ZPRÁVA o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické náročnosti budov (přepracované znění)

15.2.2023 - (COM(2021)0802 – C9‑0469/2021 – 2021/0426(COD)) - ***I

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
Zpravodaj: Ciarán Cuffe
(Přepracování – článek 110 jednacího řádu)

Pozměňovací návrhy

• 001-001 (PDF - 524 KB)
• 001-001 (DOC - 162 KB)
• 002-005 (PDF - 139 KB)
• 002-005 (DOC - 41 KB)
• 006-009 (PDF - 126 KB)
• 006-009 (DOC - 41 KB)
• 010-010 (PDF - 97 KB)
• 010-010 (DOC - 49 KB)
• 011-019 (PDF - 134 KB)
• 011-019 (DOC - 42 KB)
• 020-027 (PDF - 146 KB)
• 020-027 (DOC - 44 KB)
• 028-029/REV1 (PDF - 120 KB)
• 028-029/REV1 (DOC - 40 KB)
• 030-039 (PDF - 140 KB)
• 030-039 (DOC - 41 KB)
• 040-049 (PDF - 137 KB)
• 040-049 (DOC - 41 KB)
• 050-051 (PDF - 119 KB)
• 050-051 (DOC - 73 KB)
• 052-055 (PDF - 139 KB)
• 052-055 (DOC - 41 KB)
• 056-059 (PDF - 139 KB)
• 056-059 (DOC - 42 KB)
• 065-065 (PDF - 122 KB)
• 065-065 (DOC - 72 KB)
• 066-067 (PDF - 129 KB)
• 066-067 (DOC - 42 KB)
• 068-068 (PDF - 548 KB)
• 068-068 (DOC - 198 KB)
• 069-069 (PDF - 99 KB)
• 069-069 (DOC - 70 KB)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické náročnosti budov (přepracované znění)

(COM(2021)0802 – C9‑0469/2021 – 2021/0426(COD))

(Řádný legislativní postup – přepracování)

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0802),

– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 194 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0469/2021),

– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené finským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 23. března 2022[1],

– s ohledem na stanovisko Výboru regionů dne 30. června 2022[2],

– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů[3],

– s ohledem na dopis Výboru pro právní záležitosti ze dne 8. listopadu 2022 určený Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku v souladu s čl. 110 odst. 3 jednacího řádu,

– s ohledem na články 110 a 59 jednacího řádu,

– s ohledem na stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro právní záležitosti,

– s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A9-0033/2023),

A. vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise neobsahuje návrh Komise žádnou věcnou změnu kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení a bere na vědomí doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3. pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh  1

 

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU*

k návrhu Komise

---------------------------------------------------------

2021/0426(COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o energetické náročnosti budov (přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 194 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[4],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[5],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU[6] byla několikrát významně pozměněna. Vzhledem k novým změnám by uvedená směrnice měla být z důvodu přehlednosti přepracována.

(2) Podle Pařížské dohody přijaté v prosinci 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) se její smluvní strany dohodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty výrazně pod úrovní 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, a budou usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. Smluvní strany Klimatického paktu z Glasgow v listopadu 2021 znovu potvrdily, že udržení nárůstu průměrné globální teploty na úrovni 1,5 °C oproti období před industrializací by výrazně snížilo rizika a dopady změny klimatu, a zavázaly se, že do konce roku 2022 posílí své cíle pro rok 2030. Dosažení cílů Pařížské dohody je jádrem sdělení Komise Zelená dohoda pro Evropu ze dne 11. prosince 2019[7]. Unie se v aktualizovaném vnitrostátně stanoveném příspěvku předloženém sekretariátu UNFCCC dne 17. prosince 2020 zavázala snížit do roku 2030 v rámci Unie celohospodářské čisté emise skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990.

(3) Jak bylo oznámeno v Zelené dohodě pro Evropu, Komise dne 14. října 2020 představila iniciativu „renovační vlna“[8]. Součástí iniciativy je akční plán obsahující konkrétní regulační, finanční a podpůrná opatření s cílem do roku 2030 alespoň zdvojnásobit roční míru energetických renovací budov a podpořit rozsáhlé renovace více než 35 milionů budov a vytvoření až 160 000 pracovních míst ve stavebnictví. Revize směrnice o energetické náročnosti budov je nezbytná jako jeden z prostředků k dosažení cílů iniciativy „renovační vlna“. Přispěje rovněž k realizaci iniciativy Nový evropský Bauhaus a evropské mise „Klimaticky neutrální a inteligentní města“ a měla by sledovat cestu, kterou Nový evropský Bauhaus vytyčil jako předchozí fáze renovační vlny. Iniciativa Nový evropský Bauhaus má za cíl rozvíjet inkluzivnější společnost, která podporuje blaho všech po vzoru historického Bauhausu, jenž přispěl k sociálnímu začlenění a blahu občanů, zejména dělnických komunit. Zprostředkováním školení, sítí a vydáváním pokynů pro architekty, umělce, studenty, inženýry a projektanty podle zásad udržitelnosti, estetiky a inkluze může iniciativa Nový evropský Bauhaus umožnit místním orgánům rozvíjet inovativní a kulturní řešení při vytváření udržitelnějšího zastavěného prostředí. Členské státy by měly podporovat projekty iniciativ Nového evropského Bauhausu, které obohacují kulturní a zastavěnou krajinu regionů v celé Evropě a pomáhají městským částem a komunitám dosáhnout cílů Unie v oblasti klimatu.

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119[9], „evropský právní rámec pro klima“, zakotvuje v právu Unie cíl dosáhnout do nejpozději roku 2050 v celém hospodářství klimatické neutrality a stanoví závazek Unie dosáhnout domácího snížení čistých emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení pohlcení) do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990.

(5) Cílem legislativního balíčku Komise „Fit for 55“ oznámeného v pracovním programu Evropské komise na rok 2021 je tyto cíle realizovat. Zahrnuje řadu oblastí politiky, včetně energetické účinnosti, energie z obnovitelných zdrojů, využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví, zdanění energie, sdílení úsilí, obchodování s emisemi a infrastruktury pro alternativní paliva. Nedílnou součástí tohoto balíčku je revize směrnice 2010/31/EU. Sdělení Komise ze dne 18. května 2022 nazvané Plán REPowerEU přezkoumalo klíčová ustanovení legislativního balíčku „Fit for 55“ s ohledem na nejnovější geopolitické souvislosti, které vyžadují revidovaný politický rámec s novými legislativními návrhy a cílenými doporučeními k aktualizaci cílů, zejména zvýšením ambicí, pokud jde o energetickou účinnost a úspory energie a posílení energetické nezávislosti, při současném odklonu od fosilních paliv. Toto sdělení rovněž vyzvalo členské státy, aby zvážily daňová opatření, která by motivovala k úsporám energie a snižovala spotřebu fosilních paliv, včetně daňových odpočtů spojených s úsporami energie.

(5a) Revize směrnice o energetické náročnosti budov by měla být v souladu s dalšími návrhy, které jsou součástí legislativního balíčku „Fit for 55“, jako jsou navrhované revize směrnic Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES[10], 2012/27/EU[11], (EU) 2014/94/EU[12] a 2018/2001[13].

(5b) Renovace památek by měla být vždy prováděna v souladu s vnitrostátními předpisy o památkové péči, mezinárodními standardy památkové péče, včetně Benátské charty o zachování a restaurování památek a sídel z roku 1964, a s původní architekturou dotčených památek.

(5c) Pro budovy, které mají historickou nebo architektonickou hodnotu, ale nejsou úředně chráněné, by členské státy měly stanovit kritéria pro použití nejvyšší třídy energetické náročnosti, která je technicky, funkčně a ekonomicky proveditelná při zachování charakteru budovy.

(6) Podíl budov na konečné spotřebě energie v Unii činí 40 % a jejich podíl na emisích skleníkových plynů spojených se spotřebou energie činí 36 %, přičemž 75 % budov v Unii je stále energeticky neúčinných. Největší podíl na vytápění budov má zemní plyn, který představuje přibližně 42 % energie spotřebované na vytápění prostor v sektoru bydlení. Druhým nejdůležitějším fosilním palivem pro vytápění je ropa, která představuje 14 %, a uhlí, které představuje přibližně 3 %. Snížení spotřeby energie v souladu se zásadou „energetické účinnosti v první řadě“ ▌prováděné v souladu s doporučením Komise (EU) 2021/1749[14] a využívání energie z obnovitelných zdrojů v sektoru budov proto představují důležitá opatření nutná ke snižování emisí skleníkových plynů a energetické chudoby v Unii. Snížená spotřeba energie a zvýšené využívání energie z obnovitelných zdrojů zejména solární energie, také plní klíčovou úlohu při snižování celkové energetické závislosti Unie na fosilních palivech a především na dovozu, podpoře zabezpečování zásobování energií v souladu s cíli stanovenými v plánu REPowerEU integrovat energetický systém, přispívat k účinnosti systému, podporovat technologický vývoj a vytvářet příležitosti pro zaměstnanost a regionální rozvoj, zejména na ostrovech, ve venkovských oblastech a v obcích, které nejsou napojeny na sítě.

(6a) Zlepšování energetické účinnosti a snižování energetické náročnosti budov prostřednictvím rozsáhlé renovace má obrovský přínos v oblasti sociální, hospodářské i v oblasti životního prostředí. Energetická účinnost je navíc nejbezpečnější a nákladově nejefektivnější metodou, jak snížit závislost Unie na dovozu energie a zmírnit nepříznivý dopad vysokých cen energie. Investicím do energetické účinnosti by měla být přiznána vysoká priorita na soukromé i veřejné úrovni.

(6b) Aby se zajistilo, že všichni občané budou mít prospěch z nižší energetické náročnosti budov a s tím spojených výhod pro kvalitu bydlení, životní prostředí, hospodářství a zdraví, měl by být na podporu renovací budov zaveden vhodný regulační, finanční a poradenský rámec. Zvláštní pozornost by měla být věnována zranitelným domácnostem a domácnostem se středními příjmy, protože ty často žijí v energeticky nejnáročnějších budovách, a to jak v městských, tak ve venkovských oblastech.

(6c) Zavedení minimálních norem energetické náročnosti doprovázené sociálními a finančními zárukami má zlepšit kvalitu života nejzranitelnějších domácností a nejchudších občanů.

(6d) Ve venkovských oblastech v celé Unii se nachází potenciál pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, která pomáhá snižovat emise skleníkových plynů a je nákladově efektivní metodou napájení a vytápění oblastí, které nejsou pokryty rozvodnou sítí, přičemž snižuje závislost na dovozu a uzamčení infrastruktury a přispívá ke zmírnění změny klimatu a zlepšování kvality ovzduší.

(7) Budovy a stavební díly a materiály jsou odpovědné za emise skleníkových plynů před svou životností, v jejím průběhu i po jejím skončení. ▌Emise z budov za celý životní cyklus by se proto měly postupně zohledňovat v souladu s metodikou Unie, kterou stanoví Komise, počínaje novými a poté renovovanými budovami, pro které by členské státy měly stanovit cíle snížení emisí skleníkových plynů za celý životní cyklus v souladu s touto metodikou Unie. Budovy jsou významnými zdroji materiálu, ve kterých jsou zdroje uloženy po mnoho desetiletí, a koncepční možnosti do značné míry ovlivňují emise za celý životní cyklus, a to jak u nových budov, tak u renovací. Náročnost budov během celého životního cyklu by se měla zohledňovat nejen u nové výstavby, ale také u renovací, a to začleněním politik a cílů snižování emisí skleníkových plynů za celý životní cyklus do plánů renovace budov členských států.

(7a) Měla by být vytvořena vazba na zásady oběhového hospodářství a vedoucí úlohu Nového evropského Bauhausu, iniciativy, jejímž cílem je podpořit větší oběhovost v zastavěném prostředí tím, že se případně prosazují renovace a adaptivní opětovné využití před demolicí a novostavbou.

(7b) Zavedení požadavků na emise během celého životního cyklu podpoří průmyslové inovace a tvorbu hodnot, například prostřednictvím většího využívání oběhových a přirozených materiálů.

(7c) Je zásadně důležité podporovat a zahrnovat používání udržitelnějších stavebních materiálů, zejména biologických a nerostných materiálů, jakož i jednoduchých pasivních nízkotechnologických a místně testovaných stavebních technik s cílem podpořit a propagovat využívání a výzkum materiálových technologií, které přispívají k co nejlepší izolaci a strukturální podpoře budov. S ohledem na klimatickou krizi a zvýšenou pravděpodobnost letních vln veder je třeba věnovat zvláštní pozornost ochraně budov před teplem.

(8) Minimalizace emisí skleníkových plynů z budov za celý životní cyklus vyžaduje účinné využívání zdrojů, dostatečnost, oběhovost a přeměnu částí fondu budov na ▌úložiště uhlíku.

(8a) Skutečnost, že budovy jsou odpovědné za emise skleníkových plynů ještě před svou provozní životností, je důsledkem uhlíku, který je už obsažen ve všech stavebních materiálech. Větší využívání udržitelně a místně získaných stavebních materiálů z přírodních zdrojů v souladu se zásadami iniciativy Nový evropský Bauhaus a vnitřního trhu má potenciál nahradit materiály s vyšší uhlíkovou náročností a ukládat uhlík v zastavěném prostředí pomocí materiálů na bázi dřeva.

(8b) Politiky dostatečnosti jsou opatření a každodenní postupy, které zamezují poptávce po energii, materiálech, půdě, vodě a dalších přírodních zdrojích v průběhu životního cyklu budov a zboží a zároveň přispívají k zajištění blahobytu pro všechny v mezích možnosti naší planety. Zásady oběhového hospodářství se vyhýbají lineárnímu využívání materiálů a zboží tím, že uplatňují některé zásady dostatečnosti na úrovni výrobků a stavebních materiálů. Opatření k využití a prodloužení životnosti druhotných materiálů jsou zásadní pro zajištění toho, aby stavebnictví v Unii přispělo svým dílem k dosažení cíle klimatické neutrality.

(8c) Začlenění zelené infrastruktury, jako jsou zelené střechy a stěny, do územního plánování a navrhování infrastruktury může být účinným nástrojem pro přizpůsobení se změně klimatu a snížení škodlivých dopadů změny klimatu v městských oblastech. Členské státy by měly podporovat instalaci ploch pokrytých vegetací, které pomáhají zadržovat a udržet dešťovou vodu, čímž snižují odtok vody z měst a zlepšují hospodaření s dešťovou vodou. Zelená infrastruktura také snižuje „efekt městských tepelných ostrovů“ a ochlazuje budovy a jejich okolí během léta a vln veder.

(9) Potenciál globálního oteplování během celého životního cyklu ukazuje celkový příspěvek budovy k emisím, které vedou ke změně klimatu. Spojuje emise skleníkových plynů obsažené ve stavebních výrobcích s přímými a nepřímými emisemi z fáze používání. Požadavek na výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu nových budov proto představuje první krok k tomu, aby se více zohledňovala náročnost budov během celého životního cyklu a oběhové hospodářství. Tento výpočet by měl být založen na harmonizovaném rámci na úrovni Unie. Komise by měla poskytnout jasnou definici přístupu založeného na životním cyklu. Členské státy by měly přijmout plán na snížení potenciálu globálního oteplování budov během jejich životního cyklu.

(9a) V souladu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“ a v zájmu dosažení vyšší úrovně dostatečnosti a účinného využívání zdrojů by členské státy měly minimalizovat počet neobydlených budov. Měly by podporovat rozsáhlé renovace a využívání těchto budov prostřednictvím zvláštních administrativních a finančních opatření, pokud jsou nákladově efektivní, a výstavbu, rekonstrukci a úpravy budov, které vedou ke snížení potenciálu globálního oteplování během životního cyklu budovy. Kromě toho by měla být významná část nové výstavby realizována na brownfieldech.

(9b) Pravidla oběhového hospodářství pro stavební materiály jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011[15] spolu s rámcem stanoveným ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES[16]. V nadcházející revizi těchto legislativních aktů by měly být stanoveny a konsolidovány definice, metodiky a osvědčené přístupy, aby byl zajištěn jasný a soudržný regulační rámec pro stavební materiály.

(10) Budovy jsou odpovědné přibližně za polovinu primárních emisí jemných částic (PM2,5) v EU, které způsobují předčasná úmrtí a onemocnění. Snižování energetické náročnosti a využívání přírodních řešení a udržitelných materiálů v budovách současně může a mělo by snížit emise znečišťujících látek v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284[17].

(10a) Řízení poptávky po energii je důležitým nástrojem, který umožňuje Unii ovlivňovat světový trh s energií, a v důsledku toho i krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé zabezpečování zásobování energií.

(11) Opatření k dalšímu snižování energetické náročnosti budov by měla brát v úvahu klimatické podmínky, včetně přizpůsobování se změně klimatu prostřednictvím zelené infrastruktury, místní podmínky i kvalitu vnitřního prostředí, dostatečnost a oběhovost a úspory energie, čímž se podpoří udržitelnější, inkluzivnější a inovativnější způsoby života s cílem přizpůsobit se novým potřebám. Tato opatření by měla být prováděna způsobem, který maximalizuje vedlejší přínos jiných požadavků a cílů týkajících se budov, např. požadavků na přístupnost, požární a seismickou bezpečnost, bezpečnost otopných systémů a elektrických instalací a plánované využití budovy. Tyto vedlejší přínosy by měly být vyčísleny v penězích, aby bylo možné realisticky vypočítat nákladově optimální úrovně dalšího snižování energetické náročnosti. Kromě toho by měly zajišťovat zlepšení situace zranitelných domácností a osob žijících v sociálním bydlení.

(11a) Členské státy by měly zajistit, aby certifikáty energetické náročnosti přesně odrážely klimatickou náročnost budov.

(12) Energetická náročnost budov by měla být vypočtena na základě metody, která se může doplnit na vnitrostátní, regionální a místní úrovni. Kromě tepelných vlastností zahrnuje další faktory, které hrají stále důležitější úlohu, např. zařízení pro vytápění a klimatizaci, využití energie z obnovitelných zdrojů, systémy automatizace a kontroly budov, rekuperace tepla z odpadních vod, větrání a chlazení, rekuperace energie, hydronické vyrovnávání, inteligentní řešení, prvky pasivního vytápění a chlazení, stínění, kvalita vnitřního prostředí, odpovídající denní světlo a návrh budovy. Metoda výpočtu energetické náročnosti by neměla být založena pouze na ročním období, ve kterém je nutno vytápět nebo používat klimatizaci, ale měla by pokrývat roční energetickou náročnost budovy. Tato metoda by měla zohlednit stávající evropské normy. Tato metoda by měla zajistit zachycení skutečných provozních podmínek a umožnit použití změřené energie k ověření správnosti a v zájmu srovnatelnosti a měla by být založena na hodinových nebo kratších než hodinových intervalech. Metoda by také měla umožnit ověření předpokladů, z nichž výpočty vycházejí, včetně tepelných vlastností, významnosti, účinnosti systému a konfigurace ovládacích prvků, a to na místě, na dálku či na počítači v realizované budově. Za účelem podpory využívání energie z obnovitelných zdrojů na místě, včetně střešních solárních panelů v souladu s Evropskou iniciativou pro solární střechy, – a mimo společný obecný rámec – by měly členské státy přijmout nezbytná opatření, aby byly v metodě výpočtu uznány a zohledněny přínosy maximalizace využívání energie z obnovitelných zdrojů na místě, a to i pro jiná použití (jako jsou dobíjecí stanice pro elektrická vozidla) s přihlédnutím k současné a budoucí kapacitě sítě.

(13) Členské státy by měly stanovit minimální požadavky na energetickou náročnost budov a prvků budov za účelem dosažení nákladově optimální rovnováhy mezi investicemi a náklady na energii uspořenými během životního cyklu budovy, aniž je tím dotčeno právo členských států stanovit minimální požadavky, které povedou k větší energetické účinnosti než nákladově optimální úrovně účinnosti. Měla by být stanovena možnost pravidelného přezkoumávání minimálních požadavků na energetickou náročnost budov ze strany členských států s ohledem na technický pokrok.

(14) Dvě třetiny energie používané k vytápění a chlazení budov stále pocházejí z fosilních paliv. Aby bylo možné dosáhnout nulových emisí, je obzvláště naléhavé ukončit využívání fosilních paliv při vytápění a chlazení. Členské státy by proto měly ve svých plánech renovace budov uvést své vnitrostátní politiky a opatření k postupnému ukončení využívání fosilních paliv při vytápění a chlazení a od vstupu této směrnice v platnost by neměly být poskytovány finanční pobídky na instalaci kotlů na fosilní paliva. Členské státy by měly zavést opatření, která zajistí, aby od data provedení této směrnice nebylo povoleno používání otopných soustav na fosilní paliva v nových budovách a budovách, které procházejí větší renovací, rozsáhlou renovací nebo renovací otopné soustavy, a postupně ukončit používání otopných soustav na fosilní paliva ve všech budovách do roku 2035, a pokud to nebude proveditelné, což bude Komisi doloženo, nejpozději do roku 2040. Tím se rovněž sníží závislost Unie na dovozu ze třetích zemí, náklady občanů na energie i jejich zranitelnost vůči výkyvům cen a zastaví se překračování mezních hodnot znečištění ovzduší.

(14a) Renovace otopných soustav zahrnuje výměnu nebo renovaci topného generátoru a může zahrnovat i další prvky otopné soustavy, jako jsou čerpací zařízení, izolace potrubí, regulátory nebo koncové jednotky, jako např. radiátory nebo jednotky fancoil. Navzdory vlivu jednotlivých prvků na celkovou účinnost systému by jejich výměna nebo renovace bez zahrnutí topného generátoru neměla být považována za renovaci otopné soustavy, protože tyto prvky jsou nezávislé na použitém zdroji energie. Renovace otopné soustavy je příležitostí k podpoře dekarbonizace vytápění v celé Unii.

(14b) Účinné využívání odpadního tepla ze systémů teplé vody v domácnostech představuje významnou příležitost k úsporám energie. Ohřev vody má největší podíl na spotřebě energie v nových budovách a toto teplo se obvykle vyplýtvá a není opětovně využíváno. S vědomím, že většina spotřebované teplé vody pochází ze sprch, by sběr tepla ze sprchových odtoků v budovách mohl být jednoduchým a nákladově efektivním způsobem, jak uspořit konečnou spotřebu energie a související emise CO2 a methanu z výroby teplé vody v domácnostech.

(14c) V zájmu dosažení nákladově efektivní dekarbonizace odvětví vytápění by členské státy měly zajistit rovné podmínky pro dostupné technologie a podporovat řešení využívající více vektorů, a to zohledněním bezpečnosti dodávek, nákladové efektivnosti a flexibility.

(15) Požadavky na energetickou náročnost technických systémů budov by se měly vztahovat na celé systémy instalované v budovách, a nikoli na náročnost samostatných součástí, které spadají do oblasti působnosti nařízení týkajících se konkrétních výrobků v rámci směrnice 2009/125/ES[18]. Při stanovování požadavků na energetickou náročnost technických systémů budovy by členské státy měly ve vhodných případech, a je-li to možné, použít harmonizované nástroje, zejména zkušební metody, metody výpočtu a třídy energetické účinnosti zavedené na základě opatření, kterými se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES▌ a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369[19], s cílem zajistit soudržnost se souvisejícími iniciativami a v možné míře minimalizovat potenciální roztříštění trhu.

(16) Touto směrnicí nejsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU. Pojem „pobídky“ použitý v této směrnici by proto neměl být vykládán v tom smyslu, že představuje státní podporu.

(17) Komise by měla stanovit srovnávací metodický rámec pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost. Přezkum tohoto rámce by měl umožnit výpočet energetické i emisní náročnosti a měl by zohlednit peněžně vyjádřitelné environmentální, sociální a zdravotní externality.  Členské státy by měly tento rámec použít ke srovnání výsledků s minimálními požadavky na energetickou náročnost, které přijaly. Pokud by došlo k výrazným nesrovnalostem mezi vypočtenými nákladově optimálními úrovněmi minimálních požadavků na energetickou náročnost a platnými minimálními požadavky na energetickou náročnost, tedy k 15 % překročení, měly by členské státy tento rozdíl odůvodnit nebo připravit odpovídající kroky ke snížení těchto nesrovnalostí. Odhadovaný ekonomický životní cyklus budovy nebo prvku budovy by měly určit členské státy, a to s přihlédnutím ke stávající praxi a ke zkušenostem z určování typických ekonomických životních cyklů. Výsledky tohoto srovnání a údaje použité k jejich dosažení by měly být pravidelně oznamovány Komisi. Tyto zprávy by měly Komisi umožnit posoudit pokrok členských států při dosahování nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost a podat o něm zprávu. Při uplatňování srovnávací metody by členské státy měly vzít v úvahu, že opatření v oblasti energetické účinnosti na úrovni budov nezahrnují opatření, která vyžadují používání fosilních paliv v nových budovách, a současně musí zohledňovat řadu možností, dodávky obnovitelné energie na místě, včetně zejména tepelných čerpadel a solárních technologií, prostřednictvím vlastní spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, společné vlastní spotřeby, sdílení energie nebo dodávky obnovitelné energie poskytované energetickým společenstvím, energie z obnovitelných zdrojů a energie z opětovného využití odpadu z účinného systému ústředního vytápění a chlazení. Diskontní sazba použitá pro výpočet nákladově optimální úrovně energetické náročnosti pro makroekonomický i finanční výhled by neměla překročit roční sazbu 3 %. Metoda optimalizace a makroekonomický výpočet globálních nákladů by měly zahrnovat environmentální a zdravotní externality spotřeby energie a makroekonomické přínosy pro celé hospodářství, například pokud jde o tvorbu pracovních míst a HDP.

(18) Větší renovace stávajících budov bez ohledu na jejich velikost představují příležitost k přijetí opatření ke snížení energetické náročnosti, která budou efektivní z hlediska nákladů. Z důvodu nákladové efektivnosti by mělo být možné omezit minimální požadavky na energetickou náročnost na ty renovované části, které jsou pro energetickou náročnost budovy nejdůležitější, přičemž by měly zahrnovat otopné a chladicí soustavy. Členské státy by měly mít možnost si zvolit, zda definují „větší renovaci“ na základě procentního podílu plochy obvodového pláště nebo na základě hodnoty budovy. Pokud se členské státy rozhodnou definovat větší renovaci na základě hodnoty budovy, lze použít například hodnotu stanovenou pojistně matematickou metodou nebo stávající hodnotu založenou na nákladech na rekonstrukci, s vyloučením hodnoty pozemku, na němž budova stojí.

(18a) Pro zajištění důstojného bydlení pro všechny je nutné vymezit zranitelné oblasti nebo městské části spojené s energetickou chudobou způsobem, který umožní přesnější odhalování méně rozvinutých mikrooblastí, a to jak venkovských, tak městských, ležících uvnitř rozvinutějších oblastí. To by přispělo k identifikaci a lokalizaci nejzranitelnějších sociálních sektorů a osob trpících energetickou chudobou a domácností, které jsou vystaveny vysokým nákladům na energii a nemají prostředky na renovaci budov, které užívají, což by pomohlo v boji proti sociálním nerovnostem, které mohou vyplynout z uplatňování jednotlivých opatření v oblasti klimatu. Neefektivní bydlení je navíc systémovou příčinou energetické chudoby, kdy 50 milionů lidí v Unii žije v energetické chudobě a nemůže dostatečně svítit, vytápět nebo chladit své domovy, a více než 20 % chudých domácností v Unii žije v obydlí, které je napadeno plísní, je vlhké nebo postižené hnilobou.

(19) Zvýšené ambice Unie v oblasti klimatu a energetiky vyžadují novou vizi pro budovy: budovu s nulovými emisemi, jejíž velmi nízká spotřeba energie je – je-li to technicky proveditelné – plně pokryta energií z obnovitelných zdrojů. Všechny nové budovy by měly být budovami s nulovými emisemi a všechny stávající budovy by měly být transformovány na budovy s nulovými emisemi do roku 2050. Při stanovování cílových lhůt by členské státy měly zohlednit časový plán transformace energetiky a sociální náklady.

(20) Existují různé možnosti, jak pokrýt energetické potřeby účinné budovy energií z obnovitelných zdrojů: obnovitelné zdroje energie na místě, jako je solární tepelná energie, geotermální energie, fotovoltaická solární energie, tepelná čerpadla, vodní energie a biomasa, energie z obnovitelných zdrojů poskytovaná společenstvími pro obnovitelné zdroje nebo občanskými energetickými společenstvími a ústřední vytápění a chlazení založené na obnovitelných zdrojích nebo na využití odpadního tepla z odpadní vody, teplé užitkové vody nebo vzduchu a energie z obnovitelných zdrojů dodávané z energetických sítí.

(20a) Se zvýšenou elektrifikací vytápění a zvýšením výroby energie z obnovitelných zdrojů je nutná energetická účinnost budov, aby se zabránilo nadměrnému tlaku na kapacitu sítě a překročení výrobní kapacity k řízení špiček poptávky po elektřině. Energetická účinnost budov podpoří síť a sníží potřeby výrobní kapacity. To zahrnuje řešení sezónnosti poptávky po vytápění, která je v mnoha členských státech hlavní součástí poptávky v energetickém systému v době špičky.

(20b) Komise by měla posoudit kapacitu sítě, která je nezbytná pro integraci energie z obnovitelných zdrojů a elektrického vytápění a určit zbývající překážky pro usnadnění rozvoje vlastní spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, zejména ve zranitelných domácnostech.

(21) Nezbytná dekarbonizace fondu budov v Unii vyžaduje rozsáhlou energetickou renovaci: téměř 75 % budov v tomto fondu není podle současných stavebních norem energeticky účinných a 85–95 % budov, které dnes existují, bude v roce 2050 nadále stát. Vážená roční míra energetických renovací je však trvale nízká a činí přibližně 1 %. Při současném tempu by dekarbonizace sektoru budov vyžadovala staletí. Klíčovým cílem této směrnice je proto zahájení a podpora renovace budov tak, aby se současná míra renovace alespoň ztrojnásobila, včetně přechodu na bezemisní otopné soustavy. Podpora renovací na úrovni oblastních obvodů, včetně renovací průmyslového nebo sériového typu, přináší výhody v podobě stimulace rozsahu a rozsahu renovací budov a povede k rychlejší a levnější dekarbonizaci fondu budov.

(22) Základním regulačním nástrojem pro zahájení rozsáhlé renovace stávajících budov jsou minimální normy energetické náročnosti, jelikož řeší hlavní překážky bránící renovaci, jako jsou rozdělené pobídky a struktury spoluvlastnictví, jež nelze odstranit ekonomickými pobídkami. Zavedení minimálních norem energetické náročnosti by mělo vést k postupnému ukončení používání energeticky nejnáročnějších budov a k neustálému zlepšování vnitrostátního fondu budov, což přispěje k dlouhodobému cíli dekarbonizace fondu budov do roku 2050.

(23) Minimální normy energetické náročnosti stanovené na úrovni Unie by měly být zaměřeny na renovaci budov s nejvyšším potenciálem z hlediska dekarbonizace, zmírnění energetické chudoby a rozšířených sociálních a hospodářských přínosů, a zejména na energeticky nejnáročnější budovy, které je třeba renovovat přednostně.

(23a) Komise by měla zveřejnit souhrnnou zprávu o stavu a pokroku fondu budov Unie na místní, regionální a celostátní úrovni, zejména pokud jde o energeticky nejnáročnější budovy, aby bylo možné vhodně zaměřit úsilí a investice.

(24) Minimální normy energetické náročnosti by měly vytvořit cestu, podpořenou finančními mechanismy, pro postupné zvyšování tříd energetické náročnosti budov, zejména s ohledem na venkovské a odlehlé oblasti. Při přezkumu této směrnice by Komise měla posoudit, zda je třeba zavést další závazné minimální normy energetické náročnosti s cílem dosáhnout do roku 2050 dekarbonizovaného fondu budov.

(24a) Tato směrnice by měla být v souladu se základními zásadami majetkového a nájemního práva členských států.

(25) Zavedení minimálních norem energetické náročnosti by měl doprovázet podpůrný rámec zahrnující technickou pomoc a finanční opatření, jakož i politiky zaměřené na zlepšení dovedností pracovníků v odvětví stavebnictví a renovací. Minimální normy energetické náročnosti stanovené na vnitrostátní úrovni nepředstavují „normy Unie“ ve smyslu pravidel státní podpory, zatímco celounijní minimální normy energetické náročnosti by se mohly za takové „normy Unie“ považovat. V souladu s revidovanými pravidly státní podpory mohou členské státy poskytovat státní podporu na renovaci budov za účelem splnění celounijních norem energetické náročnosti, tj. za účelem dosažení určité třídy energetické náročnosti, a to do doby, než se tyto celounijní normy stanou závaznými. Jakmile budou tyto normy závazné, mohou členské státy nadále poskytovat státní podporu na renovaci budov a ucelených částí budov, na něž se vztahují celounijní normy energetické náročnosti, pokud bude cílem renovace vyšší standard, než je stanovená minimální třída energetické náročnosti.

(26) Taxonomie EU klasifikuje environmentálně udržitelné hospodářské činnosti v celé ekonomice, včetně sektoru budov. Podle aktu v přenesené pravomoci týkajícího se taxonomie EU v oblasti klimatu se renovace budov považuje za udržitelnou činnost, pokud dosáhne alespoň 30% úspor energie, splňuje minimální požadavky na energetickou náročnost při větší renovaci stávajících budov nebo sestává z jednotlivých opatření souvisejících s energetickou náročností budov, jako je instalace, údržba nebo opravy zařízení pro zvýšení energetické účinnosti nebo nástrojů a zařízení pro měření, regulaci a kontrolu energetické náročnosti budov, pokud tato jednotlivá opatření splňují stanovená kritéria. Renovace budov za účelem splnění celounijních minimálních norem energetické náročnosti je obvykle v souladu s kritérii taxonomie EU týkajícími se činností v oblasti renovace budov.

(27) Celounijní minimální normy energetické náročnosti by měly vycházet z harmonizovaných tříd energetické náročnosti. Vymezením nejnižší třídy energetické náročnosti G jako nejnáročnějších 15 % vnitrostátního fondu budov každého členského státu zajišťuje harmonizace tříd energetické náročnosti podobné úsilí ze strany všech členských států, zatímco definice nejlepší třídy energetické náročnosti A zajišťuje sbližování harmonizované stupnice tříd energetické náročnosti k dosažení společné vize budov s nulovými emisemi.

(28) Minimální požadavky na energetickou náročnost stávajících budov a prvků budov již byly obsaženy v předpisech předcházejících této směrnici a měly by platit i nadále. Zatímco nově zavedené minimální normy energetické náročnosti stanoví minimální úroveň, pokud jde o energetickou náročnost stávajících budov, a zajišťují, aby probíhala renovace energeticky neúčinných budov, minimální požadavky na energetickou náročnost stávajících budov a prvků budov zajišťují nezbytný rozsah prováděných renovací.

(28a) Je naléhavě nutné snížit závislost budov na fosilních palivech a urychlit úsilí o dekarbonizaci a elektrifikaci spotřeby energie v těchto budovách. Aby bylo možné později nákladově efektivně instalovat solární technologie, měly by být všechny nové budovy „připraveny na výrobu solární energie“, tj. měly by být navrženy tak, aby optimalizovaly potenciál pro výrobu solární energie na základě intenzity slunečního záření v dané lokalitě, a umožnit tak úspěšnou instalaci solárních technologií bez nákladných stavebních zásahů. Kromě toho by členské státy měly zajistit zavádění vhodných zařízení na výrobu solární energie na nových obytných i jiných než obytných budovách a na stávajících jiných než obytných budovách. Rozsáhlé zavádění solární energie na budovy by významně přispělo k účinnější ochraně spotřebitelů před rostoucími a kolísavými cenami fosilních paliv, snížilo by vystavení zranitelných domácností vysokým nákladům na energii a vedlo by k širším hospodářským a společenským přínosům a přínosům pro životní prostředí. V zájmu účinného využití potenciálu zařízení na výrobu solární energie na budovách by členské státy měly definovat kritéria pro zavádění zařízení na výrobu solární energie na budovách a možné výjimky z jejich zavádění v souladu s vyhodnoceným technickým a ekonomickým potenciálem zařízení na výrobu solární energie a charakteristikami budov, na něž se tato povinnost vztahuje.

(28b) Tato směrnice by měla plně zohlednit sdělení Komise ze dne 18. května 2022 nazvané Strategie EU pro solární energii, a zejména její Evropskou iniciativu pro solární střechy. Solární fotovoltaické a solární termální technologie by měly být zaváděny rychle, aby byly prospěšné jak z hlediska klimatu, tak z hlediska finančních nákladů občanů a podniků. Členské státy by měly zavést robustní podpůrné rámce pro střešní systémy, a to i v kombinaci se skladováním energie a tepelnými čerpadly, a to na základě předvídatelné doby návratnosti, která by měla být kratší než 10 let. Členské státy by měly přednostně provádět opatření, která jsou k dispozici, s využitím dostupných finančních prostředků Unie, zejména nových kapitol plánu REPowerEU ve svých plánech na podporu oživení a odolnosti. Komise by měla každoročně sledovat pokrok při provádění této Evropské iniciativy pro solární střechy spolu s Evropským parlamentem, členskými státy a zúčastněnými stranami v tomto odvětví.

(29) V zájmu dosažení vysoce energeticky účinného a dekarbonizovaného fondu budov a transformace stávajících budov na budovy s nulovými emisemi do roku 2050 by měly členské státy vypracovat vnitrostátní plány renovace budov, které nahradí dlouhodobé strategie renovací a stanou se pro členské státy ještě silnějším a plně funkčním nástrojem plánování, s výraznějším zaměřením na financování a zajištění toho, aby byli k dispozici náležitě kvalifikovaní pracovníci pro provádění renovací budov, jakož i na řešení energetické chudoby, zajištění elektrické a požární bezpečnosti a snížení energetické náročnosti energeticky nejnáročnějších budov. V plánech renovace budov by měly členské státy stanovit své vlastní vnitrostátní cíle v oblasti renovace budov. V souladu s čl. 21 písm. b) bodem 7 nařízení (EU) 2018/1999 a se základními podmínkami stanovenými v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060[20] by členské státy měly poskytnout přehled finančních opatření, jakož i přehled investičních potřeb a správních zdrojů pro provádění plánů renovace budov. Členské státy by měly za účelem financování provádění svých plánů renovace budov zvážit využití fondů a mechanismů financování Unie, zejména Nástroje pro oživení a odolnost zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241[21], strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a Sociálního fondu pro klimatická opatření zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… [nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Sociální fond pro klimatická opatření (COM(2021)0568)[22].

(29a) Aby bylo zajištěno, že pracovní síla Unie je plně připravena aktivně usilovat o dosažení cílů Unie v oblasti klimatu, měly by členské státy usilovat o snížení rozdílů mezi ženami a muži ve stavebnictví, a to i prostřednictvím svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.

(30) Vnitrostátní plány renovace budov by měly být založeny na harmonizovaném vzoru, aby byla zajištěna jejich srovnatelnost. V zájmu zajištění požadovaných ambicí by Komise měla návrhy plánů posoudit a vydat doporučení členským státům.

(31) Vnitrostátní plány renovace budov by měly být úzce propojeny s integrovanými vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu podle nařízení (EU) 2018/1999 a pokrok při dosahování vnitrostátních cílů a příspěvek plánů renovace budov k vnitrostátním a unijním cílům by měly být vykazovány v rámci dvouletých zpráv podle nařízení (EU) 2018/1999. Vzhledem k naléhavosti rozšíření renovací na základě solidních vnitrostátních plánů by datum pro předložení prvního vnitrostátního plánu renovace budov mělo být stanoveno co nejdříve.

(32) Postupné rozsáhlé renovace mohou být řešením▌ vysokých počátečních nákladů a nepříjemností pro obyvatele, které mohou vyvstat v případě renovací prováděných najednou, a mohou umožnit méně rušivá a nákladově efektivnější renovační opatření. Tyto postupné rozsáhlé renovace je však třeba pečlivě naplánovat, aby nedocházelo k tomu, že jedna fáze renovace znemožňuje nezbytné následné fáze. Jednofázová rozsáhlá renovace může být nákladově efektivnější a může mít za následek možnosti s nižším uhlíkovým rozpočtem pro dosažení plně dekarbonizovaného fondu budov Unie s nulovými emisemi. Jednofázové rozsáhlé renovace i postupné rozsáhlé renovace jsou platnými možnostmi rozsáhlých renovací, protože při určování nejvhodnějších řešení pro dekarbonizaci je třeba vzít v úvahu různé faktory, jako je nákladová efektivnost, výsledný uhlíkový rozpočet, využití budovy, délka renovace, stávající stav budovy, rozsah renovací a primární energetické zdroje budovy. Pasy pro renovaci budov poskytují jasný plán pro postupné rozsáhlé renovace a pomáhají vlastníkům a investorům naplánovat co nejlepší načasování a rozsah zásahů. Proto by měly být pasy pro renovaci budov podporovány a poskytovány jako dobrovolný nástroj pro vlastníky budov ve všech členských státech. Členské státy by měly zajistit, aby pasy pro renovaci budov nepředstavovaly pro zúčastněné strany nepřiměřenou zátěž a aby byly doprovázeny přiměřenou finanční podporou pro zranitelné domácnosti, zejména pokud je obydlí jejich jedinou obytnou nemovitostí.

(32a) Dlouhodobé smlouvy jsou důležitým nástrojem, který stimuluje postupné renovace. Členské státy by měly zavést mechanismy, které umožní uzavírání dlouhodobých smluv v různých fázích renovace po etapách. Jakmile budou v různých fázích renovace k dispozici nové a účinnější pobídky, měl by být přístup k těmto novým pobídkám zajištěn tím, že se příjemcům umožní přejít k novým pobídkám.

(33) Pojem „rozsáhlá renovace“ dosud nebyl v právu Unie definován. V zájmu dosažení dlouhodobé vize pro budovy by měla být rozsáhlá renovace definována jako renovace, která transformuje budovy na budovy s nulovými emisemi; v první fázi jako renovace, která transformuje budovy na budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Tato definice slouží ke zlepšení energetické náročnosti budov. Rozsáhlá renovace pro účely zlepšení energetické náročnosti představuje jedinečnou příležitost k řešení dalších aspektů, jako jsou kvalita vnitřního prostředí, životní podmínky zranitelných domácností, dostatečnost a oběhovost, zvýšení klimatické odolnosti, zlepšování environmentálních a zdravotních norem, odolnost vůči rizikům katastrof včetně seismické odolnosti, požární a elektrická bezpečnost, odstraňování nebezpečných látek včetně azbestu a přístupnost pro osoby se zdravotním postižením a posilování propadů uhlíku, jako např. prostřednictvím ploch pokrytých vegetací.

(33a) Norma pro rozsáhlé renovace, bude-li doprovázena odpovídající podporou a informacemi, včetně technické pomoci a odborné přípravy, může být způsobem, jak dosáhnout vyššího snížení emisí. Místní tvůrci politik plní podpůrnou roli při navrhování trhu energetických renovací prostřednictvím místních předpisů, podpory postupného ukončování neúčinných otopných a chladicích soustav, řízení postupů zadávání veřejných zakázek a rozvoje partnerství veřejného a soukromého sektoru. Provedení renovací musí splňovat vysoké standardy, aby se účinně snížily emise a zabránilo se mezerám ve výkonnosti, které mohou ve střednědobém horizontu ztížit dosažení cílů.

(34) Za účelem podpory rozsáhlých a postupných rozsáhlých renovací, což je jedním z cílů iniciativy „renovační vlna“, by měly členské státy na rozsáhlé renovace vyčlenit nejvyšší možnou míru finanční a administrativní podpory na energeticky nejnáročnější budovy s jednou bytovou jednotkou.

(35) Členské státy by měly podporovat modernizaci v oblasti energetické náročnosti stávajících budov, jež přispívá k dosažení zdravé kvality vnitřního prostředí a jež zahrnuje zdravé a cenově dostupné obytné prostory, odstraňování azbestu a dalších škodlivých látek, přičemž by měly bránit nezákonnému odstraňování škodlivých látek a usnadňovat dodržování stávajících legislativních aktů, jako jsou směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/148/ES[23] a (EU) 2016/2284[24].

(35a) Přístupy založené na integrovaných oblastních obvodech či městských částech umožňují celkové koncepce renovací budov, které jsou prostorově propojeny, jako jsou bytové bloky. Takové přístupy k renovaci nabízejí více řešení ve větším měřítku. Integrované plány renovací mohou nabídnout komplexnější přístup, který řeší ekosystém širší obce, jako jsou potřeby dopravy a vhodné udržitelné zdroje energie, včetně obnovitelných zdrojů energie v místě a v blízkém okolí nebo ústředního vytápění a chlazení. Tyto plány umožňují zvýšit nákladovou efektivnost potřebných prací, zlepšit propojení mezi jednotlivými druhy dopravy a zohlednit stávající infrastrukturu za účelem optimalizace systému i zachování kulturního dědictví. Tato směrnice by proto měla podporovat širší využívání integrovaných a participativních přístupů a přístupů založených na oblastních obvodech, které umožňují synergie a potenciální úspory energie, které by zůstaly nevyužity, pokud by se zaměřovaly výhradně na jednotlivé budovy. Integrované plány renovace mohou také vést k přínosům, jako je zlepšení kvality ovzduší, snížení emisí na úrovni oblastních obvodů a rozsáhlé zmírnění energetické chudoby. Oblastní obvody by měly být zřizovány místními orgány v souladu s místními potřebami.

(35b) Za účelem podpory reprodukování a replikovatelnost úspěšných projektů renovace budov by měly členské státy v souladu s iniciativou Nový evropský Bauhaus, zejména s jejím cílem udržitelnosti, zavést vnitrostátní průmyslové politiky pro velkovýrobu místně přizpůsobitelných montovaných stavebních prvků pro renovaci budov, které plní různé funkce, včetně estetické či izolační a funkce výroby energie a izolační a zelené infrastruktury. Měly by také podporovat biologickou rozmanitost, vodní hospodářství, dostupnost a mobilitu.

(35c) Členské státy by měly vytvořit vnitrostátní režimy inspekcí elektrických instalací s ohledem na skutečnost, že vysoký podíl domácích a náhodných požárů v domácnostech má zdroj elektrické energie, a s cílem zajistit, aby elektrická instalace byla bezpečná a připravená na nová použití s cílem dosáhnout budov s nulovými emisemi.

(35d) Hlediska vazby mezi vodou a energií jsou obzvláště důležitá pro řešení vzájemné závislosti mezi spotřebou energie a vody a rostoucího tlaku na oba zdroje. K úsporám energie může výrazně přispět účinné hospodaření s vodou a její opětovné využívání, což bude mít přínosy v oblasti klimatu, ale také hospodářské a sociální přínosy.

 (36) Očekává se, že klíčovou úlohu v rámci dekarbonizace a účinnosti elektroenergetické soustavy budou hrát elektrická vozidla, a to prostřednictvím služeb flexibility, vyrovnávání a skladování, zejména prostřednictvím rozvoje inteligentního dobíjení a agregace. Tento potenciál elektrických vozidel, pokud jde o integraci do elektroenergetické soustavy a příspěvek k účinnosti soustavy a další absorpci elektřiny z obnovitelných zdrojů, by měl být plně využit, a to i prostřednictvím instalace veřejné dobíjecí infrastruktury na parkovacích místech. Dobíjení je v souvislosti s budovami obzvláště důležité, neboť zde parkují elektrická vozidla pravidelně a dlouho. Pomalé inteligentní a obousměrné dobíjení je hospodárné a instalace dobíjecích stanic v soukromých prostorách může zajistit skladování energie pro související budovu. V kombinaci s údaji poskytovanými inteligentními měřiči a údaji vytvořenými vozidlem by dobíjecí infrastruktura pro elektrická vozidla mohla rovněž poskytnout flexibilní řešení a integraci služeb inteligentního a obousměrného dobíjení a služeb integrace systému obecně. Elektrická vozidla, která jsou schopna obousměrného dobíjení, zvyšují kapacitu budov a elektroenergetické soustavy pro vyrovnávání dodávek a poptávky po elektřině, zejména v době špičky a za nižší náklady, a umožňují uživatelům aktivně poskytovat tyto služby za odpovídající odměnu.

(37) V kombinaci se zvýšeným podílem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů produkují elektrická vozidla méně emisí skleníkových plynů. Elektrická vozidla tvoří významnou součást přechodu na čistou energii, jenž je založen na opatřeních v zájmu energetické účinnosti, alternativních palivech, energii z obnovitelných zdrojů a inovativních řešeních v oblasti řízení energetické flexibility. Stavební předpisy lze účinně využít ke stanovení cílených požadavků na podporu zavádění infrastruktury pro dobíjení na parkovištích obytných i jiných než obytných budov. Členské státy by měly odstranit překážky, jako je zajištění připojení k síti a kapacita úzkých míst, rozdělené pobídky a administrativní komplikace, jimž jednotliví vlastníci čelí při snaze nainstalovat dobíjecí stanice na svých parkovacích místech.

(38) Potřebné podmínky pro případnou rychlou instalaci dobíjecích stanic zajišťuje kabeláž. Díky již připravené infrastruktuře se sníží náklady na instalaci dobíjecích stanic pro jednotlivé vlastníky, a uživatelé elektrických vozidel tak budou mít přístup k dobíjecím stanicím. Stanovení požadavků na elektromobilitu na úrovni Unie ohledně předběžného vybavení parkovacích míst a instalace dobíjecích stanic je účinným způsobem, jak podpořit používání elektrických vozidel v blízké budoucnosti a současně umožnit ve střednědobém až dlouhodobém horizontu další rozvoj s nižšími náklady. ▌ Členské státy by měly zajistit přístupnost dobíjecích stanic pro osoby se zdravotním postižením.

(39) Inteligentní dobíjení a obousměrné nabíjení umožňují integraci energetického systému budov. Dobíjecí stanice na místech, kde elektrická vozidla obvykle parkují delší dobu, například tam, kde lidé parkují z důvodu bydliště nebo zaměstnání, mají velký význam pro integraci energetického systému, a proto je třeba zajistit funkce inteligentního dobíjení. Vzhledem k tomu, že obousměrné nabíjení napomáhá dalšímu pronikání elektřiny z obnovitelných zdrojů do dopravy pomocí vozových parků elektrických vozidel a do elektroenergetické soustavy obecně a přispívá k vyrovnávání odběrových špiček, čímž snižuje potřebu dodávek energie ve špičkách, a tím i celkové náklady soustavy, měla by být i tato funkce zpřístupněna, a to i proto, že umožňuje majitelům elektrických vozidel, aby za přiměřenou odměnu tyto funkce zpřístupnili a aktivně se zapojili do energetické soustavy v souladu s právem vyrábět, sdílet, skladovat nebo prodávat energii, kterou sami vyrábí.

(40) Podpora zelené mobility je klíčovou součástí Zelené dohody pro Evropu a budovy mohou hrát důležitou úlohu při zajišťování nezbytné infrastruktury, a to nejen pro dobíjení elektrických vozidel, ale také pro jízdní kola. Přechod k aktivní mobilitě, jako je jízda na kole, může výrazně snížit emise skleníkových plynů z dopravy. S nárůstem prodeje elektricky poháněných jízdních kol a dalších typů vozidel kategorie L a s cílem usnadnit pozdější instalaci dobíjecích stanic by měla být v nových obytných budovách vyžadována kabeláž pro tato vozidla, a pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné, měla by být v obytných budovách procházejících větší renovací vyžadována kabeláž či instalace rozvodů. Jak je stanoveno v plánu dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030, zvýšení podílu čisté a účinné soukromé a veřejné dopravy, jako je jízda na kole, výrazně sníží znečištění z dopravy a přinese významné výhody jednotlivým občanům a komunitám. Nedostatek parkovacích míst pro jízdní kola je hlavní překážkou pro rozšíření cyklistiky, a to pokud jde o obytné i jiné než obytné budovy. Požadavky Unie a vnitrostátní stavební předpisy mohou účinně podpořit přechod na čistší mobilitu stanovením požadavků na minimální počet parkovacích míst pro jízdní kola a budování parkovacích míst pro jízdní kola a související infrastruktury v oblastech, kde jsou jízdní kola méně využívána, může vést k jejich většímu využívání. Požadavek na zajištění parkovacích míst pro jízdní kola by neměl být závislý na dostupnosti a nabídce parkovacích míst pro automobily, která mohou být za určitých okolností nedostupná, ani by s nimi neměl být nutně spojen. Požadavky na minimální počet parkovacích míst ve stavebních předpisech by měly být nahrazeny požadavky na maximální počet parkovacích míst, zejména v oblastech, které jsou již dobře obsluhovány veřejnou dopravou a možnostmi stavební mobility. Členské státy by měly podporovat místní orgány při vypracovávání a provádění plánů udržitelné městské mobility se zvláštním zaměřením na integraci politik bydlení s udržitelnou mobilitou a územním plánováním, čímž by byla zajištěna a upřednostňována dostupnost všech nových významných měst prostřednictvím aktivní mobility a veřejné dopravy.

(40a) Bude rovněž zapotřebí technická podpora pro budování kapacit místních orgánů prostřednictvím školení a seminářů, například v oblasti navrhování veřejných zakázek zohledňujících údaje za celý životní cyklus a provádění monitorování uhlíku během celého životního cyklu.

(40b) Při provádění požadavků na elektromobilitu podle této směrnice by členské státy měly zohlednit zejména hospodářskou situaci zranitelných domácností a zranitelných mikropodniků a malých podniků a měly by mít možnost instalaci příslušné infrastruktury odpovídajícím způsobem přizpůsobit.

(41) Programy pro jednotný digitální trh a energetickou unii by měly být sladěny a měly by sloužit společným cílům. Digitalizace energetického systému rychle mění energetické prostředí, od integrace obnovitelných zdrojů energie po inteligentní sítě a budovy připravené na inteligentní řešení. Z hlediska digitalizace sektoru budov jsou důležité cíle Unie v oblasti konektivity a ambice na zavedení vysokokapacitních komunikačních sítí pro inteligentní domácnosti a dobře propojené komunity. Měly by být k dispozici cílené pobídky, které podpoří systémy připravené na inteligentní řešení a digitální řešení v zastavěném prostředí. Vznikly by tak nové příležitosti k energetickým úsporám, neboť spotřebitelé získají přesnější informace o svých spotřebních zvyklostech a provozovatelé systému budou moci síť účinněji řídit.

(42) V zájmu usnadnění konkurenceschopného a inovativního trhu s inteligentními službami týkajícími se budov, které přispívají k účinnému využívání energie a integraci energie z obnovitelných zdrojů v budovách, a za účelem podpory investic do renovací by měly členské státy zajistit přímý přístup zúčastněných stran k údajům systémů budov. Aby se zabránilo nadměrným administrativním nákladům pro třetí strany, usnadňují členské státy plnou interoperabilitu služeb a výměny údajů v rámci Unie.

(43) Pro měření schopnosti budov využívat informační a komunikační technologie a elektronické systémy pro účely přizpůsobení provozu budov potřebám uživatelů a sítě a pro zvýšení energetické účinnosti a celkové hospodárnosti budov by měl být používán ukazatel připravenosti pro chytrá řešení. Ukazatel připravenosti pro chytrá řešení by měl zvýšit povědomí vlastníků a uživatelů budov o hodnotě automatizace budov a elektronického monitorování technických systémů budov a měl by uživatelům budovy poskytnout jistotu, pokud jde o skutečné úspory plynoucí z těchto nových rozšířených funkcí. Ukazatel připravenosti pro chytrá řešení je obzvláště přínosný v případě velkých budov s vysokou spotřebou energie. U jiných budov by mělo být využívání tohoto systému pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení pro členské státy nepovinné.

(44) Zásadní význam pro splnění cílů v oblasti energetické účinnosti do roku 2030 a 2050 a pro snížení počtu lidí žijících v energetické chudobě má přístup k dostatečným grantům a dostatečnému financování.  Byly zavedeny nebo přizpůsobeny finanční nástroje Unie a další opatření s cílem podpořit snížení energetické náročnosti budov a odstranit energetickou chudobu. Mezi nejnovější iniciativy ke zvýšení dostupnosti financování na úrovni Unie patří mimo jiné stěžejní složka „Renovace“ v rámci Nástroje pro oživení a odolnost ▌ a Sociální fond pro klimatická opatření a plán REPowerEU.  Energetické renovace může v rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027 podpořit několik dalších klíčových programů EU, včetně fondů politiky soudržnosti a Fondu InvestEU zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523[25]. Z rámcových programů pro výzkum a inovace Unie investuje do grantů či půjček s cílem prosadit nejlepší technologie a zlepšit energetickou náročnost budov, mimo jiné prostřednictvím partnerství s průmyslem a členskými státy, jako je Evropské partnerství pro přechod na čistou energii a partnerství „Built4People“. V souladu s nařízením (EU) 2021/1119 a by Komise měla vytvořit odvětvová partnerství pro transformaci energetiky v rámci odvětví stavebnictví tím, že propojí klíčové zúčastněné strany.

(45) Finanční nástroje Unie by měly být využívány s cílem zajistit praktický účinek cílů této směrnice, aniž by tím však byla nahrazena vnitrostátní opatření. Měly by být vzhledem k rozsahu potřebných renovací využívány zejména pro poskytování vhodných a inovačních prostředků financování s cílem podnítit investice do snížení energetické náročnosti budov. Mohly by hrát důležitou úlohu při vytváření celostátních, regionálních a místních fondů, nástrojů nebo mechanismů v oblasti energetické účinnosti, které poskytnou tyto možnosti financování vlastníkům soukromého majetku, malým a středním podnikům a společnostem poskytujícím služby energetické účinnosti.

(46) Ústřední úlohu ve vnitrostátních plánech renovace budov by měly hrát finanční mechanismy, granty a dotace Unie, pobídky a mobilizace finančních institucí pro energetické renovace budov přizpůsobené potřebám jednotlivých vlastníků a nájemců budov a členské státy by je měly aktivně podporovat. Tato opatření by měla prosazovat energeticky účinné hypotéky doplněné sociálními zárukami na certifikované energeticky účinné renovace budov, podporovat investice ze strany orgánů veřejné moci do energeticky účinného fondu budov, například prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru nebo smluv o energetické náročnosti, či snižování vnímané rizikovosti investic. Finanční plány by měly poskytovat významný příspěvek na rozsáhlé renovace, zejména energeticky nejnáročnějších budov, aby byly finančně zajímavé, a měly by být navrženy tak, aby umožňovaly přístup skupinám, které mají potíže získat běžné financování.

(46a) Členské státy by měly poskytnout záruky finančním institucím za účelem podpory cílených finančních produktů, grantů a dotací na snížení energetické náročnosti budov, v nichž bydlí zranitelné domácnosti, a také majitelům energeticky nejnáročnějších budov s větším počtem bytových jednotek a budov ve venkovských oblastech a dalším skupinám, které mají potíže s přístupem k finančním prostředkům nebo se získáním tradičních hypoték. Členské státy by měly zajistit, aby tyto skupiny mohly využívat nákladově neutrální renovační programy, například prostřednictvím plně dotovaných renovačních programů nebo kombinací grantů, smluv o energetických službách a systémů vyúčtování. Je třeba zřídit zvláštní nástroj pro renovace („úvěr EU na renovaci“) na úrovni Unie, který by majitelům domů umožnil přístup k dlouhodobým výpůjčním nákladům Unie na rozsáhlé renovace.

(46b) Financování plní klíčovou úlohu při dosahování cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030. Za účelem zmenšení investiční mezery, jakož i zlepšení financování a zvýšení energetické účinnosti a zavádění obnovitelných zdrojů energie v budovách je třeba nákladově efektivněji využívat stávající možnosti financování, jakož i vyvíjet a zavádět inovativní mechanismy financování na podporu investic do renovací budov a pomáhat vlastníkům domů v rámci vnitrostátních iniciativ. Ústřední úlohu ve vnitrostátních plánech renovace budov by měly hrát finanční mechanismy, pobídky a mobilizace soukromých investic finančních institucí do renovací budov zaměřených na energetickou účinnost. Finanční instituce by měly více šířit informace o svých finančních produktech, aby seznámily vlastníky, nájemníky a uživatele budov s finančními službami zaměřenými na snížení energetické náročnosti budov. Finanční instituce, včetně úvěrových institucí a dalších účastníků finančního trhu, kteří investují do produktů krytých nemovitostmi, jakož i regulační orgány by měly mít přístup k informacím o energetické náročnosti budov. Na tyto instituce by se měly vztahovat normy hypotečního portfolia.

(46c) Zelené hypoteční úvěry a zelené retailové úvěry mohou významně přispět k transformaci hospodářství a snížení emisí uhlíku. Členské státy by měly upravit příslušné právní předpisy a vypracovat podpůrná opatření s cílem usnadnit využívání zelených hypotečních úvěrů a zelených retailových úvěrů, jakož i systematické shromažďování údajů.

(46d) Členské státy by měly upřednostnit přidělení části Evropského sociálního fondu na technickou odbornou přípravu pracovníků v oblasti energetické účinnosti v odvětví stavebnictví a renovací. Členské státy zřídí registry svých odborníků v oblasti stavebního hodnotového řetězce s podrobnými údaji o dostupnosti dovedností a kvalifikovaných odborníků na trhu. Tyto registry by měly být veřejně přístupné a pravidelně aktualizované.

(46e) Přínosy finančního plánu s průběžným splácením (typu „pay as you save“) ve střednědobém horizontu po splacení úvěru znamenají pro majitele domácností čistý přínos v podobě ročních úspor nákladů na energie a zvýšení hodnoty nemovitosti.

(47) Financování samo o sobě nenaplní potřeby v oblasti renovací. ▌ K vytvoření vhodného podpůrného rámce a odstranění překážek bránících renovacím je nutné zavést dostupné a transparentní nástroje pro poradenství a pomoc, jako jsou nezávislá jednotná kontaktní místa, která zajišťují bezplatné integrované služby nebo zprostředkovatele energetických renovací a poradenství, jakož i provádět další opatření a iniciativy, například ty, jež jsou uvedeny v iniciativě Komise pro inteligentní financování inteligentních budov. Je třeba uznat zásadní význam místních aktérů, jako jsou obecní úřady, energetické agentury a společenství pro obnovitelné zdroje a občanská energetická společenství, při zajišťování vnitrostátních potřeb v oblasti renovací. Důležitou úlohu hrají i další opatření zaměřená na spolupráci, jako jsou partnerství veřejného a soukromého sektoru, která by členské státy měly aktivně prosazovat a podporovat. Kromě financování a technické podpory by členské státy měly do svých vnitrostátních plánů renovace budov zahrnout přístupy k renovaci budov a vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů na úrovni městských částí a oblastních obvodů a aktivně je podporovat. Místní iniciativy, jako jsou renovační programy vedené občanskými iniciativami na úrovni městských částí nebo obcí, by měly být rovněž finančně a technicky podporovány, neboť tyto iniciativy zvyšují zapojení občanů do transformace energetiky, zachovávají místní sociální vzorce, poskytují úsporu z rozsahu a nabízejí řešení odpovídající místním podmínkám a potřebám.

(47a) Přístup k důvěryhodnému poradenství a informacím zvyšuje důvěru a usnadňuje proces zvyšování energetické účinnosti stávajících budov, zejména pro soukromé občany. V tomto ohledu by při propojování potenciálních projektů s účastníky trhu, včetně občanů, veřejných orgánů a tvůrců projektů, zejména projektů menšího rozsahu, jakož i při poskytování poradenství ohledně povolovacích postupů, podpoře přístupu k financování renovací budov a pomoci při šíření informací o podmínkách, mohla hrát důležitou úlohu jednotná kontaktní místa. Jednotná kontaktní místa provozovaná na místní úrovni by rovněž mohla pomoci zajistit koordinaci nabídky a poptávky. Mohou pomoci vlastníkům a správcům budov s projekty renovací a přispět k začlenění jednotlivých projektů do širší strategie měst. Mohou rovněž pomoci upřednostnit energeticky nejnáročnější budovy tím, že stanoví harmonogramy a poskytnou cílenou podporu různým částem fondu budov na základě let výstavby. Jednotná kontaktní místa jsou také důležitá, aby byli občané motivováni k zahájení projektů renovace tím, že poskytují poradenství a možnosti průzkumu, usnadňují vyhledávání dodavatelů, pomáhají při orientaci ve výběrových řízeních a cenových nabídkách a poskytují podporu během renovace. K vytvoření a rozvoji jednotných kontaktních míst a mobilizaci správných odborných znalostí je nezbytná zvýšená technická pomoc.

