ZPRÁVA o vnějším rozměru lidského práva na přístup k vodě

20.9.2022 - (2021/2187(INI))

Výbor pro zahraniční věci
Zpravodaj: Miguel Urbán Crespo
Zpravodaj (*):
Stéphane Bijoux, Výbor pro rozvoj
(*) Přidružený výbor – článek 57 jednacího řádu

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o vnějším rozměru lidského práva na přístup k vodě

(2021/2187(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 64/292 ze dne 28. července 2010, která uznává lidské právo na nezávadnou pitnou vodu a odpovídající hygienické podmínky,

– s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 68/157 ze dne 18. prosince 2013 o lidském právu na nezávadnou pitnou vodu a odpovídající hygienické podmínky,

– s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva 45/8 ze dne 6. října 2020 o lidském právu na nezávadnou pitnou vodu a odpovídající hygienické podmínky,

– s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva 48/13 ze dne 8. října 2021 o lidském právu na čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí,

– s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 71/222 ze dne 21. prosince 2016 o mezinárodním desetiletí opatření zaměřených na téma „Voda pro udržitelný rozvoj“ (2018‑2028),

– s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 75/212 ze dne 21. prosince 2020 o konferenci OSN o komplexním přezkumu provádění cílů mezinárodního desetiletí opatření zaměřených na téma „Voda pro udržitelný rozvoj“ (2018–2028) v polovině období (konference OSN o vodě v roce 2023),

– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

– s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

– s ohledem na Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a na obecné připomínky Výboru OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva,

– s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen, Úmluvu o právech dítěte a Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením,

– s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, který vyhlásily Evropský parlament, Rada a Komise dne 17. listopadu 2017,

– s ohledem na obecnou připomínku č. 15 (2002) Výboru OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva o právu na vodu,

– s ohledem na Deklaraci OSN o právech původních obyvatel a Úmluvu Mezinárodní organizace práce (MOP) č. 169 z roku 1989 o domorodém a kmenovém obyvatelstvu,

– s ohledem na Úmluvu o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer z roku 1992 (Úmluva o vodách), která byla původně sjednána jako regionální nástroj a v roce 2016 byla otevřena pro přistoupení všech členských států OSN,

– s ohledem na Úmluvu o právu využívání mezinárodních vodních toků pro neplavební účely z roku 1997 (Úmluva o vodních tocích),

– s ohledem na Protokol EHK OSN-WHO o vodě a zdraví k Úmluvě o vodách z roku 1999, který poskytuje rámec pro praktické uplatňování lidských práv na vodu a odpovídající hygienické podmínky,

– s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN, zejména cíl č. 6 týkající se nezávadné pitné vody a odpovídajících hygienických podmínek, a na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030,

– s ohledem na zprávu OSN ze dne 19. března 2019 o světovém vývoji v oblasti vody nazvanou „Nikdo nezůstane opomenut“,

– s ohledem na zprávy o stavu výživy a zemědělství z roku 2020 a 2021 zveřejněné Organizací OSN pro výživu a zemědělství,

– s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje pro lidská práva na nezávadnou pitnou vodu a odpovídající hygienické podmínky ze dne 16. července 2021 o rizicích a dopadech komodifikace a financializace vody na lidská práva na nezávadnou pitnou vodu a odpovídající hygienické podmínky a na jeho zprávu ze dne 21. července 2020 o lidských právech a privatizaci vody a hygienických služeb,

– s ohledem na zprávu OSN o světovém vývoji v hospodaření s vodou za rok 2021: oceňování vody,

– s ohledem na obecné zásady EU v oblasti lidských práv ze dne 17. června 2019 týkající se nezávadné pitné vody a odpovídajících hygienických podmínek,

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanovuje rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky[1] (rámcová směrnice o vodě),

– s ohledem na směrnici Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů[2],

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu[3],

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě[4],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. března 2014 o evropské občanské iniciativě „Voda a hygiena jsou lidská práva! Voda je veřejné dobro, ne komodita!“, (COM(2014)0177),

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí[5],

– s ohledem na závěry Rady ze dne 19. listopadu 2018 o diplomacii v oblasti vody, ze dne 17. června 2019 o obecných zásadách EU v oblasti lidských práv týkajících se nezávadné pitné vody a odpovídajících hygienických podmínek a ze dne 19. listopadu 2021 o problematice vody v rámci vnější činnosti EU,

– s ohledem na evropskou občanskou iniciativu „Right2Water“ (Právo na vodu) a na své usnesení ze dne 8. září 2015 o opatřeních navazujících na evropskou občanskou iniciativu týkající se práva na vodu („Right2Water“)[6],

– s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2021 o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života[7],

– s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2021 obsahující doporučení Komisi k náležité péči a odpovědnosti podniků[8],

– s ohledem na stávající úspěšné metody přeshraniční spolupráce, jako jsou výměny názorů mezi vodohospodářskými a kanalizačními podniky v severských zemích zahájené v 80. letech minulého století a vytvoření společného Severského sdružení pro hydrologii v roce 1970, každoroční setkání severských poradců pro vodu, severská fóra pro vodu a rozsáhlá severská spolupráce v otázkách vodohospodářství,

– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

– s ohledem na stanovisko Výboru pro rozvoj,

– s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9–0231/2022),

A. vzhledem k tomu, že Valné shromáždění OSN ve své rezoluci 64/292 uznalo právo na nezávadnou a čistou pitnou vodu a odpovídající hygienické podmínky za „lidské právo, které má zásadní význam pro plnohodnotný život a požívání všech lidských práv“; vzhledem k tomu, že nedostatek vody je neslučitelný se životem a že obě práva jsou vzájemně provázaná a nezbytná pro důstojný život; vzhledem k tomu, že udržitelný a všeobecný přístup k nezávadné vodě nelze zajistit bez fungujících sanitárních řetězců; vzhledem k tomu, že voda a vodní toky mají vzhledem ke své zásadní úloze v životě společnosti rovněž silný kulturní, duchovní a náboženský rozměr;

B. vzhledem k tomu, že 20. zásada evropského pilíře sociálních práv („Přístup k základním službám“) obsahuje výslovný odkaz na právo občanů na vodu a odpovídající hygienické podmínky;

C. vzhledem k tomu, že odepření lidského práva na vodu má dopad na požívání práva na život a zdraví, neboť kontaminovaná voda, nevhodné nakládání s odpadními vodami a špatné hygienické podmínky jsou spojeny s přenosem vážných nemocí, a dokonce se smrtí; vzhledem k tomu, že dodávky vody a služby zajišťující odpovídající hygienické podmínky jsou jedním ze základních kamenů veřejného zdraví; vzhledem k tomu, že průjmová onemocnění jsou čtvrtou příčinou úmrtí dětí mladších pěti let a hlavní příčinou chronické podvýživy; vzhledem k tomu, že přístup k nezávadné vodě, hygienickým zařízením a hygieně je nezbytný pro zajištění globální odolnosti vůči pandemiím a dalším infekčním nemocem a pro boj proti nové hrozbě antimikrobiální rezistence;

D. vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 nejvíce zasáhla nejzranitelnější osoby a znovu upozornila na potřebu dostatečného množství nezávadné vody a hygienických zařízení na celém světě; vzhledem k tomu, že dostupnost dodávek vody a sanitárních a hygienických služeb a přístup k nim, a to i pro zranitelné nebo marginalizované osoby, mají zásadní význam pro boj proti onemocnění COVID-19;

E. vzhledem k tomu, že 80–90 % odpadních vod v rozvojových zemích je vypouštěno přímo do řek, jezer a moří, což způsobuje nemoci přenášené vodou a zároveň vážně poškozuje životní prostředí; vzhledem k tomu, že život milionů chudých osob závisí na dobrém stavu vodních zdrojů, a to nejen pokud jde o dodávky pitné vody, ale také o produkci potravin v zemědělství, chovu hospodářských zvířat a rybolovu;

F. vzhledem k tomu, že nedostatečné respektování lidského práva na vodu a přiměřené hygienické podmínky, jejich ochrana a dodržování často brání právu na vzdělání; vzhledem k tomu, že děti a v mnoha případech dívky musí každý den ujít v průměru šest kilometrů, aby přinesly vodu, což jim znemožňuje chodit do školy; vzhledem k tomu, že náklady obětované příležitosti na zajištění vody jsou vysoké a mají dalekosáhlé dopady, neboť značně zkracují čas, který je k dispozici pro jiné důležité činnosti;

G. vzhledem k tomu, že mnoho dětí musí přestat chodit do školy z důvodu onemocnění souvisejících s kontaminovanou vodou nebo špatnými hygienickými postupy; vzhledem k tomu, že každé třetí dítě nemá ve škole odpovídající přístup k vodě a hygienickým zařízením; vzhledem k tomu, že zpráva OSN o cílech udržitelného rozvoje pro rok 2021 ukazuje, že více než pětina základních škol na celém světě nemá přístup k základní dodávce pitné vody nebo odděleným toaletám pro chlapce a dívky a více než třetina nemá základní zařízení pro mytí rukou; vzhledem k tomu, že mnoho dívek je rovněž nuceno opustit školu, pokud nemají přístup k toaletám vhodným pro dívky a nemohou důstojně řešit hygienu v období menstruace;

H. vzhledem k tomu, že děti se zdravotním postižením se rovněž potýkají s obtížemi při přístupu ke vzdělání kvůli nedostatku uzpůsobených toalet a hygienických zařízení; vzhledem k tomu, že zprávy UNESCO uvádí, že více než 90 % všech dětí se zdravotním postižením nenavštěvuje školu a že u dívek se zdravotním postižením je mnohem větší pravděpodobnost, že předčasně ukončí školní docházku, než u chlapců se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že pitná voda je nezbytná, aby bylo možné se během učení soustředit;

