ZPRÁVA o provádění aktualizované nové průmyslové strategie pro Evropu: sladění výdajů s politikou

19.7.2022 - (2022/2008(INI))

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
Zpravodaj: Tom Berendsen

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o provádění aktualizované nové průmyslové strategie pro Evropu: sladění výdajů s politikou

(2022/2008(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména na články 9, 151, 152, čl. 153 odst. 1 a 2 této smlouvy, jakož i na článek 173, který se týká průmyslové politiky EU a mimo jiné odkazuje na konkurenceschopnost průmyslu Unie,

– s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, zejména na čl. 5 odst. 3 této smlouvy a na Protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2020 nazvané „Formování digitální budoucnosti Evropy“ (COM(2020)0067),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ (COM(2020)0102),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky“ (COM(2020)0103),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2020 nazvané „Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa“ (COM(2020)0098),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. července 2020 nazvané „Vodíková strategie pro klimaticky neutrální Evropu“ (COM(2020)0301),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. května 2021 nazvané „Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy“ (COM(2021)0350),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. července 2021 nazvané „Fit for 55: plnění klimatického cíle EU pro rok 2030 na cestě ke klimatické neutralitě“ (COM(2021)0550),

– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. ledna 2022 nazvané „Průmyslové ekosystémy, strategická autonomie a dobré životní podmínky“,

– s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů ze dne 2. prosince 2021 nazvané „Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy“[1],

– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 5. května 2021 nazvaný „Výroční zpráva o jednotném trhu za rok 2021“ (SWD(2021)0351),

– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 5. května 2021 nazvaný „Strategické závislosti a kapacity“ (SWD(2021)0352),

– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 5. května 2021 nazvaný „Směrem ke konkurenceschopnému a ekologickému evropskému ocelářství“ (SWD(2021)0353),

– s ohledem na zprávu skupiny Komise na vysoké úrovni pro energeticky náročná průmyslová odvětví z roku 2019 nazvanou „Hlavní plán pro konkurenceschopnou transformaci energeticky náročných průmyslových odvětví EU umožňující dosažení klimaticky neutrálního oběhového hospodářství do roku 2050“,

– s ohledem na zvláštní zprávu Mezinárodní energetické agentury z roku 2021 nazvanou „Net Zero by 2050: A Roadmap for the Global Energy Sector“ (Čistá nula do roku 2050: plán pro globální energetické odvětví),

– s ohledem na závěry Rady ze dne 21. listopadu 2018 o strategii pro budoucnost průmyslové politiky EU,

– s ohledem na závěry Rady ze dne 27. května 2019 o strategii průmyslové politiky EU: vize pro rok 2030,

– s ohledem na závěry Rady ze dne 16. listopadu 2020 o oživení podporujícím přechod k dynamičtějšímu, odolnějšímu a konkurenceschopnějšímu evropskému průmyslu,

– s ohledem na závěry Rady ze dne 17. prosince 2020 o zajištění oběhového a ekologického oživení,

– s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu[2],

– s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům[3],

– s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2020 o nové průmyslové strategii pro Evropu[4],

– s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2020 o nové strategii pro evropské malé a střední podniky[5],

– s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2021 o novém akčním plánu pro oběhové hospodářství[6],

– s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2021 o evropské vodíkové strategii[7],

– s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2021 o Evropské strategii pro integraci energetického systému[8],

– s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2021 o evropské strategii pro kritické suroviny[9],

– s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na 21. konferenci smluvních stran (COP21) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Paříži (Pařížská dohoda),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2020 nazvané „Nový EVP pro výzkum a inovace“ (COM(2020)0628),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. listopadu 2020 nazvané „Farmaceutická strategie pro Evropu“ (COM(2020)0761),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. ledna 2022 o Evropském prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu (COM(2022)0027),

– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 8. dubna 2019 nazvaný „Technologická infrastruktura“ (SWD(2019)0158),

– s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2016 o soudržné politice EU pro kulturní a kreativní odvětví[10],

– s ohledem na doporučení Komise (EU) 2021/1749 ze dne 28. září 2021 k zásadám „energetická účinnost v první řadě“: od principů k praxi – pokyny k uplatňování zásady při rozhodování v odvětví energetiky i mimo něj,

– s ohledem na zprávu Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu ze dne 4. dubna 2022 s názvem „Změna klimatu 2022: zmírnění změny klimatu“,

– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

– s ohledem na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro regionální rozvoj,

– s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A9-0214/2022),

A. vzhledem k tomu, že je zásadní umožnit průmyslu uskutečnit souběžnou transformaci, při které vzniknou kvalitní pracovní místa a bude zajištěna jeho konkurenceschopnost a schopnost vyvíjet a poskytovat čisté produkty, služby a výrobní postupy;

B. vzhledem k tomu, že cílem průmyslové strategie musí být rovněž posílení jednotného trhu a podpora průlomových technických objevů, aby se EU stala světovým lídrem v oblasti ekologických a digitálních technologií;

C. vzhledem k tomu, že průmyslové a výrobní procesy představují základ trhu práce EU a měly by podporovat vytváření kvalitních pracovních míst;

D. vzhledem k tomu, že v měnícím se geopolitickém světě je mimořádně důležité posilovat strategickou autonomii a snížit závislost EU na kriticky důležitých materiálech, výrobcích, energii, výrobních kapacitách a technologiích a zachovat přitom ekonomiku maximálně otevřenou a zároveň v nezbytné míře uzavřenou;

E. vzhledem k tomu, že ruská agrese proti Ukrajině znovu ukázala, že EU je velmi závislá na dodávkách energie ze třetích zemí; vzhledem k tomu, že EU musí změnit zaměření své průmyslové a energetické politiky s cílem co nejrychleji diverzifikovat své zdroje energie, dosáhnout vyšších úspor energie, zintenzivnit opatření v oblasti energetické účinnosti, zapojit značné objemy obnovitelných zdrojů a zaujmout v rámci všech odvětví mnohem důslednější přístup k oběhovému hospodářství, který by byl založen na odolných a udržitelných dodavatelských řetězcích;

F. vzhledem k tomu, že vysoká míra závislosti na dodávkách energie, například na Rusku, a vysoké ceny energií mohou mít negativní dopad na výrobní kapacity evropských společností; vzhledem k tomu, že dostupnost materiálů, součástek a výrobních kapacit v Evropě má zásadní význam, abychom se vyhnuli situaci, kdy závislost EU na dovozu energie z jedné země bude nahrazena větší závislostí na dodávkách minerálů vzácných zemin, jiných kritických kovů, zařízení nebo výrobních kapacit;

G. vzhledem k tomu, že EU je domovem špičkových výzkumných ústavů, podniků a kvalifikovaných odborníků a má potenciál stát se světovým lídrem v průmyslových inovacích;

H. vzhledem k tomu, že Komise poté, co zjistila strategickou závislost v nejcitlivějších průmyslových ekosystémech, oznámila, že navrhne konkrétní systémová (hospodářská a regulační) opatření ke snížení této závislosti, mimo jiné zajištěním výroby a podporou investic v Evropě;

I. vzhledem k tomu, že EU musí řešit problematiku odolnosti dodavatelských řetězců a zároveň vytvořit atraktivní a inovativní hodnotný ekosystém výroby a dodávek, který by byl v souladu s evropskými cíli v oblasti výzkumu a vývoje, inovací, klimatu a životního prostředí;

J. vzhledem k tomu, že průmyslová odvětví zaznamenala od roku 1990 pokles emisí CO2 o 35 % a že část tohoto poklesu byla způsobena přesunutím závodů;

K. vzhledem k tomu, že odhadovaný hospodářský potenciál snížení konečné spotřeby energie do roku 2030 ve srovnání se současným stavem činí v případě evropského průmyslu 23,5 %[11];

L. vzhledem k tomu, že Komise uznává, že pro dosažení strategické autonomie EU má zásadní význam více hospodářských odvětví, například zdravotnictví, zemědělsko-potravinářské odvětví, těžební průmysl a odvětví těžby surovin a digitální technologie;

M. vzhledem k tomu, že Komise v nové aktualizované průmyslové strategii uznává, že neudržitelná tržní politika, mimo jiné v oblasti zadávání veřejných zakázek, by mohla vést ke konsolidaci trhu;

1. vítá aktualizaci průmyslové strategie; poukazuje na to, že má-li být Zelená dohoda skutečně udržitelnou a transformační strategií růstu a má-li snížit závislost a zachovat rovné podmínky pro evropský průmysl během souběžné ekologické a digitální transformace, musí být doprovázena ambiciózní průmyslovou politikou, aby se stala konkurenceschopným průkopníkem v oblasti nulových čistých emisí skleníkových plynů a udržitelného hospodářství a musí vytvářet synergie mezi podniky, malými a středními podniky a začínajícími podniky, a že je třeba ji podpořit ambiciózní politikou v oblasti výzkumu a vývoje a rámcem vstřícným k malým a středním podnikům; zdůrazňuje, že v důsledku probíhající klimatické a energetické krize a ruské válečné agrese proti Ukrajině se tato potřeba výrazně zvýšila; v této souvislosti poukazuje na to, že je třeba přijmout cílená opatření na pomoc zranitelným zákazníkům v průmyslovém kontextu, zejména zranitelným malým a středním podnikům a mikropodnikům, které byly rovněž silně zasaženy dopady pandemie COVID-19;

2. vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci současných i budoucích iniciativ a cílů zvážily dopad ruské válečné agrese proti Ukrajině na evropský průmysl a jeho kapacity a aby při vytváření pobídek na podporu strategických průmyslových odvětví a jejich dodavatelských řetězců, které čelí prudkému nárůstu nákladů na energii, dopravu a suroviny, zaujaly holistický přístup; uznává, že existuje řada opatření, která mohou přispět ke snížení těchto dopadů a zároveň také snižovat emise skleníkových plynů a znečištění ovzduší;

3. zdůrazňuje, že fungující evropský jednotný trh je důležitým přínosem při zvyšování odolnosti průmyslu, přitažlivosti Evropy jako investiční destinace a konkurenceschopnosti EU a při posilování souběžné ekologické a digitální transformace jako základu pro nový růst v průmyslových odvětvích;

4. zdůrazňuje, že EU nemůže být závislá na třetích zemích, pokud jde o výrobky, energii, výrobní kapacity a technologie, které jsou zásadní pro naše hospodářství a pro naši společnost v budoucnosti; poukazuje na to, že EU musí znovu získat silnou pozici v klíčových globálních hodnotových řetězcích a zajistit dodávky kriticky důležitých surovin v dobách krize mj. tím, že bude více využívat zásad oběhového hospodářství; zdůrazňuje přínos kratších dodavatelských řetězců pro odolnost našeho hospodářství a pro naplnění ambicí EU v oblasti klimatu;

5. poukazuje na význam mezinárodní spolupráce, rovnoprávného partnerství a otevřeného celosvětového obchodu pro evropské hospodářství a konstatuje, že jedním z nejúčinnějších způsobů, jak posílit odolnost evropského průmyslu a snížit závislost, je diverzifikace dodavatelských řetězců prostřednictvím ambiciózních opatření obchodní politiky, včetně strategických obchodních a investičních dohod;

6. vyzývá Komisi, aby co nejdříve představila jasné a vědecky podložené způsoby transformace průmyslového ekosystému, včetně určení toho, co je pro úspěšnou transformaci zapotřebí, pokud jde o infrastrukturu, technologie a dovednosti; vyzývá Komisi, aby zajistila soudržnost, koordinaci a synergie všech iniciativ, cílů, financování a regulačních nástrojů, které podpoří průmysl v průběhu transformace; zdůrazňuje potřebu souladu mezi způsoby transformace, průmyslovými technologickými plány a strategickým programem výzkumu a inovací evropských partnerství v rámci programu Horizont Evropa; požaduje každoroční monitorování konkurenceschopnosti, technologického pokroku, zaměstnatelnosti a odolnosti našich průmyslových ekosystémů a pokroku dosaženého při transformaci jednotlivých odvětví, včetně souladu s klimatickými cíli EU, a podávání zpráv o nich, aby bylo možné nástroje v případě potřeby rychle přizpůsobit situaci; zdůrazňuje, že všechny zúčastněné strany v hodnotovém řetězci, včetně občanské společnosti, akademické obce, spotřebitelských organizací, odborů a Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu, by měly být transparentním způsobem zapojeny do procesu transformace, který zajistí průběžné a vědecky podložené monitorování pokroku;

7. vyzývá Komisi, aby předložila strategii zaměřenou na transformaci energeticky nejnáročnějších průmyslových odvětví, která by jim umožnila zachovat si konkurenceschopnost a zároveň podpořila větší strategickou autonomii EU, neboť tato odvětví mají často strategický význam;

8. připomíná, že konkurenceschopnost evropského průmyslu do značné míry závisí na jeho inovačních schopnostech; konstatuje, že pokud jde o výdaje na výzkum a vývoj vyjádřené v procentech HDP, EU předstihují jiné hospodářské mocnosti; opětovně zdůrazňuje význam ambiciózní úrovně investic do výzkumu a vývoje s cílem zlepšit konkurenční postavení EU ve světě; vyjadřuje politování nad tím, že v naprosté většině členských států stále nebylo dosaženo cíle investovat do výzkumu a vývoje 3 % HDP; vyzývá Komisi, aby koordinovala úsilí členských států o další závazky ke zvýšení vnitrostátních investičních cílů v oblasti výzkumu a vývoje, zejména pokud jde o vnitrostátní veřejné a soukromé financování průmyslových inovací a výzkumu, které umožní přechod k výzkumu založenému na zvídavosti a nízké úrovni technologické připravenosti s cílem zachovat a zlepšit znalostní základnu, která živí průmyslové inovace v Evropě; zdůrazňuje v tomto ohledu úlohu, kterou mohou hrát partnerství v oblasti otevřené vědy; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby investice do výzkumu a vývoje byly také zaměřeny na účast mikropodniků;

9. poukazuje na to, že je třeba, aby pracovní programy programu Horizont Evropa a partnerství veřejného a soukromého sektoru zohledňovaly nové okolnosti vyplývající z ruské invaze na Ukrajinu, zejména klastry 4 a 5 „Průmysl, digitální oblast a vesmír“ a „Klima, energetika a mobilita“, a aby se průmyslový výzkum a vývoj zaměřil na nahrazení fosilních paliv a snížení závislosti průmyslových odvětví EU na dovozu energie;

10. vyzývá Komisi, aby přispěla k odstranění rozdílu ve výši investic ve srovnání s globálními konkurenty, pokud jde o klíčové základní technologie; vítá v tomto ohledu návrh Komise týkající se evropského aktu o čipech a zřízení Evropské aliance pro průmyslová data, edge a cloud; vyzývá Komisi, aby urychleně zahájila zpožděnou práci Evropské průmyslové aliance pro procesory a polovodičové technologie; vyzývá Komisi, aby tyto iniciativy urychleně rozšířila na další nástroje výzkumu, vývoje a inovací a na klíčové základní technologie, jako jsou baterie, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost, automatizace a robotika, biotechnologie, edge computing, fotonika a kvantová výpočetní technika a technologie;

