ZPRÁVA k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2018/842 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody

24.5.2022 - (COM(2021)0555 – C9‑0321/2021 – 2021/0200(COD)) - ***I

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Zpravodajka: Jessica Polfjärd

Pozměňovací návrhy

• 001-043 (PDF - 216 KB)
• 001-043 (DOC - 50 KB)
• 044-049 (PDF - 138 KB)
• 044-049 (DOC - 38 KB)
• 050-050 (PDF - 115 KB)
• 050-050 (DOC - 64 KB)
• 051-051 (PDF - 107 KB)
• 051-051 (DOC - 70 KB)
• 052-052 (PDF - 98 KB)
• 052-052 (DOC - 49 KB)
• 053-053 (PDF - 112 KB)
• 053-053 (DOC - 71 KB)
• 054-060 (PDF - 167 KB)
• 054-060 (DOC - 47 KB)
• 061-070 (PDF - 146 KB)
• 061-070 (DOC - 42 KB)
• 071-078 (PDF - 133 KB)
• 071-078 (DOC - 39 KB)
• 079-084 (PDF - 133 KB)
• 079-084 (DOC - 38 KB)
• 085-085 (PDF - 228 KB)
• 085-085 (DOC - 80 KB)
• 086-086 (PDF - 121 KB)
• 086-086 (DOC - 71 KB)
• 087-087 (PDF - 100 KB)
• 087-087 (DOC - 49 KB)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2018/842 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody

(COM(2021)0555 – C9‑0321/2021 – 2021/0200(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0555),

– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9‑0321/2021),

– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 8. prosince 2021[1],

– s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne xxx[2],

– s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

– s ohledem na stanoviska Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova,

– s ohledem na návrh Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A9‑0163/2022),

1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, pokud svůj návrh nahradí, podstatně změní nebo bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit;

3. pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

 

Pozměňovací návrh  1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(1) Pařížská dohoda, přijatá v prosinci 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), vstoupila v platnost v listopadu 2016 (dále jen „Pařížská dohoda“). Její smluvní strany se dohodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 °C ve srovnání s úrovní před industrializací a že budou usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C oproti období před industrializací.	(1) Pařížská dohoda, přijatá v prosinci 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), vstoupila v platnost v listopadu 2016 (dále jen „Pařížská dohoda“). Její smluvní strany se dohodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 °C ve srovnání s úrovní před industrializací a že budou usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C oproti období před industrializací, přičemž zohlední mimo jiné zásady rovnosti a společné, i když rozdílné odpovědnosti a odpovídajících schopností. Přijetím Klimatického paktu z Glasgow v listopadu 2021 smluvní strany Pařížské dohody uznaly, že udržení nárůstu průměrné globální teploty na úrovni 1,5 °C by významně snížilo rizika a dopady změny klimatu, a zavázaly se do konce roku 2022 posílit své cíle pro rok 2030.

Pozměňovací návrh  2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(1a) Potřeba přijmout opatření ke snížení emisí je stále naléhavější, jak uvedl Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) ve svých posledních zprávách ze dne 7. srpna 2021 nazvané „Změna klimatu 2021: fyzikální základy“ a ze dne 28. února 2022 nazvané „Změna klimatu 2022: dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“. IPCC s velkou mírou jistoty uvedl, že změna klimatu představuje hrozbu pro dobré životní podmínky lidí a zdraví planety a že jakýmkoli dalším zpožděním koordinovaných preventivních globálních opatření k přizpůsobení se změně klimatu a jejímu zmírňování se promarní krátká a rychle mizející příležitost k zajištění udržitelné budoucnosti a možnosti přijatelného života pro všechny. IPCC přináší nové odhady pravděpodobnosti překročení hranice globálního oteplování o 1,5 °C v nadcházejících desetiletích a konstatuje, že pokud nedojde k okamžitému, rychlému a rozsáhlému snížení emisí skleníkových plynů, bude omezení globálního oteplování na úroveň blízkou 1,5 °C nebo i 2 °C nedosažitelné. Unie by proto měla tuto naléhavou situaci řešit tím, že zintenzivní své úsilí a stane se v boji proti změně klimatu mezinárodním lídrem.

Pozměňovací návrh  3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(3) V Zelené dohodě pro Evropu31 se spojuje komplexní soubor vzájemně se posilujících opatření a iniciativ zaměřených na dosažení klimatické neutrality v Unii do roku 2050 a stanovuje nová strategie růstu, jejímž cílem je transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, ve které nebude mít hospodářský růst vazbu na využívání zdrojů. Dalším jejím cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Tato transformace zároveň různým způsobem ovlivňuje ženy a muže a dopadá zvláště na některé znevýhodněné skupiny, jako jsou senioři, osoby se zdravotním postižením a osoby s menšinovým rasovým nebo etnickým původem. Transformace tedy musí být spravedlivá a inkluzivní a nikdo při ní nesmí zůstat opomenut.	(3) Zelená dohoda pro Evropu31 představuje výchozí bod pro dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 a cíle dosáhnout poté záporných emisí, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/111931a. V této dohodě se spojuje komplexní soubor vzájemně se posilujících opatření a iniciativ zaměřených na dosažení klimatické neutrality v Unii nejpozději do roku 2050 a stanovuje nová strategie růstu, jejímž cílem je transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje. Dalším jejím cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Tato transformace zároveň různým způsobem ovlivňuje všechna pohlaví a dopadá zvláště na některé znevýhodněné skupiny, jako jsou senioři, osoby se zdravotním postižením, osoby zasažené energetickou chudobou nebo chudobou v oblasti dopravy a osoby s menšinovým rasovým nebo etnickým původem. Transformace se také různě dotýká jednotlivých členských států a regionů. Musí tedy být spravedlivá a inkluzivní a nikdo při ní nesmí zůstat opomenut.
__________________	__________________
31 Sdělení Komise – Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 640 final ze dne 11. prosince 2019.	31 Sdělení Komise – Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 640 final ze dne 11. prosince 2019.
	31a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

Pozměňovací návrh  4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(3a) Aby byly klimatické ambice stanovené v tomto nařízení sociálně přijatelné, měly by být doplněny rovnocennými sociálními ambicemi. Zvýšená úroveň ambicí znamená podstatné změny v zasažených odvětvích, které mohou mít sociální a pracovní dopady. Revidované cíle snižování emisí musí být doplněny dostatečnými finančními a politickými opatřeními, aby bylo zaručeno, že tyto cíle budou naplňovány sociálně spravedlivým způsobem. Opatření mohou mimo jiné zahrnovat posouzení dopadů na zaměstnanost, která hodnotí dopad na pracovní místa a pracovní podmínky na celostátní i regionální úrovni, jakož i přidělení vnitrostátních a unijních zdrojů na financování adaptačních opatření v sociální oblasti a vytváření kvalitních pracovních míst, rovnost žen a mužů, celoživotní učení, odborné vzdělávání a sociální ochranu a na zajištění účinného kolektivního vyjednávání. Je rovněž důležité, aby byly zajištěny včasné konzultace a účinné zapojení vnitrostátních sociálních partnerů v odvětvích uvedených v článku 2 tohoto nařízení, pokud jde o vytvoření a uplatňování vnitrostátních opatření pro provádění tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh  5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(3b) Přechod na hospodářství Unie slučitelné s dosažením cíle klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 by navíc mohl mít zvláštní dopad na některá hospodářská odvětví, a zejména na zranitelné mikropodniky a malé a střední podniky v těchto odvětvích. Při provádění tohoto nařízení je důležité, aby členské státy vytvořily příznivé prostředí pro přechod těchto podniků na postupy, při nichž je produkováno menší a postupně nulové množství emisí skleníkových plynů.

Pozměňovací návrh  6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3 c (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(3c) Program OSN pro životní prostředí a Globální fórum OECD pro životní prostředí dospěly k závěru, že environmentální změny mají genderově specifické dopady. Genderově odlišené role jsou rovněž příčinou rozdílného účinku změny klimatu na každé pohlaví, a dopady změny klimatu tak zhoršují genderové nerovnosti.

Pozměňovací návrh  7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(4) V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/111932 („evropský právní rámec pro klima“) Unie začlenila do právních předpisů cíl klimatické neutrality celého hospodářství do roku 2050. Tímto nařízením se rovněž stanoví závazný cíl Unie dosáhnout do roku 2030 alespoň 55% domácího snížení čistých emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení pohlcení) ve srovnání s úrovněmi v roce 1990.	(4) V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/111932 („evropský právní rámec pro klima“) Unie začlenila do právních předpisů cíl klimatické neutrality celého hospodářství nejpozději do roku 2050 a cíl dosáhnout poté záporných emisí. Tímto nařízením se rovněž stanoví závazný cíl Unie dosáhnout do roku 2030 alespoň 55% domácího snížení čistých emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení pohlcení) ve srovnání s úrovněmi v roce 1990. Dále stanoví, že při plnění tohoto cíle by mělo být upřednostněno rychlé a předvídatelné snižování emisí a zároveň by mělo být zlepšeno odstraňování emisí pomocí přírodních propadů. Příspěvek čistého pohlcení k cíli pro rok 2030 je omezen na 225 milionů tun ekvivalentu CO2, zatímco zbývající část cíle musí být dosažena snížením přímých emisí.
__________________	__________________
32 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).	32 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

Pozměňovací návrh  8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5) V zájmu splnění těchto závazků, jakož i dosažení příspěvků Unie v rámci Pařížské dohody33 přijatých na základě úmluvy UNFCCC, je potřeba upravit regulační rámec Unie pro dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů.	(5) V zájmu splnění těchto závazků, jakož i dosažení vnitrostátně stanovených příspěvků Unie v rámci Pařížské dohody33 přijaté na základě úmluvy UNFCCC, je potřeba upravit regulační rámec Unie pro dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů.
__________________	__________________
33 Pařížská dohoda (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4).	33 Pařížská dohoda (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4).

Pozměňovací návrh  9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(7) Zatímco se obchodování s emisemi bude vztahovat také na emise skleníkových plynů ze silniční a námořní dopravy, jakož i z budov, oblast působnosti nařízení (EU) 2018/842 zůstane zachována. Nařízení (EU) 2018/842 se tedy bude nadále uplatňovat na emise skleníkových plynů z vnitrostátních plaveb, avšak nikoliv na emise z mezinárodních plaveb. Emise skleníkových plynů členských států v oblasti působnosti nařízení (EU) 2018/842, které se mají zohledňovat při kontrolách souladu, se budou nadále určovat po dokončení přezkumů inventur v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/199934.	(7) Zatímco se obchodování s emisemi může vztahovat také na emise skleníkových plynů ze silniční a námořní dopravy, jakož i z budov, oblast působnosti nařízení (EU) 2018/842 zůstane zachována. Nařízení (EU) 2018/842 se tedy bude nadále uplatňovat na emise skleníkových plynů z vnitrostátních plaveb, avšak nikoliv na emise z mezinárodních plaveb. Emise skleníkových plynů členských států v oblasti působnosti nařízení (EU) 2018/842, které se mají zohledňovat při kontrolách souladu, se budou nadále určovat po dokončení přezkumů inventur v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/199934. V některých odvětvích však emise v minulých letech buď vzrostly, nebo zůstaly stabilní.
__________________	__________________
34 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).	34 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

Pozměňovací návrh  10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(9) V závěrech Evropské rady ze dne 11. prosince 2020 se uvádí, že cíl pro rok 2030 bude Unie plnit kolektivně při zajištění maximální nákladové efektivity, na tomto úsilí se budou podílet všechny členské státy v duchu spravedlnosti a solidarity a aniž by byl kdokoli opomenut. Nového cíle pro rok 2030 musí být dosaženo způsobem, který zachová konkurenceschopnost Unie a zohlední rozdílné výchozí pozice členských států, jejich specifické vnitrostátní podmínky a potenciál pro snížení emisí, a to také v případě ostrovních členských států a ostrovů, i vynaložené úsilí.	(9) V závěrech Evropské rady ze dne 11. prosince 2020 se uvádí, že cíl pro rok 2030 bude Unie plnit kolektivně při zajištění maximální nákladové efektivity, na tomto úsilí se budou podílet všechny členské státy v duchu spravedlnosti a solidarity a aniž by byl kdokoli opomenut. Nového cíle pro rok 2030 musí být dosaženo způsobem, který zachová konkurenceschopnost Unie a zohlední rozdílné výchozí pozice členských států, již dosažené snížení emisí, jejich specifické vnitrostátní podmínky a potenciál pro snížení emisí, a to také v případě ostrovních členských států a ostrovů, i vynaložené úsilí.

Pozměňovací návrh  11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(9a) Po roce 2030 je nezbytné, aby Unie i každý členský stát dosáhly nejpozději do roku 2050 celounijního cíle klimatické neutrality, aby bylo poté možné dosáhnout negativních emisí. Nařízení (EU) 2018/842 by mělo zajistit, aby všechny členské státy byly přivedeny na emisní trajektorie a přijaly konkrétní dlouhodobé politiky, které povedou k dosažení tohoto cíle.

Pozměňovací návrh  12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(10) V zájmu dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů o 55 % budou odvětví spadající pod nařízení (EU) 2018/842 muset postupně snižovat své emise, dokud v roce 2030 nedosáhnou snížení o 40 % ve srovnání s úrovněmi v roce 2005.	(10) V zájmu naplnění závazků Unie vyplývajících z Pařížské dohody a dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů nejméně o 55 % budou všechna odvětví spadající pod nařízení (EU) 2018/842 muset postupně snižovat své emise, dokud v roce 2030 nedosáhnou snížení o 40 % ve srovnání s úrovněmi v roce 2005.

Pozměňovací návrh  13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) Za tímto účelem musí být cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 zrevidován pro každý členský stát. Při revizi cíle snížení emisí skleníkových plynů je potřeba použít stejnou metodiku, jaká byla uplatněna při prvním přijetí nařízení (EU) 2018/842, v němž byly vnitrostátní příspěvky určeny po zvážení různých kapacit a možností nákladové efektivnosti v členských státech, aby tak bylo zajištěno spravedlivé a vyvážené sdílení úsilí. Snížení maximálních emisí skleníkových plynů v každém členském státě do roku 2030 by mělo být stanoveno ve vztahu k úrovni jeho přezkoumaných emisí skleníkových plynů v roce 2005, na něž se vztahuje toto nařízení, avšak s vyloučením ověřených emisí skleníkových plynů ze zařízení, která byla v provozu v roce 2005 a do systému EU obchodování s emisemi byla zahrnuta až po roce 2005.	(11) Za tímto účelem musí být cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 zrevidován pro každý členský stát. Při revizi cíle snížení emisí skleníkových plynů se použije stejná metodika, jaká byla uplatněna při prvním přijetí nařízení (EU) 2018/842, v němž byly vnitrostátní příspěvky určeny po zvážení různých kapacit a možností nákladové efektivnosti v členských státech, aby tak bylo zajištěno spravedlivé a vyvážené sdílení úsilí. Rozdílné cíle členských států se však nesbližují, což by mělo být zohledněno při hodnocení toho, jak vnitrostátní cíle přispívají k dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 nákladově efektivním a spravedlivým způsobem. Snížení maximálních emisí skleníkových plynů v každém členském státě do roku 2030 by mělo být stanoveno ve vztahu k úrovni jeho přezkoumaných emisí skleníkových plynů v roce 2005, na něž se vztahuje toto nařízení, avšak s vyloučením ověřených emisí skleníkových plynů ze zařízení, která byla v provozu v roce 2005 a do systému EU obchodování s emisemi byla zahrnuta až po roce 2005.

Pozměňovací návrh  14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(11a) Sdělení Komise ze dne 14. října 2020 o strategii EU pro snižování emisí metanu poukázalo na to, že metan je silným skleníkovým plynem, který svým celkovým příspěvkem ke změně klimatu zaujímá druhé místo po oxidu uhličitém. Na molekulární úrovni je metan silnější než oxid uhličitý. I když metan zůstává v atmosféře po kratší dobu než oxid uhličitý, má na klima významný vliv. V září 2021 vyhlásily Unie a Spojené státy Globální metanový závazek, k němuž se od té doby připojilo celkem více než 100 zemí. Signatáři tohoto závazku usilují o dosažení společného cíle snížit do roku 2030 celosvětové emise metanu alespoň o 30 % oproti roku 2020 a zlepšit standardy vykazování. Metan, oxid dusný a tzv. F-plyny představují téměř 20 % emisí skleníkových plynů v Unii. Vzhledem k těmto závazkům a krátkodobé životnosti mnoha těchto skleníkových plynů je vhodné stanovit jeden nebo více cílů Unie pro všechny emise skleníkových plynů jiných než CO2 ve všech odvětvích.

Pozměňovací návrh  15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13) Dopady pandemie COVID-19 na hospodářství Unie a úroveň jejich emisí zatím nelze úplně vyčíslit. Na druhé straně Unie zavádí doposud největší stimulační balíček, který rovněž bude mít vliv na úroveň emisí. Vzhledem k této nejistotě bude vhodné prozkoumat údaje o emisích v roce 2025 a, bude-li to nutné, opětovně upravit roční emisní příděly.	(13) Dopady pandemie COVID-19 na hospodářství Unie a úroveň jejich emisí zatím nelze úplně vyčíslit. Na druhé straně Unie zavádí doposud největší stimulační balíček, jehož cílem je zajistit ekologické oživení a který bude mít rovněž vliv na úroveň emisí. Je vhodné udržet stabilní, předvídatelný a ambiciózní regulační plán emisí po celé probíhající desetiletí, aby bylo zajištěno nutné snížení emisí i bezpečnost plánování.

Pozměňovací návrh  16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(14) Je tedy vhodné, aby se v roce 2025 aktualizovaly roční emisní příděly na období 2026–2030. Tato aktualizace by měla vycházet z komplexního přezkumu vnitrostátních inventurních údajů provedeného Komisí s cílem určit průměrné emise skleníkových plynů jednotlivých členských států během let 2021, 2022 a 2023.	vypouští se

Pozměňovací návrh  17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(14a) V souladu s nařízením (EU) 2021/1119 by mělo být prioritou snižování přímých emisí, které bude muset být doplněno zvýšeným pohlcováním CO2, aby bylo dosaženo klimatické neutrality. Nařízení (EU) 2021/1119 uznává, že propady uhlíku zahrnují přírodní a technologická řešení. Úloha technologických řešení pro pohlcování uhlíku byla rovněž řešena v několika zprávách Mezivládního panelu pro změnu klimatu, zejména v příspěvku pracovní skupiny III k šesté hodnotící zprávě. Je důležité, aby byl zaveden systém Unie pro certifikaci bezpečného a trvalého pohlcování uhlíku prostřednictvím technologických řešení, který členským státům a subjektům na trhu poskytne jasné vodítko, pokud jde o posílení tohoto pohlcování. Až bude takový systém certifikace v platnosti, lze provést analýzu započítávání těchto pohlcení podle práva Unie, včetně toho, zda započítávání těchto pohlcení ovlivňuje emise, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2018/842, a to při plném dodržení podmínek stanovených v čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119. Tato pohlcení jsou dodatečná a nekompenzují nezbytné snížení emisí v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu stanovenými v nařízení (EU) 2021/1119.

Pozměňovací návrh  18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(15) Podle nařízení (EU) 2018/842 lze zrušení omezeného množství emisních povolenek v systému Evropské unie pro obchodování s emisemi zohlednit pro účely dosažení souladu některých členských států podle nařízení (EU) 2018/842.  Vzhledem ke specifické struktuře maltského hospodářství je vnitrostátní cíl snížení emisí tohoto členského státu založený na hrubém domácím produktu na obyvatele mnohem vyšší než jeho potenciál k nákladově efektivnímu snížení emisí. Proto je vhodné zvýšit přístup Malty k výše uvedené možnosti flexibility, aniž by byl ohrožen cíl snížení emisí Unie do roku 2030.	(15) Podle nařízení (EU) 2018/842 lze zrušení omezeného množství emisních povolenek v systému Evropské unie pro obchodování s emisemi zohlednit pro účely dosažení souladu některých členských států podle nařízení (EU) 2018/842. Vzhledem ke specifické struktuře maltského hospodářství je vnitrostátní cíl snížení emisí tohoto členského státu založený na hrubém domácím produktu na obyvatele mnohem vyšší než jeho potenciál k nákladově efektivnímu snížení emisí. Proto je vhodné zvýšit přístup Malty k výše uvedené možnosti flexibility, aniž by byl ohrožen cíl snížení emisí Unie do roku 2030. Členské státy, které mají na tuto flexibilitu nárok, ale v roce 2019 ji v souvislosti s nařízením (EU) 2018/842 nevyužily, by měly mít možnost toto rozhodnutí revidovat, aby zohlednily nově navržené vnitrostátní cíle snižování emisí. Dotčené členské státy by rovněž měly mít možnost častěji revidovat své oznámené procentní podíly.

Pozměňovací návrh  19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(16a) S cílem zajistit dodržování minimálních příspěvků na období 2021–2030 podle nařízení (EU) 2018/842 v platném znění a motivovat členské státy k jejich dodržování by měla být posílena nápravná opatření, která by měla být těsněji propojena s integrovanými vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu podle nařízení (EU) 2018/1999. Pokud členský stát překročí své roční příděly emisí během dvou po sobě jdoucích let, měl by revidovat svůj integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu, který mu byl předložen v souladu s nařízením (EU) 2018/1999, a zároveň by měl umožnit účast veřejnosti na tomto procesu.

Pozměňovací návrh  20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(16b) Unie a její členské státy jsou stranami Úmluvy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí („Aarhuská úmluva“)1a. Veřejná kontrola a přístup ke spravedlnosti jsou zásadní součástí demokratických hodnot Unie a nástrojem k ochraně právního státu. Ve svém sdělení ze dne 14. října 2020 o zlepšení přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí v EU a jejích členských státech Komise uznala, že přístup ke spravedlnosti není zaručen ve všech členských státech, a vyzvala Radu a Evropský parlament, aby do odvětvových právních předpisů začlenily explicitní ustanovení o přístupu k právní ochraně. Je proto vhodné zavést ustanovení pro zajištění přístupu veřejnosti ke spravedlnosti v případě opatření, kterými se provádí nařízení (EU) 2018/842 v platném znění.
	__________________
	1a Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 4.

 

Pozměňovací návrh  21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16 c (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(16c) Aby bylo dosaženo cílů nařízení (EU) 2018/842 ve znění pozdějších předpisů a dalších právních předpisů Unie, zejména cílů nařízení (EU) 2021/1119, měly by Unie a její členské státy při provádění politik využívat nejnovější vědecké poznatky. V celém nařízení (EU) 2018/842 ve znění pozdějších předpisů by proto mělo být případně zohledněno poradenství Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu zřízeného článkem 3 nařízení (EU) 2021/1119.