I. vzhledem k tomu, že znevýhodnění mnoha žen a dívek, lidí s některými zdravotními postiženími a starších osob, pokud jde o vodu, sanitární a hygienické podmínky, se projevuje mnoha způsoby, které mají dopad na jejich celkové zdraví, dobré životní podmínky a důstojnost, reprodukční zdraví, vzdělávání, výživu, bezpečnost a zapojení do ekonomického a politického života; vzhledem k tomu, že především matky dětí se zdravotním postižením jsou nuceny odejít z práce, aby mohly pomáhat svým dětem s osobní hygienou a aby se mohly starat o vzdělávání svých dětí doma, pokud škola nemá přístupnou toaletu;

J. vzhledem k tomu, že v mnoha zemích globálního Jihu jsou ženy a dívky tradičně odpovědné za zásobování domácnosti vodou a tyto povinnosti je činí zranitelnějšími vůči nemocem a násilí; vzhledem k tomu, že ženy a dívky jsou více ohroženy útoky, sexuálním a genderově podmíněným násilím, obtěžováním a dalšími hrozbami pro svou bezpečnost, když zajišťují vodu pro domácnost nebo používají hygienická zařízení mimo domov;

K. vzhledem k tomu, že podle obecných zásad EU v oblasti lidských práv týkajících se nezávadné pitné vody a odpovídajících hygienických podmínek jsou základními prvky lidského práva na vodu a odpovídající hygienické podmínky disponibilita, dostupnost, přijatelnost, kvalita a finanční dostupnost vody a zásady přístupu založeného na lidských právech (nediskriminace, odpovědnost, transparentnost, účast na rozhodování atd.);

L. vzhledem k tomu, že šestým cílem OSN v oblasti udržitelného rozvoje je zajistit, aby do roku 2030 měl celý svět univerzální a rovný přístup k nezávadné pitné vodě a odpovídajícím hygienickým podmínkám; vzhledem k tomu, že i přes dosažený pokrok je tento cíl podle nejnovější zprávy OSN o stavu vody i nadále výrazně opožděn a nedostatečně financován a že přetrvávají významné problémy, pokud jde o jeho dosažení a řešení velkých nerovností mezi jednotlivými zeměmi i v jednotlivých zemích v oblasti přístupu k základním službám souvisejícím s vodou a odpovídajícími hygienickými podmínkami;

M. vzhledem k tomu, že ze zprávy OSN o cílech udržitelného rozvoje z roku 2021 vyplývá, že v roce 2020 stále 2 miliardy lidí neměly přístup k nezávadné pitné vodě, 3,6 miliardy lidí nemělo nezávadné hygienické podmínky, 2,3 miliardy lidí nemělo základní hygienická zařízení a že 129 zemí dosud nenastoupilo cestu k udržitelnému hospodaření s vodními zdroji do roku 2030; vzhledem k tomu, že přístup k vodě vytváří příznivé podmínky pro hospodářský rozvoj a že tyto podmínky umožňují zranitelným osobám získat finanční nezávislost;

N. vzhledem k tomu, že dosažení univerzálního přístupu k nezávadné vodě a odpovídajícím hygienickým podmínkám by v letech 2021 až 2040 vedlo k čistým ziskům ve výši 37 až 86 miliard USD ročně;

O. vzhledem k tomu, že voda je omezeným zdrojem; vzhledem k tomu, že v posledních dvou desetiletích drasticky kleslo množství dostupné sladké vody na osobu; vzhledem k tomu, že nerovnoměrný nárůst populace a vysídlování venkovských oblastí, intenzifikace zemědělství, dopady změny klimatu a zhoršování životního prostředí a určité nezákonné a znečišťující postupy při používání vody vedou v mnoha regionech ke stále větším problémům s přístupem k vodě a v budoucnu způsobí ještě větší problémy;

P. vzhledem k tomu, že velká část čistého růstu světové populace do roku 2050 se odehraje ve městech rozvojových zemí, čímž se zvýší poptávka po vodě a potravinách ve městech; vzhledem k tomu, že podle zprávy OSN o světovém vývoji v hospodaření s vodou za rok 2019 bychom do roku 2050 mohli spotřebovávat o 20–30 % vody více než dnes, a vzhledem k tomu, že podle odhadů Světové banky se poptávka po vodě ve městech v příštích třech desetiletích zvýší o 50–70 %;

Q. vzhledem k tomu, že 125 ze 154 rozvojových zemí zahrnulo sladkovodní zdroje a suchozemské a mokřadní ekosystémy do svých vnitrostátních plánů přizpůsobení se změně klimatu jako oblasti s nejvyšší prioritou, a to v souladu s cílem udržitelného rozvoje č. 13;

R. vzhledem k tomu, že globální oteplování je hlavní příčinou nedostatku vody; vzhledem k tomu, že současná klimatická krize, která se vyznačuje zvýšeným suchem, záplavami a přívalovými dešti, prohlubuje nerovnoměrné rozdělení vody; vzhledem k tomu, že 90 % všech přírodních katastrof souvisí s vodou a voda způsobuje 70 % všech úmrtí v důsledku přírodních katastrof; vzhledem k tomu, že podle Atlasu mortality a hospodářských ztrát v důsledku povětrnostních, klimatických a vodních extrémů (1970–2019) Světové meteorologické organizace z deseti nejčastějších přírodních katastrof v daném období vedla k největším ztrátám na životech sucha, bouře a záplavy; vzhledem k tomu, že podle OECD bude v roce 2050 téměř 20 % světové populace ohroženo povodněmi;

S. vzhledem k tomu, že nedostatek vody, který OSN definuje jako bod, v němž je poptávka po vodě vyšší než dostupné množství, nebo kdy je její používání omezeno nízkou kvalitou, by v některých případech mohl být příčinou indukovaného vysídlování a migrace; vzhledem k tomu, že podle zpráv OSN o světovém vývoji v hospodaření s vodou se s nedostatkem vody v současnosti potýká 5 z 11 světových regionů, což představuje dvě třetiny světové populace; vzhledem k tomu, že podle zprávy o cílech udržitelného rozvoje pro rok 2020 by mohl nedostatek vody do roku 2030 způsobit vysídlení přibližně 700 milionů osob;

T. vzhledem k tomu, že odlesňování, zabírání půdy a nadměrné využívání a těžba přírodních zdrojů, především organizovanými zločineckými skupinami, mají značný dopad na hladinu vody v řekách a jezerech, mění koloběh vody a přispívají k vysychání řek a jezer a ke znečišťování oblastí, ve kterých těžba probíhá;

U. vzhledem k tomu, že sladkovodní ekosystémy, které pokrývají méně než 1 % zemského povrchu, jsou domovem více než 10 % všech druhů a vyznačují se citlivou biologickou rozmanitostí; vzhledem k tomu, že přibližně 70 % sladké vody na světě se využívá v zemědělství, zatímco zbytek je rozdělen mezi průmyslové využití (19 %), zejména v potravinářství, textilním, energetickém, průmyslovém, chemickém, farmaceutickém a těžebním odvětví, a domácnosti (11 %), včetně přímé spotřeby;

V. vzhledem k tomu, že zdravé ekosystémy umožňují zlepšovat kvantitu a kvalitu vody a zároveň zvyšují odolnost vůči změně klimatu;

W. vzhledem k tomu, že zemědělství je největším spotřebitelem sladkovodních zdrojů na světě; vzhledem k tomu, že třetina orné půdy na celém světě se využívá ke krmení hospodářských zvířat; vzhledem k tomu, že zpráva FAO z roku 2020 nazvaná „Stav potravin a zemědělství – Překonání výzev v oblasti vody v zemědělství“ uvádí, že produktivitu potravin a příjmy na venkově lze výrazně zvýšit investicemi do nových zavlažovacích systémů nebo přizpůsobením a modernizací stávajících systémů, což by mělo být spojeno s lepším hospodařením s vodou, včetně lepších zemědělských postupů; vzhledem k tomu, že zabírání půdy má negativní dopad na dostupnost a kvalitu vody, připravuje místní komunity o vodní zdroje a porušuje jejich lidské právo na nezávadnou pitnou vodu;

X. vzhledem k tomu, že odvětví energetiky je v současné době zodpovědné za 10 % čerpání vody na celosvětové úrovni a odhaduje se, že do roku 2040 vzroste spotřeba vody v energetice přibližně o 60 %;

Y. vzhledem k tomu, že určité nekalé a v mnoha případech nelegální praktiky těžebního průmyslu mají významný dopad na povrchové a podzemní zdroje, znečištění a ničení ledovců, lesů, mokřadů, řek a dalších vodních zdrojů, které jsou pro lidskou spotřebu životně důležité;

Z. vzhledem k tomu, že textilní průmysl je jedním z odvětví, které celosvětově spotřebovává nejvíce vody, a vzhledem k tomu, že konfekce a textil se vyrábějí v některých z oblastí s největším nedostatkem vody na světě; vzhledem k tomu, že toto odvětví je klasifikováno jako druhé celosvětově nejvíce znečišťující odvětví a že velká část tohoto znečištění končí ve vodě; vzhledem k tomu, že Komise plánuje přijmout v prvním čtvrtletí roku 2022 „strategii EU pro udržitelné textilní výrobky“, která má EU pomoci při přechodu na oběhové hospodářství, v němž jsou textilní výrobky navrhovány tak, aby vydržely déle a byly opakovaně použitelné, opravitelné, recyklovatelné a energeticky účinné;

