Zpráva - A9-0051/2023Zpráva
A9-0051/2023
Evropský parlament

ZPRÁVA o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: priority v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí pro rok 2023

7.3.2023 - (2022/2151(INI))

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci
Zpravodajka: Estrella Durá Ferrandis


Postup : 2022/2151(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A9-0051/2023
Předložené texty :
A9-0051/2023
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :


PR_INI

OBSAH

Strana

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

 



NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: priority v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí pro rok 2023

(2022/2151(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii,

– s ohledem na články 9 a 149 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2022 nazvané „Roční analýza udržitelného růstu 2023“ (COM(2022)0780),

– s ohledem na návrh společné zprávy Komise a Rady o zaměstnanosti, který dne 22. listopadu 2022 předložila Komise (COM(2022)0783),

– s ohledem na doporučení Komise ze dne 22. listopadu 2022 pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny (COM(2022)0782),

– s ohledem na zprávu Komise ze dne 22. listopadu 2022 nazvanou „Zpráva mechanismu varování 2023“ (COM(2022)0781),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2022 o návrzích rozpočtových plánů na rok 2023: celkové posouzení (COM(2022)0900),

– s ohledem na evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Radou, Parlamentem a Komisí v listopadu 2017,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. listopadu 2022 o směrech pro reformu rámce správy ekonomických záležitostí EU (COM(2022)0583),

– s ohledem na zprávu Evropského orgánu pro pracovní záležitosti o nedostatku a přebytku pracovních sil z listopadu 2021,

– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A9-0051/2023),

A. vzhledem k tomu, že společná zpráva o zaměstnanosti pro rok 2023 posiluje zaměření na provádění cílů udržitelného rozvoje OSN, cílů Zelené dohody pro Evropu a evropského pilíře sociálních práv v souladu se závazky akčního plánu pro evropský pilíř sociálních práv z března 2021 a s Portským prohlášením vedoucích představitelů EU z 8. května 2021; vzhledem k tomu, že jeho provádění by mělo posílit úsilí Unie o ekologickou, digitální a spravedlivou transformaci a přispět k dosažení vzestupné sociální a hospodářské konvergence; vzhledem k tomu, že četná posouzení evropského semestru provedená Komisí naznačují, že jeho doporučení jsou dodržována jen málo, a to částečně kvůli omezené vymahatelnosti, a to i v otázkách sociální politiky;

B. vzhledem k tomu, že z průzkumu nadace Eurofound[1] vyplývá, že ve všech členských státech EU jsou stále zaznamenávány problémy v oblasti životních nákladů a 48 % respondentů má problémy vyjít s penězi; vzhledem k tomu, že ruská útočná válka proti Ukrajině způsobila humanitární, energetickou a hospodářskou krizi v EU a prohloubila stávající nerovnosti; vzhledem k tomu, že opatření v rámci evropského pilíře sociálních práv by pomohla vytvářet kvalitní pracovní příležitosti a spravedlivé systémy sociální ochrany, které mají klíčový význam pro zlepšení odolnosti v budoucnosti;

C. vzhledem k tomu, že ačkoli míra nezaměstnanosti v EU zůstala v srpnu 2022 na stabilní úrovni 6 %, podniky v EU jen obtížně nacházejí zaměstnance s požadovanou kvalifikací; vzhledem k tomu, že dostupnost kvalifikovaných pracovníků a zkušených manažerů je pro čtvrtinu malých a středních podniků v EU, které představují 99 % všech podniků v EU, největším problémem[2];

D. vzhledem k tomu, že průzkum Eurobarometr ukázal, že sociální nerovnosti jsou problémem, který obyvatele EU znepokojuje nejvíce, a že tyto nerovnosti se ještě zhoršily vlivem sociálních a hospodářských důsledků pandemie COVID-19, jakož i dalších strukturálních problémů; vzhledem k tomu, že značná příjmová nerovnost může mít škodlivé dopady na hospodářský růst a ohrozit sociální soudržnost; vzhledem k tomu, že prudce rostoucí životní náklady a závratná inflace způsobené obrovským nárůstem cen energií, pohonných hmot, potravin a základního zboží v celé Evropě způsobují hospodářskou a sociální krizi; vzhledem k tomu, že už před pandemií si 78 % lidí v EU přálo, aby jejich vnitrostátní vlády vyvinuly větší úsilí o snížení příjmových nerovností[3]; vzhledem k tomu, že nadcházející přezkum rámce pro správu ekonomických záležitostí představuje jedinečnou příležitost k podpoře sociálních investic;

E. vzhledem k tomu, že chudoba, včetně chudoby pracujících, zůstává pro mnoho členských států výzvou; vzhledem k tomu, že pracovníci s dočasnými pracovními smlouvami čelí podstatně většímu riziku chudoby pracujících než pracovníci se smlouvami na dobu neurčitou; vzhledem k tomu, že chudoba pracujících v EU vzrostla z 8,5 % v roce 2010 na 9 % v roce 2019, ale v letech 2020 a 2021 zůstala stabilní díky rychlému politickému zásahu během pandemie; vzhledem k tomu, že chudobu pracujících je třeba pečlivě sledovat, zejména s ohledem na nedávný nepříznivý dopad inflace na reálné mzdy; vzhledem k tomu, že úroveň reálných mezd je v mnoha zemích EU stále nižší než v krizovém roce 2009; vzhledem k tomu, že zisky společností a výplaty dividend dosáhly ve druhém čtvrtletí roku 2022 rekordních hodnot; vzhledem k tomu, že nejvíce jsou postiženi pracovníci s nízkými příjmy a zranitelné skupiny, rychle se však zhoršuje i životní úroveň střední třídy;

F. vzhledem k tomu, že riziko chudoby nebo sociálního vyloučení u zaměstnaných osob dosahovalo v roce 2021 v EU 11,1 %; vzhledem k tomu, že více než 8 % osob vynakládá i nadále přes 40 % svého disponibilního příjmu na bydlení a že při snižování počtu osob bez domova v členských státech EU bylo dosaženo jen malého pokroku; vzhledem k tomu, že systémy sociální ochrany jsou pod velkým tlakem, aby zmírnily sociální dopad krize a zajistily důstojné životní podmínky pro všechny a přístup k základním službám, jako je zdravotnictví, vzdělávání a bydlení; vzhledem k tomu, že rozvoj sociálních služeb v EU je stále nerovnoměrný a nevyvážený a že tyto služby nejsou dostatečně financovány a nemají zavedeny standardy kvality;

G. vzhledem k tomu, že změna klimatu a destrukce životního prostředí prohloubily nerovnosti a neúměrně postihují chudé a nejzranitelnější skupiny; vzhledem k tomu, že zelenou dohodu zaměřenou na investice do přechodu na dekarbonizované hospodářství neutrální z hlediska klimatu musí doprovázet investice do lidí, kteří si tuto změnu nemohou dovolit; vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit udržitelnou budoucnost pro všechny;