(48) Energeticky neúčinné budovy často úzce souvisí s energetickou chudobou a sociálními problémy. Zranitelné domácnosti jsou obzvláště vystaveny rostoucím cenám energie, neboť na energetické produkty vynakládají větší část svého rozpočtu. Snížením nadměrných účtů za energii může renovace budov vyvést lidi z energetické chudoby a také jí předcházet. Renovace budov zároveň nejsou zadarmo a je nezbytné zajistit, aby byl sociální dopad nákladů na renovace budov, zejména pokud jde o zranitelné domácnosti, omezený. Renovační vlna by neměla nikoho opomíjet a měla by být využita jako příležitost ke zlepšení situace zranitelných domácností a osob žijících v sociálním bydlení a měl by být zajištěn spravedlivý přechod ke klimatické neutralitě Finanční pobídky a další politická opatření by se proto měly přednostně zaměřit na zranitelné domácnosti ▌a osoby žijící v sociálním bydlení a členské státy by měly ve svých vnitrostátních plánech renovace budov stanovit opatření, která mají být přijata s cílem zabránit vystěhovávání z důvodu renovací, jako jsou například opatření na snížení cen nájemného a stanovení stropů nájemného. Návrh Komise na doporučení Rady k zajištění spravedlivého přechodu ke klimatické neutralitě poskytuje společný rámec a společné chápání komplexních politik a investic potřebných k tomu, aby tento přechod byl spravedlivý.

(48a) Energetická chudoba neúměrně postihuje ženy v celé Unii, a proto by členské státy měly věnovat nezbytnou podporu na zmírnění energetické chudoby žen. Členské státy by měly vynaložit větší úsilí, aby do svých vnitrostátních plánů renovace budov zahrnuly údaje členěné podle pohlaví, a lépe tak zacílily politiky a opatření.

(49) Aby mohli potenciální kupující nebo nájemci od samého počátku přihlížet k energetické náročnosti budov, měly by mít budovy nebo ucelené části budov, které jsou nabízeny k prodeji nebo pronájmu, certifikát energetické náročnosti a třída a ukazatel energetické náročnosti by měly být uvedeny ve všech inzerátech a reklamách. Potenciálnímu kupujícímu nebo nájemci budovy nebo ucelené části budovy by prostřednictvím certifikátu energetické náročnosti měly být poskytnuty správné informace o energetické náročnosti budovy a praktické rady ohledně zlepšení této náročnosti. Certifikát energetické náročnosti by také měl poskytnout informace o její spotřebě primární energie a konečné spotřebě energie, energetických potřebách, výrobě energie z obnovitelných zdrojů, emisích skleníkových plynů, kvalitě vnitřního prostředí, jakož i doporučení ke snížení energetické náročnosti a potenciálu globálního oteplování během životního cyklu.

(49a) Při zvažování podpůrných politik pro minimální normy energetické náročnosti by měla být zvláštní pozornost věnována zranitelným domácnostem, zejména těm, jejichž jistota vlastnictví by mohla být ohrožena, nebo těm, které jsou vystaveny vysokým nákladům na energii a nemají prostředky na renovaci budovy, kterou obývají. Členské státy by měly poskytnout záruky na vnitrostátní úrovni, například ve formě mechanismů sociální podpory.

(49b) Transformace energetiky představuje příležitost ke zlepšení přístupu ke kvalitnějšímu bydlení, pokud budou náklady na renovaci co nejvíce vyváženy úsporami energie a bude zajištěna bezpečnost pronájmu. Může také pomoci vymanit domácnosti z energetické a dopravní chudoby, pokud budou poskytnuty dotace a veřejné finanční prostředky těm, kteří mají omezený přístup k úvěrům za tržní cenu. U veřejných bytů a pronajatých budov jsou rovněž nezbytné participativní modely, aby nájemci mohli spolupracovat s bytovými společnostmi, pronajímateli a sdruženími vlastníků na rozsahu a nákladech renovací. Může pomoci vyvážit náklady a posílit jistotu zaměstnání. Měly by být vytvořeny příležitosti k budování kapacit pro místní poskytovatele bydlení za účelem lepšího využívání participativních modelů a koordinovanějšího přístupu napříč odvětvími na vnitrostátní, regionální a místní úrovni.

(50) Monitorování fondu budov je usnadněno dostupností údajů shromažďovaných pomocí digitálních nástrojů, čímž se snižují administrativní náklady. Proto by měly být zřízeny vnitrostátní databáze energetické náročnosti budov a informace v nich obsažené by měly být předávány středisku EU pro sledování fondu budov.

(51) Budovy užívané orgány veřejné moci a budovy často navštěvované veřejností by měly být příkladem zohlednění environmentálních a energetických hledisek, a proto by tyto budovy měly být předmětem pravidelné energetické certifikace. Ke zvyšování informovanosti veřejnosti o energetické náročnosti by mělo přispět vystavení těchto certifikátů energetické náročnosti na viditelném místě, zejména v budovách určité velikosti, které jsou užívány orgány veřejné moci nebo které jsou často navštěvovány veřejností, jako jsou radnice, školy, obchody a nákupní střediska, supermarkety, restaurace, divadla, banky a hotely.

(51a) Komise by měla vypracovat technické pokyny pro renovace týkající se budov historického dědictví a historických center, aby zajistila splnění ekologických ambicí a zachování kulturního dědictví. Vytvoření vnitrostátních plánů renovace budov musí zajistit strukturované a trvalé konzultace s organizacemi zatupujícími subjekty působící ve stavebnictví, a to i s ohledem na historické budovy.

(51b) Stávající výjimky pro kulturní dědictví a dočasné budovy by měly být zachovány pro památkově chráněné budovy a budovy kulturního dědictví, a zároveň by měla být vyvíjena a vyzkoušena nová inovativní řešení. Výjimka by měla být rovněž stanovena pro budovy kulturního dědictví, u nichž probíhá proces udělení úřední ochrany, jakož i pro jiné budovy, které vyžadují náležitou památkovou péči jako součást vymezeného prostředí nebo vzhledem ke své zvláštní architektonické a historické hodnotě, pokud byl tento proces zahájen před vstupem této směrnice v platnost. Technická pomoc má zásadní význam pro posílení renovace veřejných budov, včetně finanční podpory na replikaci a rozšíření pilotních a demonstračních projektů, a to na základě zkušeností získaných v souvislosti s financováním inteligentních měst z programu Horizont 2020. Členské státy by měly přezkoumat své stávající vnitrostátní postupy pro klasifikaci budov jako kulturního dědictví a historických budov, aby bylo možné tento status udělit včas do data provedení této směrnice.

(52) V posledních letech vzrostlo množství klimatizačních systémů v evropských zemích. To způsobuje značné problémy v dobách nejvyššího zatížení, zvyšuje náklady na elektřinu a narušuje energetickou rovnováhu. Prioritou by měly být strategie, které zlepšují tepelné vlastnosti budov během letního období. Pozornost by proto měla být zaměřena na opatření, která zabraňují přehřátí, jako je zastínění a dostatečná tepelná kapacita konstrukce budovy, a na další rozvoj a používání technik pasivního chlazení, zejména těch, jež zlepšují vnitřní environmentální mikroklimatické podmínky a mikroklimatické podmínky v okolí budov.

(53) Pravidelná údržba a inspekce otopných soustav, elektrické instalace, hasicího systému a ventilačních a klimatizačních systémů kvalifikovanými pracovníky přispívá k udržování jejich správného provozu v souladu se specifikacemi výrobku, a tím zajišťuje optimální výkon z hlediska environmentálního, bezpečnostního a energetického. Nezávislé posouzení celých otopných soustav, elektrické instalace, hasicího systému a ventilačních a klimatizačních systémů by mělo být prováděno v pravidelných intervalech během jejich životního cyklu, a zejména před jejich výměnou nebo modernizací. V zájmu minimalizace administrativní zátěže vlastníků a nájemců by členské státy měly usilovat o to, aby byly v co největší možné míře kombinovány inspekce a certifikace.

(54) Společný přístup k certifikaci energetické náročnosti budov, pasům pro renovaci budov, ukazatelům připravenosti pro chytrá řešení a inspekci otopných soustav, ventilačních a klimatizačních systémů, elektrické instalace a klimatizačních systémů prováděné kvalifikovanými nebo certifikovanými odborníky, jejichž nezávislost je zaručena na základě objektivních kritérií, přispěje k rovným podmínkám v úsilí členských států o úspory energie v sektoru budov a zavede pro potenciální vlastníky nebo uživatele průhlednost na trhu nemovitostí v Unii. V každém členském státě by měl být stanoven nezávislý kontrolní mechanismus, aby byla zajištěna kvalita certifikátů energetické náročnosti, pasů pro renovaci budov, ukazatelů připravenosti pro chytrá řešení a inspekce tepelných vlastností otopných soustav a klimatizačních kontrolních systémů budov v celé Unii.

(55) Vzhledem k tomu, že místní a regionální orgány mají zásadní význam pro úspěšné provádění této směrnice, měly by být v případě potřeby a v souladu s platnými vnitrostátními předpisy konzultovány v otázce plánování, přípravy programů pro poskytování informací, odborné přípravy, zvyšování povědomí a provádění této směrnice na celostátní nebo regionální úrovni a měly by být do těchto činností zapojeny. Tyto konzultace mohou rovněž sloužit k podpoře poskytování příslušných pokynů projektantům a stavebním inspektorům na místní úrovni za účelem provádění nezbytných úkolů. Členské státy by měly dále architektům a projektantům umožnit, aby při plánování, projektování, výstavbě a renovaci průmyslových nebo obytných oblastí řádně posoudili optimální kombinaci zlepšení v oblasti energetické účinnosti, používání energie z obnovitelných zdrojů a ústředního vytápění a chlazení, a měly by je k těmto činnostem pobízet, a to i prostřednictvím 3D modelování a simulačních technologií. Do veřejné konzultace o vnitrostátních plánech renovace budov by se navíc měli zapojit i další socioekonomičtí partneři, včetně odborových organizací a bytových družstev, vlastníků budov, majitelů pozemků a stavebního průmyslu, subjektů, jejichž činnost se zaměřuje na zranitelné domácnosti a lidi bez domova, a dalších partnerů občanské společnosti, jako jsou organizace nájemníků a spotřebitelů, a navázat víceúrovňový dialog.

(56) Pro úspěšné provádění této směrnice mají zásadní význam osoby zajišťující instalaci a stavbu. Proto by dostatečný počet osob zajišťujících instalaci a stavbu měl díky odborné přípravě a dalším opatřením mít odpovídající schopnosti v otázkách instalace a integrace potřebných technologií v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů.

(57) V zájmu podpory cíle snížit energetickou náročnost budov by měla být do 31. prosince 2026 na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o přizpůsobení některých částí společného obecného rámce stanoveného v příloze I technickému pokroku, údaje týkající se vypracování srovnávacího metodického rámce pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost, úpravu prahových hodnot pro budovy s nulovými emisemi a metody výpočtu potenciálu globálního oteplování během životního cyklu, minimální normy kvality vnitřního prostředí, stanovení společného evropského rámce pro pasy pro renovaci budov a systém Unie pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení. Zvláště je důležité, aby Komise během přípravných prací vedla vhodné konzultace, včetně konzultací s odborníky, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů[26]. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(58) V zájmu zajištění účinného provádění ustanovení této směrnice podporuje Komise členské státy prostřednictvím různých nástrojů, jako je Nástroj pro technickou podporu[27], který poskytuje individuálně uzpůsobené odborné poradenství za účelem navrhování a realizace reforem, včetně těch, jejichž cílem je zvýšit roční míru energetických renovací obytných a jiných než obytných budov do roku 2030 a podpořit rozsáhlé energetické renovace. Technická podpora se týká například posílení správní kapacity, podpory rozvoje a provádění politik a sdílení příslušných osvědčených postupů.

(59) Jelikož cílů této směrnice, totiž snížení energetické náročnosti budov a snížení emisí skleníkových plynů z budov, nemůže být z důvodu složitosti odvětví budov a neschopnosti vnitrostátních trhů s nemovitostmi odpovídajícím způsobem řešit problémy energetické náročnosti uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale může jich být spíše – z důvodu rozsahu a účinků opatření – lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku tato směrnice nepřesahuje to, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(60) Právním základem této iniciativy je čl. 194 odst. 2 SFEU, který zmocňuje Unii k přijetí opatření nezbytných pro dosažení cílů Unie v oblasti energetické politiky. Návrh přispívá k cílům energetické politiky Unie uvedeným v čl. 194 odst. 1 SFEU, zejména ke zlepšení energetické náročnosti budov a snížení jejich emisí skleníkových plynů, což přispívá k ochraně a zlepšování životního prostředí.

(61) V souladu s bodem 44 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů by měly členské státy jak pro sebe, tak i v zájmu Unie sestavit vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a měly by tyto tabulky zveřejnit. Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o prováděcích opatřeních o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. Pokud jde o tuto směrnici, považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné, zejména v návaznosti na rozsudek Evropského soudního dvora ve věci Komise v. Belgie (věc C-543/17).

(62) Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezovat na ustanovení, která v porovnání s předchozí směrnicí představují podstatnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu nezměněná ustanovení totiž vyplývá z předchozí směrnice.

(63) Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení ve vnitrostátním právu a dat použitelnosti směrnic uvedených v části B přílohy VIII,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1 Předmět

1. Tato směrnice podporuje snižování energetické náročnosti budov a snižování emisí skleníkových plynů z budov v Unii za účelem dosažení fondu budov s nulovými emisemi do roku 2050 a s ohledem na vnější klimatické podmínky, místní podmínky, požadavky na kvalitu vnitřního prostředí a příspěvek fondu budov k odezvě na straně poptávky za účelem zlepšení účinnosti a nákladové efektivnosti energetického systému.

2. V této směrnici jsou stanoveny požadavky pro:

a) společný obecný rámec metody výpočtu celkové energetické náročnosti budov a ucelených částí budov;

b) uplatnění minimálních požadavků na energetickou náročnost nových budov a nových ucelených částí budov;

c) uplatnění minimálních požadavků na energetickou náročnost:

i) stávajících budov a ucelených částí budov, které jsou předmětem větší renovace;

ii) prvků budov, jež jsou součástí obvodového pláště budovy a jež mají významný dopad na energetickou náročnost obvodového pláště, pokud jsou namontovány dodatečně nebo nahrazeny;

iii) technických systémů budovy při jejich instalaci, nahrazení nebo modernizaci;

d) uplatnění minimálních norem energetické náročnosti na stávající budovy a stávající ucelené části budov, v souladu s články 3 a 9;

da) harmonizovaný rámec pro hodnocení potenciálu globálního oteplování během životního cyklu;

db) solární energii v budovách;

dc) postupné ukončování používání fosilních paliv v budovách;

e) pasy pro renovaci budov;

f) vnitrostátní plány renovace budov;

g) infrastrukturu udržitelné mobility v budovách a v jejich okolí a

h) inteligentní budovy;

ha) řešení založená na přírodě která posilují dobré využití a přizpůsobení veřejného prostoru v okolí budov pomocí prvků, jako jsou dřevěné materiály, zelené střechy a fasády a řešení inspirovaná přírodou a založená na přírodě, která mohou současně poskytovat environmentální, sociální a ekonomické výhody a pomáhat budovat odolnost;

i) certifikaci energetické náročnosti budov nebo ucelených částí budov;

j) pravidelnou inspekci otopných soustav a ventilačních a klimatizačních systémů v budovách;

k) nezávislé systémy kontroly certifikátů energetické náročnosti, pasů pro renovaci budov, ukazatelů připravenosti pro chytrá řešení a inspekčních zpráv;

ka) kvalitu vnitřního prostředí budov;

3. Požadavky stanovené touto směrnicí jsou minimálními požadavky a nebrání členským státům v přijetí nebo zavedení přísnějších opatření. Taková opatření musí být slučitelná se SFEU. Oznamují se Komisi.

Článek 2 Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1) budovou zastřešená stavba se stěnami, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí;

2) „budovou s nulovými emisemi“ budova s velmi nízkou energetickou náročností stanovenou v souladu s přílohami I a III, která přispívá k optimalizaci energetického systému prostřednictvím odezvy na straně poptávky, přičemž veškeré velmi nízké zbytkové množství spotřeby požadované energie plně pokryta energií z

a) obnovitelných zdrojů vyrobenou na místě;

b) obnovitelných zdrojů vyrobenou v blízkém okolí a dodávanou prostřednictvím sítě v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001 [pozměněné směrnice o energii z obnovitelných zdrojů];

c) od společenství pro obnovitelné zdroje ve smyslu směrnice (EU) 2018/2001 [pozměněné směrnice o energii z obnovitelných zdrojů]; nebo

d) obnovitelných zdrojů a odpadního tepla ze soustavy ústředního vytápění a chlazení ve smyslu směrnice (EU) …/… [přepracované znění směrnice o energetické účinnosti] v souladu s požadavky stanovenými v příloze III

3) „budovou s téměř nulovou spotřebou energie“ budova s velmi nízkou energetickou náročností stanovenou v souladu s přílohou I, jež nemůže být horší než nákladově optimální úroveň za rok 2023 oznámená členskými státy v souladu s čl. 6 odst. 2, přičemž téměř nulová či nízká spotřeba požadované energie v této budově je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, včetně energie z obnovitelných zdrojů vyráběné v místě či v jeho okolí;

3a) „energeticky nejnáročnější budovou“ budova odpovídající třídám energetické náročnosti E, F nebo G;

3b) „pasivním systémem“ konstrukční princip nebo prvek budovy, který udržuje nebo zlepšuje energetickou náročnost nebo jeden či více parametrů vnitřního prostředí bez použití jakéhokoli zdroje energie;

4) „minimálními normami energetické náročnosti“ pravidla, která vyžadují, aby stávající budovy splňovaly požadavek na energetickou náročnost v rámci rozsáhlého plánu renovací fondu budov nebo v rozhodném okamžiku na trhu (prodej nebo pronájem), v určitou dobu nebo do určitého data, a to v souladu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“, což vede k zahájení renovací stávajících budov;

4a) „energetickou účinností v první řadě“ energetická účinnost v první řadě ve smyslu čl. 2 bodu 18 nařízení (EU) 2018/1999;

5) „veřejnými orgány“ veřejné orgány ve smyslu čl. 2 bodu 10 směrnice (EU) …/… [přepracované směrnice o energetické účinnosti];

6) „technickým systémem budovy“ technické zařízení budovy nebo její ucelené části určené k vytápění prostor, chlazení prostor, větrání, přípravě teplé vody, zabudovanému osvětlení, automatizaci a kontrole budov, elektricky ovládanému slunečnímu zastínění, elektrické instalaci, dobíjení pro elektrická vozidla, výrobě energie z obnovitelných zdrojů na místě a jejímu skladování nebo kombinace těchto systémů, včetně systémů, které využívají energii z obnovitelných zdrojů;

6a) „odezvou na straně poptávky“ schopnost aktivních zákazníků reagovat na vnější signály a dynamicky upravovat výrobu a spotřebu energie, a to individuálně nebo prostřednictvím agregace, v závislosti na čase, kterou mohou zajistit inteligentní decentralizované zdroje energie, včetně řízení poptávky, skladování energie a distribuované výroby energie z obnovitelných zdrojů, s cílem podpořit spolehlivější, udržitelnější a účinnější energetický systém;

6b) „chladicím systémem“ kombinace pasivních a aktivních součástí, které jsou potřebné pro úpravu vnitřního ovzduší, při níž je snižována teplota;

6c) „elektrickou instalací“ systém složený z pevných součástí, včetně rozvaděčů, elektrických kabelů, uzemňovacích systémů, zásuvek, vypínačů a svítidel, jehož účelem je rozvádět elektrickou energii v budově do všech míst použití nebo přenášet elektřinu vyrobenou na místě;

6d) „účinností systému“ výběr energeticky účinných řešení, která umožňují nákladově efektivní dekarbonizaci, dodatečnou flexibilitu a účinné využívání zdrojů;

6e) „ventilačním systémem“ kombinace součástí potřebných k zajištění obnovy vnitřního ovzduší venkovním vzduchem;

7) „systémem automatizace a kontroly budov“ systém sestávající ze všech produktů, softwaru a inženýrských služeb, které mohou podporovat energeticky účinný, hospodárný a bezpečný provoz technických systémů budovy pomocí automatického ovládání a usnadněním jejich manuálního řízení;

8) „energetickou náročností budovy“ vypočítané nebo změřené množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s typickým užíváním budovy, což mimo jiné zahrnuje energii používanou pro vytápění, chlazení, větrání, teplou vodu, osvětlení a technické systémy budovy;

9) „primární energií“ energie z obnovitelných a neobnovitelných zdrojů, která neprošla žádným procesem přeměny nebo transformace;

9a) „konečnou energií“ energie z obnovitelných nebo neobnovitelných zdrojů, která prošla procesem přeměny nebo transformace, aby byla připravena ke spotřebě a dodávce koncovým uživatelům;

9b) „změřeným“ měřený příslušným zařízením, jako je měřicí systém, měřič příkonu, zařízení pro měření a monitorování spotřeby nebo elektroměr;

10) „faktorem primární energie z neobnovitelných zdrojů“ primární energie z neobnovitelných zdrojů pro daný energetický nosič, včetně dodané energie a vypočtených režijních nákladů dodávek energie do míst použití, vydělená dodanou energií;

11) „faktorem primární energie z obnovitelných zdrojů“ obnovitelná primární energie ze zdroje energie na místě, blízkého nebo vzdáleného zdroje energie, která je dodávána prostřednictvím daného energetického nosiče, včetně dodané energie a vypočtených režijních nákladů dodávek energie do míst použití, vydělená dodanou energií;

12) „celkovým faktorem primární energie“ vážený součet faktorů primární energie z obnovitelných a neobnovitelných zdrojů pro daný energetický nosič;

13) „energií z obnovitelných zdrojů“ nebo „obnovitelnou energií“energie z obnovitelných nefosilních zdrojů ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2018/2001;

14) „obvodovým pláštěm budovy“ integrované prvky budovy, které oddělují její interiér od vnějšího prostředí;

15) „ucelenou částí budovy“ oddíl, podlaží nebo byt v rámci budovy, jež jsou určeny k samostatnému používání nebo byly za tímto účelem upraveny;

16) „prvkem budovy“ technický systém budovy nebo prvek obvodového pláště budovy;

17) „bytovou jednotkou“ fyzický prostor sestávající z místnosti nebo souboru místností ve stálé budově nebo strukturálně oddělené části budovy, které jsou určeny k celoročnímu bydlení jedné soukromé domácnosti za účelem rozvoje základních životních funkcí jejích členů;

18) „pasem pro renovaci budovy“ dokument, který poskytuje individualizovaný plán rozsáhlé renovace konkrétní budovy v co největším počtu fází, jež přemění budovu na budovu s nulovými emisemi nejpozději do roku 2050;

19) „rozsáhlou renovací“ renovace v souladu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“ a snahou o snížení emisí skleníkových plynů za celý životní cyklus vzniklých během renovace, která se zaměřuje na základní součásti budovy, jako je zateplení stěn, zateplení střechy, zateplení podlah v přízemí domů, výměna vnějších truhlářských prvků, ventilačního a otopného systému / otopné soustavy a řešení tepelných mostů, za účelem zajištění nezbytné tepelné pohody obyvatel v létě i v zimě, nebo renovace, která vede ke snížení potřeby primární energie o nejméně 60 % u energeticky nejnáročnějších budov, u nichž není technicky ani ekonomicky možné dosáhnout standardu budovy s nulovými emisemi, a která transformuje budovu nebo ucelenou část budovy;

a) před 1. lednem 2027 na budovu s téměř nulovou spotřebou energie;

b) od 1. ledna 2027 na budovu s nulovými emisemi;

20) „postupnou rozsáhlou renovací“ rozsáhlá renovace prováděná v co největším počtu fází, při níž jsou dodrženy fáze stanovené v pasu pro renovaci budovy v souladu s článkem 10, která může zahrnovat využití smluv o energetických službách;

 

 

21) „větší renovací“ renovace budovy, přičemž při níž v závislosti na volbě členského státu:

a) celkové náklady na renovaci obvodového pláště budovy nebo technických systémů budovy jsou vyšší než 25 % hodnoty budovy bez hodnoty pozemku, na němž budova stojí nebo

b) renovace probíhá u více než 25 % plochy obvodového pláště budovy;

▌

22) „provozními emisemi skleníkových plynů“ emise skleníkových plynů spojené se spotřebou energie technických systémů budovy během užívání a provozu budovy;

23) „emisemi skleníkových plynů za celý životní cyklus“ kombinované emise skleníkových plynů spojené s budovou ve všech fázích jejího životního cyklu, se zvážením přínosů opětovného použití a recyklace při skončení životnosti, od „vzniku“ (těžba surovin používaných při stavbě budovy) přes výrobu a zpracování materiálů a provozní fázi budovy až po „skončení životnosti“ (demontáž budovy a opětovné použití, recyklace, jiné využití a likvidace materiálů);

24) „potenciálem globálního oteplování během životního cyklu“ ukazatel, který vyčísluje příspěvek budovy k potenciálu globálního oteplování během celého jejího životního cyklu;

25) „rozdělenými pobídkami“ rozdělené pobídky ve smyslu čl. 2 bodu 52 [přepracované směrnice o energetické účinnosti];

26) „energetickou chudobou“ energetická chudoba ve smyslu čl. 2 bodu 49 [přepracované směrnice o energetické účinnosti];

27) „zranitelnými domácnostmi“ domácnosti trpící nebo ohrožené energetickou chudobou nebo domácnosti, včetně domácností s nižšími středními příjmy, které jsou obzvláště vystaveny vysokým nákladům na energii a nemají prostředky na renovaci budovy, kterou užívají;

28) „evropskou normou nebo normou EN“ norma přijatá Evropským výborem pro normalizaci, Evropským výborem pro normalizaci v elektrotechnice nebo Evropským ústavem pro telekomunikační normy a zpřístupněná veřejnosti;

29) „certifikátem energetické náročnosti“ certifikát uznaný členským státem nebo právnickou osobou jím určenou, který udává energetickou a klimatickou náročnost budovy nebo ucelené části budovy, vypočtenou podle metody přijaté v souladu s článkem 4;

30) „kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ současná výroba tepelné energie a elektrické nebo mechanické energie v jednom procesu;

31) „nákladově optimální úrovní“ úroveň energetické náročnosti, která vede k nejnižším nákladům v průběhu odhadovaného ekonomického životního cyklu a která byla stanovena na základě metodiky nákladově optimálních nákladů, přičemž:

a) nejnižší náklady se určují s ohledem na:

i) kategorii a využití dotčené budovy;

ii) investiční náklady v oblasti energií na základě oficiálních prognóz;

iii) náklady na údržbu a provoz, včetně nákladů na energie, s přihlédnutím k nákladům na povolenky na emise skleníkových plynů;

iv) environmentální a zdravotní externality využívání energie;

v) případně příjmy z vyrobené energie na místě;

vi) a případně náklady na nakládání s odpady; ▌

via) sociální externality renovací, výstavby a demolicí budov včetně úprav zastavěných ploch; b)  odhadovaný ekonomický životní cyklus určují jednotlivé členské státy a označuje se jím zbývající odhadovaný ekonomický životní cyklus budov, kdy jsou požadavky na energetickou náročnost stanoveny pro budovu jako celek, nebo odhadovaný životní cyklus prvku budovy, kdy jsou požadavky na energetickou náročnost stanoveny pro prvky budovy.

Nákladově optimální úroveň se pohybuje v rozmezí úrovní náročnosti, v nichž je analýza nákladů a přínosů vypočítaná pro odhadovaný ekonomický životní cyklus pozitivní;

32) „dobíjecí stanicí“ dobíjecí bod ve smyslu čl. 2 bodu 41 [nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva];

32a) „kabeláží“ veškerá opatření, která jsou nezbytná pro instalaci dobíjecích stanic, včetně přenosu dat, kabelových tras, prostoru pro transformátory a elektroměry a případné revize elektrického rozvaděče;

33) „izolovanou mikrosoustavou“ každá soustava se spotřebou nižší než 500 GWh v roce 2022, která nemá žádné propojení s jinými soustavami;

34) „inteligentním dobíjením“ inteligentní nabíjení ve smyslu čl. 2 bodu 14l směrnice (EU) 2018/2001 [pozměněné směrnice o energii z obnovitelných zdrojů];

35) „obousměrným nabíjením“ obousměrné nabíjení ve smyslu čl. 2 bodu 14n směrnice (EU) 2018/2001 [pozměněné směrnice o energii z obnovitelných zdrojů];

35a) „digitálně propojenou dobíjecí stanicí“ dobíjecí bod, který může odesílat a přijímat informace v reálném čase, může komunikovat obousměrně jak s elektrickou sítí, tak s elektrickým vozidlem a který lze dálkově monitorovat a řídit, včetně zahájení a ukončení procesu dobíjení a měření toků elektřiny;

36) „normami hypotečního portfolia“ mechanismy, které vyžadují, aby poskytovatelé hypotečních úvěrů, včetně bank, investorů a dalších příslušných finančních institucí, jako jsou koneční držitelé hypoték uložených ve zvláštních účelových jednotkách, sekuritizační společnosti a další zprostředkující subjekty, stanovili plán postupu zlepšení mediánu energetické náročnosti portfolia budov, na něž se vztahují jejich hypotéky, do roku 2030 a 2050, aby zajistili spolehlivá, průkazná a cenově dostupná řešení pro své klienty v souladu s ambicemi Unie v oblasti dekarbonizace a vnitrostátními plány renovace budov a příslušnými energetickými cíli v oblasti spotřeby energie v budovách, a to na základě definice udržitelných hospodářských činností v taxonomii EU a v souladu s certifikáty energetické náročnosti a potenciálem globálního oteplování během životního cyklu v souladu s touto směrnicí;

36a) „finančním plánem s průběžným splácením (typu „pay as you save“)“ úvěrový program určený výhradně na snížení energetické náročnosti, u něhož roční splátky úvěru nepřesahují peněžní ekvivalent ročních úspor energie, s přihlédnutím k indexaci nákladů na energii a refinancování úvěru;

36b) „referenční hodnotou energetické náročnosti budov“ informační platforma pro zveřejňování informací o energetické náročnosti a roční spotřebě jednotlivých budov a budov s více bytovými jednotkami v průběhu času, ve srovnání s podobnými budovami nebo s modelovými simulacemi referenční budovy postavené podle konkrétní normy, jako jsou např. minimální normy energetické náročnosti, a s využitím rozsahu tříd energetické náročnosti;

37) „digitálním deníkem budov“ společné úložiště všech příslušných údajů o budovách, včetně údajů týkajících se energetické náročnosti, jako jsou certifikáty energetické náročnosti, pasy pro renovaci budov a ukazatele připravenosti pro chytrá řešení, stejně jako údajů o potenciálu globálního oteplování během životního cyklu a kvalitě vnitřního prostředí, které usnadňuje informované rozhodování a sdílení informací v rámci odvětví stavebnictví, mezi vlastníky a uživateli budov, finančními institucemi a orgány veřejné moci;

38) „klimatizačním systémem“ kombinace prvků, které jsou potřebné pro vnitřní úpravu vzduchu, při níž je teplota regulována nebo může být snižována;

39) „otopnou soustavou“ kombinace prvků, které jsou potřebné pro vnitřní úpravu vzduchu, při níž je zvyšována teplota;

40) „zdrojem tepla“ část otopné soustavy, která vytváří užitečné teplo pro použití uvedená v příloze I pomocí jednoho nebo více z následujících procesů:

a) spalování paliv, například v kotli;

b) Jouleův jev, k němuž dochází v topných tělesech systému elektrického odporového ohřevu;

c) získávání tepla z okolního vzduchu, z odváděného vzduchu z ventilace, z vody nebo ze zemního zdroje tepelným čerpadlem;

40a) „tepelným čerpadlem“ stroj, přístroj nebo zařízení, které přenáší teplo ze zdroje, jako je vzduch, voda nebo země, do jímačů, jako jsou budovy nebo průmyslové provozy, za účelem vytápění, chlazení nebo přípravy teplé vody;

41) „smlouvou o energetických službách“ smlouva o energetických službách ve smyslu čl. 2 bodu 29 směrnice (EU) …/… [přepracované směrnice o energetické účinnosti];

42) „kotlem“ kombinovaná tepelná jednotka, která se skládá z kotlového tělesa a hořáku, konstruovaná tak, že teplo vzniklé spalováním je předáváno tekutině;

43) „jmenovitým výkonem“ největší tepelný výkon, vyjádřený v kW, stanovený a zaručený výrobcem, kterého lze dosáhnout při trvalém provozu a při účinnosti uvedené výrobcem;

44) „ústředním vytápěním“ nebo „ústředním chlazením“ distribuce tepelné energie ve formě páry, teplé vody nebo chlazených kapalin z ústředního zdroje výroby prostřednictvím sítě do více budov či míst za účelem použití k vytápění nebo chlazení prostoru nebo procesu;

44a) „integrovaným oblastním obvodem“ oblast vybraná na základě analýzy fondu budov, která zohledňuje potenciál pro opatření v oblasti energetické účinnosti specifický pro danou oblast prostřednictvím jasných a měřitelných cílů a která vytváří vzory plánů renovací pro podobné typy budov na základě odpovídající analýzy místních podmínek účely rychlé a vzájemně koordinované transformace budov účinně využívající zdroje, jakož i další aspekty, jako je sociální struktura, hospodářské a environmentální podmínky a infrastruktura zásobování budov energií;

45) „užitnou podlahovou plochou“ plocha podlahy budovy potřebná jako parametr pro vyčíslení zvláštních podmínek užívání, jež jsou vyjádřeny na jednotku podlahové plochy, a pro použití zjednodušení a pravidel zónování a (pře)rozdělení s přihlédnutím k vnitrostátním, evropským a mezinárodně normám;

45a) „odpadním teplem“ teplo nevyhnutelně vznikající jako vedlejší produkt v průmyslových zařízeních nebo zařízeních na výrobu elektřiny nebo v terciárním sektoru, kde byl nebo bude použit proces kombinované výroby tepla a elektřiny nebo kde není kombinovaná výroba tepla a elektřiny proveditelná, jež by se bez přístupu do soustavy ústředního vytápění nebo chlazení bez užitku rozptýlily do vzduchu nebo vody;

46) „referenční podlahovou plochou“ podlahová plocha používaná jako referenční velikost pro posouzení energetické náročnosti budovy, vypočtená jako součet užitných podlahových ploch prostor v rámci obvodového pláště budovy specifikovaných pro posouzení energetické náročnosti;

47) „posuzovací hranicí“ hranice, na níž se měří nebo počítá dodaná a vydaná energie;

48) „na místě“ prostory a pozemky, na nichž se budova nachází, a samotná budova;

49) „energií z obnovitelných zdrojů vyrobenou v blízkém okolí“ energie z obnovitelných zdrojů vyrobená v rámci místního nebo oblastního obvodu posuzované budovy, která splňuje všechny tyto podmínky:

a) lze ji distribuovat a používat pouze v rámci tohoto místního nebo oblastního obvodu prostřednictvím vyhrazené distribuční soustavy;

b) je pro ni možné vypočíst zvláštní primární energetický faktor platný pouze pro energii z obnovitelných zdrojů vyrobenou v rámci tohoto místního nebo oblastního obvodu a 

c) lze ji použít na místě v posuzované budově prostřednictvím zvláštního připojení ke zdroji výroby energie, které vyžaduje zvláštní zařízení pro bezpečné dodávky a měření energie pro vlastní potřebu posuzované budovy;

50) „službami souvisejícími s energetickou náročností budov“ služby, jako je vytápění, chlazení, větrání, příprava teplé vody, osvětlení a další služby, u nichž se spotřeba energie zohledňuje v rámci energetické náročnosti budov;

51) „energetickými potřebami“ energie, kterou je nutno dodat do prostoru s požadovaným stavem vnitřního prostředí nebo z něj extrahovat, aby byly zachovány zamýšlené podmínky v tomto prostoru během daného časového období, přičemž se zohlední přenosové ztráty a ztráty způsobené větráním, stejně jako solární a vnitřní zisky podle norem EN, bez ohledu na jakoukoli neefektivnost technických systémů budovy;

52) „spotřebou energie“ energetický vstup technického systému budovy, který zajišťuje službu související s energetickou náročností budov, určený k uspokojení energetické potřeby;

53) „používanou pro vlastní potřebu“ část energie z obnovitelných zdrojů vyrobené na místě nebo v blízkém okolí, kterou využívají současně technické systémy na místě pro účely služeb souvisejících s energetickou náročností budov;

54) „jinými způsoby využití na místě“ energie používaná na místě pro jiné účely než služby související s energetickou náročností budov, přičemž se může jednat o zařízení, různé a doplňkové zatížení, domácí systémy bateriových úložišť energie nebo dobíjecí stanice pro elektromobily;

55) „intervalem výpočtu“ samostatný časový interval používaný pro výpočet energetické náročnosti;

56) „dodanou energií“ energie, vyjádřená podle energetického nosiče, která je dodána do technických systémů budov přes posuzovací hranici s cílem pokrýt příslušná použití nebo výrobu vydané energie;

57) „vydanou energií“ podíl energie z obnovitelných zdrojů, vyjádřený podle energetického nosiče a primárního energetického faktoru, který je vyveden do energetické sítě namísto toho, aby byl použit na místě pro vlastní potřebu nebo pro účely jiných způsobů využití na místě.

57a) „druhotným materiálem“ materiál získaný z předchozího použití nebo z odpadu, který nahrazuje původní materiál ve smyslu definice v rámcové stavební normě EN 15643;

57b) „parkovacím místem pro jízdní kola“ vyhrazené místo pro nejméně jedno jízdní kolo, které umožňuje bezpečné a snadné umístění různých typů jízdních kol a které může být osvětlené a chráněné před povětrnostními vlivy;

57c) „fyzicky sousedícím“ parkoviště, které je určeno pro obyvatele, návštěvníky nebo pracovníky budovy a které se nachází na pozemku budovy nebo v její bezprostřední blízkosti;

57d) „oběhovostí“ snížení potřeby těžby původních materiálů snižováním poptávky po nových materiálech, prostřednictvím oprav, opětovného použití, změnou účelu a recyklace použitých materiálů a prostřednictvím prodloužení životnosti výrobků a budov;

57e) „dostatečností“ minimalizace nároků na energii, materiály, půdu, vodu a další přírodní zdroje v průběhu životního cyklu budov a zboží;

57f) „kusovníkem“ záznam o druhu, zdroji a množství stavebních výrobků a materiálů, které se používají k výstavbě nebo renovaci budovy a které ovlivňují tepelné vlastnosti, technickou účinnost systému v souladu s přílohou I, jakož i požární odolnost a kvalitu vnitřního prostředí;

57g) „kvalitou vnitřního prostředí“ soubor parametrů budovy zahrnující kvalitu vnitřního ovzduší, tepelnou pohodu, osvětlení a akustiku, které ovlivňují zdraví a pohodu jejích uživatelů;

57h) „zdravým vnitřním prostředím“ vnitřní prostředí budovy, které optimalizuje zdraví, pohodlí a pohodu uživatelů v souladu se specifickými úrovněmi vlastností, včetně těch, které se týkají denního světla, kvality vnitřního ovzduší a tepelné pohody, jako je zmírnění přehřívání, a zlepšení akustické kvality.

Článek 3 Vnitrostátní plán renovace budov

1. Každý členský stát vytvoří vnitrostátní plán renovace budov k zajištění renovace vnitrostátního fondu obytných a jiných než obytných budov, veřejných i soukromých, a to tak, aby nejpozději v roce 2050 disponoval energeticky vysoce účinným fondem budov bez emisí uhlíku, a s cílem transformovat stávající budovy na budovy s nulovými emisemi.

Každý plán renovace budov je v souladu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“ a zahrnuje:

a) přehled vnitrostátního fondu budov pro různé typy budov, včetně jejich podílu na fondu budov, zejména budov, které jsou úředně chráněné jako součást vymezeného prostředí nebo z důvodu své zvláštní architektonické nebo historické hodnoty, období výstavby a klimatická pásma každého členského státu vycházející podle potřeby ze statistického vzorku, energetické referenční srovnávání a referenční srovnávání potenciálu globálního oteplování během životního cyklu a vnitrostátní databáze pro certifikáty energetické náročnosti v souladu s článkem 19, přehled překážek trhu a selhání trhu, podíl zranitelných domácností a přehled kapacit v odvětví stavebnictví, energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů, jakož i dostupnost jednotných kontaktních míst v souladu s článkem 15a této směrnice a čl. 21 odst. 2a směrnice (EU) …/… [přepracované směrnice o energetické účinnosti];

aa) přehled prováděných a plánovaných politik, včetně politik podle paktu pro dovednosti stanoveného ve sdělení Komise ze dne 1. července 2020 nazvané Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost, s cílem zvýšit dostupnost kvalifikovaných odborníků v odvětvích stavebnictví, energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie, investice do rozvoje potřebných dovedností, včetně prohlubování dovedností nebo rekvalifikace a cílených programů odborné přípravy a vzdělávání, a to jak pro veřejné, tak pro soukromé zúčastněné strany, na základě kvantitativního a kvalitativního posouzení s využitím klíčových ukazatelů výkonnosti uvedených v příloze II, aby byly dosaženy cíle v souladu s touto směrnicí a naplněny výsledné potřeby trhu v oblasti kvalifikovaných odborníků v odvětví stavebnictví a renovací;

b) plán s vnitrostátně stanovenými cíli a měřitelnými ukazateli pokroku a konkrétními harmonogramy pro všechny stávající budovy k dosažení vyšších tříd energetické náročnosti do roku 2030, 2040 a 2050 s ohledem na cíl klimatické neutrality do roku 2050, jehož cílem je zajistit do roku 2050 energeticky vysoce účinný vnitrostátní fond budov bez emisí uhlíku a transformaci stávajících budov na budovy s nulovými emisemi;

c) přehled prováděných a plánovaných politik a opatření, včetně doby jejich trvání, v souladu s prováděním plánu podle písmene b) tohoto pododstavce, včetně opatření stanovených v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu oznámených Komisi podle článku 3 nařízení (EU) 2018/1999, se zvláštním zaměřením na zranitelné domácnosti a osoby žijící v sociálním bydlení;

d) podrobný plán investičních potřeb pro účely provádění plánu renovace budov do roku 2050, veřejných a soukromých finančních zdrojů a opatření a správních zdrojů pro renovaci budov, včetně zdrojů, které jsou uvedeny ve vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu oznámených Komisi podle článku 3 nařízení (EU) 2018/1999;

da) plán snižování energetické chudoby a úspor energie dosažených ve zranitelných domácnostech a u osob žijících v sociálním bydlení, který obsahuje vnitrostátně stanovené cíle a přehled prováděných a plánovaných politik a finančních opatření na podporu odstraňování energetické chudoby.

1a. Plán uvedený v odst. 1 druhém pododstavci písm. b) zahrnuje:

a) vnitrostátní cíle a emise za celý životní cyklus pro různé typologie budov, které mají být stanoveny na základě globálního hodnocení pro roky 2025, 2030, 2035 a 2040 v souladu s mechanismem postupného navyšování cílů stanovených v Pařížské dohodě, a plán energetické náročnosti za celý životní cyklus v souladu s úsilím o udržení nárůstu průměrné globální teploty pod hranicí 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí do roku 2050, jakož i orientační vnitrostátní cíle zaměřené na dosažení rozsáhlé renovace nejméně 35 milionů ucelených částí budov do roku 2030, aby se podpořilo dosažení roční míry energetických renovací ve výši 3 % nebo více pro období do roku 2050;

b) odhadovanou dostupnost stavebních materiálů, materiálů pro renovaci, včetně montovaných stavebních prvků, jako jsou stavební prvky s izolací, integrovaná fotovoltaika, materiály s recyklovaným obsahem, druhotné stavební materiály a případně místní udržitelné materiály, jakož i vnitrostátní cíle pro oběhové využití materiálů, recyklovaný obsah a druhotné materiály v souladu s nařízením (EU) č. 305/2011[28] [a jejich dostatečnost pro každé pětileté období;

c) spotřebu primární energie a konečnou spotřebu energie vnitrostátního fondu budov a snižování jeho provozních emisí skleníkových plynů;

d) konkrétní časové harmonogramy, podle nichž má být u budov do roku 2030 a poté každých pět let dosaženo vyšších tříd energetické náročnosti, než jsou třídy uvedené v čl. 9 odst. 1, a to v souladu s postupem transformace vnitrostátního fondu budov na budovy s nulovými emisemi;

e) přehled nákladově efektivního potenciálu, dostupnosti a očekávané výroby a spotřeby energie z obnovitelných zdrojů používané pro vytápění a chlazení v budovách, rozdělený podle technologií a paliv;

f) vnitrostátní cíle týkající se výstavby a renovace soustav ústředního vytápění a chlazení v souladu s komplexním posouzením vytápění a chlazení podle článku 23 směrnice (EU) …/… [přepracované směrnice o energetické účinnosti];

g) postup s vyčíslenými cílovými hodnotami pro zavádění solární energie a tepelných čerpadel v budovách v souladu s článkem 9a;

h) vnitrostátní plány postupného ukončení používání fosilních paliv v budovách s ohledem na záměr plánovaného ukončení používání fosilních paliv do roku 2035, a pokud to nebude proveditelné, což bude Komisi doloženo, nejpozději do roku 2040;

i) fakticky podložený odhad očekávaných úspor energie, snížení emisí skleníkových plynů a širších přínosů, včetně kvality vnitřního prostředí, jež mohou vycházet z přístupu založeného na integrovaných oblastních obvodech;

j) odhady týkající se příspěvku plánu renovace budov k dosažení závazného vnitrostátního cíle členského státu pro emise skleníkových plynů v souladu s nařízením (EU) …/… [revidovaným nařízením o „sdílení úsilí“], cílů Unie v oblasti energetické účinnosti v souladu se směrnicí (EU) …/… [přepracovanou směrnicí o energetické účinnosti], cílů Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, včetně ▌ cíle týkajícího se podílu energie z obnovitelných zdrojů ve stavebnictví v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001 [pozměněnou směrnicí o energii z obnovitelných zdrojů], a klimatického cíle Unie pro rok 2030 a cíle klimatické neutrality Unie do roku 2050 v souladu s nařízením (EU) 2021/1119;

2. Jednou za pět let vypracuje každý členský stát podle vzoru v příloze II návrh plánu renovace budov a předloží jej Komisi. Každý členský stát předloží návrh plánu renovace budov spolu s návrhem integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu podle článku 9 nařízení (EU) 2018/1999 a komplexním posouzením vytápění a chlazení podle článku 23 směrnice (EU) …/… [přepracované směrnice o energetické účinnosti] a – pokud členský stát předloží návrh aktualizace – v rámci návrhu aktualizace tohoto plánu podle článku 14 ▌ nařízení (EU) 2018/1999. Odchylně od čl. 9 odst. 1 a čl. 14 odst. 1 uvedeného nařízení předloží členské státy Komisi první návrh plánu renovace budov do 30. června 2024, a to po samostatné konzultaci podle odstavce 3 tohoto článku.

3. Na podporu vývoje svého plánu renovace budov zapojí každý členský stát regionální a místní orgány do přípravy plánů renovace budov s cílem usnadnit začlenění místních akčních plánů nebo investic a před tím, než návrh plánu předloží Komisi, uspořádá o svém návrhu plánu renovace budov veřejnou konzultaci. Do veřejné konzultace jsou zapojeny zejména místní a regionální orgány a další socioekonomičtí partneři, včetně občanské společnosti a subjektů pracujících se zranitelnými domácnostmi. Veřejná konzultace zahrnuje předběžné a následné hodnocení plánu renovace budov a zahrnuje možnosti týkající se návrhu veřejných politik, programů, pobídek, jakož i sociálních záruk, které mohou zahrnovat záruky uvedené v článku 15, s cílem zajistit přístupnost, pohodlí a cenovou dostupnost řešení renovace. Každý členský stát přiloží k návrhu plánu renovace budov shrnutí výsledků svých veřejných konzultací. Každý členský stát náležitě zohlední názory zúčastněných stran vyjádřené v předběžném a následném hodnocení a vysvětlí, jak se tyto názory promítly do jeho konečného plánu renovace budov.

4. Komise posoudí návrhy vnitrostátních plánů renovace budov, zejména zda:

a) úroveň ambicí vnitrostátně stanovených cílů je dostatečná a v souladu s vnitrostátními závazky v oblasti klimatu a energetiky uvedenými v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu;

b) politiky a opatření jsou dostatečné k dosažení vnitrostátně stanovených cílů;

c) přidělené rozpočtové a správní zdroje jsou dostatečné pro provádění plánu;

ca) podmínky pro fungování systémů financování renovací jsou vhodné pro dosažení vnitrostátního cíle zmírnění energetické chudoby a pro úspěšné začlenění spotřebitelů trpících energetickou chudobou a zranitelných domácností;

cb) plán zohledňuje cíle směrnice 2008/50/ES[29] a zajišťuje soulad s platnými právními předpisy a ochranu životního prostředí a lidského zdraví;

cc) plán prioritně řeší energeticky nejnáročnější budovy, které jsou užívány pro obytné účely;

d) veřejná konzultace podle odstavce 3 byla dostatečně inkluzivní; ▌

e) plán splňuje požadavky podle odstavce 1 a je vyhotoven v souladu se vzorem v příloze II;

ea) vnitrostátní a místní orgány potřebují technickou pomoc za účelem usnadnění provádění těchto plánů;

eb) plán zajišťuje dostatek kvalifikovaných pracovníků a účinné iniciativy v oblasti kvalifikace a odborné přípravy.

Po konzultaci s výborem zřízeným podle článku 30 může Komise vydat pro jednotlivé členské státy doporučení v souladu s čl. 9 odst. 2 a článkem 34 nařízení (EU) 2018/1999.

Pokud jde o první návrh plánu renovace budov, může Komise vydat doporučení pro jednotlivé členské státy nejpozději šest měsíců poté, co členský stát tento plán předložil.

5. Při každé revizi členský stát veškerá doporučení Komise náležitě zohlední ve svém konečném plánu renovace budov. Pokud se dotčený členský stát doporučením nebo jeho podstatnou částí nezabývá, poskytne Komisi odůvodnění a své důvody zveřejní.

6. Jednou za pět let předloží každý členský stát svůj plán renovace budov vypracovaný podle vzoru v příloze II Komisi. Každý členský stát předloží plán renovace budov společně se svým integrovaným vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu podle článku 3 nařízení (EU) 2018/1999 a – pokud členský stát předloží aktualizaci – v rámci aktualizace tohoto plánu podle článku 14 uvedeného nařízení. Odchylně od čl. 3 odst. 1 a čl. 14 odst. 2 uvedeného nařízení předloží členské státy Komisi první návrh plánu renovace budov do 30. června 2024 a konečné plány renovace budov do 30. června 2025.

7. Každý členský stát přiloží ke svému ▌ konečnému plánu renovace budov podrobnosti provádění své nejaktuálnější dlouhodobé strategie renovací nebo plánu renovace budov. 

8. Každý členský stát zahrne do svých integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu v souladu s články 17 a 21 nařízení (EU) 2018/1999 informace o provádění vnitrostátních cílů uvedených v odst. 1 písm. b) tohoto článku a příspěvku plánu renovace budov k dosažení závazného vnitrostátního cíle členského státu pro emise skleníkových plynů v souladu s nařízením (EU) …/… [revidovaným nařízením o „sdílení úsilí“], cílů Unie v oblasti energetické účinnosti v souladu se směrnicí (EU) …/… [přepracovanou směrnicí o energetické účinnosti], cílů Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, včetně orientačního cíle týkajícího se podílu energie z obnovitelných zdrojů ve stavebnictví v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001 [pozměněnou směrnicí o energii z obnovitelných zdrojů], a klimatického cíle Unie pro rok 2030 a cíle klimatické neutrality Unie do roku 2050 v souladu s nařízením (EU) 2021/1119.

Článek 3a Přístupy k renovaci budov založené na integrovaných oblastních obvodech

1. Členské státy mohou pověřit regionální a místní orgány, aby určily integrované oblastní obvody za účelem zavedení integrovaných programů renovací na úrovni oblastních obvodů. Integrované programy renovací se zabývají sociální strukturou, energetikou, mobilitou, zelenou infrastrukturou, nakládáním s odpady a čištěním vod a řízením a dalšími aspekty územního plánování, které je třeba řešit na úrovni oblastních obvodů, a zohledňují místní a regionální zdroje, oběhovost a dostatečnost.

2. Integrované programy renovací zohlední komplexní posouzení vytápění a chlazení podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2012/27/EU, rekonstrukci nebo výstavbu účinných otopných a chladicích soustav podle článku 24 směrnice (EU) …/… [přepracované směrnice o energetické účinnosti], požadované infrastruktury, stejně jako zařízení a infrastruktury společenství pro obnovitelné zdroje. Členské státy zváží optimalizaci energetického systému na úrovni oblastních obvodů v souladu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“ a zároveň podpoří odezvu na straně poptávky.

3. Členské státy provádějí integrované plány mobility na místní úrovni a plány udržitelné městské mobility, které jsou v souladu s integrovanými programy renovací a zahrnují plánování a zavádění veřejné dopravy s dalšími prostředky aktivní a sdílené mobility, jakož i související infrastrukturu pro provoz, dobíjení, skladování a parkování.

4. Jednotná kontaktní místa zřízená podle článku 15a mohou sloužit jako zdroj informací při rozhodování o návrhu integrovaných programů renovací za účelem oživení a zacílení podpory komunit.

Článek 4 Přijetí metody výpočtu energetické náročnosti budov

Členské státy použijí metodu výpočtu energetické náročnosti budov podle společného obecného rámce stanoveného v příloze I. Uvedená metoda se přijme na celostátní nebo regionální úrovni.

Článek 5 Stanovení minimálních požadavků na energetickou náročnost

1. Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby minimální požadavky na energetickou náročnost budov nebo ucelených částí budov byly stanoveny za účelem dosažení alespoň nákladově optimálních úrovní a vyšších referenčních hodnot, jako jsou požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie a požadavky na budovy s nulovými emisemi. Energetická náročnost se vypočítá podle metody uvedené v článku 4. Nákladově optimální úrovně se vypočtou v souladu se srovnávacím metodickým rámcem uvedeným v článku 6.

Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby byly stanoveny minimální požadavky na energetickou náročnost a povinnosti renovace pro všechny prvky budovy, ▌jež mají významný dopad na energetickou náročnost budovy, pokud jsou nahrazeny nebo namontovány dodatečně, s cílem dosáhnout alespoň nákladově optimálních úrovní a vyšších referenčních hodnot, jako jsou požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie a požadavky na budovy s nulovými emisemi. Energetická náročnost prvků budovy se vypočítá metodou uvedenou v článku 4.

Při stanovování požadavků mohou členské státy rozlišovat mezi novými a stávajícími budovami a mezi různými kategoriemi budov.

V těchto požadavcích je třeba brát v úvahu podmínky zdravého mikroklimatu vnitřního prostředí založené na optimální kvalitě vnitřního prostředí, aby se zamezilo nepříznivým účinkům, např. nedostatečnému větrání, a také místní podmínky a určené využití i stáří budovy.

Členské státy pravidelně přezkoumávají své minimální požadavky na energetickou náročnost nejméně jednou za pět let a v případě potřeby je aktualizují, aby odrážely technický pokrok v sektoru budov, výsledky výpočtu nákladově optimálních úrovní podle článku 6 a aktualizované vnitrostátní cíle a politiky v oblasti energetiky a klimatu

1a.  Členské státy mohou přijmout přechodný minimální požadavek na energetickou náročnost, včetně dosažení minimální úrovně účinnosti obvodového pláště budovy, maximální spotřeby energie na kWh/m2/rok, připravenosti k provozu nízkoteplotního vytápění, tepelných čerpadel nebo flexibilního elektrického vytápění prostor a minimální kapacity odezvy na straně poptávky.

2. Členské státy se mohou rozhodnut, že přizpůsobí požadavky uvedené v odstavci 1, pokud jde o budovy úředně chráněné jako součást vymezeného prostředí nebo vzhledem k jejich zvláštní architektonické nebo historické hodnotě, pokud by splnění některých minimálních požadavků na energetickou náročnost nepřijatelně změnilo jejich charakter nebo vzhled. Členské státy zajistí, aby renovace památek probíhala v souladu s vnitrostátními pravidly památkové péče, mezinárodními normami památkové péče a původní architekturou dotčených památek.

3. Členské státy se mohou rozhodnout, že nestanoví nebo nebudou uplatňovat požadavky uvedené v odstavci 1 u těchto kategorií budov:

a) budovy užívané jako místa bohoslužeb a pro náboženské účely;

b) dočasné budovy s dobou užívání dva roky nebo méně, průmyslové provozy, dílenské provozovny, sklady a neobytné provozní budovy s velmi nízkou spotřebou energie a požadavky na vytápění a chlazení, stanice napájecí/rozvodné infrastruktury, jako jsou transformační stanice, rozvodné stanice, stanice pro úpravu tlaku, železniční stavby a také neobytné zemědělské budovy používané odvětvím, na které se vztahuje celostátní odvětvová dohoda o energetické náročnosti;

c) obytné budovy, které jsou užívány nebo určeny k užívání buď kratšímu než čtyři měsíce v roce, nebo případně k využívání na omezenou část roku, a jejichž odhadovaná spotřeba energie je nižší než 25 % ze spotřeby, k níž by došlo při celoročním užívání;

d) samostatně stojící budovy s celkovou užitnou podlahovou plochou menší než 50 m2;

Článek 6 Výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost

1. Komise je zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci podle článku 29, kterými doplní tuto směrnici stanovením srovnávacího metodického rámce pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost budov a prvků budov. Do 30. června 2024 Komise přezkoumá srovnávací metodický rámec pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost ve stávajících budovách, u kterých probíhá větší renovace, a pro jednotlivé prvky budov, které jsou v souladu s vnitrostátními přístupy stanovenými ve vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu předložených Komisi podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1999. 

Srovnávací metodický rámec se stanoví v souladu s přílohou VII a rozlišuje mezi novými a stávajícími budovami a mezi různými kategoriemi budov.

2. Členské státy vypočítají nákladově optimální úrovně minimálních požadavků na energetickou náročnost za použití srovnávacího metodického rámce vypracovaného v souladu s odstavcem 1, s přihlédnutím k potenciálu globálního oteplování během životního cyklu, a příslušnými parametry, jako jsou klimatické podmínky a praktická dostupnost energetické infrastruktury, a srovnají výsledky tohoto výpočtu s platnými minimálními požadavky na energetickou náročnost.

▌

2a. V každé zprávě členské státy řádně zohlední zejména vliv změn cen energie, stavebních materiálů a nákladů na pracovní sílu ve srovnání s předchozí zprávou, aby případně upravily nákladově optimální úrovně. Členské státy opraví své výpočty o případné rozdíly mezi skutečnými tržními cenami a dočasnou regulací cen a opatřeními přímé podpory příjmů a zajistí, aby při výpočtech byly použity tříleté průměry cen energie z předchozích let i očekávané budoucí ceny.

3. Pokud ze srovnání provedeného podle odstavce 2 vyplývá, že platné minimální požadavky na energetickou náročnost jsou o více než 15 % méně energeticky účinné než nákladově optimální úrovně minimálních požadavků na energetickou náročnost, dotčené členské upraví platné minimální požadavky na energetickou náročnost do 12 měsíců od zpřístupnění výsledků tohoto srovnání.

4. Komise zveřejní zprávu o pokroku členských států při dosahování nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost. Členské státy podávají zprávy Komisi a využívají šablonu uvedenou v příloze III nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 244/2012[30].

Článek 7 Nové budovy

1. Členské státy zajistí, aby od následujících dat byly nové budovy budovami s nulovými emisemi v souladu s přílohou III:

a) od 1. ledna 2026 nové budovy užívané, provozované nebo vlastněné orgány veřejné moci a

b) od 1. ledna 2028 všechny nové budovy;

Dokud se nepoužijí požadavky podle prvního pododstavce, členské státy zajistí, aby všechny nové budovy byly alespoň budovami s téměř nulovou spotřebou energie a aby splňovaly minimální požadavky na energetickou náročnost stanovené v souladu s článkem 5.

2. Členské státy zajistí výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu v souladu s přílohou III a jeho zveřejnění prostřednictvím certifikátu energetické náročnosti budovy ▌od 1. ledna 2027 pro všechny nové budovy. 

2a. Do 31. prosince 2025 přijme Komise akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29, kterým doplní tuto směrnici stanovením harmonizovaného rámce EU pro výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu, který bude vypracován na základě inkluzivního procesu zúčastněných stran a bude vycházet z rámce pro udržitelné budovy Level(s) a normy EN 15978.

2b. Do 1. ledna 2027 členské státy v zájmu zajištění snížení emisí skleníkových plynů zveřejní plán obsahující podrobné informace o zavedení mezních hodnot celkového souhrnného potenciálu globálního oteplování během životního cyklu všech nových budov a stanoví cíle pro nové budovy od roku 2030, v nichž se odráží postupný sestupný trend, jakož i maximální požadavky podrobně specifikované pro různá klimatická pásma a typologie budov.

Při stanovování maximálních mezních hodnot celkového souhrnného potenciálu globálního oteplování během životního cyklu určí členské státy vhodné referenční hodnoty na základě údajů vykazovaných pro příslušné typy budov v souladu s požadavky uvedenými v odstavci 2.

Komise vydává pokyny, sdílí poznatky o stávajících vnitrostátních politikách a nabízí členským státům na základě jejich žádosti technickou podporu za účelem stanovení vhodných vnitrostátních referenčních hodnot.

Tyto maximální mezní hodnoty jsou postupně snižovány v souladu s cíli Unie dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29, jež doplní tuto směrnici s cílem přizpůsobit přílohu III technickému pokroku a inovacím, a dosáhnout tak klimatické neutrality, stanovit upravené maximální prahové hodnoty energetické náročnosti v příloze III pro renovované budovy a následně snížit maximální prahové hodnoty energetické náročnosti s ohledem na nákladovou optimálnost v případě budov s nulovými emisemi.

4. Členské státy do … [24 měsíců ode dne vstupu v platnost] zajistí, aby nové budovy měly optimální úroveň kvality vnitřního prostředí, včetně kvality ovzduší a tepelné pohody, vysokou schopnost zmírňovat změnu klimatu a přizpůsobovat se jí mimo jiné prostřednictvím zelené infrastruktury, aby dodržovaly normy požární bezpečnosti a bezpečnostního osvětlení, zmírňovaly rizika spojená s intenzivní seizmickou aktivitou a přiznaly prioritu přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením. Členské státy se rovněž zabývají pohlcováním uhlíku souvisejícím s ukládáním uhlíku v budovách nebo na budovách.

4a. Členské státy zavedou opatření, která zajistí, aby od … [datum provedení této směrnice] nebylo v nových budovách povoleno používání otopných soustav na fosilní paliva. Hybridní otopné soustavy, kotle certifikované pro provoz na obnovitelná paliva a jiné technické systémy budov, které nevyužívají výhradně fosilní paliva a které splňují požadavky stanovené v čl. 11 odst. 1, se pro účely tohoto odstavce nepovažují za otopné soustavy na fosilní paliva.

4b. Do 1. ledna 2025 přijme Komise akt v přenesené pravomoci, kterým doplní tuto směrnici a stanoví prahové hodnoty pro nově postavené budovy s nulovými emisemi pro účely přílohy III této směrnice, včetně stanovení metodiky výpočtu podle typu budovy a klimatického pásma na základě přílohy A klíčových evropských norem pro energetickou náročnost budov v souladu s přílohou I této směrnice. Členské státy oznámí Komisi své příslušné vnitrostátní hodnoty, včetně popisu metodiky výpočtu pro jednotlivé typy budov a klimatická pásma na základě přílohy A klíčových evropských norem pro energetickou náročnost budov v souladu s přílohou I této směrnice.

Článek 7a Nový Evropský Bauhaus

1. Členské státy zajistí, aby stavební investoři realizující projekty renovace budov byli informováni o cílech a možnostech zapojení do iniciativy Nový evropský Bauhaus, když žádají o poradenství, financování a stavební povolení.

2. Členské státy zmocní místní orgány k vypracování specializovaných podpůrných opatření pro referenční budovy podle přílohy VII této směrnice, které obohacují kulturní krajinu a jsou udržitelné a inkluzivní v souladu s iniciativou Nový evropský Bauhaus. Tyto nástroje mohou zahrnovat finanční plány pro renovace, které budou představovat názornou ukázku toho, jak lze jednotlivé budovy nebo celé městské části přeměnit na budovy a oblastní obvody s nulovými emisemi, a to cenově dostupným, udržitelným a sociálně inkluzivním způsobem, a zároveň maximalizovat širší přínosy prostřednictvím participativního přístupu vycházejícího „zdola“.

