ZPRÁVA o dopadu nových technologií na zdanění: kryptoaktiva a technologie blockchain

    11.7.2022 - (2021/2201(INI))

    Hospodářský a měnový výbor
    Zpravodajka: Lídia Pereira

    Postup : 2021/2201(INI)
    Průběh na zasedání
    Stadia projednávání dokumentu :  
    A9-0204/2022
    Předložené texty :
    A9-0204/2022
    Hlasování :
    Přijaté texty :

    NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

    o dopadu nových technologií na zdanění: kryptoaktiva a technologie blockchain

    (2021/2201(INI))

    Evropský parlament,

     s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. července 2020 nazvané „Akční plán pro spravedlivé a jednoduché zdanění podporující strategii oživení“ (COM(2020)0312),

     s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 24. září 2020 o trzích s kryptoaktivy, který předložila Evropská komise (COM/2020/0593),

     s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. září 2020 o strategii EU v oblasti digitálních financí (COM(2020)0591),

     s ohledem na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ze dne 12. října 2020 nazvanou „Taxing Virtual Currencies: An Overview of Tax Treatments and Emerging Tax Policy Issues“ (Zdaňování virtuálních měn: přehled daňových opatření a nových problémů v oblasti daňové politiky),

     s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. května 2021 nazvané „Zdanění podniků pro 21. století“ (COM(2021)0251),

     s ohledem na pracovní dokument Společného výzkumného střediska Komise z roku 2021 o zdanění a strukturálních reformách nazvaný „Cryptocurrencies: an empirical view from a tax perspective“ (Kryptoměny: empirický pohled z daňového hlediska),

     s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 20. července 2021 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv, který předložila Komise (COM/2021/422),

     s ohledem na pracovní dokument Světové banky nazvaný „Crypto-Assets Activity around the World: Evolution and Macro-Financial Drivers“ (Činnost v oblasti kryptoaktiv ve světě: vývoj a makrofinanční hybné síly), který byl zveřejněn dne 8. března 2022,

     s ohledem na dokument OECD o veřejné konzultaci ze dne 22. března 2022 nazvaný „Crypto-Asset Reporting Framework and Amendments to the Common Reporting Standard“ (Rámec pro podávání zpráv o kryptoaktivech a změny společného standardu pro oznamování),

     s ohledem na svou studii ze dne 15. října 2018 nazvanou „VAT fraud: economic impact, challenges and policy issues“ (Podvody v oblasti DPH: hospodářský dopad, výzvy a politické problémy), na svou studii z července 2018 nazvanou „Cryptocurrencies and blockchain – Legal context and implications for financial crime, money laundering and tax evasion“ (Kryptoměny a blockchain – právní souvislosti a důsledky pro finanční trestnou činnost, praní peněz a daňové úniky), a na svou studii ze dne 15. února 2018 nazvanou „Impact of Digitalisation on International Tax Matters“(Dopad digitalizace na mezinárodní daňové záležitosti),

     s ohledem na svou studii ze dne 21. října 2021 nazvanou „Exploring the opportunities and challenges of new technologies for EU tax administration and policy“ (Zkoumání příležitostí a výzev nových technologií pro daňovou správu a politiku EU),

     s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

     s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0204/2022),

    A. vzhledem k tomu, že využívání nových technologií na jednotném trhu EU a digitalizace daňových správ v celé Evropě mění vztahy mezi daňovými poplatníky, konkrétně občany a podniky na jedné straně, a vnitrostátními daňovými orgány na straně druhé; vzhledem k tomu, že by EU mohla hrát vedoucí úlohu při zajišťování koordinace procesních a technických aspektů digitalizace daňových správ, aby se předešlo překážkám bránícím interoperabilitě vnitrostátních technických platforem;

    B. vzhledem k tomu, že různé vlastnosti různých druhů kryptoaktiv a hranice mezi různými druhy kryptoaktiv mohou být důležité pro určení jejich daňového režimu;

    C. vzhledem k tomu, že dynamika trhu kryptoaktiv ukazuje, že je třeba vytvořit jasný, stabilní a transparentní právní rámec;

    D. vzhledem k tomu, že daňové orgány dnes čelí mnoha výzvám, pokud jde o účinné vymáhání daní a zejména přeshraniční spolupráci, a to s ohledem na zrychlení digitálních transakcí, rostoucí mobilitu daňových poplatníků, počet přeshraničních transakcí a internacionalizaci hospodářských operací a obchodních modelů, stejně jako rizika dvojího zdanění nebo složité agresivní daňové režimy;