AA. vzhledem k tomu, že rostoucí poptávka po vodě vede k nadměrnému využívání vodních zdrojů a že nedostatek vody z ní činí zdroj konfliktů; vzhledem k tomu, že podle OSN existuje na světě přibližně 300 oblastí, kde se do roku 2025 očekává konflikt kvůli vodě;

AB. vzhledem k tomu, že ochrana vodních zdrojů je napadána a znečišťování vody bylo v mnoha zemích prohlášeno za trestný čin; vzhledem k tomu, že v posledních letech se ochránci životního prostředí a práva na vodu stávají stále častěji obětí útoků, včetně vražd, únosů, mučení, genderově motivovaného násilí, výhrůžek, obtěžování, zastrašování, očerňujících kampaní, kriminalizace, soudní šikany, nuceného vystěhovávání a vysídlování, a že je nezbytně nutné aktivně je podporovat a chránit jejich životy a bezpečnost; vzhledem k tomu, že několik finalistů Sacharovovy ceny za svobodu myšlení je terčem útoků za svou úlohu při obraně vody a společných statků; vzhledem k tomu, že obránci řeky Guapinol byli vězněni více než dva roky, než byli propuštěni; vzhledem k tomu, že Lolita Chávezová se již čtvrtý rok nachází v exilu, protože bránila území proti činnostem společností provozujících vodní elektrárny v Iximulew (Guatemala); vzhledem k tomu, že Berta Cáceresová byla v roce 2016 zavražděna kvůli tomu, že bránila řeky Blanco a Gualcarque, a že ti, kteří tento trestný čin nařídili, dosud nebyli odsouzeni;

AC. vzhledem k tomu, že podle organizace Global Witness patřila více než třetina světových obránců půdy a životního prostředí zavražděných v letech 2015 až 2019 k domorodým komunitám, jejichž dovednosti ohledně hospodaření s půdou a vodou mají zásadní význam pro boj proti klimatické krizi a ztrátě biologické rozmanitosti;

AD. vzhledem k tomu, že odpírání přístupu k vodě a ničení vodárenské infrastruktury je jednou ze základních taktik okupačních sil používaných k anexi obsazených oblastí a vytlačení obyvatelstva z jeho území;

AE. vzhledem k tomu, že rámcová směrnice EU o vodě uznává, že „voda není běžný obchodní produkt, ale spíše dědictví, které je třeba chránit, střežit a podle toho s ním nakládat“;

AF. vzhledem k tomu, že dne 6. prosince 2020 se na komoditním termínovém trhu na Wall Street začalo obchodovat s vodou; vzhledem k tomu, že podle Pedra Arroja, zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva na nezávadnou pitnou vodu a odpovídající hygienické podmínky, má „voda pro naši společnost několik životně důležitých hodnot, které trh svou logikou neuznává, a tudíž je nemůže řádně spravovat, tím méně pak finanční sektor, který je velmi náchylný ke spekulacím“; vzhledem k tomu, že podle různých odborníků OSN uplatňování spekulativního přístupu ke správě zboží, které je nezbytné pro život a důstojnost jednotlivců, porušuje lidská práva osob žijících v chudobě, zhoršuje nerovnost žen a mužů a zvyšuje zranitelnost marginalizovaných komunit;

AG. vzhledem k tomu, že vlády mají povinnost zaručit minimální základní úroveň dodávek vody a hygienických podmínek pro všechny; vzhledem k tomu, že zpráva zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva na nezávadnou pitnou vodu a odpovídající hygienické podmínky ze dne 16. července 2021 zdůrazňuje, že voda by měla být považována za veřejný statek a měla by být spravována na základě přístupu založeného na lidských právech, aby bylo zaručeno právo na vodu a odpovídající hygienické podmínky a udržitelnost vodních ekosystémů; vzhledem k tomu, že dodávky vody a zajištění odpovídajících hygienických podmínek jsou službami obecného zájmu a příjmy z řízení vodního cyklu by měly pokrývat všechny související výdaje a náklady na zlepšování, přičemž musí být chráněn veřejný zájem;

AH. vzhledem k tomu, že podle obecných zásad EU v oblasti lidských práv týkajících se nezávadné pitné vody a odpovídajících hygienických podmínek jsou státy povinny tato práva dodržovat, chránit a naplňovat a třetí strany by se měly důsledně zdržet zasahování do požívání práv na vodu a odpovídající hygienické podmínky;

AI. vzhledem k tomu, že pracovníci, kteří pracují v hygienickém řetězci, čelí mnoha rizikům, včetně zdravotních rizik vyplývajících z nejistých pracovních podmínek; vzhledem k tomu, že tyto osoby jsou často neformálními pracovníky, které nechrání pracovněprávní předpisy; vzhledem k tomu, že právo na vodu a odpovídající hygienické podmínky by nemělo být na úkor bezpečnosti, důstojnosti a dobrých životních podmínek pracovníků sanitárních zařízení;

1. znovu potvrzuje právo na nezávadnou pitnou vodu a odpovídající hygienické podmínky jako lidské právo, neboť obě práva se navzájem doplňují; zdůrazňuje, že přístup k čisté pitné vodě je nezbytný pro zdravý a důstojný život a je nutný pro rozvoj lidské důstojnosti; poukazuje na to, že právo na vodu je zásadní podmínkou pro požívání ostatních práv, a proto musí být vedeno logikou vycházející z veřejného zájmu a veřejných a globálních statků;

2. zdůrazňuje, že odpovídající přístup k zařízením pro zásobování vodou a sanitárním a hygienickým službám a právo na zdraví a život jsou vzájemně závislé a jsou základním předpokladem pro veřejné zdraví a lidský rozvoj; poukazuje na potřebu čisté vody v souvislosti s pandemií a vyzývá k přijetí odpovídajících opatření ze strany Komise, členských států a třetích zemí, aby byla všem nabídnuta odpovídající ochrana;

3. zdůrazňuje, že uznání práva na nezávadnou pitnou vodu a odpovídající hygienické podmínky za lidské právo bylo zásadním krokem k větší sociální a environmentální spravedlnosti; potvrzuje nicméně, že pokrok by mohl být urychlen tím, že této problematice bude udělena vyšší politická priorita, příslušná politická opatření budou lépe prováděna a monitorována, efektivněji financována a bude lépe vymezena odpovědnost a zapojena veřejnost, zejména nejvíce marginalizované osoby, zvláště v rozvojových zemích; poukazuje na to, že při přidělování prostředků EU a v programech pomoci by měla být vysoká priorita přiřazena pomoci pro zásobování nezávadnou pitnou vodou a budování hygienických zařízení;

4. připomíná, že státy jsou zodpovědné za prosazování a ochranu všech lidských práv, která jsou univerzální, nedělitelná, vzájemně provázaná a na sobě závislá a která musí být prosazována a uplatňována spravedlivým, nestranným a nediskriminačním způsobem; opakuje proto, že státy musí zajistit všeobecný, řádný a cenově dostupný přístup k dostatečné, kvalitní a nezávadné pitné vodě a lepší přístup k vodě pro sanitární a hygienické účely; připomíná, že právo na vodu znamená, že služby zásobování vodou musí být dostupné pro všechny;

5. připomíná, že státy se ratifikací jakékoli smlouvy o lidských právech zavazují plnit závazky k ochraně těchto práv, které přijaly na mezinárodní, vnitrostátní, regionální, a místní úrovni; v této souvislosti se domnívá, že mezinárodní společenství musí uznání práva na vodu a odpovídající hygienické podmínky spojit s vytvořením ochranných a vymáhacích mechanismů, a proto vyzývá EU, aby na mezinárodní, regionální a vnitrostátní úrovni propagovala ochranné mechanismy, aby se právo na vodu a odpovídající hygienické podmínky stalo vymahatelným právem a aby jej členské státy nedodržovaly pouze na základě dobrovolného rozhodnutí; vyzývá EU a členské státy, aby šly příkladem a ratifikovaly příslušné úmluvy, jako je Protokol o vodě a zdraví a Úmluva o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer z roku 1992;

6. naléhavě vyzývá EU a členské státy, aby právo na nezávadnou pitnou vodu a odpovídající hygienické podmínky a jeho normativní rozvoj prosazovaly na mnohostranných a regionálních fórech, mimo jiné aby podporovaly činnost zvláštního zpravodaje OSN pro lidské právo na nezávadnou pitnou vodu a odpovídající hygienické podmínky; vyzdvihuje význam jeho práce a práce jeho předchůdců, jakož i činnost vyvíjenou v rámci dalších lidskoprávních mechanismů OSN v souvislosti s lidským právem na vodu a odpovídající hygienické podmínky;

7. zdůrazňuje význam „Obecných zásad EU v oblasti lidských práv – nezávadná pitná voda a odpovídající hygienické podmínky“ a naléhavě vyzývá orgány EU a členské státy, aby je uplatňovaly ve třetích zemích a vůči nim a na mnohostranných fórech; zdůrazňuje význam příslušné odborné přípravy zaměstnanců EU; vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby Parlament a jeho věcně příslušné (pod)výbory pravidelně informovaly o tom, jak tyto zásady uplatňují, a aby uváděly konkrétní příklady svých činností a jejich dopadu;

8. v souladu s obecnými zásadami EU vyzývá delegace EU a mise členských států, aby v dvoustranných rozhovorech s partnerskými zeměmi, zejména v rámci dialogu o lidských právech a odvětvových dialogů, upozorňovaly na otázky týkající se práva na nezávadnou pitnou vodu a odpovídající hygienické podmínky, jakož i na situaci obránců lidských práv a nevládních organizací, které tato práva prosazují;

