ZPRÁVA o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937

8.5.2023 - (COM(2022)0071 – C9‑0050/2022 – 2022/0051(COD)) - ***I

Výbor pro právní záležitosti
Zpravodajka:LaraWolters
Zpravodajové přidružených výborů v souladu s článkem  57 jednacího řádu:
Raphaël Glucksmann, Výbor pro zahraniční věci
Barry Andrews, Výbor pro mezinárodní obchod
René Repasi, Hospodářský a měnový výbor
Samira Rafaela, Výbor pro zaměstnanost a sociální věci
Tiemo Wölken, Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Pozměňovací návrhy

• 001-381 (PDF - 625 KB)
• 001-381 (DOC - 156 KB)
• 382-391 (PDF - 137 KB)
• 382-391 (DOC - 43 KB)
• 392-394 (PDF - 123 KB)
• 392-394 (DOC - 39 KB)
• 395-401 (PDF - 134 KB)
• 395-401 (DOC - 40 KB)
• 402-408 (PDF - 122 KB)
• 402-408 (DOC - 40 KB)
• 409-415 (PDF - 158 KB)
• 409-415 (DOC - 46 KB)
• 416-425 (PDF - 163 KB)
• 416-425 (DOC - 89 KB)
• 426-429 (PDF - 130 KB)
• 426-429 (DOC - 77 KB)
• 430-430 (PDF - 595 KB)
• 430-430 (DOC - 164 KB)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937

(COM(2022)0071 – C9‑0050/2022 – 2022/0051(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2022)0071),

– s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 50 odst. 1, čl. 50 odst. 2 písm. g) a čl. 114 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9‑0050/2022),

– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[1],

– s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

– s ohledem na stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro mezinárodní obchod, Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro rozvoj, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů,

– s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A9‑0184/2023),

1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3. pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

 

Pozměňovací návrh  1

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(1) Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv zakotvených v Listině základních práv EU. Činnost Unie na mezinárodní scéně by se měla řídit těmito základními hodnotami, které byly inspirací pro její vlastní založení, a vycházet ze všeobecné platnosti a nedělitelnosti lidských práv a z dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva. Tato činnost zahrnuje podporu udržitelného rozvoje v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti životního prostředí v rozvojových zemích.	(1) Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv zakotvených v Listině základních práv EU a článek 2 Smlouvy o Evropské unii. Činnost Unie na mezinárodní scéně by se měla řídit těmito základními hodnotami, které byly inspirací pro její vlastní založení, a vycházet ze všeobecné platnosti a nedělitelnosti lidských a environmentálních práv a z dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva. Tato činnost zahrnuje podporu udržitelného rozvoje v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti životního prostředí v rozvojových zemích.

Pozměňovací návrh  2

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(2) Mezi priority Unie patří vysoká úroveň ochrany a zlepšování kvality životního prostředí a podpora základních evropských hodnot, jak je stanoveno ve sdělení Komise Zelená dohoda pro Evropu74. K dosažení těchto cílů se vyžaduje zapojení nejen orgánů veřejné moci, ale také soukromých subjektů, zejména společností.	(2) Mezi priority Unie patří vysoká úroveň ochrany a zlepšování kvality životního prostředí a podpora základních evropských hodnot, jak je stanoveno ve sdělení Komise Zelená dohoda pro Evropu74. K dosažení těchto cílů se vyžaduje zapojení nejen orgánů veřejné moci, ale také soukromých subjektů, zejména společností. Článek 191 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví, že politika Unie v oblasti životního prostředí přispívá k zachování, ochraně a zlepšování kvality životního prostředí, ochraně lidského zdraví, uvážlivému a racionálnímu využívání přírodních zdrojů a podpoře opatření na mezinárodní úrovni určených k řešení regionálních a celosvětových problémů životního prostředí, a zejména boji proti změně klimatu.
__________________	__________________
74 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zelená dohoda pro Evropu (COM(2019) 640 final).	74 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zelená dohoda pro Evropu (COM(2019) 640 final).

Pozměňovací návrh  3

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(3) Ve svém sdělení Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci75 se Komise zavázala modernizovat evropské sociálně tržní hospodářství, tak aby zajistilo spravedlivou transformaci k udržitelnosti. Tato směrnice také přispěje k evropskému pilíři sociálních práv, který prosazuje práva na spravedlivé pracovní podmínky. Je součástí politik a strategií EU týkajících se podpory důstojné práce na celém světě, včetně globálních hodnotových řetězců, jak je uvedeno ve sdělení Komise o důstojné práci na celém světě76.	(3) Ve svém sdělení Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci75, se Komise zavázala modernizovat evropské sociálně tržní hospodářství, tak aby zajistilo spravedlivou transformaci k udržitelnosti, přičemž nikdo nezůstane opomenut. Tato směrnice také přispěje k evropskému pilíři sociálních práv, který prosazuje práva na spravedlivé pracovní podmínky. Povede také k jeho většímu zviditelnění a k tomu, že se podniky, jejichž zapojení je pro jeho účinnou realizaci zásadní, s ním snáze ztotožní. Je součástí politik a strategií EU týkajících se podpory férové a důstojné práce na celém světě, včetně globálních hodnotových řetězců, jak je uvedeno ve sdělení Komise o důstojné práci na celém světě76.
__________________	__________________
75 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci (COM(2020) 14 final).	75 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci (COM(2020) 14 final).
76 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o důstojné práci na celém světě v zájmu globální spravedlivé transformace a udržitelného oživení (COM(2022) 66 final).	76 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o důstojné práci na celém světě v zájmu globální spravedlivé transformace a udržitelného oživení (COM(2022) 66 final).

Pozměňovací návrh  4

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(4) Chování společností ve všech odvětvích hospodářství je klíčem k úspěšnému splnění cílů Unie v oblasti udržitelnosti, neboť společnosti v Unii, zejména ty velké, se spoléhají na globální hodnotové řetězce. Je rovněž v zájmu společností chránit lidská práva a životní prostředí, zejména s ohledem na rostoucí zájem spotřebitelů a investorů o tato témata. Na úrovni Unie77 i na vnitrostátní úrovni78 již existuje několik iniciativ na podporu podniků, které přispívají k hodnotově zaměřené transformaci.	(4) Chování mnoha společností ve všech odvětvích hospodářství je klíčem k úspěšnému splnění cílů Unie v oblasti udržitelnosti, neboť společnosti v Unii se spoléhají na globální hodnotové řetězce. Je rovněž v zájmu společností chránit lidská práva a životní prostředí, zejména s ohledem na rostoucí zájem spotřebitelů a investorů o tato témata. Na úrovni Unie77 i na vnitrostátní úrovni78 již existuje několik iniciativ na podporu podniků, které přispívají k hodnotově zaměřené transformaci, přičemž v některých státech, jako je Francie či Německo, existují závazné předpisy; to znamená, že je třeba zajistit rovné podmínky, aby nedocházelo k fragmentaci a podniky působící na jednotném trhu měly právní jistotu.  Vzhledem k významu podniků jako jednoho z pilířů budování udržitelné společnosti a hospodářství je také velmi důležité, aby vznikl odpovědný a udržitelný evropský přístup ke globálním hodnotovým řetězcům.
__________________	__________________
77 „Enterprise Models and the EU agenda“ (Podnikové modely a agenda EU), CEPS Policy Insights, č. PI2021-02, leden 2021.	77 „Enterprise Models and the EU agenda“ (Podnikové modely a agenda EU), CEPS Policy Insights, č. PI2021-02, leden 2021.
78 Např. https://www.economie.gouv.fr/entreprises/societe-mission	78 Např. https://www.economie.gouv.fr/entreprises/societe-mission

