Zpráva - A9-0186/2022Zpráva
A9-0186/2022
Evropský parlament

ZPRÁVA o bankovní unii – výroční zpráva za rok 2021

21.6.2022 - (2021/2184(INI))

Hospodářský a měnový výbor
Zpravodaj: Patryk Jaki

Postup : 2021/2184(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A9-0186/2022
Předložené texty :
A9-0186/2022
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o bankovní unii – výroční zpráva za rok 2021

(2021/2184(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na článek 114, čl. 127 odst. 1 a čl. 140 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2021 s názvem „Bankovní unie – výroční zpráva za rok 2020“[1],

– s ohledem na opatření Komise v návaznosti na usnesení Parlamentu ze dne 7. října 2021 nazvané „Bankovní unie – výroční zpráva za rok 2020“,

– s ohledem na dokument Evropské centrální banky (ECB) s názvem „Feedback on the input provided by the European Parliament as part of its ‘Resolution on Banking Union - Annual Report 2020‘“ (Odpověď na podněty, které Evropský parlament vyjádřil ve svém „usnesení o bankovní unii – výroční zpráva za rok 2020“)[2],

– s ohledem na výroční zprávu ECB o činnosti dohledu za rok 2020 předloženou dne 23. března 2021[3],

– s ohledem na priority ECB v oblasti dohledu na období 2022–2024, zveřejněné dne 7. prosince 2021[4],

– s ohledem na reakci Jednotného výboru pro řešení krizí na usnesení Parlamentu ze dne 7. října 2021 nazvané „Bankovní unie – výroční zpráva za rok 2020“,

– s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2020 o digitálním financování: nově vznikající rizika týkající se kryptoaktiv – výzvy v souvislosti s regulací a dohledem v oblasti finančních služeb, institucí a trhů[5],

– s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2020 o dalším rozvoji unie kapitálových trhů (CMU): lepší přístup, zejména malých a středních podniků, k finančním prostředkům na kapitálovém trhu a další posílení účasti retailových investorů“[6],

– s ohledem na zprávu pěti předsedů ze dne 22. června 2015 nazvanou „Dokončení evropské hospodářské a měnové unie“;

– s ohledem na bankovní balíček Komise ze dne 27. října 2021[7],

– s ohledem na cílenou konzultaci Komise o zlepšení makroobezřetnostního rámce EU pro bankovní sektor, která byla zahájena dne 30. listopadu 2021[8],

– s ohledem na legislativní balíček Komise ze dne 20. července 2021 o boji proti praní peněz a financování terorismu[9],

– s ohledem na zprávu ECB o finanční stabilitě z listopadu 2021[10],

– s ohledem na studii nazvanou „Digitální euro: politické důsledky a perspektivy“, na žádost Hospodářského a měnového výboru a zveřejněno generálním ředitelstvím pro vnitřní politiky v lednu 2022[11],

– s ohledem na zprávu ECB ze dne 2. října 2020 o digitálním euru[12],

– s ohledem na zprávu ECB s názvem „Digital euro experimentation scope and key learnings“ (Prostor pro experimentování s digitálním eurem a klíčové poznatky)[13],

– s ohledem na memorandum o porozumění mezi ECB a orgány Spojeného království, které vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2021[14],

– s ohledem na dokument ECB/Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) pro monitorování klimatických rizik z července 2021 nazvaný „Rizika související s klimatem a finanční stabilita“[15],

– s ohledem na zátěžový klimatický test ECB pro celou ekonomiku ze září 2021[16],

– s ohledem na cílený přezkum interních modelů ECB zveřejněný v dubnu 2021,

– s ohledem na zprávu ECB s názvem „The state of climate and environmental risk management in the banking sector: Zpráva o přezkumu přístupu bank k řízení klimatických a environmentálních rizik v rámci dohledu[17],

– s ohledem na Pařížskou dohodu, jakož i Glasgowský klimatický pakt uzavřené podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu,

– s ohledem na výroční zprávu SRB za rok 2020 ze dne 30. června 2021[18],

– s ohledem na víceletý pracovní program SRB na období 2021–2023 a jeho pracovní program na rok 2021[19],

– s ohledem na pracovní program SRB na rok 2022[20],

– s ohledem na zprávu Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) ze dne 24. listopadu 2021 nazvanou „Provádění IFRS 9 orgány EU – monitorovací zpráva“[21],

– s ohledem na doporučení ECB ze dne 15. prosince 2020 o rozdělování dividend během pandemie COVID-19[22];

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2020 o řešení úvěrů se selháním po pandemii (COM(2020)0822);

– s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2019 o genderové vyváženosti při navrhování kandidátů v oblasti hospodářských a měnových záležitostí EU[23];

– s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o posílení mezinárodní úlohy eura[24];

– s ohledem na monitorovací zprávu SRB z listopadu 2021 o ukazatelích snižování rizik,

– s ohledem na dopis ECB o zpětné vazbě k příspěvkům, které Parlament poskytl v rámci svého usnesení ze dne 7. října 2021 nazvaného „Bankovní unie – výroční zpráva za rok 2020“,

– s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014 za účelem zřízení evropského systému pojištění vkladů (COM(2015)0586), předložený Komisí dne 24. listopadu 2015;

– s ohledem na druhou zprávu evropských orgánů dohledu ze září 2021 o společném posouzení rizik;

– s ohledem na výroční zprávu orgánu EBA s názvem „Risk Assessment of the European Banking System - December 2021“ (Posouzení rizik evropského bankovního systému – prosinec 2021)[25],

– s ohledem na studii orgánu EBA ze dne 16. prosince 2021 s názvem „Guidelines on cooperation and information exchange between prudential supervisors, AML / CFT supervisors and financial intelligence units under Directive 2013/36/EU“ (Pokyny pro spolupráci a výměnu informací mezi orgány obezřetnostního dohledu, orgány dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a finančními zpravodajskými jednotkami podle směrnice 2013/36/EU)[26],

– s ohledem na dokument ESRB nazvaný „Monitorování dopadů podpůrných opatření v souvislosti s pandemií COVID-19 na finanční stabilitu“, který vychází z poznámek vypracovaných na zasedáních generální rady ESRB ve dnech 25. března a 24. června 2021[27],

– s ohledem na dokument ESRB s názvem „Report of the Expert Group on Macroprudential Stance - Phase II (implementation)“ (Zpráva skupiny odborníků pro makroobezřetnostní postoj – fáze II (provádění)) z prosince 2021[28],

