k souběžné ekologické a digitální transformaci.
__________________	__________________
	37a  Evropská komise, Generální ředitelství pro výzkum a inovace, Udržitelné biohospodářství pro Evropu: posílení vazby mezi hospodářstvím, společností a životním prostředím: aktualizovaná strategie pro biohospodářství, Úřad pro publikace, 2018, https://data.europa.eu/doi/10.2777/478385.
38 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“, (COM(2020) 380 final).	38 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“, (COM(2020) 380 final).
39 COM/2020/381 final.	39 COM/2020/381 final.
40 […]	40 […]
41 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).	41 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).
42 COM/2021/82 final.	42 COM/2021/82 final.

Pozměňovací návrh  16

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 2 – odst. 2 – písm. g a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ga) výrobky ukládající uhlík;

Pozměňovací návrh  17

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Cíl Unie pro čisté pohlcení skleníkových plynů do roku 2030 činí 310 milionů tun ekvivalentu CO2 jako součet cílů členských států stanovených v souladu s odstavcem 3 tohoto článku a vychází z průměru údajů z inventur skleníkových plynů za roky 2016, 2017 a 2018.	Cíl Unie pro čisté pohlcení skleníkových plynů do roku 2030 činí 310 milionů tun ekvivalentu CO2 jako součet cílů členských států stanovených v souladu s odstavcem 3 tohoto článku a vychází z průměru údajů z inventur skleníkových plynů za roky 2016, 2017 a 2018. Podmínky pro přijetí opatření k dosažení těchto cílů v oblasti využívání půdy, změn ve využívání půdy a odvětví lesnictví by měly být stanoveny v dalších souvisejících právních předpisech na úrovni Unie i na vnitrostátní úrovni. Toto nařízení stanoví pravidla pro započítávání a celkové ambice, což zajistí, aby každý členský stát snížil své čisté emise skleníkových plynů a odpovídajícím způsobem zvýšil propady uhlíku.

Pozměňovací návrh  18

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 4 – odst. 4 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Cílem je dosáhnout v celé Unii do roku 2035 nulových čistých emisí skleníkových plynů v odvětvích uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. a) až j) a v následujících letech dosáhnout v celé Unii záporných emisí. Unie a členské státy přijmou nezbytná opatření umožňující společné dosažení cíle pro rok 2035.	Cílem je dosáhnout v celé Unii do roku 2035 nulových čistých emisí skleníkových plynů v odvětvích uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. a) až j) a v následujících letech dosáhnout v celé Unii záporných emisí. Unie a členské státy přijmou nezbytná opatření umožňující společné dosažení cíle pro rok 2035, přičemž upřednostní nahrazování fosilních paliv a dosažení rovnováhy mezi snižováním a pohlcováním emisí.

Pozměňovací návrh  19

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 4 – odst. 4 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Komise do 31. prosince 2025 na základě integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených každým členským státem podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1999 do 30. června 2024 předloží návrhy na příspěvek každého členského státu k čistému snížení emisí.“;	Komise do 31. prosince 2025 na základě integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených každým členským státem podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1999 do 30. června 2024 předloží návrhy na příspěvek každého členského státu k čistému snížení emisí. V zájmu zajištění spravedlivého a přiměřeného rozdělení mezi členské státy při tom Komise posoudí, zda je možné zavést flexibilitu umožňující převod povolenek mezi členskými státy a v jejich rámci s přihlédnutím k vnitrostátním zvláštnostem zemědělské produkce a lesnictví;

Pozměňovací návrh  20

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. b

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 9 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Komise přijme v souladu s článkem 16 akty v přenesené pravomoci za účelem změny odstavce 1 tohoto článku a přílohy V doplněním nových kategorií výrobků pro ukládání uhlíku, včetně výrobků z vytěženého dřeva, které pohlcují uhlík, a to na základě pokynů IPCC, tak jak byly přijaty konferencí smluvních stran UNFCCC nebo konferencí smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody, a při zajištění ekologické vyváženosti.	2. Do … [do tří měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] Komise přijme v souladu s článkem 16  akty v přenesené pravomoci za účelem změny odstavce 1 tohoto článku a přílohy V doplněním nových kategorií výrobků pro ukládání uhlíku, včetně výrobků z vytěženého dřeva a veškerých relevantních biologických výrobků, které pohlcují uhlík, a to na základě pokynů IPCC, tak jak byly přijaty konferencí smluvních stran UNFCCC nebo konferencí smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody, a při zajištění ekologické vyváženosti. Komise zohlední analýzu životního cyklu, substituční účinek, potenciál vedlejších toků a reziduí a začlenění technologií bioenergetických procesů zachycování, ukládání a využívání uhlíku do produktů pro ukládání uhlíku;

Pozměňovací návrh  21

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 18

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 17 – odst. 2 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
V návaznosti na tuto zprávu Komise dle svého uvážení předloží legislativní návrhy. Návrhy zejména stanoví roční cíle a správu zaměřené na cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2035 stanovený v čl. 4 odst. 4, další politiky a opatření Unie a rámec pro období po roce 2035, a to i v oblasti působnosti nařízení o emisích skleníkových plynů a jejich pohlcování v dalších odvětvích, jako je mořské a sladkovodní prostředí.	V návaznosti na tuto zprávu Komise dle svého uvážení předloží legislativní návrhy. Návrhy zejména stanoví roční cíle a správu zaměřené na cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2035 stanovený v čl. 4 odst. 4, další politiky a opatření Unie a rámec pro období po roce 2035;

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název	Změna nařízení (EU) 2018/841, pokud jde o oblast působnosti, zjednodušení pravidel souladu, stanovení cílů členských států pro rok 2030 a závazek ke společnému dosažení klimatické neutrality v odvětví využívání půdy, lesnictví a zemědělství do roku 2035, a nařízení (EU) 2018/1999, pokud jde o zlepšení monitorování, vykazování, sledování pokroku a přezkum
Referenční údaje	COM(2021)0554 – C9-0320/2021 – 2021/0201(COD)
Příslušný výbor  Datum oznámení na zasedání	ENVI 13.9.2021
Výbor, který vypracoval stanovisko  Datum oznámení na zasedání	TRAN 13.9.2021
Zpravodaj(ka)  Datum jmenování	Andris Ameriks 4.11.2021
Projednání ve výboru	25.1.2022
Datum přijetí	31.3.2022
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	34 5 10
Členové přítomní při konečném hlasování	Magdalena Adamowicz, Andris Ameriks, José Ramón Bauzá Díaz, Izaskun Bilbao Barandica, Paolo Borchia, Karolin Braunsberger-Reinhold, Marco Campomenosi, Jakop G. Dalunde, Karima Delli, Anna Deparnay-Grunenberg, Ismail Ertug, Gheorghe Falcă, Giuseppe Ferrandino, Carlo Fidanza, Mario Furore, Søren Gade, Jens Gieseke, Elsi Katainen, Elena Kountoura, Julie Lechanteux, Bogusław Liberadzki, Peter Lundgren, Benoît Lutgen, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Marian-Jean Marinescu, Cláudia Monteiro de Aguiar, Caroline Nagtegaal, Jan-Christoph Oetjen, Philippe Olivier, João Pimenta Lopes, Rovana Plumb, Tomasz Piotr Poręba, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, Vera Tax, Barbara Thaler, István Ujhelyi, Henna Virkkunen, Petar Vitanov, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Lucia Vuolo, Roberts Zīle, Kosma Złotowski
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Leila Chaibi, Ignazio Corrao, Maria Grapini, Roman Haider, Jutta Paulus, Patrizia Toia

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

34	+
ECR	Carlo Fidanza, Peter Lundgren, Roberts Zīle
NI	Mario Furore
PPE	Magdalena Adamowicz, Karolin Braunsberger-Reinhold, Gheorghe Falcă, Jens Gieseke, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Benoît Lutgen, Marian-Jean Marinescu, Cláudia Monteiro de Aguiar, Massimiliano Salini, Barbara Thaler, Henna Virkkunen, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Lucia Vuolo
Renew	José Ramón Bauzá Díaz, Izaskun Bilbao Barandica, Søren Gade, Elsi Katainen, Caroline Nagtegaal, Jan-Christoph Oetjen, Dominique Riquet
S&D	Andris Ameriks, Ismail Ertug, Giuseppe Ferrandino, Maria Grapini, Bogusław Liberadzki, Rovana Plumb, Vera Tax, Patrizia Toia, István Ujhelyi, Petar Vitanov

 

5	-
ID	Paolo Borchia, Marco Campomenosi, Roman Haider, Julie Lechanteux, Philippe Olivier

 

10	0
ECR	Tomasz Piotr Poręba, Kosma Złotowski
The Left	Leila Chaibi, Elena Kountoura, João Pimenta Lopes
Verts/ALE	Ignazio Corrao, Jakop G. Dalunde, Karima Delli, Anna Deparnay-Grunenberg, Jutta Paulus

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO PRŮMYSL, VÝZKUM A ENERGETIKU (23.3.2022)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2018/841, pokud jde o oblast působnosti, zjednodušení pravidel souladu, stanovení cílů členských států pro rok 2030 a závazek ke společnému dosažení klimatické neutrality v odvětví využívání půdy, lesnictví a zemědělství do roku 2035, a nařízení (EU) 2018/1999, pokud jde o zlepšení monitorování, vykazování, sledování pokroku a přezkum

(COM(2021)0554 – C9-0320/2021 – 2021/0201(COD))

Zpravodajka: Henna Virkkunen

 

 

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Hlavním cílem politiky Evropské unie v oblasti klimatu je snížit emise skleníkových plynů a do roku 2050 učinit z Evropy první klimaticky neutrální kontinent. Při plnění tohoto cíle hrají sice propady a pohlcování uhlíku v odvětví LULUCF důležitou, avšak omezenou úlohu. Cílem návrhu Evropské komise na přezkum nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) je zlepšit pravidla týkající se toho, jak odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví spolu s emisemi jiných skleníkových plynů než CO2 ze zemědělství přispívá k rámci politiky EU v oblasti klimatu.

