ZPRÁVA o provádění civilní SBOP a jiné pomoci EU v oblasti civilní bezpečnosti
28.3.2023 - (2022/2196(INI))
Výbor pro zahraniční věci
Zpravodajka: Alviina Alametsä
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o provádění civilní SBOP a jiné pomoci EU v oblasti civilní bezpečnosti
Evropský parlament,
– s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU),
– s ohledem na hlavu V Smlouvy o Evropské unii (SEU), zejména na kapitolu 2 oddíl 2 o ustanoveních o společné bezpečnostní a obranné politice (SBOP),
– s ohledem na závěry předsednictví ze summitu Evropské rady, jenž se konal v Santa Maria da Feira ve dnech 19. a 20. června 2000,
– s ohledem na Civilní základní cíl 2008, jejž Evropská rada schválila dne 17. prosince 2004,
– s ohledem na nový Civilní základní cíl 2008, který schválila Evropská rada dne 19. listopadu 2007,
– s ohledem na společné sdělení Evropské komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 11. prosince 2013 nazvané „Komplexní přístup EU vůči vnějším konfliktům a krizím“ (JOIN(2013)0030),
– s ohledem na závěry Rady ze dne 22. ledna 2018 o integrovaném přístupu k vnějším konfliktům a krizím,
– s ohledem na závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 19. listopadu 2018 o zřízení paktu pro civilní SBOP,
– s ohledem na závěry Rady ohledně žen, míru a bezpečnosti ze dne 10. prosince 2018,
– s ohledem na závěry Rady ohledně žen, míru a bezpečnosti ze dne 14. listopadu 2022,
– s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 25. listopadu 2020 nazvané „Akční plán EU pro rovnost žen a mužů (GAP) III – ambiciózní agenda pro rovnost žen a mužů a posílení postavení žen v rámci vnější činnosti EU“ (JOIN(2020)0017), na strategický přístup EU k ženám, míru a bezpečnosti ze dne 10. prosince 2018 a doprovodný akční plán ze dne 4. července 2019 a na strategii a akční plán Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 21. prosince 2021 pro posílení účasti žen na civilních misích SBOP na období 2021–2024,
– s ohledem na závěry Rady o mládeži a vnější činnosti ze dne 5. června 2020,
– s ohledem na plán Rady zaměřený na změnu klimatu a obranu ze dne 9. listopadu 2020,
– s ohledem na koncepci Rady pro integrovaný přístup ke změně klimatu a klimatické bezpečnosti ze dne 5. října 2021,
– s ohledem na třetí výroční hodnotící konferenci paktu pro civilní SBOP, jež se konala v Bruselu dne 19. listopadu 2021,
– s ohledem na čtvrtou a závěrečnou výroční hodnotící konferenci paktu pro civilní SBOP ze dne 16. listopadu 2022,
– s ohledem na závěry Rady o paktu pro civilní SBOP ze dne 13. prosince 2021,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009[1] (nařízení o NDICI),
– s ohledem na dokument nazvaný „Strategický kompas pro bezpečnost a obranu – Za Evropskou unii, která chrání své občany, hodnoty a zájmy a přispívá k mezinárodnímu míru a bezpečnosti“, který schválila Rada dne 21. března 2022 a potvrdila Evropská rada dne 25. března 2022,
– s ohledem na závěry Rady o paktu pro civilní SBOP ze dne 12. prosince 2022,
– s ohledem na zprávu Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) o navazující studii týkající se základních kritérií pro začleňování problematiky lidských práv a rovnosti do společné bezpečnostní a obranné politiky Evropské unie ze dne 30. března 2022,
– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9–0000/2023),
A. vzhledem k tomu, že od roku 1999 je civilní řešení krizí klíčovým pilířem SBOP EU v oblastech předcházení konfliktům, stabilizace a podpory udržitelného míru; vzhledem k tomu, že od zahájení civilní policejní mise EU (EUPM) v Bosně a Hercegovině jako vůbec první mise SBOP v roce 2003 uplynulo 20 let; vzhledem k tomu, že civilní řešení krizí má svůj základ ve Smlouvách a v prioritách z Feiry z roku 2000; vzhledem k tomu, že podle článku 42 SEU jsou za plnění požadavků na schopnosti misí odpovědné členské státy; vzhledem k tomu, že EU v současné době udržuje 12 civilních misí a v průběhu 20 let civilního řešení krizí zahájila na třech různých kontinentech 24 misí, což ukazuje, že poptávka po civilním řešení krizí vzrůstá, a to i v důsledku nevyprovokované a neodůvodněné agresivní války Ruska proti Ukrajině; vzhledem k tomu, že civilní mise mají zásadní význam v rámci širší reakce EU na bezpečnostní výzvy nevojenskými prostředky a vyžadují účinnou odbornou přípravu a operační schopnosti, aby bylo možné držet krok s vývojem rizikového prostředí na východě a na jihu Evropy; vzhledem k tomu, že zhoršující se bezpečnostní prostředí a humanitární krize v Evropské unii i jejím okolí vedly k větším požadavkům na mise SBOP, což rozpočet společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) značně zatížilo;
B. vzhledem k tomu, že jedním z cílů Strategického kompasu EU je posílit civilní a vojenské mise a operace EU v rámci SBOP tím, že budou mít silnější a flexibilnější mandát, bude prosazován rychlý a pružnější rozhodovací proces a zajištěna větší finanční solidarita; vzhledem k tomu, že identita misí SBOP jakožto misí EU posiluje EU coby legitimní civilní mocnost; vzhledem k tomu, že EU je odhodlána stát se organizací, která asertivněji a rozhodněji zajišťuje bezpečnost, je lépe připravena řešit současné i budoucí hrozby a výzvy a společně se svými partnery brání evropský a celosvětový bezpečnostní řád; vzhledem k tomu, že civilní SBOP je pro EU jedinečným nástrojem reakce na nejnaléhavější krize civilními prostředky; vzhledem k tomu, že přístup SBOP k plánování, zdrojům a logistice jí dává potenciál stát se hlavním faktorem, jenž umožňuje civilní řešení krizí během mimořádných událostí, a vzhledem k tomu, že by měla být využívána jako praktické centrum odolnosti společnosti a obnovy pro případ katastrof způsobených člověkem i přírodních; vzhledem k tomu, že by měl umožnit misím a operacím SBOP rychle se přizpůsobit novým hrozbám a výzvám a zvýšit jejich účinnost, a to i s ohledem na novou bezpečnostní situaci a rostoucí přítomnost našich strategických konkurentů v oblastech operačního působení; vzhledem k tomu, že v současném geopolitickém kontextu je naléhavě zapotřebí efektivnější civilní SBOP; vzhledem k tomu, že EU a členské státy se dohodly na posílení civilní SBOP prostřednictvím nového paktu, který umožní rychlejší nasazení, a to i ve složitém prostředí;