Pozměňovací návrh  5

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5) Stávající mezinárodní normy pro odpovědné chování podniků stanoví, že společnosti by měly chránit lidská práva, a vymezují, jak by měly společnosti přistupovat k ochraně životního prostředí v rámci všech svých činností a hodnotových řetězců. Obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv79 uznávají odpovědnost společností za uplatňování náležité péče v oblasti lidských práv tím, že identifikují nepříznivé dopady svých činností na lidská práva, snaží se jim předcházet a usilují o jejich zmírnění, a za to, jak tyto dopady řeší. Tyto obecné zásady stanoví, že podniky by se měly vyvarovat porušování lidských práv a měly by se zabývat nepříznivými dopady na lidská práva, které způsobily, k nimž přispěly nebo se kterými je pojí jejich vlastní činnosti, dceřiné společnosti nebo přímé či nepřímé obchodní vztahy.	(5) Zavedené stávající mezinárodní normy pro odpovědné chování podniků, jako jsou obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv79 a pokyny OECD pro nadnárodní společnosti79a, které jsou objasněny v pokynech OECD pro náležitou péči na podporu odpovědného chování podniků79b, stanoví, že společnosti by měly chránit lidská práva a vymezují, jak by měly společnosti respektovat životního prostředí a přistupovat k jeho ochraně v rámci všech svých činností a hodnotových řetězců. Obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv uznávají odpovědnost společností za uplatňování náležité péče v oblasti lidských práv tím, že identifikují nepříznivé dopady svých činností na lidská práva, snaží se jim předcházet a usilují o jejich zmírnění, a za to, jak tyto dopady řeší. Tyto obecné zásady stanoví, že podniky by se měly vyvarovat porušování lidských práv a měly by se zabývat nepříznivými dopady na lidská práva, které způsobily, k nimž přispěly nebo se kterými je pojí jejich vlastní činnosti, dceřiné společnosti nebo přímé či nepřímé obchodní vztahy.
__________________	__________________
79 Obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv: provádění rámcového programu OSN „Chránit, respektovat a napravovat“, 2011, dostupné na adrese: https://www.ohchr.org/documents/publications/guidingprinciplesbusinesshr_en.pdf.	79 Obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv: provádění rámcového programu OSN „Chránit, respektovat a napravovat“, 2011, dostupné na adrese: https://www.ohchr.org/documents/publications/guidingprinciplesbusinesshr_en.pdf.
	79a Pokyny OECD pro nadnárodní společnosti, aktualizované vydání z roku 2011, k dispozici na adrese http://mneguidelines.oecd.org/guidelines/.https://mneguidelines.oecd.org/mneguidelines/
	79b Pokyny OECD pro odpovědné chování podniků, 2018, a odvětvové pokyny, k dispozici na adrese https://www.oecd.org/investment/due-diligence-guidance-for-responsible-business-conduct.htm.

Pozměňovací návrh  6

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(6) Koncepce náležité péče v oblasti lidských práv byla upřesněna a dále rozvinuta v pokynech OECD pro nadnárodní společnosti80, které rozšířily uplatňování náležité péče také na oblasti životního prostředí a správy a řízení. Pokyny OECD pro odpovědné chování podniků a odvětvové pokyny81 představují mezinárodně uznávané rámce, které stanoví praktické kroky náležité péče s cílem pomoci společnostem identifikovat skutečné a potenciální dopady jejich činností, hodnotových řetězců a jiných obchodních vztahů, předcházet jim, zmírňovat je a přebírat odpovědnost za jejich řešení. Koncepce náležité péče je rovněž zakotvena v doporučeních tripartitní deklarace Mezinárodní organizace práce (MOP) o principech týkajících se nadnárodních společností a sociální politiky82.	(6) Koncepce náležité péče v oblasti lidských práv byla upřesněna a dále rozvinuta v pokynech OECD pro nadnárodní společnosti, které rozšířily uplatňování náležité péče také na oblasti životního prostředí a správy a řízení. Pokyny OECD pro odpovědné chování podniků a odvětvové pokyny představují mezinárodně uznávané rámce, které stanoví praktické kroky náležité péče s cílem pomoci společnostem identifikovat skutečné a potenciální dopady jejich činností, hodnotových řetězců a jiných obchodních vztahů, předcházet jim, zmírňovat je a přebírat odpovědnost za jejich řešení. Národní kontaktní místa vytvořená subjekty, které se připojily k pokynům OECD pro nadnárodní podniky, hrají důležitou úlohu ve snaze o to, aby podniky uplatňovaly náležitou péči, a to prostřednictvím své úlohy při prosazování těchto pokynů a svého působení jako mimosoudní mechanismy pro stížnosti. Koncepce náležité péče je rovněž zakotvena v doporučeních tripartitní deklarace Mezinárodní organizace práce (MOP) o principech týkajících se nadnárodních společností a sociální politiky82.
__________________	__________________
80 Pokyny OECD pro nadnárodní společnosti, aktualizované vydání z roku 2011, k dispozici na adrese http://mneguidelines.oecd.org/guidelines/.https://mneguidelines.oecd.org/mneguidelines/
81 Pokyny OECD pro odpovědné chování podniků, 2018, a odvětvové pokyny, k dispozici na adrese https://www.oecd.org/investment/due-diligence-guidance-for-responsible-business-conduct.htm.
82 Tripartitní deklarace Mezinárodní organizace práce o principech týkajících se nadnárodních společností a sociální politiky, páté vydání, 2017, k dispozici na adrese: https://www.ilo.org/empent/Publications/WCMS_094386/lang--en/index.htm.	82 Tripartitní deklarace Mezinárodní organizace práce o principech týkajících se nadnárodních společností a sociální politiky, páté vydání, 2017, k dispozici na adrese: https://www.ilo.org/empent/Publications/WCMS_094386/lang--en/index.htm.

Pozměňovací návrh  7

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6a) Lidská práva, jak jsou zakotvena v mezinárodních úmluvách a nástrojích uvedených v příloze části I oddílu 2, musí dodržovat všechny podniky, nicméně podniky spadající do oblasti působnosti této směrnice by měly mít povinnost vykonávat náležitou péči a přijímat vhodná opatření k identifikaci a odstraňování nepříznivých dopadů na lidská práva v celém svém hodnotovém řetězci. Rozsah a povaha náležité péče se může lišit v závislosti na velikosti podniku, odvětví a kontextu, v němž působí, a jeho rizikovém profilu.

Pozměňovací návrh  8

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(7) Cíle udržitelného rozvoje OSN83 přijaté všemi členskými státy OSN v roce 2015 zahrnují cíle podpory trvalého, inkluzivního a udržitelného hospodářského růstu. Unie si stanovila za cíl tyto cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje splnit. Soukromý sektor ke splnění těchto cílů přispívá.	(7) Cíle udržitelného rozvoje OSN83 přijaté všemi členskými státy OSN v roce 2015 zahrnují cíle podpory trvalého, inkluzivního a udržitelného hospodářského růstu. Unie si stanovila za cíl tyto cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje splnit. Soukromý sektor ke splnění těchto cílů přispívá. Za současné geopolitické situace, která vyplývá z ruské agrese na Ukrajině, energetické krize, přetrvávajících následků pandemie COVID-19 a pokusů o zachování a posílení bezpečnosti zemědělsko-potravinového řetězce, by soukromý sektor mohl pomoci podpořit trvalý, inkluzivní a udržitelný hospodářský růst a zároveň bránit vzniku nerovnováhy na vnitřním trhu.
__________________	__________________
83 https://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/RES/70/1&Lang=E.	83 https://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/RES/70/1&Lang=E.