Pozměňovací návrh  22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(18) Stanovení ambicióznějších cílů v rámci nařízení (EU) 2018/841 by vedlo ke snížení schopnosti členských států vytvářet čistá pohlcení, která lze využít pro dosažení souladu dle nařízení (EU) 2018/842. Navíc rozdělení využití flexibility LULUCF do dvou časových období dále omezí dostupnost čistých pohlcení pro účely dosažení souladu s nařízením (EU) 2018/842. V důsledku toho mohou některé členské státy čelit problémům při dosahování svých cílů vyplývajících z nařízení (EU) 2018/842, zatímco některé členské státy (stejné nebo jiné) mohou vytvářet čistá pohlcení, jež nebude možné využít pro dosažení souladu s nařízením (EU) 2018/842. Bude-li dosaženo cílů Unie stanovených v článku 3 nařízení (EU) 2021/1119, především pokud se jedná o maximální limit příspěvku čistých pohlcení, bude vhodné vytvořit nový dobrovolný mechanismus v podobě dodatečné rezervy, který pomůže členským státům při plnění povinností.	vypouští se

Pozměňovací návrh  23

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(18a) Vzhledem k dlouhodobému rozměru účinné ochrany klimatu stanovené nařízením (EU) 2021/1119 a závazku Unie plnit cíle Pařížské dohody by jasnost ohledně jednotlivých dlouhodobých trajektorií snižování emisí členských států po roce 2030 umožnila přesnější plánování politik. Je proto vhodné zahrnout proces, který pro každý členský stát stanoví vnitrostátní trajektorie snižování emisí pro dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050.

Pozměňovací návrh  24

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Název

Platné znění	Pozměňovací návrh
	-1) Název se nahrazuje tímto:
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013	„Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 a následujícím období přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013“

Odůvodnění

Název by měl jasně sdělovat, že toto nařízení se nevztahuje pouze na období do roku 2030, ale že přesahuje jeho rámec.

Pozměňovací návrh  25

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1

Nařízení (EU) 2018/842

Článek 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1) V článku 1 se údaj „30 %“ nahrazuje údajem „40 %“.	1) Článek 1 se nahrazuje tímto:
	„Toto nařízení stanoví povinnosti členských států, pokud jde o jejich minimální příspěvky v období 2021–2030 ke splnění cíle Unie snížit do roku 2030 v odvětvích uvedených v článku 2 tohoto nařízení emise skleníkových plynů alespoň o 40 % oproti úrovním z roku 2005. Přispívá k dlouhodobému cíli klimatické neutrality v Unii nejpozději do roku 2050 s cílem dosáhnout následně negativních emisí. Přispívá tak k dosažení cílů nařízení (EU) 2021/1119 a Pařížské dohody. Toto nařízení rovněž stanoví pravidla pro určování ročních emisních přídělů a pro hodnocení pokroku členských států při dosahování jejich minimálních příspěvků a připravuje půdu pro stanovení cílů Unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů po roce 2030 v odvětvích, na něž se vztahuje článek 2 tohoto nařízení.“

(32018R0842)

Pozměňovací návrh  26

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 a (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 2 – odst. 1a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a) V článku 2 se vkládá nový odstavec, který zní:
	„1a.  Pro účely tohoto nařízení lze za biopaliva s nulovými emisemi považovat pouze biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy, která splňují kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovená směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/20011a. Pokud je podíl biopaliv a biokapalin, jakož i podíl paliv z biomasy spotřebovávaných v dopravě, která jsou vyrobena z potravinářských a krmných plodin, vyšší než maximální podíl stanovený v článku 26 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001, nepovažují se tato paliva a tyto kapaliny pro účely tohoto nařízení za paliva s nulovými emisemi. Do ledna 2024 Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh za účelem změny pravidel týkajících se požadavků na stanovení a vykazování emisí skleníkových plynů zakotvených v nařízení (EU) 2018/1999 podle tohoto článku.“
	_________
	1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

Odůvodnění

Zařízení spalující biomasu vypouštějí na jednotku energie více oxidu uhličitého než jejich ekvivalenty na fosilní paliva. Pokud se sečtou přímé a nepřímé emise, pak některá biopaliva produkují více oxidu uhličitého než jejich fosilní protějšky. Tyto technologie by proto neměly být zařazeny do nulové sazby.

Pozměňovací návrh  27

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 4 – odst. 2 a 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3)  V článku 4 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:	3)  V článku 4 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:
„2.  S výhradou možností flexibility podle článků 5, 6 a 7 tohoto nařízení a úpravy podle čl. 10 odst. 2 tohoto nařízení a s přihlédnutím k případným odpočtům vyplývajícím z použití článku 7 rozhodnutí č. 406/2009/ES každý členský stát zajistí, aby jeho emise skleníkových plynů:	„2.  S výhradou možností flexibility podle článků 5, 6 a 7 tohoto nařízení a úpravy podle čl. 10 odst. 2 tohoto nařízení a s přihlédnutím k případným odpočtům vyplývajícím z použití článku 7 rozhodnutí č. 406/2009/ES každý členský stát zajistí, aby jeho emise skleníkových plynů:
a)  nepřekročily v letech 2021 a 2022 mezní hodnotu stanovenou prostřednictvím lineární trajektorie začínající na průměrné hodnotě jeho emisí skleníkových plynů za roky 2016, 2017 a 2018, stanovené podle odstavce 3 tohoto článku, a končící v roce 2030 na mezní hodnotě určené pro daný členský stát v příloze I tohoto nařízení. Počátek lineární trajektorie členského státu se nachází buď na pěti dvanáctinách vzdálenosti mezi roky 2019 a 2020, nebo v roce 2020, podle toho, která z příslušných hodnot povede k nižšímu přídělu daného členského státu;	a)  nepřekročily v letech 2021 a 2022 mezní hodnotu stanovenou prostřednictvím lineární trajektorie začínající na průměrné hodnotě jeho emisí skleníkových plynů za roky 2016, 2017 a 2018, stanovené podle odstavce 3 tohoto článku, a končící v roce 2030 na mezní hodnotě určené pro daný členský stát v příloze I tohoto nařízení. Počátek lineární trajektorie členského státu se nachází buď na pěti dvanáctinách vzdálenosti mezi roky 2019 a 2020, nebo v roce 2020, podle toho, která z příslušných hodnot povede k nižšímu přídělu daného členského státu;
b) nepřekročily v letech 2023, 2024 a 2025 mezní hodnotu stanovenou prostřednictvím lineární trajektorie začínající v roce 2022 na hodnotě ročního emisního přídělu daného členského státu, stanoveného podle odstavce 3 tohoto článku pro daný rok, a končící v roce 2030 na mezní hodnotě určené pro daný členský stát ve sloupci 2 přílohy I tohoto nařízení;	b) nepřekročily v letech 2021 až 2030 mezní hodnotu stanovenou prostřednictvím lineární trajektorie na základě průměrné hodnoty jeho emisí skleníkových plynů za roky 2016, 2017 a 2018, stanovené podle odstavce 3 tohoto článku, a končící v roce 2030 na mezní hodnotě určené pro daný členský stát v příloze I tohoto nařízení. Počátek lineární trajektorie členského státu se nachází buď na pěti dvanáctinách vzdálenosti mezi roky 2019 a 2020, nebo v roce 2020, podle toho, která z příslušných hodnot povede k nižšímu přídělu daného členského státu;
c) nepřekročily v období 2026–2030 mezní hodnotu stanovenou prostřednictvím lineární trajektorie začínající v roce 2024 na průměrné hodnotě jeho emisí skleníkových plynů za roky 2021, 2022 a 2023, oznámené členským státem podle článku 26 nařízení (EU) 2018/1999, a končící v roce 2030 na mezní hodnotě určené pro daný členský stát ve sloupci 2 přílohy I tohoto nařízení.	vypouští se
3. Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví roční emisní příděly pro každý členský stát pro jednotlivé roky v období 2021–2030 vyjádřené v tunách ekvivalentu CO2 v souladu s lineárními trajektoriemi stanovenými v odstavci 2.	3. Po podrobných konzultacích s členskými státy Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví roční emisní příděly pro každý členský stát pro jednotlivé roky v období 2021–2030 vyjádřené v tunách ekvivalentu CO2 v souladu s lineárními trajektoriemi stanovenými v odstavci 2.
Pro roky 2021 a 2022 stanoví roční emisní příděly na základě souhrnného přezkumu posledních vnitrostátních inventurních údajů za roky 2005 a 2016–2018, které členské státy předložily podle článku 7 nařízení (EU) č. 525/2013, a uvede pro každý členský stát hodnotu emisí skleníkových plynů v roce 2005 použitou ke stanovení těchto ročních emisních přídělů.	Pro roky 2021 a 2022 stanoví roční emisní příděly na základě souhrnného přezkumu posledních vnitrostátních inventurních údajů za roky 2005 a 2016–2018, které členské státy předložily podle článku 7 nařízení (EU) č. 525/2013, a uvede pro každý členský stát hodnotu emisí skleníkových plynů v roce 2005 použitou ke stanovení těchto ročních emisních přídělů.
Pro roky 2023, 2024 a 2025 stanoví roční emisní příděly na základě hodnoty emisí skleníkových plynů jednotlivých členských států za rok 2005 uvedené podle druhého pododstavce a přezkoumaných hodnot vnitrostátních inventurních údajů za roky 2016, 2017 a 2018 uvedených v druhém pododstavci.	Pro roky 2023 až 2030 stanoví roční emisní příděly na základě hodnoty emisí skleníkových plynů jednotlivých členských států za rok 2005 uvedené podle druhého pododstavce a přezkoumaných hodnot vnitrostátních inventurních údajů za roky 2016, 2017 a 2018 uvedených v druhém pododstavci.
Pro roky 2026–2030 stanoví roční emisní příděly na základě hodnoty emisí skleníkových plynů jednotlivých členských států za rok 2005 uvedené podle druhého pododstavce a na základě souhrnného přezkumu nejnovějších vnitrostátních inventurních údajů za roky 2021, 2022 a 2023, které členské státy předložily podle článku 26 nařízení (EU) 2018/1999.“	vypouští se

Pozměňovací návrh  28

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 a (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 4 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3a)  V článku 4 se doplňuje nový odstavec, který zní:
	5a. „Opatření přijatá za účelem omezení emisí skleníkových plynů, jak je stanoveno v odstavcích 1, 2 a 3, se provádějí v souladu se spravedlivou transformací pro všechny. Komise přijme společné pokyny, v nichž určí metody podpory členských států při provádění spravedlivé transformace pro všechny.“

 

 

Pozměňovací návrh  29

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 b (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Článek 4a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3b) Vkládá se nový článek, který zní:
	„Článek 4a
	Minimální příspěvek ke snížení emisí skleníkových plynů jiných než CO2 pro rok 2030
	1.  Do července 2023 Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh, kterým se stanoví jeden nebo více cílů na úrovni Unie pro snížení emisí jiných než CO2, na něž se vztahuje čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení do roku 2030. Cíl nebo cíle musí být v souladu s odhadovaným snížením emisí nezbytným pro splnění cíle stanoveného v článku 1 tohoto nařízení a cíle stanoveného v článku 2 nařízení (EU) 2021/1119 a musí být navrženy po důkladné konzultaci s Vědeckým poradním výborem pro změnu klimatu.
	2.  Do 31. července 2023 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí celounijní snížení emisí jiných než CO2 plánovaná a provedená podle příslušných unijních a vnitrostátních právních předpisů a politik, včetně integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle nařízení (EU) 2018/1999 a strategických plánů společné zemědělské politiky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/21151a. Pokud Komise předloží legislativní návrh podle odstavce 1 a usoudí, že se neočekává, že snížení emisí jiných než CO2 dosáhne cíle nebo cílů uvedených v uvedeném odstavci, vydá doporučení pro dodatečná zmírňující opatření a členské státy přijmou vhodná opatření.
	3.  Pokud Komise ve zprávě uvedené v odstavci 2 tohoto článku nebo ve svém ročním posouzení podle článku 26 nařízení (EU) 2018/1999 dospěje k závěru, že Unie nedosahuje dostatečného pokroku ke splnění minimálního příspěvku k emisím jiným než CO2 podle článku 1 tohoto nařízení, předloží případně Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrhy, které mohou za tímto účelem zahrnovat odvětvové cíle nebo odvětvová opatření nebo obojí.“
	___________
	1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1).

Pozměňovací návrh  30

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 c (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 5 – odst. 1 a 2

Platné znění	Pozměňovací návrh
	3c) V článku 5 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:
1. S ohledem na roky 2021–2025 si členský stát může pro následující rok vypůjčit množství až do výše 10 % ze svého ročního emisního přídělu.	„1. S ohledem na roky 2021–2029 si členský stát může pro následující rok vypůjčit množství až do výše 5 % ze svého ročního emisního přídělu.“
2. S ohledem na roky 2026–2029 si členský stát může pro následující rok vypůjčit množství až do výše 5 % ze svého ročního emisního přídělu.	vypouští se

(32018R0842)

Pozměňovací návrh  31

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 d (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 5 – odst. 3 – písm. a

Platné znění	Pozměňovací návrh
	3d) V čl. 5 odst. 3 se písmeno a) nahrazuje tímto:
a) s ohledem na rok 2021 nadbytečnou část svého ročního emisního přídělu započítat do následujících let až do roku 2030 a	„a) s ohledem na rok 2021 nadbytečnou část svého ročního emisního přídělu až do výše 5 % svého ročního emisního přídělu pro daný rok započítat do následujících let až do roku 2025 a“

(32018R0842)

Pozměňovací návrh  32

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 e (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 5 – odst. 3 – písm. b

Platné znění	Pozměňovací návrh
	3e) V čl. 5 odst. 3 se písmeno b) nahrazuje tímto:
b)  s ohledem na roky 2022–2029 nadbytečnou část svého ročního emisního přídělu až do výše 30 % svého ročního emisního přídělu pro daný rok započítat do následujících let až do roku 2030.	b) s ohledem na roky 2022–2024 nadbytečnou část svého ročního emisního přídělu až do výše 10 % svého ročního emisního přídělu pro daný rok započítat do následujících let až do roku 2025.

(32018R0842)

Pozměňovací návrh  33

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 f (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 5 – odst. 3 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3f) V čl. 5 odst. 3 se doplňuje nové písmeno, které zní:
	„ba)  s ohledem na roky 2026–2029 nadbytečnou část svého ročního emisního přídělu až do výše 10 % svého ročního emisního přídělu pro daný rok započítat do následujících let až do roku 2030.“

Pozměňovací návrh  34

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 g (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 5 – odst. 4

Platné znění	Pozměňovací návrh
	3g) V článku 5 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
4.  S ohledem na roky 2021–2025 může členský stát převést až 5 % svého ročního emisního přídělu na daný rok na jiný členský stát a s ohledem na roky 2026–2030 může převést až 10 %. Přijímající členský stát může toto množství využít za účelem dosažení souladu podle článku 9 pro daný rok nebo pro následující roky až do roku 2030.	„4.  S ohledem na roky 2021–2025 může členský stát převést až 5 % svého ročního emisního přídělu na daný rok na jiný členský stát. Přijímající členský stát může toto množství využít za účelem dosažení souladu podle článku 9 pro daný rok nebo pro následující roky až do roku 2025.
	S ohledem na roky 2026–2030 může členský stát převést až 5 % svého ročního emisního přídělu na daný rok na jiný členský stát. Přijímající členský stát může toto množství využít za účelem dosažení souladu podle článku 9 pro daný rok nebo pro následující roky až do roku 2030.
	Členské státy informují Komisi o veškerých opatřeních přijatých podle tohoto odstavce včetně převodní ceny za tunu ekvivalentu CO2.“

(32018R0842)

Pozměňovací návrh  35

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 h (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 5 – odst. 6

Platné znění	Pozměňovací návrh
	3h) V článku 5 se odstavec 6 nahrazuje tímto:
Členské státy mohou využít příjmy získané převodem ročních emisních přídělů podle odstavců 4 a 5 k boji proti změně klimatu v Unii nebo ve třetích zemích. Členské státy informují Komisi o veškerých uskutečněných aktivitách podle tohoto odstavce.	„Členské státy využijí příjmy získané převodem ročních emisních přídělů podle odstavců 4 a 5 k boji proti změně klimatu v Unii nebo ve třetích zemích. Členské státy informují Komisi o veškerých uskutečněných aktivitách podle tohoto odstavce a tyto informace zpřístupní ve snadno přístupné formě veřejnosti. Členský stát, který roční emisní příděly převede na jiný členský stát, zveřejní záznam o převodu a zpřístupní veřejnosti výši náhrady, kterou za příděly obdržel.“

(32018R0842)

Pozměňovací návrh  36

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 i (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 6 – odst. 3 – pododstavec 2

Platné znění	Pozměňovací návrh
	3i) V čl. 6 odst. 3 se pododstavec 2 nahrazuje tímto:
Členské státy uvedené v příloze II mohou rozhodnout, že oznámený procentní podíl během uvedeného období sníží, a to jednou v roce 2024 a jednou v roce 2027. V takovém případě o tomto rozhodnutí informuje dotčený členský stát Komisi do 31. prosince 2024, respektive do 31. prosince 2027.	„Členské státy uvedené v příloze II mohou rozhodnout, že své rozhodnutí o oznámení do roku 2023 změní a oznámený procentní podíl během uvedeného období sníží, a to jednou v roce 2024 a jednou v roce 2027. V takovém případě o tomto rozhodnutí informuje dotčený členský stát Komisi do 31. prosince 2023, do 31. prosince 2024, respektive do 31. prosince 2027.“

(32018R0842)

Pozměňovací návrh  37

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 a (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Článek 8

Platné znění	Pozměňovací návrh
	5a) Článek 8 se nahrazuje tímto:
Článek 8	„Článek 8
Nápravná opatření	Nápravná opatření
1.  Pokud Komise při svém každoročním posouzení podle článku 21 nařízení (EU) č. 525/2013 a po zohlednění zamýšleného využití možností flexibility uvedených v článcích 5, 6 a 7 tohoto nařízení zjistí, že některý členský stát nedosahuje dostatečného pokroku v plnění svých závazků podle článku 4 tohoto nařízení, předloží tento členský stát Komisi do tří měsíců plán nápravných opatření zahrnující:	1.  Pokud Komise při svém každoročním posouzení podle článku 29 nařízení (EU) 2018/1999 a po zohlednění zamýšleného využití možností flexibility uvedených v článcích 5, 6 a 7 tohoto nařízení zjistí, že některý členský stát nedosahuje dostatečného pokroku v plnění svých závazků podle článku 4 tohoto nařízení, předloží tento členský stát Komisi do tří měsíců plán nápravných opatření zahrnující:
	-a)  podrobné vysvětlení uvádějící důvody, proč členský stát nedosahuje dostatečného pokroku při plnění svých povinností podle článku 4 tohoto nařízení;
	-ab)  celkovou výši finančních prostředků Unie, které členský stát obdržel na výdaje a investice související s klimatem a ekologickou transformací, a informace o tom, jak využití těchto prostředků přispělo k plnění jeho povinností podle článku 4 tohoto nařízení a jak hodlá tyto prostředky využít za účelem plnění uvedených povinností;
a)  dodatečná opatření, která členský stát provede, aby splnil své konkrétní povinnosti podle článku 4 tohoto nařízení, prostřednictvím vnitrostátních politik a opatření a provedení opatření Unie;	a)  dodatečná opatření, která členský stát provede, aby splnil své konkrétní povinnosti podle článku 4 tohoto nařízení, prostřednictvím vnitrostátních politik a opatření a provedení opatření Unie;
b)  přesný harmonogram provedení těchto opatření, který umožní posoudit každoroční pokrok dosažený při provádění.	b)  přesný harmonogram provedení těchto opatření, který umožní posoudit každoroční pokrok dosažený při provádění; pokud členský stát zřídil vnitrostátní poradní orgán pro klima, požádá tento orgán při určování nezbytných opatření o radu;
	ba)  výkaz množství dodatečného snížení emisí, jehož bude podle odhadů členského státu těmito opatřeními dosaženo, spolu s metodou použitou k odhadu tohoto dodatečného snížení emisí;
	bb)  informace o tom, jak plán nápravných opatření posílí integrovaný vnitrostátní plán členského státu v oblasti energetiky a klimatu přijatý podle nařízení (EU) 2018/1999.
	1a.  Pokud členský stát překročí svůj roční emisní příděl ve dvou nebo více po sobě následujících letech, provede revizi svého integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu a své dlouhodobé strategie podle nařízení (EU) 2018/1999. Členský stát dokončí tuto revizi do šesti měsíců. Komise vydá doporučení, v nichž určí, jak má revize integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu a/nebo vnitrostátní dlouhodobé strategie vypadat. Členský stát oznámí revidované plány Komisi spolu s prohlášením, v němž uvede, jak mají navrhované revize napravit jeho nedodržování ročních emisních přídělů a jak reagoval na případná doporučení Komise. Pokud integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu nebo dlouhodobá strategie zůstanou bez podstatných změn, zveřejní členský stát vysvětlení, v němž uvede důvody.
2.  Při posuzování všech takových plánů nápravných opatření je Komisi nápomocna Evropská agentura pro životní prostředí v souladu se svým ročním pracovním programem.	2.  Při posuzování všech takových plánů nápravných opatření je Komisi nápomocna Evropská agentura pro životní prostředí v souladu se svým ročním pracovním programem a Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu, zřízený článkem 3 nařízení (EU) 2021/1119.
3.  Komise může k plánům nápravných opatření předloženým podle odstavce 1 vydat stanovisko ohledně robustnosti dotčených nápravných opatření a v takovém případě tak učiní do čtyř měsíců od jejich obdržení. Dotyčný členský stát stanovisko Komise v co nejvyšší míře zohlední a může s ohledem na ně svůj plán nápravných opatření revidovat.	3.  Komise vydá k plánům nápravných opatření předloženým podle odstavce 1 stanovisko ohledně robustnosti dotčených nápravných opatření a učiní tak do čtyř měsíců od jejich obdržení. Dotyčný členský stát stanovisko Komise v co nejvyšší míře zohlední a reviduje s ohledem na ně svůj plán nápravných opatření. Pokud se dotyčný členský stát doporučením nebo jeho podstatnou částí nezabývá, předloží Komisi odůvodnění.
	3a.  Plány nápravných opatření, stanoviska Komise i odpovědi a odůvodnění obdržené od členských států podle odstavců 1, 1a a 3 jsou přístupné veřejnosti.
	3b.  Při aktualizaci svého integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1999 uvedou členské státy odkazy na své plány nápravných opatření podle odstavců 1 a 1a a na případná stanoviska Komise vydaná podle tohoto článku.“

(32018R0842)

Pozměňovací návrh  38

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 9 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2.  Pokud emise skleníkových plynů určitého členského státu v období 2021–2025 podle článku 4 nařízení (EU) 2018/841 překročily pohlcení stanovená podle článku 12 uvedeného nařízení, provede ústřední správce pro příslušné roky odpočet od ročních emisních přídělů tohoto členského státu odpovídající množství těchto nadměrných emisí skleníkových plynů v tunách ekvivalentu CO2.	„2.  Pokud emise skleníkových plynů určitého členského státu buď v období 2021–2025, nebo v období 2026–2030 podle článku 4 nařízení (EU) 2018/841 překročily pohlcení stanovená podle článku 12 uvedeného nařízení, provede ústřední správce pro příslušné roky odpočet od ročních emisních přídělů tohoto členského státu odpovídající množství těchto nadměrných emisí skleníkových plynů v tunách ekvivalentu CO2.“

(32018R0842)