C. vzhledem k tomu, že Rada v Göteborgu v roce 2001 rozhodla o vyslání 200 soudců a státních zástupců a skupiny odborníků v oblasti civilní správy a civilní ochrany o počtu až 2000 osob; vzhledem k tomu, že Civilní základní cíl z roku 2010 k tomu přidal 285 odborníků na analýzu konfliktů, přechodné soudnictví a dialog, jakož i vytvoření civilních zásahových skupin (CRT), což je 100členný tým odborníků;
D. vzhledem k tomu, že civilní SBOP přispívá k integrovanému přístupu k vnějším konfliktům a krizím v oblastech, jako je policie, právní stát, civilní správa, reforma bezpečnostního sektoru a monitorování v souladu s články 42 a 43 SEU, a doprovázejí ji doplňková opatření prováděná v rámci nástroje EU „Globální Evropa“, což posiluje mezinárodní bezpečnost;
E. vzhledem k tomu, že přijetí paktu pro civilní SBOP v roce 2018 bylo významným krokem vpřed, pokud jde o posílení kapacity civilního řešení krizí ze strany EU a posílení vlastní odpovědnosti členských států, jejich odpovědnosti a poskytování jejich zdrojů; vzhledem k tomu, že k dosažení dohodnutých cílů, které je ještě potřeba splnit, a ke zvýšení legitimity těchto misí je zapotřebí vyšší úroveň politického a technického závazku a lidských a hospodářských zdrojů ze strany členských států;
F. vzhledem k tomu, že civilní úkoly SBOP se v průběhu let rozšířily tak, že mimo jiné zahrnují přechodné soudnictví, mediaci, dialog a analýzu konfliktů, podporu provádění reforem prostřednictvím praktického poradenství, odborné přípravy a vybavení, a vzhledem k tomu, že se tyto úkoly musí neprodleně přizpůsobovat novým a čerstvě se objevujícím výzvám, jako jsou hybridní hrozby, včetně kybernetických útoků, účelového využívání migrace, zahraničního vměšování, ovlivňování a manipulace s informacemi, terorismu a radikalizace, námořní bezpečnosti, organizované trestné činnosti a ochrany kulturního dědictví; vzhledem k tomu, že mise a operace SBOP EU jsou rovněž terčem hybridních hrozeb, včetně dezinformací, což ohrožuje jejich účinnost při stabilizaci země, v níž jsou nasazeny; vzhledem k tomu, že změna klimatu a zhoršování životního prostředí vážně ovlivňují operační prostředí krizového řízení a vyžadují při plánování a provádění civilních misí zvýšenou pozornost;
G. vzhledem k tomu, že v mnoha oblastech zasažených konflikty žije velký počet mladých lidí; vzhledem k tomu, že mladí lidé by měli být aktivně zapojeni do vytváření udržitelného míru a bezpečnosti a měli by přispívat k předcházení konfliktům a budování míru, včetně podpory právního státu, spravedlnosti a usmíření; vzhledem k tomu, že EU je odhodlána ve své vnější činnosti prosazovat práva dětí, avšak tento závazek není v rámci SBOP dosud plně funkční;
H. vzhledem k tomu, že EU je odhodlána učinit z agendy týkající se žen, míru a bezpečnosti ústřední bod své SZBP a členské státy jsou odhodlány prosazovat lepší zastoupení žen v misích SBOP, avšak pakt pro civilní SBOP z roku 2018 konkrétní cíl pro zastoupení žen v civilních misích nestanoví ani nezmiňuje rovnost žen a mužů;
I. vzhledem k tomu, že zastoupení žen v misích a operacích SBOP se v pětiletém období 2015–2020 nezměnilo; vzhledem k tomu, že v civilních ústředích (ředitelství pro integrovaný přístup k bezpečnosti a míru (ISPD), ředitelství pro bezpečnostní a obrannou politiku (SECDEFPOL), a útvar schopnosti civilního plánování a vedení (CPCC)) tvoří ženy přibližně 50 % všech zaměstnanců, avšak stále jsou nedostatečně zastoupeny ve vedoucích pozicích (30 %);
J. vzhledem k tomu, že od roku 2017 je pro všechny zaměstnance povinné školení před nasazením, jež zahrnuje otázky lidských práv a rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že více než třetina respondentů ankety ESVČ o následné základní studii o začlenění lidských práv a rovnosti žen a mužů do společné bezpečnostní a obranné politiky Evropské unie takové školení neobdržela;
K. vzhledem k tomu, že členské státy mají do května 2023 přijmout nový pakt pro civilní SBOP s cílem pokračovat v úsilí o účinnější a schopnější civilní mise SBOP, zejména s přihlédnutím k rostoucím bezpečnostním výzvám na celosvětové úrovni; vzhledem k tomu, že měnící se geopolitická situace a bezpečnostní prostředí, včetně konfliktů v okolí Evropské unie a na evropské půdě, jakož i nevyprovokovaná a neodůvodněná útočná válka Ruska proti Ukrajině, dezinformace, terorismus a hybridní a zlovolné hrozby vyžadují plné odhodlání posílit civilní SBOP prostřednictvím nového paktu pro civilní SBOP;
Posílení strategické vize pro civilní řešení krizí
1. zdůrazňuje, že civilní řešení krizí EU významně přispívá k mezinárodnímu míru a bezpečnosti a hraje klíčovou úlohu při uplatňování integrovaného přístupu EU k vnějším konfliktům a krizím;
2. připomíná, že řešení krizí je ústředním prvkem SBOP EU, zejména prostřednictvím jejích vojenských a civilních misí a operací; připomíná, že klíčovým poučením z analýzy hrozeb z roku 2020 byla potřeba posílit schopnost EU rychle reagovat na krize a zlepšit svou celkovou připravenost; zdůrazňuje proto význam úkolů svěřených personálu civilních misí SBOP, což znamená, že je nezbytné, aby členské státy poskytovaly příslušné profily s cílem zvýšit vnitrostátní příspěvky na civilní mise SBOP, a aby ESVČ prováděla pozornou politiku v oblasti lidských zdrojů; konstatuje, že EU rovněž hraje klíčovou úlohu při zajišťování pracovních míst pro mezinárodní a místní zaměstnance;
3. vyzývá členské státy, aby využily nový pakt pro civilní SBOP k posílení své strategické vize pro civilní řešení krizí tím, že vyjasní úlohu, efektivitu a přidanou hodnotu civilní SBOP a stanoví společnou úroveň ambicí pro civilní řešení krizí;