Zpravodajka vítá návrh Komise a domnívá se, že přechod od referenčních úrovní k vykazovaným emisím skleníkových plynů a jejich pohlcování zjednoduší postupy započítávání a povede k lepší transparentnosti a dostupnosti údajů. Členské státy je třeba dále vybízet ke zlepšování metodik pro měření toků uhlíku, včetně výpočtu substitučních účinků. Zlepšení metodik by se mělo odrazit v posuzování plnění cílů. Zejména pokud jde o emise ze zemědělství, je zapotřebí zvýšit investice do výzkumu s cílem určit nejudržitelnější zemědělské postupy a nákladově nejefektivnější způsoby monitorování a vykazování emisí z tohoto odvětví a jejich pohlcování. Obecně lze říci, že v zájmu zajištění řádného provádění pravidel LULUCF a zamezení zbytečné regulační zátěži by oblast působnosti nařízení měla zůstat zachována jako rámec pro započítávání emisí uhlíku a jejich pohlcování.

Zpravodajka konstatuje, že odvětví využívání půdy a lesnictví jsou jedinečné tím, že ke strategiím v oblasti klimatu přispívají dvojím způsobem – jednak prostřednictvím propadů uhlíku a jednak jako zdroj obnovitelných surovin a produktů. Odborné znalosti a inovativní možnosti, které skýtá odvětví lesnictví, hrají zásadní úlohu při nahrazování fosilních paliv a při přechodu k oběhovému biohospodářství. Rámec pro LULUCF by měl tuto skutečnost uznat a plně zohlednit klimatické a environmentální přínosy náhrady.

Kromě posílení propadu uhlíku by mělo nařízení zároveň uznat úlohu, kterou sehrává udržitelná výroba bioenergie při postupném vyřazování fosilních paliv. Bioenergie představuje přibližně 60 % celkové výroby energie z obnovitelných zdrojů v Evropské unii (Eurostat 2020). Vzhledem k tomu, že udržitelná výroba bioenergie závisí převážně na zbytcích a odpadu z jiných lesnických činností, mohly by zbytečně vysoké cíle v odvětví LULUCF výrazně bránit výrobě energie z obnovitelných zdrojů v Evropě. Nepřiměřené cíle v rámci Evropské unie by navíc mohly zvýšit tlak na využívání lesů mimo Evropu a přispět tak k úniku uhlíku.

Obecně se zpravodajka domnívá, že je nezbytné uznat přínosy aktivního obhospodařování lesů jak pro zmírňování změny klimatu, tak pro přizpůsobení se této změně. Rámec pro započítávání v oblasti LULUCF by měl členské státy podněcovat k tomu, aby přijímaly aktivní a inovativní opatření ke zvýšení svých propadů a pohlcování uhlíku z dlouhodobého hlediska.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušný výbor, aby zohlednil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh  1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(1) Pařížská dohoda přijatá v prosinci roku 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vstoupila v platnost v listopadu roku 2016 (dále jen „Pařížská dohoda“). Její smluvní strany se dohodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 °C ve srovnání s úrovní před industrializací a že budou usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C oproti období před industrializací.	(1) Pařížská dohoda přijatá v prosinci roku 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vstoupila v platnost v listopadu roku 2016 (dále jen „Pařížská dohoda“). Přijetím Klimatického paktu z Glasgow jeho smluvní strany uznaly, že omezení nárůstu průměrné globální teploty na úroveň výrazně nižší než 2 °C ve srovnání s úrovní před industrializací a úsilí o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C oproti období před industrializací by výrazně snížilo rizika a dopady změny klimatu, a zavázaly se, že do konce roku 2022 posílí své cíle pro rok 2030, aby odstranily rozdíly ve vytýčených ambicích.

Pozměňovací návrh  2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(1a) Klimatický pakt z Glasgow, který v listopadu 2021 podepsalo 197 zemí, zdůrazňuje význam ochrany, zachování a obnovy přírody a ekosystémů pro dosažení cíle Pařížské dohody, jímž je omezit nárůst globálního oteplování na 1,5 °C, a to i prostřednictvím lesů a jiných suchozemských a mořských ekosystémů, které působí jako propady a rezervoáry skleníkových plynů, a ochrany biologické rozmanitosti, přičemž je nutné zajistit sociální a environmentální záruky. V prohlášení vedoucích představitelů z Glasgow o lesích a využívání půdy, jež bylo podepsáno v listopadu 2021, se 141 zemí zavázalo, že budou společně pracovat na zastavení a zvrácení úbytku lesů a degradace půdy do roku 2030 a současně zajistí udržitelný rozvoj a podpoří inkluzivní transformaci venkova.

Pozměňovací návrh  3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(4) V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/111930 Unie zakotvila v právním řádu cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality svého hospodářství. Uvedené nařízení rovněž stanoví závazný závazek Unie snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů (emise po odečtení pohlcení) nejméně o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Očekává se, že k dosažení tohoto cíle přispějí všechna hospodářská odvětví, včetně odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví. Příspěvek čistého pohlcení k cíli Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 je omezen na 225 milionů tun ekvivalentu CO2. V souvislosti s nařízením (EU) 2021/1119 Komise v příslušném prohlášení znovu potvrdila svůj záměr navrhnout revizi nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84131 v souladu s cílem zvýšit do roku 2030 čisté pohlcení uhlíku na úroveň přesahující 300 milionů tun ekvivalentu CO2 v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví.	(4) V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/111930 zakotvila Unie cíl dosáhnout klimatické neutrality svého hospodářství, což znamená dosáhnout do roku 2050 v právním řádu rovnováhy mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením pomocí propadů emisí skleníkových plynů. Uvedené nařízení rovněž stanoví závazný závazek Unie snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů (emise po odečtení pohlcení) nejméně o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Očekává se, že k dosažení tohoto cíle přispějí všechna hospodářská odvětví, přičemž největší prioritou je snižování emisí z fosilních paliv. Příslušné orgány Unie a členské státy se zavázaly, že při plnění cíle Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 upřednostní rychlé, avšak postupné a předvídatelné snižování emisí a současně zvýší pohlcování pomocí přírodních propadů. Tato základní ambice by měla respektovat zásadu subsidiarity a vyvažovat pravomoci členských států v oblasti lesnictví se zastřešujícími cíli Unie, pokud jde o zvýšení čisté absorpce skleníkových plynů a politiku Unie v oblasti životního prostředí podle článků 191 a 192 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Kromě toho by se opatření měla zaměřit především na odvětví, v nichž je úsilí nákladově nejefektivnější, což stanoví jednotlivé členské státy. Příspěvek čistého pohlcení k cíli Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 je omezen na 225 milionů tun ekvivalentu CO2, aniž je dotčen cíl zvýšit za účelem dosažení klimatické neutrality do roku 2050 čistý propad uhlíku v Unii. V souvislosti s nařízením (EU) 2021/1119 Komise v příslušném prohlášení znovu potvrdila svůj záměr navrhnout revizi nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84131 v souladu s cílem zvýšit do roku 2030 čisté pohlcení uhlíku na úroveň přesahující 300 milionů tun ekvivalentu CO2 v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví.
__________________	__________________
30 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).	30 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).
31 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1).	31 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1).

Pozměňovací návrh  4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(4a) Lesy v Unii zajišťují značnou čistou absorpci oxidu uhličitého, jakož i ekonomickou hodnotu, příjmy z vývozu a zaměstnanost v celé Unii. Od začátku vykazovaného období, které počíná rokem 1990, pohltily jen samotné lesy v Unii každoročně přibližně 400 milionů tun ekvivalentu CO2. Celková čistá pohlcení z LULUCF v Unii se však v letech 2013 až 2019 snížila. Lesy v Unii lze dále rozvíjet a mohou poskytovat širokou škálu produktů z biologického materiálu nahrazujících produkty z fosilních zdrojů, což přispěje k čistému snížení emisí oxidu uhličitého. Lesnictví a lesnický průmysl jsou však dlouhodobé činnosti s investičními cykly, které pokrývají několik desetiletí. Obhospodařování lesů je velmi závislé na geografických faktorech a je navíc propojeno s průmyslovými strukturami, které se v jednotlivých členských státech liší. Náhlé změny politik v oblasti lesnictví nebo zvýšená regulační zátěž, ať už na úrovni Unie, nebo na vnitrostátní úrovni, by mohly příspěvek tohoto odvětví k pohlcování uhlíku oslabit.