3. Členské státy zavedou vnitrostátní průmyslové plány pro zvýšení dostupnosti místně přizpůsobitelných montovaných stavebních prvků pro renovaci budov, které plní různé funkce, včetně estetické či izolační a funkce výroby energie, a pro zelené infrastruktury a podporují biologickou rozmanitost, vodní hospodářství, přístupnost a mobilitu.

Článek 8 Stávající budovy

1. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby se u budov, u kterých probíhá větší renovace, snížila energetická náročnost budovy nebo jejích renovovaných částí s cílem splnit minimální požadavky na energetickou náročnost stanovené podle článku 5, pokud je to technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné.

Tyto požadavky se použijí pro renovovanou budovu nebo ucelenou část budovy jako celek. Navíc či alternativně lze požadavky použít na renovované prvky budov.

2. Členské státy dále přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby energetická náročnost prvku budovy, jenž je součástí obvodového pláště budovy a má významný dopad na energetickou náročnost obvodového pláště budovy, splňovala v případě jeho dodatečné montáže nebo nahrazení minimální požadavky na energetickou náročnost, pokud je to technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné.

2a. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby při dodatečné montáži nebo nahrazení technického systému budovy byla energetická náročnost systému optimalizována v souladu s článkem 11.

2b. Členské státy zajistí, aby se potenciál globálního oteplování během životního cyklu částí a ucelených částí budov, které procházejí větší renovací, vypočítával na základě už dostupných informací o dodávaných materiálech, nebo pokud to není technicky nebo ekonomicky proveditelné, pomocí referenčních hodnot.

3. Členské státy zajistí, aby v souvislosti s budovami podstupujícími větší renovace bylo podporováno zavádění vysoce účinných alternativních systémů, pokud je to technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné. Členské státy v souvislosti s budovami podstupujícími větší renovace zajistí zavedení prvků pasivního vytápění a chlazení, norem kvality zdravého vnitřního prostředí, vysokou schopnost zmírňovat změnu klimatu a přizpůsobovat se jí mimo jiné prostřednictvím zelených infrastruktur, odstraňování a ukládání uhlíku, dodržování norem požární bezpečnosti, zmírňování rizik spojených s intenzivní seizmickou aktivitou a odstraňování nebezpečných látek včetně azbestu. Členské státy v souvislosti s budovami podstupujícími větší renovace a v souvislosti s budovami podstupujícími renovace, které zahrnují společně užívané prostory, jako jsou vstupy, schodiště, výtahy a parkoviště, jakož i sociální zařízení, zajistí přístupnost pro osoby se zdravotním postižením.

3a. Členské státy podporují využívání digitálních technologií pro analýzu, simulaci a řízení budov, a to i s ohledem na í rozsáhlé renovace.

3b. Členské státy zavedou opatření, která zajistí, aby od … [datum provedení této směrnice] v budovách, které procházejí větší renovací, rozsáhlou renovací nebo renovací otopné soustavy nebylo povoleno používání otopných soustav na fosilní paliva. Hybridní otopné soustavy, kotle certifikované pro provoz na obnovitelná paliva a jiné technické systémy budov, které nevyužívají výhradně fosilní paliva a které splňují požadavky stanovené v čl. 11 odst. 1, se pro účely tohoto odstavce nepovažují za otopné soustavy na fosilní paliva.

Členské státy zajistí, aby při renovacích zahrnujících výměnu technických systémů budov založených na fosilních palivech byly upřednostňovány zranitelné domácnosti a osoby žijící v sociálním bydlení.

3c. Do 1. ledna 2027 přijmou členské státy zvláštní správní a finanční opatření na podporu energeticky nejnáročnějších budov s více bytovými jednotkami. Článek 9

Minimální normy energetické náročnosti

1. Členské státy zajistí, aby všechny budovy splňovaly minimální normy energetické náročnosti, počínaje energeticky nejnáročnějšími budovami.

1a. Členské státy zajistí, aby:

a) budovy a ucelené části budov ve vlastnictví veřejných orgánů, včetně orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, a budovy a ucelené části budov pronajaté těmito subjekty po… [datum vstupu této směrnice v platnost], dosáhly nejpozději

i) od 1. ledna 2027 alespoň třídy energetické náročnosti E a

ii) od 1. ledna 2030 alespoň třídy energetické náročnosti D;

b) jiné než obytné budovy a ucelené části budov uvedené v písmenu a) dosáhly nejpozději

i) od 1. ledna 2027 alespoň třídy energetické náročnosti E a

ii) od 1. ledna 2030 alespoň třídy energetické náročnosti D;

c) obytné budovy a ucelené části budov dosáhly nejpozději

i) od 1. ledna 2030 alespoň třídy energetické náročnosti E a

ii) od 1. ledna 2033 alespoň třídy energetické náročnosti D;

Členské státy ve svém plánu podle čl. 3 odst. 1 písm. b) stanoví lineární trajektorii pro postupné dosažení vyšších tříd energetické náročnosti budov uvedených v tomto odstavci ▌ do roku 2040 a 2050, a to v souladu s postupem transformace vnitrostátního fondu budov na budovy s nulovými emisemi a dosažení cíle klimatické neutrality.

1b. Členské státy mohou z povinnosti uvedené v odst. 1a písm. a) vyjmout sociální bydlení ve veřejném vlastnictví, pokud tyto renovace nejsou nákladově neutrální nebo by vedly ke zvýšení nájemného pro osoby žijící v sociálním bydlení nad rámec ekonomických úspor na platbách za energie.

1c. Komise může na základě odůvodněné žádosti členského státu zahrnuté do vnitrostátního plánu renovace budov nebo jeho následné změny povolit členskému státu upravit minimální normy energetické náročnosti pro obytné budovy a ucelené části budov uvedené v odst. 1a písm. c) pro určité části nebo konkrétní dílčí segmenty svého fondu budov z důvodů ekonomické a technické proveditelnosti a dostupnosti kvalifikované pracovní síly. Členské státy, které hodlají upravit své minimální normy energetické náročnosti, oznámí Komisi zamýšlená opatření a lineární snížení energetické náročnosti a předloží zprávu o pokroku při dosahování rovnocenného snížení energetické náročnosti obytných budov v rámci svých integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu podle čl. 3 odst. 8. Členské státy při uplatňování jakýchkoli úprav minimálních norem energetické náročnosti neudělí nepřiměřenou výjimku nájemním bytům ve srovnání s jinými segmenty budov.

1d. Úprava minimálních standardů energetické náročnosti uvedená v odstavcích 1a a 1b se vztahuje maximálně na 22 % všech obytných budov uvedených v odst. 1a písm. c) a nepoužije se po 1. lednu 2037.

2. Kromě minimálních norem energetické náročnosti stanovených podle odstavce 1 stanoví každý členský stát ▌ minimální normy energetické náročnosti pro renovaci všech ostatních stávajících budov.

▌ Minimální normy energetické náročnosti ▌ jsou navrženy s ohledem na vnitrostátní plán a cíle pro roky ▌ 2040 a 2050 obsažené v plánu renovace budov členského státu a na transformaci vnitrostátního fondu budov na budovy s nulovými emisemi do roku 2050.

3. V souladu s článkem 15 členské státy podporují dodržování minimálních norem energetické náročnosti prostřednictvím všech těchto opatření:

a) vhodných finančních opatření, včetně grantů, zejména těch, která se zaměřují na zranitelné domácnosti, domácnosti se středními příjmy a osoby žijící v sociálním bydlení v souladu s článkem 22 směrnice (EU)…/… [přepracované směrnice o energetické účinnosti];

b) poskytování technické pomoci, mimo jiné informačních služeb, administrativní podpory a integrovaných služeb renovací prostřednictvím jednotných kontaktních míst, se zvláštním zaměřením na zranitelné domácnosti a osoby žijící v sociálním bydlení v souladu s článkem 22 směrnice (EU) …/… [přepracované směrnice o energetické účinnosti];

c) navržení integrovaných systémů veřejného a soukromého financování, které poskytují pobídky pro rozsáhlé a postupné rozsáhlé renovace podle článku 15;

d) odstranění jiných než ekonomických překážek, včetně rozdělených pobídek; ▌

e) monitorování sociálních dopadů, zejména na nejzranitelnější domácnosti;

ea) stanovení rámce pro zajištění dostatečného počtu kvalifikované pracovní síly, která umožní včasné provedení minimálních norem energetické náročnosti v souladu s vnitrostátními plány renovace budov, a to i prostřednictvím strategie usnadňující odborné vzdělávání mladých lidí a rekvalifikaci pracovníků a vytváření atraktivnějších pracovních příležitostí.

4. Pokud je budova renovována tak, aby splňovala minimální normu energetické náročnosti, členské státy zajistí soulad s minimálními požadavky na energetickou náročnost prvků budov podle článku 5 a v případě větší renovace s minimálními požadavky na energetickou náročnost stávajících budov podle článku 8.

4a. Členské státy podporují skladování energie z obnovitelných zdrojů s cílem umožnit vlastní spotřebu energie z obnovitelných zdrojů a snížit volatilitu, a rovněž podporují nákladově efektivní a včasnou výměnu topných těles a případnou následnou optimalizaci souvisejících technických systémů budov a poskytují pro ně pobídky.

5. Členské státy se mohou rozhodnout, že nebudou uplatňovat minimální normy energetické náročnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 u těchto kategorií budov:

a) budovy úředně chráněné jako součást vymezeného prostředí nebo vzhledem k jejich zvláštní architektonické nebo historické hodnotě, které vyžadují památkovou péči, pokud by splnění norem nepřijatelně změnilo jejich charakter nebo vzhled;

b) budovy užívané jako místa bohoslužeb a pro náboženské účely;

c) dočasné budovy s dobou užívání dva roky nebo méně, průmyslové provozy, dílenské provozovny, sklady a neobytné stanice napájecí/rozvodné infrastruktury, jako jsou transformační stanice, rozvodné stanice, stanice pro úpravu tlaku, železniční stavby, jakož i servisní budovy s velmi nízkou spotřebou energie a vytápění nebo chlazení a neobytné zemědělské budovy používané odvětvím, na které se vztahuje celostátní odvětvová dohoda o energetické náročnosti;

d) obytné budovy, které jsou užívány nebo určeny k užívání buď kratšímu než čtyři měsíce v roce, nebo případně k využívání na omezenou část roku, a jejichž odhadovaná spotřeba energie je nižší než 25 % ze spotřeby, k níž by došlo při celoročním užívání;

e) samostatně stojící budovy s celkovou užitnou podlahovou plochou menší než 50 m2;

6. Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění provádění minimálních norem energetické náročnosti uvedených v odstavcích 1 a 2, včetně vhodných monitorovacích mechanismů a sankcí. Členské státy poskytnou vhodné rámce finanční podpory a sociální záruky v souladu s článkem 15, aby byly splněny minimální normy energetické náročnosti.

Opatření rámce finanční podpory jsou dostatečná, účinná, transparentní a nediskriminační, podporují provádění podstatných snížení energetické náročnosti budov, kde zlepšení není jinak ekonomicky proveditelné, a zahrnují cílená opatření na podporu zranitelných domácností. Opatření mohou zahrnovat zřízení fondu na renovace za účelem zlepšování energetické náročnosti budov, který by sloužil jako pákový efekt pro zvýšení soukromých a veřejných investic do projektů zlepšujících energetickou náročnost budov, včetně energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie v budovách nebo jejich složkách.

Komise případně v rámci víceletého finančního rámce na období 2028–2034 předloží legislativní návrhy na posílení stávajících finančních nástrojů Unie na podporu provádění této směrnice a navrhne další.

Článek 9a Solární energie v budovách

1. Do … [24 měsíců ode dne vstupu v platnost], členské státy zajistí, že všechny nové budovy budou navrženy tak, aby optimalizovaly svůj potenciál pro výrobu solární energie na základě slunečního záření lokality, a umožnily tak následné nákladově efektivní instalace solárních technologií.

2. Členské státy prostřednictvím informačních opatření a zjednodušených povolovacích režimů podporují zavádění vhodných zařízení na výrobu solární energie ve všech budovách, které procházejí větší renovací nebo rozsáhlou renovací, v kombinaci s renovací obvodového pláště budovy, výměnou technických systémů budovy, zařízení pro skladování elektřiny, infrastrukturou pro dobíjení elektrických vozidel, technologií tepelných čerpadel a systémů automatizace a kontroly budov.

3. Členské státy zajistí umístění vhodných zařízení na výrobu solární energie, pokud je to technicky vhodné a ekonomicky a funkčně proveditelné, takto:

a)  do … [24 měsíců ode dne vstupu v platnost] na všech nových veřejných a nových jiných než obytných budovách;

b) do 31. prosince 2026 na všech stávajících veřejných a jiných než obytných budovách; c)  do 31. prosince 2028 na všech nových obytných budovách a střešních parkovištích;

d) do 31. prosince 2032 na všech budovách, které procházejí větší renovací.

4. Členské státy stanoví a zveřejní kritéria na vnitrostátní úrovni pro praktické provádění lhůt stanovených v odstavci 3 a pro možné výjimky pro konkrétní typy budov v souladu s vyhodnoceným technickým a ekonomickým potenciálem zařízení na výrobu solární energie a charakteristikami budov, na něž se tato povinnost vztahuje. 5.  Umístění vhodných zařízení na výrobu solární energie na všech nových obytných budovách a zastřešených parkovištích a na všech budovách, které procházejí větší renovací, jak je uvedeno v odst. 3 písm. c) a d), se případně kombinuje s izolací podkroví a střechy s ohledem na fungování budovy. Umístění vhodných zařízení na výrobu solární energie podle odstavce 3 se kombinuje s povolovacím řízením pro instalaci zařízení na výrobu solární energie do umělých staveb ve smyslu článku 16c směrnice (EU) 2018/2001 (pozměněné směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů ve znění návrhu COM(2022)0222). U solárních zařízení o výkonu nižším než 50 kW povolí členské státy postup prostého oznámení stanovený v článku 17 směrnice (EU) 2018/2001.

6. Členské státy ve svých vnitrostátních plánech renovace budov v souladu s článkem 3 stanoví postup s vyčíslenými cílovými hodnotami pro svůj vnitrostátní příspěvek k zavádění solární energie a tepelných čerpadel v budovách.

7. Členské státy zajistí, aby jejich regulační rámce poskytovaly nezbytné administrativní, technické a finanční kapacity a pobídky pro zavádění solární energie v budovách, a to i v kombinaci s technickými systémy budov, jako jsou domácí systémy bateriových úložišť energie, tepelná čerpadla pro vlastní spotřebu nebo velká tepelná čerpadla rozvádějící teplo prostřednictvím soustavy ústředního vytápění. Členské státy zajistí rovné regulační podmínky pro všechny solární a topné technologie.

8. Členské státy zajistí, aby zástupci vnitrostátních regulačních orgánů, provozovatelů distribučních soustav, společenství pro obnovitelné zdroje, organizací spotřebitelů, poskytovatelů skladovacích služeb a dalších zúčastněných stran posoudili potřebu dodatečných opatření týkajících se distribuční soustavy s ohledem na dosažení cílů tohoto článku. Toto posouzení zahrnuje požadované připojení a pořízení flexibilní distribuované výroby energie v souladu s ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943[31] a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944[32], zejména s ohledem na nezbytné rovné podmínky a spravedlivou odměnu pro aktivní zákazníky a energetická společenství.

9. Členské státy podporují opatření k zajištění požární bezpečnosti solárních zařízení v budovách, a to i v kombinaci s technickými systémy budov, jako jsou domácí systémy bateriových úložišť energie nebo tepelná čerpadla pro vlastní spotřebu.

Článek 10 Pasy pro renovaci budov

1. Do 31. prosince 2023 Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29, jež doplní tuto směrnici stanovením společného evropského rámce pro pasy pro renovaci budov, a to na základě kritérií uvedených v odstavci 3 tohoto článku.

2. Do 31. prosince 2024 členské státy zavedou systém pasů pro renovaci budov, kterým se provádí společný rámec stanovený v souladu s odstavcem 1.

2a. Členské státy zajistí, aby pasy pro renovaci budov byly finančně podporovány jako součást vnitrostátních plánů renovace budov, aby nevytvářely překážky zejména pro vlastníky domů, jejichž jedinou nemovitostí je obydlí, v němž žijí. Členské státy zajistí, aby byly k dispozici pasy pro renovaci budov s náležitou finanční podporou pro zranitelné domácnosti, které chtějí své budovy zcela nebo částečně renovovat.

3. Pas pro renovaci budovy splňuje všechny následující požadavky:

a) vydává jej kvalifikovaný a certifikovaný odborník po provedení návštěvy na místě, a to v digitální podobě vhodné pro tisk;

b) zahrnuje komplexní plán renovace, který uvádí maximální počet vzájemně navazujících fází renovace, v souladu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“ s cílem transformovat budovu nejpozději do roku 2050 na budovu s nulovými emisemi a uvádí, jak dosáhnout minimálních standardů energetické náročnosti, a popisuje opatření ke snížení emisí skleníkových plynů během celého životního cyklu v procesu renovace;

c) uvádí očekávané přínosy, pokud jde o úspory energie, úspory nákladů na energii a snížení ▌emisí skleníkových plynů za celý životní cyklus s uvedením fází renovace, které mají vést k příslušným zlepšením;

ca) obsahuje informace o možném připojení k účinné síti ústředního vytápění, podílu individuální nebo kolektivní výroby a vlastní spotřeby obnovitelné energie;

cb) obsahuje informace o rozsahu odhadovaných nákladů pro každou doporučenou fázi renovace, jakož i odhadované náklady na jednofázovou rozsáhlou renovaci jako referenční scénář;

cc) zahrnuje soupis materiálů, informace o oběhovosti stavebních výrobků, jakož i širší přínosy týkající se zdraví, pohodlí, kvality vnitřního prostředí, bezpečnosti, jako je požární, elektrická a seizmická bezpečnost, a lepší schopnosti budovy přizpůsobit se změně klimatu;

d) obsahuje informace o možné finanční a technické podpoře a aktualizované kontaktní údaje nejbližšího jednotného kontaktního místa podle článku 15a;

da) obsahuje informace o všech větších renovacích budovy podle čl. 8 odst. 1 a o každé dodatečné montáži nebo nahrazení některého prvku budovy, který je součástí obvodového pláště budovy a má významný vliv na energetickou náročnost obvodového pláště budovy podle čl. 8 odst. 2.

Pas pro renovaci budov může v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi obsahovat další informace zohledňující složení domácnosti a veškeré plánované renovace, včetně těch, které se netýkají energie.

3a. Členské státy usnadní začlenění pasů pro renovaci budov do digitálního deníku budovy a shromažďují technické a právní informace se základními údaji pro vlastníky nemovitostí, aby mohli plánovat a provádět rozsáhlé a postupné rozsáhlé renovace.

Článek 11 Technické systémy budov

1. Pro účely optimalizace využívání energie technickými systémy budovy stanoví členské státy s využitím energeticky úsporných technologií systémové požadavky na celkovou energetickou náročnost, řádnou instalaci a odpovídající dimenzování, seřízení, kontrolu a případně na hydraulické vyvažování technických systémů budov, které jsou instalovány v nových nebo stávajících budovách. Při stanovování požadavků berou členské státy v úvahu konstrukční podmínky a typické či průměrné provozní podmínky a zajistí, že budou používána zařízení, která splňují kritéria pro nejvyšší dostupné třídy energetické účinnosti v souladu s příslušnými právními akty Unie o označování energetickými štítky, s přihlédnutím k účinnosti systému a zásadě „energetická účinnost v první řadě“.

Stanoví se systémové požadavky na nové technické systémy budovy, jejich výměnu a modernizaci a použijí se, pokud je to technicky, ekonomicky a funkčně proveditelné.

Členské státy stanoví požadavky týkající se emisí skleníkových plynů zdrojů tepla nebo druhu paliva používaného zdroji tepla za předpokladu, že tyto požadavky jsou technologicky neutrální a v souladu s cílem postupného ukončení používání fosilních paliv při vytápění a chlazení. Členské státy zajistí, aby požadavky, které stanoví pro technické systémy budov, dosahovaly alespoň nejnovějších nákladově optimálních úrovní a aby při dimenzování přihlížely k příslušným normám ekonomické a environmentální optimalizace.

Členské státy zajistí, aby výměna zastaralých a neúčinných technických systémů budov, pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné, byla součástí postupů stanovených v pasu pro renovaci budov v souladu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“.

2. Členské státy vyžadují, aby byly nové budovy ▌ vybaveny samoregulačními zařízeními, jež individuálně regulují teplotu v každé místnosti nebo v odůvodněných případech v samostatné vytápěné nebo chlazené zóně ucelené části budovy, a případně hydraulickým vyvažováním. Ve stávajících budovách se instalace takových samoregulačních zařízení a případně hydraulického vyvažování vyžaduje v technicky a ekonomicky proveditelných případech při výměně zdrojů tepla nebo chlazení. 3.   Členské státy vyžadují instalaci měřicích a kontrolních zařízení pro monitorování a regulaci kvality životního prostředí na úrovni příslušné ucelené části, a pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné, v těchto budovách: a)  v budovách s nulovými emisemi;

b) v nových budovách;

c) ve stávajících budovách procházejících větší renovací;

d) v jiných než obytných budovách s otopnou soustavou, chladicím systémem nebo kombinovaným systémem pro vytápění a chlazení prostor o jmenovitém výkonu vyšším než 70 kW;

e) ve veřejných budovách a budovách poskytujících sociální služby obecného zájmu, jako je vzdělávání, zdravotnictví a sociální pomoc.

Při posuzování ekonomické proveditelnosti zařízení podle prvního pododstavce členské státy zohlední rovněž jeho měřitelné přínosy pro zdraví.

Členské státy zajistí, aby údaje o kvalitě vnitřního prostředí a další příslušné údaje shromážděné prostřednictvím měřicích a kontrolních zařízení byly interoperabilní s digitálními deníky budovy podle čl. 19 odst. 6 a v souladu s unijními a vnitrostátními pravidly na ochranu údajů.

4. Členské státy zajistí, aby při instalaci nebo změně technického systému budovy byla snížena celková energetická náročnost a ▌případně i potenciál globálního oteplování během životního cyklu celého systému a aby bylo toto snížení případně doloženo údaji o náročnosti při užívání. Výsledky se zdokumentují v digitálním deníku budovy a tato dokumentace je předána vlastníkovi a nájemci budovy tak, aby zůstala k dispozici a mohla být použita pro ověření souladu s minimálními požadavky stanovenými podle odstavce 1 a za účelem vydání certifikátů energetické náročnosti.

Členské státy mohou přijmout nové pobídky a poskytnout nové financování na podporu přechodu od otopných a chladicích soustav využívajících fosilní paliva k soustavám, které nevyužívají fosilní paliva, doplněné o investice do bydlení za účelem zvýšení energetické účinnosti.

4a. Členské státy stanoví požadavky, které zajistí, aby byly jiné než obytné budovy vybaveny systémy automatizace a kontroly budov, pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné:

a) do 31. prosince 2024 v jiných než obytných budovách s otopnou soustavou, chladicím systémem nebo kombinovaným systémem pro vytápění a větrání prostor o jmenovitém výkonu vyšším než 290 kW;

b) do 31. prosince 2029 v jiných než obytných budovách s otopnou soustavou, chladicím systémem nebo kombinovaným systémem pro vytápění a větrání prostor o jmenovitém výkonu vyšším než 70 kW.

Členské státy vymezí jednoznačné parametry pro stanovení ekonomické proveditelnosti vybavení jiných než obytných budov systémy automatizace a kontroly budov.

4b. Systémy automatizace a řízení budov uvedené v odstavci 4a jsou schopné:

a) nepřetržitě monitorovat, registrovat, analyzovat spotřebu energie a umožňovat její regulaci;

b) referenčně srovnávat energetickou účinnost budovy, zjišťovat ztráty účinnosti technických systémů budovy a informovat osobu odpovědnou za zařízení nebo technickou správu budovy o možnostech zlepšení energetické účinnosti;

c) umožňovat komunikaci s připojenými technickými systémy budovy a jinými spotřebiči v budově, jakož i interoperabilitu s technickými systémy budovy, které zahrnují různé typy chráněných technologií a zařízení od různých výrobců;

d) účinně monitorovat kvalitu vnitřního prostředí za účelem zajištění zdraví a bezpečnosti uživatelů.

4c. Členské státy stanoví požadavky s cílem zajistit, aby od 1. ledna 2025, pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné, byly nové obytné budovy a obytné budovy procházející větší renovací s otopnou soustavou, chladicím systémem nebo kombinovaným systémem pro vytápění, chlazení a větrání prostor o jmenovitém výkonu vyšším než 70 kW vybaveny:

a) funkčním nepřetržitým elektronickým monitorováním systémů v budově na příslušné úrovni budovy a ucelené části, které měří účinnost a informují vlastníky nebo správce budov v případě významných změn a v případě, že je nutná údržba systému;

b) účinnými řídicími a vyrovnávacími funkcemi za účelem zajištění optimální výroby, distribuce, skladování a využívání energie;

c) odezva na straně poptávky;

d) účinným systémem sledování kvality vnitřního prostředí s cílem zajistit zdraví a bezpečnost nájemníků.

4d. Kromě požadavků uvedených v odstavci 4c. jsou obytné budovy s užitnou podlahovou plochou větší než 1 000 m2 vybaveny také funkcemi, které současně umožňují:

a) referenčně srovnávat energetickou účinnost budovy, zjišťovat ztráty účinnosti technických systémů budovy a informovat osobu odpovědnou za zařízení nebo technickou správu budovy o možnostech zlepšení energetické účinnosti; 

b) komunikovat s připojenými technickými systémy budovy a dalšími zařízeními v budově, jakož i interoperabilitu s technickými systémy budovy, které zahrnují různé typy proprietárních technologií a zařízení od různých výrobců.

4e. Členské státy vyžadují, aby byly jiné než obytné budovy vybaveny automatickým ovládáním osvětlení, pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné. Systémy automatického ovládání osvětlení současně umožňují:

a) zónové ovládání vnitřního osvětlení s automatickou detekcí obsazenosti;

b) zónové automatické stmívání výkonu osvětlení v závislosti na úrovni denního světla;

c) nepřetržité monitorování, registrování a detekci poruch;

d) kontrolu ze strany koncových uživatelů;

e) komunikaci s příslušnými připojenými technickými systémy budovy uvnitř budovy.

Článek 11a Kvalita vnitřního prostředí

 

1. Členské státy stanoví požadavky na provádění odpovídajících norem kvality vnitřního prostředí v budovách za účelem zachování zdravého mikroklimatu vnitřního prostředí.

2. Do… [24 měsíců od data vstupu v platnost] stanoví členské státy požadavky podle měřitelných ukazatelů založených na ukazatelích rámce pro udržitelné budovy Level(s).

Ukazatele kvality vnitřního prostředí se měří uvnitř budovy a zahrnují alespoň:

a) hladinu oxidu uhličitého;

b) teplotu a tepelnou pohodu;

c) relativní vlhkost vzduchu;

d) úroveň osvětlení denním světlem nebo přiměřenou úroveň denního světla;

e) míru větrání při výměnách vzduchu za hodinu;

f) akustický komfort vnitřního prostředí, např. kontrola doby dozvuku a hladiny hluku z okolního prostředí a srozumitelnost řeči.

Emise částic z vnitřních zdrojů a cílové limity znečišťujících látek z vnitřních zdrojů, pokud jde o těkavé organické sloučeniny klasifikované jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci podle nařízení (ES) č. 1272/2008[33], včetně formaldehydu, se uvádějí na základě dostupných údajů na úrovni výrobků nebo přímého měření, je-li k dispozici, příslušných zdrojů ve vztahu k vnitřnímu prostředí budovy.

3. Komise má pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 za účelem doplnění této směrnice stanovením metodického rámce pro výpočet norem kvality vnitřního prostředí.

4. Členské státy zajistí, aby nové budovy a budovy, které procházejí větší renovací, splňovaly příslušné normy kvality vnitřního prostředí.

Článek 12

Infrastruktura pro udržitelnou mobilitu

1. Pokud jde o nové jiné než obytné budovy a jiné než obytné budovy procházející větší renovací, kdy tato renovace zahrnuje parkoviště nebo elektroinstalaci budovy s více než pěti parkovacími místy, kde se parkoviště nachází uvnitř budovy, fyzicky s budovou sousedí nebo s ní zřetelně souvisí, zajistí členské státy instalaci:

a) ▌nejméně jedné dobíjecí stanice na každých pět parkovacích míst;

b) ▌kabeláže pro každé parkovací místo, aby byla v pozdější fázi umožněna instalace dobíjecích stanic pro elektrická vozidla a elektricky poháněná jízdní kola a další typy vozidel kategorie L a 

c) ▌parkovacích míst pro jízdní kola odpovídajících alespoň 15 % celkové uživatelské kapacity jiné než obytné budovy, přičemž se zohlední prostor potřebný i pro jízdní kola větších rozměrů, než jsou standardní jízdní kola.

Členské státy zajistí, aby byla kabeláž dimenzována tak, aby umožňovala současné a účinné využití předpokládaného počtu dobíjecích stanic a případně podporovala instalaci systému řízení zátěže nebo dobíjení, pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné a odůvodnitelné.

Odchylně od prvního pododstavce písm. a) členské státy u nových kancelářských budov a kancelářských budov procházejících větší renovací, jež mají více než pět parkovacích míst, zajistí instalaci nejméně jedné dobíjecí stanice na každá dvě parkovací místa.

2. Pokud jde o všechny jiné než obytné budovy s více než dvaceti parkovacími místy, a pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné, s deseti parkovacími místy, členské státy zajistí do 1. ledna 2027 instalaci nejméně jedné dobíjecí stanice na každých deset parkovacích míst a ▌instalaci parkovacích míst pro jízdní kola, která odpovídají alespoň 15 % celkové uživatelské kapacity, s prostorem i pro jízdní kola větších rozměrů, než jsou standardní jízdní kola. V případě budov vlastněných nebo užívaných orgány veřejné moci členské státy do 1. ledna 2033 zajistí kabeláž pro nejméně každé druhé parkovací místo.

3. Členské státy mohou na základě posouzení místních orgánů a s přihlédnutím k místním charakteristikám, včetně demografických, zeměpisných a klimatických podmínek, upravit požadavky na počet parkovacích míst pro jízdní kola v souladu s odstavci 1 a 2, pokud jde o zvláštní kategorie jiných než obytných budov▌.

4. Pokud jde o nové obytné budovy a obytné budovy procházející větší renovací, kdy tato renovace zahrnuje parkoviště nebo elektroinstalaci budovy s více než pěti parkovacími místy, kde se parkoviště nachází uvnitř budovy, fyzicky s budovou sousedí nebo s ní zřetelně souvisí, zajistí členské státy instalaci:

a) u nových obytných budov kabeláž pro každé parkovací místo a u obytných budov, které procházejí větší renovací, kabeláž nebo, pokud to není technicky a ekonomicky proveditelné, instalaci rozvodů pro každé parkovací místo, aby byla v pozdější fázi umožněna instalace dobíjecích stanic pro elektrická vozidla a kola s elektrickým pohonem a další typy vozidel kategorie L; členské státy zajistí, aby byla kabeláž dimenzována tak, aby umožňovala současné využití dobíjecích stanic na všech parkovacích místech;

aa) nejméně jedné dobíjecí stanice;

b) nejméně dvě parkovací místa pro jízdní kola na každou bytovou jednotku v nových obytných budovách;

ba) nejméně dvě parkovací místa pro jízdní kola na každou bytovou jednotku v obytných budovách procházejících větší renovací, pokud je to technologicky a ekonomicky proveditelné;

bb) u nových obytných budov s nejméně třemi bytovými jednotkami, kde nejsou parkovací místa, nejméně dvě parkovací místa pro jízdní kola na každou bytovou jednotku, pokud je to technologicky a ekonomicky proveditelné.

Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy na základě posouzení místních orgánů a s přihlédnutím k místním charakteristikám, včetně demografických, zeměpisných a klimatických podmínek, upravit požadavky na počet parkovacích míst pro jízdní kola.

5. Členské státy se mohou rozhodnout nepoužít odstavce 1, 2 a 4 na konkrétní kategorie budov v případě, že požadovaná kabeláž by závisela na izolovaných mikrosoustavách nebo se budovy nacházejí v nejvzdálenějších regionech ve smyslu článku 349 Smlouvy o fungování EU, pokud by to mělo za důsledek zásadní problémy pro provoz místní energetické soustavy a ohrožení stability místní sítě.

5a. Na základě odůvodněné žádosti členského státu může Komise rozhodnout, že tomuto členskému státu umožní upravit požadavky uvedené v odstavcích 1 a 2 pro určité kategorie budov, pokud:

a) je budova ve vlastnictví a v užívání mikropodniku či malého nebo středního podniku ve smyslu článku 2 přílohy doporučení Komise 2003/31/ES[34] nebo

b) budovy jsou užívány pouze dočasně podle článku 9.

6. Členské státy zajistí, aby dobíjecí stanice uvedené v odstavcích 1, 2 a 4 tohoto článku byly schopny inteligentního dobíjení a případně obousměrného nabíjení a aby byly provozovány na základě nechráněných a nediskriminačních komunikačních protokolů a norem interoperabilním způsobem a v souladu se všemi právními normami a protokoly uvedenými v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 19 odst. 6 a 7 nařízení (EU) …/… [nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva].

7. Členské státy zajistí, aby provozovatelé veřejně nepřístupných dobíjecích stanic v příslušných případech provozovali tyto stanice v souladu s čl. 5 odst. 4 nařízení (EU) …/… [nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva].

8. Aniž je dotčeno právo členských států upravující majetkové a nájemní poměry, stanoví členské státy opatření na podporu, zjednodušení, harmonizaci a urychlení postupu instalace dobíjecích stanic v nových i stávajících obytných i jiných než obytných budovách, zejména v případě společenství vlastníků, a odstraní regulační překážky, mj. v případě povolovacích a schvalovacích postupů ze strany veřejných orgánů nebo provozovatelů sítí, a umožní „právo na připojení“ pro každého v Unii. Členské státy odstraní překážky bránící instalaci dobíjecích stanic v obytných budovách s parkovacími místy, zejména nutnost získat souhlas pronajímatele nebo spoluvlastníků pro soukromou dobíjecí stanici pro vlastní potřebu. Žádost nájemců nebo spoluvlastníků o instalaci dobíjecího zařízení na parkovací místo může být zamítnuta, pokud k tomu existují závažné a oprávněné důvody.

Členské státy zajistí, aby doba mezi podáním žádosti o dobíjecí stanici v budově nájemcem nebo vlastníkem a její instalací byla přiměřená a v žádném případě nepřesáhla šest měsíců.

Do 1. ledna 2025 Komise zveřejní pokyny upřesňující normy a protokol, které mají být doporučeny vnitrostátním a místním orgánům veřejné správy pro požární bezpečnost na zastřešených parkovištích.

Členské státy zajistí dostupnost technické pomoci pro vlastníky a nájemce budov, kteří si přejí instalovat dobíjecí stanice a zřizovat parkovací místa pro jízdní kola.

Pokud jde o stávající obytné budovy s více než třemi parkovacími místy, zavedou členské státy opatření, která zajistí instalaci kabeláže pro parkovací místa v počtu, který odpovídá podílu bateriových elektrických lehkých vozidel registrovaných na jejich území.

8a. Pro vlastníky a nájemce budov, kteří nemají možnost instalovat dobíjecí stanici v místě svého bydliště, zavedou členské státy opatření, která jim umožní požadovat instalaci veřejně přístupné dobíjecí stanice v blízkosti svého bydliště v souladu s cíli nařízení (EU) …/… [nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva]. Členské státy zavedou opatření, která zajistí, aby počet instalovaných veřejně přístupných dobíjecích stanic odpovídal počtu žádostí přijatých ve stejných oblastech.

9. Členské státy zajistí soudržnost politik pro budovy, aktivní mobilitu a zelenou mobilitu, ochranu klimatu, energie, biologickou rozmanitost a pro územní plánování.

Aby byla zajištěna účinná kombinace soukromé elektromobility, aktivní mobility a veřejné dopravy, členské státy podporují místní orgány při vypracovávání a provádění plánů udržitelné městské mobility se zvláštním zaměřením na integraci politik bydlení s udržitelnou mobilitou a územním plánováním.

Článek 13

Připravenost budov pro chytrá řešení

1. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 týkající se nepovinného společného systému Unie pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení. Hodnocení vychází z posouzení schopností budovy nebo její ucelené části přizpůsobit svůj provoz potřebám uživatelů, zejména pokud jde o kvalitu vnitřního prostředí a sítě a zlepšovat svoji energetickou účinnost a snižovat celkovou náročnost.

V souladu s přílohou IV nepovinný společný systém Unie pro hodnocení připravenosti pro chytrá řešení stanoví:

a) definici ukazatele připravenosti pro chytrá řešení; ▌

b) metodiku jeho výpočtu.

2. Do 31. prosince 2024 Komise ▌ přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29, kterým se mění tato směrnice tím, že se ke stejnému datu požaduje povinné uplatňování společného systému Unie pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení v souladu s přílohou IV ve vztahu k jiným než obytným budovám s otopnou soustavou, klimatizačními systémy a kombinovaným systémem pro vytápění, klimatizaci a větrání prostor o jmenovitém výkonu vyšším než 290 kW. Od 1. ledna 2030 se společný systém Unie vztahuje na jiné než obytné budovy o jmenovitém výkonu 70 kW.

3. Komise po konzultaci příslušných zúčastněných subjektů přijme prováděcí akt, který podrobně stanoví technické parametry pro účinné provádění systému uvedeného v odstavci 1, včetně časového harmonogramu nezávazné testovací fáze na vnitrostátní úrovni, a vyjasní doplňkový vztah systému k certifikátům energetické náročnosti uvedeným v článku 16.

Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 30 odst. 3.

4. Do 31. prosince 2024 přijme Komise po konzultaci příslušných zúčastněných subjektů ▌ prováděcí akt, kterým podrobně stanoví technické parametry pro účinné provádění systému uvedeného v odstavci 2 ve vztahu k jiným než obytným budovám s otopnou soustavou, klimatizačními systémy či kombinovaným systémem pro vytápění, klimatizaci a větrání prostor o jmenovitém výkonu vyšším než 290 kW.

Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 30 odst. 3.

Článek 14 Výměna údajů

1. Členské státy zajistí, aby vlastníci, nájemci a správci budov měli přímý přístup k údajům svých systémů budov, včetně technických údajů systémů budov. Na základě jejich souhlasu se přístup nebo údaje poskytnou třetí straně v souladu s platnou smluvní dohodou. Členské státy nařídí používání mezinárodních norem a formátů pro řízení dat, která jsou předmětem výměny, a usnadňují plnou interoperabilitu služeb a výměny údajů v rámci Unie v souladu s odstavcem 5. Agregované a anonymizované údaje systémů budov se zveřejní.

Pro účely této směrnice zahrnují údaje systémů budov příslušné nezpracované údaje týkající se energetické náročnosti prvků budov, energetické náročnosti služeb týkajících se budov, odhadované životnosti otopných soustav, čidel, systémů automatizace a kontroly budov, měřičů a dobíjecích stanic pro elektromobilitu a jsou propojeny s digitálním deníkem budovy. Zpracované i nezpracované údaje se pro účely tohoto článku považují za přijatelné, pokud splňují požadavky stanovené v prvním pododstavci. 

1a. Členské státy zajistí, aby místní orgány měly přístup k údajům o energetické náročnosti budov na svém území, které jsou nezbytné pro usnadnění vypracování plánů vytápění a chlazení, a aby zahrnovaly provozní geografické informační systémy a související databáze v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679[35]. Členské státy zajistí, aby místní orgány měly nezbytné zdroje pro správu údajů a informací.

2. Při stanovování pravidel pro správu a výměnu údajů členské státy, nebo pokud tak členský stát stanovil, určené příslušné orgány dodržují harmonizovaná pravidla Unie uvedená v prováděcích aktech, jak je stanoveno v odstavci 5, a platný právní rámec Unie. Pravidla pro přístup a případné poplatky nesmí představovat překážku ani diskriminaci vůči třetím stranám v přístupu k údajům systémů budovy.

3. Vlastníkovi, nájemci nebo správci budovy nejsou za přístup k jejich údajům nebo za žádost o zpřístupnění jejich údajů třetí straně účtovány žádné dodatečné náklady v souladu s platnou smluvní dohodou. Členské státy odpovídají za stanovení příslušných poplatků za přístup k údajům pro jiné způsobilé strany, jako jsou finanční instituce, agregátoři, dodavatelé energie, poskytovatelé energetických služeb a národní statistické úřady nebo jiné vnitrostátní orgány odpovědné za rozvoj, tvorbu a šíření evropské statistiky. Členské státy nebo – v relevantních případech – určené příslušné orgány zajistí, aby poplatky účtované regulovanými subjekty, které poskytují datové služby, byly přiměřené a řádně odůvodněné. Členské státy podporují sdílení údajů systémů budov.

4. Pravidla pro přístup k údajům a uchovávání údajů pro účely této směrnice jsou v souladu s příslušným právem Unie. Zpracování osobních údajů v rámci této směrnice se provádí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679.

4a. Do 31. prosince 2023 přijme Komise akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29, kterým doplní tuto směrnici stanovením požadavků na interoperabilitu a nediskriminačních a transparentních postupů pro přístup k údajům uvedeným v tomto článku.

5. Do 31. prosince 2023 přijme Komise prováděcí akty, jimiž upřesní požadavky na interoperabilitu a nediskriminační a transparentní postupy pro přístup k údajům uvedeným v tomto článku.

Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 30 odst. 2.

Komise vydá konzultační strategii, v níž vymezí cíle konzultace, cílové zúčastněné strany a konzultační činnosti pro vypracování prováděcích aktů.

Článek 15 Finanční pobídky, dovednosti a překážky trhu

1. Členské státy zajistí odpovídající financování a podpůrná opatření v kombinaci s dalšími nástroji Unie, jako je Nástroj pro oživení a odolnost, Sociální fond pro klimatická opatření a fondy politiky soudržnosti. Vyčlení příslušné částky v rámci provádění programů Unie a vnitrostátních systémů financování renovací a vyčlení odpovídající finanční prostředky na řešení překážek na trhu a stimulování nezbytných investic do energetických renovací v souladu s vnitrostátním plánem renovace budov a za účelem transformace fondu budov na budovy s nulovými emisemi do roku 2050, a to i prostřednictvím podpory a zjednodušení využívání partnerství soukromého a veřejného sektoru.

Členské státy zajistí, aby žádosti a postupy pro financování byly jednoduché a optimalizované s cílem usnadnit domácnostem přístup k financování.

1a. Veřejné financování řeší počáteční náklady domácností spojené s renovací.  Členské státy usnadní přístup k dostupným bankovním úvěrům, účelovým úvěrovým linkám nebo renovacím plně financovaným z veřejných zdrojů.

Finanční pobídky ve formě grantů nebo záruk zohledňují při přidělování finanční podpory příjmové parametry, aby bylo zajištěno, že se budou přednostně zaměřovat na zranitelné domácnosti a osoby žijící v sociálním bydlení v souladu s článkem 22 směrnice (EU) …/… [přepracované směrnice o energetické účinnosti]. Členské státy vytvoří účelové režimy pro renovace zaměřené na energetickou účinnost, zejména finanční opatření, a zajistí, aby každý vnitrostátní program finanční podpory obsahoval vyhrazené částky určené pro zranitelné domácnosti, které odpovídají jejich potřebám. Členské státy mohou využívat vnitrostátní fondy energetické účinnosti k financování účelových režimů a programů podle článku 28 směrnice (EU) …/… [přepracované směrnice o energetické účinnosti].

2. Členské státy přijmou vhodná regulační opatření k odstranění jiných než ekonomických překážek bránících renovaci budov. Pokud jde o budovy s více než jednou ucelenou částí, mohou tato opatření zahrnovat odstranění požadavků na jednomyslnost ve strukturách spoluvlastnictví, úpravu mandátu a odpovědnosti správců budov při realizaci projektů energetické renovace nebo umožnění toho, aby struktury spoluvlastnictví byly přímými příjemci finanční podpory, jako jsou úvěry nebo granty.

3. Členské státy využívají nákladově co nejefektivnějším způsobem vnitrostátní financování a financování dostupné na úrovni Unie, zejména Nástroj pro oživení a odolnost, Sociální fond pro klimatická opatření, fondy politiky soudržnosti, InvestEU, výnosy z dražeb emisních povolenek podle směrnice 2003/87/ES [pozměněné směrnice o systému ETS] a další zdroje veřejného financování. Tyto zdroje financování musí být využívány v souladu s plánem postupu dosažení fondu budov s nulovými emisemi do roku 2050.

4. Na podporu mobilizace investic členské státy zajistí, aby byly účinně zavedeny podpůrné finanční nástroje, zejména úvěry na energetickou účinnost a hypotéky na renovace budov, smlouvy o energetických službách, finanční plány s průběžným splácením (typu „pay as you save“), daňové pobídky, včetně snížených daňových sazeb na renovační práce a materiály, systémů financování z daní a z účtů, záručních fondů, norem hypotečního portfolia, ekonomických nástrojů pro poskytování pobídek k uplatňování opatření v oblasti dostatečnosti a oběhovosti, fondů zaměřených na rozsáhlé renovace a fondů zaměřených na renovace s významnou minimální prahovou hodnotou cílených úspor energie a cíleného snížení emisí skleníkových plynů během celého životního cyklu.

Členské státy zajistí, aby informace o dostupném financování a finančních nástrojích byly zpřístupněny veřejnosti snadno přístupným a transparentním způsobem, a to i v digitální podobě.

Členské státy a příslušné finanční orgány přezkoumají platné právní předpisy a vypracují podpůrná opatření s cílem usnadnit využívání úvěrů na renovaci a hypoték na energetickou účinnost a rozvoj inovativních úvěrových produktů určených k financování rozsáhlé renovace a postupné rozsáhlé renovace v souladu s fázemi v pasech pro renovaci budov. Komise a Evropská investiční banka zajistí přístup k financování za příznivých podmínek a usnadní zavádění finančních nástrojů a inovativních finančních plánů, jako je úvěr EU na renovaci nebo evropský záruční fond pro renovace budov. Umožnění financování a finanční nástroje rovněž nasměrují investice do energeticky účinného veřejného fondu budov v souladu s pokyny Eurostatu k zaznamenávání smluv o energetických službách na účtech vládních institucí.

4a. Do… [12 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost] přijme Komise akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29, kterým doplní tuto směrnice s cílem zajistit, aby normy hypotečního portfolia účinně motivovaly finanční instituce ke zvyšování objemu úvěrů poskytovaných na renovace, stanovit podpůrná opatření pro finanční instituce a nezbytné záruky proti případnému kontraproduktivnímu chování při poskytování úvěrů, jako je omezování nebo odmítání přístupu k úvěrům domácnostem žijícím v obydlích s nízkou energetickou náročností nebo omezování hypotečních úvěrů spotřebitelům, kteří si pořizují bydlení s vysokou energetickou náročností.

5. Členské státy usnadňují agregaci projektů, aby umožnily přístup investorů a souborná řešení pro potenciální klienty. Členské státy přijmou opatření, která zajistí, aby úvěrové produkty v oblasti energetické účinnosti a přístupnosti určené na renovace budov byly finančními institucemi nabízeny široce a nediskriminačně a aby byly pro spotřebitele viditelné a přístupné. Členské státy zajistí, aby banky a další finanční instituce a investoři dostávali informace o možnostech účasti na financování zlepšení energetické náročnosti budov. ▌

6. Členské státy sledují dostupnost dovedností a kvalifikovaných odborníků v souladu s článkem 3 a vyvíjejí opatření a financování na podporu programů vzdělávání a odborné přípravy, včetně programů v oblasti digitálních technologií, s cílem usnadnit změnu profesní kvalifikace pracovníků a vytváření pracovních příležitostí, aby byl zajištěn dostatečný počet pracovníků s patřičnou úrovní dovedností odpovídajících potřebám v sektoru budov. Členské státy zavedou opatření na podporu účasti v těchto programech, zejména mikropodniků a malých a středních podniků, s náležitým přihlédnutím k genderovému rozměru. Přístup k těmto programům a změnu profesní kvalifikace pracovníků mohou usnadnit jednotná kontaktní místa zřízená podle článku 15a.

7. Komise vypracuje společné normy Unie pro inovativní finanční plány, zejména finanční plány s průběžným splácením, které stanoví povinné minimální požadavky pro veřejné a soukromé subjekty.

8. Komise je ▌členským státům nápomocna při sestavování vnitrostátních nebo regionálních programů finanční podpory zaměřených na snížení energetické náročnosti a snižování emisí skleníkových plynů z budov, zejména stávajících budov, např. tím, že podporuje výměnu osvědčených postupů mezi odpovědnými vnitrostátními nebo regionálními orgány či subjekty. V zájmu zajištění rovných podmínek a maximálního využití dostupného investičního potenciálu členské státy zajistí, aby tyto programy byly vyvíjeny způsobem, který je přístupný organizacím s nižšími administrativními, finančními a organizačními kapacitami, jako jsou mikropodniky a malé a střední podniky, energetická společenství, občanské iniciativy, místním orgány a energetické agentury. Členské státy poskytují podporu místním iniciativám, jako jsou renovační programy vedené občanskými iniciativami a programy obnovitelného vytápění a chlazení na úrovni městských částí nebo obcí.

8a. Členské státy poskytnou vhodné financování, podpůrná opatření a další nástroje pro provádění výsledků výzkumu a vývoje v oblasti energeticky účinných stavebních systémů a materiálů, včetně výroby, zejména mikropodniky a malými a středními podniky. 

9. Členské státy zajistí provázanost svých finančních opatření v oblasti snižování energetické náročnosti a snižování emisí skleníkových plynů při renovacích budov se zamýšlenými a již dosaženými úsporami energie a zlepšeními stanovenými podle jednoho či více z těchto kritérií:

a) energetická náročnost a emise skleníkových plynů zařízení či materiálu použitých k renovaci; v tomto případě má být zařízení či materiál použitý k renovaci instalován osobami s příslušnou úrovní certifikace či kvalifikace a musí splňovat alespoň minimální požadavky nebo vyšší referenční hodnoty na nižší energetickou náročnost budov;

b) standardní hodnoty výpočtu úspor energie a emisí skleníkových plynů v budovách;

c) zlepšení dosažené takovou renovací porovnáním certifikátů energetické náročnosti vydaných před renovací a po ní;

d) výsledky energetického auditu;

e) výsledky jiné relevantní, transparentní a přiměřené metody, která prokazuje snížení energetické náročnosti, včetně porovnání spotřeby energie před a po renovaci pomocí inteligentních měřicích systémů.

Požadavky stanovené v tomto odstavci se nevztahují na financování určené pro zranitelné domácnosti.

10. Nejpozději od 1. ledna 2024 členské státy neposkytují finanční pobídky na instalaci ▌ kotlů, které využívají fosilní paliva ▌.

11. Členské státy podněcují rozsáhlé renovace a významné programy, které se zabývají vysokým počtem budov, zejména energeticky nejnáročnějších budov, a to i prostřednictvím integrovaných programů renovací na úrovni oblastních obvodů, a vedou k celkovému snížení spotřeby primární energie alespoň o 60 %, prostřednictvím navyšované finanční, fiskální, administrativní a technické podpory podle dosažené úrovně účinnosti, přičemž vyšší finanční účast je vyhrazena pro rozsáhlou renovaci nebo pro skupiny uvedené v odstavci 1a.

11a. Členské státy doplní podporu finančních pobídek politikami a opatřeními, které zabrání vystěhování z důvodu renovace.▌

13. Při poskytování finančních pobídek, jež jsou určeny vlastníkům budov nebo jejich ucelených částí na renovaci pronajímaných budov nebo jejich ucelených částí, členské státy zajistí, aby z finančních pobídek měli prospěch jak vlastníci, tak nájemci. Členské státy zavedou účinné sociální záruky na ochranu zejména zranitelných domácností, mimo jiné poskytováním podpory nájemného nebo stanovením stropů pro zvýšení nájemného nebo zavedením finančního plánu s průběžným splácením („pay as you save“) pro zvyšování nájemného, který zajistí, aby zvýšení nájemného nepřesáhlo úspory nákladů na energii dosažené díky úsporám energie při renovaci.

13a. Členské státy přijmou vhodná opatření k odstranění regulačních, zákonných a administrativních překážek bránících rozšiřování bytových družstev, včetně neziskových družstev. Členské státy zajistí, aby tato bytová družstva a integrované obvody měly nárok na finanční pobídky. Komise usnadní výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy při vytváření provozního statusu neziskových bytových družstev a poskytne pokyny k opatřením na zefektivnění jejich zavádění.

Článek 15a Jednotná kontaktní místa pro energetickou účinnost v budovách

1. Členské státy zajistí, aby byly zřízeny nástroje technické pomoci – mimo jiné prostřednictvím inkluzivních jednotných kontaktních míst pro energetickou účinnost budov – zaměřené na všechny subjekty zapojené do renovací budov, včetně vlastníků bytů a domů a správních, finančních a hospodářských subjektů, včetně mikropodniků a malých a středních podniků. Členské státy zajistí, aby byly nástroje technické pomoci rovnoměrně dostupné na celém jejich území v závislosti na hustotě obyvatelstva, a to zřízením alespoň jednoho kontaktního místa v každém regionu a v každém případě na 45 000 obyvatel.

Komise spolupracuje s Evropskou investiční bankou, členskými státy a regiony s cílem usnadnit fungování a kontinuitu financování jednotných kontaktních míst pro energetickou účinnost budov nejméně do 31. prosince 2029.

2. Členské státy spolupracují s příslušnými regionálními a místními orgány i soukromými zúčastněnými stranami za účelem zřízení jednotných kontaktních míst pro energetickou účinnost budov na vnitrostátní, regionální a místní úrovni. Členské státy mohou určit jednotná kontaktní místa zřízená podle čl. 21 odst. 2a směrnice (EU) …/… [přepracované směrnice o energetické účinnosti] jako jednotná kontaktní místa pro účely tohoto článku.

Jednotná kontaktní místa pro energetickou účinnost budov jsou nezávislé veřejné subjekty, které jsou meziodvětvové a mezioborové a poskytují své služby uživatelům bezplatně. Poskytují poradenství v oblasti energetické účinnosti budov přizpůsobené na míru různým cílovým skupinám a mohou doplňovat integrované programy renovací na úrovni oblastních obvodů. Jednotná kontaktní místa mohou spolupracovat se soukromými subjekty, které poskytují a podporují služby důležité pro energetickou renovaci, jako jsou řešení financování a provádění energetických renovací, a případně propojují potenciální projekty, zejména projekty menšího rozsahu, s účastníky trhu.

S cílem usnadnit zřizování jednotných kontaktních míst pro energetickou účinnost budov a jejich poskytování přezkoumají členské státy svá pravidla pro zadávání veřejných zakázek pro nabídková řízení v rámci renovací budov zaměřených na energetickou účinnost.

Jednotná kontaktní místa podporují místně vypracované projekty poskytováním technického, administrativního a finančního poradenství a pomoci, např.:

a) poskytováním právní pomoci, posílené ochrany pro překonání rozdělení pobídek v soukromých nájemních domech, zjednodušených informací o technické podpoře, na míru šité finanční pomoci a dostupných možností financování, zejména grantových a dotačních programů, a řešení pro domácnosti, mikropodniky a malé a střední podniky a veřejné orgány;

b) propojováním potenciálních projektů, zejména projektů menšího rozsahu, s účastníky trhu;

c) poskytováním poradenství ohledně chování v oblasti spotřeby energie s cílem aktivně zapojit spotřebitele a poskytnout jim přístup k cenově dostupným nabídkám energie;

d) poskytováním informací a přístupu k programům odborné přípravy a vzdělávání, mimo jiné místním orgánům a sociálním službám, s cílem poskytovat technickou pomoc, zajistit větší počet odborníků v oblasti energetické účinnosti a změnit kvalifikaci a prohlubovat dovednosti odborníků tak, aby odpovídali potřebám trhu;

e) shromažďováním a předkládáním agregovaných typových dat z projektů v oblasti energetické účinnosti zprostředkovaných jednotnými kontaktními místy Komisi, která je zveřejní ve zprávě do … [datum provedení této směrnice] a poté každé dva roky za účelem výměny znalostí a posílení přeshraniční spolupráce mezi členskými státy s cílem propagovat příklady osvědčených postupů u různých typů budov, bydlení a podniků;

f) podporou činností zaměřených na zvyšování povědomí, včetně informací o pobídkách pro regulaci kvality vnitřního prostředí a instalaci nezbytných zařízení během větších renovací;

g) poskytováním a rozvojem komplexní podpory všem domácnostem, se zvláštním zřetelem na zranitelné domácnosti a osoby žijící v sociálním bydlení, jakož i na osoby se zdravotními problémy souvisejícími s energeticky nejnáročnějšími budovami, a také akreditovaným společnostem a montážním firmám poskytujícím služby v oblasti renovace přizpůsobené různým typům bydlení a místní oblastní působnosti, a poskytováním podpory zahrnující různé fáze projektu renovace, zejména s cílem usnadnit provádění minimálních norem energetické náročnosti stanovených v článku 9;

h) poskytováním informací o přístupnosti, dostupnosti vlastní spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, společenstvích pro obnovitelné zdroje a dalších alternativách k vytápění a chlazení z fosilních zdrojů v budovách a informací o materiálech a řešeních v oblasti energetické účinnosti, skladování energie a technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro budovy;

i) podporou spolupráce s příslušnými místními zúčastněnými stranami a občany při hodnocení dopadu minimálních norem energetické náročnosti na cenovou dostupnost a kvalitu bydlení.

Členské státy spolupracují s místními a regionálními orgány s cílem podpořit spolupráci mezi veřejnými subjekty, energetickými agenturami a komunitními iniciativami a podporovat, rozvíjet a rozšiřovat jednotná kontaktní místa prostřednictvím integrovaného procesu. Komise poskytne členským státům pokyny pro vytvoření těchto jednotných kontaktních míst s cílem zavést v celé Unii harmonizovaný přístup.

Článek 16 Certifikáty energetické náročnosti

1. ▌  Certifikát energetické náročnosti musí obsahovat energetickou náročnost budovy vyjádřenou číselným ukazatelem spotřeby primární a konečné energie v kWh/(m².r), potenciál globálního oteplování během životního cyklu vyjádřený číselným ukazatelem emisí skleníkových plynů za celý životní cyklus v kgCO2eq/m² a referenční hodnoty, jako jsou minimální požadavky na energetickou náročnost, minimální normy energetické náročnosti, požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie a požadavky na budovy s nulovými emisemi,, a umožňovat tak vlastníkům nebo nájemcům budovy nebo ucelené části budovy porovnání a posouzení její energetické náročnosti. Certifikát energetické náročnosti obsahuje další číselné ukazatele, zejména celkovou roční spotřebu energie (kWh/rok), roční potřebu energie na vytápění, chlazení, větrání a teplou vodu, spotřebu energie na metr čtvereční za rok (kWh/m²/rok), roční spotřebu primární energie z neobnovitelných zdrojů v kWh/(m².r) a konečnou energii pro vytápění, chlazení, přípravu teplé vody v domácnostech, větrání, vestavěné osvětlení a další služby v budově a může zahrnovat dodatečné požadavky na účinnost a bezpečnost spotřebičů.

2. ▌ Do 31. prosince 2025 se certifikát energetické náročnosti vyhotovuje v souladu se vzorem stanoveným v příloze V.

Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy, které revidovaly svůj systém certifikace energetické náročnosti budov v období od 1. ledna 2019 do … [datum vstupu této směrnice v platnost], tento systém nadále používat k dosažení souladu s čl. 9 odst. 1 a mohou určit své energeticky nejnáročnější budovy na základě údajů ze svého fondu budov v období od 1. ledna 2019 do … [datum vstupu této směrnice v platnost] jako referenční hodnoty, přičemž zrenovují alespoň stejný počet nebo stejnou užitnou plochu budov energeticky nejnáročnějších budov určených v čl. 9 odst. 1a nebo stejnou úroveň snížení energetické náročnosti. Pokud členský stát využívá výjimku stanovenou v druhém pododstavci, aktualizuje do 1. ledna 2030 své třídy energetické náročnosti v souladu s prvním pododstavcem na základě energetické náročnosti svého vnitrostátního fondu budov v období od 1. ledna 2019 do … [datum vstupu této směrnice v platnost].

Podle prvního pododstavce tohoto odstavce uvedou členské státy třídu energetické náročnosti budovy na uzavřené stupnici ▌výhradně s použitím písmen od A do G. Písmeno A odpovídá budovám s nulovými emisemi podle definice v čl. 2 bodě 2. Členské státy mohou stanovit třídu energetické náročnosti A+ pro budovy, které splňují všechny tyto podmínky:

a) splňuje vysoké normy účinnosti a její energetické potřeby na vytápění, chlazení, větrání a teplou vodu nepřesahují 15 kWh/m²/rok;

b) vyšší výrobu kWh energie z obnovitelných zdrojů na místě na základě měsíčního průměru;

c) je uhlíkově pozitivní, pokud jde o potenciál globálního oteplování během životního cyklu budovy, včetně stavebních materiálů a energetických zařízení během výroby, instalace, používání, údržby a demolice.

Písmeno G odpovídá 15 % energeticky nejnáročnějších budov ve vnitrostátním fondu budov v době zavedení stupnice. Členské státy zajistí, aby pokud jde o zbývající třídy energetické náročnosti (A až F), byly ukazatele energetické náročnosti pro jednotlivé třídy rovnoměrně rozděleny do pásem. Členské státy zajistí společnou vizuální identitu certifikátů energetické náročnosti na svém území. 

2a. Členské státy mohou financovat zavádění certifikátů energetické náročnosti jako opatření podle článku 8 směrnice (EU) …/… [přepracované směrnice o energetické účinnosti].

2b. Členské státy sestaví na základě certifikátů energetické náročnosti registr energeticky nejnáročnějších budov s cílem zaměřit se na integrované programy renovací na úrovni oblastních obvodů v souladu s cíli EU v oblasti klimatu.

3. Členské státy zajistí kvalitu, spolehlivost a finanční dostupnost certifikátů energetické náročnosti. Zajistí, aby certifikáty energetické náročnosti byly cenově dostupné a pro zranitelné domácnosti zdarma a aby je vydávali nezávislí odborníci po návštěvě na místě. Certifikáty energetické náročnosti jsou jasné a snadno srozumitelné a jsou k dispozici ve strojově čitelném formátu a splňují požadavky přílohy V.

4. Certifikát energetické náročnosti obsahuje doporučení na snížení energetické náročnosti na nákladově optimální úroveň a snížení emisí skleníkových plynů během celého životního cyklu, zlepšení kvality vnitřního prostředí budovy nebo ucelené části budovy a doporučení ke zlepšení úrovně připravenosti budov pro chytrá řešení podle článku 13, pokud již budova nebo ucelená část budovy nesplňuje příslušnou normu pro budovy s nulovými emisemi.

Doporučení obsažená v certifikátu energetické náročnosti zahrnují: 

a) opatření přijatá v souvislosti s větší renovací obvodového pláště budovy nebo technických systémů budovy a 

b) opatření přijatá v souvislosti s jednotlivými prvky budov nezávisle na větší renovaci obvodového pláště budovy nebo technických systémů budovy.

5. Doporučení obsažená v certifikátu energetické náročnosti musí být pro konkrétní budovu technicky proveditelná a uvádět odhad úspor energie a snížení provozních emisí skleníkových plynů během očekávané životnosti budovy a zlepšení ukazatelů kvality vnitřního prostředí. Mohou udávat odhad rozsahu období návratnosti nebo nákladů a výnosů po dobu jejího ekonomického životního cyklu a informace o dostupných finančních pobídkách, správní a technické pomoci spolu s finančními přínosy, které jsou obecně spojeny s dosažením referenčních hodnot. Certifikát energetické náročnosti obsahuje příslušná doporučení, jakmile vstoupí v platnost příslušné mechanismy podávání zpráv a cíle stanovené v článcích 7, 8 a 11a.

6. Doporučení zahrnují posouzení zbývající životnosti otopných soustav a klimatizačních systémů a posouzení toho, zda lze otopnou soustavu a systém pro ohřev vody nebo klimatizační systém přizpůsobit tak, aby fungovaly při účinnějším nastavení teploty, jako v případě nízkoteplotních zářičů pro teplovodní otopné soustavy, včetně požadovaného návrhu tepelného výkonu a požadavků na teplotu/průtok.

