ZPRÁVA k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem

21.12.2022 - (COM(2021)0762 – C9‑0454/2021 – 2021/0414(COD)) - ***I

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci
Zpravodajka: Elisabetta Gualmini

Pozměňovací návrhy

• 001-186 (PDF - 418 KB)
• 001-186 (DOC - 98 KB)
• 187-187 (PDF - 302 KB)
• 187-187 (DOC - 102 KB)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem

(COM(2021)0762 – C9‑0454/2021 – 2021/0414(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0762),

– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 153 odst. 2 písm. b) ve spojení s čl. 153 odst. 1 písm. b) a čl. 16 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9‑C9-0454/2021),

– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

– s ohledem na stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch,

– s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A9‑0301/2023),

– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise „Zpráva o posouzení dopadů“ (SEK(2021)0396);

1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2. pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

 

Pozměňovací návrh  1

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(1) Podle článku 3 Smlouvy o Evropské unii patří mezi cíle Unie podporovat blahobyt svých obyvatel a usilovat o udržitelný rozvoj Evropy, založený na vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství směřujícím k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku.	(1) Podle článku 3 Smlouvy o Evropské unii patří mezi cíle Unie podporovat blahobyt svých obyvatel a usilovat o udržitelný rozvoj Evropy, založený na vyváženém hospodářském růstu a vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství směřujícím k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku.

Pozměňovací návrh  2

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(2) Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Konkrétně článek 31 Listiny stanoví, že každý pracovník má právo na pracovní podmínky respektující jeho zdraví, bezpečnost a důstojnost. Článek 27 Listiny chrání právo zaměstnanců na informování a projednávání v podniku. Článek 8 Listiny stanoví, že každý má právo na ochranu osobních údajů, které se ho týkají. Článek 16 Listiny uznává svobodu podnikání.	(2) Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Konkrétně článek 31 Listiny stanoví, že každý pracovník má právo na slušné a spravedlivé pracovní podmínky respektující jeho zdraví, bezpečnost a důstojnost. Článek 27 Listiny chrání právo zaměstnanců na informování a projednávání v podniku. Článek 8 Listiny stanoví, že každý má právo na ochranu osobních údajů, které se ho týkají, na přístup k údajům, které o něm byly shromážděny, a na to, aby byly opraveny. Článek 12 Listiny stanoví, že každý má právo na svobodu shromažďování a sdružování na všech úrovních. Článek 15 Listiny uznává, že každý má právo pracovat a vykonávat svobodně zvolené nebo přijaté povolání nebo poskytovat služby. Článek 16 Listiny uznává svobodu podnikání. Článek 21 Listiny stanoví zákaz diskriminace.

Pozměňovací návrh  3

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(3) Zásada č. 5 evropského pilíře sociálních práv, vyhlášeného v Göteborgu dne 17. listopadu 201753, stanoví, že bez ohledu na typ a dobu trvání pracovního poměru mají pracovníci právo na spravedlivé a rovné zacházení, pokud jde o pracovní podmínky a přístup k sociální ochraně a odborné přípravě, že v souladu s právními předpisy a kolektivními smlouvami má být zajištěna nezbytná flexibilita pro zaměstnavatele, aby se mohli rychle přizpůsobit změnám hospodářské situace; a že se mají podporovat inovativní formy práce zajišťující kvalitní pracovní podmínky; že se mají podporovat podnikání a samostatná výdělečná činnost a že se má usnadňovat profesní mobilita. Sociální summit v Portu v květnu 2021 uvítal akční plán doprovázející sociální pilíř54 jako vodítko pro jeho provádění.	(3) Zásada č. 5 evropského pilíře (dále jen „pilíř“) sociálních práv vyhlášeného v Göteborgu dne 17. listopadu 201753 stanoví, že bez ohledu na typ a dobu trvání pracovního poměru mají pracovníci právo na spravedlivé a rovné zacházení, pokud jde o pracovní podmínky a přístup k sociální ochraně a odborné přípravě, že v souladu s právními předpisy a kolektivními smlouvami má být zajištěna nezbytná flexibilita pro zaměstnavatele, aby se mohli rychle přizpůsobit změnám hospodářské situace; a že se mají podporovat inovativní formy práce zajišťující kvalitní pracovní podmínky; že se mají podporovat podnikání a samostatná výdělečná činnost a že se má usnadňovat profesní mobilita, čímž znovu potvrzuje právo podle článku 15 Listiny, a že je třeba zamezit vzniku pracovních poměrů vedoucích k nejistým pracovním podmínkám, mimo jiné prostřednictvím zákazu zneužívání atypických pracovních smluv. Sociální summit v Portu v květnu 2021 uvítal akční plán doprovázející sociální pilíř54 jako vodítko pro jeho provádění.
__________________	__________________
53 Interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv (Úř. věst. C 428, 13.12.2017, s. 10).	53 Interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv (Úř. věst. C 428, 13.12.2017, s. 10).
54 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv“, COM(2021) 102 final, 4. 2021.	54 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv“, COM(2021) 102 final, 4. 2021.

Pozměňovací návrh  4

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(3a) Zásada č. 7 pilíře stanoví, že pracovníci mají právo být na začátku svého pracovněprávního vztahu písemně informováni o právech a povinnostech vyplývajících z pracovněprávního vztahu, že před propuštěním mají pracovníci právo být informováni o jeho důvodech a musí jim být dána přiměřená výpovědní doba a že mají právo na přístup k účinnému a nestrannému řešení sporů a v případě neoprávněného propuštění mají právo na nápravu, včetně přiměřené kompenzace. Zásada č. 10 stanoví, že pracovníci mají právo na vysokou úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a právo na ochranu svých osobních údajů v souvislosti se zaměstnáním. Zásada č. 12 pilíře stanoví, že bez ohledu na typ a dobu trvání pracovního poměru mají pracovníci a za srovnatelných podmínek osoby samostatně výdělečně činné právo na přiměřenou sociální ochranu.

Pozměňovací návrh  5

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(4) Digitalizace mění svět práce, zlepšuje produktivitu a zvyšuje flexibilitu, ale zároveň přináší určitá rizika pro zaměstnanost a pracovní podmínky. Technologie založené na algoritmech, včetně automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémů, umožnily vznik a růst digitálních pracovních platforem.	(4) Digitalizace mění svět práce, zlepšuje produktivitu a zvyšuje flexibilitu. Inovace v digitálních nástrojích mohou v dobách krize a oživení přispět k růstu. Budou-li řádně regulovány a prováděny, mohly by nové formy digitální interakce a nové technologie ve světě práce, včetně trendu směřujícího k práci na dálku v mnoha odvětvích, vytvořit příležitosti pro přístup k důstojným a kvalitním pracovním místům pro osoby, které takový přístup obvykle neměly, včetně osob se zdravotním postižením. Digitalizace však zároveň přináší určitá rizika pro zaměstnanost a pracovní podmínky, pro zdraví a bezpečnost pracovníků a pro ochranu jejich základních práv, včetně práva na soukromí, jakož i pro účinné provádění platných vnitrostátních pracovněprávních a daňových předpisů, čímž pro současné a budoucí generace rovněž vyvíjí tlak na systém sociální ochrany založený na solidaritě. Technologie založené na algoritmech, včetně automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémů, umožnily vznik a růst digitálních pracovních platforem, mohou však také vést k nerovnováze sil a nedostatečné transparentnosti při rozhodování a také ke sledování prostřednictvím technologií, což by mohlo zhoršit diskriminační praktiky a představovat riziko pro soukromí, bezpečnost a zdraví pracovníků a lidskou důstojnost a mít nepříznivé dopady na pracovní podmínky a vykořisťování pracovníků.

Pozměňovací návrh  6

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5) Práci prostřednictvím platformy vykonávají osoby prostřednictvím digitální infrastruktury digitálních pracovních platforem, které poskytují službu svým zákazníkům. Prostřednictvím algoritmů mohou mít digitální pracovní platformy – v závislosti na svém obchodním modelu – v menší či větší míře kontrolu nad výkonem práce, odměňováním za ni a vztahem mezi svými zákazníky a osobami vykonávajícími práci. Práci prostřednictvím platformy lze vykonávat buď výhradně online prostřednictvím elektronických nástrojů („práce prostřednictvím platformy online“), nebo hybridním způsobem, který kombinuje proces online komunikace s následnou činností ve fyzickém světě („práce prostřednictvím platformy na místě“). Mnohé ze stávajících digitálních pracovních platforem jsou mezinárodními podnikatelskými subjekty, které zavádějí své činnosti a obchodní modely v několika členských státech nebo přeshraničně.	(5) Práci prostřednictvím platformy vykonávají osoby prostřednictvím digitální infrastruktury digitálních pracovních platforem, které poskytují službu svým zákazníkům. Ta je alespoň zčásti poskytována na dálku elektronickými prostředky, jako jsou internetové stránky nebo mobilní aplikace, které mohou být pro zákazníka dokonce neviditelné, protože jsou začleněny do internetových stránek používaných příjemcem služby. Vyskytuje se v široké škále oblastí a vyznačuje se vysokou mírou různorodosti typů digitálních pracovních platforem, zúčastněných odvětví a vykonávaných činností, jakož i profilů jednotlivců vykonávajících práci prostřednictvím platformy. Prostřednictvím algoritmů a umělé inteligence digitální pracovní platformy – v závislosti na svém obchodním modelu – v menší či větší míře dohled, dozor a hodnocení v souvislosti s výkonem práce, odměňováním za ni a vztahem mezi svými zákazníky a osobami vykonávajícími práci, stejně jako nad samotnými pracovníky při výkonu práce a v některých případech i mimo pracovní dobu, což je v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/6791a a vnitrostátními právními předpisy na ochranu údajů. Tradiční regulovaná svobodná povolání jsou v zásadě osvobozena od dohledu, řízení a kontroly ze strany jakéhokoli jiného podniku. Práce prostřednictvím platformy je většinou vykonávána buď výhradně online prostřednictvím elektronických nástrojů („práce prostřednictvím platformy online“), nebo hybridním způsobem, který kombinuje proces online komunikace s následnou činností ve fyzickém světě („práce prostřednictvím platformy na místě“). Mnohé ze stávajících digitálních pracovních platforem jsou mezinárodními podnikatelskými subjekty, které zavádějí své činnosti a obchodní modely v několika členských státech nebo přeshraničně.
	__________________
	1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

Pozměňovací návrh  7

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(6) Práce prostřednictvím platformy může poskytovat příležitosti ke snazšímu vstupu na trh práce, získání doplňkového příjmu z vedlejší činnosti nebo využívání určité flexibility při organizaci pracovní doby. Práce prostřednictvím platformy zároveň přináší problémy, protože může stírat hranice mezi pracovním poměrem a samostatnou výdělečnou činností a mezi povinnostmi zaměstnavatelů a zaměstnanců. Chybná klasifikace postavení v zaměstnání má pro dotčené osoby následky, protože pravděpodobně omezí jejich přístup ke stávajícím pracovním a sociálním právům. Vede rovněž k nerovným podmínkám vůči podnikům, které své zaměstnance klasifikují správně, a má důsledky pro systémy pracovněprávních vztahů členských států, jejich daňovou základnu a rozsah a udržitelnost jejich systémů sociální ochrany. Ačkoli se tyto problémy netýkají jen práce prostřednictvím platformy, jsou v ekonomice platforem obzvláště akutní a naléhavé.	(6) Práce prostřednictvím platformy může poskytovat pracovní příležitosti a snazší přístup na trh práce, zejména pro zranitelnější skupiny, získání doplňkového příjmu z vedlejší činnosti nebo využívání určité flexibility při organizaci pracovní doby. Většina osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy má jiné zaměstnání nebo jiný zdroj příjmů a je obvykle málo placena1a. Zvláštní pozornost by měla být věnována mladým lidem tím, že se zajistí, aby při výkonu práce prostřednictvím platformy požívali nejvyšší úrovně sociální ochrany. Práce prostřednictvím platformy zároveň přináší problémy, jelikož může vést k nepředvídatelné pracovní době a může stírat hranice mezi pracovním poměrem a samostatnou výdělečnou činností a mezi povinnostmi zaměstnavatelů a zaměstnanců. Chybná klasifikace postavení v zaměstnání má pro dotčené osoby následky, protože pravděpodobně omezí jejich přístup ke stávajícím pracovním a sociálním právům. Může rovněž vést k pracovnímu vykořisťování, nekalé soutěži, která ovlivňuje zejména malé a střední podniky, a nerovným podmínkám vůči podnikům, které své zaměstnance klasifikují správně, a má důsledky pro systémy pracovněprávních vztahů členských států, jejich daňovou základnu a rozsah a udržitelnost jejich systémů sociální ochrany. Ačkoli se tyto problémy netýkají jen práce prostřednictvím platformy, jsou v ekonomice platforem obzvláště akutní a naléhavé.
	__________________
	1a Pracovní dokument útvarů Komise, Zpráva o posouzení dopadů, Průvodní dokument k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem v Evropské unii (SWD(2021) 396 final/2, s. 6; The Social Protection of Workers in the Platform Economy (Sociální ochrana pracovníků v ekonomice platforem), studie zadaná výborem EMPL, Evropský parlament, 2017 (https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2017/614184/IPOL_STU(2017)614184_EN.pdf)

Pozměňovací návrh  8

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6a) Právní předpisy v oblasti práce a sociálního zabezpečení většiny členských států nejsou obecně připraveny na výzvy digitálního světa a zejména na digitalizovaný trh práce, což představuje vážné riziko pro osoby, které se účastní práce založené na digitálních technologiích, a pro stávající modely zdravotní péče a sociálního zabezpečení založené na solidaritě. Nebudou-li tato rizika odpovídajícím způsobem řešena, mohla by ohrozit evropský sociální model a cíle pilíře, zatímco technologický pokrok by také mohl poskytnout řešení pro přizpůsobení evropského sociálního modelu realitě 21. století. Navrhovaná řešení by proto měla pomáhat chránit situaci osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy a zlepšit jejich pracovní podmínky.

Pozměňovací návrh  9

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(7) Soudní případy v několika členských státech ukázaly, že u některých typů práce prostřednictvím platformy přetrvává chybná klasifikace postavení v zaměstnání, zejména v odvětvích, kde digitální pracovní platformy vykonávají nad odměňováním a výkonem práce určitou míru kontroly. Zatímco digitální pracovní platformy často klasifikují osoby pracující jejich prostřednictvím jako osoby samostatně výdělečně činné nebo „nezávislé poskytovatele“, řada soudů zjistila, že platformy tyto osoby de facto řídí a mají nad nimi kontrolu, často je začleňují do svých hlavních podnikatelských činností a jednostranně určují výši jejich odměny. Uvedené soudy tedy překlasifikovaly osoby údajně samostatně výdělečně činné na pracovníky zaměstnané platformami. Vnitrostátní judikatura však vedla k různým výsledkům a digitální pracovní platformy své obchodní modely různými způsoby přizpůsobily, čímž se nedostatečná právní jistota ohledně postavení v zaměstnání ještě zvýšila.	(7) Soudní případy v několika členských státech ukázaly, že u některých typů práce prostřednictvím platformy přetrvává chybná klasifikace postavení v zaměstnání, zejména v odvětvích, kde digitální pracovní platformy vykonávají nad odměňováním a výkonem práce určitou míru řízení nebo kontroly. Zatímco digitální pracovní platformy často klasifikují osoby pracující jejich prostřednictvím jako osoby samostatně výdělečně činné nebo „nezávislé poskytovatele“, řada soudů zjistila, že platformy tyto osoby de facto řídí a mají nad nimi kontrolu, často je začleňují do svých hlavních podnikatelských činností a jednostranně určují výši jejich odměny. Uvedené soudy tedy překlasifikovaly osoby údajně samostatně výdělečně činné na pracovníky zaměstnané platformami. Vnitrostátní judikatura však vedla k různým výsledkům a digitální pracovní platformy své obchodní modely různými způsoby přizpůsobily, čímž se nedostatečná právní jistota ohledně postavení v zaměstnání ještě zvýšila, a zároveň došlo k narušení rovných podmínek jak v rámci vnitřního trhu, tak mezi digitálními platformami práce a tradičními podniky.

Pozměňovací návrh  10

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(8) Automatizované monitorovací a rozhodovací systémy určované algoritmy stále více nahrazují funkce, které v podnicích obvykle vykonávají vedoucí pracovníci, jako je přidělování úkolů, vydávání pokynů, hodnocení vykonané práce, poskytování motivace nebo ukládání sankcí. Digitální pracovní platformy používají tyto algoritmické systémy jako standardní způsob organizace a řízení práce prostřednictvím platformy pomocí své infrastruktury. Osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy, která je předmětem takového algoritmického řízení, často postrádají informace o tom, jak tyto algoritmy fungují, jaké osobní údaje se používají a jak jejich chování ovlivňuje rozhodnutí přijímaná automatizovanými systémy. K těmto informacím nemají přístup ani zástupci zaměstnanců a inspektoráty práce. Osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy navíc často neznají důvody rozhodnutí přijatých nebo podpořených automatizovanými systémy a nemají možnost tato rozhodnutí projednat s kontaktní osobou nebo je napadnout.	(8) Automatizované monitorovací a rozhodovací systémy určované algoritmy stále více nahrazují funkce, které v podnicích obvykle vykonávají vedoucí pracovníci, jako je přidělování úkolů, oceňování jednotlivých úkolů a pracovní doby, vydávání pokynů, hodnocení vykonané práce, poskytování motivace nebo ukládání sankcí. Digitální pracovní platformy používají tyto algoritmické systémy zejména jako standardní způsob organizace a řízení práce prostřednictvím platformy pomocí své infrastruktury. Osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy, která je předmětem takového algoritmického řízení, často nemají přístup k informacím o tom, jak tyto algoritmy fungují, jaké osobní údaje se používají a jak jejich chování ovlivňuje rozhodnutí přijímaná automatizovanými systémy. K těmto informacím nemají přístup ani zástupci zaměstnanců, zástupci osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy, inspektoráty práce a příslušné orgány dohledu. Osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy navíc často neznají důvody rozhodnutí přijatých nebo podpořených automatizovanými systémy a nemají možnost získat vysvětlení ohledně těchto rozhodnutí, projednat je s kontaktní osobou, napadnout je a usilovat o nápravu nebo se případně obrátit na soud. Osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy a jejich zástupci často nedostávají včasné informace ani příležitost k diskusi, účinné konzultaci, vyjednávání a přezkumu algoritmických systémů, které však mají přímý dopad na jejich pracovní podmínky.

Pozměňovací návrh  11

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(9) Pokud platformy působí v několika členských státech nebo přeshraničně, často není jasné, kde a kým je práce prostřednictvím platformy vykonávána. K údajům o digitálních pracovních platformách, mimo jiné o počtu osob vykonávajících práci jejich prostřednictvím, jejich postavení v zaměstnání a jejich pracovních podmínkách, nemají snadný přístup ani vnitrostátní orgány. To komplikuje vymáhání platných pravidel, i pokud jde o pracovní právo a sociální ochranu.	(9) Pokud platformy působí v několika členských státech nebo přeshraničně, často není jasné, kde a kým je práce prostřednictvím platformy vykonávána, zejména v případě práce prostřednictvím platformy online. K údajům o digitálních pracovních platformách, mimo jiné o počtu osob vykonávajících práci jejich prostřednictvím, jejich postavení v zaměstnání a jejich pracovních podmínkách, nemají snadný přístup ani vnitrostátní orgány. To komplikuje vymáhání platných vnitrostátních a evropských pravidel, i pokud jde o pracovní a daňové právo a sociální ochranu.

Pozměňovací návrh  12

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 9 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(9a) Počet platforem působících v Unii vzrostl ze 463 v roce 2016 na 516 v březnu 2021. V tomto období došlo k téměř pětinásobnému nárůstu ekonomiky platforem v Unii z odhadovaných 3,4 miliardy EUR v roce 2016 na přibližně 14 miliard EUR v roce 2020. Většina činnosti těchto platforem se týká služeb taxislužby a dodávek potravin, které byly silně zasaženy pandemií COVID-19 (– 35 % a +125 %). Platformy, které mají původ mimo Unii, hrají v unijní ekonomice platforem důležitou úlohu.

Pozměňovací návrh  13

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(10) Minimální normy v oblasti pracovních podmínek a pracovních práv v celé Unii stanoví soubor právních nástrojů. Mezi ně patří zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/115255  o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES56 o pracovní době, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/104/ES57 o agenturním zaměstnávání a další zvláštní nástroje týkající se aspektů, jako jsou bezpečnost a ochrana zdraví při práci, těhotné zaměstnankyně, rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, práce na dobu určitou, práce na částečný úvazek, vysílání pracovníků, informování zaměstnanců a projednávání s nimi. I když tyto nástroje poskytují zaměstnancům určitou úroveň ochrany, nevztahují se na osoby skutečně samostatně výdělečně činné.	(10) Minimální normy v oblasti pracovních podmínek a pracovních práv v celé Unii stanoví soubor právních nástrojů. Mezi ně patří zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/115255  o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES56  o pracovní době, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/104/ES57  o agenturním zaměstnávání a další zvláštní nástroje týkající se aspektů, jako jsou bezpečnost a ochrana zdraví při práci, těhotné zaměstnankyně, rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, práce na dobu určitou, práce na částečný úvazek, vysílání pracovníků, informování zaměstnanců a projednávání s nimi. Tyto právní nástroje jsou vykládány Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) ve zvláště relevantní judikatuře, podle níž je třeba dobu pracovní pohotovosti, během níž jsou výrazně omezeny možnosti pracovníka vykonávat jiné činnosti, považovat za pracovní dobu57a. Výklad Soudního dvora je obzvláště důležitý pro pracovníky platforem, kteří tráví 8,9 hodin týdně57b neplacenými úkoly, jako jsou rešerše, čekání na práci, účast v soutěžích o přidělení práce a sledování pracovních nabídek, které nejsou započítány jako pracovní doba, pokud jsou chybně klasifikováni jako osoby samostatně výdělečně činné. I když tyto nástroje poskytují zaměstnancům určitou úroveň ochrany, nevztahují se na osoby skutečně samostatně výdělečně činné.
__________________	__________________
55 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 105).	55 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 105).
56 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (Úř. věst. L 299, 18.11.2003, s. 9).	56 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (Úř. věst. L 299, 18.11.2003, s. 9).
57 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2008/104/ES ze dne 19. listopadu 2008 o agenturním zaměstnávání (Úř. věst. L 327, 5.12.2008, s. 9).	57 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2008/104/ES ze dne 19. listopadu 2008 o agenturním zaměstnávání (Úř. věst. L 327, 5.12.2008, s. 9).
	57a Rozsudek Soudního dvora ze dne 21. února 2018 ve věci Ville de Nivelles v. Rudy Matzak, C-518/15, ECLI: EU:C:2018:82). Tato argumentace byla potvrzena a rozpracována ve dvou rozsudcích z roku 2021 (rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 9. března 2021 ve věci RJ v. Offenbach nad Mohanem, C-580/19, ECLI:EU:C:2021:183; Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 9. března 2021, D.J. v. Radiotelevizija Slovenija, C-344/19, ECLI:EU:C:2021:182.
	57b PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE, ZPRÁVA O POSOUZENÍ DOPADŮ, Průvodní dokument k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy v Evropské unii, SWD(2021) 396 final/2;

Pozměňovací návrh  14

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) Doporučení Rady 2019/C 387/0158 o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně doporučuje členským státům, aby přijaly opatření zajišťující pro všechny zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné formální a efektivní sociální zabezpečení a přiměřenost a transparentnost systémů sociální ochrany. Členské státy v současnosti poskytují osobám samostatně výdělečně činným různou míru sociální ochrany.	(11) Sociální ochrana je bezpečnostní síť založená na solidaritě, která je prospěšná nejen pro jednotlivce, ale i pro společnost jako celek. Doporučení Rady 2019/C 387/0158 o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně doporučuje členským státům, aby přijaly opatření zajišťující pro všechny zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné formální a efektivní sociální zabezpečení a přiměřenost a transparentnost systémů sociální ochrany. Členské státy v současnosti poskytují osobám samostatně výdělečně činným různou míru sociální ochrany. Je nezbytné zajistit a v případě potřeby rozšířit přístup k sociální ochraně na osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy, a to i na osoby, které přecházejí z jednoho postavení do druhého, aby byla zajištěna přenositelnost nashromážděných sociálních práv a nároků.
__________________	__________________
58 Doporučení Rady 2019/C 387/01 ze dne 8. listopadu 2019 o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně (Úř. věst. C 387, 15.11.2019, s. 1).	58 Doporučení Rady 2019/C 387/01 ze dne 8. listopadu 2019 o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně (Úř. věst. C 387, 15.11.2019, s. 1).

Pozměňovací návrh  15

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67959 („obecné nařízení o ochraně osobních údajů“) zajišťuje ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, a zejména stanoví určitá práva a povinnosti i záruky týkající se zákonného, korektního a transparentního zpracování osobních údajů, i pokud jde o automatizované individuální rozhodování. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/115060 podporuje spravedlnost a transparentnost pro „podnikatelské uživatele“ online zprostředkovatelských služeb, které poskytují provozovatelé online platforem. Evropská komise navrhla další právní předpis, který stanoví harmonizovaná pravidla pro poskytovatele a uživatele systémů umělé inteligence61.	(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 zajišťuje ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, a zejména stanoví určitá práva a povinnosti i záruky týkající se zákonného, korektního a transparentního zpracování osobních údajů, i pokud jde o automatizované individuální rozhodování. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/115060 podporuje spravedlnost a transparentnost pro „podnikatelské uživatele“ online zprostředkovatelských služeb, které poskytují provozovatelé online platforem. Evropská komise navrhla další právní předpis, který stanoví harmonizovaná pravidla pro poskytovatele a uživatele systémů umělé inteligence61, jež se použijí, aniž jsou dotčena konkrétnější pravidla stanovená v této směrnici.
__________________	__________________
59 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
60 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 57).	60 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 57).
61 COM(2021) 206 final, 21.4.2021.	61 COM(2021) 206 final, 21.4.2021.

Pozměňovací návrh  16

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13) Stávající nebo navržené právní akty Unie sice stanoví určité obecné záruky, ale problémy při práci prostřednictvím platformy vyžadují některá další konkrétní opatření. Aby bylo možné rozvoj práce prostřednictvím platformy udržitelným způsobem regulovat, je nezbytné, aby Unie stanovila pro pracovní podmínky nové minimální normy, které budou problémy vyplývající z práce prostřednictvím platformy řešit. Osobám vykonávajícím práci prostřednictvím platformy v Unii by měla být poskytnuta řada minimálních práv, aby se zajistilo správné určení jejich postavení v zaměstnání, podpořila transparentnost, spravedlnost a odpovědnost v algoritmickém řízení a zlepšila transparentnost práce prostřednictvím platformy, a to i v přeshraničních situacích. Cílem je zlepšit právní jistotu, vytvořit pro digitální pracovní platformy i offline poskytovatele služeb rovné podmínky a podpořit udržitelný růst digitálních pracovních platforem v Unii.	(13) Stávající nebo navržené právní akty Unie sice stanoví určité obecné záruky, ale problémy při práci prostřednictvím platformy vyžadují některá další konkrétní opatření. Aby bylo možné rozvoj práce prostřednictvím platformy udržitelným způsobem regulovat, je nezbytné, aby Unie stanovila pro pracovní podmínky nové minimální normy, které budou problémy vyplývající z práce prostřednictvím platformy řešit a chránit práva pracovníků platforem. Pracovníkům platforem a případně osobám vykonávajícím práci prostřednictvím platformy by měla být poskytnuta řada minimálních práv, aby se zajistilo správné určení jejich smluvního postavení a slušné a spravedlivé pracovní podmínky, podpořila transparentnost, spravedlnost, odpovědnost a nediskriminace, předcházelo se zdravotnímu a bezpečnostnímu riziku v algoritmickém řízení a zlepšila transparentnost práce prostřednictvím platformy, a to i v přeshraničních situacích, a zajistilo právo na kolektivní vyjednávání v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi. Cílem je zlepšit právní jistotu, vytvořit pro digitální pracovní platformy i offline poskytovatele služeb rovné podmínky a podpořit udržitelný růst digitálních pracovních platforem v Unii. Za tímto účelem by osoby pracující prostřednictvím digitální pracovní platformy měly být v souvislosti se svým smluvním postavením správně klasifikovány, aby měly přístup k platným vnitrostátním právním předpisům v oblasti práce a sociální ochrany.

Pozměňovací návrh  17

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(14) Komise ohledně zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy provedla v souladu s článkem 154 Smlouvy o fungování Evropské unie dvoufázovou konzultaci se sociálními partnery. Sociální partneři se na zahájení jednání o uvedených věcech neshodli. Je však důležité přijmout v této oblasti opatření na úrovni Unie přizpůsobením stávajícího právního rámce novému typu práce prostřednictvím platformy.	(14) Komise ohledně zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy provedla v souladu s článkem 154 Smlouvy o fungování Evropské unie dvoufázovou konzultaci se sociálními partnery. Sociální partneři se na zahájení jednání o uvedených věcech neshodli. Je však důležité přijmout v této oblasti opatření na úrovni Unie přizpůsobením stávajícího právního rámce novému typu práce prostřednictvím platformy a používání automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémů.

Pozměňovací návrh  18

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(15) Kromě toho Komise vedla rozsáhlý dialog s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně digitálních pracovních platforem, sdružení osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy, odborníků z akademické obce, členských států a mezinárodních organizací a zástupců občanské společnosti.	(15) Kromě toho Komise vedla rozsáhlý dialog s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně digitálních pracovních platforem, sdružení osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy, sociálních partnerů, odborníků z akademické obce, členských států a mezinárodních organizací a zástupců občanské společnosti.

Pozměňovací návrh  19

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(16) Tato směrnice by se měla vztahovat na osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy v Unii, které uzavřely nebo u nichž na základě posouzení skutečností lze mít za to, že uzavřely pracovní smlouvu, nebo jsou nebo u nichž na základě posouzení skutečností lze mít za to, že jsou v pracovním poměru, jak jsou vymezeny právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi platnými v členských státech s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora Evropské unie. Měly by být zahrnuty situace, kdy postavení v zaměstnání v případě osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy není jasné, aby bylo možné toto postavení správně určit. Ustanovení o algoritmickém řízení, která souvisejí se zpracováním osobních údajů, by se měla vztahovat i na skutečně samostatně výdělečně činné osoby a další osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy v Unii, které nejsou v pracovním poměru.	(16) Tato směrnice by se měla vztahovat na osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy v Unii, které uzavřely nebo u nichž na základě posouzení skutečností lze mít za to, že uzavřely pracovní smlouvu, nebo jsou nebo u nichž na základě posouzení skutečností lze mít za to, že jsou v pracovním poměru, jak jsou vymezeny právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi platnými v jednotlivých členských státech s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora. Měly by být zahrnuty situace, kdy postavení v zaměstnání v případě osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy není jasné, aby bylo možné toto postavení správně určit. Ustanovení o algoritmickém řízení, která souvisejí se zpracováním osobních údajů, by se měla vztahovat i na skutečně samostatně výdělečně činné osoby a na další osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy v Unii, které nejsou v pracovním poměru.

Pozměňovací návrh  20

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(17a) Nezávislí obchodní zástupci, na něž se vztahuje směrnice Rady 86/653/EHS1a, kteří jsou trvale pověřeni sjednáváním prodeje nebo nákupu zboží pro jinou osobu anebo sjednáváním a uzavíráním těchto obchodů jménem a na účet této osoby, by neměli spadat do oblasti působnosti této směrnice, za předpokladu, že digitální pracovní platforma neorganizuje práci obchodních zástupců nebo zprostředkovatelů mezi těmito obchodními zástupci a jejich zmocniteli.
	__________________
	1a Směrnice Rady 86/653/EHS o koordinaci právní úpravy členských států týkající se nezávislých obchodních zástupců (Úř. věst. L 382, 31.12.1986, s. 17).

Pozměňovací návrh  21

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(17b) Služby dispečinku taxislužby, jak jsou upraveny vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi, lze odlišit od digitálních pracovních platforem pro jízdy na objednávku, pokud jsou pouze „doplňkem“ ke stávající službě a pouze propojují skutečně samostatně výdělečně činné řidiče taxislužby s licencí se zákazníky tím, že zasílají zprávy přijaté od osob hledajících taxislužbu řidičům taxislužby s licencí, za předpokladu, že nad řidiči taxislužby s licencí v souladu s touto směrnicí nevykonávají žádný druh kontroly nebo řízení, tj. že poskytovatel služeb mimo jiné nestanovuje a nevybírá poplatek za cestu a nemá kontrolu nad kvalitou vozidel nebo nad řidiči a nad jejich výkonem práce. Samostatně výdělečně činní řidiči taxislužby se obvykle mohou svobodně rozhodnout, jak generovat svůj obrat, a to díky právům, která obvykle získají na základě své licence, jako je právo na svobodný přístup ke klientům tím, že jim zastaví na ulici nebo na vyhrazených veřejných zastávkách taxislužby či rovnocenným způsobem.