Pozměňovací návrh  39

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7

Nařízení (EU) 2018/842

Článek 11a

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
7) Vkládá se nový článek, který zní:	vypouští se
Článek 11a
Dodatečná rezerva
1. Pokud Unie do roku 2030 sníží čisté emise skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990 v souladu s článkem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119** a s přihlédnutím k maximální mezní hodnotě příspěvku čistých pohlcení, stanoví se dodatečná rezerva v registru Unie.
2.  Členské státy, které se rozhodnou, že nebudou přispívat do dodatečné rezervy nebo z ní čerpat, oznámí své rozhodnutí Komisi nejpozději šest měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.
3.  Dodatečnou rezervu tvoří čistá pohlcení, která zúčastněné členské státy vytvořily v období 2026–2030 nad rámec příslušných cílů podle nařízení (EU) 2018/841, po odpočtu obou z těchto položek:
a) možností flexibility využitých podle článků 11 až 13b nařízení (EU) 2018/841;
b) množství zohledněného pro účely dosažení souladu podle článku 7 tohoto nařízení.
4.  Je-li stanovena dodatečná rezerva podle odstavce 1, zúčastněný členský stát z ní může čerpat, pokud jsou splněny tyto podmínky:
a) emise skleníkových plynů členského státu překračují jeho roční emisní příděly v období 2026–2030;
b) členský stát vyčerpal možnosti flexibility podle čl. 5 odst. 2 a 3;
c) členský stát v plné míře využil čistá pohlcení v souladu s článkem 7, i když toto množství nedosáhlo úrovně stanovené v příloze III, a
d) členský stát neuskutečnil žádné čisté převody jiným členským státům podle článku 5.
5.  Pokud členský stát splnil podmínky uvedené v odstavci 4 tohoto článku, obdrží z dodatečné rezervy dodatečné množství až do výše svého deficitu, aby dosáhl souladu podle článku 9.
Pokud výsledné společné množství, které mají obdržet všechny členské státy splňující podmínky uvedené v odstavci 4 tohoto článku, přesáhne množství vyčleněné pro dodatečnou rezervu podle odstavce 3 tohoto článku, množství, jež mají obdržet jednotlivé členské státy, se přiměřeně sníží.
_________
** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

Pozměňovací návrh  40

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 a (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Článek 15

Platné znění	Pozměňovací návrh
	7a) Článek 15 se nahrazuje tímto:
Článek 15	„Článek 15
Přezkum	Přezkum
1.  Toto nařízení bude průběžně přezkoumáváno s přihlédnutím mimo jiné k vývoji situace v členských státech, ke způsobu, jakým všechna odvětví hospodářství přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů, k vývoji na mezinárodní úrovni a k úsilí vyvíjenému za účelem dosažení dlouhodobých cílů Pařížské dohody.	1.  Toto nařízení bude průběžně přezkoumáváno s přihlédnutím mimo jiné k vývoji situace v členských státech, ke způsobu, jakým všechna odvětví hospodářství přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů, k vývoji na mezinárodní úrovni a k úsilí vyvíjenému za účelem dosažení dlouhodobých cílů Pařížské dohody a nařízení (EU) 2021/1119.
2.  Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do šesti měsíců po každém globálním hodnocení podle článku 14 Pařížské dohody zprávu o fungování tohoto nařízení, včetně rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou, pokud jde o roční emisní příděly, a také o přínosu tohoto nařízení k dosažení celkového cíle Unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů k roku 2030 a jeho přínosu k dosažení cílů Pařížské dohody, a to zejména s ohledem na potřebu zavedení dalších politik a opatření Unie za účelem nezbytných snížení emisí skleníkových plynů ze strany Unie a členských států, včetně rámce pro období po roce 2030, a může případně předložit vhodné návrhy.	2. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do šesti měsíců po každém globálním hodnocení podle článku 14 Pařížské dohody zprávu o fungování tohoto nařízení, včetně rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou, pokud jde o roční emisní příděly, a také o příspěvku tohoto nařízení k cíli Unie v oblasti klimatické neutrality a k průběžným cílům Unie v oblasti klimatu podle článků 2 a 4 nařízení (EU) 2021/1119 a o jeho přínosu k dosažení cílů Pařížské dohody, a to zejména s ohledem na potřebu zavedení dalších politik a opatření Unie za účelem nezbytných snížení emisí skleníkových plynů ze strany Unie a členských států, včetně rámce pro období po roce 2030, a může případně předložit vhodné návrhy.
V těchto zprávách se zohlední strategie vypracované podle článku 4 nařízení (EU) č. 525/2013 s cílem přispět k vytvoření dlouhodobé unijní strategie.	V těchto zprávách se zohlední strategie vypracované podle článku 15 nařízení (EU) č. 2018/1999 s cílem přispět k vytvoření dlouhodobé unijní strategie.“

(32018R0842)

Pozměňovací návrh  41

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 b (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Článek 15a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	7b) Vkládá se nový článek, který zní:
	„Článek 15a
	Soulad s cílem Unie a členských států v oblasti klimatické neutrality
	1.  Nejpozději do přijetí legislativního aktu, kterým se stanoví cíl Unie v oblasti klimatu do roku 2040 podle čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2021/1119, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž uvede:
	a)  vhodnost stávajících vnitrostátních cílů podle přílohy I tohoto nařízení, pokud jde o jejich příspěvek k dosažení cíle klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 podle nařízení (EU) 2021/1119 nákladově efektivním a spravedlivým způsobem;
	b)  trajektorii snižování emisí skleníkových plynů v působnosti tohoto nařízení pro každý členský stát, přičemž tato trajektorie je slučitelná s cílem, aby každý členský stát dosáhl nejpozději do roku 2050 klimatické neutrality.
	2.  Do šesti měsíců od zveřejnění zprávy uvedené v odstavci 1 předloží Komise návrhy na omezení emisí skleníkových plynů pro odvětví, na něž se vztahuje toto nařízení. Tyto návrhy zajistí nákladově efektivní a spravedlivé rozdělení úsilí o snížení emisí v celé Unii na základě trajektorií snižování emisí uvedených v odst. 1 písm. b).“

Pozměňovací návrh  42

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 c (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Článek 15b (nový)

Platné znění	Pozměňovací návrh
	7c) Vkládá se nový článek, který zní:
	„Článek 15b
	Přístup ke spravedlnosti
	1.  Členské státy zajistí, aby osoby z řad dotčené veřejnosti, které splňují podmínky stanovené v odstavci 2, a to včetně fyzických i právnických osob nebo jejich sdružení, organizací či skupin, mohly v souladu s vnitrostátním právním řádem dosáhnout toho, aby soud nebo jiný nezávislý a nestranný orgán zřízený zákonem přezkoumal po stránce hmotné i procesní zákonnost rozhodnutí, aktů nebo nečinnosti, které:
	a)  nejsou v souladu s právními povinnostmi stanovenými v článcích 4 až 8 tohoto nařízení; nebo
	b)  na něž se vztahuje článek 10 nařízení (EU) 2018/1999.
	Pro účely tohoto odstavce zahrnuje jednání nebo opomenutí, které není v souladu s právními povinnostmi podle článků 4 nebo 8, jednání nebo opomenutí týkající se politiky či opatření přijatých za účelem plnění těchto povinností, pokud dotčená politika či opatření k tomuto plnění dostatečně nepřispívají.
	2.  Má se za to, že osoby z řad dotčené veřejnosti splňují podmínky uvedené v odstavci 1, pokud:
	a)  mají dostatečný zájem; nebo
	b)  namítají porušování práva, pokud to správní procesní právo členského státu vyžaduje jako podmínku.
	Co představuje dostatečný zájem, určí členské státy v souladu s cílem poskytnout osobám z řad dotčené veřejnosti široký přístup ke spravedlnosti a v souladu s Aarhuskou úmluvou. Za tímto účelem se má za to, že dostatečným zájmem pro účely tohoto odstavce je zájem jakékoli nevládní organizace, jež podporuje ochranu životního prostředí a splňuje požadavky vnitrostátních právních předpisů.
	3.  Odstavce 1 a 2 nevylučují možnost vyžádat si předběžné přezkoumání správním orgánem a nemají vliv na požadavek, aby byly před předáním věci k soudnímu přezkoumání vyčerpány postupy správního přezkoumávání, pokud to vyžaduje vnitrostátní právo. Každé takové řízení musí být spravedlivé, nestranné a včasné a nesmí být nepřiměřeně nákladné.
	4.  Členské státy zajistí, aby byly praktické informace o přístupu ke správnímu a soudnímu přezkumu snadno dostupné veřejnosti.“

(32018R0842)

 

Pozměňovací návrh  43

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 d (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Článek 16 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	7d) Vkládá se nový článek, který zní:
	„Článek 16a
	Vědecké poradenství týkající se odvětví, na něž se vztahuje nařízení o „sdílení úsilí“ nebo evropský právní rámec pro klima
	V souladu s mandátem stanoveným v čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1119 je vyzván Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu, aby z vlastního podnětu poskytoval vědecké poradenství a vydával zprávy o trajektorii tohoto nařízení, o ročních úrovních emisí a flexibilitě a o jejich souladu s cíli v oblasti klimatu, a to zejména s cílem poskytnout informace pro jakoukoli následnou revizi tohoto nařízení. Komise doporučení výboru náležitě zohlední, nebo veřejně odůvodní, proč k němu nepřihlížela.“

 

 

 

 

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Boj proti změně klimatu s většími ambicemi

 

V roce 2020 přijaly Evropský parlament a Rada nařízení (EU) 2021/1119 o evropském právním rámci pro klima. Tato přelomová iniciativa zavazuje EU snížit do roku 2030 emise o 55 % a do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality. V důsledku této dohody je nutné aktualizovat strukturu politiky EU v oblasti klimatu.

Nařízení o „sdílení úsilí“ (ESR) je základním kamenem této struktury a v současnosti reguluje zhruba 60 % emisí v Unii. V rámci balíčku „Fit for 55“ navrhla Evropská komise pozměnit nařízení o sdílení úsilí, aby byl jeho příspěvek v souladu s cíli právního rámce pro klima.

Nařízení o „sdílení úsilí“ se v současnosti týká všech emisí skleníkových plynů, na které se nevztahuje ani evropský systém obchodování s emisemi (ETS), ani nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF). To znamená, že v současné době pokrývá přímé emise skleníkových plynů z řady klíčových odvětví: doprava (kromě letecké dopravy a jiné než vnitrozemské lodní dopravy), budovy, zemědělství, průmyslová zařízení a plyny, které nejsou zahrnuty do systému EU ETS, odpady, jakož i emise, které nesouvisejí se spalováním z využívání energie a výrobků. Týká se emisí CO2 a rovněž velké části emisí jiných, než jsou emise CO2.

Celkovým cílem tohoto návrhu Komise je revize nařízení o „sdílení úsilí“ tak, aby tento právní předpis přispíval k ambiciózním cílům, tedy dosáhnout do roku 2030 alespoň 55% snížení čistých emisí skleníkových plynů ve srovnání s úrovněmi v roce 1990, a to nákladově úsporným a soudržným způsobem, a aby zároveň zohledňoval potřebu spravedlivé transformace a zapojení všech odvětví do úsilí EU v oblasti klimatu. Cílem je postupné a vyvážené směřování ke klimatické neutralitě do roku 2050.

To vyžaduje progresivnější opatření v odvětvích, na která se vztahuje nařízení o „sdílení úsilí“. Návrhem se aktualizují vnitrostátní cíle v souladu s celoevropským cílem 40% snížení v odvětvích, na něž se vztahuje nařízení o „sdílení úsilí“, do roku 2030 oproti roku 2005. Členské státy přispívají k tomuto celkovému snížení cíli v rozpětí -10 % až -50 %. Tyto vnitrostátní cíle jsou založeny především na HDP na obyvatele.

Zvýšení opatření v oblasti klimatu pro Evropu.

 

Zpravodajka podporuje návrh Komise na zvýšení cílů nařízení o „sdílení úsilí“ v souladu s cílem EU snížit emise v celém hospodářství do roku 2030. Zpravodajka je však pevně přesvědčena, že cílů EU v oblasti klimatu lze dosáhnout pouze pomocí masivnějšího legislativního rámce, který vyžaduje, aby všechny členské státy přijaly opatření.

 

Zpravodajka proto podnikla několik kroků k posílení návrhu Komise, aby byl vhodný nejen pro cíl EU do roku 2030, ale také pro celkový cíl klimatické neutrality do roku 2050.

 

Všechny členské státy musí přispět k novým klimatickým ambicím EU.

 

Současné vnitrostátní cíle v rámci nařízení o „sdílení úsilí“ nevyžadují, aby všechny členské státy snížily své emise. Nový návrh Komise to mění: všechny členské státy se nyní musí k těmto krokům připojit. K tomu Evropský parlament dlouho vyzýval a už dávno tomu tak mělo být.

 

Zpravodajka podporuje tyto revize a zároveň konstatuje, že mezi vnitrostátními cíli členských států stále existují značné rozdíly. Je proto nutné posílit sbližování úsilí členských států v rámci stanovených cílů. Zpravodajka proto stanovila co nejpřísnější vnitrostátní cíle, aby zajistila, že všechny členské státy budou vyvíjet dostatečné úsilí v oblasti dekarbonizace.

 

Zajištění skutečného plnění cílů pro rok 2030.

 

Je nesmírně důležité zachovat integritu nových cílů snižování emisí v rámci nařízení o „sdílení úsilí“ a zajistit, aby je členské státy skutečně plnily.

 

Zpravodajka proto odstranila nebo omezila několik potenciálních mezer v nařízení. To zahrnuje omezení možnosti členských států „půjčovat si“ emisní povolenky ze svého budoucího emisního rozpočtu, jakož i možnosti členských států obchodovat s povolenkami. Zpravodajka rovněž doplnila požadavek, aby veškeré výnosy členského státu z obchodování s emisemi v rámci nařízení o „sdílení úsilí“ byly přiděleny na opatření v oblasti klimatu, což je klíčový krok k zajištění jednotného zaměření na opatření v oblasti klimatu v celém nařízení.

 

Zpravodajka navíc zrušila návrh na zavedení dodatečné bezpečnostní rezervy tvořené přebytky pohlcení, které členské státy vyprodukovaly nad rámec svých cílů v nařízení LULUCF. Tím se rovněž zajistí dekarbonizační opatření ve všech odvětvích, na něž se nařízení vztahuje.

 

Přizpůsobení vnitrostátních cílů klimatické neutralitě do roku 2050.

 

V nařízení jsou stanoveny cíle snížení emisí pro členské státy do roku 2030. Je nicméně žádoucí vytvořit jasnou vazbu mezi nařízením o „sdílení úsilí“ a cílem klimatické neutrality zakotveným v právním rámci pro klima. Evropský parlament již zaujal jasné stanovisko, že cíle právního rámce pro klima by měl plnit každý jednotlivý členský stát. Zpravodajka proto vytvořila jasnou vazbu mezi nařízením o „sdílení úsilí“ a právním rámcem pro klima, aby kodifikovala některé kroky, které mají členské státy přijmout po roce 2030, a nasměrovala EU na cestu ke klimatické neutralitě do roku 2050.

 

Nechte členské státy dosáhnout svých cílů způsobem, který jim nejlépe vyhovuje.

 

EU je různorodá a členské státy mají odlišné charakteristiky a rozdílnou ekonomickou strukturu. Členské státy by proto měly mít určitou flexibilitu, aby mohly plnit své klimatické cíle způsobem, který jim nejlépe vyhovuje. Díky novému legislativnímu návrhu mají členské státy určitou flexibilitu při snižování emisí v odvětvích, kde je to nákladově nejefektivnější.

 

Zpravodajka se domnívá, že tyto kombinované návrhy posílí nařízení o „sdílení úsilí“, podpoří dekarbonizační opatření v celé Unii a přivedou politiky EU na cestu k řešení klimatické výzvy s jednotnými ambicemi.

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO DOPRAVU A CESTOVNÍ RUCH (29.4.2022)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2018/842 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody

(COM(2021)0555 – C9‑0321/2021 – 2021/0200(COD))

Zpravodaj: Angel Dzhambazki

 

 

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Návrh Komise na revizi nařízení o „sdílení úsilí“

 

V evropském právním rámci pro klima se EU a její členské státy zavázaly, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 55 % ve srovnání s rokem 1990 a do roku 2050 se stanou první klimaticky neutrální skupinou států na světě. V létě 2020 Komise předložila návrh legislativního balíčku „Fit for 55“, který aktualizuje stávající rámec politiky EU v oblasti klimatu a jehož záměrem je umožnit dosažení dodatečného snížení emisí v souladu s těmito cíli.

 

Klíčovou úlohu v tomto politickém rámci hraje nařízení o „sdílení úsilí“, které se vztahuje na emise z odvětví, jako je doprava (nikoli však letecká a námořní doprava), budovy, zemědělství, nakládání s odpady a různé další zdroje emisí, na které se nevztahuje stávající systém EU pro obchodování s emisemi, a také na emise nesouvisející se spalováním z využívání energie a výrobků. Nařízení o „sdílení úsilí“ pokrývá zhruba 60 % celkových emisí skleníkových plynů v EU. Stávající nařízení o „sdílení úsilí“ přijaté v roce 2018 stanoví pro období 2021–2030 společný cíl snížení emisí skleníkových plynů pro EU jako celek o 30 % ve srovnání s úrovní z roku 2005. Členské státy se podílejí na snižování emisí v celé EU prostřednictvím závazných vnitrostátních cílů snižování emisí, které jsou stanoveny většinou na základě HDP na obyvatele.

 

Návrh Komise na sladění nařízení o „sdílení úsilí“ s vyššími ambicemi v oblasti klimatu pro rok 2030 posiluje celoevropský cíl na snížení emisí o 40 % v roce 2030 a odpovídajícím způsobem i vnitrostátní cíle na snížení o 10 % až 50 % pod úrovněmi z roku 2005. Podle návrhu zůstávají členským státům zachovány určité možnosti flexibility při plnění požadovaného úsilí o snížení emisí v jednotlivých letech. Odvětví silniční dopravy a stavebnictví navíc zůstávají zahrnuta v působnosti nařízení o „sdílení úsilí“, přičemž Komise v samostatné iniciativě kromě toho navrhuje zahrnout tato odvětví také do nového celoevropského systému obchodování s emisemi.

 

Posouzení návrhu zpravodajem

 

Zpravodaj uznává, že cílem balíčku „Fit for 55“ jsou odvážnější ambice rychle snížit emise skleníkových plynů v EU a dosáhnout klimatické neutrality v nadcházejících třech desetiletích. Zpravodaj však lituje, že navrhované iniciativy postrádají důkladnou analýzu, která by se poctivě zabývala nepříznivými dopady poněkud spěšného přechodu (který v podstatě nemá ve světě obdoby) na konkurenceschopnost hospodářství a zaměstnanost v členských státech. To platí zejména v oblasti mobility, kde stále není jisté, zda budou alternativní nízkoemisní a bezemisní řešení a energie pro jejich provoz dostupné v dostatečném rozsahu a dostatečně včas, aby zajistily dostupnou mobilitu pro občany a podniky, která je základem fungování naší společnosti. EU proto musí v rámci své politiky v oblasti klimatu a energetiky učinit vše pro to, aby potřebný přechod na technologie a infrastrukturu alternativních paliv, včetně elektrické energie a paliv na bázi vodíku, postupoval v souladu s jejími ambicemi v oblasti klimatu. Krátkodobě i dlouhodobě udržitelnější odvětví dopravy závisí na regulačních podmínkách, které výrazně podporují inovativní technologie a investice do nich.

 

Zpravodaj varuje, že dodatečné náklady pro občany a domácnosti, s nimiž je třeba počítat v souvislosti s navrhovaným začleněním silniční dopravy a stavebnictví do systému pro obchodování s emisemi a nepřímo také v souvislosti se zvýšenými ambicemi nařízení o „sdílení úsilí“, zhorší dopady současné inflace cen energie a dále prohloubí už existující energetickou a dopravní chudobu. Je proto nutné zvážit trvalejší mechanismy podpory v rámci sociálního a klimatického fondu, který navrhuje Komise. 

 

 

Zpravodaj podporuje návrh ponechat odvětví silniční dopravy (a budov) v oblasti působnosti nařízení o „sdílení úsilí“, neboť členské státy mají nejlepší předpoklady k přijetí vhodných regulačních opatření – úměrných jejich konkrétní situaci a potřebám mobility a bydlení jejich občanů – za účelem dosažení plánovaného snížení emisí ve všech odvětvích. Zpravodaj rovněž podporuje návrh na zachování možností flexibility pro členské státy při snižování emisí a účinném plnění závazků v oblasti snižování emisí.

 

Zpravodaj považuje za důležité, aby členským státům a zúčastněným stranám v daných odvětvích byla nabídnuta předvídatelná a stabilní cesta k požadovanému snížení emisí, což je ve skutečnosti jedním z předpokladů pro podporu investic a inovací do řešení šetrných ke klimatu. Emisní trajektorie pro jednotlivé země pro přidělené emise by tedy měly být stanoveny pouze jednou, a to na začátku období 2021–2030. Vzhledem k tomu, že pro splnění celoevropského cíle má klíčový význam spravedlivé a vyrovnané rozdělení úsilí mezi členské státy a v rámci nich, měla by Komise při určování vnitrostátních emisních trajektorií analyzovat a zohlednit hlediska nákladové efektivnosti a spravedlnosti nad rámec HDP na obyvatele. S ohledem na možné zahrnutí silniční dopravy do systému pro obchodování s emisemi, zpravodaj v neposlední řadě zdůrazňuje, že je třeba, aby byla všechna pravidla na úrovni EU v rámci nařízení o „sdílení úsilí“ a systému pro obchodování s emisemi přezkoumávána a aby se zabránilo možné nadměrné regulaci. V tomto ohledu by Komise měla komplexněji informovat o skutečném snížení emisí na úrovni odvětví, např. ve zprávách o pokroku podle nařízení o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu.

 

 

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušný výbor, aby zohlednil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh  1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(1) Pařížská dohoda, přijatá v prosinci 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), vstoupila v platnost v listopadu 2016 (dále jen „Pařížská dohoda“). Její smluvní strany se dohodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 °C ve srovnání s úrovní před industrializací a že budou usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C oproti období před industrializací.	(1) Pařížská dohoda, přijatá v prosinci 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), vstoupila v platnost v listopadu 2016 (dále jen „Pařížská dohoda“). Její smluvní strany se dohodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 °C ve srovnání s úrovní před industrializací a že budou usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C oproti období před industrializací, přičemž zohlední zásady spravedlnosti a společné, nicméně rozčleněné úkoly a schopnosti jednotlivých států.

Pozměňovací návrh  2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(1a) Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze apeloval na Komisi, aby přijala okamžitá a ambiciózní opatření s cílem omezit globální oteplování na 1,5 °C a zabránit masivnímu úbytku biologické rozmanitosti, mimo jiné tím, že bude řešit nedůslednost ve stávajících politikách Unie s ohledem na mimořádnou klimatickou a environmentální situaci a zajistí, aby všechny příslušné budoucí legislativní a rozpočtové návrhy byly plně v souladu s cílem omezit globální oteplování na méně než 1,5 °C a nepřispívaly k úbytku biologické rozmanitosti.