Pozměňovací návrh  9

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(8) Mezinárodní dohody v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, jejímiž smluvními stranami jsou Unie a členské státy, jako je Pařížská dohoda84 a nedávný Klimatický pakt z Glasgow85, stanoví přesné způsoby řešení změny klimatu a udržení globálního oteplování pod 1,5 °C. Kromě konkrétních opatření, která se očekávají od všech smluvních stran, je pro dosažení těchto cílů za klíčovou považována role soukromého sektoru, zejména jeho investiční strategie.	(8) Mezinárodní dohody v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, jejímiž smluvními stranami jsou Unie a členské státy, jako je Pařížská dohoda84 a nedávný Klimatický pakt z Glasgow85, stanoví přesné způsoby řešení změny klimatu a udržení globálního oteplování pod 1,5 °C. Kromě konkrétních opatření, která se očekávají od všech smluvních stran, je pro dosažení těchto cílů za klíčovou rovněž považována role soukromého sektoru, zejména jeho investiční strategie. Ačkoli od roku 1988 je zdrojem více než 70 % celosvětových emisí skleníkových plynů pouhá stovka podniků, mezi podnikovými závazky v oblasti klimatu a jejich skutečnými investicemi do boje proti změně klimatu panuje zcela zásadní nesoulad. Tato směrnice je proto důležitým legislativním nástrojem, který má zamezit šíření zavádějících tvrzení o klimatické neutralitě a zastavit „greenwashing“ a rozvoj fosilních paliv v celém světě, aby bylo dosaženo mezinárodních a evropských cílů v oblasti klimatu, které rovněž doporučuje nejnovější vědecký výzkum85.
__________________	__________________
84 https://unfccc.int/files/essential_background/convention/application/pdf/english_paris_agreement.pdf.	84 https://unfccc.int/files/essential_background/convention/application/pdf/english_paris_agreement.pdf.
85 Klimatický pakt z Glasgow, přijatý dne 13. listopadu 2021 na konferenci COP26 v Glasgow, https://unfccc.int/sites/default/files/resource/cma2021_L16_adv.pdf.https://unfccc.int/sites/default/files/resource/cma2021_L16_adv.pdf.	85 Klimatický pakt z Glasgow, přijatý dne 13. listopadu 2021 na konferenci COP26 v Glasgow, https://unfccc.int/sites/default/files/resource/cma2021_L16_adv.pdf.https://unfccc.int/sites/default/files/resource/cma2021_L16_adv.pdf.
	85a CDP Carbon Majors Report, 2017 Influence Map Report, Big Oil's Real Agenda on Climate Change 2022, září 2022, https://influencemap.org/report/Big-Oil-s-Agenda-on-Climate-Change-2022-19585 IEA, Net Zero by 2050, A Roadmap for the Global Energy Sector, s. 51.

Pozměňovací návrh  10

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(9) V evropském právním rámci pro klima86 se Unie rovněž právně zavázala, že se do roku 2050 stane klimaticky neutrální a do roku 2030 sníží emise alespoň o 55 %. Oba tyto závazky vyžadují, aby společnosti změnily způsob, jakým vyrábějí a nakupují. Plán Komise pro dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 203087 modeluje různé stupně snížení emisí vyžadované v různých hospodářských odvětvích, avšak podle všech scénářů je vždy třeba vykázat značné snížení, aby Unie své cíle v oblasti klimatu splnila. Plán rovněž zdůrazňuje, že „změny pravidel a postupů správy a řízení společností, včetně udržitelného financování, přimějí vlastníky a vedoucí pracovníky společností k upřednostňování cílů v oblasti udržitelnosti v jejich opatřeních a strategiích“. Ve sdělení Zelená dohoda pro Evropu z roku 201988 je uvedeno, že všechny činnosti a politiky Unie by měly vést k tomu, aby Unie pomohla dosáhnout úspěšného a spravedlivého přechodu k udržitelné budoucnosti. Stanoví rovněž, že udržitelnost by měla být dále začleněna do rámce správy a řízení společností.	(9) V evropském právním rámci pro klima86 se Unie rovněž právně zavázala, že se do roku 2050 stane klimaticky neutrální a do roku 2030 sníží emise alespoň o 55 %. Oba tyto závazky vyžadují, aby společnosti změnily způsob, jakým vyrábějí a nakupují. Plán Komise pro dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 203087 modeluje různé stupně snížení emisí vyžadované v různých hospodářských odvětvích, avšak podle všech scénářů je vždy třeba vykázat značné snížení, aby Unie své cíle v oblasti klimatu splnila. Plán rovněž zdůrazňuje, že „změny pravidel a postupů správy a řízení společností, včetně udržitelného financování, přimějí vlastníky a vedoucí pracovníky společností k upřednostňování cílů v oblasti udržitelnosti v jejich opatřeních a strategiích“.  Všeobecný akční program Unie pro životní prostředí na období do roku 203087a, který představuje rámec pro opatření Unie v oblasti životního prostředí a klimatu, se zaměřuje na urychlení ekologické transformace na klimaticky neutrální, udržitelné, odolné a konkurenceschopné oběhové hospodářství bez toxických látek, efektivně využívající zdroje a založené na obnovitelných zdrojích energie, a to spravedlivým, rovným a inkluzivním způsobem, a na ochranu, obnovu a zlepšení stavu životního prostředí, mimo jiné zastavením a zvrácením trendu úbytku biologické rozmanitosti. Ve sdělení Zelená dohoda pro Evropu z roku 201988 je uvedeno, že všechny činnosti a politiky Unie by měly vést k tomu, aby Unie pomohla dosáhnout úspěšného a spravedlivého přechodu k udržitelné budoucnosti, při němž nikdo nezůstane opomenut. Stanoví rovněž, že udržitelnost by měla být dále začleněna do rámce správy a řízení společností.
__________________	__________________
86 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“), PE/27/2021/REV/1 (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).	86 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“), PE/27/2021/REV/1 (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).
87 SWD/2020/176 final.	87 SWD/2020/176 final.
	87a Všeobecný akční program Unie pro životní prostředí na období do roku 2030
88 COM/2019/640 final.	88 COM/2019/640 final.

Pozměňovací návrh  11

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) Akční plán pro oběhové hospodářství91, strategie v oblasti biologické rozmanitosti92, strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“93, strategie pro chemické látky94, aktualizace nové průmyslové strategie 2020:  budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy95, průmysl 5.096, akční plán pro evropský pilíř sociálních práv97 a přezkum obchodní politiky z roku 202198 uvádějí mezi svými prvky iniciativu týkající se udržitelné správy a řízení společností.	(11) Akční plán pro oběhové hospodářství91, strategie v oblasti biologické rozmanitosti92, strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“93, strategie pro chemické látky94, akční plán „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“ a aktualizace nové průmyslové strategie 2020:  budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy95, průmysl 5.096, akční plán pro evropský pilíř sociálních práv97 a přezkum obchodní politiky z roku 202198 uvádějí mezi svými prvky iniciativu týkající se udržitelné správy a řízení společností. Požadavky náležité péče podle této směrnice by proto měly přispívat k zachování a obnově biologické rozmanitosti a zlepšení stavu životního prostředí, zejména ovzduší, vody a půdy. Měly by rovněž přispět k urychlení přechodu na netoxické oběhové hospodářství. Požadavky náležité péče podle této směrnice by měly rovněž přispět k dosažení cíle akčního plánu pro nulové znečištění, jímž je vytvoření prostředí bez toxických látek a ochrana zdraví a pohody lidí, zvířat a ekosystémů před riziky a negativními dopady souvisejícími s životním prostředím.
__________________	__________________
91 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa (COM(2020) 98 final).	91 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa (COM(2020) 98 final).
92 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti pro rok 2030 – Navrácení přírody do našeho života (COM(2020) 380 final).	92 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti pro rok 2030 – Navrácení přírody do našeho života (COM(2020) 380 final).
93 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa (COM(2020) 381 final).	93 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa (COM(2020) 381 final).
94 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti pro rok 2030 – Navrácení přírody do našeho života (COM(2020) 667 final).	94 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti pro rok 2030 – Navrácení přírody do našeho života (COM(2020) 667 final).
95 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy (COM(2021) 350 final).	95 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy (COM(2021) 350 final).
96 Průmysl 5.0, https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/industrial-research-and-innovation/industry-50_en	96 Průmysl 5.0, https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/industrial-research-and-innovation/industry-50_en
97 https://op.europa.eu/webpub/empl/european-pillar-of-social-rights/cs/	97 https://op.europa.eu/webpub/empl/european-pillar-of-social-rights/cs/
98 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Přezkum obchodní politiky – Otevřená, udržitelná a sebevědomá obchodní politika (COM(2021) 66 final).	98 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Přezkum obchodní politiky – Otevřená, udržitelná a sebevědomá obchodní politika (COM(2021) 66 final).

