ZPRÁVA o zprávě Komise o Srbsku za rok 2021

17.6.2022 - (2021/2249(INI))

Výbor pro zahraniční věci
Zpravodaj: Vladimír Bilčík

Pozměňovací návrhy

• 001-001 (PDF - 111 KB)
• 001-001 (DOC - 70 KB)
• 002-002 (PDF - 107 KB)
• 002-002 (DOC - 70 KB)
• 003-003 (PDF - 108 KB)
• 003-003 (DOC - 69 KB)

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o zprávě Komise o Srbsku za rok 2021

(2021/2249(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé, jež vstoupila v platnost dne 1. září 2013[1],

– s ohledem na žádost Srbska o členství v Evropské unii ze dne 19. prosince 2009,

– s ohledem na stanovisko Komise ze dne 12. října 2011 k žádosti Srbska o členství v Evropské unii (COM(2011)0668), na rozhodnutí Evropské rady ze dne 1. března 2012 o udělení statusu kandidátské země Srbsku a na rozhodnutí Evropské rady přijaté ve dnech 27. a 28. června 2013 o zahájení přístupových jednání se Srbskem,

– s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Soluni ve dnech 19.–20. června 2003,

– s ohledem na prohlášení přijaté na vrcholné schůzce mezi EU a zeměmi západního Balkánu, která se konala v Sofii dne 17. května 2018,

– s ohledem na Záhřebské prohlášení ze summitu EU a zemí západního Balkánu konaného dne 6. května 2020,

– s ohledem na prohlášení přijaté na vrcholné schůzce mezi EU a zeměmi západního Balkánu, která se konala v Brdu dne 6. října 2021,

– s ohledem na berlínský proces zahájený dne 28. srpna 2014 a na 8. vrcholnou schůzku v rámci tohoto procesu, která se konala dne 5. července 2021,

– s ohledem na vrcholnou schůzku, která se konala v Sofii dne 10. listopadu 2020, prohlášení vedoucích představitelů západního Balkánu o společném regionálním trhu ze dne 9. listopadu 2020 a prohlášení o zelené agendě pro západní Balkán ze dne 10. listopadu 2020,

– s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244 ze dne 10. června 1999, na poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora ze dne 22. července 2010 o otázce souladu jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova s mezinárodním právem a na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 64/298 ze dne 9. září 2010, v níž vzalo na vědomí obsah stanoviska Mezinárodního soudního dvora a uvítalo připravenost EU zprostředkovat dialog mezi Srbskem a Kosovem,

– s ohledem na první dohodu o zásadách, jimiž se má řídit normalizace vztahů mezi vládami Srbska a Kosova, ze dne 19. dubna 2013, na dohody ze dne 25. srpna 2015 a na jejich probíhající dialog o normalizaci vztahů, který zprostředkovala EU,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. února 2020 nazvané „Posílení procesu přistoupení – přesvědčivá perspektiva EU pro západní Balkán“ (COM(2020)0057),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2020 nazvané „Hospodářský a investiční plán pro západní Balkán“ (COM(2020)0641) a na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 6. října 2020 nazvaný „Pokyny pro provádění zelené agendy pro západní Balkán“ (SWD(2020)0223),

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1529 ze dne 15. září 2021, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP III)[2],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2021 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2021“ (COM(2021)0644), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Srbsku za rok 2021“ (SWD(2021)0288),

– s ohledem na hodnocení Komise ze dne 22. dubna 2021 týkající se programu Srbska v oblasti hospodářských reforem na období 2021–2023 (SWD(2021)0096) a na společné závěry Rady ze zasedání v rámci hospodářského a finančního dialogu mezi EU, zeměmi západního Balkánu a Tureckem, které proběhlo dne 12. července 2021,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. dubna 2020 s názvem „Podpora západního Balkánu v boji s pandemií COVID-19 a při obnově po ní“ (COM(2020)0315),

– s ohledem na 12. a 13. zasedání přístupové konference se Srbskem na úrovni ministrů, která proběhla 22. června a 14. prosince 2021 a jejichž výsledkem bylo otevření čtvrtého tematického okruhu týkajícího se zelené agendy a udržitelné konektivity,

– s ohledem na opatření ke zlepšení průběhu volebního procesu, na nichž se dne 18. září 2021 dohodli zprostředkovatelé v druhé fázi dialogu mezi stranami v čele s Evropským parlamentem,

– s ohledem na šesté zasedání Rady pro stabilizaci a přidružení mezi EU a Srbskem, které se konalo dne 25. ledna 2022,

– s ohledem na závěry Rady ze dne 14. prosince 2021 o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení,

– s ohledem na nařízení Rady (EU) 2022/576 ze dne 8. dubna 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině[3],

– s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. ES-11/1 o agresi vůči Ukrajině přijatou dne 2. března 2022,

– s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora ze dne 10. ledna 2022 nazvanou „Podpora EU určená na posilování právního státu na západním Balkáně: navzdory úsilí přetrvávají zásadní problémy“,

– s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora ze dne 3. června 2021 nazvanou „Dezinformace s dopadem na EU: tento problém se řeší, ale vyřešen není“,

– s ohledem na druhou průběžnou zprávu o plnění doporučení ze čtvrtého kola hodnocení Srbska, která byla přijata v březnu 2022 Skupinou států proti korupci (GRECO) v rámci Rady Evropy,

– s ohledem na svá předchozí usnesení o této zemi,

– s ohledem na své doporučení ze dne 19. června 2020 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k západnímu Balkánu v návaznosti na summit konaný v roce 2020[4],

– s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o zprávách Komise o Srbsku za roky 2019–2020[5],

– s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2021 o spolupráci v boji proti organizované trestné činnosti na západním Balkáně[6],

– s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2021 o nucené práci v továrně společnosti Linglong a ekologických protestech v Srbsku[7],

– s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2022 o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací[8],

– s ohledem na prohlášení a doporučení, která přijal Parlamentní výbor pro stabilizaci a přidružení EU-Srbsko na své 13. schůzi konané dne 28. října 2021 v Bruselu a distančně,

– s ohledem na společné prohlášení z druhého summitu předsedů Evropského parlamentu a parlamentů zemí západního Balkánu ze dne 28. června 2021, který svolal předseda Evropského parlamentu s předsedy parlamentů zemí západního Balkánu,

– s ohledem na předběžná zjištění a závěry mezinárodní mise OBSE/ODIHR pro sledování průběhu předčasných parlamentních a prezidentských voleb, které se konaly v Srbsku dne 3. dubna 2022,

– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9–0178/2022),

A. vzhledem k tomu, že každá země je v rámci procesu rozšíření EU posuzována na základě svých výsledků, a vzhledem k tomu, že harmonogram a postup přistoupení je určen plněním kritérií pro rozšíření, prováděním nezbytných reforem, zejména tzv. základních oblastech, a harmonizací právních předpisů;

B. vzhledem k tomu, že Srbsko souhlasilo s tím, že během procesu vyjednávání postupně přijme cíle a politiku Evropské unie;

C. vzhledem k tomu, že demokracie, dodržování lidských práv a právní stát představují základní hodnoty, na nichž je EU založena; vzhledem k tomu, že k řešení problémů, které v těchto oblastech přetrvávají, jsou zapotřebí důkladné reformy a jejich provádění;

D. vzhledem k tomu, že od zahájení jednání se Srbskem bylo otevřeno 22 kapitol, z nichž dvě byly prozatímně uzavřeny; vzhledem k tomu, že pokrok v rámci jednotlivých projednávaných kapitol je v posledních letech spíše pomalý; vzhledem k tomu, že v prosinci 2021 otevřelo Srbsko čtvrtý tematický okruh týkající se zelené agendy a udržitelné konektivity;

E. vzhledem k tomu, že organizace Freedom House na svém seznamu stále uvádí Srbsko jako „částečně svobodnou“ zemi a uvádí, že tato země zaznamenala za posledních deset let celosvětově jeden z největších poklesů v hodnocení demokracie; vzhledem k tomu, že v roce 2021 zaujímalo Srbsko podle indexu svobody tisku, který vypracovala organizace Reportéři bez hranic, 93. místo ze 180 zemí;

F. vzhledem k tomu, že podle čtvrtého kola hodnocení ze strany skupiny GRECO zveřejněného dne 30. března 2022 Srbsko uspokojivě provedlo či uspokojivým způsobem vyřešilo osm ze třinácti jejích doporučení;

G. vzhledem k tomu, že pokrok a snaha Srbska při vyjednávání s Kosovem o nedořešených otázkách jsou i nadále důležitým ukazatelem budoucího pokroku při vyjednávání o přistoupení k EU;

H. vzhledem k tomu, že Srbsko musí respektovat plnou celistvost a svrchovanost všech sousedních zemí a nesmí ovlivňovat jejich vnitřní politické záležitosti;

I. vzhledem k tomu, že Srbsko neuposlechlo opakované výzvy, aby harmonizovalo svou zahraniční a bezpečnostní politiku s politikou EU, a neuvalilo sankce na Rusko v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu; vzhledem k tomu, že postoj Srbska v oblasti mezinárodních vztahů je nadále překážkou, která brání jeho přistoupení; vzhledem k tomu, že Srbsko vykazuje nízkou míru sladění se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou (SZBP) EU;