4. připomíná, že analýza hrozeb, která předcházela přijetí Strategického kompasu v roce 2022, byla jedinečnou snahou o aktualizaci doktríny EU v oblasti bezpečnosti a obrany; vyzývá členské státy a ESVČ, aby tuto analýzu využily ve svých diskusích o budoucnosti civilního řešení krizí a předpokládaném využití civilního nástroje SBOP;
5. domnívá se, že tradiční civilní úkoly SBOP, jako je zajišťování policejní práce, právního státu a civilní správy, reforma bezpečnostního sektoru, monitorování, odzbrojování a demobilizace, jsou i nadále pro stabilizaci a modernizaci bezpečnostního a soudního sektoru důležitější než kdy jindy; zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v aktualizaci a rozšiřování úkolů v rámci integrovaného přístupu a Smluv s ohledem na nová rizika a hrozby, které se objevují a vedly ke vzniku nového bezpečnostního prostředí; zdůrazňuje, že je třeba integrovat a posílit průřezové oblasti, zejména:
a) bezpečnost osob,
b) bezpečnostní potřeby a odpovědnost hostitelských vlád a místního obyvatelstva,
c) vnímavost vůči otázkám rovnosti žen a mužů a agenda žen, míru a bezpečnosti,
d) program pro mladé lidi, mír a bezpečnost, děti a ozbrojené konflikty,
e) mediaci, dialog a usmíření,
f) smysluplnou spolupráci s občanskou společností,
g) souvislost mezi bezpečností a klimatem,
h) civilně-vojenskou spolupráci prostřednictvím podpory právního státu a odpovědnosti, mimo jiné posílením soudního řetězce a schopností účinně reagovat na bezpečnostní výzvy;
i) civilní aspekty odzbrojení, demobilizace a opětovného začlenění,
j) boj proti korupci,
k) monitorování dezinformačních kampaní a boj proti nim;
l) ochranu a zachování kulturního dědictví;
6. zdůrazňuje, že do mandátu a operací misí je třeba proaktivněji začleňovat koncepty lidské bezpečnosti, bezpečnostních potřeb místního obyvatelstva, zohledňování rovnosti žen a mužů, parlamentního dohledu, transparentnosti a odpovědnosti místního bezpečnostního sektoru;
7. zdůrazňuje, že úspěch civilních misí SBOP do značné míry závisí na otevřenosti vůči hlediskům a odpovědnosti hostitelské země; vybízí k využívání individuálně uzpůsobených přístupů, k aktivnímu zapojení vlády hostitelské země, její občanské společnosti a místního obyvatelstva a ke spolupráci s nimi; zdůrazňuje význam místní odpovědnosti pro celou dobu provádění mandátu mise, od návrhu až po provádění, monitorování a hodnocení; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby personál civilních misí SBOP navazoval s hostitelskými vládami, občanskou společností a místním obyvatelstvem vztahy založené na důvěře, což vyžaduje informovanost o situaci, kulturní porozumění a znalost místních jazyků; vítá operační pokyny ESVČ pro aktivní zapojení občanské společnosti do misí SBOP; připomíná, že civilní mise musí věnovat zvláštní pozornost dynamice konfliktů, důkladnému posuzování a procesům zmírňování rizik a musí zahrnovat monitorování a hodnocení zásahů SBOP, jež bude více založené na dopadech, jakož i více konzultací a mechanismů zpětné vazby; doporučuje, aby byly vytvořeny bezpečné formální, neformální a anonymní kanály pro zpětnou vazbu z misí a stížnosti občanské společnosti s cílem pomoci EU lépe porozumět účinnosti jejích operací;
8. konstatuje, že v některých případech je úspěch civilních misí SBOP ohrožen tím, že hostitelské vlády nedostávají svým závazkům k reformám; vyzývá proto k intenzivnější spolupráci s hostitelskými zeměmi a k tomu, aby byla věnována stejná pozornost školení a institucionálním reformám; vyzývá k tomu, aby byl integrovaný přístup EU, který zahrnuje civilní mise SBOP a pomoc v oblasti rozvoje a pomoci, využíván k tomu, aby civilní mise SBOP měly potřebný vliv k tomu, aby hostitelské vlády plnily své závazky a dodržovaly základní svobody a lidská práva; zdůrazňuje, že je důležité, aby civilní mise SBOP koordinovaly svou činnost s dalšími mezinárodními partnery zapojenými v hostitelských zemích do podobných činností; konstatuje, že civilní mise SBOP často probíhají v zemích a regionech, o které zápasí státní a nestátní subjekty, jež jsou připraveny oslabit schopnosti a důvěryhodnost EU jako organizace, jež zajišťuje bezpečnost; zdůrazňuje v tomto ohledu, že veškerá angažovanost EU musí být důvěryhodná v očích místního a regionálního obyvatelstva a orgánů, musí vycházet z úzké a poctivé spolupráce s hostitelskými zeměmi a musí udržovat častou komunikaci mezi personálem misí, vnitrostátními orgány a širokým obyvatelstvem; vyzývá proto EU a její členské státy, aby posílily svou strategickou komunikaci týkající se civilního řešení krizí s cílem získat politickou podporu v rámci EU a v zemích, v nichž mise probíhají, zajišťovaly strategickou komunikaci uzpůsobenou konkrétním potřebám pro každou misi, zdůrazňovaly cíle a hodnoty dané mise a přínosy pro místní obyvatelstvo, jakož i podporovaly účinnější nábor kvalifikovaného personálu pro civilní mise SBOP včetně žen;
9. domnívá se, že civilní SBOP by měla být součástí širší politické strategie zaměřené na řešení základních příčin konfliktů, včetně změny klimatu; připomíná, že mise by měly být založeny na analýzách konfliktů citlivých z hlediska klimatu, a vyzývá k dalšímu začleňování změny klimatu a zhoršování životního prostředí do civilního řešení krizí; zdůrazňuje, že vazba mezi klimatem a bezpečností musí být zahrnuta do paktu 2.0 a jasně nastínit, jak ji lze uvést do praxe v souvislosti s civilním řešením krizí; opakuje výzvu Rady (závěr z prosince 2022), aby mise a operace podnikly konkrétní kroky ke snížení své environmentální stopy s cílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality v souladu s cíli stanovenými v Zelené dohodě pro Evropu;