Pozměňovací návrh  3

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(3) V Zelené dohodě pro Evropu31 se spojuje komplexní soubor vzájemně se posilujících opatření a iniciativ zaměřených na dosažení klimatické neutrality v Unii do roku 2050 a stanovuje nová strategie růstu, jejímž cílem je transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, ve které nebude mít hospodářský růst vazbu na využívání zdrojů. Dalším jejím cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Tato transformace zároveň různým způsobem ovlivňuje ženy a muže a dopadá zvláště na některé znevýhodněné skupiny, jako jsou senioři, osoby se zdravotním postižením a osoby s menšinovým rasovým nebo etnickým původem. Transformace tedy musí být spravedlivá a inkluzivní a nikdo při ní nesmí zůstat opomenut.	(3) V Zelené dohodě pro Evropu31 se spojuje komplexní soubor vzájemně se posilujících opatření a iniciativ zaměřených na dosažení klimatické neutrality v Unii do roku 2050 a stanovuje nová strategie růstu, jejímž cílem je transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje. Dalším jejím cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů. Tato transformace má na členské státy, regiony, hospodářská odvětví a občany různý dopad a závisí na jejich konkrétní situaci. Ovlivňuje například různým způsobem ženy a muže a dopadá zvláště na některé znevýhodněné skupiny. Je proto nezbytné zajistit, aby byla Zelená dohoda pro Evropu prováděna způsobem, který podporuje hospodářskou, sociální a územní soudržnost v Unii, včetně jejích nejvzdálenějších regionů, a aby transformace byla spravedlivá a inkluzivní, přičemž je třeba věnovat náležitou pozornost znevýhodněným skupinám, jako jsou senioři, osoby se zdravotním postižením, osoby trpící energetickou nebo dopravní chudobou, zranitelné mikropodniky, malé a střední podniky a osoby menšinového původu. Zejména je třeba zajistit, aby nedošlo k narušení v kritických odvětvích, která zajišťují základní potřeby hospodářství a společnosti, jako je mobilita.
__________________	__________________
31 Sdělení Komise – Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 640 final ze dne 11. prosince 2019.	31 Sdělení Komise – Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 640 final ze dne 11. prosince 2019.

Pozměňovací návrh  4

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(3a) Odvětví dopravy má v Unii zásadní význam pro hospodářský a sociální rozvoj a pro zajištění územní dostupnosti a propojení všech jejích regionů. Dekarbonizace tohoto odvětví má přitom klíčový význam pro dosažení cíle Unie snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 % a pro splnění dlouhodobého cíle dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Unie proto musí zajistit, aby se udržitelná doprava stala skutečností, a zároveň zabezpečit fungování vnitřního trhu a konkurenceschopnost EU v celosvětovém měřítku, zabránit narušením a zaručit dodržování sociálních norem. Úsilí je třeba zaměřit zejména na podporu odolného odvětví dopravy, které obstojí tváří v tvář budoucím výzvám, při dosahování cílů členských států v oblasti klimatu stanovených pro rok 2030, jak je uvedeno v tomto nařízení. Členské státy by proto měly využít všech dostupných finančních prostředků Unie na podporu odvětví dopravy při jeho dekarbonizaci, přičemž by měly zohlednit, že u několika druhů dopravy zůstává v současné době přechod na nízkouhlíkové hospodářství i nadále technologicky obtížný a představuje výzvu z hlediska účinnosti a konkurenceschopnosti. Na další cestě směrem k dekarbonizaci odvětví dopravy musí být dodržována zásada technologické neutrality.

Pozměňovací návrh  5

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(3b) Je třeba zohlednit sociální a hospodářské dopady přechodu na uhlíkově neutrální ekonomiku. Zásada dekarbonizace musí jít ruku v ruce s prováděním evropského pilíře sociálních práv a musí být zajištěno, že nikdo ani žádný region nebude opomenut.

Pozměňovací návrh  6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(4) V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/111932 („evropský právní rámec pro klima“) Unie začlenila do právních předpisů cíl klimatické neutrality celého hospodářství do roku 2050. Tímto nařízením se rovněž stanoví závazný cíl Unie dosáhnout do roku 2030 alespoň 55% domácího snížení čistých emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení pohlcení) ve srovnání s úrovněmi v roce 1990.	(4) V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/111932 („evropský právní rámec pro klima“) Unie začlenila do právních předpisů cíl klimatické neutrality celého hospodářství nejpozději do roku 2050. Tímto nařízením se rovněž stanoví závazný cíl Unie dosáhnout do roku 2030 alespoň 55% domácího snížení čistých emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení pohlcení) ve srovnání s úrovněmi v roce 1990.
__________________	__________________
32 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).	32 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

Pozměňovací návrh  7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(4a) Doprava jako klíčové odvětví procesu přechodu k udržitelnosti musí zůstat zahrnuta v nařízení (EU) 2018/842 bez ohledu na další vývoj systému obchodování s emisemi. Zároveň by jakékoli další či budoucí tržně orientované řešení nemělo nikdy bránit tomu, aby byla na vnitrostátní nebo unijní úrovni přijata další doplňková legislativní opatření, která by emise z dopravy dále snižovala.

Pozměňovací návrh  8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(5a) Celé odvětví dopravy, včetně silniční, železniční, vnitrozemské vodní, námořní a letecké dopravy, má zásadní význam pro fungování naší společnosti, a očekává se tedy, že toto odvětví bude hrát významnou roli i při dosahování cílů v oblasti klimatu stanovených evropským právním rámcem pro klima.

Pozměňovací návrh  9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(5b) Vodík lze využít jako vstupní surovinu nebo zdroj energie v průmyslových a chemických procesech a v letecké a námořní dopravě, k dekarbonizaci odvětví, ve kterých není přímá elektrifikace technologicky možná nebo konkurenceschopná, a v případě potřeby může být využíván ke skladování energie za účelem zajišťování rovnováhy energetického systému, a plní tedy významnou úlohu v integraci energetického systému.

Pozměňovací návrh  10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5 c (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(5c) Na evropském trhu s energií by měl být ve větším měřítku využíván vodík jak z nízkouhlíkových, tak z obnovitelných zdrojů, přičemž by se mělo zohlednit, že tyto zdroje mají odlišnou infrastrukturu a investiční potřeby, kdy je třeba prioritně řešit investice, které umožní dostatečně rychle zvýšit objem výroby z obnovitelných zdrojů, aby bylo možné dosáhnout klimatických a environmentálních cílů Unie pro roky 2030 a 2050, a v krátkodobém horizontu využívat nízkouhlíkový vodík jako překlenovací technologii. Komise by proto měla vyhodnotit, kolik nízkouhlíkového vodíku, a v jakých případech a po jak dlouhou dobu, bude pro účely dekarbonizace zapotřebí, dokud vodík z obnovitelných zdrojů nebude moci hrát tuto úlohu sám o sobě. Komise a členské státy by kromě toho měly omezit regulační a hospodářské překážky s cílem podpořit rychlé zavádění vodíku z obnovitelných zdrojů na trh.

Pozměňovací návrh  11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5 d (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(5d) Komise v souvislosti s cíli v oblasti klimatu navrhla v rámci taxonomie EU stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/8521a pravidla týkající se klasifikace zemního plynu a jaderné energie jakožto ekologické energie. Tato klasifikace by výrazně pomohla odvětví dopravy snížit uhlíkovou stopu a dosáhnout cílů Zelené dohody pro Evropu a cílů balíčku „Fit for 55“. To je důležité zejména s ohledem na možný zákaz výroby vozidel se spalovacími motory po roce 2030, protože vozidla s nulovými emisemi jsou při nabíjení do značné míry závislá na elektrické energii a nároky vozidel s nulovými emisemi by mohla pokrýt pouze bezpečná a spolehlivá jaderná energie.
	_______________
	1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

Pozměňovací návrh  12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5 e (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(5e) Taxonomický rámec EU stanovený nařízením (EU) 2020/852 poskytuje společnostem, investorům a tvůrcům politik vhodné definice pro určení toho, které hospodářské činnosti lze považovat za environmentálně udržitelné. Tímto způsobem může vytvářet jistotu pro investory, ochránit soukromé investory před „lakováním nazeleno“, pomoci společnostem k větší šetrnosti vůči klimatu, zmírnit roztříštěnost trhu a pomoci přesměrovat investice tam, kde jsou nejvíce potřebné.

Pozměňovací návrh  13

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(7) Zatímco se obchodování s emisemi bude vztahovat také na emise skleníkových plynů ze silniční a námořní dopravy, jakož i z budov, oblast působnosti nařízení (EU) 2018/842 zůstane zachována. Nařízení (EU) 2018/842 se tedy bude nadále uplatňovat na emise skleníkových plynů z vnitrostátních plaveb, avšak nikoliv na emise z mezinárodních plaveb. Emise skleníkových plynů členských států v oblasti působnosti nařízení (EU) 2018/842, které se mají zohledňovat při kontrolách souladu, se budou nadále určovat po dokončení přezkumů inventur v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/199934.	(7) Oblast působnosti nařízení (EU) 2018/842 zůstává zachována. Emise skleníkových plynů členských států v oblasti působnosti nařízení (EU) 2018/842, které se mají zohledňovat při kontrolách souladu, se budou nadále určovat po dokončení přezkumů inventur v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/199934. Má-li se snížit regulační zátěž, měla by Komise řádně přezkoumat legislativní rámec zabývající se snižováním emisí, zejména v odvětvích, jako je doprava, na něž se vztahují různé právní předpisy a cenové nástroje, a v případě potřeby navrhnout úpravy, jimiž by se zabránilo případné nadměrné regulaci.
__________________	__________________
34 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).	34 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).
	(Oblast působnosti nařízení o „sdílení úsilí“)

Pozměňovací návrh  14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(9a) S ohledem na článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie musí být úsilí a cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů přizpůsobeny konkrétní povaze nejvzdálenějších regionů, které se strukturálně vyznačují odlehlostí, ostrovní povahou, malou rozlohou, obtížnou topografií a klimatem a hospodářskou závislostí na několika málo produktech.

Pozměňovací návrh  15

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(10) V zájmu dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů o 55 % budou odvětví spadající pod nařízení (EU) 2018/842 muset postupně snižovat své emise, dokud v roce 2030 nedosáhnou snížení o 40 % ve srovnání s úrovněmi v roce 2005.	(10) V zájmu dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů o 55 % budou členské státy pro odvětví spadající pod nařízení (EU) 2018/842 muset postupně snižovat své emise, dokud v roce 2030 nedosáhnou kolektivně celounijního cíle snížení o 40 % ve srovnání s úrovněmi v roce 2005.

Pozměňovací návrh  16

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(12a) Má-li se zajistit nákladově efektivní a spravedlivé snížení emisí skleníkových plynů ve všech odvětvích, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2018/842 a směrnice 2003/87/ES, měly by mít členské státy možnost vyvážit snížení, kterého v těchto odvětvích v rámci těchto nástrojů dosáhly. Pokud členské státy v daném roce snížily své emise v těchto odvětvích více, než je poměr stanovený v nařízení (EU) 2018/842, bylo by spravedlivé, aby tyto členské státy poskytly daným odvětvím  kompenzaci. Členské státy by proto měly mít možnost udělit v takových případech v těchto odvětvích určité omezené množství bezplatných povolenek podle směrnice 2003/87/ES , ovšem musí přitom zajistit, aby se příslušné nákladové zvýhodnění přeneslo na občany a podniky. Komise by proto měla pro daná odvětví stanovit odvětvové roční emisní referenční hodnoty, podle nichž by bylo možné přezkoumané emise skleníkových plynů z těchto odvětví v členských státech posoudit. Tato odvětvová roční emisní referenční hodnota by neměla být chápána jako minimální odvětvový cíl, ale spíše jako prahová hodnota umožňující flexibilitu vůči směrnici 2003/87/ES.

Pozměňovací návrh  17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(12b) Úsilí členských států o snížení emisí by mělo být založeno na zásadě vzájemné solidarity a potřebě udržitelného hospodářského růstu na území Unie při zohlednění relativního HDP na obyvatele v jednotlivých členských státech. Roční emisní příděly pro členské státy by proto měly být stanoveny v souladu se zásadami spravedlnosti a nákladové efektivnosti, mimo jiné s ohledem na hospodářskou kapacitu a relativní potenciál snižování emisí a na náklady na něj.

Pozměňovací návrh  18

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13) Dopady pandemie COVID-19 na hospodářství Unie a úroveň jejich emisí zatím nelze úplně vyčíslit. Na druhé straně Unie zavádí doposud největší stimulační balíček, který rovněž bude mít vliv na úroveň emisí. Vzhledem k této nejistotě bude vhodné prozkoumat údaje o emisích v roce 2025 a, bude-li to nutné, opětovně upravit roční emisní příděly.	(13) Unii a její členské sáty, jakož i úroveň jejich emisí ovlivňují v různé míře a po dobu, kterou zatím nelze zcela určit, nové hrozby, jako je válka, které vede Rusko na Ukrajině a pandemie COVID-19. Tyto krize mají navíc potenciál ovlivnit způsob, jakým mohou členské státy snížit své emise. Vzhledem k této nejistotě bude vhodné, aby nařízení (EU) 2018/842 poskytlo členským státům a odvětvím předvídatelné trajektorie požadovaného snížení emisí do roku 2030. V případě potřeby by však v souvislosti se strategickou krizí a mimořádnými situacemi mělo být i nadále možno roční příděly povolenek dočasně upravovat, za předpokladu, že budou dodrženy národní cíle snížení emisí stanovené pro rok 2030 a budou řádně zohledněny možnosti flexibility stanovené v nařízení (EU) 2018/842. Pokud navíc členský stát překročí své roční příděly, mělo by to znamenat pouze opravný postup v souladu s tímto nařízením.

Pozměňovací návrh  19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(13a) Pandemie COVID-19 potvrdila strategický význam odvětví dopravy. Zavedení zelených pruhů, které zajišťují bezpečné dodavatelské řetězce pro zdravotnické a záchranné služby, základní dodávky potravin a farmaceutických výrobků, bylo dobrou praxí, která by v budoucnu měla mít v době krize přednost před snižováním emisí.

Pozměňovací návrh  20

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(14) Je tedy vhodné, aby se v roce 2025 aktualizovaly roční emisní příděly na období 2026–2030. Tato aktualizace by měla vycházet z komplexního přezkumu vnitrostátních inventurních údajů provedeného Komisí s cílem určit průměrné emise skleníkových plynů jednotlivých členských států během let 2021, 2022 a 2023.	vypouští se

Pozměňovací návrh  21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(17) Při úvahách o zavedení posíleného mechanismu k zajištění souladu v nařízení (EU) 2018/841 k roku 2026 je vhodné zrušit odpočty emisí skleníkových plynů vytvořených jednotlivými členskými státy v období 2026–2030 v odvětví využívání půdy, které překračují jejich pohlcení. Ustanovení čl. 9 odst. 2 by tudíž mělo být odpovídajícím způsobem změněno.	(17) Ustanovení nařízení 2018/842 týkající se dodržování předpisů by měla být posílena, aby na jedné straně odrazovala země od překračování emisních přídělů, a to i prostřednictvím finančních sankcí, a na druhé straně zvýšila transparentnost a účinnost nápravných opatření.

Pozměňovací návrh  22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(18) Stanovení ambicióznějších cílů v rámci nařízení (EU) 2018/841 by vedlo ke snížení schopnosti členských států vytvářet čistá pohlcení, která lze využít pro dosažení souladu dle nařízení (EU) 2018/842. Navíc rozdělení využití flexibility LULUCF do dvou časových období dále omezí dostupnost čistých pohlcení pro účely dosažení souladu s nařízením (EU) 2018/842. V důsledku toho mohou některé členské státy čelit problémům při dosahování svých cílů vyplývajících z nařízení (EU) 2018/842, zatímco některé členské státy (stejné nebo jiné) mohou vytvářet čistá pohlcení, jež nebude možné využít pro dosažení souladu s nařízením (EU) 2018/842. Bude-li dosaženo cílů Unie stanovených v článku 3 nařízení (EU) 2021/1119, především pokud se jedná o maximální limit příspěvku čistých pohlcení, bude vhodné vytvořit nový dobrovolný mechanismus v podobě dodatečné rezervy, který pomůže členským státům při plnění povinností.	vypouští se

Pozměňovací návrh  23

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(18a) Plnění cílů nařízení (EU) 2018/842 bude pro některé členské státy představovat velkou výzvu. Z toho důvodu je důležité zajistit flexibilitu, předvídatelnost a přenositelnost. V zájmu posouzení pokroku členských států při snižování emisí skleníkových plynů, na které se vztahuje nařízení (EU) 2018/842, a v zájmu zajištění transparentnosti by měla posouzení pokroku podle nařízení (EU) 2018/1999 zejména hodnotit a vykazovat snižování emisí v odvětví dopravy s určením skutečného objemu ročních emisí v tomto odvětví a odpovídajícího množství ročních emisních přídělů podle nařízení (EU) 2018/842. To ovšem neznamená, že by se měly zavádět jakékoli minimální příspěvky podle odvětví, neboť by to jen ohrozilo plnění cílů a zároveň znemožnilo jejich dosažení.

Pozměňovací návrh  24

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(18b) Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě předkládat zprávy  o provádění nařízení (EU) 2018/842 do šesti měsíců od jednotlivých globálních hodnocení schválených v článku 14 Pařížské dohody. Při vypracovávání zprávy by se Komise měla pokusit v příslušných případech zohlednit doporučení Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu zřízeného nařízením 2021/1119, nezávislých odborných sdružení, a pokud jsou k dispozici, i doporučení vnitrostátních poradních orgánů pro změnu klimatu.

Pozměňovací návrh  25

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 4 – odst. 2 a 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(3) V článku 4 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:	(3) V článku 4 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:
„2.  S výhradou možností flexibility podle článků 5, 6 a 7 tohoto nařízení a úpravy podle čl. 10 odst. 2 tohoto nařízení a s přihlédnutím k případným odpočtům vyplývajícím z použití článku 7 rozhodnutí č. 406/2009/ES každý členský stát zajistí, aby jeho emise skleníkových plynů:	„2.  S výhradou možností flexibility podle článků 5, 6 a 7 tohoto nařízení a úpravy podle čl. 10 odst. 2 tohoto nařízení a s přihlédnutím k případným odpočtům vyplývajícím z použití článku 7 rozhodnutí č. 406/2009/ES každý členský stát zajistí, aby jeho emise skleníkových plynů:
a)  nepřekročily v letech 2021 a 2022 mezní hodnotu stanovenou prostřednictvím lineární trajektorie začínající na průměrné hodnotě jeho emisí skleníkových plynů za roky 2016, 2017 a 2018, stanovené podle odstavce 3 tohoto článku, a končící v roce 2030 na mezní hodnotě určené pro daný členský stát v příloze I tohoto nařízení. Počátek lineární trajektorie členského státu se nachází buď na pěti dvanáctinách vzdálenosti mezi roky 2019 a 2020, nebo v roce 2020, podle toho, která z příslušných hodnot povede k nižšímu přídělu daného členského státu;	a)  nepřekročily v letech 2021 a 2022 mezní hodnotu stanovenou prostřednictvím lineární trajektorie začínající na průměrné hodnotě jeho emisí skleníkových plynů za roky 2016, 2017 a 2018, stanovené podle odstavce 3 tohoto článku, a končící v roce 2030 na mezní hodnotě určené pro daný členský stát v příloze I tohoto nařízení. Počátek lineární trajektorie členského státu se nachází buď na pěti dvanáctinách vzdálenosti mezi roky 2019 a 2020, nebo v roce 2020, podle toho, která z příslušných hodnot povede k nižšímu přídělu daného členského státu;
b) nepřekročily v letech 2023, 2024 a 2025 mezní hodnotu stanovenou prostřednictvím lineární trajektorie začínající v roce 2022 na hodnotě ročního emisního přídělu daného členského státu, stanoveného podle odstavce 3 tohoto článku pro daný rok, a končící v roce 2030 na mezní hodnotě určené pro daný členský stát ve sloupci 2 přílohy I tohoto nařízení;	b) nepřekročily v letech 2023-2030 mezní hodnotu stanovenou prostřednictvím lineární trajektorie začínající v roce 2022 na hodnotě ročního emisního přídělu daného členského státu, stanoveného podle odstavce 3 tohoto článku pro daný rok, a končící v roce 2030 na mezní hodnotě určené pro daný členský stát ve sloupci 2 přílohy I tohoto nařízení;
c) nepřekročily v období 2026–2030 mezní hodnotu stanovenou prostřednictvím lineární trajektorie začínající v roce 2024 na průměrné hodnotě jeho emisí skleníkových plynů za roky 2021, 2022 a 2023, oznámené členským státem podle článku 26 nařízení (EU) 2018/1999, a končící v roce 2030 na mezní hodnotě určené pro daný členský stát ve sloupci 2 přílohy I tohoto nařízení.
3.  Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví roční emisní příděly pro každý členský stát pro jednotlivé roky v období 2021–2030 vyjádřené v tunách ekvivalentu CO2 v souladu s lineárními trajektoriemi stanovenými v odstavci 2.	3.  Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví roční emisní příděly pro každý členský stát pro jednotlivé roky v období 2021–2030 vyjádřené v tunách ekvivalentu CO2 v souladu s lineárními trajektoriemi stanovenými v odstavci 2.
Pro roky 2021 a 2022 stanoví roční emisní příděly na základě souhrnného přezkumu posledních vnitrostátních inventurních údajů za roky 2005 a 2016–2018, které členské státy předložily podle článku 7 nařízení (EU) č. 525/2013, a uvede pro každý členský stát hodnotu emisí skleníkových plynů v roce 2005 použitou ke stanovení těchto ročních emisních přídělů.	Pro roky 2021 a 2022 stanoví roční emisní příděly na základě souhrnného přezkumu posledních vnitrostátních inventurních údajů za roky 2005 a 2016–2018, které členské státy předložily podle článku 7 nařízení (EU) č. 525/2013, a uvede pro každý členský stát hodnotu emisí skleníkových plynů v roce 2005 použitou ke stanovení těchto ročních emisních přídělů.
Pro roky 2023, 2024 a 2025 stanoví roční emisní příděly na základě hodnoty emisí skleníkových plynů jednotlivých členských států za rok 2005 uvedené podle druhého pododstavce a přezkoumaných hodnot vnitrostátních inventurních údajů za roky 2016, 2017 a 2018 uvedených v druhém pododstavci.	Pro roky 2023 až 2030 stanoví roční emisní příděly na základě lineární trajektorie začínající v roce 2022 na hodnotě ročního emisního přídělu daného členského státu pro daný rok stanoveného podle druhého pododstavce a končící v roce 2030 na mezní hodnotě určené pro daný členský stát ve sloupci 2 přílohy I tohoto nařízení.
Pro roky 2026–2030 stanoví roční emisní příděly na základě hodnoty emisí skleníkových plynů jednotlivých členských států za rok 2005 uvedené podle druhého pododstavce a na základě souhrnného přezkumu nejnovějších vnitrostátních inventurních údajů za roky 2021, 2022 a 2023, které členské státy předložily podle článku 26 nařízení (EU) 2018/1999.“
	Při stanovování ročních emisních přídělů pro každý členský stát podle tohoto odstavce Komise zajistí, aby bylo cíle Unie pro snížení emisí skleníkových plynů podle tohoto nařízení dosaženo spravedlivým a nákladově efektivním způsobem ve všech členských státech, přičemž zohlední možnosti flexibility stanovené v článku 5 tohoto nařízení.
	Pro odvětví, na něž se vztahuje současně toto nařízení a směrnice 2003/87/ES, Komise při určování ročních emisních přídělů na roky 2026 až 2030 navíc pro každý členský stát stanoví podíl ročních emisních přídělů odpovídající emisím z těchto odvětví („odvětvová roční emisní referenční hodnota“).“