J. vzhledem k tomu, že na Valném shromáždění OSN Srbsko hlasovalo pro rezoluce odsuzující ruskou agresi na Ukrajině a důrazně podpořilo respektování územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny v souladu s mezinárodním právem;

K. vzhledem k tomu, že EU je prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci (NPP) největším poskytovatelem finanční pomoci Srbsku; vzhledem k tomu, že Srbsko od roku 2014 využilo pomoci EU v rámci tohoto nástroje v celkové hodnotě 1 539 miliard EUR;

L. vzhledem k tomu, že EU, na kterou v roce 2020 připadalo 65 % celkového vývozu Srbska a 59 % jeho celkového dovozu, je největším investorem a obchodním partnerem této země a má s ní významné oboustranné vztahy;

M. vzhledem k tomu že EU uvolnila 3,3 miliardy EUR na řešení bezprostřední zdravotní krize a zmírnění hospodářských a sociálních důsledků pandemie onemocnění COVID-19; vzhledem k tomu, že Komise přijala v rámci NPP II balíček ve výši 70 milionů EUR, který má pomoci financovat přístup zemí západního Balkánu k očkovacím látkám proti tomuto onemocnění pořízeným členskými státy EU;

N. vzhledem k tomu, že pomoc v rámci nástroje NPP III je založena na přísné podmíněnosti a předpokládá úpravu pomoci a její pozastavení v případech, kdy země začne slevovat v oblasti demokracie, lidských práv a právního státu; vzhledem k tomu, že EU poskytla v rámci předchozích programů NPP v letech 2007–2020 celkem 2,79 miliardy EUR;

O. vzhledem k tomu, že je situace žen v Srbsku zdrojem vážných obav, jelikož polovina žen byla vystavena nějaké formě násilí a více než 300 jich bylo v posledních letech zabito v důsledku násilí na základě pohlaví;

P. vzhledem k tomu, že Srbsko ratifikovalo všechny základní úmluvy Mezinárodní organizace práce;

Závazek v souvislosti s přistoupením k EU

1. vyjadřuje podporu budoucímu členství Srbska v EU a připomíná, že přesvědčivé vyhlídky na přistoupení vyžadují politickou vůli, trvalé úsilí, nezvratné reformy ve všech oblastech, zejména těch, které se týkají právního státu, a pevný závazek dodržovat evropské normy a hodnoty; vyzývá srbské orgány, aby skutečně zahájily nezbytné reformy a přivedly svou zemi zpět na cestu k integraci do EU, čímž by naplnily ambice své země na přistoupení k EU;

2. zdůrazňuje, že pokrok v procesu přistoupení je zaměřený na výsledky a reformy a založený na další harmonizaci v oblasti právního státu, řádné veřejné správy, základních práv a dodržování evropských práv a hodnot; poukazuje na vazby, které existují mezi národy Evropské unie a srbským obyvatelstvem;

3. vítá otevření čtvrtého tematického okruhu v prosinci 2021; opakuje, že o rychlosti přistoupení se bude rozhodovat na základě pokroku dosaženého v kapitolách týkajících se právního státu a základních práv a pokroku v oblasti užšího sladění se zahraniční, bezpečnostní a obrannou politikou EU, včetně sankcí proti Rusku, a v oblasti normalizace vztahů Srbska s Kosovem;

4. bere na vědomí předběžné závěry prohlášení mezinárodní mise Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE/ODIHR) pro sledování průběhu voleb, podle nějž parlamentní volby dne 3. dubna 2022 nabízely rozmanité politické možnosti, ale řada nedostatků měla za následek nerovné podmínky, které upřednostňovaly vládní strany; v tomto ohledu poukazuje na úlohu státem financovaných dezinformačních kampaní, jejichž cílem je změnit názory v rámci těchto voleb; vyzývá srbské orgány, aby se s dostatečným předstihem před příštími volbami plně zabývaly veškerými doporučeními úřadu ODIHR; zdůrazňuje, že by do tohoto procesu měly být i nadále zapojeny organizace občanské společnosti, které disponují odbornými znalostmi týkajícími se voleb;

5. vítá vyšší volební účast ve volbách dne 3. dubna 2022 a návrat pluralističtějšího Národního shromáždění, které nyní sdružuje řadu stran zastupujících národnostní menšiny; vyjadřuje politování nad velmi polarizovaným politickým prostředím této kampaně, která se vyznačovala neexistencí rovných podmínek, omezenou pluralitou sdělovacích prostředků a všudypřítomným tlakem na voliče; s politování konstatuje, že během celé kampaně přetrvával problém se zneužíváním veřejných funkcí ze strany členů vládnoucí strany;

6. odsuzuje útoky na představitele opozice, novináře, členy organizací občanské společnosti a členy různých misí pro sledování průběhu voleb a také další incidenty, které ohrozily integritu volebního procesu; odsuzuje násilný útok na jednoho z vůdců opozice Pavleho Grboviće a vyzývá příslušné orgány, aby pachatele pohnaly k odpovědnosti;

7. vyjadřuje znepokojení nad tím, že se republiková volební komise a městská volební komise v Bělehradu nestavěly ke zjištění volebních výsledků a jejich ohlášení příliš aktivně; je znepokojen tím, že úplné předběžné výsledky místních voleb v Bělehradu byly zveřejněny až dva týdny po konání voleb; konstatuje, že by to mohlo vést ke ztrátě důvěry občanů v nezávislost volebních úřadů; s politováním konstatuje, že komunikace republikové volební komise ohledně předběžných výsledků voleb po uzavření volebních místností nebyla jasná;

8. vyjadřuje politování nad tím, že problémy se správností jednotného seznamu voličů nebyly vyřešeny už před těmito volbami, což ponechalo prostor pro jeho zneužívání;

9. vyzývá novou většinu, aby respektovala dříve přijatá politická rozhodnutí ohledně procesu přistoupení k EU a urychlila harmonizaci Srbska s evropskou politikou a evropskými hodnotami; vyzývá k tomu, aby byly funkce v parlamentu rozdělovány tak, aby to odráželo politický pluralismus v Národním shromáždění; konstatuje, že s výjimkou jednoho roku byly v posledních deseti letech všechny srbské parlamenty rozpuštěny předčasně a že další zbytečné předčasné volby by nepřispěly k politické stabilitě; zdůrazňuje, že je připraven dále pracovat s Národním shromážděním a jeho parlamentními skupinami v rámci dialogu mezi stranami a že je třeba přijmout jasná politická rozhodnutí ohledně strategického směřování Srbska;

10. vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Srbsko stále nezastává stejnou pozici jako EU v otázce sankcí po ruské invazi na Ukrajinu; zdůrazňuje, že Srbsko je jednou z několika mála evropských zemí, které se nepřipojily k sankcím EU proti Rusku; vyzývá nově zvolené orgány, aby urychleně prokázaly jednoznačný závazek k respektování hodnot, norem a pravidel EU a aby svou činnost sladily s rozhodnutími a postoji EU v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, včetně urychleného a úplného souladu s restriktivními opatřeními vůči Rusku a Bělorusku, mj. pokud jde o sankce proti jednotlivcům, skupinám a subjektům;

11. bere na vědomí podporu, kterou Srbsko vyjádřilo územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny, a hlasování této země ve Valném shromáždění OSN ze dne 7. dubna 2022, kterým odsoudilo ruskou invazi a podpořilo vyloučení Ruska z Rady OSN pro lidská práva; konstatuje, že představitelé Srbska se zároveň vyhnuli hlasování o vyloučení Ruska z Rady Evropy;

12. připomíná význam harmonizace se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU (SZBP), která se musí postupně stát nedílnou součástí srbské zahraniční politiky, což je podmínka procesu přistoupení; vyjadřuje znepokojení nad nízkou mírou harmonizace Srbska, která je nejnižší v celém regionu; vyjadřuje politování nad příležitostnými prohlášeními politických představitelů, která zpochybňují zahraničně-politickou orientaci Srbska; zdůrazňuje však, že dynamika, která vychází z nového mandátu vzniklého po volbách konaných dne 3. dubna 2022 v Srbsku, představuje příležitost k dosažení významného pokroku na cestě k evropské perspektivě této země; vyzývá politické síly v Srbsku, aby přerušily svou spolupráci s autoritářskými politickými stranami v Rusku;

13. doporučuje, aby nebyla otevřena žádná další kapitola jednání, dokud Srbsko nepřijme nezbytné závazky v tomto směru;

14. vybízí Srbsko, aby přehodnotilo svou hospodářskou spolupráci s Ruskem, a odsuzuje pokračování letů mezi Bělehradem a Moskvou v době, kdy je pro veškeré lety z Ruska a do Ruska vzdušný prostor EU uzavřen;