9. zdůrazňuje, že pokrok k uznání práva na čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí, jak je stanoveno v rezoluci Rady OSN pro lidská práva 48/13 o lidském právu na čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí, je základní podmínkou pro zajištění nezávadné pitné vody a odpovídajících hygienických podmínek pro všechny; v tomto ohledu vítá normativní vývoj na mezinárodní úrovni, pokud jde o trestné činy proti životnímu prostředí, včetně ekocidy;

10. vybízí rozvojové země, aby se připojily ke dvěma globálním úmluvám OSN o vodě, konkrétně k Úmluvě OSN o vodě a Úmluvě OSN o vodních tocích, a aby usilovaly o jejich plné provádění, neboť se jedná o důležité nástroje, které přeshraniční spoluprací v otázkách souvisejících s vodou podporují diplomatickou činnost zaměřenou na vodu, mír a předcházení konfliktům;

11. domnívá se, že plné požívání práva na vodu závisí na zachování biologické rozmanitosti a klimatu, a proto žádá, aby se hospodaření s vodou řídilo v první řadě environmentálními zájmy (jež jsou základní potřebou pro rostliny, zvířata a lidi) a společenskými zájmy, včetně integrace práce a zvyšování příjmů a bezpečnosti osob žijících v chudobě;

12. zdůrazňuje, že lepší zásobování vodou a hygienická zařízení a účinnější hospodaření s vodními zdroji mohou podpořit udržitelný hospodářský růst zemí a významně přispět ke snížení chudoby;

13. zdůrazňuje, že je třeba přijímat předvídavá opatření pro přístup k vodě a hygienickým zařízením a že jsou zapotřebí spolehlivé a srovnatelné ukazatele pro měření pokroku nebo zhoršování přístupu k vodě a hygienickým zařízením;

14. zdůrazňuje, že určité modely rozvoje, které upřednostňují obrovské projekty a rozsáhlou podnikatelskou činnost, mají ve všech zemích negativní dopad na dostupnost a kvalitu vody a vyostřují boj o vodu a další konflikty související s vodou; v této souvislosti trvá na významu investic do udržitelných řešení pro zajištění pitné vody, jako je ozdravení vodních ekosystémů, recyklace odpadních vod, odsolování mořské vody v pobřežních oblastech a zlepšení kanalizačních systémů, zavlažování a zemědělských postupů;

15. zdůrazňuje, že neúčinné hospodaření s vodními zdroji a znečištění způsobené nekorektními průmyslovými činnostmi mají negativní dopad na uplatňování lidského práva na vodu a odpovídající hygienické podmínky;

16. vyzývá Komisi, aby odrazovala od postupů, které ohrožují právo na nezávadnou a čistou pitnou vodu a odpovídající hygienické podmínky, a pro tyto postupy prosadila povinné posouzení dopadu na životní prostředí a lidská práva;

17. oceňuje důležitou práci ochránců environmentálních práv a uznává, že je nutné je aktivně podporovat a chránit jejich životy a bezpečnost, zejména osob bránících právo na vodu, a rozhodně odsuzuje zločiny, jako jsou vraždy, únosy, mučení, sexuálně a genderově motivované násilí, vyhrožování, pronásledování, zastrašování, pomlouvačné kampaně, kriminalizace, soudní šikana, nucené vysídlování a vystěhovávání, což jsou praktiky využívané mnoha státními a nestátními subjekty, včetně vlád a nadnárodních společností;

18. vyzývá EU, aby podporovala zásadně důležitou práci, kterou odvádějí obránci environmentálních práv a organizace občanské společnosti; naléhavě vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby dostály závazku přijatému v obecných zásadách EU týkajících se obránců lidských práv a aby sledovaly a upozorňovaly na jednotlivé případy obránců environmentálních lidských práv, zejména laureátů a finalistů Sacharovovy ceny, kteří se stávají terčem útoku za svou angažovanost při ochraně vody a společných statků;

19. zdůrazňuje, že je třeba podporovat bezpečnost obránců environmentálních lidských práv a jejich svobodnou činnost bez násilí a zastrašování; očekává, že delegace EU zařadí podporu obránců environmentálních lidských práv mezi své priority a že budou systematicky a důsledně reagovat na veškeré hrozby nebo útoky proti nim nebo jejich rodinám a že budou Parlamentu podávat zprávy o opatřeních přijatých v těchto případech; vyzývá EU a její členské státy, aby posílily mechanismy ochrany a prevence pro obránce environmentálních lidských práv; opakuje svou výzvu ke koordinovanému unijnímu systému vydávání krátkodobých víz pro dočasné přemístění obránců lidských práv, zejména těch, kteří usilují o prosazování a ochranu environmentálních práv nebo práv původních obyvatel, neboť jsou obzvláště ohroženi;

20. vyzývá státy, aby respektovaly právo na společenský protest a právo na pokojné shromažďování, zejména v souvislosti s odmítnutím hospodářských projektů, které ohrožují uplatňování lidského práva na pitnou vodu a odpovídající hygienické podmínky; v této souvislosti vyzývá pracovníky delegací EU a velvyslanectví členských států, aby navštěvovali obránce lidských práv ve vazbě nebo v domácím vězení a účastnili se jejich procesů jako pozorovatelé, jak je uvedeno v obecných zásadách EU týkajících se obránců lidských práv;

21. připomíná, že původní obyvatelé hrají zásadní úlohu v udržitelném hospodaření s přírodními zdroji a zachování biologické rozmanitosti; vyzývá EU a její členské státy, aby uznaly a chránily práva původních obyvatel na vlastnictví svého území a přírodních zdrojů na základě zvykového práva a na jejich kontrolu, jak je stanoveno v Deklaraci OSN o právech původních obyvatel a v Úmluvě Mezinárodní organizace práce (MOP) č. 169, a aby dodržovaly zásadu svobodného, předchozího a informovaného souhlasu; žádá členské státy EU, aby ratifikovaly Úmluvu MOP č. 169 o domorodém a kmenovém obyvatelstvu, pokud tak dosud neučinily; vyjadřuje mimořádné znepokojení nad významným dopadem určitých obrovských projektů, včetně projektů na výstavbu infrastruktury, projektů těžebního průmyslu nebo projektů na výrobu energie, na lidské právo na vodu a odpovídající hygienické podmínky, zejména v případě původního obyvatelstvo; trvá na tom, že je důležité zajistit provedení skutečných a komplexních posouzení dopadu na lidská práva a v dobré víře konzultovat dotčené obyvatelstvo a skupiny občanské společnosti a že v relevantních případech musí domorodé obyvatelstvo poskytnout před zahájením jakéhokoli obrovského projektu svobodný a informovaný souhlas; vyzývá státní a nestátní subjekty, aby se vyvarovaly kroků, které ohrožují práva původních obyvatel, potomků Afričanů a venkovských komunit na půdu, vodu, ekosystémy a biologickou rozmanitost, a vyzývá příslušné orgány, aby právně uznaly jejich vlastnické nároky, držení půdy, práva a odpovědnost; zdůrazňuje, že je důležité vést otevřené, inkluzivní a participativní konzultace o důležitých veřejných rozhodnutích, která se týkají hospodaření s vodou;

22. žádá Komisi, aby pečlivě prověřovala, zda infrastrukturní a energetické projekty financované z různých nástrojů, které jsou k dispozici v rámci rozvojové spolupráce a vnější politiky, včetně financování Evropské investiční banky, dodržují a neohrožují lidská práva, včetně lidského práva na vodu a odpovídající hygienické podmínky, a cíle udržitelného rozvoje a zda nepřispívají k vyhánění původních obyvatel z jejich půdy a území;

23. zdůrazňuje, že je třeba se více zaměřit na udržitelnou a odolnou vodohospodářskou a hygienickou infrastrukturu a podpořit komunity zavedením opatření pro snižování rizika katastrof a využíváním všech nezbytných nástrojů pro mapování rizik souvisejících s vodou a systémů včasného varování; vyzývá Komisi, aby podpořila iniciativu Resilient Water Accelerator;

24. odsuzuje skutečnost, že stále existují nerovnosti mezi ženami a muži v uplatňování lidského práva na pitnou vodu a odpovídající hygienické podmínky, což vede k diskriminaci na základě pohlaví; dále se znepokojením konstatuje, že tyto nerovnosti velmi tvrdě doléhají na práva žen, zejména v důsledku zvláštních potřeb žen a dívek na hygienu během menstruace a jejich specifických zdravotních potřeb, což jim ztěžuje vést bezpečný a zdravý život; zdůrazňuje, že cenová dostupnost vody a přístup k odpovídajícím sanitárním a hygienickým zařízením (WASH) jsou základním předpokladem pro veřejné zdraví a lidský rozvoj, včetně práva dívek na vzdělání, a trvá na tom, že tato oblast v rozvojových zemích by měla mít vysokou prioritu v rozvojové politice EU;

25. vyzývá, aby byly ženy a dívky chráněny před fyzickými hrozbami a útoky, včetně sexuálního násilí, při obstarávání vody pro domácnost a při používání hygienických zařízení mimo své domovy; žádá, aby byla přijata opatření ke zkrácení doby, kterou ženy a dívky stráví při nošení vody pro domácnost, s cílem řešit negativní dopad nedostatečných vodohospodářských a hygienických služeb na přístup dívek ke vzdělání;

26. zdůrazňuje, že EU a její členské státy musí v těsné koordinaci s OSN a mezinárodním společenstvím úzce spolupracovat s příjemci zahraniční pomoci, má-li se na celém světě vymýtit chudoba spojená s nedostatkem vody, a že musí zároveň zajistit odpovídající hygienická zařízení pro všechny; vyzývá všechny státy, aby splnily své závazky vyplývající z Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen, a zejména z článku 14 této úmluvy, který požaduje, aby smluvní státy ženám z venkovských oblastí zajistily právo na odpovídající životní podmínky, mimo jiné adekvátní hygienické podmínky a zásobování vodou;