Pozměňovací návrh  5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5) S cílem přispět k ambicióznějšímu snížení čistých emisí skleníkových plynů ze 40 % na nejméně 55 % oproti úrovni z roku 1990 by měly být pro každý členský stát stanoveny závazné roční cíle pro čisté pohlcení skleníkových plynů v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví v období 2026–2030 (obdobně ke stanovení ročních emisních přídělů v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84232), což povede k cílové hodnotě čistého pohlcení 310 milionů tun ekvivalentu CO2 v celé Unii v roce 2030. Metodika použitá ke stanovení vnitrostátních cílů na rok 2030 by měla zohlednit průměrné emise skleníkových plynů a jejich pohlcování z let 2016, 2017 a 2018, které vykazují jednotlivé členské státy, a měla by odrážet stávající výsledky, co se týče zmírňování v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví, a podíl každého členského státu na ploše obhospodařované půdy v Unii, a to s přihlédnutím ke schopnosti daného členského státu zlepšit svou výkonnost v odvětví prostřednictvím postupů obhospodařování půdy nebo změn ve využívání půdy, které jsou přínosem pro klima a biologickou rozmanitost.	(5) S cílem umožnit, aby odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví udržitelně a předvídatelně dlouhodobě přispívala k cíli Unie v oblasti klimatické neutrality, a přispět k ambicióznějšímu snížení čistých emisí skleníkových plynů ze 40 % na nejméně 55 % oproti úrovni z roku 1990 by měly být pro každý členský stát stanoveny závazné roční cíle pro čisté pohlcení skleníkových plynů v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví v období 2026–2030 (obdobně ke stanovení ročních emisních přídělů v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84232), což povede k cílové hodnotě čistého pohlcení 310 milionů tun ekvivalentu CO2 v celé Unii v roce 2030. Metodika použitá ke stanovení vnitrostátních cílů na rok 2030 by měla zohlednit průměrné emise skleníkových plynů a jejich pohlcování z let 2016, 2017 a 2018, které vykazují jednotlivé členské státy, a měla by odrážet stávající výsledky, co se týče zmírňování v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví, a podíl každého členského státu na ploše obhospodařované půdy v Unii, a to s přihlédnutím ke schopnosti daného členského státu zlepšit svou výkonnost v odvětví prostřednictvím postupů obhospodařování půdy nebo změn ve využívání půdy, které jsou přínosem pro klima a biologickou rozmanitost, a měla by posílit udržitelné obhospodařování lesů zohledňující biologickou rozmanitost a odolnost ekosystému, díky němuž je možné dlouhodobé přizpůsobení lesů změně klimatu.
__________________	__________________
32 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).	32 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).

Pozměňovací návrh  6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(6) Závazné roční cíle pro čisté pohlcení skleníkových plynů by měly být stanoveny pro každý členský stát lineární trajektorií. Tato trajektorie by měla začínat v roce 2022 na základě průměrných emisí skleníkových plynů vykázaných daným členským státem v letech 2021, 2022 a 2023 a skončit v roce 2030 na hodnotě cíle stanoveného pro daný členský stát. Pro členské státy, které zdokonalují svou metodiku výpočtu emisí a pohlcení, by měla být zavedena koncepce technické opravy. Cíl tohoto členského státu by měl být doplněn o technickou opravu odpovídající dopadu změny metodiky na cíle a úsilí členského státu o jejich dosažení, aby byla respektována ekologická vyváženost.	(6) Závazné roční cíle pro čisté pohlcení skleníkových plynů by měly být stanoveny pro každý členský stát lineární trajektorií. Tato trajektorie by měla začínat v roce 2022 na základě průměrných emisí skleníkových plynů vykázaných daným členským státem v letech 2021, 2022 a 2023 a skončit v roce 2030 na hodnotě cíle stanoveného pro daný členský stát. Měla by odrážet skutečnost, že rozsáhlá absorpce skleníkových plynů odvětvím využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví v minulosti nezaručuje velkou kapacitu i v budoucnu, neboť stále větší procento lesů v Unii dosahuje dospělosti. Pro členské státy, které zdokonalují svou metodiku výpočtu emisí a pohlcení, by měla být zavedena koncepce technické opravy, která bude podléhat nezávislému vědeckému přezkumu. Cíl tohoto členského státu by měl být doplněn o technickou opravu odpovídající dopadu vyšší přesnosti metodiky na cíle a úsilí členského státu o jejich dosažení, aby byla respektována ekologická vyváženost.

Pozměňovací návrh  7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(7) Ve sdělení ze dne 17. září 2020 nazvaném Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 203033 byla nastíněna možnost kombinovat emise jiných skleníkových plynů ze zemědělství než CO2 s čistým pohlcením souvisejícím s využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím, a vytvořit tak nově regulované odvětví půdy. Tato kombinace přispěje k synergii mezi zmírňujícími opatřeními v odvětví půdy a umožní integrovanější tvorbu a provádění politik na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie. Za tímto účelem by měla být posílena povinnost členských států předkládat integrované plány zmírňování změny klimatu pro odvětví půdy.	(7) Ve sdělení ze dne 17. září 2020 nazvaném Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 203033 bylo zdůrazněno, že pro dosažení klimatické neutrality bude nutné výrazné posílení opatření Unie ve všech odvětvích hospodářství. Skutečnost, že dojde k pokroku v jednom odvětví, nemůže kompenzovat nedostatek pokroku v jiných odvětvích. Tato odvětví by měla být podporována při transformaci na environmentálně udržitelnější činnosti. Pohlcování skleníkových plynů přírodními propady uhlíku je navíc křehké a potenciálně vratné, což vede ke zvýšené nejistotě při měření emisí a pohlcování v odvětví půdy ve srovnání s jinými odvětvími.
__________________	__________________
33 COM(2020)0562.	33 COM(2020)0562.

Pozměňovací návrh  8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(8) Odvětví půdy se může přibližně do roku 2035 rychle stát klimaticky neutrálním, a to nákladově efektivním způsobem. Následně by mohlo přispět k většímu pohlcování skleníkových plynů než k uvolňování jejich emisí. Společný závazek, jehož cílem je dosáhnout klimatické neutrality v odvětví půdy v roce 2035 na úrovni EU, může poskytnout potřebnou jistotu při plánování, aby mohla být v krátkodobém horizontu stimulována zmírňující opatření v odvětví půdy, vzhledem k tomu, že může trvat mnoho let, než tato opatření přinesou požadované výsledky v oblasti zmírňování změny klimatu. Kromě toho se předpokládá, že odvětví půdy se v roce 2050 stane největším odvětvím v EU, pokud jde o tok skleníkových plynů. Je proto obzvláště důležité ukotvit toto odvětví na trajektorii, která může do roku 2050 účinně vést k dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů. Do poloviny roku 2024 by členské státy měly předložit své aktualizované integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu v souladu s článkem 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/199934. Tyto plány by měly zahrnovat příslušná opatření, jimiž každý členský stát nejlépe přispěje ke společnému cíli dosažení klimatické neutrality v odvětví půdy na úrovni EU v roce 2035. Na základě těchto plánů by Komise měla navrhnout vnitrostátní cíle, které zajistí, aby emise skleníkových plynů a jejich pohlcování v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví v celé Unii a emise jiných skleníkových plynů ze zemědělství než CO2 byly do roku 2035 alespoň vyrovnané. Na rozdíl od cíle EU, jímž je dosáhnout do roku 2035 klimatické neutrality v odvětví půdy, budou tyto vnitrostátní cíle pro každý členský stát závazné a vymahatelné.	(8) U odvětví půdy existuje potenciál k nákladově efektivní transformaci na klimatickou neutralitu, a to prostřednictvím snížení emisí, zachování a posílení propadů a zásob uhlíku, postupného nahrazování fosilních paliv obnovitelnou energií z lesní biomasy a využití absorpčního potenciálu organických materiálů z udržitelného obhospodařování lesů. Pro hospodářství bez fosilních surovin jsou nezbytné bioekonomika a bioenergie. Následně bude toto odvětví více skleníkových plynů pohlcovat než produkovat, a to jak v krátkodobém, tak v dlouhodobějším horizontu.
__________________
34 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