6a. V doporučeních se uvedou možné alternativy pro případnou výměnu technických systémů budov pro vytápění a chlazení v souladu s cíli v oblasti klimatu pro roky 2030 a 2050, které budou vhodné pro daný typ budovy a budou zohledňovat místní a systémové okolnosti.

7. Certifikát energetické náročnosti poskytne údaje o tom, kde vlastník nebo nájemce může získat podrobnější informace, včetně optimální úrovně nákladů doporučení uvedených v certifikátu energetické náročnosti a kontaktní údaje a adresu nejbližšího jednotného kontaktního místa zřízeného podle článku 15a. Posouzení optimální úrovně nákladů je založeno na souboru standardních podmínek podle článku 6, jako je posouzení úspor energie a základních cen energie a předběžný odhad nákladů. Obsahuje dále informace o krocích, které je nutné podniknout k provedení doporučení, a o případné dostupné finanční podpoře. Majiteli nebo nájemci mohou být poskytnuty i další informace o souvisejících tématech, jako jsou energetické audity nebo pobídky finanční či jiné povahy a možnosti financování, nebo poradenství ohledně toho, jak zvýšit klimatickou odolnost budovy, a bezpečnosti instalovaných elektrických spotřebičů.

8. Certifikace ucelených částí budov může být založena na:

a) společné certifikaci celé budovy nebo

b) posouzení jiné srovnatelné ucelené části budovy s totožnými energetickými charakteristikami ve stejné budově. 

9. Certifikace rodinných domů může být založena na posouzení jiné srovnatelné budovy podobné konstrukce a velikosti a s podobnými vlastnostmi skutečné energetické náročnosti, pokud tuto srovnatelnost může zaručit odborník, který certifikát energetické náročnosti vydal. 

9a. Komise po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami a po přezkumu stávajících metodik a nástrojů vypracuje evropský systém certifikace pro měřiče energetické účinnosti. Tento systém certifikace mohou členské státy využít k podpoře používání certifikovaných technologií měření energetické účinnosti a k posílení certifikátů energetické náročnosti měřením v reálném čase.

10. Platnost certifikátu energetické náročnosti nesmí překročit pět let.  U budov s třídou energetické náročnosti A+, A, B nebo C stanovenou v souladu s odstavcem 2 však platnost certifikátu energetické náročnosti nepřekročí deset let. 

11. Členské státy stanoví zjednodušené postupy pro aktualizaci certifikátu energetické náročnosti, pokud se modernizují pouze jednotlivé prvky (jednotlivá nebo samostatná opatření), a to za účelem snížení nákladů na vydávání aktualizovaného certifikátu.

Členské státy stanoví zjednodušené postupy pro aktualizaci certifikátu energetické náročnosti, pokud se zavádí opatření uvedená v pasu pro renovaci budovy, a to za účelem snížení nákladů na vydávání aktualizovaného certifikátu, nebo pokud se používá systém digitálního dvojčete budovy a údaje o náročnosti budovy lze aktualizovat. 

Článek 17 Vydávání certifikátů energetické náročnosti

1. Členské státy zajistí, aby byl digitální certifikát energetické náročnosti vydán pro:

a) budovy nebo ucelené části budov při výstavbě, po větší renovaci, při prodeji nebo pronájmu novému nájemci nebo při obnovení nájemní smlouvy nebo při refinancování hypotéky;

b) budovy, které vlastní nebo užívají veřejné orgány.

Požadavek na vydání certifikátu energetické náročnosti v případě dotčené budovy nebo ucelené části budovy se neuplatní, je-li k dispozici certifikát vydaný podle směrnice 2010/31/EU nebo podle této směrnice a je-li tento certifikát platný. Členské státy zajistí, aby zranitelné domácnosti získaly finanční podporu na vydávání certifikátů energetické náročnosti.

2. Členské státy vyžadují, aby při výstavbě budov nebo ucelených částí budov, při jejich větší renovaci, prodeji nebo pronájmu ▌ nebo při obnovení nájemní smlouvy nebo refinancování hypotéky byl potenciálnímu nájemci nebo kupujícímu předložen certifikát energetické náročnosti a aby kupujícímu nebo nájemci byl certifikát energetické náročnosti předán.

3. Dochází-li k prodeji či pronájmu budovy před její výstavbou nebo větší renovací, mohou členské státy odchylně od odstavců 1 a 2 požadovat, aby prodávající předložil posouzení budoucí energetické náročnosti této budovy; v tomto případě se certifikát energetické náročnosti vydá nejpozději bezprostředně poté, co byla výstavba dané budovy dokončena nebo budova byla renovována, a odráží skutečný stav.

4. Členské státy vyžadují, aby budovy nebo ucelené části budov, které jsou nabízeny k prodeji nebo pronájmu, měly platný certifikát energetické náročnosti a aby ukazatel energetické náročnosti a třída energetické náročnosti obsažené v certifikátu energetické náročnosti dané budovy nebo ucelené části budovy byly uvedeny v online i offline reklamách, včetně reklam na internetových portálech pro vyhledávání nemovitostí.

Členské státy provádějí namátkové nebo jiné kontroly, aby zajistily dodržování těchto požadavků.

5. Ustanovení tohoto článku se provádějí v souladu s platnými vnitrostátními pravidly týkajícími se spoluvlastnictví či společného vlastnictví.

6. O případných účincích těchto certifikátů energetické náročnosti v rámci soudního řízení, dojde-li k němu, se rozhoduje v souladu s vnitrostátními pravidly.

7. Členské státy zajistí, aby byly všechny vydané certifikáty energetické náročnosti nahrány do databáze energetické náročnosti budov uvedené v článku 19. Nahrává se úplný certifikát energetické náročnosti, včetně všech nezbytných údajů pro výpočet energetické náročnosti budovy.

Článek 18 Vystavení certifikátů energetické náročnosti

1. Členské státy zajistí, aby tam, kde jinou než obytnou budovu nebo budovu, pro kterou byl vydán certifikát energetické náročnosti podle čl. 17 odst. 1, užívají orgány veřejné moci a často ji navštěvuje veřejnost, byl certifikát energetické náročnosti vystaven na nápadném místě dobře viditelném veřejnosti.

2. Členské státy vyžadují, aby tam, kde celkovou užitnou podlahovou plochu budovy, pro kterou byl vydán certifikát energetické náročnosti podle čl. 17 odst. 1, větší než 500 m2 často navštěvuje veřejnost, byl certifikát energetické náročnosti vystaven na nápadném místě dobře viditelném veřejnosti.

3. Ustanovení odstavců 1 and 2 s sebou nenesou povinnost vystavit doporučení obsažená v daném certifikátu energetické náročnosti.

Článek 19 Databáze energetické náročnosti budov

1. Každý členský stát zřídí vnitrostátní databázi energetické náročnosti budov, jež umožňuje shromažďovat údaje o energetické náročnosti jednotlivých budov a o celkové energetické náročnosti vnitrostátního fondu budov.

Databáze je interoperabilní s dalšími příslušnými online platformami a veřejnými službami a umožňuje shromažďování údajů ze všech relevantních zdrojů týkajících se certifikátů energetické náročnosti, inspekcí, pasů pro renovaci budov, ukazatele připravenosti pro chytrá řešení, referenčních hodnot energetické náročnosti budov a vypočtené nebo změřené spotřeby energie dotčených budov. Za účelem rozšíření této databáze lze rovněž shromažďovat údaje o typech budov a referenčních hodnotách energetické náročnosti budov. Lze rovněž shromažďovat a uchovávat údaje o provozních i obsažených emisích budov a o celkovém potenciálu globálního oteplování během životního cyklu za použití měření na základě rámce Level(s).

2. Agregovaná a anonymizovaná data o fondu budov se zveřejňují v souladu s unijními a vnitrostátními pravidly pro ochranu údajů. Uložená data jsou strojově čitelná a přístupná prostřednictvím vhodného digitálního rozhraní. Členské státy zajistí snadný a bezplatný přístup k úplnému certifikátu energetické náročnosti pro vlastníky, nájemce a správce budov, pro certifikované odborníky a ▌ finanční instituce, pokud jde o budovy vystavené expozici vůči obytným nebo komerčním nemovitostem, které byly zařazeny do jejich investičního portfolia. U budov nabízených k pronájmu nebo prodeji zajistí členské státy přístup k úplnému certifikátu energetické náročnosti pro potenciální nájemce nebo kupující, kteří jsou k tomu oprávněni vlastníkem budovy.

3. Členské státy zveřejní informace o podílu budov ve vnitrostátním fondu budov, na něž se vztahují certifikáty energetické náročnosti, a agregované nebo anonymizované údaje o energetické náročnosti, spotřebě energie a potenciálu globálního oteplování během životního cyklu dotčených budov. Veřejné informace se aktualizují nejméně dvakrát ročně. Členské státy na žádost zpřístupní anonymizované nebo agregované informace veřejnosti a výzkumným institucím, jako jsou národní statistické úřady.

4. Alespoň jednou ročně členské státy zajistí předání informací obsažených ve vnitrostátní databázi středisku pro sledování fondu budov.

5. Komise do 30. června 2024 přijme prováděcí akt za účelem stanovení společného vzoru pro předávání informací středisku pro sledování fondu budov s možností neustálé aktualizace v reálném čase.

Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 30 odst. 3.

6. Za účelem zajištění soudržnosti a konzistentnosti informací členské státy zajistí, aby vnitrostátní databáze energetické náročnosti budov byla interoperabilní a propojena s dalšími správními databázemi obsahujícími informace o budovách, jako je vnitrostátní katastr budov a digitální deníky budov.

6a. Do 31. prosince 2024 Komise přijme prováděcí akty na podporu účinného fungování digitálních deníků budovy tím, že stanoví společný vzor pro:

a) standardizovaný přístup ke shromažďování, správě a interoperabilitě údajů a jeho právní rámec;

b) propojení stávajících databází. 

Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 30 odst. 2.

6b. Do… [24 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost] a poté každé dva roky zveřejní Komise souhrnnou zprávu o situaci a pokroku v oblasti fondu budov Unie na místní, regionální a vnitrostátní úrovni. Členské státy využijí souhrnnou zprávu k tomu, aby se zaměřily na renovace klastrů budov s nízkou energetickou účinností jako na jeden z prostředků snižování energetické chudoby.

 

Článek 20 Inspekce

1. Členské státy stanoví opatření potřebná k zajištění pravidelných inspekcí otopných soustav a ventilačních a klimatizačních systémů o jmenovitém výkonu vyšším než 70 kW. Jmenovitý výkon systému (soustavy) vychází ze součtu jmenovitého výkonu zdrojů tepla a chladu. 

2. Členské státy mohou zavést samostatné systémy pro inspekce obytných a jiných než obytných systémů (soustav).

3. Členské státy mohou stanovit různou četnost inspekcí v závislosti na typu a jmenovitém výkonu systému (soustavy), přičemž zohlední náklady na inspekci systému (soustavy) a odhadované úspory nákladů na energie, které mohou z inspekce vyplynout. Inspekce systémů (soustav) se provádějí nejméně jednou za pět let. U systémů (soustav) se zdrojem o jmenovitém výkonu vyšším než 290 kW a systémů, které vypouštějí oxid uhelnatý se z důvodů bezpečnosti inspekce provádějí nejméně jednou za dva roky.

4. Inspekce zahrnuje posouzení tepelného a klimatizačního zdroje nebo zdrojů, oběhových čerpadel, ventilátorů, prvků ventilačních systémů, všech rozvodných systémů vzduchu a vody, případně systémů pro hydraulické vyvažování a řídicího systému. Členské státy mohou rozhodnout, že do systémů inspekcí zahrnou jakékoli další systémy budov uvedené v příloze I.

Součástí inspekce je posouzení účinnosti a dimenzování tepelného a klimatizačního zdroje nebo zdrojů a jeho (jejich) hlavních prvků vzhledem k požadavkům na budovu a zohlednění schopností soustavy (systému) optimalizovat výkon v typických či průměrných provozních podmínkách za použití dostupných energeticky úsporných technologií a v měnících se podmínkách vyplývajících z rozličných použití. V rámci inspekce se v příslušných případech posoudí, zda je proveditelné, aby systém (soustava) fungoval(a) s odlišným a účinnějším nastavením teploty, například při nízké teplotě u teplovodních otopných soustav, a to i prostřednictvím návrhu tepelného výkonu a požadavků na teplotu/průtok, přičemž je zajištěn bezpečný provoz tohoto systému (této soustavy). Inspekce rovněž posoudí připravenost technických systémů budov na práci s obnovitelnými a případně na provoz při nízkých teplotách.

Systém inspekcí zahrnuje posouzení dimenzování ventilačního systému vzhledem k požadavkům na danou budovu a zohlednění schopností ventilačního systému optimalizovat výkon v typických či průměrných provozních podmínkách.

Pokud nejsou v soustavě (systému) nebo ohledně požadavků na budovu po inspekci provedené v souladu s tímto článkem provedeny žádné změny, členské státy se mohou rozhodnout, že nebudou vyžadovat opakované posouzení dimenzování hlavních prvků nebo posouzení provozu s odlišnými teplotami.

Členské státy zajistí, aby v rámci stávajících systémů inspekcí bezpečnosti elektrických instalací a zařízení bylo provedeno posouzení energetické účinnosti elektrických instalací v jiných než obytných budovách s náležitým ohledem na dostupnou normu pro jejich optimální návrh, dimenzování, řízení a monitorování.

5. Technické systémy budov, na něž se výslovně vztahuje dohodnuté kritérium energetické náročnosti nebo smluvní ujednání o dohodnuté míře zvýšení energetické účinnosti, jako jsou smlouvy o energetických službách, nebo které provozuje provozovatel služby či sítě, a které jsou tudíž předmětem systémových opatření pro sledování výkonu, jsou osvobozeny od požadavků stanovených v odstavci 1 za předpokladu, že celkový dopad takového přístupu je rovnocenný dopadu opatření podle odstavce 1.

6. ▌Členské státy přijmou opatření s cílem zajistit, aby uživatelům bylo poskytnuto poradenství o výměně zdrojů, dalších změnách soustavy (systému) a alternativních řešeních pro posouzení ▌ účinnosti a vhodného dimenzování těchto soustav a systémů.

▌

9. Budovy, které splňují požadavky uvedené v čl. 11 odst. 4b nebo 4c, jsou osvobozeny od požadavků stanovených v odstavci 1 tohoto článku.

10. Členské státy zavedou systémy inspekcí▌, včetně digitálních nástrojů pro zařízení průmyslových rozměrů, a kontrolní seznamy s cílem ověřit soulad s požadavky na způsobilost stanovenými v čl. 11 odst. 4b a 4c a osvědčit, že dodané stavební a renovační práce splňují navrženou energetickou náročnost a jsou v souladu s minimálními požadavky na energetickou náročnost, provozní emise skleníkových plynů, kvalitu vnitřního prostředí a požární bezpečnost stanovenými ve stavebních předpisech nebo rovnocenných vnitrostátních předpisech.

11. Členské státy zahrnou jako přílohu k plánu renovace budov uvedenému v článku 3 souhrnnou analýzu systémů inspekcí a jejich výsledků. Článek 21

Zprávy o inspekcích otopných soustav a ventilačních a klimatizačních systémů

1. Po každé inspekci otopné soustavy, ventilačního nebo klimatizačního systému nebo systému automatizace a kontroly budov se vydává inspekční zpráva. Inspekční zpráva obsahuje výsledky inspekce provedené podle článku 20 a obsahuje doporučení týkající se snížení energetické náročnosti, které je optimální vzhledem k vynaloženým nákladům, a bezpečnosti soustavy či systému, u nichž byla inspekce provedena.

Tato doporučení mohou být založena na srovnání energetické náročnosti systému, u něhož byla provedena inspekce, s energetickou náročností nejlepšího dostupného proveditelného systému využívajícího technologie pro úsporu energie a systému podobného typu, jehož všechny příslušné prvky dosahují úrovně energetické náročnosti, již vyžadují platné právní předpisy.

2. Inspekční zpráva se předá vlastníku či nájemci budovy.

2a. V případě technických systémů budov poháněných fosilními palivy doporučení stanoví alternativní systémy založené na obnovitelných zdrojích energie nebo pro případnou zbytkovou poptávku připojení k účinným soustavám ústředního vytápění a chlazení. Doporučení zohlední ekonomickou životnost stávajícího zařízení.

3. Inspekční zpráva se nahraje do vnitrostátní databáze energetické náročnosti budov podle článku 19.

Článek 22 Nezávislí odborníci

1. Členské státy zajistí, aby certifikace energetické náročnosti budovy, zřízení pasů pro renovaci budov, posouzení připravenosti pro chytrá řešení, inspekce otopných soustav a klimatizačních systémů byly prováděny nezávislým způsobem kvalifikovanými nebo certifikovanými společnostmi a odborníky, kteří používají zkušební zařízení certifikované v souladu s normami EN, působícími jako osoby samostatně výdělečně činné nebo jako zaměstnanci veřejných orgánů nebo soukromých podniků.

Odborníci musí být certifikováni v souladu s článkem 26 směrnice (EU) …/… [přepracované směrnice o energetické účinnosti] s ohledem na jejich způsobilost.

2. Členské státy zpřístupní veřejnosti informace o odborné přípravě a o certifikacích. Členské státy zajistí, aby byly veřejnosti zpřístupněny buď pravidelně aktualizované seznamy kvalifikovaných nebo certifikovaných odborníků, nebo pravidelně aktualizované seznamy certifikovaných společností poskytujících služby takovýchto odborníků.

Článek 23 Certifikace stavebních odborníků

1. Do … [datum stanovené v čl. 26 odst. 4 [přepracované směrnice o energetické účinnosti]] členské státy vypracují vnitrostátní akční plán zaměřený na zajištění dostatečné a přiměřeně kvalifikované pracovní síly a na zajištění odpovídající úrovně způsobilosti stavebních odborníků a stavebních společností provádějících integrované renovační práce v souladu se stanovenými cíli a měřitelnými ukazateli pokroku podle čl. 3 odst. 1 této směrnice a s článkem 26 [přepracované směrnice o energetické účinnosti].

1a. Členské státy zajistí, aby k dosažení dostatečného počtu odborníků v souladu s odstavcem 1 byl k dispozici dostatek programů odborné přípravy pro získání kvalifikace a certifikace pro integrované práce, včetně nejnovějších inovativních řešení. Členské státy zavedou opatření na podporu účasti na těchto programech, zejména pro mikropodniky, malé a střední podniky a osoby samostatně výdělečně činné.

2. Je-li to vhodné a proveditelné, členské státy zajistí, aby existovaly systémy certifikace nebo rovnocenné kvalifikační systémy pro poskytovatele integrovaných renovačních prací, například stavební společnosti, pokud se na ně nevztahuje čl. 18 odst. 3 směrnice (EU) 2018/2001 [pozměněné směrnice o energii z obnovitelných zdrojů] nebo článek 26 směrnice (EU)…/… [přepracované směrnice o energetické účinnosti].

Článek 24 Nezávislý kontrolní systém

1. Členské státy zajistí, aby byly v souladu s přílohou VI zavedeny nezávislé kontrolní systémy certifikátů energetické náročnosti a aby byl zavedeny nezávislé kontrolní systémy pasů pro renovaci budov, ukazatelů připravenosti pro chytrá řešení a zpráv o inspekci otopných soustav a klimatizačních systémů. Členské státy mohou zavést oddělené systémy pro kontrolu certifikátů energetické náročnosti, pasů pro renovaci budov, ukazatelů připravenosti pro chytrá řešení a zpráv o inspekcích otopných soustav a klimatizačních systémů.

2. Členské státy mohou přenést odpovědnost za provádění nezávislých kontrolních systémů.

Pokud se tak členské státy rozhodnou, zajistí, aby nezávislé kontrolní systémy byly prováděny v souladu s přílohou VI.

3. Členské státy vyžadují, aby certifikáty energetické náročnosti, pasy pro renovaci budov, ukazatele připravenosti pro chytrá řešení a inspekční zprávy uvedené v odstavci 1 byly na požádání zpřístupněny příslušným orgánům nebo subjektům.

Článek 25 Přezkum

Komise, které je nápomocen výbor uvedený v článku 30, přezkoumá do konce roku 2027 tuto směrnici z hlediska zkušeností získaných během jejího uplatňování a z hlediska dosaženého pokroku, a v případě potřeby předloží návrhy.

V rámci tohoto přezkumu Komise:

a) posoudí, zda uplatňování této směrnice v kombinaci s dalšími legislativními nástroji, jež řeší energetickou účinnost budov a emise skleníkových plynů z nich, zejména prostřednictvím stanovení ceny uhlíku, přináší dostatečný pokrok k dosažení plně dekarbonizovaného fondu budov s nulovými emisemi do roku 2050, nebo zda je třeba zavést další závazná opatření na úrovni Unie, zejména povinné minimální normy energetické náročnosti pro celý fond budov;

b) posoudí vhodný právní nástroj, úroveň a časový plán cílů snížení potenciálu globálního oteplování během životního cyklu fondu budov Unie na základě harmonizovaného rámce podle čl. 1 odst. 2 písm. da);

c) určí, jak ve všech opatřeních na úrovni Unie zohlednit holistický přístup na všech územních úrovních, včetně krajinné architektury, urbanismu, infrastruktury a návrhu, a podpořit tak udržitelné zastavěné prostředí.

Komise ▌posoudí, jak ▌členské státy ▌v politice Unie v oblasti budov a energetické účinnosti uplatňovaly přístupy na úrovni okresů či městských částí a zároveň zajistí, aby každá budova splňovala minimální požadavky energetické náročnosti, včetně toho, jak lze tyto přístupy využít ke splnění norem Unie prostřednictvím integrovaných programů renovací zahrnujících namísto jednotlivých budov vícero budov v určitém územním kontextu

Článek 26 Informace

1. Členské státy průběžně připravují a provádějí informační kampaně a kampaně na zvyšování povědomí, aby podnítily zájem a podporu veřejnosti týkající se zlepšení energetické účinnosti budov a dosahování cílů této směrnice. Přijmou nezbytná opatření k informování vlastníků a nájemců budov nebo ucelených částí budov a všech příslušných účastníků trhu, včetně místních a regionálních orgánů a energetických společenství, o různých metodách a praktických postupech ke snižování energetické náročnosti, jako jsou služby v oblasti hospodaření s energií, smlouvy o energetických službách a jednotná kontaktní místa zřízená podle článku 15a. Členské státy zejména přijmou nezbytná opatření k poskytování individualizovaných informací zranitelným domácnostem. Tyto informace se rovněž předávají prostřednictvím místních orgánů a organizací občanské společnosti.

Členské státy informují vlastníky, nájemce a správce budov o různých metodách a postupech, které slouží ke snížení energetické a emisní náročnosti a ke zvýšení požární, elektrické a seismické bezpečnosti budovy.

2. Členské státy zejména poskytnou vlastníkům nebo nájemcům budov informace o certifikátech energetické náročnosti, zejména o jejich účelu a cílech, o nákladově optimálních opatřeních a případně o finančních nástrojích pro účely snížení energetické náročnosti budovy a o nahrazení kotlů na fosilní paliva udržitelnějšími alternativami. Členské státy poskytnou informace prostřednictvím přístupných a transparentních nástrojů pro poradenství, jako je poradenství v oblasti renovací a jednotná kontaktní místa zřízená podle článku 15a, přičemž zvláštní pozornost je věnována zranitelným domácnostem.

Komise je členským státům na jejich žádost nápomocna při vedení informačních kampaní pro účely odstavce 1 a prvního pododstavce tohoto odstavce, které mohou být předmětem programů Unie.

3. Členské státy zajistí dostupnost pokynů a odborné přípravy, včetně genderového hlediska, pro subjekty odpovědné za provádění této směrnice. Tyto pokyny a odborná příprava se zaměřují na význam snižování energetické náročnosti a umožňují úvahy o optimální kombinaci zlepšení v oblasti energetické účinnosti, o snižování emisí skleníkových plynů, [o využívání energie z obnovitelných zdrojů a využívání ústředního vytápění a chlazení] při plánování, projektování, výstavbě a renovaci průmyslových či obytných oblastí. Tyto pokyny a odborná příprava rovněž řeší strukturální zlepšení, přizpůsobování se změně klimatu, požární bezpečnost, rizika spojená s intenzivní seismickou aktivitou, odstraňování nebezpečných látek včetně azbestu, emise látek znečišťujících ovzduší (včetně jemných částic), kvalitu vnitřního prostředí a přístupnost pro osoby se zdravotním postižením. Členské státy usilují o přidělení finančních prostředků na vzdělávání místních a regionálních orgánů, společenství pro obnovitelné zdroje a občanských energetických společenství, která prosazují zlepšení energetické náročnosti, energetickou účinnost, obnovitelné zdroje energie a snižování emisí skleníkových plynů na úrovni městských částí, a to zejména ve vztahu ke zranitelným domácnostem.

4. Komise průběžně zlepšuje své informační služby, zejména internetové stránky, jež byly vytvořeny jakožto evropský portál pro energetickou účinnost v budovách určených občanům, odborníkům a orgánům, aby tak členským státům napomohla v jejich úsilí v oblasti informovanosti a zvyšování povědomí. Informace uvedené na těchto internetových stránkách by mohly zahrnovat odkazy na příslušné právo Unie i na příslušné vnitrostátní, regionální a místní ▌ předpisy, odkazy na internetové stránky EUROPA obsahující národní akční plány energetické účinnosti, odkazy na dostupné finanční nástroje, jakož i příklady osvědčených postupů na celostátní, regionální a místní úrovni, včetně jednotných kontaktních míst zřízených podle článku 15a. Pokud jde o Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti a Fond pro spravedlivou transformaci, Sociální fond pro klimatická opatření a Nástroj pro oživení a odolnost, Komise pokračuje ve svých informačních službách a dále je posiluje, a to s cílem usnadnit používání dostupných finančních prostředků tím, že zúčastněným subjektům, včetně celostátních, regionálních a místních orgánů, poskytne pomoc a informace, a to i prostřednictvím nástroje evropské energetické pomoci na místní úrovni ve spolupráci s Evropskou investiční bankou, pokud jde o možnosti financování, s přihlédnutím k nejnovějším změnám regulačního rámce.

Článek 27 Konzultace

S cílem usnadnit účinné provádění této směrnice konzultují členské státy zúčastněné subjekty včetně místních a regionálních orgánů, v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy a s konkrétní situací. Tyto konzultace jsou zejména významné pro použití článku 26.

Článek 28 Přizpůsobení přílohy I technickému pokroku

Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29, kterým:

a) se mění tato směrnice přizpůsobením b bodů 4 a 5 přílohy I technickému pokroku a

b) doplňuje tato směrnice o pokyny pro členské státy týkající se posuzování energetické náročnosti průhledných prvků budov, které tvoří součást obvodového pláště budovy.

Článek 29 Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 6, 7, 10, 11a, 13, čl. 14 odst. 4a, 15 a 28 je Komisi svěřena na dobu neurčitou od … [datum vstupu této směrnice v platnost].

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 6, 7, 10, 11a, 13, čl. 14 odst. 4a, 15 a 28 kdykoli zrušit Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 6, 7, 10, 11a, 13, čl. 14 odst. 4a, 15 a 28 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 30 Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

▌ Článek 32 Provedení ve vnitrostátním právu

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články 1 až 3, 5 až 26, 29 a 32 a s přílohami I až III a V až IX do … [24 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost]. Znění těchto předpisů spolu se srovnávací tabulkou neprodleně sdělí Komisi.

Opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnici zrušenou touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 32 Zrušení

Směrnice 2010/31/EU, ve znění aktů uvedených v části A přílohy VIII, se zrušuje s účinkem ode dne […], aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v části B přílohy VIII ve vnitrostátním právu a dat jejich použitelnosti.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IX.

Článek 34 Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Články 4, 27, 28, 30, 31 a 33 až 35 a příloha IV se použijí od [prvního dne po dnu provedení / 24 měsíců ode dne vstupu v platnost plus 1 den]. 

Článek 35 Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V … dne

Za Evropský parlament   Za Radu

předseda   předseda/předsedkyně

 

 

PŘÍLOHA I

Společný obecný rámec pro výpočet energetické náročnosti budov

(uvedený v článku 4)

1. Energetická náročnost budovy je určena na základě vypočtené či změřené spotřeby energie a odráží typickou spotřebu energie pro vytápění prostor, chlazení prostor, přípravu teplé vody, větrání, zabudované osvětlení a jiné technické systémy budov. Členské státy zajistí, aby typická spotřeba energie reprezentovala skutečné provozní podmínky u jednotlivých příslušných typologií a odrážela chování typického uživatele. Typická spotřeba energie a chování typických uživatelů vychází ▌ z dostupných vnitrostátních statistik, stavebních předpisů a změřených údajů.

Je-li základem pro výpočet energetické náročnosti budov změřená spotřeba energie, je metodika výpočtu schopna určit vliv chování uživatelů a místního klimatu, který se ve výsledku výpočtu neodrazí. Změřená energie, která má být použita pro účely výpočtu energetické náročnosti budov, vyžaduje odečty alespoň v hodinových intervalech a musí rozlišovat mezi energetickými nosiči.

Členské státy mohou použít změřenou spotřebu energie za typických provozních podmínek, aby ověřily správnost vypočtené spotřeby energie a umožnily srovnání mezi vypočtenou a skutečnou náročností. Změřená spotřeba energie pro účely ověřování a srovnávání může vycházet z měsíčních odečtů.

Energetická náročnost budovy musí být vyjádřena číselným ukazatelem spotřeby primární energie na jednotku referenční podlahové plochy za rok v kWh/(m2.r) pro účely certifikace energetické náročnosti a souladu s minimálními požadavky na energetickou náročnost.  Použijí se číselné ukazatele konečné spotřeby energie na jednotku referenční podlahové plochy za rok v kWh/(m².rok) a energetických potřeb podle normy ISO 52000 v kWh/(m².rok). Metodika používaná pro stanovení energetické náročnosti budovy musí být transparentní a otevřená inovacím a odrážet osvědčené postupy, zejména na základě dodatečných ukazatelů.

Členské státy popíší svou vnitrostátní metodiku výpočtu vycházející z přílohy A u hlavních evropských norem týkajících se energetické náročnosti budov, totiž EN ISO 52000-1, EN ISO 52003-1, EN ISO 52010-1, EN ISO 52016-1, EN ISO 52018-1, EN 16798-1, EN 52120-1 a EN 17423 nebo nahrazujících dokumentů. Toto ustanovení nepředstavuje právní kodifikaci těchto norem.

Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby v případě, že jsou budovy zásobovány ze soustavy ústředního vytápění nebo chlazení, byly přínosy tohoto zásobování uznány a zohledněny v metodice výpočtu – zejména podíl obnovitelné energie – prostřednictvím individuálně certifikovaných nebo uznaných primárních energetických faktorů.

2. Energetické potřeby a spotřeba energie týkající se vytápění prostor, chlazení prostor, přípravy teplé vody, větrání, osvětlení a dalších technických systémů budovy se vypočítají za použití hodinových nebo kratších než hodinových intervalů, aby se zohlednily různé podmínky, které významně ovlivňují provoz a náročnost systému a podmínky vnitřního prostředí, k dosažení optimální úrovně nákladů, zdravého vnitřního prostředí ▌a komfortu stanovených členskými státy na vnitrostátní nebo regionální úrovni. Výpočet zahrnuje odhad teplotní odezvy budovy a její schopnosti zajistit flexibilitu energetické sítě.

Pokud specifické předpisy pro výrobky spojené se spotřebou energie přijaté podle nařízení 2009/125/ES obsahují specifické požadavky na informace o výrobku pro účely výpočtu energetické náročnosti a potenciálu globálního oteplování během životního cyklu podle této směrnice, nevyžadují vnitrostátní metody výpočtu dodatečné informace.

Výpočet primární energie je založen na dynamických a výhledových primárních energetických faktorech (rozlišujících neobnovitelné, obnovitelné a celkové zdroje energie) pro jednotlivé energetické nosiče, jež musí být uznány vnitrostátními orgány, a s přihlédnutím k očekávané skladbě zdrojů energie na základě vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu. Tyto primární energetické faktory mohou být založeny na vnitrostátních, regionálních či místních informacích. Primární energetické faktory mohou být stanoveny na ročním, sezónním, měsíčním, denním nebo hodinovém základě nebo na konkrétnějších informacích dostupných pro jednotlivé dálkové soustavy.

Jejich výběr a zdroje údajů se vykazují podle normy EN 17423 nebo nahrazujícího dokumentu. Členské státy si zvolí primární energetický faktor odrážející skladbu zdrojů elektrické energie v dané zemi ▌. Při vymezování těchto faktorů členské státy zajistí, aby cílem byla optimální energetická náročnost obvodového pláště budovy.

3. Členské státy pro účely vyjádření energetické náročnosti určité budovy vymezí další číselné ukazatele celkové spotřeby primární energie z neobnovitelných a obnovitelných zdrojů a provozních a obsažených emisí skleníkových plynů vyprodukovaných v kgCO2eq/(m2.r) během očekávané životnosti budovy.

3a.  Při výpočtech primárních energetických faktorů za účelem výpočtu energetické náročnosti budov mohou členské státy zohlednit dodávané obnovitelné zdroje energie a obnovitelné zdroje energie vyráběné a využívané na místě.

4. Metoda musí být stanovena s ohledem na alespoň tato hlediska:

 a) následující skutečné tepelné vlastnosti budovy včetně jejích vnitřních příček:

 i) tepelná kapacita;

 ii) izolace;

 iii) pasivní vytápění;

 iv) prvky chlazení;

 v) tepelné mosty;

 b) zařízení pro vytápění a zásobování teplou vodou, včetně jejich izolačních vlastností;

ba) kapacita instalovaných obnovitelných zdrojů energie na místě, obousměrné infrastruktury pro dobíjení elektrických vozidel, systémů odezvy na straně poptávky a skladování;

 c) klimatizační zařízení;

 d) přirozené a nucené větrání, které může zahrnovat průvzdušnost, ale také rekuperaci tepla;

 e) zabudované zařízení pro osvětlení (zejména v nebytovém sektoru);

 f) konstrukci, umístění a orientaci budov, včetně vnějšího klimatu;

 g) pasivní solární systémy a protisluneční ochranu;

 h) vnitřní mikroklimatické podmínky, včetně návrhových hodnot vnitřního prostředí;

 i) vnitřní spotřebu energie;

 ia) systémy automatizace a kontroly budov a jejich schopnosti monitorovat, řídit a optimalizovat energetickou náročnost;

 ib) účinnost elektrické instalace (IEC EN 60364–8–1).

5. Bere se v úvahu příznivý vliv těchto hledisek:

 a) místní podmínky slunečního osvitu, aktivní solární systémy a jiné otopné soustavy a elektrické systémy využívající energii z obnovitelných zdrojů;

 b) elektřina vyráběná formou kombinované výroby tepla a elektřiny;

 c) ústřední nebo blokové otopné a chladicí soustavy;

 d) denní osvětlení;

da) schopnost odezvy na straně poptávky (EN 50491-12-1).

6. Pro účely tohoto výpočtu by budovy měly být vhodně rozděleny do následujících kategorií:

 a) rodinné domy různých typů;

 b) bytové domy;

 c) administrativní budovy;

 d) budovy pro vzdělávání;

 e) nemocnice;

 f) hotely a restaurace;

 g) sportovní zařízení;

 h) budovy pro velkoobchod a maloobchod;

 i) jiné druhy budov spotřebovávajících energii.

 

 

 

PŘÍLOHA II

Vzor vnitrostátních plánů renovace budov

(uvedená v článku 3)

Článek 3 směrnice o energetické náročnosti budov	Povinné ukazatele	Nepovinné ukazatele / poznámky
a) Přehled vnitrostátního fondu budov	Počet budov a celková podlahová plocha (m²): – podle typu budovy (včetně veřejných budov a sociálního bydlení), – podle třídy energetické náročnosti, – budovy s téměř nulovou spotřebou energie, – energeticky nejnáročnější (včetně definice). Přehled typů zdrojů energie pro vytápění, ohřev vody a chlazení a odhadovaná data týkající se zastarávání otopné a chladicí soustavy – roční míry nahrazení topných a chladicích zařízení pro vytápění a ohřev vody a chlazení – počet a typ nahrazených zařízení za každý rok (za předchozích 5 let, na něž se plán vztahuje), – typ nově instalovaných zařízení Přehled o celkovém podílu, počtu a umístění neobydlených budov a volných nemovitostí u budov ve společném vlastnictví Počet budov, které jsou úředně chráněné jako součást vymezeného prostředí nebo vzhledem ke své zvláštní architektonické nebo historické hodnotě, ve srovnání s rokem 2020	Počet budov a celková podlahová plocha (m²): – podle stáří budovy, – podle velikosti budovy, – podle klimatického pásma, – demolice (počet a celková podlahová plocha).
	Počet certifikátů energetické náročnosti: – podle typu budovy (včetně veřejných budov), – podle třídy energetické náročnosti,	Počet certifikátů energetické náročnosti: – podle období výstavby.
	Roční míry renovací: Počet budov a celková podlahová plocha (m²): – podle typu budovy, – na úrovně budov s téměř nulovou spotřebou energie a budov s nulovými emisemi, – podle rozsahu renovace (vážená průměrná renovace), – rozsáhlé renovace, – veřejné budovy,
	Cíl pro očekávanou primární a konečnou roční spotřebu energie (roční poptávka v ktoe a sezónní poptávka ve špičce v GWh/den): – podle typu budovy, – podle konečného využití. Úspory energie (Ktoe): – podle typu budovy, – veřejné budovy, Podíl energie z obnovitelných zdrojů v sektoru budov (vyrobené v MW): – pro různá využití, – na místě, – mimo místo.	Snížení nákladů na energii (v EUR) na domácnost (průměr) Poptávka po primární energii u budovy odpovídající 15 % (práh podstatného příspěvku) a 30 % (práh absence významné škody) nejvýše umístěných budov vnitrostátního fondu budov podle aktu v přenesené pravomoci týkajícího se taxonomie EU v oblasti klimatu Podíl otopné soustavy v sektoru budov na typ systému kotlů / otopné soustavy
	Roční provozní emise skleníkových plynů (kgCO2eq/(m².r): – podle typu budovy (včetně veřejných budov), Roční snížení provozních emisí skleníkových plynů (kgCO2eq/(m².r): –  podle typu budovy (včetně veřejných budov), Roční potenciál globálního oteplování během životního cyklu (kgCO2eq/(m2.y)): – podle typu budovy, Snížení ročního potenciálu globálního oteplování během životního cyklu (kgCO2eq/(m2.y)): – podle typu budovy,
	Překážky a selhání trhu (popis): – rozdělené pobídky, – kapacita odvětví stavebnictví a energetiky. Přehled kapacit v odvětví stavebnictví, energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů Počet: – společností poskytujících energetické služby, – stavebních společností, – architektů a inženýrů, – kvalifikovaných pracovníků, – mikropodniků a malých a středních podniků v odvětví stavebnictví/renovace, – školících programů a nástrojů zaměřených na energetickou renovaci, – jednotných kontaktních míst na 45 000 obyvatel, –  společenství pro obnovitelné zdroje a občanská energetická společenství.	Překážky a selhání trhu (popis): – správní, – finanční, – technické, – týkající se informovanosti, – ostatní. Prognózy týkající se pracovníků ve stavebnictví: – architekti / inženýři / kvalifikovaní pracovníci v důchodu, – architekti / inženýři / kvalifikovaní pracovníci vstupující na trh, – osoby / společnosti provádějící instalaci otopných soustav, – pracovníci údržby otopných soustav, – mladí lidé v tomto odvětví, – ženy v tomto odvětví. Přehled a prognóza vývoje cen stavebních materiálů a vývoje na vnitrostátním trhu
	Energetická chudoba (definice, v členění podle pohlaví): – % osob postižených energetickou chudobou, – podíl disponibilního příjmu domácnosti vynaloženého na energie, – obyvatelstvo žijící v nevyhovujících podmínkách bydlení (např. prosakující střecha) nebo s nedostatečnými podmínkami tepelné pohody.
	Primární energetické faktory: – na energetického nosiče, – primární energetický faktor u energie z neobnovitelných zdrojů, – primární energetický faktor u energie z obnovitelných zdrojů, – primární energetický faktor celkem.
	Definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie pro nové a stávající budovy Specifikace udávající, do kterého klimatického pásma podle přílohy III regiony patří, a počet budov s nulovými emisemi v jednotlivých klimatických pásmech	Přehled právního a správního rámce
	Nákladově optimální minimální požadavky na nové a stávající budovy
b) Plán na roky 2030, 2040, 2050	Cíle pro roční míry renovací: Počet budov a celková podlahová plocha (m²): – podle typu budovy, – energeticky nejnáročnější,  –  rozsáhlé renovace. Cíle pro očekávaný podíl (v %) renovovaných budov: podle typu budovy, – podle rozsahu renovace. – podle opatření pro prvky budov, které jsou součástí obvodového pláště budovy, a technické systémy budov, které mají významný dopad na energetickou náročnost budovy
	Cíl pro očekávanou primární a konečnou roční spotřebu energie (ktoe) (roční poptávka v ktoe a sezónní poptávka ve špičce v GWh/den): – podle typu budovy, – podle konečného využití. Očekávané úspory energie: – podle typu budovy,  – podíl energie z obnovitelných zdrojů v sektoru budov (vyrobené v MW)  – vyčíslené cílové hodnoty pro zavádění solární energie a tepelných čerpadel v budovách Cíle pro výměnu starých a neúčinných ohřívačů Cíle pro postupné vyřazování fosilních paliv z otopných a chladicích soustav:  – podle typu budovy,  – jako podíl na celkové renovaci,  – pro budovy s vyšším hodnocením, než je třída energetické náročnosti D. Milníky a trajektorie, podle nichž má být u budov dosaženo tříd energetické náročnosti podle čl. 9 odst. 1 a vyšších tříd energetické náročnosti v souladu s cílem klimatické neutrality Cíle pro zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů v souladu s orientačním cílem pro podíl energie z obnovitelných zdrojů ve stavebnictví stanoveným ve směrnici (EU) …/… [pozměněné směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů] Cíle pro dekarbonizaci vytápění a chlazení, a to i prostřednictvím sítí ústředního vytápění a chlazení využívajících energii z obnovitelných zdrojů a odpadní teplo v souladu s požadavky stanovenými v článcích 23 a 24 směrnice (EU) …/… [pozměněné směrnice o energetické účinnosti] a požadavky stanovenými v článcích 15, 15a, 20, 23 a 24 uvedené směrnice.
	Cíle pro očekávané provozní emise skleníkových plynů (kgCO2eq/(m2.y): – podle typu budovy, Cíle pro očekávané emise skleníkových plynů za celý životní cyklus (kgCO2eq/(m2.y) s pětiletými milníky: – podle typu budovy, Cíle pro očekávané snížení emisí skleníkových plynů během celého životního cyklu (v %) s pětiletými milníky: – podle typu budovy, Cíle v souladu s nařízením (EU) č. 305/2011 pro oběhové využívání materiálů, recyklovaný obsah a druhotné materiály a dostatečnost s případnými pětiletými milníky Cíle pro zvýšení pohlcování uhlíku v souvislosti s dočasným ukládáním uhlíku v budovách nebo na nich	Rozdělení na emise, na něž se vztahuje kapitola III [stacionární zařízení], kapitola IVa [nové obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu] směrnice 2003/87/ES, a jiné budovy;
	Očekávané širší přínosy – vytvoření nových pracovních příležitostí, – snížení počtu osob postižených energetickou chudobou (v %), – snížení počtu osob žijících v nevyhovujícím vnitřním prostředí v % a snížení nákladů na systémy zdravotní péče v důsledku zlepšení zdravotního stavu díky zlepšení kvality vnitřního prostředí po renovaci, – účinné využívání zdrojů, včetně účinného využívání vody.	– Zvýšení HDP (podíl a miliardy EUR).
	Příspěvek k závaznému vnitrostátnímu cíli členského státu v oblasti emisí skleníkových plynů podle [revidovaného nařízení o sdílení úsilí]
	Příspěvek k cílům Unie v oblasti energetické účinnosti v souladu se směrnicí (EU) …/… [přepracované znění směrnice o energetické účinnosti] (podíl a údaj v ktoe, primární a konečná spotřeba): – oproti celkovému cíli v oblasti energetické účinnosti.
	Příspěvek k cílům Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001 [pozměněná směrnice o energii z obnovitelných zdrojů] (podíl, vyrobené MW): – oproti celkovému cíli pro energii z obnovitelných zdrojů, – oproti ▌ cíli pro podíl energie z obnovitelných zdrojů v sektoru budov.
	Příspěvek k cíli Unie v oblasti klimatu do roku 2030 a cíli klimatické neutrality do roku 2050 v souladu s nařízením (EU) 2021/1119 (podíl a údaj v (kgCO2eq/(m².r)): – oproti celkovému cíli v oblasti dekarbonizace.
c) Přehled prováděných a plánovaných politik a opatření	Politiky a opatření týkající se těchto prvků: a) stanovení nákladově optimálních přístupů k renovacím pro různé typy budov a klimatická pásma se zohledněním potenciálních relevantních aktivačních momentů v průběhu doby životnosti budovy; b) vnitrostátní minimální normy energetické náročnosti podle článku 9 a další politiky a opatření zaměřené na energeticky nejnáročnější segmenty vnitrostátního fondu budov; c) podpora rozsáhlé renovace budov, včetně postupných rozsáhlých renovací; ca) vysoká kvalita vnitřního prostředí v nových i rekonstruovaných budovách; d) posílení postavení a ochrana zranitelných zákazníků a zmírnění energetické chudoby, včetně politik a opatření podle článku 22 směrnice (EU)…/… [přepracované znění směrnice o energetické účinnosti], a cenová dostupnost bydlení; e) vytvoření jednotných kontaktních míst nebo podobných mechanismů pro poskytování technického, administrativního a finančního poradenství a pomoci; f) dekarbonizace vytápění a chlazení, mimo jiné prostřednictvím sítí ústředního vytápění a chlazení v souladu s [revidovanou směrnicí o energetické účinnosti], a postupné ukončení používání fosilních paliv při vytápění a chlazení v budovách s cílem dosáhnout plánovaného ukončení jejich používání do roku 2035, a pokud to nebude proveditelné, což bude Komisi doloženo, nejpozději do roku 2040; fa) plán postupného ukončení používání fosilních paliv v budovách do roku 2035, a pokud to nebude proveditelné, což bude Komisi doloženo, nejpozději do roku 2040; g) podpora energie z obnovitelných zdrojů v budovách v souladu s ▌ cílem pro podíl energie z obnovitelných zdrojů ve stavebnictví stanoveným v čl. 15a odst. 1 směrnice (EU) 2018/2001 [pozměněná směrnice o energii z obnovitelných zdrojů]; ga) zavádění solárních zařízení na budovách; h) snížení emisí skleníkových plynů během celého životního cyklu při výstavbě, renovaci, provozu a skončení životnosti budov a zavádění pohlcování uhlíku; ha) snižování celkové environmentální stopy všech částí a součástí budov, včetně používání udržitelných, druhotných stavebních a renovačních výrobků nejlépe z místních zdrojů; i) prevence a vysoce kvalitní zpracování stavebního a demoličního odpadu v souladu se směrnicí 2008/98/ES, zejména pokud jde o hierarchii způsobů nakládání s odpady, a cíle oběhového hospodářství; ia) zvýšení podílu budov s certifikáty energetické náročnosti, včetně domácností s nízkými příjmy; j) přístup na úrovni okresů a městských částí, včetně úlohy společenství pro obnovitelné zdroje a občanských energetických společenství; k) zhodnocení budov ve vlastnictví veřejných orgánů, včetně politik a opatření podle článků 5, 6 a 7 [přepracovaného znění směrnice o energetické účinnosti]; l) podpora inteligentních technologií a infrastruktury pro udržitelnou mobilitu v budovách; m) řešení tržních překážek a selhání trhu; n) řešení nedostatečných kvalifikací a neadekvátnosti lidských zdrojů a podpora vzdělávání, odborné přípravy, prohlubování dovedností a rekvalifikace v odvětví stavebnictví a v odvětvích energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů, včetně genderového rozměru a na) klíčové ukazatele výkonnosti pro opatření zaměřená na prohlubování dovedností nebo rekvalifikace, jakož i počet vytvořených pracovních míst; o) osvětové kampaně a další poradenské nástroje. oa) nová podpora inteligentních technologií pro monitorování, analýzu a simulaci energetické náročnosti budov během celého životního cyklu, včetně technologií 3D modelování; ob) nové systémy inspekcí, včetně digitálních nástrojů a kontrolních seznamů, k ověření souladu s možnostmi systému automatizace a kontroly budov; oc) podpora řešení v oblasti hospodaření s energií, jako jsou smlouvy o energetických službách; od) opatření ke zvýšení podílu fondu budov vybaveného certifikáty energetické náročnosti nebo alternativními systémy měření v reálném čase; oe) nový rozvoj a podpora občanských iniciativ v oblasti energetické účinnosti a renovací, zejména úlohy společenství pro obnovitelné zdroje a občanských energetických společenství. Pro všechny politiky a opatření: – název politiky nebo opatření, – stručný popis (přesný rozsah, cíl a způsoby fungování), – kvantifikovaný cíl,  – druh politiky nebo opatření (např. legislativní, hospodářská/é, fiskální, odborná příprava, informovanost), – plánovaný rozpočet a zdroje financování, – subjekty odpovědné za provádění politiky, – očekávaný dopad,  – stav provádění,  – datum vstupu v platnost, – období provádění.	Politiky a opatření týkající se těchto prvků: a) zvýšení odolnosti budov vůči změně klimatu; b) podpora trhu s energetickými službami; c) zvýšení požární bezpečnosti; d) zvýšení odolnosti vůči rizikům katastrof, včetně rizik spojených s intenzivní seismickou aktivitou; e) odstranění nebezpečných látek včetně azbestu a f) přístupnost pro osoby se zdravotním postižením.           Pro všechny politiky a opatření: – administrativní zdroje a kapacity, – pokrytá oblast (pokryté oblasti): – energeticky nejnáročnější, – minimální normy energetické náročnosti, – energetická chudoba, sociální bydlení, – veřejné budovy, – obytné (jedna rodina, více rodin), – jiné než obytné, – průmysl, – obnovitelné zdroje energie, – postupné ukončení využívání fosilních paliv při vytápění a chlazení, – emise skleníkových plynů během celého životního cyklu, – oběhové hospodářství a odpady, – jednotná kontaktní místa, – pasy pro renovaci budov, – inteligentní technologie, – udržitelná mobilita v budovách, – přístupy na úrovni okresů a městských částí, – kvalifikace, odborná příprava, – osvětové kampaně a poradenské nástroje,                             – počet osob, které jsou vyškoleny ve stavebnictví v příslušných členských státech, – zeměpisné pokrytí odborným vzděláváním a přípravou, – počet společností poskytujících odbornou přípravu a učňovskou přípravu, – účast žen a mládeže na programech odborného vzdělávání a přípravy a učňovské přípravy, – zahájené a dokončené programy učňovské přípravy a odborného vzdělávání a přípravy, – počet dokončených osvětových kampaní o možnostech odborného vzdělávání a přípravy.
d) Podrobný plán investičních potřeb, rozpočtových zdrojů a administrativních zdrojů	– Celkové investiční potřeby pro roky 2030, 2040, 2050 (v milionech EUR), – veřejné investice (v milionech EUR), – soukromé investice (v milionech EUR), včetně úvěrů na energetickou účinnost, hypoték na renovaci budov, emisí dluhopisů nebo jiných mechanismů financování, – rozpočtové zdroje, – zajištěný rozpočet.
da) Plán řešení energetické chudoby	– cíle pro snížení míry energetické chudoby, – počet domácností v energetické chudobě, – seznam prováděných a plánovaných politik na snížení energetické chudoby, – seznam prováděných a plánovaných finančních opatření na snížení energetické chudoby.

PŘÍLOHA III

Požadavky na nové a renovované budovy s nulovými emisemi a výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu

(uvedené v čl. 2 bodu 2 a v článku 7)

I. Požadavky na budovy s nulovými emisemi

Celková roční spotřeba primární energie v nové budově s nulovými emisemi splňuje maximální prahové hodnoty uvedené v tabulce níže.

Členské státy se mohou rozhodnout zařadit vnitřní regiony do různých klimatických pásem na základě údajů Eurostatu o klimatických podmínkách, pokud to odpovídá níže uvedené tabulce.

	Požadavky na stávající budovy
Klimatické pásmo EU▌	Obytná budova	Kancelářská budova	Jiná budova s nebytovými prostory*
Středozemské	<60 kWh/(m².r)	<70 kWh/(m².r)	< celková spotřeba primární energie budovy s téměř nulovou spotřebou energie definovaná na vnitrostátní úrovni
Oceánské	<60 kWh/(m².r)	<85 kWh/(m².r)	< celková spotřeba primární energie budovy s téměř nulovou spotřebou energie definovaná na vnitrostátní úrovni
Kontinentální	<65 kWh/(m².r)	<85 kWh/(m².r)	< celková spotřeba primární energie budovy s téměř nulovou spotřebou energie definovaná na vnitrostátní úrovni
Severské	<75 kWh/(m².r)	<90 kWh/(m².r)	< celková spotřeba primární energie budovy s téměř nulovou spotřebou energie definovaná na vnitrostátní úrovni

*Poznámka: prahová hodnota by měla být nižší než prahová hodnota pro celkovou spotřebu primární energie stanovená na úrovni členského státu pro jiné typy budov s nebytovými prostory s téměř nulovou spotřebou energie, než jsou kanceláře.

_____________________

 

Celková roční spotřeba primární energie v nové nebo renovované budově s nulovými emisemi je ročně nebo sezónně plně pokryta:

– energií z obnovitelných zdrojů vyrobenou nebo skladováno na místě a splňující kritéria článku 7 směrnice (EU) 2018/2001 [pozměněná směrnice o energii z obnovitelných zdrojů],

– energií pro vlastní spotřebu a připojenou vlastní spotřebu ve smyslu směrnice (EU) 2018/2001 [pozměněná směrnice o energii z obnovitelných zdrojů] nebo z místního sdílení výroby energie z obnovitelných zdrojů, a to i prostřednictvím třetí strany na trhu, nebo poskytnutou společenstvím pro obnovitelné zdroje ve smyslu článku 22 směrnice (EU) 2018/2001 [pozměněná směrnice o energii z obnovitelných zdrojů] nebo

– energií z obnovitelných zdrojů ze soustavy ústředního vytápění a chlazení nebo z odpadního tepla▌.

Budova s nulovými emisemi nezpůsobuje na místě uhlíkové emise z fosilních paliv.

Pouze v případech, kdy z důvodu povahy budovy nebo nedostatečného přístupu ke společenstvím pro obnovitelné zdroje nebo způsobilým soustavám ústředního vytápění a chlazení nebo odpadnímu teplu není technicky proveditelné úplně splnit požadavky podle prvního pododstavce, může být zbývající podíl nebo celková roční spotřeba primární energie pokryta rovněž obnovitelnou energií ze sítě, což je doloženo smlouvami o nákupu elektřiny a smlouvami o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů pro vytápění a chlazení, jak je uvedeno ve směrnici (EU) 2018/2001 [pozměněná směrnice o energii z obnovitelných zdrojů], nebo energií z obnovitelných zdrojů z účinné soustavy ústředního vytápění a chlazení v souladu s čl. 24 odst. 1 směrnice (EU) …/… [přepracované znění směrnice o energetické účinnosti]. Komise vydá pokyny k provádění a ověřování těchto kritérií se zvláštním důrazem na technickou proveditelnost.

 

II. Výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu nových budov podle čl. 7 odst. 2

 

Pro výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu nových budov podle čl. 7 odst. 2 se tento potenciál uvádí jako číselný ukazatel pro každou fázi životního cyklu vyjádřený jako kgCO2e/m² (užitné podlahové plochy) zprůměrovaný za jeden rok referenčního období studie v délce 50 let. Výběr údajů, definice scénářů a výpočty se provedou v souladu s normou EN 15978 (EN 15978:2011. Udržitelnost stavebních prací. Posouzení environmentální výkonnosti budov. Metoda výpočtu). Rozsah stavebních prvků a technického vybavení odpovídá definicím uvedeným ve společném rámci EU Level(s) pro ukazatel 1.2. Existuje-li vnitrostátní nástroj pro výpočet nebo je-li vyžadován pro zveřejnění informací nebo pro získání stavebních povolení, lze tento nástroj použít k poskytnutí požadovaného zveřejnění. Jiné nástroje pro výpočet lze použít, pokud splňují minimální kritéria stanovená ve společném rámci EU Level(s). Jsou-li k dispozici, použijí se údaje týkající se konkrétních stavebních výrobků a technických systémů budov, stejně jako z environmentálních prohlášení o produktu a vypočítané v souladu s [revidovaným nařízením o stavebních výrobcích].

PŘÍLOHA IV SPOLEČNÝ OBECNÝ RÁMEC PRO HODNOCENÍ PŘIPRAVENOSTI BUDOV PRO CHYTRÁ ŘEŠENÍ

1. Komise stanoví definici ukazatele připravenosti pro chytrá řešení a metodiku jeho výpočtu, s cílem hodnotit schopnosti budovy nebo její ucelené části přizpůsobit svůj provoz potřebám uživatelů a sítě a zlepšovat svoji energetickou účinnost a snižovat celkovou náročnost.

Ukazatel připravenosti pro chytrá řešení zahrnuje prvky zlepšené úspory energie, referenční srovnávání a prvky flexibility, rozšířené funkce a schopnosti vyplývající ze vzájemně více propojených a inteligentních zařízení.

Metodika zohledňuje existenci digitálního dvojčete budovy, které umožňuje lepší průběžné vykazování a řízení spotřeby energie v budově.

Metodika zohlední prvky jako inteligentní měřiče, systémy automatizace a kontroly budov, samoregulační zařízení pro regulaci vnitřní teploty vzduchu, zabudované domácí spotřebiče, dobíjecí stanice pro elektrická vozidla, skladování energie a podrobně popsané funkce a interoperabilitu těchto prvků, jakož i vnitřní prostředí, úroveň energetické účinnosti a náročnosti a flexibilitu, kterou umožňují.

2. Metodika stojí na těchto klíčových funkcích souvisejících s budovou a jejími technickými systémy:

a) schopnost zachovat míru energetické náročnosti a energeticky účinný provoz budovy přizpůsobením spotřeby energie například využíváním energie z obnovitelných zdrojů;

b) schopnost přizpůsobovat svůj provozní mód v reakci na potřeby uživatelů s náležitým zohledněním uživatelské vstřícnosti, zachování zdravého vnitřního prostředí a schopnosti podávat zprávy o využívání energie a

c) flexibilita, pokud jde o celkovou energetickou náročnost budovy▌, včetně její schopnosti umožnit účast na aktivní i pasivní a implicitní i explicitní reakci na potřeby a prostřednictvím ukládání a dodávání energie zpět do sítě, například flexibilitou a schopností přesouvat zatížení a skladováním energie;

ca) schopnost zlepšit svou energetickou účinnost a celkovou výkonnost využíváním energeticky úsporných technologií.

3. Metodika může dále zohledňovat:

a) interoperabilitu mezi systémy (inteligentní měřiče, systémy automatizace a kontroly budov, zabudované domácí spotřebiče, samoregulační zařízení pro regulaci vnitřní teploty vzduchu v budově a senzory kvality vnitřního vzduchu a ventilace) a

b) příznivý vliv stávajících komunikačních sítí, zejména existenci fyzické infrastruktury uvnitř budovy připravené pro vysokorychlostní připojení, jako je například dobrovolné označení „připraveno na širokopásmové připojení“, a existenci přístupového bodu u více bytových budov v souladu s článkem 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU▌.

4. Metodika nemá negativní dopad na stávající vnitrostátní režimy certifikace energetické náročnosti a vychází ze souvisejících iniciativ na vnitrostátní úrovni při současném zohlednění zásady vlastnictví uživatelem, ochrany údajů, soukromí a bezpečnosti v souladu s příslušnými právními předpisy Unie v oblasti ochrany údajů a soukromí, jakož i nejlepších dostupných technik pro kybernetickou bezpečnost.

5. Metodika stanoví nejvhodnější formát parametru ukazatele připravenosti pro chytrá řešení a musí být jednoduchá, transparentní a snadno pochopitelná pro spotřebitele, vlastníky, investory a účastníky trhu reagující na poptávku.

PŘÍLOHA V Vzor certifikátů energetické náročnosti

(uvedený v článku 16)

1. Na přední straně certifikátu energetické náročnosti se uvádějí alespoň tyto prvky:

a) třída energetické náročnosti;

b) vypočtená roční spotřeba primární energie v kWh/(m² rok);

c) vypočtená roční spotřeba primární energie v kWh nebo MWh;

d) vypočtená roční konečná spotřeba energie v kWh/(m² rok);

e) vypočtená roční konečná spotřeba energie v kWh nebo MWh;

f) výroba energie z obnovitelných zdrojů v kWh nebo MWh;

g) energie z obnovitelných zdrojů v % spotřeby energie;

h) provozní emise skleníkových plynů (kgCO2/(m² za rok));

i) třída emisí skleníkových plynů (v příslušných případech);

ia) vypočtená energetická potřeba v souladu s normami EN v kWh/(m² r) a roční konečná spotřeba energie v kWh nebo MWh;

ib) předpokládaná zbývající ekonomická životnost systémů a zařízení pro vytápění a/nebo chlazení prostor a vody;

ic) jednoznačný údaj o tom, zda stávající budova nebo obydlí mohou flexibilně využívat energii.

 

2. Kromě toho obsahuje certifikát energetické náročnosti tyto ukazatele:

a) spotřeba energie, špičkové zatížení, velikost zdroje nebo soustavy (systému), hlavní energetický nosič a hlavní typ prvku pro každé využití: vytápění, chlazení, teplá voda v domácnostech, větrání a vestavěné osvětlení;

b) energie z obnovitelných zdrojů vyrobená na místě, hlavní energetický nosič a druh obnovitelného zdroje energie;

c) údaj ano/ne, zda byl pro budovu proveden výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu;

d) hodnota potenciálu globálního oteplování během životního cyklu (je-li k dispozici);

e) informace o pohlcování uhlíku v souvislosti s dočasným ukládáním uhlíku v budovách nebo na nich;

e) údaj ano/ne, zda je pro budovu k dispozici pas pro renovaci;

f) průměrná hodnota U pro neprůhledné prvky obvodového pláště budovy;

g) průměrná hodnota U pro průhledné prvky obvodového pláště budovy;

h) typ nejběžnějšího průhledného prvku (např. dvojité zasklené okno);

i) výsledky analýzy rizika přehřátí (jsou-li k dispozici);

j) přítomnost pevných čidel, která sledují úroveň kvality vnitřního prostředí;

k) přítomnost pevných ovládacích prvků, které reagují na úroveň kvality vnitřního prostředí;

l) počet a typ dobíjecích stanic pro elektrická vozidla;

m) přítomnost, typ a velikost systémů pro uchovávání energie;

n) proveditelnost přizpůsobení otopné soustavy a přípravy teplé vody tak, aby fungovala při účinnějším nastavení teploty;

o) proveditelnost přizpůsobení klimatizačního systému tak, aby fungoval při účinnějším nastavení teploty;

p) změřená spotřeba energie;

pa) údaj ano/ne, zda je systém rozvodu tepla uvnitř budovy navržen tak, aby fungoval při nízkých teplotách;

pb) přítomnost připojení k soustavě ústředního vytápění a chlazení, včetně budoucího vývoje okolních energetických sítí během následujících pěti let;

pc) místní faktory primární energie a související faktory uhlíkových emisí připojené místní sítě ústředního vytápění a chlazení;

q) provozní emise jemných částic (PM2,5) a ukazatele výkonnosti pro hlavní kategorie kvality vnitřního prostředí, jakmile se použijí příslušná ustanovení;

qa) údaj ano/ne, zda má budova možnost odezvy na straně poptávky;

qb) kontaktní údaje nejbližšího jednotného kontaktního místa pro poradenství v oblasti renovací.

Certifikát energetické náročnosti obsahuje následující propojení s jinými iniciativami, pokud se uplatňuje následující:

a) údaj ano/ne, zda bylo pro budovu provedeno posouzení připravenosti pro chytrá řešení;

b) hodnota posouzení připravenosti pro chytrá řešení (je-li k dispozici), včetně hodnoty podpůrných technologií pro úsporu energie;

c) údaj ano/ne, zda je pro budovu k dispozici digitální deník budovy.

Osoby se zdravotním postižením mají rovný přístup k informacím uvedeným v certifikátech energetické náročnosti.