Pozměňovací návrh  26

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 a (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 4 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(3a) v článku 4 se vkládá nový odstavec, který zní:
	„4a.  Již od .... [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] sleduje Komise průběžně v úzké konzultační spolupráci s členskými státy, zda hrozí, že by členské státy překročily své roční emisní příděly v důsledku nezbytného zvýšení emisí v souvislosti s opatřeními k řešení strategické krize nebo mimořádné situace, například za účelem zmírnění rizik, pokud jde o dodávky energie a paliva, zajištění obnovy nebo poskytnutí humanitární pomoci.
	Aniž je dotčen čl. 4 odst. 1, pokud Komise dospěje k závěru, že roční emisní příděly členského státu nelze z důvodů uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce dodržet, může roční emisní příděly tohoto členského státu dočasně upravit prostřednictvím prováděcího aktu, který se bude vztahovat na nezbytné zvýšení emisí, přičemž náležitě zohlední využití možností flexibility podle článku 5 a bezpečnostní rezervu podle článku 11.“

Pozměňovací návrh  27

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 b (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 4 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(3b)  V článku 4 se doplňuje nový odstavec, který zní:
	„5a.  Při podávání zpráv o svém každoročním posouzení podle článku 29 nařízení (EU) 2018/1999 Komise uvede emise, na které se vztahuje toto nařízení, a zejména roční emisní příděly a roční emise z odvětví dopravy. Zpráva rovněž zohledňuje vnitrostátní podmínky a uvádí soupis vnitrostátních opatření přijatých za účelem snížení emisí s důrazem na přidanou hodnotu EU.“

Pozměňovací návrh  28

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 c (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Článek 5

Platné znění	Pozměňovací návrh
	(3c) Článek 5 se nahrazuje tímto:
Článek 5	„Článek 5
Možnosti flexibility v podobě vypůjčení, započtení a převodu	Možnosti flexibility v podobě vypůjčení, započtení a převodu
1.  S ohledem na roky 2021–2025 si členský stát může pro následující rok vypůjčit množství až do výše 10 % ze svého ročního emisního přídělu.	1.  S ohledem na roky 2021–2029 si členský stát může pro následující rok vypůjčit množství až do výše 10 % ze svého ročního emisního přídělu.
2.  S ohledem na roky 2026–2029 si členský stát může pro následující rok vypůjčit množství až do výše 5 % ze svého ročního emisního přídělu.
3.  Členský stát, jehož emise skleníkových plynů za daný rok jsou nižší než jeho roční emisní příděl pro daný rok s přihlédnutím k možnostem flexibility podle tohoto článku a článku 6, může:	3.  Členský stát, jehož emise skleníkových plynů za daný rok jsou nižší než jeho roční emisní příděl pro daný rok s přihlédnutím k možnostem flexibility podle tohoto článku a článku 6, může:
a)  s ohledem na rok 2021 nadbytečnou část svého ročního emisního přídělu započítat do následujících let až do roku 2030 a	a)  s ohledem na rok 2021 nadbytečnou část svého ročního emisního přídělu započítat do následujících let až do roku 2030 a
b)  s ohledem na roky 2022–2029 nadbytečnou část svého ročního emisního přídělu až do výše 30 % svého ročního emisního přídělu pro daný rok započítat do následujících let až do roku 2030.	b)  s ohledem na roky 2022–2029 nadbytečnou část svého ročního emisního přídělu až do výše 30 % svého ročního emisního přídělu pro daný rok započítat do následujících let až do roku 2030.
4.  S ohledem na roky 2021–2025 může členský stát převést až 5 % svého ročního emisního přídělu na daný rok na jiný členský stát a s ohledem na roky 2026–2030 může převést až 10 %. Přijímající členský stát může toto množství využít za účelem dosažení souladu podle článku 9 pro daný rok nebo pro následující roky až do roku 2030.	4.  S ohledem na roky 2021–2025 může členský stát převést až 5 % svého ročního emisního přídělu na daný rok na jiný členský stát a s ohledem na roky 2026–2030 může převést až 10 %.
5.  Členský stát, jehož přezkoumané emise skleníkových plynů za daný rok jsou nižší než jeho roční emisní příděl pro daný rok, s přihlédnutím k možnostem využití flexibility podle odstavců 1 až 4 tohoto článku a článku 6, může nadbytečnou část svého ročního emisního přídělu převést na jiné členské státy. Přijímající členský stát může toto množství využít za účelem dosažení souladu podle článku 9 pro daný rok nebo pro následující roky až do roku 2030.	5.  Členský stát, jehož přezkoumané emise skleníkových plynů za daný rok jsou nižší než jeho roční emisní příděl pro daný rok, s přihlédnutím k možnostem využití flexibility podle odstavců 1 až 4 tohoto článku a článku 6, může nadbytečnou část svého ročního emisního přídělu převést na jiné členské státy. Přijímající členský stát může toto množství využít za účelem dosažení souladu podle článku 9 pro daný rok nebo pro následující roky až do roku 2030.
6.  Členské státy mohou využít příjmy získané převodem ročních emisních přídělů podle odstavců 4 a 5 k boji proti změně klimatu v Unii nebo ve třetích zemích. Členské státy informují Komisi o veškerých uskutečněných aktivitách podle tohoto odstavce.	6.  Členské státy využijí příjmy získané převodem ročních emisních přídělů podle odstavců 4 a 5 k boji proti změně klimatu a energetické a dopravní chudobě v Unii v souvislosti s odvětvími uvedenými v článku 2. Členské státy informují Komisi o veškerých uskutečněných aktivitách podle tohoto odstavce a tyto informace zveřejňují.
7.  Každý převod ročních emisních přídělů podle odstavců 4 a 5 může být výsledkem projektu nebo programu v oblasti omezování emisí skleníkových plynů uskutečněného v prodávajícím členském státě a zaplaceného přijímajícím členským státem, pokud je vyloučeno dvojí započtení a zajištěna vysledovatelnost.	7.  Každý převod ročních emisních přídělů podle odstavců 4 a 5 může být výsledkem projektu nebo programu v oblasti omezování emisí skleníkových plynů uskutečněného v prodávajícím členském státě a zaplaceného přijímajícím členským státem, pokud je vyloučeno dvojí započtení a zajištěna vysledovatelnost.
8.  Členské státy mohou využít kredity z projektů vydané podle čl. 24a odst. 1 směrnice 2003/87/ES za účelem dosažení souladu podle článku 9 tohoto nařízení, a to bez jakéhokoli množstevního omezení a tak, aby nedošlo k dvojímu započtení.	8.  Členské státy mohou využít kredity z projektů vydané podle čl. 24a odst. 1 směrnice 2003/87/ES za účelem dosažení souladu podle článku 9 tohoto nařízení, a to bez jakéhokoli množstevního omezení a tak, aby nedošlo k dvojímu započtení.“
	8a.  Členský stát, jehož přezkoumané emise skleníkových plynů z odvětví, na něž se vztahuje současně toto nařízení a směrnice 2003/87/ES, jsou v daném roce v období 2026–2030 nižší než jeho odvětvová roční emisní referenční hodnota pro daný rok, může regulovaným subjektům podle směrnice 2003/87/ES bezplatně přidělit emisní povolenky během 24 měsíců následujících po daném roce. Výše bezplatného přídělu je omezena na rozdíl mezi odvětvovou roční emisní referenční hodnotou a přezkoumanými emisemi skleníkových plynů z dotčených odvětví. Dotčený členský stát oznámí Komisi výši bezplatného přídělu, který hodlá využít. Toto množství se z ročního emisního přídělu členského státu odečte.“

(Nařízení (EU) č. 2018/842)

Pozměňovací návrh  29

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 a (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Článek 8

Platné znění	Pozměňovací návrh
	(5a) Článek 8 se nahrazuje tímto:
Článek 8	„Článek 8
Nápravná opatření	Nápravná opatření
1.  Pokud Komise při svém každoročním posouzení podle článku 21 nařízení (EU) č. 525/2013 a po zohlednění zamýšleného využití možností flexibility uvedených v článcích 5, 6 a 7 tohoto nařízení zjistí, že některý členský stát nedosahuje dostatečného pokroku v plnění svých závazků podle článku 4 tohoto nařízení, předloží tento členský stát Komisi do tří měsíců plán nápravných opatření zahrnující:	1.  Pokud Komise při svém posouzení prováděném jednou za dva roky podle článku 29 nařízení (EU) 2018/1999 a po zohlednění zamýšleného využití možností flexibility uvedených v článcích 5, 6 a 7 tohoto nařízení zjistí, že některý členský stát nedosahuje dostatečného pokroku v plnění svých závazků podle článku 4 tohoto nařízení, předloží tento členský stát Komisi do tří měsíců plán nápravných opatření zahrnující:
	-a)  hloubkovou analýzu situace v členském státě, včetně socioekonomické situace, hodnotící reálnou možnost členského státu dosáhnout snížení emisí;
a)  dodatečná opatření, která členský stát provede, aby splnil své konkrétní povinnosti podle článku 4 tohoto nařízení, prostřednictvím vnitrostátních politik a opatření a provedení opatření Unie;	a)  dodatečná opatření, která členský stát provede, aby splnil své konkrétní povinnosti podle článku 4 tohoto nařízení, prostřednictvím vnitrostátních politik a opatření a provedení opatření Unie, přičemž zajistí, aby opatření byla sociálně, ekonomicky a environmentálně udržitelná;
b)  přesný harmonogram provedení těchto opatření, který umožní posoudit každoroční pokrok dosažený při provádění.	b)  přesný harmonogram provedení těchto opatření, který umožní posoudit každoroční pokrok dosažený při provádění.
2.  Při posuzování všech takových plánů nápravných opatření je Komisi nápomocna Evropská agentura pro životní prostředí v souladu se svým ročním pracovním programem.	2.  Při posuzování všech takových plánů nápravných opatření je Komisi nápomocna Evropská agentura pro životní prostředí v souladu se svým ročním pracovním programem.
3.  Komise může k plánům nápravných opatření předloženým podle odstavce 1 vydat stanovisko ohledně robustnosti dotčených nápravných opatření a v takovém případě tak učiní do čtyř měsíců od jejich obdržení. Dotyčný členský stát stanovisko Komise v co nejvyšší míře zohlední a může s ohledem na ně svůj plán nápravných opatření revidovat.	3.  Komise vydá k plánům nápravných opatření předloženým podle odstavce 1 do čtyř měsíců od jejich obdržení stanovisko ohledně robustnosti dotčených nápravných opatření. Dotyčný členský stát stanovisko Komise v plné míře zohlední a reviduje s ohledem na ně svůj plán nápravných opatření. Pokud dotyčný členský stát na doporučení nebo jeho podstatnou část nereaguje, poskytne pro to vysvětlení.
	Plány nápravných opatření, jakož i jejich případné revize a stanoviska Komise uvedená v prvním pododstavci jsou zpřístupněny veřejnosti.“

(Nařízení (EU) č. 2018/842)

Pozměňovací návrh  30

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 9 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Pokud emise skleníkových plynů určitého členského státu v období 2021–2025 podle článku 4 nařízení (EU) 2018/841 překročily pohlcení stanovená podle článku 12 uvedeného nařízení, provede ústřední správce pro příslušné roky odpočet od ročních emisních přídělů tohoto členského státu odpovídající množství těchto nadměrných emisí skleníkových plynů v tunách ekvivalentu CO2.	2. Pokud členský stát překročí své roční emisní příděly ve dvou nebo více po sobě následujících letech, provede přezkum svého vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu a vnitrostátní dlouhodobé strategie. Tento přezkum musí být proveden do 12 měsíců. Komise může vydat doporučení, v nichž určí, jak by měly být vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu a vnitrostátní dlouhodobé strategie revidovány. Členský stát oznámí revidovaný plán Komisi spolu s prohlášením, v němž uvede, jak navrhované revize napraví nesoulad s vnitrostátními ročními emisními příděly a jak případně reagoval na doporučení Komise. Pokud vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu nebo vnitrostátní dlouhodobá strategie zůstanou v podstatě nezměněny, zahájí Komise případně řízení o nesplnění povinnosti.

Pozměňovací návrh  31

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 a (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Článek 15

Platné znění	Pozměňovací návrh
	(7a) Článek 15 se nahrazuje tímto:
Článek 15	„Článek 15
Přezkum	Přezkum
1.  Toto nařízení bude průběžně přezkoumáváno s přihlédnutím mimo jiné k vývoji situace v členských státech, ke způsobu, jakým všechna odvětví hospodářství přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů, k vývoji na mezinárodní úrovni a k úsilí vyvíjenému za účelem dosažení dlouhodobých cílů Pařížské dohody.	1.  Toto nařízení bude průběžně přezkoumáváno s přihlédnutím mimo jiné k vývoji situace v členských státech, ke způsobu, jakým všechna odvětví hospodářství přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů, přičemž zvláštní pozornost bude věnována vývoji v dopravním odvětví, nákladové efektivitě příslušných opatření týkajících se jednotlivých odvětví hospodářství a občanů, včetně veškeré příslušné legislativy v souvislosti s klimatem, k vývoji na mezinárodní úrovni a k úsilí vyvíjenému za účelem dosažení dlouhodobých cílů Pařížské dohody, a to aniž by regulační břemeno překročilo nutnou minimální úroveň a aniž by k regulaci docházelo v nadměrné míře.
2.  Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do šesti měsíců po každém globálním hodnocení podle článku 14 Pařížské dohody zprávu o fungování tohoto nařízení, včetně rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou, pokud jde o roční emisní příděly, a také o přínosu tohoto nařízení k dosažení celkového cíle Unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů k roku 2030 a jeho přínosu k dosažení cílů Pařížské dohody, a to zejména s ohledem na potřebu zavedení dalších politik a opatření Unie za účelem nezbytných snížení emisí skleníkových plynů ze strany Unie a členských států, včetně rámce pro období po roce 2030, a může případně předložit vhodné návrhy.	2.  Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do šesti měsíců po každém globálním hodnocení podle článku 14 Pařížské dohody zprávu o fungování tohoto nařízení, včetně rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou, pokud jde o roční emisní příděly, a také o přínosu tohoto nařízení k dosažení celkového cíle Unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů k roku 2030 a jeho přínosu k dosažení cílů Pařížské dohody, a to zejména s ohledem na potřebu zavedení dalších politik a opatření Unie za účelem nezbytných snížení emisí skleníkových plynů ze strany Unie a členských států, včetně rámce pro období po roce 2030, nebo na potřebu zrušení stávajících politik a opatření, pokud dojde k nadměrné regulaci určitých odvětví, konkrétně odvětví silniční a námořní dopravy v tomto nařízení, a může případně předložit vhodné návrhy.“

(Nařízení (EU) č. 2018/842)

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název	Změna nařízení (EU) 2018/842 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody
Referenční údaje	COM(2021)0555 – C9-0321/2021 – 2021/0200(COD)
Příslušný výbor  Datum oznámení na zasedání	ENVI 13.9.2021
Výbor, který vypracoval stanovisko  Datum oznámení na zasedání	TRAN 13.9.2021
Zpravodaj(ka)  Datum jmenování	Angel Dzhambazki 10.11.2021
Projednání ve výboru	7.2.2022
Datum přijetí	28.4.2022
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	28 8 12
Členové přítomní při konečném hlasování	Magdalena Adamowicz, Andris Ameriks, José Ramón Bauzá Díaz, Erik Bergkvist, Izaskun Bilbao Barandica, Paolo Borchia, Karolin Braunsberger-Reinhold, Marco Campomenosi, Massimo Casanova, Karima Delli, Anna Deparnay-Grunenberg, Ismail Ertug, Gheorghe Falcă, Giuseppe Ferrandino, Carlo Fidanza, Mario Furore, Søren Gade, Isabel García Muñoz, Jens Gieseke, Elsi Katainen, Elena Kountoura, Julie Lechanteux, Bogusław Liberadzki, Peter Lundgren, Benoît Lutgen, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Marian-Jean Marinescu, Tilly Metz, Cláudia Monteiro de Aguiar, Caroline Nagtegaal, Jan-Christoph Oetjen, Philippe Olivier, Rovana Plumb, Tomasz Piotr Poręba, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, Vera Tax, Barbara Thaler, István Ujhelyi, Henna Virkkunen, Petar Vitanov, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Lucia Vuolo, Roberts Zīle, Kosma Złotowski
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Leila Chaibi, Clare Daly, Pär Holmgren

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

 

28	+
ECR	Carlo Fidanza, Tomasz Piotr Poręba, Roberts Zīle, Kosma Złotowski
ID	Paolo Borchia, Marco Campomenosi, Massimo Casanova
PPE	Magdalena Adamowicz, Karolin Braunsberger-Reinhold, Gheorghe Falcă, Jens Gieseke, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Benoît Lutgen, Marian-Jean Marinescu, Cláudia Monteiro de Aguiar, Massimiliano Salini, Barbara Thaler, Henna Virkkunen, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Lucia Vuolo
Renew	José Ramón Bauzá Díaz, Izaskun Bilbao Barandica, Søren Gade, Elsi Katainen, Caroline Nagtegaal, Jan-Christoph Oetjen, Dominique Riquet
S&D	István Ujhelyi

 

8	-
NI	Mario Furore
The Left	Leila Chaibi, Clare Daly, Elena Kountoura
Verts/ALE	Karima Delli, Anna Deparnay-Grunenberg, Pär Holmgren, Tilly Metz

 

12	0
ECR	Peter Lundgren
ID	Julie Lechanteux, Philippe Olivier
S&D	Andris Ameriks, Erik Bergkvist, Ismail Ertug, Giuseppe Ferrandino, Isabel García Muñoz, Bogusław Liberadzki, Rovana Plumb, Vera Tax, Petar Vitanov

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ (21.3.2022)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2018/842 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody

(COM(2021)0555 – C9-0321/2021 – 2021/0200(COD))

Zpravodaj: Vlad-Marius Botoş

 

 

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Pařížská dohoda zdůrazňuje naléhavou potřebu přijmout opatření v boji proti změně klimatu a snížit její dramatický dopad na život na Zemi a na budoucnost lidstva. Evropská unie je odhodlána jít příkladem a osvojit si ekologický přístup ve všech hospodářských oblastech a všech členských státech a regionech.

 

Politika soudržnosti bude muset zohlednit skutečnost, že každý region musí usilovat o to, aby dosáhl evropských cílů, přispěl k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a zároveň se zaměřil na regionální rozvoj. Tomu musíme přizpůsobit naše strategie a v programech soudržnosti upřednostňovat řešení, která napomohou dosažení vytyčených cílů, a to zejména v regionech, kde převládá hospodářství s vysokými emisemi.

 

Hlavním cílem všech strategií rozvoje na všech úrovních musí být ochrana životního prostředí a snížení emisí skleníkových plynů. Regiony potřebují při naplňování svých environmentálních cílů ve všech znečišťujících odvětvích – od průmyslu a dopravy až po domácnosti a sociální oblast – podporu a technickou pomoc. Snížení emisí skleníkových plynů bude možné pouze za předpokladu, že se celá společnost zaváže pomoci, a to včetně domácností, které se na znečišťování také podílejí.

 

Cíle stanovené na evropské a vnitrostátní úrovni musí být realistické, dosažitelné a musí být podloženy přesnými údaji. Vnitrostátní inventurní údaje musí být podloženy údaji, které na evropské a mezinárodní úrovni shromáždily různé vědecké útvary a agentury. To přispěje k lepšímu měření, a to zejména v přeshraničních oblastech, na základě kterého bude možné stanovit realistické cíle a plány pro strategie rozvoje a soudržnosti na regionální úrovni. Budou přitom zohledněny zvláštnosti všech regionů, aby se snížila energetická chudoba a nikdo nezůstal opomenut.

 

Ambice v oblasti klimatu musí jít ruku v ruce s politikou soudržnosti a sociálním a hospodářským rozvojem ve všech regionech Evropské unie, včetně méně rozvinutých a nejvzdálenějších regionů.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušný výbor, aby zohlednil tyto pozměňovací návrhy:

 

 

Pozměňovací návrh 1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(3) V Zelené dohodě pro Evropu31 se spojuje komplexní soubor vzájemně se posilujících opatření a iniciativ zaměřených na dosažení klimatické neutrality v Unii do roku 2050 a stanovuje nová strategie růstu, jejímž cílem je transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, ve které nebude mít hospodářský růst vazbu na využívání zdrojů. Dalším jejím cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Tato transformace zároveň různým způsobem ovlivňuje ženy a muže a dopadá zvláště na některé znevýhodněné skupiny, jako jsou senioři, osoby se zdravotním postižením a osoby s menšinovým rasovým nebo etnickým původem. Transformace tedy musí být spravedlivá a inkluzivní a nikdo při ní nesmí zůstat opomenut.	(3) V Zelené dohodě pro Evropu31 se spojuje komplexní soubor vzájemně se posilujících opatření a iniciativ zaměřených na dosažení klimatické neutrality v Unii do roku 2050 a stanovuje nová strategie růstu, jejímž cílem je transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní, technologicky neutrální a konkurenceschopnou ekonomikou založenou na výzkumu a inovacích a také na zelených pracovních místech, efektivně využívající zdroje, ve které nebude mít hospodářský růst vazbu na využívání zdrojů. Dalším jejím cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů ve všech regionech před environmentálními riziky a dopady. Tato transformace zároveň různým způsobem ovlivňuje ženy a muže a dopadá zvláště na některé znevýhodněné skupiny, jako jsou senioři, osoby se zdravotním postižením, nízkopříjmové osoby a rodiny a osoby s menšinovým rasovým nebo etnickým původem. Transformace je také výzvou pro regiony, a to různými způsoby. Transformace tedy musí být spravedlivá a inkluzivní a musí brát ohled na regiony, průmyslová odvětví a sektor domácností, které budou čelit největším výzvám, a nikdo při ní nesmí zůstat opomenut. Měla by být zohledněna rozdílná výchozí situace členských států, regionů a měst a jejich rozdílná schopnost reagovat, s cílem posílit postavení místních a regionálních orgánů a poskytnout jim odpovídající finanční prostředky a správní kapacitu k dosažení klimatické neutrality prostřednictvím inkluzivního přístupu, který respektuje zásady stanovené v iniciativě Výboru regionů „Provádění Zelené dohody na místní úrovni“.
_________________	_________________
31 Sdělení Komise – Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 640 final ze dne 11. prosince 2019.	31 Sdělení Komise – Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 640 final ze dne 11. prosince 2019.