Pozměňovací návrh  9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(9) Pravidla započítávání stanovená v článcích 6, 7, 8 a 10 nařízení (EU) 2018/841 byla navržena tak, aby určila, do jaké míry by zmírňování dopadů v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví mohlo přispět k cíli EU snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů o 40 %, který odvětví využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví nezahrnoval. V zájmu zjednodušení regulačního rámce pro toto odvětví by se stávající pravidla započítávání neměla používat po roce 2025 a soulad s vnitrostátními cíli členských států by měl být ověřován na základě vykazovaných emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení. Tím se zajistí metodický soulad se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES35 , nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84236 a stanovení nového cíle pro snížení čistých emisí skleníkových plynů nejméně o 55 %, který zahrnuje rovněž odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví.	(9) Pravidla započítávání stanovená v článcích 6, 7, 8 a 10 nařízení (EU) 2018/841 byla navržena tak, aby určila, do jaké míry by zmírňování dopadů v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví mohlo přispět k cíli EU snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů o 40 %, který odvětví využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví nezahrnoval. V zájmu zjednodušení regulačního rámce pro toto odvětví by se stávající pravidla započítávání neměla používat po roce 2025 a soulad s vnitrostátními cíli členských států by měl být ověřován na základě vykazovaných emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení. Tím se zajistí metodický soulad se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES35 , nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84236 a stanovení nového cíle pro snížení čistých emisí skleníkových plynů nejméně o 55 %, který zahrnuje rovněž odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví. S cílem zajistit lepší regulaci a předvídatelné provozní prostředí pro průmysl by se pravidla započítávání měla vztahovat pouze na započítávání skleníkových plynů pro odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví.
__________________	__________________
35 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií a rozhodnutí (EU) 2015/1814 (Úř. věst. L 76, 19.3.2018, s. 3).	35 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií a rozhodnutí (EU) 2015/1814 (Úř. věst. L 76, 19.3.2018, s. 3).
36 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).	36 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).

Pozměňovací návrh  10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(10) Aby se zvýšilo pohlcování skleníkových plynů, potřebují jednotliví zemědělci nebo správci lesů přímou pobídku k ukládání většího množství uhlíku na své půdě a ve svých lesích. V období do roku 2030 je třeba zavádět nové obchodní modely založené na pobídkách pro nízkouhlíkové zemědělství a na certifikaci pohlcování uhlíku. Tyto pobídky a obchodní modely posílí zmírňování změny klimatu v bioekonomice, mimo jiné využíváním trvanlivých výrobků z vytěženého dřeva, při plném dodržování ekologických zásad podporujících biologickou rozmanitost a oběhové hospodářství. Proto by kromě výrobků z vytěženého dřeva měly být zavedeny nové kategorie výrobků ukládajících uhlík. Nové obchodní modely, zemědělské postupy a postupy obhospodařování půdy za účelem posílení pohlcování přispívají k vyváženému územnímu rozvoji a hospodářskému růstu ve venkovských oblastech. Vytvářejí rovněž příležitosti k vzniku nových pracovních míst a poskytují pobídky pro příslušnou odbornou přípravu, změnu kvalifikace a prohlubování dovedností.	(10) Aby se zvýšilo pohlcování skleníkových plynů, potřebují jednotliví zemědělci a majitelé lesů přímé a nepřímé pobídky k ukládání většího množství uhlíku na své půdě, ve svých lesích a v produktech ukládajících uhlík. Vlastníci lesů by měli být vybízeni k zavádění udržitelných postupů obhospodařování lesů, přičemž by měla být zajištěna ochrana biologické rozmanitosti, jakož i společenské přínosy. Veřejné financování v rámci společné zemědělské politiky (SZP) a dalších programů Unie již může podporovat ekosystémové přístupy v lesích a na zemědělské půdě a mělo by být navýšeno. Aby se zvýšila sekvestrace uhlíku v jejich půdě a bylo možné dosáhnout cílů Unie v oblasti zalesňování a snižování emisí skleníkových plynů, potřebují jednotliví zemědělci a majitelé lesů vhodné pěstební substráty vyrobené v Unii, což podporuje místní produkci potravin a potravinové zabezpečení. Jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 15. prosince 2021 o udržitelných uhlíkových cyklech, v období do roku 2030 je třeba zavádět nové obchodní modely založené na pobídkách pro nízkouhlíkové zemědělství a na certifikaci pohlcování uhlíku. Tyto pobídky a obchodní modely posílí zmírňování změny klimatu v plně oběhové bioekonomice využívající udržitelné zdroje, mimo jiné výrobou a využíváním trvanlivých výrobků z vytěženého dřeva a prostřednictvím postupné náhrady fosilních surovin, při plném dodržování ekologických zásad podporujících biologickou rozmanitost a oběhové hospodářství. Tento potenciál by však mohl být snížen, pokud by bylo odvětví lesnictví nadměrně regulováno.

Pozměňovací návrh  11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10a) Obnovitelné biologické materiály a produkty přispívají k oběhovému biohospodářství tím, že postupně nahrazují fosilní alternativy a alternativy s větší environmentální stopou v různých odvětvích. Bioekonomika Unie může zvýšit produkci produktů ukládajících uhlík a zároveň posílit propady uhlíku a zlepšit zdraví lesů. Větší využívání produktů ukládajících uhlík je spolu s omezením využívání produktů s vysokými emisemi z fosilních paliv důležité pro dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu. Proto by kromě výrobků z vytěženého dřeva měly být na základě pokynů IPCC zavedeny nové kategorie všech udržitelných produktů ukládajících uhlík, zejména včetně nových inovačních řešení, s cílem podpořit dobrovolná opatření na trhu s uhlíkem v odvětví využívání půdy. Životní cyklus produktů ukládajících uhlík by neměl významně poškodit environmentální cíle Unie v souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2020/852. V souladu se sdělením Komise ze dne 15. prosince 20211a by pohlcování uhlíku mělo být započítáno transparentním způsobem s přihlédnutím ke kritériím, jako je doba trvání ukládání a riziko zvratu pohlcování. Členské státy by měly rovněž poskytnout odhad toho, jaký potenciál v oblasti zmírňování změny klimatu má nahrazení materiálů s vysokými emisemi z fosilních paliv dřevem.
	__________________
	1a Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Udržitelné uhlíkové cykly (COM(2021)0800).

Pozměňovací návrh  12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10b) Nové obchodní modely, další rozvoj bioenergie pomocí technologií pro zachycování a ukládání nebo využívání uhlíku (BECCSU) a zemědělské postupy a postupy obhospodařování půdy, jejichž cílem je posílit pohlcování a dlouhodobé investice do bioekonomiky, přispívají k vyváženému územnímu rozvoji a hospodářskému růstu ve venkovských oblastech, kde jsou z důvodu své polohy stále více znevýhodňovány malé a střední podniky a rodinné podniky kvůli nedostatečné infrastruktuře a investicím. Spravedlivá transformace vyžaduje v těchto oblastech zachování odvětví malých a středních průmyslových podniků coby sociálního stabilizátoru, vytváření příležitostí ke vzniku nových pracovních míst a poskytování pobídek pro příslušnou odbornou přípravu, změnu kvalifikace a prohlubování dovedností. V souladu s většími ambicemi v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví by měla být jednotlivým zemědělcům a vlastníkům lesů poskytována dodatečná podpora na zavádění ekosystémových přístupů a postupů šetrných k biologické rozmanitosti na jejich půdě v souladu se společnými pravidly stanovenými Komisí. Členské státy by měly mít možnost zvážit, zda k tomuto účelu využijí příjmy z dražeb povolenek prostřednictvím systému Evropské unie pro obchodování s emisemi (EU ETS).

Pozměňovací návrh  13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 c (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10c) Vzhledem k tomu, že aktivní udržitelné obhospodařování lesů má potenciál posílit sekvestraci uhlíku a čelit stárnutí lesů a přírodním katastrofám, které jsou v posledních letech jedním z faktorů přispívajících ke snižování pohlcování uhlíku v odvětví půdy, měly by být podporovány udržitelné postupy obhospodařování lesů, které respektují biologickou rozmanitost a odolnost ekosystémů a přispívají ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, jak je nastíněno v Lesní strategii EU1a.
	__________________
	1a Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Nová Lesní strategie EU do roku 2030 (COM(2021)0572).

Pozměňovací návrh  14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 d (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10d) Stavebnictví má potenciál využívat lesnické produkty ve velkém množství a ukládat uhlík po mnoho desetiletí. Proto by měla být přijata opatření, jejichž cílem by bylo poskytnout další podporu dřevu jako stavebnímu materiálu a také zajistit, aby výsledná absorpce emisí byla započítána do celkové bilance emisí daného členského státu

Pozměňovací návrh  15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(12) V důsledku zrušení stávajících pravidel započítávání po roce 2025 jsou potřeba alternativní opatření pro přírodní škodlivé činitele, jako jsou požáry, škůdci a bouře, s cílem řešit nejistoty způsobené přírodními procesy nebo v důsledku změny klimatu v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví. V roce 2032 by měl být členským státům k dispozici mechanismus flexibility související s přírodními škodlivými činiteli za předpokladu, že již vyčerpaly všechny ostatní možnosti flexibility, které mají k dispozici, zavedly vhodná opatření ke snížení zranitelnosti své půdy vůči těmto škodlivým činitelům a zároveň se podařilo splnit cíl Unie v oblasti využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví pro rok 2030.	(12) V důsledku zrušení stávajících pravidel započítávání po roce 2025 jsou potřeba alternativní opatření pro přírodní škodlivé činitele, jako jsou požáry, škůdci a bouře, s cílem řešit nejistoty způsobené přírodními procesy nebo v důsledku změny klimatu v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví. V roce 2032 by měl být členským státům k dispozici mechanismus flexibility související s přírodními škodlivými činiteli za předpokladu, že již vyčerpaly všechny ostatní možnosti flexibility, které mají k dispozici, zavedly vhodná opatření k posílení přírodních propadů uhlíku způsobem, který přispívá k posilování biologické rozmanitosti, a ke snížení zranitelnosti své půdy vůči těmto škodlivým činitelům a zároveň se podařilo splnit cíl Unie v oblasti využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví pro rok 2030.