    E. vzhledem k tomu, že daňové orgány musí sledovat potenciální rizika pro udržitelnost daňových systémů a jejich schopnost prosazovat vnitrostátní a evropské právní rámce v oblasti zdanění;

    F. vzhledem k tomu, že daňové správy mohou využívat nová technologická řešení, jako je blockchain, k lepší reakci na potřeby daňových poplatníků, k výměně informací mezi jurisdikcemi, k různým typům vedení záznamů a k odrazování od korupce nebo k jejímu řešení, přičemž tyto technologie lze také zneužít a mohou sloužit jako nástroj pro nezákonné činnosti s úmyslem vyhýbat se placení daní; vzhledem k tomu, že zejména větší viditelnost blockchainových transakcí by mohla usnadnit úsilí daňových správ v boji proti daňovým podvodům;

    G. vzhledem k tomu, že některé daňové správy v celé Evropě již podnikají důležité kroky k digitalizaci procesů, i když v různé míře, což usnadňuje, zrychluje a zefektivňuje dodržování daňových předpisů; vzhledem k tomu, že používání nových technologií se v jednotlivých členských státech stále značně liší; vzhledem k tomu, že vnitrostátní daňové správy potřebují obecně větší podporu a více pobídek a opatření ke zvyšování povědomí, aby využily potenciál v oblasti technologické a digitální transformace; vzhledem k tomu, že technologie mohou pomoci usnadnit spolupráci mezi různými vládními orgány, zejména v záležitostech týkajících se daní;

    H. vzhledem k tomu, že rostoucí využívání kryptoaktiv nutí daňové správy k úpravě stávajících postupů zdanění v rámci jednotného trhu; vzhledem k tomu, že na trhu kryptoaktiv je identifikace činností souvisejících s daněmi složitá, protože se méně spoléhá na tradiční finanční zprostředkovatele, kteří obvykle poskytují informace pro daňové účely;

    I. vzhledem k tomu, že pět z 27 členských států má zvláštní právní předpisy o zdanění kryptoaktiv; vzhledem k tomu, že 19 členských států má správní pokyny týkající se zdanění kryptoaktiv;

    J. vzhledem k tomu, že společný standard OECD pro oznamování zlepšil mezinárodní daňovou transparentnost tím, že požaduje, aby jurisdikce získávaly informace o offshorových aktivech držených u finančních institucí a každoročně si tyto informace automaticky vyměňovaly s jurisdikcemi rezidence daňových poplatníků; vzhledem k tomu, že ve většině případů však kryptoaktiva nebudou spadat do oblasti působnosti společného standardu pro oznamování, který se vztahuje na tradiční finanční aktiva a fiat měny;

    K. vzhledem k tomu, že na mezinárodní úrovni existuje snaha a závazek lépe regulovat spravedlivé zdanění digitální ekonomiky; vzhledem k tomu, že kryptoaktiva by mohla být zneužívána k oslabení stávajících mezinárodních iniciativ v oblasti daňové transparentnosti, jak uznala OECD; vzhledem k tomu, že v této souvislosti je zásadní, aby EU převzala vedoucí úlohu, zejména prostřednictvím úzké spolupráce mezi členskými státy při spravedlivém a transparentním zdanění kryptoaktiv;

    L. vzhledem k tomu, že světová ekonomika se mění a postupně digitalizuje a že zásady, na nichž je založen stávající mezinárodní daňový rámec, postupně zastarávají a nemohou již zajistit zdanění zisků tam, kde jsou prováděny hospodářské činnosti, které tyto zisky generují, a kde je vytvářena hodnota;

    M. vzhledem k tomu, že neexistuje žádný mezinárodní nástroj týkající se zdanění kryptoaktiv a že různé země uplatňují v této široké spektrum přístupů k této záležitosti; vzhledem k tomu, že EU musí jít v rámci příslušných mezinárodních platforem příkladem v prosazování inkluzivnější finanční účasti občanů, a to jak v rámci svých hranic, tak mimo ně;

    N. vzhledem k tomu, že OECD ve své zprávě o zdanění virtuálních měn z roku 2020 uvádí řadu důležitých bodů, které je třeba řešit, konkrétně vymezení zdanitelného plnění, formy příjmu spojené s virtuálními měnami a způsob, jak lze zdanění přizpůsobit povaze a dynamice kryptoaktiv s cílem zachytit zisky spravedlivým a účinným způsobem;