– s ohledem na závěrečnou zprávu Rady pro finanční stabilitu ze dne 1. dubna 2021 s názvem „Evaluation of the Effects of Too-Big-To-Fail Reforms“ (Hodnocení účinků reforem příliš velkých na to, aby selhaly)[29],

– s ohledem na hloubkovou analýzu z října 2021, kterou zadal Hospodářský a měnový výbor a jež nese název „Don’t let up. The EU needs to maintain high standards for its banking sector as the European economy emerges from the Covid-19 pandemic“ (Nepolevit. EU musí v době, kdy se evropské hospodářství dostává z pandemie COVID-19, zachovat vysoké standardy pro svůj bankovní sektor)[30],

– s ohledem na analýzu Oddělení pro podporu správy ekonomických záležitostí (EGOV) generálního ředitelství pro vnitřní politiky Unie Evropského parlamentu z října 2021 s názvem „Preventing money laundering in the banking sector - reinforcing the supervisory and regulatory framework“ (Předcházení praní peněz v bankovním sektoru – posílení dohledového a regulačního rámce)[31],

– s ohledem na hloubkovou analýzu z října 2021, kterou zadal Hospodářský a měnový výbor a nese název „Did the pandemic lead to structural changes in the banking sector?“ (Vedla pandemie ke strukturálním změnám v bankovním sektoru?)[32],

– s ohledem na analýzu Oddělení pro podporu správy ekonomických záležitostí (EGOV) generálního ředitelství pro vnitřní politiky Unie Evropského parlamentu z října 2021 s názvem „Impediments to resolvability - what is the status quo?“ (Překážky způsobilosti k řešení krize – jaký je status quo?)[33],

– s ohledem na studii EGOV z října 2021 nazvanou „Přezkum rámce pro krizové řízení a pojištění vkladů – shrnutí některých souvisejících otázek“[34],

– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0186/2022),

A. vzhledem k tomu, že bankovní unie v současné době sestává z jednotného mechanismu dohledu (SSM) a jednotného mechanismu pro řešení krizí (SRM), jejichž základem je jednotný soubor pravidel, který zajišťuje plný soulad mezi členy bankovní unie, pokud jde o dohled nad bankovními činnostmi a řízení bankovních krizí a úpadků, a zároveň je nedílnou součástí finanční stability Unie; vzhledem k tomu, že ačkoli směrnice[35] o systémech pojištění vkladů stanoví vysoké minimální standardy v oblasti ochrany vkladů, zůstává bankovní unie nedokončena, protože dosud nebyl zřízen její třetí pilíř, evropský systém pojištění vkladů (EDIS);

B. vzhledem k tomu, že stabilnější, konkurenceschopnější a konvergentnější hospodářská a měnová unie (HMU) vyžaduje solidní bankovní unii a rozvinutější a bezpečnější unii kapitálových trhů; vzhledem k tomu, že oba projekty jsou vzájemně propojeny a že rozvoj jednoho z nich by měl vést k pokroku a pokroku s druhým; vzhledem k tomu, že bankovní unie i unie kapitálových trhů mají zásadní význam pro posílení hospodářství EU v době po pandemii COVID-19;

C. vzhledem k tomu, že jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí (SRF) bude zavedeno do roku 2022, tedy o dva roky dříve, než se původně předpokládalo;

D. vzhledem k tomu, že bankovní unie se mohou účastnit všechny členské státy EU; vzhledem k tomu, že Bulharsko a Chorvatsko se připojily k evropskému mechanismu směnných kurzů (ERM II), a vstoupily tak do bankovní unie;

E. vzhledem k tomu, že ruská agrese proti Ukrajině a její hospodářské důsledky budou mít přímý i nepřímý dopad na bankovní sektor EU; vzhledem k tomu, že v současné době je obtížné měřit rozsah a rozsah tohoto dopadu; vzhledem k tomu, že banky EU hrají klíčovou úlohu při zajišťování uplatňování a dodržování sankcí, které EU uložila Rusku v reakci na invazi;

F. vzhledem k tomu, že reakce bankovního sektoru EU na krizi vyvolanou pandemií prokázala odolnost tohoto odvětví, která je založena na přepracování právních předpisů od celosvětové finanční krize a usnadněna jednotným souborem pravidel a koordinovaným dohledem v bankovní unii; vzhledem k tomu, že mimořádná a potřebná opatření na záchranu veřejné politiky a postupy zachování kapitálu rovněž poskytly významnou podporu bankovnímu sektoru; vzhledem k tomu, že celkový podíl úvěrů v selhání se ve třetím čtvrtletí roku 2021 dále snížil na 2,17 %, ačkoli v některých členských státech zůstává absolutní objem úvěrů v selhání vysoký;

G. vzhledem k tomu, že včasná a cílená podpora během pandemie COVID-19 umožnila bankám pokračovat v poskytování úvěrů ekonomice, chránila pracovní místa a podniky a přispěla k hospodářskému růstu; vzhledem k tomu, že tato opatření byla dobrým počátečním nástrojem pro řešení krize; vzhledem k tomu, že existuje vyhlídka na postupné rušení podpůrných opatření, která by vedla k nástrojům hospodářské obnovy pro hospodářství jako celek; vzhledem k tomu, že je třeba snížit přetrvávající systémová rizika spojená s propojením a složitostí bankovního systému EU, která jsou základem problému „příliš velké na to, aby zkrachoval“;

H. vzhledem k tomu, že bankovní dohled ECB jasně oznámil, že bankám umožní působit pod úrovní jejich pokynů týkající se dodatečných vlastních zdrojů (P2G) a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv alespoň do konce roku 2022, aniž by automaticky aktivovaly opatření v oblasti dohledu; vzhledem k tomu, že účelem tohoto rozhodnutí je zajistit, aby banky mohly nadále poskytovat úvěry reálné ekonomice;

I. vzhledem k tomu, že v důsledku pandemie COVID-19 musí Unie zachovat vysoké standardy, zejména pokud jde o kapitálové požadavky a postupy řízení rizik, aby byla v budoucnu zajištěna odolnost tohoto odvětví;

J. vzhledem k tomu, že navzdory vysoké odolnosti bankovního sektoru během krize COVID-19 existuje riziko, že toto odvětví může být vystaveno zranitelnosti, zejména pokud jde o kvalitu aktiv, např. úvěry v selhání, když budou dočasná podpůrná opatření postupně ukončována, což bude vyžadovat pečlivé sledování a řízení;