2a. Certifikát energetické náročnosti obsahuje zvláštní oddíl o financování, seznam dostupných možností financování a seskupení ukazatelů, které jsou nejrelevantnější pro finanční instituce, poskytovatele hypoték, národní podpůrné banky a další příslušné instituce poskytující přístup k financování.

PŘÍLOHA VI Nezávislé kontrolní systémy pro certifikáty energetické náročnosti

1. Definice kvality certifikátů energetické náročnosti

Členské státy poskytnou jasnou definici toho, co se považuje za platný certifikát energetické náročnosti.

Definice platného certifikátu energetické náročnosti zajistí:

 a) kontrolu platnosti vstupních údajů (včetně kontrol na místě) o budově použitých k vydání certifikátu energetické náročnosti a výsledků uvedených v certifikátu;

 b) platnost výpočtů;

 c) maximální odchylku energetické náročnosti budovy, vyjádřenou pokud možno číselným ukazatelem spotřeby primární energie (kWh/(m² rok));

 d) minimální počet prvků, které se liší od výchozích nebo standardních hodnot.

Členské státy mohou do definice platného certifikátu energetické náročnosti zahrnout další prvky, jako je maximální odchylka pro specifické hodnoty vstupních údajů.

2. Kvalita kontrolního systému certifikátů energetické náročnosti

Členské státy stanoví jasnou definici kvalitativních cílů a úrovně statistické věrohodnosti, jichž by měl rámec pro certifikáty energetické náročnosti dosahovat. Nezávislý kontrolní systém zajistí alespoň 90 % platně vydaných certifikátů energetické náročnosti se statistickou věrohodností ve výši 95 % za hodnocené období, které nesmí překročit jeden rok.

 

Úroveň kvality a věrohodnosti se měří pomocí náhodného výběru vzorků a zohledňuje všechny prvky uvedené v definici platného certifikátu energetické náročnosti. Členské státy si vyžádají ověření třetí stranou u hodnocení alespoň 25 % náhodného vzorku, pokud byly nezávislé kontrolní systémy delegovány nevládním subjektům.

 

Platnost vstupních údajů se ověřuje pomocí informací poskytnutých nezávislým odborníkem. Tyto informace mohou zahrnovat certifikáty výrobků, specifikace nebo plány budov, které obsahují údaje o náročnosti různých prvků z certifikátu energetické náročnosti.

 

Platnost vstupních údajů se ověřuje během návštěv na místě u alespoň 10 % certifikátů energetické náročnosti, které jsou součástí náhodného výběru vzorků použitého k hodnocení celkové kvality systému.

 

Kromě minimálního náhodného výběru vzorků k určení celkové úrovně kvality mohou členské státy použít různé strategie, jejichž účelem je konkrétně odkrýt a zacílit špatnou kvalitu certifikátů energetické náročnosti s cílem zlepšit celkovou kvalitu systému. Takto zacílenou analýzu nelze použít jako základ k měření celkové kvality systému.

 

Členské státy zavedou preventivní a reaktivní opatření k zajištění kvality celkového rámce pro certifikáty energetické náročnosti. Tato opatření mohou zahrnovat doplňující odbornou přípravu pro nezávislé odborníky, zacílený výběr vzorků,

povinnost opětovně předložit certifikáty energetické náročnosti, přiměřené pokuty a dočasné nebo trvalé zákazy pro odborníky.

 

Pokud se informace přidávají do databáze, musí mít vnitrostátní orgány možnost pro účely monitorování a ověřování určit původce daného doplnění.

3. Dostupnost certifikátů energetické náročnosti

Nezávislý kontrolní systém ověří dostupnost certifikátů energetické náročnosti pro potenciální kupující nebo nájemce, aby se zajistilo, že mohou zvážit energetickou náročnost budovy při svém rozhodování o koupi nebo nájmu.

 

Nezávislý kontrolní systém ověří viditelnost ukazatele a třídy energetické náročnosti v reklamních médiích.

4. Zpracování typologií budov

Nezávislý kontrolní systém zohledňuje rozdílné typologie budov, zejména ty typologie budov, které jsou na trhu s nemovitostmi nejrozšířenější, jako jsou obytné budovy pro jednu nebo více rodin, kancelářské budovy nebo budovy pro maloobchod.

5. Zveřejňování

Členské státy pravidelně zveřejňují ve vnitrostátní databázi certifikátů energetické náročnosti alespoň tyto informace týkající se systému kvality:

a) definici kvality certifikátů energetické náročnosti;

b) kvalitativní cíle režimu certifikátů energetické náročnosti;

c) výsledky posouzení kvality, včetně počtu hodnocených certifikátů a relativního významu vzhledem k celkovému počtu vydaných certifikátů v daném období (podle typologie);

d) pohotovostní opatření pro zlepšení celkové kvality certifikátů energetické náročnosti.

PŘÍLOHA VII Srovnávací metodický rámec pro stanovení nákladově optimálních úrovní požadavků na energetickou náročnost budov a prvků budov

Srovnávací metodický rámec členským státům umožní stanovit energetickou náročnost a výkonnost z hlediska emisí u budov a prvků budov, jakož i ekonomické aspekty opatření vztahujících se k energetické náročnosti a výkonnosti z hlediska emisí, a vytvořit mezi nimi spojitosti s cílem určit nákladově optimální úroveň pro dosažení cílů snížení emisí do roku 2030 a klimatické neutrality, jakož i fondu budov s nulovými emisemi nejpozději do roku 2050.

Srovnávací metodický rámec je doplněn obecnými pokyny, jež určují způsob použití uvedeného rámce ve výpočtech nákladově optimálních úrovní náročnosti.

Srovnávací metodický rámec umožňuje zohlednění struktur spotřeby, vnějších klimatických podmínek a jejich budoucích změn podle nejlepších dostupných vědeckých poznatků o klimatu, investičních nákladů, kategorie budovy, nákladů na údržbu a provoz (včetně nákladů na energie a souvisejících úspor), případně výnosů z vyvezené energie, environmentálních, hospodářských a zdravotních externalit spotřeby energie, sociálních externalit renovací budov, výstavby, demolice nebo úpravy obytných oblastí a případně nákladů na nakládání s odpady a také technologického vývoje. Měl by být založen na příslušných evropských normách souvisejících s touto směrnicí.

Pokud jde o obecnější externality nižší energetické náročnosti budovy na životní prostředí, hospodářství a zdraví, zahrnují alespoň tyto faktory:

– snížení emisí skleníkových plynů z budov;

– snížení znečištění z budov a jeho účinků na úrovni budov a na místní úrovni, zlepšení kvality ovzduší;

– zlepšení životní úrovně a produktivity díky lepší kvalitě vnitřního prostředí, což vede k lepším životním a pracovním podmínkám;

– snížení nákladů na systémy zdravotní péče a sociálního zabezpečení;

– integraci budov do energetické sítě prostřednictvím flexibility sítě, včetně využívání inteligentních dobíjecích stanic pro elektrická vozidla;

– zvýšení bezpečnosti dodávek prostřednictvím vyšší energetické náročnosti a zavádění solárních technologií v budovách;

– snížení negativních externalit, jako je eliminace nákladů na emise uhlíku, eliminace dopadů změny klimatu a škod (zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně);

– dopad na stanovení cen uhlíku, včetně výše, volatility a citlivosti;

– stimulaci místních, regionálních a národních ekonomik, včetně vytváření pracovních míst na místní úrovni, se zvláštním zaměřením na mikropodniky, malé a střední podniky v odvětví stavebnictví a renovací.

Externality v oblasti životního prostředí, energetiky, hospodářství a zdraví se vypočítají od zprávy, která má být předložena v roce 2025.

Komise rovněž poskytne:

– obecné pokyny doprovázející srovnávací metodický rámec; uvedené obecné pokyny budou sloužit k tomu, aby umožnily členským státům podniknout níže uvedené kroky,

– informace o odhadovaném dlouhodobém vývoji cen energií a emisí skleníkových plynů, jakož i o volatilitě a citlivosti.

Energetická a emisní náročnost se posuzuje podle metodiky výpočtu založené na této směrnici. Pro účely použití srovnávacího metodického rámce členskými státy se na úrovni členských států stanoví obecné podmínky vyjádřené prostřednictvím parametrů. Komise vydá členským státům doporučení týkající se nákladově optimálních úrovní a jejich souladu s klimatickými trajektoriemi.

Srovnávací metodický rámec od členských států vyžaduje, aby:

– určily referenční budovy charakteristické svojí funkčností a zeměpisnou polohou, jež jsou zároveň typické pro tuto funkčnost a polohu, a to včetně vnějších a vnitřních klimatických podmínek. Mezi referenčními budovami jsou budovy obytné i jiné než obytné, nové i již existující,

– určily opatření pro energetickou účinnost, jež mají být u referenčních budov hodnocena. Může se jednat o opatření pro jednotlivé budovy jako celek, pro jednotlivé prvky budovy nebo pro kombinace prvků budov,

– vyhodnotily potřebu finální a primární energie a výsledných emisí referenčních budov, u nichž se uplatňují stanovená opatření pro energetickou účinnost,

– vypočítaly n náklady (tj. čistou současnou hodnotu) na opatření pro energetickou účinnost (uvedená v druhé odrážce) během předpokládaného ekonomického životního cyklu, použitá v případě referenčních budov (uvedených v první odrážce), a to za použití zásad srovnávacího metodického rámce.

– vypočítaly celkové náklady z finančního a makroekonomického hlediska.

Výpočtem nákladů na opatření pro energetickou účinnost během předpokládaného ekonomického životního cyklu členské státy hodnotí nákladovou efektivnost různých úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost. Díky tomu bude možno stanovit nákladově optimální úrovně požadavků na energetickou náročnost.

PŘÍLOHA VIII

Část A

Zrušená směrnice a seznam jejích následných změn (uvedené v článku 33)

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13)
směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 75)	pouze článek 1
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1)	pouze článek 53

 

Část B

Lhůty pro provedení do vnitrostátního práva a data použitelnosti

(uvedené v článku 33)

Směrnice	Lhůta pro provedení do vnitrostátního práva	Data použitelnosti
2010/31/EU	9. července 2012	pokud jde o články 2, 3, 9, 11, 12, 13, 17, 18, 20 a 27, 9. ledna 2013; pokud jde o články 4, 5, 6, 7, 8, 14, 15 a 16, 9. ledna 2013 pro budovy užívané orgány veřejné moci a 9. července 2013 pro ostatní budovy
(EU) 2018/844	10. března 2020

 

PŘÍLOHA IX

Srovnávací tabulka
Směrnice 2010/31/EU	Tato směrnice
Článek 1	Článek 1
Čl. 2 bod 1	Čl. 2 bod 1
–	Čl. 2 bod 2
Čl. 2 bod 2	Čl. 2 bod 3
–	Čl. 2 body 4 a 5
Čl. 2 body 3, 3a, 4 a 5	Čl. 2 body 6, 7, 8 a 9
–	Čl. 2 body 10, 11 a 12
Čl. 2 body 6, 7, 8 a 9	Čl. 2 body 13, 14, 15 a 16
–	Čl. 2 body 17, 18, 19 a 20
Čl. 2 bod 10	Čl. 2 bod 21
–	Čl. 2 body 22, 23, 24, 25, 26 a 27
Čl. 2 body 11, 12, 13 a 14	Čl. 2 body 28, 29, 30 a 31
–	Čl. 2 body 32, 33, 34, 35, 36 a 37
Čl. 2 bod 15	Čl. 2 bod 37
Čl. 2 body 15, 15a, 15b, 15c, 16 a 17	Čl. 2 body 38, 39, 40, 41, 42 a 43
Čl. 2 bod 18	–
Čl. 2 bod 19	Čl. 2 bod 44
–	Čl. 2 body 45, 46, 47, 48, 49, 50, 51, 52, 53, 54, 55, 56 a 57
Čl. 2 bod 20	–
Článek 2a	Článek 3
Článek 3	Článek 4
Článek 4	Článek 5
Článek 5	Článek 6
Články 6 a 9	Článek 7
Článek 7	Článek 8
–	Článek 9
–	Článek 10
Čl. 8 odst. 1 a 9	Článek 11
Čl. 8 odst. 2 až 8	Článek 12
Čl. 8 odst. 10 a 11	Článek 13
–	Článek 14
Článek 10	Článek 15
Článek 11	Článek 16
Článek 12	Článek 17
Článek 13	Článek 18
–	Článek 19
Články 14 a 15	Článek 20
Článek 16	Článek 21
Článek 17	Článek 22
–	Článek 23
Článek 18	Článek 24
Článek 19	Článek 25
Článek 19a	–
Článek 20	Článek 26
Článek 21	Článek 27
Článek 22	Článek 28
Článek 23	Článek 29
Článek 26	Článek 30
Článek 27	Článek 31
Článek 28	Článek 32
Článek 29	Článek 33
Článek 30	Článek 34
Článek 31	Článek 35
Příloha I	Příloha I
–	Příloha II
–	Příloha III
Příloha IA	Příloha IV
–	Příloha V
Příloha II	Příloha VI
Příloha III	Příloha VII
Příloha IV	Příloha VIII
Příloha V	Příloha IX

 

 

Odůvodnění

Pozměňovací návrhy k částem návrhu, které zůstaly nezměněny („bílé části“), byly nezbytné z naléhavých důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu a proto, že tyto pozměňovací návrhy jsou nedílně spjaty s jinými přípustnými pozměňovacími návrhy.

 

 

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Na jaře 2022 se zřetelně ukázalo, jak naléhavá je potřeba snížit závislost Evropské unie na fosilních palivech. Zatímco v důsledku hrozeb vyplývajících ze změny klimatu a úbytku biologické rozmanitosti se zaměřuje úsilí EU na Zelenou dohodu pro Evropu, ruský útok vůči Ukrajině posiluje potřebu zvýšit energetickou bezpečnost Unie zvýšením míry energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů energie. Nedávný nárůst cen ropy a zemního plynu, částečně v důsledku této války, způsobil spotřebitelům v celé EU potíže. Budovy přitom spotřebovávají 40 % energie v EU a energetická náročnost téměř 75 % budov v EU je nevyhovující. Nedávná celosvětová pandemie také upozornila na význam dobré kvality vnitřního prostředí v domovech. Proto je naléhavě zapotřebí provést ambiciózní a rozsáhlou renovaci našeho fondu budov. Klíčovým nástrojem pro dosažení tohoto cíle je revize směrnice o energetické náročnosti budov.

 

Cílem legislativního balíčku „Fit for 55“ je snížit emise skleníkových plynů v EU do roku 2030 o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990. Za 36 % těchto emisí skleníkových plynů jsou odpovědné budovy. Navzdory nedostatečné účinnosti evropského fondu budov se každoročně renovuje pouze 0,4–1,2 % domů. Pokud nebudeme řešit nízkou míru renovace budov v EU pomocí silného legislativního rámce, hrozí, že nesplníme své závazky v oblasti klimatu. Opatření na zvýšení energetické účinnosti, snížení spotřeby energie a snížení využívání fosilních paliv v budovách proto mohou výrazně napomoci dosažení klimatické neutrality a také obnovení energetické nezávislosti EU. Nedávno oznámený plán REPowerEU rovněž pomáhá urychlit úsilí o snížení naší závislosti na ruských fosilních palivech v nadcházejících letech a řešit vysoký nárůst cen energie, který podporuje inflaci a zvyšuje energetickou chudobu.

 

Revidovaná směrnice o energetické náročnosti budov může snížit energetickou chudobu, snížit naši závislost na fosilních palivech a pomoci splnit naše cíle v oblasti klimatu. Měla by podporovat zavádění obnovitelných zdrojů energie v budovách a motivovat k rozsáhlým renovacím budov. Měla by zahrnovat minimální požadavky na energetickou náročnost, které povedou ke zvýšení standardů pro nové i stávající budovy. Jednotná kontaktní místa pro poradenství v oblasti renovací by měla poskytovat jasné a nestranné informace, které spotřebitelům umožní jednat. Nastartování vlny renovací bude v neposlední řadě vyžadovat cílené úvěry a granty.

 

Sociální záruky pro minimální normy energetické náročnosti

Domácnosti žijící v energetické chudobě často obývají energeticky nejnáročnější budovy. Je nepřijatelné vystavovat nejzranitelnější osoby finančním a zdravotním rizikům spojeným s nezateplenými domy a neúčinnými spotřebiči, které jsou příčinou nejvyšších nákladů za energie. Zpravodaj proto navrhuje, aby se minimální normy energetické náročnosti uplatňovaly nejprve v energeticky nejnáročnějších budovách. Povinné renovace musí být doprovázeny zárukami pro domácnosti, které je ochrání před zatěžujícími dluhy, ztrátou bydlení nebo před zvýšením nájemného. Náklady a přínosy musí být spravedlivě rozděleny a je třeba mobilizovat finanční podporu a zavést další sociální záruky. Jedině tak můžeme do renovací zapojit celé komunity a zajistit zvýšení kvality života lidí.

 

Rozsáhlé renovace a obnovitelné zdroje energie pro postupné odstranění závislosti sektoru bydlení na fosilních palivech

Rozsáhlé renovace plní klíčovou úlohu při zbavování se závislosti na fosilních palivech. Je nezbytné, aby se rozsáhlé renovace staly standardní formou renovace, aby domácnosti mohly dosáhnout výraznějších úspor energie a přejít od vytápění a chlazení na fosilní paliva k systémům založeným na obnovitelných zdrojích energie.

 

V rámci své iniciativy RePowerEU Evropská komise vyzývá k většímu rozšíření solární energie na budovách, zdůrazňuje úlohu občanských energetických společenství a rozšíření tepelných čerpadel jako prostředku ke zvýšení energetické nezávislosti EU. Iniciativa RePowerEU nařizuje instalaci solární energie na budovách. Zpravodaj navrhuje rozšířit toto ustanovení o instalaci tepelných čerpadel v souladu s návrhem Komise zavést v příštích pěti letech 10 milionů tepelných čerpadel. To zvýší energetickou bezpečnost domácností, zabrání jejich závislosti na stále kolísavějších cenách fosilních paliv a umožní jim aktivně se podílet na energetické transformaci.

 

Mobilizovat financování renovací, zejména v rámci boje proti energetické chudobě

Klíčem k využití potenciálu úspor energie, který nabízí směrnice o energetické náročnosti budov, je silný a soudržný finanční rámec. Členské státy mohou směřovat investice do úspor energie, energetické účinnosti budov a obnovitelných zdrojů energie. To podpoří hospodářské oživení vytvořením kvalitních pracovních míst.

 

Zpravodaj navrhuje zvýšit technickou a praktickou pomoc prostřednictvím bezplatného poradenství v jednotných kontaktních místech pro renovace. Fondy EU, jako je Sociální fond pro klimatická opatření nebo Nástroj pro oživení a odolnost, by měly být využívány jako záruky a revolvingové fondy, aby se zajistil přístup k financování pro ty skupiny, které mají potíže s využíváním tradičních hypoték nebo úvěrů. Ústředním tématem této směrnice je boj proti energetické chudobě. Uzavírání smluv o energetických službách a systémy vyúčtování, granty a dotované integrované programy renovace budov na místní úrovni se zaměří na zranitelné skupiny a budou umožňovat cenově dostupné nebo dokonce nákladově neutrální renovace.

 

Komplexní renovace, kvalita vnitřního prostředí a přístup na úrovni městských částí

Zpravodaj vybízí členské státy, aby uplatňovaly k renovaci přístup na úrovni městských částí, který podporuje energetická společenství, využívání soustav ústředního vytápění a chlazení založených na obnovitelných zdrojích energie a renovaci pod vedením občanů. Další aspekty, jako je mobilita, sociální začleňování, zelené plochy a vodní hospodářství, lze stejně tak a účinněji řešit na úrovni oblastních obvodů.

 

Širší přínosy energetických renovací zvyšují komplexní renovace, které se zaměřují na aspekty, jako je klimatická stopa, plochy pokryté vegetací nebo kvalita vnitřního prostředí. Například zlepšení kvality vnitřního prostředí jde ruku v ruce se zlepšením zdraví a pohody lidí. Lidé tráví 90 % svého času v interiérech a z odhadů WHO vyplývá, že 120 000 Evropanů každoročně předčasně zemře v důsledku špatné kvality vnitřního prostředí. Zpravodaj navrhuje řešit tuto situaci prostřednictvím opatření, která monitorují a zlepšují kvalitu vnitřního prostředí, což povede k bezpečnějším domovům.

 

Zvýšení míry renovací EU má smysl jak z ekonomického, tak z environmentálního hlediska. Pro dosažení klimatické neutrality EU je nutné nejen sledovat, ale také snižovat klimatickou stopu budov, a to i prostřednictvím výběru stavebních materiálů. Budovy s nulovými emisemi se musí stát novým standardem. Díky tomu mohou být domy soběstačné, využívat obnovitelné zdroje nebo dokonce vyrábět přebytkovou energii pro jiné účely.

 

 

Pokud tuto příležitost nevyužijeme nyní, nejenže nesplníme své závazky v oblasti klimatu, ale také jednoduše přeneseme svou odpovědnost na budoucí generace.

Zpravodaj děkuje všem, kteří pomohli v zajištění vstupních údajů pro tuto zprávu a těší se na budoucí výzvy spojené s touto problematikou.

 

 

PŘÍLOHA: SEZNAM SUBJEKTŮ NEBO OSOB, OD NICHŽ ZPRAVODAJ OBDRŽEL INFORMACE

Subjekt nebo osoba

Agora Energiewende

Evropská rada architektů

Evropský svaz výrobců cementu – CEMBUREAU

Evropská organizace spotřebitelů – BEUC

Federace evropského průmyslu betonových prefabrikátů – BIBM (Federation of the European Precast Concrete Industry)

Evropský institut pro energetickou náročnost budov – BPIE (Buildings Performance Institute Europe)

Evropský výbor výrobců domácích spotřebičů pro vytápění a vaření – CEFACD (The European Committee of Manufacturers of Domestic Heating and Cooking Appliances)

Evropský výbor výrobců elektrických strojů a výkonové elektroniky – CEMEP (European Committee of Manufacturers of Electrical Machines and Power Electronics)

ChargeUp Europe

CLER – Réseau pour la transition énergétique

Síť pro opatření v oblasti klimatu (Climate Action Network Europe)

společnost Climate Strategy & Partners

Koalice pro úsporu energie

Rada pro detekci plynů a monitorování životního prostředí – CoGDEM

Společnost Danfoss

DENEFF– Deutsche Unternehmensinitiative Energieeffizienz

organizace DigitalEurope

organizace ECOS – Environmental Coalition on Standards

federace EEB – European Environmental Bureau

Sdružení evropského topenářského průmyslu – EHI (The European heating industry)

Evropská asociace tepelných čerpadel – EHPA (European Heat Pump Association)

EjendomDanmark, Dánský svaz vlastníků nemovitostí

Evropské sdružení pro automatizační a řídicí systémy budov – EUBAC (European Building Automation and Controls Association)

Evropská asociace společností pro energetickou účinnost budov – EuroACE (European Alliance of Companies for Energy Efficiency in Buildings)

sdružení měst Eurocities

síť Euroheat and Power

Europacable

Evropská aliance na úsporu energie – EU-ASE (European Alliance to Save Energy)

European Aluminium

Evropská asociace pro elektromobilitu – AVERE (European Association for Electromobility)

Evropská asociace pro rekuperaci tepla z odpadních vod – EuroWWHR (European Association for Wastewater Heat Recovery)

Evropská asociace realitních profesí – CEPI (European Association of Real Estate Professions)

Evropská nadace pro klima

Evropská komise: GŘ ENER, GŘ CLIMA, GŘ GROW, GŘ REFORM

Evropský výbor výrobců zařízení pro elektrickou instalaci – CECAPI (European Committee of Electrical Installation Equipment Manufacturers)

Evropská federace stavebního průmyslu – FIEC (European Construction Industry Federation)

Evropský institut mědi (European Copper Institute)

Evropská cyklistická federace – ECF

Evropské fórum zdravotně postižených

Evropská síť dodavatelů elektrické energie – EuropeOn

Evropská federace inteligentních služeb v oblasti energetické účinnosti – EFIEES (European Federation of Intelligent Energy Efficiency Services)

Evropská federace družstev pro obnovitelnou energii – Rescoop

Evropská hypoteční federace – Evropská rada pro kryté dluhopisy – EMF-ECBC

Evropské partnerství pro energii a životní prostředí – EPEE

Evropská organizace pro sluneční zastínění – ESSO

Evropská unie velkoobchodníků s elektrotechnikou – EUEW

Evropská asociace výrobců vzduchotechniky – EVIA

Fastighetsägarna Sverige, Švédský svaz vlastníků nemovitostí

Evropská federace národních organizací pracujících s bezdomovci – FEANTSA

Spolková komora německých architektů – BAK

sdružení Fire Safe Europe – FSEU

Evropské hnutí Přátelé Země – FoEE

Německá stavební spořitelna Bausparkassen

Německý výbor úvěrového průmyslu – GBIC

Sdružení Glass for Europe

Green Transition Dánsko

Groupement du Mur Manteau

organizace Habitat for Humanity

svaz Housing Europe

společnost Iberdrola

skupina Ingka

Mezinárodní unie vlastníků nemovitostí – UIPI

Mezinárodní unie nájemníků – IUT

společnost Knauf Energy Solutions

společnost Knauf Insulations

sdružení Housing Europe

aliance Metals For Buildings

sdružení Modern Building Alliance

Norsk Eiendom, Norský svaz vlastníků nemovitostí

PGE Polska Grupa Energetyczna S.A.

organizace Positive Money Europe

RAKLI, Finský svaz vlastníků nemovitostí a klientů ve stavebnictví

Projekt v oblasti regulační pomoci – RAP (Regulatory Assistance Project)

kampaň Renovate Europe

koalice RightToEnergy

společnost Rockwool

společnost Schneider Electric

sdružení Smart Energy Europe – SmartEn

SolarPower Europe

SWM – Stadtwerke München

Asociace evropských výzkumných center pro obnovitelné zdroje energie – EUREC

Evropská asociace pro skladování energie – EASE

Mezinárodní sdružení odvětví testování, inspekce a certifikace

Trane Technologies

Evropská federace pro dopravu a životní prostředí (Transport & Environment)

Union Française de l’Électricité

Verbraucherzentrale Bundesverband e.V. (VZBV)

společnost Viessmann

organizace World Green Building Council

organizace World Green Infrastructure Network

Světový fond na ochranu přírody – WWF

 

DOPIS VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI (8.11.2022)

Pan Cristian‑Silviu Buşoi

předseda

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

BRUSEL

Věc: Stanovisko k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické náročnosti budov (přepracované znění) (COM(2021)0802 – C9‑0469/2021 – 2021/0426(COD))

Vážený pane předsedo,

Výbor pro právní záležitosti výše uvedený návrh projednal na základě článku 110 jednacího řádu Parlamentu o přepracování právních předpisů.

Odstavec 3 tohoto článku zní takto:

 

„Pokud se výbor příslušný pro právní záležitosti domnívá, že návrh neobsahuje žádnou věcnou změnu kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, informuje o tom věcně příslušný výbor.

 

V tomto případě, kromě podmínek stanovených v článcích 180 a 181, jsou ve věcně příslušném výboru přijatelné pouze pozměňovací návrhy týkající se částí návrhu obsahujících změny.

 

Předseda věcně příslušného výboru však může v jednotlivých případech výjimečně prohlásit za přípustné pozměňovací návrhy k částem návrhu na přepracování, které zůstaly nezměněny, pokud to považuje za nezbytné z naléhavých důvodů vnitřní logiky textu nebo protože pozměňovací návrhy jsou nerozlučně spjaty s jinými přípustnými pozměňovacími návrhy. Tyto důvody musí být uvedeny v písemném odůvodnění pozměňovacích návrhů.“

 

Podle přiloženého stanoviska poradní skupiny složené z právních služeb Parlamentu, Rady a Komise, která přezkoumávala přepracovaný návrh, a v souladu s doporučeními zpravodaje se Výbor pro právní záležitosti domnívá, že uvedený návrh neobsahuje žádné věcné změny kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, a že pokud jde o kodifikaci nezměněných ustanovení původních právních předpisů s výše uvedenými změnami, obsahuje návrh prostou kodifikaci stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu.

Výbor pro právní záležitosti se tedy na své schůzi konané dne čtvrtek 27. října 2022 rozhodl doporučit (21 poslanců hlasovalo pro, nikdo nehlasoval proti a dva poslanci[36] se zdrželi hlasování), aby Výbor pro ústavní záležitosti (AFCO) jako příslušný výbor přezkoumal výše uvedený návrh v souladu s článkem 110.

S pozdravem

Adrián Vázquez Lázara

 

Příloha

PORADNÍ SKUPINA PRÁVNÍCH SLUŽEB

V Bruselu dne 29. září 2022

STANOVISKO

 PRO EVROPSKÝ PARLAMENT

  RADU

  KOMISI

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické náročnosti budov (přepracované znění)

COM(2021)802 of 15.12.2021 – 2021/0426(COD)

S ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů, a zejména na bod 9 této dohody, se ve dnech 11. a 30. března 2022 sešla poradní skupina složená z právních služeb Evropského Parlamentu, Rady a Komise, aby mimo jiné projednala výše uvedený návrh předložený Komisí.

 

Na těchto setkáních[37] došlo k přezkumu návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterým se přepracovává směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov , a na základě tohoto přezkumu poradní skupina dospěla po společné dohodě k závěru, že šedým podkladem písma, který se obvykle používá ke zvýraznění podstatných změn, měl být označen následující text:

v bodě 57 odůvodnění doplnění úvodních slov „Za účelem dosažení cíle snižování energetické náročnosti budov“;

– v bodě 61 odůvodnění nahrazení výrazu „bod 34“ výrazem „bod 44“ a slov „jsou vybízeny“ slovem „by měly“;

– v čl. 12 odst. 1 prvním pododstavci vypuštění čl. 8 odst. 2 prvního pododstavce písm. a) směrnice 2010/31/EU;

– v čl. 12 odst. 4 prvním pododstavci vypuštění čl. 8 odst. 5 písm. a) směrnice 2010/31/EU;

– v čl. 17 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) nahrazení slov „orgán veřejné moci“ slovy „veřejné subjekty“,

– v čl. 20 odst. 4 druhém pododstavci vypuštění slova „tepelný“ uvedeného před slovem „generátor“ v čl. 14 odst. 1 prvním pododstavci směrnice 2010/31/EU;

– v čl. 20 odst. 4 druhém a čtvrtém pododstavci vypuštění slova „vytápění“ uvedeného před slovy „požadavky“ a „systém“ v čl. 14 odst. 1 prvním a druhém pododstavci směrnice 2010/31/EU;

– v čl. 20 odst. 6 prvním pododstavci vypuštění původního znění „jako alternativa k odstavci 1“ a slov „tepelné“ před slovy „generátory“ a „vytápěcí“ před slovem „systém“ v čl. 14 odst. 3 prvním pododstavci směrnice 2010/31/EU;

– v článku 27 vypuštění odkazu na článek 9 směrnice 2010/31/EU, který je v současné době obsažen v článku 20 tohoto aktu.

 

Na základě projednání návrhu dospěla poradní skupina jednomyslně k závěru, že návrh neobsahuje žádné věcné změny kromě těch, které byly jako takové označeny. Poradní skupina rovněž dospěla k závěru, že pokud jde o kodifikaci nezměněných ustanovení původního právního předpisu s výše uvedenými věcnými změnami, je návrh prostou kodifikací stávajícího znění bez jakékoli změny jeho věcného obsahu.

 

 

 

 

 

 

 

 

F. DREXLER  T. BLANCHET   D. CALLEJA CRESPO

vedoucí právní služby   vedoucí právní služby   generální ředitel (generální ředitelka)

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A BEZPEČNOST POTRAVIN (28.11.2022 )

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické náročnosti budov (přepracované znění)

(COM(2021)0802 – C9‑0469/2021 – 2021/0426(COD))

Zpravodaj: Radan Kanev

 

 

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Podíl budov na celkové spotřebě energie v EU činí 40 %, což se odpovídajícím způsobem promítá do celkových výdajů domácností, a pokud jde o emise skleníkových plynů spojené se spotřebou energie, odpovídá fond budov za 36 %. Z tohoto důvodu hraje fond budov zásadní úlohu pro dosažení čisté neutrality v roce 2050. Kromě plnění našich mezinárodních závazků vede energeticky účinnější fond budov ke zlepšení energetické bezpečnosti a snížení dovozu energie do EU, k nižším poplatkům za energie pro spotřebitele, zdravějším životním podmínkám a také k většímu růstu, rozvoji nejmodernějších technologií a vytváření pracovních míst v Evropě.

Plnému využití potenciálu úspor energie v současnosti brání několik aspektů:

Složitá souhra mezi právními předpisy EU, vnitrostátními stavebními předpisy, zvyklostmi, ekonomickými a finančními překážkami a rozdílnou vlastnickou strukturou fondu budov v členských státech (rozdělení pobídek) způsobuje, že hloubková renovace, která snižuje spotřebu energie nejméně o 60 %, probíhá pouze u 0,2 % fondu budov ročně. 

Cenová dostupnost – systémy typu „pay as you save“

Renovace je klíčová pro snížení spotřeby energie v budovách, snížení emisí a snížení rostoucích účtů za energie. Podle sdělení o renovační vlně jsou zapotřebí dodatečné investice ve výši 275 miliard eur ročně, aby renovace budov mohla přispět k dosažení cíle, kterým je snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Tyto náklady by mohli nést běžní evropští občané: nájemníci – mladí i starší – nebo domácnosti rodičů samoživitelů. Zpravodaj je přesvědčen, že transformace fondu budov EU bude úspěšná pouze tehdy, budou-li ji široce podporovat občané EU. Pro zatraktivnění renovací navrhuje zpravodaj nový nástroj finanční podpory – tzv. systém typu „pay as you save“ (průběžné splácení), který zaručí, aby splátky úvěru nikdy nepřekročily úspory energie. Nezbytným předpokladem zavedení povinnosti renovací stávajících rodinných domů je, aby ji zavedly členské státy. Zpravodaj přidává ekonomické záruky v souvislosti s požadavky na hloubkovou renovaci budov s cílem dosáhnout nulových emisí do roku 2030. Tyto renovace by měly přeměnit stávající budovy na budovy s nulovými emisemi nebo přinést nejlepší výsledky, kterých lze dosáhnout prostřednictvím renovací s náklady do 50 % hodnoty příslušné budovy. Zpravodaji je jasné, že prioritními skupinami, pokud jde o finanční podporu a technickou pomoc, by měly být zranitelné domácnosti a vlastníci s nízkými příjmy. Vzhledem k tomu, že tyto skupiny obvykle bydlí v budovách s nejhoršími parametry, mění zpravodaj definici třídy G (budovy s nejhoršími parametry) – z „posledních 15 %“ na „minimálně posledních 15 %“.

Celostní přístup zohledňující místní podmínky

Klimatické rozdíly, místní podmínky a rozdílné fondy budov vyžadují namísto univerzálního přístupu celostní přístup zohledňující místní podmínky. Zpravodaj tak zavádí zohlednění těchto faktorů, jakož i možnost odlišného přístupu k historickým budovám a stanovení priorit při renovaci veřejných budov, jako jsou školy a nemocnice. Zpravodaj posiluje úlohu jednotných kontaktních míst v zájmu podpory renovací budov s více bytovými jednotkami a soukromých nájemních domů. A v neposlední řadě náležitě zohledňuje rozdílnou skladbu energií z obnovitelných zdrojů v různých členských státech s cílem podpořit všechny typy energie z obnovitelných zdrojů – včetně těch ze sítě. Zpravodaj sice klade důraz na provádění na místní úrovni, ale považuje za nezbytné, aby členské státy vytvořily vhodný rámec pro pobídky k renovacím. Domnívá se, že je nezbytné, aby národní strategie renovací zahrnovaly nápravná opatření v případě nedostatečných výsledků a dostatečnou finanční podporu.

Kvalita vnitřního ovzduší

Lidé dnes tráví značnou část času v budovách. Pandemie posílila koncept práce a bydlení pod jednou střechou. Podle odhadů trpí špatnou kvalitou vnitřního ovzduší desítky milionů Evropanů. Příčin může být několik, například plíseň nebo vlhkost. Výstavba a údržba budov tak může mít obrovský vliv na veřejné zdraví a pohodu všech obyvatel. Zpravodaj proto navrhuje komplexní definici kvality vnitřního ovzduší.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby zohlednil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh  1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(2a) Změna klimatu je výzvou, která překračuje hranice a vyžaduje okamžitá a ambiciózní opatření. Přechod na klimaticky neutrální hospodářství do roku 2050 představuje velkou příležitost i výzvu pro Unii, její členské státy, občany a podniky ze všech odvětví. Z tohoto hlediska je klíčovým nástrojem pro zajištění spravedlivého přechodu na klimaticky neutrální hospodářství, které nebude nikoho opomíjet, politika soudržnosti.

Pozměňovací návrh  2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(3) Jak bylo oznámeno v Zelené dohodě pro Evropu, Komise dne 14. října 2020 představila iniciativu „renovační vlna“30. Součástí iniciativy je akční plán obsahující konkrétní regulační, finanční a podpůrná opatření s cílem do roku 2030 alespoň zdvojnásobit roční míru energetických renovací budov a podpořit rozsáhlé renovace. Revize směrnice o energetické náročnosti budov je nezbytná jako jeden z prostředků k dosažení cílů iniciativy „renovační vlna“. Přispěje rovněž k realizaci iniciativy Nový evropský Bauhaus a evropské mise „Klimaticky neutrální a inteligentní města“.	(3) Jak bylo oznámeno v Zelené dohodě pro Evropu, Komise dne 14. října 2020 představila iniciativu „renovační vlna“30. Součástí iniciativy je akční plán obsahující konkrétní regulační, finanční a podpůrná opatření s cílem do roku 2030 alespoň zdvojnásobit roční míru energetických renovací budov a podpořit rozsáhlé renovace více než 35 milionů budov a vytvoření až 160 000 pracovních míst ve stavebnictví, čímž se renovace stane dostupnou pro všechny domácnosti, včetně těch, které mají omezené možnosti uhradit počáteční náklady. Revize směrnice o energetické náročnosti budov je nezbytná jako jeden z prostředků k dosažení cílů iniciativy „renovační vlna“. Přispěje rovněž k realizaci evropské mise v oblasti klimaticky neutrálních, zelených a inteligentních měst a měla by sledovat cestu, kterou Nový evropský Bauhaus vytyčil jako předchozí fázi vlny renovace budov. S Novým evropským Bauhausem by měly být respektovány tři hlavní pilíře, které představují holistický přístup k dosažení nižší energetické náročnosti budov a dekarbonizovaného fondu budov nejpozději do roku 2050: a) udržitelnost, tj. cíle v oblasti klimatu, oběhové hospodářství, nulové znečištění, ekologizace a biologická rozmanitost; b) estetika, tj. kvalita zážitku a vkus nad rámec funkčnosti; c) začlenění, tj. ocenění rozmanitosti a sociálního pokroku, zajištění přístupnosti a cenové dostupnosti pro všechny. Hnutí Nový evropský Bauhaus vytvoří základ pro nové způsoby myšlení, které budou jasné a inkluzivní, povedou k větší bezpečnosti a většímu pohodlí pro občany a budou podporovat kulturní hnutí s cílem posílit místní a globální znalosti, které budou vytvářet sociální dynamiku založenou na kultuře potřebnou k tomu, aby se zabránilo opatřením pouze ze strany elitních aktérů.
__________________	__________________
30 Renovační vlna pro Evropu – ekologické budovy, nová pracovní místa, lepší životní úroveň (COM(2020) 662 final).	30 Renovační vlna pro Evropu – ekologické budovy, nová pracovní místa, lepší životní úroveň (COM(2020) 662 final).

Pozměňovací návrh  3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/111931, „evropský právní rámec pro klima“, zakotvuje v právních předpisech cíl dosáhnout do roku 2050 v celém hospodářství klimatické neutrality a stanoví závazek Unie dosáhnout domácího snížení čistých emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení pohlcení) do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990.	(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/111931, „evropský právní rámec pro klima“, zakotvuje v právních předpisech cíl dosáhnout nejpozději do roku 2050 v celém hospodářství klimatické neutrality a poté negativních emisí a stanoví závazek Unie dosáhnout domácího snížení čistých emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení pohlcení) do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990.
__________________	__________________
31 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) ( Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).	31 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) ( Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

Pozměňovací návrh  4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5) Cílem legislativního balíčku „Fit for 55“ oznámeného v pracovním programu Evropské komise na rok 2021 je tyto cíle realizovat. Zahrnuje řadu oblastí politiky, včetně energetické účinnosti, energie z obnovitelných zdrojů, využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví, zdanění energie, sdílení úsilí, obchodování s emisemi a infrastruktury pro alternativní paliva. Nedílnou součástí tohoto balíčku je revize směrnice 2010/31/EU.	(5) Cílem legislativního balíčku „Fit for 55“ oznámeného v pracovním programu Evropské komise na rok 2021 je tyto cíle realizovat. Zahrnuje řadu oblastí politiky, včetně energetické účinnosti, energie z obnovitelných zdrojů, využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví, zdanění energie, sdílení úsilí, obchodování s emisemi a infrastruktury pro alternativní paliva. Nedílnou součástí tohoto balíčku je revize směrnice 2010/31/EU. Vzhledem k tomu, že zásada „energetická účinnost v první řadě“ je jádrem systému oběhového hospodářství, měla by Komise věnovat větší pozornost odvětví stavebnictví, které představuje více než 40 % konečné spotřeby energie v Unii, nemluvě o tom, že 75 % budov v Unii je stále energeticky neúčinných. Lepším začleněním hlediska oběhovosti do odvětví stavebnictví by infrastruktura a technické kapacity budovy v celkovém holistickém přístupu zajistily delší životnost, jakož i nižší spotřebu energie, a zároveň by pro toto odvětví stanovily konkrétní způsoby dekarbonizace a odstraňování znečištění. Revize směrnice 2003/87/ES (EU-ETS) za účelem rozšíření obchodování s emisemi uhlíku na silniční dopravu a budovy s cílem zajistit signál o ceně uhlíku pro celé hospodářství má potenciál nahradit v dlouhodobém horizontu nákladné a neúčinné regulační požadavky na energetickou účinnost budov.

Pozměňovací návrh  5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(5a) Dilema mezi cenově dostupným bydlením a ochranou klimatu vyžaduje technologickou neutralitu a inovační sílu podnikání a vědy. Cenový signál obchodování s emisemi uhlíku podpoří hospodářskou soutěž a nasměruje opatření tak, aby ke snižování emisí docházelo tam, kde je to nákladově nejefektivnější, čímž se sníží celkové náklady na klimatickou transformaci pro Unii a její občany. V rámci Zelené dohody pro Evropu proto Komise navrhla revizi směrnice 2003/87/ES (EU-ETS) s cílem rozšířit systém obchodování s emisemi uhlíku na silniční dopravu a budovy, aby byl vyslán signál o ceně uhlíku pro celé hospodářství. Zahrnutí budov do obchodování s emisemi může v dlouhodobém horizontu nahradit nákladné a neúčinné regulační požadavky na energetickou účinnost budov.

Odůvodnění

Systém EU pro obchodování s emisemi je základním kamenem politiky EU v boji proti změně klimatu a jejím klíčovým nástrojem pro nákladově efektivní snižování emisí skleníkových plynů.

Pozměňovací návrh  6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(5b) Základem plánu REPowerEU, který dne 18. května 2022 zahájila Komise s cílem rychle snížit závislost na ruských fosilních palivech a pokročit v ekologické transformaci, je energetická účinnost budov, jakož i energie z obnovitelných zdrojů integrovaná v budovách. Ve svém sdělení ze dne 18. května 2022 nazvaném „Plán REPowerEU“ vyzvala Komise Evropský parlament a Radu, aby umožnily další úspory a zvýšení energetické účinnosti budov prostřednictvím směrnice o energetické náročnosti budov.

Odůvodnění

Nezbytné pro zohlednění nejnovějšího vývoje.

Pozměňovací návrh  7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(6) Podíl budov na konečné spotřebě energie v Unii činí 40 % a jejich podíl na emisích skleníkových plynů spojených se spotřebou energie činí 36% . Snížení spotřeby energie v souladu se zásadou „energetické účinnosti v první řadě“ stanovenou v článku 3 [revidované směrnice o energetické účinnosti] a vymezenou v čl. 2 bodě 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/199932 a využívání energie z obnovitelných zdrojů v sektoru budov proto představují důležitá opatření nutná ke snižování emisí skleníkových plynů Unie. Snížená spotřeba energie a zvýšené využívání energie z obnovitelných zdrojů také hrají důležitou úlohu při snižování energetické závislosti Unie, podpoře zabezpečování zásobování energií a technologického vývoje a při vytváření příležitostí k zaměstnání a regionálního rozvoje, zejména na ostrovech a ve venkovských oblastech.	(6) Podíl budov na konečné spotřebě energie v Unii a odpovídající podíl na celkových výdajích domácností činí 40 % a jejich podíl na emisích skleníkových plynů spojených se spotřebou energie činí 36 %. Snížení spotřeby energie a výdajů domácností na energie, včetně využívání energie z obnovitelných zdrojů v sektoru budov, proto představují důležitá opatření nutná ke snižování emisí skleníkových plynů Unie a ke zmírňování energetické chudoby. Snížená spotřeba energie ve spojení se zvýšeným využíváním energie z obnovitelných zdrojů také hrají důležitou úlohu při snižování energetické závislosti Unie, podpoře zabezpečování zásobování energií, zejména ambicí stanovených v plánu REPowerEU, nákladové účinnosti vytápění a chlazení budov a technologického vývoje a při vytváření příležitostí k zaměstnání a regionálního rozvoje, zejména na ostrovech a ve venkovských oblastech.
__________________	__________________
32 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).	32 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

Odůvodnění

Amendment necessary for pressing reasons relating to the internal logic of the text. The "energy efficiency first" principle should not be an end in itself. The reduction of energy consumption can be a possible instrument to achieve the EU climate targets. However, it is not necessarily the most cost-effective and can lead to considerable inefficiencies. With the Emission Trading System, the EU already has a cost-effective instrument to decarbonise.

Energy poverty and the high costs of renovations especially for vulnerable groups are important issue that should be consistently addresses throughout this Directive.

 

Pozměňovací návrh  8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6a) Evropský bytový fond je velmi různorodý, pokud jde o jeho stáří, velikost, využití, úroveň izolace, zdroje vytápění, poptávku a přístup k energii. K tomu, že dekarbonizace budov je složitým a citlivým tématem, přispívá několik faktorů, jako je široká škála technických otázek, vysoké související náklady a počet zúčastněných stran. Univerzální přístup k dekarbonizaci budov by neodpovídal potřebám spotřebitelů a neřešil by obavy spojené s dekarbonizací. Je zapotřebí individuálnější strategie, která zohlední jak místní, tak systémové faktory.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu. Flexibilita v řadě opatření navrhovaných v tomto přepracovaném znění by měla být v bodě odůvodnění odpovídajícím způsobem zohledněna.

Pozměňovací návrh  9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6b) Energetická účinnost fondu budov a renovace budov hrají mimořádně významnou sociální, hospodářskou a environmentální úlohu a mají významný pozitivní dopad na úsilí o snížení energetické závislosti na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie, čímž podporují národní bezpečnost. Investice do energetické účinnosti by proto měly být považovány za důležitou prioritu na soukromé i veřejné úrovni.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nutný z naléhavých důvodů týkajících se vnitřní logiky textu.

Pozměňovací návrh  10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 c (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6c) Aby se zajistilo, že všichni občané budou mít prospěch z nižší energetické náročnosti budov a s tím spojeného přínosu pro životní prostředí, hospodářství a zdraví, měl by být zaveden řádný regulační a finanční rámec na podporu renovací pro domácnosti s nízkými a středními příjmy a domácnosti trpící energetickou chudobou, které často žijí v městských i venkovských oblastech v energeticky nejnáročnějších budovách.

Odůvodnění

Nezbytné pro vnitřní logiku textu.

Pozměňovací návrh  11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 d (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6d) Je však třeba vzít v úvahu, že sociální a ekonomický účinek renovace budov a zvyšování norem energetické náročnosti závisí na pobídkách a investičních možnostech nízkopříjmových domácností, které jsou postiženy energetickou chudobou a obecně žijí v energeticky nejnáročnějších budovách v městských i venkovských oblastech. Počet budov s vysokou energetickou náročností je navíc mnohem vyšší než počet budov splňující vyšší standardy, což mnohem více přispívá ke zvýšené spotřebě energie a k dalším emisím skleníkových plynů.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu.

Pozměňovací návrh  12

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 e (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6e) Zavedení minimálních norem energetické náročnosti spolu se sociálními a finančními zárukami zlepší kvalitu života nejzranitelnějších a nejchudších občanů.

Odůvodnění

Nezbytné pro vnitřní logiku textu.

Pozměňovací návrh  13

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 f (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6f) Je proto nezbytné, aby se veřejné úsilí zaměřilo na zvýšení energetické účinnosti a snížení energetické náročnosti energeticky nejnáročnějších budov, v nichž žije nejzranitelnějších dvacet procent obyvatel každého členského státu.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu.

Pozměňovací návrh  14

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(7) Budovy jsou odpovědné za emise skleníkových plynů před svou životností, v jejím průběhu i po jejím skončení. Vize dekarbonizovaného fondu budov do roku 2050 přesahuje stávající zaměření na provozní emise skleníkových plynů. Emise z budov za celý životní cyklus by se proto měly postupně zohledňovat počínaje novými budovami. Budovy jsou významnými zdroji materiálu, ve kterých jsou zdroje uloženy po mnoho desetiletí, a koncepční možnosti do značné míry ovlivňují emise za celý životní cyklus, a to jak u nových budov, tak u renovací. Náročnost budov během celého životního cyklu by se měla zohledňovat nejen u nové výstavby, ale také u renovací, a to začleněním politik zaměřených na snižování emisí skleníkových plynů za celý životní cyklus do plánů renovace budov členských států.	(7) Budovy jsou odpovědné za emise skleníkových plynů před svou životností, v jejím průběhu i po jejím skončení. Vize dekarbonizovaného fondu budov do roku 2050 přesahuje stávající zaměření na provozní emise skleníkových plynů. Emise z budov za celý životní cyklus by se proto měly postupně snižovat, přičemž cíle stanoví Komise na základě společné a harmonizované metodiky. Budovy jsou významnými zdroji materiálu, ve kterých jsou zdroje uloženy po mnoho desetiletí, a koncepční možnosti do značné míry ovlivňují emise za celý životní cyklus, a to jak u nových budov, tak u renovací. Náročnost budov během celého životního cyklu by se měla zohledňovat nejen u nové výstavby, ale také u renovací, a to začleněním politik a cílů pro snižování emisí skleníkových plynů za celý životní cyklus do plánů renovace budov členských států.

Pozměňovací návrh  15

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(7a) Členské státy by měly ve výpočtech a ukazatelích energetické účinnosti v budovách zohlednit dopad a celý životní cyklus svých budov jakožto zdrojů materiálu, aby bylo možné dosáhnout vyšší míry opětovného použití a recyklace v souladu se zásadami oběhového hospodářství. V tomto ohledu by mělo dojít k propojení s vedoucí úlohou Nového evropského Bauhausu, který chce podporovat větší oběhovost v zastavěném prostředí, a to podporou renovací a adaptivního opětovného využití před demolicí a případně novou výstavbou.

Pozměňovací návrh  16

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(7b) Zavedení požadavků na zohlednění celého životního cyklu podpoří průmyslové inovace, tvorbu místní hodnoty a oběhovost, například tím, že se budou ve větší míře využívat místní tradiční přírodní materiály, jako je kámen a dřevo, ale i druhotné suroviny.

Odůvodnění

Nezbytné pro vnitřní logiku textu.

Pozměňovací návrh  17

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7 c (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(7c) Je zásadně důležité podporovat a začleňovat používání udržitelnějších stavebních materiálů, zejména materiálů z biologických a geologických zdrojů, jakož i jednoduchých pasivních nízkotechnologických stavebních technik testovaných na místě, s cílem podporovat a propagovat využívání a výzkum materiálových technologií, které přispívají k ideální izolaci a strukturální podpoře budov, a dosáhnout tak snížení spotřeby energie, které se promítne do vyšší energetické účinnosti a odolnosti budov. S ohledem na klimatickou krizi a zvýšenou pravděpodobnost letních vln veder je třeba věnovat zvláštní pozornost ochraně budov před teplem.

Pozměňovací návrh  18

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7 d (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(7d) Komplexní přístup k řešení energetické náročnosti budov zahrnuje environmentální, sociální a hospodářské přínosy a dopady. Renovace ve stavebnictví by měla být komplexní opravou celé struktury budovy, jako je obvodový plášť budovy (střechy a fasáda), stínění a kontrola větrání. Jejím výsledkem by bylo snížení poptávky po energii, zejména v budovách postavených od druhé světové války, čímž by se účinněji zohlednily potřeby obyvatelstva ohroženého vyloučením a zabránilo by se možnému zvyšování cen bydlení s následným dopadem v podobě emisí skleníkových plynů v důsledku většího využívání soukromé dopravy.

Pozměňovací návrh  19

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7 e (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(7e) Vysoce kvalitní zastavěné prostředí je výsledkem práce kvalifikovaných odborníků ve stavebnictví a v tvůrčích a kulturních odvětvích, která může být výsledkem pouze kvalitních procesů, zejména postupů zadávání veřejných zakázek.

Pozměňovací návrh  20 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(8) Minimalizace emisí skleníkových plynů z budov za celý životní cyklus vyžaduje účinné využívání zdrojů a oběhovost. To lze rovněž kombinovat s přeměnou částí fondu budov na dočasné úložiště uhlíku.	(8) Minimalizace emisí skleníkových plynů z budov za celý životní cyklus vyžaduje účinné využívání zdrojů, dostatečnost a oběhovost. To lze rovněž kombinovat s přeměnou částí fondu budov na dočasné úložiště uhlíku přidáním recyklovaných a přírodních prvků, jako jsou dřevěné materiály, zelené střechy a fasády a řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně poskytují environmentální, sociální a ekonomické výhody a pomáhají budovat odolnost. Taková řešení přinášejí do měst, krajin a mořských oblastí více rozmanitosti, přírody a přírodních prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených systémových zásahů účinně využívajících zdroje, které respektují i biologickou rozmanitost.

 

Pozměňovací návrh  21

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(9) Potenciál globálního oteplování během celého životního cyklu ukazuje celkový příspěvek budovy k emisím, které vedou ke změně klimatu. Spojuje emise skleníkových plynů obsažené ve stavebních výrobcích s přímými a nepřímými emisemi z fáze používání. Požadavek na výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu nových budov proto představuje první krok k tomu, aby se více zohledňovala náročnost budov během celého životního cyklu a oběhové hospodářství.	(9) Potenciál globálního oteplování během celého životního cyklu ukazuje celkový příspěvek budovy k emisím, které vedou ke změně klimatu. Spojuje emise skleníkových plynů obsažené ve stavebních výrobcích s přímými a nepřímými emisemi z fáze používání a dekonstrukce. Požadavek na výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu nových budov proto představuje první krok k tomu, aby se více zohledňovala náročnost budov během celého životního cyklu a oběhové hospodářství. Je proto třeba zohlednit i recyklační kapacitu materiálů ve fázi dekonstrukce.

Pozměňovací návrh  22

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(10) Budovy jsou odpovědné přibližně za polovinu primárních emisí jemných částic (PM2,5) v EU, které způsobují předčasná úmrtí a onemocnění. Snížení energetické náročnosti budov současně může a mělo by snížit emise znečišťujících látek v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/228433.	(10) Budovy jsou odpovědné přibližně za polovinu primárních emisí jemných částic (PM2,5) v EU, které způsobují předčasná úmrtí a onemocnění. Snížení energetické náročnosti budov a využívání vhodných přírodních a zdravějších stavebních materiálů současně může a mělo by snížit emise znečišťujících látek v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/228433.
__________________	__________________
33 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1).	33 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1).

Pozměňovací návrh  23

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10a) Řízení poptávky po energii je důležitým nástrojem, který umožňuje Unii ovlivňovat světový trh v oblasti energie, a v důsledku toho i střednědobou a dlouhodobou spolehlivost dodávek energie.

Odůvodnění

Opětovné začlenění bodu odůvodnění, který Komise vypustila.

Pozměňovací návrh  24

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10b) V tomto ohledu může pomoci podpora hloubkového a účinného výzkumu v oblasti nových materiálových technologií.

Pozměňovací návrh  25

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) Opatření k dalšímu snižování energetické náročnosti budov by měla brát v úvahu klimatické podmínky, včetně přizpůsobování se změně klimatu, místní podmínky i mikroklima vnitřního prostředí a efektivnost nákladů. Tato opatření by neměla být v rozporu s jinými požadavky týkajícími se budov, např. požadavky na přístupnost , požární a seismickou bezpečnost a plánované využití budovy.	(11) Opatření k dalšímu snižování energetické náročnosti budov by měla brát v úvahu klimatické podmínky, včetně přizpůsobování se změně klimatu, místní podmínky, ale i vnitřní mikroklima, kvalitu vnitřního prostředí, dostatečnost a oběhovost a efektivnost nákladů. Tato opatření by měla jít ruku v ruce s jinými požadavky týkajícími se budov, např. požadavky na přístupnost, požární bezpečnost a bezpečnost otopných systémů a elektrických instalací, seismickou bezpečnost a plánované využití budovy. Kromě toho by měly zajistit zlepšení situace zranitelných a nízkopříjmových domácností, osob postižených energetickou chudobou a osob žijících v sociálním bydlení.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu.

Pozměňovací návrh  26

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(12) Energetická náročnost budov by měla být vypočtena na základě metody, která se může na vnitrostátní a regionální úrovni lišit. Kromě tepelných vlastností zahrnuje další faktory, které hrají stále důležitější úlohu, např. zařízení pro vytápění a klimatizaci, využití energie z obnovitelných zdrojů, systémy automatizace a kontroly budov, inteligentní řešení, prvky pasivního vytápění a chlazení, stínění, kvalita vnitřního ovzduší, odpovídající denní světlo a návrh budovy. Metoda výpočtu energetické náročnosti by neměla být založena pouze na ročním období, ve kterém je nutno vytápět nebo používat klimatizaci , ale měla by pokrývat roční energetickou náročnost budovy. Tato metoda by měla zohlednit stávající evropské normy. Tato metoda by měla zajistit zachycení skutečných provozních podmínek a umožnit použití změřené energie k ověření správnosti a v zájmu srovnatelnosti a měla by být založena na hodinových nebo kratších než hodinových intervalech. Za účelem podpory využívání energie z obnovitelných zdrojů na místě – a mimo společný obecný rámec – by měly členské státy přijmout nezbytná opatření, aby byly v metodě výpočtu uznány a zohledněny přínosy maximalizace využívání energie z obnovitelných zdrojů na místě, a to i pro jiná použití (jako jsou dobíjecí stanice pro elektrická vozidla).	(12) Energetická náročnost budov by měla být vypočtena na základě metody, která se může na vnitrostátní a regionální úrovni lišit. Kromě tepelných vlastností zahrnuje další faktory, které hrají stále důležitější úlohu, např. zařízení pro vytápění a klimatizaci, využití energie z obnovitelných zdrojů, systémy automatizace a kontroly budov, inteligentní řešení, rekuperace tepla z odpadních vod, ventilace a chlazení, prvky pasivního vytápění a chlazení, stínění, kvalita vnitřního ovzduší, odpovídající denní světlo a návrh budovy. Metoda výpočtu energetické náročnosti by neměla být založena pouze na ročním období, ve kterém je nutno vytápět nebo používat klimatizaci, ale měla by pokrývat roční energetickou náročnost budovy. Tato metoda by měla zohlednit stávající evropské normy. Tato metoda by měla zajistit zachycení skutečných provozních podmínek a umožnit použití změřené energie k ověření správnosti a v zájmu srovnatelnosti a měla by být založena na hodinových nebo kratších než hodinových intervalech. Za účelem podpory využívání energie z obnovitelných zdrojů na místě, včetně střešních solárních panelů v souladu s Evropskou iniciativou pro solární střechy, a mimo společný obecný rámec by měly členské státy přijmout nezbytná opatření, aby byly v metodě výpočtu uznány a zohledněny přínosy maximalizace využívání energie z obnovitelných zdrojů na místě, a to i pro jiná použití (jako jsou dobíjecí stanice pro elektrická vozidla).

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu.

Pozměňovací návrh  27

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(14) Dvě třetiny energie používané k vytápění a chlazení budov stále pocházejí z fosilních paliv. Aby bylo možné dekarbonizovat sektor budov, je obzvláště důležité postupně ukončit využívání fosilních paliv při vytápění a chlazení. Členské státy by proto měly ve svých plánech renovace budov uvést své vnitrostátní politiky a opatření k postupnému ukončení využívání fosilních paliv při vytápění a chlazení a v příštím víceletém finančním rámci od roku 2027 by neměly být poskytovány finanční pobídky na instalaci kotlů na fosilní paliva, s výjimkou kotlů vybraných pro investice před rokem 2027 v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti. Jasný právní základ pro zákaz zdrojů tepla na základě jejich emisí skleníkových plynů nebo druhu použitého paliva by měl podporovat vnitrostátní politiky a opatření zaměřené na postupné ukončení využívání fosilních paliv.	(14) Dvě třetiny energie používané k vytápění a chlazení budov stále pocházejí z fosilních paliv, která se navíc vyznačují cenovou nestálostí a nejistotou dodávek. To platí zejména pro budovy s vysokou energetickou náročností, v nichž sídlí nízkopříjmové domácnosti, čímž se zvyšují sociální nerovnosti a riziko sociálního vyloučení, zejména v době vysokých cen energií a rostoucích životních nákladů. Aby bylo možné dekarbonizovat sektor budov, je obzvláště důležité postupně ukončit využívání fosilních paliv při vytápění a chlazení, stanovit  pro tento proces postupného ukončování jasné a účinné strategie a definovat pro něj nejlepší metody. Členské státy by proto měly ve svých plánech renovace budov uvést své vnitrostátní politiky a opatření k postupnému ukončení využívání fosilních paliv při vytápění a chlazení a od roku 2024 by neměly být poskytovány finanční pobídky na instalaci kotlů na fosilní paliva, s výjimkou kotlů vybraných pro investice před rokem 2024 v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti a kotlů, které mohou využívat obnovitelné zdroje energie. Jasný právní základ pro zákaz zdrojů tepla na základě jejich emisí skleníkových plynů nebo druhu použitého paliva by měl podporovat vnitrostátní politiky a opatření zaměřené na postupné ukončení využívání fosilních paliv.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu. Rychlá dekarbonizace vytápění a chlazení vyžaduje technologicky neutrální přístup. Kotle schopné provozu na obnovitelné zdroje energie představují nákladově efektivní způsob dekarbonizace, a měly by tedy zůstat způsobilé pro finanční pobídky.

Pozměňovací návrh  28

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 14 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(14a) Účinné využívání odpadního tepla ze systémů teplé vody v domácnostech představuje významnou příležitost k úsporám energie. Ohřev vody má největší podíl na spotřebě energie v nových budovách a toto teplo se obvykle vyplýtvá a není opětovně využíváno. Jelikož většina spotřebované teplé vody pochází ze sprch, sběr tepla ze sprchových odtoků v budovách by mohl být jednoduchým a nákladově efektivním způsobem, jak snížit konečnou spotřebu energie a související emise CO2 a metanu z ohřevu vody v domácnostech.