10. zdůrazňuje, že je důležité posoudit civilní úsilí SBOP v konkrétních oblastech, zejména pokud jde o řešení nových a vznikajících bezpečnostních výzev, jako je účelové využívání migrace, námořní bezpečnost a organizovaná trestná činnost; vyjadřuje politování nad přetrvávajícími nedostatky ve schopnosti EU předcházet hybridním hrozbám a odhalovat je, zejména manipulací s informacemi, které přímo ovlivňují úspěch civilních misí SBOP; vítá v tomto ohledu rozhodnutí vytvořit soubor hybridních nástrojů EU pro koordinovanou reakci na hybridní kampaně; dále vítá společné sdělení o politice EU v oblasti kybernetické obrany a poukazuje na význam kybernetické odolnosti pro mise SBOP, přičemž zdůrazňuje, že je třeba dále rozvíjet politiku a schopnosti EU v oblasti kybernetické obrany, včetně zřízení týmů rychlé kybernetické reakce a jejich rozšíření na podporu civilních misí SBOP; znovu opakuje, že je naléhavě nutné rozvíjet jejich strategické komunikační kapacity, včetně bezpečných komunikačních systémů vycházejících z programu EU pro bezpečnou konektivitu, včetně společné platformy pro sdílení znalostí mezi útvarem CPCC a operacemi v terénu, s využitím technologických inovací a posilováním kybernetické informovanosti a odolnosti misí SBOP; vyzývá k posílení kybernetické odolnosti celkových struktur CPCC a misí SBOP;
11. vyzývá členské státy a ESVČ, aby se zabývaly soustavnými a rostoucími hrozbami pro ochranu a zachování kulturního dědictví a zakročily proti pašování kulturních artefaktů, zejména v oblastech konfliktů;
12. vyzývá k tomu, aby byl nový pakt pro civilní SBOP využíván k úsilí o plnou, rovnou a smysluplnou účast žen v civilní SBOP; zdůrazňuje, že ženy významně přispívají k úspěchu misí a operací SBOP a jsou hnací silou důvěryhodnosti EU jako zastánce rovných práv pro muže a ženy na celém světě; připomíná akční plán EU pro rovnost žen a mužů III (2020–2024), který vyžaduje systematické začleňování genderového hlediska do všech politik a vnější činnosti EU, včetně SBOP; naléhavě vyzývá členské státy a ESVČ, aby podporovaly zvýšení počtu žen v operacích SBOP, včetně toho, aby jako první krok usilovaly o zvýšení účasti žen v misích a na všech úrovních do roku 2024 alespoň na 40 %; doporučuje, aby členské státy schválily strategii a akční plán CPCC na posílení účasti žen v civilních misích SBOP na období 2021–2024; vyzývá proto členské státy, aby se zavázaly k postupnému dosažení rovného zastoupení žen a mužů při jmenování vedoucích misí a dalších vyšších vedoucích pozic; vybízí k jejich úzké spolupráci s místními aktéry občanské společnosti při prosazování rovnosti žen a mužů a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů tam, kde je to možné;
13. vyzývá k účinné realizaci ochrany dětí a dětí v rámci programu ozbrojených konfliktů, jakož i programu pro mládež, mír a bezpečnost při civilním řešení krizí, k aktivnímu zapojení mladých lidí do navrhování a provádění misí a operací a k uplatňování přístupu zohledňujícího mladé lidi při analýze konfliktů;
14. zdůrazňuje, že klíčem k zajištění toho, aby civilní řešení krizí dosahovalo svých strategických cílů, je předvídání budoucích změn v bezpečnostním prostředí; vyzývá k tomu, aby nový pakt pro civilní SBOP do rozhodování o misích a mandátech zavedl více plánování založené na scénářích, strategického výhledu a analýz konfliktů i včasného varování;
15. vyzývá CPCC, EUMCC a Vojenský štáb EU, aby vypracovaly model pro vytváření a sdílení osvědčených postupů a/nebo koncepcí plánování misí, které budou v co nejranější fázi sdíleny s partnery, kteří jsou pro úspěch kampaně zásadní;
16. vyzývá útvar CPCC a útvar schopnosti vojenského plánování a vedení EU (MPCC), aby kladli důraz na profesionální civilně-vojenské vzdělávání všech pracovníků misí SBOP tím, že využijí Evropskou bezpečnostní a obrannou školu s cílem pomoci utvářet odborné znalosti civilních a obranných pracovníků s cílem zajistit, aby personál SBOP mohl lépe rozpoznat složitost bezpečnostních výzev, které jsou patrné v zemích, v nichž jsou nasazeni, a reagovat na ně;
17. vyzývá ESVČ, útvar schopnosti vojenského plánování a vedení (MPSC), útvar schopnosti civilního plánování a vedení (CPCC) a velení SBOP, aby podporovaly novou kulturu porozumění mezi civilními a vojenskými partnery založenou na posílených institucionálních vztazích a sdíleném povědomí a hodnocení, v úsilí o rozvoj komplexního rámce plánování a kultury;
18. Naléhavě vyzývá členské státy, Komisi a ESVČ, aby vypracovaly konkrétní plán provádění integrovaného přístupu a zajistily, aby všechny příslušné nástroje EU a členských států (vojenská SBOP, Globální Evropa, nástroj předvstupní pomoci) byly uplatňovány soudržně a účinněji přispívaly k dosažení celkových cílů EU; vyzývá k dalšímu úsilí o zvládnutí přechodu mezi různými politickými a technickými nástroji EU;
19. zdůrazňuje význam spolupráce, včetně užší koordinace mandátů s partnery, jako je OSN, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a NATO, při řešení současných i budoucích bezpečnostních hrozeb a výzev;
20. Naléhavě vyzývá členské státy, aby v jednotlivých případech přizvaly a zapojily kandidátské země EU, aby přispěly k civilním misím SBOP a účastnily se jich; vyzývá k poskytnutí pomoci zainteresovaným zemím s cílem vyškolit je a připravit je na tuto účast; v této souvislosti připomíná přidanou hodnotu, kterou mohou partnerství se třetími zeměmi přinést civilním misím SBOP; vítá podporu ze strany třetích zemí, pokud jde o Ukrajinu, a připomíná, že země, jako je Norsko, Island, Austrálie, Švýcarsko, Spojené státy, Kanada, Nový Zéland a Spojené království, by rovněž mohly civilním misím SBOP přinést značné politické a finanční zdroje; vyzývá Komisi, aby přehodnotila svůj rámec pro dohody o účasti s partnery ze třetích zemí, neboť počet vyslaných odborníků ze třetích zemí se od roku 2010 snížil z 200 na 10;
Provádění paktu
21. Bere na vědomí úspěchy paktu z roku 2018, pokud jde o zapojení členských států do vypracování jejich vnitrostátních prováděcích plánů, mimo jiné prostřednictvím strukturovaného dialogu a výměny osvědčených postupů a získaných poznatků, a další rozvíjení těchto plánů prostřednictvím strukturovaných a pravidelných procesů v oblasti schopností, které mají být dohodnuty, a podporu regionální spolupráce a společných opatření mezi členskými státy;
22. Podporuje iniciativy zaměřené na rozvoj nástroje odborné přípravy a vybavení pro civilní mise s cílem posílit schopnost EU podporovat třetí země a reagovat na jejich konkrétní očekávání a potřeby; vyzývá k pokračování tohoto úsilí, ke stanovení více kvantifikovaných cílů a stanovení harmonogramů pro všechna opatření včetně určení odpovědných subjektů;