K. vzhledem k tomu, že bankovní unie by měla pomoci řešit i nadále existující vazbu mezi bankami a státy; vzhledem k tomu, že v řadě bank roste míra státních expozic; vzhledem k tomu, že obezřetnostní zacházení se státními dluhopisy by mělo být v souladu s mezinárodními standardy;

L. vzhledem k tomu, že bankovní a finanční odvětví má zásadní význam pro oživení a přechod na uhlíkově neutrální a digitalizované hospodářství, zejména prostřednictvím směrování klíčových finančních prostředků na podporu investic (zejména do malých a středních podniků); vzhledem k tomu, že tato výzva bude vyžadovat silný, stabilní, odolný a dobře kapitalizovaný bankovní sektor v kombinaci s integrovanými kapitálovými trhy;

M. vzhledem k tomu, že přechod na uhlíkově neutrální ekonomiku by měl být zohledněn při posuzování udržitelnosti bankovních rozvah jakožto zdroje rizika, který může mít dopad na investice napříč regiony a odvětvími; vzhledem k tomu, že je třeba dále posoudit tato potenciální rizika a zavést do budoucna orientované nástroje řízení rizik, které dokáží zachytit dlouhodobá rizika související s klimatem a životním prostředím;

N. vzhledem k tomu, že velký potenciál spočívá v digitalizaci financí, která přinesla významný technologický pokrok v bankovním sektoru EU díky vyšší účinnosti při poskytování bankovních služeb a větší ochotě k inovacím; vzhledem k tomu, že digitalizace financí rovněž představuje výzvy pro bankovní sektor EU z důvodu kybernetických bezpečnostních rizik, ochrany údajů, rizik poškození dobré pověsti, boje proti praní peněz a ochrany spotřebitelů; vzhledem k tomu, že bankovní sektor EU musí zvýšit svou kybernetickou odolnost, aby bylo zajištěno, že systémy IKT budou odolávat různým druhům kybernetických bezpečnostních hrozeb; vzhledem k tomu, že digitalizace financí bude mít významný dopad na přímé bankovnictví a dostupnost bankovních služeb ve venkovských oblastech;

O. vzhledem k tomu, že z kryptoaktiv a kryptoměn vyplývají výzvy, což jsou složité jevy, které vyžadují řádnou politickou reakci, která vyvažuje pobídky k inovacím a ochranu investorů a spotřebitelů; vzhledem k tomu, že banky mají v této oblasti rostoucí odpovědnost; vzhledem k tomu, že je třeba vzít v úvahu dopad těžby kryptoměn na životní prostředí, jakož i bezpečnostní hrozbu, kterou představuje v případě anonymity kryptoměnových peněženek;

P. vzhledem k tomu, že vzhledem k přetrvávajícím mezerám v rámci EU pro boj proti praní peněz je zapotřebí posílený, harmonizovaný a účinný dohled a prosazování v oblasti boje proti praní peněz, což je nezbytné pro ochranu integrity finančního systému EU a pro ochranu před hrozbami ze strany vysoce rizikových třetích zemí; vzhledem k tomu, že stále existují velké rozdíly v přístupech k dohledu vnitrostátních orgánů EU v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a v uplatňování právních předpisů EU v oblasti boje proti praní peněz;

Q. vzhledem k tomu, že EU a Spojené království jsou v současné době odhodlány pokračovat ve spolupráci v oblasti regulace a dohledu v oblasti finančních služeb a že tento přístup založený na spolupráci by měl být základem dlouhodobých vztahů mezi EU a Spojeným královstvím; vzhledem k tomu, že Komise rozšíří své dočasné povolení, které bankám a správcům fondů v EU umožní využívat clearingové instituce Spojeného království;

R. vzhledem k tomu, že spotřebitelé, investoři a všichni vkladatelé by měli být v bankovní unii řádně chráněni a měli by být řádně informováni o veškerých rozhodnutích, která se jich týkají; vzhledem k tomu, že ochrana spotřebitelů a investorů má rovněž zásadní význam pro prohlubování unie kapitálových trhů; vzhledem k tomu, že právní předpisy EU poskytují společnou základní úroveň ochrany všem spotřebitelům s bydlištěm v EU; vzhledem k tomu, že vnitrostátní předpisy, kterými se provádějí požadavky EU na ochranu spotřebitele, se v rámci bankovní unie liší, a proto je zapotřebí harmonizovanější a lepší ochrana spotřebitele v celé EU; vzhledem k tomu, že bankovní unie stále postrádá účinné nástroje k řešení problémů, s nimiž se spotřebitelé potýkají, jako je umělá složitost, nekalé obchodní praktiky a vyloučení zranitelných skupin z využívání základních služeb;

S. vzhledem k tomu, že jedním z klíčových cílů bankovní unie je, aby daňoví poplatníci nenesli náklady na nápravná opatření v případě úpadku banky;

T. vzhledem k tomu, že rámec pro krizové řízení a pojištění vkladů (CMDI) by měl zajišťovat konzistentní a účinné zacházení se všemi bankami bez ohledu na jejich velikost nebo obchodní model a rovněž přispívat k zachování finanční stability, minimalizovat využívání peněz daňových poplatníků a zajistit rovné podmínky v celé EU, přičemž by měl řádně zohledňovat zásadu subsidiarity;

Obecné připomínky

1. Připomíná, že bankovní unie, která sjednocuje odpovědnost za dohled nad bankami v eurozóně a za jejich řešení a vyžaduje, aby banky v celém bankovním systému EU prováděly činnosti v souladu se stejným souborem pravidel, je zásadním prvkem pro dokončení HMU a vnitřního trhu;konstatuje, že první dva pilíře bankovní unie – jednotný mechanismus dohledu a jednotný mechanismus pro řešení krizí – jsou nyní zavedené a plně funkční; konstatuje však, že dosud nebyl zaveden společný systém ochrany vkladů (EDIS);