11. vítá úsilí Komise v souvislosti s evropským ekosystémem polovodičů, zahrnující zvýšení místní výrobní kapacity, pilotních linek a výrobních zařízení prvních svého druhu pro pokročilé čipové technologie, navrhování čipů a systémů; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby financování evropského aktu o čipech nevedlo ke snížení financování jiných, již existujících souvisejících programů EU; vítá pracovní dokument útvarů Komise doprovázející evropský akt o čipech (SWD(2022)0147); vyzývá nicméně Komisi, aby vypracovala posouzení dopadů, včetně dopadu na životní prostředí, a komplexní analýzu budoucích potřeb čipů, konkurenční výhody různých typů a potenciálu výroby čipů v Evropě;

12. poukazuje na to, že je důležité plně provádět stávající strategický program výzkumu a inovací společného podniku pro klíčové digitální technologie, neboť tato agenda je zásadní pro strategickou autonomii Unie v oblasti několika klíčových základních technologií; domnívá se, že přesměrování finančních prostředků společného podniku pro klíčové digitální technologie na výzkum zaměřený na čipy by mělo probíhat především v rámci stávajícího strategického programu;

13. zdůrazňuje, že je třeba posílit iniciativu „Made in EU“ a urychlit zavádění technologií průmyslu úrovně 4.0, zejména malými a středními podniky; vyzývá Komisi, aby partnerství „Made in Europe“ pevně začlenila do programu Horizont Evropa a aby podpořila spolupráci malých a středních podniků s univerzitami a organizacemi pro výzkum a technologie; poukazuje na to, že „Made in Europe“ by mělo znamenat nejen kvalitu a inovace, ale také vysoce udržitelné a sociálně spravedlivé průmyslové výrobky, procesy a služby a mělo by podporovat obnovu kvalitních pracovních míst a výrobních příležitostí v celé Unii s cílem přispět k vyváženému a udržitelnému rozvoji všech regionů EU;

14. zdůrazňuje význam průmyslového fóra zřízeného v rámci průmyslové strategie a konstatuje, že z pěti pracovních skupin, které byly vytvořeny, je jedna přímo relevantní pro jednotný trh a analyzuje horizontální aspekty jednotného trhu a odstranění překážek a druhá se konkrétně zaměřuje na pokročilou výrobu jako horizontální faktor umožňující širokou škálu ekosystémů;

15. poukazuje na význam ambice Unie dosáhnout nulového znečišťování a plně integrovaného oběhového hospodářství pro vytvoření účinného a dekarbonizovaného průmyslu; vyzývá Komisi, aby provedla analýzy toho, jak lze výrobky recyklovat a opětovně začlenit do produktového cyklu; žádá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost možnostem financování a nabídkových řízení pro projekty společností, které jsou inovativními průkopníky oběhového hospodářství, jakož i potřebě stimulovat rozvoj rozhodujících trhů; domnívá se, že pro oběhové hospodářství je nezbytné předcházet vzniku odpadů a snižovat spotřebu energie a zdrojů související s odpady, jakož i zavést recyklaci v uzavřeném cyklu v rámci celého průmyslového odvětví; dále zdůrazňuje význam norem, pověření k nákupu, kvót, udržitelnosti a opravitelnosti již od návrhu, které zajistí recyklaci a opětovné použití důležitých (kritických) surovin, jakož i lepší využívání a delší životní cyklus výrobků;

16. vítá oznámení Komise o vydání pokynů k zadávání veřejných zakázek a její úsilí o podporu reciprocity v přístupu na trhy s veřejnými zakázkami; poukazuje na to, že zadávání veřejných zakázek je zásadním nástrojem pro vnitrostátní a hospodářskou bezpečnost, průmyslovou politiku, sociální a ekologickou udržitelnost a pro podporu zavádění udržitelných výrobků a služeb a poptávky po nich; zdůrazňuje, že mechanismy zadávání veřejných zakázek by měly dále podporovat transformaci evropského průmyslu tím, že podpoří výrobu ekologicky inovativního, nákladově efektivního a udržitelného zboží a služeb a zvýší poptávku po druhotných surovinách vyplývající ze zavádění oběhových výrobních procesů; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby v případě potřeby přezkoumala pravidla pro zadávání veřejných zakázek a pravidla hospodářské soutěže a zároveň zajistila řádné fungování jednotného trhu; připomíná význam pokynů vypracovaných Komisí ohledně toho, jak by členské státy měly zahrnout výkonnostní cíle a kritéria kvality, jakož i kritérium ekonomicky nejvýhodnější nabídky (MEAT) do zadaných zakázek; vyzývá Komisi, aby zajistila přístup malých a středních podniků a bojovala proti kritériím pro zadávání veřejných zakázek, která stanoví požadavky nebo kvalifikace nad rámec základních prvků zakoupené služby nebo zboží, aby malé a střední podniky měly spravedlivou šanci podílet se na významném trhu veřejných zakázek; vyzývá k nejvyšší obezřetnosti, pokud jde o mimoevropské subjekty, které získávají kritickou infrastrukturu;

17. připomíná úlohu udržitelných postupů zadávání veřejných zakázek, které mají zabránit nedostatku léčivých přípravků, zajistit bezpečnost dodávek a investice do výroby; naléhavě vyzývá Komisi, aby podpořila členské státy tím, že vypracuje pravidla EU pro zadávání veřejných zakázek na léčivé přípravky v souladu se stávající směrnicí o zadávání veřejných zakázek, jejichž cílem bude zajistit dlouhodobou udržitelnost, hospodářskou soutěž a bezpečnost dodávek a stimulovat investice do výroby;

18. vyzývá Komisi, aby posoudila společná zadávací řízení zahájená během pandemie COVID-19, porovnala je s předběžnou smlouvou o nákupu a využila získané zkušenosti ke zlepšení tohoto nástroje a zabránění narušení vnitřního trhu;

19. zdůrazňuje, že je důležité zahrnout vzdělávání, prohlubování dovedností a rekvalifikaci do způsobů transformace jako důležité nástroje při transformaci průmyslu EU a v úsilí o dosažení vyšší produktivity, s přihlédnutím k potřebám regionálních trhů práce v procesu hospodářské revitalizace, aby se zabránilo chudnutí regionů; vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly strategii pro partnerství v oblasti odborného vzdělávání a rozvíjely partnerství mezi podniky a vzdělávacími institucemi spolu se sociálními partnery, zejména v rámci regionálních průmyslových seskupení, s cílem podpořit dovednosti a zavádění inovací připravených k uvedení na trh malými a středními podniky, a tím, že zavedou pobídky pro malé a střední podniky, aby školily své zaměstnance a pracovníky a zlepšovaly jejich dovednosti, zejména pokud jde o digitální dovednosti; poukazuje na to, že je třeba posílit spolupráci mezi výzkumem a vývojem a průmyslem, zejména v podobě přenosu technologií do malých a středních podniků; zdůrazňuje, že by měla být zajištěna podpora rovnosti žen a mužů, začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, rovných příležitostí a účasti žen na trhu práce a v podnikatelském prostředí;

20. poukazuje na význam aktivních politických opatření v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, která podporují nábor a udržení talentů v EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly výzkumné pracovníky a učitele světové úrovně v EU, kteří budou vést program vzdělávání, výzkumu, vývoje a odborné přípravy budoucí pracovní síly, a aby posílily spolupráci mezi vzděláváním a odbornou přípravou, výzkumem a podnikatelským odvětvím;

21. zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy prováděly Pakt pro dovednosti a další iniciativy Unie zaměřené na vytváření příležitostí k rekvalifikaci a prohlubování dovedností pracovní síly, vybavily jednotlivce požadovanými dovednostmi vedoucími k profesní diverzifikaci a řešily nedostatek pracovních sil a dovedností a urychlily rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace pracovníků a nezaměstnaných, zejména pracovníků, kteří jsou z hlediska transformace nejzranitelnější; poukazuje na to, že je třeba provádět iniciativy zaměřené na posílení Evropského výzkumného prostoru, Evropského prostoru vzdělávání a evropských inovačních ekosystémů s cílem vybudovat silný evropský vnitřní trh pro výzkum a inovace;

22. poukazuje na to, že pracovníci s nejnižší kvalifikací jsou zvlášť zranitelní; zdůrazňuje, že v tomto ohledu je velmi důležitý Fond pro spravedlivou transformaci, a to i přes omezenou působnost;

23. zdůrazňuje, že malé a střední podniky a začínající podniky hrají ústřední úlohu v průmyslových ekosystémech EU, zejména v digitalizaci EU, a jsou klíčovým zdrojem udržitelných a sociálně odpovědných obchodních modelů a inovací produktů; poukazuje na to, že je třeba zlepšit jejich přístup k finančním prostředkům EU, zejména v tradičních odvětvích, kde se digitalizace dosud nerozvinula; vyjadřuje politování nad rozdíly ve financování podnikatelů kvůli pohlaví, sexuální orientaci nebo původu; zdůrazňuje úlohu Evropské rady pro inovace při podpoře evropského začínajícího a investičního ekosystému, který bude příznivější pro rozvoj špičkových technologických inovací s vysokým rizikem a vysokým přínosem;

24. je toho názoru, že iniciativy k dosažení digitální dekády přispějí k digitální transformaci podniků, zejména malých a středních podniků, které stále zaostávají za velkými společnostmi, pokud jde o digitální dovednosti a digitalizaci jejich činností;

25. poukazuje na to, že je třeba řešit stávající překážky na jednotném trhu, které brání růstu malých a středních podniků (MSP) a začínajících podniků v Evropě, jakož i potřebu lepšího právního a regulačního rámce, a že je tudíž třeba zavést politiky, které budou vstřícné vůči MSP;

26. zdůrazňuje, že je třeba modernizovat regulační rámec, který obstojí i v budoucnu, aby byla zajištěna regulační stabilita a předvídatelnost, což usnadní inovace, investice a schvalování inovativních výrobků a služeb a umožní přechod na hospodářství s nulovými čistými emisemi skleníkových plynů a zajistí konkurenceschopnost Evropy a vysoce kvalitní pracovní místa, přičemž je třeba zohlednit hospodářské, environmentální, genderové a sociální aspekty; vyzývá Komisi, aby do cest transformace zahrnula konkrétní plány s kvalitativními a kvantitativními cíli vycházejícími z příslušného hodnocení dopadů a aby snížila zbytečnou administrativní zátěž evropských podniků, zejména MSP; zdůrazňuje zásadu „jeden předpis přijmout, jeden zrušit“;

27. upozorňuje, že je třeba snížit zbytečnou administrativní zátěž, zejména pro MSP a začínající podniky, aniž by tím však byla dotčena platnost nejpřísnějších norem pro spotřebitele, pracovníky a ochranu zdraví a životního prostředí; zdůrazňuje, že Evropa zažívá zlomový bod v důsledku ruské útočné války proti Ukrajině a důsledků pandemie COVID-19; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda by nové legislativní návrhy nepředstavovaly nepřiměřenou regulační nebo administrativní zátěž pro společnosti;

28. připomíná úlohu veřejné správy pro zajišťování hospodářského prostředí příznivého pro podnikání a pro snižování zbytečné administrativní zátěže pro podniky při současném zajištění nejpřísnějších norem transparentnosti a bezpečnosti pracovníků; domnívá se, že v rámci veřejného sektoru a mezi jeho zaměstnanci by měly být podporovány nástroje elektronické veřejné správy, politika v oblasti digitálních inovací a digitální dovednosti;

29. zdůrazňuje celostátní a regionální rozměr průmyslové politiky a úlohu inteligentních strategií specializace, zejména pokud jde o zaměstnanost a hospodářský a průmyslový rozvoj na celém území členských států; vyzývá v této souvislosti k analýze úspěchů strategií inteligentní specializace jako platformy pro budoucí opatření na regionální úrovni; zdůrazňuje, že se do přípravy a provádění regionálních strategií inteligentní specializace musí transparentně zapojit všechny místní zúčastněné subjekty, včetně zástupců občanské společnosti a komunit; vyzývá Komisi, aby začlenila nástroje ke zvýšení využívání označení „Made in EU“ na regionální úrovni;

30. vyzývá Komisi, aby stavěla na regionálních ekosystémech, které zahrnují vlastní inteligentní specializaci, pomáhají překlenout regionální rozdíly a zapojují veřejnou správu, vysokoškolské instituce, vědce, občanskou společnost a průmysl s cílem kombinovat jejich znalosti a společně vytvářet obsah, kontext a vzdělávací zkušenosti;

31. trvá na tom, že je třeba zajistit sociální spravedlnost průmyslové transformace a vypracovat vhodná opatření na podporu reindustrializace regionů, v nichž transformace probíhá, prostřednictvím strategických meziregionálních investičních projektů a plánů obnovy pro zranitelné regiony, zejména venkovské a vzdálené oblasti;

32. zdůrazňuje, že je třeba zásadně změnit orientaci naší evropské energetické politiky v reakci na násilnou invazi Ruska na Ukrajinu; vyzývá k výraznému snížení energetické závislosti EU, zejména na ruském plynu, ropě, uhlí a jaderném palivu; vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily rozvoj výrobních kapacit udržitelné, cenově dostupné, bezpečné a hojné obnovitelné a přechodné nízkouhlíkové energie a aby zvýšily úspory energie a opatření v oblasti energetické účinnosti; vyzývá Komisi, aby účinněji podporovala rozvoj zdrojů energie umožňujících uspokojit rostoucí poptávku po elektřině a lépe koordinovat plánování a financování nezbytné infrastruktury, zejména v oblasti potřebné elektřiny, energie, inteligentních rozvodných sítí, vodíku, CO2 a vytápění a chlazení;

33. zdůrazňuje, že dobře fungující evropský průmyslový ekosystém vyžaduje stabilní dodávky energie; varuje před nepříznivými důsledky nedostatku energie pro výrobní zařízení; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba zavést koordinační systém, který by systematicky sledoval dostupnost plynu v krizových obdobích s cílem usnadňovat realizaci společných evropských strategií při řešení krize;

34. poukazuje na skutečnost, že jedním z nejvýznamnějších způsobů využívání energie v průmyslu zůstávají procesy vytápění a chlazení; zdůrazňuje, že aby se urychlilo snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu, je třeba plně využít potenciál energetické účinnosti u průmyslového vytápění a chlazení; zdůrazňuje, že je třeba lépe využívat nevyhnutelné odpadní teplo a chlad, jakož i průmyslové klastry a symbiózy, které nabízejí významné synergie a možné úspory energie v mnoha odvětvích, včetně textilního a chemického průmyslu, potravinářství a strojírenství;