Pozměňovací návrh  29

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(17) Komise by měla stanovit srovnávací metodický rámec pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost. Přezkum tohoto rámce by měl umožnit výpočet energetické i emisní náročnosti a měl by zohlednit environmentální a zdravotní externality, jakož i rozšíření systému ETS a ceny uhlíku. Členské státy by měly tento rámec použít ke srovnání výsledků s minimálními požadavky na energetickou náročnost, které přijaly. Pokud by došlo k výrazným nesrovnalostem mezi vypočtenými nákladově optimálními úrovněmi minimálních požadavků na energetickou náročnost a platnými minimálními požadavky na energetickou náročnost, tedy k 15 % překročení, měly by členské státy tento rozdíl odůvodnit nebo připravit odpovídající kroky ke snížení těchto nesrovnalostí. Odhadovaný ekonomický životní cyklus budovy nebo prvku budovy by měly určit členské státy, a to s přihlédnutím ke stávající praxi a ke zkušenostem z určování typických ekonomických životních cyklů. Výsledky tohoto srovnání a údaje použité k jejich dosažení by měly být pravidelně oznamovány Komisi. Tyto zprávy by měly Komisi umožnit posoudit pokrok členských států při dosahování nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost a podat o něm zprávu.	(17) Komise by měla stanovit srovnávací metodický rámec pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost. Přezkum tohoto rámce by měl umožnit výpočet energetické i emisní náročnosti a měl by zohlednit environmentální, bezpečnostní a zdravotní externality, a případně i možnost rozšíření systému ETS a ceny uhlíku. Nový evropský Bauhaus má potenciál změnit způsob, jakým jsou koncipovány politiky, a definovat životní prostředí v budoucnosti tím, že uspokojí potřebu prostor přizpůsobených novým způsobům života. Členské státy by měly tento rámec použít ke srovnání výsledků s minimálními požadavky na energetickou náročnost, které přijaly. Pokud by došlo k výrazným nesrovnalostem mezi vypočtenými nákladově optimálními úrovněmi minimálních požadavků na energetickou náročnost a platnými minimálními požadavky na energetickou náročnost, tedy k 15 % překročení, měly by členské státy tento rozdíl odůvodnit nebo připravit odpovídající kroky ke snížení těchto nesrovnalostí. Odhadovaný ekonomický životní cyklus budovy nebo prvku budovy by měly určit členské státy, a to s přihlédnutím ke stávající praxi a ke zkušenostem z určování typických ekonomických životních cyklů. Výsledky tohoto srovnání a údaje použité k jejich dosažení by měly být pravidelně oznamovány Komisi. Tyto zprávy by měly Komisi umožnit posoudit pokrok členských států při dosahování nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost a podat o něm zprávu.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu. Nový evropský Bauhaus by měl být zohledněn při definování regulačních rámců, které mají vliv na odvětví stavebnictví, neboť mohou poskytovat informace v oblastech, které nespadají do oblasti působnosti čistě energetické regulace.

Pozměňovací návrh  30

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(19) Zvýšené ambice Unie v oblasti klimatu a energetiky vyžadují novou vizi pro budovy: budovu s nulovými emisemi, jejíž velmi nízká spotřeba energie je – je-li to technicky proveditelné – plně pokryta energií z obnovitelných zdrojů. Všechny nové budovy by měly být budovami s nulovými emisemi a všechny stávající budovy by měly být transformovány na budovy s nulovými emisemi do roku 2050.	(19) Zvýšené ambice Unie v oblasti klimatu a energetiky vyžadují novou vizi pro budovy: budovu s nulovými emisemi, jejíž velmi nízká spotřeba energie je – je-li to technicky proveditelné – plně pokryta energií z obnovitelných zdrojů. Všechny nové budovy, a přednostně školy, mateřské školky a nemocnice, by měly být budovami s nulovými emisemi a všechny stávající budovy by měly být transformovány na budovy s nulovými emisemi do roku 2050.

 

Pozměňovací návrh  31

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 19 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(19a) Protože až 90 % zastavěného prostředí roku 2050 stojí již dnes, je třeba vyvinout větší úsilí o urychlení renovací a dekarbonizace již existujícího fondu budov. Dnes stanovené pobídky a normy nakonec určí, zda Unie dosáhne svých dlouhodobých cílů v oblasti klimatu a energetiky.

Pozměňovací návrh  32

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 19 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(19b) Cenová dostupnost a sociální spravedlnost jsou klíčem k dosažení ekologické a spravedlivé transformace pro dekarbonizovaný fond budov nejpozději do roku 2050. Úvěruschopnost spotřebitelů je třeba posuzovat v souladu se stávajícími právními předpisy Unie. Je zásadní, aby rozsah finančních nástrojů odpovídal potřebám potenciálních příjemců: domácnosti s nejnižšími příjmy a nejzranitelnější domácnosti by měly mít přístup ke 100% dotacím na modernizační úpravy.

Pozměňovací návrh  33

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 19 c (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(19c) Zásada „pay-as-you-save“ (průběžné splácení) by měla zajistit sociální spravedlnost a hospodářskou atraktivitu a musí být chápána jako doprovodné opatření, aniž by byly ohroženy celkové ambice v oblasti klimatu. Komise by při utváření standardů pro průběžné splácení měla zajistit, aby nebyly ohroženy priority stanovené v evropském právním rámci pro klima a ve strategii „Renovační vlna pro Evropu – ekologické budovy, nová pracovní místa, lepší životní úroveň“.

Pozměňovací návrh  34

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 20

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(20) Existují různé možnosti, jak pokrýt energetické potřeby účinné budovy energií z obnovitelných zdrojů: obnovitelné zdroje energie na místě, jako je solární tepelná energie, fotovoltaická solární energie, tepelná čerpadla a biomasa, energie z obnovitelných zdrojů poskytovaná společenstvími pro obnovitelné zdroje nebo občanskými energetickými společenstvími a ústřední vytápění a chlazení založené na obnovitelných zdrojích nebo odpadním teplu.	(20) Existují různé možnosti, jak pokrýt energetické potřeby účinné budovy energií z obnovitelných zdrojů: obnovitelné zdroje energie na místě, jako je solární tepelná energie, fotovoltaická solární energie, tepelná čerpadla a biomasa, energie z obnovitelných zdrojů poskytovaná společenstvími pro obnovitelné zdroje nebo občanskými energetickými společenstvími nebo jinými partnery v městské čtvrti, ústřední vytápění a chlazení založené na obnovitelných zdrojích nebo rekuperaci odpadního tepla z odpadních vod, teplé užitkové vody nebo ze vzduchu, a distribuované obnovitelné zdroje v síti.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu. Velké společnosti jsou podle směrnice o obnovitelných zdrojích energie vyloučeny z účasti v energetických komunitách. Toto znevýhodnění by mělo být vyrovnáno tím, že se kromě energetických společenství umožní i jiné formy společného využívání energie v rámci městské čtvrti.

Pozměňovací návrh  35

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(21) Nezbytná dekarbonizace fondu budov v Unii vyžaduje rozsáhlou energetickou renovaci: téměř 75 % budov v tomto fondu není podle současných stavebních norem energeticky účinných a 85–95 % budov, které dnes existují, bude v roce 2050 nadále stát. Vážená roční míra energetických renovací je však trvale nízká a činí přibližně 1 %. Při současném tempu by dekarbonizace sektoru budov vyžadovala staletí. Klíčovým cílem této směrnice je proto zahájení a podpora renovace budov, včetně přechodu na bezemisní otopné soustavy.	(21) Nezbytná dekarbonizace veřejného a soukromého fondu budov v Unii, včetně budov orgánů, institucí a agentur Unie, vyžaduje rozsáhlou energetickou renovaci: téměř 75 % budov v tomto fondu není podle současných stavebních norem energeticky účinných a 85–95 % budov, které dnes existují, bude v roce 2050 nadále stát. Vážená roční míra energetických renovací je však trvale nízká a činí přibližně 1 %. Při současném tempu by dekarbonizace sektoru budov vyžadovala staletí. Klíčovým cílem této směrnice je proto zahájení a podpora renovace budov, včetně přechodu na bezemisní otopné soustavy.

Pozměňovací návrh  36

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 22

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(22) Základním regulačním nástrojem pro zahájení rozsáhlé renovace stávajících budov jsou minimální normy energetické náročnosti, jelikož řeší hlavní překážky bránící renovaci, jako jsou rozdělené pobídky a struktury spoluvlastnictví, jež nelze odstranit ekonomickými pobídkami. Zavedení minimálních norem energetické náročnosti by mělo vést k postupnému ukončení používání energeticky nejnáročnějších budov a k neustálému zlepšování vnitrostátního fondu budov, což přispěje k dlouhodobému cíli dekarbonizace fondu budov do roku 2050.	(22) Základním regulačním nástrojem pro zahájení rozsáhlé renovace stávajících budov jsou minimální normy energetické náročnosti, jelikož řeší hlavní překážky bránící renovaci, jako jsou rozdělené pobídky a struktury spoluvlastnictví, jež nelze odstranit ekonomickými pobídkami. Zavedení minimálních norem energetické náročnosti by mělo vést k postupnému ukončení používání energeticky nejnáročnějších budov a k neustálému zlepšování vnitrostátního fondu budov, včetně orgánů a institucí Unie, což přispěje k dlouhodobému cíli dekarbonizace fondu budov do roku 2050.

Pozměňovací návrh  37

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 23

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(23) Minimální normy energetické náročnosti stanovené na úrovni Unie by měly být zaměřeny na renovaci budov s nejvyšším potenciálem z hlediska dekarbonizace, zmírnění energetické chudoby a rozšířených sociálních a hospodářských přínosů, a zejména na energeticky nejnáročnější budovy, které je třeba renovovat přednostně.	(23) Minimální normy energetické náročnosti stanovené na úrovni Unie by měly být zaměřeny na renovaci budov s nejvyšším potenciálem z hlediska dekarbonizace, zmírnění energetické chudoby a rozšířených sociálních a hospodářských přínosů, a zejména na energeticky nejnáročnější budovy, které je třeba renovovat přednostně, včetně možnosti instalace hybridních tepelných čerpadel, pokud není k dispozici jiné proveditelné řešení bez fosilních paliv.

Pozměňovací návrh  38

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 23 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(23a) Aby bylo možné získat úplný a podrobný přehled současné situace fondu budov, který umožní přesně určit, kde se nacházejí energeticky nejnáročnější budovy, měla by Komise provést audit fondu budov v Unii, aby se dobře zaměřila na úsilí a investice Unie.

Pozměňovací návrh  39

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 25

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(25) Zavedení minimálních norem energetické náročnosti by měl doprovázet podpůrný rámec zahrnující technickou pomoc a finanční opatření. Minimální normy energetické náročnosti stanovené na vnitrostátní úrovni nepředstavují „normy Unie“ ve smyslu pravidel státní podpory, zatímco celounijní minimální normy energetické náročnosti by se mohly za takové „normy Unie“ považovat. V souladu s revidovanými pravidly státní podpory mohou členské státy poskytovat státní podporu na renovaci budov za účelem splnění celounijních norem energetické náročnosti, tj. za účelem dosažení určité třídy energetické náročnosti, a to do doby, než se tyto celounijní normy stanou závaznými. Jakmile budou tyto normy závazné, mohou členské státy nadále poskytovat státní podporu na renovaci budov a ucelených částí budov, na něž se vztahují celounijní normy energetické náročnosti, pokud bude cílem renovace vyšší standard, než je stanovená minimální třída energetické náročnosti.	(25) Zavedení minimálních norem energetické náročnosti by měl doprovázet podpůrný rámec zahrnující technickou pomoc a finanční opatření, se zvláštním zřetelem na programy renovací pro nízkopříjmové, zranitelné a energeticky chudé domácnosti. Minimální normy energetické náročnosti stanovené na vnitrostátní úrovni nepředstavují „normy Unie“ ve smyslu pravidel státní podpory, zatímco celounijní minimální normy energetické náročnosti by se mohly za takové „normy Unie“ považovat. V souladu s revidovanými pravidly státní podpory mohou členské státy poskytovat státní podporu na renovaci budov za účelem splnění celounijních norem energetické náročnosti, tj. za účelem dosažení určité třídy energetické náročnosti, a to do doby, než se tyto celounijní normy stanou závaznými. Jakmile budou tyto normy závazné, mohou členské státy nadále poskytovat státní podporu na renovaci budov a ucelených částí budov, na něž se vztahují celounijní normy energetické náročnosti, pokud bude cílem renovace vyšší standard, než je stanovená minimální třída energetické náročnosti, nebo pokud se renovace řídí systémem pasů pro renovaci.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu. Finanční opatření se vztahují na budovy, u nichž existuje jasný plán dosažení nulových emisí ve stanoveném časovém rámci. Systém pasů pro renovaci je rámec pro jeho splnění, v němž se uvádí posloupnost vzájemně navazujících fází renovace, s cílem nejpozději do roku 2050 transformovat budovu na budovu s nulovými emisemi.

Pozměňovací návrh  40

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 26

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(26) Taxonomie EU klasifikuje environmentálně udržitelné hospodářské činnosti v celé ekonomice, včetně sektoru budov. Podle aktu v přenesené pravomoci týkajícího se taxonomie EU v oblasti klimatu se renovace budov považuje za udržitelnou činnost, pokud dosáhne alespoň 30% úspor energie, splňuje minimální požadavky na energetickou náročnost při větší renovaci stávajících budov nebo sestává z jednotlivých opatření souvisejících s energetickou náročností budov, jako je instalace, údržba nebo opravy zařízení pro zvýšení energetické účinnosti nebo nástrojů a zařízení pro měření, regulaci a kontrolu energetické náročnosti budov, pokud tato jednotlivá opatření splňují stanovená kritéria. Renovace budov za účelem splnění celounijních minimálních norem energetické náročnosti je obvykle v souladu s kritérii taxonomie EU týkajícími se činností v oblasti renovace budov.	(26) Taxonomie EU klasifikuje environmentálně udržitelné hospodářské činnosti v celé ekonomice, včetně sektoru budov. Podle aktu v přenesené pravomoci týkajícího se taxonomie EU v oblasti klimatu se renovace budov považuje za udržitelnou činnost, pokud dosáhne alespoň 30% úspor energie, splňuje minimální požadavky na energetickou náročnost při větší nebo významné renovaci stávajících budov nebo sestává z jednotlivých opatření souvisejících s energetickou náročností budov, jako je instalace, údržba nebo opravy zařízení pro zvýšení energetické účinnosti nebo nástrojů a zařízení pro měření, regulaci a kontrolu energetické náročnosti budov, pokud tato jednotlivá opatření splňují stanovená kritéria. Renovace budov za účelem splnění celounijních minimálních norem energetické náročnosti je obvykle v souladu s kritérii taxonomie EU týkajícími se činností v oblasti renovace budov.

Pozměňovací návrh  41

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 29

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(29) V zájmu dosažení vysoce energeticky účinného a dekarbonizovaného fondu budov a transformace stávajících budov na budovy s nulovými emisemi do roku 2050 by měly členské státy vypracovat vnitrostátní plány renovace budov, které nahradí dlouhodobé strategie renovací a stanou se pro členské státy ještě silnějším a plně funkčním nástrojem plánování, s výraznějším zaměřením na financování a zajištění toho, aby pro provádění renovací budov byli k dispozici náležitě kvalifikovaní pracovníci. V plánech renovace budov by měly členské státy stanovit své vlastní vnitrostátní cíle v oblasti renovace budov. V souladu s čl. 21 písm. b) bodem 7 nařízení (EU) 2018/1999 a se základními podmínkami stanovenými v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/106036 by členské státy měly poskytnout přehled finančních opatření, jakož i přehled investičních potřeb a správních zdrojů pro provádění plánů renovace budov.	(29) V zájmu dosažení vysoce energeticky účinného a dekarbonizovaného fondu budov a transformace stávajících budov na budovy s nulovými emisemi do roku 2050 by měly členské státy vypracovat vnitrostátní plány renovace budov, které nahradí dlouhodobé strategie renovací a stanou se pro členské státy ještě silnějším a plně funkčním nástrojem plánování, s výraznějším zaměřením na administrativní podporu, financování a zajištění dostupnosti vysoce kvalifikovaných pracovníků ze stavebnictví a tvůrčích a kulturních odvětví pro provádění renovací budov a procesů kvality, zejména postupů zadávání veřejných zakázek. V plánech renovace budov by měly členské státy stanovit své vlastní vnitrostátní cíle v oblasti renovace budov. V souladu s čl. 21 písm. b) bodem 7 nařízení (EU) 2018/1999 a se základními podmínkami stanovenými v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/106036 by členské státy měly poskytnout přehled finančních opatření, jakož i přehled investičních potřeb a správních zdrojů pro provádění plánů renovace budov.
__________________	__________________
36 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).	36 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

Pozměňovací návrh  42

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 32

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(32) Postupné renovace mohou být řešením problému vysokých počátečních nákladů a nepříjemností pro obyvatele, který může vyvstat v případě renovací prováděných najednou. Tyto postupné renovace je však třeba pečlivě naplánovat, aby nedocházelo k tomu, že jedna fáze renovace znemožňuje nezbytné následné fáze. Pasy pro renovaci budov poskytují jasný plán pro postupné renovace a pomáhají vlastníkům a investorům naplánovat co nejlepší načasování a rozsah zásahů. Pasy pro renovaci budov by proto měly být k dispozici jako dobrovolný nástroj pro vlastníky budov ve všech členských státech.	(32) Jednofázová renovace je pro včasné dosažení cílů transformace evropského fondu budov nákladově nejefektivnější možností s nejnižším uhlíkovým rozpočtem. Postupné renovace mohou být řešením problému vysokých počátečních nákladů a nepříjemností pro obyvatele, který může vyvstat v případě renovací prováděných najednou. Tyto postupné renovace je však třeba pečlivě naplánovat, aby nedocházelo k tomu, že jedna fáze renovace znemožňuje nezbytné následné fáze. Pasy pro renovaci budov poskytují jasný plán pro postupné renovace a pomáhají vlastníkům a investorům naplánovat co nejlepší načasování a rozsah zásahů. Pasy pro renovaci budov by proto měly být k dispozici jako dobrovolný nástroj pro vlastníky budov ve všech členských státech. Pasy pro renovaci budov by se neměly stát ekonomickou nebo administrativní zátěží pro vlastníky budov a měly by být poskytovány bezplatně všem vlastníkům nemovitostí s nízkými příjmy a všem vlastníkům nemovitostí, které představují jejich hlavní bydliště. S cílem minimalizovat byrokracii a zabránit zdvojování činností se mohou členské státy rozhodnout začlenit pasy pro renovaci budov do certifikátů energetické náročnosti.

 

Pozměňovací návrh  43

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 33

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(33) Pojem „rozsáhlá renovace“ dosud nebyl v právních předpisech Unie definován. V zájmu dosažení dlouhodobé vize pro budovy by měla být rozsáhlá renovace definována jako renovace, která transformuje budovy na budovy s nulovými emisemi; v první fázi jako renovace, která transformuje budovy na budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Tato definice slouží ke zlepšení energetické náročnosti budov. Rozsáhlá renovace pro účely zlepšení energetické náročnosti představuje jedinečnou příležitost k řešení dalších aspektů, jako jsou životní podmínky zranitelných domácností, zvýšení klimatické odolnosti, odolnost vůči rizikům katastrof včetně seismické odolnosti, požární bezpečnost, odstraňování nebezpečných látek včetně azbestu a přístupnost pro osoby se zdravotním postižením.	(33) Pojem „rozsáhlá renovace“ dosud nebyl v právních předpisech Unie definován. V zájmu dosažení dlouhodobé vize pro budovy by měla být rozsáhlá renovace definována jako renovace, která transformuje budovy na budovy s nulovými emisemi; v první fázi jako renovace, která transformuje budovy na budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Tato definice slouží ke zlepšení energetické náročnosti budov. Rozsáhlá renovace pro účely zlepšení energetické náročnosti představuje jedinečnou příležitost k řešení dalších aspektů, jako jsou kvalita vnitřního prostředí, životní podmínky zranitelných domácností, zvýšení klimatické odolnosti, odolnost vůči rizikům katastrof včetně seismické odolnosti, požární bezpečnost, bezpečnost otopných systémů a elektrických instalací a ventilačních systémů, odstraňování nebezpečných látek včetně azbestu a přístupnost pro osoby se zdravotním postižením a starší osoby. Rozsáhlé renovace, které snižují energetickou náročnost budovy alespoň o 60 %, jsou v současné době každoročně prováděny pouze v 0,2 % fondu budov a pouze v pětině případů se energetická účinnost výrazně zlepšuje.

Pozměňovací návrh  44

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 34

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(34) Za účelem podpory rozsáhlých renovací, což je jedním z cílů iniciativy „renovační vlna“, by měly členské státy na rozsáhlé renovace poskytovat větší finanční a administrativní podporu.	(34) Za účelem podpory rozsáhlých renovací, což je jedním z cílů iniciativy „renovační vlna“, by měly členské státy upřednostňovat větší finanční a administrativní podporu pro rozsáhlé renovace, která je zaměřena na občany trpící energetickou chudobou a domácnosti s nízkými příjmy, jakož i na energeticky nejnáročnější budovy.

Pozměňovací návrh  45

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 35 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(35a) Komise by měla vypracovat technické pokyny týkající se historických budov s cílem usnadnit a zajistit provádění této směrnice a současně chránit kulturní dědictví.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu.

Pozměňovací návrh  46

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 35 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(35b) Komise by měla vypracovat technické pokyny týkající se budov historického dědictví a historických center, aby zajistila splnění ekologických ambicí a zachování kulturního dědictví.

 

Pozměňovací návrh  47

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 35 c (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(35c) V případě budov, které byly postaveny dříve, než Unie a členské státy vydaly příslušné předpisy týkající se používání azbestu nebo jeho zákazu, renovace budov za účelem zvýšení energetické účinnosti často zahrnuje manipulaci s materiály, které mohou obsahovat azbest, např. na střechách, ve zdivu nebo u elektroinstalace. Zavedení požadavků na bezpečné odstraňování azbestu musí být sociálně spravedlivé a musí být doprovázeno vhodnými opatřeními na podporu vlastníků budov, aby mohli potřebné renovace financovat, a doprovodnými opatřeními na budování kapacit malých a středních podniků, které práce provádějí. Evropská strategie pro odstraňování azbestu by měla zahrnovat návrh na aktualizaci směrnice 2009/148/ES s cílem posílit opatření Unie na ochranu pracovníků před ohrožením azbestem a zabránit nové vlně obětí azbestu v průběhu renovační vlny, jakož i návrh na aktualizaci směrnice 2010/31/EU s cílem zavést požadavek na povinné detekční kontroly a následné odstranění azbestu a dalších nebezpečných látek před zahájením renovačních prací s cílem chránit zdraví pracovníků ve stavebnictví.

Pozměňovací návrh  48

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 35 d (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(35d) Je naléhavě nutné snížit závislost budov na fosilních palivech a urychlit úsilí o dekarbonizaci a elektrifikaci spotřeby energie v těchto budovách. Aby bylo možné později nákladově efektivně instalovat solární technologie, měly by být všechny nové budovy „připraveny na výrobu solární energie“, tj. měly by být navrženy tak, aby optimalizovaly potenciál pro výrobu solární energie na základě intenzity slunečního záření v dané lokalitě, a umožnit tak úspěšnou instalaci solárních technologií bez nákladných stavebních zásahů. Kromě toho by členské státy měly zajistit zavádění vhodných zařízení na výrobu solární energie na nových obytných i jiných než obytných budovách a na stávajících jiných než obytných budovách. V zájmu účinného využití potenciálu zařízení na výrobu solární energie na budovách by členské státy měly definovat kritéria pro zavádění zařízení na výrobu solární energie na budovách a možné výjimky z jejich zavádění v souladu s vyhodnoceným technickým a ekonomickým potenciálem zařízení na výrobu solární energie a charakteristikami budov, na něž se tato povinnost vztahuje.

 

Pozměňovací návrh  49

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 35 e (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(35e) Aspekt vazby mezi vodou a energií je obzvláště důležitý pro řešení vzájemné závislosti mezi spotřebou energie a vody a rostoucího tlaku na oba zdroje. K úsporám energie může výrazně přispět účinné hospodaření s vodou a její opětovné využívání, což bude mít přínosy v oblasti klimatu, ale také hospodářské a sociální přínosy.

Pozměňovací návrh  50

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 35 f (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(35f) Při posuzování potenciálu účinného vytápění a chlazení by členské státy měly zohlednit širší environmentální, zdravotní a bezpečnostní aspekty. Vzhledem k úloze tepelných čerpadel při využívání potenciálu energetické účinnosti při vytápění a chlazení by měla být minimalizována rizika negativních dopadů chladiv, která jsou perzistentní, bioakumulativní nebo toxická, na životní prostředí.

Pozměňovací návrh  51

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 37

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(37) V kombinaci se zvýšeným podílem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů produkují elektrická vozidla méně emisí skleníkových plynů. Elektrická vozidla tvoří významnou součást přechodu na čistou energii, jenž je založen na opatřeních v zájmu energetické účinnosti, alternativních palivech, energii z obnovitelných zdrojů a inovativních řešeních v oblasti řízení energetické flexibility. Stavební předpisy lze účinně využít ke stanovení cílených požadavků na podporu zavádění infrastruktury pro dobíjení na parkovištích obytných i jiných než obytných budov. Členské státy by měly odstranit překážky, jako jsou rozdělené pobídky a administrativní komplikace, jimž jednotliví vlastníci čelí při snaze nainstalovat dobíjecí stanice na svých parkovacích místech.	(37) V kombinaci se zvýšeným podílem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů produkují elektrická vozidla méně emisí skleníkových plynů. Elektrická vozidla tvoří významnou součást přechodu na čistou energii, jenž je založen na opatřeních v zájmu energetické účinnosti, alternativních palivech, energii z obnovitelných zdrojů a inovativních řešeních v oblasti řízení energetické flexibility. Stavební předpisy lze účinně využít ke stanovení cílených požadavků na podporu zavádění infrastruktury pro dobíjení na parkovištích obytných i jiných než obytných budov. Členské státy by měly odstranit překážky, jako je nedostatečné připojení k síti a kapacita, rozdělené pobídky a administrativní komplikace, jimž jednotliví vlastníci čelí při snaze nainstalovat dobíjecí stanice na svých parkovacích místech.

Pozměňovací návrh  52

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 39

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(39) Inteligentní dobíjení a obousměrné nabíjení umožňují integraci energetického systému budov. Dobíjecí stanice na místech, kde elektrická vozidla obvykle parkují delší dobu, například tam, kde lidé parkují z důvodu bydliště nebo zaměstnání, mají velký význam pro integraci energetického systému, a proto je třeba zajistit funkce inteligentního dobíjení. V situacích, kdy by obousměrné nabíjení napomohlo dalšímu pronikání elektřiny z obnovitelných zdrojů do dopravy pomocí vozových parků elektrických vozidel a do elektroenergetické soustavy obecně, měla by být i tato funkce zpřístupněna.	(39) Inteligentní dobíjení a obousměrné nabíjení umožňují integraci energetického systému budov. Dobíjecí stanice, kde elektrická vozidla obvykle parkují delší dobu, například tam, kde lidé parkují z důvodu bydliště nebo zaměstnání, mají velký význam pro integraci energetického systému, a proto je třeba u všech nových dobíjecích stanic v budovách a jejich okolí zajistit funkce inteligentního dobíjení. V situacích, kdy by obousměrné nabíjení napomohlo dalšímu pronikání elektřiny z obnovitelných zdrojů do dopravy pomocí vozových parků elektrických vozidel a do elektroenergetické soustavy obecně, měla by být i tato funkce zpřístupněna.

Pozměňovací návrh  53

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 40

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(40)  Podpora zelené mobility je klíčovou součástí Zelené dohody pro Evropu a budovy mohou hrát důležitou úlohu při zajišťování nezbytné infrastruktury, a to nejen pro dobíjení elektrických vozidel, ale také pro jízdní kola. Přechod k měkké mobilitě, jako je jízda na kole, může výrazně snížit emise skleníkových plynů z dopravy. Jak je stanoveno v plánu dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030, zvýšení podílu čisté a účinné soukromé a veřejné dopravy, jako je jízda na kole, výrazně sníží znečištění z dopravy a přinese významné výhody jednotlivým občanům a komunitám. Nedostatek parkovacích míst pro jízdní kola je hlavní překážkou pro rozšíření cyklistiky, a to pokud jde o obytné i jiné než obytné budovy. Stavební předpisy mohou účinně podpořit přechod na čistší mobilitu stanovením požadavků na minimální počet parkovacích míst pro jízdní kola.	(40)  Podpora zelené mobility je klíčovou součástí Zelené dohody pro Evropu a budovy mohou hrát důležitou úlohu při zajišťování nezbytné infrastruktury, a to nejen pro dobíjení elektrických vozidel, ale také pro jízdní kola. Přechod k aktivní mobilitě, jako je jízda na kole, může výrazně snížit emise skleníkových plynů z dopravy. S rychlým rozšířením prodeje elektrických jízdních kol a nákladních elektrických jízdních kol je rovněž třeba zajistit prostor a základní dobíjecí infrastrukturu pro tyto typy dopravních prostředků, aby se usnadnilo jejich pravidelné používání. Jak je stanoveno v plánu dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030, zvýšení podílu čisté a účinné soukromé a veřejné dopravy, jako je jízda na kole, výrazně sníží znečištění z dopravy a přinese významné výhody jednotlivým občanům a komunitám. Nedostatek parkovacích míst pro jízdní kola je hlavní překážkou pro rozšíření cyklistiky, a to pokud jde o obytné i jiné než obytné budovy. Stavební předpisy mohou účinně podpořit přechod na čistší mobilitu stanovením požadavků na minimální počet parkovacích míst pro jízdní kola.

Pozměňovací návrh  54

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 40 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(40a) Členské státy by měly podporovat místní orgány při vypracovávání a provádění plánů udržitelné městské mobility se zvláštním zaměřením na integraci politik bydlení, udržitelné mobility, využívání zařízení pro ukládání energie s cílem podporovat integraci elektrických vozidel a územního plánování.

 

Pozměňovací návrh  55

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 41

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(41) Programy pro jednotný digitální trh a energetickou unii by měly být sladěny a měly by sloužit společným cílům. Digitalizace energetického systému rychle mění energetické prostředí, od integrace obnovitelných zdrojů energie po inteligentní sítě a budovy připravené na inteligentní řešení. Z hlediska digitalizace sektoru budov jsou důležité cíle Unie v oblasti konektivity a ambice na zavedení vysokokapacitních komunikačních sítí pro inteligentní domácnosti a dobře propojené komunity. Měly by být k dispozici cílené pobídky, které podpoří systémy připravené na inteligentní řešení a digitální řešení v zastavěném prostředí. Vznikly by tak nové příležitosti k energetickým úsporám, neboť spotřebitelé získají přesnější informace o svých spotřebních zvyklostech a provozovatelé systému budou moci síť účinněji řídit.	(41) Programy pro jednotný digitální trh a energetickou unii by měly být sladěny a měly by sloužit společným cílům. Digitalizace energetického systému rychle mění energetické prostředí, od integrace obnovitelných zdrojů energie po inteligentní sítě a budovy připravené na inteligentní řešení. Z hlediska digitalizace sektoru budov jsou důležité cíle Unie v oblasti konektivity a ambice na zavedení vysokokapacitních komunikačních sítí pro inteligentní domácnosti a dobře propojené komunity. Měly by být k dispozici cílené pobídky, které podpoří systémy připravené na inteligentní řešení a digitální řešení v zastavěném prostředí. Energetická bezpečnost a účinnost by se měla podporovat podněcováním k investicím a pobídkami pro technicky nenáročná a nízkoenergetická řešení a mohla by usnadnit digitální transformaci zlepšením konektivity v zájmu zmenšení digitální propasti. Spolupráce v rámci Nového evropského Bauhausu je proto v tomto ohledu důležitá, stejně jako je důležitá pro boj proti energetické chudobě prostřednictvím inovativních řešení pro stavebnictví, výstavbu, průmysl a odvětví materiálů. Vznikly by tak nové příležitosti k energetickým úsporám, neboť spotřebitelé získají přesnější informace o svých spotřebních zvyklostech a provozovatelé systému budou moci síť účinněji řídit.

Pozměňovací návrh  56

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 42

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(42) V zájmu usnadnění konkurenceschopného a inovativního trhu s inteligentními službami týkajícími se budov, které přispívají k účinnému využívání energie a integraci energie z obnovitelných zdrojů v budovách, a za účelem podpory investic do renovací by měly členské státy zajistit přímý přístup zúčastněných stran k údajům systémů budov. Aby se zabránilo nadměrným administrativním nákladům pro třetí strany, usnadňují členské státy plnou interoperabilitu služeb a výměny údajů v rámci Unie.	(42) V zájmu usnadnění konkurenceschopného a inovativního trhu s inteligentními službami týkajícími se budov, které přispívají k účinnému využívání energie a integraci energie z obnovitelných zdrojů v budovách, včetně střešních solárních panelů, a za účelem podpory investic do renovací by měly členské státy zajistit přímý přístup zúčastněných stran k údajům systémů budov. Aby se zabránilo nadměrným administrativním nákladům pro třetí strany, usnadňují členské státy plnou interoperabilitu služeb a výměny údajů v rámci Unie.

Pozměňovací návrh  57

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 43

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(43) Pro měření schopnosti budov využívat informační a komunikační technologie a elektronické systémy pro účely přizpůsobení provozu budov potřebám uživatelů a sítě a pro zvýšení energetické účinnosti a celkové hospodárnosti budov by měl být používán ukazatel připravenosti pro chytrá řešení. Ukazatel připravenosti pro chytrá řešení by měl zvýšit povědomí vlastníků a uživatelů budov o hodnotě automatizace budov a elektronického monitorování technických systémů budov a měl by uživatelům budovy poskytnout jistotu, pokud jde o skutečné úspory plynoucí z těchto nových rozšířených funkcí. Ukazatel připravenosti pro chytrá řešení je obzvláště přínosný v případě velkých budov s vysokou spotřebou energie. U jiných budov by mělo být využívání tohoto systému pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení pro členské státy nepovinné.	(43) Pro měření schopnosti budov využívat informační a komunikační technologie a elektronické systémy pro účely přizpůsobení provozu budov potřebám uživatelů a sítě a pro zvýšení energetické účinnosti a celkové hospodárnosti budov by měl být používán ukazatel připravenosti pro chytrá řešení. Ukazatel připravenosti pro chytrá řešení by měl zvýšit povědomí vlastníků a uživatelů budov o hodnotě automatizace budov a elektronického monitorování technických systémů budov a měl by uživatelům budovy poskytnout jistotu, pokud jde o skutečné úspory plynoucí z těchto nových rozšířených funkcí. Ukazatel připravenosti pro chytrá řešení je obzvláště přínosný v případě velkých budov s vysokou spotřebou energie. U jiných budov by mělo být využívání tohoto systému pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení pro členské státy nepovinné, a to při dodržování právních předpisů o ochraně údajů.

Pozměňovací návrh  58

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 44

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(44) Zásadní význam pro splnění cílů v oblasti energetické účinnosti do roku 2030 a 2050 má přístup k dostatečnému financování. Byly zavedeny nebo přizpůsobeny finanční nástroje Unie a další opatření s cílem podpořit snížení energetické náročnosti budov. Mezi nejnovější iniciativy ke zvýšení dostupnosti financování na úrovni Unie patří mimo jiné stěžejní složka „Renovace“ v rámci Nástroje pro oživení a odolnost zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/24139 a Sociální fond pro klimatická opatření zřízený nařízením (EU) …/…. Energetické renovace může v rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027 podpořit několik dalších klíčových programů EU, včetně fondů politiky soudržnosti a Fondu InvestEU zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/52340. Z rámcových programů pro výzkum a inovace Unie investuje do grantů či půjček s cílem prosadit nejlepší technologie a zlepšit energetickou náročnost budov, mimo jiné prostřednictvím partnerství s průmyslem a členskými státy, jako je Evropské partnerství pro přechod na čistou energii a partnerství „Built4People“.	(44) Zásadní význam pro splnění cílů v oblasti energetické účinnosti do roku 2030 a 2050 má přístup k dostatečnému financování. Byly zavedeny nebo přizpůsobeny finanční nástroje Unie a další opatření s cílem podpořit snížení energetické náročnosti budov. Mezi nejnovější iniciativy ke zvýšení dostupnosti financování na úrovni Unie patří mimo jiné stěžejní složka „Renovace“ v rámci Nástroje pro oživení a odolnost zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/24139 a Sociální fond pro klimatická opatření zřízený nařízením (EU) …/…. Energetické renovace může v rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027 podpořit několik dalších klíčových programů EU, včetně fondů politiky soudržnosti a Fondu InvestEU zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/52340. Z rámcových programů pro výzkum a inovace Unie investuje do grantů či půjček s cílem prosadit nejlepší technologie a zlepšit energetickou náročnost budov, mimo jiné prostřednictvím partnerství s průmyslem a členskými státy, jako je Evropské partnerství pro přechod na čistou energii a partnerství „Built4People“. V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/111940a by Komise měla vytvořit odvětvová partnerství pro transformaci energetiky v rámci odvětví stavebnictví tím, že propojí klíčové zúčastněné strany.
__________________	__________________
39 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021).	39 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021).
40 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30).	40 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30).
	40a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

Odůvodnění

Podle evropského právního rámce pro klima by Komise měla usnadňovat odvětvové dialogy a partnerství v oblasti klimatu, a to i v rámci odvětví stavebnictví.

Pozměňovací návrh  59

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 46

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(46) Ústřední úlohu ve vnitrostátních plánech renovace budov by měly hrát finanční mechanismy, pobídky a mobilizace finančních institucí pro energetické renovace budov a členské státy by je měly aktivně podporovat. Tato opatření by měla zahrnovat podporu energeticky účinných hypoték na certifikované energeticky účinné renovace budov, podporu investic ze strany orgánů veřejné moci do energeticky účinného fondu budov, například prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru nebo smluv o energetické náročnosti, či snižování vnímané rizikovosti investic.	(46) Ústřední úlohu ve vnitrostátních plánech renovace budov by měly hrát finanční mechanismy, granty a dotace, pobídky a mobilizace finančních institucí pro energetické renovace budov, přizpůsobené potřebám různých majitelů a nájemců budov, a členské státy by je měly aktivně podporovat. Tato opatření by měla zahrnovat podporu energeticky účinných hypoték na certifikované energeticky účinné renovace budov, podporu investic ze strany orgánů veřejné moci do energeticky účinného fondu budov, například prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru nebo smluv o energetické náročnosti, či snižování vnímané rizikovosti investic. Finanční systémy by měly významným způsobem přispívat k rozsáhlým renovacím, aby se staly finančně přitažlivými.

Pozměňovací návrh  60

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 46 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(46a) Zelené hypoteční úvěry a zelené retailové úvěry mohou významně přispět k transformaci hospodářství a snížení emisí uhlíku. Směrnice o hypotečních úvěrech nebrání využívání zelených hypoték, ale nestanoví ani žádná konkrétní opatření na podporu jejich využívání. Mnoho poskytovatelů hypotečních úvěrů navíc systematicky neshromažďuje údaje, na jejichž základě byl hypoteční úvěr čerpán. Nedostatek systematických údajů o energetické účinnosti nebo „zelenosti“ obytných nemovitostí způsobuje problémy, které mohou bránit dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu. Unie a členské státy by měly upravit příslušné právní předpisy a vypracovat podpůrná opatření s cílem usnadnit využívání zelených hypotečních úvěrů a zelených retailových úvěrů, jakož i shromažďování údajů.

Pozměňovací návrh  61

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 46 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(46b) Pro finanční systémy typu „pay as you save“ (průběžné splácení) není stanoven žádný finanční nástroj Unie, ale Komise by měla vypracovat společný standard Unie pro finanční systémy typu „pay as you save“, který by stanovil povinné minimální požadavky pro veřejné a soukromé subjekty, aby tento standard mohl být udělen.

Pozměňovací návrh  62

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 47

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(47) Financování samo o sobě nenaplní potřeby v oblasti renovací. Spolu s financováním je k vytvoření vhodného podpůrného rámce a odstranění překážek bránících renovacím nutné zavést dostupné a transparentní nástroje pro poradenství a pomoc, jako jsou jednotná kontaktní místa, která zajišťují integrované služby nebo zprostředkovatele energetických renovací, jakož i provádět další opatření a iniciativy, například ty, jež jsou uvedeny v iniciativě Komise pro inteligentní financování inteligentních budov.	(47) Financování samo o sobě nenaplní potřeby v oblasti renovací. Spolu s financováním je k vytvoření vhodného podpůrného rámce a odstranění překážek bránících renovacím nutné zavést dostupné a transparentní nástroje pro poradenství a administrativní pomoc, jako jsou jednotná kontaktní místa, která zajišťují integrované služby nebo zprostředkovatele energetických renovací, jakož i provádět další opatření a iniciativy, například ty, jež jsou uvedeny v iniciativě Komise pro inteligentní financování inteligentních budov. Jednotná kontaktní místa by měla mít zdroje na podporu renovací budov s více bytovými jednotkami a soukromých nájemních domů. Měla by být rovněž poskytována podpora místním iniciativám, jako jsou renovační programy vedené občany a programy dekarbonizace vytápění a chlazení na úrovni městských čtvrtí nebo obcí, neboť tyto programy posilují zapojení občanů do transformace energetiky, realizují úspory z rozsahu a poskytují řešení odpovídající místním podmínkám a potřebám.

Pozměňovací návrh  63

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 48

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(48) Energeticky neúčinné budovy často úzce souvisí s energetickou chudobou a sociálními problémy. Zranitelné domácnosti jsou obzvláště vystaveny rostoucím cenám energie, neboť na energetické produkty vynakládají větší část svého rozpočtu. Snížením nadměrných účtů za energii může renovace budov vyvést lidi z energetické chudoby a také jí předcházet. Renovace budov zároveň nejsou zadarmo a je nezbytné zajistit, aby byl pod kontrolou sociální dopad nákladů na renovace budov, zejména pokud jde o zranitelné domácnosti. Renovační vlna by neměla nikoho opomíjet a měla by být využita jako příležitost ke zlepšení situace zranitelných domácností a měl by být zajištěn spravedlivý přechod ke klimatické neutralitě. Finanční pobídky a další politická opatření by se proto měly přednostně zaměřit na zranitelné domácnosti, osoby postižené energetickou chudobou a osoby žijící v sociálním bydlení a členské státy by měly přijmout opatření s cílem zabránit vystěhovávání z důvodu renovací. Návrh Komise na doporučení Rady k zajištění spravedlivého přechodu ke klimatické neutralitě poskytuje společný rámec a společné chápání komplexních politik a investic potřebných k tomu, aby tento přechod byl spravedlivý.	(48) Energeticky neúčinné budovy často úzce souvisí s energetickou chudobou a sociálními problémy. Zranitelné domácnosti jsou obzvláště vystaveny rostoucím cenám energie z fosilních zdrojů, neboť na energetické produkty vynakládají větší část svého rozpočtu. Snížením nadměrných účtů za energii může renovace budov vyvést lidi z energetické chudoby a také jí předcházet. Renovace budov zároveň nejsou zadarmo a je nezbytné zajistit, aby byl pod kontrolou sociální dopad nákladů na renovace budov, zejména pokud jde o zranitelné domácnosti. Renovační vlna by neměla nikoho opomíjet a měla by být využita jako příležitost ke zlepšení situace zranitelných a nízkopříjmových domácností, osob postižených energetickou chudobou a osob žijících v sociálním bydlení a rovněž byměl být zajištěn spravedlivý přechod ke klimatické neutralitě. Finanční pobídky a další politická opatření by se proto měly přednostně zaměřit na zranitelné a nízkopříjmové domácnosti, osoby postižené energetickou chudobou, vlastníky nemovitostí s nízkými příjmy, starší osoby či důchodce, kteří jsou vlastníky nemovitostí, a osoby žijící v sociálním bydlení a členské státy by měly přijmout opatření s cílem zabránit vystěhovávání z důvodu renovací. Návrh Komise na doporučení Rady k zajištění spravedlivého přechodu ke klimatické neutralitě poskytuje společný rámec a společné chápání komplexních politik a investic potřebných k tomu, aby tento přechod byl spravedlivý.

Pozměňovací návrh  64

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 49

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(49) Aby mohli potenciální kupující nebo nájemci od samého počátku přihlížet k energetické náročnosti budov, měly by mít budovy nebo ucelené části budov, které jsou nabízeny k prodeji nebo pronájmu, certifikát energetické náročnosti a třída a ukazatel energetické náročnosti by měly být uvedeny ve všech inzerátech a reklamách. Potenciálnímu kupujícímu nebo nájemci budovy nebo ucelené části budovy by prostřednictvím certifikátu energetické náročnosti měly být poskytnuty správné informace o energetické náročnosti budovy a praktické rady ohledně zlepšení této náročnosti. Certifikát energetické náročnosti by také měl poskytnout informace o její spotřebě primární energie, výrobě energie z obnovitelných zdrojů a provozních emisích skleníkových plynů .	(49) Aby mohli potenciální kupující nebo nájemci od samého počátku přihlížet k energetické náročnosti budov, měly by mít budovy nebo ucelené části budov, které jsou nabízeny k prodeji nebo pronájmu na komerčním základě, certifikát energetické náročnosti a třída a ukazatel energetické náročnosti by měly být uvedeny ve všech inzerátech a reklamách. Potenciálnímu kupujícímu nebo nájemci budovy nebo ucelené části budovy by prostřednictvím certifikátu energetické náročnosti měly být poskytnuty správné informace o energetické náročnosti budovy a praktické rady ohledně zlepšení této náročnosti. Certifikát energetické náročnosti by také měl poskytnout informace o její spotřebě primární energie, finančních systémech typu „pay as you save“ (průběžné splácení) pro danou nemovitost, výrobě energie z obnovitelných zdrojů a provozních emisích skleníkových plynů.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu.

Pozměňovací návrh  65

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 50

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(50) Monitorování fondu budov je usnadněno dostupností údajů shromažďovaných pomocí digitálních nástrojů, čímž se snižují administrativní náklady. Proto by měly být zřízeny vnitrostátní databáze energetické náročnosti budov a informace v nich obsažené by měly být předávány středisku EU pro sledování fondu budov.	(50) Monitorování fondu budov je usnadněno dostupností údajů shromažďovaných pomocí digitálních nástrojů, vývojem a maximalizací digitálních technologií s cílem dosáhnout účinnějších, inkluzivnějších, přístupnějších a ekologicky udržitelných řešení: zdůrazňuje, že tyto technologie by měly být využívány ke zlepšení sociálního blahobytu občanů a neměly by vést k vytváření digitálního dohledu nad lidmi, čímž se snižují administrativní náklady. Proto by měly být zřízeny vnitrostátní databáze energetické náročnosti budov a informace v nich obsažené by měly být předávány středisku EU pro sledování fondu budov.

Pozměňovací návrh  66

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 51

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(51) Budovy užívané orgány veřejné moci a budovy často navštěvované veřejností by měly být příkladem zohlednění environmentálních a energetických hledisek, a proto by tyto budovy měly být předmětem pravidelné energetické certifikace. Ke zvyšování informovanosti veřejnosti o energetické náročnosti by mělo přispět vystavení těchto certifikátů energetické náročnosti na viditelném místě, zejména v budovách určité velikosti, které jsou užívány orgány veřejné moci nebo které jsou často navštěvovány veřejností, jako jsou radnice, školy, obchody a nákupní střediska, supermarkety, restaurace, divadla, banky a hotely.	(51) Budovy užívané orgány veřejné moci a budovy často navštěvované veřejností by měly být příkladem zohlednění environmentálních a energetických hledisek, a proto by tyto budovy měly být předmětem pravidelné energetické certifikace. Ke zvyšování informovanosti veřejnosti o energetické náročnosti by mělo přispět vystavení těchto certifikátů energetické náročnosti na viditelném místě, zejména v budovách určité velikosti, které jsou užívány orgány veřejné moci nebo které jsou často navštěvovány veřejností, jako jsou radnice, školy, obchody a nákupní střediska, supermarkety, restaurace, divadla, banky a hotely. V zájmu zajištění příkladné úlohy veřejných orgánů a podpory viditelnosti opatření v oblasti udržitelnosti by se v případě veřejných vládních budov bez historické nebo kulturní hodnoty mělo usilovat o instalaci solárních panelů na těchto budovách.

Odůvodnění

Zviditelnění transformace energetiky by se mělo posílit využíváním budov veřejných orgánů jako příkladu.

Pozměňovací návrh  67

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 51 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(51a) Unie a členské státy musí zohlednit připravenost a postoje široké veřejnosti k zapojení se do renovace budov.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu.

 

Pozměňovací návrh  68

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 53

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(53) Pravidelná údržba a inspekce otopných soustav a ventilačních a klimatizačních systémů kvalifikovanými pracovníky přispívá k udržování jejich správného provozu v souladu se specifikacemi výrobku, a tím zajišťuje optimální výkon z hlediska environmentálního, bezpečnostního a energetického. Nezávislé posouzení celých otopných soustav a ventilačních a klimatizačních systémů by mělo být prováděno v pravidelných intervalech během jejich životního cyklu, a zejména před jejich výměnou nebo modernizací. V zájmu minimalizace administrativní zátěže vlastníků a nájemců by členské státy měly usilovat o to, aby byly v co největší možné míře kombinovány inspekce a certifikace.	(53) Pravidelná údržba a inspekce otopných soustav, ventilačních a klimatizačních systémů a elektrických instalací kvalifikovanými pracovníky přispívá k udržování jejich správného provozu v souladu se specifikacemi výrobku, a tím zajišťuje optimální výkon z hlediska environmentálního, bezpečnostního a energetického. Nezávislé posouzení celých otopných soustav, ventilačních a klimatizačních systémů a elektrických instalací by mělo být prováděno v pravidelných intervalech během jejich životního cyklu, a zejména před jejich výměnou nebo modernizací, a to bezplatně pro nájemníky, vlastníky s nízkými příjmy a všechny vlastníky nemovitosti, která představuje jejich hlavní bydliště, aniž jsou dotčena kritéria příjmu. V zájmu minimalizace administrativní zátěže vlastníků a nájemců by členské státy měly usilovat o to, aby byly v co největší možné míře kombinovány inspekce a certifikace.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu. Energetická chudoba a vysoké náklady na renovace, zejména pro zranitelné skupiny, jsou důležitou otázkou, která by měla být důsledně řešena v celé této směrnici. Pravidelná údržba, inspekce a nezávislé posuzování elektrických systémů zajišťují optimální výkonnost z hlediska životního prostředí, bezpečnosti a energetiky.

Pozměňovací návrh  69

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 53 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(53a) Špatné větrání v uzavřených vnitřních prostorách je spojováno se zvýšeným přenosem infekcí dýchacích cest, jako je chřipka, tuberkulóza a rhinovirová infekce. Podobně dochází v uzavřených prostorách velmi snadno k přenosu viru SARS-CoV-2. Kvalita ovzduší v místnostech je proto klíčová pro prevenci šíření nemocí přenášených vzduchem. Systémy vytápění, větrání a klimatizace mohou zajistit kvalitní vnitřní ovzduší a snížit přenos nemocí v uzavřených vnitřních prostorách, a to zvýšením rychlosti výměny vzduchu, snížením recirkulace vzduchu, větší mírou využívání venkovního vzduchu a použitím vhodných typů filtrů.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu. Pozměňovací návrh podporuje požadavky na větrání, které byly stanoveny již v původní směrnici o energetické náročnosti budov.

Pozměňovací návrh  70

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 54

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(54) Společný přístup k certifikaci energetické náročnosti budov , pasům pro renovaci budov, ukazatelům připravenosti pro chytrá řešení a inspekci otopných soustav a klimatizačních systémů prováděné kvalifikovanými nebo certifikovanými odborníky, jejichž nezávislost je zaručena na základě objektivních kritérií, přispěje k rovným podmínkám v úsilí členských států o úspory energie v sektoru budov a zavede pro potenciální vlastníky nebo uživatele průhlednost na trhu nemovitostí v Unii, pokud jde o energetickou náročnost. V každém členském státě by měl být stanoven nezávislý kontrolní mechanismus, aby byla zajištěna kvalita certifikátů energetické náročnosti , pasů pro renovaci budov, ukazatelů připravenosti pro chytrá řešení a inspekce otopných soustav a klimatizačních systémů v celé Unii.	(54) Společný přístup k certifikaci energetické náročnosti budov, pasům pro renovaci budov, ukazatelům připravenosti pro chytrá řešení a inspekci otopných soustav, ventilačních systémů, klimatizačních systémů a elektrických instalací prováděné kvalifikovanými nebo certifikovanými odborníky, jejichž nezávislost je zaručena na základě objektivních kritérií, přispěje k rovným podmínkám v úsilí členských států o úspory energie v sektoru budov a zavede pro potenciální vlastníky nebo uživatele průhlednost na trhu nemovitostí v Unii, pokud jde o energetickou náročnost. V každém členském státě by měl být stanoven nezávislý kontrolní mechanismus, aby byla zajištěna kvalita certifikátů energetické náročnosti, pasů pro renovaci budov, ukazatelů připravenosti pro chytrá řešení a inspekce otopných soustav a klimatizačních systémů v celé Unii.

Odůvodnění

V zájmu zvýšení energetické účinnosti podle dostupné normy (IEC/HD 60364–8-1:2019) se musí inspekce vztahovat i na elektrické instalace. Na ventilační systémy se vztahuje článek 20, ale v tomto bodě odůvodnění uvedeny nejsou.

Pozměňovací návrh  71

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 57

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(57) V zájmu podpory cíle snížit energetickou náročnost budov by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o přizpůsobení některých částí společného obecného rámce stanoveného v příloze I technickému pokroku, vypracování srovnávacího metodického rámce pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost , úpravu prahových hodnot pro budovy s nulovými emisemi a metody výpočtu potenciálu globálního oteplování během životního cyklu, stanovení společného evropského rámce pro pasy pro renovaci budov a systém Unie pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení . Zvláště je důležité, aby Komise během přípravných prací vedla vhodné konzultace, včetně konzultací s odborníky , a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů41. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci .	(57) V zájmu podpory cíle snížit energetickou náročnost budov by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o přizpůsobení některých částí společného obecného rámce stanoveného v příloze I technickému pokroku, vypracování srovnávacího metodického rámce pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost, úpravu prahových hodnot pro budovy s nulovými emisemi a metody výpočtu potenciálu globálního oteplování během životního cyklu, stanovení společného evropského rámce pro pasy pro renovaci budov a systém Unie pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení a schvalování norem pro finanční systémy typu „pay as you save“ (průběžné splácení). Zvláště je důležité, aby Komise během přípravných prací vedla vhodné konzultace, včetně konzultací s odborníky, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů41. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci .
__________________	__________________
41 Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.	41 Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

Pozměňovací návrh  72

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 58

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(58) V zájmu zajištění účinného provádění ustanovení této směrnice podporuje Komise členské státy prostřednictvím různých nástrojů, jako je Nástroj pro technickou podporu42, který poskytuje individuálně uzpůsobené odborné poradenství za účelem navrhování a realizace reforem, včetně těch, jejichž cílem je zvýšit roční míru energetických renovací obytných a jiných než obytných budov do roku 2030 a podpořit rozsáhlé energetické renovace. Technická podpora se týká například posílení správní kapacity, podpory rozvoje a provádění politik a sdílení příslušných osvědčených postupů.	(58) V zájmu zajištění účinného provádění ustanovení této směrnice podporuje Komise členské státy prostřednictvím různých nástrojů, jako je Nástroj pro technickou podporu42, který poskytuje individuálně uzpůsobené odborné poradenství za účelem navrhování a realizace reforem, včetně těch, jejichž cílem je zvýšit roční míru energetických renovací obytných a jiných než obytných budov na alespoň 3 % od roku 2025 a podpořit rozsáhlé energetické renovace. Technická podpora se týká například posílení správní kapacity, podpory rozvoje a provádění politik a sdílení příslušných osvědčených postupů. Členské státy by měly zajistit dostupnost technické podpory pro domácnosti s nízkými příjmy.
__________________	__________________
42 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 ze dne 10. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro technickou podporu (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 1).	42 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 ze dne 10. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro technickou podporu (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 1).

Odůvodnění

Má-li odvětví stavebnictví zůstat v souladu s dlouhodobým cílem do roku 2050 dosáhnout nulových čistých emisí v EU, musí zvýšit své ambice zvýšením roční míry renovací nejméně na 3 %.

Pozměňovací návrh  73

 

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Tato směrnice podporuje snižování energetické náročnosti budov a snižování emisí skleníkových plynů z budov v Unii za účelem dosažení fondu budov s nulovými emisemi do roku 2050 a s ohledem na vnější klimatické a místní podmínky i požadavky na vnitřní mikroklimatické prostředí a efektivnost nákladů.	1. Tato směrnice podporuje snižování energetické náročnosti budov a snižování emisí skleníkových plynů z budov v Unii za účelem dosažení fondu inteligentnějších a udržitelnějších budov s nulovými emisemi nejpozději do roku 2050 a s ohledem na vnější klimatické a místní podmínky i požadavky na vnitřní mikroklimatické prostředí, kvalitu vnitřního prostředí, socioekonomický dopad a efektivnost nákladů.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu.

 

Pozměňovací návrh  74

 

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 2 – písm. f

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
f) vnitrostátní plány renovace budov;	f) vnitrostátní plány renovace budov pro veřejné i soukromé budovy, které by měly obsahovat opatření pro oběhovost zlepšující hlavní prvky budovy, jako je fasáda a střecha;

 

Pozměňovací návrh  75

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 2 – písm. f a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	fa) postupné vyřazování technických systémů budov založených na fosilních palivech;

Pozměňovací návrh  76

 

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 2 – písm. g

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
g) infrastrukturu udržitelné mobility v budovách a v jejich okolí a	g) infrastrukturu udržitelné a aktivní mobility v budovách a v jejich okolí a

Pozměňovací návrh  77

 

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 2 – písm. h a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ha) inteligentní a udržitelné budovy za účelem dosažení cílů digitální a udržitelné transformace;

Pozměňovací návrh  78

 

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 2 – písm. k a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ka) minimální požadavky na elektrické sítě, aby byla zajištěna účinnost a kapacita pro účinné provádění opatření na renovaci budov.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu.

Pozměňovací návrh  79

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. „budovou s nulovými emisemi“ budova s velmi nízkou energetickou náročností stanovenou v souladu s přílohou I, v níž je velmi nízká spotřeba požadované energie plně pokryta energií z obnovitelných zdrojů vyrobenou na místě, energií od společenství pro obnovitelné zdroje ve smyslu směrnice (EU) 2018/2001 [pozměněné směrnice o energii z obnovitelných zdrojů] nebo energií ze soustavy ústředního vytápění a chlazení v souladu s požadavky stanovenými v příloze III;	2. „budovou s nulovými emisemi“ budova s velmi nízkou energetickou náročností stanovenou v souladu s přílohou I, v níž je velmi nízká spotřeba požadované energie plně pokryta energií z obnovitelných zdrojů vyrobenou na místě, energií od společenství pro obnovitelné zdroje ve smyslu směrnice (EU) 2018/2001 [pozměněné směrnice o energii z obnovitelných zdrojů] nebo energií z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla ze soustavy účinného ústředního vytápění a chlazení nebo podpůrně distribuovanými obnovitelnými zdroji energie v síti, které mají osvědčení podle směrnice (EU) 2018/2011 [pozměněné směrnice o energii z obnovitelných zdrojů], v souladu s požadavky stanovenými v příloze III, nebo energií skladovanou v místě;

Pozměňovací návrh  80

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. „budovou s téměř nulovou spotřebou energie“ budova s velmi nízkou energetickou náročností stanovenou v souladu s přílohou I , jež nemůže být horší než nákladově optimální úroveň za rok 2023 oznámená členskými státy v souladu s čl. 6 odst. 2, přičemž téměř nulová či nízká spotřeba požadované energie v této budově je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, včetně energie z obnovitelných zdrojů vyráběné v místě či v jeho okolí;	3. „budovou s téměř nulovou spotřebou energie“ budova s velmi nízkou energetickou náročností stanovenou v souladu s přílohou I, jež nemůže být horší než nákladově optimální úroveň za rok 2023 oznámená členskými státy v souladu s čl. 6 odst. 2, přičemž téměř nulová či nízká spotřeba požadované energie v této budově je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, včetně energie z obnovitelných zdrojů vyráběné v místě, v jeho okolí nebo z účinné soustavy ústředního vytápění a chlazení v souladu s požadavky stanovenými v příloze III nebo podpůrně ze sítě s osvědčením podle směrnice (EU) 2018/2011 [pozměněné směrnice o energii z obnovitelných zdrojů] nebo energie skladované v místě;

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu.

Pozměňovací návrh  81

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. „minimálními normami energetické náročnosti“ pravidla, která vyžadují, aby stávající budovy splňovaly požadavek na energetickou náročnost v rámci rozsáhlého plánu renovací fondu budov nebo v rozhodném okamžiku na trhu (prodej nebo pronájem), v určitou dobu nebo do určitého data, což vede k zahájení renovací stávajících budov;	4. „minimálními normami energetické náročnosti“ pravidla, která vyžadují, aby stávající budovy splňovaly požadavek na energetickou náročnost v rámci rozsáhlého plánu renovací fondu budov nebo v rozhodném okamžiku na trhu (prodej nebo pronájem), v určitou dobu nebo do určitého data, což vede k zahájení renovací stávajících budov, které jsou v souladu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“ definovanou v [přepracované směrnici o energetické účinnosti];

Pozměňovací návrh  82

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 4 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	4a. „Novým evropským Bauhausem“ navázání na iniciativu „renovační vlna“ jako přípravnou fázi a využití inovativních řešení, která tento projekt nabízí, při komplexní renovaci našeho fondu budov sahající nad rámec energetické účinnosti, přístupnosti a bezpečnosti s cílem dosáhnout skutečně ucelené a kvalitní renovace fondu budov s ohledem na konkrétní okolnosti dané lokality a jejího okolí tím, že bude respektováno kritérium udržitelnosti, estetiky a začleňování;

Pozměňovací návrh  83

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 6

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6. „technickým systémem budovy“ technické zařízení budovy nebo její ucelené části určené k vytápění prostor, chlazení prostor, větrání, přípravě teplé vody, zabudovanému osvětlení, automatizaci a kontrole budov, výrobě energie z obnovitelných zdrojů na místě a jejímu skladování nebo kombinace těchto systémů, včetně systémů, které využívají energii z obnovitelných zdrojů;	6. „technickým systémem budovy“ technické zařízení budovy nebo její ucelené části určené k vytápění prostor, chlazení prostor, větrání, udržování kvality vnitřního ovzduší, přípravě teplé vody, zabudovanému osvětlení, automatizaci a kontrole budov, solárnímu zastínění, elektrickým instalacím, monitorování elektrických instalací, obousměrným dobíjecím stanicím pro elektrická vozidla, je-li to ekonomicky proveditelné, výrobě energie z obnovitelných zdrojů na místě, včetně střešních solárních panelů, jejímu skladování a dále určené pro energii z obnovitelných zdrojů vyrobenou v blízkosti budovy, kterou lze použít na místě v posuzované budově prostřednictvím zvláštního připojení ke zdroji výroby energie, pro systém rekuperace odpadního tepla nebo kombinaci těchto systémů, včetně systémů, které využívají energii z obnovitelných zdrojů;

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu.

Pozměňovací návrh  84

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 8

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
8. „energetickou náročností budovy“ vypočítané nebo změřené množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s typickým užíváním budovy, což mimo jiné zahrnuje energii používanou pro vytápění, chlazení, větrání, teplou vodu a osvětlení;	8. „energetickou náročností budovy“ vypočítané nebo změřené množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s typickým užíváním budovy, což mimo jiné zahrnuje energii používanou pro vytápění, chlazení, větrání, teplou vodu a osvětlení a technické systémy budovy;

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu.

Pozměňovací návrh  85

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 9 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	9a. „změřeným“ měření energie pomocí příslušného zařízení, měřiče energie, měřiče příkonu, zařízení pro měření a monitorování spotřeby energie nebo elektroměru;

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu.

 

 

Pozměňovací návrh  86

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 11

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
11. „faktorem primární energie z obnovitelných zdrojů“ obnovitelná primární energie ze zdroje energie na místě, blízkého nebo vzdáleného zdroje energie, která je dodávána prostřednictvím daného energetického nosiče, včetně dodané energie a vypočtených režijních nákladů dodávek energie do míst použití, vydělená dodanou energií;	11. „faktorem primární energie z obnovitelných zdrojů“ obnovitelná primární energie ze zdroje energie na místě, blízkého nebo vzdáleného zdroje energie, která je dodávána prostřednictvím daného energetického nosiče, včetně dodané energie a vypočtených režijních nákladů dodávek energie do míst použití, vydělená dodanou energií, včetně střešních solárních panelů;

Pozměňovací návrh  87

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 13

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
13. „energií z obnovitelných zdrojů“ energie z obnovitelných nefosilních zdrojů, totiž větrná, solární (tepelná a fotovoltaická) a geotermální energie , energie okolního prostředí, energie přílivu, energie vln a další energie z oceánů, vodní energie, energie z biomasy, ze skládkového plynu, z kalového plynu z čistíren odpadních vod a z bioplynu;	13. „energií z obnovitelných zdrojů“ energie z obnovitelných zdrojů, jak je stanovena ve směrnici (EU) .../… [pozměněné směrnici o energii z obnovitelných zdrojů];

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu.