15. konstatuje, že v letech 2015–2021 vzrostly vojenské výdaje Srbska o 70 %, zejména díky nákupům z Běloruska, Ruska a Číny; vyjadřuje znepokojení nad úzkou spoluprací Srbska s Ruskou federací ve vojenských věcech; naléhavě vyzývá Srbsko, aby přehodnotilo své vztahy s Ruskem v oblasti obranné politiky a ukončilo s ním veškerou vojenskou spolupráci, jako je „regionální humanitární středisko“ ve městě Niš; je znepokojen také rostoucí spoluprací Srbska s Čínou, mj. pokud jde o instalaci systému hromadného sledování v Bělehradu, který byl zakoupen v Číně, nedávné dodávky raketového systému pro střely země-vzduch, nákup vojenských zbraní a vojenského vybavení vyrobených v Číně a společná cvičení s čínskými bezpečnostními silami na území Srbska;

16. vyjadřuje znepokojení nad údajnými odposlechy představitelů ruské opozice v Bělehradě ze strany srbských orgánů a nad údajným následným předáním tohoto materiálu ruským bezpečnostním službám; zdůrazňuje, že jakákoli spolupráce, která by přispěla k autoritářským a protidemokratickým praktikám buď v Rusku, nebo v Srbsku, by poškodila budoucí vztahy mezi EU a Srbskem;

17. vyjadřuje dále znepokojení nad zřízením pracovní skupiny pro boj proti „barevným revolucím“ mezi srbskou a ruskou vládou, jejíž účel a cíle zůstávají nejasné;

18. vítá přijetí opatření ke zlepšení volebních podmínek a mediálního prostoru před volbami v dubnu 2022 v návaznosti na dialog mezi stranami pod vedením Evropského parlamentu; bere na vědomí pokrok při provádění dohodnutých opatření a vyzývá k dalšímu posílení plurality sdělovacích prostředků a k zajištění rovného přístupu k mediálnímu prostoru; vyjadřuje politování nad tím, že mnoho opatření bylo provedeno se zpožděním a bez účasti všech relevantních aktérů; s politováním konstatuje, že nebyla přijata ambicióznější opatření, která mohla vést k výraznějšímu zlepšení volebních podmínek;

19. vítá rozhodnutí neparlamentní opozice zúčastnit se voleb v dubnu 2022; opakuje, že jedinou možností, jak zaručit politické zastoupení, je zapojit se do politických a volebních procesů; vyzývá všechny politické aktéry, aby se i nadále angažovali v těchto procesech a spolupracovali na dalším zlepšování volebních podmínek a uplatňování volebních předpisů; vyzývá všechny politické aktéry, aby jednali v souladu se zásadou transparentnosti, odpovědnosti a inkluzivnosti; vyzývá nově zvolený parlament, aby využil stávající dynamiky a začal provádět plnohodnotný legislativní dohled nad činností vlády;

20. znovu opakuje, že podporuje práci evropských politických nadací při posilování demokratických procesů a rozvíjení nové generace politických vůdců v Srbsku;

21. vyjadřuje znepokojení nad velmi omezenou viditelností procesů evropské integrace v Srbsku; opakuje svou výzvu, aby Srbsko, Komise, Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) a členské státy EU aktivněji a efektivněji vysvětlovaly přínosy rozšíření EU a podporu, kterou Srbsko získává na základě finančních prostředků EU a aby představily pozitivní příklad zemí sousedících se Srbskem, které jsou už členy EU;

22. vyjadřuje znepokojení nad tím, že veřejná podpora členství v EU v Srbsku je trvale výrazně nižší než ve zbytku regionu a že podle posledních průzkumů je většina občanů Srbska proti vstupu do Evropské unie; vyzývá srbské politické vůdce, aby v rámci veřejných diskuzí vyjadřovali své odhodlání zastávat hodnoty EU jasně a jednoznačně a aby srbským občanům mimo velká města vysvětlovali hmatatelné výhody přistoupení k EU; znovu opakuje, že je znepokojen úlohou sdělovacích prostředků financovaných z veřejných zdrojů při šíření protiunijní rétoriky; vyzývá nové Národní shromáždění, aby podporovalo evropskou budoucnost Srbska, mj. na základě vlastní strategické komunikace; opakuje, že Evropský parlament je připraven podílet se společně se srbskými poslanci na komunikační činnosti s cílem zajistit sblížení EU a Srbska; vyzývá určité vládní představitele, aby přestali podporovat protiunijní dezinformační kampaně;

23. vítá, že členství v EU je i nadále srbským strategickým cílem, vyjadřuje však politování nad nedostatečným pokrokem v mnoha oblastech programu reforem Srbska a nad tím, že v zásadních otázkách přistoupení k EU se situace dokonce zhoršuje;

24. konstatuje, že přijetí nové přístupové metodiky nevedlo k podstatnému urychlení procesu přistoupení Srbska k EU, a vyzývá k jejímu neomezenému zavedení; naléhavě vyzývá komisaře EU pro sousedství a rozšíření, aby byl proaktivnější, pokud jde o proces přistoupení Srbska k EU, zejména pokud jde o základní svobody, demokracii a právní stát a boj proti korupci a organizované trestné činnosti; vyjadřuje znepokojení nad veřejnými tvrzeními, že komisař EU pro sousedství a rozšíření zlehčuje některé problémy týkající se právního státu v přístupových zemích, a vybízí Komisi, aby se v tomto ohledu řádně zabývala žádostmi Parlamentu;

25. vyjadřuje politování nad tím, že proces evropské integrace v Srbsku není dostatečně transparentní, jelikož už léta nebyly zveřejněny důležité dokumenty, jako jsou zprávy o provádění národního programu pro přijímání acquis;

26. zdůrazňuje, že EU je největším obchodním partnerem Srbska, který prohlubuje jejich vzájemné vztahy založené na důvěře a perspektivě členství v EU, a vyjadřuje proto politování nad tím, že srbská vláda klade chvílemi větší důraz na své vazby s Čínou a Ruskem než na vazby s EU;

27. vítá iniciativu francouzského předsednictví Rady EU uspořádat konferenci mezi EU a zeměmi západního Balkánu a doufá, že tato konference bude využita k oživení procesu rozšíření a k poskytnutí jasné perspektivy přistoupení zemím západního Balkánu; těší se na předsednictví České republiky v Radě EU a na její další podporu politiky rozšíření EU; vítá příspěvek Srbska ke Konferenci o budoucnosti Evropy v podobě 52 doporučení;

 

Demokracie a právní stát

28. vyzývá nově zvolenou většinu, aby se zaměřila na řešení strukturálních nedostatků a dosažení konkrétních a hmatatelných výsledků v oblasti právního státu, základních práv, svobody projevu, svobody sdělovacích prostředků, boje proti korupci, desinformacím a fungování demokratických institucí a veřejných orgánů; je znepokojen tím, že nedostatečný dohled nad výkonnou mocí a chybějící smysluplné veřejné konzultace vedly v několika případech k tomu, že došlo ke snížení kvality právních předpisů a k narušení rozdělení moci; vyzývá Srbsko, aby v souladu se svou ústavou a demokratickými normami zajistilo úplné rozdělní moci v zemi;  zdůrazňuje, že zavedení systému brzd a protivah je nezbytným předpokladem pro to, aby se zabránilo nadměrné koncentraci politické moci, a připomíná, že základem zdravé demokratické diskuze jsou nezávislé sdělovací prostředky;

29. vítá nedávné změny ústavy po referendu v lednu 2022, které mají zvýšit nezávislost soudnictví; zdůrazňuje, že reformní proces za účelem zajištění větší nezávislosti soudnictví by měl v souladu s osvědčenými evropskými postupy a normami a doporučeními Benátské komise pokračovat transparentním a inkluzivním způsobem, zejména změnou zákonů, které by umožnily účinné provádění ústavních změn; s politováním konstatuje, že stále dochází k vyvíjení tlaku na soudnictví, a odsuzuje veřejné popírání mezinárodních rozsudků o válečných zločinech; vyzývá nově zvolenou většinu, aby přednostně posílila záruky nezávislosti a efektivity soudnictví; zdůrazňuje, že je nutné zavést další opatření, která by v souladu s nedávnými ústavními změnami zaručila jeho plnou nezávislost;

30. poukazuje na přínosy procesu decentralizace a vyzývá k rozšíření pravomocí autonomní provincie Vojvodina; připomíná, že podle srbské ústavy měl být zákon o financování autonomní provincie Vojvodina přijat do konce roku 2008, a vyzývá budoucí vládu, aby danou záležitost předložila Národními shromáždění bez dalších prodlev;

31. oceňuje určité zlepšení činnosti Národního shromáždění, zejména omezené využívání naléhavých postupů a přijetí nového kodexu chování jeho členů, který byl vypracován ve spolupráci se skupinou GRECO; je však znepokojen tím, že během parlamentních rozprav se stále používá štvavá rétorika namířená proti politickým oponentům, občanské společnosti, sdělovacím prostředků a představitelům jiných institucí, kteří zastávají odlišná politická stanoviska, a to i ze strany představitelů vlády; vyzývá nové Národní shromáždění, aby takovou praxi netolerovalo a aby účinně prosazovalo svůj kodex chování; doufá, že se znovu nebudou opakovat negativní postupy, které charakterizovaly předchozí Národní shromáždění, včetně nadměrného využívání urychleného legislativního postupu a obstrukcí, a vybízí srbskou vládu, aby zajistila svou pravidelnější účast na zasedáních Národního shromáždění;