2. Připomíná, že hlavním cílem bankovní unie je bezpečnost a stabilita bankovního systému v eurozóně a v širší EU a předcházení záchraně bank ze strany daňových poplatníků; připomíná, že od finanční krize v roce 2008 bylo díky vytvoření jednotného mechanismu dohledu a jednotného mechanismu pro řešení krizí dosaženo významného pokroku: Evropské banky jsou nyní ve silnější pozici, aby odolávaly finančním otřesům, a jsou zavedeny mechanismy pro řešení problémů, které zajistí, aby banky v úpadku mohly být zlikvidovány bez použití peněz daňových poplatníků; podporuje úsilí o posílení a dokončení bankovní unie a zdůrazňuje, že pokrok v jejích různých oblastech by měl probíhat souběžně; zdůrazňuje, že významná práce vykonaná za účelem vytvoření bankovní unie přispěla ke zvýšení důvěry v bankovní sektor EU a zvýšila jeho odolnost a konkurenceschopnost, a že v důsledku toho byly banky v EU po celou dobu pandemie COVID-19 solidní, lépe kapitalizované a schopné hrát zásadní úlohu při zajišťování přístupu k financování;

3. Připomíná, že součástí bankovní unie jsou všechny členské státy eurozóny a že se k ní mohou připojit i členské státy mimo eurozónu; domnívá se, že bankovní unie by měla být vybudována transparentním, soudržným a spolehlivým způsobem, a to i pro členské státy mimo eurozónu; poukazuje na to, že členské státy, které nejsou členy bankovní unie, jsou rovněž vázány pravidly jednotného souboru pravidel, který vznikl v důsledku procesu harmonizace a integrace bankovního systému EU, a že jejich bankovní systémy jsou de facto silně propojeny s bankovní unií; vítá vstup Bulharska a Chorvatska do bankovní unie a začlenění bulharského leva a chorvatské kuny do mechanismu směnných kurzů (ERM) II; uznává, že účast v bankovní unii vyžaduje soulad s normami a právními předpisy EU;

4. Vyjadřuje hluboké znepokojení nad ruskou invazí na Ukrajinu a jejími hospodářskými důsledky pro evropské hospodářství; poukazuje na to, že přímé a nepřímé dopady této války budou mít dopad na hospodářství EU, který je v současné době obtížně kvantifikovatelný a mohl by představovat potenciální rizika pro stabilitu bankovního sektoru EU; vyzývá proto ECB, evropské orgány dohledu a příslušné vnitrostátní orgány, aby pečlivě sledovaly dopad války na bankovní sektor EU;

5. Konstatuje, že bankovní sektor prokázal poměrně vysoký stupeň odolnosti vůči krizi COVID-19 a sehrál důležitou úlohu při minimalizaci negativního dopadu pandemie na hospodářství; poukazuje na to, že tato odolnost je výsledkem regulačních reforem přijatých po předchozí celosvětové finanční krizi; zdůrazňuje rovněž úlohu dočasných opatření, včetně opatření podle nařízení (EU) č. 575/2013[36] (rychlé opravy nařízení o kapitálových požadavcích), která bankám umožnila pokračovat v poskytování úvěrů domácnostem a podnikům, a úlohu dodatečného kapitálového prostoru poskytovaného ECB; zdůrazňuje, že regulační reformy po finanční krizi v roce 2008 by měly být chráněny a že by měly být odstraněny mezery v právních předpisech;

6. Konstatuje, že mimořádná opatření na podporu úvěrové kapacity bank pro domácnosti a podniky by měla zůstat v platnosti tak dlouho, jak je to nezbytné; Poukazuje na to, že je důležité zajistit dobře koordinovaný, obezřetný, postupný a cílený přechod od pomoci způsobené pandemií k nástrojům na podporu oživení, včetně reforem v členských státech prostřednictvím národních plánů reforem na podporu oživení a odolnosti; zdůrazňuje, že existuje perspektiva postupného rušení mimořádných opatření; v této souvislosti zdůrazňuje, že při rozhodování o možném ukončení těchto opatření je třeba zohlednit velkou nestabilitu způsobenou ruskou invazí na Ukrajinu; bere na vědomí rozhodnutí Rady guvernérů ECB ze dne 16. prosince 2021 ukončit nákupy čistých aktiv v rámci nouzového pandemického programu nákupu aktiv (PEPP);

7. Zdůrazňuje klíčovou úlohu bankovního sektoru a kapitálových trhů EU při financování odolnosti, oživení a ekologické a digitální transformace evropského hospodářství, včetně zajištění přístupu malých a středních podniků k úvěrům; připomíná, že má-li se bankovní sektor EU vypořádat s těmito úkoly, musí být silný, odolný, dobře regulovaný a dobře kapitalizovaný;

8. Poukazuje na to, že silná a dobře strukturovaná unie kapitálových trhů spolu s rozvojem bankovní unie pomůže vytvořit lepší podmínky pro financování evropského hospodářství, a to jak pro domácnosti, tak pro podniky, které jsou stále do značné míry závislé na bankovních úvěrech, s cílem podpořit investice a tvorbu pracovních míst a zároveň přispět k odolnosti evropského hospodářství a urychlit ekologickou transformaci;zdůrazňuje, že k dokončení unie kapitálových trhů je nezbytné zajistit přiměřenost přijatých pravidel a ochranu retailových investorů; vítá legislativní návrhy předložené dne 25. listopadu 2021 na podporu unie kapitálových trhů; vyzývá Komisi a evropské orgány dohledu, aby posoudily potřebu lepší regulace stínového bankovnictví, případně předložily legislativní návrhy a průběžně sledovaly odolnost kapitálových trhů;

9. Vítá priority ECB v oblasti dohledu na období 2022–2024, kterými jsou: 1) vyjít z pandemie zdravé, 2) využít příležitosti k řešení strukturálních nedostatků prostřednictvím účinných strategií digitalizace a posílené správy a 3) řešit vznikající rizika, včetně rizik souvisejících s klimatem, životním prostředím, IT a kyberprostorem; bere na vědomí značné úsilí bankovního sektoru v posledních letech o řešení těchto problémů a dosažené výsledky; vítá v této souvislosti snížení celkového podílu úvěrů v selhání; zdůrazňuje, že orgány dohledu na úrovni EU a členských států musí rizika pečlivě sledovat, neboť mimořádná opatření veřejné podpory jsou postupně ukončována; zdůrazňuje význam obezřetného řízení rizik a jejich náležitého pokrytí; připomíná, že snížení rizik spolu se sdílením rizik v bankovním sektoru by přispělo ke stabilnější, silnější a na hospodářský růst orientované bankovní unii;