Pozměňovací návrh  22

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17 c (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(17c) Crowdworking lze definovat jako organizaci outsourcingu nebo přidělování úkolů potenciálně poskytovaných velkému okruhu zákazníků nebo zaměstnavatelů prostřednictvím on-line platforem. Crowdworking má mnoho podobností s jinými formami nestandardního zaměstnání, jako je dočasná práce, práce na částečný úvazek nebo agenturní práce. Obvykle se provádí přes internet prostřednictvím technologického zprostředkovatele, který je často platformou. Platformy pro mikropráci nebo pro crowdworking koordinují malé online úkoly. Tyto platformy pro mikropráci jsou jedním z typů online digitální pracovní platformy, která podnikům a jiným klientům poskytuje přístup k velké a flexibilní pracovní síle („crowd“) pro plnění malých úkolů, jež lze vykonávat na dálku pomocí počítače a internetového připojení. Úkoly jsou distribuovány velkému počtu jednotlivců – tzv. „crowdu“ –, kteří mohou jednotlivé činnosti vykonávat asynchronně a na dálku prostřednictvím svých osobních počítačů. Digitální pracovní platformy organizující crowdworking by měly být zahrnuty do oblasti působnosti této směrnice.

Pozměňovací návrh  23

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(18) Digitální pracovní platformy se od ostatních online platforem liší tím, že organizují práci vykonávanou osobami na jednorázovou nebo opakovanou žádost příjemce služby poskytované platformou. Organizace práce vykonávané osobami by měla spočívat přinejmenším ve významné úloze při slaďování poptávky po službě s nabídkou práce osobou, která má s digitální pracovní platformou smluvní vztah a je k dispozici pro plnění konkrétního úkolu, a může zahrnovat i další činnosti, jako je zpracování plateb. Za digitální pracovní platformu by neměly být považovány online platformy, které práci vykonávanou osobami neorganizují, ale pouze poskytují prostředky, jimiž se poskytovatelé služeb mohou dostat ke koncovému uživateli, například propagací nabídek či žádostí o služby nebo agregací a zobrazováním dostupných poskytovatelů služeb v určité oblasti bez dalšího zapojení. Definice digitálních pracovních platforem by neměla zahrnovat poskytovatele služby, jejímž hlavním účelem je využívat nebo sdílet aktiva, jako je krátkodobý pronájem ubytování. Měla by být omezena na poskytovatele služby, u nichž organizace práce vykonávané danou osobou, jako například přeprava osob či zboží nebo úklid, představuje nezbytnou a zásadní, nikoliv pouze nevýznamnou a čistě pomocnou složku.	(18) Digitální pracovní platformy se od jiných online platforem liší tím, že organizují práci vykonávanou osobami na žádost příjemce služby nebo přidělením práce prostřednictvím otevřené výzvy, jednorázové nebo opakované, elektronickými prostředky, jako jsou internetové stránky nebo mobilní aplikace. Organizace práce vykonávané osobami by měla spočívat přinejmenším v úloze při slaďování poptávky s nabídkou práce osobou, která má s digitální pracovní platformou smluvní vztah, bez ohledu na smluvní označení vztahu mezi danou osobou a fyzickou nebo právnickou osobou poskytující službu, a je k dispozici pro plnění konkrétního úkolu, a může zahrnovat i další činnosti, jako je zpracování plateb. Za digitální pracovní platformu by neměly být považovány online platformy, které práci vykonávanou osobami neorganizují, ale pouze poskytují prostředky pro propagaci nabídek či žádostí o služby nebo agregaci a zobrazování dostupných poskytovatelů služeb v určité oblasti bez dalšího zapojení. Definice digitálních pracovních platforem by neměla zahrnovat poskytovatele služby, jejímž účelem je využívat nebo sdílet aktiva, jako je krátkodobý pronájem ubytování, či přeprodávat zboží.

Pozměňovací návrh  24

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 18 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(18a) Častá chybná klasifikace osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy spolu s neexistencí společného pracoviště, kde by se zaměstnanci platformy mohli vzájemně poznat a komunikovat, a to i za účelem obhajoby svých zájmů proti zaměstnavateli, činí z podnikových odborů nebo ze zástupců zaměstnanců, kteří jsou ustaveni nebo řízeni samotným zaměstnavatelem v zájmu zaměstnavatele, nikoli v zájmu zaměstnanců, zvláště závažný fenomén v oblasti práce prostřednictvím platformy. Takové podnikové odbory nebo zástupci zaměstnanců jsou v rozporu s článkem 2 Úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) č. 98 a se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES1b. Při zavádění nebo provádění praktických postupů pro informování a projednávání by zaměstnavatelé a zástupci pracovníků měli postupovat v duchu spolupráce při řádném dodržování vzájemných práv a povinností, s přihlédnutím k zájmům jak podniku nebo závodu, tak i pracovníků. Digitální pracovní platformy by společně s nejreprezentativnějšími odborovými organizacemi měly zajistit, aby volby zástupců pracovníků byly v souladu se základními právy a svobodami a s platnými vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi.
	__________________
	1a Definice nadace Eurofound, https://www.eurofound.europa.eu/observatories/eurwork/industrial-relations-dictionary/company-union
	1b Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství – Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o zastupování zaměstnanců (Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 2).

Pozměňovací návrh  25

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 18 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(18b) Sociální dialog a kolektivní vyjednávání mají pro dosažení cílů této směrnice zásadní význam. Měly by být zachovány výlučné výsady odborů, jako je jejich právo účastnit se kolektivního vyjednávání a uzavírat kolektivní smlouvy. Práva a výsady odborů a dalších zástupců pracovníků stanovené v této směrnici by měly být zajišťovány a dodržovány v souladu s úmluvami MOP1a, jakož i s Evropskou sociální chartou Rady Evropy.
	__________________
	1a Zejména Úmluva č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat, úmluva MOP č. 98 o právu organizovat se a kolektivně vyjednávat a s náležitým ohledem na Úmluvu MOP č. 135 o zástupcích pracovníků, Úmluvu MOP č. 151 o pracovních vztazích (veřejná služba), úmluvu MOP č. 154 o kolektivním vyjednávání a související doporučení MOP.

Pozměňovací návrh  26

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 18 c (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(18c) Automatizované rozhodovací a monitorovací systémy by měly zahrnovat jakýkoli výpočetní mechanismus, který využívá výpočetní techniky nebo datové soubory, které mohou ovlivnit pracovní podmínky, organizaci práce a umožnit opatření nebo doporučení pro řešení problémů, která mají významný dopad na osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy. Toto automatizované rozhodování zahrnuje mimo jiné monitorování, hodnocení výkonnosti, individuální profilování a přidělování úkolů. Používání počítačových aplikací pro výměnu zpráv (jako jsou e-maily) je v zásadě považováno za komunikační prostředek, a neznamená tedy, že tyto aplikace jsou samy o sobě automatizovanými rozhodnutími.

Pozměňovací návrh  27

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(19) Aby při práci prostřednictvím platformy nedocházelo k falešné samostatné výdělečné činnosti a usnadnilo se správné určení postavení v zaměstnání, by členské státy měly mít za účelem prevence a řešení nesprávné klasifikace postavení v zaměstnání v případě osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy zavedeny vhodné postupy. Cílem uvedených postupů by mělo být zjistit existenci pracovního poměru vymezeného vnitrostátními právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora, a pokud takový pracovní poměr existuje, zajistit plný soulad s právem Unie vztahujícím se na zaměstnance i s vnitrostátním pracovním právem, kolektivními smlouvami a pravidly sociální ochrany. Pokud je samostatná výdělečná činnost nebo mezilehlé postavení v zaměstnání – jak jsou vymezeny na vnitrostátní úrovni – správným postavením v zaměstnání, měly by se uplatnit práva a povinnosti, které z uvedeného postavení vyplývají.	(19) Osoba vykonávající práci prostřednictvím platformy může být buď pracovníkem platformy, nebo osobou skutečně samostatně výdělečně činnou. Aby při práci prostřednictvím platformy nedocházelo k falešné samostatné výdělečné činnosti a usnadnilo se správné určení postavení v zaměstnání, by členské státy měly mít za účelem prevence a řešení nesprávné klasifikace postavení v zaměstnání v případě osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy zavedeny účinné postupy. Cílem uvedených postupů by mělo být zajistit správné určení postavení v zaměstnání, zjistit existenci pracovního poměru vymezeného vnitrostátními právními předpisy a příslušnými mezinárodními právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora, a pokud takový pracovní poměr existuje, zajistit plný soulad s právem Unie vztahujícím se na zaměstnance i s vnitrostátním pracovním právem, kolektivními smlouvami a pravidly sociální ochrany. Pokud je samostatná výdělečná činnost – jak je vymezena na vnitrostátní úrovni – správným postavením v zaměstnání, měly by se uplatnit práva a povinnosti, které z uvedeného postavení vyplývají.

Pozměňovací návrh  28

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 20

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(20) Soudní dvůr stanovil kritéria pro určení postavení zaměstnance ve své judikatuře62 . Při provádění této směrnice by měl být výklad Soudního dvora týkající se uvedených kritérií zohledněn. Zneužívání postavení samostatně výdělečně činných osob, jak je vymezeno ve vnitrostátním právu, ať již na vnitrostátní úrovni nebo v přeshraničních situacích, je jednou z forem falešně hlášené práce, která je často spojena s nehlášenou prací. K falešné samostatné výdělečné činnosti dochází, pokud je osoba při splnění podmínek charakteristických pro pracovní poměr nahlášena jako osoba samostatně výdělečně činná, aby se nemuselo dostát určitým právním nebo daňovým povinnostem.	(20) Soudní dvůr stanovil kritéria pro určení postavení zaměstnance ve své judikatuře62 . Při provádění této směrnice by měl být výklad Soudního dvora týkající se uvedených kritérií zohledněn. Zneužívání postavení samostatně výdělečně činných osob, jak je vymezeno ve vnitrostátním právu, ať již na vnitrostátní úrovni nebo v přeshraničních situacích, je jednou z forem falešně hlášené práce, která je často spojena s nehlášenou prací. K falešné samostatné výdělečné činnosti dochází, pokud je osoba při splnění podmínek charakteristických pro pracovní poměr nahlášena jako osoba samostatně výdělečně činná, aby se nemuselo dostát určitým právním nebo daňovým povinnostem, a vytváří to k situaci nekalé soutěže vůči společnostem, které dodržují zákony. Tyto osoby by měly spadat do oblasti působnosti této směrnice.
__________________	__________________
62 Rozsudky Soudního dvora ze dne 3. července 1986, Deborah Lawrie-Blum v. Land Baden-Württemberg, C-66/85, ECLI:EU:C:1986:284; ze dne 14. října 2010, Union Syndicale Solidaires Isère v. Premier ministre a další, C-428/09, ECLI:EU:C:2010:612; ze dne 4. prosince 2014, FNV Kunsten Informatie en Media v. Staat der Nederlanden, C-413/13, ECLI:EU:C:2014:2411; ze dne 9. července 2015, Ender Balkaya v. Kiesel Abbruch- und Recycling Technik GmbH, C-229/14, ECLI:EU:C:2015:455; ze dne 17. listopadu 2016, Betriebsrat der Ruhrlandklinik gGmbH v. Ruhrlandklinik gGmbH, C-216/15, ECLI:EU:C:2016:883; ze dne 16. července 2020, UX v. Governo della Repubblica italiana, ECLI:EU:C:2020:572. a usnesení Soudního dvora ze dne 22. dubna 2020, B v. Yodel Delivery Network Ltd, C-692/19, ECLI:EU:C:2020:288.	62 Rozsudky Soudního dvora ze dne 3. července 1986, Deborah Lawrie-Blum v. Land Baden-Württemberg, C-66/85, ECLI:EU:C:1986:284; ze dne 14. října 2010, Union Syndicale Solidaires Isère v. Premier ministre a další, C-428/09, ECLI:EU:C:2010:612; ze dne 4. prosince 2014, FNV Kunsten Informatie en Media v. Staat der Nederlanden, C-413/13, ECLI:EU:C:2014:2411; ze dne 9. července 2015, Ender Balkaya v. Kiesel Abbruch- und Recycling Technik GmbH, C-229/14, ECLI:EU:C:2015:455; ze dne 17. listopadu 2016, Betriebsrat der Ruhrlandklinik gGmbH v. Ruhrlandklinik gGmbH, C-216/15, ECLI:EU:C:2016:883; ze dne 16. července 2020, UX v. Governo della Repubblica italiana, ECLI:EU:C:2020:572. a usnesení Soudního dvora ze dne 22. dubna 2020, B v. Yodel Delivery Network Ltd, C-692/19, ECLI:EU:C:2020:288.

Pozměňovací návrh  29

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 22

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(22) Je-li na základě faktů zjištěna existence pracovního poměru, měla by být jasně určena strana jednající jako zaměstnavatel a tato strana by měla plnit všechny povinnosti, které z její úlohy zaměstnavatele vyplývají.	(22) Je-li na základě faktů zjištěna existence pracovního poměru, měla by být jasně určena strana nebo strany jednající jako zaměstnavatel, které by měly plnit všechny povinnosti, jež z jejich úlohy zaměstnavatele vyplývají podle vnitrostátního práva a příslušných vnitrostátních a odvětvových kolektivních smluv pro dané odvětví činnosti, které určí členské státy ve spolupráci se sociálními partnery a v souladu s vnitrostátním právem a zvyklostmi.

Pozměňovací návrh  30

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 23

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(23) Zajištění správného určení postavení v zaměstnání by nemělo bránit zlepšení pracovních podmínek skutečně samostatně výdělečně činných osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy. Pokud se digitální pracovní platforma rozhodne – na čistě dobrovolném základě nebo po dohodě s dotčenými osobami – hradit osobám samostatně výdělečně činným, které prostřednictvím této platformy pracují, sociální ochranu, úrazové pojištění nebo jiné formy pojištění, vzdělávací opatření nebo podobné dávky, neměly by být uvedené dávky jako takové považovány za určující prvky naznačující existenci pracovního poměru.	(23) Zajištění správného určení postavení v zaměstnání by nemělo bránit zlepšení pracovních podmínek skutečně samostatně výdělečně činných osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy. Kolektivní vyjednávání je klíčovým nástrojem ke zlepšení pracovních podmínek osob vykonávajících práci prostřednictvím platforem bez ohledu na smluvní určení vztahu a je třeba, aby jej Komise a členské státy podporovaly. Sdělení Komise ze dne 30. září 2022, které obsahuje pokyny k uplatňování právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže na kolektivní smlouvy týkající se pracovních podmínek samostatně výdělečně činných osob mohou za tímto účelem sloužit jako užitečné vodítko, aniž by tím byly dotčeny vnitrostátní právní předpisy a zvyklosti, pokud jde o rozsah a formu kolektivního zastupování, za předpokladu, že se tyto dohody vztahují na skutečně samostatně výdělečně činné osoby. Členské státy by měly přijmout opatření k zajištění účinné ochrany osob vykonávajících práci prostřednictvím platforem, zejména žen, jakož i nejzranitelnějších pracovníků, mladých pracovníků, starších pracovníků, pracovníků v neformální ekonomice, migrujících pracovníků a pracovníků se zdravotním postižením.

Pozměňovací návrh  31

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 24

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(24) Když mají digitální pracovní platformy nad určitými prvky výkonu práce kontrolu, jednají jako zaměstnavatelé v pracovním poměru. Řízení a kontrola nebo právní podřízenost jsou základním prvkem definice pracovního poměru v členských státech a v judikatuře Soudního dvora. Smluvní vztahy, při nichž digitální pracovní platformy mají nad určitými prvky výkonu práce určitou míru kontroly, by proto měly být na základě právní domněnky považovány za pracovní poměr mezi platformou a osobou, která jejím prostřednictvím vykonává práci. V důsledku toho by uvedená osoba měla být klasifikována jako zaměstnanec, který má v souladu s uvedeným postavením všechna práva a povinnosti, jak je stanoví vnitrostátní a unijní právní předpisy, kolektivní smlouvy a zvyklosti. Uvedená právní domněnka by se měla vztahovat na všechna příslušná správní a soudní řízení a měla by být pro osobu vykonávající práci prostřednictvím platformy prospěšná. Možnost se na uvedenou domněnku odvolat by rovněž měly mít orgány pověřené ověřováním souladu s příslušnými právními předpisy nebo jejich vymáháním, jako jsou inspektoráty práce, orgány sociální ochrany nebo daňové orgány. Za účelem omezení soudních sporů a zvýšení právní jistoty by členské státy měly zavést vnitrostátní rámec.	(24) Když mají digitální pracovní platformy nad určitými prvky výkonu práce dohled nebo vykonávají určitou kontrolu, jednají jako zaměstnavatelé v pracovním poměru. Řízení a kontrola nebo právní podřízenost jsou základním prvkem definice pracovního poměru v členských státech a v judikatuře Soudního dvora. Smluvní vztahy mezi osobami vykonávajícími práci prostřednictvím platformy a digitální pracovní platformou by proto měly být na základě právní domněnky považovány za pracovní poměr. Vnitrostátní orgány mají uplatnit domněnku, pokud se domnívají, že by mohla existovat nesprávná klasifikace osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy. Domněnku je také třeba uplatnit, pokud osoba vykonávající práci prostřednictvím platformy nebo odborová organizace jednající jménem nebo na podporu několika osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy zpochybní svou klasifikaci ve správním nebo soudním řízení. Uvedená právní domněnka by se měla vztahovat na všechny příslušné správní postupy a na správní a soudní řízení a měla by být pro osobu vykonávající práci prostřednictvím platformy prospěšná. Uvedenou domněnku by měly uplatňovat orgány pověřené ověřováním souladu s příslušnými právními předpisy nebo jejich vymáháním, jako jsou inspektoráty práce, orgány sociální ochrany nebo daňové orgány. Za účelem omezení soudních sporů a zvýšení právní jistoty by členské státy měly zavést vnitrostátní rámec, který zajistí správnou klasifikaci osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy od počátku smluvního vztahu. Právní domněnka pracovního poměru by neměla vést k automatické klasifikaci všech osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy jako zaměstnanců, neboť platforma má vždy možnost tuto domněnku vyvrátit předtím, než příslušný správní nebo právní orgán přijme rozhodnutí o reklasifikaci. Domněnka by se neměla vztahovat na situace, kdy osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy jsou skutečně samostatně výdělečně činné. Osobám vykonávajícím práci prostřednictvím platformy, které jsou skutečně samostatně výdělečně činné, by mělo být umožněno setrvat v tomto postavení a mít přístup k práci prostřednictvím platforem. Osoby skutečně samostatně výdělečně činné jsou samy odpovědné vůči svým zákazníkům za způsob, jakým svou práci vykonávají, a za kvalitu svých výsledků.

Pozměňovací návrh  32

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 25

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(25) Aby uvedená právní domněnka fungovala a usnadnila vymáhání práv zaměstnanců, měla by být do směrnice zahrnuta kritéria naznačující, že digitální pracovní platforma má nad výkonem práce kontrolu. Uvedená kritéria by měla vycházet z unijní a vnitrostátní judikatury a měla by zohledňovat vnitrostátní koncepce pracovního poměru. Kritéria by měla zahrnovat konkrétní prvky prokazující, že digitální pracovní platforma například v praxi pracovní podmínky nebo odměňování či obojí určuje, a nikoli pouze doporučuje, vydává pokyny, jak má být práce vykonávána, nebo brání osobě, která jejím prostřednictvím vykonává práci, rozvíjet obchodní kontakty s potenciálními klienty. Aby byla uvedená domněnka účinná v praxi, měla by být pro její uplatnění vždy splněna dvě kritéria. Tato kritéria by se ale zároveň neměla vztahovat na situace, kdy osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy jsou skutečně samostatně výdělečně činné. Osoby skutečně samostatně výdělečně činné jsou vůči svým zákazníkům za způsob, jakým svou práci vykonávají, a za kvalitu svých výsledků odpovědné samy; Pro skutečnou samostatnou výdělečnou činnost je charakteristická svoboda zvolit si pracovní dobu nebo dobu nepřítomnosti, odmítnout úkoly, využívat subdodavatele či náhradníky nebo pracovat pro jakoukoli třetí osobu. Faktické omezení těchto diskrečních pravomocí řadou podmínek nebo prostřednictvím systému sankcí by proto mělo být rovněž považováno za prvek kontroly nad výkonem práce. Přísný dozor nad výkonem práce nebo důkladné ověřování kvality výsledků této práce, a to i pomocí elektronických prostředků, nespočívající pouze v používání recenzí nebo hodnocení ze strany příjemců služby by proto měly být také považovány za prvek kontroly výkonu práce. Zároveň by digitální pracovní platformy měly mít možnost navrhovat svá technická rozhraní tak, aby byla zajištěna dobrá zkušenost spotřebitelů. Opatření nebo pravidla, která jsou vyžadována právními předpisy nebo která jsou nezbytná pro ochranu zdraví a bezpečnosti příjemců služby, by neměla být chápána jako kontrola nad výkonem práce.	(25) Orgány a příslušné instituce, které na základě objektivního posouzení určují správnou klasifikaci osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy, pokud jde o existenci pracovního poměru, jak je vymezen použitelným právem, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi platnými v daném členském státě, s ohledem na judikaturu Soudního dvora, by se měly řídit skutkovými okolnostmi, které naznačují, že digitální pracovní platforma uplatňuje kontrolu a řízení nad výkonem práce. Uvedené okolnosti by měly vycházet z unijní a vnitrostátní judikatury, jakož i doporučení MOP o pracovním poměru z roku 2006 (č. 198), a zohledňovat vnitrostátní koncepce pracovního poměru a jejich neustálý vývoj, a to i v návaznosti na vývoj automatizovaných nebo poloautomatizovaných sledovacích a rozhodovacích systémů. Mezi konkrétními prvky, které mohou naznačovat, že digitální pracovní platforma uplatňuje kontrolu a řízení nad výkonem práce, jsou takové, které prokazují, že digitální pracovní platforma například: v praxi určuje pracovní podmínky nebo odměňování či obojí; poskytuje pracovníkovi pravidelné platby; vyžaduje dodržování pravidel týkajících se vzhledu nebo chování; vydává pokyny, jak má být práce vykonávána; brání osobě vykonávající práci prostřednictvím platformy v tom, aby navazovala obchodní kontakty s potenciálními klienty, mimo jiné prostřednictvím kontroly nebo omezení komunikace mezi osobou vykonávající práci prostřednictvím platformy a příjemcem zboží nebo služeb během výkonu práce nebo po jejím skončení; dohlíží na výkon práce, a to i elektronickými prostředky; sleduje osobu vykonávající práci prostřednictvím platformy při výkonu práce či na ní v této souvislosti dohlíží; kontroluje a organizuje obchodní činnost spojenou s prací prostřednictvím platformy, kterou vykonávají jednotlivci, nebo si ponechává odpovědnost za související investice a řízení; poskytuje osobě vykonávající práci prostřednictvím platformy nástroje, digitální prostředky, materiály nebo stroje, které jsou nezbytné pro výkon práce; nebo omezuje svobodu osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy zvolit si sociální ochranu, úrazové pojištění, důchodový systém nebo jiné formy pojištění, a to i tím, že by musela nést nepříznivé následky své volby. Pro skutečnou samostatnou výdělečnou činnost je charakteristická svoboda zvolit si pracovní dobu nebo dobu nepřítomnosti, odmítnout úkoly, využívat subdodavatele či náhradníky nebo pracovat pro jakoukoli třetí osobu. Tyto prvky však samy o sobě nejsou důkazem. Faktické omezení těchto diskrečních pravomocí při organizaci práce, zejména pokud jde o možnost zvolit si pracovní dobu nebo dobu nepřítomnosti, přijmout nebo odmítnout úkoly nebo využít subdodavatele či náhradníky na základě řady podmínek nebo prostřednictvím systému sankcí, včetně omezení přístupu k práci, nebo používání systémů hodnocení zákazníků jako kontrolního nástroje a základu pro sankce nebo jako nástroje pro přidělování pracovních úkolů je také třeba zohlednit jako prvek poukazující na kontrolu a řízení výkonu práce. Ověřování kvality výsledků této práce, a to i pomocí elektronických prostředků, by proto mělo být také zohledňováno jako prvek poukazující na kontrolu a řízení výkonu práce. Tento výčet není vyčerpávající a jakýkoli jiný relevantní prvek může naznačovat, že digitální pracovní platforma uplatňuje kontrolu a řízení nad výkonem práce. Zároveň by digitální pracovní platformy měly mít možnost navrhovat svá technická rozhraní tak, aby bylo zajištěno, že opatření nebo pravidla, která jsou vyžadována právními předpisy nebudou chápána jako dozor nad výkonem práce.

Pozměňovací návrh  33

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 26

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(26) Účinné uplatňování uvedené právní domněnky prostřednictvím vhodných opatření, jako je informování veřejnosti, vypracování pokynů a posílení kontrol a inspekcí v terénu, je nezbytné pro zajištění právní jistoty a transparentnosti pro všechny zúčastněné strany. Tato opatření by měla zohlednit specifickou situaci začínajících podniků s cílem podpořit podnikatelský potenciál a podmínky pro udržitelný růst digitálních pracovních platforem v Unii.	(26) Účinné uplatňování uvedené právní domněnky prostřednictvím vhodných opatření je nezbytné pro zajištění právní jistoty a transparentnosti pro všechny zúčastněné strany. Tato opatření by měla zahrnovat šíření informací na veřejnosti, přípravu komplexních pokynů ve formě konkrétních a praktických doporučení, posílení kontrol, spolupráci mezi různými vnitrostátními orgány, mechanismy umožňující osobám vykonávajícím práci prostřednictvím platformy a digitálním pracovním platformám konzultovat s příslušnými orgány a inspekce v terénu. Tato opatření by měla zohlednit specifickou situaci malých a středních podniků v oblasti udržitelného rozvoje digitálních pracovních platforem. V zájmu spravedlnosti by právní domněnka neměla mít za následek, že některé digitální pracovní platformy zahrnou mezi platformu a osoby poskytující služby subdodavatelskou společnost s cílem obcházet povinnosti stanovené v této směrnici. Digitální pracovní platforma, jejímž je zaměstnavatel subdodavatelem, by měla nést odpovědnost, spolu se zaměstnavatelem nebo místo něj, za jakékoli porušení práv zaměstnanců platformy stanovených v této směrnici, a to i pokud jde o nevyplacení mezd a neodvádění prostředků do společných fondů nebo institucí sociálních partnerů.

Pozměňovací návrh  34

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 26 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(26a) V zájmu zajištění účinného provádění inspekcí práce by členské státy měly mít dostatečný počet inspektorů práce v souladu s Úmluvou MOP č. 81 o inspekci práce a zprávou III vypracovanou MOP o 95. mezinárodní konferenci práce v roce 2006, v níž se doporučuje, aby na každých 10 000 pracovníků připadal jeden inspektor práce. Členské státy by měly každý rok stanovit vnitrostátní cíl pro počet kontrol, které mají být provedeny v odvětvích činnosti, v nichž působí digitální pracovní platformy, s cílem zajistit správnou klasifikaci pracovníků. Reklasifikace osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy z osoby samostatně výdělečně činné na pracovníka platformy by měla okamžitě vyvolat kontrolu příslušných orgánů, aby se urychleně ověřilo postavení ostatních osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy pro tutéž digitální pracovní platformu.

Pozměňovací návrh  35

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 26 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(26b) S cílem zvýšit účinnost kontrol by členské státy měly pro účely uplatňování této směrnice zajistit, aby vnitrostátní právní předpisy vybavily příslušné orgány odpovídajícími pravomocemi k provádění kontrol, aby informace o falešné samostatně výdělečné činnosti, včetně výsledků předchozích kontrol, byly shromažďovány a zpracovávány pro účinné uplatňování této směrnice a aby byl k dispozici dostatek zaměstnanců se schopnostmi a kvalifikacemi potřebnými pro účinné provádění kontrol. Vzhledem k vysokému výskytu chybné klasifikace by inspektoři práce měli být povinni připravovat proaktivní kontroly.

Pozměňovací návrh  36

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 27

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(27) V zájmu právní jistoty by uvedená právní domněnka neměla mít žádné zpětné právní účinky před datem provedení této směrnice ve vnitrostátním právu, a měla by se proto vztahovat pouze na období počínající uvedeným datem, a to i u smluvních vztahů, které byly uzavřeny před uvedeným datem a k uvedenému datu stále trvají. Nároky týkající se možné existence pracovního poměru před uvedeným datem a z toho vyplývající práva a povinnosti do uvedeného data by proto měly být posuzovány pouze na základě vnitrostátních a unijních právních předpisů, které této směrnici předcházely.	(27) V zájmu právní jistoty by uvedená právní domněnka neměla mít žádné zpětné právní účinky, a měla by se proto vztahovat pouze na období počínající datem stanoveným v prováděcím právním předpisu, a to i u smluvních vztahů, které byly uzavřeny před uvedeným datem a k uvedenému datu stále trvají. Nároky týkající se možné existence pracovního poměru před uvedeným datem a z toho vyplývající práva a povinnosti do uvedeného data by proto měly být posuzovány pouze na základě vnitrostátních a unijních právních předpisů, které této směrnici předcházely, zejména na základě směrnice (EU) 2019/1152.

Pozměňovací návrh  37

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(28) Vztah mezi osobou vykonávající práci prostřednictvím platformy a digitální pracovní platformou nemusí splňovat požadavky pracovního poměru v souladu s definicí, kterou stanoví platné právní předpisy, kolektivní smlouvy nebo zvyklosti příslušného členského státu s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora, i když digitální pracovní platforma má nad výkonem práce v určitém aspektu kontrolu. Členské státy by měly zajistit možnost uvedenou právní domněnku vyvrátit v soudním nebo správním řízení nebo v obou řízeních tím, že na základě výše uvedené definice prokáží, že daný vztah není pracovním poměrem. Přesun důkazního břemene na digitální pracovní platformy je odůvodněn tím, že mají úplný přehled o všech skutečnostech určujících daný vztah, zejména o algoritmech, jejichž prostřednictvím řídí své operace. Soudní a správní řízení zahájená digitálními pracovními platformami s cílem uvedenou právní domněnku vyvrátit by neměla mít odkladný účinek na její uplatnění. Úspěšné vyvrácení domněnky ve správním řízení by nemělo bránit jejímu uplatnění v následném soudním řízení. Pokud se osoba vykonávající práci prostřednictvím platformy, na kterou se uvedená právní domněnka vztahuje, snaží tuto domněnku vyvrátit, měla by být digitální pracovní platforma povinna být této osobě nápomocna, zejména tím, že poskytne veškeré příslušné informace, které má ve vztahu k uvedené osobě k dispozici. Členské státy by měly pro řízení k vyvrácení této právní domněnky poskytnout nezbytné pokyny.	(28) Vztah mezi osobou vykonávající práci prostřednictvím platformy a digitální pracovní platformou nemusí splňovat požadavky pracovního poměru v souladu s definicí, kterou stanoví platné právní předpisy, kolektivní smlouvy nebo zvyklosti příslušného členského státu s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora. Členské státy by měly zajistit pro každou ze stran možnost uvedenou právní domněnku vyvrátit v soudním nebo správním řízení nebo v obou řízeních tím, že na základě výše uvedené definice prokáží, že daný vztah není pracovním poměrem. Přesun důkazního břemene na digitální pracovní platformy je odůvodněn tím, že mají úplný přehled o všech skutečnostech určujících daný vztah, zejména o algoritmech, jejichž prostřednictvím řídí své operace. Pokud digitální pracovní platforma napadne správní nebo soudní rozhodnutí o určení postavení v zaměstnání u osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy, řízení, jenž v souvislosti s tím vznikne, by nemělo mít ve vztahu k tomuto rozhodnutí odkladný účinek. Úspěšné vyvrácení domněnky ve správním řízení by nemělo bránit jejímu uplatnění v následném soudním řízení. Pokud se osoba vykonávající práci prostřednictvím platformy, na kterou se uvedená právní domněnka vztahuje, snaží tuto domněnku vyvrátit, měla by být digitální pracovní platforma povinna být tomuto řízení nápomocna, zejména tím, že poskytne veškeré příslušné informace, které má ve vztahu k uvedené osobě k dispozici. Ve společném evropském rámci by členské státy měly pro řízení k vyvrácení této právní domněnky poskytnout nezbytné pokyny a prokázat, že osoba vykonávající práci prostřednictvím platformy je skutečně samostatně výdělečně činná. Tato směrnice by měla obsahovat některé prvky naznačující kontrolu a řízení, které je třeba vzít v úvahu v procesu vyvracení domněnky. Tato kritéria by měla být pravidelně posuzována členskými státy, přezkoumávána a v případě potřeby doplněna po konzultaci se sociálními partnery.

Pozměňovací návrh  38

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(28a) Členské státy by měly mít ustanovení o prosazování, kterými se zajistí, aby se v případech chybné klasifikace osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy uplatňovaly při jejich reklasifikaci příznivé domněnky, případně včetně toho, že pracovník platformy má pracovní poměr na dobu neurčitou, že neexistuje zkušební doba a že pracovník platformy má v podniku plný pracovní úvazek.