Pozměňovací návrh  12

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(12) Tato směrnice je v souladu s akčním plánem EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–202499. Tento akční plán definuje jako prioritu posílit zapojení Unie do aktivní podpory celosvětového provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a dalších příslušných mezinárodních pokynů, jako jsou pokyny OECD pro nadnárodní společnosti, mimo jiné prostřednictvím prosazování příslušných standardů náležité péče.	(12) Tato směrnice je v souladu s akčním plánem EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–202499. Tento akční plán definuje jako prioritu posílit zapojení Unie do aktivní podpory celosvětového provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a dalších příslušných mezinárodních pokynů, jako jsou pokyny OECD pro nadnárodní společnosti, jak byly vyjasněny v příslušných podrobnějších pokynech, kterými jsou pokyny OECD pro náležitou péči na podporu odpovědného chování podniků, mimo jiné prostřednictvím prosazování příslušných standardů náležité péče.
__________________	__________________
99 Společné sdělení Evropskému parlamentu a Radě – Akční plán EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024 (JOIN(2020) 5 final).	99 Společné sdělení Evropskému parlamentu a Radě – Akční plán EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024 (JOIN(2020) 5 final).

Pozměňovací návrh  13

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13) Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 10. března 2021 vyzývá Komisi, aby navrhla pravidla Unie pro povinnost komplexní náležité péče podniků100. V závěrech Rady o lidských právech a důstojné práci v globálních dodavatelských řetězcích ze dne 1. prosince 2020 byla Komise vyzvána, aby předložila návrh právního rámce Unie pro udržitelnou správu a řízení podniků, včetně meziodvětvových povinností náležité péče podniků v rámci globálních dodavatelských řetězců101. Evropský parlament rovněž vyzývá ve své zprávě z vlastní iniciativy o udržitelné správě a řízení společností přijaté dne 2. prosince 2020 k vyjasnění povinností členů dozorčích a správních rad podniků. Ve společném prohlášení o legislativních prioritách EU na rok 2022102 se Evropský parlament, Rada Evropské unie a Komise zavázaly, že vytvoří ekonomiku ve prospěch lidí a vylepší regulační rámec pro udržitelnou správu a řízení společností.	(13) Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 10. března 2021 vyzývá Komisi, aby navrhla pravidla Unie pro povinnost komplexní náležité péče podniků s důsledky až do výše občanskoprávní odpovědnosti pro ty společnosti, které způsobily škodu nebo k ní přispěly tím, že nevykonaly náležitou péči100. V závěrech Rady o lidských právech a důstojné práci v globálních dodavatelských řetězcích ze dne 1. prosince 2020 byla Komise vyzvána, aby předložila návrh právního rámce Unie pro udržitelnou správu a řízení podniků, včetně meziodvětvových povinností náležité péče podniků v rámci globálních dodavatelských řetězců101. Evropský parlament rovněž vyzývá ve své zprávě z vlastní iniciativy o udržitelné správě a řízení společností přijaté dne 2. prosince 2020 k vyjasnění povinností členů dozorčích a správních rad podniků. Ve společném prohlášení o legislativních prioritách EU na rok 2022102 se Evropský parlament, Rada Evropské unie a Komise zavázaly, že vytvoří ekonomiku ve prospěch lidí a vylepší regulační rámec pro udržitelnou správu a řízení společností.
__________________	__________________
100 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2021 obsahující doporučení Komisi k náležité péči a odpovědnosti podniků (2020/2129(INL)), P9_TA(2021)0073, k dispozici na adrese https://oeil.secure.europarl.europa.eu/oeil/popups/ficheprocedure.do?lang=cs&reference=2020/2129(INL).	100 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2021 obsahující doporučení Komisi k náležité péči a odpovědnosti podniků (2020/2129(INL)), P9_TA(2021)0073, k dispozici na adrese https://oeil.secure.europarl.europa.eu/oeil/popups/ficheprocedure.do?lang=cs&reference=2020/2129(INL).
101 Závěry Rady o lidských právech a důstojné práci v globálních dodavatelských řetězcích ze dne 1. prosince 2020 (13512/20).	101 Závěry Rady o lidských právech a důstojné práci v globálních dodavatelských řetězcích ze dne 1. prosince 2020 (13512/20).
102 Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise o legislativních prioritách EU na rok 2022, k dispozici na adrese https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/joint_declaration_2022.pdf.	102 Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise o legislativních prioritách EU na rok 2022, k dispozici na adrese https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/joint_declaration_2022.pdf.

Pozměňovací návrh  14

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(14) Cílem této směrnice je zajistit, aby společnosti působící na vnitřním trhu přispívaly k udržitelnému rozvoji a přechodu ekonomik a společností k udržitelnosti prostřednictvím identifikace, prevence, zmírňování, odstranění či minimalizace potenciálních nebo skutečných nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí spojených s jejich činnostmi, dceřinými společnostmi a hodnotovými řetězci.	(14) Cílem této směrnice je zajistit, aby společnosti působící na vnitřním trhu přispívaly k udržitelnému rozvoji a přechodu ekonomik a společností k udržitelnosti tím, že respektují lidská práva a životní prostředí prostřednictvím identifikace, prevence, zmírňování, odstranění, nápravy či minimalizace a případně prioritizace potenciálních nebo skutečných nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí spojených s jejich činnostmi, dceřinými společnostmi a hodnotovými řetězci a zajištění toho, aby osoby postižené nedodržením této povinnosti měly přístup ke spravedlnosti a právním prostředkům. Touto směrnicí by neměla být dotčena odpovědnost členských států za dodržování a ochranu lidských práv a životního prostředí podle mezinárodního práva.

Pozměňovací návrh  15

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(15) Společnosti by měly podniknout vhodné kroky k zavedení a provádění opatření náležité péče v souladu s ustanoveními této směrnice, pokud jde o jejich vlastní činnosti, dceřiné společnosti, jakož i existující přímé a nepřímé obchodní vztahy v rámci jejich hodnotových řetězců. Tato směrnice by neměla od společností vyžadovat, aby zaručovaly, že k nepříznivým dopadům za žádných okolností nikdy nedojde nebo že vždy dojde k jejich odstranění. Pokud jde například o obchodní vztahy, u nichž nepříznivý dopad vznikne v důsledku zásahu státu, nemusí být společnost schopna takových výsledků dosáhnout. Hlavními povinnostmi vyplývajícími z této směrnice by proto měly být „závazky konat“. Společnost by měla přijmout vhodná opatření, u nichž lze důvodně očekávat, že za okolností daných v konkrétním případě povedou k prevenci nebo minimalizaci nepříznivého dopadu. Je třeba vzít v úvahu specifika hodnotového řetězce společnosti, odvětví nebo zeměpisné oblasti, v níž působí její partneři v hodnotovém řetězci, schopnost společnosti ovlivňovat své přímé a nepřímé obchodní vztahy a to, zda by společnost mohla svůj vliv zvýšit.	(15) Společnosti by měly podniknout v rámci svých možností vhodné kroky k zavedení a provádění opatření náležité péče v souladu s ustanoveními této směrnice, pokud jde o jejich vlastní činnosti, dceřiné společnosti, jakož i přímé a nepřímé obchodní vztahy v rámci jejich hodnotových řetězců. Tato směrnice by neměla od společností vyžadovat, aby zaručovaly, že k nepříznivým dopadům za žádných okolností nikdy nedojde nebo že vždy dojde k jejich odstranění. Pokud jde například o obchodní vztahy, u nichž nepříznivý dopad vznikne v důsledku zásahu státu, nemusí být společnost schopna takových výsledků dosáhnout. Hlavními povinnostmi vyplývajícími z této směrnice by proto měly být „závazky konat“. Společnost by měla přijmout vhodná opatření, u nichž lze důvodně očekávat, že za okolností daných v konkrétním případě povedou k prevenci nebo minimalizaci nepříznivého dopadu, a která jsou přiměřená a úměrná stupni závažnosti a pravděpodobnosti nepříznivého dopadu a velikosti, zdrojům a kapacitám společnosti. Je třeba vzít v úvahu specifika hodnotového řetězce společnosti, odvětví nebo zeměpisné oblasti, v níž působí její partneři v hodnotovém řetězci, schopnost společnosti ovlivňovat své obchodní vztahy a to, zda by společnost mohla svůj vliv zvýšit.