    O. vzhledem k tomu, že Unie již podnikla důležité kroky směrem k jasné definici určitých kryptoaktiv a poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, a obecněji k vytvoření vhodného regulačního rámce pro kryptoaktiva – nařízení o trzích s kryptoaktivy (MiCA); vzhledem k tomu, že tento rámec a tato vymezení usnadní spravedlivé a jednoduché zdanění těchto aktiv; vzhledem k tomu, že vymezení kryptoaktiv musí být sladěna s mezinárodními normami, konkrétně s normami vypracovanými OECD a Finančním akčním výborem;

    P. vzhledem k tomu, že vymezení kryptoaktiv musí být v celé EU jednotná a sladěna s mezinárodními normami; vzhledem k tomu, že stejná kryptoaktiva mohou mít v rámci EU různou kategorizaci jako „daňový předmět“, což vede k rozdílnému daňovému zacházení;

    Q. vzhledem k tomu, že některé oblasti daňové politiky spadají do kompetence členských států a spolupráce mezi členskými státy je nadále zásadní a nezbytná pro řešení problémů spojených s integritou jednotného trhu a udržitelností daňových systémů, mimo jiné rostoucího využívání kryptoaktiv; vzhledem k tomu, že rámec 27 výrazně odlišných přístupů ke zdanění kryptoaktiv by mohl způsobit značné překážky plnění cílů jednotného digitálního trhu; vzhledem k tomu, že existuje proto jasný důvod pro koordinaci a spolupráci na úrovni EU;

    R. vzhledem k tomu, že EU a její jednotný trh musí podnikům (zejména malým a středním podnikům a začínajícím podnikům) zajistit prostředí příznivé pro inovace, pokud jde o nové technologie v oblasti finančních služeb a kryptoaktiv; vzhledem k tomu, že tento hlavní cíl vyžaduje pevné odhodlání členských států v oblasti politik, zejména v oblasti daní, k zajištění stabilního, jasného a bezpečného regulačního rámce, který podnikům umožní prosperovat a přispívat k hospodářskému růstu; a vzhledem k tomu, že toto úsilí vyžaduje pevné odhodlání chránit práva občanů jako daňových poplatníků a spotřebitelů finančních služeb;

    S. vzhledem k tomu, že jasné pokyny jsou zásadní pro spravedlivý a účinný daňový systém, který, bude-li účinně prováděn členskými státy, by mohl vést k prospěšným reformám snížením administrativních nákladů a času na administrativní práci, snížením překážek vstupu a zajištěním jistoty a stability, což je nezbytným předpokladem pro konkurenceschopnost a také pro překlenutí propasti mezi podniky, zejména malými a středními podniky;

    T. vzhledem k tomu, že kryptoaktiva představují rychle se měnící prostředí a tvůrci politik s ním musí držet krok; vzhledem k tomu, že je třeba stále důkladně sledovat daňovou politiku a důsledky daňových úniků, protože jde o důležitý aspekt celkového regulačního rámce;

    U. vzhledem k tomu, že Parlament již zdůraznil, že „stávající mezinárodní pravidla pro daň z příjmů právnických osob již s ohledem na digitalizaci a globalizaci ekonomiky nevyhovují“ a že „vývoj digitalizace a větší závislost na nehmotných aktivech a zvýšení jejich výskytu v hodnotových řetězcích vytvářejí možnosti i výzvy, pokud jde o sledovatelnost hospodářských operací a zdanitelných plnění, včetně toho, že umožňují provádění praktik vyhýbání se daňovým povinnostem, zejména pokud se jedná o operace přeshraniční nebo probíhající mimo Unii“[1];

    V. vzhledem k tomu, že na rozdíl od tradičních financí je svět kryptoměn někdy organizován decentralizovaně, což ztěžuje využívání zprostředkovatelů k podpoře daňových orgánů; vzhledem k tomu, že tito zprostředkovatelé často poskytují relevantní informace v tradičních režimech daňového výkaznictví třetích stran; vzhledem k tomu, že na průsečíku mezi odvětvím kryptoměn a tradičním finančním systémem obvykle existuje zprostředkovatel, například burza;

    Potenciál nových technologií, jako je blockchain, lépe uspokojovat potřeby daňových poplatníků, odrazovat od korupčních praktik, posilovat postavení daňových správ a bojovat proti daňovým podvodům a únikům

    1. domnívá se, že vnitrostátní daňové správy by měly být lépe vybaveny odpovídajícími zdroji, aby mohly účinně vybírat daně, prosazovat pravidla, poskytovat lepší služby daňovým poplatníkům a zajišťovat dodržování předpisů; vyzývá členské státy, aby se s ohledem na rostoucí výzvy spojené s digitální transformací zavázaly, že budou dostatečně investovat do lidských zdrojů, včetně odborné přípravy, do digitální infrastruktury a specializovaného personálu a vybavení;