27. vyzývá Komisi a ESVČ, aby na programy hospodaření s vodními zdroji a programy zásobování vodou a zajišťování hygienických zařízení uplatňovaly novátorský a průřezový genderový přístup a aby zahrnovaly příslušné politiky, které budou doprovázeny konkrétními akčními plány a náležitým financováním v souladu s nástroji EU pro financování vnější činnosti a s „Akčním plánem pro rovnost žen a mužů (GAP III) – ambiciózní agendou EU pro genderovou rovnost a posílení postavení žen ve vnější činnosti na období 2021–2025“; vyzývá k podpoře žen ve vedoucích pozicích a jejich plné, účinné a rovné účasti na plánování, rozhodování a realizaci rozhodnutí týkajících se hospodaření s vodou a hygienických zařízení;

28. zdůrazňuje, že přístup k nezávadné pitné vodě je jedním z hlavních problémů, zejména proto, že téměř 60 % vodních zdrojů se nachází v oblastech překračujících politické územní hranice; připomíná, že Rada ve svých závěrech z roku 2018 odsoudila používání vody jako válečné zbraně a uvedla, že „v této souvislosti by zničení vodohospodářské infrastruktury, znečištění vody nebo odklon vodních toků za účelem omezení nebo zabránění přístupu k vodě mohly představovat porušení mezinárodního práva“; připomíná, že úmyslné odpírání vody vedoucí k vyhlazování civilistů je podle statutu Mezinárodního trestního soudu zločinem proti lidskosti a že jej lze rovněž považovat za válečný zločin, neboť jakýkoli útok na vodárenská zařízení, dodávky pitné vody a zavlažovací systémy a jejich ničení je zakázáno Ženevskými úmluvami z roku 1949;

29. je velmi znepokojen tím, že porušování práva na přístup k vodě a hygienický zařízením v okupovaných oblastech má za cíl vytlačit místní obyvatelstvo z jeho území a že je jim odpírán přístup k adekvátním dodávkám vody, vodním zdrojům a infrastruktuře; připomíná, že všechny národy, včetně těch okupovaných, mají svrchované právo na kontrolu svého přírodního bohatství; vyzývá okupační mocnosti, aby přijaly okamžitá opatření, která osobám žijícím na okupovaném území zaručí přístup k vodě a její spravedlivé dodávky, a zejména aby v souladu s rezolucí Valného shromáždění OSN č. 73/255 ze dne 20. prosince 2018 zaručily, že osoby žijící na okupovaných územích budou mít kontrolu nad svými vodními zdroji, včetně hospodaření s vodou a čerpání a distribuce vody;

30. vyzývá EU, aby stanovila politickou strategii, která by usnadnila řešení v těchto oblastech, a vybízela země, které se nacházejí v nejdůležitějších oblastech konfliktů o vodní zdroje, aby podepsaly Úmluvu o vodách;

31. je hluboce znepokojen nedostatečným přístupem k vodě a hygienickým zařízením v uprchlických táborech; zdůrazňuje, že všechny země jsou povinny chránit právo uprchlíků na hygienická zařízení a vodu;

32. zdůrazňuje, že i když voda může někdy sloužit jako ukazatel konfliktu, může hrát i pozitivní úlohu při prosazování míru a spolupráce; podporuje diplomatickou angažovanost EU v přeshraniční spolupráci zaměřenou na vodu jako nástroj míru, bezpečnosti a stability a zdůrazňuje význam integrovaného hospodaření s vodními zdroji a potřebu větší doplňkovosti mezi humanitárními, rozvojovými a mírovými akcemi s cílem řešit naléhavé potřeby a zasahovat dříve, aby bylo možné řešit základní příčiny a předcházet humanitárním krizím způsobeným nedostatkem vody a hygienických zařízení;

33. zdůrazňuje, že podniky na celém světě musí zaručit, aby jejich činnosti neporušovaly nebo nezneužívaly lidské právo na přístup k nezávadné pitné vodě v souladu s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv a s prohlášeními, pakty a smlouvami OSN, které toto právo zahrnují; dále vyzývá všechny země, aby usilovaly o splnění dílčích cílů stanovených v rámci cíle udržitelného rozvoje č. 6 a aby přijaly právní předpisy, které zajistí, aby společnosti nebránily rovnému přístupu k vodě a adekvátnímu zásobování vodou; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby se konstruktivně zapojily do činnosti mezivládní pracovní skupiny OSN pro nadnárodní korporace a další podniky s ohledem na lidská práva, jež má vytvořit mezinárodně závazný nástroj pro regulaci činnosti nadnárodních korporací a dalších společností v mezinárodním právu v oblasti lidských práv;

34. vyzývá delegace EU a mise členských států ve třetích zemích, aby byly obzvláště ostražité vůči společnostem, které by mohly odpírat nebo hatit požívání práv na vodu a odpovídající hygienické podmínky, včetně společností se sídlem v EU; zdůrazňuje, že oběti potřebují přístup k účinným soudním nebo jiným vhodným opravným prostředkům a mechanismu pro stížnosti;

35. zdůrazňuje, že pokud evropské společnosti působí ve třetích zemích, musí dodržovat stejné právní povinnosti, pokud jde o posílení podniků a náležitou péči, jaké se vztahují jejich činnost v EU; zdůrazňuje, že v rámcích povinné péče je důležité předcházet nepříznivým dopadům na lidské právo na vodu a odpovídající hygienická zařízení, řešit je a zmírňovat je; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily a prozkoumaly, jak lze spotřebitelům poskytovat více informací o dopadu produktů na udržitelné hospodaření s vodními zdroji a jak vůči spotřebitelům zvýšit transparentnost, mimo jiné i pomocí vodní stopy;

36. upozorňuje na skutečnost, že různí odborníci OSN poukázali na to, že s vodou se příliš často nakládá – v rozporu se základními lidskými právy – jako s komoditou bez dalších ohledů na sociální a kulturní aspekty, což přispívá k dalšímu znehodnocování životního prostředí a oslabování nejchudších a nejvíce marginalizovaných osob ve společnosti a je v naprostém rozporu s cíli udržitelného rozvoje; připomíná, že dodávky vody a hygienická zařízení jsou službami veřejného zájmu, nikoli komoditami – nejsou luxusním ani spotřebním zbožím, a proto se s nimi nesmí jako s takovými obchodovat; poukazuje na omezené zásoby vody a vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly preventivní opatření v boji proti celosvětovému nedostatku vody a aby v něm podporovaly třetí země;

37. naléhá na státy, aby přijaly právní opatření, která zabrání finančním spekulacím s vodou na termínových trzích, a aby prosadily vhodný rámec správy vodohospodářských a hygienických služeb s primárním důrazem na lidská práva a obecné blaho; vyzývá EU a vnitrostátní vlády, aby prosazovaly a podporovaly nezávislé vodohospodářské regulační orgány, které mohou přispět k prosazování lidskoprávních norem;

38. připomíná, že rámcová směrnice EU o vodě stanoví, že voda není pouhou komoditou, ale veřejným statkem, který je nepostradatelný pro lidský život a lidskou důstojnost; konstatuje, že vodohospodářské služby jsou zvláštními službami v obecném zájmu, a proto v první řadě spadají do kategorie veřejného zájmu; připomíná, že je důležité, aby vnější politiky EU a nástroje, jako jsou např. obchodní a investiční dohody a Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, i evropské společnosti v dotčených zemích prosazovaly lidské právo na pitnou vodu a odpovídající hygienické podmínky;

39. zdůrazňuje, že voda je společným veřejným statkem a že musí být zaručeno odpovídající, nepřetržité a velmi kvalitní zásobování vodou; vyzývá státy a dárce, aby více podporovali dodávky vody a zajišťování hygienických zařízení jakožto základních veřejných služeb pro všechny, mimo jiné prostřednictvím investic, které zlepší přístup k vodohospodářským a hygienickým službám a umožní zachovat stávající infrastrukturu a poskytování a využívání služeb; domnívá se, že investice do posílení kapacit a lepší správy vodohospodářských systémů, jakož i do jejich provozu a údržby, mají zásadní význam pro vytvoření spolehlivých a udržitelných vodohospodářských a hygienických služeb;

40. vyzývá EU, aby podporovaly třetí země v činnostech, kterými se snaží zaručit všeobecný a nediskriminační přístup k vodě a hygienickým zařízením a zajistit životně nezbytné dodávky vody do sociálně slabých nebo sociálně vyloučených domácností;

41. vyzývá EU, aby rovněž investovala do ochrany a obnovy přírodních ekosystémů (včetně lesů, záplavových území, mokřadů atd.), které často poskytují nákladově efektivnější a udržitelnější vodohospodářská řešení pro uchovávání a úpravu vody, kontrolu eroze a mírné a extrémní povětrnostní jevy než konvenční opatření zaměřená na infrastrukturu;

42. naléhá na státy, aby přijaly nejvhodnější model pro zásobování vodou a poskytování hygienických služeb a aby se v transparentním a rozsáhlém procesu snažily svému obyvatelstvu zajistit efektivnější požívání lidského práva na vodu a odpovídající hygienické podmínky; vyzývá vlády, aby zvýšily veřejné investice do udržitelných vodárenských infrastruktur a aby chránily vodu jako základní veřejný statek;