Pozměňovací návrh  16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(14) Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení ustanovení nařízení (EU) 2018/841 týkajícího se stanovení ročních cílových přídělů pro členské státy by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/201137 .	(14) Za účelem upřesnění požadavků stanovených v tomto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie za účelem doplnění tohoto nařízení, pokud jde o stanovení ročních cílových přídělů pro členské státy určených na odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví, jakož i o metodu stanovení technické opravy, která má být přidána k cílům členských států, a o nezávislý odborný přezkum, přičemž je nutné upřesnit společná pravidla a metodiky s cílem zajistit, aby opatření přijatá za účelem splnění vnitrostátních cílů členských států významně nepoškozovala ostatní environmentální cíle Unie. Komise by měla v rámci přípravné činnosti vést odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a tyto konzultace by měly být vedeny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 201636a. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by měly Evropský parlament a Rada obdržet veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci by měli mít automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
__________________	__________________
	36a Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
37 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

Pozměňovací návrh  17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(16) Vzhledem ke změně cílů založených na vykazování je třeba emise skleníkových plynů a jejich pohlcování odhadnout s vyšší mírou přesnosti. Kromě toho sdělení Komise o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 203038, sdělení o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivý, zdravý a k životnímu prostředí šetrný potravinový systém39, Lesní strategie EU40 , revidovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/200141 a sdělení Komise nazvané Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu42 budou vyžadovat lepší monitorování půdy, jež pomůže chránit a zvyšovat odolnost přírodních způsobů pohlcování uhlíku v celé Unii. Monitorování a vykazování emisí a pohlcení je třeba modernizovat pomocí pokročilých technologií dostupných v rámci programů Unie, jako je program Copernicus, a dalších digitálních údajů shromážděných v rámci společné zemědělské politiky, přičemž dojde k souběžné ekologické a digitální transformaci.	(16) Vzhledem ke změně cílů založených na vykazování je třeba emise skleníkových plynů a jejich pohlcování odhadnout s vyšší mírou přesnosti. Kromě toho sdělení Komise o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 203038, sdělení o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivý, zdravý a k životnímu prostředí šetrný potravinový systém39, Lesní strategie EU40 , aktualizovaná strategie EU pro biohospodářství, Strategie EU pro půdu, revidovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/200141 a sdělení Komise nazvané Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu42 budou vyžadovat lepší monitorování půdy, jež pomůže chránit a zvyšovat odolnost přírodních způsobů pohlcování uhlíku v celé Unii. Satelitní a místní monitorování a vykazování emisí a pohlcení je třeba modernizovat, plně při tom využívat již existující nástroje, jako je statistický přehled LUCAS, s pomocí pokročilých technologií dostupných v rámci programů Unie, jako je program Copernicus, a dalších digitálních údajů shromážděných v rámci společné zemědělské politiky, přičemž dojde k souběžné ekologické a digitální transformaci.
__________________	__________________
38 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“, (COM(2020) 0380 final).	38 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“, (COM(2020) 0380 final).
39 COM(2020)0381.	39 COM(2020)0381.
40 […]	40 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Nová Lesní strategie EU do roku 2030 (COM(2021)0572).
	40a Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Strategie EU pro půdu do roku 2030: Využití přínosů zdravé půdy pro lidi, potraviny, přírodu a klima (COM(2021)0699).
41 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).	41 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).
42 COM(2021)0082.	42 COM(2021)0082.

Pozměňovací návrh  18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(17) Očekávané antropogenní změny ve využívání mořského a sladkovodního prostředí, například v důsledku plánovaného rozšíření výroby energie z moří, potenciální nárůst produkce akvakultury a zvyšující se úroveň ochrany přírody za účelem splnění cílů strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti ovlivní emise skleníkových plynů a jejich sekvestraci. V současné době nejsou tyto emise a pohlcení zahrnuty do standardních tabulek pro vykazování UNFCCC. Po přijetí metodiky vykazování Komise při provádění přezkumu v souladu s čl. 17 odst. 2 tohoto nařízení zváží podávání zpráv o pokroku, proveditelnosti analýzy a dopadu rozšířeného podávání zpráv na mořské a sladkovodní prostředí na základě nejnovějších vědeckých důkazů o těchto tocích.	(17) Očekávané antropogenní změny ve využívání mořského a sladkovodního prostředí, například v důsledku plánovaného rozšíření výroby energie z moří, potenciální nárůst produkce akvakultury a zvyšující se úroveň ochrany přírody za účelem splnění cílů strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti ovlivní emise skleníkových plynů a jejich sekvestraci. V současné době nejsou tyto emise a pohlcení zahrnuty do standardních tabulek pro vykazování UNFCCC. Po přijetí metodiky vykazování Komise při provádění přezkumu v souladu s čl. 17 odst. 2 tohoto nařízení zváží podávání zpráv o pokroku, proveditelnosti analýzy a dopadu rozšířeného podávání zpráv na mořské, pobřežní a sladkovodní prostředí na základě nejnovějších vědeckých důkazů o těchto tocích.

Pozměňovací návrh  19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(17a) Vzhledem k tomu, že změny pravidel započítávání vytvářejí dodatečné náklady na dodržování předpisů v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví, je třeba přijmout kompenzační opatření, aby se zabránilo zvýšení celkové úrovně regulační zátěže. Komise by proto měla předložit před uplatněním tohoto nařízení návrhy na kompenzaci regulační zátěže zavedené tímto nařízením prostřednictvím revize nebo zrušení ustanovení jiných právních předpisů Unie, které v dotčeném odvětví způsobují náklady na dodržování předpisů.

Pozměňovací návrh  20

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 1 – odst. 1 – písm. e

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(e) závazků členských států přijmout nezbytná opatření zaměřená na společné dosažení klimatické neutrality v Unii do roku 2035 v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví, včetně emisí ze zemědělství jiných než CO2.“;	vypouští se

Pozměňovací návrh  21

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 2 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Toto nařízení se vztahuje také na emise a pohlcování skleníkových plynů uvedených v oddílu A přílohy I, vykázané podle čl. 26 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1999, k nimž dojde na území členských států od roku 2031 v kterékoli z kategorií započítávání využití půdy uvedených v odst. 2 písm. a) až j) a/nebo v kterémkoli z níže uvedených odvětví:	vypouští se
a) enterická fermentace;
b) hospodaření se statkovými hnojivy;
c) pěstování rýže;
d) zemědělské půdy;
e) řízené vypalování savan;
f) spalování zemědělských zbytků na polích;
g) vápnění půd;
h) používání močoviny;
i) „ostatní hnojiva obsahující uhlík“;
j) „ostatní“.“;

Pozměňovací návrh  22

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 4 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. Do 30. června 2024 může každý členský stát předložit národní příspěvek k cíli čistého pohlcení skleníkových plynů do roku 2030 uvedenému v odstavci 2 tohoto článku, který je vyšší než národní cíl stanovený v příloze IIa. Takový příspěvek může být zahrnut do integrovaných národních energetických a klimatických plánů předložených podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1999.

Pozměňovací návrh  23

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 4 – odst. 3 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví roční cíle založené na lineární trajektorii pro čistá pohlcení skleníkových plynů pro každý členský stát, a to pro každý rok v období 2026–2029, vyjádřené v tunách ekvivalentu CO2. Tyto vnitrostátní trajektorie vycházejí z průměrných údajů z inventur skleníkových plynů za roky 2021, 2022 a 2023 vykázaných jednotlivými členskými státy. U hodnoty čistých pohlcení ve výši 310 milionů tun ekvivalentu CO2 jako součtu cílů pro členské státy stanovených v příloze IIa může být provedena technická oprava v důsledku změny metodiky provedené členskými státy. Metoda stanovení technické opravy, která má být přidána k cílům členských států, bude uvedena v těchto prováděcích aktech. Pro účely těchto prováděcích aktů provede Komise komplexní přezkum posledních údajů z národních inventur za roky 2021, 2022 a 2023, jež členské státy předložily podle čl. 26 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1999.	3. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16, aby tak doplnila toto nařízení tím, že stanoví roční cíle založené na lineární trajektorii pro čistá pohlcení skleníkových plynů pro každý členský stát, a to pro každý rok v období 2026–2029, vyjádřené v tunách ekvivalentu CO2. Tyto vnitrostátní trajektorie vycházejí z průměrných údajů z inventur skleníkových plynů za roky 2021, 2022 a 2023 vykázaných jednotlivými členskými státy. U hodnoty cíle členského státu stanoveného v příloze IIa a čistých pohlcení ve výši 310 milionů tun ekvivalentu CO2 jako součtu cílů pro členské státy stanovených v příloze IIa může být provedena technická oprava v důsledku změny metodiky provedené členskými státy na základě nezávislého odborného přezkumu potvrzujícího nezbytnost a přiměřenost technické opravy založené na vyšší přesnosti sledovaných a vykazovaných údajů. Technická oprava, která má být přidána k cíli členského státu, bude odpovídat dopadu změny metodiky na cíle a bude uvedena v těchto aktech v přenesené pravomoci a zveřejněna. Pro účely těchto aktů v přenesené pravomoci provede Komise komplexní přezkum posledních údajů z národních inventur za roky 2021, 2022 a 2023, jež členské státy předložily podle čl. 26 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1999.