    2. vyzývá Komisi, aby v budoucích legislativních návrzích prozkoumala, jak zajistit, aby technologie, na níž jsou nově přijaté právní předpisy založeny, byla neoddělitelně spjata s řádným prováděním právních předpisů;

    3. poukazuje na to, že přizpůsobení IT kapacit daňových orgánů novým vznikajícím technologiím, jako jsou technologie distribuované účetní knihy, technologie blockchain nebo umělá inteligence, může pomoci podpořit inteligentní, účinné a efektivní daňové a správní postupy, odrazovat od korupce a omezovat ji, usnadnit dodržování daňových předpisů občany a podniky, zvýšit sledovatelnost a identifikaci zdanitelných transakcí a vlastnictví hmotného a nehmotného majetku v globalizovaném prostředí se zvýšeným počtem přeshraničních transakcí, a vytvořit tak příležitosti pro lepší a spravedlivější návrh daňových systémů ke zdanění mobilních daňových poplatníků a aktiv; žádá Komisi, aby analyzovala a vyhodnotila dopady zavedení případné daně z uchovávání osobních údajů na ochranu údajů a příjmy;

    4. zdůrazňuje, že nově vznikající technologie, jako jsou technologie distribuované účetní knihy a technologie blockchain, by díky svým jedinečným vlastnostem, jako je sledovatelnost a schopnost uchovávat nezměnitelné a spolehlivé údaje, které chrání integritu těchto údajů, mohly nabídnout nový způsob automatizace výběru daní; domnívá se, že by se tím zajistilo placení dluhů, zaručilo účinné dodržování daňových předpisů a usnadnil výběr daňových příjmů u zdroje v různých fázích životního cyklu výrobku nebo služby včas, přičemž by byly chráněny osobní údaje občanů a zaručena vysoká úroveň ochrany údajů;

    5. zdůrazňuje, že je třeba určit nejlepší způsoby, jak využívat technologie k posílení analytické kapacity daňových správ (prostřednictvím lepší analýzy údajů), standardizovat údaje s cílem snížit administrativní zátěž malých a středních podniků (prostřednictvím společných standardů pro podávání zpráv), zajistit, aby zdanění lépe odráželo podnikatelské prostředí v digitálním věku a zároveň zaručilo vysokou úroveň ochrany údajů;

    6. bere na vědomí zahájení činnosti společenství EU pro pokročilou mezinárodní správní spolupráci (společenství EU AIAC) a cenný příspěvek summitu daňových správ EU (TADEUS) k diskusi o dopadu nových technologií na práci vnitrostátních daňových orgánů; vyzývá proto Komisi, aby tato fóra zapojila do navrhování speciálního školícího programu pro zaměstnance daňové správy o používání nových technologií v boji proti daňovým podvodům a daňovým únikům a aby stavěla na činnosti těchto fór při zlepšování interoperability daňových systémů, pokud jde o standardizaci údajů a automatické sdílení údajů v reálném čase v přeshraničním kontextu; připomíná, že takový program musí být začleněn do činnosti programu Fiscalis;

    7. zdůrazňuje však, že používání blockchainu, umělé inteligence a dalších digitálních nástrojů daňovými správami má své výhody a rizika, jež je třeba odpovídajícím způsobem zmírnit, zejména aby se zabránilo porušování soukromí a předpojatému a diskriminačnímu zacházení s daňovými poplatníky;

    8. zdůrazňuje zejména rizika spojená s kvalitou údajů; konstatuje v této souvislosti, že povolený blockchain s omezenými povoleními udělenými zprostředkovatelům má v kontextu daňových správ zásadní význam a může pomoci zlepšit integritu systému, neboť umožňuje, aby byly daňové informace, kromě jiných údajů, sdíleny v bezpečném prostředí;

    9. vyzývá Komisi, aby posoudila způsoby zdaňování kryptoaktiv v různých členských státech a různé vnitrostátní politiky, pokud jde o boj proti daňovým podvodům a daňovým únikům v oblasti kryptoaktiv, s důrazem na osvědčené postupy a potenciální mezery a využívání platforem pro spolupráci v oblasti daní, konkrétně programu Fiscalis; vyzývá Komisi, aby s podporou Skupiny pro kodex chování (zdanění podniků) řešila škodlivé daňové praktiky v oblasti kryptoaktiv v EU;