35. vyzývá Komisi, aby posílila své úsilí směřující k realizaci potenciálu oběhového biohospodářství, kde jsou využívány udržitelné a obnovitelné zdroje, s cílem dlouhodobě podporovat konkurenceschopná a odolná průmyslová odvětví; v této souvislosti zdůrazňuje, že využívání odpadu z biomasy může účinně nahradit fosilní paliva a zároveň umožnit snížení uhlíkové stopy; naléhavě proto vyzývá orgány EU a vnitrostátní a místní orgány, aby tento oběhový přístup podporovaly ve všech politikách;

36. vyzývá Komisi a členské státy, aby podstatně zkrátily dobu potřebnou k vydávání povolení a vytvořily zrychlené povolovací postupy pro infrastrukturu, která podpoří průmysl při jeho přechodu na klimaticky neutrální oběhové hospodářství, aniž by tím byla dotčena transparentnost, legitimita a zákonnost stávajících postupů; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba rozvíjet páteřní vodíkovou síť v Evropě, dále rozvíjet propojení na celém našem kontinentu a podporovat rozsáhlé zavádění energeticky úsporných technologií, jako je instalace vysoce účinných místních zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, zejména pro MSP;

37. opakuje, že je třeba vytvořit příznivý rámec pro rozvoj udržitelné mobility a podporu propojování odvětví;

38. vyzývá členské státy a Komisi, aby urychlily provádění všech programů a nástrojů EU v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, infrastruktury a digitálních programů a nástrojů, a to inteligentním a selektivním způsobem, včetně důležitých projektů společného evropského zájmu zaměřených na selhání trhu a průmyslových aliancí, jakož i technologických infrastruktur pro testování, povolování a rozšiřování nových technologických řešení, zejména těch, která vyvíjejí inovativní technologie potřebné pro souběžnou transformaci, zejména ty, které souvisejí s výrobou energie, palivy a klíčovými základními technologiemi, a pro provádění účinného oběhového hospodářství, jako je čistá ocel, čisté letectví, e-paliva, čistá hnojiva a elektronické krakování;

39. zdůrazňuje, že rychlé posouzení žádostí o významné projekty společného evropského zájmu ze strany Komise má zásadní význam pro odolnost evropského průmyslu; vyzývá Komisi, aby stanovila jasné, účinné, jednoduché a komplexní pokyny týkající se významných projektů společného evropského zájmu; opět zdůrazňuje, že je důležité snížit riziko financování, například prostřednictvím programu InvestEU nebo Inovačního fondu, což má zásadní význam pro posílení výrobních kapacit EU v klíčových strategických odvětvích, jako je solární průmysl, a umožní obnovit solidní evropskou výrobní základnu;

40. zdůrazňuje velký potenciál rozdílových smluv o uhlíku jakožto klíčového nástroje k podnícení snižování emisí a snížení závislosti na fosilních palivech v průmyslu; domnívá se, že jsou důležité zejména pro těžko dekarbonizovatelná odvětví, pro široké zavádění technologií a pro podporu jejich šíření v rámci jednotlivých odvětví; zdůrazňuje, že rozdílové smlouvy o uhlíku by měly být přiměřené a v souladu s právními předpisy EU a pravidly WTO a neměly by vést k nepatřičnému narušení vnitřního trhu EU;

41. vítá analýzu Komise týkající se strategických závislostí a kapacit v souladu s cílem strategické autonomie; vyzývá Komisi, aby co nejdříve dokončila analýzy a plány zavádění průmyslových technologií a navrhla opatření ke snížení závislosti na určených kritických produktech, včetně opatření v oblasti recyklace a účinného využívání zdrojů, a dodávkách, včetně dodavatelů energie; zdůrazňuje, že je důležité zajistit nepřerušený přístup klíčového lékařského a zdravotnického vybavení na společný trh EU v návaznosti na zkušenosti s počátečním nedostatkem na začátku pandemie COVID-19; zdůrazňuje, že je třeba přijmout strategii, která bude založena na další hloubkové analýze vzájemných závislostí, s cílem posílit kapacitu EU v kritických hodnotových řetězcích a ve výrobě; současně je i nadále odhodlán prosazovat multilateralismus a volný obchod;

42. vyzývá Komisi, aby při analýze strategických závislostí napříč 14 kritickými průmyslovými ekosystémy, které určila ve své výroční zprávě o jednotném trhu za rok 2021, uplatňovala holistický přístup k hodnotovému řetězci; doporučuje, aby tyto hloubkové přezkumy byly rozšířeny na všechna odvětví, která jsou považována za strategická; žádá Komisi, aby zohlednila dopad exteritoriálních opatření třetích zemí na průmysl EU, zejména pokud jde o kontroly vývozu; poukazuje na skutečnost, že aktualizovaná nová průmyslová strategie by měla vycházet z evropských zdrojů a technologických schopností, aby se zabránilo vzniku nových závislostí a zranitelných míst;

43. zdůrazňuje, že recyklace musí hrát zásadní úlohu při zvyšování dodávek surovin a druhotných materiálů, čímž se sníží závislost EU na dovozu ze třetích zemí; vyzývá Komisi, aby dále podporovala opatření k omezení nárůstu poptávky po primárních surovinách, jako je prosazování oběhového hospodářství, podpora výzkumu a inovací v oblasti nahrazování materiálů, začleňování otázky udržitelných dodávek do obchodních dohod a navazování strategických partnerství v oblasti surovin;

44. vyzývá Komisi, aby rozšířila oblast působnosti Observatoře EU pro kritické technologie tak, aby zahrnovala průběžné monitorování a hodnocení ukazatelů odolnosti průmyslových odvětví EU, jako jsou vzájemná závislost v klíčových technologiích, výrobní kapacity, systém včasného varování před případným nedostatkem, strategická závislost a zahraniční dotace ve strategických odvětvích, a podávání zpráv o těchto ukazatelích;

45. vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily pobídky ad hoc pro investice do výroby kritického zboží, jako jsou základní léčivé přípravky, s cílem dosáhnout otevřené strategické autonomie, jakož i pro výrobní technologie s ohledem na všechny druhy krizí, včetně války, a zároveň zajistily dlouhodobé odolné dodavatelské řetězce;

46. vyzývá Komisi, aby zajistila, že opatření navržená ve Farmaceutické strategii EU zaručí úlohu EU jakožto inovátora ve výzkumu a vývoji a její konkurenceschopnost, zajistí spolehlivé a cenově dostupné dodávky a přístup k moderním léčivým přípravkům a budou podněcovat inovace a investice do výzkumu a vývoje; konstatuje, že přilákání silného farmaceutického průmyslu založeného na výzkumu do EU rovněž podpoří odolnost EU; zdůrazňuje, že je třeba podpořit specializované investic do výzkumu a inovací, výroby léčivých přípravků a účinných látek v EU a udržování dynamických výzkumných a výrobních zařízení na svém území;

47. je hluboce znepokojen nekalou hospodářskou soutěží, investicemi a převzetími ze strany státem financovaných společností ze třetích států na jednotném trhu, zejména ve strategických odvětvích, jako jsou dodávky energie potřebné k zajištění nezávislosti Unie a energetické bezpečnosti; vyzývá Komisi, aby tyto zásahy analyzovala, zaručila rovné podmínky, zejména pro MSP a vypracovala vhodná a právně důsledná opatření, která by zásahům zabránila, a aby obecně zajistila, aby nebyl narušován řádně zavedený rámec politiky EU v oblasti hospodářské soutěže a aby byla podporována spravedlivá hospodářská soutěž mezi společnostmi z třetích zemí i ze zemí EU, které působí na jednotném trhu EU;

48. vítá návrhy Komise usilující o zavedení rovných podmínek pro evropské a mimoevropské podniky; zdůrazňuje, že v souvislosti s těmito návrhy je třeba zachovat konkurenceschopnost vývozu evropských podniků;

49. vyzývá Komisi, aby v rámci příštího přezkumu rozšířila oblast působnosti a definice rámce pro přímé zahraniční investice s cílem řešit dopad zahraničních dotací na hospodářskou bezpečnost v EU a přenos technologií ze strany společností z EU ve strategických odvětvích ve třetích zemích;

50. vyzývá Komisi, aby podporovala přenos klíčových environmentálních technologií do rozvojových zemí s cílem usnadnit zelenou transformaci v celosvětovém měřítku;

51. je znepokojen rostoucí závislostí na výrobních podnicích ze třetích zemí, pokud jde o bezpečnostní vybavení v klíčových a citlivých částech naší společnosti, jako je bezpečnost hranic, kybernetická bezpečnost a obrana; zdůrazňuje, že je třeba označit bezpečnostní technologie a vybavení za strategické odvětví; požaduje přijetí akčního plánu na podporu tohoto průmyslu EU, a to i prostřednictvím upravených pravidel pro zadávání veřejných zakázek;

52. poukazuje na závěry zprávy Evropského účetního dvora týkající se zpoždění při zavádění sítí 5G a rizik spojených s prodejci ze třetích zemí[12]; vyzývá Komisi, aby podporovala koordinované zavádění sítí 5G v EU a snížila vnější závislost a riziko zásahů v oblasti komunikačních technologií 5G a 6G prostřednictvím koordinované podpory s cílem umožnit evropským aktérům vybudovat kapacity pro výzkum a vývoj systémů 6G a rozvíjet hlavní trhy pro infrastrukturu 5G jako základ pro digitální a zelenou transformaci; vyzývá Komisi, aby zajistila odpovídající úroveň konkurenceschopnosti v oblasti technologií 5G a zároveň zaručila bezpečnost sítí 5G;

53. zdůrazňuje, že kulturní a kreativní odvětví a průmysl mají zásadní význam pro hnutí Nový evropský Bauhaus, které bude klíčovou iniciativou; vzhledem k tomu, že kulturní a kreativní odvětví jsou hnacím motorem inovací a rozvoje v Evropě; vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní, soudržný a dlouhodobý rámec průmyslové politiky pro kulturní a kreativní odvětví;

54. vítá návrh aktu o datech, který předložila Komise, a iniciativu týkající se evropských datových prostorů; zdůrazňuje úlohu, kterou budou mít interoperabilní, konkurenceschopné a celoevropské datové prostory pro řadu průmyslových odvětví, včetně rozvoje umělé inteligence, mobility, životního prostředí, zdraví a inteligentní výroby; zdůrazňuje, že je třeba zaujmout diferencovaný přístup, který zohlední typické vlastnosti každého odvětví; je přesvědčen, že vedoucí úloha společností ze zemí mimo EU nebo EHP na iniciativách EU v oblasti datových prostorů může podkopávat cíl spočívající v posílení technologické suverenity EU; zdůrazňuje význam ekonomiky založené na datech a žádá Komisi, aby urychlila všechny iniciativy týkající se dat a podpořila zavádění evropského ekosystému datových prostorů založeného na důvěryhodnosti, hospodářské soutěži a interoperabilitě a aby podpořila budování sdílených evropských infrastruktur s cílem usnadnit využívání a výměnu dat napříč průmyslovými odvětvími, posílila datové, cloudové a edgeové ekosystémy a zvýšila investice do vysokorychlostních komunikací; v tomto ohledu zdůrazňuje význam právní jistoty, která je klíčová pro inovační kapacitu společností z EU;

55. zdůrazňuje, že je třeba zajistit odolnost komunikačních sítí a bezpečnost datových prostorů, a podpořit tak rychlé zavádění optických sítí, které by mohly zajistit více přenosových cest a odolnost vůči fyzickým a kybernetickým útokům;

56. vyzývá Komisi, aby zajistila, že digitální transformace bude využívat nejmodernější metody a osvědčené postupy ke snižování emisí skleníkových plynů a složitosti výpočtů a ke zvyšování energetické účinnosti a účinnosti údajů systémů při produktivním využití; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nezbytné nalézt metodu, jak do digitální transformace zahrnout posouzení environmentální udržitelnosti, a to i pokud jde o využívání energie, během celého životního cyklu výrobků a systémů;

57. vyzývá Komisi, aby zavedla opatření, která zabrání tomu, aby oznámené subjekty EU, které jsou jmenovány zemí EU k posuzování shody určitých výrobků před uvedením na trh, byly vlastněny subjekty ze zemí mimo EU;

58. vítá iniciativu Komise týkající se evropské strategie normalizace, jejímž cílem je podpořit digitální a zelenou transformaci, a sdílí ambici zaujmout proaktivnější přístup k přijímání strategií týkajících se norem, a to i na mezinárodní úrovni, s klíčovými obchodními partnery;

59. konstatuje, že má-li EU dosáhnout strategické autonomie, musí rozvíjet své obranné kapacity; zdůrazňuje, že je důležité zajistit politické vedení a vypracovat ambiciózní veřejné programy na podporu a posílení investic do kosmického a obranného průmyslu; domnívá se, že je nanejvýš důležité uvést do provozu spolehlivý, skromný a účinný evropský trh s obranným vybavením, včetně vysokého stupně technologické suverenity;

60. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Evropská průmyslová odvětví mají zásadní význam pro prosperitu našich společností dnes i v budoucnosti. Zajišťují nejen 35 milionů pracovních míst, ale také vytvářejí a produkují inovace, udržitelné materiály a výrobky, které potřebujeme pro naše hospodářství a společnost budoucnosti.

 

K řešení změny klimatu potřebujeme rychlou transformaci energetiky, urychlený výzkum a vývoj v oblasti nových technologií a procesů a rychlé přijetí a provedení nezbytných řešení. Zpravodaj se domnívá, že konkurenceschopná a inovativní evropská průmyslová politika je nezbytná pro dosažení ambiciózních cílů EU v oblasti klimatu.

 

EU musí dostát svému slibu, že Zelená dohoda bude strategií růstu, která podpoří ekologickou i digitální transformaci. Ústředním aspektem bude vytvoření rámce spolupráce mezi průmyslem a členskými státy, který umožní rozvoj, zavádění a vývoz evropských inovací na špičkové světové úrovni. Výsledkem bude nejen účinné snižování emisí, ale také současný rozvoj technologií, zboží a služeb, které naše společnost a zbytek světa potřebují. Tím se vytvoří skutečná evropská strategie růstu.

 

Plány průmyslové transformace EU představují několik výzev. Je zřejmé, že v průběhu transformace se EU a její členské státy musí zavázat, že budou průmysl podporovat, koordinovat a v případě potřeby bránit. K realizaci změny je třeba zavést individuálně uzpůsobená řešení a nástroje vyhovující různým průmyslovým ekosystémům, které v Evropské unii existují.

 

V souvislosti s veřejným závazkem investovat do infrastruktury v oblasti čisté energie, strategického inovačního programu, snížení administrativní zátěže a využívání veřejných prostředků očekáváme také reciprocitu v podobě dlouhodobého závazku přijímajících společností investovat do svých regionů, jejich obyvatel a životního prostředí ve prospěch místních společností.