Pozměňovací návrh  16

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(16) Proces náležité péče stanovený v této směrnici by měl zahrnovat šest kroků definovaných v pokynech OECD pro náležitou péči na podporu odpovědného chování podniků, které zahrnují opatření týkající se náležité péče společností s cílem identifikovat a řešit nepříznivé dopady na lidská práva a životní prostředí. Mezi tyto kroky patří: (1) začlenění náležité péče do politik a systémů správy a řízení, 2) identifikace a posuzování nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí, 3) prevence, odstranění nebo minimalizace skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí, 4) posouzení účinnosti opatření, 5) komunikace, 6) zajištění nápravy.	(16) Proces náležité péče stanovený v této směrnici by měl zahrnovat šest kroků definovaných v pokynech OECD pro náležitou péči na podporu odpovědného chování podniků, které zahrnují opatření týkající se náležité péče společností s cílem identifikovat a řešit nepříznivé dopady na lidská práva a životní prostředí. Mezi tyto kroky patří: (1) začlenění náležité péče do politik a systémů správy a řízení, 2) identifikace a posuzování nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí, 3) prevence, odstranění nebo minimalizace skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí, 4) ověření, monitorování a posouzení účinnosti opatření, 5) komunikace, 6) zajištění nápravy.

Pozměňovací návrh  17

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(17) K nepříznivému dopadu na lidská práva a životní prostředí dochází v souvislosti s vlastními činnostmi, dceřinými společnostmi, výrobky a hodnotovými řetězci společností, zejména na úrovni získávání surovin, výroby nebo likvidace výrobků či odpadů. Aby měla náležitá péče smysluplný dopad, měla by se vztahovat na nepříznivé dopady na lidská práva a životní prostředí vznikající během celého životního cyklu výroby, používání a likvidace výrobků nebo poskytování služeb na úrovni vlastních činností, dceřiných společností a hodnotových řetězců.	(17) K nepříznivému dopadu na lidská práva a životní prostředí dochází v souvislosti s vlastními činnostmi, dceřinými společnostmi, výrobky, službami a hodnotovými řetězci společností, zejména na úrovni získávání surovin, výroby nebo likvidace výrobků či odpadů. Aby měla náležitá péče smysluplný dopad, měla by se vztahovat na nepříznivé dopady na lidská práva a životní prostředí vznikající během celého životního cyklu výroby a prodeje výrobků a nakládání se vzniklým odpadem nebo poskytování služeb na úrovni vlastních činností, dceřiných společností a hodnotových řetězců.

Pozměňovací návrh  18

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(17a) Negativní vliv přírodních a člověkem vyvolaných rizik má dopad na globálních hodnotové řetězce, zejména v případě kritických surovin. Koronavirová krize odhalila rizika ohrožující kritické hodnotové řetězce, přičemž četnost a dopad těchto otřesů se pravděpodobně zvýší, což podnítí inflaci a povede ke zvýšení makroekonomické volatility a k nejistotě na trzích a v obchodě. EU by proto měla iniciovat každoroční celounijní posuzování odolnosti společností vůči nepříznivým scénářům souvisejícím s jejich hodnotovými řetězci, které by mapovalo a posuzovalo rizika v jejich hodnotovém řetězci, včetně externalit a sociálních, environmentálních a politických rizik, a poskytovalo na ně potenciální reakce.

Pozměňovací návrh  19

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(18) Hodnotový řetězec by měl zahrnovat činnosti související s výrobou zboží nebo poskytováním služeb společností, včetně vývoje výrobku nebo služby, používání a likvidace výrobku, jakož i se souvisejícími činnostmi v rámci zavedených obchodních vztahů společnosti. Měl by zahrnovat přímé a nepřímé zavedené obchodní vztahy na začátku hodnotového řetězce, v jejichž rámci se navrhují, těží, vyrábějí, přepravují, skladují a dodávají suroviny, výrobky a části výrobků nebo se společnosti poskytují služby, které jsou nezbytné pro výkon jejích činností, jakož i vztahy na konci hodnotového řetězce včetně zavedených přímých a nepřímých obchodních vztahů, v jejichž rámci se používají nebo přijímají výrobky, části výrobků nebo služby od společnosti až do konce životnosti výrobku, mimo jiné včetně distribuce výrobku maloobchodníkům, přepravy a skladování výrobku, demontáže výrobku, jeho recyklace, kompostování nebo skládkování.	(18) Hodnotový řetězec by měl zahrnovat činnosti související s výrobou, distribucí a prodejem zboží nebo poskytováním služeb společností, včetně vývoje výrobku nebo služby, používání výrobku či nakládání se vzniklým odpadem, jakož i se souvisejícími činnostmi v rámci obchodních vztahů společnosti. Měl by zahrnovat činnosti obchodních vztahů společnosti související s navrhováním, těžbou, výrobou, přepravou, skladováním a dodávkami surovin, výrobků, částí výrobků, jakož i s prodejem nebo distribucí zboží nebo poskytováním nebo rozvojem služeb, včetně nakládání s odpady, přepravy a skladování, s výjimkou nakládání s odpady jednotlivých spotřebitelů.

Pozměňovací návrh  20

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 18 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(18a) V některých situacích, kdy jsou výrobky prodávány nebo distribuovány v rámci obchodního vztahu, mohou mít společnosti sníženou schopnost monitorovat dopady, než aby mohly podniknout přiměřené kroky k jejich prevenci nebo zmírnění. V takových situacích bude důležité, aby byly před prvním prodejem nebo distribucí a v jeho okamžiku a v návaznosti na tyto obchodní vztahy nebo v jejich probíhajících interakcích určeny skutečně nastalé a potenciální dopady a byla přijata preventivní nebo zmírňující opatření, pokud jsou tyto dopady rozumně předvídatelné nebo jsou-li oznámeny významné dopady prostřednictvím oznamovacího postupu.

Pozměňovací návrh  21

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 18 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(18b) Pokud společnost používá při výrobě recyklovaný materiál, může být obtížné ověřit původ druhotných surovin. V takových situacích by společnost měla přijmout vhodná opatření k tomu, aby bylo možné druhotné suroviny vysledovat až k jejich dodavateli a posoudit, zda jsou k dispozici dostatečné informace prokazující, že se skutečně jedná o recyklovaný materiál.

Pozměňovací návrh  22

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(19) Pokud jde o regulované finanční podniky poskytující půjčky, úvěry nebo jiné finanční služby, měl by být „hodnotový řetězec“ ve vztahu k poskytování těchto služeb omezen na činnosti klientů, kteří jsou příjemci těchto služeb, a jejich dceřiných společností, jejichž činnosti s dotčenou smlouvou souvisejí. Klienti, kteří jsou domácnostmi a fyzickými osobami, které nejednají v rámci profesní nebo podnikatelské činnosti, a malé a střední podniky by neměli být považováni za součást hodnotového řetězce. Činnosti společností nebo jiných právnických osob, které jsou součástí hodnotového řetězce takového klienta, by zahrnuty být neměly.	(19) Pokud jde o regulované finanční podniky poskytující finanční služby spojené s uzavřením smlouvy v rámci určitého hodnotového řetězce, mělo by poskytování těchto služeb zahrnovat činnosti klientů, kteří jsou jejich přímými příjemci, a činnosti jejich dceřiných společností, které s dotčenou smlouvou souvisejí. Aby se zabránilo překrývání výkonu náležité péče regulovaného finančního podniku, jsou činnosti společností nebo jiných právnických osob, které jsou součástí hodnotového řetězce daného klienta, vyloučeny z oblasti působnosti této směrnice, pokud jsou povinnosti náležité péče stanoveny v jiných právních předpisech EU. Klienti, kteří jsou domácnostmi a fyzickými osobami, které nejednají v rámci profesní nebo podnikatelské činnosti, a malé a střední podniky by neměli být považováni za součást hodnotového řetězce regulovaných finančních podniků.