Pozměňovací návrh  24

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 4 – odst. 3 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 16a.	vypouští se

Pozměňovací návrh  25

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 4 – odst. 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Cílem je dosáhnout v celé Unii do roku 2035 nulových čistých emisí skleníkových plynů v odvětvích uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. a) až j) a v následujících letech dosáhnout v celé Unii záporných emisí. Unie a členské státy přijmou nezbytná opatření umožňující společné dosažení cíle pro rok 2035.	vypouští se
Komise do 31. prosince 2025 na základě integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených každým členským státem podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1999 do 30. června 2024 předloží návrhy na příspěvek každého členského státu k čistému snížení emisí.“;

Pozměňovací návrh  26

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 4 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	4a. Členské státy zajistí, aby bylo podporováno pohlcování uhlíku z atmosféry prostřednictvím udržitelného obhospodařování lesů, které zohledňuje biologickou rozmanitost a odolnost ekosystémů, neboť udržitelné obhospodařování lesů aktivně přispívá k absorpci uhlíku.

Pozměňovací návrh  27

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 4 – odst. 4 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	4b. Členské státy zajistí, aby opatření přijatá ke splnění jejich vnitrostátních cílů uvedených v odstavci 2 významně nepoškozovala unijní cíle v oblasti biologické rozmanitosti a další environmentální cíle.

Pozměňovací návrh  28

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 a (nový)

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 5 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3a) v článku 5 se vkládá nový odstavec, který zní:
	„5a. Sběr údajů bude dále posílen harmonizovaným sledováním vývoje obsahu organického uhlíku v půdě a faktorů, které ovlivňují stav půdy a její zásoby uhlíku, v celé Unii prostřednictvím každoročních průzkumů LUCAS.“

Pozměňovací návrh  29

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. a

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 9 – název

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
„Výrobky pro ukládání uhlíku“;	„Udržitelné produkty pro ukládání uhlíku“;

Pozměňovací návrh  30

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. b

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 9 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Komise přijme v souladu s článkem 16 akty v přenesené pravomoci za účelem změny odstavce 1 tohoto článku a přílohy V doplněním nových kategorií výrobků pro ukládání uhlíku, včetně výrobků z vytěženého dřeva, které pohlcují uhlík, a to na základě pokynů IPCC, tak jak byly přijaty konferencí smluvních stran UNFCCC nebo konferencí smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody, a při zajištění ekologické vyváženosti.;	2. Komise přijme do roku 2023 v souladu s článkem 16 akty v přenesené pravomoci za účelem změny odstavce 1 tohoto článku a přílohy V doplněním nových kategorií produktů pro ukládání uhlíku pocházejících z udržitelných zdrojů, všech relevantních kategorií produktů z biologického materiálu, včetně inovativních produktů z biologického materiálu, vedlejších produktů a zbytků nahrazujících fosilní suroviny, které pohlcují uhlík, a zavedením posouzení životního cyklu těchto produktů, včetně recyklovaných výrobků, a to na základě pokynů IPCC, tak jak byly přijaty konferencí smluvních stran UNFCCC nebo konferencí smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody, a při zajištění ekologické vyváženosti. Komise do roku 2025 posoudí začlenění bioenergetických procesů zachycování a ukládání nebo využívání uhlíku (BECCSU) do produktů pro ukládání uhlíku, přičemž zohlední zásadu „významně nepoškozovat“ stanovenou v článku 17 nařízení (EU) 2020/852. Kategorie produktů pro ukládání uhlíku musí být v souladu s příslušnými právními předpisy Unie, aby se zajistilo, že celkový rámec politiky pro ukládání a pohlcování uhlíku bude soudržný.

Pozměňovací návrh  31

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. b a (nové)

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 9 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ba) V článku 9 se doplňuje nový odstavec, který zní:
	„3a. V aktech v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 2 Komise zajistí, že životní cykly produktů z vytěženého dřeva významně nepoškodí environmentální cíle Unie.“

Pozměňovací návrh  32

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. a

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 12 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) odstavec 3 se zrušuje;	vypouští se

Pozměňovací návrh  33

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. b

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 12 – odst. 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5. Členské státy mohou použít příjmy z převodů podle odstavce 2 k boji proti změně klimatu v Unii nebo ve třetích zemích a o veškerých těchto opatřeních informují Komisi.	5. Členské státy použijí příjmy z převodů podle odstavce 2 k boji proti změně klimatu, k ochraně biologické rozmanitosti a odolnosti ekosystémů, k zajištění zachování nebo případnému posílení půdních propadů a rezervoárů a k snížení zranitelnosti půdy vůči přírodním škodlivým činitelům v Unii nebo ve třetích zemích a o použití těchto příjmů a přijatých opatřeních informují Komisi ve zprávách uvedených v článku 19 nařízení (EU) 2018/1999.

Pozměňovací návrh  34

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 11

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 13 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) členský stát do své strategie předložené podle článku 15 nařízení (EU) 2018/1999 zahrnul již prováděná nebo plánovaná konkrétní opatření s cílem zajistit zachování nebo případně zvýšení propadů a rezervoárů z lesů a	a) členský stát do své strategie předložené podle článku 15 nařízení (EU) 2018/1999 zahrnul již prováděná nebo plánovaná konkrétní opatření s cílem zajistit zachování nebo případně zvýšení propadů a rezervoárů z lesů způsobem, který přispívá k ochraně biologické rozmanitosti a snižuje zranitelnost půdy vůči přírodním škodlivým činitelům;

Pozměňovací návrh  35

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 13 a – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) Finsko do své strategie předložené podle článku 15 nařízení (EU) 2018/1999 zahrnulo již prováděná nebo plánovaná konkrétní opatření s cílem zajistit zachování nebo případně zvýšení propadů a rezervoárů z lesů;	a) Finsko do své strategie předložené podle článku 15 nařízení (EU) 2018/1999 zahrnulo již prováděná nebo plánovaná konkrétní opatření s cílem zajistit zachování nebo případně zvýšení propadů a rezervoárů z lesů způsobem, který přispívá k ochraně biologické rozmanitosti a snižuje zranitelnost půdy vůči přírodním škodlivým činitelům;

Pozměňovací návrh  36

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 14

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 13 c – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Pokud přezkoumané emise skleníkových plynů a pohlcení členského státu v roce 2032 překročí roční cíle daného členského státu pro kterýkoli konkrétní rok období 2026–2030, s přihlédnutím k flexibilitě uplatněné podle článků 12 a 13b, použije se toto opatření:	Pokud Komise v důsledku komplexního přezkumu, který provede v roce 2032 podle čl. 14 odst. 2, zjistí, že přezkoumané emise skleníkových plynů a pohlcení dosažené členským státem v roce 2032 překročí roční cíle daného členského státu pro kterýkoli konkrétní rok období 2026–2030, s přihlédnutím k flexibilitě uplatněné podle článků 12 a 13b, použijí se tato opatření:

Pozměňovací návrh  37

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 14 a (nový)

Nařízení (EU) 2018/841

Článek 13 d (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	14a) Vkládá se nový článek, který zní:
	„Článek 13d
	Mezinárodní spolupráce
	Členské státy mohou rozhodnout, že povolí použití uhlíkových kreditů z odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví na kompenzace ze strany veřejných nebo soukromých subjektů, a to i prostřednictvím prostředků stanovených v čl. 6 odst. 2 nebo čl. 6 odst. 4 Pařížské dohody. Aby se odstranily tržní překážky a zabránilo se dvojímu započítávání, Unie prokáže, jak jsou mezinárodně převáděné výsledky snižování emisí (ITMO) pocházející z Unie v souladu s rámcem LULUCF pro započítávání.“

Pozměňovací návrh  38

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 15

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 14 – odst. 1 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ca) synergií mezi zmírňováním změny klimatu a bioekonomikou.