10. podporuje probíhající práci na zavádění pravidel Basel III a vítá v této souvislosti legislativní bankovní balíček Komise ze dne 27. října 2021; domnívá se, že v procesu provádění musí EU zajistit plný soulad s basilejskými standardy a zároveň zohlednit zásadu proporcionality a měla by případně respektovat specifika a rozmanitost bankovního sektoru EU a zajistit, aby banky EU byly i nadále schopny konkurovat svým globálním konkurentům;

11. Vítá skutečnost, že se bankovní sektor přizpůsobuje výzvám a příležitostem digitalizace, což bankám umožní lépe poskytovat služby klientům na dálku, nabízet nové produkty a poskytovat příležitosti ke zvýšení nákladové efektivnosti; zdůrazňuje, že bankovní sektor je obzvláště zranitelný vůči hrozbě kybernetických útoků; vítá v tomto ohledu pokrok, jehož bylo dosaženo v souvislosti s návrhy nařízení a směrnice o digitální provozní odolnosti finančního sektoru (DORA) a směrnice o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii, kterou se zrušuje směrnice (EU) 2016/1148 (NIS 2.0), jež jsou základem regulačního rámce pro usnadnění boje bankovního sektoru proti kyberkriminalitě; vyzývá evropské orgány dohledu a agenturu ENISA, aby zvýšily své úsilí o sledování a zmírňování rizik spojených s třetími stranami v oblasti IKT ze zemí mimo EU; zdůrazňuje potřebu dalších investic a výzkumu s cílem vyvinout inovativní způsoby, jak posílit kybernetickou bezpečnost bankovního sektoru; domnívá se, že prioritami by měla být bezpečnost zákazníků, finanční stabilita a integrita a technologická neutralita; vyzývá k podpoře finančního začleňování, zejména pro zranitelné skupiny s nízkou úrovní digitální nebo finanční gramotnosti; vítá pokrok, jehož bylo dosaženo v souvislosti s balíčkem týkajícím se digitálních financí; zdůrazňuje, že je třeba, aby banky zachovaly rozsáhlé bankovní služby v přímém styku, zejména ve venkovských oblastech; se zájmem vítá práci na digitálním euru, které má fungovat souběžně s hotovostí; vyzývá ECB, aby v budoucí práci zvážila možný dopad digitálního eura na platby, úvěrovou kapacitu bank a finanční stabilitu;

12. připomíná, že základem spolupráce mezi jednotným mechanismem dohledu a orgánem pro dohled nad chováním ve finančním odvětví (Financial Conduct Authority) Spojeného království je memorandum o porozumění mezi ECB a orgány Spojeného království, které vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2021; konstatuje, že Evropská komise nedávno oznámila prodloužení dočasného povolení, které evropským bankám a správcům fondů umožňuje využívat clearingové instituce ve Spojeném království, čímž se zamezí krátkodobým efektům útlumu; vyzývá Komisi, aby přijala opatření k usnadnění většího objemu zúčtování v EU ve střednědobém horizontu;

13. vyjadřuje politování nad tím, že ve finančních institucích a institucích EU není zajištěna plná genderová vyváženost, a zejména nad skutečností, že ženy jsou i nadále nedostatečně zastoupeny ve výkonných funkcích v oblasti bankovních a finančních služeb; domnívá se, že výběr uchazečů do unijních finančních institucí a orgánů by měl být založen na kritériích zohledňujících zásluhy, rozmanitost a schopnosti, aby příslušné instituce fungovaly co nejúčinněji; vyzývá vlády a všechny orgány a instituce, aby pro všechny budoucí jmenování do orgánů EU poskytly genderově vyvážené užší seznamy kandidátů, a opakuje svůj závazek nezohledňovat seznamy kandidátů, u nichž nebyla dodržena zásada vyváženého zastoupení žen a mužů; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že užší seznam, který Euroskupina zvažuje pro příští představenstvo Evropského mechanismu stability, nezahrnuje jednu kandidátku; zdůrazňuje, že vyvážené zastoupení žen a mužů v řídících a dozorčích orgánech a v pracovní síle má jak společenské, tak hospodářské přínosy; vyzývá finanční instituce, aby pravidelně aktualizovaly své politiky rozmanitosti a začleňování a aby pomáhaly podporovat zdravé pracovní kultury, které upřednostňují inkluzivnost;

Dohled

14. Vyzývá ECB, EBA a ESRB, aby pečlivě sledovaly rizika, která pro bankovní sektor představuje agrese Ruska vůči Ukrajině, a její hospodářské důsledky; poukazuje na to, že je třeba zvážit různé scénáře a připravit se na různé možnosti;

15. Domnívá se, že jednou z klíčových priorit by mělo zůstat řízení úvěrového rizika, sledování a snižování úvěrů v selhání; vítá skutečnost, že souhrnný poměr úvěrů se selháním v eurozóně se ve třetím čtvrtletí 2021 dále snížil na 2,17 %; konstatuje, že ačkoli je situace prozatím stabilní, měla by být pečlivě sledována s ohledem na postupné ukončování mimořádných opatření; upozorňuje na význam dodržování obezřetnostních pravidel, včasné identifikace a proaktivního řízení úvěrů se selháním a rovněž na dostatečnou tvorbu opravných položek a rezerv; zdůrazňuje potřebu spolupráce se zranitelnými dlužníky, přičemž uznává řešení, která v tomto ohledu zavedl bankovní sektor během pandemie (jako je moratorium na splácení úvěrů); vítá přijetí směrnice (EU) 2021/2167 ze dne 24. listopadu 2021 o správcích úvěru a obchodnících s úvěry,[37] která pomůže snížit objem úvěrů v selhání v rozvahách bank EU a podpoří sekundární trh s úvěry v selhání;

16. bere na vědomí významnou míru státního dluhu v rozvahách řady bank v bankovní unii; bere na vědomí práci, kterou v tomto ohledu vykonal Basilejský výbor pro bankovní dohled v oblasti státního rizika, a zdůrazňuje, že otázka regulačního zacházení se státními expozicemi vyžaduje důkladné posouzení v rámci mezinárodních fór s přihlédnutím k důsledkům různých přístupů a že provádění řešení v EU by mělo být v souladu s mezinárodními standardy; domnívá se, že jakékoli potenciální řešení by mělo být vyvážené a mělo by se ke všem členským státům EU přistupovat spravedlivě a zároveň by měla být zajištěna dostatečná likvidita na trzích se státními dluhopisy; zdůrazňuje, že vytvoření bezpečného aktiva EU by mohlo pomoci zmírnit negativní zpětné vazby mezi státy a domácími bankovními sektory; vítá v této souvislosti vytvoření nástroje Next Generation EU, který poskytuje nízkoriziková evropská aktiva;