32. vyjadřuje politování nad tím, že činnost Národního shromáždění byla omezena kvůli nedostatku skutečné politické diskuze mezi většinovými a opozičními stranami; poukazuje na význam konsenzu napříč politickým spektrem ohledně reforem souvisejících s EU pro zajištění pokroku země na její cestě do EU; je znepokojen tím, že Národní shromáždění nevykonává svou úlohu dohledu a že legislativní agendu diktuje výlučně výkonná moc; vyzývá nové parlamentní vedení a parlamentní kluby, aby se zaměřily na konstruktivní rozpravy v Národním shromáždění ve prospěch občanů;

33. vyjadřuje uspokojení nad tím, že menšinové strany a koalice budou mít v novém srbském Národním shromáždění celkem 13 poslanců zastupujících národní bosenskou, maďarskou a chorvatskou komunitu; je znepokojen tím, že Romové nebudou mít v Národním shromáždění své zástupce;

34. vyzývá srbské Národní shromáždění, aby zajistilo, aby měly nezávislé regulační orgány pravomoc účinně vykonávat svou úlohu dohledu tím, že budou podporovat zjištění a doporučení nezávislých regulačních orgánů a sledovat jejich uplatňování;

35. znovu vyjadřuje své znepokojení nad omezeným pokrokem v boji proti korupci a organizované trestné činnosti a nad několika významnými korupčními skandály, které poukazují na pravděpodobné vazby mezi státními úředníky a organizovaným zločinem; žádá Srbsko, aby zintenzívnilo své snahy a účinně tyto otázky řešilo; vyzývá srbské orgány, aby se zdržely připomínek k probíhajícímu vyšetřování a soudním řízením, čímž vyvíjejí tlak na justici;

36. vítá druhou průběžnou zprávu skupiny GRECO o plnění doporučení ze čtvrtého kola hodnocení Srbska, která se zabývá předcházením korupci mezi členy Národního shromáždění, soudci a státními zástupci a jejímž závěrem je, že Srbsko uspokojivě provedlo nebo uspokojivě splnilo osm ze třinácti doporučení obsažených ve čtvrté hodnotící zprávě; vyzývá k dalšímu provádění zbývajících doporučení; bere na vědomí přijetí nového zákona o předcházení korupci, který byl nedávno novelizován s ohledem na doporučení skupiny GRECO;

37. naléhavě vyzývá Srbsko, aby dosáhlo přesvědčivých výsledků, mj. pokud jde o účinné vyšetřování v oblasti boje proti korupci, zejména v případech s vysokou mírou veřejného zájmu, a aby zajistilo lepší výsledky v oblasti vyšetřování v případech korupce na vysokých místech, které by mělo zahrnovat zabavování a konfiskaci majetku pocházejícího z trestné činnosti; se znepokojením konstatuje, že o formálním vyšetřování v případě Krušnik a Telekom Srbija nejsou k dispozici žádné informace; konstatuje, že řízení v případu Jovanjica probíhá na základě dvou různých obvinění a že v investigativních médiích, zejména v tzv. dokumentech Pandora Papers, se objevily nové případy korupce na vysokých místech;

38. znovu žádá zajištění spravedlnosti v souvislosti s nezákonnou demolicí soukromého majetku v bělehradské čtvrti Savamala; bere na vědomí tvrzení odsouzeného policisty, který byl nucen převzít výlučnou odpovědnost za celou věc; znovu vyjadřuje své znepokojení nad tím, že tento případ může být za několik let promlčený; naléhavě vyzývá srbské orgány, aby tento případ plně vyšetřily a stíhaly všechny odpovědné osoby;

39. naléhavě vyzývá srbské orgány, aby vyšetřily veškeré údajné vazby na Belivukovu zločineckou skupinou a stíhaly ji; vyjadřuje znepokojení nad nedávnými tvrzeními, že Darko Šarić vedl mezinárodní zločineckou organizaci v době, kdy byl v Srbsku ve vězení;

40. zdůrazňuje, že nástroj NPP III obsahuje ustanovení o úpravě či dokonce pozastavení vyplácení finančních prostředků pro případ, že by došlo k nedostatečnému pokroku v tzv. základních oblastech, včetně boje proti korupci či organizované trestné činnosti a svobody sdělovacích prostředků, nebo dokonce k jeho zvrácení; v této souvislosti vyzývá EU a země západního Balkánu, aby vytvořily rámec pro plodnou spolupráci mezi Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO) a zeměmi západního Balkánu s cílem zajistit, aby mohl tento úřad účinně vykonávat své pravomoci týkající se finančních prostředků z nástroje NPP III v zemích západního Balkánu;

41. vítá přijetí novely zákona o volném přístupu k informacím veřejného významu, která reaguje na výzvy ke zvýšení transparentnosti při tvorbě veřejné politiky a umožňuje občanům získávat informace ve veřejném zájmu bez zbytečných překážek, a vyzývá k jejímu urychlenému uplatňování;

42. konstatuje, že byla přijata strategie rozvoje občanské společnosti, s politováním však konstatuje, že ji nedoprovází žádný akční plán; vyzývá Komisi a ESVČ, aby pokračovaly v úzké spolupráci s občanskou společností a sdělovacími prostředky v Srbsku a podporovaly jejich činnost; připomíná, že silná a nezávislá občanská společnost je nezbytnou součástí každé demokracie; vyzývá srbské orgány, aby do tvorby politiky a rozhodování zapojily občanskou společnost, přestaly považovat kritiku z její strany za zahraniční vměšování a vytvořily prostředí, které by vedlo k tomu, že by organizace občanské společnosti mohly provozovat svou činnost bez obav ze zastrašování či dokonce kriminalizace;

43. naléhavě vyzývá Komisi, aby provedla doporučení uvedená ve zvláštní zprávě Evropského účetního dvora č. 01/2022 s cílem zajistit účinný dopad finanční pomoci EU ve prospěch právního státu na západním Balkáně, zejména vypracováním pokynů pro uplatňování ustanovení nástroje NPP III týkajících se úpravy vyplácení finančních prostředků a přísnější parlamentní kontroly nad nimi; vyzývá Komisi, aby zajistila těsnější vazbu mezi poskytováním finančních prostředků a pokrokem dosaženým v oblasti právního státu, zvýšila podporu organizacím občanské společnosti a nezávislým mediálním zdrojům a zlepšila podávání zpráv o projektech a jejich monitorování, jak opakovaně požadoval Parlament; vyzývá v této souvislosti k zajištění lepší koordinace nejrůznějších programů v oblasti právního státu podporovaných mezinárodními dárci;

44. vyjadřuje politování nad tím, že některé části historických archivů bývalé Jugoslávie jsou stále nedostupné; opakuje svou výzvu, aby příslušné orgány usnadnily přístup k těmto archivům, zejména archivům bývalé jugoslávské tajné služby (UDBA) a tajné služby Jugoslávské lidové armády (KOS), aby bylo možné důkladně prošetřit a dořešit zločiny z komunistické éry a usnadnit proces usmíření, a vyzývá k tomu, aby byly tyto archivy předány příslušným vládám nástupnických států, pokud by o to požádaly;

45. vyzývá Srbsko, aby plnilo své povinnosti a zajistilo neomezenou spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro Jugoslávii (ICTY) a s Mezinárodním reziduálním mechanismem pro trestní tribunály (IRMCT) a aby provedlo veškerá jejich rozhodnutí;

Základní svobody a lidská práva

46. odsuzuje omezování svobody a nezávislosti sdělovacích prostředků a jejich zneužívání vládnoucí většinou k získání nespravedlivé politické výhody, k útokům na politické oponenty a k šíření dezinformací; zdůrazňuje negativní dopad těchto omezení na demokratické procesy v zemi; konstatuje, že konkurence v mediálním odvětví zlepšuje pluralitu sdělovacích prostředků;

47. vítá úsilí vlády realizovat svou mediální strategii, zároveň však vyjadřuje politování nad postupy, které naznačují, že orgány záměrně oddalují její provádění; konstatuje, že by měly být učiněny další kroky k většímu posílení svobody sdělovacích prostředků, a vyzývá srbské orgány, aby přijaly okamžitá opatření k zaručení svobody projevu, nezávislosti sdělovacích prostředků a plurality sdělovacích prostředků;

48. konstatuje, že zneužívání veřejných prostředků k získání vlastnictví sdělovacích prostředků je považováno za jeden z hlavních mechanismů ovládnutí sdělovacích prostředků v Srbsku; připomíná, že veřejnost by měla mít přístup k informacím o vlastnictví sdělovacích prostředků, a požaduje větší transparentnost vlastnictví a financování sdělovacích prostředků, jakož i vytvoření prostředí, které nezávislým a investigativním sdělovacím prostředkům umožní přístup k financování a bezpečné fungování; požaduje zvýšení transparentnosti veřejného financování sdělovacích prostředků;