Pozměňovací návrh 2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(4) V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/111932 („evropský právní rámec pro klima“) Unie začlenila do právních předpisů cíl klimatické neutrality celého hospodářství do roku 2050. Tímto nařízením se rovněž stanoví závazný cíl Unie dosáhnout do roku 2030 alespoň 55% domácího snížení čistých emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení pohlcení) ve srovnání s úrovněmi v roce 1990.	(4) V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/111932 („evropský právní rámec pro klima“) Unie začlenila do právních předpisů cíl klimatické neutrality celého hospodářství do roku 2050 a zároveň zajistila zachování konkurenceschopnosti a technologické neutrality hospodářství EU. Tímto nařízením se rovněž stanoví závazný cíl Unie dosáhnout do roku 2030 alespoň 55% domácího snížení čistých emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení pohlcení) ve srovnání s úrovněmi v roce 1990, přičemž se zohledňují rozdílné výchozí pozice členských států a regionů a zásada, že při transformaci nesmí být nikdo opomenut. Uvedené nařízení rovněž ukládá Komisi povinnost případně předložit legislativní návrh na zavedení dalšího průběžného cíle pro rok 2040 za účelem postupného zajištění rychlého a nezvratného snížení emisí skleníkových plynů tak, aby bylo dosaženo cílů klimatické neutrality Unie nejpozději do roku 2050 a následně záporných emisí.
_________________	_________________
32 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).	32 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

Pozměňovací návrh 3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5) V zájmu splnění těchto závazků, jakož i dosažení příspěvků Unie v rámci Pařížské dohody33 přijatých na základě úmluvy UNFCCC, je potřeba upravit regulační rámec Unie pro dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů.	(5) V zájmu splnění těchto závazků, jakož i dosažení příspěvků Unie v rámci Pařížské dohody33 přijatých na základě úmluvy UNFCCC, je třeba upravit regulační rámec Unie pro dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů, a také strategie rozvoje na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, aby zohledňovaly význam domácí energetické účinnosti, soběstačnosti a nezávislosti, stejně jako sociální dopady transformace. Proto je důležité zapojit soukromé a veřejné subjekty na regionální a místní úrovni, aby byla zajištěna účinnost a přijatelnost nezbytných opatření. Měla by být zohledněna udržitelná energie vyráběná na místní úrovni a energetická účinnost, která má pozitivní vliv na regionální hospodářství.
_________________	_________________
33 Pařížská dohoda (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4).	33 Pařížská dohoda (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4).

Pozměňovací návrh 4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(6) V nařízení (EU) 2018/842 se stanoví povinnosti členských států, pokud jde o jejich minimální příspěvky v období 2021–2030 ke splnění současného cíle Unie snížit do roku 2030 v odvětvích uvedených v článku 2 dotčeného nařízení emise skleníkových plynů o 30 % oproti úrovním z roku 2005. Rovněž se v něm stanoví pravidla pro určování ročních emisních přídělů a pro hodnocení pokroku členských států při dosahování jejich minimálních příspěvků.	(6) V nařízení (EU) 2018/842 se stanoví povinnosti členských států, pokud jde o jejich minimální příspěvky v období 2021–2030 ke splnění současného cíle Unie snížit do roku 2030 v odvětvích uvedených v článku 2 dotčeného nařízení emise skleníkových plynů o 30 % oproti úrovním z roku 2005. Rovněž se v něm stanoví pravidla pro určování ročních emisních přídělů a pro hodnocení pokroku členských států při dosahování jejich minimálních příspěvků. Proto by se měla členským státům umožnit přiměřená flexibilita při výběru prostředků a metod k dosažení tohoto cíle. Programování fondů politiky soudržnosti by mělo zohlednit aktualizované rozvojové strategie zaměřené na posílení kapacit členských států v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, a tím přispět k lepšímu sbližování jejich cílů již v tomto programovém období.

Pozměňovací návrh 5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(7) Zatímco se obchodování s emisemi bude vztahovat také na emise skleníkových plynů ze silniční a námořní dopravy, jakož i z budov, oblast působnosti nařízení (EU) 2018/842 zůstane zachována. Nařízení (EU) 2018/842 se tedy bude nadále uplatňovat na emise skleníkových plynů z vnitrostátních plaveb, avšak nikoliv na emise z mezinárodních plaveb. Emise skleníkových plynů členských států v oblasti působnosti nařízení (EU) 2018/842, které se mají zohledňovat při kontrolách souladu, se budou nadále určovat po dokončení přezkumů inventur v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/199934.	(7) Zatímco se obchodování s emisemi bude vztahovat také na emise skleníkových plynů ze silniční a námořní dopravy, jakož i z budov, oblast působnosti nařízení (EU) 2018/842 zůstane zachována. Nařízení (EU) 2018/842 se tedy bude nadále uplatňovat na emise skleníkových plynů z vnitrostátních plaveb, avšak nikoliv na emise z mezinárodních plaveb. Emise skleníkových plynů členských států v oblasti působnosti nařízení (EU) 2018/842, které se mají zohledňovat při kontrolách souladu, se budou nadále určovat po dokončení přezkumů inventur v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/199934, jež budou podloženy dostupnými údaji na unijní a mezinárodní úrovni, přičemž je nezbytné, aby při kontrole souladu byly zohledněny nejnovější dostupné údaje na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni, které poskytují realistický obraz situace.
_________________	_________________
34 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).	34 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

Pozměňovací návrh 6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(8) Komise ve svém sdělení ze dne 17. září 202035 uvedla, že celkového zvýšeného cíle do roku 2030 lze dosáhnout pouze za přispění všech odvětví.	(8) Komise ve svém sdělení ze dne 17. září 202035 uvedla, že celkového zvýšeného cíle do roku 2030 lze dosáhnout pouze za přispění všech odvětví. Je však třeba zohlednit sociální aspekt transformace a zajistit, aby byla zachována nebo vytvořena zelená pracovní místa, a to i prostřednictvím výzkumu a inovací, a aby dosažení celkových cílů nevedlo k energetické chudobě, která nejvíce postihuje ekonomicky nejslabší osoby.
_________________	_________________
35 COM/2020/562 final.	35 COM/2020/562 final.

Pozměňovací návrh 7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(9) V závěrech Evropské rady ze dne 11. prosince 2020 se uvádí, že cíl pro rok 2030 bude Unie plnit kolektivně při zajištění maximální nákladové efektivity, na tomto úsilí se budou podílet všechny členské státy v duchu spravedlnosti a solidarity a aniž by byl kdokoli opomenut. Nového cíle pro rok 2030 musí být dosaženo způsobem, který zachová konkurenceschopnost Unie a zohlední rozdílné výchozí pozice členských států, jejich specifické vnitrostátní podmínky a potenciál pro snížení emisí, a to také v případě ostrovních členských států a ostrovů, i vynaložené úsilí.	(9) V závěrech Evropské rady ze dne 11. prosince 2020 se uvádí, že cíl pro rok 2030 bude Unie plnit kolektivně při zajištění maximální nákladové efektivity, na tomto úsilí se budou podílet všechny členské státy v duchu spravedlnosti a solidarity a aniž by byl kdokoli opomenut. Nového cíle pro rok 2030 musí být dosaženo způsobem, který zachová hospodářskou konkurenceschopnost Unie zahrnující průmysl a zemědělství a zohlední rozdílné výchozí pozice členských států, jejich specifické vnitrostátní podmínky, geografické a přírodní podmínky a potenciál pro snížení emisí, a to také v případě ostrovních členských států a ostrovů a odlehlých regionů, i vynaložené úsilí.

Pozměňovací návrh 8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(10) V zájmu dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů o 55 % budou odvětví spadající pod nařízení (EU) 2018/842 muset postupně snižovat své emise, dokud v roce 2030 nedosáhnou snížení o 40 % ve srovnání s úrovněmi v roce 2005.	(10) V zájmu dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů o 55 % budou odvětví spadající pod nařízení (EU) 2018/842 muset postupně snižovat své emise, dokud v roce 2030 nedosáhnou snížení o nejméně 40 % ve srovnání s úrovněmi v roce 2005. Zároveň je důležité zachovat konkurenceschopnost průmyslu prostřednictvím zavádění inovativních a klimaticky neutrálních technologií,

Pozměňovací návrh 9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) Za tímto účelem musí být cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 zrevidován pro každý členský stát. Při revizi cíle snížení emisí skleníkových plynů je potřeba použít stejnou metodiku, jaká byla uplatněna při prvním přijetí nařízení (EU) 2018/842, v němž byly vnitrostátní příspěvky určeny po zvážení různých kapacit a možností nákladové efektivnosti v členských státech, aby tak bylo zajištěno spravedlivé a vyvážené sdílení úsilí. Snížení maximálních emisí skleníkových plynů v každém členském státě do roku 2030 by mělo být stanoveno ve vztahu k úrovni jeho přezkoumaných emisí skleníkových plynů v roce 2005, na něž se vztahuje toto nařízení, avšak s vyloučením ověřených emisí skleníkových plynů ze zařízení, která byla v provozu v roce 2005 a do systému EU obchodování s emisemi byla zahrnuta až po roce 2005.	(11) Za tímto účelem musí být cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 zrevidován pro každý členský stát, přičemž je třeba náležitě zohlednit sociální aspekt a sociální důsledky, které by mohly vyplynout z tempa snižování emisí skleníkových plynů. Při revizi cíle snížení emisí skleníkových plynů je potřeba použít stejnou metodiku, jaká byla uplatněna při prvním přijetí nařízení (EU) 2018/842, v němž byly vnitrostátní příspěvky určeny po zvážení různých kapacit a možností nákladové efektivnosti v členských státech, aby tak bylo zajištěno spravedlivé a vyvážené sdílení úsilí a zajištěna sociální soudržnost a rozvoj v každé zemi i na úrovni Unie. Snížení maximálních emisí skleníkových plynů v každém členském státě do roku 2030 by mělo být stanoveno ve vztahu k úrovni jeho přezkoumaných emisí skleníkových plynů v roce 2005, na něž se vztahuje toto nařízení, avšak s vyloučením ověřených emisí skleníkových plynů ze zařízení, která byla v provozu v roce 2005 a do systému EU obchodování s emisemi byla zahrnuta až po roce 2005.

Pozměňovací návrh 10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(11a) Strategie rozvoje na vnitrostátní, regionální a místní úrovni musí být rovněž upraveny, aby dosáhly cílů stanovených v Zelené dohodě pro Evropu a v Pařížské dohodě, zahrnovaly jasné a měřitelné cíle a zohledňovaly zvláštnosti regionů a potřeby v oblasti rozvoje. Tyto strategie by se přitom měly zaměřovat na snižování emisí skleníkových plynů ve všech regionech s cílem nejen přispět k naplnění těchto cílů, ale měly by také usilovat o zvýšení kvality životního prostředí v celé Unii.

Pozměňovací návrh 11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(12) V důsledku toho bude nutné stanovit nové závazné vnitrostátní limity platné od roku přijetí tohoto nařízení, vyjádřené v ročních emisních přídělech, které postupně povedou k dosažení cílů jednotlivých členských států do roku 2030, a zároveň zachovat v platnosti roční limity stanovené pro předcházející roky, jak je stanoveno v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2020/212636 .	(12) V důsledku toho bude nutné stanovit nové závazné vnitrostátní limity platné od roku přijetí tohoto nařízení, vyjádřené v ročních emisních přídělech, které postupně a s flexibilitou pro členské státy, pokud jde o to, jak těchto limitů dosáhnout, povedou k dosažení cílů jednotlivých členských států do roku 2030, a zároveň zachovat v platnosti roční limity stanovené pro předcházející roky, jak je stanoveno v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2020/212636 .
_________________	_________________
36 Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2020/2126 ze dne 16. prosince 2020, kterým se stanoví roční emisní příděly členských států na období 2021–2030 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 (Úř. věst. L 426, 17.12.2018, s. 58).	36 Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2020/2126 ze dne 16. prosince 2020, kterým se stanoví roční emisní příděly členských států na období 2021–2030 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 (Úř. věst. L 426, 17.12.2018, s. 58).

Pozměňovací návrh 12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(12a) Aby se zajistilo, že administrativní zátěž pro země i hospodářství bude co nejmenší a že cíle pro rok 2030 budou v každém členském státě účinně dosaženy, je vhodné stanovit nezávazný harmonizovaný přístup na úrovni Unie pro všechny členské státy nebo předložit návrh Komise na případná základní prováděcí opatření a případně poskytnout technickou podporu, která může členským státům pomoci dosáhnout stanovených cílů.

Pozměňovací návrh 13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13) Dopady pandemie COVID-19 na hospodářství Unie a úroveň jejich emisí zatím nelze úplně vyčíslit. Na druhé straně Unie zavádí doposud největší stimulační balíček, který rovněž bude mít vliv na úroveň emisí. Vzhledem k této nejistotě bude vhodné prozkoumat údaje o emisích v roce 2025 a, bude-li to nutné, opětovně upravit roční emisní příděly.	(13) Dopady pandemie COVID-19 na hospodářství Unie a úroveň jejich emisí zatím nelze úplně vyčíslit. Na druhé straně Unie zavádí doposud největší stimulační balíček, který rovněž bude mít vliv na úroveň emisí. Vzhledem k této nejistotě bude možná vhodné prozkoumat údaje o emisích a, bude-li to nutné, opětovně upravit roční emisní příděly realistickým a společensky odpovědným způsobem, se zohledněním nejnovějších údajů; Nemělo by to ohrozit cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality Unie.

Pozměňovací návrh 14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(13a) V případě potřeby by členské státy měly odpovídajícím způsobem upravit své strategie rozvoje na všech úrovních s přihlédnutím ke zvláštnostem jednotlivých regionů a jejich potřebám v oblasti rozvoje a měly by rovněž upravit programování evropských strukturálních a investičních fondů. Komise by měla posoudit cíle související se snižováním emisí skleníkových plynů a zajistit technickou pomoci při určování měřitelných cílů, revidování strategií rozvoje a v případě potřeby při hledání optimální cesty k dosažení těchto cílů, zejména pokud jde o regiony, jejichž průmysl produkuje značné množství skleníkových plynů, aby se zajistilo, že těchto cílů dosáhne každý členských stát.

Pozměňovací návrh 15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(14) Je tedy vhodné, aby se v roce 2025 aktualizovaly roční emisní příděly na období 2026–2030. Tato aktualizace by měla vycházet z komplexního přezkumu vnitrostátních inventurních údajů provedeného Komisí s cílem určit průměrné emise skleníkových plynů jednotlivých členských států během let 2021, 2022 a 2023.	(14) Pokud se údaje členských států výrazně liší od limitu definovaného lineární trajektorií, může být vhodné, aby se v roce 2025 aktualizovaly roční emisní příděly na období 2026–2030. Tato aktualizace by měla vycházet z komplexního přezkumu vnitrostátních inventurních údajů, které budou podloženy dostupnými údaji na unijní a mezinárodní úrovni, provedeného Komisí s cílem určit průměrné emise skleníkových plynů jednotlivých členských států.

Pozměňovací návrh 16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(18) Stanovení ambicióznějších cílů v rámci nařízení (EU) 2018/841 by vedlo ke snížení schopnosti členských států vytvářet čistá pohlcení, která lze využít pro dosažení souladu dle nařízení (EU) 2018/842. Navíc rozdělení využití flexibility LULUCF do dvou časových období dále omezí dostupnost čistých pohlcení pro účely dosažení souladu s nařízením (EU) 2018/842. V důsledku toho mohou některé členské státy čelit problémům při dosahování svých cílů vyplývajících z nařízení (EU) 2018/842, zatímco některé členské státy (stejné nebo jiné) mohou vytvářet čistá pohlcení, jež nebude možné využít pro dosažení souladu s nařízením (EU) 2018/842. Bude-li dosaženo cílů Unie stanovených v článku 3 nařízení (EU) 2021/1119, především pokud se jedná o maximální limit příspěvku čistých pohlcení, bude vhodné vytvořit nový dobrovolný mechanismus v podobě dodatečné rezervy, který pomůže členským státům při plnění povinností.	(18) Stanovení ambicióznějších, ale realistických cílů v rámci nařízení (EU) 2018/841 by vedlo ke snížení schopnosti členských států vytvářet čistá pohlcení, která lze využít pro dosažení souladu dle nařízení (EU) 2018/842. Navíc rozdělení využití flexibility LULUCF do dvou časových období dále omezí dostupnost čistých pohlcení pro účely dosažení souladu s nařízením (EU) 2018/842. V důsledku toho mohou některé členské státy čelit problémům při dosahování svých cílů vyplývajících z nařízení (EU) 2018/842, zatímco některé členské státy (stejné nebo jiné) mohou vytvářet čistá pohlcení, jež nebude možné využít pro dosažení souladu s nařízením (EU) 2018/842. Bude-li dosaženo cílů Unie stanovených v článku 3 nařízení (EU) 2021/1119, především pokud se jedná o maximální limit příspěvku čistých pohlcení, bude vhodné vytvořit nový dobrovolný mechanismus v podobě dodatečné rezervy, který pomůže členským státům při plnění povinností.

Pozměňovací návrh 17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(18a) Udržení cíle 1,5 °C stanoveného Pařížskou dohodou na dosah vyžaduje společné úsilí všech hospodářských odvětví, včetně zemědělství, jak je uvedeno v dlouhodobé strategické vizi Komise pro prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální hospodářství1a. Členské státy musí vypracovat dlouhodobé strategie, aby splnily své závazky k cílům Pařížské dohody a dosáhly dlouhodobého snížení emisí skleníkových plynů a zvýšení pohlcování pomocí propadů skleníkových plynů ve všech odvětvích v souladu s cílem klimatické neutrality Unie. Tyto strategie, stejně jako další plány a zprávy členských států podle nařízení (EU) 2018/1999, by měla Komise využívat ke stanovení a sledování společného dosahování odvětvových cílů nařízení o „sdílení úsilí“ na úrovni EU.

Pozměňovací návrh 18

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1

Nařízení (EU) 2018/842

Článek 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1) V článku 1 se údaj „30 %“ nahrazuje údajem „40 %“.	1) V článku 1 se údaj „30 %“ nahrazuje údajem „alespoň 40 %“.

Pozměňovací návrh 19

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 4 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) nepřekročily v letech 2023, 2024 a 2025 mezní hodnotu stanovenou prostřednictvím lineární trajektorie začínající v roce 2022 na hodnotě ročního emisního přídělu daného členského státu, stanoveného podle odstavce 3 tohoto článku pro daný rok, a končící v roce 2030 na mezní hodnotě určené pro daný členský stát ve sloupci 2 přílohy I tohoto nařízení;	b) nepřekročily v letech 2023–2030 mezní hodnotu stanovenou prostřednictvím lineární trajektorie začínající v roce 2022 na hodnotě ročního emisního přídělu daného členského státu, stanoveného podle odstavce 3 tohoto článku pro daný rok, a končící v roce 2030 na mezní hodnotě určené pro daný členský stát ve sloupci 2 přílohy I tohoto nařízení;

Pozměňovací návrh 20

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 4 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) nepřekročily v období 2026–2030 mezní hodnotu stanovenou prostřednictvím lineární trajektorie začínající v roce 2024 na průměrné hodnotě jeho emisí skleníkových plynů za roky 2021, 2022 a 2023, oznámené členským státem podle článku 26 nařízení (EU) 2018/1999, a končící v roce 2030 na mezní hodnotě určené pro daný členský stát ve sloupci 2 přílohy I tohoto nařízení.	vypouští se

Pozměňovací návrh 21

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 4 – odst. 3 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Pro roky 2021 a 2022 stanoví roční emisní příděly na základě souhrnného přezkumu posledních vnitrostátních inventurních údajů za roky 2005 a 2016–2018, které členské státy předložily podle článku 7 nařízení (EU) č. 525/2013, a uvede pro každý členský stát hodnotu emisí skleníkových plynů v roce 2005 použitou ke stanovení těchto ročních emisních přídělů.	Pro roky 2021 a 2022 stanoví roční emisní příděly na základě souhrnného přezkumu posledních vnitrostátních inventurních údajů za roky 2005 a 2016–2018, které členské státy předložily podle článku 7 nařízení (EU) č. 525/2013 a které jsou podloženy dostupnými údaji na unijní a mezinárodní úrovni, a uvede pro každý členský stát odpovídající hodnotu emisí skleníkových plynů v roce 2005 použitou ke stanovení těchto ročních emisních přídělů.

Pozměňovací návrh 22

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 4 – odst. 3 – pododstavec 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Pro roky 2023, 2024 a 2025 stanoví roční emisní příděly na základě hodnoty emisí skleníkových plynů jednotlivých členských států za rok 2005 uvedené podle druhého pododstavce a přezkoumaných hodnot vnitrostátních inventurních údajů za roky 2016, 2017 a 2018 uvedených v druhém pododstavci.	Pro roky 2023 až 2030 stanoví roční emisní příděly na základě hodnoty emisí skleníkových plynů jednotlivých členských států za rok 2005 uvedené podle druhého pododstavce, přičemž tyto hodnoty budou podložené dostupnými údaji na unijní a mezinárodní úrovni, a přezkoumaných hodnot vnitrostátních inventurních údajů za roky 2016, 2017 a 2018 uvedených v druhém pododstavci.

Pozměňovací návrh 23

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 4 – odst. 3 – pododstavec 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Pro roky 2026–2030 stanoví roční emisní příděly na základě hodnoty emisí skleníkových plynů jednotlivých členských států za rok 2005 uvedené podle druhého pododstavce a na základě souhrnného přezkumu nejnovějších vnitrostátních inventurních údajů za roky 2021, 2022 a 2023, které členské státy předložily podle článku 26 nařízení (EU) 2018/1999.“	vypouští se

Pozměňovací návrh 24

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 4 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3a. Pokud členský stát překročí roční emisní příděly stanovené na tři roky, Komise zajistí technickou pomoc při určování měřitelných cílů pro snížení emisí skleníkových plynů a současně upraví strategie rozvoje a stanoví plány pro dosažení těchto cílů, zejména pak pro regiony, jejichž průmysl a domácnosti produkují velké množství skleníkových plynů, a zajistí, aby byla transformace spravedlivá a inkluzivní, snižovala energetickou chudobu a nikoho neopomíjela.

Pozměňovací návrh 25

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 a (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 8 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	5a) V článku 8 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
	3. Komise vydá k plánům nápravných opatření předloženým podle odstavce 1 veřejně přístupné stanovisko ohledně důkladnosti příslušných nápravných opatření a v takovém případě tak učiní do čtyř měsíců od obdržení plánů. Dotyčný členský stát stanovisko Komise v co nejvyšší míře zohlední a reviduje s ohledem na ně svůj plán nápravných opatření. Pokud dotyčný členský stát doporučení nebo jeho podstatnou část nevezme v potaz, uvede důvody a zveřejní je.

Pozměňovací návrh 26

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 9 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. Pokud členský stát překročí roční emisní příděly ve dvou po sobě jdoucích letech, provede přezkum svého vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu a vnitrostátní dlouhodobé strategie. Tento přezkum musí být proveden do 12 měsíců. Členský stát oznámí revidovaný plán Komisi spolu s prohlášením, v němž uvede, jak navrhované revize napraví nesoulad s vnitrostátním ročním emisním přídělem a ročními emisními povolenkami. Pokud vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu nebo vnitrostátní dlouhodobá strategie zůstanou v podstatě nezměněny, členský stát zveřejní vysvětlení, v němž uvede své důvody.