Pozměňovací návrh  39

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 15 a (nový)

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 14 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	15a) V článku 14 se vkládá nový odstavec, který zní:
	„3a. Zpráva o souladu vychází z ročních souborů údajů získaných z průzkumů LUCAS a vnitrostátních nebo regionálních systémů monitorování půdy. Pokud jsou předchozí záznamy LULUCF změněny v důsledku průzkumů LUCAS, podléhají cíle členských států stanovené v příloze IIa technické korekci podle čl. 4 odst. 2.“

Pozměňovací návrh  40

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 18

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 17 – odst. 2 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě nejpozději do šesti měsíců po […] globálním hodnocení dohodnutém podle článku 14 Pařížské dohody zprávu o fungování tohoto nařízení, zahrnující v příslušných případech posouzení dopadů flexibilit uvedených v článku 11, jakož i o příspěvku tohoto nařízení k cíli Unie v oblasti celkového snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a o jeho příspěvku k cílům Pařížské dohody, zejména pokud jde o potřebu dalších politik a opatření Unie s ohledem na nezbytné posílení snižování emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení v Unii.	2. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě nejpozději do šesti měsíců po […] každém globálním hodnocení dohodnutém podle článku 14 Pařížské dohody zprávu o fungování tohoto nařízení, zahrnující posouzení dopadů flexibilit uvedených v článku 11 na snižování a pohlcování emisí skleníkových plynů v Unii, jakož i o příspěvku tohoto nařízení k cíli Unie v oblasti klimatické neutrality a průběžným cílům v oblasti klimatu stanovených v nařízení (EU) 2021/1119 a k cílům Pařížské dohody. Zpráva posoudí konkrétně potřebu dalších politik a opatření Unie, zejména pokud jde o budoucí zlepšení systému monitorování, shromažďování údajů a podávání zpráv týkajících se lesů v Unii, jak bylo oznámeno v rámci nové strategie EU v oblasti lesnictví do roku 2030, a s ohledem na nezbytné posílení snižování emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení v Unii. Zpráva zohlední nejlepší dostupné a nejnovější vědecké poznatky, včetně nejnovějších zpráv IPCC, IPBES a Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu uvedeného v článku 3 nařízení (EU) 2021/1119.

Pozměňovací návrh  41

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 18

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 17 – odst. 2 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
V návaznosti na tuto zprávu Komise dle svého uvážení předloží legislativní návrhy. Návrhy zejména stanoví roční cíle a správu zaměřené na cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2035 stanovený v čl. 4 odst. 4, další politiky a opatření Unie a rámec pro období po roce 2035, a to i v oblasti působnosti nařízení o emisích skleníkových plynů a jejich pohlcování v dalších odvětvích, jako je mořské a sladkovodní prostředí.;	V návaznosti na tuto zprávu Komise dle svého uvážení předloží legislativní návrhy. Návrhy zejména zahrnou do oblasti působnosti nařízení emise skleníkových plynů a jejich pohlcování v dalších odvětvích, jako je mořské, pobřežní a sladkovodní prostředí, a to na základě spolehlivých vědeckých metodik. Návrhy případně aktualizují metodiky pro shromažďování údajů, monitorování a podávání zpráv v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví, zejména pokud jde o půdu v Unii, jak bylo oznámeno v rámci nové strategie EU pro půdu do roku 2030.“;

Pozměňovací návrh  42

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 18 a (nový)

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 17 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	18a) v článku 17 se vkládá nový odstavec, který zní:
	„2a. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě každý třetí rok od vstupu tohoto nařízení v platnost až do roku 2050 zprávu o výsledcích hodnocení fungování tohoto nařízení včetně jeho účinků na fungování vnitřního trhu, konkurenceschopnost dotčených odvětví a tvorbu pracovních míst v nich a rozsah úniku uhlíku.
	Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do 1. ledna 2030 a poté každý pátý rok až do roku 2050 zprávu o výsledcích komplexního hodnocení souhrnného makroekonomického dopadu nařízení, která tvoří balíček Fit for 551a.
	Komise zváží možné změny tohoto nařízení s ohledem na zjednodušení právní úpravy, jak je uvedeno ve sdělení Komise o zlepšování právní úpravy z roku 20211b. Komise a příslušné orgány se průběžně přizpůsobují osvědčeným správním postupům a přijímají veškerá opatření ke zjednodušení prosazování tohoto nařízení, aby administrativní zátěž byla co nejmenší.“
	__________________
	1a Sdělení Komise (COM(2021)0550), 14. července 2021.
	1b Sdělení Komise (COM(2021)0021), 29. dubna 2021.

Pozměňovací návrh  43

Návrh nařízení

Příloha III – odst. 1

Nařízení (EU) 2018/1999

Příloha V – část 3 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
„Zeměpisně přesné údaje o změnách ve využívání půdy v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006. Inventura skleníkových plynů funguje na základě elektronických databází a geografických informačních systémů a zahrnuje:	„Zeměpisně přesné údaje o změnách ve využívání půdy v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006. Členské státy se vybízejí k tomu, aby vypracovaly inventuru skleníkových plynů, která funguje na základě elektronických databází a geografických informačních systémů a zahrnuje:

Pozměňovací návrh  44

Návrh nařízení

Příloha III – odst. 1

Nařízení (EU) 2018/1999

Příloha V – část 3 – pododstavec 1 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	aa) soubory údajů LUCAS, které vznikají na základě každoročních harmonizovaných průzkumů prováděných ve všech členských státech s cílem shromažďovat informace o půdním pokryvu a využití půdy, měřit zásoby uhlíku v půdě a analyzovat všechny relevantní parametry ovlivňující potenciál půdy ukládat uhlík a zdraví půdy; členské státy se vyzývají, aby vzorky pro zjišťování obsahu organického uhlíku a zásob uhlíku v půdě odebíraly z větší hloubky, tj. aby používaly minimálně 30 cm z protokolu LUCAS pro půdu 2022.

Pozměňovací návrh  45

Návrh nařízení

Příloha III – odst. 1

Nařízení (EU) 2018/1999

Příloha V – část 3 – pododstavec 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Od roku 2026 budou členské státy používat metodiku úrovně přesnosti 3 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 v případě všech odhadů emisí a pohlcení pro zásobníky uhlíku, které spadají do oblastí s jednotkami využívání půdy s velkou zásobou uhlíku podle písmene c) výše, plochy jednotek využití půdy, které jsou chráněny nebo jsou obnovovány, uvedené výše v písmenech d) a e) a plochy jednotek využívání půdy s velkými budoucími klimatickými riziky uvedenými výše v písmenu f).“.	Od roku 2026 budou členské státy usilovat o to, aby používaly metodiku úrovně přesnosti 3 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 v případě všech odhadů emisí a pohlcení pro zásobníky uhlíku, které spadají do oblastí s jednotkami využívání půdy s velkou zásobou uhlíku podle písmene c) výše, plochy jednotek využití půdy, které jsou chráněny nebo jsou obnovovány, uvedené výše v písmenech d) a e) a plochy jednotek využívání půdy s velkými budoucími klimatickými riziky uvedenými výše v písmenu f).“.

PŘÍLOHA: SEZNAM SUBJEKTŮ NEBO OSOB, OD NICHŽ ZPRAVODAJ OBDRŽEL INFORMACE

The following list is drawn up on a purely voluntary basis under the exclusive responsibility of the rapporteur. The rapporteur has received input from the following entities or persons in the preparation of the opinion, until the adoption thereof in committee:

Entity and/or person

Academy of Finland

Bioenergy Europe

Confederation of European Forest Owners (CEPF)

Confederation of European Paper Industries (CEPI)

European Commission, DG CLIMA

European Forest Institute

Finnish Forest Industries

Metsä Group

Ministry of Agriculture and Forestry of Finland

Natural Resources Institute Finland (Luke)

Permanent Representation of Finland to the EU

Statistics Finland

Stora Enso Oyj

St1 Oy

Swedish Forest Industries Federation

The Central Union of Agricultural Producers and Forest Owners (MTK)

The Finnish Association for Nature Conservation

The Finnish Environment Institute (SYKE)

 

 

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

 

Název	Změna nařízení (EU) 2018/841, pokud jde o oblast působnosti, zjednodušení pravidel souladu, stanovení cílů členských států pro rok 2030 a závazek ke společnému dosažení klimatické neutrality v odvětví využívání půdy, lesnictví a zemědělství do roku 2035, a nařízení (EU) 2018/1999, pokud jde o zlepšení monitorování, vykazování, sledování pokroku a přezkum
Referenční údaje	COM(2021)0554 – C9-0320/2021 – 2021/0201(COD)
Příslušný výbor  Datum oznámení na zasedání	ENVI 13.9.2021
Výbor, který vypracoval stanovisko  Datum oznámení na zasedání	ITRE 13.9.2021
Zpravodaj(ka)  Datum jmenování	Henna Virkkunen 17.9.2021
Projednání ve výboru	26.1.2022
Datum přijetí	22.3.2022
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	48 13 16
Členové přítomní při konečném hlasování	Nicola Beer, François-Xavier Bellamy, Hildegard Bentele, Tom Berendsen, Vasile Blaga, Michael Bloss, Manuel Bompard, Paolo Borchia, Marc Botenga, Markus Buchheit, Martin Buschmann, Cristian-Silviu Buşoi, Jerzy Buzek, Maria da Graça Carvalho, Ignazio Corrao, Ciarán Cuffe, Josianne Cutajar, Nicola Danti, Pilar del Castillo Vera, Martina Dlabajová, Christian Ehler, Valter Flego, Niels Fuglsang, Lina Gálvez Muñoz, Claudia Gamon, Jens Geier, Nicolás González Casares, Bart Groothuis, Christophe Grudler, András Gyürk, Henrike Hahn, Robert Hajšel, Ivo Hristov, Ivars Ijabs, Romana Jerković, Eva Kaili, Seán Kelly, Izabela-Helena Kloc, Łukasz Kohut, Zdzisław Krasnodębski, Andrius Kubilius, Miapetra Kumpula-Natri, Thierry Mariani, Marisa Matias, Eva Maydell, Georg Mayer, Joëlle Mélin, Iskra Mihaylova, Dan Nica, Angelika Niebler, Niklas Nienaß, Ville Niinistö, Aldo Patriciello, Mauri Pekkarinen, Mikuláš Peksa, Tsvetelina Penkova, Morten Petersen, Pina Picierno, Markus Pieper, Clara Ponsatí Obiols, Manuela Ripa, Robert Roos, Sara Skyttedal, Maria Spyraki, Jessica Stegrud, Beata Szydło, Riho Terras, Grzegorz Tobiszowski, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Marie Toussaint, Isabella Tovaglieri, Viktor Uspaskich, Henna Virkkunen, Pernille Weiss, Carlos Zorrinho
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Gianna Gancia