Pozměňovací návrh  23

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 19 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(19a) Regulované finanční podniky a další společnosti by měly používat informace nad rámec informací získaných od ratingových agentur, ratingových agentur pro udržitelnost nebo administrátorů referenčních hodnot.

Pozměňovací návrh  24

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 20

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(20) Aby společnosti mohly řádně identifikovat nepříznivé dopady ve svém hodnotovém řetězci a aby mohly uplatňovat přiměřený pákový efekt, měly by být povinnosti náležité péče v této směrnici omezeny na zavedené obchodní vztahy. Pro účely této směrnice by se zavedenými obchodními vztahy měly rozumět takové přímé a nepřímé obchodní vztahy, které vzhledem ke své intenzitě a trvání jsou trvalé nebo se očekává, že budou trvalé, a které nepředstavují zanedbatelnou nebo doplňkovou část hodnotového řetězce. Povaha obchodních vztahů jakožto „zavedených“ by měla být opakovaně posuzována, a to pravidelně a nejméně jednou za 12 měsíců. Je-li přímý obchodní vztah společnosti zavedený, měly by být za zavedené považovány rovněž všechny související nepřímé obchodní vztahy této společnosti.	vypouští se

Pozměňovací návrh  25

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(21) Podle této směrnice by se povinnost postupovat s náležitou péčí měla vztahovat na společnosti ze zemí EU, které měly v účetním období předcházejícím poslednímu účetnímu období v průměru více než 500 zaměstnanců a celosvětový čistý obrat vyšší než 150 milionů EUR. Pokud jde o společnosti, které tato kritéria nesplňují, ale které měly v účetním období předcházejícím poslednímu účetnímu období v průměru více než 250 zaměstnanců a celosvětový čistý obrat vyšší než 40 milionů EUR a které působí v jednom nebo více odvětvích s velkým dopadem, měla by se náležitá péče začít uplatňovat dva roky po skončení lhůty k provedení této směrnice ve vnitrostátním právu, což společnostem zajistí více času k adaptaci. V zájmu zajištění přiměřené zátěže by společnosti působící v těchto odvětvích s velkým dopadem měly mít povinnost dodržovat konkrétněji cílenou náležitou péči zaměřenou na závažné nepříznivé dopady. Do počtu zaměstnanců uživatelské společnosti by měli být zahrnuti zaměstnanci agentur práce, včetně těch, kteří byli vysláni podle čl. 1 odst. 3 písm. c) směrnice 96/71/ES ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957103. Vyslaní pracovníci podle čl. 1 odst. 3 písm. a) a b) směrnice 96/71/ES ve znění směrnice (EU) 2018/957 by měli být zahrnuti pouze do počtu zaměstnanců vysílající společnosti.	(21) Podle této směrnice by se povinnost postupovat s náležitou péčí měla vztahovat na společnosti ze zemí EU, které měly v účetním období předcházejícím poslednímu účetnímu období v průměru více než 250 zaměstnanců a celosvětový čistý obrat vyšší než 40 milionů EUR nebo společnosti, které jsou nejvyšší mateřskou společností skupiny, která měla v posledním účetním období, za které byla sestavena roční účetní závěrka, 500 zaměstnanců a čistý celosvětový obrat přesahující 150 milionů. Výpočet prahových hodnot by měl zahrnovat počet zaměstnanců a obrat poboček společnosti, které jsou jinými provozovnami než ústředím, které jsou na ní právně závislé, a jsou tudíž považovány za součást společnosti v souladu s právními předpisy EU a vnitrostátními právními předpisy. Do počtu zaměstnanců uživatelské společnosti by měli být zahrnuti zaměstnanci agentur práce a jiní pracovníci v nestandardních formách zaměstnání, včetně těch, kteří byli vysláni podle čl. 1 odst. 3 písm. c) směrnice 96/71/ES ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957103. Vyslaní pracovníci podle čl. 1 odst. 3 písm. a) a b) směrnice 96/71/ES ve znění směrnice (EU) 2018/957 by měli být zahrnuti pouze do počtu zaměstnanců vysílající společnosti.
__________________	__________________
103 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957 ze dne 28. června 2018, kterou se mění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 173, 9.7.2018, s. 16).	103 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957 ze dne 28. června 2018, kterou se mění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 173, 9.7.2018, s. 16).

Pozměňovací návrh  26

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 22

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(22) S cílem zohlednit prioritní oblasti mezinárodních opatření zaměřených na řešení otázek lidských práv a životního prostředí by výběr odvětví s velkým dopadem pro účely této směrnice měl být založen na stávajících odvětvových pokynech OECD pro náležitou péči. Za odvětví s velkým dopadem by pro účely této směrnice měla být považována tato odvětví: výroba textilií, usní a souvisejících výrobků (včetně obuvi), velkoobchod s textilem, oděvy a obuví; zemědělství, lesnictví, rybolov (včetně akvakultury), výroba potravinářských výrobků a velkoobchod se zemědělskými surovinami, živými zvířaty, dřevem, potravinami a nápoji; těžba nerostných surovin bez ohledu na místo jejich těžby (včetně ropy, zemního plynu, uhlí, lignitu, kovů a kovových rud, jakož i všech ostatních nekovových nerostů a produktů lomů), výroba výrobků ze základních kovů, ostatních nekovových minerálních výrobků a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení) a velkoobchod s nerostnými surovinami, základními minerálními výrobky a meziprodukty (včetně kovů a kovových rud, stavebních materiálů, paliv, chemických látek a jiných meziproduktů). Finanční sektor by vzhledem ke své specifické povaze, zejména pokud jde o hodnotový řetězec a nabízené služby, neměl být zařazen mezi odvětví s velkým dopadem, která jsou předmětem této směrnice, i když se na něj vztahují odvětvové pokyny OECD. Zároveň by v tomto odvětví mělo být zajištěno širší pokrytí skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů tím, že budou do oblasti působnosti zahrnuty i velmi velké společnosti, které jsou regulovanými finančními podniky, a to i v případě, že nemají právní formu s ručením omezeným.	(22) S cílem zohlednit prioritní oblasti mezinárodních opatření zaměřených na řešení otázek lidských práv a životního prostředí by Komise měla vypracovat odvětvové pokyny na základě stávajících odvětvových pokynů OECD pro náležitou péči, a to mimo jiné pro tato odvětví:. výroba textilií, oděvů, usní a souvisejících výrobků (včetně obuvi), velkoobchod a maloobchod s textilem, oděvy a obuví; zemědělství, lesnictví, rybolov (včetně akvakultury), výroba potravinářských výrobků, prodej potravin a nápojů a reklama na ně a velkoobchod se zemědělskými surovinami, živými zvířaty, živočišnými produkty, dřevem, potravinami a nápoji; energetika, těžba nerostných surovin bez ohledu na místo jejich těžby (včetně ropy, zemního plynu, uhlí, lignitu, kovů a kovových rud, jakož i všech ostatních nekovových nerostů a produktů lomů), jejich přeprava a nakládání s nimi, výroba výrobků ze základních kovů, ostatních nekovových minerálních výrobků a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení), velkoobchod s nerostnými surovinami, základními minerálními výrobky a meziprodukty (včetně kovů a kovových rud, stavebních materiálů, paliv, chemických látek a jiných meziproduktů), výstavba a související činnosti, poskytování finančních služeb investičních služeb a činností a dalších finančních služeb; výroba, poskytování a distribuce informačních a komunikačních technologií nebo souvisejících služeb, včetně hardwaru, softwarových řešení včetně umělé inteligence, sledování, rozpoznávání obličeje, ukládání nebo zpracování dat, telekomunikačních služeb, webových a cloudových služeb, včetně sociálních médií a sítí, zasílání zpráv, elektronického obchodování, doručování, mobility a dalších služeb platforem.