Pozměňovací návrh 27

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 11a – odst. 4 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	da) členský stát realizoval upravené strategie rozvoje podle čl. 4 odst. 3a;

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název	Změna nařízení (EU) 2018/842 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody
Referenční údaje	COM(2021)0555 – C9-0321/2021 – 2021/0200(COD)
Příslušný výbor  Datum oznámení na zasedání	ENVI 13.9.2021
Výbor, který vypracoval stanovisko  Datum oznámení na zasedání	REGI 13.9.2021
Zpravodaj(ka)  Datum jmenování	Vlad-Marius Botoş 27.9.2021
Projednání ve výboru	6.12.2021
Datum přijetí	15.3.2022
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	23 7 11
Členové přítomní při konečném hlasování	Matteo Adinolfi, François Alfonsi, Pascal Arimont, Adrian-Dragoş Benea, Tom Berendsen, Erik Bergkvist, Stéphane Bijoux, Franc Bogovič, Vlad-Marius Botoş, Rosanna Conte, Andrea Cozzolino, Corina Crețu, Rosa D’Amato, Christian Doleschal, Raffaele Fitto, Chiara Gemma, Mircea-Gheorghe Hava, Krzysztof Hetman, Peter Jahr, Manolis Kefalogiannis, Ondřej Knotek, Constanze Krehl, Cristina Maestre Martín De Almagro, Nora Mebarek, Martina Michels, Alin Mituța, Dan-Ştefan Motreanu, Niklas Nienaß, Andrey Novakov, Younous Omarjee, Alessandro Panza, Tsvetelina Penkova, Caroline Roose, Marcos Ros Sempere, André Rougé, Susana Solís Pérez, Irène Tolleret, Valdemar Tomaševski, Monika Vana
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Mathilde Androuët, Daniel Buda

 

 

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

23	+
NI	Chiara Gemma
Renew	Stéphane Bijoux, Vlad-Marius Botoş, Ondřej Knotek, Alin Mituța, Susana Solís Pérez, Irène Tolleret
S&D	Adrian-Dragoş Benea, Erik Bergkvist, Andrea Cozzolino, Corina Crețu, Constanze Krehl, Cristina Maestre Martín De Almagro, Nora Mebarek, Tsvetelina Penkova, Marcos Ros Sempere
The Left	Martina Michels, Younous Omarjee
Verts/ALE	François Alfonsi, Rosa D'Amato, Niklas Nienaß, Caroline Roose, Monika Vana

 

7	-
ECR	Raffaele Fitto, Valdemar Tomaševski
ID	Matteo Adinolfi, Mathilde Androuët, Rosanna Conte, Alessandro Panza, André Rougé

 

11	0
PPE	Pascal Arimont, Tom Berendsen, Franc Bogovič, Daniel Buda, Christian Doleschal, Mircea-Gheorghe Hava, Krzysztof Hetman, Peter Jahr, Manolis Kefalogiannis, Dan‑Ştefan Motreanu, Andrey Novakov

 

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA (24.3.2022)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2018/842 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody

(COM(2021)0555 – C9‑0321/2021 – 2021/0200(COD))

Zpravodaj: Norbert Lins

 

 

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Souvislosti návrhu – balíček „Fit for 55“

 

V červenci 2021 představila Evropská komise balíček týkající se realizace Zelené dohody pro Evropu. Balíček k dosažení 55% snížení emisí (balíček „Fit for 55“), největší soubor opatření v oblasti klimatu v historii EU, má za cíl revidovat různé právní předpisy, aby bylo možné dosáhnout nového cíle EU snížit do roku 2030 čisté emise alespoň o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990. Navrhovaný balíček předpokládá snížení emisí o nejméně 52,8 % a čisté pohlcení pomocí propadů nejméně 310 Mt do roku 2030. Aby byl tento cíl v souladu s vědeckými poznatky, musí být ambicióznější a musí být naplněn konkrétními opatřeními.

 

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) bije na poplach již několik let: globální oteplení o 1,5 °C je hrozivé, 2 °C by byly katastrofální. Současné oteplení o 1,2 °C už má za následek přírodní katastrofy, přesídlení obyvatelstva, neúrodu a ztrátu biologické rozmanitosti v Unii i mimo ni. Výsledek posledního zasedání 26. konference smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) COP26, je také velmi jasný: podle současných vnitrostátně stanovených příspěvků mají celosvětové emise do roku 2030 a i v dalších letech růst, pokud ovšem chceme omezit globální oteplování na 1,5 °C, měly by být do roku 2030 sníženy nejméně o -45 % ve srovnání s úrovní v roce 2010. Zejména po konferenci mluvních stran COP26 je zřejmé, že Evropská unie je povinna v tomto desetiletí urychlit snižování emisí a prokázat vyšší ambice při řešení klimatické nouze.

 

Včasná opatření musí být upřednostněna prostřednictvím ambiciózní emisní trajektorie. Převážná většina vědeckých studií, které odrážejí celosvětový konsenzus, včetně poslední zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC)[3], ukazuje, že rozhodujícím desetiletím pro boj s krizí v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti je období let 2020–2030.

 

Sdílení úsilí v balíčku „Fit for 55“

 

Součástí tohoto balíčku je nařízení o „sdílení úsilí“, které stanoví cíle a monitoruje úsilí členských států o snížení emisí skleníkových plynů v odvětvích, na něž se nevztahuje systém EU pro obchodování s emisemi. Nařízení o „sdílení úsilí“, které pokrývá 60 % emisí skleníkových plynů v EU, je jedním ze základních kamenů politiky EU v oblasti klimatu a musí přinést výrazné snížení emisí. Tato revize je příležitostí, jak uvést cíle EU a členských států do souladu s Pařížskou dohodou o změně klimatu a zároveň odstranit mezery, které v současnosti snižují účinnost právního rámce.

 

Zachování souladu úsilí v odvětvích, na které se vztahuje nařízení o „sdílení úsilí“, s Pařížskou dohodou o klimatu

 

V nařízení o „sdílení úsilí“ jsou stanoveny cíle snížení emisí pro členské státy, které se týkají několika odvětví, včetně zemědělství. Návrh Komise zachovává oblast působnosti nařízení o „sdílení úsilí“ a zvyšuje celkový cíl EU pro snížení emisí z 30 % na 40 % do roku 2030 ve srovnání s úrovní v roce 2005. Členské státy jsou i nadále odpovědné za snižování emisí ve všech odvětvích, na které se vztahuje nařízení o „sdílení úsilí“.

 

Ačkoli je tato revize vítaná, úroveň ambicí obsažená v revidovaném nařízení o „sdílení úsilí“ stále zdaleka neodpovídá cíli Pařížské dohody o změně klimatu, pro jehož dosažení by bylo v odvětvích, na něž se vztahuje nařízení o „sdílení úsilí“, zapotřebí snížit emise celkově alespoň o 55 % ve srovnání s úrovní v roce 2005.

 

Zvýšené ambice musí provázet pobídky pro odvětví, která dosud nepřinesla žádné podstatné snížení emisí, jako je zemědělství – které se v letech 2005 až 2018 podílelo na úsilí o snížení emisí v odvětvích sdílejících úsilí pouze 1 %, přičemž stále představuje třetí největší zdroj emisí[4]. Členské státy se často snažily zaměřit své úsilí o snižování emisí na jiná odvětví, nyní však musí k řešení změny klimatu významně přispět i zemědělství.  Je třeba, abychom rozpoznávali příležitosti k dosažení minimálních odvětvových příspěvků na úrovni EU, abychom tak mohli spravedlivě rozdělit zátěž a aby všechna odvětví plnila svou určenou úlohu.

 

Zasazení nařízení o „sdílení úsilí“ do kontextu úsilí o dosažení neutrality EU do roku 2050

 

V rámci stávajícího nařízení se členským státům dostává několik možností flexibility s ohledem na dosažení jejich celkových cílů v oblasti sdílení úsilí. Ukázalo se, že tyto možnosti flexibility podkopávají celkový cíl nařízení tím, že zpomalují úsilí všech členských států o dekarbonizaci odvětví, na které se vztahuje nařízení o „sdílení úsilí“, zejména zemědělství. Rozšíření těchto možností flexibility by dále oslabilo opatření EU v oblasti klimatu. Zejména návrh použít zvýšené čisté pohlcení z odvětví využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) ke kompenzaci nedostatečného snížení emisí v odvětvích, na které se vztahuje nařízení o „sdílení úsilí“, je v rozporu se zásadou zajistit, aby všechna odvětví přispívala k dosažení klimatického cíle zakotveného v evropském právním rámci pro klima. Pohlcení pomocí přírodního propadu uhlíku se musí zvyšovat současně s výrazným snížením emisí z fosilních zdrojů.

 

Za účelem zajištění předvídatelnosti a jistoty pro všechny hospodářské subjekty, včetně podniků, pracovníků, investorů a spotřebitelů, a s cílem postupně zajistit rychlé a nevratné snížení emisí skleníkových plynů, aby bylo nejpozději do roku 2050 dosaženo nulových čistých emisí skleníkových plynů a poté záporných emisí, musí Evropská komise stanovit cíle na období po roce 2030. Do konce roku 2025 by Komise měla s ohledem na rozpočet na snižování emisí skleníkových plynů stanovený v evropském právním rámci pro klima a na doporučení Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu předložit návrh cílů EU a členských států v oblasti emisí skleníkových plynů, jakož i minimálních odvětvových příspěvků na úrovni EU pro období po roce 2030. Tyto cíle by měly být pětileté, aby byly v souladu se společnými časovými rámci dohodnutými během konference COP26, aby bylo plně dosaženo závazků EU v oblasti klimatu a aby bylo dosaženo cíle klimatické neutrality, jak jej v současnosti stanoví evropský právní rámec pro klima.

 

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

Pozměňovací návrh  1

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(3) V Zelené dohodě pro Evropu31 se spojuje komplexní soubor vzájemně se posilujících opatření a iniciativ zaměřených na dosažení klimatické neutrality v Unii do roku 2050 a stanovuje nová strategie růstu, jejímž cílem je transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, ve které nebude mít hospodářský růst vazbu na využívání zdrojů. Dalším jejím cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Tato transformace zároveň různým způsobem ovlivňuje ženy a muže a dopadá zvláště na některé znevýhodněné skupiny, jako jsou senioři, osoby se zdravotním postižením a osoby s menšinovým rasovým nebo etnickým původem. Transformace tedy musí být spravedlivá a inkluzivní a nikdo při ní nesmí zůstat opomenut.	(3) V Zelené dohodě pro Evropu31 se spojuje komplexní soubor vzájemně se posilujících, účinných a spravedlivých opatření a iniciativ zaměřených na dosažení klimatické neutrality v Unii do roku 2050, což představuje zásadní výzvu, a stanovuje nová strategie růstu, jejímž cílem je odpovědným způsobem postupně transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost založenou na výzkumu a inovacích a zelených pracovních místech s ekonomikou, která má ambici být moderní, konkurenceschopnou a efektivně využívající zdroje a ve které nebude mít hospodářství a blahobyt obyvatel vazbu na využívání zdrojů. Dalším jejím cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Zelená dohoda pro Evropu zároveň stanoví potřebu zajistit účinnou a spravedlivou transformaci, poskytnout investorům předvídatelnost a zajistit nezvratnost procesu transformace. Tato transformace má různý dopad na různé členské státy a regiony, zejména v závislosti na fyzických zeměpisných a na přírodních charakteristikách. Různým způsobem ovlivňuje ženy a muže a dopadá zvláště na některé znevýhodněné skupiny, jako jsou senioři, osoby se zdravotním postižením, osoby ohrožené energetickou chudobou a osoby s menšinovým rasovým nebo etnickým původem. Transformace tedy musí být spravedlivá, musí vycházet z realistických cílů, zajišťovat spravedlivé a vyvážené úsilí jednotlivých členských států a nesmí nikoho opomíjet. Pokud jde o odvětví zemědělství, měl by být uznán význam vnější konvergence v rámci SZP, neboť členské státy využívají na různých úrovních platby v rámci SZP podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/211531a, což má dopad na ekonomickou situaci jejich zemědělců a jejich schopnost podílet se na úsilí nezbytném k tomu, aby přispěly k provádění tohoto nařízení.
__________________	__________________
31 Sdělení Komise – Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 0640 ze dne 11. prosince 2019.	31 Sdělení Komise – Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 0640 ze dne 11. prosince 2019.
	31a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1).

Pozměňovací návrh  2

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(4) V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/111932 („evropský právní rámec pro klima“) Unie začlenila do právních předpisů cíl klimatické neutrality celého hospodářství do roku 2050. Tímto nařízením se rovněž stanoví závazný cíl Unie dosáhnout do roku 2030 alespoň 55% domácího snížení čistých emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení pohlcení) ve srovnání s úrovněmi v roce 1990.	(4) V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/111932 („evropský právní rámec pro klima“) Unie začlenila do právních předpisů cíl klimatické neutrality celého hospodářství do roku 2050. Tímto nařízením se rovněž stanoví závazný cíl Unie dosáhnout do roku 2030 alespoň 55% domácího snížení čistých emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení pohlcení) ve srovnání s úrovněmi v roce 1990. Uvedené nařízení rovněž ukládá Komisi povinnost případně předložit legislativní návrh za účelem zavedení dalších průběžných cílů, aby postupně došlo k rychlému a nezvratnému snížení emisí skleníkových plynů tak, aby bylo nejpozději do roku 2050 dosaženo cíle klimatické neutrality Unie. Toto nařízení zajišťuje, aby odvětví, na něž se nevztahuje systém ETS, přispívala k dosažení cílů právního rámce pro klima, a to s přihlédnutím k různým výchozím podmínkám členských států, sociálním aspektům transformace a posouzení distribučních dopadů a jejich účinků na konkurenceschopnost jednotlivých odvětví. Toto nařízení rovněž vytváří podmínky pro stanovení cílů Unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů v odvětvích, na něž se vztahuje článek 2 tohoto nařízení, a minimálních příspěvků členských států k plnění těchto cílů Unie po roce 2030.
__________________	__________________
32 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).	32 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

Pozměňovací návrh  3

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5) V zájmu splnění těchto závazků, jakož i dosažení příspěvků Unie v rámci Pařížské dohody33 přijatých na základě úmluvy UNFCCC, je potřeba upravit regulační rámec Unie pro dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů.	(5) V zájmu splnění těchto závazků, jakož i dosažení příspěvků Unie v rámci Pařížské dohody přijatých na základě úmluvy UNFCCC, je potřeba upravit regulační rámec Unie pro dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů, a to jak pro období do roku 2030, tak pro období po roce 2030. Měl by zejména zajistit rovnováhu mezi potřebou dosáhnout ambiciózních cílů v oblasti klimatu na jedné straně a zajištěním optimální míry rozdělení úsilí za účelem adaptace na tyto cíle mezi odvětvími v členských státech na straně druhé, aby byla zajištěna konvergence mezi regiony. V souladu s čl. 2 odst. 1 písm. b) Pařížské dohody má být klimatické neutrality do roku 2050 dosaženo způsobem, který zajistí dostatečnou dlouhodobou produkci potravin a spravedlivou transformaci, neohrozí potravinové zabezpečení a zohlední úsilí, které již odvětví zemědělství vynakládá.
__________________	__________________
33 Pařížská dohoda (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4).	33 Pařížská dohoda (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4).

Pozměňovací návrh  4

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(7) Zatímco se obchodování s emisemi bude vztahovat také na emise skleníkových plynů ze silniční a námořní dopravy, jakož i z budov, oblast působnosti nařízení (EU) 2018/842 zůstane zachována. Nařízení (EU) 2018/842 se tedy bude nadále uplatňovat na emise skleníkových plynů z vnitrostátních plaveb, avšak nikoliv na emise z mezinárodních plaveb. Emise skleníkových plynů členských států v oblasti působnosti nařízení (EU) 2018/842, které se mají zohledňovat při kontrolách souladu, se budou nadále určovat po dokončení přezkumů inventur v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/199934.	(7) Oblast působnosti nařízení (EU) 2018/842 je zachována a obchodování s emisemi by mělo být doplněno vnitrostátními opatřeními ke snížení emisí, aby se zmírnily negativní dopady stanovení ceny uhlíku na zranitelné spotřebitele. Nařízení (EU) 2018/842 se tedy bude nadále uplatňovat na emise skleníkových plynů z vnitrostátních plaveb, avšak nikoliv na emise z mezinárodních plaveb. Emise skleníkových plynů členských států v oblasti působnosti nařízení (EU) 2018/842, které se mají zohledňovat při kontrolách souladu, se budou nadále určovat po dokončení přezkumů inventur v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/199934, přičemž je nezbytné, aby byly při ověřování souladu brány v potaz nejnovější údaje dostupné na vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni, jež poskytnou realistickou představu o skutečné situaci.
__________________	__________________
34 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).	34 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

Pozměňovací návrh  5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(9a) Při provádění tohoto nařízení by měl být zohledněn článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který uznává zvláštní zranitelnost nejvzdálenějších regionů vyplývající z jejich odlehlosti od pevninských území, ostrovní povahy, malé rozlohy, obtížné topografie a klimatu a hospodářské závislosti na několika málo produktech, což je kombinace, která výrazně omezuje jejich rozvoj a v mnoha oblastech vytváří značné dodatečné náklady, zejména na dopravu. Této obtížné situaci je třeba přizpůsobit úsilí vyvíjené a cíle stanovené v oblasti snižování emisí skleníkových plynů na evropské úrovni, přičemž je třeba vyvážit environmentální cíle s vysokými sociálními náklady pro tyto regiony.

Pozměňovací návrh  6

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) Za tímto účelem musí být cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 zrevidován pro každý členský stát. Při revizi cíle snížení emisí skleníkových plynů je potřeba použít stejnou metodiku, jaká byla uplatněna při prvním přijetí nařízení (EU) 2018/842, v němž byly vnitrostátní příspěvky určeny po zvážení různých kapacit a možností nákladové efektivnosti v členských státech, aby tak bylo zajištěno spravedlivé a vyvážené sdílení úsilí. Snížení maximálních emisí skleníkových plynů v každém členském státě do roku 2030 by mělo být stanoveno ve vztahu k úrovni jeho přezkoumaných emisí skleníkových plynů v roce 2005, na něž se vztahuje toto nařízení, avšak s vyloučením ověřených emisí skleníkových plynů ze zařízení, která byla v provozu v roce 2005 a do systému EU obchodování s emisemi byla zahrnuta až po roce 2005.	(11) Za tímto účelem musí být cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 zrevidován, při náležitém zohlednění možných sociálních důsledků dynamiky snižování emisí skleníkových plynů, aby k řešení této nadnárodní výzvy mohl přispět každý členský stát. Při revizi cíle snížení emisí skleníkových plynů je nutné dodržovat zásadu „nikoho neopomíjet“ a zabránit přenosu břemene odpovědnosti na členské státy, které v oblasti transformace čelí největším výzvám. Je potřeba použít metodiku se stejnými prvky, jako byly uplatněny při prvním přijetí nařízení (EU) 2018/842, v němž byly vnitrostátní příspěvky určeny po zvážení různých kapacit a možností nákladové efektivnosti v členských státech, aby tak bylo zajištěno spravedlivé a vyvážené sdílení úsilí. Snížení maximálních emisí skleníkových plynů v každém členském státě do roku 2030 by mělo být stanoveno ve vztahu k úrovni jeho přezkoumaných emisí skleníkových plynů v roce 2005, na něž se vztahuje toto nařízení, avšak s vyloučením ověřených emisí skleníkových plynů ze zařízení, která byla v provozu v roce 2005 a do systému EU obchodování s emisemi byla zahrnuta až po roce 2005. Vzhledem k tomu, že členské státy musí těchto cílů dosáhnout pomocí vnitrostátních opatření, měla by jim být poskytnuta určitá flexibilita při výběru prostředků k dosažení těchto cílů.

Pozměňovací návrh  7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(12) V důsledku toho bude nutné stanovit nové závazné vnitrostátní limity platné od roku přijetí tohoto nařízení, vyjádřené v ročních emisních přídělech, které postupně povedou k dosažení cílů jednotlivých členských států do roku 2030, a zároveň zachovat v platnosti roční limity stanovené pro předcházející roky, jak je stanoveno v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2020/212636.	(12) V důsledku toho bude nutné stanovit v souladu s příslušnou studií vlivů na životní prostředí nové závazné vnitrostátní limity platné od roku přijetí tohoto nařízení, vyjádřené v ročních emisních přídělech, které postupně povedou k dosažení cílů jednotlivých členských států do roku 2030, a zároveň zachovat v platnosti roční limity stanovené pro předcházející roky, jak je stanoveno v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2020/212636, a zohlednit konkrétní poměr nákladů a přínosů u každého regionu.
__________________	__________________
36 Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2020/2126 ze dne 16. prosince 2020, kterým se stanoví roční emisní příděly členských států na období 2021–2030 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 (Úř. věst. L 426, 17.12.2018, s. 58).	36 Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2020/2126 ze dne 16. prosince 2020, kterým se stanoví roční emisní příděly členských států na období 2021–2030 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 (Úř. věst. L 426, 17.12.2018, s. 58).

Pozměňovací návrh  8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13) Dopady pandemie COVID-19 na hospodářství Unie a úroveň jejich emisí zatím nelze úplně vyčíslit. Na druhé straně Unie zavádí doposud největší stimulační balíček, který rovněž bude mít vliv na úroveň emisí. Vzhledem k této nejistotě bude vhodné prozkoumat údaje o emisích v roce 2025 a, bude-li to nutné, opětovně upravit roční emisní příděly.	(13) Dopady pandemie COVID-19 na hospodářství Unie a úroveň jejich emisí zatím nelze úplně vyčíslit. Na druhé straně Unie zavádí doposud největší stimulační balíček, který rovněž bude mít vliv na úroveň emisí. V tomto směru je třeba mít na paměti, že je nutné zajistit, aby cíle tohoto nařízení nevedly k přemístění produkce potravin do zemí mimo Unii a aby dotčená odvětví zůstala konkurenceschopná v mezinárodním měřítku. Vzhledem k této nejistotě bude vhodné prozkoumat údaje o emisích v roce 2025 a, bude-li to nutné, opětovně upravit roční emisní příděly.

Pozměňovací návrh  9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(15) Podle nařízení (EU) 2018/842 lze zrušení omezeného množství emisních povolenek v systému Evropské unie pro obchodování s emisemi zohlednit pro účely dosažení souladu některých členských států podle nařízení (EU) 2018/842.  Vzhledem ke specifické struktuře maltského hospodářství je vnitrostátní cíl snížení emisí tohoto členského státu založený na hrubém domácím produktu na obyvatele mnohem vyšší než jeho potenciál k nákladově efektivnímu snížení emisí. Proto je vhodné zvýšit přístup Malty k výše uvedené možnosti flexibility, aniž by byl ohrožen cíl snížení emisí Unie do roku 2030.	(15) Podle nařízení (EU) 2018/842 lze zrušení omezeného množství emisních povolenek v systému Evropské unie pro obchodování s emisemi zohlednit pro účely dosažení souladu některých členských států podle nařízení (EU) 2018/842. Vzhledem ke specifické struktuře maltského hospodářství je vnitrostátní cíl snížení emisí tohoto členského státu založený na hrubém domácím produktu na obyvatele mnohem vyšší než jeho potenciál k nákladově efektivnímu snížení emisí. Proto je vhodné zvýšit přístup Malty k výše uvedené možnosti flexibility, aniž by byl ohrožen cíl snížení emisí Unie do roku 2030. Členské státy, které mají na tuto flexibilitu nárok, avšak v roce 2019 ji nevyužily, by měly mít možnost toto rozhodnutí revidovat s ohledem na nové vnitrostátní cíle snižování emisí. Dotčené členské státy by rovněž měly mít možnost cíleněji revidovat své oznámené procentní podíly.