23. zdůrazňuje výzvy, kterým civilní mise SBOP čelí, jako je dostupnost kapacit a zdrojů, schopnost reakce, nedostatek klíčových ukazatelů výkonnosti, rychlejší rozhodování a rozsáhlejší, adaptabilnější, modulární mise a jasnější mandáty, a že tyto výzvy již byly zdůrazněny v prvním paktu, který vedl k většímu zaměření na civilní SBOP, ale nikoli k plné realizaci a odpovídajícímu zvýšení účasti a odpovědnosti členských států, které je třeba naléhavě řešit v novém paktu pro civilní SBOP;
24. Bere na vědomí počet dlouhodobých civilních misí SBOP, což zdůrazňuje potřebu jasně definovaných politických i operačních cílů a strategií ústupu od angažovanosti státu a jejich hodnocení; vyzývá k zavedení strategií ústupu od angažovanosti státu v civilních misích s parametry pro měření jejich úspěšnosti, které umožní rychlejší uzavření misí v případě, že byly splněny operační a politické cíle a nebyly splněny, nebo pokud již není možné plnit příslušné bezpečnostní, politické nebo strategické podmínky v zemi usazení; vyzývá proto k upřímné politické diskusi o uzavření misí, které nemají kýžený dopad, což by mohlo legitimizovat absenci pokroku v hostitelské zemi;
25. konstatuje, že jedinými hodnoceními mandátů civilních misí SBOP, která jsou v současné době prováděna, jsou strategické přezkumy, které přispívají k obnově, přizpůsobení nebo uzavření mise; zdůrazňuje, že je důležité vytvořit a zavést systém a metodiku hodnocení, výkonnosti misí, jejich účinnosti a finančního řízení; v této souvislosti zdůrazňuje význam nestranného a nezávislého mechanismu pro hodnocení dopadu misí; vítá dokument o možnostech hodnocení, který za tímto účelem předložila ESVČ; připomíná, že hodnocení civilních operací SBOP a jejich účinnost musí mít odpovídající zdroje a že systematická hodnocení by měla být podkladem pro politické rozhodování o současných i budoucích misích;
26. vítá operační pokyny ESVČ a CPCC s cílem poskytnout civilním misím SBOP nástroje k aktivnímu zapojení subjektů občanské společnosti jakožto klíčových partnerů na všech úrovních a ve všech fázích procesů; vítá operativní pokyny ESVČ týkající se začleňování lidských práv a náležité péče v oblasti lidských práv a vyzývá k jejich účinnému provádění, zejména stanovením jasných vnitřních postupů pro řízení rizik souvisejících s lidskými právy spojených s podporou bezpečnostního sektoru.
Posílit a poskytovat schopnosti tak, aby odpovídaly úrovni ambicí paktu
27. vyzývá ESVČ, aby společně s příslušnými útvary Komise a členskými státy vypracovala strukturovaný a pravidelný proces rozvoje civilních schopností s cílem posoudit dostupnost potřeb členských států v oblasti schopností, vypracovat požadavky, provést analýzu nedostatků a pravidelně přezkoumávat pokrok; vybízí místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby prozkoumala možnost poskytnutí finančních pobídek na podporu členských států v jejich úsilí o rozvoj schopností, jak je uvedeno v paktu pro civilní letectví z roku 2018, a zároveň připomíná členským státům, aby v novém paktu zachovaly závazek k rozvoji celé škály schopností potřebných k provádění a podpoře civilních misí pro řešení krizí;
28. vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli jsou civilní mise SBOP jedním z hlavních závazků v paktu, trpí stále tím, že členské státy neplní své závazky poskytovat dostatečný personál, přičemž 10 členských států v současné době poskytuje 78 % vyslaného personálu a 17 členských států pouze 22 %; vyzývá členské státy, aby v novém paktu zachovaly závazek společně zvýšit počet a podíl vyslaného personálu na všech misích a na všech úrovních a zároveň usilovat o to, aby vyslaný personál obsadil 100 % všech operačních pozic a alespoň 60 % vyslaného personálu na neoperativní pozice; vyzývá členské státy, aby harmonizovaly své vysílání zaměstnanců s cílem snížit rušivý dopad nekoordinované fluktuace zaměstnanců mezi misemi; dále vyzývá členské státy, aby zajistily, že vyslaný personál bude odměňován za svou účast na misích EU prostřednictvím politik profesního rozvoje; vyzývá ESVČ, aby přezkoumala současnou situaci a stanovila ukazatele pro členské státy, které by měřily fluktuaci a míru obsazeností míst podle kategorie zaměstnání a druhu zaměstnání;
29. zdůrazňuje, že je třeba reformovat politiku lidských zdrojů a systém řízení a zajistit, aby pracovní podmínky v civilních misích SBOP přispívaly k bezpečnějšímu a inkluzivnějšímu prostředí, zejména pokud jde o ženy; vítá úsilí ESVČ o řešení nedostatků v podpoře poskytované personálu misí, včetně revize kodexu chování, se zvláštním zaměřením na zásady v oblasti lidských práv, a o vytvoření modelu pro vytváření a sdílení osvědčených postupů a/nebo koncepce plánování misí; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit síť důvěrných poradců; vyzývá k formalizovanému, smysluplnému a systematickému procesu konzultací se zástupci personálu sloužícího v civilních bezpečnostních misích EU; vyzývá ESVČ, aby prozkoumala způsoby, jak snížit fluktuaci zaměstnanců a míru neobsazených míst, mimo jiné prodloužením doby nasazení;
30. vyjadřuje politování nad zvýšeným tlakem na zdroje ESVČ v oblasti civilní SBOP obecně, včetně útvaru CPCC, který v současné době poskytuje podporu 12 misím s 2200 příslušníky, přičemž má 110 zaměstnanců; vyzývá členské státy, aby zajistily rychlý rozvoj útvaru CPCC v plně funkční operační ústředí tím, že zajistí, aby měl k dispozici potřebné finanční prostředky, personál a odborné znalosti; zdůrazňuje, že je třeba, aby útvar MPCC plánoval a vedl všechny vojenské mise s jasnou linií velení a aby mu byl poskytnut nezbytný personál, finanční prostředky a infrastruktura; zdůrazňuje, že je třeba posílit civilně-vojenskou koordinaci a interakci na úrovni EU a zvýšit doplňkovost a součinnost s vojenskou SBOP a zároveň zachovat oddělené civilní a vojenské linie velení;