    10. uznává, že na dopad nových technologií, jako je blockchain, na daňové záležitosti lze nahlížet různě v závislosti na tom, zda se důraz klade přímé zdanění (např. srážkové daně), nepřímé daně (DPH nebo cla) nebo dodržování předpisů; zdůrazňuje potenciál technologie distribuované účetní knihy pro zefektivnění systému srážkové daně v každé zemi, ale také pro usnadnění bezproblémových přeshraničních postupů a pro předcházení podvodné činnosti; doporučuje Komisi, aby vzala v úvahu specifika každého aspektu; vyzývá Komisi, aby zohlednila stávající digitální řešení v členských státech a vyhodnotila možnost začlenění řešení založených na technologii blockchain do platforem pro výměnu informací s cílem podpořit audity a výměnu informací v reálném čase při plném dodržování pravidel EU pro ochranu údajů;

    11. vyzývá Komisi, aby vyhodnotila vytvoření nové platformy pro odbornou přípravu a sdílení osvědčených postupů mezi vnitrostátními daňovými orgány v oblasti boje proti daňovým podvodům a daňovým únikům v digitální ekonomice, zejména v souvislosti s používáním kryptoaktiv; je si vědom toho, že tato nová platforma by mohla být začleněna do stávajících iniciativ, jako je program Fiscalis;

    12. vyzývá Komisi, aby pokračovala v hodnocení dopadu technologie blockchain a dalších technologií distribuované účetní knihy na provoz a aspekty daňové správy, zejména prostřednictvím programu Fiscalis;

    13. vytvořit a navrhnout normu v oblasti online hlášení údajů pro (v první řadě) přeshraniční obchod Unie, nejlépe s využitím údajů z elektronické fakturace (nebo z její alternativy, ale při zachování zásady, že údaje musí být poskytnuty pouze jednou), včetně účinného a vysoce bezpečného centralizovaného či decentralizovaného zpracování údajů pro odhalování podvodů[2];

    14. trvá na své výzvě členským státům, aby „pokračovaly v reformě daňových orgánů, urychlily digitalizaci a začaly uplatňovat strategické přístupy na podporu malých a středních podniků při dodržování daňových předpisů a aby identifikovaly příležitosti ke snížení daňové zátěže“[3];

    15. vyzývá Komisi, aby prozkoumala všechny příležitosti, které vnitrostátním daňovým orgánům nabízí evropská infrastruktura blockchainových služeb – síť vzájemně propojených uzlů provozujících infrastrukturu služeb založených na blockchainu, zejména v oblasti dodržování předpisů o DPH, a to při plném dodržování nejpřísnějších norem ochrany údajů a soukromí, s cílem zpřístupnit těmto orgánům četné a inovativní protokoly blockchainu a pomoci vnitrostátním daňovým správám při přizpůsobování se používání těchto technologií;

    16. připomíná význam evropského daňového identifikačního čísla (DIČ) a vyzývá Komisi, aby vyhodnotila přidanou hodnotu využívání technologií založených na blockchainu při zajišťování řádné přeshraniční daňové identity s vysokými standardy záruk ochrany údajů a soukromí;

    Problémy v oblasti zdanění kryptoaktiv

    17. domnívá se, že kryptoaktiva musí podléhat spravedlivému, transparentnímu a účinnému zdanění, aby byla zaručena spravedlivá hospodářská soutěž a rovné podmínky pro daňové zacházení s aktivy a finančními produkty a pro poskytovatele finančních služeb; je si vědom toho, že rozhodnutí o zdanění kryptoaktiv přísluší v souladu se Smlouvami členským státům; vyzývá orgány, aby zvážily zjednodušený daňový režim pro příležitostné nebo malé obchodníky a malé transakce; podporuje prostředí příznivé pro inovace na jednotném digitálním trhu, v němž mohou podnikatelé, malé a střední podniky a začínající podniky prosperovat, vytvářet růst, vytvářet pracovní místa a přispívat k hospodářskému oživení prostřednictvím daňových příjmů v účinném regulačním rámci;

    18. konstatuje, že subjekty digitální ekonomiky se mohou zapojit do významných podnikatelských činností v členském státě, aniž by v něm byly fyzicky přítomné, a proto daně placené v jedné jurisdikci již neodrážejí hodnotu a zisky v ní vytvořené; zdůrazňuje proto, že je třeba upravit pojem stálé provozovny, a to jasným vymezením virtuální stálé provozovny, v souladu s mezinárodními normami; připomíná proto význam účinného provedení prvního pilíře inkluzivního rámce OECD/G20 pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku;