H. vzhledem k tomu, že podle poslední zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) se změna klimatu, globální oteplování a ztráta biologické rozmanitosti exponenciálně zrychlují, což dokládají nedávné dramatické a extrémní výkyvy počasí po celém světě; vzhledem k tomu, že lidé v Evropě pociťují důsledky klimatické krize a extrémních povětrnostních jevů způsobených změnou klimatu stále intenzivněji; vzhledem k tomu, že byly zvýšeny cíle dekarbonizace do roku 2030, aby se do roku 2050 dosáhlo uhlíkové neutrality; vzhledem k tomu, že zvýšené úsilí o zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně vede k hluboké transformaci evropských a vnitrostátních ekonomik a trhů práce;

I. vzhledem k tomu, že vysoká inflace v celé EU a rychlý nárůst cen energií a potravin zatěžují domácnosti a malé a střední podniky, přičemž nejvíce dopadají na nejzranitelnější osoby s nejnižšími příjmy; vzhledem k tomu, že podmínky na trhu s energiemi a rychlý nárůst cen zhoršují energetickou chudobu, jíž už v roce 2019 před vypuknutím pandemie čelilo v EU více než 50 milionů osob; vzhledem k tomu, že Evropská centrální banka (ECB) předpokládá, že inflace zůstane v roce 2023 vysoká (nad 2% cílem), a v nadcházejících měsících hodlá pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb; vzhledem k tomu, že krize způsobená vysokými životními náklady a narušení trhu s bydlením, jako je zvýšená financializace, mají negativní dopad na cenovou dostupnost bydlení, přičemž hrozí další nárůst bezdomovectví;

J. vzhledem k tomu, že EU potřebuje průmyslovou strategii, která zvýší odolnost, sociální účinnost a environmentální udržitelnost její průmyslové základny; vzhledem k tomu, že sociálně spravedlivá transformace a budoucnost průmyslu vyžadují rozsáhlé veřejné investice; vzhledem k tomu, že tato strategie má zásadní význam pro zajištění dodržování našich cílů v oblasti klimatu, zejména Pařížské dohody; vzhledem k tomu, že průmyslová strategie EU musí být doprovázena strategií zaměstnanosti; vzhledem k tomu, že základem rozvoje jakéhokoli spravedlivého a udržitelného modelu výroby by měli být zaměstnanci, odbory, zájmy pracovníků a jejich dlouhodobé odborné zkušenosti, aby se zajistilo jeho demokratické fungování;

K. vzhledem k tomu, že nová digitální ekonomika, včetně umělé inteligence (UI), se může, bude-li řádně regulována, stát přínosem pro společnost jako celek tím, že zlepší kvalitu života a pracovní podmínky, zachová pracovní místa a bude vytvářet nové kvalitní pracovní příležitosti a zároveň podpoří prosperitu a usnadní přechod k udržitelnějšímu, silnějšímu a odolnějšímu hospodářství;

L. vzhledem k tomu, že podle nadace Eurofound bylo v roce 2017 20 % pracovních míst v Evropě „nekvalitních“ a ohrožovalo fyzické nebo duševní zdraví pracovníků; vzhledem k tomu, že podle OECD jsou finanční nejistota a nejistota zaměstnání rizikovými faktory spojovanými se špatným duševním zdravím; vzhledem k tomu, že investice do dlouhodobých kvalitních pracovních míst mají klíčový význam v boji proti špatnému duševnímu zdraví pracovníků;

M. vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 odhalila ve všech členských státech potřebu zvýšené ostražitosti a investic, jež zajistí, že státy budou adekvátně připraveny na řešení budoucích zdravotních krizí a také že budou schopny zachovat kvalitu péče v případě všech ostatních onemocnění a obtíží; vzhledem k tomu, že je třeba věnovat zvláštní pozornost potřebám zranitelných skupin;

N. vzhledem k tomu, že genderová rovnost a začleňování genderového hlediska by měly být jádrem roční strategie pro udržitelný růst na rok 2023;

O. vzhledem k tomu, že z hlediska zajištění udržitelné a spravedlivé transformace evropského hospodářství mají klíčový význam kvalifikovaní pracovníci, vzdělávání, odborná příprava a celoživotní učení; vzhledem k tomu, že programy zvyšování kvalifikace, rekvalifikace a odborné přípravy musí být k dispozici všem pracovníkům, včetně osob se zdravotním postižením, a měly by být rovněž přizpůsobeny potřebám a schopnostem pracovníků;

P. vzhledem k tomu, že pracovníci mají právo na vysokou úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti a na přístupné pracoviště a prostředí, které odpovídá nárokům evropského pilíře sociálních práv a normám bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přispívá k jejich uplatňování;

1. zdůrazňuje skutečnost, že rychlá a koordinovaná politická opatření EU během pandemie COVID-19 zmírnila hospodářské otřesy a ochránila obyvatelstvo před nejhoršími důsledky krize; domnívá se, že ačkoli důsledky ruské útočné války proti Ukrajině přinášejí pro hospodářství a společnost EU řadu nových hospodářských, sociálních a geopolitických výzev, další dlouhodobější sociální problémy, jako jsou chudoba, sociální vyloučení, mimořádné události v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti a nerovnosti, i nadále rostou a je také třeba je řešit;

2. podporuje ambice Komise a členských států více koordinovat politické reakce EU s cílem zmírnit v krátkodobém horizontu zátěž, kterou pro evropské domácnosti a podniky, zejména malé a střední podniky a podnikatele, představují vysoké ceny energií a potravin, inflace, narušení dodavatelských řetězců včetně nedostatku léčivých přípravků, rostoucí zadlužení a zvýšené náklady na půjčky, včetně hypoték; trvá na tom, že Evropská unie potřebuje energetický model, který zajistí všeobecný přístup k dekarbonizovaným zdrojům energie a ukončí energetickou chudobu; zdůrazňuje skutečnost, že sociální investice jsou nezbytné pro umožnění udržitelného rozvoje ve střednědobém a dlouhodobém horizontu a že vnitrostátní systémy sociálního zabezpečení mají zásadní stabilizační funkci; poukazuje na potřebu vytvoření Evropského fondu suverenity, který by všem členským státům zajistil mimo jiné flexibilitu pro zdolávání výzev v sociální oblasti a v oblasti klimatu a životního prostředí;

3. zdůrazňuje, že mezi cíle udržitelného hospodářského růstu musí patřit zajištění inkluzivní sociálně-ekologické transformace našich ekonomik, předcházení sociální, hospodářské a environmentální nerovnováze prostřednictvím boje proti chudobě, snižování nerovností a vytváření důstojných pracovních míst s přiměřenými mzdami a pracovními podmínkami a v souladu s cíli udržitelného rozvoje a s evropským pilířem sociálních práv;