 

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

48	+
NI	Viktor Uspaskich
PPE	François-Xavier Bellamy, Hildegard Bentele, Tom Berendsen, Vasile Blaga, Cristian-Silviu Buşoi, Jerzy Buzek, Maria da Graça Carvalho, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Seán Kelly, Andrius Kubilius, Eva Maydell, Angelika Niebler, Aldo Patriciello, Markus Pieper, Sara Skyttedal, Maria Spyraki, Riho Terras, Henna Virkkunen, Pernille Weiss
Renew	Nicola Beer, Nicola Danti, Martina Dlabajová, Valter Flego, Claudia Gamon, Bart Groothuis, Christophe Grudler, Ivars Ijabs, Iskra Mihaylova, Mauri Pekkarinen, Morten Petersen
S&D	Josianne Cutajar, Niels Fuglsang, Lina Gálvez Muñoz, Jens Geier, Nicolás González Casares, Robert Hajšel, Ivo Hristov, Romana Jerković, Eva Kaili, Łukasz Kohut, Miapetra Kumpula-Natri, Dan Nica, Tsvetelina Penkova, Pina Picierno, Patrizia Toia, Carlos Zorrinho

 

13	-
ECR	Robert Roos
ID	Markus Buchheit, Georg Mayer
NI	András Gyürk
Verts/ALE	Michael Bloss, Ignazio Corrao, Ciarán Cuffe, Henrike Hahn, Niklas Nienaß, Ville Niinistö, Mikuláš Peksa, Manuela Ripa, Marie Toussaint

 

16	0
ECR	Izabela-Helena Kloc, Zdzisław Krasnodębski, Jessica Stegrud, Beata Szydło, Grzegorz Tobiszowski, Evžen Tošenovský
ID	Paolo Borchia, Gianna Gancia, Thierry Mariani, Joëlle Mélin, Isabella Tovaglieri
NI	Martin Buschmann, Clara Ponsatí Obiols
The Left	Manuel Bompard, Marc Botenga, Marisa Matias

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

 

POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název	Změna nařízení (EU) 2018/841, pokud jde o oblast působnosti, zjednodušení pravidel souladu, stanovení cílů členských států pro rok 2030 a závazek ke společnému dosažení klimatické neutrality v odvětví využívání půdy, lesnictví a zemědělství do roku 2035, a nařízení (EU) 2018/1999, pokud jde o zlepšení monitorování, vykazování, sledování pokroku a přezkum
Referenční údaje	COM(2021)0554 – C9-0320/2021 – 2021/0201(COD)
Datum předložení Parlamentu	14.7.2021
Příslušný výbor  Datum oznámení na zasedání	ENVI 13.9.2021
Výbory požádané o stanovisko  Datum oznámení na zasedání	BUDG 13.9.2021	ITRE 13.9.2021	IMCO 13.9.2021	TRAN 13.9.2021
	AGRI 13.9.2021
Nezaujetí stanoviska  Datum rozhodnutí	BUDG 31.8.2021	IMCO 1.9.2021
Přidružené výbory  Datum oznámení na zasedání	AGRI 11.11.2021
Zpravodajové  Datum jmenování	Ville Niinistö 13.9.2021
Projednání ve výboru	11.10.2021	26.1.2022
Datum přijetí	17.5.2022
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	44 37 6
Členové přítomní při konečném hlasování	Mathilde Androuët, Margrete Auken, Simona Baldassarre, Marek Paweł Balt, Traian Băsescu, Aurélia Beigneux, Monika Beňová, Hildegard Bentele, Sergio Berlato, Alexander Bernhuber, Malin Björk, Simona Bonafè, Delara Burkhardt, Pascal Canfin, Sara Cerdas, Mohammed Chahim, Tudor Ciuhodaru, Nathalie Colin-Oesterlé, Esther de Lange, Christian Doleschal, Marco Dreosto, Bas Eickhout, Cyrus Engerer, Agnès Evren, Pietro Fiocchi, Raffaele Fitto, Andreas Glück, Catherine Griset, Jytte Guteland, Teuvo Hakkarainen, Martin Hojsík, Pär Holmgren, Jan Huitema, Yannick Jadot, Adam Jarubas, Petros Kokkalis, Ewa Kopacz, Peter Liese, Sylvia Limmer, Javi López, César Luena, Marian-Jean Marinescu, Fulvio Martusciello, Liudas Mažylis, Joëlle Mélin, Tilly Metz, Silvia Modig, Dolors Montserrat, Alessandra Moretti, Ville Niinistö, Ljudmila Novak, Grace O’Sullivan, Jutta Paulus, Stanislav Polčák, Jessica Polfjärd, Nicola Procaccini, Luisa Regimenti, Frédérique Ries, María Soraya Rodríguez Ramos, Sándor Rónai, Rob Rooken, Silvia Sardone, Christine Schneider, Günther Sidl, Ivan Vilibor Sinčić, Linea Søgaard-Lidell, Maria Spyraki, Nicolae Ştefănuță, Nils Torvalds, Edina Tóth, Véronique Trillet-Lenoir, Petar Vitanov, Alexandr Vondra, Mick Wallace, Pernille Weiss, Emma Wiesner, Michal Wiezik, Tiemo Wölken, Anna Zalewska
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Michael Bloss, Manuel Bompard, Milan Brglez, Stelios Kympouropoulos, Manuela Ripa, Christel Schaldemose, Vincenzo Sofo, Idoia Villanueva Ruiz
Datum předložení	24.5.2022

 

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

44	+
NI	Ivan Vilibor Sinčić
Renew	Pascal Canfin, Martin Hojsík, Jan Huitema, Frédérique Ries, María Soraya Rodríguez Ramos, Nicolae Ştefănuță, Linea Søgaard-Lidell, Nils Torvalds, Véronique Trillet-Lenoir, Emma Wiesner, Michal Wiezik
S&D	Marek Paweł Balt, Monika Beňová, Simona Bonafè, Milan Brglez, Delara Burkhardt, Sara Cerdas, Mohammed Chahim, Tudor Ciuhodaru, Cyrus Engerer, Jytte Guteland, Alessandra Moretti, Sándor Rónai, Christel Schaldemose, Günther Sidl, Petar Vitanov, Tiemo Wölken
The Left	Malin Björk, Manuel Bompard, Petros Kokkalis, Silvia Modig, Idoia Villanueva Ruiz, Mick Wallace
Verts/ALE	Margrete Auken, Michael Bloss, Bas Eickhout, Pär Holmgren, Yannick Jadot, Tilly Metz, Ville Niinistö, Grace O'Sullivan, Jutta Paulus, Manuela Ripa

 

37	-
ECR	Sergio Berlato, Pietro Fiocchi, Raffaele Fitto, Nicola Procaccini, Rob Rooken, Vincenzo Sofo, Alexandr Vondra, Anna Zalewska
ID	Mathilde Androuët, Aurélia Beigneux, Catherine Griset, Teuvo Hakkarainen, Sylvia Limmer, Joëlle Mélin
NI	Edina Tóth
PPE	Traian Băsescu, Hildegard Bentele, Alexander Bernhuber, Nathalie Colin-Oesterlé, Christian Doleschal, Agnès Evren, Adam Jarubas, Ewa Kopacz, Stelios Kympouropoulos, Esther de Lange, Peter Liese, Marian-Jean Marinescu, Fulvio Martusciello, Liudas Mažylis, Dolors Montserrat, Ljudmila Novak, Stanislav Polčák, Jessica Polfjärd, Luisa Regimenti, Christine Schneider, Maria Spyraki, Pernille Weiss

 

6	0
ID	Simona Baldassarre, Marco Dreosto, Silvia Sardone
Renew	Andreas Glück
S&D	Javi López, César Luena

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

• [1] Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
• [2] Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.