43. poukazuje na to, že je třeba sladit využívání vody s novými technologiemi pro ochranu vody, snižování jejího znečištění a recyklaci odpadních vod s cílem zlepšit dodávky, zpracování a čištění vody;

44. vyzývá EU, aby v zemědělství, které využívá více než 70 % vodních zdrojů, podporovala udržitelné hospodaření s vodou, a to investicemi do udržitelných zavlažovacích systémů a systémů uchovávání vody, optimalizací a snížením využívání sladké vody v celém zemědělském dodavatelském řetězci, snížením plýtvání potravinami a podporou agroekologie pomocí obnovy mokřadů a tam, kde je to možné, omezením pesticidů a hnojiv, která mohou znečistit vodní zdroje, zejména podzemní vody;

45. připomíná, že přístup k vodě je rovněž výzvou pro využívání energie jak z hlediska výroby, tak získávání; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité podporovat lepší hospodaření s energií a opětovné využívání zpracovaných odpadních vod, aby se tak omezila spotřeba sladké vody;

46. vyzývá Světovou banku a Mezinárodní měnový fond, aby neposkytovaly pobídky, pokud jsou dotace, půjčky a technická pomoc vládám podmiňovány privatizací vodohospodářských a hygienických služeb;

47. vyzývá Komisi, aby ve spolupráci se stávajícími mezinárodními platformami a institucemi zajistila odpovídající finanční podporu pro rozvoj vodohospodářských kapacit; podporuje Celosvětovou platformu pro solidární hospodaření s vodou vytvořenou v rámci Rozvojového programu OSN, která má zapojit místní orgány do řešení výzev souvisejících s vodou; vítá konferenci OSN o vodě, která se má konat v roce 2023, jako příležitost k vypracování meziodvětvových přístupů pro plnění cílů souvisejících s vodou a k návratu k plnění cíle udržitelného rozvoje č. 6;

48. vyzývá Komisi a ESVČ, aby vybízely třetí země k tomu, aby zúčastněným stranám včetně organizací občanské společnosti a domorodých a místních komunit, které se zabývají případy porušování práva na vodu a odpovídající hygienické podmínky, zajistily náležité zdroje a přístup k důležitým informacím a aby jim případně umožnily smysluplně se zapojit do rozhodování o vodě tak, aby byla zajištěna jejich informovaná účast na navrhování a provádění vodohospodářské politiky, která bude zaměřená na výsledky; domnívá se, že pro uplatňování lidského práva na pitnou vodu v praxi je zásadně důležité podporovat a posilovat sítě odborníků na lidská práva, organizací občanské společnosti a zástupců komunit na všech úrovních, a v této souvislosti vyzývá vlády, aby navrhly mechanismy inkluzivního systému vodohospodářské správy;

49. vyzývá EU, aby třetím zemím pomáhala dodržovat, naplňovat a prosazovat práva pracovníků v odvětví čištění odpadních vod, včetně jejich práva na důstojnost, bezpečnost a zdraví a práva sdružovat se;

50. zdůrazňuje, že nedostatkem nezávadné a čisté vody a hygienických zařízení bývají nejvíce postiženi lidé žijící v chudobě, zejména ženy a dívky, menšiny a osoby s tělesným nebo duševním postižením; zdůrazňuje, že nerovný přístup k vodě a hygienickým zařízením často vyplývá ze systémových nerovností nebo vyloučení; vyzývá vlády, aby nerovnosti v přístupu k vodě a hygienickým službám sledovaly a aby podporovaly investice do hygienických zařízení a systémů dodávek, včetně těch veřejných, a podporovaly tak jejich účinnost a zachování vody jako vzácného zdroje; dále je žádá, aby zaručily nediskriminační přístup k vodohospodářským a hygienickým službám jako veřejným statkům a jejich poskytování všem a aby se prioritně zaměřily na ženy, dívky a zranitelné skupiny s cílem odstranit systémové vyloučení a diskriminaci; vybízí orgány, aby přezkoumaly své legislativní, politické a praktické rámce v oblasti vody z hlediska lidskoprávních zásad a norem a pomohly tak opatření nasměrovat k odstranění překážek, které brání pokroku;

51. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

 

STANOVISKO VÝBORU PRO ROZVOJ (3.3.2022)

pro Výbor pro zahraniční věci

o přístupu k vodě jako lidskému právu – vnější rozměr

(2021/2187(INI))

Zpravodaj(*): Stéphane Bijoux

(*) Přidružený výbor – článek 57 jednacího řádu

 

 

 

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že podle OSN nemá přibližně 2,2 miliardy lidí přístup k nezávadné pitné vodě a 4,2 miliardám lidí chybí hygienické služby;

B. vzhledem k tomu, že 129 zemí nesměřuje k dosažení udržitelného hospodaření s vodními zdroji do roku 2030, zejména v regionech, jako je západní a jižní Asie a severní Afrika, které vykazují velmi vysoký nedostatek vody ve výši přesahující 70 %, zatímco v jihovýchodní Asii, Latinské Americe a Karibiku a v subsaharské Africe se od roku 2017 do roku 2018 míra nedostatku vody zvýšila;

C. vzhledem k tomu, že se odhaduje, že do roku 2050 bude 25 % světové populace žít v zemích, kde bude chronický a opakující se nedostatek sladké vody;

D. vzhledem k tomu, že mezi lety 1970 a 2015 se povrch přírodních mokřadů zmenšil o 35 %;

E. vzhledem k tomu, že se předpokládá, že celosvětová poptávka po vodě do roku 2040 překročí o 40 % nabídku;

F. vzhledem k tomu, že EU je největším virtuálním „dovozcem“ vody na světě, neboť společnosti v EU investovaly do téměř 6 milionů hektarů půdy mimo EU, mimo jiné pro účely zemědělství, biopaliv a živočišné výroby;

G. vzhledem k tomu, že nedostatek vody ohrožuje zajištění potravin a způsobuje onemocnění přenášená kontaminovanou vodou, jako je cholera, tyfus či průjem;

H. vzhledem k tomu, že počet obyvatel afrických měst činí 567 milionů a stále rychle roste; vzhledem k tomu, že tento světadíl zažívá nejrychlejší růst měst na světě;

I. vzhledem k tomu, že města v celé Africe čelí stupňujícím se problémům s vodou, zejména v důsledku špatného územního plánování, nedostupnosti vody, nespolehlivosti jejích dodávek, riskantního přístupu k vodě a hygienickým zařízením, zhoršování životního prostředí a znečištění vody;

J. vzhledem k tomu, že podle Světové zdravotnické organizace a fondu UNICEF neměly v roce 2019 dvě z pěti dětí žijících v subsaharské Africe ve škole základní dostupnost pitné vody;

K. vzhledem k tomu, že podle nedávné zprávy Světové banky by změna klimatu mohla vést k tomu, že se až 216 milionů lidí stane vnitřními migranty;

L. vzhledem k tomu, že 125 ze 154 rozvojových zemí zahrnulo sladkovodní zdroje a suchozemské a mokřadní ekosystémy do svých vnitrostátních plánů přizpůsobení se změně klimatu jako oblasti s nejvyšší prioritou, a to v souladu s cílem udržitelného rozvoje č. 13;

M. vzhledem k tomu, že závěry Rady ze dne 19. listopadu 2021 o diplomacii v oblasti vody v rámci vnější činnosti EU zdůrazňují, že „voda je nezbytným předpokladem pro přežití a důstojnost člověka a základním základem pro odolnost společností i životního prostředí“;

N. vzhledem k tomu, že dosažení univerzálních bezpečně řízených dodávek vody a hygienických zařízení by v letech 2021 až 2040 vedlo k čistým přínosům ve výši 37 až 86 miliard USD ročně;

O. vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 poukázala na potřebu urychlit pokrok v oblasti vody a sanitárních a hygienických zařízení ve školách;

P. vzhledem k tomu, že pokračující celosvětový rozmach staveb přehrad spojený s výrobou energie a poskytováním vody pro zavlažování vzbuzuje obavy, pokud jde o přístup k vodě, včetně otázky odpařování uchovávané vody;

Q. vzhledem k tomu, že zdravé ekosystémy umožňují zlepšovat kvantitu a kvalitu vody a zároveň zvyšovat odolnost vůči změně klimatu;

1. znovu potvrzuje, že přístup k bezpečné, čisté, přístupné a cenově dostupné vodě a hygienickým zařízením jsou nezbytně nutnými a základními lidskými právy, jak připomíná rezoluce Valného shromáždění OSN 64/292 ze dne 28. července 2010;

2. zdůrazňuje, že přístup k vodě vyžaduje víceodvětvový přístup zahrnující více zúčastněných stran, pevný závazek spolupracovat se všemi dotčenými partnery a řádnou správu věcí veřejných;

3. konstatuje, že přístup k vodě je neoddělitelně spjat se zdravím a vzděláváním, zejména pro ženy, a s ochranou a obnovou ekosystémů souvisejících s vodou a je rovněž spojen s přístupem k půdě, s vlastnickými právy k půdě, která musí být vymahatelná u soudu, a se zabezpečením potravin, jakož i s přístupem k energii a bezpečnosti;

4. zdůrazňuje, že lepší zásobování vodou a hygiena a lepší hospodaření s vodními zdroji mohou podpořit udržitelný hospodářský růst zemí a významně přispět ke snížení chudoby;

5. zdůrazňuje, že voda musí být považována za globální veřejný statek, a nikoli za komoditu;