4. je znepokojen tím, že 21,7 % obyvatel EU je ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením, přičemž větší pravděpodobnost ohrožení je u žen a mladých dospělých; konstatuje, že hlavního cíle snížit chudobu o 15 milionů osob nebude dosaženo, pokud se pozornost nezaměří na nejzranitelnější skupiny; vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby vypracovaly cílené způsoby podpory dlouhodobě nezaměstnaných a osob bez domova, jakož i osob, které čelí vícero překážkám a formám diskriminace; zdůrazňuje, že k tomu, aby se lidé vymanili z chudoby, jsou zapotřebí přiměřené minimální příjmy; zdůrazňuje, že bezdomovectví je jednou z nejextrémnějších forem sociálního vyloučení a že Evropská platforma pro boj proti bezdomovectví je zásadním nástrojem, jehož hlavním záměrem je ukončit bezdomovectví do roku 2030; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly ambiciózní vnitrostátní strategie s odpovídajícím financováním na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, které budou založeny na zásadě „bydlení především“, a podpořily tak prevenci bezdomovectví a poskytovaly přístup k přiměřenému, bezpečnému a cenově dostupnému bydlení pro všechny; zdůrazňuje, že vzhledem ke krizi vyvolané vysokými životními náklady nabývá vnitrostátní provádění záruky pro děti, posílených záruk pro mladé lidi a strategie EU v oblasti práv osob se zdravotním postižením na významu; vyzývá Komisi, aby byla v boji proti chudobě, zejména chudobě dětí a pracujících, aktivnější; vyzývá Komisi, aby usilovala o podrobné monitorování provádění záruky pro děti ve všech členských státech;

5. zdůrazňuje, že kvalitní a přiměřeně financované veřejné služby, včetně sociálních služeb, přispívají ke klíčovým demokratickým hodnotám, jako je dodržování základních a lidských práv, a hrají klíčovou úlohu při překonávání krizí; varuje, že zranitelné osoby, které nemají žádný nebo mají jen omezený přístup k cíleným sociálním službám, se rovněž potýkají s nepříznivým dopadem, pokud jde o jejich přístup k dalším důležitým veřejným službám, jako zdravotní péče nebo odborná příprava; vyzývá Komisi, aby zvážila možnost revize rámce kvality EU pro služby obecného hospodářského zájmu s cílem podpořit členské státy v jejich úsilí o zlepšení přístupu ke kvalitním základním službám, zejména bydlení, energii, dopravě, vodě, sanitačním zařízením, finančním službám a digitální komunikaci; vyzývá Evropskou komisi, aby do oblasti státních podpor účinněji zahrnula sociální hlediska a aby při příští revizi rozšířila oblast působnosti obecného nařízení o blokových výjimkách, a přispěla tak k lepšímu přístupu k základnímu zboží a službám a k jejich kvalitě;

6. zdůrazňuje, že je třeba, aby se doporučení pro jednotlivé země v rámci evropského semestru věnovala přiměřenému příspěvku pro osoby se zdravotním postižením, který bude slučitelný s jinými formami příjmu, s cílem snížit riziko chudoby, kterému čelí osoby se zdravotním postižením;

7. domnívá se, že politika v oblasti rovnosti žen a mužů musí být zakotvena a začleněna do všech fází správy ekonomických záležitostí; zdůrazňuje, že je třeba zajistit genderovou rovnost, nediskriminaci a sociální rovnost v pracovních vztazích; vyzývá Komisi a členské státy, aby se zabývaly feminizací chudoby ve všech jejích formách, zejména zlepšením pracovních podmínek ve feminizovaných odvětvích; vyzývá k posílení politik zohledňujících genderové aspekty na úrovni EU, což je nezbytné pro zajištění toho, aby dopad krize vyvolané vysokými životními náklady neprohluboval genderové rozdíly;

8. vyzývá k demokratičtějšímu procesu evropského semestru, v jehož rámci by byl Parlament zejména úzce zapojen do stanovování priorit makroekonomické a sociální politiky; domnívá se, že revidovaný proces evropského semestru by se měl řídit řádným legislativním postupem a měl by tak být dohodnut mezi Radou a Parlamentem; vyzývá Komisi, aby vytvořila architekturu správy ekonomických záležitostí v EU založenou na solidaritě, integraci, sociální spravedlnosti a konvergenci, genderové rovnosti, kvalitních veřejných službách, včetně kvalitního systému veřejného vzdělávání pro všechny, kvalitní zaměstnanosti a udržitelném rozvoji;

9. je znepokojen závažnými dopady stávající krize na sociální oblast a zaměstnanost, zejména na mladé lidi; vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily, že každý mladý člověk v Evropě bude mít přístup ke vzdělání, odborné přípravě a placeným stážím i přístup na pracovní trh; vyzývá členské státy a Komisi, aby k boji proti nezaměstnanosti přistupovaly jako k záležitosti, kterou je třeba řešit prioritně; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby posílily evropský nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) s cílem podpořit režimy zkrácené pracovní doby, příjmy pracovníků a poskytnout pomoc pracovníkům, kteří byli dočasně propuštěni mj. z důvodu zvýšení cen energií, a zmírnit dopady asymetrických šoků;

10. podporuje přechod k udržitelnému, inkluzivnímu a odolnému modelu růstu, který podporuje vzestupnou sociální konvergenci a posiluje udržitelný rozvoj a odolnost hospodářství a společností EU; vítá pokrok, kterého bylo letos dosaženo na cestě k plnému provádění evropského pilíře sociálních práv, ale stále očekává jeho úplně provedení, včetně jeho relevantních hlavních cílů pro rok 2030, protokolu o sociálním pokroku a podpory investic zaměřených na budoucnost a na spravedlivou ekologickou a digitální transformaci se silným sociálním rozměrem, včetně rovnosti žen a mužů;

11. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že budoucí iniciativy EU v oblasti financování na podporu průmyslu a suverenity zajistí dlouhodobý a udržitelný růst i sociální pokrok; považuje za nezbytné, aby byly do jakéhokoli budoucího nástroje financování začleněny tyto příslušné aspekty:

– sociální spravedlnost jako hlavní zásada, jejímž cílem je zvýšit odolnost EU vůči rostoucím hrozbám pro zdraví a blahobyt,

– silné zaměření na pracovníky, aby investice vytvářely kvalitní pracovní místa, která by pozvedla životní úroveň nižší a střední třídy a přinesla hmatatelné výhody pracovníkům a komunitám, které jsou často přehlíženy a opomíjeny,

– environmentální spravedlnost, která má za cíl zajistit spravedlivé rozdělení projektů ve prospěch znevýhodněných komunit, které jsou neúměrně postiženy nedostatečnými investicemi do kritické infrastruktury, znečištěním a změnou klimatu;