    19. uznává, že vymezení základu daně pro kryptoaktiva je jednou ze zásadních otázek daňové politiky; konstatuje, že v současné době neexistuje žádná mezinárodně dohodnutá standardní definice kryptoaktiv a druhů aktiv, které by měl tento pojem zahrnovat; chápe potřebu vypracování takové definice jako hlavní priority v evropském legislativním rámci, aby bylo zaručeno vedoucí postavení Unie na mezinárodní úrovni; je si vědom toho, že OECD, pověřená skupinou G20, pracuje na novém globálním rámci daňové transparentnosti s cílem zajistit podávání zpráv a výměnu informací týkajících se kryptoaktiv;

    20. domnívá se, že je nezbytné mít jasnou a obecně uznávanou definici kryptoaktiv pro daňové účely; zdůrazňuje, že by tato definice měla být sladěna s definicí uvedenou v nařízení MiCA; trvá na tom, že je třeba zaručit systematickou soudržnost mezi několika právními nástroji, které regulují nebo budou regulovat kryptoaktiva (např. nařízení MiCA, nařízení o převodu finančních prostředků[4], směrnice o správní spolupráci[5] a další iniciativy v oblasti boje proti praní peněz), a především zajistit právní jistotu a stabilitu;

    21. poukazuje na to, že u kryptoaktiv mohou existovat různé možnosti, jak vymezit relevantní zdanitelné plnění, jako je vytvoření mincí těžbou, výměna kryptoaktiv za fiat měnu nebo jiná kryptoaktiva, rozdělení jedné kryptoměny ve dvě nebo sázení na kryptoaktiva; konstatuje, že je třeba nalézt soudržnou definici zdanitelného plnění, aby byla zajištěna náležitá úroveň zdanění a zároveň se zabránilo případům dvojího zdanění;

    22. vyzývá Komisi, aby předložila posouzení týkající se konverze jednoho typu kryptoaktiv na jiný druh kryptoaktiv a představila možnosti, jak definovat zdanitelné plnění, přičemž by měla mít na paměti riziko výrazného zvýšení počtu zdanitelných plnění a zároveň vzniku značných problémů s oceňováním; vyzývá Komisi, aby prověřila možnost, že by v případě dosažených zisků mohla být vhodnější volbou pro zdanitelné plnění konverze kryptoaktiv na fiat měnu;

    23. konstatuje, že každá země má tendenci používat při navrhování vnitrostátních regulačních řešení v otázce kryptoaktiv vlastní terminologii, což může vytvořit situaci právní nejistoty pro občany a podniky, ohrozit integritu jednotného trhu EU, protože by mohla být výrazně narušena přeshraniční spolupráce, vést k neúmyslnému vytváření mezer, které umožňují praktiky zneužívání daní a vyhýbání se daňovým povinnostem, a být zneužito k oslabení stávající mezinárodní daňové transparentnosti, jako je společný standard pro oznamování;

    24. zdůrazňuje, že dynamika trhů s kryptoaktivy[6] vyžaduje urychlené zavedení pravidel vymezujících typ zdanění, které má být uplatňováno, definici zdanitelného plnění, čas a místo zdanitelného plnění a jeho ocenění;

    25. poukazuje na to, že zdanění kryptoaktiv v přeshraničních situacích souvisí s několika aspekty daňové politiky, jako je daň z příjmu a DPH, a že v současnosti jsou tyto aspekty rozděleny mezi vnitrostátní a evropské pravomoci, ale že přínosy společného evropského přístupu mohou být nejvýraznější v oblastech spojených mimo jiné se správní spoluprací, výměnou informací a zdaněním právnických osob;

    26. vyzývá Komisi, aby zvážila aspekt kryptoaktiv, digitalizace a nových technologií ve všech svých plánovaných a budoucích legislativních návrzích v daňové oblasti, zejména v připravovaném návrhu s názvem „Podnikání v Evropě: rámec pro zdanění příjmů“ (BEFIT); vyzývá v této souvislosti členské státy, aby byly ambiciózní a vedly mezinárodní diskusi;

    27. vyzývá členské státy, aby ve svých vnitrostátních daňových reformách zvážily specifika používání kryptoaktiv a aby zvážily zavedení účinnějších systémů, které zajistí nižší náklady na dodržování předpisů a nižší administrativní zátěž, ale zároveň zaručí spravedlivé, transparentní, proporcionální a účinné zdanění kryptoaktiv; zdůrazňuje, že pro podporu technologických inovací a rozvoje, zejména v odvětví technologie blockchain, mohou být vhodné dočasné a odůvodněné daňové pobídky; zdůrazňuje klíčový význam společných standardů pro oznamování pro poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, jakož i pro jednotlivce a subjekty;