17. domnívá se, že přechod na uhlíkově neutrální ekonomiku má velký potenciál pro hospodářský růst v řadě různých odvětví; konstatuje, že tento přechod vyžaduje rozsáhlé investice veřejného a soukromého sektoru, ale jak uznává i ECB, její náklady budou nižší než náklady v případě nečinnosti; zdůrazňuje význam bankovního sektoru pro financování přechodu na uhlíkově neutrální ekonomiku a pro zajištění toho, aby EU byla schopna plnit své závazky v oblasti životního prostředí; žádá banky, aby tyto záležitosti začlenily do svých plánů transformace; zdůrazňuje význam nařízení o taxonomii [38]v tomto úsilí a že jeho provádění by mělo být v souladu s cíli Pařížské dohody a Zelené dohody pro Evropu; je znepokojen tím, že rizika spojená se změnou klimatu v rozvahách bank mohou v průběhu času působit banky ve finančních potížích; domnívá se, že tato rizika by měla být snížena, aby se zabránilo úpadkům bank; vyzývá k tomu, aby byly bankám v tomto ohledu poskytnuty jasné pokyny založené na „tvrdých“ ekonomických údajích; vítá úsilí jednotného mechanismu dohledu poskytnout bankám pokyny a jasnost, pokud jde o sebehodnocení rizik souvisejících s klimatem a životním prostředím; připomíná, že ECB dokončila v roce 2021 vůbec první rozsáhlé posouzení řízení rizik bank v EU, a vítá závazek ECB provést v roce 2022 klimatické zátěžové testy jako důležitý prvek při řešení rizik souvisejících se změnou klimatu; vyzývá k tomu, aby tyto testy byly založeny na realistických údajích a předpokladech; obává se nárůstu úvěrů se selháním v důsledku uvízlých investic do fosilních paliv; vyzývá k včasné identifikaci a aktivní správě těchto rizikových aktiv; vybízí jednotný mechanismus dohledu, aby pokračoval v práci v tomto směru a posílil ji; vyzývá k odpovídajícímu začlenění environmentálních rizik a rizik spojených s přechodem do ratingových modelů; zdůrazňuje, že je třeba dále zlepšit zveřejňování rizik souvisejících se změnou klimatu a životním prostředím ze strany bank a zlepšit zveřejňování strategií přechodu ze strany subjektů s cílem usnadnit bankám a orgánům dohledu posuzování rizik; vyzývá banky, aby při posuzování svých klimatických rizik braly v úvahu dvojí hledisko významnosti; zdůrazňuje význam jasných právních předpisů, které zabrání lakování nazeleno; bere na vědomí nové výzvy, rizika a příležitosti pro bankovní sektor související s ekologickou transformací;

18. připomíná, že při hodnocení současného stavu bank je třeba zohlednit dopad zvláštních opatření, která během pandemie provedly vlády jednotlivých členských států; bere na vědomí přezkum finanční stability ECB ze dne 17. listopadu 2021, v němž se uvádí, že plné dopady pandemie na kvalitu bankovních aktiv by mohly trvat další dva roky;

19. Zdůrazňuje, že úrokové sazby nabízené domácnostem a malým a středním podnikům v členských státech jsou velmi rozdílné; naléhavě vyzývá Komisi a orgány bankovního dohledu, aby zvážily opatření ke snížení zátěže držitelů hypoték a malých a středních podniků v členských státech s vyššími úvěrovými sazbami s cílem zajistit, aby všichni občané a podniky měli přístup k tolik potřebnému kapitálu za spravedlivé a konkurenceschopné sazby;

20. Bere na vědomí trend směrem k větší konsolidaci bankovního sektoru v Evropě v posledních letech a skutečnost, že fúze a akvizice bank v EU v roce 2021 jsou na dobré cestě k překročení úrovně v roce 2020 i 2019 v důsledku řady faktorů, včetně tlaků na náklady, nízkých úrokových sazeb a digitalizace[39]; bere na vědomí možné přínosy bankovní konsolidace, včetně řešení nízké ziskovosti, nadměrné kapacity a roztříštěnosti bankovního sektoru, uznává však také možné negativní dopady konsolidace a výzvy, které pro bankovní dohled představují velké systémově významné instituce, jejichž možné problémy mohou ovlivnit finanční stabilitu v mnoha jurisdikcích; vítá příručku ECB o přístupu dohledu ke konsolidaci v bankovním sektoru, která nastiňuje očekávání v oblasti dohledu, pokud jde o konsolidační projekty[40]; zdůrazňuje přínosy diverzifikovaného a konkurenceschopného bankovního sektoru v Evropě, který se skládá z bank s různými obchodními modely a právními strukturami a různé velikosti;

21. bere na vědomí problémy a výzvy související s otázkami týkajícími se domovských a hostitelských členských států; konstatuje, že posílení přeshraniční integrace a umožnění větší flexibility v toku kapitálu napříč bankovními skupinami při současném respektování rizikových profilů dceřiných společností vyžaduje pro hostitelské členské státy důvěryhodné a účinné záruky, zejména s cílem zajistit, aby byly významné dceřiné společnosti podporovány v obtížných situacích; zdůrazňuje, že dokončení bankovní unie má zásadní význam pro řešení obav z domova/hostitele; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit přeshraniční poskytování služeb s cílem vytvořit skutečně celounijní bankovní sektor a zlepšit jeho konkurenceschopnost;

22. zdůrazňuje potřebu dobře fungujícího jednotného trhu s retailovými finančními službami; vyzývá Komisi, aby posoudila překážky, které spotřebitelům vznikají při přeshraničním využívání retailových bankovních produktů, jako jsou hypoteční úvěry, a aby navrhla řešení, která zajistí, že spotřebitelé budou moci využívat retailové finanční služby na přeshraničním základě;