12. bere na vědomí revidovaný proces evropského semestru s širší oblastí působnosti a posíleným mnohostranným dohledem k zajištění udržitelnosti a klíčových investic, který zároveň zajišťuje fiskální stabilitu a zohledňuje reformy a investice prostřednictvím národních plánů pro oživení a odolnost, přechod Evropy na čistou energii prostřednictvím programu REPowerEU a cíle udržitelného rozvoje OSN; domnívá se, že evropská fiskální pravidla by měla umožňovat nezbytné veřejné investice a financování spravedlivého přechodu na bezuhlíkové hospodářství, jakož i řádné provádění zásad evropského pilíře sociálních práv; zdůrazňuje, že ačkoli je třeba snížit veřejný dluh v přiměřené době, menší nebo zadluženější členské státy potřebují flexibilnější individuální postupy korekce, které jim poskytnou dostatečný fiskální prostor k provedení investic a reforem potřebných pro sociálně spravedlivou ekologickou a digitální transformaci způsobem, který nikoho neopomíjí; připomíná členských státům jejich závazek provádět reformy a investice, které přispívají k hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU a k udržitelnému růstu podporujícímu začlenění, zmírňují sociální a hospodářský dopad krize, zejména na zranitelné skupiny, a prostřednictvím svých národních plánů pro oživení a odolnost přispívají k provádění evropského pilíře sociálních práv; zdůrazňuje, že se zavázaly, že budou pokračovat v tomto provádění na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni s cílem snížit nerovnosti, bránit důstojné mzdy, bojovat proti sociálnímu vyloučení a chudobě, a že si vytyčily za cíl bojovat proti dětské chudobě a řešit rizika sociálního vyloučení, aby tak podpořily vzestupnou hospodářskou a sociální konvergenci a tvorbu kvalitních pracovních míst;

13. připomíná, že evropský semestr by měl dále zahrnovat zásady evropského pilíře sociálních práv, včetně zásady č. 11, týkající se péče o děti a podpory dětí; poukazuje na to, že nezbytnými podmínkami pro zajištění rovných příležitostí a boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení jsou dostupnost bezplatných a kvalitních služeb, jako je předškolní vzdělávání a péče, vzdělávání, zdravotnictví, jakož i přístup k přiměřenému bydlení a zdravé výživě; konstatuje, že řešení dětské chudoby vyžaduje vhodně financovaná, komplexní a integrovaná opatření spolu s prováděním evropské záruky pro děti na vnitrostátní úrovni; znovu vyzývá k navýšení financování evropské záruky pro děti s vyčleněným rozpočtem ve výši alespoň 20 miliard EUR a k tomu, aby členské státy vyčlenily alespoň 5 % svých finančních prostředků přidělených v rámci ESF+ na boj proti chudobě dětí a na podporu jejich dobrých životních podmínek; 

14. upozorňuje, že je třeba posílit sociální rozměr evropského semestru a provádění evropského pilíře sociálních práv, zejména s ohledem na přezkum správy ekonomických záležitostí a nadcházející deaktivaci únikové doložky; vyzývá Komisi, aby zvážila předložení nástroje pro rámec sociální konvergence, který zajistí sledování rizik v oblasti sociální konvergence, zabrání tomu, aby další politická opatření nebo hospodářské otřesy měly negativní sociální dopady na vzestupnou sociální konvergenci, odhalí možné překážky řádného provádění evropského pilíře sociálních práv a stanoví sociální cíle; domnívá se, že rizika spojená s prohlubováním sociálních rozdílů by měla být zahrnuta do doporučení pro jednotlivé země a měla by být zohledněna při definování postupů fiskální korekce;

15. zdůrazňuje potřebu veřejných a soukromých investic v zájmu zlepšení tvorby kvalitních pracovních míst a podpory malých a středních podniků; zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet správné dovednosti a kvalifikace pracovní síly, aby bylo možné udržet krok s poptávkou po kvalifikovaných pracovnících během ekologické a digitální transformace; nadále podporuje Komisi v jejím úsilí o zlepšení pracovních podmínek a ochrany evropských zaměstnavatelů a pracovníků prostřednictvím podpory procesů sociálního dialogu a rozšíření kolektivního vyjednávání; vítá, že Komise do doporučení pro jednotlivé země na období 2020–2021 zahrnula ustanovení o sociálním dialogu a kolektivním vyjednávání; vyjadřuje politování nad tím, že zatímco v roce 2020 byl sociální dialog zahrnut do 15 doporučení pro jednotlivé země, v roce 2022 se objevil pouze ve 2 z těchto doporučení; naléhavě vyzývá Komisi, aby prostřednictvím evropského semestru a konkrétně v doporučeních pro jednotlivé země podporovala kolektivní vyjednávání, demokracii na pracovišti a sociální dialog s cílem zajistit prostřednictvím kolektivního vyjednávání důstojné mzdy;

16. zdůrazňuje, že je důležité lépe posuzovat distribuční dopad stávajících a nových politik a reforem monitorovaných v rámci procesu evropského semestru; vyzývá Komisi, aby pro národní programy reforem vytvořila požadavky na posouzení distribučního dopadu; poukazuje na to, že fiskální konsolidace může být spravedlivá a udržitelná pouze tehdy, pokud bude distribuční dopad přerozdělených výdajů nebo přesunů příjmů dobře nastaven a bude přispívat ke snižování sociálních, ekonomických a regionálních nerovností; žádá Komisi, aby navrhla metodiku a jasné cíle z hlediska vytváření kvalitních pracovních míst; připomíná členským státům požadavek, aby do národních programů reforem zahrnuly vysvětlení, jak mají opatření přispívat k rovnosti žen a mužů a rovným příležitostem pro všechny a k začleňování těchto cílů;

17. domnívá se, že revidovaný srovnávací přehled sociálních ukazatelů nemusí náležitě pokrývat všech 20 zásad evropského pilíře sociálních práv; vyzývá proto Komisi, aby zvážila další revizi a zlepšení srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů a začlenění relevantních ukazatelů, např. v souvislosti se sociálním blahobytem, a rozčlenění údajů podle různých faktorů, jako je pohlaví, věk a příjem, s cílem identifikovat sociální rozdíly a dopad politik na různé skupiny, zejména na ty, které se nacházejí ve zranitelné situaci, prostřednictvím dynamického hodnocení; upozorňuje na to, že je důležité zahrnout ukazatele, které plně odrážejí trendy a příčiny nerovnosti, jako jsou ukazatele týkající se rovných příležitostí, kvalitní zaměstnanosti, rozdělení bohatství, všeobecného přístupu ke kvalitním veřejným službám, včetně energie, vody a hygienických zařízení, přiměřených důchodů, počtu bezdomovců, systémů minimálního příjmu, nemocí z povolání (včetně duševního zdraví) a dávek v nezaměstnanosti, jakož i ukazatele měřící sociální dopad zhoršování stavu životního prostředí a změny klimatu; připomíná Komisi, že ukazatel „míra ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením“ (AROPE) nezachycuje širší a složitější příčiny nerovností;

18. bere na vědomí sdělení Komise, kterým se stanoví směry pro revizi rámce pro správu ekonomických záležitostí s cílem posílit udržitelnost dluhu a udržitelný růst podporující začlenění prostřednictvím investic a reforem; vyzývá Komisi, aby posoudila, které výdaje a investice jsou nezbytné pro dosažení dlouhodobých socioekonomických cílů a nutné ke splnění milníků národních plánů pro oživení a odolnost, a aby na základě tohoto posouzení navrhla nový systém výpočtu nadměrného schodku, aby se zvýšila spravedlnost při ekologické a digitální transformaci, sociální odolnost a provádění evropského pilíře sociálních práv a zároveň byla zajištěna udržitelnost veřejných financí v členských státech; domnívá se, že daňové systémy by měly být navrženy tak, aby snižovaly nerovnosti, podporovaly spravedlnost a chránily domácnosti, a v zájmu větší spravedlnosti a účinnosti systémů by měly být vyvážené; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly skutečná opatření pro boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem a proti daňovým podvodům jakožto důležitý prostředek ke snížení hospodářských nerovností a zlepšení výběru daní v členských státech; připomíná, že efektivní minimální daňová sazba pro velké nadnárodní společnosti v rámci Evropské unie může přispět k řešení problému daňového dumpingu a zajistit, aby všechny korporace platily svůj spravedlivý podíl na dani ze zisků vytvořených jejich činností v EU;