49. konstatuje, že několik nedávných voleb členů regulačního úřadu pro elektronická média (REM) a členů správní rady srbského rozhlasu a televize v červnu 2021 bylo vnímáno jako kontroverzní; se znepokojením bere na vědomí některá veřejná hodnocení, že rozhodovací proces v úřadu REM je politicky motivován; bere na vědomí novou otevřenou výzvu k přidělení vnitrostátních televizních frekvencí a licencí a zdůrazňuje, jak je důležité, aby byl tento proces spravedlivý a transparentní; je nadále znepokojen otázkami spojenými s koncentrací sdělovacích prostředků v případu Telekom Srbija; zdůrazňuje, že v zájmu posílení plurality sdělovacích prostředků a provádění mediální strategie je důležité zlepšit fungování a nezávislost úřadu REM v souladu s doporučeními mezistranického dialogu;

50. konstatuje, že Srbsko neúměrně zviditelňuje třetí země a že určité sdělovací prostředky jsou hlavním zdrojem protievropské a proruské rétoriky v Srbsku;

51. odsuzuje pokračující fyzické útoky, zastrašování, nenávistné projevy a politické pomluvy namířené proti novinářům a občanské společnosti, mj. ty, jichž se dopouštějí poslanci a vládní úředníci; vyzývá orgány, aby vyšetřily všechny případy takových útoků, náležitě potrestaly pachatele a zvýšily bezpečnost novinářů a obránců lidských práv; vyjadřuje znepokojení nad neustálou diskreditací obránců lidských práv, investigativních novinářů, sdělovacích prostředků a organizací občanské společnosti, kteří kritizují vládní politiky, a nad cílenými útoky proti nim; vyzývá Srbsko, aby posílilo instituce v oblasti lidských práv, zaručilo jejich nezávislost, přidělilo jim nezbytné finanční a lidské zdroje a v návaznosti na jejich doporučení zajistilo včasná opatření;

52. vyzývá srbské orgány, aby v souladu s acquis EU zajistily plnou finanční a provozní nezávislost regulačních orgánů pro elektronické komunikace a poštovní služby (RATEL) a pro elektronické sdělovací prostředky (REM); požaduje dosažení dalšího pokroku při provádění akčního plánu založeného na mediální strategii, a to bez prodlení a transparentním a inkluzivním způsobem;

53. požaduje všeobecné dodržování základního práva na pokojné shromažďování a vyzývá příslušníky donucovacích orgánů, aby se zdrželi používání nepřiměřené síly; odsuzuje násilí páchané skupinami extremistů a výtržníků během pokojných protestů, například během protestů proti nástěnné malbě zobrazující Ratka Mladiće v Bělehradě, které proběhly v listopadu 2021, a v průběhu ekologických protestů, k nimž došlo v prosinci 2021 v Šabaci a Bělehradu; je nadále znepokojen zprávami, že policie během těchto ekologických protestů neplnila svou povinnost chránit občany; vyzývá vládu, aby zajistila odstranění nástěnných maleb oslavujících odsouzené válečné zločince a aby účinně vyšetřila útoky proti demonstrantům, včetně všech zúčastněných veřejných činitelů; vyzývá k důkladnému vyšetření veškerých vazeb mezi výtržníky a policií; vyjadřuje politování nad tím, že řada občanů čelila obvinění z přestupku; požaduje ukončení těchto nepřiměřených omezení práva na pokojné shromažďování;

54. vítá přijetí zákona o genderové rovnosti a změny zákona zakazujícího diskriminaci a vyzývá vládu, aby zajistila urychlené uplatňování těchto zákonů; opakuje, že pro zlepšení situace v oblasti lidských práv a politických svobod žen a zranitelných skupin jsou zásadní koordinace, účinné institucionální uspořádání a spolupráce s občanskou společností; vyzývá Srbsko, aby zlepšilo situaci v oblasti genderové rovnosti a práv žen, mj. na základě upřednostňování začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a prohloubení spolupráce s občanskou společností, zejména s organizacemi žen;

55. vítá přijetí nové strategie, jejímž cílem je předcházet násilí páchanému na ženách a domácímu násilí; zdůrazňuje však, že je zapotřebí ji provádět a zlepšovat, a vyzývá k soudržnému politickému přístupu k provádění Istanbulské úmluvy, který bude založen na stanovení priorit a přidělení dostatečných zdrojů na předcházení genderově podmíněnému násilí, ochranu obětí trestných činů a stíhání pachatelů;

56. vyjadřuje politování nad tím, že Národní shromáždění v předchozím volebním období nepřijalo zákon o registrovaných partnerstvích osob stejného pohlaví, který vypracovalo ministerstvo pro lidská práva a práva menšin a sociální dialog; vyzývá nové a pluralitnější Národní shromáždění, aby tak učinilo;

57. vyzývá srbské orgány, aby zvýšily úsilí o zajištění nediskriminačního zacházení s etnickými, náboženskými a sexuálními menšinami a dalšími zranitelnými skupinami a aby pokračovaly v provádění pozitivní agendy v této otázce v plném souladu se zásadami a právními předpisy EU; naléhavě vyzývá orgány, aby aktivně vyšetřovaly a odsuzovaly trestné činy z nenávisti; odsuzuje etnickou nenávist, kterou šíří někteří vládní úředníci a politici;

58. vyzývá Srbsko, aby zajistilo, že menšinové skupiny budou mít rovné příležitosti, zejména v oblasti vzdělávání, používání menšinových jazyků, přístupu ke sdělovacím prostředkům a bohoslužbám v menšinových jazycích, odpovídajícího zastoupení v politickém a kulturním životě, veřejných sdělovacích prostředků, státní správy a soudnictví, s cílem vytvořit pozitivní atmosféru pro vzdělávání v menšinových jazycích a zintenzivnit tisk učebnic v menšinových jazycích; vyzývá Srbsko, aby chránilo a podporovalo kulturní dědictví, jazyky a tradice svých národnostních menšin; vyzývá Srbsko, aby přijalo veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby složení všech úrovní správy odráželo národnostní složení obyvatelstva na jejich příslušných územích;

59. odsuzuje manipulaci s roztříštěností menšinových skupin a vyjadřuje znepokojení nad neochotou srbských orgánů důsledně a plně provádět mezivládní dohodu o ochraně menšin; konstatuje, že je třeba udělat více pro aktivní provádění antidiskriminačních právních předpisů;

60. vítá závazek srbských orgánů podpořit organizaci pochodu EuroPride v Bělehradě, což je klíčová událost pro LGBTI+ komunitu v Srbsku a celém regionu; vyzývá vládu a policejní složky, aby zajistily hladkou organizaci a průběh programu a také bezpečnost a pohodu účastníků; požaduje důraznější opatření pro boj proti obtěžování, nenávistné propagandě a trestným činům z nenávisti namířeným proti LGBTI+ osobám;

61. znovu odsuzuje údajné využívání nucené práce, porušování lidských práv a obchodování s lidmi, které se týká asi 500 vietnamských občanů pracujících na stavbě čínské továrny Linglong v Srbsku; konstatuje, že byly učiněny první kroky a provedeny kontroly, a vyzývá srbské orgány, aby tento případ prošetřily a zajistily dodržování pracovních práv občanů a rezidentů; vyzývá Srbsko, aby lépe harmonizovalo své pracovní právo s právem EU a uvedlo je do souladu s příslušnými úmluvami Mezinárodní organizace práce, které ratifikovalo; zdůrazňuje, že srbské pracovní a environmentální právní předpisy by se měly vztahovat také na čínské společnosti, které v zemi působí;

62. odsuzuje deportaci bahrajnského státního příslušníka do jeho země, a to navzdory předběžnému opatření Evropského soudu pro lidská práva, v němž se uvádí, že jeho vydání by mělo být odloženo; připomíná, že Srbsko je povinno dodržovat základní práva všech osob na svém území; naléhavě vyzývá srbské orgány, aby dodržovaly své mezinárodní závazky a plně prosazovaly a prováděly všechna rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva;

63. poukazuje na význam spolupráce s EU v boji proti obchodování s lidmi a pašování migrantů tzv. balkánskou trasou; vítá spolupráci Srbska při řízení migrace se sousedními zeměmi a členskými státy EU a zdůrazňuje, že je třeba plně dodržovat lidská práva a mezinárodní normy a zásady;

64. je hluboce znepokojen šířením dezinformací o ruské agresi proti Ukrajině, a to i sdělovacími prostředky blízkými vládě; vyzývá srbské orgány, aby podnikly rozhodné kroky v boji proti dezinformacím a aby zdiskreditovaly nejrozšířenější falešné zprávy; vyzývá srbské orgány a Komisi, aby posílily infrastrukturu pro boj proti dezinformacím, ruské propagandě a dalším hybridním hrozbám a aby podpořily opatření podložená důkazy proti krátkodobým i dlouhodobým dezinformačním hrozbám na západním Balkáně; zdůrazňuje, že odpovědnost za zastavení šíření zlovolných dezinformací o ruské agresi vůči Ukrajině nesou všichni političtí vůdci; konstatuje, že tolerantní postoj vůči zlovolným vnějším vlivům může mít závažné negativní důsledky pro vyhlídky Srbska na přistoupení k EU;