31. zdůrazňuje, že odborná příprava má klíčový význam pro účinnost, která má zase zásadní význam pro úspěšnost civilních misí SBOP; vyzývá ke komplexnímu posouzení celkové struktury odborné přípravy v oblasti civilní SBOP s cílem určit potřeby, nedostatky a překrývání odborné přípravy v rámci členských států s cílem zlepšit a harmonizovat politiku EU v oblasti odborné přípravy pro SBOP, zejména se zaměřením na potřeby místního obyvatelstva; domnívá se, že hlavní prvky a koncepce v oblasti lidských práv a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů by měly být systematicky začleňovány do školení před nasazením a úvodního školení; připomíná, že odborná příprava civilních misí SBOP musí vybavit personál takovými znalostmi, porozuměním, dovednostmi a postojem, které jsou zapotřebí ve složitém kulturním prostředí, a to i ve vztahu k potřebám místního obyvatelstva, a proto by měla zahrnovat lekce o mezinárodním humanitárním právu, lidských právech, rovnosti žen a mužů, civilně-vojenské spolupráci, lidské bezpečnosti, citlivosti vůči konfliktům, boji proti rasismu a mezikulturní komunikaci;
32. vyzývá Komisi, ESVČ, útvar CPCC a MPCC, aby se lépe přizpůsobily budování meziagenturních pracovních skupin s využitím cvičení a odborné přípravy s cílem pomoci rozvíjet osvědčené postupy, spolupráci mezi agenturami a pevné mezifunkční osobní vztahy zásadní pro účinná civilně-vojenská partnerství v místech, jako jsou země Východního partnerství;
33. zdůrazňuje význam boje proti nepříznivým dezinformacím zaměřeným na civilní mise SBOP; vyzývá k posílení odborné přípravy zaměstnanců misí, pokud jde o předjímání, odhalování a řešení hybridních hrozeb, zejména manipulace s informacemi; bere na vědomí nárůst spolupráce mezi pracovní skupinou ESVČ StratCom a misemi EU v boji proti dezinformačním operacím, které se na ně zaměřují; vyzývá k tomu, aby do této spolupráce byly zapojeny všechny mise EU v zahraničí a aby bylo zajištěno, že každá mise bude mít k dispozici dobře vyškolený personál odpovědný za monitorování, podávání zpráv a boj proti dezinformacím, je-li to možné; domnívá se, že proti rozsáhlé dezinformační strategii by se mělo bojovat na základě komplexního účinného a koordinovaného akčního plánu ESVČ a EU s aktivní podporou misí a delegací;
34. vyzývá k provádění udržitelného a dlouhodobého budování kapacit a odborné přípravy tam, kde je to možné a potřebné, jako jsou programy „školení školitelů“, s cílem zajistit dlouhodobou životaschopnost a úspěch misí; vyzývá k tomu, aby mandát misí SBOP zahrnoval úkoly v oblasti poradenství a odborné přípravy v souvislosti s nově vznikajícími technologiemi;
35. připomíná, že řízení znalostí má klíčový význam a tvoří základní součást uplatňování integrovaného přístupu; zdůrazňuje, že je důležité vytvořit strukturu pro řízení znalostí, aby se systematičtěji udržovaly odborné znalosti, podporovaly se osvědčené postupy a učení se mezi zaměstnanci pracujícími v civilních misích SBOP a aby se v rámci těchto misí podporovala kulturu učení; s uspokojením bere na vědomí současné úsilí ESVČ a CPCC za tímto účelem; vyzývá členské státy, aby podpořily zřízení specializovaných klíčových opatření a odborníků na hodnocení v této oblasti a v CPCC;
Věnovat posílenou a cílenou pozornost současným misím
36. vítá revizi mandátu poradní mise EU na Ukrajině za účelem provádění nových úkolů zaměřených na podporu Ukrajiny tváří v tvář ruské útočné válce; připomíná, že silná podpora civilní bezpečnosti poskytovaná Ukrajině bude mít zásadní význam pro její obnovu a cestu k členství v EU; vyzývá EU a její členské státy, aby dále zvýšily svou podporu rozvoje civilních schopností na Ukrajině, včetně boje proti korupci, vytvoření účinného systému právního státu a posílení kybernetické a hybridní odolnosti; oceňuje práci a fyzickou přítomnost 79 pracovníků civilní mise EU (EUAM) na Ukrajině na území Ukrajiny; vybízí misi, aby pokračovala ve své činnosti na podporu Ukrajiny při dokumentaci a vyšetřování válečných zločinů; vyzývá Komisi, aby v souvislosti s přístupovými jednáními s Ukrajinou co nejdříve navázala spolupráci s misí EUAM Ukraine s cílem navázat na své zkušenosti v bezpečnostních otázkách, své dlouhodobé partnerství s ukrajinskými orgány a svou silnou přítomnost na místě; poukazuje na příslušnou podporu, kterou mise poskytuje v oblasti trestního vyšetřování;
37. vítá rychlé rozmístění pozorovatelů pozorovatelské mise Evropské unie (EUMM) Georgia na hranici Arménie-Ázerbájdžán jako důležité stabilizační opatření ke snížení napětí mezi oběma zeměmi; vybízí ESVČ, aby prozkoumala možnosti další spolupráce mezi civilními misemi SBOP v podobném duchu; považuje to za pozitivní příklad modulárních a rozšiřitelných mandátů, jak jsou prosazovány v rámci Strategického kompasu, který by mohl být dále posílen využitím nástrojů rychlé reakce, jako jsou specializované týmy a hostující odborníci; zdůrazňuje, že všechny tyto inovace a větší flexibilita musejí být založeny na zcela jednotném přístupu k opatřením v oblasti reakce na krize, aby se maximalizoval dopad v praxi a zajistilo účinné využívání rozpočtů;
38. vítá nedávné zřízení civilní mise Evropské unie v Arménii (EUMA) s cílem přispět ke stabilitě v pohraničních oblastech Arménie, budovat důvěru na místě a zajistit prostředí příznivé pro normalizační úsilí mezi Arménií a Ázerbájdžánem; vyzývá misi, aby přispěla k jakémukoli dialogu a iniciativám vedoucím k zajištění trvalejšího míru a větší bezpečnosti v regionu; vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby zajistily této misi přístup do Lačinského koridoru, aby mohla posoudit situaci na místě a přispět k jejímu řešení;
39. uznává, že kritická podpora mise Evropské unie na podporu právního státu (EULEX) Kosovo nedávno přispěla ke snížení napětí a obnovení důvěry v severní Kosovo; naléhavě vyzývá členské státy EU, aby misi nadále podporovaly mobilizací a vysláním velmi potřebných policejních jednotek na místě;