19. je znepokojen současnou hospodářskou situací, prognózami pro blízkou budoucnost a dopadem, který by zvýšení mezd pod úrovní inflace mohlo mít na životní úroveň v EU; domnívá se, že zvýšení kupní síly je jedním z prostředků k zajištění dalšího hospodářského oživení, ale obecně růst mezd neudrží krok s inflací v nadcházejícím roce, takže se sníží kupní síla pracovníků; připomíná, že důstojné mzdy jsou jedním ze základních nástrojů, který pomáhá domácnostem vyrovnávat se s růstem cen energií; vyzývá členské státy, aby potíraly konkurenční praktiky založené na nízkých mzdách a špatných pracovních podmínkách a aby urychleně provedly ustanovení směrnice o minimálních mzdách[4] tak, aby minimální mzdy byly – v souladu s doporučením – zvýšeny na nejméně 60 % mediánu hrubého platu dané země nebo na 50 % hrubého průměru; vyzývá Komisi, aby pracovala na zlepšení životních podmínek a aby sledovala situaci v oblasti minimálních mezd a zajistila, aby nízké mzdy, a zejména minimální mzdy, odrážely rostoucí životní náklady; vyzývá členské státy, aby zajistily přiměřené minimální mzdy s cílem dosáhnout důstojné životní úrovně, snížit chudobu pracujících a podpořit sociální soudržnost a vzestupnou sociální konvergenci a zároveň snížit rozdíly v odměňování žen a mužů; zdůrazňuje, že má-li být zvýšen podíl domácností se středními příjmy, mělo by být toto úsilí spojeno s politikami, které rozšíří působnost kolektivního vyjednávání a zvýší členství v odborech;

20. vyzývá Komisi, aby posoudila možnou revizi evropské směrnice o zadávání veřejných zakázek s cílem posílit rozsah kolektivního vyjednávání tím, že společnostem uloží požadavek, aby dodržovaly kolektivní smlouvy, včetně posílení sociální doložky, a upřednostnit společnosti, které dodržují pracovní a sociální práva, a vyloučit z výběrových řízení společnosti, které byly potrestány za to, že se podílely na rušení odborů;

21. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily důstojné mzdy a kvalitní pracovní místa, jakož i důstojné pracovní podmínky, a podporovaly dobré tělesné i duševní zdraví, a to i prostřednictvím bezpečnosti práce; připomíná v této souvislosti význam rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a práva odpojit se, zejména nyní, kdy se s rozvojem práce na dálku hranice mezi pracovním a soukromým prostředím stále více stírají; vítá dohodu mezi Radou a Parlamentem ohledně směrnice o transparentnosti odměňování[5] a vyzývá k jejímu urychlenému provedení; vyzývá členské státy, aby hodnotily rovnocennou práci podle genderově neutrálních kritérií;

22. vítá dohodu o přijetí Sociálního fondu pro klimatická opatření, který je ambiciózním zahájením řešení dopadu, který bude rozšíření obchodování s emisemi na odvětví stavebnictví a silniční dopravy mít na zranitelné domácnosti, uživatele dopravy a mikropodniky; zdůrazňuje, že obecným cílem je přispět ke spravedlivému přechodu ke klimatické neutralitě, při kterém nebude nikdo opomíjen; požaduje další nástroje k řešení nerovnoměrného dopadu změny klimatu a zhoršování stavu životního prostředí na různé příjmové skupiny, stejně jako k řešení sociálních důsledků transformace naší společnosti směrem ke klimatické neutralitě; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné přijmout nástroje, které umožní všem složkám společnosti těžit z klimaticky neutrální ekonomiky a které ochrání domácnosti, zranitelné uživatele dopravy a mikropodniky před dopadem změny klimatu i znečištění; trvá na tom, že sociální a environmentální politiky a cíle musí být začleněny na stejné úrovni jako hospodářské politiky a cíle; v tomto ohledu je přesvědčen, že Pakt o stabilitě a růstu je zastaralý a nenabízí flexibilitu ani strukturu nezbytnou k zavedení nového rámce správy udržitelného rozvoje a sociálního pokroku v EU; vyzývá Komisi, aby zaručila právo na zdraví a zdravé životní prostředí na úrovni EU, neboť toto právo má zásadní význam pro to, aby bylo zajištěno uplatňování většiny ostatních základních práv a dosažení inkluzivní transformace;

23. vyzývá Komisi a členské státy, aby navázaly na Sociální fond pro klimatická opatření a položily základy pro rozvoj ekologických systémů sociální ochrany na vnitrostátní úrovni s podporou EU s cílem posílit sociální odolnost vůči dopadům změny klimatu a zhoršování stavu životního prostředí řešením vedlejších účinků ekologických politik na pracovní místa a životní podmínky a zajistit, aby postižené komunity byly plně připraveny na nový trh práce; poukazuje na to, že pro tyto systémy lze zvážit následující aspekty:

a) sociální ochrana zdraví osob postižených událostmi spojenými se změnou klimatu;

b) sociální zabezpečení pro nezaměstnané doplněné aktivními politikami práce pro pracovníky, kteří přišli o část pracovní doby nebo o práci v důsledku extrémních klimatických podmínek nebo souvisejících událostí nebo kteří byli propuštěni v důsledku uzavření průmyslových odvětví s vysokou uhlíkovou náročností;

c) programy veřejných prací, které poskytují peněžitou nebo věcnou podporu a přispívají k obnově majetku a infrastruktury a zároveň zlepšují dovednosti a zaměstnatelnost pracovníků a zajišťují, aby měli nástroje pro začlenění na místní nebo nový trh práce;

d) dávky sociální pomoci pro osoby postižené klimatickými otřesy, které podporují jejich příjem a zabezpečení potravin;

e) systémy záruk zaměstnanosti a odborné přípravy nebo přesměrování profesní dráhy, které vytvářejí nové příležitosti pro pracovníky a komunity, které již nemohou získat obživu prostřednictvím svých předchozích aktivit v důsledku opatření na ochranu životního prostředí a zajišťují, aby se mohly i nadále uplatnit na trhu práce;

f) strategie rozvoje dovedností a strategie pro jejich předvídání s cílem zlepšit obecné a odvětvové dovednosti a dovednosti specifické pro jednotlivá povolání pro zelenou ekonomiku;

g) režimy financování na podporu domácností při renovacích za účelem zlepšení energetické účinnosti s cílem řešit energetickou chudobu;