Pozměňovací návrh  39

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 30

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(30) Kromě práv a povinností stanovených v této směrnici se na zpracování osobních údajů nadále vztahují práva a povinnosti stanovené v nařízení (EU) 2016/679. Články 13, 14 a 15 nařízení (EU) 2016/679 vyžadují, aby správci údajů zajistili při shromažďování a zpracovávání osobních údajů vůči subjektům údajů transparentnost. Kromě toho čl. 22 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 stanoví právo subjektů údajů nebýt předmětem žádného rozhodnutí založeného výhradně na automatizovaném zpracování, včetně profilování, které má pro něho právní účinky nebo se ho obdobným způsobem významně dotýká, s výhradou výjimek stanovených v odstavci 2 uvedeného článku. Uvedené povinnosti se vztahují i na digitální pracovní platformy.	(30) Kromě práv a povinností stanovených v této směrnici se na zpracování osobních údajů nadále vztahují práva a povinnosti stanovené v nařízení (EU) 2016/679. Článek 9 nařízení (EU) 2016/679 stanoví konkrétní pravidla pro zpracovávání zvláštních kategorií osobních údajů. Vzhledem k rušivé povaze zpracování biometrických údajů, zejména v pracovním vztahu, by biometrická identifikace nikdy neměla být povinná. Zaměstnavatelé by měli vždy zaručit méně rušivé způsoby, jak dosáhnout zamýšleného účelu identifikace. Osobám vykonávajícím práci prostřednictvím platformy by měl být vždy nabídnut snadno přístupný, volně dostupný a účinný alternativní způsob identifikace, jako jsou doklady totožnosti, cestovní nebo jiné doklady nebo osobní ověření, a neměly by jim být nabízeny žádné pobídky k používání mechanismu biometrické identifikace, ani by neměly trpět žádným druhem nepříznivých důsledků. Články 13, 14 a 15 nařízení (EU) 2016/679 vyžadují, aby správci údajů zajistili při shromažďování a zpracovávání osobních údajů vůči subjektům údajů transparentnost. Články 16 až 21 nařízení (EU) 2016/679 zavádějí právo na opravu, výmaz, omezení zpracování údajů, přenositelnost údajů a právo vznést námitku proti zpracovávání osobních údajů. Kromě toho čl. 22 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 stanoví právo subjektů údajů nebýt předmětem žádného rozhodnutí založeného výhradně na automatizovaném zpracování, včetně profilování, které má pro něho právní účinky nebo se ho obdobným způsobem významně dotýká, s výhradou výjimek stanovených v odstavci 2 uvedeného článku. . Proto je algoritmické řízení, které zahrnuje automatizované rozhodování, jež má významný dopad na jednotlivce bez zapojení lidských vedoucích pracovníků, podle práva Unie nezákonné. Článek 22 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679 pověřuje správce údajů, aby provedl vhodná opatření na ochranu práv a svobod a oprávněných zájmů subjektu údajů, alespoň práva na lidský zásah ze strany správce, práva vyjádřit svůj názor a práva dané rozhodnutí napadnout. Uvedená práva se vztahují také na digitální pracovní platformy i na osoby vykonávající práci prostřednictvím platforem.

Pozměňovací návrh  40

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 30 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(30a) Používání algoritmických systémů plánování zvyšuje využívání nejistých, krátkých směn a nestabilních a nepředvídatelných rozvrhů1a. Algoritmické řízení, vyhodnocování a disciplína zintenzivňují pracovní úsilí tím, že posilují monitorování, zvyšují tempo vyžadované od pracovníků, minimalizují mezery v pracovním procesu a prodlužují pracovní činnost nad rámec běžného pracoviště a pracovní doby. Používání netransparentních algoritmů k přijímání manažerských rozhodnutí vyvolává u pracovníků pocit nejistoty a může vést k nespravedlivému zacházení a odepření řádného procedurálního postupu na pracovišti. Omezené učení v práci a vliv na úkoly v důsledku používání netransparentních algoritmů, intenzifikace práce a nejistoty, na které bylo poukázáno výše, pravděpodobně zvyšují stres a úzkost pracovníků a poškozují pohodu a zdraví, jakož i lidskou důstojnost a další základní práva.
	__________________
	1aAlgoritmické řízení. Důsledky pro organizaci práce a pracovní podmínky, Společné výzkumné středisko, Evropská komise (Sevilla, Španělsko)

Pozměňovací návrh  41

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 31

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(31) Touto směrnicí nejsou dotčeny články 13, 14, 15 a 22 nařízení (EU) 2016/679, s výjimkou čl. 13 odst. 2 písm. f), čl. 14 odst. 2 písm. g) a čl. 15 odst. 1 písm. h) uvedeného nařízení, ve vztahu k nimž článek 6 této směrnice stanoví v kontextu práce prostřednictvím platformy specifičtější pravidla, včetně zajištění ochrany práv a svobod v souvislosti se zpracováním osobních údajů zaměstnanců ve smyslu článku 88 nařízení (EU) 2016/679.	(31) Touto směrnicí nejsou dotčeny články 13, 14, 15 a 22 nařízení (EU) 2016/679, s výjimkou čl. 13 odst. 2 písm. f), čl. 14 odst. 2 písm. g) a čl. 15 odst. 1 písm. h) uvedeného nařízení, ve vztahu k nimž článek 6 této směrnice stanoví v kontextu práce prostřednictvím platformy specifičtější pravidla, včetně zajištění ochrany práv a svobod v souvislosti se zpracováním osobních údajů zaměstnanců ve smyslu článku 88 nařízení (EU) 2016/679, které umožňuje stanovit konkrétnější pravidla pro zajištění ochrany práv a svobod v souvislosti se zpracováním osobních údajů pracovníků v kontextu zaměstnání, zejména pro účely náboru, plnění pracovní smlouvy, včetně plnění povinností stanovených právními předpisy nebo kolektivními smlouvami, řízení, plánování a organizace práce, rovnosti, včetně rovnosti žen a mužů, a rozmanitosti na pracovišti, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ochrany majetku zaměstnavatele nebo zákazníka a pro účely výkonu a požívání práv a výhod souvisejících se zaměstnáním na individuálním nebo kolektivním základě a pro účely ukončení pracovního poměru. Článek 88 nařízení (EU) 2016/679 umožňuje stanovit konkrétnější pravidla v souvislosti se zaměstnáním. Tato směrnice stanoví v souvislosti s prací prostřednictvím platformy zvláštní opatření za účelem ochrany lidské důstojnosti, oprávněných zájmů a základních práv osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy, především pokud jde o transparentnost zpracování, předávání osobních údajů v rámci skupiny podniků nebo uskupení podniků vykonávajících společnou hospodářskou činnost a systémy monitorování na pracovišti. V zájmu zajištění rovnováhy sil v transparentnosti algoritmů i v pracovněprávních vztazích nenahrazuje informovaný souhlas pracovníka povinnosti podniků v oblasti ochrany údajů stanovené v této směrnici.

Pozměňovací návrh  42

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 32

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(32) Digitální pracovní platformy by měly podléhat povinnostem transparentnosti, pokud jde o automatizované monitorovací a rozhodovací systémy, které se používají k monitorování výkonu práce, dozoru nad ním nebo jeho hodnocení pomocí elektronických prostředků, a automatizované rozhodovací systémy, které se používají k přijímání nebo podpoře rozhodnutí, která významně ovlivňují pracovní podmínky, mimo jiné přístup osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy k pracovním úkolům, jejich výdělky, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, pracovní dobu, kariérní postup a smluvní postavení, včetně omezení, pozastavení nebo zrušení jejich účtu. Kromě toho, co je stanoveno v nařízení (EU) 2016/679, by informace týkající se těchto systémů měly být poskytnuty i v případech, kdy rozhodnutí nejsou založena výhradně na automatizovaném zpracování, za předpokladu, že jsou automatizovanými systémy podporována. Mělo by být rovněž upřesněno, jaký druh informací by měl být osobám vykonávajícím práci prostřednictvím platformy v souvislosti s těmito automatizovanými systémy poskytnut a v jaké formě a kdy by měly být informace poskytnuty. Povinnost správce podle článků 13, 14 a 15 nařízení (EU) 2016/679 poskytnout subjektu údajů v souvislosti se zpracováním osobních údajů, které se jej týkají, určité informace a přístup k těmto údajům by měla v kontextu práce prostřednictvím platformy platit i nadále. Informace o automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémech by měly být na jejich žádost poskytnuty rovněž zástupcům osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy a vnitrostátním orgánům práce, aby jim bylo umožněno vykonávat jejich funkce.	(32) Digitální pracovní platformy by měly podléhat povinnostem transparentnosti, pokud jde o automatizované monitorovací a rozhodovací systémy, které se používají k monitorování výkonu práce, dozoru nad ním, k jeho hodnocení pomocí elektronických prostředků nebo k monitorování samotných osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy, a automatizované rozhodovací systémy, které se používají k přijímání nebo podpoře rozhodnutí, která významně ovlivňují pracovní podmínky, mimo jiné přístup osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy k pracovním úkolům, jejich výdělky, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, pracovní dobu, kariérní postup, nároky na sociální ochranu a smluvní postavení, včetně omezení, pozastavení nebo zrušení jejich účtu. Kromě toho, co je stanoveno v nařízení (EU) 2016/679, by informace a konzultace týkající se těchto systémů měly být poskytnuty i v případech, kdy rozhodnutí nejsou založena výhradně na automatizovaném zpracování, za předpokladu, že jsou automatizovanými systémy podporována. Mělo by být rovněž upřesněno, jaký druh informací by měl být osobám vykonávajícím práci prostřednictvím platformy v souvislosti s těmito automatizovanými systémy poskytnut a v jaké formě a kdy by měly být informace poskytnuty. Povinnost správce podle článků 13, 14 a 15 nařízení (EU) 2016/679 poskytnout subjektu údajů v souvislosti se zpracováním osobních údajů, které se jej týkají, určité informace a přístup k těmto údajům by měla v kontextu práce prostřednictvím platformy platit i nadále. Informace o automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémech by měly být poskytnuty rovněž zástupcům osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy, vnitrostátním orgánům práce a příslušným orgánům dohledu, aby jim bylo umožněno vykonávat jejich funkce, i příslušným orgánům dle jejich žádosti. V zájmu účinného informování jednotlivých pracovníků platformy by tito pracovníci měli tyto informace obdržet ve stručné, jednoduché a srozumitelné formě, pokud se systémy a jejich vlastnosti dotýkají jich samotných a jejich pracovních podmínek. Vzhledem k tomu, že v zájmu plné transparentnosti jsou zapotřebí podrobnější informace, pro účinné konzultace a vyjednávání mezi stranami a pro vymáhání práva by digitální pracovní platformy měly rovněž poskytovat podrobnou a obsáhlou zprávu s těmito informacemi pracovníkům platforem, jejich zástupcům a příslušným orgánům.

Pozměňovací návrh  43

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 32 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(32a) Určitá rozhodnutí, například rozhodnutí, která mají dopad na zdraví a bezpečnost a na smluvní vztah nebo která zavádějí změny pracovněprávních vztahů, jakož i rozhodnutí o uplatnění disciplinárních opatření nebo o omezení, pozastavení nebo ukončení smluvního vztahu a o odpovědnosti osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy nebo jakékoli rozhodnutí, které může způsobit rovnocennou újmu, by měla být vždy přijímána lidmi, nikoli automatizovanými systémy. Vzhledem k dopadu těchto rozhodnutí na pracovníky, včetně jejich obživy a základních práv, včetně sociálních práv, by za tato rozhodnutí měl vždy nést odpovědnost člověk.

Pozměňovací návrh  44

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 32 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(32b) Některé druhy zpracování údajů prostřednictvím digitálních pracovních platforem mohou být vysoce rizikové z pohledu práv a svobod pracovníků. Článek 35 nařízení (EU) 2016/679 stanoví, že správce musí před zpracováním provést posouzení dopadu plánovaných operací zpracování na ochranu osobních údajů. Rovněž stanoví, že správce případně získá k zamýšlenému zpracování stanovisko subjektů údajů nebo jejich zástupců, aniž by byly dotčeny informace, jejichž předávání je důvěrné. Tyto konzultace by měly být prováděny vhodným způsobem a s odpovídajícím obsahem, aby umožnily zejména zástupcům zaměstnanců provést odpovídající studii a případně se na konzultace připravit. Před každým zavedením automatizovaného monitorovacího systému nebo systému, který má přijímat rozhodnutí nebo pomáhat při rozhodování, a před jakýmikoli změnami ovlivňujícími pracovní podmínky, organizaci práce nebo sledování výkonu práce by digitální pracovní platformy měly provést posouzení dopadu systému na ochranu údajů.

Pozměňovací návrh  45

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 33

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(33) Digitální pracovní platformy by neměly mít povinnost zveřejňovat podrobné informace o fungování svých automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémů, včetně algoritmů, nebo jiné podrobné údaje, které obsahují obchodní tajemství nebo jsou chráněny právy duševního vlastnictví. Výsledkem uvedených ohledů by však nemělo být odmítnutí poskytnout všechny informace požadované touto směrnicí.	(33) Digitální pracovní platformy by měly mít povinnost zveřejňovat podrobné informace o fungování svých automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémů, včetně algoritmů, které mohou mít dopad na práva, na něž se vztahuje tato směrnice. Informace předávané jako důvěrné zástupcům osob, které vykonávají práci prostřednictvím platformy, a všem odborníkům, kteří jim pomáhají, by neměly odůvodňovat odmítnutí poskytnout všechny informace požadované touto směrnicí. Členské státy by měly stanovit seznam objektivních kritérií pro určení důvěrné povahy informací, které zástupci osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy a odborníci nejsou oprávněni sdělovat, jak jim bylo výslovně důvěrně sděleno.

Pozměňovací návrh  46

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 34 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(34a) Digitální pracovní platformy by za žádných okolností neměly umožňovat diskriminační postupy při zpracovávání osobních údajů. Digitální pracovní platformy by měly pracovníkům a zástupcům pracovníků zajistit nástroje pro usnadnění účinné a strojově čitelné přenositelnosti údajů, která je bezplatná, aby mohli podle této směrnice a podle nařízení (EU) 2016/679 uplatňovat svá práva, zejména práva podle kapitoly 3 uvedeného nařízení. Osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy by měly mít právo předat údaje i údaje nepředat, pokud by je to mohlo ohrozit, například pokud jde o údaje o dobré pověsti.

Pozměňovací návrh  47

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 35

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(35) Digitální pracovní platformy používají při řízení svých lidských zdrojů ve velké míře automatizované monitorovací a rozhodovací systémy. Monitorování elektronickými prostředky může zasahovat do soukromí a rozhodnutí přijímaná nebo podporovaná těmito systémy mají přímý vliv na osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy, které případně nemají přímý kontakt s vedoucím pracovníkem nebo kontrolorem. Digitální pracovní platformy by proto měly dopad jednotlivých rozhodnutí přijatých nebo podpořených automatizovanými monitorovacími a rozhodovacími systémy na pracovní podmínky pravidelně monitorovat a vyhodnocovat. Za tímto účelem by digitální pracovní platformy měly zajistit dostatečné lidské zdroje. Osoby, které digitální pracovní platforma touto monitorovací funkcí pověří, musí mít k výkonu své funkce nezbytnou způsobilost, školení a pravomoc a musí být chráněny před propuštěním, disciplinárními opatřeními nebo jiným nepříznivým zacházením za to, že automatizovaná rozhodnutí nebo návrhy rozhodnutí zvrátí. Kromě povinností, které jsou stanoveny v článku 22 nařízení (EU) 2016/679, stanoví čl. 7 odst. 1 a 3 této směrnice specifické povinnosti digitálních pracovních platforem ve vztahu k lidskému monitorování dopadu jednotlivých rozhodnutí přijatých nebo podpořených automatizovanými systémy, které se použijí jako zvláštní pravidla v kontextu práce prostřednictvím platformy, mimo jiné za účelem zajištění ochrany práv a svobod v souvislosti se zpracováním osobních údajů zaměstnanců ve smyslu článku 88 nařízení (EU) 2016/679.	(35) Digitální pracovní platformy používají při řízení svých lidských zdrojů ve velké míře automatizované monitorovací a rozhodovací systémy. Monitorování elektronickými prostředky může zasahovat do soukromí a rozhodnutí přijímaná nebo podporovaná těmito systémy mají přímý vliv na osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy, které případně nemají přímý kontakt s vedoucím pracovníkem nebo kontrolorem. Digitální pracovní platformy by proto měly zajistit lidský dohled a společně se zástupci pracovníků by měly vyhodnocovat dopad jednotlivých rozhodnutí přijatých nebo podpořených automatizovanými nebo poloautomatizovanými monitorovacími a rozhodovacími systémy na pracovní podmínky a na základní práva a svobody pracovníků, včetně jejich lidské důstojnosti, a na zdraví a bezpečnost. Za tímto účelem by digitální pracovní platformy měly zajistit dostatečné lidské zdroje. Osoby, které digitální pracovní platforma touto funkcí dohledu pověří, musí mít k výkonu své funkce nezbytnou způsobilost, školení a pravomoc a musí být chráněny před propuštěním, disciplinárními opatřeními nebo jiným nepříznivým zacházením za to, že automatizovaná rozhodnutí nebo návrhy rozhodnutí zvrátí. Kromě povinností, které jsou stanoveny v článku 22 nařízení (EU) 2016/679, stanoví čl. 7 odst. 1 a 3 této směrnice specifické povinnosti digitálních pracovních platforem ve vztahu k lidskému monitorování dopadu jednotlivých rozhodnutí přijatých nebo podpořených automatizovanými systémy, které se použijí jako zvláštní pravidla v kontextu práce prostřednictvím platformy, mimo jiné za účelem zajištění ochrany práv a svobod v souvislosti se zpracováním osobních údajů zaměstnanců ve smyslu článku 88 nařízení (EU) 2016/679.

Pozměňovací návrh  48

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 36 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(36a) Do kontroly doporučení systému by měly být zapojeny osoby pověřené hodnocením rozhodnutí, která mají značný dopad na pracovní podmínky, a tyto osoby by neměly na jednotlivce „rutinně“ aplikovat automatizovaná doporučení. Zapojení hodnotitelů by mělo být aktivní a nemělo by být jen symbolickým gestem. Měli by mít skutečný a konkrétní vliv na rozhodnutí, včetně pravomoci a schopnosti doporučení odmítnout, odvolat a nahradit jiným. Hodnotitelé by měli doporučení zvážit a interpretovat, vzít v úvahu všechny dostupné vstupní údaje a také zohlednit další faktory, aby byla zajištěna práva osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy i jejich zdraví a bezpečnost.

Pozměňovací návrh  49

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 37

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(37) V uvedeném kontextu by osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy měly mít právo obdržet od digitální pracovní platformy vysvětlení rozhodnutí, neexistence rozhodnutí nebo souboru rozhodnutí přijatých nebo podpořených automatizovanými systémy, které významně ovlivňují jejich pracovní podmínky. Za tímto účelem by jim digitální pracovní platforma měla umožnit, aby skutečnosti, okolnosti a důvody těchto rozhodnutí projednali a vyjasnili s lidskou kontaktní osobou na digitální pracovní platformě. Kromě toho by digitální pracovní platformy měly osobě vykonávající práci prostřednictvím platformy poskytnout písemné odůvodnění každého rozhodnutí omezit, pozastavit nebo zrušit její účet, odmítnout vyplatit jí odměnu za vykonanou práci nebo rozhodnutí ovlivňujícího její smluvní postavení, protože je pravděpodobné, že taková rozhodnutí budou mít na osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy významné negativní dopady, zejména na jejich potenciální výdělky. Pokud získané vysvětlení nebo odůvodnění není uspokojivé nebo pokud se osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy domnívají, že jejich práva byla porušena, měly by mít rovněž právo digitální pracovní platformu požádat, aby dané rozhodnutí přezkoumala a poskytla jim v přiměřené lhůtě odůvodněnou odpověď. Pokud taková rozhodnutí porušují práva uvedených osob, jako jsou pracovní práva nebo právo na nediskriminaci, měla by digitální pracovní platforma tato rozhodnutí neprodleně napravit nebo, není-li náprava možná, poskytnout přiměřené odškodnění.	(37) V uvedeném kontextu by osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy měly mít právo na lidský přezkum a právo obdržet od digitální pracovní platformy při nejbližší příležitosti a nejpozději v den, kdy rozhodnutí nabývají účinnosti, vysvětlení rozhodnutí, neexistence rozhodnutí nebo souboru rozhodnutí přijatých nebo podpořených automatizovanými systémy, které významně ovlivňují jejich pracovní podmínky. Za tímto účelem by jim digitální pracovní platforma měla umožnit, aby skutečnosti, okolnosti a důvody těchto rozhodnutí projednali a vyjasnili s lidskou kontaktní osobou na digitální pracovní platformě. Kromě toho by digitální pracovní platformy měly osobě vykonávající práci prostřednictvím platformy poskytnout při nejbližší příležitosti a nejpozději v den, kdy rozhodnutí nabývají účinnosti, písemné odůvodnění každého rozhodnutí omezit přístup k pracovním úkolům, omezit, pozastavit nebo zrušit její účet, odmítnout práci a odmítnout vyplatit jí odměnu za vykonanou práci nebo odůvodnění rozhodnutí ovlivňujícího její smluvní postavení, protože je pravděpodobné, že taková rozhodnutí budou mít na osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy významné negativní dopady, zejména na jejich potenciální výdělky. Písemné prohlášení může být poskytnuto a předáno v tištěné nebo elektronické podobě za předpokladu, že je přístupné osobě vykonávající práci prostřednictvím platformy, že může být uloženo a vytištěno a že si platforma ponechá doklad o přenosu nebo přijetí. Pokud získané vysvětlení nebo odůvodnění není uspokojivé nebo pokud se osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy domnívají, že byly diskriminovány nebo byla porušena jejich práva, měly by mít rovněž právo digitální pracovní platformu požádat, aby dané rozhodnutí přezkoumala a poskytla jim bez zbytečné prodlevy odůvodněnou odpověď, a to v každém případě do dvou týdnů od obdržení žádosti nebo do jednoho měsíce, jedná-li se o mikropodniky nebo malé či střední podniky. Pokud taková rozhodnutí porušují práva uvedených osob, jako jsou základní práva a svobody, pracovní práva nebo právo na nediskriminaci, měla by digitální pracovní platforma tato rozhodnutí neprodleně napravit nebo, není-li náprava možná, poskytnout přiměřené odškodnění.

Pozměňovací návrh  50

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 38

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(38) Směrnice Rady 89/391/EHS63 zavádí opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, včetně povinnosti zaměstnavatelů posuzovat rizika v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Vzhledem k tomu, že automatizované monitorovací a rozhodovací systémy mohou mít významný dopad na fyzické a duševní zdraví osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy, měly by digitální pracovní platformy uvedená rizika vyhodnotit, posoudit, zda jsou záruky těchto systémů k řešení uvedených rizik vhodné, a přijmout vhodná preventivní a ochranná opatření.	(38) Směrnice Rady 89/391/EHS63zavádí opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, včetně povinnosti zaměstnavatelů posuzovat rizika v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Vzhledem k tomu, že automatizované monitorovací a rozhodovací systémy mohou mít významný dopad na bezpečnost pracovníků a na fyzické a duševní zdraví osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy, měly by digitální pracovní platformy uvedená rizika vyloučit, vyhodnotit a potírat rizika, která nelze vyloučit, bojovat proti rizikům přímo u zdroje, posoudit, zda jsou záruky těchto systémů k řešení uvedených rizik vhodné, a přijmout vhodná preventivní a nápravná opatření. V této souvislosti je zvláště důležitá povinnost zaměstnavatele přizpůsobit práci jednotlivci, zejména pokud jde o uspořádání pracovišť, volbu pracovních prostředků a volbu pracovních a výrobních metod, zejména s cílem ulevit od monotónní práce a práce v předem stanoveném pracovním tempu a snížit jejich dopady na zdraví. Tato směrnice stanoví, že zaměstnavatelé musí vést konzultace s pracovníky a jejich zástupci a umožnit jim účast na jednáních týkajících se veškerých otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zejména plánování a zavádění nových technologií by mělo být projednáno se zaměstnanci a jejich zástupci, pokud jde o následky výběru zařízení, o pracovní podmínky a dopady pracovního prostředí na bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků. To předpokládá konzultace s pracovníky, právo pracovníků a jejich zástupců předkládat návrhy a vyváženou účast v souladu s touto směrnicí a v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi. Kromě toho by měl zaměstnavatel zajistit, aby každý pracovník obdržel odpovídající školení o bezpečnosti a ochraně zdraví, zejména ve formě informací a pokynů specifických pro jeho pracoviště nebo práci v případě zavedení jakékoli nové technologie.
__________________	__________________
63 Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1).	63 Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1).

Pozměňovací návrh  51

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 38 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(38a) Alespoň jednou ročně by digitální pracovní platformy měly posoudit dopad, jaký mají jednotlivá rozhodnutí přijatá nebo podporovaná automatizovanými monitorovacími a rozhodovacími systémy na pracovní podmínky, zdraví a bezpečnost a základní práva, a měly by zavést opatření pro boj proti veškerým dopadům na základní práva, zdraví a bezpečnost, včetně duševního zdraví. Pokud možné dopady na základní práva, zdraví a bezpečnost, včetně duševního zdraví, nelze zmírnit, neměly by se tyto systémy používat.

Pozměňovací návrh  52

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 38 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(38b) Práce prostřednictvím platformy, zejména prostřednictvím on-line platformy, přináší řadu již existujících i nových rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to jak fyzických, tak psychosociálních. Lidé pracující prostřednictvím platforem jsou navíc vystaveni zvláštním zdravotním a bezpečnostním rizikům. Obvykle jsou jen málo vyškoleni, nebo nejsou vyškoleni vůbec a mají nízké vyhlídky na kariérní postup1a. Digitální pracovní platformy by neměly používat automatizované monitorovací a rozhodovací systémy žádným způsobem, který by vyvíjel nepřiměřený tlak na osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy nebo jinak ohrožoval fyzické a duševní zdraví pracovníků platforem, například prostřednictvím motivačních postupů, jako jsou mimořádné bonusy, nebo represivních postupů, jako jsou hodnocení, která mají dopad na pracovní dobu a vedou k přidělení menšího množství práce. Měly by zajistit, aby automatizované monitorovací a rozhodovací systémy zabránily všem případným diskriminačním rozhodnutím, která by byla vydána na základě stávajících předpojatostí nebo postupů.
	__________________
	1a „Protecting Workers in EU Platform Economy“ (Ochrana pracovníků v ekonomice platforem EU), Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2017, s. 28.

Pozměňovací návrh  53

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 39

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(39) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES64 stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Unii. Zavedou-li digitální pracovní platformy automatizované monitorovací a rozhodovací systémy nebo podstatné změny v jejich používání, má to přímý dopad na organizaci práce a individuální pracovní podmínky zaměstnanců platformy. Jsou nezbytná další opatření, aby se zajistilo, že digitální pracovní platformy před přijetím takových rozhodnutí informují zaměstnance platformy nebo jejich zástupce a projednají je s nimi, a to na příslušné úrovni a s ohledem na technickou složitost systémů algoritmického řízení v případě potřeby za pomoci odborníka, jehož si zaměstnanci platformy nebo jejich zástupci ve vzájemné shodě vyberou.	(39) Směrnice 2002/14/ES stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Unii. Zavedou-li digitální pracovní platformy automatizované monitorovací a rozhodovací systémy nebo podstatné změny v jejich používání, má to přímý dopad na organizaci práce a individuální pracovní podmínky zaměstnanců platformy. Jsou nezbytná další opatření, aby se zajistilo, že digitální pracovní platformy před přijetím takových rozhodnutí účinně informují zástupce zaměstnanců v dobré víře a projednají je s nimi, a to na příslušné úrovni a s ohledem na technickou složitost systémů algoritmického řízení v případě potřeby včas, aby bylo možné účinné projednání, a za pomoci odborníka, jehož si zástupci zaměstnanců ve vzájemné shodě vyberou. V souladu se směrnicí 2002/14/ES mají tato ustanovení podpořit účinný sociální dialog o těchto prvcích, a protože automatizované nebo poloautomatizované monitorovací a rozhodovací systémy přímo ovlivňují pracovní podmínky, mělo by být možné, aby se o nich jednalo v rámci kolektivního vyjednávání.
__________________
64 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství (Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 29).

Pozměňovací návrh  54

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 39 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(39a) Ve svém akčním plánu pro sociální ekonomiku z roku 2021 Komise uznala významnou hospodářskou a sociální úlohu subjektů sociální ekonomiky jako příklad participativních podniků, které využívají digitální platformy k usnadnění zapojení občanů a prodeje místně vyráběného zboží a služeb s cílem zajistit svým členům lepší pracovní podmínky. Družstva by mohla tedy představovat důležitý nástroj organizace práce prostřednictvím platforem fungující zdola nahoru a mohla by podpořit hospodářskou soutěž mezi platformami. Členské státy by měly chránit a podporovat družstevní podniky a malé podniky takovými prostředky, jejichž cílem je zachovat zaměstnanost a zajistit jejich schopnost udržitelně se rozvíjet a růst.

Pozměňovací návrh  55

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 40

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(40) Podstatnou část osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy představují osoby, které nejsou v pracovním poměru. Dopad automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémů, které digitální pracovní platformy používají, na pracovní podmínky uvedených osob a jejich příležitosti k výdělku je podobný dopadu na zaměstnance platformy. Práva uvedená v článcích 6, 7 a 8 této směrnice týkající se ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů v kontextu algoritmického řízení, konkrétně práva na transparentnost automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémů, omezení zpracování nebo sběru osobních údajů, lidské monitorování a přezkum významných rozhodnutí, by se proto měla vztahovat i na osoby v Unii vykonávající práci prostřednictvím platformy, které nemají pracovní smlouvu ani nejsou v pracovním poměru. Práva na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a informování zaměstnanců platformy nebo jejich zástupců a projednávání s nimi, která jsou s ohledem na právo Unie specifická pro zaměstnance, by se na uvedené osoby vztahovat neměla. Nařízení (EU) 2019/1150 stanoví záruky týkající se spravedlnosti a transparentnosti pro samostatně výdělečně činné osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy za předpokladu, že jsou považovány za podnikatelské uživatele ve smyslu uvedeného nařízení. Pokud jsou tyto záruky v rozporu s prvky zvláštních práv a povinností stanovených v této směrnici, měla by mít ve vztahu k podnikatelským uživatelům přednost zvláštní ustanovení nařízení (EU) 2019/1150.	(40) Práva uvedená v článcích 6, 7 a 8 této směrnice týkající se ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů v kontextu algoritmického řízení, konkrétně práva na transparentnost automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémů, omezení zpracování nebo sběru osobních údajů, lidské monitorování a přezkum významných rozhodnutí, by se měla vztahovat i na osoby v Unii vykonávající práci prostřednictvím platformy, které nemají pracovní smlouvu ani nejsou v pracovním poměru. Práva na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a informování zaměstnanců platformy nebo jejich zástupců a projednávání s nimi, která jsou s ohledem na právo Unie specifická pro zaměstnance, by se na uvedené osoby vztahovat neměla. Nařízení (EU) 2019/1150 stanoví záruky týkající se spravedlnosti a transparentnosti pro samostatně výdělečně činné osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy za předpokladu, že jsou považovány za podnikatelské uživatele ve smyslu uvedeného nařízení. Pokud jsou tyto záruky v rozporu s prvky zvláštních práv a povinností stanovených v této směrnici, měla by mít ve vztahu k podnikatelským uživatelům přednost zvláštní ustanovení nařízení (EU) 2019/1150.

Pozměňovací návrh  56

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 41

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(41) Aby se zajistilo, že digitální pracovní platformy dodržují pracovněprávní předpisy, povinnosti přispívat na sociální zabezpečení, pravidla koordinace sociálního zabezpečení a další příslušná pravidla, zejména jsou-li usazeny v jiné zemi, než je členský stát, v němž zaměstnanec platformy práci vykonává, měly by digitální pracovní platformy nahlásit práci vykonávanou zaměstnanci platformy příslušným orgánům práce a sociální ochrany členského státu, v němž je práce vykonávána, v souladu s pravidly a postupy stanovenými v právních předpisech dotčených členských států.	(41) Aby se zajistilo, že digitální pracovní platformy dodržují pracovněprávní předpisy, daňové povinnosti a povinnosti přispívat na sociální zabezpečení, pravidla koordinace sociálního zabezpečení a další příslušná pravidla, a s cílem zabránit nekalé soutěži, zejména jsou-li digitální pracovní platformy usazeny v jiné zemi, než je členský stát, v němž zaměstnanec platformy práci vykonává, měly by digitální pracovní platformy nahlásit práci vykonávanou zaměstnanci platformy příslušným orgánům práce a sociální ochrany členského státu, v němž je práce vykonávána, v souladu s pravidly a postupy stanovenými v právních předpisech dotčených členských států. Pokud jde o tyto přeshraniční případy, byl zřízen Evropský orgán pro pracovní záležitosti s cílem usnadnit a podpořit spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními orgány při prosazování příslušných právních předpisů Unie, zajistit přístup zaměstnavatelů a pracovníků k informacím o jejich právech a povinnostech v rámci mobility pracovní síly, koordinovat síť evropských služeb zaměstnanosti (EURES) a podporovat výměnu informací mezi členskými státy, mimo jiné podporou využívání nástrojů pro elektronickou výměnu údajů mezi vnitrostátními orgány, jako je systém Komise pro výměnu informací o vnitřním trhu a systém elektronické výměny informací o sociálním zabezpečení, a koordinovat a podporovat vzájemně sladěné nebo společné inspekce s cílem prosazovat příslušné právo Unie.