Pozměňovací návrh  27

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 23

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(23) Aby bylo možné plně dosáhnout cílů této směrnice týkajících se lidských práv a nepříznivých dopadů na životní prostředí, pokud jde o činnost společností, dceřiné společnosti a hodnotové řetězce, měly by do její působnosti spadat i společnosti ze třetích zemí s významnou činností v EU. Konkrétně by se směrnice měla vztahovat na společnosti ze třetích zemí, které v účetním období předcházejícím poslednímu účetnímu období dosáhly v Unii čistého obratu přes 150 milionů EUR, nebo které v účetním období předcházejícím poslednímu účetnímu období dosáhly v jednom nebo více odvětvích s velkým dopadem čistého obratu přes 40 milionů EUR, avšak méně než 150 milionů EUR; to platí pro uvedené společnosti po dvou letech od skončení lhůty k provedení této směrnice ve vnitrostátním právu.	(23) Aby bylo možné plně dosáhnout cílů této směrnice týkajících se lidských práv a nepříznivých dopadů na životní prostředí, pokud jde o činnost společností a jejich dceřiných společností a jejich hodnotové řetězce, měly by do její působnosti spadat i společnosti ze třetích zemí s významnou činností v EU. Konkrétně by se směrnice měla vztahovat na společnosti ze třetích zemí, které v účetním období předcházejícím poslednímu účetnímu období dosáhly v Unii čistého obratu přes 40 milionů EUR, nebo společnosti, které jsou nejvyšší mateřskou společností skupiny, která měla v posledním účetním období, za které byla sestavena roční účetní závěrka, 500 zaměstnanců a čistý celosvětový obrat nejméně 40 milionů. Výpočet čistého obratu by měl zahrnovat obrat dosažený společnostmi ze třetích zemí, pokud s těmito společnostmi uzavřela společnost a/nebo její dceřiné společnosti v Unii vertikální dohodu výměnou za licenční poplatky.

Pozměňovací návrh  28

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 25

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(25) V zájmu dosažení smysluplného přispění k přechodu k udržitelnosti by měla být podle této směrnice prováděna náležitá péče s ohledem na nepříznivý dopad na lidská práva chráněných osob v důsledku porušení některého z práv a zákazů zakotvených v mezinárodních úmluvách uvedených v příloze této směrnice. Aby bylo zajištěno komplexní pokrytí lidských práv, mělo by být porušení zákazu nebo práva, které není výslovně uvedeno ve zmíněné příloze a které přímo poškozuje právní zájem chráněný uvedenými úmluvami, chápáno jako součást nepříznivého dopadu na lidská práva, na něž se vztahuje tato směrnice, za předpokladu, že dotčená společnost mohla přiměřeně určit riziko takového porušení a přijmout veškerá vhodná opatření za účelem splnění povinností náležité péče podle této směrnice s přihlédnutím ke všem relevantním okolnostem své činnosti, jako je odvětvový a provozní kontext. Náležitá péče by měla dále zahrnovat nepříznivé dopady na životní prostředí vyplývající z porušení některého ze zákazů a povinností podle mezinárodních úmluv o životním prostředí uvedených v příloze této směrnice.	(25) V zájmu dosažení smysluplného přispění k přechodu k udržitelnosti by měla být podle této směrnice prováděna náležitá péče s ohledem na nepříznivý dopad na lidská práva chráněných osob v důsledku jakéhokoli jednání, které jednotlivci nebo skupině znemožňuje nebo omezuje požívání práv nebo ochrany zaručené zákazy, které jsou zakotveny v mezinárodních úmluvách a nástrojích uvedených v příloze této směrnice a v pozdější judikatuře a práci smluvních orgánů souvisejících s těmito úmluvami včetně odborových, pracovních a sociálních práv. Aby bylo zajištěno komplexní pokrytí lidských práv, měl by být negativní účinek na právo, který není výslovně uveden ve zmíněné příloze a který přímo poškozuje právní zájem chráněný uvedenými úmluvami a nástroji, chápán jako součást nepříznivého dopadu na lidská práva, na něž se vztahuje tato směrnice, za předpokladu, že dotčená společnost mohla přiměřeně určit riziko takového porušení a přijmout veškerá vhodná opatření za účelem splnění povinností náležité péče podle této směrnice s přihlédnutím ke všem relevantním okolnostem své činnosti, jako je odvětvový a provozní kontext. Náležitá péče by měla dále zahrnovat nepříznivé dopady na životní prostředí vyplývající z porušení některého ze zákazů a povinností uvedených v příloze této směrnice.

Pozměňovací návrh  29

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 25 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(25a) Tato směrnice by měla stanovit zvláštní opatření v případě nepříznivých systémových státem podporovaných dopadů vyplývajících z opatření, politik, předpisů nebo institucionalizovaných postupů, o nichž rozhodly a které provádějí a prosazují vnitrostátní nebo místní orgány jednotlivých států nebo které jsou prováděny s jejich aktivní podporou.

Pozměňovací návrh  30

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 25 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(25b) Společnosti by rovněž měly využívat svého vlivu k tomu, aby přispívaly k odpovídající životní úrovni v hodnotových řetězcích. Tím se rozumí důstojná mzda pro zaměstnance a důstojný příjem pro osoby samostatně výdělečně činné a drobné zemědělce, kteří se živí svou prací a produkcí a musí sami uspokojovat své potřeby i potřeby svých rodin.

Pozměňovací návrh  31

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 25 c (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(25c) Tato směrnice se hlásí k přístupu „jedno zdraví“, jak s ním pracuje Světová zdravotnická organizace, tedy k integrovanému a sjednocujícímu přístupu, jehož cílem je udržitelná rovnováha a optimalizace zdraví lidí, zvířat a ekosystémů. Podle tohoto přístupu je zdraví lidí, domácích a volně žijících zvířat, rostlin a širšího prostředí včetně ekosystémů úzce propojeno a vzájemně na sobě závisí. Je proto vhodné stanovit, že náležitá péče v oblasti životního prostředí by měla zahrnovat prevenci zhoršování stavu životního prostředí, které má nepříznivé účinky na zdraví, například v podobě epidemií, a respektovat právo na čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí. S ohledem na závazek skupiny G7 uznat rychlý nárůst antimikrobiální rezistence (AMR) v celosvětovém měřítku je nezbytné podporovat obezřetné a odpovědné používání antibiotik v humánních a veterinárních léčivých přípravcích.

Pozměňovací návrh  32

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 25 d (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(25d) Nepříznivé dopady na lidská práva a životní prostředí mohou být vzájemně provázány nebo mohou být zesíleny faktory, jako je korupce a úplatkářství, a proto jsou součástí pokynů OECD pro nadnárodní společnosti. Proto může být nezbytné, aby společnosti při provádění náležité péče v oblasti lidských práv a životního prostředí přihlížely také k těmto faktorům.

Pozměňovací návrh  33

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 26

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(26) Společnosti mají k dispozici pokyny, které ilustrují, jak mohou jejich činnosti ovlivnit lidská práva a jaké chování společností je v souladu s mezinárodně uznávanými lidskými právy zakázáno. Tyto pokyny jsou obsaženy například v rámci pro podávání zpráv obecných zásad OSN104 a ve výkladové příručce obecných zásad OSN105. Na základě příslušných mezinárodních pokynů a norem by Komise měla být schopna vydat dodatečné pokyny, které budou společnostem sloužit jako praktický nástroj.	(26) Společnosti by měly mít k dispozici pokyny, které ilustrují, jak mohou jejich činnosti ovlivnit lidská práva a jaké chování společností je v souladu s mezinárodně uznávanými lidskými právy zakázáno. Tyto pokyny jsou obsaženy například v rámci pro podávání zpráv obecných zásad OSN104 a ve výkladové příručce obecných zásad OSN105 a měly by být pro společnosti snadno dostupné. Na základě příslušných mezinárodních pokynů a norem by proto Komise měla být schopna vydat dodatečné pokyny, které budou společnostem sloužit jako praktický nástroj.
__________________	__________________
104 https://www.ungpreporting.org/wp-content/uploads/UNGPReportingFramework_withguidance2017.pdf.	104 https://www.ungpreporting.org/wp-content/uploads/UNGPReportingFramework_withguidance2017.pdf.
105 https://www.ohchr.org/Documents/Issues/Business/RtRInterpretativeGuide.pdf.https://www.ohchr.org/Documents/Issues/Business/RtRInterpretativeGuide.pdf.	105 https://www.ohchr.org/Documents/Issues/Business/RtRInterpretativeGuide.pdf.https://www.ohchr.org/Documents/Issues/Business/RtRInterpretativeGuide.pdf.