Pozměňovací návrh  88

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 18

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
18. „pasem pro renovaci budovy“ dokument, který poskytuje individualizovaný plán renovace konkrétní budovy v několika fázích, jež významně zlepší její energetickou náročnost;	18. „pasem pro renovaci budovy“ dokument, který poskytuje individualizovaný plán renovace konkrétní budovy v jedné či několika fázích, jež významně zlepší její energetickou náročnost a kvalitu jejího vnitřního prostředí;

Pozměňovací návrh  89

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 19 – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
19. „rozsáhlou renovací“ renovace, která transformuje budovu nebo ucelenou část budovy	19. „rozsáhlou renovací“ renovace zaměřená na tyto základní body: izolaci stěn, izolaci střechy, izolaci podlahy, výměnu vnějších truhlářských výrobků, vzduchotěsnost, paropropustnost, úpravu tepelných mostů, systémy větrání a vytápění/chlazení a automatizaci budov. Úpravy týkající se těchto bodů by proto zajistily zdravou kvalitu ovzduší ve vnitřním prostředí, nepatogenní prostředí a pohodlí uživatelů v létě i v zimě, a to s transparentními informačními nástroji, které uživateli budov umožňují posuzovat jejich skutečnou energetickou náročnost:

Pozměňovací návrh  90

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 19 – písm. a

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) před 1. lednem 2030 na budovu s téměř nulovou spotřebou energie;	a) před 1. lednem 2028 na budovu s téměř nulovou spotřebou energie;

Pozměňovací návrh  91

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 19 – písm. b

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) od 1. ledna 2030 na budovu s nulovými emisemi;	b) od 1. ledna 2028 na budovu s nulovými emisemi;

 

Pozměňovací návrh  92

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 19 – písm. b a  (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ba) celostním přístupem zlepšuje kvalitu vnitřního prostředí a zajišťuje zdravou kvalitu vnitřního ovzduší, nepatogenní prostředí a nezbytný komfort uživatelů v létě i v zimě se zvláštním ohledem na ochranu budov před teplem v létě;

Pozměňovací návrh  93

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 20

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
20. „postupnou rozsáhlou renovací“ rozsáhlá renovace prováděná v několika fázích, při níž jsou dodrženy fáze stanovené v pasu pro renovaci budovy v souladu s článkem 10;	20. „postupnou rozsáhlou renovací“ rozsáhlá renovace prováděná v několika málo fázích, při níž jsou dodrženy fáze stanovené v pasu pro renovaci budovy v souladu s článkem 10 a která může zahrnovat hybridní tepelná čerpadla, není-li k dispozici jiné proveditelné řešení bez fosilních paliv;

Pozměňovací návrh  94

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 20 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	20a. „jednofázovou rozsáhlou renovací“ rozsáhlá renovace prováděná v jedné fázi, při níž jsou dodrženy cíle stanovené v pasu pro renovaci budovy v souladu s článkem 10 i řádný podrobný projekt budovy;

Pozměňovací návrh  95

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 21 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
členské státy si mohou zvolit, zda uplatní možnost a) či b);	členské státy si mohou zvolit, zda uplatní možnost a), b), nebo obě;

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu.

Pozměňovací návrh  96

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 23

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
23. „emisemi skleníkových plynů za celý životní cyklus“ kombinované emise skleníkových plynů spojené s budovou ve všech fázích jejího životního cyklu, od „vzniku“ (těžba surovin používaných při stavbě budovy) přes výrobu a zpracování materiálů a provozní fázi budovy až po „zánik“ (demontáž budovy a opětovné použití, recyklace, jiné využití a likvidace materiálů);	23. „emisemi skleníkových plynů za celý životní cyklus“ kombinované emise skleníkových plynů spojené s budovou ve všech fázích jejího životního cyklu a s materiály použitými na parkovištích na místě či mimo něj, přičemž je třeba rovněž zohlednit přínosy opětovného využití a recyklace na konci životnosti, od „vzniku“ (těžba surovin používaných při stavbě budovy) přes výrobu a zpracování materiálů a provozní fázi budovy až po „konec životnosti“ (demontáž budovy a opětovné použití, recyklace, jiné využití a likvidace materiálů);

Pozměňovací návrh  97

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 24

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
24. „potenciálem globálního oteplování během životního cyklu“ ukazatel, který vyčísluje příspěvek budovy k potenciálu globálního oteplování během celého jejího životního cyklu;	(Netýká se českého znění.)

Pozměňovací návrh  98

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 26

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
26. „energetickou chudobou“ energetická chudoba ve smyslu čl. 2 bodu 49 [přepracované směrnice o energetické účinnosti];	26. „energetickou chudobou“ energetická chudoba, jak je stanovena v [přepracované směrnici o energetické účinnosti];

Pozměňovací návrh  99

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 26 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	26a. „kvalitou vnitřního prostředí“ soubor parametrů zahrnující kvalitu vnitřního ovzduší, tepelnou pohodu, osvětlení, vlhkost a akustiku, jejichž cílem je zlepšit zdraví a pohodu uživatelů, jak je popsáno v normě EN 16798-1 a EN 16516 a normalizovaných metodách zkoušení in situ, jsou-li k dispozici, k zajištění zdravého vnitřního prostředí;

Pozměňovací návrh  100

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 27

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
27. „zranitelnými domácnostmi“ domácnosti trpící energetickou chudobou nebo domácnosti, včetně domácností s nižšími středními příjmy, které jsou obzvláště vystaveny vysokým nákladům na energii a nemají prostředky na renovaci budovy, kterou užívají;	27. „zranitelnými domácnostmi“ domácnosti trpící rizikem energetické chudoby nebo domácnosti, včetně domácností s nižšími středními příjmy, které jsou obzvláště vystaveny vysokým nákladům na energii a nemají prostředky na renovaci budovy, kterou užívají, jak je definují ukazatele v čl. 8 odst. 3 [pozměněné směrnice o energetické účinnosti];

Pozměňovací návrh  101

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 27 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	27a. „řešeními založenými na přírodě“ celostní posílení dobrého využívání a přizpůsobení veřejného prostoru v okolí budov v souladu s 8. bodem odůvodnění.

Pozměňovací návrh  102

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 29

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
29. „certifikátem energetické náročnosti“ certifikát uznaný členským státem nebo právnickou osobou jím určenou, který udává energetickou náročnost budovy nebo ucelené části budovy, vypočtenou podle metody přijaté v souladu s článkem 4;	29. „certifikátem energetické náročnosti“ certifikát uznaný členským státem nebo právnickou osobou jím určenou, který udává energetickou náročnost budovy nebo ucelené části budovy, vypočtenou podle metody přijaté v souladu s článkem 4, jakož i doporučení ke zlepšení energetické náročnosti a potenciálu globálního oteplování;

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu.

Pozměňovací návrh  103

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 31 – písm. a – bod iii

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
iii) náklady na údržbu a provoz, včetně nákladů na energie, s přihlédnutím k nákladům na povolenky na emise skleníkových plynů;	iii) náklady na údržbu a provoz, včetně nákladů na energie v průběhu celého životního cyklu budov, s přihlédnutím k nákladům na povolenky na emise skleníkových plynů i k nákladům spojeným s materiály a procesy, jež jsou zapotřebí pro údržbu budovy během jejího užívání, např. pro renovace;

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu.

Pozměňovací návrh  104

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 31 – písm. a – bod iv

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
iv) environmentální a zdravotní externality využívání energie;	iv) environmentální a zdravotní externality využívání energie a náklady na plnění požadavků na kvalitu vnitřního prostředí;

Odůvodnění

Nezbytné pro vnitřní logiku textu.

Pozměňovací návrh  105

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 31 – písm. a – bod v

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
v) případně příjmy z vyrobené energie na místě;	v) případně příjmy z vyrobené energie na místě a úspory vyplývající z plnění požadavků na kvalitu vnitřního prostředí;

Odůvodnění

Nezbytné pro vnitřní logiku textu.

Pozměňovací návrh  106

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 36 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	36a. „digitálně propojeným dobíjecím bodem“ dobíjecí bod, který může odesílat a přijímat informace v reálném čase, komunikovat obousměrně jak s elektrickou sítí, tak s elektrickým vozidlem a který lze dálkově monitorovat a řídit, včetně zahájení a ukončení procesu dobíjení a měření toků elektřiny;

Odůvodnění

Aby bylo zajištěno sladění definic mezi návrhy směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD), nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva (AFIR) a směrnice o obnovitelných zdrojích energie (RED).

Pozměňovací návrh  107

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 37

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
37. „digitálním deníkem budov“ společné úložiště všech příslušných údajů o budovách, včetně údajů týkajících se energetické náročnosti, jako jsou certifikáty energetické náročnosti, pasy pro renovaci budov a ukazatele připravenosti pro chytrá řešení, které usnadňuje informované rozhodování a sdílení informací v rámci odvětví stavebnictví, mezi vlastníky a uživateli budov, finančními institucemi a orgány veřejné moci;	37. „digitálním deníkem budov“ společné úložiště všech příslušných údajů o budovách, včetně údajů týkajících se kvality vnitřního prostředí, energetické náročnosti, jako jsou certifikáty energetické náročnosti, pasy pro renovaci budov a ukazatele připravenosti pro chytrá řešení, které usnadňuje informované rozhodování a sdílení informací v rámci odvětví stavebnictví, mezi vlastníky a uživateli budov, finančními institucemi a orgány veřejné moci;

Pozměňovací návrh  108

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 37 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	37a. „parkovacím místem pro jízdní kolo“ místo vyhrazené pro jedno jízdní kolo;

Pozměňovací návrh  109

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 40 – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
40. „zdrojem tepla“ část otopné soustavy, která vytváří užitečné teplo pro použití uvedená v příloze I pomocí jednoho nebo více z následujících procesů:	40. „zdrojem tepla“ část otopné soustavy, která vytváří nebo zachytává užitečné teplo pro použití uvedená v příloze I pomocí jednoho nebo více z následujících procesů:

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu.

Pozměňovací návrh  110

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 40 – písm. c

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) získávání tepla z okolního vzduchu, z odváděného vzduchu z ventilace, z vody nebo ze zemního zdroje tepelným čerpadlem;	c) získávání tepla z okolního prostředí a z budovy nebo její ucelené části, ze vzduchu, a to i z odváděného vzduchu z ventilace, nebo z vody, včetně odpadních vod a teplé užitkové vody, nebo ze zemního zdroje tepla, a to i za využití tepelného čerpadla;

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu.

Pozměňovací návrh  111

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 40 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	40a. „elektrickou instalací“ systém složený ze všech pevných součástí, jako jsou rozvaděče, kabely, uzemňovací systémy, zásuvky, vypínače a svítidla, jehož cílem je rozvádět elektrickou energii v budově do všech míst použití nebo přenášet elektřinu vyrobenou na místě;

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu.

Pozměňovací návrh  112

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 40 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	40b. „rekuperací odpadního tepla“ zařízení nebo systém používaný k zachycování a přenosu energie ve vnitřním prostředí budov nebo ucelených částí budov a umožňující využití této energie;

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu.

Pozměňovací návrh  113

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 41 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	41a. finančním systémem typu „pay as you save“ program půjček určený výhradně nebo pouze na zvyšování energetické účinnosti, který zaručuje, že náklady na splácení půjčky nepřekročí měsíční nebo roční průměr úspor energie s cílem zabezpečit a usnadnit provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 („evropského právního rámce pro klima“);

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu.

Pozměňovací návrh  114

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 42 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	42a. „tepelným čerpadlem“ stroj, zařízení nebo instalace, které přenášejí teplo ze/do zdrojů/jímek tepelné energie, jako je vzduch, voda nebo země, do budov nebo z budov za účelem vytápění, chlazení nebo ohřevu teplé vody;

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu.

 

Pozměňovací návrh  115

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 49 – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
49. „energií z obnovitelných zdrojů vyrobenou v blízkém okolí“ energie z obnovitelných zdrojů vyrobená v rámci místního nebo oblastního obvodu posuzované budovy, která splňuje všechny tyto podmínky:	49. „energií z obnovitelných zdrojů vyrobenou v blízkém okolí“ energie z obnovitelných zdrojů vyrobená v rámci místního nebo oblastního obvodu posuzované budovy včetně střešních solárních panelů, která splňuje všechny tyto podmínky:

Pozměňovací návrh  116

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 50

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
50. „službami souvisejícími s energetickou náročností budov“ služby, jako je vytápění, chlazení, větrání, příprava teplé vody, osvětlení a další služby, u nichž se spotřeba energie zohledňuje v rámci energetické náročnosti budov;	50. „službami souvisejícími s energetickou náročností budov“ služby, jejichž cílem je vylepšit optimalizaci využití systému, jako je vytápění, chlazení, větrání, příprava teplé vody, osvětlení a další služby, u nichž se zlepšení spotřeby energie zohledňuje v rámci energetické náročnosti budov;

Pozměňovací návrh  117

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 53

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
53. „používanou pro vlastní potřebu“ část energie z obnovitelných zdrojů vyrobené na místě nebo v blízkém okolí, kterou využívají technické systémy na místě pro účely služeb souvisejících s energetickou náročností budov;	53. „používanou pro vlastní potřebu“ část energie z obnovitelných zdrojů vyrobené na místě nebo v blízkém okolí, kterou využívají technické systémy na místě pro účely služeb souvisejících s energetickou náročností budov, včetně střešních solárních panelů;

Pozměňovací návrh  118

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 57 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	57a. „opatřeními v oblasti oběhovosti“ opatření zaměřená na snížení potřeby a těžby surovin snížením poptávky po nových materiálech, přehodnocením, opravou, opětovným použitím, změnou využití a recyklací použitých materiálů a prodloužením životnosti výrobků a budov.

Pozměňovací návrh  119

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Každý členský stát vytvoří vnitrostátní plán renovace budov k zajištění renovace vnitrostátního fondu obytných a jiných než obytných budov, veřejných i soukromých, a to tak, aby nejpozději v roce 2050 disponoval energeticky vysoce účinným fondem budov bez emisí uhlíku, a s cílem transformovat stávající budovy na budovy s nulovými emisemi .	Každý členský stát vytvoří vnitrostátní plán renovace budov na podporu dosažení roční míry rozsáhlých renovací, včetně postupných rozsáhlých renovací, ve výši nejméně 2,5 % ročně nebo v průměru ročně, v souladu se sdělením Komise ze dne 14. října 2020 nazvaným „Renovační vlna pro Evropu – ekologické budovy, nová pracovní místa, lepší životní úroveň“* za účelem renovace vnitrostátního fondu obytných a jiných než obytných budov, veřejných i soukromých, a to tak, aby nejpozději v roce 2050 disponoval energeticky vysoce účinným fondem budov bez emisí uhlíku, a s cílem transformovat stávající budovy na budovy s nulovými emisemi, a je-li to technicky proveditelné, na budovy s pozitivní energetickou bilancí nákladově optimálním způsobem. Plán renovace budov stanoví vyšší cíle pro každé další po sobě jdoucí období v rámci časového rámce plánu, a to na základě zvýšené ekonomické kapacity pro rozsáhlé renovace, s cílem dosáhnout průměrné míry rozsáhlých renovací ve výši 3 % nebo více v období do roku 2050. Tento plán zaručí, že renovace obytných budov s nízkou ekonomickou hodnotou budou cenově dostupné, například tím, že nepřekročí polovinu hodnoty budovy nebo ucelené části budovy pro domácnosti, které tyto budovy obývají. Před přípravou vnitrostátního plánu provede každý členský stát i orgán Unie audit fondu budov, včetně emisí spojených s energetickou účinností a dalších environmentálních parametrů;
	__________________
	*COM 2020/662 final.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu.

Pozměňovací návrh  120

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – pododstavec 2 – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Každý plán renovace budov zahrnuje:	Každý plán renovace budovy musí být v souladu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“, jak je definována v nařízení (EU) 2018/1999 a uvedena ve směrnici [přepracované směrnici o energetické účinnosti], a zahrnuje:

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu.

Pozměňovací návrh  121

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. c

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) přehled prováděných a plánovaných politik a opatření podporujících provádění plánu podle písmene b) a	c) přehled prováděných a plánovaných politik a opatření podporujících provádění plánu podle písmene b), včetně opatření ke snížení celkové environmentální stopy součástí budov a prosazování využívání udržitelných, druhotných stavebních a renovačních výrobků z místních zdrojů, a

Pozměňovací návrh  122

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. d

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
d) přehled investičních potřeb pro účely provádění plánu renovace budov, finančních zdrojů a opatření a správních zdrojů pro renovaci budov.	d) přehled investičních potřeb pro účely provádění integrálního plánu renovace budov, finančních zdrojů a opatření pro každý typ budov ve vnitrostátním plánu a použitých finančních modelů, zejména, jsou-li zapojeny hospodářské subjekty, a správních zdrojů pro renovaci budov.

Pozměňovací návrh  123

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	da) minimální požadavky na elektrické sítě, aby byla zajištěna účinnost a kapacita pro účinné provádění opatření na renovaci budov;

Pozměňovací návrh  124

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. d b (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	db) podrobný přehled o celkovém podílu, počtu a umístění neobydlených budov a volných nemovitostí u budov ve společném vlastnictví a návrh národní strategie pro plnohodnotnou účast vlastníků těchto nemovitostí na opatřeních na obnovu budov.

Pozměňovací návrh  125

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. d c (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	dc) změnu kvalifikace a prohlubování dovedností pracovníků, zejména na pracovních místech souvisejících s renovací budov, včetně udržitelných pracovních technik;

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu.

Pozměňovací návrh  126

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – pododstavec 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Plán uvedený v písmeni b) zahrnuje vnitrostátní cíle pro roky 2030, 2040 a 2050, pokud jde o roční míru energetických renovací, spotřebu primární energie a konečnou spotřebu energie vnitrostátního fondu budov a snižování jeho provozních emisí skleníkových plynů; konkrétní časové harmonogramy, podle nichž má být u budov do roku 2040 a 2050 dosaženo vyšších tříd energetické náročnosti, než jsou třídy uvedené v čl. 9 odst. 1, a to v souladu s postupem transformace vnitrostátního fondu budov na budovy s nulovými emisemi; fakticky podložený odhad očekávaných úspor energie a širších přínosů a odhady týkající se příspěvku plánu renovace budov k dosažení závazného vnitrostátního cíle členského státu pro emise skleníkových plynů v souladu s nařízením (EU) .../… [revidovaným nařízením o „sdílení úsilí“], cílů Unie v oblasti energetické účinnosti v souladu se směrnicí (EU) …/… [přepracovanou směrnicí o energetické účinnosti], cílů Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, včetně orientačního cíle týkajícího se podílu energie z obnovitelných zdrojů ve stavebnictví v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001 [pozměněnou směrnicí o energii z obnovitelných zdrojů], a klimatického cíle Unie pro rok 2030 a cíle klimatické neutrality Unie do roku 2050 v souladu s nařízením (EU) 2021/1119.	Plán uvedený v písmeni b) zahrnuje vnitrostátní cíle pro roky 2030, 2040 a 2050, pokud jde o roční míru energetických renovací, spotřebu primární energie a konečnou spotřebu energie vnitrostátního fondu budov a snižování jeho provozních emisí skleníkových plynů, podíl obnovitelné energie, postupné ukončení finanční podpory na fosilní paliva na vytápění do roku 2024; konkrétní milníky, podle nichž má být u budov do roku 2040 a 2050 dosaženo vyšších tříd energetické náročnosti, než jsou třídy uvedené v čl. 9 odst. 1, a to v souladu s postupem transformace vnitrostátního fondu budov na budovy s nulovými emisemi; fakticky podložený odhad očekávaných úspor energie a širších přínosů, například v souvislosti se zdravím a kvalitou vnitřního ovzduší; a odhady týkající se příspěvku plánu renovace budov k dosažení závazného vnitrostátního cíle členského státu pro emise skleníkových plynů v souladu s nařízením (EU) …/… [revidovaným nařízením o „sdílení úsilí“], cílů Unie v oblasti energetické účinnosti v souladu se směrnicí (EU) …/… [přepracovanou směrnicí o energetické účinnosti], cílů Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, včetně orientačního cíle týkajícího se podílu energie z obnovitelných zdrojů ve stavebnictví v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001 [pozměněnou směrnicí o energii z obnovitelných zdrojů], a klimatického cíle Unie pro rok 2030 a cíle klimatické neutrality Unie do roku 2050 v souladu s nařízením (EU) 2021/1119. Plán uvedený v písmenu b) rovněž stanoví vnitrostátní cíle pro výstavbu parkovacích míst pro jízdní kola.

Pozměňovací návrh  127

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – pododstavec 3 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Plán obsahuje přehled ukazatelů kvality ovzduší pro zóny a aglomerace, včetně barevné kódovací mapy uvádějící zóny a aglomerace, v nichž může určitý druh obnovitelných zdrojů energie při vytápění a chlazení nebo při kombinované výrobě tepla a elektřiny vytvářet nepřiměřené náklady, aby se zajistilo, že koncentrace PM2.5 ve vnějším ovzduší nepřekročí cílovou hodnotu v souladu se směrnicí 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh zajišťuje součinnost a soudržnost s acquis v oblasti životního prostředí, které se týká kvality ovzduší, a vztahuje se na tabulku v příloze II.

Pozměňovací návrh  128

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 4 – pododstavec 1 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	aa) plán řádně zohledňuje cíle směrnice 2008/50/ES a zajišťuje soudržnost s příslušnými právními předpisy a vysokou úroveň ochrany životního prostředí a lidského zdraví;

Pozměňovací návrh  129

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 4 – pododstavec 1 – písm. a b (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ab) byly dostatečně zváženy a analyzovány obnovitelné zdroje energie pro vytápění a chlazení;

Pozměňovací návrh  130

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 4 – pododstavec 1 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ca) podmínky v rámci fungujících systémů financování renovací jsou přiměřené pro plnění vnitrostátního cíle pro zmírnění energetické chudoby a pro úspěšné začlenění energeticky chudých a zranitelných spotřebitelů, aby nikdo nebyl opomenut;

Pozměňovací návrh  131

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 6

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6. Jednou za pět let předloží každý členský stát svůj plán renovace budov vypracovaný podle vzoru v příloze II Komisi. Každý členský stát předloží plán renovace budov v rámci svého integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu podle článku 3 nařízení (EU) 2018/1999 a – pokud členský stát předloží aktualizaci – v rámci aktualizace tohoto plánu podle článku 14 uvedeného nařízení. Odchylně od čl. 3 odst. 1 a čl. 14 odst. 2 uvedeného nařízení předloží členské státy Komisi první plán renovace budov do 30. června 2025.	6. Jednou za pět let předloží každý členský stát svůj plán renovace budov vypracovaný podle vzoru v příloze II Komisi. Každý členský stát předloží plán renovace budov v rámci svého integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu podle článku 3 nařízení (EU) 2018/1999 a – pokud členský stát předloží aktualizaci – v rámci aktualizace tohoto plánu podle článku 14 uvedeného nařízení. Odchylně od čl. 3 odst. 1 a čl. 14 odst. 2 uvedeného nařízení předloží členské státy Komisi plán renovace budov do 30. června 2025. Členské státy zajistí sladění a integraci svého plánu renovace budov s finančními prostředky Unie na renovace, které obdrží od vstupu této směrnice v platnost až do oficiálního předložení svého plánu.

Pozměňovací návrh  132

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 7

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
7. Každý členský stát přiloží ke svému následujícímu konečnému plánu renovace budov podrobnosti provádění své nejaktuálnější dlouhodobé strategie renovací nebo plánu renovace budov . Každý členský stát uvede, zda dosáhl svých vnitrostátních cílů.	7. Každý členský stát přiloží ke svému následujícímu konečnému plánu renovace budov podrobnosti provádění své nejaktuálnější dlouhodobé strategie renovací nebo plánu renovace budov. Každý členský stát uvede, zda dosáhl svých vnitrostátních cílů a jaká nápravná opatření jsou stanovena pro případ jejich nesplnění.

Pozměňovací návrh  133

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 7 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	7a. Členské státy přijmou nezbytné kroky k zajištění provádění opatření obsažených v plánech renovace budov a stanoví vhodné mechanismy monitorování a sankce v souladu s článkem 31.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu.

Pozměňovací návrh  134

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 8 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	8a. Komise vytvoří evropské partnerství pro transformaci energetiky v rámci odvětví stavebnictví tím, že inkluzivním a reprezentativním způsobem propojí klíčové zúčastněné strany. Partnerství usnadní vedení dialogů o klimatu a podnítí odvětví k vypracování „plánu energetické transformace“ s cílem zmapovat dostupná opatření a technologické možnosti pro zlepšení energetické náročnosti a vnitřního prostředí v budovách a rovněž snížit emise skleníkových plynů z budov. Tento plán by mohl cenným způsobem přispívat k podpoře odvětví při plánování nezbytných investic, které jsou zapotřebí k dosažení cílů této směrnice a plánu EU pro dosažení cíle v oblasti klimatu;

Pozměňovací návrh  135

 

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy použijí metodu výpočtu energetické náročnosti budov podle společného obecného rámce stanoveného v příloze I.	Členské státy použijí metodu výpočtu energetické náročnosti budov a prvků budov, které jsou součástí obvodového pláště budovy, podle společného obecného rámce stanoveného v příloze I.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu.

Pozměňovací návrh  136

 

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby byly stanoveny minimální požadavky na energetickou náročnost pro prvky budovy, jež jsou součástí obvodového pláště budovy a jež mají významný dopad na energetickou náročnost obvodového pláště, pokud jsou nahrazeny nebo namontovány dodatečně, s cílem dosáhnout alespoň nákladově optimálních úrovní.	Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby byly stanoveny minimální požadavky na energetickou náročnost pro prvky budovy, jež jsou součástí obvodového pláště budovy a jež mají významný dopad na energetickou náročnost obvodového pláště, pokud jsou nahrazeny nebo namontovány dodatečně, s cílem dosáhnout alespoň nákladově optimálních úrovní. Energetická náročnost prvků budov se vypočítá podle metody uvedené v článku 4.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu.

Pozměňovací návrh  137

 

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby byly stanoveny minimální a referenční požadavky na energetickou náročnost systémů budov, jež mají významný dopad na energetickou náročnost budovy, pokud jsou nahrazeny nebo modernizovány, s cílem dosáhnout přinejmenším nákladově optimálních úrovní.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu.

Pozměňovací návrh  138

 

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 – pododstavec 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
V těchto požadavcích je třeba brát v úvahu obecné podmínky vnitřního prostředí, aby se zamezilo nepříznivým účinkům, např. nedostatečnému větrání, a také místní podmínky a určené využití i stáří budovy.	V těchto požadavcích je třeba brát v úvahu nutnost zajistit vhodné podmínky vnitřního prostředí založené na optimální úrovni kvality vnitřního prostředí, aby se zajistily zdravé podmínky vnitřního prostředí a kvality životního prostředí a aby se zamezilo nepříznivým účinkům způsobeným nedostatečným větráním, nedostatkem denního světla, přehříváním, vlhkostí a hlukem, a také místní podmínky a určené využití i stáří budovy.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu.

Pozměňovací návrh  139

 

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 3 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	aa) jednotlivé budovy úředně chráněné jako součást vymezeného prostředí nebo vzhledem k jejich zvláštní architektonické nebo kulturní a historické hodnotě, pokud by splnění některých požadavků na minimální energetickou náročnost nepřijatelně změnilo jejich charakter nebo vzhled a pokud byly posouzeny alternativy a požadavky by bylo možné splnit pouze pomocí vysoce nepřiměřených opatření a s ohledem na ekologické ambice;

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu.

Pozměňovací návrh  140

 

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 3 – písm. b

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) dočasné budovy s dobou užívání dva roky nebo méně, průmyslové provozy, dílenské provozovny a neobytné zemědělské budovy s nízkou spotřebou energie a neobytné zemědělské budovy používané odvětvím, na které se vztahuje celostátní odvětvová dohoda o energetické náročnosti;	b) dočasné budovy s dobou užívání dva roky nebo méně, průmyslové provozy, dílenské provozovny, sklady a neobytné zemědělské a provozní budovy s nízkou spotřebou energie a s nízkými nároky na vytápění nebo chlazení, infrastrukturní napájecí stanice, jako jsou transformátory, rozvodny, zařízení pro regulaci tlaku, železniční stavby a také neobytné zemědělské budovy používané odvětvím, na které se vztahuje celostátní odvětvová dohoda o energetické náročnosti;

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu.

Pozměňovací návrh  141

 

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 2 – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Členské státy zajistí výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu v souladu s přílohou III a jeho zveřejnění prostřednictvím certifikátu energetické náročnosti budovy:	(Netýká se českého znění.)

Pozměňovací návrh  142

 

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) od 1. ledna 2030 pro všechny nové budovy.	b) od 1. ledna 2029 pro všechny nové budovy a větší renovace, včetně postupných, veřejných budov a veřejných projektů a budov s užitnou podlahovou plochou větší než 2000 metrů čtverečních.

Pozměňovací návrh  143

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. Investiční projekty nových budov musí zohlednit technickou, environmentální a ekonomickou proveditelnost alternativních vysoce účinných zařízení a systémů pro:
	a) decentralizovanou výrobu a spotřebu energie z obnovitelných zdrojů;
	b) vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny;
	c) centrální nebo lokální vytápění a chlazení, včetně úplného nebo částečného využití obnovitelné energie;
	d) tepelná čerpadla;
	e) centralizované vytápění nebo chlazení, namontované vodorovně nad každým podlažím;
	f) teplou užitkovou vodu.

Pozměňovací návrh  144

 

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29, jež doplní tuto směrnici s cílem přizpůsobit přílohu III technickému pokroku a inovacím, stanovit upravené maximální prahové hodnoty energetické náročnosti v příloze III pro renovované budovy a přizpůsobit maximální prahové hodnoty energetické náročnosti v případě budov s nulovými emisemi.	3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29, jež doplní tuto směrnici s cílem přizpůsobit přílohu III technickému pokroku a inovacím, stanovit minimální normy kvality vnitřního prostředí, které se vztahují na budovy s nulovými emisemi, stanovit upravené maximální prahové hodnoty energetické náročnosti v příloze III pro renovované budovy, stanovit nižší maximální prahové hodnoty energetické náročnosti v případě budov s nulovými emisemi.

Pozměňovací návrh  145

 

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3a. Po vstupu revize nařízení o stavebních výrobcích (2019/1020) v platnost a nejpozději do 31. prosince 2028 přijme Komise akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 za účelem doplnění této směrnice stanovením celounijní metodiky pro výpočet potenciálu globálního oteplování během celého životního cyklu, včetně vázaného uhlíku, vypracované v rámci inkluzivního procesu zúčastněných stran a na základě rámce LEVEL podle normy EN 15978, jakož i plánu EU pro emise uhlíku vznikající v průběhu celého životního cyklu budov a seznamu materiálů.
	Nejpozději pět let po přijetí tohoto aktu v přenesené pravomoci zavedou členské státy maximální limity celkového kumulativního potenciálu globálního oteplování během životního cyklu, které jsou povoleny v nových budovách. Na základě toho je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 za účelem stanovení cílů pro kumulativní potenciál globálního oteplování během životního cyklu, včetně vázaného uhlíku pro nové budovy.
	Komise vydává pokyny, sdílí důkazy o stávajících vnitrostátních politikách a na požádání poskytuje členským státům technickou podporu za účelem stanovení vhodných vnitrostátních limitů.

Pozměňovací návrh  146

 

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Členské státy ve vztahu k novým budovám řeší otázky zdravého vnitřního prostředí, přizpůsobení se změně klimatu, požární bezpečnosti, rizik spojených s intenzivní seismickou aktivitou a přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením. Členské státy se rovněž zabývají pohlcováním uhlíku souvisejícím s ukládáním uhlíku v budovách nebo na budovách.	4. Členské státy dohlížejí na to, aby nové budovy měly vysokou úroveň vnitřního prostředí, optimální úroveň kvality vnitřního prostředí, byly přizpůsobené změně klimatu, mimo jiné prostřednictvím řešení vycházejících z přírody, splňovaly požární bezpečnost a měly nouzové osvětlení, byly odolné vůči rizikům spojeným s intenzivní seismickou aktivitou a poskytovaly snadný přístup osobám se zdravotním postižením. Členské státy se rovněž zabývají linearitou s cílem dosáhnout vyšší úrovně oběhovosti, například prostřednictvím požadavků na využívání druhotných materiálů a pohlcování uhlíku souvisejícího s ukládáním uhlíku v budovách nebo na budovách, například prostřednictvím ploch porostlých vegetací.

Pozměňovací návrh  147

 

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby se u budov, u kterých probíhá větší renovace, snížila energetická náročnost budovy nebo jejích renovovaných částí s cílem splnit minimální požadavky na energetickou náročnost stanovené podle článku 5, pokud je to technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné.	Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby se u budov, u kterých probíhá větší renovace, výrazně snížila energetická náročnost budovy nebo jejích renovovaných částí s cílem splnit minimální požadavky na energetickou náročnost stanovené podle článku 5 a nízkoteplotní vytápění, pokud je to technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné. Renovace se vykazuje jako krok v rámci systému pasů pro postupné rozsáhlé renovace v souladu s článkem 10.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu.

Pozměňovací návrh  148

 

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Členské státy podporují v souvislosti s budovami podstupujícími větší renovace vysoce účinné alternativní systémy, pokud je to technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné. Členské státy věnují v souvislosti s budovami podstupujícími větší renovace pozornost otázkám zdravého vnitřního prostředí, přizpůsobení se změně klimatu, požární bezpečnosti, rizikům spojeným s intenzivní seismickou aktivitou , odstraňování nebezpečných látek včetně azbestu a přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením .	3. Členské státy podporují v souvislosti s budovami podstupujícími větší renovace vysoce účinné alternativní systémy, pokud je to technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné.
	To zahrnuje posouzení technické, environmentální a ekonomické proveditelnosti alternativních vysoce účinných zařízení a systémů pro:
	a)  decentralizovanou výrobu a spotřebu energie z obnovitelných zdrojů;
	b)  vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, včetně plného nebo maximálního využití energie z obnovitelných zdrojů, v souladu s (přepracovaným zněním směrnice 2018/2002 o energetické účinnosti);
	c)  centrální nebo lokální vytápění a chlazení, včetně plného nebo maximálního využití energie z obnovitelných zdrojů;
	d)  tepelná čerpadla;
	e)  centralizované vytápění nebo chlazení, namontované vodorovně nad každým podlažím;
	f)  teplou užitkovou vodu.
	Členské státy zajistí, aby budovy podstupující větší renovace měly vyšší kvalitu vnitřního ovzduší v souladu s minimálními normami kvality vnitřního prostředí a aby se více přizpůsobily změně klimatu, mimo jiné prostřednictvím řešení vycházejících z přírody, aby měly lepší požární bezpečnost, byly odolnější vůči rizikům spojeným s intenzivní seismickou aktivitou, neobsahovaly nebezpečné látky včetně azbestu a poskytovaly snadný přístup osobám se zdravotním postižením. Členské státy podporují renovace s nízkými emisemi, renovace, které jsou navrženy pro snadnou demontáž a reverzibilitu budov, a renovace využívající druhotný materiál s cílem dosáhnout vysoké úrovně oběhovosti.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu.

Pozměňovací návrh  149

 

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3a. Členské státy podporují renovace a využívání budov, které nejsou v současné době využívány, zejména v řídce osídlených, odlehlých a venkovských oblastech, jakož i ucelených částí budov s více bytovými jednotkami a nejvyšší energetickou náročností, a to prostřednictvím zvláštních finančních opatření.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu.

 

Pozměňovací návrh  150

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 3 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3b. Členské státy zajistí, aby elektrická zařízení všech bytových jednotek byla kontrolována během standardně požadovaných stavebních kontrol a rovněž při doplňování důležitých částí elektrického zařízení, jako jsou dobíjecí stanice elektrických vozidel, domácí baterie, fotovoltaická zařízení, tepelná čerpadla atd.

Odůvodnění

It is estimated that a minimum of 130 million dwellings*, built before 1990, have not undergone an electrical system upgrade, readiness of existing electrical installations to cope with new renewable, energy efficiency, and e-vehicle charging demands is not proven in the EU domestic building stock. While the energy transition, decarbonisation and energy efficiency will drive electrification of buildings the integration of highly efficient equipment or on-site renewable generation & storage can be impossible with obsolete electrical installations. European building stock renovation must therefore integrate electrical inspection regime and upgrades.*source: https://www.feedsnet.org/

Pozměňovací návrh  151

 

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. a – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) budovy a ucelené části budov ve vlastnictví veřejných orgánů dosáhly nejpozději	a) budovy a ucelené části budov ve vlastnictví veřejných orgánů, včetně budov vlastněných, provozovaných nebo využívaných orgány a agenturami Unie, dosáhly nejpozději

Pozměňovací návrh  152

 

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. a – bod i

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
i) po 1. lednu 2027 alespoň třídy energetické náročnosti F a	i) po 1. lednu 2027 alespoň třídy energetické náročnosti E a

Pozměňovací návrh  153

 

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. a – bod ii

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
ii) po 1. lednu 2033 alespoň třídy energetické náročnosti E.	ii) po 1. lednu 2033 alespoň třídy energetické náročnosti D;

Pozměňovací návrh  154

 

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. a – bod ii a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	iia) po 1. lednu 2035 alespoň třídy energetické náročnosti C;

Pozměňovací návrh  155

 

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. b – bod i

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
i) po 1. lednu 2027 alespoň třídy energetické náročnosti F a	i) po 1. lednu 2029 alespoň třídy energetické náročnosti E;

Pozměňovací návrh  156

 

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. b – bod ii

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
ii) po 1. lednu 2030 alespoň třídy energetické náročnosti E;	ii) po 1. lednu 2033 alespoň třídy energetické náročnosti D;

Pozměňovací návrh  157

 

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. b – bod ii a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	iia) po 1. lednu 2035 alespoň třídy energetické náročnosti C;

Pozměňovací návrh  158

 

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. c – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) obytné budovy a ucelené části budov dosáhly nejpozději	c) obytné budovy a ucelené části budov dosáhly na základě zásady nákladové optimalizace a v souladu s článkem 15 nejpozději

Pozměňovací návrh  159

 

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. c – bod i

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
i) po 1. lednu 2030 alespoň třídy energetické náročnosti F a	i) po 1. lednu 2030 alespoň třídy energetické náročnosti E a

Pozměňovací návrh  160

 

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. c – bod ii

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
ii) po 1. lednu 2033 alespoň třídy energetické náročnosti E;	ii) po 1. lednu 2035 alespoň třídy energetické náročnosti D;

Pozměňovací návrh  161

 

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. c – bod ii a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	iia) po 1. lednu 2037 alespoň třídy energetické náročnosti C;

Pozměňovací návrh  162

 

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy ve svém plánu podle čl. 3 odst. 1 písm. b) stanoví konkrétní časové harmonogramy pro budovy uvedené v tomto odstavci s cílem dosáhnout vyšších tříd energetické náročnosti do roku 2040 a 2050, a to v souladu s postupem transformace vnitrostátního fondu budov na budovy s nulovými emisemi.	Členské státy ve svém plánu podle čl. 3 odst. 1 písm. b) stanoví lineární trajektorie s milníky pro budovy uvedené v tomto odstavci s cílem dosáhnout vyšších tříd energetické náročnosti do roku 2040 a 2050, a to v souladu s postupem transformace vnitrostátního fondu budov na budovy s nulovými emisemi. V tomto ohledu se dodržování minimálních norem energetické náročnosti řídí pasy pro renovaci v souladu s článkem 10.

Pozměňovací návrh  163

 

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Na žádost členského státu může Komise členským státům povolit výjimku na dobu nejvýše 3 let, aby upravily minimální normy energetické náročnosti stanovením odlišných lhůt nebo úpravou požadavků na třídy energetické náročnosti pro konkrétní segmenty fondu budov. V takových případech členský stát navrhne alternativní opatření s alespoň rovnocenným nebo silnějším účinkem na celkovou náročnost vnitrostátního fondu budov, přičemž vlastníkům či nájemcům fondu budov, na něž se výjimka vztahuje, poskytne kompenzační opatření mimo jiné podle nařízení (Sociální fond pro klimatická opatření). Komise rozhodne o žádosti členského státu během tří měsíců po jejím obdržení. Členské státy zdokumentují rovnocennost ve svém plánu uvedeném v čl. 3 odst. 1 písm. b).

Pozměňovací návrh  164

 

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 3 – písm. a

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) vhodných finančních opatření, zejména těch, která se zaměřují na zranitelné domácnosti, osoby postižené energetickou chudobou nebo osoby žijící v sociálním bydlení v souladu s článkem 22 směrnice (EU).../… [přepracované směrnice o energetické účinnosti];	a) vhodných finančních opatření, zejména těch, která se zaměřují na zranitelné, nízkopříjmové a středněpříjmové domácnosti, osoby postižené energetickou chudobou nebo osoby žijící v sociálním bydlení v souladu s článkem 22 směrnice (EU).../… [přepracované směrnice o energetické účinnosti];

Pozměňovací návrh  165

 

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 3 – písm. b

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) poskytování technické pomoci, mimo jiné prostřednictvím jednotných kontaktních míst;	b) poskytování technické pomoci, mimo jiné informačních služeb, administrativní podpory a integrovaných služeb renovací prostřednictvím jednotných kontaktních míst na úrovni sousedství, s cílem oslovit domácnosti trpící energetickou chudobou, se zvláštním důrazem na majitele domů s nízkými příjmy a majitele domů ve zranitelné situaci a na systém renovačních pasů;

Pozměňovací návrh  166

 

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 3 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ba) rozšíření bezplatného používání pasů pro renovaci budov v souladu s článkem 10 na domácnosti s nízkými a středními příjmy, zranitelné zákazníky, včetně konečných uživatelů, osoby ohrožené energetickou chudobou či jí čelící a osoby žijící v sociálním bydlení;

Pozměňovací návrh  167

 

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 3 – písm. c

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) navržení integrovaných systémů financování;	c) navržení integrovaných systémů financování, které podněcují k rozsáhlým renovacím, včetně mj. finančních systémů typu „pay as you save“, které pokrývají společnou normu Unie;

Pozměňovací návrh  168

 

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 3 – písm. e a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ea) stanovení rámce pro zajištění dostatečné pracovní síly s odpovídající úrovní dovedností, která umožní včasné provedení požadavků.

Pozměňovací návrh  169

 

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 3 – písm. e b (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	eb) podpory a stimulace nákladově efektivní včasné výměny ohřívačů a veškeré potřebné výsledné optimalizace souvisejících technických systémů budovy.

Pozměňovací návrh  170

 

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 3 – písm. e c (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ec) podpory řešení vycházejících z přírody, především za účelem přizpůsobení se změně klimatu.

Pozměňovací návrh  171

 

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 3 – písm. e d (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ed) podpory skladování energie z obnovitelných zdrojů s cílem umožnit vlastní spotřebu energie z obnovitelných zdrojů a snížit volatilitu;

Pozměňovací návrh  172

 

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 5 – písm. b

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) budovy užívané jako místa bohoslužeb a pro náboženské účely;	b) budovy užívané jako místa bohoslužeb a pro náboženské účely, pokud by splnění norem nepřijatelně změnilo jejich charakter nebo vzhled;

Pozměňovací návrh  173

 

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 5 – písm. c

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) dočasné budovy s dobou užívání dva roky nebo méně, průmyslové provozy, dílenské provozovny a neobytné zemědělské budovy s nízkou spotřebou energie a neobytné zemědělské budovy používané odvětvím, na které se vztahuje celostátní odvětvová dohoda o energetické náročnosti;	c) dočasné budovy s dobou užívání dva roky nebo méně, průmyslové provozy, dílenské provozovny a sklady, nebytové budovy, jako např. provozní budovy s nízkou spotřebou energie a s nízkými nároky na vytápění nebo chlazení a infrastrukturní napájecí stanice, jako jsou transformátory, rozvodny, zařízení na regulaci tlaku, železniční stavby, jakož i zemědělské budovy používané odvětvím, na které se vztahuje celostátní odvětvová dohoda o energetické náročnosti;

Pozměňovací návrh  174

 

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	5a. Členské státy přijmou nezbytná opatření s cílem:
	a)  zachovat historické a kulturní dědictví;
	b)  renovovat své historické budovy, přičemž za tímto účelem je nezbytné uplatňovat metody pro zachování interiéru, aby se podpořila identifikace, ochrana a zachování kulturního a přírodního dědictví, které má pro lidstvo mimořádnou hodnotu;

Pozměňovací návrh  175

 

Návrh směrnice

Článek 9 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 9a
	Solární energie v budovách
	V souladu se strategií EU v oblasti solární energie členské státy zajistí, aby všechny nové budovy byly navrženy tak, aby optimalizovaly svůj potenciál pro výrobu solární energie na základě slunečního záření lokality, a umožnily tak pozdější nákladově efektivní instalaci solárních technologií.
	Členské státy zajistí zavedení vhodných zařízení pro solární energii: .
	a)  do data provedení této směrnice na všech nových veřejných a komerčních budovách s užitnou podlahovou plochou větší než 250 metrů čtverečních;
	b)  do 31. prosince 2026 na všech stávajících veřejných a komerčních budovách s užitnou podlahovou plochou větší než 250 metrů čtverečních a
	c)  do data provedení této směrnice na všech nových obytných budovách.
	Členské státy stanoví a zveřejní kritéria na vnitrostátní úrovni pro praktické provádění těchto povinností a pro možné výjimky pro konkrétní typy budov v souladu s vyhodnoceným technickým a ekonomickým potenciálem zařízení na výrobu solární energie a charakteristikami budov, na něž se tato povinnost vztahuje.

Pozměňovací návrh  176

 

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 3 – písm. b

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) zahrnuje plán renovace, který uvádí posloupnost vzájemně navazujících fází renovace, s cílem transformovat budovu nejpozději do roku 2050 na budovu s nulovými emisemi;	b) zahrnuje plán renovace jako součást průkazu energetické náročnosti, který uvádí renovaci, v souladu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“, s cílem transformovat budovu nejpozději do roku 2050 na budovu s nulovými emisemi;

Pozměňovací návrh  177

 

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 3 – písm. c

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) uvádí očekávané přínosy, pokud jde o úspory energie, úspory nákladů na energii a snížení provozních emisí skleníkových plynů, jakož i širší přínosy související se zdravím a pohodlím a lepší schopností budovy přizpůsobit se změně klimatu a	c) uvádí očekávané investiční náklady i očekávané přínosy, pokud jde o úspory energie, úspory nákladů na energii a snížení provozních emisí skleníkových plynů, jakož i širší přínosy související se zdravím, bezpečností (požární, elektrickou a seismickou) a pohodlím, pokud jde o kvalitu vnitřního prostředí, kvalitu vnitřního ovzduší, tepelnou a zvukovou pohodu, podmínky denního světla a lepší schopnost budovy přizpůsobit se změně klimatu, a

Pozměňovací návrh  178

 

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3a. Členské státy zajistí, aby pas pro renovaci nevytvářel ekonomické nebo jiné překážky pro vlastníky budov, zejména pro domácnosti s nízkými a středními příjmy, zranitelné zákazníky, včetně konečných uživatelů, osoby které čelí energetické chudobě, či jsou jí ohroženy a osoby žijící v sociálním bydlení, domáctnostech s nižšími příjmy či ve zranitelných domácnostech, a aby pasy pro renovaci byly vydávány bezplatně zejména vlastníkům domů, pro které je bytová jednotka jedinou obytnou nemovitostí.

Pozměňovací návrh  179

 

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Pro účely optimalizace využívání energie technickými systémy budovy stanoví členské státy systémové požadavky na celkovou energetickou náročnost, řádnou instalaci a odpovídající dimenzování, úpravu a kontrolu s ohledem na technické systémy, které jsou instalovány v nových nebo stávajících budovách. Při stanovování požadavků berou členské státy v úvahu konstrukční podmínky a typické či průměrné provozní podmínky.	Pro účely optimalizace využívání energie technickými systémy budovy stanoví členské státy systémové požadavky na celkovou energetickou náročnost, řádnou instalaci a odpovídající dimenzování, úpravu a kontrolu s ohledem na technické systémy, které jsou instalovány v nových nebo stávajících budovách. Při stanovování požadavků vyžadují členské státy použití technologií v pěti nejvyšších třídách účinnosti podle nařízení 811/2013 a nařízení 812/2013.

Pozměňovací návrh  180

 

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy mohou stanovit požadavky týkající se emisí skleníkových plynů zdrojů tepla nebo druhu paliva používaného zdroji tepla za předpokladu, že tyto požadavky nepředstavují neodůvodněnou překážku trhu.	Členské státy mohou stanovit požadavky týkající se emisí skleníkových plynů zdrojů tepla nebo druhu paliva používaného zdroji tepla, v souladu s články 13 a 15, za předpokladu, že tyto požadavky nepředstavují neodůvodněnou překážku trhu a jsou technologicky neutrální.

Pozměňovací návrh  181

 

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy zajistí, aby požadavky, které stanoví pro technické systémy budov, dosahovaly alespoň nejnovějších nákladově optimálních úrovní.	Členské státy zajistí, aby požadavky, které stanoví pro technické systémy budov, dosáhly alespoň nejnovějších nákladově optimálních úrovní, a pokud jsou k dispozici, poukázaly na příslušné ekonomické a environmentální optimalizační normy pro jejich dimenzování.

Pozměňovací návrh  182

 

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) alespoň jedno parkovací místo pro jízdní kola na každé parkovací místo pro automobily,	c) nejméně dvě parkovací místa pro jízdní kola na každé parkovací místo pro automobily a nejméně jedno parkovací místo pro jízdní kola na každé parkovací místo pro automobily ve všech kancelářských budovách a budovách ve vlastnictví nebo v užívání veřejných orgánů;

Pozměňovací návrh  183

 

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 1 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ca) na každých 10 parkovacích míst pro jízdní kola je navrženo přinejmenším jedno parkovací místo pro jízdní kola s většími rozměry než standardní jízdní kola, jako jsou nákladní kola, tříkolky a jízdní kola s přívěsy;

Pozměňovací návrh  184

 

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
pokud parkoviště s budovou fyzicky sousedí a u větších renovací se renovační opatření týkají i parkoviště či elektrických rozvodů parkoviště.	pokud je parkoviště uvnitř budovy nebo s ní fyzicky sousedí a u větších renovací se renovační opatření týkají i parkoviště či elektrických rozvodů parkoviště.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nutný z naléhavých důvodů týkajících se vnitřní logiky textu.

Pozměňovací návrh  185

 

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy zajistí, aby byla kabeláž dimenzována tak, aby umožňovala současné využití očekávaného počtu dobíjecích stanic.	Členské státy zajistí, aby byla kabeláž a elektrická instalace dimenzována tak, aby umožňovala ekonomicky optimalizované a současné využití očekávaného počtu dobíjecích stanic.

Pozměňovací návrh  186

 

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Pokud jde o všechny jiné než obytné budovy s více než dvaceti parkovacími místy , členské státy zajistí do 1. ledna 2027 instalaci nejméně jedné dobíjecí stanice na každých deset parkovacích míst a alespoň jedno parkovací místo pro jízdní kola na každé parkovací místo pro automobily. V případě budov vlastněných nebo užívaných orgány veřejné moci členské státy do 1. ledna 2033 zajistí kabeláž pro nejméně každé druhé parkovací místo.	2. Pokud jde o všechny jiné než obytné budovy s více než dvaceti parkovacími místy a budovy ve vlastnictví orgánů veřejné správy s více než deseti parkovacími místy, členské státy do 1. ledna 2027 zajistí:
	a)  instalaci nejméně jedné dobíjecí stanice na každých deset parkovacích míst;
	b)  alespoň jedno parkovací místo pro jízdní kola na každé parkovací místo pro automobily,
	c)  na každých 10 parkovacích míst pro jízdní kola je navrženo jedno parkovací místo pro jízdní kola s většími rozměry než standardní jízdní kola, jako jsou nákladní kola, tříkolky a jízdní kola s přívěsy.
	V případě budov vlastněných nebo užívaných orgány veřejné moci členské státy do 1. ledna 2033 zajistí kabeláž pro nejméně každé druhé parkovací místo.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nutný z naléhavých důvodů týkajících se vnitřní logiky textu.

Pozměňovací návrh  187

 

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Členské státy mohou upravit požadavky na počet parkovacích míst pro jízdní kola v souladu s odstavci 1 a 2, pokud jde o zvláštní kategorie jiných než obytných budov, v jejichž případě se jízdní kola obvykle používají jako dopravní prostředek méně často.	3. Členské státy mohou upravit požadavky na počet parkovacích míst pro jízdní kola v souladu s odstavci 1 a 2, pokud jde o zvláštní kategorie jiných než obytných budov, v jejichž případě se jízdní kola obvykle používají jako dopravní prostředek méně často, a podle místních potřeb a charakteristik. Členské státy, které tyto úpravy uplatňují, tak učiní po konzultaci s odborníky na aktivní mobilitu a s občanskou společností.

Pozměňovací návrh  188

 

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 4 – pododstavec 1 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	aa) na obecních prostorách určených pro parkování jízdních kol je na každých 10 parkovacích míst pro jízdní kola navrženo přinejmenším jedno parkovací místo pro jízdní kola s většími rozměry než standardní jízdní kola, jako jsou nákladní kola, tříkolky a jízdní kola s přívěsy;

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nutný z naléhavých důvodů týkajících se vnitřní logiky textu.

 

Pozměňovací návrh  189

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 4 – pododstavec 1 – písm. b

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) nejméně dvě parkovací místa pro jízdní kola na každou bytovou jednotku.	vypouští se

Pozměňovací návrh  190

 

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 4 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
parkoviště s budovou fyzicky sousedí a u větších renovací se renovační opatření týkají i parkoviště či elektrických rozvodů parkoviště.	parkoviště je uvnitř budovy nebo s ní fyzicky sousedí a u větších renovací se renovační opatření týkají i parkoviště či elektrických rozvodů parkoviště.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nutný z naléhavých důvodů týkajících se vnitřní logiky textu.

Pozměňovací návrh  191

 

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 4 – pododstavec 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy zajistí, aby byla kabeláž dimenzována tak, aby umožňovala současné využití dobíjecích stanic na všech parkovacích místech. Pokud v případě větší renovace není možné zajistit dvě parkovací místa pro jízdní kola na každou bytovou jednotku, zajistí členské státy co nejvyšší vhodný počet těchto parkovacích míst.	Členské státy zajistí, aby byla kabeláž a elektroinstalace dimenzována tak, aby umožňovala ekonomicky optimalizované současné využití dobíjecích stanic na všech parkovacích místech. Pokud v případě větší renovace není možné zajistit dvě parkovací místa pro jízdní kola na každou bytovou jednotku, zajistí členské státy co nejvyšší vhodný počet těchto parkovacích míst.

Pozměňovací návrh  192

 

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5. Členské státy se mohou rozhodnout nepoužít odstavce 1, 2 a 4 na konkrétní kategorie budov v případě, že požadovaná kabeláž by závisela na izolovaných mikrosoustavách nebo se budovy nacházejí v nejvzdálenějších regionech ve smyslu článku 349 Smlouvy o fungování EU, pokud by to mělo za důsledek zásadní problémy pro provoz místní energetické soustavy a ohrožení stability místní sítě.	5. Členské státy se mohou rozhodnout nepoužít odstavce 1, 2 a 4 na konkrétní kategorie budov v případě, že požadovaná kabeláž by závisela na izolovaných mikrosoustavách nebo se budovy nacházejí v nejvzdálenějších regionech ve smyslu článku 349 Smlouvy o fungování EU, pokud by to mělo za důsledek zásadní problémy pro provoz místní energetické soustavy a ohrožení stability místní sítě, přičemž zváží instalace zařízení pro skladování energie.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nutný z naléhavých důvodů týkajících se vnitřní logiky textu.

Pozměňovací návrh  193

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 6 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	6a. Stávající soukromé dobíjecí stanice a dobíjecí stanice uvedené v odstavcích 1, 2 a 4 podléhají posouzení regulačním orgánem po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami, jako jsou provozovatelé distribučních soustav, provozovatelé elektromobility a agregátoři flexibility, s cílem určit, zda jsou instalace obousměrných dobíjecích funkcí a podpůrných zařízení pro skladování energie vhodná.

Pozměňovací návrh  194

 

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 8 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Aniž je dotčeno právo členských států upravující majetkové a nájemní poměry, stanoví členské státy opatření v zájmu jednoduššího zavádění dobíjecích stanic v nových i stávajících obytných i jiných než obytných budovách a odstraní regulační překážky, mj. v případě povolovacích a schvalovacích postupů. Členské státy odstraní překážky bránící instalaci dobíjecích stanic v obytných budovách s parkovacími místy, zejména nutnost získat souhlas pronajímatele nebo spoluvlastníků pro soukromou dobíjecí stanici pro vlastní potřebu.	Aniž je dotčeno právo členských států upravující majetkové a nájemní poměry, stanoví členské státy opatření v zájmu jednoduššího zavádění dobíjecích stanic a parkovacích míst pro jízdní kola v nových i stávajících obytných i jiných než obytných budovách a odstraní regulační překážky, mj. v případě povolovacích a schvalovacích postupů. Členské státy odstraní překážky bránící instalaci dobíjecích stanic a vytvoření parkovacích míst pro jízdní kola v obytných budovách a/nebo bytových prostorách s parkovacími místy, zejména nutnost získat souhlas pronajímatele nebo spoluvlastníků pro soukromou dobíjecí stanici pro vlastní potřebu.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nutný z naléhavých důvodů týkajících se vnitřní logiky textu.

Pozměňovací návrh  195

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 8 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy zajistí dostupnost technické pomoci pro vlastníky a nájemce budov, kteří si přejí instalovat dobíjecí stanice.	Členské státy zajistí dostupnost technické pomoci pro vlastníky a nájemce budov, kteří si přejí instalovat dobíjecí stanice a zřizovat parkovací místa pro jízdní kola.

Pozměňovací návrh  196

 

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 9

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
9. Členské státy zajistí soudržnost politik pro budovy, tzv. měkkou mobilitu a zelenou mobilitu a pro územní plánování.	9. Členské státy zajistí soudržnost politik pro budovy, aktivní mobilitu a zelenou mobilitu a pro územní plánování. Členské státy provedou změny stávajících stavebních předpisů týkající se technických požadavků na zřízení parkovacích míst pro jízdní kola ve všech nových obytných a jiných než obytných budovách.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nutný z naléhavých důvodů týkajících se vnitřní logiky textu.

Pozměňovací návrh  197

 

Návrh směrnice

Čl. 14 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy zajistí, aby vlastníci, nájemci a správci budov měli přímý přístup k údajům svých systémů budov. Na jejich žádost se přístup nebo údaje poskytnou třetí straně. Členské státy usnadňují plnou interoperabilitu služeb a výměny údajů v rámci Unie v souladu s odstavcem 6.	Členské státy zajistí, aby vlastníci, nájemci a správci budov měli přímý přístup k údajům příslušných systémů budov. Na jejich odůvodněnou žádost se přístup nebo údaje poskytnou třetí straně. Členské státy usnadňují plnou interoperabilitu služeb a výměny údajů v rámci Unie v souladu s odstavcem 6.

Pozměňovací návrh  198

 

Návrh směrnice

Čl. 14 – odst. 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5. Komise přijme prováděcí akty, jimiž upřesní požadavky na interoperabilitu a nediskriminační a transparentní postupy pro přístup k údajům. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 30 odst. 2.	5. Komise přijme prováděcí akty, jimiž upřesní požadavky na interoperabilitu a nediskriminační a transparentní postupy pro přístup k údajům. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 30 odst. 2 do 31. prosince 2023. Vypracuje se konzultační strategie, která stanoví cíle konzultace, cílové zúčastněné strany a konzultační činnosti pro přípravu prováděcích aktů.

Pozměňovací návrh  199

 

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Členské státy zajistí odpovídající financování, podpůrná opatření a další nástroje schopné řešit překážky trhu a stimulovat nezbytné investice do energetických renovací v souladu s vnitrostátním plánem renovace budov a za účelem transformace fondu budov na budovy s nulovými emisemi do roku 2050.	1. Členské státy zajistí odpovídající dotace a systémy financování, podpůrná opatření a další nástroje uzpůsobené potřebám vlastníků a nájemců budov, schopné řešit překážky trhu a stimulovat nezbytné investice dorozsáhlých energetických renovací, a do staveb s nízkými emisemi během životního cyklu využívajících čistou energii v souladu s vnitrostátním plánem renovace budov a za účelem transformace fondu budov na budovy s nulovými emisemi do roku 2050 a s cílem dosáhnout vysoké úrovně oběhovosti. V případě rozsáhlé renovace obytných budov, které stojí více než 50 % hodnoty budovy nebo její ucelené části, členské státy stanoví zvláštní mechanismus financování. Přednost mají domácnosti s nízkými a středními příjmy, zranitelní zákazníci, včetně konečných uživatelů, osoby ohrožené energetickou chudobou, či jí čelící, a osoby žijící v sociálním bydlení.

Pozměňovací návrh  200

 

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Na podporu mobilizace investic členské státy prosazují zavádění podpůrných finančních nástrojů, jako jsou úvěry na energetickou účinnost a hypotéky na renovace budov, smlouvy o energetických službách, daňové pobídky, systémy financování z daní a z účtů, záruční fondy, fondy zaměřené na rozsáhlé renovace, fondy zaměřené na renovace s významnou minimální prahovou hodnotou cílených úspor energie a normy hypotečního portfolia. Směrují investice do energeticky účinného veřejného fondu budov v souladu s pokyny Eurostatu k zaznamenávání smluv o energetických službách na účtech vládních institucí.	4. Na podporu mobilizace investic členské státy prosazují zavádění podpůrných finančních nástrojů, jako jsou úvěry na energetickou účinnost a hypotéky na renovace budov, smlouvy o energetických službách, finanční systémy „pay as you save“ (průběžné splácení), daňové pobídky v závislosti na pozitivním vývoji certifikátu energetické účinnosti budovy, která chce tuto pobídku využít, systémy financování z daní a z účtů, záruční fondy, fondy zaměřené na rozsáhlé renovace, fondy zaměřené na renovace s významnou minimální prahovou hodnotou cílených úspor energie, jakož i normy hypotečního portfolia a ekonomické nástroje s cílem poskytnout pobídky pro uplatňování principů dostatečnosti a oběhovosti, jako je komplexní seznam stanovený v příloze II. Směrují investice do energeticky účinného veřejného fondu budov v souladu s pokyny Eurostatu k zaznamenávání smluv o energetických službách na účtech vládních institucí. Členské státy zajistí, aby informace o dostupném financování a finančních nástrojích byly zpřístupněny veřejnosti snadno přístupným a transparentním způsobem.

Pozměňovací návrh  201

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 5 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy usnadňují agregaci projektů, aby umožnily přístup investorů a souborná řešení pro potenciální klienty.	Členské státy usnadňují agregaci projektů, aby umožnily přístup investorů a souborná řešení pro potenciální klienty. Členské státy poskytují podporu místním iniciativám, jako jsou programy renovace vedené občany a programy dekarbonizace vytápění a chlazení na úrovni sousedství nebo obcí.

Pozměňovací návrh  202

 

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 5 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy přijmou opatření, která zajistí, aby úvěrové produkty v oblasti energetické účinnosti určené na renovace budov byly finančními institucemi nabízeny široce a nediskriminačně a aby byly pro spotřebitele viditelné a přístupné. Členské státy zajistí, aby banky a další finanční instituce a investoři dostávali informace o možnostech účasti na financování zlepšení energetické náročnosti budov.	Členské státy přijmou opatření, která zajistí, aby úvěrové produkty v oblasti energetické účinnosti určené na renovace budov byly finančními institucemi nabízeny široce a nediskriminačně a aby byly pro spotřebitele viditelné a přístupné. Členské státy zajistí, aby banky a další finanční instituce a investoři dostávali informace o možnostech podílet se na financování snižování energetické náročnosti budov a vyvíjet zvláštní produkty pro domáctnosti s nízkými a středními příjmy, zranitelné zákazníky, včetně konečných uživatelů, osoby, které čelí energetické chudobě či jsou jí ohroženy a osoby žijící v sociálních bytech.

Pozměňovací návrh  203

 

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 6

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6. Členské státy zajistí, aby byly zřízeny nástroje technické pomoci – mimo jiné prostřednictvím jednotných kontaktních míst – zaměřené na všechny subjekty zapojené do renovací budov, včetně vlastníků bytů a domů a správních, finančních a hospodářských subjektů, včetně malých a středních podniků.	6. Členské státy zajistí, aby byly zřízeny nástroje technické pomoci – mimo jiné prostřednictvím jednotných kontaktních míst zahrnujících veškeré služby – zaměřené na všechny subjekty zapojené do renovací budov, včetně vlastníků bytů a domů a správních, finančních a hospodářských subjektů, včetně malých a středních podniků.
	Členské státy zajistí fungování alespoň jednoho kontaktního místa pro každý region v celé Unii. Komise úzce spolupracuje s Evropskou investiční bankou, členskými státy a regiony s cílem zajistit kontinuitu financování pro jednotná kontaktní místa po celou dobu trvání renovační vlny.