Pozměňovací návrh  57

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 42

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(42) Informace o počtu osob, které pravidelně vykonávají práci prostřednictvím digitálních pracovních platforem, jejich smluvním postavení nebo postavení v zaměstnání a obecných podmínkách, které se na uvedené smluvní vztahy vztahují, jsou nezbytné pro podporu inspektorátů práce, orgánů sociální ochrany a dalších příslušných orgánů, aby mohly u osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy správně určit jejich postavení v zaměstnání a zajistit dodržení právních závazků, i zástupců osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy, aby mohli vykonávat své zastupitelské funkce, a proto by jim uvedené informace měly být zpřístupněny. Uvedené orgány a zástupci by rovněž měli mít právo požádat digitální pracovní platformy o další objasnění a podrobnosti, jako jsou základní údaje o pracovních podmínkách týkajících se pracovní doby a odměňování.	(42) Digitální pracovní platformy by měly být uvedeny v příslušném veřejném obchodním rejstříku, který by měl obsahovat příslušné informace o všech digitálních pracovních platformách působících v dané zemi. Informace o počtu osob, které vykonávají práci prostřednictvím digitálních pracovních platforem, jejich smluvním postavení nebo postavení v zaměstnání, kopie pracovní smlouvy, informace o průměrné době trvání činnosti a průměrném příjmu z činnosti a obecných podmínkách, které se na uvedené smluvní vztahy vztahují. Tyto informace jsou nezbytné pro podporu inspektorátů práce, orgánů sociální ochrany a dalších příslušných orgánů, aby mohly u osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy správně určit jejich postavení v zaměstnání a zajistit dodržení právních závazků, i zástupců osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy, včetně odborových organizací, aby mohli vykonávat své zastupitelské funkce, a proto by jim uvedené informace měly být zpřístupněny. Uvedené orgány a zástupci by rovněž měli mít právo požádat digitální pracovní platformy o další objasnění a podrobnosti, jako jsou základní údaje o pracovních podmínkách týkajících se pracovní doby a odměňování. Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) a Evropský orgán pro pracovní záležitosti by měly v souladu se svými příslušnými výsadami a mandáty podporovat shromažďování a sdílení těchto údajů za účelem vývoje vhodných nástrojů pro posuzování rizik.

Pozměňovací návrh  58

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 42 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(42a) Zkušenosti ukazují, že v případech, kdy vnitrostátní právo zavedlo domněnku zaměstnaneckého poměru u digitální pracovní platformy, bylo použití subdodavatelských řetězců využíváno jako způsob, jak obejít uplatňování pracovního práva na pracovníky platforem1a. V několika členských státech bylo rovněž prokázáno využívání nehlášené práce v rámci dodavatelských platforem. K těmto praktikám se využívají pronajaté identity: pracovníci platformy nebo osoby s právem na práci, které se v platformě zaregistrují, pronajímají své účty především migrantům bez dokladů a nezletilým1b. S cílem zabránit nehlášené práci a zneužívání subdodávek jako prostředku k obcházení této směrnice by členské státy měly zavést zákonná ustanovení o subdodávkách, která stanoví společnou a nerozdílnou odpovědnost a účinný přístup k nápravě v rámci subdodavatelských řetězců a která zajistí, aby dodavatelé v subdodavatelském řetězci mohli nést odpovědnost za mzdy, příspěvky na sociální zabezpečení a finanční sankce vedle přímého zaměstnavatele nebo místo něj. V konkrétních případech, které se týkají neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, mohou být všichni dodavatelé zapojení do subdodavatelského řetězce odpovědní za trestné činy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES1c. Členské státy by měly zajistit, aby migranti bez dokladů měli přístup ke spravedlnosti, aniž by se museli obávat odvety nebo rizika vyhoštění, a to i v souladu se směrnicí 2009/52/ES. Za účelem boje proti nehlášené práci platforem by digitální platformy práce měly zajistit spolehlivé postupy ověřování totožnosti pracovníků platforem.
	__________________
	1aEU-OSHA, „Spain: the ‘riders’ law’, new regulation on digital platform work”, (Španělsko: „zákon o kurýrech“, nový předpis o práci prostřednictvím digitálních platforem), 16.2.2022
	1bEHSV, „The definition of worker in the platform economy: Exploring workers’ risks and regulatory solutions“ (Definice pracovníka v ekonomice platforem: zkoumání rizik pracovníků a regulačních řešení), 13.9.2021; Evropská platforma pro boj proti nehlášené práci (ELA, pracovní skupina), „Thematic review workshop: Undeclared work in the collaborative economy“ (Seminář tematického přezkumu: nehlášená práce v ekonomice sdílení), 19.–20. 5. 2021;
	1cSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 168, 30.6.2009, s. 24).

Pozměňovací návrh  59

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 43

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(43) V Unii byl pro sociální acquis vyvinut rozsáhlý systém donucovacích ustanovení, jehož prvky by se měly na tuto směrnici vztahovat, aby osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy měly přístup k účinnému a nestrannému řešení sporů a právo na nápravu, včetně přiměřeného odškodnění. Zejména s ohledem na základní povahu práva na účinnou právní ochranu by osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy měly této ochrany požívat i po skončení pracovního poměru nebo jiného smluvního vztahu, který vedl k údajnému porušení práv podle této směrnice.	(43) V Unii byl pro sociální acquis vyvinut rozsáhlý systém donucovacích ustanovení, jehož prvky by se měly na tuto směrnici vztahovat, aby osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy měly přístup k náležitému, včasnému, účinnému a nestrannému řešení sporů a právo na nápravu, včetně přiměřeného odškodnění. Přístup k takovému řešení sporů a právo na nápravu by měly mít zdarma alespoň osoby, které nemají dostatečné prostředky. Zejména s ohledem na základní povahu práva na účinnou právní ochranu by osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy měly této ochrany požívat i po skončení pracovního poměru nebo jiného smluvního vztahu, který vedl k údajnému porušení práv podle této směrnice.

Pozměňovací návrh  60

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 44

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(44) Zástupci osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy by měli mít možnost zastupovat jednu nebo i více osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy v jakémkoli soudním nebo správním řízení s cílem vymáhat jakákoli práva nebo povinnosti vyplývající z této směrnice. Uplatnění nároků jménem více osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy nebo jejich podpora je způsobem, jak usnadnit řízení, která by jinak nebyla zahájena z důvodu procesních a finančních překážek nebo obav z odvetných opatření.	(44) Zástupci osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy, včetně odborů, by měli mít možnost zastupovat jednu nebo i více osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy v jakémkoli soudním nebo správním řízení s cílem vymáhat jakákoli práva nebo povinnosti vyplývající z této směrnice. Uplatnění nároků jménem více osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy nebo jejich podpora je způsobem, jak usnadnit řízení, která by jinak nebyla zahájena z důvodu procesních a finančních překážek nebo obav z odvetných opatření.

Pozměňovací návrh  61

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 45

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(45) Práce prostřednictvím platformy se vyznačuje neexistencí společného pracoviště, kde by se zaměstnanci mohli vzájemně poznat a komunikovat spolu a se svými zástupci, a to i s cílem hájit své zájmy vůči zaměstnavateli. Je proto nezbytné v souladu s organizací práce digitálních pracovních platforem vytvořit digitální komunikační kanály, v jejichž rámci by si osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy mohly vzájemně vyměňovat informace a být kontaktováni svými zástupci. Digitální pracovní platformy by měly tyto komunikační kanály vytvořit v rámci své digitální infrastruktury nebo prostřednictvím podobně účinných prostředků, přičemž by měly respektovat ochranu osobních údajů a neměly by si k těmto komunikacím opatřovat přístup nebo je monitorovat.	(45) Práce prostřednictvím platformy se vyznačuje neexistencí společného pracoviště, kde by se zaměstnanci mohli vzájemně poznat a komunikovat spolu a se svými zástupci, a to i s cílem hájit své zájmy vůči zaměstnavateli. V některých oblastech, v nichž převládá práce prostřednictvím platforem, jako jsou digitální služby na dálku nebo projekční činnost, mnoho členských států postrádá zavedené profesní organizace nebo odborové svazy. V souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy by osoby vykonávající práci prostřednictvím platforem měly mít možnost sdružovat se v organizacích a vybírat si zástupce a měly by být zohledňovány v procesech sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání bez ohledu na jejich zaměstnanecký status. Osoby vykonávající práci prostřednictvím platforem mohou být rovněž vystaveny zvýšenému riziku násilí, včetně genderově podmíněného násilí a obtěžování. Je proto nezbytné v souladu s organizací práce digitálních pracovních platforem vytvořit soukromé, bezpečné digitální komunikační a informační kanály, které by byly zabezpečeny pokud možno šifrováním a v jejichž rámci by si osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy mohly vzájemně vyměňovat informace, být kontaktovány svými zástupci a oznamovat případy, kdy se staly obětí násilí nebo obtěžování. Digitální pracovní platformy by měly tyto komunikační a informační kanály vytvořit v rámci své digitální infrastruktury nebo prostřednictvím podobně účinných prostředků, přičemž by měly respektovat ochranu osobních údajů a neměly by si k těmto komunikacím opatřovat přístup nebo je monitorovat. Ze stejných důvodů je třeba podporovat kolektivní vyjednávání, a to tím, že bude zajištěna možnost odborů účinně vykonávat svou úlohu.

Pozměňovací návrh  62

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 46

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(46) Ve správních nebo soudních řízeních týkajících se správného určení postavení v zaměstnání v případě osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy může digitální pracovní platforma disponovat informacemi o organizaci práce umožňujícími stanovit postavení v zaměstnání, zejména o tom, zda má nad určitými prvky výkonu práce kontrolu, které nejsou osobám vykonávajícím práci prostřednictvím platformy a příslušným orgánům snadno přístupné. Vnitrostátní soudy nebo příslušné orgány by proto měly mít možnost digitální pracovní platformě nařídit, aby zpřístupnila veškeré relevantní důkazy, jimiž disponuje, včetně důvěrných informací, pokud existují účinná opatření na ochranu těchto informací.	(46) Ve správních nebo soudních řízeních týkajících se správného určení postavení v zaměstnání v případě osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy může digitální pracovní platforma disponovat informacemi o organizaci práce umožňujícími stanovit postavení v zaměstnání, zejména o tom, zda má nad určitými prvky výkonu práce kontrolu nebo zda je řídí, tj. informacemi, které nejsou osobám vykonávajícím práci prostřednictvím platformy a příslušným orgánům snadno přístupné. Vnitrostátní soudy nebo příslušné orgány by proto měly mít možnost digitální pracovní platformě nařídit, aby zpřístupnila veškeré relevantní důkazy, jimiž disponuje, včetně důvěrných informací, pokud existují účinná opatření na ochranu těchto informací.

Pozměňovací návrh  63

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 47

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(47) Vzhledem k tomu, že článek 6, čl. 7 odst. 1 a 3 a článek 8 této směrnice stanoví v kontextu práce prostřednictvím platformy zvláštní pravidla s cílem zajistit ochranu osobních údajů zaměstnanců ve smyslu článku 88 nařízení (EU) 2016/679 a že článek 10 této směrnice uplatňuje uvedené záruky i v případě osob, které nemají pracovní smlouvu ani nejsou v pracovním poměru, měly by mít vnitrostátní dozorové úřady uvedené v článku 51 nařízení (EU) 2016/679 pravomoc uplatňování uvedených záruk monitorovat. Kapitoly VI, VII a VIII nařízení (EU) 2016/679 by se měly použít, pokud jde o procesní rámec pro vymáhání uvedených záruk, zejména pokud jde o mechanismy dozoru, spolupráce a jednotnosti, právní ochranu, odpovědnost a sankce, včetně pravomoci ukládat správní pokuty až do výše uvedené v čl. 83 odst. 5 uvedeného nařízení.	(47) Vzhledem k tomu, že článek 6, čl. 7 odst. 1 a 3 a článek 8 této směrnice stanoví v kontextu práce prostřednictvím platformy zvláštní pravidla s cílem zajistit ochranu osobních údajů zaměstnanců ve smyslu článku 88 nařízení (EU) 2016/679 a že článek 10 této směrnice uplatňuje uvedené záruky i v případě osob, které nemají pracovní smlouvu ani nejsou v pracovním poměru, měly by mít vnitrostátní dozorové úřady uvedené v článku 51 nařízení (EU) 2016/679 pravomoc uplatňování uvedených záruk monitorovat. Kapitoly VI, VII a VIII nařízení (EU) 2016/679 by se měly použít, pokud jde o procesní rámec pro vymáhání uvedených záruk, jakož i o komunikační a informační kanály uvedené v článku 15 této směrnice, zejména pokud jde o mechanismy dozoru, spolupráce a jednotnosti, právní ochranu, odpovědnost a sankce, včetně pravomoci ukládat správní pokuty až do výše uvedené v čl. 83 odst. 5 uvedeného nařízení.

Pozměňovací návrh  64

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 48

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(48) Automatizované monitorovací a rozhodovací systémy používané v kontextu práce prostřednictvím platformy zahrnují zpracování osobních údajů a ovlivňují pracovní podmínky a práva osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy. Vyvolávají proto otázky dotýkající se právních předpisů v oblasti ochrany údajů, práce a sociální ochrany. Dozorové úřady pro ochranu údajů a příslušné orgány práce a sociální ochrany by proto měly při vymáhání této směrnice spolupracovat, mimo jiné tím, že si budou vzájemně vyměňovat příslušné informace, aniž by byla dotčena nezávislost dozorových úřadů pro ochranu údajů.	(48) Automatizované monitorovací a rozhodovací systémy používané v kontextu práce prostřednictvím platformy zahrnují zpracování osobních údajů a ovlivňují pracovní podmínky a práva osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy. Vyvolávají proto otázky dotýkající se právních předpisů v oblasti ochrany údajů, práce a sociální ochrany. Dozorové úřady pro ochranu údajů a příslušné orgány práce a sociální ochrany by proto měly při vymáhání této směrnice spolupracovat, a to i na přeshraniční úrovni, mimo jiné tím, že si budou vzájemně vyměňovat příslušné informace, aniž by byla dotčena nezávislost dozorových úřadů pro ochranu údajů.

Pozměňovací návrh  65

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 48 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(48a) Vzhledem k tomu, že práva a svobody jednotlivců mohou být vážně narušeny automatizovanými systémy monitorování nebo rozhodování, je nezbytné, aby dotčené osoby měly smysluplný přístup k mechanismům oznamování a nápravy u příslušného vnitrostátního orgánu, ať už se jedná o orgán pro ochranu údajů nebo inspektorát práce. Měly by mít možnost oznamovat případná porušení této směrnice příslušnému vnitrostátnímu orgánu a mít právo být vyslechnuty a informovány o výsledku své stížnosti, jakož i právo na včasné rozhodnutí.

Pozměňovací návrh  66

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 49

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(49) Jelikož cíle této směrnice, totiž zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy jednotlivě, ale spíše jej z důvodu potřeby stanovit společné minimální požadavky lze lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení tohoto cíle nezbytné.	(49) Jelikož jednoho z cílů této směrnice, totiž zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy jednotlivě, ale spíše jej z důvodu potřeby stanovit společné minimální požadavky lze lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. Minimální harmonizace na úrovni Unie je nezbytná ke zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem a k ochraně práv pracovníků v celé Unii s ohledem na celoevropský rozměr mnoha digitálních platforem práce, aby se zabránilo celounijnímu „závodu o co nejnižší úroveň“ pracovních podmínek a aby se vytvořily rovné podmínky pro podniky, které dodržují sociální normy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení tohoto cíle nezbytné.

Pozměňovací návrh  67

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 51

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(51) Při provádění této směrnice by členské státy neměly ukládat správní, finanční ani právní omezení bránící zakládání a rozvoji mikropodniků a malých a středních podniků. Členské státy by měly posoudit dopad opatření, jimiž tuto směrnici provedou ve svém vnitrostátním právu, na začínající podniky a na malé a střední podniky, aby zajistily, že tyto podniky nebudou nepřiměřeně zasaženy, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována mikropodnikům a administrativní zátěži. Členské státy by rovněž měly výsledky těchto posouzení zveřejnit.	vypouští se

Pozměňovací návrh  68

 

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Účelem této směrnice je zlepšit pracovní podmínky osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy tím, že se zajistí správné určení jejich postavení v zaměstnání, podpoří transparentnost, spravedlnost a odpovědnost při algoritmickém řízení práce prostřednictvím platformy a zlepší transparentnost práce prostřednictvím platformy, a to i v přeshraničních situacích, a zároveň podpoří podmínky pro udržitelný růst digitálních pracovních platforem v Unii.	1. Účelem této směrnice je zlepšit pracovní podmínky osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy tím, že se zajistí správné určení jejich postavení v zaměstnání, podpoří transparentnost, spravedlnost, lidský dohled, bezpečnost a odpovědnost při algoritmickém řízení práce prostřednictvím platformy a zlepší transparentnost práce prostřednictvím platformy, a to i v přeshraničních situacích, a zároveň se podnítí udržitelný růst digitálních pracovních platforem v Unii.

Pozměňovací návrh  69

 

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 2 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
V souladu s článkem 10 se práva stanovená v této směrnici týkající se ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů v kontextu algoritmického řízení vztahují rovněž na každou osobu vykonávající práci prostřednictvím platformy v Unii, která neuzavřela pracovní smlouvu ani není v pracovním poměru.	V souladu s článkem 10 se práva stanovená v této směrnici týkající se ochrany fyzických osob v souvislosti s algoritmickým řízením vztahují rovněž na každou osobu, která vykonává práci prostřednictvím platformy v Unii a neuzavřela pracovní smlouvu ani není v pracovním poměru.

Pozměňovací návrh  70

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 – písm. b

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) je poskytována na žádost příjemce služby;	b) je poskytována na žádost příjemce služby nebo zahrnuje přidělení práce prostřednictvím otevřené výzvy;

Pozměňovací návrh  71

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 – písm. c

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) zahrnuje jako nezbytnou a zásadní složku organizaci práce vykonávané osobami bez ohledu na to, zda je uvedená práce vykonávána online, nebo na určitém místě;	c) zahrnuje organizaci práce vykonávané osobami bez ohledu na to, zda je uvedená práce vykonávána online, nebo na určitém místě, a bez ohledu na smluvní určení vztahu mezi touto osobou a fyzickou nebo právnickou osobou, která službu poskytuje;

Pozměňovací návrh  72

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(2) „prací prostřednictvím platformy“ práce organizovaná prostřednictvím digitální pracovní platformy a vykonávaná v Unii osobou na základě smluvního vztahu mezi digitální pracovní platformou a osobou bez ohledu na to, zda mezi osobou a příjemcem služby existuje smluvní vztah;	(2) „prací prostřednictvím platformy“ práce organizovaná prostřednictvím digitální pracovní platformy a vykonávaná v Unii osobou bez ohledu na to, zda mezi osobou a příjemcem služby existuje smluvní vztah;

Pozměňovací návrh  73

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5) „zástupci“ organizace nebo zástupci zaměstnanců podle vnitrostátních právních předpisů nebo zvyklostí, nebo obojí;	(5) „zástupci pracovníků“ zástupci uznaných odborových organizací v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi nebo jiné osoby, které byly svobodně zvoleny nebo byly určeny zaměstnanci v organizaci, aby je zastupovaly podle vnitrostátních právních předpisů nebo zvyklostí, nebo obojí;

Pozměňovací návrh  74

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 5 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(5a) „zástupci osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy“ zástupci uznaných odborových organizací v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi nebo jiné osoby, které byly svobodně zvoleny nebo byly určeny pracovníky organizace nebo osobami samostatně výdělečně činnými, které pro organizaci vykonávají práci prostřednictvím platformy, aby je zastupovaly podle vnitrostátních právních předpisů nebo zvyklostí, nebo obojí;

Pozměňovací návrh  75

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 5 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(5b) „automatizovanými monitorovacími systémy“ automatizované systémy používané pro monitorování, dohled nebo hodnocení pracovního výkonu nebo pro jejich podporu;

Pozměňovací návrh  76

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 5 c (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(5c) „automatizovanými rozhodovacími systémy“ automatizované systémy používané k přijímání rozhodnutí nebo podpoře rozhodování;

Pozměňovací návrh  77

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 5 d (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(5d) „biometrickými údaji“ biometrické údaje definované v čl. 4 bodě 14 nařízení (EU) 2016/679;

Pozměňovací návrh  78

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 5 e (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(5e) „údaji založenými na biometrii“ údaje vyplývající ze zvláštního technického zpracování, které se týkají fyzických, fyziologických nebo behaviorálních znaků, signálů nebo vlastností fyzické osoby, jako jsou výrazy tváře, pohyby, tepová frekvence, hlas, úhozy do klávesnice nebo chůze.

Pozměňovací návrh  79

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Definice digitálních pracovních platforem stanovená v odst. 1 bodě 1 nezahrnuje poskytovatele služby, jejímž hlavním účelem je využívat nebo sdílet aktiva. Je omezena na poskytovatele služby, u nichž organizace práce vykonávané danou osobou představuje nikoliv pouze nevýznamnou a čistě pomocnou složku.	2. Definice digitálních pracovních platforem stanovená v odst. 1 bodě 1 nezahrnuje poskytovatele služby, jejímž hlavním účelem je využívat nebo sdílet aktiva nebo které umožňují soukromým osobám dále prodávat zboží či služby. Je omezena na poskytovatele služby, u nichž organizace práce vykonávané danou osobou představuje nikoliv pouze nevýznamnou a čistě pomocnou složku.

Pozměňovací návrh  80

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Členské státy musí mít zavedeny vhodné postupy k ověření a zajištění správného určení postavení v zaměstnání v případě osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy s cílem zjistit existenci pracovního poměru, jak je vymezen právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi platnými v členských státech s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora, a zajistit, aby dané osoby požívaly práv vyplývajících z právních předpisů Unie vztahujících se na zaměstnance.	1. Členské státy musí mít zavedeny vhodné a účinné postupy k ověření a zajištění správného určení postavení v zaměstnání v případě osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy, aby mohly uplatnit domněnku pracovního poměru v souladu s čl. 4 odst. 1 pro účely zjištění existence takového poměru, jak je vymezen platnými právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi platnými v členských státech s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora, a zajistit, aby dané osoby požívaly práv vyplývajících z právních předpisů Unie vztahujících se na zaměstnance.

Pozměňovací návrh  81

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Určení existence pracovního poměru se řídí především skutečnostmi týkajícími se skutečného výkonu práce s přihlédnutím k používání algoritmů při organizaci práce prostřednictvím platformy, bez ohledu na to, jak je tento poměr klasifikován v jakémkoli smluvním ujednání, na němž se zúčastněné strany případně dohodly. Je-li na základě skutečností zjištěna existence pracovního poměru, musí být v souladu s vnitrostátními právními systémy jasně identifikována strana, která přebírá povinnosti zaměstnavatele.	2. Určení existence pracovního poměru se řídí především skutečnostmi týkajícími se skutečného výkonu práce s přihlédnutím k používání algoritmů při organizaci práce prostřednictvím platformy, bez ohledu na to, jak je tento poměr klasifikován v jakémkoli smluvním ujednání, na němž se zúčastněné strany případně dohodly. Je-li na základě těchto skutečností zjištěna existence pracovního poměru, musí být v souladu s vnitrostátními právními systémy a článkem 12b jasně identifikována strana či strany, které přebírají povinnosti zaměstnavatele, a ty pak musí tyto povinnosti řádně plnit.

Pozměňovací návrh  82

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. Jsou-li digitální pracovní platformy uznány k výkonu výsad zaměstnavatelů, musí dodržovat odpovídající povinnosti zaměstnavatelů podle vnitrostátního práva a kolektivních smluv platných v odvětví činnosti, a to i ve vztahu k pracovnímu právu, dani z příjmu a financování sociální ochrany. Pracovníci platforem plně požívají postavení pracovníka v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi platnými v členských státech, včetně práva na členství v odborových organizacích, práva organizovat se a kolektivně vyjednávat.

Pozměňovací návrh  83

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 2 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2b. Kromě ustanovení směrnice 2008/104/ES se tato směrnice plně vztahuje na digitální pracovní platformy vykonávající funkci agentur práce.

Pozměňovací návrh  84

 

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Smluvní vztah mezi digitální pracovní platformou, která má ve smyslu odstavce 2 kontrolu nad výkonem práce, a osobou, která prostřednictvím uvedené platformy vykonává práci, se právně považuje za pracovní poměr. Za tímto účelem vytvoří členské státy v souladu se svými vnitrostátními právními a soudními systémy rámec opatření.	Osoba vykonávající práci prostřednictvím platformy je buď pracovníkem platformy, nebo osobou skutečně samostatně výdělečně činnou. Smluvní vztah mezi digitální pracovní platformou a osobou, která prostřednictvím uvedené platformy vykonává práci, se právně považuje za pracovní poměr, a digitální pracovní platformy se proto považují za zaměstnavatele. Za tímto účelem vytvoří členské státy v souladu se svými vnitrostátními právními a soudními systémy rámec opatření s cílem zajistit, aby se příslušné orgány, které ověřují dodržování příslušných právních předpisů nebo je vymáhají, a osoby vykonávající práci prostřednictvím platforem a jejich zástupci mohli spolehnout na příslušnou právní domněnku.

Pozměňovací návrh  85

 

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Pokud se příslušné orgány a subjekty, včetně těch, které jsou odpovědné za registraci administrativních postupů, domnívají, že osoba vykonávající práci prostřednictvím platformy by mohla být nesprávně klasifikována, uplatní domněnku. Pokud osoba vykonávající práci prostřednictvím platformy nebo odborová organizace jednající jménem nebo na podporu několika osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi zpochybní svou klasifikaci ve správním nebo soudním řízení, použije se domněnka.

Pozměňovací návrh  86

 

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Uvedená právní domněnka se použije ve všech příslušných správních a soudních řízeních. Příslušné orgány, které ověřují dodržování nebo vymáhání příslušných právních předpisů, se mohou na tuto domněnku odvolávat.	Uplatnění právní domněnky nesmí vést k automatické reklasifikaci všech osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy jako pracovníků platformy. Digitální pracovní platformy mají možnost vyvrátit domněnku zaměstnání před přijetím rozhodnutí o reklasifikaci ve správním nebo soudním řízení. Tato vyvratitelná domněnka zaměstnání se použije ve všech příslušných správních postupech a správních a soudních řízeních. Příslušné orgány a subjekty, včetně těch, které jsou odpovědné za registraci správních postupů a ověřují dodržování nebo vymáhání příslušných právních předpisů včetně kolektivních smluv tuto domněnku účinně uplatňují. Za tímto účelem příslušné orgány a subjekty požadují, aby digitální pracovní platformy poskytovaly veškeré relevantní informace, aby mohly na základě objektivního posouzení určit správnou klasifikaci osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy.

Pozměňovací návrh  87

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Kontrolou výkonu práce ve smyslu odstavce 1 se rozumí splnění alespoň dvou z těchto skutečností:	vypouští se
a) faktické určení výše odměny nebo stanovení jejích horních limitů;
b) požadavek, aby osoba vykonávající práci prostřednictvím platformy dodržovala zvláštní závazná pravidla, pokud jde o vzhled, chování vůči příjemci služby nebo výkon práce;
c) dozor nad výkonem práce nebo ověřování kvality výsledků práce, a to i elektronickými prostředky;
d) faktické omezení svobody, a to i prostřednictvím sankcí, organizovat si svou práci, zejména pokud jde o možnost zvolit si pracovní dobu nebo dobu nepřítomnosti, přijmout, či odmítnout úkoly nebo využít subdodavatele či náhradníky;
e) faktické omezení možnosti budovat klientskou základnu nebo vykonávat práci pro jakoukoli třetí stranu.

Pozměňovací návrh  88

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3 – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Aby členské státy zajistily účinné uplatňování právní domněnky uvedené v odstavci 1, přijmou podpůrná opatření, přičemž zohlední dopad na začínající podniky, aby se zabránilo zahrnování osob skutečně samostatně výdělečně činných a podpořil se udržitelný růst digitálních pracovních platforem. Zejména:	3. Aby členské státy zajistily účinné uplatňování právní domněnky uvedené v odstavci 1, přijmou podpůrná opatření s cílem zajistit účinnou ochranu pracovníků vykonávajících práci v rámci pracovního poměru. Zejména:

Pozměňovací návrh  89

 

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3 – písm. b

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) vypracují pokyny pro digitální pracovní platformy, osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy a sociální partnery, aby uvedenou právní domněnku mohli pochopit a uplatnit, včetně postupů pro její vyvrácení v souladu s článkem 5;	b) vypracují komplexní pokyny, a to i ve formě konkrétních a praktických doporučení, pro digitální pracovní platformy, osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy a sociální partnery, čímž jim umožní uvedenou právní domněnku pochopit a uplatnit, včetně postupů pro její vyvrácení v souladu s článkem 5;

Pozměňovací návrh  90

 

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3 – písm. c

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) vypracují pokyny pro donucovací orgány, aby se mohly na digitální pracovní platformy, které nedodržují právní předpisy, proaktivně zaměřit a stíhat je;	c) vypracují pokyny, vytvoří kapacity, poskytnou odbornou přípravu a stanoví postupy pro vnitrostátní příslušné a donucovací orgány, aby v zájmu zajištění účinného dodržování ustanovení této směrnice mohly proaktivně identifikovat digitální pracovní platformy, které nedodržují právní předpisy, zaměřit se na ně a stíhat je, včetně ukládání odrazujících sankcí;

Pozměňovací návrh  91

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ca) vypracují pokyny a stanoví postupy, které příslušným správním orgánům a institucím umožní proaktivně uplatňovat právní domněnku ve správních postupech a sdílet údaje s dalšími relevantními orgány, aby mohla být právní domněnka uplatněna při zpracování a registraci smluvních vztahů a údajů týkajících se sociálního zabezpečení;

Pozměňovací návrh  92

 

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3 – písm. d

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
d) posílí kontroly a inspekce v terénu prováděné inspektoráty práce nebo orgány odpovědnými za vymáhání pracovního práva, přičemž zajistí, aby tyto kontroly a inspekce byly přiměřené a nediskriminační.	d) posílí kontroly a inspekce v terénu prováděné inspektoráty práce nebo orgány odpovědnými za vymáhání pracovního práva, přičemž zajistí, aby tyto kontroly a inspekce byly přiměřené a nediskriminační, a každoročně stanoví vnitrostátní cíl pro počet inspekcí, které mají být provedeny v odvětvích činnosti, v nichž digitální pracovní platformy působí, s cílem určit správnou klasifikaci pracovníků;

Pozměňovací návrh  93

 

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	da) stanoví inspekci ze strany inspektorátů práce nebo orgánů odpovědných za vymáhání pracovního práva pokaždé, když je osoba vykonávající práci prostřednictvím platformy nově uznána za pracovníka platformy, a to do jednoho měsíce po tomto uznání, aby bylo možné ověřit status ostatních osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy pro tutéž digitální pracovní platformu;

Pozměňovací návrh  94

 

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3 – písm. d b (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	db) zajistí dostatečné zdroje a odbornou přípravu pro inspektoráty práce nebo orgány odpovědné za vymáhání pracovního práva s cílem posílit jejich kapacity, zejména v oblasti technologií, aby mohly účinně dodržovat ustanovení písmen d) a da), a to i prováděním běžných a ohlášených návštěv;

Pozměňovací návrh  95

 

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3 – písm. d c (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	dc) zajistí, aby byli inspektorátům práce při jejich práci v případě potřeby nápomocni řádně kvalifikovaní techničtí odborníci a specialisté, zejména pokud jde o algoritmické řízení;

Pozměňovací návrh  96

 

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Pokud jde o smluvní vztahy uzavřené před datem stanoveným v čl. 21 odst. 1 a k uvedenému datu stále trvající, vztahuje se právní domněnka uvedená v odstavci 1 pouze na období počínající uvedeným datem.	4. Pokud jde o smluvní vztahy uzavřené před datem stanoveným v čl. 21 odst. 1 a k uvedenému datu stále trvající, vztahuje se právní domněnka uvedená v odstavci 1 pouze na období počínající uvedeným datem, aniž je dotčena směrnice (EU) 2019/1152, která by mohla platit před tímto datem.

Pozměňovací návrh  97

 

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy zajistí, aby každá ze stran mohla právní domněnku uvedenou v článku 4 vyvrátit v soudním nebo správním řízení nebo v obou řízeních.	1. Členské státy zajistí, aby každá ze stran mohla právní domněnku uvedenou v článku 4 vyvrátit v soudním nebo správním řízení nebo v obou řízeních.

(Odstavec 1 ve znění navrženém Komisí se stal prvním pododstavcem odstavce 1 pozměňovacího návrhu Parlamentu.)

Pozměňovací návrh  98

 

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Pokud pracovní digitální platforma tvrdí, že daný smluvní vztah není pracovním poměrem, jak je vymezen právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi platnými v daném členském státě, s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora, nese důkazní břemeno digitální pracovní platforma. Taková řízení nemají na uplatnění právní domněnky odkladný účinek.	Pokud pracovní digitální platforma tvrdí, že daný smluvní vztah není pracovním poměrem, jak stanoví čl. 4 odst. 1 a jak je vymezen příslušnými právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi platnými v daném členském státě, s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora, nese důkazní břemeno digitální pracovní platforma.

(Odstavec 2 ve znění navrženém Komisí se stal druhým pododstavcem odstavce 1 pozměňovacího návrhu Parlamentu.)

Pozměňovací návrh  99

 

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Pokud osoba vykonávající práci prostřednictvím platformy tvrdí, že daný smluvní vztah není pracovním poměrem, jak je vymezen právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi platnými v daném členském státě, s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora, je digitální pracovní platforma povinna být nápomocna řádnému vyústění řízení, zejména tím, že poskytne veškeré příslušné informace, které má k dispozici.	Pokud osoba vykonávající práci prostřednictvím platformy tvrdí, že daný smluvní vztah není pracovním poměrem, jak stanoví čl. 4 odst. 1 a jak je vymezen příslušnými právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi platnými v daném členském státě a judikaturou Soudního dvora, je digitální pracovní platforma povinna být nápomocna řádnému vyústění řízení, zejména tím, že poskytne veškeré příslušné informace, které má k dispozici.