65. je obzvláště znepokojen dezinformační rétorikou vycházející z Kremlu a šířenou přes „Sputnik Srbija“ a další domácí aktéry; vyzývá srbské orgány, aby se připojily k sankcím EU a přijaly opatření, která zabrání Russia Today a Sputnik Srbija v šíření falešných zpráv a dezinformací; je hluboce znepokojen tím, že mezi hlavní zdroje dezinformací patří vládou financované nebo podporované bulvární noviny a některé televizní kanály s celostátní působností; s politováním konstatuje, že veřejnoprávní vysílání používá od začátku nevyprovokované ruské invaze na Ukrajinu jazyk ruské propagandy, jako je například označení „zvláštní vojenská operace“;

66. je velmi znepokojen tím, že země západního Balkánu usilující o přistoupení k EU jsou obzvláště tvrdě zasaženy zahraničním vměšováním a dezinformačními kampaněmi ze strany Ruska a Číny; je znepokojen tím, že Srbsko a Maďarsko pomáhají Rusku a Číně v jejich geopolitických cílech; vyzývá ESVČ, aby zaujala proaktivnější postoj a soustředila se na budování důvěryhodnosti EU v regionu a na rozšíření monitorovacích činností Pracovní skupiny ESVČ pro strategickou komunikaci (StratCom) s cílem zaměřovat se na přeshraniční dezinformační hrozby pocházející ze zemí západního Balkánu a od jejich sousedů;

67. zdůrazňuje význam dialogu se srbskou občanskou společností a soukromým sektorem v zájmu koordinace boje proti dezinformacím v Srbsku i v celém regionu; v této souvislosti konstatuje, že Srbsku by prospělo větší zapojení do expertních skupin Agentury Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA);

68. oceňuje práci pracovní skupiny ESVČ StratCom pro západní Balkán, jejímž úkolem je zajišťovat koordinovanou a důslednou komunikaci EU, budovat odolnost a řešit dezinformace a manipulaci s informacemi namířené proti EU; požaduje posílení strategických komunikačních opatření a navýšení počtu zaměstnanců, včetně možnosti zřízení regionálního strategického komunikačního místa v regionu západního Balkánu;

Usmíření a dobré sousedské vztahy

69. vítá účast Srbska v mechanismech regionální spolupráce a vybízí je, aby věnovalo více úsilí zlepšování dvoustranných vztahů s dalšími zeměmi, které usilují o přistoupení k EU a se sousedními členskými státy EU; oceňuje jeho rozhodnutí darovat přibližně 600 000 očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 regionu, včetně Severní Makedonie, Černé Hory a Bosny a Hercegoviny; vybízí Srbsko, aby na všech úrovních pracovalo na podpoře usmíření a zlepšení dobrých sousedských vztahů, provádění dvoustranných dohod a na řešení zbývajících dvoustranných otázek se svými sousedy, zejména otázek týkajících se vymezení hranic, nástupnictví, navracení kulturních statků a otevření vojenských archivů;

70. zdůrazňuje závazek Srbska spolupracovat se sousedními zeměmi na řešení problému pohřešovaných osob a zdůrazňuje, že předpokladem pro normalizaci regionálních vztahů je usmíření se sousedními zeměmi; vyjadřuje znepokojení nad přijetím zákona o kulturním dědictví; vyzývá k plnému respektování kulturního dědictví a k podpoře kulturní spolupráce a připomíná význam ochrany jazyků národnostních menšin v Srbsku v souladu s právními předpisy a dvoustrannými dohodami se sousedními zeměmi;

71. vítá výzvy srbských orgánů, aby se bosenští Srbové znovu zapojily do činnosti institucí Bosny a Hercegoviny;

72. opětovně potvrzuje svou jednoznačnou podporu dialogu mezi Bělehradem a Prištinou zprostředkovanému EU a oceňuje práci zvláštního zástupce EU pro dialog mezi Bělehradem a Prištinou Miroslava Lajčáka; připomíná význam konstruktivního zapojení orgánů Srbska i Kosova v zájmu dosažení komplexní právně závazné dohody o normalizaci založené na vzájemném uznávání, která je pro obě země zásadní, aby mohly postoupit ve svém evropském směřování, a přispěje k regionální stabilitě a prosperitě; žádá, aby byly v dobré víře dodržovány a včas a plně provedeny veškeré předchozí dohody mezi Bělehradem a Prištinou, včetně dohody o sdružení/společenství obcí se srbskou většinou;

73. vyzývá ESVČ, aby vytvořila mechanismus pro sledování a ověřování provádění všech dosud dosažených dohod a aby Evropskému parlamentu pravidelně podávala zprávy o aktuálním stavu; vyzývá aktéry EU, aby podporovali místní orgány při úsilí o vytvoření sdružení/společenství obcí se srbskou většinou jako součásti vzájemné dohody;

74. požaduje další aktivní a konstruktivní zapojení do dialogu zprostředkovaného EU; naléhavě vyzývá vlády Srbska a Kosova, aby se vyvarovaly jakýchkoli kroků, které by mohly narušit důvěru mezi stranami a ohrozit konstruktivní pokračování dialogu; opakuje svou výzvu ke zlepšení kvality dialogu pomocí účasti žen, větší transparentnosti vůči veřejnosti a smysluplného zapojení občanské společnosti;

75. vyzývá srbské a kosovské orgány, aby podporovaly mezilidské kontakty mezi místními komunitami s cílem posílit dialog, a to i na nevládní úrovni; oceňuje kulturní a mládežnické iniciativy, jako je každoroční přeshraniční kulturní festival „Mirëdita, Dobar Dan!“, který podporuje spolupráci mezi kosovskými Albánci a Srby;

76. vyzývá Srbsko i Kosovo, aby zintenzivnily své úsilí a hledaly řešení problému pohřešovaných osob a aby zajistily spravedlnost za válečné zločiny spáchané během jugoslávských válek v 90. letech; vyzývá vládu, aby se těmito tématy zabývala také v rámci dialogu mezi Bělehradem a Prištinou a aby navázala spolupráci mezi Srbskem a Kosovem; vyzývá srbskou i kosovskou vládu, aby nalezly udržitelná řešení ujednání o dodávkách elektrické energie na severu Kosova;

77. vyjadřuje politování nad rozhodnutím kosovské vlády odmítnout návrh mezinárodních zprostředkovatelů, který by umožňoval sběr hlasovacích lístků oprávněných voličů tak, aby mohli na území Kosova hlasovat v ústavním referendu dne 16. ledna 2022 a v srbských volbách konaných dne 3. dubna 2022, jako tomu bylo dříve;

78. vyjadřuje politování nad destabilizačními aktivitami na hranicích na severu Kosova v září 2021 a vyzývá Bělehrad a Prištinu, aby všechny otázky řešily prostřednictvím dialogu; vyjadřuje politování nad tím, že v pracovní skupině, jejímž úkolem bylo nalézt řešení ohledně používání registračních značek vozidel, nebylo dosaženo dohody; vyzývá obě strany, aby co nejdříve nalezly trvalé řešení podporující normalizaci hospodářských a politických vztahů v rámci dialogu zprostředkovaného EU; vyjadřuje politování nad několika případy, kdy nebyl úředníkům povolen vstup na území Kosova nebo Srbska; vyzývá obě strany, aby ke všem návštěvám přistupovaly způsobem, který je prospěšný pro proces normalizace;

79. bere na vědomí stížnosti etnických Albánců z Preševské doliny, kterým bylo odepřeno právo volit a kteří byli zjevně vymazáni z matriky v místě svého bydliště, čímž byli srbskými orgány zbaveni svých základních a politických práv; je hluboce znepokojen obviněními a studiemi, které naznačují, že srbské orgány systematicky a diskriminačním způsobem zneužívají zákon o pobytu občanů a ruší adresy trvalého pobytu občanů albánského etnika žijících v jižním Srbsku (tzv. pasivizace adres); požaduje nezávislé a důkladné vyšetření těchto obvinění a vyzývá srbské orgány, aby zastavily veškeré diskriminační praktiky a cílené útoky;

80. vítá přijetí národní strategie pro stíhání válečných zločinů na období 2021–2026 a nedávné zahájení činnosti různých orgánů a souvisejících mechanismů podávání zpráv; podtrhuje význam transparentního a inkluzivního provádění strategie; naléhavě vyzývá srbské orgány, aby přijaly rozhodná opatření proti oslavování odsouzených válečných zločinců a ukončily veškeré polarizující projevy a činy, které narušují integritu zemí v tomto regionu a ohrožují regionální stabilitu a usmíření; naléhavě vyzývá srbské orgány, aby prokázaly skutečné odhodlání vyšetřit případy válečných zločinů a předložit je soudu; opakuje, že v Evropě není místo pro popírání genocidy;

81. zdůrazňuje význam regionální spolupráce při vyšetřování válečných zločinů a případů pohřešovaných osob a vyzývá srbské orgány, aby odsoudily všechny formy nenávistných projevů, zastrašovací kampaně a veřejné schvalování a popírání genocidy, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny; lituje toho, že některé srbské orgány a někteří srbští politici nadále popírají genocidu ve Srebrenici; vyzývá srbské orgány, aby zajistily pokračování soudních řízení o válečných zločinech, a to i na místní úrovni, a dosáhly spravedlnost pro oběti tím, že budou uznávat a respektovat rozsudky soudů o válečných zločinech, bojovat proti beztrestnosti za válečné zločiny, vyšetřovat případy pohřešovaných osob, zkoumat místa hrobů a podporovat domácí státní zástupce, aby postavili pachatele před soud;