23. zdůrazňuje potřebu účinného dohledu v oblasti boje proti praní peněz, neboť stávající rámec má stále různé nedostatky; vyjadřuje politování nad tím, že ne všechny členské státy dosud plně provedly směrnici o boji proti praní peněz V, a připomíná potřebu lepší koordinace finančních zpravodajských jednotek v celé Evropě; zdůrazňuje, že banky působí jako strážci v boji proti praní peněz, a proto musí mít zavedeny spolehlivé rámce pro řízení rizik a podléhat účinnému dohledu, a poukazuje na potřebu spolupráce a koordinace mezi orgány obezřetnostního dohledu, orgány dohledu v oblasti boje proti praní peněz a finančními zpravodajskými jednotkami; bere na vědomí úsilí ECB v posledních dvou letech o posílení výměny informací mezi jednotným mechanismem dohledu a orgány dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu; vítá skutečnost, že Komise přijala balíček opatření v oblasti boje proti praní peněz, a vyzývá k urychlené dohodě o všech návrzích; vítá zejména návrh na zřízení nového orgánu pro boj proti praní peněz (AMLA), který bude dohlížet na prosazování pravidel pro boj proti praní peněz a financování terorismu členskými státy; zdůrazňuje, že má-li být orgán AMLA skutečně účinný, musí mít dostatečné zdroje; zdůrazňuje význam silného rámce pro boj proti praní peněz v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině a pro zajištění účinnosti sankcí;

24. Vítá přísnější normy transparentnosti bankovního dohledu, například pokud jde o výsledky procesu dohledu a hodnocení, což může posílit důvěru v kapitálové a finanční trhy a zajistit jednotné zacházení ve všech členských státech; vyjadřuje politování nad tím, že požadavky na vhodnost a řádné posouzení způsobilosti členů vedoucího orgánu úvěrových institucí nejsou ve všech členských státech uplatňovány jednotně;

25. zdůrazňuje, že konečnými příjemci bankovní unie by měli být spotřebitelé a podniky v reálné ekonomice; zdůrazňuje, že je důležité posílit ochranu spotřebitelů a investorů před zneužíváním, škodlivými praktikami a škodlivými produkty; vyzývá k zajištění přístupu spotřebitelů k přeshraničním retailovým finančním službám; konstatuje, že navzdory přísným pravidlům EU na ochranu spotřebitele se vnitrostátní předpisy provádějící požadavky EU na ochranu spotřebitele v rámci bankovní unie liší, a je proto zapotřebí další harmonizace;

Řešení

26. vítá činnost SRB v roce 2021; vítá skutečnost, že banky, které spadají do působnosti Jednotného výboru pro řešení krizí, celkově dosáhly značného pokroku, pokud jde o způsobilost k řešení krize a budování schopnosti absorbovat ztráty; bere na vědomí pracovní program SRB na nadcházející roky, který zahrnuje umožnění účinného řešení krizí všech bank v rámci SRB do roku 2023;

27. připomíná důležitou úlohu jednotného mechanismu pro řešení krizí při zajišťování stability a srozumitelnosti pro bankovní sektor, investory a spotřebitele a při ochraně daňových poplatníků; vítá zavedení jištění Jednotného fondu pro řešení krizí v roce 2022, tedy o dva roky dříve, než se původně předpokládalo, ve formě revolvingové úvěrové linky z ESM, čímž se vytvoří záchranná síť pro řešení krizí bank v bankovní unii; zdůrazňuje význam Jednotného fondu pro řešení krizí při posilování rámce pro řešení krizí a jako důležitý krok k dokončení bankovní unie;

28. Vítá opatření, která SRB přijal v souvislosti se Sberbank; zdůrazňuje, že v případě významného rizika pro bankovní sektor EU a finanční stabilitu způsobeného důsledky ruské agrese proti Ukrajině je třeba rychle a odpovídajícím způsobem reagovat;

29. podporuje stanovení kritérií pro posouzení veřejného zájmu, aby byl jednotný mechanismus pro řešení krizí uplatňován jednotnějším a předvídatelnějším způsobem a aby se opíral o objektivní prahové hodnoty; vyzývá k vypracování studie o potřebě sladění konkrétních aspektů insolvenčního práva, a to i s ohledem na určení hypotetického insolvenčního scénáře při řešení krize, s cílem sladit pobídky a zajistit rovné podmínky pro všechny; konstatuje, že je důležité, aby SRB zaujal přiměřený přístup k bankám ohledně vytvoření minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky (MREL); poukazuje na to, že aby byly plány řešení krize plně v souladu s právními požadavky, musí SRB poskytnout komplexní posouzení způsobilosti každé banky k řešení krize;

30. podporuje myšlenku zvážit úlohu skupinových ozdravných plánů a plánů řešení problémů v rámci krizového řízení, aby kalibrace minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky a příspěvků bank k různým záchranným sítím byla skutečně založena na riziku a odrážela pravděpodobnost a rozsah využívání těchto záchranných sítí v rámci upřednostňované strategie krizového řízení;

31. Uznává, že alternativní opatření v rámci systémů pojištění vkladů k financování převodů vkladového portfolia mohou hrát důležitou úlohu v případech platební neschopnosti, zejména v případě malých a středních bank, pokud podléhají stejným podmínkám jako pro převody vkladového portfolia při řešení krize a nepoškozují ochranu vkladatelů, a pokud je systém pojištění vkladů dostatečně financován, jako způsob, jak minimalizovat příspěvky daňových poplatníků a zničení hodnoty a zajistit finanční stabilitu, a v jiných případech může překlenout mezeru mezi 8 % podmínkou rekapitalizace z vnitřních zdrojů pro přístup k fondu pro řešení krizí a skutečnou schopností banky absorbovat ztráty, s výjimkou vkladů, které mají být převedeny; zdůrazňuje, že takové zásahy by měly být předmětem přísného uplatňování testu nejnižších nákladů; vyzývá proto Komisi, aby vyjasnila zásadu nejnižších nákladů a podmínky pro využívání finančních prostředků systémů pojištění vkladů; zdůrazňuje však, že v těchto případech může být nutné revidovat pravidla státní podpory, aby byl zachován soudržný rámec;

32. podporuje revizi pravidel státní podpory, včetně přezkumu sdělení o bankovnictví[41] ze dne 30. července 2013, s cílem zajistit jejich soulad s rámcem pro jednotný mechanismus pro řešení krizí a snížit rozdíly mezi pravidly pro státní podporu v oblasti podpory na likvidaci a režimem řešení krize podle směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank[42]; zdůrazňuje, že jedním z cílů takové aktualizace by mělo být umožnit rychlé a účinné zásahy v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí nebo do alternativního režimu likvidace a zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž v bankovním sektoru, integritu bankovní unie

33. vítá, prozatímní dohodu, jíž dosáhly Rada a Parlament, o návrhu nařízení „daisy chain“ jako prostředku ke zlepšení rámce pro řešení krizí a vytvoření rovných podmínek v oblasti dohledu pro různé strategie řešení krizí bank;