(Odstavec 3 ve znění Komise se stal třetím pododstavcem odstavce 1 pozměňovacího návrhu Parlamentu.)

Pozměňovací návrh  100

 

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1a.  Členské státy zajistí možnost vyvrátit domněnku uvedenou v článku 4 prokázáním, že osoba vykonávající práci prostřednictvím platformy je skutečně samostatně výdělečně činná, pokud jsou splněna obě tato kritéria:

Pozměňovací návrh  101

 

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 3 a – písm. a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	a) daný smluvní vztah není pracovním poměrem, jak je vymezen příslušnými právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi platnými v daném členském státě, s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora, a daná osoba vykonávající práci prostřednictvím platformy nepodléhá v souvislosti s výkonem této práce kontrole ani řízení ze strany digitální pracovní platformy, a to jak na základě smlouvy o provedení díla, tak ve skutečnosti;

Pozměňovací návrh  102

 

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 3 a – písm. b (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	b) osoba vykonávající práci prostřednictvím platformy obvykle vykonává samostatnou živnost, povolání nebo podnikání stejné povahy, jako je ta, s níž souvisí vykonávaná práce.

Pozměňovací návrh  103

 

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 3 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1b. V souvislosti s výkonem práce ve smyslu čl. 5 odst. 2 písm. a) se berou v úvahu následující prvky naznačující kontrolu a řízení:

Pozměňovací návrh  104

 

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 3 b – písm. a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	a)  faktické stanovení výše odměny nebo její horní hranice nebo pravidelná výplata odměny;

Pozměňovací návrh  105

 

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 3 b – písm. b (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	b)  faktické určování nebo kontrola pracovních podmínek, včetně omezení časového rámce a délky pracovní doby, nebo vymáhání výkonu práce, mimo jiné prostřednictvím sankcí nebo pobídek, omezování přístupu k práci nebo využívání ratingových systémů jako kontrolního nástroje a základu pro sankce a jako nástroje pro přidělování pracovních úkolů;

Pozměňovací návrh  106

 

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 3 b – písm. c (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	c)  faktické bránění osobě vykonávající práci prostřednictvím platformy v tom, aby navazovala obchodní kontakty s potenciálními klienty, mimo jiné prostřednictvím kontroly nebo omezení komunikace mezi osobou vykonávající práci prostřednictvím platformy a příjemcem zboží nebo služeb během výkonu práce nebo po jejím skončení;

Pozměňovací návrh  107

 

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 3 b – písm. d (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	d)  sledování osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy při výkonu práce či dohlížení na ni v této souvislosti;

Pozměňovací návrh  108

 

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 3 b – písm. e (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	e)  požadavek, aby osoba vykonávající práci prostřednictvím platformy dodržovala zvláštní pravidla, pokud jde o vzhled, chování vůči příjemci služby nebo výkon práce;

Pozměňovací návrh  109

 

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 3 b – písm. f

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	f)  faktické omezení využívání subdodavatelů nebo náhradníků k provedení práce;

Pozměňovací návrh  110

 

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 3 b – písm. g

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	g)  faktické omezení, pokud jde o možnost osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy vykonávat práci pro jakoukoli třetí stranu, včetně konkurentů digitálních pracovních platforem;

Pozměňovací návrh  111

 

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 3 b – písm. h

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	h)  omezení svobody osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy zvolit si sociální ochranu, úrazové pojištění, důchodový systém nebo jiné formy pojištění, a to i tím, že by musela nést nepříznivé následky své volby.

Pozměňovací návrh  112

 

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 3 c (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1c.  Členské státy po konzultaci se sociálními partnery prvky uvedené v odstavci 1b pravidelně přezkoumávají, posuzují a v případě potřeby je doplňují. Pokud digitální pracovní platforma napadne správní nebo soudní rozhodnutí o určení postavení v zaměstnání u osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy, řízení, jenž v souvislosti s tím vznikne, nemá ve vztahu k tomuto rozhodnutí odkladný účinek.

Pozměňovací návrh  113

 

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Aniž jsou dotčeny povinnosti a práva digitálních pracovních platforem a zaměstnanců platformy podle směrnice (EU) 2019/1152, členské státy stanoví, aby digitální pracovní platformy informovaly zaměstnance platformy o:	1. Aniž jsou dotčeny povinnosti a práva digitálních pracovních platforem a zaměstnanců platformy podle nařízení (EU) 2016/679 a směrnic 89/391/EHS, 2009/38/Es a (EU) 2019/1152, členské státy stanoví, aby digitální pracovní platformy informovaly zaměstnance platformy, zástupce zaměstnanců, inspektorát práce a další příslušné orgány o:

Pozměňovací návrh  114

 

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. a

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) automatizovaných monitorovacích systémech, které se používají k monitorování výkonu práce zaměstnanců platformy, dozoru nad ním nebo jeho hodnocení pomocí elektronických prostředků;	a) automatizovaných monitorovacích systémech, které se používají k podpoře nebo monitorování výkonu práce zaměstnanců platformy, dozoru nad ním nebo jeho hodnocení pomocí elektronických prostředků;

Pozměňovací návrh  115

 

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. b

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) automatizovaných rozhodovacích systémech, které se používají k přijímání nebo podpoře rozhodnutí, která významně ovlivňují pracovní podmínky uvedených zaměstnanců platformy, zejména jejich přístup k pracovním úkolům, výdělky, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, pracovní dobu, kariérní postup a smluvní postavení, včetně omezení, pozastavení nebo zrušení jejich účtu.	b) automatizovaných rozhodovacích systémech, které se používají k přijímání nebo podpoře rozhodnutí, která významně ovlivňují pracovní podmínky uvedených zaměstnanců platformy, zejména jejich nábor, jejich přístup k pracovním úkolům a organizaci těchto úkolů, výdělky včetně nacenění individuálně přidělených úkolů, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, pracovní dobu, kariérní postup a smluvní postavení, včetně omezení, pozastavení nebo zrušení jejich účtu.

Pozměňovací návrh  116

 

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 1a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Informace uvedené v písmenech a) a b) jsou poskytovány bez ohledu na automatizované monitorovací a rozhodovací systémy, které spravuje digitální pracovní platforma nebo jakýkoli poskytovatel služeb, který platformě prodává své služby řízení.

Pozměňovací návrh  117

 

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 2 – písm. a – bod ii

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
ii) kategorie činností, které tyto systémy monitorují, nad nimiž vykonávají dozor nebo je hodnotí, včetně hodnocení příjemcem služby;	ii) kategorie dat a činností, které tyto systémy monitorují, nad nimiž vykonávají dozor nebo je hodnotí, včetně hodnocení příjemcem služby;

Pozměňovací návrh  118

 

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 2 – písm. a – bod ii a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	iia) cíl monitorování a způsob, jakým jej systém dosáhne

Pozměňovací návrh  119

 

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 2 – písm. a – bod ii b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	iib) fungování a způsob fungování vlastností, které ovlivňují pracovní poměr, zejména nábor, přístup k přidělování pracovních úkolů, výdělky, zdraví a bezpečnost, pracovní doba, povýšení, zařazení a omezení, pozastavení nebo ukončení účtů;

Pozměňovací návrh  120

 

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 2 – písm. b – bod iii

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
iii) hlavní parametry, které tyto systémy zohledňují, a relativní význam uvedených hlavních parametrů při automatizovaném rozhodování, včetně způsobu, jakým jsou uvedená rozhodnutí ovlivňována osobními údaji nebo chováním zaměstnance platformy;	iii) kategorie údajů a hlavní parametry, které tyto systémy zohledňují, a relativní význam uvedených hlavních parametrů při automatizovaném rozhodování, včetně způsobu, jakým jsou uvedená rozhodnutí ovlivňována osobními údaji nebo chováním zaměstnance platformy a libovolnými mechanismy hodnocení výkonnosti;

Pozměňovací návrh  121

 

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 2 – písm. b – bod iv

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
iv) důvody pro rozhodnutí omezit, pozastavit nebo zrušit zaměstnanci platformy účet, odmítnout vyplatit mu odměnu za vykonanou práci, rozhodnutí ohledně jeho smluvního postavení nebo jakéhokoli rozhodnutí s podobnými účinky.	iv) důvody pro rozhodnutí omezit, pozastavit nebo zrušit zaměstnanci platformy účet, odmítnout vyplatit mu odměnu za vykonanou práci, rozhodnutí ohledně jeho smluvního postavení nebo jakéhokoli rozhodnutí s podobnými účinky, důvody pro povýšení, přidělení úkolů, a pokud je rozhodování podporováno sledováním a hodnocením výkonu nebo na něm založeno, jaké chování bylo hodnoceno a důvody tohoto hodnocení.

Pozměňovací návrh  122

 

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. Rozhodnutí, která mají dopad na ochranu zdraví a bezpečnost a na smluvní vztah nebo zavádějí změny dohodnutých podmínek pracovního poměru, a rozhodnutí o uplatnění disciplinárních opatření nebo o omezení, pozastavení nebo ukončení smluvního vztahu a účtu pracovníka platformy nebo jakákoli rozhodnutí, jež jsou z hlediska újmy rovnocenná, se nepřijímají pomocí automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémů a přijímají se v souladu s vnitrostátními právními předpisy a kolektivními smlouvami.

Pozměňovací návrh  123

 

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Digitální pracovní platformy poskytnou informace uvedené v odstavci 2 ve formě dokumentu, který může být v elektronickém formátu. Uvedené informace poskytnou nejpozději první pracovní den, v případě podstatných změn a kdykoli na žádost zaměstnanců platformy. Informace musí být předloženy ve stručné, transparentní, srozumitelné a snadno přístupné formě za použití jasných a jednoduchých jazykových prostředků.	3. Digitální pracovní platformy poskytnou informace uvedené v odstavci 2 ve formě dokumentu, který může být v elektronickém formátu. Informace musí být předloženy v transparentní, srozumitelné a snadno přístupné formě za použití jasných a jednoduchých jazykových prostředků. U nově zaváděných automatizovaných systémů se informace poskytují před jejich použitím a před jakoukoli změnou, která ovlivňuje pracovní podmínky, organizaci práce nebo sledování pracovního výkonu.
	Jednotliví zaměstnanci platforem obdrží tyto informace od digitální platformy práce, pokud se jich systémy a jejich funkce přímo dotýkají a jejich pracovních podmínek, nejpozději první pracovní den nebo před zavedením změn, které mají vliv na pracovní podmínky, organizaci práce nebo sledování pracovního výkonu, a kdykoli na žádost zaměstnanců platformy. Informace musí být předloženy ve stručné, transparentní, srozumitelné a snadno přístupné formě za použití jasných a jednoduchých jazykových prostředků. Na tyto informace se nevztahují pravidla důvěrnosti stanovená v článku 6a.

Pozměňovací návrh  124

 

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Digitální pracovní platformy zpřístupní informace uvedené v odstavci 2 na jejich žádost zástupcům zaměstnanců platformy a vnitrostátním orgánům práce.	4. Digitální pracovní platformy vždy zpřístupní informace uvedené v odstavci 2 vnitrostátním orgánům práce a rovněž dalším vnitrostátním příslušným orgánům na jejich žádost.

Pozměňovací návrh  125

 

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 5 – písm. a

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) zpracovávat žádné osobní údaje o emočním nebo psychickém stavu zaměstnance platformy;	a) zpracovávat žádné osobní údaje o emočním nebo psychickém stavu zaměstnance platformy nebo vyvozovat emocionální nebo psychický stav zaměstnance platformy s využitím jakýchkoli shromážděných osobních údajů;

Pozměňovací návrh  126

 

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 5 – písm. c

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) zpracovávat žádné osobní údaje v souvislosti se soukromými rozhovory, včetně komunikace se zástupci zaměstnanců platformy;	c) zpracovávat žádné osobní údaje v souvislosti se soukromými rozhovory, včetně komunikace se zaměstnanci nebo zástupci zaměstnanců platformy nebo mezi nimi, rovněž s ohledem na možnost kolektivně se organizovat a bránit svá práva;

Pozměňovací návrh  127

 

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 5 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ca) zpracovávat osobní údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, migračním pozadí, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení, zdravotním postižení nebo zdravotním stavu, včetně chronického onemocnění, genderu nebo členství v odborech, a zpracování genetických údajů, biometrických údajů za účelem jedinečné identifikace osoby nebo údajů o sexuálním životě nebo sexuální orientaci osoby;

Pozměňovací návrh  128

 

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 5 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	da) využívat povinně biometrickou identifikaci nebo nepřiměřený a nenáležitý dohled nad pracovní výkonností;

Pozměňovací návrh  129

 

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 5 – písm. d b (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	db) za všech jakýchkoli okolností stanovit diskriminační postupy při zpracovávání osobních údajů.

Pozměňovací návrh  130

 

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 5 – písm. d c (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	dc) zpracovávat osobní údaje za účelem předvídání, prevence nebo omezení výkonu základních práv, zejména sociálních práv, jako je právo sdružovací, právo na akci kolektivního vyjednávání nebo právo na informace a konzultace;

Pozměňovací návrh  131

 

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 5 – písm. d d (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	dd) zpracovávat biometrické údaje.

Pozměňovací návrh  132

 

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 5 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Ochrana osobních údajů podle tohoto odstavce se vztahuje na všechny zaměstnance platforem od fáze náboru před vznikem pracovního poměru.

Pozměňovací návrh  133

 

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	5a. Digitální pracovní platformy provedou posouzení vlivu na ochranu osobních údajů a vyžádají si stanoviska subjektů údajů nebo jejich zástupců k zamýšlenému zpracování. Posouzení se provádí jednou, a to před zavedením těchto zpracovatelských operací a před jakoukoli změnou ovlivňující pracovní podmínky, organizaci práce nebo sledování pracovního výkonu. Informace obsažené v posouzení dopadu se předkládají ve stručné, přehledné, srozumitelné a snadno dostupné formě za použití jasného a jednoduchého jazyka, aby se pracovníci platforem a zástupci pracovníků mohli v případě potřeby připravit na konzultace.

Pozměňovací návrh  134

 

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 5 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	5b. Digitální pracovní platformy informují zaměstnance platforem a zástupce zaměstnanců o každém předávání osobních údajů v rámci skupiny podniků nebo skupiny podniků zapojených do společné hospodářské činnosti s využitím automatizovaných monitorovacích systémů.

Pozměňovací návrh  135

 

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 5 c (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	5c. Členské státy zajistí, aby digitální pracovní platformy poskytovaly zaměstnancům platforem rozhraní a nástroje usnadňující účinnou, strojově čitelnou a bezplatnou přenositelnost údajů, včetně údajů o pověsti, práva na opravu, výmaz a práva být zapomenut, v souladu s nařízením (EU) 2016/679. Zaměstnanci platformy mají rovněž právo na to, aby tyto údaje nebyly předávány.

Pozměňovací návrh  136

 

Návrh směrnice

Článek 6 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 6a
	Důvěrné informace
	1. Členské státy stanoví, že v rámci informačních a konzultačních procesů a s výhradou podmínek a omezení stanovených právem Unie a vnitrostátním právem a objektivních kritérií nejsou zástupci osob vykonávajících práci na platformě a odborníci, kteří jim pomáhají, oprávněni sdělovat informace, které jim byly v oprávněném zájmu podniku nebo zařízení výslovně poskytnuty jako důvěrné.
	Tento odstavec se nevztahuje na:
	a)  komunikaci mezi zástupci zaměstnanců a evropskými, národními nebo místními radami zaměstnanců a příslušnými uznanými odborovými organizacemi o informacích, které mohou ovlivnit pracovní místa nebo pracovní podmínky zaměstnanců;
	b)  informace týkající se prvků, které mohou ovlivnit práva chráněná touto směrnicí.
	2.  Digitální pracovní platforma sdělí zástupcům zaměstnanců objektivní kritéria použitá při rozhodování o důvěrné povaze informací, jakož i dobu, po kterou důvěrnost platí. Členské státy stanoví zákonem seznam těchto objektivních kritérií a zajistí, aby zástupci zaměstnanců měli možnost přezkoumat klasifikaci věci prostřednictvím urgentního správního nebo soudního rozhodnutí.

Pozměňovací návrh  137

 

Návrh směrnice

Čl. 7 – název

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Lidské monitorování automatizovaných systémů	Lidský dohled nad automatizovanými systémy

Pozměňovací návrh  138

 

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. -1 (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	-1. Členské státy zajistí, aby digitální pracovní platformy umožňovaly lidský dohled nad všemi rozhodnutími ovlivňujícími pracovní podmínky.

Pozměňovací návrh  139

 

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Členské státy zajistí, aby digitální pracovní platformy dopad jednotlivých rozhodnutí přijatých nebo podpořených automatizovanými monitorovacími a rozhodovacími systémy uvedenými v čl. 6 odst. 1 na pracovní podmínky pravidelně monitorovaly a vyhodnocovaly.	1. Členské státy zajistí, aby digitální pracovní platformy se zapojením zástupců zaměstnanců sledovaly a pravidelně nejméně jednou ročně vyhodnocovaly dopad jednotlivých rozhodnutí přijatých nebo podpořených automatizovanými monitorovacími a rozhodovacími systémy uvedenými v čl. 6 odst. 1 na pracovní podmínky, zdraví, bezpečnost a základní práva.

Pozměňovací návrh  140

 

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. a

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) vyhodnotit rizika automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémů pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců platformy, zejména pokud jde o možná rizika pracovních úrazů a psychosociální a ergonomická rizika;	a) vyloučit rizika nebo vyhodnotit rizika automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémů, jež nelze vyloučit, pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců platformy a s těmi riziky bojovat, a to i pokud jde o možná rizika pracovních úrazů a psychosociální a ergonomická rizika;

Pozměňovací návrh  141

 

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	aa) vyhodnotit riziko diskriminace vyplývající z rozhodnutí přijatých těmito systémy, včetně replikace genderových, rasových a jiných sociálních předsudků při výběru a zacházení s různými skupinami;

Pozměňovací návrh  142

 

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. c

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) zavést vhodná preventivní a ochranná opatření.	c) zavést vhodná preventivní, nápravná a ochranná opatření.

Pozměňovací návrh  143

 

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. Posouzení dopadů uvedené v odstavci 1 zahrnuje záležitosti uvedené v odstavcích 1 a 2 a předkládá se příslušným orgánům práce a ochrany údajů a zástupcům zaměstnanců.

Pozměňovací návrh  144

 

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 2 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2b. Pokud posouzení dopadů uvedené v odstavci 1 zjistí rizika pro zdraví a bezpečnost nebo základní práva, kterým nelze zabránit ani je zmírnit, jak je uvedeno v odstavci 2, digitální pracovní platforma okamžitě ukončí používání automatizovaného systému.

Pozměňovací návrh  145

 

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 2 c (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2c. Digitální pracovní platformy nesmí automatizované monitorovací a rozhodovací systémy používat žádným způsobem, který by na zaměstnance platformy vyvíjel nepřiměřený tlak nebo jinak ohrožoval jejich fyzické a duševní zdraví.

Pozměňovací návrh  146

 

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Členské státy stanoví, aby digitální pracovní platformy pro monitorování dopadu jednotlivých rozhodnutí přijatých nebo podpořených automatizovanými monitorovacími a rozhodovacími systémy na pracovní podmínky v souladu s tímto článkem zajistily dostatečné lidské zdroje. Osoby, které digitální pracovní platforma funkcí monitorování pověří, musí mít k výkonu této funkce nezbytnou způsobilost, školení a pravomoc. Musí požívat ochrany před propuštěním, disciplinárními opatřeními nebo jiným nepříznivým zacházením za to, že automatizovaná rozhodnutí nebo návrhy rozhodnutí zvrátí.	3. Členské státy stanoví, aby digitální pracovní platformy pro účinný dohled nad dopadem jednotlivých rozhodnutí přijatých nebo podpořených automatizovanými monitorovacími a rozhodovacími systémy na pracovní podmínky v souladu s tímto článkem zajistily dostatečné lidské zdroje. Osoby, které digitální pracovní platforma pověří funkcí provádět posouzení uvedené v tomto článku a dohlížet na rozhodování přijímané nebo podporované systémy automatizovaného sledování nebo automatizovaného rozhodování nebo je přezkoumávat, musí mít k výkonu této funkce nezbytnou způsobilost, školení a pravomoc, včetně možnosti zasahovat do těchto rozhodnutí a zvrátit je. Musí požívat ochrany před propuštěním, disciplinárními opatřeními nebo jiným nepříznivým zacházením za to, že automatizovaná rozhodnutí nebo návrhy rozhodnutí zvrátí.

Pozměňovací návrh  147

 

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3a. Pokud se zjistí, že posouzení dopadů uvedené v odstavci 1 není v souladu s tímto článkem, přijmou příslušné orgány v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví, ochrany údajů, práce a další příslušné orgány koordinovaná opatření k prosazení těchto ustanovení.

Pozměňovací návrh  148

 

Návrh směrnice

Čl. 8 – název

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Lidský přezkum významných rozhodnutí	Lidský přezkum rozhodnutí významně ovlivňujících pracovní podmínky

Pozměňovací návrh  149

 

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy zajistí, aby zaměstnanci platformy měli právo obdržet od digitální pracovní platformy vysvětlení jakéhokoli rozhodnutí přijatého nebo podpořeného automatizovaným rozhodovacím systémem, které významně ovlivňuje pracovní podmínky zaměstnance platformy, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 1 písm. b). Členské státy zejména zajistí, aby digitální pracovní platformy poskytly zaměstnancům platformy přístup ke kontaktní osobě určené digitální pracovní platformou za účelem projednání a objasnění skutečností, okolností a důvodů, které k uvedenému rozhodnutí vedly. Digitální pracovní platformy zajistí, aby tyto kontaktní osoby měly k výkonu uvedené funkce nezbytnou způsobilost, školení a pravomoc.	Členské státy zajistí, aby zaměstnanci platformy měli právo obdržet od digitální pracovní platformy vysvětlení jakéhokoli rozhodnutí přijatého nebo podpořeného automatizovaným rozhodovacím systémem, které významně ovlivňuje pracovní podmínky zaměstnance platformy, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 1 písm. b). Vysvětlení se podává transparentním a srozumitelným způsobem, jasným a jednoduchým jazykem, včas a nejpozději v první den uplatnění rozhodnutí. Členské státy zejména zajistí, aby digitální pracovní platformy poskytly zaměstnancům platformy přístup ke kontaktní osobě určené digitální pracovní platformou za účelem projednání a objasnění skutečností, okolností a důvodů, které k uvedenému rozhodnutí vedly. Digitální pracovní platformy zajistí, aby tyto kontaktní osoby měly k výkonu uvedené funkce nezbytnou způsobilost, školení a pravomoc.

Pozměňovací návrh  150

 

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Digitální pracovní platformy poskytnou zaměstnanci platformy písemné odůvodnění jakéhokoli rozhodnutí přijatého nebo podpořeného automatizovaným rozhodovacím systémem omezit, pozastavit nebo zrušit jeho účet, jakéhokoli rozhodnutí odmítnout vyplatit mu odměnu za vykonanou práci, jakéhokoli rozhodnutí o jeho smluvním postavení nebo jakéhokoli rozhodnutí s podobnými účinky.	Digitální pracovní platformy poskytnou zaměstnanci platformy včas a nejpozději první den uplatnění písemné odůvodnění jakéhokoli rozhodnutí podpořeného automatizovaným  rozhodovacím systémem omezit přístup k přidělování práce nebo omezit, pozastavit nebo zrušit jeho účet, jakéhokoli rozhodnutí odmítnout vyplatit mu odměnu za vykonanou práci, jakéhokoli rozhodnutí o jeho smluvním postavení, jakéhokoli rozhodnutí, jež má důsledky pro dohodnuté podmínky jeho pracovního poměru, nebo jakéhokoli rozhodnutí s podobnými účinky. Tato rozhodnutí se přijímají v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi a platnými kolektivními smlouvami.

Pozměňovací návrh  151

 

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 2 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Pokud zaměstnanci platformy nejsou s obdrženým vysvětlením nebo písemným odůvodněním spokojeni nebo se domnívají, že rozhodnutí uvedené v odstavci 1 porušuje jejich práva, mají právo požádat digitální pracovní platformu, aby uvedené rozhodnutí přezkoumala. Digitální pracovní platforma tuto žádost vyřídí tak, že zaměstnanci platformy poskytne bez zbytečného prodlení a v každém případě do jednoho týdne od obdržení žádosti odůvodněnou odpověď.	Zaměstnanci platformy a jejich zástupci mají právo požádat digitální pracovní platformu, aby přezkoumala rozhodnutí uvedená v odstavci 1. Digitální pracovní platforma tuto žádost vyřídí tak, že zaměstnanci platformy poskytne bez zbytečného prodlení a v každém případě do dvou týdnů od obdržení žádosti dostatečně přesnou a odpovídajícím způsobem odůvodněnou odpověď.

Pozměňovací návrh  152

 

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 2 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Pokud jde o digitální pracovní platformy, které jsou mikropodniky a malými nebo středními podniky, mohou členské státy stanovit, že lhůta pro odpověď uvedená v prvním pododstavci se prodlouží na dva týdny.	Pokud jde o digitální pracovní platformy, které jsou mikropodniky a malými nebo středními podniky, mohou členské státy stanovit, že uvedená lhůta se prodlouží na jeden měsíc.

Pozměňovací návrh  153

 

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Pokud rozhodnutí uvedené v odstavci 1 porušuje práva zaměstnance platformy, digitální pracovní platforma uvedené rozhodnutí neprodleně napraví, nebo není-li taková náprava možná, poskytne přiměřené odškodnění.	3. Pokud rozhodnutí uvedené v odstavci 1 porušuje práva zaměstnance platformy, digitální pracovní platforma uvedené rozhodnutí neprodleně napraví, nebo není-li taková náprava možná, poskytne přiměřené odškodnění, jež bude přiměřené závažnosti porušení.

Pozměňovací návrh  154

 

Návrh směrnice

Čl. 8 – pododstavec 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Tímto článkem nejsou dotčeny postupy pro propuštění stanovené vnitrostátními právními předpisy.	4. Tímto článkem nejsou dotčeny postupy pro propuštění ani žádné jiné disciplinární postupy stanovené vnitrostátními právními předpisy, praxí nebo platnými kolektivními smlouvami.

Pozměňovací návrh  155

 

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Aniž jsou dotčena práva a povinnosti podle směrnice 2002/14/ES, členské státy zajistí, aby digitální pracovní platformy v souladu s tímto článkem informovaly zástupce zaměstnanců platformy, nebo pokud takoví zástupci neexistují, dotčené zaměstnance platformy o rozhodnutích, která by mohla vést k zavedení automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémů uvedených v čl. 6 odst. 1 nebo k podstatným změnám v jejich používání, a aby s nimi uvedená rozhodnutí projednaly.	1. Aniž jsou dotčena práva a povinnosti podle směrnice 89/391/EHS, 2002/14/ES a 2009/38/ES a 2009/38/ES, členské státy zajistí, včasné informování a účinné konzultování zaměstnanců platformy a jejich zástupců o rozhodnutích, která by mohla vést k zavedení automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémů uvedených v čl. 6 odst. 1 nebo k podstatným změnám v jejich používání ovlivňujících pracovní podmínky, zdraví a bezpečnost, a aby s nimi uvedená rozhodnutí projednaly, v souladu s tímto článkem. Při definování nebo provádění praktických opatření pro informování a konzultace působí digitální pracovní platforma a zástupci zaměstnanců v duchu spolupráce a s náležitým ohledem na jejich vzájemná práva a povinnosti, přičemž zohledňují zájmy jak digitální pracovní platformy, tak zaměstnanců.

Pozměňovací návrh  156

 

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Pro účely tohoto článku se použijí definice „informování“ a „projednávání“ stanovené v čl. 2 písm. f) a g) směrnice 2002/14/ES. Odpovídajícím způsobem se použijí pravidla stanovená v čl. 4 odst. 1, 3 a 4 a článcích 6 a 7 směrnice 2002/14/ES.	2. Pro účely tohoto článku se použijí definice „informování“ a „projednávání“ stanovené v čl. 2 písm. f) a g) směrnice 2002/14/ES. Odpovídajícím způsobem se použijí pravidla stanovená v čl. 4 odst. 1, 3 a 4 a článku 7 směrnice 2002/14/ES.

Pozměňovací návrh  157

 

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. Digitální pracovní platformy poskytují zástupcům pracovníků informace uvedené v čl. 6 odst. 1, 2, 5a a 5b a v článku 7 s dostatečným předstihem, který umožní důkladné posouzení a účinné projednání. V případě zavedení nových automatizovaných systémů se konzultace uskuteční ještě před použitím těchto systémů a před provedením jakýchkoli změn ovlivňujících pracovní podmínky, organizaci práce nebo sledování výkonu práce.

Pozměňovací návrh  158

 

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Zástupcům zaměstnanců platformy nebo dotčeným zaměstnancům platformy může být nápomocen odborník podle jejich výběru, pokud je to nezbytné k tomu, aby záležitost, která je předmětem informování a projednávání, posoudili a vyjádřili se k ní. Pokud má digitální pracovní platforma v členském státě více než 500 zaměstnanců, hradí náklady na odborníka digitální pracovní platforma za předpokladu, že jsou přiměřené.	3. Zástupcům zaměstnanců platformy nebo dotčeným zaměstnancům platformy může být nápomocen odborník podle jejich výběru, pokud je to nezbytné k tomu, aby záležitost, která je předmětem informování a projednávání, posoudili a vyjádřili se k ní. Pokud má digitální pracovní platforma v členském státě více než 250 zaměstnanců, hradí náklady na odborníka digitální pracovní platforma za předpokladu, že jsou přiměřené.

Pozměňovací návrh  159

 

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3a. Informování a účinné konzultace musí být zajištěny bez ohledu na to, zda automatizované monitorovací a rozhodovací systémy spravuje digitální pracovní platforma nebo subdodavatel služeb, který platformě prodává své služby.

Pozměňovací návrh  160

 

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Článek 6, čl. 7 odst. 1 a 3 a článek 8 se vztahují rovněž na osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy, které nemají pracovní smlouvu ani nejsou v pracovním poměru.	1. Články 6, 7 a 8 se vztahují rovněž na osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy, které nemají pracovní smlouvu ani nejsou v pracovním poměru.

Pozměňovací návrh  161

 

Návrh směrnice

Kapitola III a (nová) – název

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Kapitola IIIa
	PODPORA KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍ

Pozměňovací návrh  162

 

Návrh směrnice

Článek 10 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 10a
	Podpora kolektivního vyjednávání v oblasti práce prostřednictvím platformy
	1. V souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi podporují členské státy v oblasti práce prostřednictvím platforem, za účasti sociálních partnerů, kolektivní vyjednávání, a to i pokud jde o prvky automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémů, s cílem zlepšit pracovní podmínky, a to všemi těmito způsoby:
	a) zajišťují, aby digitální pracovní platformy s ohledem na velikost a kapacitu dotčeného podniku poskytovaly zástupcům pracovníků informace relevantní pro výkon jejich práva na kolektivní vyjednávání;
	b) zajišťují, aby odbory měly právo na přístup k zaměstnancům platformy, právo se s nimi individuálně nebo kolektivně setkávat a kontaktovat je za účelem jejich organizování, vyjednávání o mzdách jejich jménem a jejich zastupování.
	c) přijímají opatření s cílem zajistit, aby právo na kolektivní vyjednávání a akce nebylo žádným způsobem oslabováno.
	2. Touto směrnicí není dotčeno plné respektování nezávislosti sociálních partnerů ani jejich právo sjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy.

Pozměňovací návrh  163

 

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Aniž jsou dotčena nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/200469 a č. 987/200970, členské státy stanoví, aby digitální pracovní platformy, které jsou zaměstnavateli, nahlašovaly práci vykonávanou zaměstnanci platformy příslušným orgánům práce a sociální ochrany členského státu, v němž je práce vykonávána, a aby s uvedenými orgány sdílely příslušné údaje v souladu s pravidly a postupy stanovenými v právních předpisech dotčených členských států.	Aniž jsou dotčena nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/200469 a č. 987/200970, členské státy stanoví, aby digitální pracovní platformy nahlašovaly práci vykonávanou zaměstnanci platformy příslušným daňovým orgánům, orgánům práce a sociální ochrany členského státu, v němž je práce vykonávána, za účelem informování těchto orgánů o práci vykonávané osobami vykonávajícími práci prostřednictvím platformy a o jejich postavení v zaměstnání, a aby s uvedenými orgány sdílely příslušné údaje v souladu s pravidly a postupy stanovenými v právních předpisech dotčených členských států, a to také za účelem plnění svých daňových povinností a povinností v oblasti sociální ochrany podle vnitrostátního práva či zvyklostí.
__________________	__________________
69 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1).	69 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1).
70 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 284, 30.10.2009, s. 1).	70 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 284, 30.10.2009, s. 1).