24. zdůrazňuje, že podpora malých a středních podniků, včetně snížení zbytečné administrativní zátěže, má zásadní význam pro zajištění toho, aby mohly plně přizpůsobit své činnosti ekologické transformaci a udržet si pracovní sílu, zejména v případě začínajících podniků, při současném zachování nejvyšší úrovně ochrany pracovníků a životního prostředí a pomoci evropským zaměstnavatelům investovat do udržitelného růstu a vytváření kvalitních pracovních míst;

25. vyzývá Komisi, aby navrhla směrnici pro regulaci podmínek práce z domova v celé EU a zajištění důstojných pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání v digitální ekonomice; domnívá se, že právo odpojit se má zásadní význam pro duševní pohodu zaměstnanců a samostatně výdělečně činných osob, zejména žen a pracovníků s nestandardní formou práce, a mělo by být doplněno směrnicí o psychosociálních rizicích a dobrých podmínkách v práci; vyzývá Komisi, aby po konzultaci se sociálními partnery navrhla směrnici o minimálních standardech a podmínkách s cílem zajistit, aby všichni pracovníci mohli účinně uplatňovat své právo odpojit se; zdůrazňuje, že dobrou příležitostí k zavedení těchto směrnic je nadcházející iniciativa Komise týkající se „komplexního přístupu k duševnímu zdraví“, která má být zveřejněna v červnu;

26. zdůrazňuje, že v souvislosti s klesajícím počtem obyvatel v produktivním věku mají zásadní význam politiky, které přivedou na trh práce více lidí; domnívá se, že začlenění migrantů na trh práce bude mít pozitivní dopad na nabídku pracovních sil, sníží nedostatek pracovních sil a podpoří vyšší míru zaměstnanosti[6]; konstatuje však, že pracovníci z řad migrantů jsou i nadále vystaveni nerovnému zacházení a pracovnímu vykořisťování; zdůrazňuje, že všichni tito pracovníci z řad migrantů musí být chráněni před vykořisťováním, a to i tím, že jim bude zaručen účinný přístup ke spravedlnosti a nápravě; domnívá se, že to je třeba kombinovat s dalšími politikami, které umožňují zdravější pracovní život, zlepšují pracovní podmínky a lépe přizpůsobují trhy práce měnícím se potřebám pracovníků v průběhu jejich života;

27. žádá lepší začlenění zranitelných skupin do evropského semestru, provádění opatření na podporu zaměstnanosti mladých lidí a seniorů, vytváření lepších příležitostí pro osoby se zdravotním postižením a zavedení účinných nástrojů pro předcházení diskriminaci; podtrhuje význam opatření pro integraci státních příslušníků třetích zemí, např. jazykového vzdělávání, které je základem pro komunikaci ve všech oblastech činnosti podniků, umožnění účasti na odborném vzdělávání a rekvalifikaci za účelem rozvoje příslušných odborných způsobilostí;

28. zdůrazňuje, že zaměstnavatelé musí podporovat mezigenerační vazby v rámci podniku a vzájemné mezigenerační učení mezi mladými a starými; poukazuje na to, že starší pracovní síla může podniku pomáhat vyvíjet nové produkty a služby, které se kreativnějším a produktivnějším způsobem přizpůsobí potřebám stárnoucí společnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvářely pobídky na podporu předávání znalostí mezi generacemi a vytvoření opatření podporujících zaměstnanost mládeže a přechod do předdůchodového věku; vyzývá Komisi a členské státy, aby zohlednily možné dopady na mladé lidi při posuzování politik v konzultaci s mládežnickými organizacemi;

29. je znepokojen vysokým počtem osob, které předčasně odcházejí ze vzdělávání, u nichž hrozí, že se stanou nezaměstnanými a budou podporovat mezigenerační cyklus chudoby, neboť v roce 2021 předčasně odešlo ze vzdělávání a odborné přípravy 11,4 % mladých mužů a 7,9 % mladých žen v EU; vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy, občanskou společností a příslušnými zúčastněnými stranami koordinovala zavádění vhodných řešení, která umožní udržet děti a mladé lidi ve vzdělávacím systému; vyzývá členské státy, aby mladým lidem zajistily přístup k placeným, kvalitním a inkluzivním stážím a učňovské přípravě; trvá na tom, aby se mladým lidem dostalo odpovídajících a kvalitních prvních pracovních zkušeností, příležitostí k prohlubování dovedností a získávání nové kvalifikace nebo referencí; odsuzuje praxi neplacených stáží, které jsou formou vykořisťování mladých pracovníků a porušování jejich práv, a vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci s Parlamentem a při respektování zásady subsidiarity neplacené stáže ukončily a navrhly společný právní rámec, který by zajistil spravedlivé odměňování stáží a učňovské přípravy s cílem zabránit vykořisťujícím praktikám; odsuzuje praxi uzavírání smluv na nulový počet hodin a vyzývá členské státy, aby poskytovaly podporu zaměstnavatelům, kteří nabízejí stáže a učňovskou přípravu mladým lidem se zdravotním postižením; vyzývá Komisi, aby přezkoumala stávající evropské nástroje, jako je rámec kvality stáží a Evropský rámec pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu, a aby začlenila kvalitativní kritéria pro nabídky mladým lidem, včetně zásady spravedlivého odměňování stážistů, přístupu k sociální ochraně, udržitelného zaměstnávání a sociálních práv;

30. je znepokojen rozdíly mezi analýzou a doporučeními Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) týkajícími se politiky v oblasti dovedností a politikami prováděnými na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, což může vést k neefektivnosti; upozorňuje na důkazy uvedené ve zprávách střediska Cedefop o nedostatečném využívání dovedností, nadměrné kvalifikaci, nízkých požadavcích na dovednosti a omezené náročnosti mnoha evropských pracovních míst a relativně nízké úrovni poptávky po digitálních dovednostech v Evropě, což by mohlo bránit digitální transformaci a mít dopad na konkurenceschopnost Evropy; vyzývá Komisi, aby předložila návrhy a koordinovala politická opatření, která přispějí ke zvýšení počtu digitálně náročnějších pracovních míst a usnadní navrhování pobídek, které podpoří zvyšování kvalifikace pracovníků v digitální oblasti; včetně školení a celoživotního vzdělávání; zdůrazňuje, že tyto iniciativy by se měly rovněž zaměřit na zranitelné skupiny a menšiny s cílem usnadnit všem přístup na trh práce vzhledem k tomu, že 45 % pracovní síly EU se domnívá, že kvůli novým digitálním technologiím na svém pracovišti potřebují nové znalosti a dovednosti;

31. připomíná, že vytváření kvalitních pracovních míst a provádění strategií pro jejich udržení jsou nejlepším způsobem, jak přilákat kvalifikovanou pracovní sílu a motivovat zaměstnavatele, aby investovali do svých pracovníků; upozorňuje, že zprávy střediska Cedefop zdůrazňují, že potíže s náborem pracovníků (včetně těch, které jsou způsobeny nesouladem mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi) rovněž do značné míry odrážejí špatnou kvalitu pracovních míst, nedostatečné politiky lidských zdrojů zaměřené na lidi a nevyužité příležitosti v oblasti koncepce pracovních pozic; vyzývá Komisi, aby přispěla k řešení nedostatků v oblasti kompetencí, které v Evropě existují, a aby přezkoumala své politiky v oblasti prohlubování dovedností a rekvalifikace s ohledem na zjištění střediska Cedefop; upozorňuje na naléhavou potřebu větší podpory celoživotního vzdělávání a přesměrování profesní dráhy v souladu s cílem, aby se do roku 2030 každoročně účastnilo vzdělávání alespoň 60 % všech dospělých;