82. odsuzuje rostoucí přítomnost odsouzených válečných zločinců, jako je Veselin Šljivančanin, Dragoljub Ojdanić a Nikola Šainović, v mediálním prostoru, který využívají k šíření nenávisti a nesnášenlivosti vůči národnostním menšinám v Srbsku;

83. vyzývá EU a její spojence, aby ještě více pracovaly na tomto smíření; vítá obnovenou angažovanost spojenců EU, zejména jmenování zvláštních vyslanců USA, Spojeného království a Německa pro západní Balkán, a vyzývá je, aby se zapojili do úzké spolupráce a koordinace s vyslancem EU s cílem posílit pákový efekt a poskytovat soudržné poradenství a podporu;

84. znovu vyjadřuje svou podporu iniciativě usilující o zřízení regionální komise pro zjišťování skutečností o válečných zločinech a dalším závažném porušování lidských práv na území bývalé Jugoslávie (RECOM);

85. vítá zahájení uplatňování zóny bezplatného roamingu na celém západním Balkáně od 1. července 2021, což zlepšilo konektivitu a přineslo občanům a podnikům v daném regionu hmatatelné a konkrétní výhody; vítá přijetí Brdského prohlášení, které podepsali úředníci EU a vedoucí představitelé zemí západního Balkánu a v němž je rovněž uznán význam tohoto úspěchu; naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby spolupracovaly s orgány zemí západního Balkánu s cílem odstranit poplatky za roaming mezi západním Balkánem a Evropskou unií;

86. naléhavě vyzývá srbské orgány, aby jednoznačně podpořily vytvoření společného regionálního trhu v rámci berlínského procesu jako odrazový můstek na cestě k přistoupení k EU; zdůrazňuje, že všechny programy regionální hospodářské spolupráce na západním Balkáně by měly být inkluzivní a přijatelné pro všech šest zemí a že by jejich prostřednictvím mělo dojít k navázání spolupráce mezi všemi šesti zeměmi na rovnoprávném základě a zároveň k zajištění dalšího sbližování s normami a acquis EU;

Sociálně-ekonomické reformy

87. vítá pokrok, kterého bylo dosaženo při vytváření fungující tržní ekonomiky, ačkoli si stát nadále uchoval silný vliv, a skutečnost, že dopad krize COVID-19 na ekonomiku se podařilo úspěšně zmírnit mimo jiné včasnými fiskálními a měnovými podpůrnými opatřeními; vyzývá nicméně srbské orgány, aby poskytly ohroženým domácnostem a podnikům v souvislosti s pandemií cílenou podporu; konstatuje, že EU nadále poskytuje Srbsku zásadní podporu na jeho sociálně-ekonomické oživení a okamžité potřeby v oblasti zdravotní péče, včetně dodatečné podpory ve výši 10 milionů EUR;

88. se znepokojením konstatuje, že žádné z tvrzení uvedených v předchozí zprávě investigativních novinářů o vládní manipulaci se statistikami COVID-19 pro politické účely nebylo prošetřeno; zdůrazňuje, že v úsilí vlády v boji proti pandemii COVID-19 jsou obzvláště důležité důvěra a transparentnost, a naléhavě proto vyzývá srbskou vládu, aby poskytla občanům veškeré příslušné statistiky;

89. konstatuje, že navzdory zlepšením nadále sužují trh práce strukturální problémy a potýká se s demografickými a migračními problémy; vyzývá Srbsko, aby zlepšilo postavení žen na trhu práce a více přizpůsobovalo vzdělávání a odbornou přípravu potřebám trhu práce, zejména v oblasti odborného vzdělávání a přípravy v souvislosti se zelenou a digitální transformací;

90. je hluboce znepokojen sociálně-ekonomickou situací v několika okresech jižního Srbska; vyzývá srbskou vládu, aby prošetřila všechna obvinění ze zneužívání nástrojů sociální pomoci k vyvíjení tlaku na voliče, zejména na zranitelné skupiny a příslušníky romské menšiny; vyzývá srbskou vládu, aby reagovala na problém chudoby a nezaměstnanosti v tomto a dalších regionech země a aby zajistila, že pro sociální politiku a politiku zaměstnanosti budou k dispozici dostatečné finanční a institucionální zdroje;

91. vyzývá Srbsko, aby zlepšilo své kapacity, pokud jde o poskytování statistických údajů a provádění sčítání lidu v souladu s nejpřísnějšími mezinárodními normami a za účasti nezávislých pozorovatelů;

92. je hluboce znepokojen vylidňováním a pokračující emigrací lidského kapitálu ze Srbska; vítá srbské vládní iniciativy a inovativní přístupy k boji proti těmto trendům, včetně demografických změn, a spolupráci s mezinárodními organizacemi prostřednictvím řady cílených politik ve všech odvětvích zaměřených na řešení demografických hrozeb, neboť trvalý pokles počtu obyvatel zůstává klíčovou výzvou pro hospodářský rozvoj; vyzývá novou vládu, aby věnovala větší pozornost politikám v oblasti mládeže; konstatuje, že je třeba věnovat větší úsilí sociálnímu a hospodářskému rozvoji příhraničních regionů, aby se zabránilo jejich vylidňování; připomíná, že by k tomuto účelu mohly být využity programy přeshraniční spolupráce v rámci NPP III;

93. vítá provádění programů na podporu malých a středních podniků, zejména snížení nákladů na půjčky pro malé a střední podniky; vyzývá Srbsko, aby řešilo zbývající nedostatky, včetně nestabilního podnikatelského prostředí a nekalé hospodářské soutěže; vítá zapojení Srbska do procesu integrace regionálního trhu na západním Balkáně, který, bude-li následovat hlubší hospodářská integrace s jednotným trhem EU, přiláká potřebné investice a vytvoří nové příležitosti pro občany a podnikatelskou komunitu;

94. opakuje své znepokojení nad rostoucí závislostí Srbska na čínských investicích a rozsahem půjček, které bude Srbsko muset Číně splácet; naléhavě vyzývá srbské orgány, aby v případě čínských, ruských a dalších nedemokratických zahraničních investic vyplývajících z dvoustranných dohod o strategické spolupráci zlepšily transparentnost požadavků na posuzování dopadu na životní prostředí ve vysoce znečišťujících odvětvích a posílily jejich dodržování; vyjadřuje politování nad nedávnou dodávkou čínských raketových systémů do Srbska;

95. zdůrazňuje, že země západního Balkánu musí být středobodem iniciativy EU Global Gateway a musí být poskytnuta transparentní a udržitelná investiční alternativa k investicím a půjčkám od Číny a dalších autoritářských režimů;

96. bere na vědomí stažení pozměňovacích návrhů k zákonu o vyvlastňování a požaduje širší veřejnou diskusi na toto téma;

97. vítá zlepšení, k nimž došlo v boji proti praní peněz a financování terorismu, požaduje však lepší výsledky ve vyšetřování případů praní peněz; konstatuje, že infrastruktura a stavebnictví jsou významnými zdroji nezákonných finančních toků, a vybízí Srbsko, aby minimalizovalo riziko nezákonných finančních toků ve stavebním průmyslu a omezilo daňové úniky a korupci v odvětví infrastruktury; vyzývá Srbsko, aby zajistilo, že doporučení Finančního akčního výboru (FATF) budou prováděna v dobré víře;

98. vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným pokrokem v případě „Seznam“, který představuje zneužití právního rámce státními orgány proti konkrétním organizacím občanské společnosti a sdělovacím prostředkům kritickým vůči vládní politice; znovu vyzývá srbský orgán pro předcházení praní peněz při srbském ministerstvu financí, aby tyto skutečnosti plně prošetřil;

99. připomíná, že pro čerpání finančních prostředků v rámci NPP III a hospodářského a investičního plánu pro západní Balkán je nutno splnit určité podmínky; je si vědom významu NPP III a hospodářského a investičního plánu pro podporu procesu reforem, zelené transformace, udržitelné konektivity, lidského kapitálu, konkurenceschopnosti a růstu podporujícího začlenění a při prohlubování regionální a přeshraniční spolupráce;

Životní prostředí, energetika a doprava

100. vítá konkrétní kroky podniknuté s cílem postupně ukončit provoz uhelných elektráren; vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že navzdory současným klimatickým a ekologickým problémům Srbsko nadále investuje do nové uhelné elektrárny; naléhavě žádá jeho orgány, aby přijaly integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu, který bude v souladu s cílem nulových emisí do roku 2050 uvedeným v Zelené dohodě pro Evropu a se zelenou agendou pro západní Balkán;

101. vyzývá vnitrostátní orgány, aby urychleně provedly zákon o využívání obnovitelných zdrojů energie a aby zahájily širší veřejnou diskusi o transformaci energetiky a probíhající výstavbě desítek malých vodních elektráren;