 

Konkurenceschopný a čistý

 

V rychle se měnícím světě je posílení konkurenceschopnosti průmyslu v Evropské unii nezbytností. EU je domovem špičkových výzkumných ústavů, podniků a vysoce kvalifikovaných pracovníků. Evropské společnosti mají velký potenciál pro vytváření pracovních míst, vývoz a udržitelný růst. Evropské silné stránky v globálních hodnotových řetězcích musí být zachovány a posíleny ve světě, v němž se geopolitická realita mění.

 

Evropská spolupráce mezi průmyslem, univerzitami a dalšími vzdělávacími institucemi, výzkumnými a inovačními subjekty a vládami má zásadní význam při zavádění potřebné infrastruktury a vývoji nezbytných průlomových technologií pro výrobu každodenních potřeb, jako je čistá ocel, čisté chemické látky, čistá hnojiva, e-paliva, solární panely, větrné turbíny a  základní léčivé přípravky. Pro každý ekosystém potřebujeme způsoby transformace, které tvoří společný program vývoje a zavádění těchto průlomových technologií.

 

Samostatným a obrovským úkolem je zajistit, abychom v budoucnu uspokojili energetické potřeby našich průmyslových odvětví. Ukázalo se, že energie z obnovitelných zdrojů vyrobená v Evropě k tomu nebude stačit. Musíme proto provádět „energetickou diplomacii“ s jinými zeměmi, abychom zajistili například dodávky syntetických paliv.

 

Odolný

 

Koronavirová krize nás ještě více přiměla si uvědomit, že Evropská unie je příliš závislá na jiných částech světa, pokud jde o klíčové produkty a zdroje. Náš přístup k domácí produkci příliš dlouho upřednostňoval krátkodobé náklady před bezpečností, udržitelností a odolností. Nemůžeme dovolit, aby dosažitelnost a cenová dostupnost výrobků a technologií, které jsou nezbytné pro naše hospodářství a pro naši společnost budoucnosti, silně závisela na jiných částech světa. Evropská unie musí znovu získat silnou pozici v klíčových globálních hodnotových řetězcích a zabezpečit dodávky kritických materiálů v dobách krize.

 

EU po příliš dlouhou dobu ignorovala skutečnost, že Čína, Rusko a další národy hrají podle jiných pravidel. Některé země neváhají využívat strategické veřejné investice v kombinaci s protekcionismem k vytváření průmyslových šampionů. V EU není možné, aby stát financoval všechna odvětví, a proto je zapotřebí soubor obranných nástrojů k udržení rovných podmínek pro evropský průmysl na našem vlastním trhu, k boji proti rušivým zahraničním subvencím, k zabránění nekalé soutěži ze strany zahraničních státem dotovaných společností a k ochraně klíčových evropských odvětví a technologií. Tato opatření by měla být doprovázena odvážnými strategickými zásahy k posílení schopností EU.

 

Pro příští generace v Evropské unii má konkurenceschopný, čistý a odolný průmysl zásadní význam.

 

 

 

 

 

 

MENŠINOVÉ STANOVISKO

Deindustrializace vážně zasáhla regiony v celé Evropské unii. Aby se maximalizovaly zisky a tzv. konkurenceschopnost, velké podniky libovolně rušily nebo přemisťovaly výrobní kapacitu. Průmysl je navíc i nadále hlavní hnací silou emisí skleníkových plynů. Tím, že průmyslové politiky EU ponechaly základní rozhodnutí na trhu a velkých podnicích, prohloubily regionální nerovnosti a sociální a klimatické krize. Tato zpráva bohužel nepřináší žádný zlom vůči tradičnímu přístupu EU k průmyslové strategii, v jehož rámci je agenda určována spíše maximalizací zisku než sociálními a klimatickými potřebami. Zpráva podporuje masivní transfery veřejných dotací velkým soukromým podnikům, čímž se dotují dividendy, aniž by byla zaručena spravedlivá návratnost investic pro společnost nebo podmíněnost veřejného financování. Navrhované „povzbuzení“ pro vojenský průmysl nevytvoří ani mír, ani bezpečnost. Tak tomu však nemusí být. Pro lidi a planetu potřebujeme – a můžeme – věci změnit. Průmyslová strategie může zaručit kvalitní pracovní místa v celé Unii a učinit z průmyslu přínos v boji proti změně klimatu, pokud z veřejného zájmu učiní rozhodující faktor a bude kombinovat veřejné iniciativy a veřejné investice. Potřebujeme ambiciózní veřejný plán pro strategická odvětví, jako je zdravotnictví, doprava, bydlení, digitalizace a energetika.

 

Marc BOTENGA

Marisa MATIAS

Sira REGO

Sandra PEREIRA

Giorgos GEORGIOU

 

 

 

PŘÍLOHA: SEZNAM SUBJEKTŮ NEBO OSOB, OD NICHŽ ZPRAVODAJ OBDRŽEL INFORMACE

Následující seznam je sestaven na čistě dobrovolném základě a na výlučnou odpovědnost zpravodaje. Zpravodaj při přípravě návrhu zprávy obdržel podněty od následujících subjektů nebo osob:

 

Subjekt a/nebo osoba

Alstom

ASD

ASML

BASF

Cecimo

Damen Shipyards

E3G

ECFR

EFPIA

ERT

Eurometaux

FME

France Industrie

HydrogenEurope

Industriall

Katapult

NXP

SeaEurope

SEMI Europe

Signify

SolarPower Europe

Tata Steel

TenneT

TNO

UNIFE

VNO-NCW

 

 

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO MEZINÁRODNÍ OBCHOD (19.5.2022)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

o provádění aktualizované nové průmyslové strategie pro Evropu: aligning spending to policy

(2022/2008(INI))

Zpravodajka: Angelika Winzig

 

 

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. domnívá se, že má-li si EU udržet významné postavení v rámci světového hospodářství, získat zpět dříve silné postavení v důležitých světových dodavatelských řetězcích a má-li být konkurenceschopná na otevřených trzích, musí být každému sektoru poskytnuta dostatečná cílená podpora, aby mohl rozvíjet svůj technologický základ zaměřený na udržitelnost a posílit a usnadnit činnost veřejných a soukromých zúčastněných stran v oblasti výzkumu a inovací;

2. domnívá se, že průmyslová strategie EU musí být prováděna jednotným a koordinovaným způsobem v souladu s ambiciózními cíli týkajícími se posílení evropských dodavatelských řetězců; zdůrazňuje, že průmyslová základna EU bude silnější, pokud obchod bude volný, spravedlivý a udržitelný, bude založen na hodnotách a bude náležitým způsobem vyvažovat potřebu otevřených trhů a strategické nezávislosti s ohledem na mezinárodní právo a na úsilí o rozvoj strategické solidarity s podobně smýšlejícími partnery v oblastech, jako je vytváření mezinárodních norem; naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala ambiciózní obchodní agendu v souladu s Pařížskou dohodou, Zelenou dohodou pro Evropu a cíli udržitelného rozvoje OSN;

3. konstatuje, že evropský průmysl a malé a střední podniky jsou základem ekonomiky EU a jejího úspěchu; poukazuje na ústřední úlohu malých a středních podniků při realizaci ekologické a digitální transformace; zdůrazňuje, že je potřeba plně podporovat průmysl a malé a střední podniky v souběžné ekologické a digitální transformaci a vývoji nových technologií tím, že jim bude poskytnut individualizovaný přístup k financím a budou k dispozici dostatečné finanční prostředky a cílená podpora pro výzkum a vývoj, inovace a vzdělávání zaměstnanců v oblasti digitálních dovedností; jedná se o rozsáhlou změnu, které může být dosaženo pouze tehdy, budou-li k dispozici nezbytné podněty pro inovativní řešení v oblasti klimatu a digitální technologie;

4. zdůrazňuje potřebu regulační stability a předvídatelnosti, která podporuje a odměňuje inovace a investice do nových technologií; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily své úsilí o posílení opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti na všech úrovních; zdůrazňuje význam provádění ambiciózní digitální agendy EU s cílem budovat strategická mezinárodní partnerství, jako je Rada EU–USA pro obchod a technologie, a zajistit, aby EU zaujímala vedoucí pozici v oblasti digitálního obchodu; požaduje, aby pokračovala jednání Světové obchodní organizace (WTO) ohledně elektronického obchodu, která by se měla zaměřit především na malé a střední podniky a spotřebitele; vítá iniciativu Komise týkající se evropského aktu o čipech, který zajistí dodávku polovodičů do EU, čímž jí pomůže získat strategickou autonomii; zároveň navrhuje, aby byla vyvinuta strategie pro materiály, které mají klíčový význam pro souběžnou ekologickou a digitální transformaci, mimo jiné vzácné zeminy; zdůrazňuje, že takové iniciativy musí být zahrnuty do širšího rámce, který by měl identifikovat a monitorovat klíčové závislosti v dodavatelských řetězcích, což je zásadním předpokladem integrované a udržitelné průmyslové strategie EU, která je důležitou součástí Zelené dohody pro Evropu;

5. je znepokojen tím, že stávající i navrhované právní předpisy EU obsahují příliš mnoho správních a byrokratických překážek pro evropské podniky; zdůrazňuje, že je potřeba snížit zbytečnou administrativní zátěž a omezit byrokracii pro evropské podniky, zejména pro malé a střední podniky; vítá zásadu „jeden předpis přijmout, jeden zrušit“; vyzývá Komisi, aby plně provedla stávající program EU týkající se zlepšování právní úpravy a do kvantitativních a kvalitativních cílů zahrnula plány na snížení administrativní zátěže pro podniky EU, zejména pro malé a střední podniky, alespoň o 30 %; zdůrazňuje, že je třeba monitorovat a poskytovat perspektivní regulační a finanční podněty, které by usnadnily přechod na udržitelné hospodářské činnosti; připomíná Komisi, aby uplatňovala zásadu „zelenou malým a středním podnikům“ a aby do svých hodnocení dopadů a legislativní práce zahrnula test dopadů na malé a střední podniky, zejména pokud jde o odvětví energetické transformace a hospodářská odvětví orientovaná na vývoz;

6. zdůrazňuje, že je důležité podporovat model spolupráce mezi univerzitami, výzkumnými středisky, podniky a veřejným sektorem označovaný jako „quadruple helix“; zdůrazňuje, že Komise a členské státy by měly spolupracovat na koncepci a uplatňování průmyslové strategie EU s cílem zajistit větší soudržnost s obchodní politikou EU prostřednictvím diverzifikace a využívání synergií, aby se tak zlepšila konkurenceschopnost jednotlivých odvětví na mezinárodní úrovni; vyzývá Komisi, aby vypracovala zprávy o provádění, které budou předkládány Evropskému parlamentu;

7. vítá záměr Komise vydat pokyny k zadávání veřejných zakázek; zdůrazňuje, že veřejné zakázky jsou nezbytným nástrojem pro národní a hospodářskou bezpečnost; v této souvislosti zdůrazňuje, že je potřeba dát zemím mimo EU najevo, že evropské trhy s veřejnými zakázkami zůstanou otevřené, a zároveň usilovat o vytvoření rovných podmínek a omezení byrokratické zátěže pro podniky a zadávací orgány;

8. zdůrazňuje, že vzhledem ke konkurenceschopnosti průmyslu EU a s ohledem na nedávný vývoj na mezinárodní scéně, především na ruskou agresi proti Ukrajině, je třeba provádět klíčové politické iniciativy EU, jako jsou Zelená dohoda pro Evropu, evropská digitální dekáda a cíle EU v oblasti odolnosti;

9. opakuje, že podporuje mnohostrannou agendu obchodního vyjednávání a naléhavě vyzývá členské státy WTO, aby se na nadcházející 12. ministerské konferenci dohodly na pracovním plánu s cílem aktualizovat soubor pravidel WTO a obnovit podmínky spravedlivé hospodářské soutěže pro podniky a pracovníky;

10. zdůrazňuje důležitost dalších jednání s cílem zajistit, aby dohody o volném obchodu byly ambiciózní, moderní a udržitelné, orientovaly se na budoucnost, a obsahovaly ambiciózní a vymahatelné kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji, a s cílem usilovat o vytvoření rovných podmínek a reciprocity ve vztahu k hlavním obchodním partnerům pomocí nástrojů EU v oblasti obchodu, jako jsou nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek, náležitá péče a protinátlakový mechanismus a boj proti zahraničním subvencím; zdůrazňuje význam mezinárodní spolupráce a otevřeného globálního obchodu pro evropské hospodářství;

11. poukazuje na to, že udržitelné vnitřní a vnější investice a obchod a přístup na trhy mimo EU jsou zásadními faktory pro podporu hospodářského oživení Unie po pandemii COVID-19 a pro zajištění dlouhodobé odolnosti s cílem posílit suverenitu EU prostřednictvím ambiciózního plánu strategické autonomie a snížit závislost na třetích zemích, zajistit optimální využití vnitřní produkce EU, posílit oběhové hospodářství jak v EU, tak na celosvětové úrovni, diverzifikovat její dodavatelské řetězce, přemístit výrobu do spřátelených a blízkých zemí nebo případně zpět do Unie a zaručit, že nebude záviset na jediném výrobci, zejména pokud jde o suroviny a meziprodukty, a to včetně zemědělských produktů, a zabezpečit udržitelné dodavatelské řetězce v souladu s Pařížskou dohodou;

12. zdůrazňuje, že je třeba usnadňovat přímé zahraniční investice, které přispívají k dosažení cílů EU v oblasti klimatu; zdůrazňuje, že je třeba řešit diverzifikaci trhu, především s podobně smýšlejícími partnery, a zachovat ambiciózní obchodní agendu s globálními partnery;

13. důrazně trvá na tom, že aby se ochránila průmyslová autonomie a konkurenceschopnost EU, musí zůstat prioritou boj proti nezákonnému obchodu, předcházení nekalé hospodářské soutěži, postupné ukončení dotací pro ekonomické činnosti, které závažným způsobem poškozují životní prostředí, a rovněž proti strategickým investicím, které by byly v rozporu s národní bezpečností nebo veřejným pořádkem; trvá rovněž na tom, že je třeba vyřešit mezeru v právních předpisech, pokud jde o evropskou účast ve společných podnicích se sídlem v zahraničí; naléhavě vyzývá Komisi, aby prováděla agendu v oblasti obchodu a investic s cílem zasáhnout proti nekalým postupům;

14. vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí, co se týče zajištění nezbytných dodávek energie pro evropský průmysl, a to diverzifikací zdrojů a dodavatelů a snížením vnějších závislostí, především budováním vztahů s podobně smýšlejícími partnery, a snížením závislosti EU na energii z fosilních zdrojů, s ohledem na válku na Ukrajině, zejména závislost na ruském uhlí, ropě a plynu;

15. zdůrazňuje zejména, že pokud chce EU dosáhnout dlouhodobých cílů v oblasti klimatu, musí postupně ukončit svou závislost na dovozu ropy, uhlí a plynu, čehož lze dosáhnout urychlením přechodu na energii z obnovitelných zdrojů a plněním průběžných klimatických cílů, a musí postupně přestat poskytovat dotace na fosilní paliva;

16. v této souvislosti vyzývá Komisi, aby ihned zahájila jednání o dohodách o obchodu a spolupráci s případnými mezinárodními partnery v oblasti výroby udržitelného vodíku a obchodování s ním s cílem zajistit budoucí dodávky obnovitelných paliv nebiologického původu pro unijní odvětví průmyslu, výroby tepla a dopravy;

17. zdůrazňuje, že je třeba modernizovat stávající plynárenskou infrastrukturu EU a propojitelnost mezi členskými státy, včetně nezbytných terminálů s dostatečnou kapacitou, které umožní dovoz a přepravu amoniaku a vodíku po celé Unii, a vytvoří tak podmínky pro rozvoj vodíkového hospodářství; zdůrazňuje, že rozvoj účinných a integrovaných logistických sítí a infrastruktur zajistí hladší přístup k dopravě, energetice a digitálním službám, zvýší konkurenceschopnost podniků a bude podporovat otevřený obchod se zbytkem světa založený na pravidlech s cílem omezit obchodní překážky;

18. zdůrazňuje, že souběžná ekologická a digitální transformace bude vyžadovat, aby byl zajištěn a masivně rozšířen přístup k těžbě a zpracování strategických a kritických surovin, jako jsou lithium, vzácné zeminy a kobalt, které se budou muset dovážet a které budou spojeny s rostoucím geopolitickým soupeřením;

19.  navrhuje také, aby byl vypracován evropský akt o vzácných zeminách.