32. zdůrazňuje, že předvídání vývoje na trhu práce vede k větší odolnosti ekonomik, což vyžaduje aktivní politiky trhu práce, včetně prohlubování dovedností a rekvalifikace pracovníků, a také silné systémy sociální ochrany; je znepokojen zprávami o nedostatku pracovních sil v mnoha povoláních, zejména v souvislosti s kvalifikacemi v oborech přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky, školství a zdravotnictví; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit jejich pracovní podmínky, což by také pomohlo snížit nedostatek pracovních sil, a rovněž posílit vzdělávací programy EU a podporovat zaměstnance a učitele, aby získali správné dovednosti,

33. požaduje, aby zelená průmyslová strategie EU zajistila, že budoucí pracovní místa budou nejen „zelená“, ale budou především důstojná, dobře placená a založená na dobrých pracovních podmínkách, včetně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, silné sociální ochrany a rovnosti žen a mužů; vyzývá rovněž k zajištění toho, aby lidé byli přiměřeně odměňováni v souladu se svou kvalifikací a certifikovanými schopnostmi; zdůrazňuje, že je třeba zajistit rovné podmínky s cílem podpořit sociální a hospodářskou konvergenci a zabránit prohlubování rozdílů ve veřejných investicích a podpoře v důsledku rozdílných fiskálních kapacit členských států; vyzývá členské státy, aby řádně využívaly Fond pro spravedlivou transformaci a další příslušné fondy a platformy EU s cílem zajistit, aby pracovní místa, která jsou v důsledku zelené transformace postupně rušena, byla nahrazena kvalitními pracovními místy ve stejných oblastech; zdůrazňuje v tomto smyslu potenciál oběhového hospodářství a úlohu, kterou by měly hrát procesy zadávání veřejných zakázek při podpoře kolektivního vyjednávání a dobrých pracovních podmínek; zdůrazňuje, že zelená průmyslová politika EU se může v nadcházejících letech stát jedním z hlavních zdrojů tvorby pracovních míst v Evropě, a to jak v nově vznikajících, tak v tradičních odvětvích, což odráží skutečnost, že udržitelné hospodářské činnosti jsou náročnější na pracovní sílu než činnosti, které nahrazují; vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby průmyslový plán EU dosáhl spravedlivé transformace a cílů, včetně vytváření kvalitních pracovních míst se spravedlivými pracovními podmínkami a dobrým platem, podpory kolektivního vyjednávání a dodržování kolektivních smluv;

34. připomíná klíčovou úlohu evropských, vnitrostátních a odvětvových sociálních partnerů v předjímání změn; zdůrazňuje, že je třeba úzce informovat a konzultovat odbory a zástupce pracovníků v rozhodovacích procesech s cílem zajistit spravedlivou transformaci; vyzývá členské státy, aby během přípravy a provádění národních plánů (národních programů reforem, plánů stability/konvergence nebo národních plánů pro oživení a odolnost) konzultovaly se sociálními partnery; zdůrazňuje zásadní úlohu kolektivního vyjednávání pro zajištění nejvyšších norem v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, rozvoje příslušných dovedností a strategického předjímání změn; zdůrazňuje, že evropská a mezinárodní práva v oblasti lidských práv zaručují všem pracovníkům právo se sdružovat v odborech, zakládat odborové organizace a vstupovat do nich, účastnit se kolektivního vyjednávání, pořádat protestní akce v kolektivním vyjednávání na obranu svých práv a požívat ochrany podle kolektivních smluv; vyzývá členské státy, aby zrušily veškeré vnitrostátní právní předpisy, které brání kolektivnímu vyjednávání, včetně zaručení přístupu odborů na pracoviště pro účely organizace, sdílení informací a konzultací s cílem posilovat zastoupení pracovníků;

35. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.



 

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

V rámci Evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik jsou otázky související se zaměstnaností a sociální aspekty v roční strategii pro udržitelný růst na rok 2023 obzvláště důležité s ohledem na rostoucí inflaci a životní náklady v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Před pouhým rokem byla naší hlavní starostí sociální a hospodářská krize způsobená pandemií COVID-19, jakož i nerovnosti a sociální nerovnováha, které mohly vzniknout v důsledku změny klimatu a digitální transformace. Nyní, v roce 2023, musíme na tento seznam doplnit sociální a hospodářský kontext v Evropě, v němž si většina rodin nejen nemůže dovolit platit účty za plyn a elektřinu, ale musí si také vybrat mezi tím, zda nakrmí rodinu, nebo vytopí svůj domov. Růst inflace a cen potravin a energií navíc postihuje nejzranitelnější skupiny, což zase prohlubuje nerovnosti a zhoršuje chudobu, zejména chudobu energetickou. Růst mezd kromě toho nedrží krok s mírou inflace, a proto se chudoba pracujících zvyšuje, přičemž pracovníci ztrácejí kupní sílu a potýkají se se zhoršujícími se životními podmínkami.

Ve zprávách o semestru na rok 2023 Komise uznává, že minimální mzdy se sníží téměř ve všech členských státech, že chudoba pracujících v EU se v posledním desetiletí nesnížila, že ve většině členských států byla snížena přiměřenost minimálních příjmů a že náklady na bydlení pro více než 8 % obyvatelstva i nadále přesahují 40 % příjmu, zatímco pokud jde o míru bezdomovectví, nedosáhli jsme téměř žádného pokroku. Změna klimatu a destrukce životního prostředí současně prohloubily nerovnosti a neúměrně postihují chudé a nejzranitelnější skupiny.

V této souvislosti je třeba mít na paměti, že za snižování nerovností nesou společnou odpovědnost Unie a členské státy. Článek 9 SFEU stanoví, že „při vymezování a provádění svých politik a činností přihlíží Unie k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví“. Evropský semestr musí jakožto mechanismus koordinace hospodářských politik a politik zaměstnanosti EU usnadnit opatření, která členským státům umožní řešit současnou vážnou hospodářskou a sociální krizi. Tím se zajistí, aby panovala v evropské společnosti větší rovnost a spravedlnost a tato společnost nastoupila na dráhu vzestupné sociální konvergence.

Návrh zprávy předložený zpravodajkou vychází z myšlenky, že opatření nezbytná v této souvislosti si žádají nový model správy ekonomických záležitostí v EU. Stávající Pakt o stabilitě a růstu zastaral a nenabízí flexibilitu ani architekturu nezbytnou k zavedení nového řízení založeného na blahobytu, udržitelném rozvoji a sociálním pokroku.