Pojištění vkladů

34. Připomíná, že jednotný mechanismus dohledu a jednotný mechanismus pro řešení krizí fungují v bankovní unii, zatímco systémy pojištění vkladů jsou v současné době provozovány a financovány na vnitrostátní úrovni; poukazuje na to, že provádění směrnice o systémech pojištění vkladů, které ručí za bankovní vklady až do výše 100 000 EUR, poskytuje minimální základ ochrany vkladatelů; zdůrazňuje, že je důležité, aby vkladatelé v celé bankovní unii požívali stejné úrovně ochrany svých úspor bez ohledu na umístění své banky; zdůrazňuje, že evropský systém pojištění vkladů by zlepšil ochranu vkladatelů v EU a jejich důvěru v bankovní sektor a pomohl by posílit bankovní unii omezením vazby mezi státy a bankami; vítá začlenění návrhu nařízení, kterým se zřizuje evropský systém pojištění vkladů, do společného prohlášení orgánů EU, v němž jsou stanoveny klíčové legislativní priority pro rok 2022;

35. Připomíná, že Parlament je spolutvůrcem právních předpisů o EDIS a že by měl být zohledněn postoj Parlamentu k této záležitosti; vítá obnovené úsilí Euroskupiny o dosažení pokroku v oblasti bankovní unie s cílem dosáhnout dohody o různých oblastech činnosti a návrzích, včetně evropského systému pojištění vkladů; opakuje závazek Parlamentu usilovat o dosažení dohody o evropském systému pojištění vkladů a pokračovat v podpoře nezbytného úsilí o snížení rizik;

36. bere na vědomí prohlášení, na němž se dohodla na svém zasedání dne 16. prosince 2021 Euroskupina, v němž připomíná svůj plný politický závazek vůči bankovní unii a vyzývá k vypracování časově vymezeného pracovního plánu pro dokončení bankovní unie; žádá, aby byl informován o probíhajících diskusích na úrovni Euroskupiny a pracovní skupiny na vysoké úrovni pro EDIS; vyjadřuje politování nad tím, že členské státy i nadále jednají mimo rámec EU, což oslabuje úlohu Parlamentu jako spolutvůrce právních předpisů o EDIS;

37. zdůrazňuje, že je důležité, aby příspěvky do systémů pojištění vkladů byly úměrné riziku; varuje před tím, že pokud nebude existovat přístup založený na rizicích, může tato skutečnost vyvolat riziko morálního hazardu a parazitování, což povede k subvencování spekulativních obchodních modelů konzervativními obchodními modely; zdůrazňuje, že příspěvky do budoucího systému EDIS musí být rovněž úměrné riziku; poukazuje na to, že idiosynkratická rizika se v různých institucích v rámci bankovní unie nadále liší; znovu opakuje, že je třeba, aby všichni členové bankovní unie provedli směrnici o ozdravných postupech a řešení krize bank a směrnici o systémech pojištění vkladů, aby bylo zajištěno stejnorodé snížení rizik v celé bankovní unii;

38. Poukazuje na to, že jakákoli další harmonizace systémů pojištění vkladů by měla posílit finanční stabilitu bankovního systému EU a zohlednit jasná pravidla pro účast či neúčast členských států mimo eurozónu;

39. podporuje aktualizaci rámce pro řešení krizí; zdůrazňuje, že plánované cílené úpravy režimu krizového řízení by měly zajistit, aby byl soudržnější, důvěryhodnější a účinnější;

°

° °

40. Pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské centrální bance, všem členským bankám Evropského systému centrálních bank, Evropskému orgánu pro bankovnictví a Jednotnému výboru pro řešení krizí.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

14.6.2022

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

42

5

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Isabel Benjumea Benjumea, Gilles Boyer, Engin Eroglu, Markus Ferber, Jonás Fernández, Frances Fitzgerald, Luis Garicano, Claude Gruffat, Enikő Győri, Eero Heinäluoma, Michiel Hoogeveen, Danuta Maria Hübner, Billy Kelleher, Ondřej Kovařík, Aurore Lalucq, Aušra Maldeikienė, Costas Mavrides, Csaba Molnár, Siegfried Mureşan, Caroline Nagtegaal, Luděk Niedermayer, Kira Marie Peter-Hansen, Sirpa Pietikäinen, Antonio Maria Rinaldi, Dorien Rookmaker, Alfred Sant, Joachim Schuster, Ralf Seekatz, Paul Tang, Irene Tinagli, Ernest Urtasun, Inese Vaidere, Stéphanie Yon-Courtin, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Damian Boeselager, Roman Haider, Christophe Hansen, Eugen Jurzyca, Chris MacManus, Fulvio Martusciello, Clara Ponsatí Obiols, René Repasi, Bogdan Rzońca, Sven Simon

Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování

David Cormand, Rosa D’Amato, Leopoldo López Gil, Paulo Rangel, Lara Wolters

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

42

+

ECR

Bogdan Rzońca

NI

Enikő Győri, Clara Ponsatí Obiols

PPE

Isabel Benjumea, Markus Ferber, Frances Fitzgerald, Christophe Hansen, Danuta Maria Hübner, Leopoldo López Gil, Aušra Maldeikienė, Fulvio Martusciello, Siegfried Mureşan, Luděk Niedermayer, Sirpa Pietikäinen, Paulo Rangel, Ralf Seekatz, Sven Simon, Inese Vaidere

RENEW

Gilles Boyer, Engin Eroglu, Luis Garicano, Billy Kelleher, Ondřej Kovařík, Caroline Nagtegaal, Stéphanie Yon-Courtin

S&D

Jonás Fernández, Eero Heinäluoma, Aurore Lalucq, Costas Mavrides, Csaba Molnár, René Repasi, Alfred Sant, Joachim Schuster, Paul Tang, Irene Tinagli, Lara Wolters

VERTS/ALE

Damian Boeselager, David Cormand, Rosa D'Amato, Claude Gruffat, Kira Marie Peter-Hansen, Ernest Urtasun

 

5

-

ECR

Michiel Hoogeveen

ID

Roman Haider, Antonio Maria Rinaldi, Marco Zanni

THE LEFT

Chris MacManus

 

2

0

ECR

Eugen Jurzyca, Dorien Rookmaker

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

Poslední aktualizace: 1. července 2022
Právní upozornění - Ochrana soukromí