 

 

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	16.5.2022
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	37 0 5

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

37	+
ECR	Geert Bourgeois, Emmanouil Fragkos, Dominik Tarczyński, Jan Zahradil
ID	Herve Juvin, Danilo Oscar Lancini
NI	Tiziana Beghin, Carles Puigdemont i Casamajó, Ernő Schaller‑Baross
PPE	Anna‑Michelle Asimakopoulou, Daniel Caspary, Arnaud Danjean, Christophe Hansen, Danuta Maria Hübner, Gabriel Mato, Massimiliano Salini, Sven Simon, Jörgen Warborn, Angelika Winzig, Juan Ignacio Zoido Álvarez
RENEW	Jordi Cañas, Svenja Hahn, Karin Karlsbro, Samira Rafaela, Catharina Rinzema, Marie‑Pierre Vedrenne
S&D	Paolo De Castro, Agnes Jongerius, Miapetra Kumpula‑Natri, Bernd Lange, Margarida Marques, Inma Rodríguez‑Piñero, Mihai Tudose, Kathleen Van Brempt
VERTS/ALE	Anna Cavazzini, Heidi Hautala, Sara Matthieu

 

0	-

 

5	0
ID	Markus Buchheit, Roman Haider
S&D	Raphaël Glucksmann
THE LEFT	Emmanuel Maurel, Helmut Scholz

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ (20.6.2022)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

o provádění aktualizované nové průmyslové strategie pro Evropu: sladění výdajů s politikou

(2022/2008(INI))

Zpravodajka: Maria da Graça Carvalho

 

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

Nová průmyslová strategie v období po pandemii COVID-19

1. připomíná, že nová průmyslová strategie byla aktualizována tak, aby odrážela zkušenosti získané během pandemie COVID-19 a podpořila oživení jednotného trhu, a že tato strategie bude mít klíčový význam pro posílení konkurenceschopnosti EU, uskutečnění ekologické a digitální transformace a zajištění toho, aby byl jednotný trh lépe připraven čelit budoucím krizím; připomíná, že silný správní systém a digitalizovaný systém dozoru nad trhem mají zásadní význam pro obnovení a zajištění řádného fungování i prohloubení jednotného trhu; vyzývá Komisi, aby se zaměřila na zajištění toho, že průmyslová strategie bude pomáhat odstraňovat neodůvodněné překážky jednotného trhu a bránit další roztříštěnosti a odlišným vnitrostátním přístupům, a aby zároveň zohledňovala potřebu posílit ochranu spotřebitelů; připomíná, že je důležité odstranit nadměrnou byrokracii a náklady pro malé a střední podniky a mikropodniky působící na jednotném trhu;

2. zdůrazňuje, že je třeba, aby byly klíčové politiky Unie komplexně posuzovány v rámci průmyslové strategie, jejímž cílem by mělo být sladění různých nástrojů a jež by měla být plně integrována se stávajícími iniciativami; dále zdůrazňuje, že průmyslová strategie musí být soudržná, musí ve všech oblastech evropské politiky chránit a podporovat konkurenceschopnost průmyslu a zároveň musí zajišťovat ochranu spotřebitele a pokrok v plnění cílů v oblasti životního prostředí; v této souvislosti připomíná, že je důležité zachovat a dále rozvíjet vedoucí postavení Evropy ve strategických odvětvích, zejména v odvětvích, která se ukázala jako zásadní během pandemie COVID-19; zdůrazňuje, že evropská průmyslová politika musí být přínosná pro všechny členské státy; zdůrazňuje, že je důležité udržovat otevřený dialog se všemi průmyslovými odvětvími a příslušnými zúčastněnými stranami;

3. připomíná nekoordinovaná omezení, jež během pandemie vážně narušila řádné fungování vnitřního trhu a vedla k výraznému narušení dodavatelských řetězců v mnoha průmyslových ekosystémech, zejména v potravinářském a farmaceutickém odvětví; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je třeba v evropském potravinovém řetězci zabraňovat nerovnováze, zajistit potravinové zabezpečení a zaručit odolnost, pokud jde o farmaceutickou a zdravotnickou výrobu; připomíná rovněž, že hraniční kontroly a uzavírání hranic vedly k obtížím pro přeshraniční a sezónní pracovníky, a zdůrazňuje význam bezbariérového pohybu; vyzývá Komisi, aby dále zhodnotila narušení přeshraničních hodnotových řetězců související s pandemií, neboť průmyslová strategie musí zajistit dokončení hodnotových řetězců v určitých odvětvích, aby byla podporována otevřená strategická autonomie EU;

4. vítá skutečnost, že Komise zveřejnila strategii EU pro udržitelné a oběhové textilní výrobky; připomíná, že textilní průmysl čelí po útlumu během pandemie pomalému oživení a je také ovlivněn masivním přemísťováním výrobních závodů ve třetích zemích; zdůrazňuje, že je třeba zaměřit se na malé a střední podniky jakožto hlavní aktéry v tomto odvětví;

Průmyslová strategie a situace na Ukrajině

5. zdůrazňuje, že nezákonná, nevyprovokovaná a neodůvodněná válka Ruska proti Ukrajině zvyšuje naléhavost potřeby vybudovat odolnější, udržitelnější a robustnější hospodářskou základnu v EU a dokončit jednotný trh v klíčových průmyslových a strategických odvětvích; v této souvislosti zdůrazňuje význam diverzifikace dodávek a předcházení nadměrné závislosti v oblastech, jako je energetika, suroviny a klíčové výrobky, neboť to může vést ke zranitelnosti a snížit schopnost EU jednat; zdůrazňuje potřebu koordinovaného evropského přístupu v oblasti výroby energie a dopravní infrastruktury (TEN-T) při současném zlepšování účinnosti využívání zdrojů a podpoře oběhového hospodářství, aby byla průmyslová strategie posílena;

6. vyzývá Komisi a členské státy, aby při vytváření pobídek na podporu strategických průmyslových odvětví a jejich dodavatelských řetězců, jako jsou potravinářské, farmaceutické a další odvětví, které čelí v důsledku války na Ukrajině prudkému nárůstu nákladů na energii, dopravu a suroviny, zaujaly holistický přístup; vyzývá Komisi, aby zejména zavedla strategii pro kritické suroviny a zdroje potřebné pro klíčové umožňující technologie, digitalizaci a ekologickou transformaci; dále podporuje cílená podpůrná opatření pro ohrožené zákazníky a společnosti v oblasti průmyslu, zejména ohrožené malé a střední podniky a mikropodniky, s cílem zmírnit nejhorší hospodářské a sociální dopady vysokých cen energie;

Posílení otevřené strategické autonomie

7. opakuje, že je třeba posílit evropskou otevřenou strategickou autonomii řešením narušení a zranitelných míst dodavatelských řetězců, zajištěním jejich odolnosti a  investicemi do dovedností, odborných kvalifikací, kybernetické bezpečnosti, digitální infrastruktury, ekonomiky založené na datech a klíčových technologií, jako jsou umělá inteligence, 5G a 6G, mikroprocesory a polovodiče, baterie, výroba 3D, vysoce výkonná výpočetní technika a kvantové technologie; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné rozšířit průlomové inovativní průmyslové technologie do celé Unie, zejména v kritických energeticky náročných průmyslových odvětvích, a to i s cílem uzavřít uhlíkové cykly napříč hodnotovými řetězci energeticky náročných průmyslových odvětví opětovným využíváním a recyklací zdrojů; konstatuje, že je třeba naplno a odpovědně využívat umělou inteligenci; zdůrazňuje, že z těchto investic musí mít prospěch i venkovské, odlehlé a nejvzdálenější oblasti;

8. zdůrazňuje, že je důležité zlepšit dostupnost dat při současném dodržování pravidel pro ochranu údajů, a zasazuje se o jednotný trh s daty s cílem podporovat průmyslový rozvoj EU, stimulovat inovace a posilovat jednotný digitální trh jako celek; žádá Komisi, aby urychlila pokrok u všech iniciativ týkajících se dat, zlepšila sdílení a výměnu dat, podporovala rozvoj společných evropských datových prostorů a stimulovala vytváření sdílené evropské infrastruktury; domnívá se, že EU by měla účinně spolupracovat s mezinárodními partnery s cílem dosahovat kompatibilních digitálních norem;

Ekologická a digitální transformace

9. připomíná, že má-li být dosaženo otevřené strategické autonomie, je třeba v celé EU urychlit ekologickou a digitální transformaci; zdůrazňuje značnou investiční mezeru v technologických odvětvích, která umožňují digitální a ekologickou transformaci naší společnosti, a opakuje, že je třeba posílit investice do digitálních a zelených technologií; vyzývá Komisi i členské státy, aby tento horizontální přístup plně podporovaly s cílem zajistit, aby Evropa zůstala světovým lídrem v oblasti klíčových umožňujících technologií;

10. připomíná, že splnění Zelené dohody lze dosáhnout pouze zvýšením výroby a využívání energie z obnovitelných zdrojů, a zároveň uznává význam opatření v oblasti energetické účinnosti, jež povedou ke snížení spotřeby primární energie, a zajištění dostatečného přístupu k cenově dostupné, bezpečné a diverzifikované čisté energii s cílem podpořit ekologickou transformaci evropského průmyslu a jeho globální konkurenceschopnost; vítá dále zahájení iniciativy Nový evropský Bauhaus v rámci průmyslové strategie s cílem podpořit a rozvíjet udržitelnost, zejména pokud jde o odvětví architektury, stavebnictví a bydlení, zaměřit se zároveň na udržitelné územní plánování a rozvoj měst a zajistit začlenění všech evropských občanů;

11. zdůrazňuje, že průmyslová strategie by měla řešit hlavní překážky rychlejšího rozvoje obnovitelných zdrojů energie a zvyšovat udržitelnou spotřebu, mimo jiné tím, že nalezne způsoby, jak v systému lépe propojit malé a střední podniky a výrobce energie; zdůrazňuje, že pro přeměnu spotřebních návyků udržitelným směrem jsou klíčové spolehlivé a ověřitelné informace o vlivu výrobků na životní prostředí, jakož i informace o jejich trvanlivosti a opravitelnosti;

Posílení vnitřního trhu

12. vyzývá k opětovnému spuštění strategie pro jednotný trh s cílem dále uvolnit potenciál jednotného trhu tím, že se odstraní roztříštěnost regulačních přístupů, přijmou se přiměřené právní předpisy, modernizuje se veřejná správa a sníží se byrokratická zátěž pro podniky, překonají se stávající překážky pro investice s cílem snížit regulační náklady, bude se podněcovat hospodářská soutěž, budou upřednostňovány tržně orientované inovace a posíleno postavení EU jako světového lídra v oblasti ochrany spotřebitelů; zdůrazňuje, že konkurenceschopnost průmyslu EU závisí na plně fungujícím a odolném jednotném trhu, jenž přináší výhody všem členským státům a jejich občanům, zejména tím, že se zaměřuje na práva spotřebitelů, jakož i na potřeby podniků včetně malých a středních podniků, mikropodniků a začínajících podniků;

13. vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily spolupráci navzájem i spolupráci s hospodářskými subjekty a aby využívaly nové technologie k odstraňování neodůvodněných regulačních a neregulačních překážek a administrativní zátěže na jednotném trhu, včetně trhu se službami; zdůrazňuje hospodářské přínosy dokončení jednotného trhu, a zejména bere na vědomí odhady Komise, že další zlepšení jednotného trhu s průmyslovými výrobky by mohla generovat 183 až 269 miliard EUR ročně, zatímco zisky z další integrace trhů se službami by mohly dosáhnout 297 miliard EUR ročně, což by samo o sobě zvýšilo hospodářské přínosy z 8–9 % na přibližně 12 % dodatečného HDP[13];

14. vyzývá Komisi, aby předložila ambiciózní nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu, jenž posílí odolnost a zajistí jednotný trh dobře fungující v dobách krize, a zároveň vypracovala silná opatření pro připravenost na krize, aniž by se oslabilo úsilí o odstranění neopodstatněných překážek na jednotném trhu; dále žádá Komisi, aby zlepšila účinnost stávajících správních nástrojů;

15. připomíná, že je nutné, aby kromě vertikálních ekosystémů existovaly i horizontální přístupy, jako jsou ty, které se týkají základních technologií, a že digitální ekosystém musí být horizontálně integrován do všech ostatních průmyslových ekosystémů; připomíná, že během pandemie byl nejvíce zasažen ekosystém cestovního ruchu a pomalému oživení čelí i několik dalších ekosystémů, jako je textilní průmysl a kulturní a kreativní průmysl, zatímco digitální ekosystém zvýšil během krize svůj obrat; zdůrazňuje význam průmyslového fóra zřízeného průmyslovou strategií a konstatuje, že z pěti pracovních skupin, které byly vytvořeny, je jedna přímo relevantní pro jednotný trh a analyzuje horizontální aspekty jednotného trhu a odstranění neodůvodněných překážek a další se konkrétně zaměřuje na vyspělou výrobu jako horizontální faktor umožňující širokou škálu ekosystémů;