40. zdůrazňuje význam mise EUAM Iraq, mise Evropské unie pro pomoc na hranicích (EUBAM) v Rafáhu, policejní mise Evropské unie pro palestinská území (EUPOL COPPS), která je v současné době rozmístěna v oblasti Blízkého východu; vyzývá k zajištění veškeré možné součinnosti mezi oběma misemi rozmístěnými v Palestině;
41. vyjadřuje znepokojení nad politickým a bezpečnostním vývojem v Libyi; naléhavě vyzývá libyjské orgány, aby usnadnily práci mise EUBAM Libya při provádění jejího mandátu a v celém jejím funkčním rozsahu;
42. oceňuje úspěch pěti civilních misí SBOP v Africe a vyzývá k dalšímu provádění jejich mandátů; vyzývá ESVČ, aby vzhledem ke zhoršení politické a bezpečnostní situace zvážila všechny možnosti týkající se mise Evropské unie zaměřené na budování kapacit v Mali (EUCAP Sahel Mali) a poradní mise EU ve Středoafrické republice (EUAM RCA), včetně možnosti rozhodnutí o jejich ukončení; se znepokojením bere na vědomí bezpečnostní vývoj v oblasti Sahelu a Guinejského zálivu; odsuzuje rostoucí přítomnost Wagnerovy skupiny podporované Kremlem v tomto regionu a její strategii zaměřenou na monopolizaci majetku zemí, v nichž je tato skupina aktivní, na úkor obyvatelstva a odsuzuje zvěrstva páchaná na místním obyvatelstvu; vyzývá k vytvoření sítě bezpečnostních poradců v rámci misí SBOP v afrických zemích, které jsou ochotny spolupracovat s EU ve vojenských a bezpečnostních záležitostech;
43. připomíná ambiciózní cíle ze zasedání Rady ve Feiře v roce 2000 stanovené na 5000 policistů a uznává hodnotu civilních základních cílů, jež byly dohodnuty od roku 2008; vyzývá k urychlenému splnění těchto cílů, zejména pokud jde o schopnost rychlé reakce a využívání nadnárodních formací v souvislosti s článkem 44 SEU; zdůrazňuje, že je důležité plně provádět cíle stanovené ve Strategickém kompasu pro civilní SBOP (mj. schopný vyslat do 30 dnů 200 odborníků), a to na základě nedávného úsilí EU jednat agilnějším, reaktivnějším a koordinovanějším způsobem; v této souvislosti vítá rychlé rozhodování o monitorovací kapacitě EU v Arménii a její spuštění; zdůrazňuje proto, že je třeba změnit rozhodovací postupy, mj. přezkoumat možnost přejít u některých aspektů misí k hlasování kvalifikovanou většinou; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit pohotovostní plány pro každou civilní misi SBOP v koordinaci s MPCC, útvarem CPCC a kapacitou pro rychlé nasazení v očekávání možných mimořádných situací, kdy může být zapotřebí kapacita pro rychlé nasazení;
Navýšení finančních prostředků tak, aby odpovídaly ambicím
44. vyjadřuje politování nad tím, že rozpočet SZBP na civilní mise SBOP se z víceletého finančního rámce (VFR) na období 2014–2020 do VFR na období 2021–2027 zvýšil jen nepatrně (z výchozího bodu přibližně 350 milionů EUR ročně), přičemž se zároveň zvýšil počet a úkoly misí, bezpečnostní prostředí se stalo náročnějším, zvýšily se náklady na operace, zvýšila se inflace a počet najatého personálu se zvýšil, čímž se omezil potenciál pro rozšíření stávajících mandátů misí nebo případně zřízení nových misí v reakci na naléhavé potřeby v oblasti bezpečnosti; vyzývá rovněž ke změně struktury rozpočtu SZBP a vytvoření jedné rozpočtové položky pro každou civilní misi SBOP s cílem umožnit lepší kontrolu a větší transparentnost;
45. zdůrazňuje, že je třeba zajistit spolehlivější a realističtější rozpočet SZBP, který bude odpovídat potřebám nových a probíhajících civilních misí SBOP; vyzývá k podstatnému navýšení finančních prostředků pro rozpočet SZBP a zároveň k zajištění účinného využívání finančních prostředků přidělených na civilní mise SBOP s cílem zajistit, aby tyto mise účinně reagovaly na krizové situace a nepředvídané události, a aktivně zjišťovat, kde by doplňkové projekty a programy mohly být financovány z jiných příslušných rozpočtů EU, a zajistit řádné finanční řízení a pečlivé stanovení priorit stávajících zdrojů;
46. domnívá se, že je třeba zavést pevnou politiku v oblasti vybavení a služeb potřebných v partnerských zemích, v nichž probíhají civilní mise SBOP; vyzývá k vytvoření zvláštní rozpočtové položky SZBP v rámci celkově navýšeného rozpočtu SZBP nebo „nástroje civilní podpory“, která by partnerským zemím poskytovala vybavení a služby k posílení jejich civilních kapacit;
47. vítá skutečnost, že v důsledku současné velmi nestabilní geopolitické situace a návratu války do Evropy se výdaje EU na obranu v poslední době značně zvýšily, vyjadřuje však politování nad tím, že financování civilní SBOP nikoli;
48. vyzývá ESVČ a útvary Komise, aby předložily víceleté rozpočtové prognózy, hodnocení probíhajících činností a jasné odhady míry čerpání prostředků misí; zdůrazňuje, že tato opatření jsou nezbytná k tomu, aby se pomohlo připravit rozhodnutí o omezení neúčinných aktivit, zvýšila se účinnost a flexibilita prostřednictvím jasných mandátů a poskytly se jasně definované strategie přechodu a ukončení misí; připomíná, že operační a finanční plánování misí by mělo jít od samého počátku ruku v ruce; vyzývá členské státy, aby přijaly konkrétní závazky týkající se příspěvku personálu v počátečních fázích schvalování mise;
49. vyzývá k tomu, aby nový Strategický kompas obsahoval s ohledem na mise SBOP politické a strategické ambice, schopnosti a zdroje potřebné k dosažení pozitivních změn; znovu potvrzuje cíl Strategického kompasu, kterým je dosažení pozitivního dopadu, pokud jde o rychlost a robustnost společné reakce na globální konflikty;
50. zdůrazňuje zásadní úlohu Parlamentu jako rozpočtového orgánu a při kontrole SBOP včetně civilních misí SBOP; vyzývá proto k většímu zapojení Evropského parlamentu do rozhodovacího procesu týkajícího se civilních misí SBOP; důrazně trvá na tom, aby mu byly poskytovány veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl plnit své úkoly v souladu se Smlouvami a vůči občanům; v této souvislosti připomíná, že stávající poskytování informací je nedostatečné pro to, aby Evropský parlament mohl vykonávat své povinnosti, a to až do revize interinstitucionální dohody z roku 2002 o přístupu Parlamentu k informacím v oblasti bezpečnostní a obranné politiky;
°
° °
51. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě a Komisi.