Pozměňovací návrh  164

 

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Pokud orgány práce, sociální ochrany a další příslušné orgány vykonávají své funkce zajišťování souladu s právními povinnostmi vztahujícími se na postavení v zaměstnání v případě osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy a pokud zástupci osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy vykonávají své zastupitelské funkce, členské státy zajistí, aby jim digitální pracovní platformy zpřístupnily tyto informace:	1. Pokud orgány práce, orgány působící v oblasti zdraví a bezpečnosti, orgány sociální ochrany a další příslušné orgány vykonávají své funkce zajišťování souladu s právními povinnostmi vztahujícími se na postavení v zaměstnání v případě osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy a pokud zástupci osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy vykonávají své zastupitelské funkce, členské státy zajistí, aby jim digitální pracovní platformy zpřístupnily tyto informace, bez ohledu na to, v jaké zemi má platforma své sídlo:
a) počet osob vykonávajících práci prostřednictvím dotčené digitální pracovní platformy pravidelně a jejich smluvní postavení nebo postavení v zaměstnání;	(a) počet osob vykonávajících práci prostřednictvím digitální pracovní platformy a jejich smluvní postavení nebo postavení v zaměstnání;
	aa) kopie pracovních smluv v souladu s nařízením (EU) 2016/679;
b) všeobecné podmínky vztahující se na uvedené smluvní vztahy, pokud jsou uvedené podmínky jednostranně stanoveny digitální pracovní platformou a vztahují se na velký počet smluvních vztahů.	b) všeobecné podmínky vztahující se na uvedené smluvní vztahy;
	ba) průměrnou dobu trvání činnosti, průměrný počet hodin odpracovaných týdně jednou osobou a průměrný příjem z činnosti osob, které pravidelně vykonávají práci prostřednictvím dotčené digitální pracovní platformy.

Pozměňovací návrh  165

 

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Orgány práce, sociální ochrany a další příslušné orgány a zástupci osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy mají právo požádat digitální pracovní platformy o další objasnění a podrobnosti týkající se kteréhokoli z poskytnutých údajů. Digitální pracovní platformy tuto žádost vyřídí v přiměřené lhůtě poskytnutím odůvodněné odpovědi.	3. Orgány práce, sociální ochrany a další příslušné orgány a zástupci osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy mají právo požádat digitální pracovní platformy o další objasnění a podrobnosti týkající se kteréhokoli z poskytnutých údajů. Digitální pracovní platformy tuto žádost vyřídí poskytnutím odůvodněné odpovědi bez zbytečného odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce od obdržení žádosti. Tato lhůta se prodlužuje na dva měsíce v případě mikropodniků a malých podniků.

Pozměňovací návrh  166

 

Návrh směrnice

Článek 12 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 12a
	Spolupráce v přeshraničních případech
	1. Příslušné orgány práce, sociální ochrany a daňové orgány si vyměňují informace o osobách vykonávajících práci prostřednictvím platformy v jiném členském státě, než je ten, ve kterém má digitální pracovní platforma své sídlo. Za tímto účelem mohou příslušné vnitrostátní orgány využívat stávající příslušné systémy pro výměnu informací, včetně systému Komise pro výměnu informací o vnitřním trhu a sítě EURES.
	2. Aniž je dotčeno nařízení (EU) 2019/1149, v případech s přeshraničním významem Evropský orgán pro pracovní záležitosti usnadňuje a podporuje spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními orgány pověřenými sledováním prosazování právních předpisů v oblasti mobility pracovní síly a koordinace sociálního zabezpečení, jakož i spolupráci mezi členskými státy při řešení problematiky nehlášené práce, usnadňuje přístup k informacím o právech a povinnostech týkajících se mobility pracovní síly v celé Unii, včetně práv a povinností vyplývajících z práva Unie, prosazuje účinnou spolupráci a výměnu informací mezi členskými státy a koordinuje a podporuje společně organizované inspekce, pokud o to jeden, nebo více členských států požádá.

Pozměňovací návrh  167

 

Návrh směrnice

Článek 12 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 12b
	Subdodavatelská odpovědnost
	1.  Členské státy po konzultaci s příslušnými sociálními partnery v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi stanoví opatření k zajištění toho, aby v subdodavatelských řetězcích měly osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy účinnou právní ochranu, na jejímž základě může být digitální pracovní platforma, jejímž je zaměstnavatel subdodavatelem, spolu se zaměstnavatelem nebo místo něj činěna odpovědnou za jakékoli porušení práv zaměstnanců platformy stanovených v této směrnici, a to i pokud jde o nevyplacení mezd a neodvádění příspěvků do společných fondů nebo institucí sociálních partnerů.
	2.  Odpovědnost digitálních pracovních platforem podle tohoto odstavce je omezena na práva zaměstnance získaná po dobu smluvního vztahu mezi dodavatelem a subdodavatelem.
	3.  Členské státy mohou, na základě práva Unie, stanovit ve vnitrostátním právu přísnější nediskriminační a přiměřená pravidla týkající se odpovědnosti s ohledem na oblast a rozsah subdodavatelské odpovědnosti.
	4. Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, mohou členské státy přijmout v souladu s právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi další vhodná donucovací opatření, která v rámci přímého subdodavatelského vztahu stanoví vůči dodavateli účinné a přiměřené sankce proti podvodům a obcházení předpisů v situacích, kdy se zaměstnanci obtížně domáhají svých práv.

Pozměňovací návrh  168

 

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Aniž jsou dotčeny články 79 a 82 nařízení (EU) 2016/679, členské státy zajistí, aby osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy, včetně těch, jejichž pracovní poměr nebo jiný smluvní vztah skončil, měly v případě porušení svých práv vyplývajících z této směrnice přístup k účinnému a nestrannému řešení sporů a právo na nápravu, včetně přiměřeného odškodnění.	1.  Aniž jsou dotčeny články 79 a 82 nařízení (EU) 2016/679 a článek 13 směrnice 2009/52/ES, členské státy zajistí, aby osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy, včetně těch, jejichž pracovní poměr nebo jiný smluvní vztah skončil, měly v případě porušení svých práv vyplývajících z této směrnice přístup ke vhodnému, včasnému, účinnému a nestrannému řešení sporů a právo na nápravu, včetně přiměřeného odškodnění. Přístup k takovému řešení sporů a právo na nápravu mají zdarma alespoň ti zaměstnanci, kteří nemají dostatečné prostředky.

Pozměňovací návrh  169

 

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 1a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1a.  Členské státy zajistí, aby osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy měly právo podat stížnost u příslušného dozorového úřadu.

Pozměňovací návrh  170

 

Návrh směrnice

Čl. 14 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Aniž je dotčen článek 80 nařízení (EU) 2016/679, členské státy zajistí, aby se zástupci osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy nebo jiné právní subjekty, které mají v souladu s kritérii stanovenými vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi na ochraně práv osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy oprávněný zájem, mohli účastnit jakéhokoli soudního nebo správního řízení za účelem vymáhání jakýchkoli práv nebo povinností vyplývajících z této směrnice. V případě porušení jakéhokoli práva nebo povinnosti vyplývající z této směrnice mohou jednat jménem nebo na podporu osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy, pokud k tomu dá uvedená osoba souhlas.	1. Aniž je dotčen článek 80 nařízení (EU) 2016/679 a článek 13 směrnice 2009/52/ES, a v souladu se směrnicí 2002/14/ES členské státy zajistí, aby se zástupci osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy nebo jiné právní subjekty, které mají v souladu s kritérii stanovenými vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi na ochraně práv osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy oprávněný zájem, mohli účastnit jakéhokoli soudního nebo správního řízení za účelem vymáhání jakýchkoli práv nebo povinností vyplývajících z této směrnice. V případě porušení jakéhokoli práva nebo povinnosti vyplývající z této směrnice mohou jednat jménem nebo na podporu osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy, pokud k tomu dá uvedená osoba souhlas a je-li to relevantní a v souladu s vnitrostátními předpisy nebo zvyklostmi.

Pozměňovací návrh  171

 

Návrh směrnice

Čl. 14 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Zástupci osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy mají rovněž právo jednat jménem nebo na podporu více osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy, pokud k tomu dají uvedené osoby souhlas.	2. Zástupci osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy mají rovněž právo jednat jménem nebo na podporu více osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy, v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi.

Pozměňovací návrh  172

 

Návrh směrnice

Čl. 14 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. Odstavce 1 a 2 se použijí, aniž jsou dotčeny pravomoci odborů stanovené vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi.

Pozměňovací návrh  173

 

Návrh směrnice

Čl. 14 – odst. 2 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2b. Odstavce 1 a 2 se použijí, aniž jsou dotčeny vnitrostátní procesní předpisy týkající se zastupování a obhajoby v soudním řízení.

Pozměňovací návrh  174

 

Návrh směrnice

Čl. 15 – název

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 15	Článek 15
Komunikační kanály pro osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy	Komunikační a oznamovací kanály pro osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy

Pozměňovací návrh  175

 

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění, aby digitální pracovní platformy vytvořily příležitost k tomu, aby se osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy mohly vzájemně kontaktovat a komunikovat spolu a aby je mohli kontaktovat zástupci osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy, a to prostřednictvím digitální infrastruktury digitálních pracovních platforem nebo podobně účinných prostředků, při dodržení povinností podle nařízení (EU) 2016/679. Členské státy stanoví, aby si digitální pracovní platformy neopatřovaly k uvedeným kontaktům a komunikaci přístup ani je nemonitorovaly.	1.  Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění, aby digitální pracovní platformy vytvořily příležitost k tomu, aby se osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy mohly vzájemně kontaktovat a důvěrně a bezpečně spolu komunikovat a aby je mohli kontaktovat odbory a zástupci pracovníků osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy, a to prostřednictvím digitální infrastruktury digitálních pracovních platforem nebo podobně účinných prostředků, viditelným a bezprostředně dostupným způsobem, při dodržení povinností podle nařízení (EU) 2016/679. Členské státy stanoví, aby si digitální pracovní platformy neopatřovaly k takovým kanálům přístup pro jiné účely, než je údržba jejich provozu, a aby si k uvedeným kontaktům a komunikaci neopatřovaly přístup, ani je nemonitorovaly.

Pozměňovací návrh  176

 

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1a. S cílem chránit osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy před násilím, včetně genderově podmíněného násilí a obtěžování, přijmou členské státy opatření nezbytná k zajištění toho, aby digitální pracovní platformy vypracovaly politiky proti násilí a obtěžování a přijaly preventivní opatření, a to zejména na základě toho, že vytvoří účinné kanály pro oznamování prostřednictvím digitálních pracovních platforem, digitální infrastruktury nebo podobně účinných prostředků, se zapojením zástupců osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy a při současném dodržování povinností podle nařízení (EU) 2016/679. Digitální pracovní platformy zajistí, aby soukromí těchto osob a důvěrnost oznámení byly řádně chráněny. Členské státy vyžadují, aby digitální pracovní platformy disponovaly pro řešení takto ohlášených případů účinnými nástroji včasné prevence a ochrany a mechanismy vyšetřování.

Pozměňovací návrh  177

 

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Členské státy zajistí, aby v řízeních týkajících se nároku na správné určení postavení v zaměstnání v případě osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy mohly vnitrostátní soudy nebo příslušné orgány nařídit, aby digitální pracovní platforma zpřístupnila veškeré relevantní důkazy, jimiž disponuje.	1. Členské státy zajistí, aby v řízeních týkajících se ustanovení této směrnice mohly vnitrostátní soudy nebo příslušné orgány nařídit, aby digitální pracovní platforma zpřístupnila veškeré relevantní důkazy, jimiž disponuje, a to bez ohledu na to, kde má digitální pracovní platforma své sídlo a zda automatizované monitorovací a rozhodovací systémy spravuje digitální pracovní platforma nebo subdodavatel služeb, který platformě prodává své služby v oblasti řízení.

Pozměňovací návrh  178

 

Návrh směrnice

Článek 17

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 17	Článek 17
Ochrana před nepříznivým zacházením nebo následky	Ochrana před nepříznivým zacházením nebo následky
Členské státy zavedou opatření nezbytná k ochraně osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy, včetně těch, které jsou jejich zástupci, před jakýmkoli nepříznivým zacházením ze strany digitální pracovní platformy a před jakýmikoli nepříznivými následky vyplývajícími ze stížnosti podané u digitální pracovní platformy nebo z jakéhokoli řízení zahájeného s cílem vymáhat dodržování práv stanovených v této směrnici.	1.  Členské státy zavedou opatření nezbytná k ochraně osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy, včetně těch, které jsou jejich zástupci, před jakýmkoli nepříznivým zacházením ze strany digitální pracovní platformy a před jakýmikoli nepříznivými následky vyplývajícími ze stížnosti podané u digitální pracovní platformy nebo z jakéhokoli řízení zahájeného s cílem vymáhat dodržování práv stanovených v této směrnici.
	1a.  Digitální pracovní platformy se zdrží jakéhokoli jednání nebo opomenutí, které by mohlo přímo či nepřímo ohrozit právo sdružovat se nebo právo na vstup do odborové organizace nebo právo na kolektivní vyjednávání a akce nebo které by diskriminovalo pracovníky a zástupce odborových organizací, kteří se účastní nebo chtějí účastnit kolektivního vyjednávání.

Pozměňovací návrh  179

 

Návrh směrnice

Čl. 18 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zakázaly propuštění osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy nebo rovnocenné opatření i veškeré přípravy jejich propuštění nebo rovnocenného opatření z důvodu, že uvedené osoby uplatnily práva stanovená v této směrnici.	1. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zakázaly propuštění osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy nebo rovnocenné opatření, včetně pozastavení účtu, i veškeré přípravy jejich propuštění nebo rovnocenného opatření z důvodu, že uvedené osoby uplatnily práva stanovená v této směrnici.

Pozměňovací návrh  180

 

Návrh směrnice

Čl. 19 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Dozorový úřad nebo úřady odpovědné za monitorování uplatňování nařízení (EU) 2016/679 jsou rovněž odpovědné za monitorování uplatňování článku 6, čl. 7 odst. 1 a 3 a článků 8 a 10 této směrnice v souladu s příslušnými ustanoveními kapitol VI, VII a VIII nařízení (EU) 2016/679. Mají pravomoc ukládat správní pokuty až do výše uvedené v čl. 83 odst. 5 uvedeného nařízení.	1. Dozorový úřad nebo úřady odpovědné za monitorování uplatňování nařízení (EU) 2016/679 jsou rovněž společně s vnitrostátními orgány práce odpovědné za monitorování uplatňování článku 6, čl. 7 odst. 1 a 3 a článků 8, 10 a 15 této směrnice v souladu s příslušnými ustanoveními kapitol VI, VII a VIII nařízení (EU) 2016/679. Dozorový úřad nebo úřady odpovědné za monitorování uplatňování nařízení (EU) 2016/679 mají pravomoc ukládat správní pokuty až do výše uvedené v čl. 83 odst. 4, 5 a 6 uvedeného nařízení.

Pozměňovací návrh  181

 

Návrh směrnice

Čl. 19 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Úřady uvedené v odstavci 1 a vnitrostátní orgány práce a sociální ochrany v příslušném případě při vymáhání této směrnice v rámci svých příslušných pravomocí spolupracují, zejména pokud vyvstanou otázky ohledně dopadu automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémů na pracovní podmínky nebo na práva osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy. Za tímto účelem si uvedené úřady a orgány navzájem vyměňují příslušné informace, včetně informací získaných v souvislosti s inspekcemi nebo šetřeními, a to buď na požádání, nebo z vlastního podnětu.	2. Úřady uvedené v odstavci 1 a vnitrostátní orgány sociální ochrany v příslušném případě při vymáhání této směrnice v rámci svých příslušných pravomocí spolupracují, zejména pokud vyvstanou otázky ohledně dopadu automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémů na pracovní podmínky nebo na práva osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy. Za tímto účelem si uvedené úřady a orgány navzájem vyměňují příslušné informace, a to i v přeshraničních případech, včetně informací získaných v souvislosti s inspekcemi nebo šetřeními, a to buď na požádání, nebo z vlastního podnětu.

Pozměňovací návrh  182

 

Návrh směrnice

Čl. 19 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních ustanovení přijatých na základě jiných ustanovení této směrnice, než jsou ustanovení uvedená v odstavci 1 nebo příslušných již platných ustanovení týkajících se práv, která spadají do oblasti působnosti této směrnice. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.	3. Členské státy stanoví pravidla pro sankce, a to i sankce finanční, za porušení vnitrostátních ustanovení přijatých na základě jiných ustanovení této směrnice, než jsou ustanovení uvedená v odstavci 1 nebo příslušných již platných ustanovení týkajících se práv, která spadají do oblasti působnosti této směrnice. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Pozměňovací návrh  183

 

Návrh směrnice

Čl. 19 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3a. Sankce uvedené v odstavci 3 zahrnují finanční sankce, které jsou přiměřené povaze, závažnosti a době trvání protiprávního jednání podniku, přičemž jejich výše roste podle počtu dotčených zaměstnanců.
	V případě porušení předpisů v souvislosti s tím, že digitální pracovní platformy odmítnou dodržet právní rozhodnutí, kterým se určuje postavení v zaměstnání u osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy, stanoví členské státy významné finanční sankce rovnocenné sankcím souvisejícím s porušením nařízení (EU) 2016/679, které mohou zahrnovat stanovení procentního podílu celkového ročního obratu digitální pracovní platformy v předchozím účetním období.

Pozměňovací návrh  184

 

Návrh směrnice

Čl. 19 – odst. 3 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3b. Sankce uvedené v odstavci 3 mohou případně zahrnovat:
	a) rozhodnutí vylučující podnik z nároku na některé, nebo všechny veřejné výhody, podpory nebo dotace, a to i z fondů Unie spravovaných příslušnými členskými státy, na dobu až tří let;
	b) rozhodnutí vylučující podnik z účasti na veřejné zakázce ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU1a.
	_______________________
	1aSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.03.2014, s. 65).

Pozměňovací návrh  185

 

Návrh směrnice

Čl. 20 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Touto směrnicí není dotčena výsada členských států uplatňovat nebo přijímat právní a správní předpisy, které jsou pro zaměstnance platformy příznivější, nebo podporovat či umožňovat uplatňování kolektivních smluv, které jsou pro zaměstnance platformy příznivější, v souladu s cíli této směrnice. Pokud jde o osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy, které nejsou v pracovním poměru, použije se tento odstavec, pouze pokud jsou tato vnitrostátní pravidla slučitelná s pravidly fungování vnitřního trhu.	2. Touto směrnicí není dotčena výsada členských států uplatňovat nebo přijímat právní a správní předpisy, které jsou pro zaměstnance platformy příznivější, nebo podporovat či umožňovat uplatňování kolektivních smluv, které jsou pro zaměstnance platformy příznivější, v souladu s cíli této směrnice.

Pozměňovací návrh  186

Návrh směrnice

Článek 20 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 20a
	Šíření informací
	Členské státy zajistí, aby vnitrostátní opatření, jimiž se provádí tato směrnice ve vnitrostátním právu, společně s příslušnými ustanoveními o záležitostech uvedených v článku 1, která jsou již v platnosti, byla oznámena osobám vykonávajícím práci prostřednictvím platformy a digitálním pracovním platformám, včetně malých a středních podniků, a široké veřejnosti. Tyto informace jsou poskytovány komplexním a snadno přístupným způsobem, a to i osobám se zdravotním postižením, a je-li to nutné, v nejvhodnějším jazyce (jazycích), jak stanoví členský stát.

 

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Práce prostřednictvím platformy je jednou z klíčových změn, které digitální technologie přinášejí na trhy práce po celém světě. Některá odvětví se přesouvají do ekonomiky pracovních platforem, od dopravy přes služby v blízkém okolí až po kreativní odvětví. Pandemie Covid-19 tento trend urychlila a podpořila odvětví, která se již dříve orientovala na práci prostřednictvím platformy, jako je například rozvoz jídla. Údaje tento trend odrážejí: podle odhadů Komise je v EU do práce prostřednictvím platformy zapojeno více než 28 milionů lidí a do roku 2025 se jejich počet zvýší na 43 milionů.

Flexibilita a exponenciální růst práce prostřednictvím platformy však vytváří riziko, že bez řádné regulace tohoto fenoménu přinese nejisté pracovní podmínky na úkor lidí, kteří tuto práci vykonávají. Důkazy z celé EU ukazují, že lidé vykonávající práci prostřednictvím platformy často nemají stejná práva jako pracovníci v tradiční ekonomice, protože nejsou ani jako takoví uznáváni, i když fakta by tomu nasvědčovala, a vzhledem k tomu, že se zvyšují podmínky pro organizaci práce na platformě zahrnující algoritmické řízení, jsou zvláště předmětem využívání. Cílem této směrnice je proto zajistit, aby vývoj způsobený novými technologiemi neomezoval práva, která pracovníci v EU v uplynulých desetiletích právem získali.

 

Zaměstnanecký status

Za prvé, zaměstnanecký status osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy až příliš často neodpovídá jejich pracovním podmínkám. Nesprávná klasifikace pracovního poměru je hlavním důvodem soudních případů v celé EU, které se snaží určit vhodný zaměstnanecký status pracovníků na základě jejich úkolů a míry kontroly a dohledu, kterou nad nimi platforma vykonává. Většina soudů dospěla k závěru, že pracovníci figurující v soudních řízeních byli falešnými osobami samostatně výdělečně činnými, což znamená, že s pracovní platformou podepsali smlouvu o samostatné výdělečné činnosti, ale ve skutečnosti - jak bylo prokázáno - měli pracovní podmínky jako při pracovním poměru. Fakta tedy vypovídala o něčem jiném než o formálním vztahu mezi nimi a platformou. Falešná samostatná výdělečná činnost v sobě spojuje to nejhorší z obou světů, protože tyto osoby nemají nezávislost samostatné výdělečné činnosti při určování svých klientů, odměny a organizace práce, ale stále nesou podnikatelské riziko pracovní platformy, přičemž nepožívají práv a ochrany, které jsou přiznány pracovníkům v pracovním poměru. Problém nesprávné klasifikace je také problémem pro rovné podmínky na jednotném trhu, protože platformy využívající falešnou samostatnou výdělečnou činnost mají nižší náklady na pracovní sílu než jejich konkurenti a využívají právního vakua v regulaci práce na platformě. Je důležité si uvědomit, že práce prostřednictvím platformy je složitý fenomén, a mnoho lidí vykonávajících práci prostřednictvím platformy, zejména vysoce kvalifikovaných, je správně klasifikováno jako osoby samostatně výdělečně činné. Účelem první části této směrnice a návrhu zprávy je proto zabránit nesprávnému zařazení osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy, pokud jde o zaměstnanecký status. S ohledem na toto riziko je zavedení vyvratitelné právní domněnky pracovního poměru nejlepším způsobem, jak tuto otázku řešit, aby byla chráněna práva pracovníků a byl jim zajištěn odpovídající zaměstnanecký status, aniž by se to dotklo skutečných osob samostatně výdělečně činných. Zároveň se tím zajistí, aby platformy dodržovaly daňové povinnosti a systémy sociálního zabezpečení v případě, že budou uznány za zaměstnavatele, a zároveň se zajistí spravedlivá hospodářská soutěž v Unii. Aby nedocházelo k diskriminaci mezi srovnatelnými podniky a aby bylo zajištěno, že směrnice dosáhne svých cílů a bude řádně prosazována, je nezbytné, aby definice digitální pracovní platformy odrážela skutečnou realitu a rozmanitost platforem.

Falešná samostatná výdělečná činnost v ekonomice platforem vede k nejistotě, nízké mzdě, bezpečnostním rizikům a odepření všech práv vyplývajících ze zaměstnaneckého statusu, včetně sociální ochrany. Často se stává, že pracovníci, kteří na tato pracovní místa nastoupí, pocházejí ze sociálně slabého prostředí a nutně potřebují dodatečný příjem, protože jejich první zaměstnání není dostatečně placené, a ani si netroufají zpochybňovat svůj zaměstnanecký status. 

Orgány uplatňující právní domněnku obdrží příslušné pokyny a členské státy zavedou postupy, aby stanovily rychlé a hladké postupy, omezily soudní spory a zároveň zabránily zachycení skutečných osob samostatně výdělečně činných. Inspektoráty práce nebo organizace prosazující pracovní právo absolvují odpovídající školení v příslušné technologické oblasti, což jim umožní účinně plnit své povinnosti. Možnost vyvrátit právní domněnku budou mít vždy platformy, které ji zpochybňují, a důkazní břemeno bude tudíž na nich. Konečný rozsudek bude založen na faktech, nikoli na formalitách. Tento postup je nejúčinnější a nejspravedlivější, protože pracovník je v soudním sporu nejslabší stranou a plnou znalost obchodního modelu a fungování algoritmu mají ve svých rukou platformy.

 

Algoritmické řízení

Zatímco v celé EU kolektivní vyjednávání nebo pracovní předpisy stanovují pracovní standardy v tradiční ekonomice, lidé vykonávající práci prostřednictvím platformy přijímají pracovní podmínky jednostranně stanovené platformami prostřednictvím automatizovaných a poloautomatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémů a někdy ani nejsou v takové situaci, aby mohli rozpoznat zneužití. Nejsou si totiž vědomi fungování algoritmu a rozhodnutí, která přijímá v souvislosti s jejich pracovní dobou, klienty, které jim přiděluje, hodnocením jejich výkonu, zdravotními a bezpečnostními zárukami a dokonce ani přístupem k práci. V současné době většina platforem využívá jen drobný lidský dohled nad rozhodnutími, která přijímá jejich algoritmus, a neexistují jednotná a jasná ustanovení, která by určovala kontrolu souladu těchto systémů s předpisy o ochraně údajů nebo s ohledem na jejich dopad na zdraví a bezpečnost. Algoritmické řízení se navíc netýká výhradně digitálních pracovních platforem, protože stále více zaměstnavatelů dnes využívá algoritmické nástroje k dohledu, sledování a kontrole pracovníků. To je důvod, proč je bohatá kapitola zprávy věnována vytvoření souboru pravidel chránících všechny pracovníky před zneužívajícími algoritmickými postupy řízení v celé Unii.

Je naprosto zřejmé, že tato kapitola je velmi důležitá nejen pro osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy (nezávisle na jejich zaměstnaneckém postavení), ale pro každého pracovníka, jehož pracovní podmínky jsou těmito systémy ovlivněny. Pandemie dokonce urychlila tzv. fenomén „platformizace“ ekonomiky, který se týká stále častějšího využívání těchto systémů k organizaci a řízení práce i daleko mimo oblast podnikání prostřednictvím platformy. Ustanovení zavedená v tomto oddíle se proto vztahují na všechny pracovníky, kterých se týkají informace z automatizovaných nebo poloautomatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémů. Pracovníci, kteří mají cokoli společného s algoritmickým řízením, a jejich zástupci musí být předem informováni o všech prvcích, které ovlivňují pracovní podmínky a bezpečnost a ochranu zdraví při práci, aby měli možnost porozumět fungování algoritmu a kolektivně o něm vyjednávat. Všechna rozhodnutí, která mají dopad na tyto podmínky, musí přijímat lidé a současně musí být umožněn lidský dohled nad rozhodnutími přijatými algoritmem. Zároveň musí platformy zaručit, že bude plně respektována ochrana údajů osob, které na platformě pracují, a že algoritmus nebude přistupovat k údajům, které primárně nesouvisejí s výkonem práce, ani je shromažďovat. 

 

Transparentnost a opravné prostředky týkající se práce prostřednictvím platformy

Rozptýlená povaha práce prostřednictvím platforem ztěžuje pracovníkům na platformách sdružování a kolektivní jednání za účelem zlepšení jejich situace. Od sdružování v odborech aktivně odrazují některé pracovní platformy, jejichž obchodní model závisí na falešné samostatné výdělečné činnosti.

Práce prostřednictvím platformy je pak velmi obtížně zachytitelným jevem, protože neexistuje žádné zjevné pracoviště a osoby pracující pro stejnou platformu o sobě často nevědí. To představuje problém nejen pro tyto osoby, ale také pro vnitrostátní orgány, zejména pro veřejné instituce v oblasti daní a sociální ochrany. Pokud je pracovní poměr uznán jako závislý pracovní poměr, bude platforma uznána jako podnik, a proto se na ni budou vztahovat všechny platné právní předpisy a ustanovení vyplývající z kolektivních smluv souvisejících s odvětvím činnosti. Poslední část návrhu zprávy je jasně zaměřena na transparentnost práce platforem a nápravná opatření, která jsou vzhledem k výše uvedené povaze práce platforem potřebná.

STANOVISKO VÝBORU PRO DOPRAVU A CESTOVNÍ RUCH (5.10.2022)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem

(COM(2021)0762 – C9‑0454/2021 – 2021/0414(COD))

Zpravodajka: Karima Delli

 

 

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Podle odhadů Komise je v EU do práce prostřednictvím platformy zapojeno více než 28 milionů lidí a do roku 2025 se jejich počet zvýší na 43 milionů. Pandemie COVID-19 tento trend urychlila a podpořila odvětví, která se již dříve na práci prostřednictvím platformy orientovala, například práci s nízkou kvalifikací na místě v evropském odvětví dopravy, jako je rozvoz jídla, přeprava na objednávku a nákladní doprava. Ekonomika platforem má rostoucí potenciál, pokud jde o vytváření pracovních příležitostí pro lidi na okraji trhu práce, avšak flexibilita a exponenciální růst práce prostřednictvím platformy představuje riziko, že bez náležité regulace přinese nejisté pracovní podmínky pro lidi, kteří tuto práci vykonávají. Ekonomiky platforem založené na nesprávné klasifikaci pracovníků, nedostatečné sociální ochraně a vyhýbání se daňovým povinnostem jsou navíc nepřijatelné a pro členské státy představují náklady na ušlý dnový zisk a vytvářejí nerovné podmínky mezi online platformami a tradičními obchodními modely působícími v odvětvích dopravy a cestovního ruchu v Unii. 

Na základě loňského stanoviska zpravodajka usiluje o zajištění spravedlivých pracovních podmínek, které respektují psychosociální a fyzické zdraví, bezpečnost a důstojnost pracovníků platforem. To platí zejména pro evropská odvětví dopravy a zejména pro práci s nízkou kvalifikací na místě, kde v důsledku pandemie COVID-19 došlo k výraznému nárůstu práce prostřednictvím platformy. 

Ochrana zdraví a bezpečnost

Kromě typických pracovních rizik, jako je únava, stres a vyčerpání, jsou lidé vykonávající práci prostřednictvím platformy na místě v odvětví dopravy a cestovního ruchu vystaveni psychosociálním rizikům kvůli nejistotě práce prostřednictvím platformy, jako je tlak vyvolaný online monitorováním, hodnocením a krátkými lhůtami. Pandemie COVID-19 rovněž ukázala, že osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy, zejména osoby vykonávající práci s nízkou kvalifikací prostřednictvím platformy na místě v evropském odvětví dopravy a cestovního ruchu, byly vystaveny bezpečnostním a zdravotním rizikům, a proto by měly být vybaveny ochrannými pomůckami, úrazovým pojištěním a sociální ochranou, jako je přístup k nemocenské a ochrana v nezaměstnanosti. Zranitelní pracovníci, jako jsou migrující a mladí pracovníci, jsou obzvláště postiženi nejistotou pracovního poměru a zdravotními a bezpečnostními riziky, a proto potřebují účinnou ochranu. 

Algoritmické řízení

Algoritmické řízení je klíčovou součástí obchodního modelu platformových odvětví, včetně platformových společností v evropském odvětví dopravy a cestovního ruchu. Zpravodajka usiluje o rozšíření ochrany základních práv, zdraví a důstojnosti všech pracovníků podléhajících algoritmickému řízení, včetně automatizovaných a poloautomatizovaných monitorovacích nebo rozhodovacích systémů. To vyžaduje lidský dohled nad všemi rozhodnutími, která mají vliv na pracovní podmínky, zdraví a bezpečnost nebo zavádějí změny dohodnutých podmínek pracovního poměru. 

Sociální dialog

Neexistence společného pracoviště pro osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy se týká také práce prostřednictvím platformy v evropském odvětví dopravy a cestovního ruchu. Zpravodajka proto usiluje o zajištění sociálního dialogu prostřednictvím řádného zastoupení, včetně práva vstoupit do odborové organizace, organizovat se a kolektivně vyjednávat.

Přístup ke školení a zvyšování kvalifikace

Vzhledem k nejisté povaze a zdravotním a bezpečnostním rizikům práce prostřednictvím platformy, zejména v případě práce s nízkou kvalifikací prostřednictvím platformy na místě v evropském odvětví dopravy a cestovního ruchu, je třeba rozvíjet pravidelné povinné bezpečnostní školení a nabízet cesty profesního rozvoje, aby se rozšířily profesní možnosti osob pracujících prostřednictvím těchto platforem a byla zajištěna bezpečnost, ochrana a zdraví při práci.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako příslušný výbor, aby zohlednil tyto pozměňovací návrhy:

 

 

 

Pozměňovací návrh  1

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(2) Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Konkrétně článek 31 Listiny stanoví, že každý pracovník má právo na pracovní podmínky respektující jeho zdraví, bezpečnost a důstojnost. Článek 27 Listiny chrání právo zaměstnanců na informování a projednávání v podniku. Článek 8 Listiny stanoví, že každý má právo na ochranu osobních údajů, které se ho týkají. Článek 16 Listiny uznává svobodu podnikání.	(2) Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Konkrétně článek 31 Listiny stanoví, že každý pracovník má právo na spravedlivé pracovní podmínky respektující zdraví, bezpečnost a důstojnost osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy, a to zejména v evropských odvětvích dopravy a cestovního ruchu a zvláště u prací prostřednictvím platformy na místě, jako jsou řidičské a doručovací služby. Článek 27 Listiny chrání právo zaměstnanců na informování a projednávání v podniku. Článek 8 Listiny stanoví, že každý má právo na ochranu osobních údajů, které se ho týkají. Článek 16 Listiny uznává svobodu podnikání. V článku 21 Listiny je stanoveno právo pracovníků na to, že nebudou diskriminováni.