    28. vyzývá členské státy, aby s různými druhy kryptoaktiv zacházely způsobem, který je v souladu s daňovým zacházením s podobnými aktivy, která nejsou kryptoaktivy;

    29. vyzývá členské státy, aby v rámci svých legislativních možností týkajících se daňového zacházení s kryptoaktivy zvážily cíle politiky EU zakotvené v článku 3 SEU, zejména vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství a vysoký stupeň ochrany a zlepšování kvality životního prostředí;

    30. žádá Komisi, aby posoudila, zda je daňové zacházení s kryptoaktivy v porovnání s daňovým zacházením s jinými aktivy konzistentní a spravedlivé, zejména pokud jde o zacházení s těmito aktivy z hlediska DPH;

    Postoupení ve vývoji účinného regulačního/právního rámce

    31. poukazuje na to, že prostředí kryptoaktiv je globální a že daňové zacházení s nimi vyžaduje koordinovaný mezinárodní přístup; v této souvislosti chápe potřebu dále jednat o mezinárodních nástrojích v této oblasti; domnívá se, že vhodným fórem v tomto ohledu, zejména pro revizi společného standardu pro oznamování, by mohla být OECD, která již vykonala značnou práci v oblasti zdanění i zacházení s kryptoaktivy;

    32. konstatuje, že OECD již zahájila práci na novém rámci pro vykazování kryptoaktiv;

    33. domnívá se, že neexistence mezinárodní dohody o zdanění kryptoaktiv vede k tomu, že EU a její členské státy nemají základ pro vytvoření inteligentního přístupu orientovaného na budoucnost;

    34. vyzývá Komisi, aby předložila posouzení hlavních zdanitelných plnění a forem příjmu souvisejících s kryptoaktivy se zaměřením na daňové důsledky řady klíčových operací, jako je vydávání kryptoaktiv, výměna kryptoaktiv za fiat měny, zboží nebo služby a předání darováním či dědictvím, jakož i ztráta nebo krádež atd.;

    35. žádá Komisi, aby provedla posouzení dopadů osvědčených postupů určených pro spravedlivé a účinné zdanění kryptoaktiv, při respektování souboru pravomocí EU v daňových záležitostech, aby přezkoumala úlohu poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy a určila, do jaké míry jsou kryptoaktiva v souladu se stávajícím daňovým rámcem; zastává názor, že by daňová politika měla být začleněna do řádného regulačního rámce pro kryptoaktiva a měla by být v souladu s dalšími aspekty politiky, včetně daňové transparentnosti a právních a finančních požadavků a požadavků na ochranu spotřebitele;

    36. připomíná, že plně integrovaný jednotný trh EU vyžaduje, aby se ke zdanění kryptoaktiv přistupovalo společně, přičemž by měly být dodržovány pravomoci vymezené Smlouvami; vyzývá proto Radu ve složení pro hospodářské a finanční věci, aby v této věci zahájila strukturovaný dialog s Parlamentem; vyzývá rovněž předsedu Euroskupiny, aby inicioval diskusi s ministry financí eurozóny o zdanění kryptoaktiv;

    37. domnívá se, že je nezbytné změnit oblast působnosti směrnice o správní spolupráci tak, aby rámec pro výměnu informací v oblasti daní zahrnoval kryptoaktiva a elektronické peníze; vyzývá OECD, aby neprodleně přijala novou definici standardu pro oznamování pro účely výměny informací; domnívá se, že prioritou v oblasti daní je revize směrnice o správní spolupráci; vyzývá Komisi, aby do své budoucí revize směrnice neprodleně začlenila budoucí doporučení OECD týkající se vykazování kryptoaktiv a revize společného standardu pro oznamování, jakož i doporučení Parlamentu uvedená v jeho usnesení o provádění požadavků EU na výměnu daňových informací[7]; vyzývá Radu, aby tyto navrhované změny urychleně přijala;

    38. zdůrazňuje, že je důležité zaručit, aby do budoucí revize směrnice o správní spolupráci byly doplněny oznamovací povinnosti podle jiných právních nástrojů tím, že orgánům pomůže automaticky vyměňovat údaje o kryptoaktivech a elektronických penězích, aby mohly posuzovat příjmy a výnosy z investic a platby pomocí kryptoaktiv a elektronických peněz; zdůrazňuje, že je třeba zajistit systematickou soudržnost, která hospodářským subjektům poskytne právní jistotu a vnitrostátním daňovým orgánům technické pokyny;