16. zdůrazňuje, že do průmyslové strategie je třeba zahrnout herní průmysl jako jedno z odvětví s nejvyšším potenciálem rozvoje, a připomíná, že většina výrobců a vývojářů her není evropskými subjekty; požaduje, aby byly na evropské úrovni vytvořeny jasné cesty, jež by tomuto průmyslu umožnily urychlit svůj rozvoj a zaujmout v tomto odvětví vedoucí postavení;

Podpora normalizace

17. bere na vědomí evropskou strategii pro normalizaci a zdůrazňuje, že harmonizované normy spolu s inovacemi mohou posílit dobré hospodářské, společenské a environmentální podmínky, včetně zdraví a bezpečnosti spotřebitelů a pracovníků; domnívá se, že dobře fungující normy jsou proto zásadní pro dobře fungující jednotný trh, bezpečnost výrobků, globální konkurenceschopnost, ekologickou a digitální transformaci a ochranu spotřebitelů; v rámci normalizace zdůrazňuje význam transparentnosti a inkluzivnosti i vyhýbání se nadměrné byrokracii; domnívá se, že strategie pro normalizaci by měla usilovat o přispění ke zlepšení opětovného použití a recyklace materiálů a podporovat využívání druhotných zdrojů;

18. zdůrazňuje, že je zásadní, aby strategie pro normalizaci i nadále přitahovala nejlepší odborníky, a vybízí ke koordinovanějšímu přístupu, pokud jde o stanovování mezinárodních norem, i k tomu, aby byly strategické cíle projednávány a schváleny za aktivní účasti všech příslušných zúčastněných stran;

19. vyzývá Komisi, aby předložila ambiciózní návrhy pro nadcházející celní reformu, včetně reformy celního kodexu Unie; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby se celní kontroly v celé EU řídily stejnými normami; vyzývá k reformě, která zajistí otevřený, spravedlivý a udržitelný obchod a ochrání spotřebitele před nebezpečnými a nevyhovujícími výrobky; vyzývá Komisi, aby v rámci své reformy zohlednila zprávu skupiny odborníků o reformě celní unie EU[14];

Zadávání veřejných zakázek a konkurenceschopnost malých a středních podniků

20. zdůrazňuje, že je třeba posílit konkurenceschopnost malých a středních podniků, mikropodniků a průmyslu řešením rizik, závislostí, narušení a zranitelných míst v dodavatelském řetězci, zejména v zelené a digitální ekonomice; zdůrazňuje, že účinný, otevřený, spravedlivý a kooperativní rámec pro zadávání veřejných zakázek může spolu s veřejnými investicemi hrát důležitou úlohu při podpoře pracovních míst, udržitelného růstu, konkurenceschopnosti a inovativních investic, posilování udržitelné spotřeby a zvyšování odbytu pro udržitelné produkty; vyzývá Komisi a členské státy, aby pokračovaly v práci na řádném provádění právních předpisů EU v oblasti zadávání veřejných zakázek, jež budou odrážet hospodářské, sociální a environmentální aspekty, s cílem vytvořit dobře fungující a harmonizovaný jednotný trh; připomíná význam pokynů Komise týkajících se zelených veřejných zakázek, které přispějí k úsilí EU o to, aby se stala hospodářstvím účinně využívajícím zdroje, a pomohou stimulovat poptávku po udržitelnějším zboží a službách, přičemž rovněž podpoří ekologické inovace;

21. připomíná význam pokynů vypracovaných Komisí, které poskytují praktické informace o tom, jak by členské státy měly do smluv uzavíraných na základě zadávání veřejných zakázek zahrnovat výkonnostní cíle a kritéria kvality, jako je ekonomicky nejvýhodnější nabídka, a jak by měly lépe zapojit větší množství výrobců, včetně malých a středních podniků a mikropodniků; vyzývá Komisi a členské státy, aby pečlivě zvážily postavení malých a středních podniků, pokud jde o účast na veřejných zakázkách; zdůrazňuje význam malých a středních podniků pro konkurenceschopnost a inovace na vnitřním trhu a bere na vědomí jejich postavení výrobců a současně poskytovatelů průmyslových služeb jiným výrobcům; vyzývá Komisi, aby podporovala malé a střední podniky, mikropodniky a začínající podniky při zlepšování přístupu k financování a současně přispívala ke snižování četnosti vykoupení a převzetí evropských společností v případech, kdy taková vykoupení nebo převzetí ohrožují evropské inovace, a aby v relevantních případech poskytovala jasné pokyny, jak dodržovat odvětvová pravidla EU;

22. připomíná význam účinných a udržitelných postupů zadávání veřejných zakázek, zejména v souvislosti se zdravotnickým ekosystémem; naléhavě vyzývá Komisi, aby podporovala členské státy při vytváření cílených pravidel pro společné zadávání veřejných zakázek na základní zboží, jako jsou léčivé přípravky, s cílem zajistit dlouhodobou udržitelnost, bezpečnost dodávek, spravedlivou hospodářskou soutěž a investice do výrobních kapacit;

23. připomíná, že je důležité, aby byla pravidla hospodářské soutěže přizpůsobena nové dynamice trhu EU a měnícímu se globálnímu kontextu s cílem zaručit účinnou a spravedlivou hospodářskou soutěž na jednotném trhu a rozšířit výběr pro spotřebitele;

Výzkum, inovace a průlomové technologie

24. připomíná závazky zvýšit investice do výzkumu a vývoje na 3 % HDP a posílit Evropský výzkumný prostor s cílem vytvořit jednotný trh pro výzkum a inovace; vítá vytvoření průmyslových aliancí v jednotlivých odvětvích a zdůrazňuje, že tyto aliance jsou spolu s partnerstvími veřejného a soukromého sektoru důležité pro rozvoj průlomových technologií; zdůrazňuje, že má-li EU zůstat konkurenceschopná, je naprosto nezbytné zvýšit investice do výzkumu a vývoje; zdůrazňuje, že investice do výzkumu a vývoje by se měly zaměřit na všechna průmyslová odvětví, a nikoli pouze na výrobní sektor, a vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadnily větší účast malých a středních podniků a mikropodniků na trhu v oblasti výzkumu a vývoje; vyzývá Komisi, aby zajistila transparentnost, inkluzivnost, soudržnost a součinnost všech iniciativ, financování a regulačních nástrojů na podporu průmyslu, malých a středních podniků a mikropodniků, zejména v souvislosti s ekologickou a digitální transformací; vyzývá Komisi, aby vytvořila Evropský inovační prostor, jehož cílem bude přeměnit vědecké výsledky v komerční produkty, podporovat začínající podniky a malé a střední podniky a udržet podniky na jednotném trhu Unie;

25. zdůrazňuje, že je třeba provádět iniciativy zaměřené na posílení Evropského výzkumného prostoru, Evropského prostoru vzdělávání a evropských inovačních ekosystémů s cílem vybudovat silný evropský vnitřní trh pro výzkum a inovace;

26. vyzývá Komisi, aby stanovila jasné, účinné, jednoduché a komplexní pokyny týkající se stávajících nástrojů, které by se měly zabývat politickými prioritami v několika průmyslových odvětvích, zejména významnými projekty společného evropského zájmu, různými aliancemi (průmyslová data, nosné rakety, letectví s nulovými emisemi, baterie a další), konsorcii evropské digitální infrastruktury atd.; zdůrazňuje, že je důležité zajistit správnou součinnost mezi různými nástroji, programy a fondy, od Nástroje pro oživení a odolnost po strukturální fondy, a podtrhuje, že je třeba je lépe začlenit do společných podniků a dalších iniciativ vyplývajících z programu Horizont Evropa, jako je Evropský inovační a technologický institut a Evropská rada pro inovace;

Zvyšování dovedností

27. vyzývá Komisi, aby vypracovala konkrétní opatření na podporu členských států při řešení nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi v některých odvětvích a současně prosazovala důstojné pracovní podmínky; požaduje, aby byla na jednotném trhu obnovena rovnováha, pokud jde o odliv talentů, technologických odborníků a know-how, a zlepšeno financování výzkumu, inovací a technologického rozvoje; dále zdůrazňuje, že je nutné, aby členské státy přijaly prostřednictvím svých vnitrostátních rámců rozhodná opatření s cílem řádně provádět Pakt pro dovednosti a další iniciativy EU zaměřené na vytváření příležitostí k rekvalifikaci a prohlubování dovedností pracovní síly; připomíná, že je důležité posílit vzdělávání a odbornou přípravu, zejména za účelem rozvoje dovedností potřebných na podporu ekologické a digitální transformace jednotného trhu;

28. zdůrazňuje, že je nutný stálý dialog mezi příslušnými orgány a hospodářskými subjekty, aby bylo zajištěno, že bude pracovní síla lépe připravena na nové potřeby průmyslu; připomíná, že pro ekologickou a digitální transformaci průmyslových odvětví je nutné vzájemné uznávání odborných kvalifikací vysoce kvalifikovaných a kvalifikovaných odborníků;

29. zdůrazňuje, že problém nedostatku žen zaměstnaných v průmyslových odvětvích přispívá k rozdílům v odměňování a důchodech žen a mužů; požaduje, aby byla v rámci průmyslové strategie přijata opatření, jež by řešila rozdíly mezi ženami a muži v evropském průmyslu a nedostatek příležitostí pro ženy, zejména v oborech STEM; dále připomíná, že digitalizace tradičních průmyslových odvětví by mohla vést k vytváření pracovních míst v nových průmyslových odvětvích, ale současně narušit stávající pracovní místa a v některých případech i vést k nejistým pracovním podmínkám; připomíná, že tyto výzvy vyžadují, aby byla v rámci průmyslové strategie přijata příslušná opatření a provedeny odpovídající finanční investice.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	16.6.2022
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	36 0 6
Členové přítomní při konečném hlasování	Pablo Arias Echeverría, Alessandra Basso, Brando Benifei, Adam Bielan, Andrea Caroppo, Anna Cavazzini, Dita Charanzová, Deirdre Clune, Alexandra Geese, Sandro Gozi, Maria Grapini, Krzysztof Hetman, Virginie Joron, Eugen Jurzyca, Arba Kokalari, Marcel Kolaja, Andrey Kovatchev, Maria-Manuel Leitão-Marques, Adriana Maldonado López, Beata Mazurek, Leszek Miller, René Repasi, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Tomislav Sokol, Ivan Štefanec, Róża Thun und Hohenstein, Kim Van Sparrentak, Marion Walsmann
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Marco Campomenosi, Maria da Graça Carvalho, Geoffroy Didier, Malte Gallée, Karen Melchior, Tsvetelina Penkova, Antonio Maria Rinaldi, Marc Tarabella, Kosma Złotowski
Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování	Nicola Beer, Rosanna Conte, Vlad Gheorghe, Ondřej Kovařík

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
POŽÁDANÉM O STANOVISKO

36	+
ECR	Adam Bielan, Beata Mazurek, Kosma Złotowski
PPE	Pablo Arias Echeverría, Andrea Caroppo, Maria da Graça Carvalho, Deirdre Clune, Geoffroy Didier, Krzysztof Hetman, Arba Kokalari, Andrey Kovatchev, Andreas Schwab, Tomislav Sokol, Ivan Štefanec, Marion Walsmann
RENEW	Nicola Beer, Dita Charanzová, Vlad Gheorghe, Sandro Gozi, Ondřej Kovařík, Karen Melchior, Róża Thun und Hohenstein
S&D	Brando Benifei, Maria Grapini, Maria-Manuel Leitão-Marques, Adriana Maldonado López, Leszek Miller, Tsvetelina Penkova, René Repasi, Christel Schaldemose, Marc Tarabella
VERTS/ALE	Anna Cavazzini, Malte Gallée, Alexandra Geese, Marcel Kolaja, Kim Van Sparrentak

 

0	-

 

6	0
ECR	Eugen Jurzyca
ID	Alessandra Basso, Marco Campomenosi, Rosanna Conte, Virginie Joron, Antonio Maria Rinaldi

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO DOPRAVU A CESTOVNÍ RUCH (21.6.2022)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

o provádění aktualizované nové průmyslové strategie pro Evropu: sladění výdajů s politikou

(2022/2008(INI))

Zpravodaj: Carlo Fidanza

 

NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ (COM(2020)0102) a na související usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. listopadu 2020[15],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky“ (COM(2020)0103),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. prosince 2020 s názvem „Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti“ (COM(2020)0789),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. května 2021 nazvané „Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy“ (COM(2021)0350),

– s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o vytvoření strategie EU pro udržitelný cestovní ruch[16],

– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 5. května 2021 nazvaný „Výroční zpráva o jednotném trhu za rok 2021“ (SWD(2021)0351),

– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 5. května 2021 nazvaný „Strategické závislosti a kapacity“ (SWD(2021)0352),

– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 21. června 2021 nazvaný „Scénáře pro spoluvytváření způsobů transformace v cestovním ruchu v zájmu odolnějšího, inovativnějšího a udržitelnějšího ekosystému“ (SWD(2021)0164),

– s ohledem na politickou zprávu Komise nazvanou „Cesta transformace pro cestovní ruch“ zveřejněnou dne 4. února 2022,

A. vzhledem k tomu, že odvětví cestovního ruchu a dopravy bylo nejvíce postiženo omezeními zavedenými v reakci na pandemii COVID-19, která v roce 2021 vedla k 72% poklesu počtu příjezdů zahraničních turistů ve srovnání s úrovní před pandemií[17];

B. vzhledem k tomu, že odvětví cestovního ruchu v roce 2019 představovalo 11,6 % všech pracovních míst; vzhledem k tomu, že Světová rada pro cestování a cestovní ruch uvedla, že v roce 2020 zaniklo v Evropě 3,6 milionu pracovních míst[18]; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 měla bezprecedentní dopad na odvětví cestovního ruchu, neboť prudce snížila toky cestovního ruchu, a tím i příjmy podniků souvisejících s cestovním ruchem; vzhledem k tomu, že celkový příspěvek cestovního ruchu k HDP v Evropě se snížil o polovinu z 9,9 % v roce 2019 na 4,9 % v roce 2020; vzhledem k tomu, že odvětví dopravy a dopravní infrastruktura jsou životně důležitou součástí evropského hospodářství; vzhledem k tomu, že pevné sítě infrastruktury a funkční dopravní podniky jsou základními předpoklady pro všechny aspekty konkurenceschopnosti společnosti;

C. vzhledem k tomu, že hospodářské podmínky v odvětví dopravy mají přímý dopad na průmyslové podniky, neboť náklady na přepravu surovin, vstupního zboží a hotových výrobků ovlivňují ceny výrobků, které v konečném důsledku musí nést spotřebitelé; vzhledem k nedávnému prudkému nárůstu cen pohonných hmot a energie, který zvyšuje inflaci a snižuje kupní sílu domácností a vyžaduje společnou strategii na úrovni EU, která bude v souladu s důraznými opatřeními na úrovni členských států, aby bylo možné zmírnit růst cen a negativní hospodářský dopad na konkurenceschopnost evropských podniků a kupní sílu evropských domácností;