Pozměňovací návrh  2

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(4) Digitalizace mění svět práce, zlepšuje produktivitu a zvyšuje flexibilitu, ale zároveň přináší určitá rizika pro zaměstnanost a pracovní podmínky. Technologie založené na algoritmech, včetně automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémů, umožnily vznik a růst digitálních pracovních platforem.	(4) Digitalizace mění svět práce, zlepšuje produktivitu a zvyšuje flexibilitu a vedla k novým příležitostem v oblasti zaměstnání a podnikání, zejména v odvětví dopravy a cestovního ruchu, ale zároveň přináší některá možná rizika pro zaměstnanost a pracovní podmínky, pokud jde o správnou klasifikaci postavení v zaměstnání a podporu transparentnosti, spravedlnosti a bezpečnosti v zájmu zdraví a bezpečnosti pracovníků a ochrany jejich základního práva na soukromí. Technologie založené na algoritmech, včetně automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémů, umožnily vznik a růst digitálních pracovních platforem, jež vytvořily hospodářskou příležitost pro stovky tisíc občanů a podniků EU a zároveň nabídly spotřebitelům v EU možnost volby a příslušnou hodnotu. Obchodní model digitálních pracovních platforem má však významné důsledky, které by platformy měly zmírnit, aby se předešlo možným nepříznivým pracovním podmínkám pro pracovníky.

Pozměňovací návrh  3

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(4a) Platformové společnosti mohou mít význam při usnadňování mobility jako služby (MaaS), logistiky jako služby (LaaS) a kolaborativní mobility. Nová digitální a inovativní řešení mohou vytvořit možnosti pro přechod na jiný druh dopravy v městských a příměstských oblastech tím, že budou řešit potenciální ekologické a zdravotní problémy, šetřit čas a úsilí spotřebitelů a zvyšovat konkurenceschopnost souvisejících podniků. Digitální technologie nám dále mohou pomoci lépe řídit a sledovat využívání zdrojů, zlepšit účinnost a spolupracovat při dosahování ambiciózních cílů EU v oblasti životního prostředí.

Pozměňovací návrh  4

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(4b) Pandemie COVID-19 výrazně zvýšila míru růstu v odvětví digitálních pracovních platforem, zejména v případě práce na místě prostřednictvím platformy, včetně řidičských a doručovacích služeb. Pandemie ukázala, že tito pracovníci byli vystaveni bezpečnostním a zdravotním rizikům, a proto by měli být vybaveni ochrannými pomůckami, úrazovým pojištěním a sociální ochranou, jako je přístup k nemocenské dovolené a ochrana v nezaměstnanosti.

Pozměňovací návrh  5

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5) Práci prostřednictvím platformy vykonávají osoby prostřednictvím digitální infrastruktury digitálních pracovních platforem, které poskytují službu svým zákazníkům. Prostřednictvím algoritmů mohou mít digitální pracovní platformy – v závislosti na svém obchodním modelu – v menší či větší míře kontrolu nad výkonem práce, odměňováním za ni a vztahem mezi svými zákazníky a osobami vykonávajícími práci. Práci prostřednictvím platformy lze vykonávat buď výhradně online prostřednictvím elektronických nástrojů („práce prostřednictvím platformy online“), nebo hybridním způsobem, který kombinuje proces online komunikace s následnou činností ve fyzickém světě („práce prostřednictvím platformy na místě“). Mnohé ze stávajících digitálních pracovních platforem jsou mezinárodními podnikatelskými subjekty, které zavádějí své činnosti a obchodní modely v několika členských státech nebo přeshraničně.	(5) Práci prostřednictvím platformy vykonávají osoby prostřednictvím digitální infrastruktury digitálních pracovních platforem, které poskytují službu svým zákazníkům. Prostřednictvím algoritmů a umělé inteligence mohou mít digitální pracovní platformy – v závislosti na svém obchodním modelu – v menší či větší míře kontrolu nad výkonem práce, odměňováním za ni a vztahem mezi svými zákazníky a osobami vykonávajícími práci. Práci prostřednictvím platformy lze vykonávat buď výhradně online prostřednictvím elektronických nástrojů („práce prostřednictvím platformy online“), nebo hybridním způsobem, který kombinuje proces online komunikace s následnou činností ve fyzickém světě („práce prostřednictvím platformy na místě“). Mnohé ze stávajících digitálních pracovních platforem jsou mezinárodními podnikatelskými subjekty, které zavádějí své činnosti a obchodní modely v několika členských státech nebo přeshraničně.

Pozměňovací návrh  6

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(5a) Jednotlivci vykonávající práci na místě v evropském odvětví dopravy a cestovního ruchu, kterou určuje platforma, mohou být kromě typických rizik práce online a off-line vystaveni také dalším psychosociálním rizikům, jako je stres a úzkost související s algoritmickým řízením a sledováním výkonu pracovních činností, což může na pracovníky vyvíjet nadměrný tlak s důsledky pro jejich vlastní bezpečnost i pro bezpečnost silničního provozu;

Pozměňovací návrh  7

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(6) Práce prostřednictvím platformy může poskytovat příležitosti ke snazšímu vstupu na trh práce, získání doplňkového příjmu z vedlejší činnosti nebo využívání určité flexibility při organizaci pracovní doby. Práce prostřednictvím platformy zároveň přináší problémy, protože může stírat hranice mezi pracovním poměrem a samostatnou výdělečnou činností a mezi povinnostmi zaměstnavatelů a zaměstnanců. Chybná klasifikace postavení v zaměstnání má pro dotčené osoby následky, protože pravděpodobně omezí jejich přístup ke stávajícím pracovním a sociálním právům. Vede rovněž k nerovným podmínkám vůči podnikům, které své zaměstnance klasifikují správně, a má důsledky pro systémy pracovněprávních vztahů členských států, jejich daňovou základnu a rozsah a udržitelnost jejich systémů sociální ochrany. Ačkoli se tyto problémy netýkají jen práce prostřednictvím platformy, jsou v ekonomice platforem obzvláště akutní a naléhavé.	(6) Práce prostřednictvím platformy může poskytovat příležitosti ke snazšímu vstupu na trh práce, získání doplňkového příjmu z vedlejší činnosti nebo využívání určité flexibility při organizaci pracovní doby. V tomto ohledu se ekonomika platforem stala nedílnou a rychle rostoucí součástí evropského odvětví dopravy a cestovního ruchu a poskytuje nové obchodní modely, talenty a pracovní příležitosti. Práce prostřednictvím platformy zároveň přináší problémy, nejsou-li digitální platformy v souladu s příslušnými právními předpisy, protože může stírat hranice mezi pracovním poměrem a samostatnou výdělečnou činností a mezi povinnostmi zaměstnavatelů a zaměstnanců. Chybná klasifikace postavení v zaměstnání má pro dotčené osoby následky, protože pravděpodobně omezí jejich přístup ke stávajícím pracovním a sociálním právům. Vede rovněž k nerovným podmínkám vůči podnikům, které své zaměstnance klasifikují správně, a má důsledky pro systémy pracovněprávních vztahů členských států, jejich daňovou základnu a rozsah a udržitelnost jejich systémů sociální ochrany. Ačkoli se tyto problémy netýkají jen práce prostřednictvím platformy, jsou v ekonomice platforem obzvláště akutní a naléhavé.

Pozměňovací návrh  8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6a) Navrhovaná řešení by proto měla pracovníkům platforem pomoci pokračovat v jejich profesní činnosti s preferovanou flexibilitou při organizaci a kontrole jejich vlastního statusu (např. jako dalšího zdroje příjmu), pracovní zátěže a časového rozvrhu.

Pozměňovací návrh  9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6b) Zdůrazňuje, že většina pracovníků platforem má jiné zaměstnání nebo jiný zdroj příjmů a že většina činností platforem není jejich primárním zaměstnáním1a. Podle výzkumu bývají pracovníci platforem málo placeni, ale mají několik zdrojů relativně dobrých příjmů. Kromě toho pracovníci v ekonomice platforem bývají mladší a vzdělanější než běžná populace1b.
	________________
	1aStudy of the Value of Flexible Work for Local Delivery Couriers (Studie hodnoty pružné práce pro místní doručovací kurýry), s. 5.
	1b The Social Protection of Workers in the Platform Economy (Sociální ochrana pracovníků v ekonomice platforem) https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2017/614184/IPOL_STU(2017)614184_EN.pdf

Pozměňovací návrh  10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(7) Soudní případy v několika členských státech ukázaly, že u některých typů práce prostřednictvím platformy přetrvává chybná klasifikace postavení v zaměstnání, zejména v odvětvích, kde digitální pracovní platformy vykonávají nad odměňováním a výkonem práce určitou míru kontroly. Zatímco digitální pracovní platformy často klasifikují osoby pracující jejich prostřednictvím jako osoby samostatně výdělečně činné nebo „nezávislé poskytovatele“, řada soudů zjistila, že platformy tyto osoby de facto řídí a mají nad nimi kontrolu, často je začleňují do svých hlavních podnikatelských činností a jednostranně určují výši jejich odměny. Uvedené soudy tedy překlasifikovaly osoby údajně samostatně výdělečně činné na pracovníky zaměstnané platformami. Vnitrostátní judikatura však vedla k různým výsledkům a digitální pracovní platformy své obchodní modely různými způsoby přizpůsobily, čímž se nedostatečná právní jistota ohledně postavení v zaměstnání ještě zvýšila.	(7) Soudní případy v několika členských státech ukázaly případy chybné klasifikace postavení v zaměstnání, zejména v odvětvích, kde digitální pracovní platformy vykonávají nad odměňováním a výkonem práce určitou míru kontroly. Zatímco digitální pracovní platformy často klasifikují osoby pracující jejich prostřednictvím jako osoby samostatně výdělečně činné nebo „nezávislé poskytovatele“, řada soudů zjistila, že platformy tyto osoby de facto řídí a mají nad nimi kontrolu, často je začleňují do svých hlavních podnikatelských činností a jednostranně určují výši jejich odměny. Uvedené soudy tedy překlasifikovaly osoby údajně samostatně výdělečně činné na pracovníky zaměstnané platformami. Kvůli různým vnitrostátním definicím zaměstnanců a pracovněprávních vztahů však vnitrostátní judikatura vedla k různým výsledkům a digitální pracovní platformy své obchodní modely různými způsoby přizpůsobily, čímž se nedostatečná právní jistota ohledně postavení v zaměstnání ještě zvýšila.

Pozměňovací návrh  11

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(8) Automatizované monitorovací a rozhodovací systémy určované algoritmy stále více nahrazují funkce, které v podnicích obvykle vykonávají vedoucí pracovníci, jako je přidělování úkolů, vydávání pokynů, hodnocení vykonané práce, poskytování motivace nebo ukládání sankcí. Digitální pracovní platformy používají tyto algoritmické systémy jako standardní způsob organizace a řízení práce prostřednictvím platformy pomocí své infrastruktury. Osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy, která je předmětem takového algoritmického řízení, často postrádají informace o tom, jak tyto algoritmy fungují, jaké osobní údaje se používají a jak jejich chování ovlivňuje rozhodnutí přijímaná automatizovanými systémy. K těmto informacím nemají přístup ani zástupci zaměstnanců a inspektoráty práce. Osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy navíc často neznají důvody rozhodnutí přijatých nebo podpořených automatizovanými systémy a nemají možnost tato rozhodnutí projednat s kontaktní osobou nebo je napadnout.	(8) Automatizované monitorovací a rozhodovací systémy určované algoritmy stále více nahrazují funkce, které v podnicích obvykle vykonávají vedoucí pracovníci, jako je přidělování úkolů, vydávání pokynů, hodnocení vykonané práce, poskytování motivace nebo ukládání sankcí. Digitální pracovní platformy používají tyto algoritmické systémy jako standardní způsob organizace a řízení práce prostřednictvím platformy pomocí své infrastruktury. Osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy, která je předmětem takového algoritmického řízení, často postrádají informace o tom, jak tyto algoritmy fungují, jaké osobní údaje se používají a jak jejich chování ovlivňuje rozhodnutí přijímaná automatizovanými systémy. K těmto informacím nemají přístup ani zástupci zaměstnanců a inspektoráty práce. Osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy navíc často neznají důvody rozhodnutí přijatých nebo podpořených automatizovanými systémy a nemají možnost získat vysvětlení těchto rozhodnutí, tato rozhodnutí projednat s kontaktní osobou nebo je napadnout a domáhat se nápravy. Cílem této směrnice by mělo být mimo jiné zlepšení přístupu osob vykonávajících práci prostřednictvím platforem k informacím, vysvětlením a v případě potřeby k napadnutí a nápravě těchto rozhodnutí.

Pozměňovací návrh  12

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 9 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(9a) Pracovníci platforem by měli mít prospěch ze skutečné konkurence mezi platformami prostřednictvím lepšího přístupu k údajům a standardizace datového připojení vedoucím ke zlepšení podmínek pro pracovníky platforem za současného zachování dynamické kapacity ekonomiky platforem;

Pozměňovací návrh  13

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 9 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(9b) Velká většina osob pracujících prostřednictvím vybraných platforem si může podle dostupných informací svobodně zvolit a změnit svou pracovní dobu v tom smyslu, že se na platformu mohou samy přihlásit, když si to přejí, nebo si mohou zvolit dobu práce. Pouze asi 3 % příjmů osob pracujících prostřednictvím vybraných platforem je vázáno na dohodnutou pracovní dobu. Kromě toho žádná z dotázaných platforem nezahrnula článek o „výlučnosti služeb“ do svých podmínek1a.
	__________________
	1a Digitální pracovní platformy v EU. Mapování a obchodní modely, s. 11.

Pozměňovací návrh  14

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) Doporučení Rady 2019/C 387/01 58 o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně doporučuje členským státům, aby přijaly opatření zajišťující pro všechny zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné formální a efektivní sociální zabezpečení a přiměřenost a transparentnost systémů sociální ochrany. Členské státy v současnosti poskytují osobám samostatně výdělečně činným různou míru sociální ochrany.	(11) Doporučení Rady 2019/C 387/01 58 o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně doporučuje členským státům, aby přijaly opatření zajišťující pro všechny zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné formální a efektivní sociální zabezpečení a přiměřenost a transparentnost systémů sociální ochrany. Členské státy v současnosti poskytují osobám samostatně výdělečně činným různou míru sociální ochrany a otázka sociálního zabezpečení zůstává ve výlučné pravomoci členských států.
_________________	_________________
58 Doporučení Rady 2019/C 387/01 ze dne 8. listopadu 2019 o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně (Úř. věst. C 387, 15.11.2019, s. 1).	58 Doporučení Rady 2019/C 387/01 ze dne 8. listopadu 2019 o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně (Úř. věst. C 387, 15.11.2019, s. 1).

Pozměňovací návrh  15

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13) Stávající nebo navržené právní akty Unie sice stanoví určité obecné záruky, ale problémy při práci prostřednictvím platformy vyžadují některá další konkrétní opatření. Aby bylo možné rozvoj práce prostřednictvím platformy udržitelným způsobem regulovat, je nezbytné, aby Unie stanovila pro pracovní podmínky nové minimální normy, které budou problémy vyplývající z práce prostřednictvím platformy řešit. Osobám vykonávajícím práci prostřednictvím platformy v Unii by měla být poskytnuta řada minimálních práv, aby se zajistilo správné určení jejich postavení v zaměstnání, podpořila transparentnost, spravedlnost a odpovědnost v algoritmickém řízení a zlepšila transparentnost práce prostřednictvím platformy, a to i v přeshraničních situacích. Cílem je zlepšit právní jistotu, vytvořit pro digitální pracovní platformy i offline poskytovatele služeb rovné podmínky a podpořit udržitelný růst digitálních pracovních platforem v Unii.	(13) Stávající nebo navržené právní akty Unie sice stanoví určité obecné záruky, ale problémy při práci prostřednictvím platformy vyžadují některá další konkrétní opatření. Aby bylo možné rozvoj práce prostřednictvím platformy udržitelným způsobem regulovat, je nezbytné, aby Unie stanovila pro pracovní podmínky nové minimální normy, které budou problémy vyplývající z práce prostřednictvím platformy řešit. Osobám vykonávajícím práci prostřednictvím platformy v Unii by měla být poskytnuta řada minimálních práv, aby se zajistilo správné určení jejich postavení v zaměstnání, podpořila transparentnost, spravedlnost a odpovědnost v algoritmickém řízení a zlepšila transparentnost práce prostřednictvím platformy, a to i v přeshraničních situacích. Cílem je zlepšit právní jistotu, vytvořit pro jednotlivé digitální pracovní platformy i off-line poskytovatele služeb rovné podmínky a podpořit udržitelný rozvoj platforem v Unii.

Pozměňovací návrh  16

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(13a) Ekonomika sdílení vytvořila různé obchodní modely a bude se dále vyvíjet v závislosti na vývoji technologií a změnách chování. Tento vývoj musí být začleněn do plánování dopravy a udržitelné městské mobility, přičemž je třeba optimalizovat potřebu změny druhu dopravy a kvalitu poskytování služeb. Odvětví platforem přispělo k zakládání podniků a nárůstu pracovních míst, vytvořilo flexibilní pracovní modely, jako jsou pracovní místa na částečný úvazek, a snížilo překážky vstupu na trh práce.

Pozměňovací návrh  17

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(17) Tato směrnice by se měla vztahovat na všechny digitální pracovní platformy bez ohledu na místo jejich usazení a bez ohledu na jinak použitelné právo, pokud je práce organizovaná prostřednictvím dané digitální pracovní platformy vykonávána v Unii. Na úrovni Unie by měl být stanoven cílený soubor povinných pravidel, aby byla při práci prostřednictvím platformy zajištěna minimální práva ohledně pracovních podmínek.	(17) Tato směrnice by se měla vztahovat na všechny digitální pracovní platformy bez ohledu na místo jejich usazení a bez ohledu na jinak použitelné právo, pokud je práce organizovaná prostřednictvím dané digitální pracovní platformy vykonávána v Unii. Na úrovni Unie by měl být stanoven cílený soubor povinných pravidel, aby byla při práci prostřednictvím platformy zajištěna minimální práva ohledně pracovních podmínek a zároveň byla zajištěna právní jistota a předvídatelnost pro nejvíce dotčená odvětví, například v oblasti dopravy a cestovního ruchu.

Pozměňovací návrh  18

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 18 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(18a) Při zavádění nebo provádění praktických postupů pro informování a projednávání by zaměstnavatelé a zástupci pracovníků měli postupovat v duchu spolupráce při řádném dodržování vzájemných práv a povinností, s přihlédnutím k zájmům jak podniku nebo závodu, tak i pracovníků.

Pozměňovací návrh  19

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 23

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(23) Zajištění správného určení postavení v zaměstnání by nemělo bránit zlepšení pracovních podmínek skutečně samostatně výdělečně činných osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy. Pokud se digitální pracovní platforma rozhodne – na čistě dobrovolném základě nebo po dohodě s dotčenými osobami – hradit osobám samostatně výdělečně činným, které prostřednictvím této platformy pracují, sociální ochranu, úrazové pojištění nebo jiné formy pojištění, vzdělávací opatření nebo podobné dávky, neměly by být uvedené dávky jako takové považovány za určující prvky naznačující existenci pracovního poměru.	(23) Zajištění správného určení postavení v zaměstnání by nemělo bránit zlepšení spravedlivých pracovních podmínek skutečně samostatně výdělečně činných osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy. Členské státy by měly ve svých vnitrostátních politikách věnovat zvláštní pozornost zajištění účinné ochrany pracovníků, kteří jsou obzvláště postiženi nejistotou ohledně existence pracovního poměru, včetně nejzranitelnějších pracovníků. To se týká zejména migrantů a mladých pracovníků v odvětví doručování. Platí to i pro ženy, které tvoří pouze 22 % pracovníků v odvětví dopravy a představují také menšinu pracovníků platforem v odvětví dopravy a cestovního ruchu.

Pozměňovací návrh  20

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 23 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(23a) Komise a členské státy podporují a povzbuzují společnosti využívající platformy k rozvoji odborné přípravy a v profesním rozvoji s cílem rozšířit profesní možnosti svých pracovníků; patří sem pravidelná povinná bezpečnostní školení o pravidlech a o bezpečnosti silničního provozu a zvláštní školení v odvětví dopravy i zajištění toho, aby on-line platformy a pracovníci platforem jednali zodpovědně, zejména pokud jde o aspekty související s bezpečností, ochranou před protiprávními činy, zdravím, ochranou soukromí a poskytováním přesných informací; pracovníci platforem v odvětví dopravy jsou vystaveni zdravotním a bezpečnostním rizikům, a proto musí být vybaveni vhodnými ochrannými prostředky v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Úrazové pojištění, technické kontroly a údržba a opravy jejich vozidel jsou klíčové pro zajištění toho, aby vozidla používaná pracovníky platforem, včetně elektrokol, skútrů a motocyklů, splňovala příslušné předpisy a normy. Je důležité, aby Komise a členské státy zohlednily digitalizaci ve svých vzdělávacích programech a programech odborné přípravy, aby byly vhodné pro digitální věk.

Pozměňovací návrh  21

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 23 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(23b) zdůrazňuje, že je důležité vytvořit záchranné sítě pro pracovníky platforem pro ochranu před úrazy a nezaměstnaností a pro ochranu jejich důchodů v souladu se zásadou subsidiarity a vnitrostátními pravomocemi členských států, přičemž by měl být zohledněn potenciál dobrovolných přínosů digitálních pracovních platforem;

Pozměňovací návrh  22

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 23 c (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(23c) zdůrazňuje, že kritéria této směrnice by měla respektovat jedinečné vlastnosti práce prostřednictvím platforem; bere na vědomí, že Soudní dvůr Evropské unie posoudil v dubnu 2020 status pracovního poměru ve věci Yodel (C-692/19), a vyzývá spolunormotvůrce, aby dodržovali tato kritéria, která určují specifika práce prostřednictvím platforem;

Pozměňovací návrh  23

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 24

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(24) Když mají digitální pracovní platformy nad určitými prvky výkonu práce kontrolu, jednají jako zaměstnavatelé v pracovním poměru. Řízení a kontrola nebo právní podřízenost jsou základním prvkem definice pracovního poměru v členských státech a v judikatuře Soudního dvora. Smluvní vztahy, při nichž digitální pracovní platformy mají nad určitými prvky výkonu práce určitou míru kontroly, by proto měly být na základě právní domněnky považovány za pracovní poměr mezi platformou a osobou, která jejím prostřednictvím vykonává práci. V důsledku toho by uvedená osoba měla být klasifikována jako zaměstnanec, který má v souladu s uvedeným postavením všechna práva a povinnosti, jak je stanoví vnitrostátní a unijní právní předpisy, kolektivní smlouvy a zvyklosti. Uvedená právní domněnka by se měla vztahovat na všechna příslušná správní a soudní řízení a měla by být pro osobu vykonávající práci prostřednictvím platformy prospěšná. Možnost se na uvedenou domněnku odvolat by rovněž měly mít orgány pověřené ověřováním souladu s příslušnými právními předpisy nebo jejich vymáháním, jako jsou inspektoráty práce, orgány sociální ochrany nebo daňové orgány. Za účelem omezení soudních sporů a zvýšení právní jistoty by členské státy měly zavést vnitrostátní rámec.	(24) Když mají digitální pracovní platformy nad určitými prvky výkonu práce kontrolu, jednají jako zaměstnavatelé v pracovním poměru. Řízení a kontrola nebo právní podřízenost jsou základním prvkem definice pracovního poměru v členských státech a v judikatuře Soudního dvora. Smluvní vztahy, při nichž digitální pracovní platformy mají nad určitými prvky výkonu práce určitou míru kontroly, by proto měly být na základě právní domněnky považovány za pracovní poměr mezi platformou a osobou, která jejím prostřednictvím vykonává práci. V důsledku toho by uvedená osoba měla být klasifikována jako zaměstnanec, který má v souladu s uvedeným postavením všechna práva a povinnosti, jak je stanoví vnitrostátní a unijní právní předpisy, kolektivní smlouvy a zvyklosti. Uvedená právní domněnka by se měla vztahovat na všechna příslušná správní a soudní řízení a měla by být pro osobu vykonávající práci prostřednictvím platformy prospěšná. Možnost se na uvedenou domněnku odvolat by rovněž měly mít orgány pověřené ověřováním souladu s příslušnými právními předpisy nebo jejich vymáháním, jako jsou inspektoráty práce, orgány sociální ochrany nebo daňové orgány. Za účelem omezení soudních sporů a zvýšení právní jistoty by členské státy měly zavést vnitrostátní rámec. V tomto ohledu by vnitrostátní rámce měly zohledňovat příležitosti, které nabízejí kolaborativní služby a platformy v odvětví dopravy a cestovního ruchu. Vnitrostátní rámec by měl dále stanovit nezbytnou autonomii a flexibilitu pro tato odvětví.

Pozměňovací návrh  24

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 25

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(25) Aby uvedená právní domněnka fungovala a usnadnila vymáhání práv zaměstnanců, měla by být do směrnice zahrnuta kritéria naznačující, že digitální pracovní platforma má nad výkonem práce kontrolu. Uvedená kritéria by měla vycházet z unijní a vnitrostátní judikatury a měla by zohledňovat vnitrostátní koncepce pracovního poměru. Kritéria by měla zahrnovat konkrétní prvky prokazující, že digitální pracovní platforma například v praxi pracovní podmínky nebo odměňování či obojí určuje, a nikoli pouze doporučuje, vydává pokyny, jak má být práce vykonávána, nebo brání osobě, která jejím prostřednictvím vykonává práci, rozvíjet obchodní kontakty s potenciálními klienty. Aby byla uvedená domněnka účinná v praxi, měla by být pro její uplatnění vždy splněna dvě kritéria. Tato kritéria by se ale zároveň neměla vztahovat na situace, kdy osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy jsou skutečně samostatně výdělečně činné. Osoby skutečně samostatně výdělečně činné jsou vůči svým zákazníkům za způsob, jakým svou práci vykonávají, a za kvalitu svých výsledků odpovědné samy; Pro skutečnou samostatnou výdělečnou činnost je charakteristická svoboda zvolit si pracovní dobu nebo dobu nepřítomnosti, odmítnout úkoly, využívat subdodavatele či náhradníky nebo pracovat pro jakoukoli třetí osobu. Faktické omezení těchto diskrečních pravomocí řadou podmínek nebo prostřednictvím systému sankcí by proto mělo být rovněž považováno za prvek kontroly nad výkonem práce. Přísný dozor nad výkonem práce nebo důkladné ověřování kvality výsledků této práce, a to i pomocí elektronických prostředků, nespočívající pouze v používání recenzí nebo hodnocení ze strany příjemců služby by proto měly být také považovány za prvek kontroly výkonu práce. Zároveň by digitální pracovní platformy měly mít možnost navrhovat svá technická rozhraní tak, aby byla zajištěna dobrá zkušenost spotřebitelů. Opatření nebo pravidla, která jsou vyžadována právními předpisy nebo která jsou nezbytná pro ochranu zdraví a bezpečnosti příjemců služby, by neměla být chápána jako kontrola nad výkonem práce.	(25) Aby uvedená právní domněnka fungovala a usnadnila vymáhání práv zaměstnanců, měla by být do směrnice zahrnuta kritéria naznačující, že digitální pracovní platforma má nad výkonem práce kontrolu. Uvedená kritéria by měla vycházet z unijní a vnitrostátní judikatury a měla by zohledňovat vnitrostátní koncepce pracovního poměru. Kritéria by měla zahrnovat konkrétní prvky prokazující, že digitální pracovní platforma například v praxi pracovní podmínky nebo odměňování či obojí určuje, a nikoli pouze doporučuje, vydává pokyny, jak má být práce vykonávána, nebo brání osobě, která jejím prostřednictvím vykonává práci, rozvíjet obchodní kontakty s potenciálními klienty. Aby byla uvedená domněnka účinná v praxi a zabránilo se právní nejistotě, měla by být pro její uplatnění vždy splněna většina kritérií. Tato kritéria by se ale zároveň neměla vztahovat na situace, kdy osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy jsou skutečně samostatně výdělečně činné. Osoby skutečně samostatně výdělečně činné jsou vůči svým zákazníkům za způsob, jakým svou práci vykonávají, a za kvalitu svých výsledků odpovědné samy; Pro skutečnou samostatnou výdělečnou činnost je charakteristická svoboda zvolit si pracovní dobu nebo dobu nepřítomnosti, odmítnout úkoly, využívat subdodavatele či náhradníky nebo pracovat pro jakoukoli třetí osobu. Faktické omezení těchto diskrečních pravomocí řadou podmínek nebo prostřednictvím systému sankcí by proto mělo být rovněž považováno za prvek kontroly nad výkonem práce. Přísný dozor nad výkonem práce nebo důkladné ověřování kvality výsledků této práce, a to i pomocí elektronických prostředků, nespočívající pouze v používání recenzí nebo hodnocení ze strany příjemců služby by proto měly být také považovány za prvek kontroly výkonu práce. Zároveň by digitální pracovní platformy měly mít možnost navrhovat svá technická rozhraní tak, aby byla zajištěna dobrá zkušenost spotřebitelů. Opatření nebo pravidla, která jsou vyžadována platnými místními právními předpisy, nařízeními nebo kolektivními smlouvami s cílem chránit zdraví a bezpečnost příjemců služby, poskytovat uspokojivou službu spotřebitelům, předcházet podvodům na úkor spotřebitelů nebo pracovníků platforem a dosáhnout cílů týkajících se mobility s nízkými a nulovými emisemi, by neměla být chápána jako kontrola nad výkonem práce.

Pozměňovací návrh  25

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(28) Vztah mezi osobou vykonávající práci prostřednictvím platformy a digitální pracovní platformou nemusí splňovat požadavky pracovního poměru v souladu s definicí, kterou stanoví platné právní předpisy, kolektivní smlouvy nebo zvyklosti příslušného členského státu s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora, i když digitální pracovní platforma má nad výkonem práce v určitém aspektu kontrolu. Členské státy by měly zajistit možnost uvedenou právní domněnku vyvrátit v soudním nebo správním řízení nebo v obou řízeních tím, že na základě výše uvedené definice prokáží, že daný vztah není pracovním poměrem. Přesun důkazního břemene na digitální pracovní platformy je odůvodněn tím, že mají úplný přehled o všech skutečnostech určujících daný vztah, zejména o algoritmech, jejichž prostřednictvím řídí své operace. Soudní a správní řízení zahájená digitálními pracovními platformami s cílem uvedenou právní domněnku vyvrátit by neměla mít odkladný účinek na její uplatnění. Úspěšné vyvrácení domněnky ve správním řízení by nemělo bránit jejímu uplatnění v následném soudním řízení. Pokud se osoba vykonávající práci prostřednictvím platformy, na kterou se uvedená právní domněnka vztahuje, snaží tuto domněnku vyvrátit, měla by být digitální pracovní platforma povinna být této osobě nápomocna, zejména tím, že poskytne veškeré příslušné informace, které má ve vztahu k uvedené osobě k dispozici. Členské státy by měly pro řízení k vyvrácení této právní domněnky poskytnout nezbytné pokyny.	(28) Vztah mezi osobou vykonávající práci prostřednictvím platformy a digitální pracovní platformou nemusí splňovat požadavky pracovního poměru v souladu s definicí, kterou stanoví platné právní předpisy, kolektivní smlouvy nebo zvyklosti příslušného členského státu s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora, i když digitální pracovní platforma má nad výkonem práce v určitém aspektu kontrolu. Členské státy by měly zajistit možnost uvedenou právní domněnku vyvrátit v soudním nebo správním řízení nebo v obou řízeních tím, že na základě výše uvedené definice prokáží, že daný vztah není pracovním poměrem. Přesun důkazního břemene na digitální pracovní platformy je odůvodněn tím, že mají úplný přehled o všech skutečnostech určujících daný vztah, zejména o algoritmech, jejichž prostřednictvím řídí své operace. Soudní a správní řízení zahájená digitálními pracovními platformami s cílem uvedenou právní domněnku vyvrátit by měla mít odkladný účinek na uplatňování právní domněnky, aby se zabránilo tomu, že se domněnka uplatní a následně vyvrátí v případech skutečné samostatné výdělečné činnosti. Úspěšné vyvrácení domněnky ve správním řízení by nemělo bránit jejímu uplatnění v následném soudním řízení. Pokud se osoba vykonávající práci prostřednictvím platformy, na kterou se uvedená právní domněnka vztahuje, snaží tuto domněnku vyvrátit, měla by být digitální pracovní platforma povinna být této osobě nápomocna, zejména tím, že poskytne veškeré příslušné informace, které má ve vztahu k uvedené osobě k dispozici. Členské státy by měly pro řízení k vyvrácení této právní domněnky poskytnout nezbytné pokyny.

Pozměňovací návrh  26

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 30 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(30a) Přidělování práce prostřednictvím algoritmů, které je základním rysem obchodního modelu mnoha platforem, zvyšuje využívání nejistých krátkých směn a nestabilních a nepředvídatelných rozvrhů. Algoritmické řízení, vyhodnocování a disciplína zintenzivňují pracovní úsilí tím, že posilují monitorování, zvyšují tempo vyžadované od pracovníků, minimalizují mezery v pracovním procesu a prodlužují pracovní činnost nad rámec běžného pracoviště a pracovní doby. Pracovníci a jejich zástupci však často o těchto algoritmických systémech ví jen málo a mají nad nimi jen omezenou kontrolu, přestože tyto systémy mají dopad na organizaci práce a pracovní podmínky. To platí zejména pro nákladní dopravu a doručovací služby.

Pozměňovací návrh  27

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 32 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(32a) Některá rozhodnutí, která se týkají např. propuštění nebo jiných disciplinárních opatření, by měla být vždy přijímána lidmi, nikoli automatizovanými systémy, s ohledem na dopad takových rozhodnutí na pracovníky.