MENŠINOVÉ STANOVISKO
předložené v souladu s čl. 55 odst. 4 jednacího řádu
Clare Daly, Özlem Demirel, Mick Wallace
Mezi ambiciózní cíle civilní SBOP patří řešení konfliktů, řešení krizí a odzbrojení, které mají zásadní význam pro bezpečnost lidí a komunit na mezinárodní úrovni. Objektivní úloha civilní SBOP EU je však neoddělitelná od geopolitických ambicí EU, které jsou zakotveny v její SZBP.
Kromě mnoha pozitivních prvků přináší tato zpráva požadavky na zlepšení civilní SBOP v kontextu geopolitického konfliktu se „strategickými konkurenty“ charakterizuje migraci jako bezpečnostní hrozbu a vyzývá ke zvýšení výdajů na obranu, civilně-vojenské spolupráci, součinnosti s vojenskou SBOP, úzké koordinaci s NATO a k využívání rozvojové pomoci jako vlivu vládní politiky hostitelských zemí.
Zpráva i nadále podporuje model reformy bezpečnostního sektoru pro předcházení konfliktům, a to navzdory historickým důkazům o jeho teoretických a praktických selháních. Tyto závazky podkopávají úlohu civilní SBOP a podřizují ji sledování strategických zájmů EU v zahraničí, nikoli zájmům hostitelského obyvatelstva a komunit.
Skupina Left vyzývá k tomu, aby se zahraniční politika řídila zásadami neutrality, nestrannosti a nezávislosti a aby se bránilo účelovému využívání civilní SBOP k prosazování strategických, vojenských, hospodářských nebo jiných cílů na úkor zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a řešení potřeb postiženého obyvatelstva.
INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
Datum přijetí |
22.3.2023 |
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
49 8 1 |
||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Alviina Alametsä, Alexander Alexandrov Yordanov, François Alfonsi, Maria Arena, Petras Auštrevičius, Traian Băsescu, Włodzimierz Cimoszewicz, Michael Gahler, Kinga Gál, Klemen Grošelj, Bernard Guetta, Sandra Kalniete, Dietmar Köster, Andrius Kubilius, Ilhan Kyuchyuk, David Lega, Miriam Lexmann, Leopoldo López Gil, Antonio López-Istúriz White, Lukas Mandl, Pedro Marques, Fulvio Martusciello, David McAllister, Vangelis Meimarakis, Sven Mikser, Matjaž Nemec, Gheorghe-Vlad Nistor, Demetris Papadakis, Kostas Papadakis, Tonino Picula, Manu Pineda, Thijs Reuten, Nacho Sánchez Amor, Isabel Santos, Mounir Satouri, Jordi Solé, Sergei Stanishev, Tineke Strik, Hermann Tertsch, Dragoş Tudorache, Thomas Waitz, Charlie Weimers, Isabel Wiseler-Lima, Salima Yenbou, Bernhard Zimniok |
|||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Engin Eroglu, Georgios Kyrtsos, Sergey Lagodinsky, Erik Marquardt, Pina Picierno, Mick Wallace, Elena Yoncheva, Javier Zarzalejos, Milan Zver |
|||
Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování |
Annika Bruna, Clare Daly, Margarida Marques, Javier Moreno Sánchez |
|||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
49 |
+ |
PPE |
Alexander Alexandrov Yordanov, Traian Băsescu, Michael Gahler, Sandra Kalniete, Andrius Kubilius, David Lega, Miriam Lexmann, Leopoldo López Gil, Antonio López‑Istúriz White, Lukas Mandl, Fulvio Martusciello, David McAllister, Vangelis Meimarakis, Gheorghe‑Vlad Nistor, Isabel Wiseler‑Lima, Javier Zarzalejos, Milan Zver |
Renew |
Petras Auštrevičius, Engin Eroglu, Klemen Grošelj, Bernard Guetta, Georgios Kyrtsos, Ilhan Kyuchyuk, Dragoş Tudorache, Salima Yenbou |
S&D |
Maria Arena, Włodzimierz Cimoszewicz, Dietmar Köster, Margarida Marques, Pedro Marques, Sven Mikser, Javier Moreno Sánchez, Matjaž Nemec, Demetris Papadakis, Pina Picierno, Tonino Picula, Thijs Reuten, Isabel Santos, Sergei Stanishev, Nacho Sánchez Amor, Elena Yoncheva |
Verts/ALE |
Alviina Alametsä, François Alfonsi, Sergey Lagodinsky, Erik Marquardt, Mounir Satouri, Jordi Solé, Tineke Strik, Thomas Waitz |
8 |
- |
ECR |
Hermann Tertsch, Charlie Weimers |
ID |
Annika Bruna, Bernhard Zimniok |
NI |
Kostas Papadakis |
The Left |
Clare Daly, Manu Pineda, Mick Wallace |
1 |
0 |
NI |
Kinga Gál |
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se
- [1] Úř. věst. L 209, 26.10.2012, s. 1.