D. vzhledem k tomu, že malé a střední podniky a mikropodniky tvoří většinu v odvětví dopravy a jsou obzvláště citlivé na cyklické výkyvy, změny cen a zvýšenou regulační zátěž; vzhledem k tomu, že evropská průmyslová strategie musí náležitě zohledňovat podmínky pro malé podniky a musí být koncipována v souladu se zásadou „zelenou malým a středním podnikům“;

E. vzhledem k tomu, že politická zpráva Komise „Cesta transformace pro cestovní ruch“ zdůrazňuje, že je třeba dále urychlit ekologickou a digitální transformaci ekosystému cestovního ruchu v členských státech, a vzhledem k tomu, že více než 99 % podniků v odvětví cestovního ruchu v EU představují malé a střední podniky a mikropodniky; vzhledem k tomu, že je třeba zavést opatření k opětovnému zaměstnávání pracovníků, kteří toto odvětví opustili, a programy pro nezaměstnané pracovníky a spravedlivé pracovní podmínky v odvětví;

F. vzhledem k tomu, že cestovní zvyklosti se v důsledku zdravotní krize změnily a cestování směřuje více k nepřeplněným a místním destinacím; vzhledem k novým výzvám, které přináší geopolitická situace;

G. vzhledem k tomu, že politická zpráva Komise „Cesta transformace pro cestovní ruch“ zdůrazňuje, že strategie členských států v oblasti cestovního ruchu by měly být založeny na zásadách udržitelného rozvoje, které zajišťují hospodářskou, environmentální a sociální udržitelnost;

H. vzhledem k tomu, že cestovní ruch je důležitým a mnohostranným odvětvím s významnými multiplikačními účinky na ostatní odvětví, což z něj činí prioritu v agendě EU, a vzhledem k tomu, že je třeba více začlenit cestovní ruch do finančních programů a politických strategií EU;

I. vzhledem k tomu, že destinace v okrajových regionech, venkovských oblastech a na ostrovech, včetně nejvzdálenějších regionů EU, se potýkají se specifickými problémy souvisejícími s dostupnými možnostmi dopravy, a jsou tedy také zranitelnější vůči negativním socioekonomickým dopadům ekologické transformace;

J. vzhledem k tomu, že transevropská dopravní síť (TEN-T) by měla zajišťovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost a přístupnost v celé EU a jejích regionech, včetně venkovských, odlehlých, hornatých, řídce osídlených, okrajových, ostrovních a nejvzdálenějších regionů, což by podpořilo hospodářský růst a vytváření pracovních míst a snížilo nerovnosti, posílilo digitalizaci a inovace, jakož i adaptabilitu a odolnost s přímým dopadem na odvětví cestovního ruchu;

K. vzhledem k tomu, že pro oživení a zvýšení odolnosti cestovního ruchu je nezbytný vyvážený rozvoj dopravních koridorů, který zajistí propojení sever-jih a východ-západ v celé Evropě; vzhledem k tomu, že odvětví mobility a dopravy nabízí obrovský potenciál pro produktivní investice v členských státech, zejména prostřednictvím reindustrializace tohoto odvětví, a to kombinací výroby a oprav zařízení a podpory veřejné dopravy, železniční dopravy, udržitelné a inteligentní mobility a územního plánování založeného na propojenosti, soudržnosti a rozvoji;

L. vzhledem k tomu, že při přijetí balíčku Fit for 55, jehož cílem je dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality, Komise nezohlednila dopady některých konkrétních právních předpisů na ekosystém cestovního ruchu a jeho konkurenceschopnost;

M. vzhledem k tomu, že politická zpráva Komise „Cesta transformace pro cestovní ruch“ neobsahuje pokyny pro jasné řízení ani akční plán, který by reagoval na výzvy v oblasti cestovního ruchu a nabízel společná řešení;

1. vítá Cestu transformace pro cestovní ruch a vyzývá Komisi, aby ji realizovala a navázala na ni prostřednictvím souboru konkrétních opatření pro různé oblasti, jako je výzkum a vývoj, infrastruktura a rozvoj a dovednosti v oblasti technologií, s cílem podpořit rozvoj udržitelného cestovního ruchu ve všech evropských destinacích pro turisty i místní obyvatelstvo a zároveň zajistit soudržnost a soulad mezi politikou EU a jejími cíli, nástroji financování a regulačními nástroji na podporu průmyslu při jejich udržitelné transformaci;

2. vyzývá Komisi, aby v rámci procesu společného monitorování a realizace Cesty transformace pro cestovní ruch více spolupracovala s Parlamentem (zejména s Výborem pro dopravu a cestovní ruch a jeho pracovní skupinou pro cestovní ruch) a s dalšími orgány EU, jako je Výbor regionů a Evropský hospodářský a sociální výbor; žádá Komisi, aby za tímto účelem zapojila pracovní skupinu Parlamentu pro cestovní ruch do pravidelných schůzí poradního výboru pro cestovní ruch s cílem posílit evropskou strategii v oblasti cestovního ruchu;

3. požaduje, aby Komise zřídila a provozovala on-line platformu pro spolupráci mezi zúčastněnými stranami s cílem dále podporovat proces společné tvorby;

4. zdůrazňuje, že reakce na pandemii COVID-19 představuje historickou šanci modernizovat cestovní ruch v EU a učinit jej udržitelnějším, a to i pokud jde o mobilitu, a přístupnějším pro osoby se zdravotním postižením; vyzývá Komisi, aby zveřejnila akční plán pro „udržitelný cestovní ruch“, který by zahrnoval krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé cíle, včetně cílů udržitelného rozvoje OSN, a poukazuje na to, že tato opatření musí být prosazována ve spolupráci s Parlamentem a členskými státy; znovu opakuje své přesvědčení, že turistické destinace a zařízení musí být fyzicky přístupné všem osobám ve společnosti, zejména osobám se zdravotním postižením, a podporuje postoj obsažený v Cestě transformace pro cestovní ruch, podle kterého je třeba zajistit přístupná zařízení cestovního ruchu ve všech destinacích a poskytovat o nich jasné a přístupné informace cestujícím, kteří plánují a rezervují si pobyt a aktivity;

5. domnívá se, že udržitelný cestovní ruch musí spolu s podporou hospodářského rozvoje a tvorby pracovních míst přispívat k ochraně a obnově přírodních ekosystémů a biologické rozmanitosti, zejména s ohledem na potřebu omezit fenomén nadměrného cestovního ruchu, a musí podporovat rozvoj alternativních modelů a využívání digitálních technologií; vyzývá Komisi, aby usnadnila přístup k financování EU pro subjekty působící v oblasti cestovního ruchu, zejména za účelem podpory malých ubytovacích zařízení, aby zlepšily svou energetickou účinnost a zvýšily úspory energie;

6. domnívá se, že strategie by měla dále posílit integritu jednotného trhu, pokud jde o odvětví cestovního ruchu a dopravy; vyzývá k tomu, aby byla nová průmyslová strategie pro Evropu sladěna se souvisejícími politickými ambicemi, jako je dosažení Zelené dohody pro Evropu a digitalizace, zajištění rovných podmínek pro evropský průmysl a podniky, řešení energetické a dopravní chudoby, zlepšení sociální soudržnosti, posílení multimodality a podpora ekosystému cestovního ruchu, například sdílením osvědčených postupů s cílem učinit informovaná rozhodnutí o tom, jak zlepšit politické orientace v obou odvětvích;

7. vyzývá Komisi, aby navrhla mechanismus pro řešení krizí s cílem zajistit, aby bylo odvětví cestovního ruchu odpovídajícím způsobem připraveno na budoucí krize, pokud se vnitrostátní reakce ukáží jako nedostatečné;

8. opakuje svou výzvu k vytvoření Evropské agentury pro cestovní ruch, která by měla na starosti mimo jiné:

– poskytování faktického přehledu a údajů pro tvůrce politik v EU a členských státech, které jim umožní vypracovávat informované strategie na základě shromážděných a analyzovaných údajů o cestovním ruchu, včetně možných sociálních, hospodářských a environmentálních dopadů těchto strategií na cestovní ruch;

– fungování mechanismu pro řešení krizí s cílem zajistit, aby bylo odvětví cestovního ruchu odpovídajícím způsobem připraveno na budoucí krize, pokud se vnitrostátní reakce ukáží jako nedostatečné;

– poskytování technické a administrativní podpory mikropodnikům a malým a středním podnikům s cílem zvýšit jejich schopnost získat přístup k finančním prostředkům a nástrojům EU;

– podporu ekosystému cestovního ruchu například sdílením osvědčených postupů při přijímání informovaných rozhodnutí o zlepšování politiky v oblasti cestovního ruchu;

– propagaci evropské značky ve třetích zemích a zaměření na diverzifikaci evropského produktu cestovního ruchu;

9. vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní evropskou politiku cestovního ruchu s cílem vytvořit evropskou unii cestovního ruchu;

10. vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní evropskou strategii v oblasti cestovního ruchu (Evropský program pro cestovní ruch 2030/2050), a to ve spolupráci s různými orgány na všech úrovních řízení a s aktéry z tohoto odvětví, která bude obsahovat jasné cíle, úkoly, možnosti financování a plán provádění;

11. považuje za politováníhodné, že víceletý finanční rámec EU a nástroj NextGenerationEU nepřidělily zvláštní finanční prostředky na odvětví cestovního ruchu, které je obzvláště negativně zasaženo pandemií COVID-19, probíhající válkou na Ukrajině, vysokou inflací a zvýšenými cenami energie a paliv, a to i přesto, že toto odvětví přispělo v roce 2019 k HDP EU 9,9 %; je toho názoru, že veřejné investice EU a členských států mají zásadní význam pro rozvoj infrastruktury a mobility na podporu odvětví cestovního ruchu;

12. vítá příručku o financování cestovního ruchu ze strany EU; žádá však Komisi, aby systematizovala a rozšířila možnosti financování v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a víceletého finančního rámce EU na období 2021–2027 s cílem poskytnout více informací o vypracování konkrétních opatření; vyzývá k tomu, aby byly zúčastněným stranám v oblasti cestovního ruchu v členských státech poskytnuty finanční příležitosti;

13. vybízí členské státy, aby prostřednictvím různých finančních nástrojů EU, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj, usnadnily přístup investic do ekosystému cestovního ruchu; zdůrazňuje, že je důležité poskytovat zúčastněným stranám v ekosystému cestovního ruchu školení týkající se odvětvového financování jako další způsob, jak zlepšit přístup k financování;

14. zdůrazňuje, že dodatečné poplatky v odvětví dopravy mají dopad na obyvatele, zejména v řídce osídlených a nejvzdálenějších okrajových oblastech, a na podniky s nejmenším finančním rozpětím (především na menší podniky); domnívá se, že nedávné prudké zvýšení cen paliv a energií je vážnou hrozbou pro konkurenceschopnost Unie a finanční situaci domácností v EU; vyzývá příslušné orgány EU a členské státy, aby podporovaly opatření a programy, které budou bojovat proti růstu cen, například tím, že budou podporovat přechod na udržitelné druhy dopravy, jako je železniční doprava a aktivní mobilita, a to prostřednictvím pobídek pro veřejnou dopravu a podporou programů sdílené mobility a souvisejících iniciativ;

15. připomíná Komisi příležitost, kterou nabízí představení pilotních projektů a přípravných akcí v rámci rozpočtu Unie; vyzývá Komisi, aby s Parlamentem spolupracovala a pravidelně jej informovala o přípravných krocích a pokroku dosaženém při vývoji pilotních projektů a přípravných akcí a aby zajistila zapojení poslanců Evropského parlamentu do tohoto procesu;

16. vyzývá Komisi, aby podporovala malé a střední podniky a mikropodniky (včetně tradičních a uměleckých řemeslníků) v odvětví cestovního ruchu, a to podporou inovativních udržitelných iniciativ, zjednodušením byrokracie, podporou vzdělávání a odborné přípravy a poskytováním finančních prostředků na podporu zvyšování kvalifikace a rekvalifikace pracovní síly, zejména v oblasti nových digitálních dovedností, s cílem stimulovat nové nabídky cestovního ruchu, pokud jde o destinace a zážitky, a přispět ke zvyšování hodnoty regionálních produktů a místních tradic; zdůrazňuje, že je třeba podstatně snížit administrativní zátěž malých a středních podniků a lépe tomu přizpůsobit regulační rámec;

17. vyzývá Komisi a členské státy, aby zahrnuly a podporovaly další opatření na podporu digitalizace; připomíná, že digitální transformace je jednou z klíčových horizontálních priorit EU, která pomůže zvýšit konkurenceschopnost podniků v EU s cílem podpořit podnikání, inovace a výzkum, rozvíjet tvůrčí a inovativní řešení a spolupracovat s univerzitami, školami v oblasti cestovního ruchu a znalostními centry na předávání a vytváření znalostí pro toto odvětví, což dále posílí odolnost těchto podniků vůči hospodářským nebo jiným krizím;

18. vyzývá Komisi, aby zahrnula odvětví cestovního ruchu do evropské strategie pro data a aby podpořila vytvoření datových prostorů, které budou pro toto odvětví přínosem, neboť stanoví veřejný rámec pro lepší sdílení dat a přístupnost; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby harmonizovala pravidla shromažďování statistických údajů o cestovním ruchu;

19. konstatuje, že dobrý přístup k datům má zásadní význam pro rozvoj technologie umělé inteligence, která bude v odvětví dopravy a cestovního ruchu se zaváděním inteligentních a propojených vozových parků stále významnější, přičemž uznává, že při zajišťování bezpečných, zabezpečených a transparentních aplikací umělé inteligence je stále třeba překonat řadu výzev; zdůrazňuje, že technologický vývoj v oblasti dopravy a mobility, zejména aplikace umělé inteligence a autonomní vozidla, mají významný potenciál zjednodušit každodenní život lidí a podniků, zkrátit dobu cestování, omezit výskyt dopravních zácp, předcházet nehodám a snížit emise a náklady;

20. podporuje širší automatizaci v odvětví dopravy s cílem zvýšit jeho efektivitu, udržitelnost a konkurenceschopnost;

21. vyzývá Komisi, aby podporovala zavádění vozidel s nulovými emisemi, snižovala emise skleníkových plynů podporou využívání dopravních prostředků s nízkými a nulovými emisemi a podněcovala využívání udržitelných alternativních dopravních řešení dostupných pro veřejnost a podniky, a to podporou digitalizace a automatizace a zlepšením konektivity a přístupu v rámci strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu;

22. vyzývá k veřejným investicím do reindustrializace členských států s cílem napomoci jejich rozvoji a podpořit jejich autonomii, zejména podporou výroby a oprav kolejových vozidel a plavidel a zajištěním toho, aby energetická rekonfigurace odvětví dopravy přispívala k domácí výrobě energie a aby se podpora udržitelné a inteligentní mobility stala hnací silou výrobní činnosti;