Pozměňovací návrh  204

 

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 7 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Členské státy prioritně přidělují část Evropského sociálního fondu na zvyšování kvalifikace dělníků v oblasti energetické účinnosti ve stavebnictví, včetně udržitelných pracovních technik a zaměření na zdravotní aspekty, jako je azbest. Členské státy zřídí registry svých odborníků v oblasti stavebního hodnotového řetězce s podrobnými údaji o dostupnosti dovedností a kvalifikovaných odborníků na trhu. Tyto registry se každoročně aktualizují a jejich údaje jsou veřejně přístupné.

Pozměňovací návrh  205

 

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 8 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	8a. Komise v souladu s článkem 2 této směrnice vypracuje společnou normu Unie pro finanční systémy „Pay-as-you-Save“ (průběžné splácení), která stanoví povinné minimální požadavky na veřejné a soukromé subjekty.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nutný z naléhavých důvodů týkajících se vnitřní logiky textu.

Pozměňovací návrh  206

 

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 9 – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
9. Členské státy zajistí provázanost svých finančních opatření v oblasti snižování energetické náročnosti při renovacích budov se zamýšlenými nebo již dosaženými úsporami energie stanovenými podle jednoho či více z těchto kritérií:	9. Členské státy zajistí provázanost svých finančních opatření na jasné snížení energetické náročnosti budov doložené náležitými certifikáty, což umožní snižování energetické náročnosti při renovacích budov se zamýšlenými a již dosaženými úsporami energie stanovenými podle jednoho či více z těchto kritérií:

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nutný z naléhavých důvodů týkajících se vnitřní logiky textu.

Pozměňovací návrh  207

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 9 – písm. a

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) energetická náročnost zařízení či materiálu použitých k renovaci; v tomto případě má být zařízení či materiál použitý k renovaci instalován osobami s příslušnou úrovní certifikace či kvalifikace a musí splňovat minimální požadavky na energetickou náročnost prvků budov;	a) energetická náročnost zařízení či materiálu použitých k renovaci; v tomto případě má být zařízení či materiál použitý k renovaci instalován osobami s příslušnou úrovní certifikace či kvalifikace a musí splňovat minimální požadavky na nižší energetickou náročnost budov, pokud jde o zlepšené výsledky energetické spotřeby budovy;

Odůvodnění

Financial measures are paramount to stimulate the energy renovation market. Such supportive measures have to go beyond the system of energy-savings obligations. (since energy savings obligation usually target commoditized products and not look at the overall performance/management of building). A report by the Building Performance Institute in Europe found that a combination of different tools may be more effective than single measures over the long-term. Attention shall be paid to the effective leverage of public money spend on energy efficiency measures in buildings. A recent study by the European Court of Auditors show that it is not possible to know how much energy will have been saved by investing a total of €6.6 billion of 2014-2020 public spending in residential buildings at EU level since the cost-effectiveness of the investments have not been measured.

Pozměňovací návrh  208

 

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 9 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	da) výsledky monitorování ex post;

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nutný z naléhavých důvodů týkajících se vnitřní logiky textu.

Pozměňovací návrh  209

 

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 9 – písm. d b (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	db) výsledky s ohledem na ukazatel připravenosti pro chytrá řešení;

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nutný z naléhavých důvodů týkajících se vnitřní logiky textu.

Pozměňovací návrh  210

 

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 9 – písm. e a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ea) zlepšení kvality vnitřního prostředí.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nutný z naléhavých důvodů týkajících se vnitřní logiky textu.

Pozměňovací návrh  211

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 10

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
10. Nejpozději od 1. ledna 2027 členské státy neposkytují finanční pobídky na instalaci kotlů na fosilní paliva, s výjimkou kotlů vybraných pro investice před rokem 2027 v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. h) bodem i) třetí odrážkou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/105845 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti a s článkem 73 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/211546 o strategických plánech SZP.	10. Nejpozději od 1. ledna 2024 členské státy neposkytují finanční pobídky na instalaci kotlů, které nemají certifikát dokládající využití energie z obnovitelných a dekarbonizovaných zdrojů energie a které používají fosilní paliva, s výjimkou kotlů vybraných pro investice před rokem 2024 v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. h) bodem i) třetí odrážkou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti a s článkem 73 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 o strategických plánech SZP.
	Kotle, které mají být instalovány v kombinaci s obnovitelnými technologiemi (nikoli „samostatné“), musí být vždy pro pobídky způsobilé.
__________________	__________________
45 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 60).	45 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 60).
46 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1).	46 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1).

Odůvodnění

Amendment necessary for pressing reasons relating to the internal logic of the text. While accelerating fuel switching in buildings is essential, all technologies ready to use renewable and decarbonise energy should be able to contribute to buildings' decarbonisation. It is important to distinguish between technologies and the fuels they utilise: boilers on the market today can already use 100 % renewable energies (biomethane)  and variable shares of hydrogen. It is essential to ensure that boilers that work in combination with renewable-based technologies and support the increasing uptake of renewable energy, such as hybrid heaters and solar thermal systems, remain fully eligible for incentives.

Pozměňovací návrh  212

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 10 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	10a. Členské státy neposkytnou žádné finanční pobídky pro instalaci určitých typů zdrojů tepla v zónách a aglomeracích, kde by to mohlo vést k nepřiměřeným nákladům, s cílem zajistit, aby koncentrace PM2.5 ve vnějším ovzduší nepřekračovaly cílovou hodnotu v souladu se směrnicí 2008/50/ES, nebo v zónách a aglomeracích, kde bylo překročení naměřeno, s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a lidského zdraví.

Odůvodnění

Zajištění součinnosti a soudržnosti s acquis v oblasti životního prostředí, pokud jde o kvalitu ovzduší. Znečištění ovzduší je odpovědné za stovky tisíc úmrtí v EU. Renovační vlna a vyčleněné finanční prostředky by neměly zhoršovat problém znečištění ovzduší a měly by zajistit pouze oboustranně výhodná řešení.

Pozměňovací návrh  213

 

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 11 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy podněcují rozsáhlé renovace a významné programy, které se zabývají vysokým počtem budov a vedou k celkovému snížení spotřeby primární energie alespoň o 30 %, prostřednictvím vyšší finanční, fiskální, administrativní a technické podpory.	Členské státy prioritně podporují rozsáhlé renovace a významné programy, které se zabývají vysokým počtem budov a vedou k celkovému snížení spotřeby primární energie alespoň o 40 %, prostřednictvím vyšší finanční, fiskální, administrativní a technické podpory. Členské státy zajistí, aby důkladná nebo postupná důkladná renovace, kterými se budovy zařadí do třídy A nebo B - pokud A není technicky udržitelné –, obdržely nejvyšší míru veřejného financování.

Pozměňovací návrh  214

 

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 12

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
12. Finanční pobídky se přednostně zaměřují na zranitelné domácnosti, osoby postižené energetickou chudobou a osoby žijící v sociálním bydlení v souladu s článkem 22 směrnice (EU).../… [přepracované směrnice o energetické účinnosti].	12. Finanční pobídky se přednostně zaměřují na domácnosti s nízkými a středními příjmy, zranitelné zákazníky, včetně konečných uživatelů, osoby čelící energetické chudobě, či které jsou jí ohroženy, a osoby žijící v sociálním bydlení v souladu s článkem 22 směrnice (EU).../…  [přepracované směrnice o energetické účinnosti]. Členské státy zajistí, aby tito spotřebitelé měli prospěch z nákladově neutrálních renovačních programů.

Pozměňovací návrh  215

 

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 13

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
13. Při poskytování finančních pobídek, jež jsou určeny vlastníkům budov nebo jejich ucelených částí na renovaci pronajímaných budov nebo jejich ucelených částí, členské státy zajistí, aby z finančních pobídek měli prospěch jak vlastníci, tak nájemci, a to zejména poskytováním podpory nájemného nebo stanovením stropů pro zvýšení nájemného.	13. Při poskytování finančních pobídek, jež jsou určeny vlastníkům budov nebo jejich ucelených částí na renovaci pronajímaných budov nebo jejich ucelených částí, členské státy zajistí, aby z finančních pobídek měli prospěch jak vlastníci, tak nájemci, a to zejména poskytováním podpory nájemného nebo zavedením podmíněnosti finančních systémů typu „pay as you save“ (průběžné splácení) v souladu s článkem 2 této směrnice pro zvýšení nájemného, která zaručí, že zvýšení nájemného nepřekročí úspory plynoucí z úspor energie při renovaci. Zavádějí účinné sociální ochranná opatření a záruky, zejména na ochranu zranitelných domácností a domácností trpících energetickou chudobou.

Pozměňovací návrh  216

 

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy stanoví nezbytná opatření za účelem zavedení systému certifikace energetické náročnosti budov.	Členské státy stanoví nezbytná opatření za účelem zavedení systému certifikace energetické náročnosti budov s cílem pokrýt nejpozději do roku 2035 celý fond budov cenově dostupným a účinným způsobem.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nutný z naléhavých důvodů týkajících se vnitřní logiky textu.

Pozměňovací návrh  217

 

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Certifikát energetické náročnosti musí obsahovat energetickou náročnost budovy vyjádřenou číselným ukazatelem spotřeby primární energie v kWh/(m².r) a referenční hodnoty, jako jsou minimální požadavky na energetickou náročnost , minimální normy energetické náročnosti, požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie a požadavky na budovy s nulovými emisemi, , a umožňovat tak vlastníkům nebo nájemcům budovy nebo ucelené části budovy porovnání a posouzení její energetické náročnosti.	Certifikát energetické náročnosti musí obsahovat energetickou náročnost budovy vyjádřenou číselným ukazatelem spotřeby primární a konečné energie v kWh/(m².r) a referenční hodnoty, jako jsou minimální požadavky na energetickou náročnost, minimální normy energetické náročnosti, požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie a požadavky na budovy s nulovými emisemi, , a umožňovat tak vlastníkům nebo nájemcům budovy nebo ucelené části budovy porovnání a posouzení její energetické náročnosti.

Pozměňovací návrh  218

 

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Nejpozději do 31. prosince 2025 se certifikát energetické náročnosti vyhotovuje v souladu se vzorem stanoveným v příloze V. Uvádí třídu energetické náročnosti budovy na uzavřené stupnici používající výhradně písmena od A do G. Písmeno A odpovídá budovám s nulovými emisemi podle definice v čl. 2 bodě 2 a písmeno G odpovídá 15 % energeticky nejnáročnějších budov ve vnitrostátním fondu budov v době zavedení stupnice. Členské státy zajistí, aby pokud jde o zbývající třídy energetické náročnosti (B až F), byly ukazatele energetické náročnosti pro jednotlivé třídy rovnoměrně rozděleny do pásem. Členské státy zajistí společnou vizuální identitu certifikátů energetické náročnosti na svém území.	2. Nejpozději do 31. prosince 2025 se certifikát energetické náročnosti vyhotovuje v souladu se vzorem stanoveným v příloze V. Uvádí třídu energetické náročnosti budovy na uzavřené stupnici používající výhradně písmena od A do G. Písmeno A odpovídá budovám s nulovými emisemi podle definice v čl. 2 bodě 2 a písmeno G odpovídá minimálně 15 % energeticky nejnáročnějších budov ve vnitrostátním fondu budov v době zavedení stupnice. Členské státy zajistí, aby pokud jde o zbývající třídy energetické náročnosti (B až F), byly ukazatele energetické náročnosti pro jednotlivé třídy rovnoměrně rozděleny do pásem. Členské státy zajistí společnou vizuální identitu certifikátů energetické náročnosti na svém území. Členské státy doplní další třídu A+, aby odpovídala budovám s pozitivní spotřebou energie, aniž jsou dotčeny budovy s nulovými emisemi, jak jsou definovány v článku 2 této směrnice. Členské státy nastaví písmeno ve středních třídách tak, aby odpovídalo úrovním výkonnosti umožňujícím minimální kapacitu odezvy na straně poptávky, což odráží zavedení dostatečné účinnosti pláště nejpozději do roku 2035 u obytných budov a do roku 2032 u jiných než obytných budov. Tato obálka musí být vhodná buď pro instalaci flexibilních elektrických systémů vytápění, ohřevu vody a klimatizace, nebo pro připojení k nízkoteplotnímu dálkovému vytápění, aby byla umožněna tepelná pohodlí a flexibilní provoz elektrických sítí. Komise vydá podrobné pokyny týkající se certifikátů energetické náročnosti, včetně vzoru se společnou vizuální identitou a společným logem, v souladu s přílohou V s cílem zlepšit jejich kvalitu a zajistit důvěryhodnost a srovnatelnost údajů v celé Unii.

Pozměňovací návrh  219

 

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Členské státy zajistí kvalitu, spolehlivost a finanční dostupnost certifikátů energetické náročnosti. Zajistí, aby certifikáty energetické náročnosti vydávali nezávislí odborníci po návštěvě na místě.	3. Členské státy zajistí kvalitu, spolehlivost a finanční dostupnost certifikátů energetické náročnosti. Zajistí, aby certifikáty energetické náročnosti byly cenově dostupné pro domácnosti s nízkými příjmy a pro všechny jednotky používané jako jediné bydliště, aniž jsou dotčena kritéria příjmu, a aby byly vydávány kvalifikovanými a nezávislými odborníky po návštěvě na místě a aby vzor certifikátů energetické náročnosti byl založen na jasných logech, piktogramech a snadno čitelných oddílech uvádějících rozsah předpokládaných nákladů.
	Po přijetí aktu v přenesené pravomoci v souladu s článkem 7 obsahují certifikáty energetické náročnosti komplexním způsobem dodatečné informace o potenciálu globálního oteplování v souladu s článkem 7 pro nové budovy a budovy vlastněné, provozované nebo užívané orgány a agenturami Unie s cílem dosáhnout jednoduchého a jednotného certifikátu.

Pozměňovací návrh  220

 

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 4 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Certifikát energetické náročnosti obsahuje doporučení na snížení energetické náročnosti a provozních emisí skleníkových plynů budovy nebo ucelené části budovy, které je optimální nebo efektivní vzhledem k vynaloženým nákladům, pokud již budova nebo ucelená část budovy nesplňuje příslušnou normu pro budovy s nulovými emisemi .	Certifikát energetické náročnosti obsahuje doporučení pro nákladově efektivní zlepšení energetické náročnostia snížení emisí skleníkových plynů budovy nebo ucelené části budovy, pokudjiž budova nebo její ucelené části splňuje příslušnou normu pro budovy s nulovými emisemi, a zlepšení skóre ukazatele připravenosti pro chytrá řešení u budov, které musí být vybaveny ukazatelem, jak vyžaduje článek 13 této směrnice.

Pozměňovací návrh  221

 

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5. Doporučení obsažená v certifikátu energetické náročnosti musí být pro konkrétní budovu technicky proveditelná a uvádět odhad úspor energie a snížení provozních emisí skleníkových plynů. Mohou udávat odhad rozsahu období návratnosti nebo nákladů a výnosů po dobu jejího ekonomického životního cyklu.	5. Doporučení obsažená v certifikátu energetické náročnosti musí být pro konkrétní budovu technicky proveditelná a uvádět odhad úspor energie a snížení emisí skleníkových plynů. Udávají odhad rozsahu období návratnosti nebo nákladů a výnosů po dobu jejího ekonomického životního cyklu.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nutný z naléhavých důvodů týkajících se vnitřní logiky textu.

 

Pozměňovací návrh  222

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 6

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6. Doporučení zahrnují posouzení toho, zda lze otopnou soustavu nebo klimatizační systém přizpůsobit tak, aby fungovaly při účinnějším nastavení teploty, jako v případě nízkoteplotních zářičů pro teplovodní otopné soustavy, včetně požadovaného návrhu tepelného výkonu a požadavků na teplotu/průtok.	6. Doporučení musí obsahovat dobře zobrazený údaj o zbývající životnosti systémů vytápění vnitřních prostorů a vody a klimatizačních systémů a posouzení toho, zda lze ohřev prostoru a vodu nebo klimatizační systém přizpůsobit tak, aby fungovaly při účinnějším nastavení teploty, jako jsou nízkoteplotní zářiče pro systémy vytápění založené na vodě, včetně požadovaného návrhu požadavků na tepelný výkon a teplotu/tok.

Pozměňovací návrh  223

 

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 10

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
10. Platnost certifikátu energetické náročnosti nesmí překročit pět let. U budov s třídou energetické náročnosti A, B nebo C stanovenou v souladu s odstavcem 2 však platnost certifikátu energetické náročnosti nepřekročí deset let.	10. Platnost certifikátu energetické náročnosti nesmí překročit sedm let. U budov s třídou energetické náročnosti A, B nebo C stanovenou v souladu s odstavcem 2 však platnost certifikátu energetické náročnosti nepřekročí deset let.

Pozměňovací návrh  224

 

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 11 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy stanoví zjednodušené postupy pro aktualizaci certifikátu energetické náročnosti, pokud se modernizují pouze jednotlivé prvky (jednotlivá nebo samostatná opatření).	Členské státy zpřístupní zjednodušené postupy pro aktualizaci certifikátu energetické náročnosti, pokud jsou modernizovány pouze jednotlivé prvky (jednorázová nebo samostatná opatření) s cílem snížit náklady na vydání aktualizovaného certifikátu.

Pozměňovací návrh  225

 

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 11 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy stanoví zjednodušené postupy pro aktualizaci certifikátu energetické náročnosti, pokud se zavádí opatření uvedená v pasu pro renovaci budovy.	Členské státy zpřístupní zjednodušené postupy pro aktualizaci certifikátu energetické náročnosti, pokud jsou zavedena opatření uvedená v renovačním pasu s cílem snížit náklady na vydání aktualizovaného certifikátu, nebo v případech používání digitálního dvojčete budovy, s cílem snížit náklady na vydání aktualizovaného certifikátu.

Pozměňovací návrh  226

 

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 11 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	11a. Kromě rámce certifikátů energetické náročnosti uvedeného v tomto článku stanoví členské státy normy pro různé typy budov, jakož i maximální limity energetické potřeby na vytápění, které by umožnily vytápění budov nízkoteplotním vytápěním nejpozději do 31. prosince 2025. Komise zveřejní pokyny pro vypracování takové metriky.

Pozměňovací návrh  227

 

Návrh směrnice

Čl. 17 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. a

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) budovy nebo ucelené části budov při výstavbě, po větší renovaci, při prodeji nebo pronájmu novému nájemci nebo při obnovení nájemní smlouvy a	a) budovy nebo ucelené části budov, které jsou postaveny, prošly větší renovací, jsou prodány nebo pronajaty novému nájemci a dále

Pozměňovací návrh  228

 

Návrh směrnice

Čl. 17 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Členské státy vyžadují, aby při výstavbě, prodeji nebo pronájmu budov nebo ucelených částí budov nebo při obnovení nájemní smlouvy byl potenciálnímu nájemci nebo kupujícímu předložen certifikát energetické náročnosti a aby kupujícímu nebo nájemci byl certifikát energetické náročnosti předán.	2. Členské státy vyžadují, aby při výstavbě, prodeji nebo pronájmu budov nebo ucelených částí budov byl certifikát energetické náročnosti předložen potenciálnímu nájemci nebo kupujícímu a předán kupujícímu nebo nájemci.

Pozměňovací návrh  229

 

Návrh směrnice

Čl. 19 – odst. 5 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Komise do 30. června 2024 přijme prováděcí akt se společným vzorem pro předávání informací středisku pro sledování fondu budov.	Komise do 30. června 2024 přijme prováděcí akt se společným vzorem pro předávání informací středisku pro sledování fondu budov. Do tohoto data členské státy na základě pokynů Komise zahájí v souladu se směrnicí o energetické účinnosti audit stavu zásob v Unii s cílem určit, kde se nacházejí zranitelné oblasti s nízkými socioekonomickými ukazateli a budovy s nízkou energetickou náročností. Tímto způsobem se úsilí o hospodářskou a odbornou podporu zaměří na nejzranitelnější společnost a podpoří zvýšení míry renovace budov v Unii, spravedlivé a harmonizované pro všechny členské státy v Unii.

Pozměňovací návrh  230

 

Návrh směrnice

Čl. 19 – odst. 6 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	6a. Počínaje druhým rokem po vyhlášení této směrnice zveřejní Komise každé dva roky souhrnnou zprávu o situaci a pokroku fondu budov Unie na místní, regionální a celostátní úrovni.

Pozměňovací návrh  231

Návrh směrnice

Čl. 20 – odst. 4 – pododstavec 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Systém inspekcí zahrnuje posouzení dimenzování ventilačního systému vzhledem k požadavkům na danou budovu a zohlednění schopností ventilačního systému optimalizovat výkon v typických či průměrných provozních podmínkách.	Systém inspekcí zahrnuje posouzení dimenzování ventilačního systému vzhledem k požadavkům na danou budovu a zohlednění schopností ventilačního systému optimalizovat výkon v typických či průměrných provozních podmínkách. Součástí inspekcí je také posouzení kvality vnitřního ovzduší.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nutný z naléhavých důvodů týkajících se vnitřní logiky textu.

Pozměňovací návrh  232

Návrh směrnice

Čl. 20 – odst. 7 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy stanoví požadavky s cílem zajistit, aby jiné než obytné budovy s otopnou soustavou či kombinovaným systémem pro vytápění a větrání prostor o jmenovitém výkonu vyšším než 290 kW byly v technicky a ekonomicky proveditelných případech do 31. prosince 2024 vybaveny systémy automatizace a kontroly budov. Prahová hodnota jmenovitého výkonu se do 31. prosince 2029 sníží na 70 kW.	Členské státy stanoví požadavky scílem zajistit, aby v případech, kdy je to technicky a ekonomicky proveditelné, byly nebytové budovy se jmenovitým výkonem otopných soustav, chladicích systémů nebo systémů kombinovaného vytápění, chlazení a větrání prostor nad 290 kW vybaveny systémy automatizace akontroly budov do 31. prosince 2024. Prahová hodnota jmenovitého výkonu se do 31. prosince 2029 sníží na 70 kW.

Odůvodnění

Oblast působnosti (290 kW) ve stávající směrnici o energetické náročnosti budov se vypočítává s ohledem na vytápění a větrání prostor (čl. 14 odst. 4), ale zahrnuje také chlazení prostor (čl. 15 odst. 4). Navrhovaná revize neodpovídá stávajícím ustanovením systému automatizace a kontroly budov, která členské státy již provádějí.

Pozměňovací návrh  233

Návrh směrnice

Čl. 22 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Členské státy zpřístupní veřejnosti informace o odborné přípravě a o certifikacích. Členské státy zajistí, aby byly veřejnosti zpřístupněny buď pravidelně aktualizované seznamy kvalifikovaných nebo certifikovaných odborníků, nebo pravidelně aktualizované seznamy certifikovaných společností poskytujících služby takovýchto odborníků.	2. Členské státy zajistí, aby certifikační nebo jim rovnocenné kvalifikační systémy pro nezávislé odborníky, kteří provádějí certifikaci energetické náročnosti budov, zřizují pasy pro renovace a provádějí hodnocení připravenosti na inteligentní systémy a inspekce otopných soustav a klimatizačních systémů, byly dostupné, cenově přijatelné a řádně fungující, a zpřístupní veřejnosti informace o možnostech odborné přípravy a certifikací. Členské státy zajistí, aby byly veřejnosti zpřístupněny buď pravidelně aktualizované seznamy kvalifikovaných nebo certifikovaných odborníků, nebo pravidelně aktualizované seznamy certifikovaných společností poskytujících služby takovýchto odborníků.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nutný z naléhavých důvodů týkajících se vnitřní logiky textu.

Pozměňovací návrh  234

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Členské státy zajistí odpovídající úroveň způsobilosti stavebních odborníků provádějících integrované renovační práce v souladu s článkem 26 [přepracované směrnice o energetické účinnosti].	1. Členské státy zajistí vnitrostátní plán rozvoje vysoce kvalifikovaných kompetencí pro odborníky v oblasti budov provádějící integrované renovační práce v souladu s článkem 26 [přepracované znění směrnice o energetické účinnosti].

Pozměňovací návrh  235

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. Členské státy podporují programy pro rekvalifikační systémy pro zaměstnance v podnicích zabývajících se těžbou fosilních paliv, výrobou a distribucí energie a energetickým účetnictvím, jejichž výroba energie a činnosti budou v souvislosti s dekarbonizačním úsilím Unie postupně ukončována. Takový přístup pozitivním způsobem integruje tyto důležité zúčastněné strany do procesu dekarbonizace energetického odvětví Unie.

Pozměňovací návrh  236

 

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
V rámci tohoto přezkumu Komise posoudí, zda uplatňování této směrnice v kombinaci s dalšími legislativními nástroji, jež řeší energetickou účinnost budov a emise skleníkových plynů z nich, zejména prostřednictvím stanovení ceny uhlíku, přináší dostatečný pokrok k dosažení plně dekarbonizovaného fondu budov s nulovými emisemi do roku 2050, nebo zda je třeba zavést další závazná opatření na úrovni Unie, zejména povinné minimální normy energetické náročnosti pro celý fond budov. Komise rovněž posoudí, jak by členské státy mohly v politice Unie v oblasti budov a energetické účinnosti uplatňovat přístupy na úrovni okresů či městských částí a zároveň zajistit, aby každá budova splňovala minimální požadavky energetické náročnosti, například prostřednictvím plánů celkových renovací zahrnujících namísto jednotlivých budov vícero budov v určitém územním kontextu.	V rámci tohoto přezkumu Komise posoudí, zda uplatňování této směrnice v kombinaci s dalšími legislativními nástroji, jež řeší energetickou účinnost budov a emise skleníkových plynů z nich, zejména prostřednictvím stanovení ceny uhlíku, přináší dostatečný pokrok k dosažení plně dekarbonizovaného fondu budov s nulovými emisemi do roku 2050, nebo zda je třeba zavést další závazná opatření na úrovni Unie, zejména povinné minimální normy energetické náročnosti pro celý fond budov. Kromě toho je třeba uplatňovat holistický přístup ve všech územních měřítkách, včetně: v opatřeních na úrovni Unie by měla být zohledněna krajinná architektura, územní plánování, infrastruktura, design, čímž se podporují udržitelnější, inkluzivnější a inovativnější způsoby života v souladu s vývojem našeho zastavěného prostředí, s cílem přizpůsobit se novým potřebám a zajistit důstojné a kvalitní bydlení pro všechny. Komise rovněž posoudí, jak by členské státy mohly v politice Unie v oblasti budov a energetické účinnosti uplatňovat přístupy na úrovni okresů či městských částí a zároveň zajistit, aby každá budova splňovala minimální požadavky energetické náročnosti, například prostřednictvím plánů celkových renovací zahrnujících namísto jednotlivých budov vícero budov v určitém územním kontextu.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nutný z naléhavých důvodů týkajících se vnitřní logiky textu.

Pozměňovací návrh  237

 

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Členské státy přijmou nezbytná opatření k informování vlastníků nebo nájemců budov nebo ucelených částí budov a všech příslušných účastníků trhu o různých metodách a praktických postupech ke snižování energetické náročnosti. Členské státy zejména přijmou nezbytná opatření k poskytování individualizovaných informací zranitelným domácnostem.	1. Členské státy schválí informační a osvětové kampaně s cílem podpořit zájem a podporu veřejnosti pro zlepšení směrnice o energetické účinnosti budov a přijmou nezbytná opatření k informování vlastníků nebo nájemců budov nebo ucelených částí budov a všech příslušných účastníků trhu o různých metodách a praktických postupech ke snižování energetické náročnosti. Členské státy zejména přijmou nezbytná opatření k poskytování informací přizpůsobených konkrétním potřebám zranitelných domácností, domácností trpících energetickou chudobou a osob žijících v sociálním bydlení, ve zranitelných oblastech v souladu se smernicí o energetické účinnosti, a k poskytování informací na úrovni sousedství s cílem oslovit tyto spotřebitele.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nutný z naléhavých důvodů týkajících se vnitřní logiky textu.

Pozměňovací návrh  238

 

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 2 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy zejména poskytnou vlastníkům nebo nájemcům budov informace o certifikátech energetické náročnosti, zejména o jejich účelu a cílech, o nákladově efektivních opatřeních a případně o finančních nástrojích pro účely snížení energetické náročnosti budovy a o nahrazení kotlů na fosilní paliva udržitelnějšími alternativami. Členské státy poskytnou informace prostřednictvím přístupných a transparentních nástrojů pro poradenství, jako je poradenství v oblasti renovací a jednotná kontaktní místa.	Členské státy zejména poskytnou vlastníkům nebo nájemcům budov informace o certifikátech energetické náročnosti, zejména o jejich účelu a cílech, o nákladově efektivních opatřeních a případně o finančních nástrojích pro účely snížení energetické náročnosti budovy a o nahrazení kotlů na fosilní paliva udržitelnějšími alternativami. Členské státy poskytnou informace prostřednictvím přístupných a transparentních nástrojů pro poradenství, jako je poradenství v oblasti renovací a jednotná kontaktní místa. Přístup k těmto poradenským nástrojům je konkrétně přizpůsoben domácnostem s nízkým přimem, zranitelnéým domácnostem, domácnostem trpícím energetickou chudobou a osobám žijícím v sociálním bydlení.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nutný z naléhavých důvodů týkajících se vnitřní logiky textu.

Pozměňovací návrh  239

Návrh směrnice

Příloha I – bod 1 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Energetická náročnost budovy musí být vyjádřena číselným ukazatelem spotřeby primární energie na jednotku referenční podlahové plochy za rok v kWh/(m2.r) pro účely certifikace energetické náročnosti a souladu s minimálními požadavky na energetickou náročnost. Metodika používaná pro stanovení energetické náročnosti budovy musí být transparentní a otevřená inovacím.	Energetická náročnost budovy musí být vyjádřena číselným ukazatelem spotřeby primární a konečné energie na jednotku referenční podlahové plochy za rok v kWh/(m².r) pro účely certifikace energetické náročnosti a souladu s minimálními požadavky na energetickou náročnost. Metodika používaná pro stanovení energetické náročnosti budovy musí být transparentní a otevřená inovacím.

Odůvodnění

Změna nutná z naléhavých důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu, aby byl pro nájemníky srozumitelnější, a tím se podpořila energetická účinnost a renovace.

Pozměňovací návrh  240

Návrh směrnice

Příloha I – bod 1 – odst. 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy popíší svou vnitrostátní metodiku výpočtu vycházející z přílohy A u hlavních evropských norem týkajících se energetické náročnosti budov , totiž EN ISO 52000-1, EN ISO 52003-1, EN ISO 52010-1, EN ISO 52016-1, EN ISO 52018-1, EN 16798-1 a EN 17423 nebo nahrazujících dokumentů . Toto ustanovení nepředstavuje právní kodifikaci těchto norem.	Členské státy popíší svou vnitrostátní metodiku výpočtu vycházející z přílohy A u hlavních evropských norem týkajících se energetické náročnosti budov, totiž EN ISO 52000-1, EN ISO 52003-1, EN ISO 52010-1, EN ISO 52016-1, EN ISO 52018-1, EN ISO 52120–1, EN 16798-1 a EN 17423 nebo nahrazujících dokumentů. Toto ustanovení nepředstavuje právní kodifikaci těchto norem.

Odůvodnění

Dopad systémů automatizace a kontroly budov je zásadní pro energetickou náročnost budov. EN ISO 52120–1 je normou EPB v rámci mandátu M480 a poskytuje důležité vstupy pro výpočet energetické náročnosti budov. Navíc vzhledem k tomu, že se očekává nárůst elektrifikace budov, zvýší spotřeba energie nové elektrické zatížení.

Pozměňovací návrh  241

Návrh směrnice

Příloha I – bod 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Členské státy mohou pro účely vyjádření energetické náročnosti určité budovy vymezit další číselné ukazatele celkové spotřeby primární energie z neobnovitelných a obnovitelných zdrojů a provozních emisí skleníkových plynů vyprodukovaných v kgCO2eq/(m2.r).	3. Členské státy pro účely vyjádření energetické náročnosti určité budovy vymezí další číselné ukazatele celkové spotřeby primární energie z neobnovitelných a obnovitelných zdrojů a provozních a obsažených emisí skleníkových plynů během předpokládané životnosti budovy.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný k zajištění toho, aby se směrnice o energetické náročnosti budov vztahovala jak na energetickou náročnost, tak na snižování emisí skleníkových plynů, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 1. Zahrnout další číselné ukazatele emisí skleníkových plynů (výroba a/nebo výstavba budov) do aspektů, které je třeba zvážit při posuzování energetické náročnosti budov, a povinnost poskytovat informace o složených emisích souvisejících s používáním stavebních výrobků a materiálů.

Pozměňovací návrh  242

Návrh směrnice

Příloha I – bod 4 – písm. b

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) zařízení pro vytápění a zásobování teplou vodou, včetně jejich izolačních vlastností;	b) zařízení pro vytápění a dodávky teplé vody, včetně jejich izolačních vlastností a vlastností rekuperace tepla;

Odůvodnění

Rekuperace tepla může být důležitou součástí opatření vedoucích k energetické účinnosti a úsporám energie, ale může být méně atraktivní, pokud se při výpočtu spotřeby energie budovy podle směrnice o energetické náročnosti budov nezohlední jejich přínos.

Pozměňovací návrh  243

Návrh směrnice

Příloha I – bod 4 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ba) kapacita instalovaných decentralizovaných zdrojů energie, včetně obnovitelných zdrojů energie na místě, obousměrné infrastruktury pro dobíjení elektrických vozidel, odezvy na straně poptávky a skladování;

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nutný z naléhavých důvodů týkajících se vnitřní logiky textu.

Pozměňovací návrh  244

Návrh směrnice

Příloha I – bod 4 – písm. h

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
h) vnitřní mikroklimatické podmínky, včetně návrhových hodnot vnitřního prostředí;	h) vnitřní mikroklimatické podmínky, včetně návrhových hodnot vnitřního prostředí a kvality vnitřního ovzduší;

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nutný z naléhavých důvodů týkajících se ventilace a veřejného zdraví.

Pozměňovací návrh  245

Návrh směrnice

Příloha I – bod 4 – písm. i a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ia) automatizace budov a technické schopnosti v oblasti správy budov za účelem monitorování, kontroly a optimalizace energetické náročnosti;

Odůvodnění

Monitorování je klíčové pro trvalé zlepšování energetické náročnosti, zejména pokud jde o vzestup dobíjecích stanic elektrických vozidel doma. Monitorování by obvykle mohlo vést v průměru k 10 % úsporám energie; energetické monitorování však ještě není ve stávající definici směrnice o energetické náročnosti budov uznáváno jako technický systém budov.

Pozměňovací návrh  246

Návrh směrnice

Příloha I – bod 4 – písm. i b (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ib) účinnost elektrických zařízení (IECEN 60364–8–1).

Odůvodnění

Za účelem pokrytí účinnosti elektrických zařízení by měla být zavedena povinnost minimalizovat energetické ztráty v elektrických instalacích spolu s požadavky na výkonnost těchto řešení v souladu se stávajícími a uznávanými normami (IEC EN 60364–8-1).

Pozměňovací návrh  247

Návrh směrnice

Příloha II – písm. a – první řádek

Znění navržené Komisí
Vzor vnitrostátních plánů renovace budov (uvedený v článku 3)
Článek 3 směrnice o energetické náročnosti budov	Povinné ukazatele	Nepovinné ukazatele / poznámky
a) Přehled vnitrostátního fondu budov	Počet budov a celková podlahová plocha (m2):	Počet budov a celková podlahová plocha (m2):
	– podle typu budovy (včetně veřejných budov a sociálního bydlení),	– podle stáří budovy,
	– podle třídy energetické náročnosti,	– podle velikosti budovy,
	– budovy s téměř nulovou spotřebou energie,	– podle klimatického pásma,
	– energeticky nejnáročnější (včetně definice).	– demolice (počet a celková podlahová plocha).
Pozměňovací návrh
Vzor vnitrostátních plánů renovace budov (uvedený v článku 3)
Článek 3 směrnice o energetické náročnosti budov	Povinné ukazatele	Nepovinné ukazatele / poznámky
a) Přehled vnitrostátního fondu budov	Počet budov a celková podlahová plocha (m2):	Počet budov a celková podlahová plocha (m2):
	– podle typu budovy (včetně veřejných budov a sociálního bydlení),	– podle stáří budovy,
	– podle třídy energetické náročnosti,	– podle velikosti budovy,
	– budovy s téměř nulovou spotřebou energie,	– podle klimatického pásma,
	– energeticky nejnáročnější (včetně definice).	– podle úrovně příjmů domácností,
	–podle její současné funkce jako hlavního/druhého bydliště	– demolice (počet a celková podlahová plocha).

Pozměňovací návrh  248

Návrh směrnice

Příloha II – sloupec 2 – písm. a – řádek 7 – odrážka 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
– obyvatelstvo žijící v nevyhovujících podmínkách bydlení (např. prosakující střecha) nebo s nedostatečnými podmínkami tepelné pohody.	– obyvatelstvo žijící v nevyhovujících podmínkách bydlení (např. pronikající střecha, nebezpečná elektrická zařízení nebo s nedostatečnými podmínkami tepelné pohodlí)

Odůvodnění

PTFE a PVC nejsou na mezinárodní úrovni považovány za odpad uvedený na zeleném seznamu. Oba podléhají kontrole v EU z důvodu svých vlastností. PTFE spadá do oblasti působnosti současné činnosti týkající se omezení PFAS, zatímco v současné době probíhají práce na omezení PVC.

Pozměňovací návrh  249

Návrh směrnice

Příloha II – sloupec 2 – písm. a – řádek 9

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie pro nové a stávající budovy	Definice budov s téměř nulovou spotřebou energie a budov s nulovými emisemi pro nové a stávající budovy

Pozměňovací návrh  250

Návrh směrnice

Příloha II – sloupec 2 – písm. b – řádek 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Cíle pro roční míry renovací: počet a celková podlahová plocha (m2):	Cíle pro roční míry renovací: počet a celková podlahová plocha (m2):
– podle typu budovy.	– podle typu budovy
– energeticky nejnáročnější,	– energeticky nejnáročnější,
	Cíle pro očekávaný podíl (v %) renovovaných budov:
	– podle typu budovy
	– podle rozsahu renovace.

Pozměňovací návrh  251

Návrh směrnice

Příloha II – sloupec 2 – písm. c – řádek 1 – pododstavec 1 – písm. d

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
d) posílení postavení a ochrana zranitelných zákazníků a zmírnění energetické chudoby, včetně politik a opatření podle článku 22 směrnice (EU).../... [přepracované znění směrnice o energetické účinnosti], a cenová dostupnost bydlení;	d) posílení postavení a ochrana zranitelných zákazníků a zmírnění energetické chudoby, včetně souboru opatření pro preferenční financování renovace budov pro energeticky chudé a zranitelné domácnosti a vnitrostátního cíle pro zmírnění energetické chudoby prostřednictvím opatření pro renovaci budov podle článku 22 směrnice (EU).../... [přepracované znění směrnice o energetické účinnosti] a cenové dostupnosti bydlení;

Pozměňovací návrh  252

Návrh směrnice

Příloha II – sloupec 2 – písm. c – řádek 1 – pododstavec 1 – písm. e

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
e) vytvoření jednotných kontaktních míst nebo podobných mechanismů pro poskytování technického, administrativního a finančního poradenství a pomoci;	e) vytvoření jednotných kontaktních míst na místní úrovni nebo podobných mechanismů pro poskytování technického, administrativního a finančního poradenství, pomoci a integrovaných služeb renovace budov vlastníkům nemovitostí;

Pozměňovací návrh  253

Návrh směrnice

Příloha II – sloupec 2 – písm. c – řádek 1 – pododstavec 1 – písm. n

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
n) řešení nedostatečných kvalifikací a neadekvátnosti lidských zdrojů a podpora vzdělávání, odborné přípravy, prohlubování dovedností a rekvalifikace v odvětví stavebnictví a v odvětvích energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů a	n) řešení nedostatků v oblasti dovedností a nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi v oblasti lidských kapacit a podpora vzdělávání, odborné přípravy, prohlubování dovedností a rekvalifikace v odvětví stavebnictví a v odvětvích energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů prostřednictvím povinného provádění systémů průběžného profesního rozvoje, registrů dovedností a vnitrostátních cílů v oblasti kvalifikací a zvyšování kvalifikace pracovníků ve stavebnictví, případně v souladu s vnitrostátními plány kvalifikací vypracovanými v rámci iniciativy EU BUILD UP Skills a/nebo v rámci iniciativy Plán pro stavebnictví.

Pozměňovací návrh  254

Návrh směrnice

Příloha II – sloupec 2 – písm. c – řádek 1 – pododstavec 1 – písm. o

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
o) osvětové kampaně a další poradenské nástroje.	o) rozsáhlé osvětové kampaně propagující přínosy účinnosti budov a dostupná podpůrná opatření prováděná na celostátní, regionální, místní a komunitní úrovni, jakož i další poradenské nástroje.

Pozměňovací návrh  255

Návrh směrnice

Příloha II – sloupec 2 – písm. c – řádek 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
– název politiky nebo opatření,	– název politiky nebo opatření,
– stručný popis (přesný rozsah, cíl a způsoby fungování),	– stručný popis (přesný rozsah, cíl a způsoby fungování),
– kvantifikovaný cíl,	– kvantifikovaný cíl,
– druh politiky nebo opatření (např. legislativní, hospodářská/é, fiskální, odborná příprava, informovanost),	– druh politiky nebo opatření (např. legislativní, hospodářská/é, fiskální, odborná příprava, informovanost),
– plánovaný rozpočet a zdroje financování,	– plánovaný rozpočet a zdroje financování,
– subjekty odpovědné za provádění politiky,	– subjekty odpovědné za provádění politiky,
– očekávaný dopad,	– očekávaný dopad,
– stav provádění,	– stav provádění,
– datum vstupu v platnost,	– datum vstupu v platnost,
– období provádění.	– období provádění.
	– monitorovací mechanismy,
	– sankce v případě nedodržení a/nebo nedostatečné výkonnosti.

Odůvodnění

1) subparagraph d) is amended to ensure the practical implementation of national-level financial schemes targeted to energy poor and vulnerable households as per the applicable definition pursuant to the proposed amendments of the EED

2) subparagraph e) is amended to ensure accessible tailored services efficiently reaching the local communities, which are the main beneficiaries of the OSS concept. The suggested amendments also include the provision of integrated renovation services overcoming the issues related to the fragmentation of the construction sector in general and specifically of the renovation process, which is often cited as one of the major barriers to large-scale building retrofitting.

3) subparagraph n) is amended to ensure the application of streamlined instruments which are key for the life-long learning progress and regular upgrade of the skills and knowledge of building professionals in a quickly changing technological environment. Additionally, it brings coherence with the most effective and widely recognized EU initiatives in the area, thus avoiding duplication of measures and reduction of costs.

4) subparagraph o) is amended to ensure ambitious scope and outreach of the communication and awareness raising campaigns, which are expected to integrate national coverage by the public media and local community-oriented communication action to achieve highest impact.

5) additionally, monitoring mechanisms and penalties in case of non-compliance or underperformance are required to ensure coherent implementation at national level

Pozměňovací návrh  256

Návrh směrnice

Příloha II – sloupec 2 – písm. c – řádek 1 – pododstavec 1 – písm. f a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	fa) modernizaci zásob pro vytápění a chlazení instalací technologií připravených k práci s obnovitelnými a dekarbonizovanými zdroji energie;

Pozměňovací návrh  257

Návrh směrnice

Příloha II – sloupec 2 – písm. c – řádek 1 – pododstavec 1 – písm. f b (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	fb) zvýšení elektrické bezpečnosti;

Pozměňovací návrh  258

 

Návrh směrnice

Příloha III – bod I – odst. 3 – odrážka 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
– energií z obnovitelných zdrojů vyrobenou na místě a splňující kritéria článku 7 směrnice (EU) 2018/2001 [pozměněná směrnice o energii z obnovitelných zdrojů],	– energie z obnovitelných zdrojů vyrobená na místě nebo napájená ze sítě a splňující kritéria článku 7 směrnice (EU) 2018/2001 [pozměněná směrnice o obnovitelných zdrojích energie],

Pozměňovací návrh  259

Návrh směrnice

Příloha III – bod I – odst. 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Budova s nulovými emisemi nezpůsobuje na místě uhlíkové emise z fosilních paliv.	Budova s nulovými emisemi nesmí způsobit žádné emise z fosilních paliv.

Pozměňovací návrh  260

Návrh směrnice

Příloha III – bod II – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Pro výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu nových budov podle čl. 7 odst. 2 se tento potenciál uvádí jako číselný ukazatel pro každou fázi životního cyklu vyjádřený jako kgCO2e/m² (užitné podlahové plochy) zprůměrovaný za jeden rok referenčního období studie v délce 50 let. Výběr údajů, definice scénářů a výpočty se provedou v souladu s normou EN 15978 (EN 15978:2011. Udržitelnost stavebních prací. Posouzení environmentální výkonnosti budov. Metoda výpočtu). Rozsah stavebních prvků a technického vybavení odpovídá definicím uvedeným ve společném rámci EU Level(s) pro ukazatel 1.2. Existuje-li vnitrostátní nástroj pro výpočet nebo je-li vyžadován pro zveřejnění informací nebo pro získání stavebních povolení, lze tento nástroj použít k poskytnutí požadovaného zveřejnění. Jiné nástroje pro výpočet lze použít, pokud splňují minimální kritéria stanovená ve společném rámci EU Level(s). Jsou-li k dispozici, použijí se údaje týkající se konkrétních stavebních výrobků vypočítané v souladu s [revidovaným nařízením o stavebních výrobcích].	Pro výpočet potenciálu globálního oteplování (GWP) během životního cyklu nových budov podle čl. 7 odst. 2 se GWP uvádí jako číselný ukazatel pro každou fázi životního cyklu a zohledňuje rovněž přínosy plynoucí z opětovného použití a recyklace na konci životnosti, vyjádřené v kgCO2e/m² (užitné podlahové plochy) zprůměrované za jeden rok referenčního období studie v délce 50 let. Výběr údajů, definice scénářů a výpočty se provedou v souladu s normou EN 15978 (EN 15978:2011. Udržitelnost stavebních prací. Posouzení environmentální výkonnosti budov. Metoda výpočtu). Rozsah stavebních prvků a technického vybavení odpovídá definicím uvedeným ve společném rámci EU Level(s) pro ukazatel 1.2. Existuje-li vnitrostátní nástroj pro výpočet nebo je-li vyžadován pro zveřejnění informací nebo pro získání stavebních povolení, lze tento nástroj použít k poskytnutí požadovaného zveřejnění. Jiné nástroje pro výpočet lze použít, pokud splňují minimální kritéria stanovená ve společném rámci EU Level(s). Jsou-li k dispozici, použijí se údaje týkající se konkrétních stavebních výrobků vypočítané v souladu s [revidovaným nařízením o stavebních výrobcích].

Odůvodnění

Vzhledem k tomu, že je důležité podporovat ekosystém oběhového stavebnictví, je nezbytné rovněž podávat zprávy o dalších přínosech pro životní prostředí vyplývajících z opětovného použití a recyklace na konci životnosti budovy.

Pozměňovací návrh  261

Návrh směrnice

Příloha IV – bod 2 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ca) schopnost budovy skladovat energii a uvolnit ji zpět do budovy nebo do sítě jako elektřinu, je-li to nezbytné pro aktivní účast budov v elektrizační soustavě;

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nutný z naléhavých důvodů týkajících se vnitřní logiky textu.

Pozměňovací návrh  262

Návrh směrnice

Příloha V – bod 1 – písm. h a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ha) provozní emise jemných částic (PM2,5);

Odůvodnění

Ukazatele byly přesunuty z odstavce 2 jako prvek, který má být povinně zobrazen.

Pozměňovací návrh  263

Návrh směrnice

Příloha V – bod 1 – písm. i

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
i) třída emisí skleníkových plynů (v příslušných případech).	i) třída emisí skleníkových plynů.

Pozměňovací návrh  264

Návrh směrnice

Příloha V – bod 1 – písm. i a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ia) spotřeba energie, špičkové zatížení, velikost zdroje nebo soustavy (systému), hlavní energetický nosič a hlavní typ prvku pro každé využití: vytápění, chlazení, teplá voda v domácnostech, větrání a vestavěné osvětlení;

Odůvodnění

Ukazatele byly přesunuty z bodu 2 přílohy V jako prvek, který má být povinně zobrazen.

Pozměňovací návrh  265

Návrh směrnice

Příloha V – bod 1 – písm. i b (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ib) stav elektrického zařízení (odkaz na poslední inspekci);

Pozměňovací návrh  266

Návrh směrnice

Příloha V – bod 2 – písm. b

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) energie z obnovitelných zdrojů vyrobená na místě, hlavní energetický nosič a druh obnovitelného zdroje energie;	b) energie z obnovitelných zdrojů vyrobená na místě, hlavní nosič energie a druh obnovitelného zdroje energie a připravenost instalovat nové kapacity na výrobu energie z obnovitelných zdrojů (např. dostupný prostor, orientace, elektrický systém);

Pozměňovací návrh  267

Návrh směrnice

Příloha V – bod 2 – písm. g

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
g) průměrná hodnota U pro neprůhledné prvky obvodového pláště budovy;	g) průměrná hodnota U a průměrná hodnota g pro neprůhledné prvky obvodového pláště budovy;

Odůvodnění

Vnitrostátní požadavky se příliš často zaměřují na izolaci (hodnota U), zatímco jiné aspekty jsou stejně důležité pro posouzení výkonnosti transparentních prvků obvodového pláště budovy, zejména prostupu solární energie (hodnota g).

Pozměňovací návrh  268

Návrh směrnice

Příloha V – bod 2 – písm. j a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ja) výsledek analýzy kvality vnitřního ovzduší;

Odůvodnění

Studie ukazují, že zlepšení vnitřního klimatu patří mezi hlavní pobídky pro vlastníky budov k provádění energetických renovací.

Pozměňovací návrh  269

Návrh směrnice

Příloha V – bod 2 – písm. j b (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	jb) výsledek analýzy podmínek denního světla;

Odůvodnění

Studie ukazují, že zlepšení vnitřního klimatu patří mezi hlavní pobídky pro vlastníky budov k provádění energetických renovací.

Pozměňovací návrh  270

Návrh směrnice

Příloha V – bod 2 – písm. m

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
m) počet a typ dobíjecích stanic pro elektrická vozidla;	m) počet a typ dobíjecích stanic pro elektrická vozidla a připravenost elektrické infrastruktury na doplnění nových dobíjecích stanic;

Odůvodnění

Energy Performance Certificates (EPCs) must integrate information about the latest inspection of the electrical installations and its readiness to install new major equipment. The proposed template for EPCs suggests including information about the presence of heat-pump, EV charging, storage or on-site renewable generation, but should also include information about the readiness and latest safety check of the electrical installations to integrate such equipment. Every dwelling owner or tenant should have an easy access to information about the status and readiness of the electrical installations particularly in the view of electrification of heating and transport and the possibility to add new equipment, such as EV charging point, heat pump, on-site renewable generation, and storage.

Pozměňovací návrh  271

Návrh směrnice

Příloha V – bod 2 – písm. n

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
n) přítomnost, typ a velikost systémů pro uchovávání energie;	n) přítomnost, typ a velikost systémů pro uchovávání energie a připravenost přidat novou skladovací kapacitu;

Odůvodnění

Energy Performance Certificates (EPCs) must integrate information about the latest inspection of the electrical installations and its readiness to install new major equipment. The proposed template for EPCs suggests including information about the presence of heat-pump, EV charging, storage or on-site renewable generation, but should also include information about the readiness and latest safety check of the electrical installations to integrate such equipment. Every dwelling owner or tenant should have an easy access to information about the status and readiness of the electrical installations particularly in the view of electrification of heating and transport and the possibility to add new equipment, such as EV charging point, heat pump, on-site renewable generation, and storage.

Pozměňovací návrh  272

Návrh směrnice

Příloha V – bod 2 – písm. r a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ra) připravenost opustit fosilní paliva;

Odůvodnění

Energy Performance Certificates (EPCs) must integrate information about the latest inspection of the electrical installations and its readiness to install new major equipment. The proposed template for EPCs suggests including information about the presence of heat-pump, EV charging, storage or on-site renewable generation, but should also include information about the readiness and latest safety check of the electrical installations to integrate such equipment. Every dwelling owner or tenant should have an easy access to information about the status and readiness of the electrical installations particularly in the view of electrification of heating and transport and the possibility to add new equipment, such as EV charging point, heat pump, on-site renewable generation, and storage.

Pozměňovací návrh  273

Návrh směrnice

Příloha V – bod 2 – písm. r b (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	rb) pružnost celkové poptávky budovy po elektřině, včetně její schopnosti reagovat na poptávku ve vztahu k síti, a kapacity pro přesun zatížení.

Odůvodnění

Energy Performance Certificates (EPCs) must integrate information about the latest inspection of the electrical installations and its readiness to install new major equipment. The proposed template for EPCs suggests including information about the presence of heat-pump, EV charging, storage or on-site renewable generation, but should also include information about the readiness and latest safety check of the electrical installations to integrate such equipment. Every dwelling owner or tenant should have an easy access to information about the status and readiness of the electrical installations particularly in the view of electrification of heating and transport and the possibility to add new equipment, such as EV charging point, heat pump, on-site renewable generation, and storage.

 

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název	Energetická náročnost budov (přepracování)
Referenční údaje	COM(2021)0802 – C9-0469/2021 – 2021/0426(COD)
Příslušný výbor  Datum oznámení na zasedání	ITRE 14.2.2022
Výbor, který vypracoval stanovisko  Datum oznámení na zasedání	ENVI 14.2.2022
Zpravodaj(ka)  Datum jmenování	Radan Kanev 11.3.2022
Projednání ve výboru	17.5.2022
Datum přijetí	3.10.2022
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	33 8 27
Členové přítomní při konečném hlasování	Mathilde Androuët, Bartosz Arłukowicz, Simona Baldassarre, Marek Paweł Balt, Aurélia Beigneux, Hildegard Bentele, Sergio Berlato, Alexander Bernhuber, Simona Bonafè, Delara Burkhardt, Pascal Canfin, Sara Cerdas, Mohammed Chahim, Nathalie Colin-Oesterlé, Esther de Lange, Bas Eickhout, Agnès Evren, Heléne Fritzon, Malte Gallée, Andreas Glück, Catherine Griset, Anja Hazekamp, Martin Hojsík, Pär Holmgren, Jan Huitema, Yannick Jadot, Petros Kokkalis, Ewa Kopacz, Joanna Kopcińska, Peter Liese, César Luena, Liudas Mažylis, Tilly Metz, Silvia Modig, Alessandra Moretti, Ville Niinistö, Grace O’Sullivan, Jessica Polfjärd, Nicola Procaccini, Frédérique Ries, María Soraya Rodríguez Ramos, Silvia Sardone, Christine Schneider, Günther Sidl, Ivan Vilibor Sinčić, Maria Spyraki, Nils Torvalds, Edina Tóth, Véronique Trillet-Lenoir, Alexandr Vondra, Mick Wallace, Pernille Weiss, Michal Wiezik, Tiemo Wölken, Anna Zalewska
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Michael Bloss, Biljana Borzan, Asger Christensen, Matthias Ecke, Radan Kanev, Ondřej Knotek, João Pimenta Lopes, Christel Schaldemose, Sarah Wiener
Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování	Abir Al-Sahlani, Attila Ara-Kovács, Krzysztof Hetman, Niklas Nienaß

 

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

33	+
PPE	Bartosz Arłukowicz, Alexander Bernhuber, Nathalie Colin-Oesterlé, Agnès Evren, Krzysztof Hetman, Radan Kanev, Ewa Kopacz, Peter Liese, Liudas Mažylis, Maria Spyraki
RENEW	Abir Al-Sahlani, Pascal Canfin, Asger Christensen, Martin Hojsík, Frédérique Ries, María Soraya Rodríguez Ramos, Nils Torvalds, Véronique Trillet-Lenoir, Michal Wiezik
S&D	Attila Ara-Kovács, Marek Paweł Balt, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Delara Burkhardt, Sara Cerdas, Mohammed Chahim, Matthias Ecke, Heléne Fritzon, César Luena, Alessandra Moretti, Christel Schaldemose, Günther Sidl, Tiemo Wölken

 

8	-
ID	Mathilde Androuët, Simona Baldassarre, Aurélia Beigneux, Catherine Griset, Silvia Sardone
RENEW	Andreas Glück, Jan Huitema, Ondřej Knotek

 

27	0
ECR	Sergio Berlato, Joanna Kopcińska, Nicola Procaccini, Alexandr Vondra, Anna Zalewska
NI	Ivan Vilibor Sinčić, Edina Tóth
PPE	Hildegard Bentele, Esther de Lange, Jessica Polfjärd, Christine Schneider, Pernille Weiss
THE LEFT	Anja Hazekamp, Petros Kokkalis, Silvia Modig, João Pimenta Lopes, Mick Wallace
VERTS/ALE	Michael Bloss, Bas Eickhout, Malte Gallée, Pär Holmgren, Yannick Jadot, Tilly Metz, Niklas Nienaß, Ville Niinistö, Grace O'Sullivan, Sarah Wiener

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název	Energetická náročnost budov (přepracování)
Referenční údaje	COM(2021)0802 – C9-0469/2021 – 2021/0426(COD)
Datum předložení Parlamentu	15.12.2021
Příslušný výbor  Datum oznámení na zasedání	ITRE 14.2.2022
Výbory požádané o stanovisko  Datum oznámení na zasedání	ENVI 14.2.2022	TRAN 14.2.2022
Přidružené výbory  Datum oznámení na zasedání	TRAN 9.6.2022
Zpravodajové  Datum jmenování	Ciarán Cuffe 14.2.2022
Projednání ve výboru	27.6.2022
Datum přijetí	9.2.2023
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	49 18 6
Členové přítomní při konečném hlasování	Nicola Beer, François-Xavier Bellamy, Hildegard Bentele, Tom Berendsen, Michael Bloss, Paolo Borchia, Marc Botenga, Markus Buchheit, Martin Buschmann, Cristian-Silviu Buşoi, Jerzy Buzek, Maria da Graça Carvalho, Ignazio Corrao, Beatrice Covassi, Ciarán Cuffe, Josianne Cutajar, Nicola Danti, Marie Dauchy, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Valter Flego, Lina Gálvez Muñoz, Jens Geier, Nicolás González Casares, Bart Groothuis, Christophe Grudler, András Gyürk, Henrike Hahn, Robert Hajšel, Ivo Hristov, Ivars Ijabs, Romana Jerković, Seán Kelly, Izabela-Helena Kloc, Łukasz Kohut, Miapetra Kumpula-Natri, Marisa Matias, Eva Maydell, Iskra Mihaylova, Johan Nissinen, Mauri Pekkarinen, Mikuláš Peksa, Tsvetelina Penkova, Morten Petersen, Markus Pieper, Clara Ponsatí Obiols, Robert Roos, Sara Skyttedal, Maria Spyraki, Beata Szydło, Grzegorz Tobiszowski, Patrizia Toia, Henna Virkkunen, Pernille Weiss, Carlos Zorrinho
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Damian Boeselager, Jakop G. Dalunde, Matthias Ecke, Cornelia Ernst, Klemen Grošelj, Elena Kountoura, Dace Melbārde, Alin Mituța, Jutta Paulus, Massimiliano Salini
Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování	Marco Campomenosi, Rosanna Conte, Jarosław Duda, France Jamet, Aušra Maldeikienė, Tilly Metz, Alessandro Panza, Rovana Plumb
Datum předložení	16.2.2023

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

49	+
NI	Martin Buschmann, Clara Ponsatí Obiols
PPE	Hildegard Bentele, Cristian-Silviu Buşoi, Jerzy Buzek, Maria da Graça Carvalho, Pilar del Castillo Vera, Jarosław Duda, Christian Ehler, Seán Kelly, Aušra Maldeikienė, Eva Maydell, Dace Melbārde, Maria Spyraki, Pernille Weiss
Renew	Valter Flego, Klemen Grošelj, Christophe Grudler, Iskra Mihaylova, Alin Mituța, Morten Petersen
S&D	Beatrice Covassi, Josianne Cutajar, Matthias Ecke, Lina Gálvez Muñoz, Jens Geier, Nicolás González Casares, Robert Hajšel, Ivo Hristov, Romana Jerković, Łukasz Kohut, Miapetra Kumpula-Natri, Tsvetelina Penkova, Rovana Plumb, Patrizia Toia, Carlos Zorrinho
The Left	Marc Botenga, Cornelia Ernst, Elena Kountoura, Marisa Matias
Verts/ALE	Michael Bloss, Damian Boeselager, Ignazio Corrao, Ciarán Cuffe, Jakop G. Dalunde, Henrike Hahn, Tilly Metz, Jutta Paulus, Mikuláš Peksa

 

18	-
ECR	Izabela-Helena Kloc, Robert Roos, Beata Szydło, Grzegorz Tobiszowski
ID	Paolo Borchia, Markus Buchheit, Marco Campomenosi, Rosanna Conte, Marie Dauchy, France Jamet, Alessandro Panza
PPE	François-Xavier Bellamy, Tom Berendsen, Markus Pieper, Massimiliano Salini, Sara Skyttedal
Renew	Nicola Beer, Bart Groothuis

 

6	0
ECR	Johan Nissinen
NI	András Gyürk
PPE	Henna Virkkunen
Renew	Nicola Danti, Ivars Ijabs, Mauri Pekkarinen

 

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

• [1] Úř. věst. C 290, 29.7.2022, s. 114.
• [2] Úř. věst. C 375, 30.9.2022, s. 64.
• [3] Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.
• [4] Úř. věst. C […], […], s. […].
• [5] Úř. věst. C […], […], s. […].
• [6] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).
• [7] Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 640 final.
• [8] Renovační vlna pro Evropu – ekologické budovy, nová pracovní místa, lepší životní úroveň (COM(2020) 662 final)
• [9] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).
• [10] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).
• [11] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).
• [12]  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1).
• [13] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).
• [14] Doporučení Komise (EU) 2021/1749 ze dne 28. září 2021 k Zásadám „energetická účinnost v první řadě“: od principů k praxi. Pokyny k uplatňování zásady při rozhodování v odvětví energetiky i mimo něj“ (Úř. věst. L 350, 4.10.2021, s. 9).
• [15] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5).
• [16] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).
• [17] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1).
• [18] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 1).
• [19] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 1).
• [20] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).
• [21] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).
• [22] Nařízení (EU) …/… [nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Sociální fond pro klimatická opatření (COM(2021)0568)].
• [23] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/148/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci (Úř. věst. L 330, 16.12.2009, s. 28).
• [24] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1).
• [25] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30).
• [26] Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
• [27] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 ze dne 10. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro technickou podporu (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 1).
• [28] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5).
• [29] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (OJ L 152, 11.6.2008, s. 1).
• [30] Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 244/2012 ze dne 16. ledna 2012, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov stanovením srovnávacího metodického rámce pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost budov a prvků budov (Úř. věst. L 81, 21.3.2012, s. 18).
• [31] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 54).
• [32] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125).
• [33]  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31. 12. 2008, s. 1).
• [34] Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).
• [35] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
• [36]Konečného hlasování se zúčastnili: Sergey Lagodinsky (místopředseda), Marion Walsmann (místopředsedkyně), Raffaele Stancanelli, Barry Andrews (který v souladu s čl. 209 odst. 7 nahradil Adriána Vázqueze Lázaru), Pascal Arimont, Patrick Breyer, Isabel Carvalhais (která v souladu s čl. 209 odst. 7 nahradila Mariu‑Manuel Leitão‑Marquesovou), Ilana Cicurel, Ibán García Del Blanco, Geoffroy Didier, Pascal Durand, Angel Dzhambazki, Virginie Joron, Pierre Larrouturou (který v souladu s čl. 209 odst. 7 nahradil Laru Woltersovou), Gilles Lebreton, Karen Melchior, Theresa Muigg, Ljudmila Novak (která v souladu s čl. 209 odst. 7 nahradila Jiřího Pospíšila), Anne‑Sophie Pelletier (která v souladu s čl. 209 odst. 7 nahradila Manon Aubryovou),  Sabrina Pignedoli, Luisa Regimenti, Franco Roberti, Marie Toussaint, Axel Voss, Tiemo Wölken a Javier Zarzalejos.
• [37] Poradní skupina pracovala s anglickým zněním návrhu, které je původním zněním projednávaného textu.