Pozměňovací návrh  10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(16) Kromě této možnosti flexibility lze v otázce souladu členských států s nařízením (EU) 2018/842 přihlédnout k omezenému množství čistých pohlcení a čistých emisí z využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) (dále jen „flexibilita LULUCF“). V zájmu zajištění dostatečného úsilí o zmírnění dopadů změn klimatu do roku 2030 je vhodné omezit využívání flexibility LULUCF tak, že se rozdělí do dvou samostatných časových období, přičemž pro každé z nich bude stanovena mezní hodnota odpovídající polovině maximálního množství celkových čistých pohlcení dle přílohy III nařízení (EU) 2018/842. Rovněž je vhodné uvést název přílohy III do souladu se změnou nařízení (EU) 2018/841 provedenou nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/268 ze dne 28. října 202037. V důsledku toho již dále není potřeba, aby nařízení (EU) 2018/842 poskytovalo právní základ umožňující Komisi přijmout akty v přenesené pravomoci za účelem změny názvu přílohy III uvedeného nařízení. Proto by měl být zrušen čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) 2018/842.	(16) Kromě této možnosti flexibility lze s ohledem na úzký vztah mezi zemědělstvím a lesnictvím při vytváření nového politického a právního rámce pro dosažení cílů Unie v oblasti klimatu přihlédnout v otázce souladu členských států s nařízením (EU) 2018/842 k omezenému množství čistých pohlcení a čistých emisí z využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) (dále jen „flexibilita LULUCF“). V zájmu zajištění dostatečného úsilí o zmírnění dopadů změn klimatu do roku 2030 je vhodné omezit využívání flexibility LULUCF tak, že se rozdělí do dvou samostatných časových období, přičemž pro každé z nich bude stanovena mezní hodnota odpovídající polovině maximálního množství celkových čistých pohlcení dle přílohy III nařízení (EU) 2018/842. Rovněž je vhodné uvést název přílohy III do souladu se změnou nařízení (EU) 2018/841 provedenou nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/268 ze dne 28. října 202037. V důsledku toho již dále není potřeba, aby nařízení (EU) 2018/842 poskytovalo právní základ umožňující Komisi přijmout akty v přenesené pravomoci za účelem změny názvu přílohy III uvedeného nařízení. Proto by měl být zrušen čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) 2018/842.
__________________	__________________
37 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/268 ze dne 28. října 2020, kterým se mění příloha IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841, pokud jde o referenční úrovně pro lesy, které mají členské státy uplatňovat v období 2021–2025 (Úř. věst. L 60, 22.2.2021, s. 21).	37 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/268 ze dne 28. října 2020, kterým se mění příloha IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841, pokud jde o referenční úrovně pro lesy, které mají členské státy uplatňovat v období 2021–2025 (Úř. věst. L 60, 22.2.2021, s. 21).

Pozměňovací návrh  11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(17a) Členské státy a příslušné orgány by měly vyčlenit zvláštní rozpočty na pobídky ke snížení emisí pro zemědělce a zajistit investice do infrastruktury pro technologie pro dekarbonizaci, a to i pro malé a střední zemědělské podniky. Orgány Unie a členských států by měly úzce spolupracovat se všemi příslušnými zainteresovanými stranami na vytvoření příznivého prostředí a nezbytných mechanismů finanční podpory pro přechod k uhlíkové neutralitě, aby toto odvětví mohlo plně přispět k dosažení cíle nulových čistých emisí skleníkových plynů.

Pozměňovací návrh  12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(17b) Nástroje, jako jsou přijaté pokyny pro státní podporu v oblasti klimatu, energetiky a životního prostředí (CEEAG), mají pomoci zajistit, aby se zemědělské odvětví plně podílelo na dosažení cílů Unie v oblasti klimatu a zároveň zachovalo produkci potravin za přijatelné ceny. Komise by měla zajistit, aby byla do pokynů podle potřeby doplněna nová pododvětví, například ta, na která se vztahuje systém obchodování s emisemi nebo která jsou zahrnuta do seznamu odvětví ohrožených únikem uhlíku.

Pozměňovací návrh  13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(18) Stanovení ambicióznějších cílů v rámci nařízení (EU) 2018/841 by vedlo ke snížení schopnosti členských států vytvářet čistá pohlcení, která lze využít pro dosažení souladu dle nařízení (EU) 2018/842. Navíc rozdělení využití flexibility LULUCF do dvou časových období dále omezí dostupnost čistých pohlcení pro účely dosažení souladu s nařízením (EU) 2018/842. V důsledku toho mohou některé členské státy čelit problémům při dosahování svých cílů vyplývajících z nařízení (EU) 2018/842, zatímco některé členské státy (stejné nebo jiné) mohou vytvářet čistá pohlcení, jež nebude možné využít pro dosažení souladu s nařízením (EU) 2018/842. Bude-li dosaženo cílů Unie stanovených v článku 3 nařízení (EU) 2021/1119, především pokud se jedná o maximální limit příspěvku čistých pohlcení, bude vhodné vytvořit nový dobrovolný mechanismus v podobě dodatečné rezervy, který pomůže členským státům při plnění povinností.	(18) Stanovení ambicióznějších cílů v rámci nařízení (EU) 2018/841 by vedlo ke snížení schopnosti členských států vytvářet čistá pohlcení, která lze využít pro dosažení souladu dle nařízení (EU) 2018/842. Navíc rozdělení využití flexibility LULUCF do dvou časových období dále omezí dostupnost čistých pohlcení pro účely dosažení souladu s nařízením (EU) 2018/842. V důsledku toho mohou některé členské státy čelit problémům při dosahování svých cílů vyplývajících z nařízení (EU) 2018/842, zatímco některé členské státy (stejné nebo jiné) mohou vytvářet čistá pohlcení, jež nebude možné využít pro dosažení souladu s nařízením (EU) 2018/842. Bude-li dosaženo cílů Unie stanovených v článku 3 nařízení (EU) 2021/1119, především pokud se jedná o maximální limit příspěvku čistých pohlcení, bude vhodné vytvořit nový dobrovolný mechanismus v podobě dodatečné rezervy, který pomůže členským státům při plnění povinností co nejhospodárnějším způsobem.

Pozměňovací návrh  14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(18a) Naplňování cílů tohoto nařízení bude pro některé členské státy představovat velkou výzvu. Z toho důvodu je důležité zajistit flexibilitu, předvídatelnost a přenositelnost. Stanovení minimálních příspěvků pro jednotlivá odvětví by mohlo cíle nařízení ohrozit, ale také bránit jejich dosažení.

Pozměňovací návrh  15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(18b) Při plnění cílů tohoto nařízení je třeba přihlédnout k tomu, že členské státy mají v rámci jednotlivých odvětví i mezi jednotlivými odvětvími rozdílné výchozí podmínky. Je nezbytné zajistit, aby bylo odvětví zemědělství při plnění cílů snižování emisí i nadále schopno zabezpečovat potraviny pro Evropu i svět.

Pozměňovací návrh  16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18 c (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(18c) Komise se vyzývá, aby určila způsob stanovení cílů Unie pro snižování emisí skleníkových plynů po roce 2030 v určitých odvětvích. Komise by rovněž měla posoudit, jak by bylo možné spojit po roce 2030 odvětví zemědělství s odvětvími LULUCF. Před zavedením jakéhokoli legislativního opatření by mělo být provedeno posouzení jeho dopadu.

Pozměňovací návrh  17

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1

Nařízení (EU) 2018/842

Článek 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1) V článku 1 se údaj „30 %“ nahrazuje údajem „40 %“.	vypouští se

Pozměňovací návrh  18

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 a (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Článek 1

Platné znění	Pozměňovací návrh
	1a) Článek 1 se nahrazuje tímto:
Článek 1	Článek 1
Předmět	Předmět
Toto nařízení stanoví povinnosti členských států, pokud jde o jejich minimální příspěvky v období 2021–2030 ke splnění cíle Unie snížit do roku 2030 v odvětvích uvedených v článku 2 tohoto nařízení emise skleníkových plynů o 30 % oproti úrovním z roku 2005, a přispívá k dosažení cílů Pařížské dohody. Toto nařízení rovněž stanoví pravidla pro určování ročních emisních přídělů a pro hodnocení pokroku členských států při dosahování jejich minimálních příspěvků.	1. Toto nařízení přispívá k dosažení cílů Pařížské dohody a cíle Unie dosáhnout nejpozději do roku 2050 klimatické neutrality, jak je stanoveno v článku 2 nařízení (EU) 2021/1119 (dále jen „evropský právní rámec pro klima“).
	Komise se vyzývá, aby při stanovování lineárních cílů snižování emisí zohlednila potřebu postupného sbližování sdílení zátěže mezi členskými státy. Cílem pro rok 2050 je klimatická neutralita všech členských států. Je proto důležité zabránit vytvoření velkých rozdílů mezi členskými státy. Při určování rozdělení zátěže se spolu s HDP na obyvatele více zohlední nákladová efektivita a spravedlivost, a to i po roce 2030.
	2. Toto nařízení stanoví povinnosti členských států, pokud jde o jejich minimální příspěvky v období 2021–2030 ke splnění cíle Unie snížit do roku 2030 v odvětvích uvedených v článku 2 tohoto nařízení emise skleníkových plynů o 40 % oproti úrovním z roku 2005.

(https://eur-lex.europa.eu/legal-content/cs/TXT/HTML/?uri=CELEX:32018R0842&from=cs#d1e508-26-1)

Pozměňovací návrh  19

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 a (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Článek 3 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a) Vkládá se nový článek 3a, který zní:
	„Článek 3a
	Klasifikace kritérií udržitelnosti pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy je upravena ve směrnici (EU) 2018/2001.“

Pozměňovací návrh  20

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 4 – odst. 3 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví roční emisní příděly pro každý členský stát pro jednotlivé roky v období 2021–2030 vyjádřené v tunách ekvivalentu CO2 v souladu s lineárními trajektoriemi stanovenými v odstavci 2.	3. Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví roční emisní příděly pro každý členský stát pro jednotlivé roky v období 2021–2030 vyjádřené v tunách ekvivalentu CO2 v souladu s lineárními trajektoriemi stanovenými v odstavci 2, přičemž přihlédne k aspektu nákladové efektivity a proporcionality.

Pozměňovací návrh  21

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 a (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 5 – odst. 4

Platné znění	Pozměňovací návrh
	3a) Čl. 5 odst. 4 se mění takto:
4) S ohledem na roky 2021–2025 může členský stát převést až 5 % svého ročního emisního přídělu na daný rok na jiný členský stát a s ohledem na roky 2026–2030 může převést až 10 %. Přijímající členský stát může toto množství využít za účelem dosažení souladu podle článku 9 pro daný rok nebo pro následující roky až do roku 2030.	„4) S ohledem na roky 2021–2025 může členský stát převést až 5 % svého ročního emisního přídělu na daný rok na jiný členský stát a s ohledem na roky 2026–2030 může převést až 10 %. Členské státy informují Komisi o veškerých opatřeních přijatých podle tohoto odstavce včetně převodní ceny za tunu ekvivalentu CO2.“

(https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32018R0842&from=EN#d1e642-26-1)

Pozměňovací návrh  22

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. b – bod ii

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 7 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) kumulativní množství započtené u tohoto členského státu za období 2021–2025 nepřekračuje maximální množství celkových čistých pohlcení stanovené pro daný členský stát v příloze III tohoto nařízení;	a) kumulativní množství započtené u tohoto členského státu za období 2021–2025 nepřekračuje 75 % maximálního množství celkových čistých pohlcení stanovené pro daný členský stát v příloze III tohoto nařízení;
(aa) kumulativní množství započtené u tohoto členského státu za období 2026–2030 nepřekračuje maximální množství celkových čistých pohlcení stanovené pro daný členský stát v příloze III tohoto nařízení;“	aa) kumulativní množství započtené u tohoto členského státu za období 2026–2030 nepřekračuje 75 % maximálního množství celkových čistých pohlcení stanovené pro daný členský stát v příloze III tohoto nařízení;
	aaa) celkové kumulativní množství započtené u tohoto členského státu za období 2021–2030 nepřekračuje maximální množství celkových čistých pohlcení stanovené pro daný členský stát v příloze III tohoto nařízení;

Pozměňovací návrh  23

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 a (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 8 – odst. 3

Platné znění	Pozměňovací návrh
	5a) V článku 8 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:
3. Komise může k plánům nápravných opatření předloženým podle odstavce 1 vydat stanovisko ohledně robustnosti dotčených nápravných opatření a v takovém případě tak učiní do čtyř měsíců od jejich obdržení. Dotyčný členský stát stanovisko Komise v co nejvyšší míře zohlední a může s ohledem na ně svůj plán nápravných opatření revidovat.	3. Komise vydá k plánům nápravných opatření předloženým podle odstavce 1 stanovisko ohledně robustnosti dotčených nápravných opatření a v takovém případě tak učiní do čtyř měsíců od jejich obdržení. Dotyčný členský stát stanovisko Komise v co nejvyšší míře zohlední a může s ohledem na ně svůj plán nápravných opatření revidovat. Pokud se dotyčný členský stát doporučením nebo jeho podstatnou částí neřídí, uvede a zveřejní své důvody.

(https://eur-lex.europa.eu/legal-content/cs/TXT/HTML/?uri=CELEX:32018R0842&from=cs#d1e508-26-1)

Pozměňovací návrh  24

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 9 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2) Pokud emise skleníkových plynů určitého členského státu v období 2021–2025 podle článku 4 nařízení (EU) 2018/841 překročily pohlcení stanovená podle článku 12 uvedeného nařízení, provede ústřední správce pro příslušné roky odpočet od ročních emisních přídělů tohoto členského státu odpovídající množství těchto nadměrných emisí skleníkových plynů v tunách ekvivalentu CO2.“	2) Pokud emise skleníkových plynů určitého členského státu v období 2021–2025 podle článku 4 nařízení (EU) 2018/841 překročily pohlcení stanovená podle článku 12 uvedeného nařízení, provede ústřední správce pro příslušné roky odpočet od ročních emisních přídělů tohoto členského státu odpovídající množství těchto nadměrných emisí skleníkových plynů v tunách ekvivalentu CO2. Pokud členský stát své roční emisní příděly překročí ve dvou po sobě následujících letech, musí Komisi předložit zprávu s odůvodněním a vysvětlit, jaké změny učiní ve své dlouhodobé vnitrostátní strategii.

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název	Změna nařízení (EU) 2018/842 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody
Referenční údaje	COM(2021)0555 – C9-0321/2021 – 2021/0200(COD)
Příslušný výbor  Datum oznámení na zasedání	ENVI 13.9.2021
Výbor, který vypracoval stanovisko  Datum oznámení na zasedání	AGRI 13.9.2021
Zpravodaj(ka)  Datum jmenování	Norbert Lins 23.3.2022
Předchozí zpravodaj(ka)	Pär Holmgren
Projednání ve výboru	25.1.2022
Datum přijetí	22.3.2022
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	30 14 3
Členové přítomní při konečném hlasování	Mazaly Aguilar, Clara Aguilera, Atidzhe Alieva-Veli, Álvaro Amaro, Carmen Avram, Adrian-Dragoş Benea, Mara Bizzotto, Daniel Buda, Isabel Carvalhais, Asger Christensen, Angelo Ciocca, Ivan David, Paolo De Castro, Jérémy Decerle, Salvatore De Meo, Herbert Dorfmann, Luke Ming Flanagan, Dino Giarrusso, Francisco Guerreiro, Martin Häusling, Martin Hlaváček, Krzysztof Jurgiel, Jarosław Kalinowski, Elsi Katainen, Camilla Laureti, Gilles Lebreton, Julie Lechanteux, Norbert Lins, Colm Markey, Ulrike Müller, Maria Noichl, Juozas Olekas, Eugenia Rodríguez Palop, Bronis Ropė, Bert-Jan Ruissen, Anne Sander, Petri Sarvamaa, Simone Schmiedtbauer, Annie Schreijer-Pierik, Marc Tarabella, Veronika Vrecionová, Sarah Wiener, Juan Ignacio Zoido Álvarez
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Pär Holmgren, Cristina Maestre Martín De Almagro, Alin Mituța, Christine Schneider

 

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

30	+
ID	Ivan David
PPE	Álvaro Amaro, Daniel Buda, Salvatore De Meo, Herbert Dorfmann, Jarosław Kalinowski, Norbert Lins, Colm Markey, Anne Sander, Petri Sarvamaa, Simone Schmiedtbauer, Christine Schneider, Annie Schreijer-Pierik, Juan Ignacio Zoido Álvarez
Renew	Atidzhe Alieva-Veli, Asger Christensen, Jérémy Decerle, Martin Hlaváček, Elsi Katainen, Alin Mituța, Ulrike Müller
S&D	Clara Aguilera, Carmen Avram, Adrian-Dragoş Benea, Isabel Carvalhais, Paolo De Castro, Camilla Laureti, Cristina Maestre Martín De Almagro, Juozas Olekas, Marc Tarabella

 

14	-
ECR	Mazaly Aguilar, Krzysztof Jurgiel, Bert-Jan Ruissen, Veronika Vrecionová
ID	Gilles Lebreton, Julie Lechanteux
S&D	Maria Noichl
The Left	Luke Ming Flanagan, Eugenia Rodríguez Palop
Verts/ALE	Francisco Guerreiro, Martin Häusling, Pär Holmgren, Bronis Ropė, Sarah Wiener

 

3	0
ID	Mara Bizzotto, Angelo Ciocca
NI	Dino Giarrusso

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název	Změna nařízení (EU) 2018/842 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody
Referenční údaje	COM(2021)0555 – C9-0321/2021 – 2021/0200(COD)
Datum předložení Parlamentu	14.7.2021
Příslušný výbor  Datum oznámení na zasedání	ENVI 13.9.2021
Výbory požádané o stanovisko  Datum oznámení na zasedání	BUDG 13.9.2021	ITRE 13.9.2021	TRAN 13.9.2021	REGI 13.9.2021
	AGRI 13.9.2021
Nezaujetí stanoviska  Datum rozhodnutí	BUDG 31.8.2021	ITRE 15.9.2021
Zpravodajové  Datum jmenování	Jessica Polfjärd 17.9.2021
Projednání ve výboru	27.9.2021	10.2.2022
Datum přijetí	17.5.2022
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	61 20 6
Členové přítomní při konečném hlasování	Mathilde Androuët, Margrete Auken, Simona Baldassarre, Marek Paweł Balt, Traian Băsescu, Hildegard Bentele, Alexander Bernhuber, Simona Bonafè, Delara Burkhardt, Pascal Canfin, Sara Cerdas, Mohammed Chahim, Tudor Ciuhodaru, Nathalie Colin-Oesterlé, Esther de Lange, Christian Doleschal, Marco Dreosto, Bas Eickhout, Cyrus Engerer, Agnès Evren, Pietro Fiocchi, Raffaele Fitto, Catherine Griset, Jytte Guteland, Teuvo Hakkarainen, Martin Hojsík, Pär Holmgren, Yannick Jadot, Adam Jarubas, Petros Kokkalis, Ewa Kopacz, Peter Liese, Sylvia Limmer, Javi López, César Luena, Marian-Jean Marinescu, Fulvio Martusciello, Liudas Mažylis, Joëlle Mélin, Tilly Metz, Silvia Modig, Dolors Montserrat, Alessandra Moretti, Ville Niinistö, Ljudmila Novak, Grace O’Sullivan, Jutta Paulus, Stanislav Polčák, Jessica Polfjärd, Nicola Procaccini, Luisa Regimenti, Frédérique Ries, María Soraya Rodríguez Ramos, Sándor Rónai, Rob Rooken, Silvia Sardone, Christine Schneider, Günther Sidl, Ivan Vilibor Sinčić, Linea Søgaard-Lidell, Nils Torvalds, Edina Tóth, Véronique Trillet-Lenoir, Petar Vitanov, Alexandr Vondra, Mick Wallace, Pernille Weiss, Emma Wiesner, Michal Wiezik, Tiemo Wölken, Anna Zalewska
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Michael Bloss, Manuel Bompard, Milan Brglez, Stelios Kympouropoulos, Manuela Ripa, Christel Schaldemose, Vincenzo Sofo, Idoia Villanueva Ruiz
Datum předložení	24.5.2022

 

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

61	+
NI	Ivan Vilibor Sinčić
PPE	Hildegard Bentele,Alexander Bernhuber,Nathalie Colin‑Oesterlé, Christian Doleschal, Agnès Evren, Adam Jarubas, Ewa Kopacz, Stelios Kympouropoulos, Peter Liese, Fulvio Martusciello, Liudas Mažylis, Dolors Montserrat, Ljudmila Novak, Jessica Polfjärd, Stanislav Polčák, Luisa Regimenti, Christine Schneider, Maria Spyraki, Pernille Weiss, Esther de Lange
Renew	Pascal Canfin, Andreas Glück, Martin Hojsík, Jan Huitema, Frédérique Ries, María Soraya Rodríguez Ramos, Linea Søgaard‑Lidell, Nils Torvalds, Véronique Trillet‑Lenoir, Emma Wiesner, Michal Wiezik, Nicolae Ştefănuță
S&D	Marek Paweł Balt, Monika Beňová, Simona Bonafè, Milan Brglez, Delara Burkhardt, Sara Cerdas, Mohammed Chahim, Tudor Ciuhodaru, Cyrus Engerer, Jytte Guteland, César Luena, Javi López, Alessandra Moretti, Sándor Rónai, Christel Schaldemose, Günther Sidl, Petar Vitanov, Tiemo Wölken
Verts/ALE	Margrete Auken, Michael Bloss, Bas Eickhout, Pär Holmgren, Yannick Jadot, Tilly Metz, Ville Niinistö, Grace O'Sullivan, Jutta Paulus, Manuela Ripa

 

20	-
ECR	Sergio Berlato, Pietro Fiocchi, Raffaele Fitto, Nicola Procaccini, Rob Rooken, Vincenzo Sofo, Alexandr Vondra, Anna Zalewska
ID	Mathilde Androuët, Simona Baldassarre, Aurélia Beigneux, Marco Dreosto, Catherine Griset, Teuvo Hakkarainen, Sylvia Limmer, Joëlle Mélin, Silvia Sardone
NI	Edina Tóth
PPE	Traian Băsescu, Marian‑Jean Marinescu

 

6	0
The Left	Malin Björk, Manuel Bompard, Petros Kokkalis, Silvia Modig, Idoia Villanueva Ruiz, Mick Wallace

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

• [1] Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
• [2] Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
• [3] https://www.ipcc.ch/report/ar6/wg1/
   
• [4] Evropská agentura pro životní prostředí, National action across all sectors needed to reach greenhouse gas Effort Sharing targets (K dosažení cílů v oblasti sdílení úsilí v oblasti emisí skleníkových plynů jsou zapotřebí vnitrostátní opatření ve všech odvětvích), publikace typu „Briefing“, 10. března 2020 – https://www.eea.europa.eu/themes/climate/trends-and-projections-in-europe/national-action-across-all-sectors