6. vyzývá EU, aby ve své vnější činnosti prosazovala přístup k vodě a hygienickým zařízením založený na lidských právech v souladu s Desetiletím činnosti v oblasti vody (2018–2028), jež vyhlásila OSN, a během příštího Světového fóra o vodě v Dakaru, mezinárodní konference na vysoké úrovni o vodě v Dušanbe v roce 2022 a konference OSN na vysoké úrovni o Desetiletí činnosti v oblasti vody, která se bude konat v roce 2023 v New Yorku, s cílem pokračovat v úsilí o dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 6 týkajícího se nezávadné pitné vody a hygieny a umožnit všem zemím do roku 2030 dosáhnout všech podcílů v rámci tohoto cíle nediskriminačním způsobem a zároveň odstranit nerovnosti v přístupu k vodě, které postihují zranitelné a marginalizované skupiny;

7. je znepokojen tím, že přístup k pitné vodě a hygienickým zařízením – ať už v důsledku fyzického nedostatku, znečištění nebo nedostatečné infrastruktury a špatné správy věcí veřejných – je v rozvojových zemích výrazně omezený (tento přístup má pouze jedna osoba ze dvou) a v subsaharské Africe je mimořádně omezený (má jej pouze jedna osoba z osmi ve venkovských oblastech);

8. zdůrazňuje, že rychle rostoucí počet obyvatel Afriky a měnící se situace ve městech vyžadují naléhavá opatření k vybudování odolnosti vodních systémů; zdůrazňuje hluboké nerovnosti v přístupu k základní infrastruktuře, které v souvislosti s vodou neúměrně zatěžují chudé městské obyvatelstvo;

9. poukazuje na to, že čistá voda a dobré hygienické a sanitární služby mají zásadní význam pro udržitelný růst a pro budování odolnosti nejzranitelnějších komunit; vyzývá proto EU, aby zvýšila svou technickou a finanční podporu s cílem přispět ke zvýšení odolnosti měst v rozvojových zemích vůči vodním šokům, a to i prostřednictvím udržitelného územního plánování, a zároveň zajistit lepší integraci venkovských občanů, kteří se stěhují do městského prostředí;

10. naléhavě vyzývá k tomu, aby v návaznosti na pandemii COVID-19 a vzhledem k rostoucímu počtu přírodních katastrof souvisejících se změnou klimatu, včetně zvýšeného rozsahu a četnosti povodní, sucha, zvýšených teplot vody a poklesu v ní rozpuštěného kyslíku, stoupající hladiny moří a zhoršování kvality vody v důsledku rostoucího znečištění a kontaminace, k nimž dochází mimo jiné v důsledku odtoků odpadních vod ze zemědělství, nečištěných průmyslových a komunálních odpadních vod a odlesňování,  aby se přístup k vodě a hygienickým zařízením v rozvojových zemích, zejména v nejméně rozvinutých zemích a malých ostrovních rozvojových státech stal prioritou, a to i v humanitárním kontextu, neboť se jedná o jednu z klíčových složek lidského rozvoje;

11. zdůrazňuje, že v rozvojových zemích chybí finanční prostředky a veřejné investice do vodohospodářství a udržitelné infrastruktury; vyzývá členské státy a mezinárodní organizace, aby poskytovaly finanční zdroje na pomoc při budování kapacit a přenos technologií do rozvojových zemí s cílem zajistit bezpečnou, čistou, přístupnou a cenově dostupnou pitnou vodu, hygienické služby a hygienická zařízení pro všechny, zejména pro nejzranitelnější osoby;

12. zdůrazňuje potřebu předjímajících opatření v oblasti přístupu k vodě a hygienickým zařízením a potřebu mít spolehlivé a srovnatelné ukazatele pro měření pokroku nebo zhoršování v přístupu k vodě a hygienickým zařízením;

13. zdůrazňuje, že je třeba se více zaměřit na udržitelnou a odolnou vodohospodářskou a hygienickou infrastrukturu a komunity, a to zavedením složek pro snižování rizika katastrof a využíváním všech nezbytných nástrojů pro mapování rizika v oblasti vody a systémů včasného varování; vyzývá Komisi, aby podpořila iniciativu Resilient Water Accelerator;

14. zdůrazňuje, že je třeba propojit humanitární reakce na záchranu životů s rozvojem udržitelných vodohospodářských a hygienických systémů pro všechny; zdůrazňuje, že je důležité mobilizovat finanční zdroje a technickou pomoc s cílem usnadnit budování kapacit s cílem reagovat na nejnaléhavější potřeby při poskytování základních vodohospodářských a hygienických služeb během krizí;

15. připomíná, že Komise v období 2014–2020 uvolnila téměř 2,6 miliardy EUR na otázky související s vodou, a vyzývá k trvalému úsilí v rámci nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, které přesáhne 20 % výdajů na lidský rozvoj, a zároveň k zajištění toho, aby byl konzistentní podíl z 30 % věnovaných na boj proti změně klimatu vyčleněn na posílení infrastruktury pro vodu a hygienu s cílem chudobu v oblasti vody a hygieny vymýtit;

16. vyzývá EU, aby lépe podporovala rozvojové země prostřednictvím investic do příslušných institucí, kapacit, správních struktur a procesů s cílem zajistit kvalitní a udržitelné kapacity a služby v oblasti hygieny a nakládání s odpadními vodami a aby investovala do snižování rizika znečištění a kontaminace vody, do vývoje technologií recyklace odpadních vod a do vývoje inovativních řešení pro vytváření a řízení vodních míst, zařízení pro mytí rukou a podpory zdravých hygienických postupů;

17. vyzývá EU, aby rovněž investovala do ochrany a obnovy přírodních ekosystémů (včetně lesů, záplavových území, mokřadů atd.), které často poskytují nákladově efektivnější a udržitelnější řešení v oblasti hospodaření s vodou než konvenční nápravná opatření v oblasti infrastruktury, pokud jde o uchovávání vody, úpravu vody, regulaci eroze a mírné a extrémní jevy;

18. vyzývá EU, aby maximalizovala dopad pomoci v oblasti lidského rozvoje tím, že zajistí, aby byly voda, sanitární zařízení a hygienické služby („WASH“) začleněny do všech programů a strategií v oblasti zdraví, výživy, vzdělávání, zdravotního postižení a rovnosti žen a mužů, včetně cílů a ukazatelů v oblasti vody, sanitace a hygieny;

19. vyzývá EU, aby podporovala veřejné hospodaření s vodou v rozvojových zemích, a zdůrazňuje, že je důležité, aby oficiální rozvojová pomoc EU v oblasti vody, sanitárních a hygienických zařízení byla zaměřena na země a komunity s nejnižšími příjmy;

20. upozorňuje na hlavní geostrategický rozměr a bezpečnostní otázky související s vodou; zdůrazňuje, že přístup k vodě může zapříčinit náhlé konflikty a války o vodu, jež mohou mít za následek miliony obětí a vést k nárůstu migrace, zejména nuceného vysídlování v důsledku sucha, nedostatku potravin nebo hladomoru;

21. se znepokojením konstatuje, že v mnoha částech světa chybí ujednání o spolupráci pro přeshraniční řeky, jezera a vodonosné vrstvy nebo jsou taková ujednání příliš slabá na to, aby řešila rostoucí problémy související s vodou;

22. zdůrazňuje přínosy lepší přeshraniční spolupráce v oblasti vod a silnější správy vodních systémů s cílem posílit vazbu mezi vodou, potravinami, energií a ekosystémy, zabránit konfliktům a zajistit udržitelné hospodaření s vodními zdroji a ochranu ekosystémů;

23. vyzývá Komisi, aby podporovala diplomacii v oblasti vody a regionální spolupráci v této oblasti, zejména pokud jde o sdílené řízení vodních zdrojů v okolí 286 přeshraničních povodí; dále vyzývá k vypracování politik a operačních programů, které se budou zabývat problémy v oblasti bezpečnosti, potravin, správy a životního prostředí v souvislosti s přeshraničními povodími, s cílem zajistit v těchto oblastech z hlediska vody bezpečnou a odolnou budoucnost;

24. vybízí rozvojové země, aby se připojily ke dvěma globálním úmluvám OSN o vodě, konkrétně k Úmluvě OSN o vodě a Úmluvě OSN o vodních tocích, a aby usilovaly o jejich plné provádění, neboť se jedná o důležité nástroje na podporu diplomacie v oblasti vody, míru a předcházení konfliktům prostřednictvím přeshraniční spolupráce v oblasti vody;

25. zdůrazňuje, že je třeba řešit složitost navzájem si konkurujících a zvyšujících se požadavků na vodní zdroje; vyzývá k podpoře „týmu Evropa“ při posilování koordinovaného, soudržného, integrovaného a udržitelného hospodaření s vodou v rozvojových zemích, pokud jde o různé způsoby jejího využití (zemědělství, výroba potravin, sanitace a zdravotní péče, hygiena, výroba energie, konkurenční požadavky průmyslu atd.), zejména s ohledem na rostoucí nepředvídatelnost dodávek vody v důsledku změny klimatu;

26. připomíná, že koordinované, integrované a udržitelné politiky v oblasti hospodaření s vodními zdroji by měly být transparentní a inkluzivní a měly by podporovat zapojení mnoha zúčastněných stran ve všech odvětvích a na všech úrovních; zdůrazňuje, že je důležité provádět posouzení dopadu investičních projektů v oblasti zemědělství a energetiky na lidská práva;

27. poukazuje na to, že je třeba sladit využívání vody s používáním nových technologií pro ochranu, snižování znečištění vody a recyklaci odpadních vod s cílem zlepšit způsob, jak je voda dodávána, čištěna a odstraňována;