102. vyzývá Srbsko, aby zvýšilo úsilí v oblasti diverzifikace své skladby dodávek energie a celkové skladby zdrojů energie, zejména aby snížilo svou závislost na Rusku, a aby zvýšilo investice a modernizovalo energetickou infrastrukturu, což mu umožní realizovat nezbytný přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie; zdůrazňuje v této souvislosti význam výstavby propojovacího vedení s Bulharskem; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, že finanční prostředky z NPP přispějí k budování klimaticky neutrální ekonomiky v Srbsku plně v souladu s Pařížskou dohodou a cíli EU v oblasti dekarbonizace, a aby poskytla nezbytnou technickou podporu k dosažení tohoto cíle;

103. zdůrazňuje skutečnost, že nedostatečná účinnost v odvětví energetiky má zásadní dopad na celkovou hospodářskou konkurenceschopnost země, a vyzývá zemi, aby cílevědomě pracovala na přechodu k ekologickému a oběhovému hospodářství postupným ukončováním využívání fosilních zdrojů energie a výrazným zvyšováním míry recyklace zdrojů a materiálů;

104. se znepokojením bere na vědomí soustavné nedodržování a tudíž porušování Smlouvy o Energetickém společenství a vyzývá Srbsko, aby se řídilo doporučeními Smlouvy o Energetickém společenství a uvedlo své aktivity v oblasti energetiky do souladu s třetím energetickým balíčkem a energetickou politikou EU;

105. opakuje své znepokojení nad vysokou mírou znečištění ovzduší a naléhavě žádá příslušné orgány, aby urychlily provádění plánů týkajících se kvality ovzduší; vyjadřuje politování nad tím, že vícero míst v Srbsku, konkrétně Bělehrad, Smederevo, Bor a údolí Kolubara a Tamnava, je často na seznamu nejvíce znečištěných oblastí na světě z hlediska kvality ovzduší; naléhavě vyzývá orgány, aby urychleně přijaly opatření ke zlepšení kvality ovzduší, zejména ve velkých městech a průmyslových oblastech; zdůrazňuje, že je důležité nalézt udržitelná řešení a omezit využívání lignitu a jiného nízkoenergetického uhlí při výrobě energie a k vytápění;

106. je hluboce znepokojen projekty výroby energie z uhlí financovanými Čínou a jejich dopadem na životní prostředí a kvalitu ovzduší; konstatuje, že v současné době probíhá proces přijímání programu na ochranu ovzduší, a vítá malé granty pro obce na zlepšení kvality ovzduší a nakládání s odpady a financování provádění projektů na snížení znečištění ovzduší v Srbsku;

107. znovu vyjadřuje politování nad tím, že nebyla přijata opatření proti znečištění řeky Dragovištica z tamních dolů, a nad škodlivými důsledky znečištění pro zdraví místních obyvatel a životní prostředí;

108. zdůrazňuje, že je třeba zlepšit právní předpisy v oblasti nakládání s odpady, jejich provádění a prosazování a urychlit zavádění a provádění hierarchie nakládání s odpady a opatření oběhového hospodářství;

109. bere na vědomí odebrání licencí na průzkum v souvislosti s projektem těžby a zpracování lithia v západním Srbsku; vyzývá srbské orgány, aby byly v tomto procesu plně transparentní a aby bylo provedeno komplexní posouzení dopadů, včetně veřejných konzultací s dotčenými místními komunitami při vydávání licencí;

110. vyjadřuje hluboké znepokojení nad vážnými problémy s korupcí a právním státem v otázkách ochrany životního prostředí a nedostatečnou transparentností obecně a nedostatečným posuzováním environmentálních a sociálních dopadů projektů infrastruktury; v této souvislosti bere na vědomí otevření tematického okruhu 4 (Zelená agenda a udržitelná konektivita) v rámci přístupových jednání EU; požaduje, aby oprávněné obavy vyjádřené na ekologických protestech byly během přístupových jednání sledovány a řešeny;

111. požaduje rozšíření celkové plochy chráněného území Srbska a zajištění provádění opatření a odpovídajícího financování ochrany přírody; požaduje důsledné uplatňování zákona o ochraně přírody a zákona o využívání obnovitelných zdrojů energie s cílem zastavit jakékoli škodlivé projekty v chráněných oblastech;

112. vítá přijetí programu pro nakládání s odpady a konstatuje, že probíhá proces veřejné prezentace akčního plánu programu pro nakládání s odpady na období 2022–2024; bere na vědomí, že byl do provozu uveden ekologický informační systém, který občanům umožňuje nahlašovat problémy týkající se životního prostředí;

113. požaduje přezkum všech dosud vybudovaných malých vodních projektů, aby se zjistilo, zda byly při vydávání povolení řádně dodrženy právní předpisy a postupy; ve všech případech, kdy došlo k jasnému porušení právních předpisů, jako v případě obce Rakita, požaduje okamžitá opatření k navrácení řek do stavu, v jakém byly před výstavbou malé vodní elektrárny; požaduje odstranění zařízení, která ohrožují břehy, jezera, vodní toky a podzemní vody; zdůrazňuje, že je třeba dohlížet na všechny projekty ohrožující vodní zdroje, které by měly být zařazeny na seznam projektů, u nichž je vyžadována studie posouzení vlivů na životní prostředí; vyzývá k přehodnocení privatizace Institutu pro vodohospodářství „Jaroslav Černi“;

114. vítá pokrok Srbska v reformě jeho železniční sítě; vybízí jej, aby zajistilo, aby investice do dopravní infrastruktury země byly v souladu se strategií EU pro udržitelnou a inteligentní mobilitu a byly co největším přínosem pro srbské hospodářství;

°

° °

115. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení předsedovi Evropské rady, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a prezidentovi, vládě a Národnímu shromáždění Srbska.

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí	14.6.2022
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	50 5 3
Členové přítomní při konečném hlasování	Alexander Alexandrov Yordanov, François Alfonsi, Maria Arena, Petras Auštrevičius, Traian Băsescu, Anna Bonfrisco, Susanna Ceccardi, Katalin Cseh, Kinga Gál, Giorgos Georgiou, Raphaël Glucksmann, Klemen Grošelj, Bernard Guetta, Peter Kofod, Dietmar Köster, Andrius Kubilius, David Lega, Leopoldo López Gil, Antonio López-Istúriz White, Claudiu Manda, Lukas Mandl, Thierry Mariani, David McAllister, Vangelis Meimarakis, Sven Mikser, Francisco José Millán Mon, Javier Nart, Matjaž Nemec, Demetris Papadakis, Tonino Picula, Giuliano Pisapia, Thijs Reuten, Nacho Sánchez Amor, Jacek Saryusz-Wolski, Sergei Stanishev, Tineke Strik, Dominik Tarczyński, Viola Von Cramon-Taubadel, Isabel Wiseler-Lima, Salima Yenbou, Bernhard Zimniok
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Vladimír Bilčík, Corina Crețu, Angel Dzhambazki, Nicolaus Fest, Arba Kokalari, Andrey Kovatchev, Karsten Lucke, Erik Marquardt, Marisa Matias, Alessandra Moretti, Paulo Rangel, Javier Zarzalejos
Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování	Asim Ademov, Stéphane Bijoux, Andor Deli, Liudas Mažylis, Bettina Vollath

 

 

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

50	+
ECR	Angel Dzhambazki, Jacek Saryusz-Wolski, Dominik Tarczyński
ID	Anna Bonfrisco, Susanna Ceccardi
PPE	Asim Ademov, Alexander Alexandrov Yordanov, Traian Băsescu, Vladimír Bilčík, Arba Kokalari, Andrey Kovatchev, Andrius Kubilius, David Lega, Leopoldo López Gil, Antonio López-Istúriz White, David McAllister, Lukas Mandl, Liudas Mažylis, Vangelis Meimarakis, Francisco José Millán Mon, Paulo Rangel, Isabel Wiseler-Lima, Javier Zarzalejos
RENEW	Petras Auštrevičius, Stéphane Bijoux, Katalin Cseh, Klemen Grošelj, Bernard Guetta, Javier Nart, Salima Yenbou
S&D	Maria Arena, Corina Crețu, Raphaël Glucksmann, Dietmar Köster, Karsten Lucke, Claudiu Manda, Sven Mikser, Alessandra Moretti, Matjaž Nemec, Demetris Papadakis, Tonino Picula, Giuliano Pisapia, Thijs Reuten, Nacho Sánchez Amor, Sergei Stanishev, Bettina Vollath
VERTS/ALE	François Alfonsi, Erik Marquardt, Tineke Strik, Viola Von Cramon-Taubadel

 

5	-
ID	Nicolaus Fest, Thierry Mariani, Bernhard Zimniok
NI	Andor Deli, Kinga Gál

 

3	0
ID	Peter Kofod
THE LEFT	Giorgos Georgiou, Marisa Matias

 

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

• [1] Úř. věst. L 278, 18.10.2013, s. 16.
• [3] Úř. věst. L 111, 8.4.2022, s. 1.
• [4] Úř. věst. C 362, 8.9.2021, s. 129.
• [5] Úř. věst. C 494, 8.12.2021, s. 172.
• [6] Přijaté texty, P9_TA(2021)0506.
• [7] Přijaté texty, P9_TA(2021)0511.
• [8] Přijaté texty, P9_TA(2022)0064.