23. domnívá se, že propagace značky „Evropa“ ve spolupráci s destinacemi a cestovními kancelářemi ve třetích zemích by se měla zaměřovat na diverzifikaci nabídky EU, mimo jiné v oblasti kulturního, historického a přírodního dědictví, místní gastronomie a zdraví; zastává názor, že je třeba podporovat konkrétní destinace s cílem rozvíjet cestovní ruch po celý rok, aby bylo možné vytvářet trasy ad hoc pro zvýšení hodnoty uměleckých a tradičních řemesel a míst, kde umělečtí a tradiční řemeslníci působí, a reagovat tak na standardizaci nabídky cestovního ruchu a pokračující vylidňování mnoha místních komunit, neboť jsou hlavním lákadlem pro turisty a mají zásadní význam pro celkové oživení nabídky cestovního ruchu evropských zemí; připomíná potřebu komplexních strategií v oblasti inteligentního cestovního ruchu pro odlehlé regiony a potřebu stimulovat nové příležitosti v oblasti cestovního ruchu;

24. domnívá se, že potenciální výzvy a rostoucí náklady na ekologickou transformaci v odvětvích dopravy, zejména letecké a námořní, mohou mít dopad na poptávku v odvětví cestovního ruchu; vyzývá proto Komisi, aby pravidelně prováděla posouzení socioekonomických dopadů těchto výzev, včetně konkurenceschopnosti této transformace, a to s ohledem na všechna navrhovaná opatření v odvětví cestovního ruchu v členských státech;

25. zdůrazňuje, že je třeba, aby všechny členské státy měly rozvinutou, inteligentní, bezpečnou a udržitelnou síť TEN-T, která usnadňuje udržitelnou dopravu, konektivitu a územní přístupnost v celé EU, zejména v okrajových, ostrovních a nejvzdálenějších regionech, s cílem podporovat a oživit evropský a mezinárodní cestovní ruch; vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost chybějícím přeshraničním spojům a jejich dokončení, jakož i konektivitě; vyzývá členské státy, aby využily prostředky z programu NextGenerationEU a Nástroje pro propojení Evropy k urychlení těchto investic do infrastruktury a k rychlému zajištění zvýšené kapacity pro investice do dopravního systému, které prospějí konkurenceschopnosti odvětví a zlepší finanční situaci domácností; domnívá se, že rozvoj sítí TEN-T a jejich pozemního spojení s městskými, místními a pobřežními oblastmi bude hrát klíčovou úlohu při zajišťování udržitelných alternativních flexibilních dopravních řešení pro cestování a cestovní ruch, a to i na dlouhé vzdálenosti v případech, kdy letecká doprava nepředstavuje optimální nebo nezbytné řešení;

26. opakuje svou výzvu Komisi, kterou uvedl ve svém usnesení ze dne 16. prosince 2020[19], totiž aby Komise přijala plán s konkrétními a závaznými cíli a ukazateli k zajištění lepší regulace a zjednodušení administrativní zátěže s cílem podpořit hospodářské oživení a posílit konkurenceschopnost Unie; připomíná Komisi svůj slib, že bude pracovat v souladu se zásadou „jeden přijmout – jeden zrušit“; připomíná, že podle této zásady musí být každá nově zavedená regulační zátěž kompenzována zrušením odpovídající nákladové zátěže ve stejné oblasti politiky; vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila komplexní plán kompenzace regulační zátěže v odvětví dopravy v souladu se zásadou „jeden přijmout – jeden zrušit“;

27. vyzývá Komisi, aby co nejdříve usnadnila plánování cest, a to i zajištěním zjednodušených postupů vydávání multimodálních jízdenek prostřednictvím digitálních služeb a souvisejících práv, a aby zároveň lépe regulovala činnost platforem pro online rezervace a jejich zprostředkovatelů; vyzývá k posílení rámce EU pro krátkodobé pronájmy, který by měl být přiměřený, a k zavedení nových strategií pro zvýšení transparentnosti, zajištění spravedlivější hospodářské soutěže v odvětví pohostinství a zlepšení ochrany zákazníků před spekulacemi;

28. naléhavě vyzývá členské státy a odvětví cestovního ruchu, aby při předkládání svých strategií v oblasti cestovního ruchu věnovaly velkou pozornost specifickým silným stránkám turistických destinací v souvislosti s ochranou a obnovou přírodních ekosystémů a zdrojů, kulturním a historickým dědictvím a potenciálem poskytnout zákazníkům jedinečné a autentické zkušenosti a zajistit inkluzivnost a přístupnost, a to i pro osoby se zdravotním postižením; naléhavě vyzývá členské státy, aby podporovaly malé a střední podniky a kulturní a tvůrčí odvětví v jejich klíčové úloze, kterou zastávají v ekosystému cestovního ruchu, a žádá, aby jim byla poskytována technická pomoc a financování potřebné k dosažení cílů strategie; žádá proto, aby širší inovativní iniciativy podporovaly vzdělávání v oblasti digitálních dovedností;

29. vyzývá Komisi a členské státy, aby se v úzké spolupráci se sociálními partnery a podniky zabývaly situací pracovníků v celém hodnotovém řetězci odvětví cestovního ruchu, a to prostřednictvím konstruktivního dialogu o pracovních podmínkách v tomto odvětví, které se vyznačuje sezónními výkyvy a využíváním částečných pracovních úvazků; zdůrazňuje negativní důsledky nedostatku pracovníků v odvětví cestovního ruchu v několika členských státech a naléhavě je vyzývá, aby urychleně řešily hospodářské, sociální a kulturní příčiny;

30. vyjadřuje politování nad tím, že hodinové mzdy a mzdové náklady v cestovním ruchu jsou výrazně nižší než v hospodářství jako celku a že toto odvětví se vyznačuje relativně vysokým podílem smluv na dobu určitou a menším počtem odpracovaných let; je znepokojen tím, že ženy pracující v cestovním ruchu vydělávají přibližně o 15 % méně než jejich mužští kolegové; vyzývá Komisi, aby podporovala spravedlivou a inkluzivní zaměstnanost v tomto odvětví;

31. domnívá se, že pro podporu udržitelného odvětví cestovního ruchu má zásadní význam modrá ekonomika; v této souvislosti zdůrazňuje, že Komise by měla zajistit spravedlivé a nediskriminační uplatňování směrnice 2006/123/ES[20], pokud jde o koncese na využívání státních pozemků v pobřežních oblastech pro účely cestovního ruchu; konstatuje, že je zásadní chránit ekosystémy venkovských a pobřežních oblastí s cílem zachovat a zlepšit biologickou rozmanitost a bohatství ekoturistiky; vyzývá Komisi a členské státy, aby vzdáleným a nejvzdálenějším regionům poskytly komplexní strategie pro inteligentní cestovní ruch s cílem řešit problémy omezené dopravní a digitální konektivity;

32. zdůrazňuje pozitivní dopad sdílené mobility na cestovní ruch, včetně sdílení automobilů, koloběžek a jízdních kol, jako součásti strategie mobility integrované s veřejnými (pravidelnými a nepravidelnými) a soukromými dopravními službami.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	15.6.2022
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	37 0 1
Členové přítomní při konečném hlasování	José Ramón Bauzá Díaz, Izaskun Bilbao Barandica, Paolo Borchia, Karolin Braunsberger-Reinhold, Ciarán Cuffe, Jakop G. Dalunde, Karima Delli, Gheorghe Falcă, Giuseppe Ferrandino, Carlo Fidanza, Mario Furore, Jens Gieseke, Elsi Katainen, Elena Kountoura, Peter Lundgren, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Marian-Jean Marinescu, Tilly Metz, Caroline Nagtegaal, Jan-Christoph Oetjen, João Pimenta Lopes, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, Vera Tax, Barbara Thaler, Petar Vitanov, Lucia Vuolo, Roberts Zīle, Kosma Złotowski
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Tom Berendsen, Maria Grapini, Roman Haider, Pär Holmgren, Ondřej Kovařík, Colm Markey, Dorien Rookmaker, Annalisa Tardino
Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování	Alessandra Basso

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

37	+
ECR	Carlo Fidanza, Peter Lundgren, Dorien Rookmaker, Roberts Zīle, Kosma Złotowski
ID	Alessandra Basso, Paolo Borchia, Roman Haider, Annalisa Tardino
NI	Mario Furore
PPE	Tom Berendsen, Karolin Braunsberger-Reinhold, Gheorghe Falcă, Jens Gieseke, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Marian-Jean Marinescu, Colm Markey, Massimiliano Salini, Barbara Thaler, Lucia Vuolo
RENEW	José Ramón Bauzá Díaz, Izaskun Bilbao Barandica, Elsi Katainen, Ondřej Kovařík, Caroline Nagtegaal, Jan-Christoph Oetjen, Dominique Riquet
S&D	Giuseppe Ferrandino, Maria Grapini, Vera Tax, Petar Vitanov
THE LEFT	Elena Kountoura
VERTS/ALE	Ciarán Cuffe, Jakop G. Dalunde, Karima Delli, Pär Holmgren, Tilly Metz

 

0	-

 

1	0
THE LEFT	João Pimenta Lopes

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

 

 

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí	13.7.2022
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	70 0 4
Členové přítomní při konečném hlasování	Matteo Adinolfi, Nicola Beer, François-Xavier Bellamy, Hildegard Bentele, Tom Berendsen, Paolo Borchia, Marc Botenga, Markus Buchheit, Cristian-Silviu Buşoi, Jerzy Buzek, Ignazio Corrao, Ciarán Cuffe, Nicola Danti, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Niels Fuglsang, Lina Gálvez Muñoz, Claudia Gamon, Jens Geier, Nicolás González Casares, Christophe Grudler, Henrike Hahn, Ivo Hristov, Ivars Ijabs, Romana Jerković, Eva Kaili, Seán Kelly, Łukasz Kohut, Zdzisław Krasnodębski, Andrius Kubilius, Marisa Matias, Iskra Mihaylova, Dan Nica, Angelika Niebler, Niklas Nienaß, Ville Niinistö, Mauri Pekkarinen, Tsvetelina Penkova, Morten Petersen, Markus Pieper, Sira Rego, Robert Roos, Sara Skyttedal, Maria Spyraki, Riho Terras, Grzegorz Tobiszowski, Patrizia Toia, Marie Toussaint, Isabella Tovaglieri, Henna Virkkunen, Pernille Weiss, Carlos Zorrinho
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Andrus Ansip, Pascal Arimont, Tiziana Beghin, Franc Bogovič, Gheorghe Falcă, Andreas Glück, Klemen Grošelj, Elżbieta Kruk, Adriana Maldonado López, Sandra Pereira, Bronis Ropė, Ernő Schaller-Baross, Jordi Solé, Marion Walsmann
Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování	Biljana Borzan, Rosanna Conte, Erik Marquardt, Liudas Mažylis, Matjaž Nemec, Antonio Maria Rinaldi, Christel Schaldemose, Alexandr Vondra

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

70	+
ECR	Zdzisław Krasnodębski, Elżbieta Kruk, Robert Roos, Grzegorz Tobiszowski, Alexandr Vondra
ID	Matteo Adinolfi, Paolo Borchia, Markus Buchheit, Rosanna Conte, Antonio Maria Rinaldi, Isabella Tovaglieri
NI	Tiziana Beghin, Ernő Schaller-Baross
PPE	Pascal Arimont, François-Xavier Bellamy, Hildegard Bentele, Tom Berendsen, Franc Bogovič, Cristian-Silviu Buşoi, Jerzy Buzek, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Gheorghe Falcă, Seán Kelly, Andrius Kubilius, Liudas Mažylis, Angelika Niebler, Markus Pieper, Sara Skyttedal, Maria Spyraki, Riho Terras, Henna Virkkunen, Marion Walsmann, Pernille Weiss
RENEW	Andrus Ansip, Nicola Beer, Nicola Danti, Claudia Gamon, Andreas Glück, Klemen Grošelj, Christophe Grudler, Ivars Ijabs, Iskra Mihaylova, Mauri Pekkarinen, Morten Petersen
S&D	Biljana Borzan, Niels Fuglsang, Lina Gálvez Muñoz, Jens Geier, Nicolás González Casares, Ivo Hristov, Romana Jerković, Eva Kaili, Łukasz Kohut, Adriana Maldonado López, Matjaž Nemec, Dan Nica, Tsvetelina Penkova, Christel Schaldemose, Patrizia Toia, Carlos Zorrinho
VERTS/ALE	Ignazio Corrao, Ciarán Cuffe, Henrike Hahn, Erik Marquardt, Niklas Nienaß, Ville Niinistö, Bronis Ropė, Jordi Solé, Marie Toussaint

 

4	-
THE LEFT	Marc Botenga, Marisa Matias, Sandra Pereira, Sira Rego

 

0	0

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

• [1] Úř. věst. C 97, 28.2.2022, s. 43.
• [2] Úř. věst. C 270, 7.7.2021, s. 2.
• [3] Úř. věst. C 316, 6.8.2021, s. 2.
• [4] Úř. věst. C 425, 20.10.2021, s. 43.
• [5] Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 2.
• [6] Úř. věst. C 465, 17.11.2021, s. 11.
• [7] Úř. věst. C 15, 12.1.2022, s. 56.
• [8] Úř. věst. C 15, 12.1.2022, s. 45.
• [9] Přijaté texty, P9_TA(2021)0468.
• [10] Úř. věst. C 238, 6.7.2018, s. 28.
• [11] Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora 02/2022: „Energetická účinnost v podnicích – Dílčí úspory energie, ale nedostatky v plánování a výběru projektů“ https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/SR22_02/SR_Energy-effic-enterpr_CS.pdf
• [12] Evropský účetní dvůr, zvláštní zpráva č. 03/2022 nazvaná „Spouštění sítí 5G v EU: při zavádění sítí dochází ke zpoždění a bezpečnostní problémy zůstávají nevyřešeny“, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2022.
• [13] Sdělení Komise ze dne 2. března 2022 nazvané „Na cestě k zelené, digitální a odolné ekonomice: Evropský model růstu“ (COM(2022)0083).
• [14] „Více Unie v rámci evropské celní správy – deset návrhů, jak zajistit, aby celní unie EU odpovídala potřebám geopolitické Evropy. Zpráva skupiny odborníků o reformě celní unie EU“ (Putting more Union in the European Customs – Ten proposals to make the EU Customs Union fit for a Geopolitical Europe. Report by the Wise Persons Group on the Reform of the EU Customs Union), Brusel, březen 2022.
• [15] Úř. věst. C 425, 20.10.2021, s. 43.
• [16] Úř. věst. C 494, 8.12.2021, s. 106.
• [17] https://www.unwto.org/unwto-world-tourism-barometer-data
• [18] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2020 o nové strategii pro evropské malé a střední podniky, Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 2, bod 5.
• [19] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2020 o nové strategii pro evropské malé a střední podniky, Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 2, bod 5.
• [20] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu, Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36.