    39. vyzývá Komisi a vnitrostátní veřejné orgány, aby zajistily, že technologie blockchain používaná k prosazování pravidel nebo poskytování veřejných služeb bude v souladu se základními právy, jakož i s normami souvisejícími s kybernetickou bezpečností a bojem proti praní peněz a financování terorismu;

    40. vybízí Komisi, aby vzala v úvahu stávající digitální řešení, právní ustanovení a správní pokyny používané v členských státech s cílem posoudit, jak využít technologii blockchain a další technologie distribuované účetní knihy k předcházení daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem a k řešení korupce; podporuje rozvoj evropské infrastruktury blockchainových služeb;

    41. žádá Komisi, aby vyhodnotila, jak podpořit lepší dodržování daňových předpisů, s přihlédnutím k rychle se měnícím hodnotám kryptoaktiv a nedostatku zřejmého přepočtu na fiat měnu v některých případech, ale také na problém daňových správ získat spolehlivé a včasné informace o těchto transakcích;

    42. domnívá se, že vzhledem k tomu, že odvětví kryptoaktiv je v současné době prochází transformací a neočekává se, že se v blízké budoucnosti stabilizuje, neměla by potřeba posouzení situace bránit orgánům EU v přijímání právních předpisů o lepším dohledu a lepším zdanění kryptoaktiv;

    43. poukazuje na to, že je třeba často přezkoumávat a přizpůsobovat daňovou politiku, aby bylo možné reagovat na vývoj v tomto odvětví a zajistit, aby byla nadále relevantní vzhledem k technologickému a tržnímu vývoji souvisejícímu s virtuálními měnami a dalšími nově vznikajícími typy aktiv;

    °

    ° °

    44. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

     


    INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

    Datum přijetí

    30.6.2022

     

     

     

    Výsledek konečného hlasování

    +:

    –:

    0:

    40

    0

    1

    Členové přítomní při konečném hlasování

    Rasmus Andresen, Anna-Michelle Asimakopoulou, Isabel Benjumea Benjumea, Stefan Berger, Gilles Boyer, Engin Eroglu, Frances Fitzgerald, José Manuel García-Margallo y Marfil, Luis Garicano, Claude Gruffat, Enikő Győri, Eero Heinäluoma, Danuta Maria Hübner, France Jamet, Aurore Lalucq, Aušra Maldeikienė, Pedro Marques, Piernicola Pedicini, Lídia Pereira, Kira Marie Peter-Hansen, Alfred Sant, Pedro Silva Pereira, Paul Tang, Irene Tinagli, Ernest Urtasun, Stéphanie Yon-Courtin

    Náhradníci přítomní při konečném hlasování

    Marc Angel, Nicola Beer, Lefteris Christoforou, Agnès Evren, Niels Fuglsang, Christophe Hansen, Monika Hohlmeier, Georgios Kyrtsos, Margarida Marques, Monica Semedo

    Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování

    Delara Burkhardt, José Manuel Fernandes, Liudas Mažylis, Alin Mituța, Maite Pagazaurtundúa

     


    JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

    40

    +

    ID

    France Jamet

    NI

    Enikő Győri

    PPE

    Anna-Michelle Asimakopoulou, Isabel Benjumea Benjumea, Stefan Berger, Lefteris Christoforou, Agnès Evren, José Manuel Fernandes, José Manuel García-Margallo y Marfil, Christophe Hansen, Monika Hohlmeier, Danuta Maria Hübner, Aušra Maldeikienė, Liudas Mažylis, Lídia Pereira

    RENEW

    Nicola Beer, Gilles Boyer, Engin Eroglu, Luis Garicano, Georgios Kyrtsos, Alin Mituța, Maite Pagazaurtundúa, Monica Semedo, Stéphanie Yon-Courtin

    S&D

    Marc Angel, Delara Burkhardt, Niels Fuglsang, Eero Heinäluoma, Aurore Lalucq, Margarida Marques, Pedro Marques, Alfred Sant, Pedro Silva Pereira, Paul Tang, Irene Tinagli

    Verts/ALE

    Rasmus Andresen, Claude Gruffat, Piernicola Pedicini, Kira Marie Peter-Hansen, Ernest Urtasun

     

    0

    -

     

     

     

    1

    0

    PPE

    Frances Fitzgerald

     

    Význam zkratek:

    + : pro

    - : proti

    0 : zdrželi se

     

     

    Poslední aktualizace: 6. září 2022
    Právní upozornění - Ochrana soukromí