28. vyzývá EU, aby podporovala udržitelné hospodaření s vodou v zemědělství, které využívá více než 70 % vodních zdrojů, a to prostřednictvím investic do udržitelných zavlažovacích systémů a systémů uchovávání vody, optimalizace a omezení využívání sladké vody v zemědělství v celém dodavatelském řetězci, omezení plýtvání potravinami a podporou agroekologie prostřednictvím obnovy mokřadů, jakož i omezením používání pesticidů a hnojiv, které představují riziko znečištění vody, zejména podzemních vod, kde je to možné;

29. připomíná, že přístup k vodě je rovněž výzvou v oblasti využívání energie, a to jak z hlediska výroby, tak z hlediska získávání; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité podporovat lepší hospodaření s energií a řešení opětovného využívání vyčištěných odpadních vod s cílem omezit spotřebu pitné vody prostřednictvím čištění odpadních vod;

30. Vyzývá k zavedení účinných mechanismů odpovědnosti pro všechny poskytovatele vodohospodářských a hygienických služeb s cílem zajistit, aby dodržovali lidská práva a nedopouštěli se porušování nebo zneužívání lidských práv;

31. zdůrazňuje, že je třeba zahrnout práva na vodu do obchodních dohod se třetími zeměmi a zavést právně závazné povinnosti společností z EU ve třetích zemích dodržovat například směrnici o pitné vodě, a to i v případě, že působí v zahraničí;

32. zdůrazňuje, že společnosti EU, které investují v rozvojových zemích, by neměly vyvíjet tlak na místní vodní zdroje a půdu, zejména v zemědělství a průmyslu, a měly by se vyvarovat spekulací s vodou; zároveň zdůrazňuje, že potřeba hospodářského rozvoje by neměla tyto země motivovat k tomu, aby se zaměřily na činnosti náročné na vodu, které by mohly ohrozit přístup jejich obyvatel k vodě;

33. bere na vědomí potenciál soukromého sektoru v oblasti zásobování vodou a vyzývá k posílení spolupráce s malými a středními podniky a místními podniky, které mohou uplatňovat cenná řešení a inovativní přístupy při navrhování, výstavbě nebo obnově stávajících vodohospodářských služeb nebo v jiných projektech souvisejících s vodou;

34. vyzývá EU a její členské státy, aby zajistily, že velké podniky a jejich příslušní subdodavatelé budou dodržovat řádné provádění strategií náležité péče a povinnosti podávat zprávy (v souladu s normami EU) o spolupráci v oblasti vodohospodářství; vyzývá k tomu, aby bylo právo na přístup k vodě a dalším základním lidským právům zohledněno v legislativním návrhu týkajícím se náležité péče podniků;

35. připomíná, že řešení a programy jsou účinnější, jsou-li navrhovány s využitím místních znalostí a zapojením komunit; zdůrazňuje proto, že je třeba podporovat malé a místně vedené projekty, které mají přímý dopad na zajištění a zlepšení přístupu obyvatelstva k vodě a hygienickým zařízením, a to i ve venkovských oblastech a v pobřežních komunitách závislých na mořských zdrojích;

36. naléhavě vyzývá k tomu, aby byla věnována zvláštní pozornost ženám a dívkám v rozvojových zemích, neboť ty často čelí zvláštním překážkám v přístupu k vodě a hygienickým zařízením, přičemž většina z nich má za úkol nabírat vodu místo toho, aby chodily do školy, a na druhé straně jsou nuceny školu zanechat, pokud tam nemají přístup k odpovídajícím toaletám;

37. zdůrazňuje, že nedostatečný přístup k vodě může výrazně omezit práva žen a dívek na vzdělání, zdraví, důstojnost, výživu a bezpečnost, jakož i jejich účast v politickém a hospodářském životě; vyzývá EU, aby podporovala ženy, včetně žen z diskriminovaných menšin, při obraně jejich práva na vodu a aby zajistila jejich účast na rozhodovacím procesu k projektům týkajícím se přístupu k vodě;

38. připomíná, že přístup k bezpečným a zdokonaleným zdrojům vody má zásadní význam pro děti, jež jsou obzvláště ohroženy, jsou-li vystaveny nedostatečné hygieně, podvýživě a nemocem souvisejícím s vodou;

39. vyzývá EU, aby v souladu se zásadami činnosti stanovenými v obecných zásadách EU týkajících se ochrany obránců lidských práv zajistila ochranu obránců lidských práv v oblasti životního prostředí, zejména obránců lidských práv původních obyvatel a obhájců půdy, kteří mohou být ohroženi, diskriminováni, pronásledováni, kriminalizováni a zabíjeni a jejichž úloha, pokud jde o přístup k vodě v rozvojových zemích, může být zásadní;

40. vyzývá EU, aby podporovala uznání ekocidy jako mezinárodního trestného činu;

41. vyzývá Komisi, aby Parlamentu pravidelně podávala zprávy o provádění Obecných zásad EU v oblasti lidských práv týkajících se nezávadné pitné vody a odpovídajících hygienických podmínek a uváděla konkrétní příklady prováděných činností a jejich dopadu.

 

 

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	28.2.2022
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	25 1 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Barry Andrews, Eric Andrieu, Anna-Michelle Asimakopoulou, Hildegard Bentele, Dominique Bilde, Udo Bullmann, Catherine Chabaud, Antoni Comín i Oliveres, Ryszard Czarnecki, Gianna Gancia, Charles Goerens, Mónica Silvana González, Pierrette Herzberger-Fofana, György Hölvényi, Rasa Juknevičienė, Beata Kempa, Karsten Lucke, Pierfrancesco Majorino, Erik Marquardt, Janina Ochojska, Christian Sagartz, Tomas Tobé, Miguel Urbán Crespo, Bernhard Zimniok
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	María Soraya Rodríguez Ramos, Caroline Roose

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

25	+
ECR	Ryszard Czarnecki, Beata Kempa
ID	Dominique Bilde, Gianna Gancia
NI	Antoni Comín i Oliveres
PPE	Anna-Michelle Asimakopoulou, Hildegard Bentele, György Hölvényi, Rasa Juknevičienė, Janina Ochojska, Christian Sagartz, Tomas Tobé
Renew	Barry Andrews, Catherine Chabaud, Charles Goerens, María Soraya Rodríguez Ramos
S&D	Eric Andrieu, Udo Bullmann, Mónica Silvana González, Karsten Lucke, Pierfrancesco Majorino
The Left	Miguel Urbán Crespo
Verts/ALE	Pierrette Herzberger-Fofana, Erik Marquardt, Caroline Roose

 

1	-
ID	Bernhard Zimniok

 

0	0

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

 

 

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí	12.9.2022
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	50 3 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Alexander Alexandrov Yordanov, François Alfonsi, Maria Arena, Petras Auštrevičius, Traian Băsescu, Reinhard Bütikofer, Fabio Massimo Castaldo, Włodzimierz Cimoszewicz, Anna Fotyga, Michael Gahler, Raphaël Glucksmann, Bernard Guetta, Sandra Kalniete, Peter Kofod, Dietmar Köster, Andrius Kubilius, Leopoldo López Gil, Lukas Mandl, Pedro Marques, Vangelis Meimarakis, Francisco José Millán Mon, Matjaž Nemec, Gheorghe-Vlad Nistor, Urmas Paet, Demetris Papadakis, Manu Pineda, Giuliano Pisapia, Thijs Reuten, Nacho Sánchez Amor, Isabel Santos, Mounir Satouri, Andreas Schieder, Jordi Solé, Dragoş Tudorache, Hilde Vautmans, Thomas Waitz, Charlie Weimers, Isabel Wiseler-Lima, Bernhard Zimniok, Željana Zovko
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Engin Eroglu, Markéta Gregorová, Robert Hajšel, Andrzej Halicki, Javi López, Alessandra Moretti, Javier Zarzalejos
Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování	Janina Ochojska, Sira Rego, Karlo Ressler, Eugenia Rodríguez Palop, Helmut Scholz, Miguel Urbán Crespo, Bettina Vollath

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

50	+
NI	Fabio Massimo Castaldo
PPE	Alexander Alexandrov Yordanov, Traian Băsescu, Michael Gahler, Andrzej Halicki, Sandra Kalniete, Andrius Kubilius, Leopoldo López Gil, Lukas Mandl, Vangelis Meimarakis, Francisco José Millán Mon, Gheorghe-Vlad Nistor, Janina Ochojska, Karlo Ressler, Isabel Wiseler-Lima, Javier Zarzalejos, Željana Zovko
RENEW	Petras Auštrevičius, Engin Eroglu, Bernard Guetta, Urmas Paet, Dragoş Tudorache, Hilde Vautmans
S&D	Maria Arena, Włodzimierz Cimoszewicz, Raphaël Glucksmann, Robert Hajšel, Dietmar Köster, Javi López, Pedro Marques, Alessandra Moretti, Matjaž Nemec, Demetris Papadakis, Giuliano Pisapia, Thijs Reuten, Nacho Sánchez Amor, Isabel Santos, Andreas Schieder, Bettina Vollath
THE LEFT	Manu Pineda, Sira Rego, Eugenia Rodríguez Palop, Helmut Scholz, Miguel Urbán Crespo
VERTS/ALE	François Alfonsi, Reinhard Bütikofer, Markéta Gregorová, Mounir Satouri, Jordi Solé, Thomas Waitz

 

3	-
ECR	Charlie Weimers
ID	Peter Kofod, Bernhard Zimniok

 

1	0
ECR	Anna Fotyga

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

• [1] Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.
• [2] Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1.
• [3] Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 19.
• [4] Úř. věst. L 435, 23.12.2020, s. 1.
• [5] Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 28.
• [6] Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 99.
• [7] Úř. věst. C 67, 8.2.2022, s. 25.
• [8] Úř. věst. C 474, 24.11.2021, s. 11.