Pozměňovací návrh  28

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 45

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(45) Práce prostřednictvím platformy se vyznačuje neexistencí společného pracoviště, kde by se zaměstnanci mohli vzájemně poznat a komunikovat spolu a se svými zástupci, a to i s cílem hájit své zájmy vůči zaměstnavateli. Je proto nezbytné v souladu s organizací práce digitálních pracovních platforem vytvořit digitální komunikační kanály, v jejichž rámci by si osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy mohly vzájemně vyměňovat informace a být kontaktováni svými zástupci. Digitální pracovní platformy by měly tyto komunikační kanály vytvořit v rámci své digitální infrastruktury nebo prostřednictvím podobně účinných prostředků, přičemž by měly respektovat ochranu osobních údajů a neměly by si k těmto komunikacím opatřovat přístup nebo je monitorovat.	(45) Práce prostřednictvím platformy se vyznačuje neexistencí společného pracoviště, kde by se zaměstnanci mohli vzájemně poznat a komunikovat spolu a se svými zástupci, a to i s cílem hájit své zájmy vůči zaměstnavateli. Je proto nezbytné v souladu s organizací práce digitálních pracovních platforem vytvořit digitální komunikační kanály, v jejichž rámci by si osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy mohly vzájemně vyměňovat informace a být kontaktováni svými zástupci. Digitální pracovní platformy by měly tyto komunikační kanály vytvořit v rámci své digitální infrastruktury nebo prostřednictvím podobně účinných prostředků, přičemž by měly respektovat ochranu osobních údajů a neměly by si k těmto komunikacím opatřovat přístup nebo je monitorovat. Je rovněž nezbytné, aby pracovníci získali přístup ke skutečnému kolektivnímu vyjednávání nebo k rovnocenným formám dialogu v souladu s vnitrostátními modely trhu práce. Členské státy by měly ratifikovat příslušné úmluvy MOP a posílit práva pracovníků platforem na sdružování v odborech a na kolektivní vyjednávání.

Pozměňovací návrh  29

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 45 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(45a) V oblasti umělé inteligence byly provedeny významné inovace, které se staly nedílnou součástí obchodních modelů a rozhodování platforem. Používání umělé inteligence v platformách by mělo podporovat zdraví, bezpečnost, soukromí a pracovní podmínky jejich pracovníků.

Pozměňovací návrh  30

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 48 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(48a) Osoby, kterých se automatizované systémy sledování nebo rozhodování týkají, by měly mít smysluplný přístup k mechanismům podávání zpráv a dosažení nápravy u příslušného vnitrostátního orgánu.

Pozměňovací návrh  31

 

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Účelem této směrnice je zlepšit pracovní podmínky osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy tím, že se zajistí správné určení jejich postavení v zaměstnání, podpoří transparentnost, spravedlnost a odpovědnost při algoritmickém řízení práce prostřednictvím platformy a zlepší transparentnost práce prostřednictvím platformy, a to i v přeshraničních situacích, a zároveň podpoří podmínky pro udržitelný růst digitálních pracovních platforem v Unii.	1. Účelem této směrnice je zlepšit pracovní podmínky osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy tak, aby respektovaly jejich zdraví, bezpečnost a důstojnost zejména v evropských odvětvích dopravy a cestovního ruchu, především u prací na místě určených platformou. Slušné a spravedlivé pracovní podmínky se zajistí tím, že bude správně určeno  postavení zaměstnanců v zaměstnání, podpoří se transparentnost, bezpečnost, spravedlnost a odpovědnost při algoritmickém řízení práce prostřednictvím platformy a zlepší transparentnost práce prostřednictvím platformy, a to i v přeshraničních situacích, a zároveň podpoří podmínky pro udržitelný růst digitálních pracovních platforem v Unii, zachová se jejich rozvoj, autonomie a pružnost a poskytne se jim právní jistota;

Pozměňovací návrh  32

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(2) „prací prostřednictvím platformy“ práce organizovaná prostřednictvím digitální pracovní platformy a vykonávaná v Unii osobou na základě smluvního vztahu mezi digitální pracovní platformou a osobou bez ohledu na to, zda mezi osobou a příjemcem služby existuje smluvní vztah;	(2) „prací prostřednictvím platformy“ práce organizovaná nebo umožňovaná prostřednictvím digitální pracovní platformy a vykonávaná v Unii osobou na základě smluvního vztahu mezi digitální pracovní platformou a osobou bez ohledu na to, zda mezi osobou a příjemcem služby existuje smluvní vztah;

Pozměňovací návrh  33

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Členské státy musí mít zavedeny vhodné postupy k ověření a zajištění správného určení postavení v zaměstnání v případě osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy s cílem zjistit existenci pracovního poměru, jak je vymezen právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi platnými v členských státech s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora, a zajistit, aby dané osoby požívaly práv vyplývajících z právních předpisů Unie vztahujících se na zaměstnance.	1. Členské státy musí mít zavedeny vhodné postupy k ověření a zajištění správného určení postavení v zaměstnání v případě osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy s cílem zjistit existenci pracovního poměru, jak je vymezen právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi platnými v členských státech s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora, kdykoli a kde je to možné, a zajistit, aby dané osoby požívaly práv vyplývajících z právních předpisů Unie vztahujících se na zaměstnance.

Pozměňovací návrh  34

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Určení existence pracovního poměru se řídí především skutečnostmi týkajícími se skutečného výkonu práce s přihlédnutím k používání algoritmů při organizaci práce prostřednictvím platformy, bez ohledu na to, jak je tento poměr klasifikován v jakémkoli smluvním ujednání, na němž se zúčastněné strany případně dohodly. Je-li na základě skutečností zjištěna existence pracovního poměru, musí být v souladu s vnitrostátními právními systémy jasně identifikována strana, která přebírá povinnosti zaměstnavatele.	2. Určení existence pracovního poměru se řídí skutečnostmi týkajícími se skutečného výkonu práce s přihlédnutím k používání algoritmů při organizaci práce prostřednictvím platformy, bez ohledu na to, jak je tento poměr klasifikován v jakémkoli smluvním ujednání, na němž se zúčastněné strany případně dohodly. Je-li na základě skutečností zjištěna existence pracovního poměru, musí být v souladu s vnitrostátními právními systémy jasně identifikována strana, která přebírá povinnosti zaměstnavatele.

Pozměňovací návrh  35

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. Členské státy přijmou podpůrná opatření pro zajištění toho, že bude účinně stanoveno postavení v zaměstnání uvedené v odstavci 1 a zároveň podporují udržitelný růst digitálních platforem práce. Zejména:
	a)  zajistí, aby informace o správném určení postavení v zaměstnání byly dostupné jasným, úplným a snadno přístupným způsobem;
	b)  vypracují pokyny pro digitální platformy práce, osoby vykonávající práci prostřednictvím platforem a sociální partnery, jež jim umožní porozumět tomu, jak správně určit postavení v zaměstnání a jak řádně toto postavení zavést;
	c)  vypracují pokyny pro donucovací orgány, aby se mohly na digitální pracovní platformy, které nedodržují právní předpisy, proaktivně zaměřit a stíhat je;
	d)  posílí kontroly a inspekce v terénu prováděné inspektoráty práce nebo subjekty odpovědnými za prosazování pracovního práva.

Pozměňovací návrh  36

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. Pokud jsou digitální pracovní platformy určeny jako zaměstnavatelé, musí dodržovat odpovídající povinnosti zaměstnavatelů podle vnitrostátního práva a kolektivních smluv platných v daném odvětví činnosti.

Pozměňovací návrh  37

 

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Smluvní vztah mezi digitální pracovní platformou, která má ve smyslu odstavce 2 kontrolu nad výkonem práce, a osobou, která prostřednictvím uvedené platformy vykonává práci, se právně považuje za pracovní poměr. Za tímto účelem vytvoří členské státy v souladu se svými vnitrostátními právními a soudními systémy rámec opatření.	Smluvní vztah mezi digitální pracovní platformou, která má ve smyslu odstavce 2 kontrolu nad výkonem práce, a osobou, která prostřednictvím uvedené platformy vykonává práci nad rámec toho, co vyžadují obchodní vztahy, je právně považován za pracovní poměr. Za tímto účelem členské státy v souladu se svými vnitrostátními právními a soudními systémy vytvoří rámec opatření s cílem zajistit, aby se příslušné orgány ověřující dodržování nebo prosazování příslušných právních předpisů, jakož i osoby vykonávající práci prostřednictvím platforem, které zpochybňují klasifikaci svého postavení v zaměstnání, mohly spolehnout na příslušnou právní domněnku.

Pozměňovací návrh  38

 

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Uvedená právní domněnka se použije ve všech příslušných správních a soudních řízeních. Příslušné orgány, které ověřují dodržování nebo vymáhání příslušných právních předpisů, se mohou na tuto domněnku odvolávat.	Uvedená právní domněnka se použije ve všech příslušných správních a soudních řízeních.

Pozměňovací návrh  39

 

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 2 – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Kontrolou výkonu práce ve smyslu odstavce 1 se rozumí splnění alespoň dvou z těchto skutečností:	2. Kontrolou výkonu práce ve smyslu odstavce 1 se rozumí splnění většiny těchto skutečností:

Pozměňovací návrh  40

 

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) faktické určení výše odměny nebo stanovení jejích horních limitů;	a) de facto určení výše odměny nebo stanovení jejích horních limitů;

Pozměňovací návrh  41

 

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) požadavek, aby osoba vykonávající práci prostřednictvím platformy dodržovala zvláštní závazná pravidla, pokud jde o vzhled, chování vůči příjemci služby nebo výkon práce;	b) požadavek, aby osoba vykonávající práci prostřednictvím platformy dodržovala zvláštní závazná pravidla, pokud jde o vzhled, chování vůči příjemci služby nebo výkon práce nad rámec toho, co je vyžadováno právními předpisy nebo nezbytné pro ochranu zdraví a bezpečnosti příjemců služby nebo pro zajištění základního fungování služby;

Pozměňovací návrh  42

 

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) dozor nad výkonem práce nebo ověřování kvality výsledků práce, a to i elektronickými prostředky;	c) úzký dozor nad výkonem práce nebo důkladné ověřování kvality výsledků práce, a to i elektronickými prostředky, nad rámec toho, co je vyžadováno právními předpisy nebo nezbytné pro ochranu zdraví a bezpečnosti příjemců služby nebo pro zajištění základního fungování služby;

Pozměňovací návrh  43

 

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 2 – písm. d

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
d) faktické omezení svobody, a to i prostřednictvím sankcí, organizovat si svou práci, zejména pokud jde o možnost zvolit si pracovní dobu nebo dobu nepřítomnosti, přijmout, či odmítnout úkoly nebo využít subdodavatele či náhradníky;	d) de facto omezení svobody, a to i prostřednictvím sankcí, organizovat si svou práci, zejména pokud jde o možnost zvolit si pracovní dobu nebo dobu nepřítomnosti, přijmout, či odmítnout úkoly, a to i z jiných digitálních platforem, nebo využít subdodavatele či náhradníky;

Pozměňovací návrh  44

 

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 2 – písm. e

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
e) faktické omezení možnosti budovat klientskou základnu nebo vykonávat práci pro jakoukoli třetí stranu.	e) de facto omezení možnosti budovat klientskou základnu nebo vykonávat práci pro jakoukoli třetí stranu.

Pozměňovací návrh  45

 

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3 – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Aby členské státy zajistily účinné uplatňování právní domněnky uvedené v odstavci 1, přijmou podpůrná opatření, přičemž zohlední dopad na začínající podniky, aby se zabránilo zahrnování osob skutečně samostatně výdělečně činných a podpořil se udržitelný růst digitálních pracovních platforem. Zejména:	3. Aby členské státy zajistily účinné uplatňování právní domněnky uvedené v odstavci 1, přijmou podpůrná opatření, aby zajistily účinnou ochranu pracovníků vykonávajících práci na platformě v rámci pracovněprávního vztahu, přičemž zohlední dopad na podnikatele a začínající podniky, aby se zabránilo zahrnování osob skutečně samostatně výdělečně činných a podpořil se udržitelný růst digitálních pracovních platforem. Zejména:

Pozměňovací návrh  46

 

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3 – písm. b

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) vypracují pokyny pro digitální pracovní platformy, osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy a sociální partnery, aby uvedenou právní domněnku mohli pochopit a uplatnit, včetně postupů pro její vyvrácení v souladu s článkem 5;	b) vypracují přesná a souhrnná doporučení poskytující pokyny pro digitální pracovní platformy, osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy a sociální partnery, aby uvedenou právní domněnku mohli pochopit a uplatnit, včetně postupů pro její vyvrácení v souladu s článkem 5;

Pozměňovací návrh  47

 

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3 – písm. c

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) vypracují pokyny pro donucovací orgány, aby se mohly na digitální pracovní platformy, které nedodržují právní předpisy, proaktivně zaměřit a stíhat je;	c) rozvinou budování kapacit, vypracují pokyny, školení a stanoví postupy pro vnitrostátní příslušné a donucovací orgány, aby mohly proaktivně identifikovat digitální pracovní platformy, zaměřit se na ně a stíhat je na základě souvisejícího správního nebo právního rozhodnutí s cílem zajistit, že budou ustanovení této směrnice účinně dodržována.

Pozměňovací návrh  48

 

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	da) zajistí, aby řádně kvalifikovaní techničtí odborníci a specialisté, zejména pokud jde o algoritmické řízení, byli v případě potřeby nápomocni inspektorátům práce při jejich práci.

Pozměňovací návrh  49

 

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3 – písm. d b (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	db)  vytvoří konzultační mechanismus, v jehož rámci mohou osoby vykonávající práci prostřednictvím platforem nebo digitální platformy práce požádat příslušné orgány, aby posoudily, ověřily a odůvodnily postavení v zaměstnání osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy na základě kontroly výkonu práce ve smyslu odstavce 2.

Pozměňovací návrh  50

 

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Pokud jde o smluvní vztahy uzavřené před datem stanoveným v čl. 21 odst. 1 a k uvedenému datu stále trvající, vztahuje se právní domněnka uvedená v odstavci 1 pouze na období počínající uvedeným datem.	4. Pokud jde o smluvní vztahy uzavřené před datem stanoveným v čl. 21 odst. 1 a k uvedenému datu stále trvající, vztahuje se právní domněnka uvedená v odstavci 1 pouze na období počínající uvedeným datem, aniž jsou dotčeny jiné použitelné vnitrostátní právní předpisy a právní předpisy Unie.

Pozměňovací návrh  51

 

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy zajistí, aby každá ze stran mohla právní domněnku uvedenou v článku 4 vyvrátit v soudním nebo správním řízení nebo v obou řízeních.	Členské státy zajistí, aby každá ze stran mohla právní domněnku uvedenou v článku 4 vyvrátit v soudním nebo správním řízení nebo v obou řízeních. Členské státy rovněž zajistí, aby před uplatněním domněnky měla každá strana možnost předložit důkazy a argumenty.

Pozměňovací návrh  52

 

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Pokud pracovní digitální platforma tvrdí, že daný smluvní vztah není pracovním poměrem, jak je vymezen právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi platnými v daném členském státě, s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora, nese důkazní břemeno digitální pracovní platforma. Taková řízení nemají na uplatnění právní domněnky odkladný účinek.	Pokud pracovní digitální platforma tvrdí, že daný smluvní vztah není pracovním poměrem, jak je vymezen právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi platnými v daném členském státě, s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora, nese důkazní břemeno digitální pracovní platforma.

Pozměňovací návrh  53

 

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Pokud osoba vykonávající práci prostřednictvím platformy tvrdí, že daný smluvní vztah není pracovním poměrem, jak je vymezen právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi platnými v daném členském státě, s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora, je digitální pracovní platforma povinna být nápomocna řádnému vyústění řízení, zejména tím, že poskytne veškeré příslušné informace, které má k dispozici.	Pokud osoba vykonávající práci prostřednictvím platformy tvrdí, že daný smluvní vztah není pracovním poměrem, jak je vymezen právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi platnými v daném členském státě, s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora, je digitální pracovní platforma povinna být nápomocna řádnému vyústění řízení tím, že poskytne veškeré příslušné informace, které má k dispozici. Členské státy by měly pro řízení k vyvrácení této právní domněnky poskytnout nezbytné pokyny. Tato řízení jsou vedena před příslušným vnitrostátním orgánem v rámci příslušného vnitrostátního řízení, zejména v případě, že právní domněnka nebo postup pro přiznání postavení v zaměstnání na vnitrostátní úrovni již existuje.

Pozměňovací návrh  54

 

Návrh směrnice

Článek 5 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 5a
	Zlepšení pracovních podmínek skutečně samostatně výdělečně činných osob vykonávajících práci prostřednictvím platforem
	Zajištění správného určení postavení v zaměstnání by nemělo bránit zlepšení pracovních podmínek skutečně samostatně výdělečně činných osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy. Pokud se digitální pracovní platforma rozhodne – buď na čistě dobrovolném základě, nebo po dohodě s dotčenými osobami – hradit osobám samostatně výdělečně činným, které prostřednictvím této platformy pracují, sociální ochranu, úrazové pojištění nebo jiné formy pojištění, vzdělávací opatření nebo podobné dávky, neměly by být uvedené dávky jako takové považovány za určující prvky naznačující existenci pracovního poměru;

Pozměňovací návrh  55

 

Návrh směrnice

Článek 5 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 5 b
	Bezpečnostní školení a zvláštní odborná příprava v odvětví dopravy
	Digitální pracovní platformy poskytují informace a přístup k pravidelné bezpečnostní odborné přípravě a zvláštní odborné přípravě v odvětví dopravy s přihlédnutím k požadavkům a očekáváním spotřebitelů. Rozvíjejí možnosti odborné přípravy a profesního rozvoje s cílem rozšířit profesní možnosti svých pracovníků.

Pozměňovací návrh  56

 

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 1 – písm. b

 

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) automatizovaných rozhodovacích systémech, které se používají k přijímání nebo podpoře rozhodnutí, která významně ovlivňují pracovní podmínky uvedených zaměstnanců platformy, zejména jejich přístup k pracovním úkolům, výdělky, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, pracovní dobu, kariérní postup a smluvní postavení, včetně omezení, pozastavení nebo zrušení jejich účtu.	b) automatizovaných rozhodovacích systémech, které se používají k přijímání nebo podpoře rozhodnutí, která významně ovlivňují pracovní podmínky uvedených zaměstnanců platformy, zejména jejich přístup k pracovním úkolům a organizaci jejich práce, výdělky, bezpečnost a ochranu zdraví při práci či pracovní dobu, nebo se používají na podporu rozhodnutí týkající se jejich kariérního postupu a smluvního postavení, včetně omezení, pozastavení nebo zrušení jejich účtu.

Pozměňovací návrh  57

 

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 2 – písm. b – bod iv

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
iv) důvody pro rozhodnutí omezit, pozastavit nebo zrušit zaměstnanci platformy účet, odmítnout vyplatit mu odměnu za vykonanou práci, rozhodnutí ohledně jeho smluvního postavení nebo jakéhokoli rozhodnutí s podobnými účinky.	iv) důvody pro rozhodnutí omezit, pozastavit nebo zrušit zaměstnanci platformy účet, odmítnout vyplatit mu odměnu za vykonanou práci, rozhodnutí ohledně jeho smluvního postavení nebo jakéhokoli rozhodnutí s podobnými účinky, důvody pro povýšení, a pokud je rozhodování podporováno nebo založeno na sledování a hodnocení výkonu, kritéria použitá pro hodnocení chování.

Pozměňovací návrh  58

 

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Digitální pracovní platformy poskytnou informace uvedené v odstavci 2 ve formě dokumentu, který může být v elektronickém formátu. Uvedené informace poskytnou nejpozději první pracovní den, v případě podstatných změn a kdykoli na žádost zaměstnanců platformy. Informace musí být předloženy ve stručné, transparentní, srozumitelné a snadno přístupné formě za použití jasných a jednoduchých jazykových prostředků.	3. Digitální pracovní platformy poskytnou informace uvedené v odstavci 2 ve formě dokumentu, který může být v elektronickém formátu. Uvedené informace poskytnou nejpozději první pracovní den, v případě podstatných změn a kdykoli na žádost zaměstnanců platformy. Informace musí být předloženy v úplné, transparentní, srozumitelné a snadno přístupné formě za použití jasných a jednoduchých jazykových prostředků.

Pozměňovací návrh  59

 

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. a

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) vyhodnotit rizika automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémů pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců platformy, zejména pokud jde o možná rizika pracovních úrazů a psychosociální a ergonomická rizika;	a) vyhodnotit rizika automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémů pro nediskriminaci a ochranu údajů a bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců platformy, zejména pokud jde o možná rizika pracovních úrazů a psychosociální a ergonomická rizika;

Pozměňovací návrh  60

 

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Členské státy stanoví, aby digitální pracovní platformy pro monitorování dopadu jednotlivých rozhodnutí přijatých nebo podpořených automatizovanými monitorovacími a rozhodovacími systémy na pracovní podmínky v souladu s tímto článkem zajistily dostatečné lidské zdroje. Osoby, které digitální pracovní platforma funkcí monitorování pověří, musí mít k výkonu této funkce nezbytnou způsobilost, školení a pravomoc. Musí požívat ochrany před propuštěním, disciplinárními opatřeními nebo jiným nepříznivým zacházením za to, že automatizovaná rozhodnutí nebo návrhy rozhodnutí zvrátí.	3. Členské státy stanoví, aby digitální pracovní platformy pro monitorování dopadu jednotlivých rozhodnutí přijatých nebo podpořených automatizovanými monitorovacími a rozhodovacími systémy na pracovní podmínky v souladu s tímto článkem zajistily dostatečné lidské zdroje. Osoby, které digitální pracovní platforma pověří funkcí monitorování, rozhodování za pomoci automatizovaných systémů monitorování nebo automatizovaného rozhodování nebo přezkumu rozhodnutí, musí mít k výkonu této funkce nezbytnou způsobilost, školení a pravomoc. Musí požívat ochrany před propuštěním, disciplinárními opatřeními nebo jiným nepříznivým zacházením za to, že automatizovaná rozhodnutí nebo návrhy rozhodnutí zvrátí.

Pozměňovací návrh  61

 

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Aniž jsou dotčena práva a povinnosti podle směrnice 2002/14/ES, členské státy zajistí, aby digitální pracovní platformy v souladu s tímto článkem informovaly zástupce zaměstnanců platformy, nebo pokud takoví zástupci neexistují, dotčené zaměstnance platformy o rozhodnutích, která by mohla vést k zavedení automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémů uvedených v čl. 6 odst. 1 nebo k podstatným změnám v jejich používání, a aby s nimi uvedená rozhodnutí projednaly.	1. Aniž jsou dotčena práva a povinnosti podle směrnice 2002/14/ES, členské státy zajistí, aby digitální pracovní platformy v souladu s tímto článkem informovaly zaměstnance a zástupce zaměstnanců platformy, nebo pokud takoví zástupci neexistují, dotčené zaměstnance platformy, o rozhodnutích, která by mohla vést k zavedení automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémů uvedených v čl. 6 odst. 1 nebo k podstatným změnám ovlivňujících pracovní podmínky, zdraví a bezpečnost při jejich používání nebo změnám v přidělování nebo organizaci práce, a aby s nimi uvedená rozhodnutí účinně projednaly.

Pozměňovací návrh  62

 

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1a. Fyzické osoby vykonávající práci prostřednictvím digitální platformy mají právo na přenositelnost údajů v souladu s nařízením EU 2016/679.

Pozměňovací návrh  63

 

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Pokud orgány práce, sociální ochrany a další příslušné orgány vykonávají své funkce zajišťování souladu s právními povinnostmi vztahujícími se na postavení v zaměstnání v případě osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy a pokud zástupci osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy vykonávají své zastupitelské funkce, členské státy zajistí, aby jim digitální pracovní platformy zpřístupnily tyto informace:	1. Pokud orgány práce, zdraví a bezpečnosti, sociální ochrany a další příslušné orgány vykonávají své funkce zajišťování souladu s právními povinnostmi vztahujícími se na postavení v zaměstnání v případě osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy a pokud zástupci osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy vykonávají své zastupitelské funkce, členské státy zajistí, aby jim digitální pracovní platformy zpřístupnily tyto informace:

Pozměňovací návrh  64

 

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 1 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ba) opatření přijatá k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví osob vykonávajících práci prostřednictvím platforem na místě v rámci řidičských a doručovacích služeb,

Pozměňovací návrh  65

 

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 1 – písm. b b (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	bb) počet nehod a srážek vedoucích k úmrtí nebo vážné zdravotní újmě, k nimž došlo v souvislosti s osobami, které vykonávají práci prostřednictvím platforem na místě v odvětví řidičských a doručovacích služeb, a dalších účastníků silničního provozu.

Pozměňovací návrh  66

 

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Orgány práce, sociální ochrany a další příslušné orgány a zástupci osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy mají právo požádat digitální pracovní platformy o další objasnění a podrobnosti týkající se kteréhokoli z poskytnutých údajů. Digitální pracovní platformy tuto žádost vyřídí v přiměřené lhůtě poskytnutím odůvodněné odpovědi.	3. Orgány práce, sociální ochrany, zdraví a bezpečnosti a další příslušné orgány a zástupci osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy mají právo požádat digitální pracovní platformy o další objasnění a podrobnosti týkající se kteréhokoli z poskytnutých údajů. Digitální pracovní platformy tuto žádost vyřídí v přiměřené lhůtě poskytnutím odůvodněné odpovědi.

Pozměňovací návrh  67

 

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění, aby digitální pracovní platformy vytvořily příležitost k tomu, aby se osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy mohly vzájemně kontaktovat a komunikovat spolu a aby je mohli kontaktovat zástupci osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy, a to prostřednictvím digitální infrastruktury digitálních pracovních platforem nebo podobně účinných prostředků, při dodržení povinností podle nařízení (EU) 2016/679. Členské státy stanoví, aby si digitální pracovní platformy neopatřovaly k uvedeným kontaktům a komunikaci přístup ani je nemonitorovaly.	Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění, aby digitální pracovní platformy vytvořily příležitost k tomu, aby se osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy mohly vzájemně kontaktovat a komunikovat spolu a aby je mohli kontaktovat zástupci osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy, a to prostřednictvím digitální infrastruktury digitálních pracovních platforem, vysokorychlostního bezdrátového a pevného připojení nebo podobně účinných prostředků, které má zásadní význam pro další rozvoj digitalizovaných služeb v oblasti dopravy, při dodržení povinností podle nařízení (EU) 2016/679. Členské státy stanoví, aby si digitální pracovní platformy neopatřovaly k uvedeným kontaktům a komunikaci přístup ani je nemonitorovaly.

Pozměňovací návrh  68

 

Návrh směrnice

Článek 15 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 15a
	Aniž je dotčeno plné respektování autonomie sociálních partnerů, členské státy podporují kolektivní vyjednávání v oblasti práce prostřednictvím platforem a zajistí, aby zástupci pracovníků měli právo na přístup k pracovníkům platformy, a to i prostřednictvím digitálního přístupu, za účelem organizování jejich zastoupení;

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název	Zlepšení pracovních podmínek v rámci práce prostřednictvím platforem
Referenční údaje	COM(2021)0762 – C9-0454/2021 – 2021/0414(COD)
Příslušný výbor  Datum oznámení na zasedání	EMPL 17.1.2022
Výbor, který vypracoval stanovisko  Datum oznámení na zasedání	TRAN 17.1.2022
Zpravodaj(ka)  Datum jmenování	Karima Delli 3.10.2022
Předchozí zpravodaj(ka)	Marianne Vind
Projednání ve výboru	16.6.2022
Datum přijetí	3.10.2022
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	25 7 13
Členové přítomní při konečném hlasování	Andris Ameriks, Erik Bergkvist, Izaskun Bilbao Barandica, Paolo Borchia, Karolin Braunsberger-Reinhold, Ciarán Cuffe, Jakop G. Dalunde, Anna Deparnay-Grunenberg, Ismail Ertug, Giuseppe Ferrandino, Carlo Fidanza, Mario Furore, Søren Gade, Isabel García Muñoz, Elena Kountoura, Bogusław Liberadzki, Peter Lundgren, Benoît Lutgen, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Marian-Jean Marinescu, Cláudia Monteiro de Aguiar, Caroline Nagtegaal, Philippe Olivier, João Pimenta Lopes, Rovana Plumb, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, Vera Tax, Barbara Thaler, Henna Virkkunen, Lucia Vuolo, Roberts Zīle
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Leila Chaibi, Nicola Danti, Roman Haider, Ljudmila Novak, Jutta Paulus, Dorien Rookmaker, Annalisa Tardino, Kathleen Van Brempt, Marianne Vind, Jörgen Warborn
Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování	Ondřej Kovařík, Eugen Tomac, Iuliu Winkler

 

 

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

25	+
ECR	Carlo Fidanza, Peter Lundgren, Dorien Rookmaker, Roberts Zīle
ID	Paolo Borchia, Roman Haider, Philippe Olivier, Annalisa Tardino
PPE	Karolin Braunsberger-Reinhold, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Benoît Lutgen, Marian-Jean Marinescu, Cláudia Monteiro de Aguiar, Ljudmila Novak, Massimiliano Salini, Barbara Thaler, Eugen Tomac, Henna Virkkunen, Lucia Vuolo, Jörgen Warborn, Iuliu Winkler
RENEW	Izaskun Bilbao Barandica, Nicola Danti, Dominique Riquet
S&D	Erik Bergkvist

 

7	-
THE LEFT	Leila Chaibi, Elena Kountoura, João Pimenta Lopes
VERTS/ALE	Ciarán Cuffe, Jakop G. Dalunde, Anna Deparnay-Grunenberg, Jutta Paulus

 

13	0
NI	Mario Furore
RENEW	Søren Gade, Ondřej Kovařík, Caroline Nagtegaal
S&D	Andris Ameriks, Ismail Ertug, Giuseppe Ferrandino, Isabel García Muñoz, Bogusław Liberadzki, Rovana Plumb, Vera Tax, Kathleen Van Brempt, Marianne Vind

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

 

POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název	Zlepšení pracovních podmínek v rámci práce prostřednictvím platforem
Referenční údaje	COM(2021)0762 – C9-0454/2021 – 2021/0414(COD)
Datum předložení Parlamentu	9.12.2021
Příslušný výbor  Datum oznámení na zasedání	EMPL 17.1.2022
Výbory požádané o stanovisko  Datum oznámení na zasedání	TRAN 17.1.2022
Zpravodajové  Datum jmenování	Elisabetta Gualmini 2.2.2022
Projednání ve výboru	19.5.2022	12.7.2022
Datum přijetí	12.12.2022
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	41 12 0
Členové přítomní při konečném hlasování	João Albuquerque, Atidzhe Alieva-Veli, Marc Angel, Dominique Bilde, Gabriele Bischoff, Milan Brglez, Sylvie Brunet, David Casa, Leila Chaibi, Margarita de la Pisa Carrión, Jarosław Duda, Estrella Durá Ferrandis, Lucia Ďuriš Nicholsonová, Loucas Fourlas, Cindy Franssen, Helmut Geuking, Elisabetta Gualmini, Alicia Homs Ginel, Agnes Jongerius, Irena Joveva, Radan Kanev, Ádám Kósa, Katrin Langensiepen, Miriam Lexmann, Elena Lizzi, Giuseppe Milazzo, Sandra Pereira, Dennis Radtke, Elżbieta Rafalska, Guido Reil, Daniela Rondinelli, Mounir Satouri, Monica Semedo, Beata Szydło, Eugen Tomac, Romana Tomc, Marianne Vind, Maria Walsh, Stefania Zambelli, Tomáš Zdechovský
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Abir Al-Sahlani, Rosa D’Amato, José Gusmão, Jeroen Lenaers, Alin Mituța, Eugenia Rodríguez Palop, Sara Skyttedal, Kim Van Sparrentak, Marie-Pierre Vedrenne, Anna Zalewska
Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování	Camilla Laureti, Giuliano Pisapia, Sándor Rónai
Datum předložení	23.12.2022

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

41	+
ECR	Giuseppe Milazzo
ID	Dominique Bilde, Elena Lizzi, Stefania Zambelli
NI	Daniela Rondinelli
PPE	David Casa, Jarosław Duda, Loucas Fourlas, Cindy Franssen, Helmut Geuking, Jeroen Lenaers, Dennis Radtke, Eugen Tomac, Maria Walsh
RENEW	Atidzhe Alieva-Veli, Sylvie Brunet, Lucia Ďuriš Nicholsonová, Irena Joveva, Alin Mituța, Monica Semedo, Marie-Pierre Vedrenne
S&D	João Albuquerque, Marc Angel, Gabriele Bischoff, Milan Brglez, Estrella Durá Ferrandis, Elisabetta Gualmini, Alicia Homs Ginel, Agnes Jongerius, Camilla Laureti, Giuliano Pisapia, Sándor Rónai, Marianne Vind
THE LEFT	Leila Chaibi, José Gusmão, Sandra Pereira, Eugenia Rodríguez Palop
VERTS/ALE	Rosa D'Amato, Katrin Langensiepen, Mounir Satouri, Kim Van Sparrentak

 

12	-
ECR	Margarita de la Pisa Carrión, Elżbieta Rafalska, Beata Szydło, Anna Zalewska
ID	Guido Reil
NI	Ádám Kósa
PPE	Radan Kanev, Miriam Lexmann, Sara Skyttedal, Romana Tomc, Tomáš Zdechovský
RENEW	Abir Al-Sahlani

 

0	0

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se