Nedávné směry přezkumu rámce EU pro správu ekonomických záležitostí navržené Evropskou komisí navrhují zavedení plánů fiskálních reforem přizpůsobených okolnostem každého členského státu. Přechodná „záchranná“ opatření však nejsou tím, co potřebujeme. Místo toho potřebujeme střednědobá a dlouhodobá strukturální opatření, která vytvoří nový model správy ekonomických záležitostí založený na solidaritě, sociální spravedlnosti a sociálním blahobytu pro všechny evropské občany. Střednědobé a dlouhodobé cíle EU v oblasti zvyšování hospodářské a sociální odolnosti musí vždy vycházet z cílů Unie uvedených v článku 3 Smlouvy o EU, a zejména udržitelného rozvoje Evropy s plnou zaměstnaností a společenským pokrokem.

Za tímto účelem je nezbytné modernizovat stávající Pakt o stabilitě a růstu s rámcem umožňujícím prodloužení „obecné únikové doložky“ na tak dlouho, jak bude považováno za nezbytné pro usnadnění veřejných investic, a s vyloučením investic do systémů sociálního zabezpečení z výpočtu schodku (tzv. „zlaté pravidlo“).

Přestat uplatňovat fiskální politiky založené na škrtech již není jen jednou z možností, ale přímo nezbytností, aby bylo možné zaručit důstojné životní podmínky a progresivní a udržitelný rozvoj ve prospěch všech občanů. Již mnoho let se potýkáme se strukturální socioekonomickou krizí. Jediným způsobem, jak omezit nerovnosti a chudobu v EU, je naléhavé přerozdělení bohatství a rozsáhlé investice do našich systémů sociálního blahobytu. Sociální investice jsou nezbytné pro umožnění udržitelného růstu ve střednědobém a dlouhodobém horizontu a vnitrostátní systémy sociálního zabezpečení mají zásadní stabilizační funkci.

Z tohoto důvodu musí evropský semestr zahrnovat silný sociální rozměr, který dá sociálním cílům stejný význam jako cílům hospodářským a environmentálním.

Potřebujeme takový proces evropského semestru, který zaručí soudržnost mezi doporučeními pro jednotlivé země a cíli Nástroje pro oživení a odolnost, který se bude řídit všemi zásadami pilíře sociálních práv a který bude lépe vyhodnocovat distribuční dopady stávajících a nových politik a reforem, jež jsou monitorovány. Proces zahrnující větší počet sociálních ukazatelů, které plně odrážejí trendy a příčiny nerovnosti, kvalitní zaměstnanost, rozdělení bohatství, přístup ke kvalitním veřejným službám, přiměřenost důchodů, systémy minimálního příjmu a dávky v nezaměstnanosti. V neposlední řadě potřebujeme evropský semestr, který bude zahrnovat ukazatele pro měření sociálního dopadu zhoršování stavu životního prostředí a změny klimatu.

Mezi hlavní výzvy zpravodajky adresované Evropské komisi a členským státům v rámci semestru 2023 patří:

- okamžité provedení směrnice o minimálních mzdách;

- evropský nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE), který bude zaveden natrvalo;

- směrnice o systémech minimálního příjmu, a nikoli pouze doporučení;

- posílený systém evropské záruky pro děti, na který bude vyčleněno nejméně 20 miliard EUR;

- právní předpisy, které zaručí přístup k základním službám, jako je bydlení, energie, doprava, voda a odpady, a zákaz odpojení energie pro zranitelné skupiny;

- vytvoření balíčku solidarity s cílem pomoci lidem a malým a středním podnikům vyrovnat se s rostoucími životními náklady;

- nařízení o rámci sociální konvergence pro sledování rizik v oblasti sociální konvergence, předcházení negativním vedlejším účinkům politických opatření nebo hospodářských otřesů v sociální oblasti a odhalování možných škod, jakož i stanovení závazných sociálních cílů, jichž má být dosaženo;

- rozvoj ekologických systémů sociálního zabezpečení na vnitrostátní úrovni s cílem posílit sociální odolnost vůči dopadům změny klimatu a zhoršování stavu životního prostředí.

Zpravodajka podporuje přechod k udržitelnému, inkluzivnímu a odolnému modelu růstu, posílení udržitelného rozvoje a odolnosti hospodářství EU a plné provádění evropského pilíře sociálních práv, včetně jeho relevantních hlavních cílů pro rok 2030, protokolu o sociálním pokroku a podpory investic zaměřených na budoucnost a na ekologickou a sociální transformaci. Stručně řečeno, Evropu se silnou ekonomicko-sociální perspektivou.

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

1.3.2023

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

26

10

13

Členové přítomní při konečném hlasování

João Albuquerque, Marc Angel, Dominique Bilde, Vilija Blinkevičiūtė, Milan Brglez, Jordi Cañas, David Casa, Ilan De Basso, Margarita de la Pisa Carrión, Jarosław Duda, Estrella Durá Ferrandis, Lucia Ďuriš Nicholsonová, Loucas Fourlas, Elisabetta Gualmini, Agnes Jongerius, Irena Joveva, Radan Kanev, Ádám Kósa, Katrin Langensiepen, Miriam Lexmann, Elena Lizzi, Sara Matthieu, Jörg Meuthen, Max Orville, Kira Marie Peter-Hansen, Dragoş Pîslaru, Dennis Radtke, Elżbieta Rafalska, Guido Reil, Daniela Rondinelli, Mounir Satouri, Monica Semedo, Beata Szydło, Eugen Tomac, Romana Tomc, Nikolaj Villumsen, Marianne Vind, Maria Walsh, Stefania Zambelli, Tomáš Zdechovský

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Marc Botenga, Gheorghe Falcă, Lina Gálvez Muñoz, José Gusmão, Pierre Larrouturou, Antonius Manders, Samira Rafaela, Evelyn Regner, Marie-Pierre Vedrenne

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

26

+

PPE

David Casa

Renew

Jordi Cañas, Lucia Ďuriš Nicholsonová, Irena Joveva, Max Orville, Dragoş Pîslaru, Samira Rafaela, Monica Semedo, Marie-Pierre Vedrenne

S&D

João Albuquerque, Marc Angel, Vilija Blinkevičiūtė, Milan Brglez, Estrella Durá Ferrandis, Lina Gálvez Muñoz, Elisabetta Gualmini, Agnes Jongerius, Pierre Larrouturou, Evelyn Regner, Daniela Rondinelli

The Left

José Gusmão, Nikolaj Villumsen

Verts/ALE

Katrin Langensiepen, Sara Matthieu, Kira Marie Peter-Hansen, Mounir Satouri

 

10

-

ECR

Margarita de la Pisa Carrión, Elżbieta Rafalska, Beata Szydło

ID

Dominique Bilde, Guido Reil

NI

Ádám Kósa, Jörg Meuthen

PPE

Radan Kanev, Miriam Lexmann, Tomáš Zdechovský

 

13

0

ID

Elena Lizzi, Stefania Zambelli

PPE

Jarosław Duda, Gheorghe Falcă, Loucas Fourlas, Antonius Manders, Dennis Radtke, Eugen Tomac, Romana Tomc, Maria Walsh

S&D

Ilan De Basso, Marianne Vind

The Left

Marc Botenga

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

Poslední aktualizace: 13. března 2023
Právní upozornění - Ochrana soukromí