Pozměňovací návrh  34

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 27

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(27) Za účelem provádění náležité péče v oblasti lidských práv a ochrany životního prostředí, pokud jde o jejich činnost, jejich dceřiné společnosti a jejich hodnotové řetězce, by společnosti, na něž se vztahuje tato směrnice, měly začlenit náležitou péči do podnikových politik, zajistit identifikaci, prevenci, zmírňování, odstranění a minimalizaci rozsahu potenciálních a skutečných nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí, zavést a udržovat postup pro podávání stížností, monitorovat účinnost přijatých opatření v souladu s požadavky stanovenými v této směrnici a veřejně o své náležité péči informovat. V zájmu zajištění jasnosti pro potřeby společností by v této směrnici měly být jasně odlišeny zejména kroky směřující k prevenci a zmírňování potenciálních nepříznivých dopadů a odstranění skutečných nepříznivých dopadů nebo jejich minimalizaci, není-li odstranění možné.	(27) Za účelem provádění náležité péče v oblasti lidských práv a ochrany životního prostředí, pokud jde o jejich činnost, jejich dceřiné společnosti a jejich hodnotové řetězce, by společnosti, na něž se vztahuje tato směrnice, měly začlenit náležitou péči do podnikových politik, zajistit identifikaci, případně prioritizaci, prevenci, zmírňování, nápravu, odstranění a minimalizaci rozsahu potenciálních a skutečných nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí, zavést a udržovat mechanismus pro oznamování a pro mimosoudní stížnosti nebo se na takovém mechanismu podílet, monitorovat účinnost jimi přijatých opatření v souladu s požadavky stanovenými v této směrnici a veřejně o své náležité péči informovat a spolupracovat v celém procesu s dotčenými zúčastněnými stranami. V zájmu zajištění jasnosti pro potřeby společností by v této směrnici měly být jasně odlišeny zejména kroky směřující k prevenci a zmírňování potenciálních nepříznivých dopadů a odstranění skutečných nepříznivých dopadů nebo minimalizaci jejich rozsahu, není-li odstranění možné.

Pozměňovací návrh  35

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(28) Aby se zajistilo, že náležitá péče bude součástí podnikových politik společností a že bude v souladu s příslušným mezinárodním rámcem, měly by společnosti začlenit náležitou péči do všech svých podnikových politik a zavést politiku náležité péče. Politika náležité péče by měla obsahovat popis přístupu společnosti k náležité péči, a to i v dlouhodobém horizontu, kodex chování popisující pravidla a zásady, jimiž se mají řídit členové orgánů a zaměstnanci společnosti a její dceřiné společnosti, popis postupů zavedených za účelem provádění náležité péče, včetně opatření přijatých k ověření souladu s kodexem chování a k rozšíření jeho uplatňování na zavedené obchodní vztahy. Kodex chování by se měl vztahovat na všechny příslušné podnikové funkce a operace, včetně rozhodnutí o zadávání zakázek a nákupu. Společnosti by zároveň měly svou politiku náležité péče každoročně aktualizovat.	(28) Aby se zajistilo, že náležitá péče bude součástí podnikových politik společností a že bude v souladu s příslušným mezinárodním rámcem, měly by společnosti začlenit náležitou péči do všech svých příslušných podnikových politik na všech úrovních spolupráci a zavést politiku náležité péče s krátkodobými, střednědobými a dlouhodobými opatřeními a cíli. Politika náležité péče by měla obsahovat popis přístupu společnosti k náležité péči, kodex chování definující pravidla, zásady a opatření, jež mají být ve vhodných případech uplatňovány v celé společnosti a v jejích dceřiných společnostech ve vztahu ke všem podnikovým činnostem; popis postupů a vhodných opatření zavedených za účelem provádění náležité péče v souladu s články 7 a 8 v hodnotovém řetězci, včetně příslušných opatření přijatých k začlenění náležité péče do vlastního obchodního modelu, zaměstnaneckých a nákupních postupů se subjekty, s nimiž má společnost obchodní vztah, a opatření přijatých k monitorování a ověřování činností v oblasti náležité péče, a adekvátní postupy, které zamezí přenášení nákladů na postup náležité péče na obchodní partnery ve slabším postavení. Kodex chování by se měl vztahovat na všechny příslušné podnikové funkce a operace, včetně rozhodnutí o postupu stanovování cen a rozhodování o nákupu, například v oblasti obchodování a zadávání veřejných zakázek. Společnosti by zároveň měly svou politiku náležité péče aktualizovat, kdykoli dojde k významným změnám.

Pozměňovací návrh  36

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(28a) Mateřské společnosti by měly mít možnost provádět činnosti, které mohou přispět k náležité péči jejich dceřiných podniků, pokud dceřiný podnik poskytuje mateřské společnosti veškeré relevantní a nezbytné informace a spolupracuje s ní, dodržuje zásady náležité péče své mateřské společnosti, mateřský podnik odpovídajícím způsobem upraví svou politiku náležité péče tak, aby zajistil, že povinnosti stanovené v čl. 5 odst. 1 jsou ve vztahu k dceřinému podniku splněny, dceřiný podnik začlení náležitou péči do všech svých politik a systémů řízení rizik v souladu s článkem 5, v případě potřeby dceřiný podnik nadále přijímá vhodná opatření v souladu s články 7 a 8 a nadále plní své povinnosti podle článků 8a, 8b a 8d, pokud mateřská společnost provádí konkrétní kroky jménem dceřiného podniku, mateřská společnost i dceřiná společnost o tom jasně a transparentně informují příslušné zúčastněné strany a veřejnost a dceřiný podnik začleňuje klima do svých politik a systémů řízení rizik v souladu s článkem 15. Aby bylo zajištěno, že dceřiné společnosti ponesou příslušnou odpovědnost, měla by odpovědnost stanovená v článku 22 této směrnice zůstat na úrovni subjektu, aniž jsou dotčeny právní předpisy členských států o společné a nerozdílné odpovědnosti.

Pozměňovací návrh  37

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(28b) V oblastech postižených konflikty a vysoce rizikových oblastech jsou společnosti vystaveny zvýšenému riziku, že se budou podílet na závažném porušování lidských práv. V těchto oblastech by proto společnosti měly vykonávat náležitou péči ve zvýšené míře a s ohledem na daný konflikt s cílem řešit tato zvýšená rizika a zajistit, aby neusnadňovaly, nefinancovaly, nezhoršovaly nebo jinak negativně neovlivňovaly konflikt ani nepřispívaly k porušování mezinárodního práva v oblasti lidských práv nebo mezinárodního humanitárního práva v oblastech postižených konfliktem nebo vysoce rizikových oblastech. Zvýšená náležitá péče zahrnuje doplnění standardní náležité péče o důkladnou analýzu konfliktů, která je založena na přiměřeném a citlivém zapojení zúčastněných stran a usiluje o pochopení základních příčin a spouštěních faktorů a porozumění stranám, které konflikt vedou, a dopadu obchodních činností společnosti na konflikt. V situacích ozbrojeného konfliktu a/nebo vojenské okupace by společnosti měly dodržovat povinnosti a standardy stanovené v normách mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního trestního práva. Společnosti by se měly řídit pokyny příslušných mezinárodních orgánů, včetně Mezinárodního výboru Červeného kříže a Rozvojového programu OSN.

Pozměňovací návrh  38

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28 c (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(28c) Způsoby, jakými společnost nepříznivě působí, mohou být rozdílné.  Společnost může nepříznivý dopad sama způsobit, pokud její činnost sama o sobě postačuje k tomu, aby vznikl nepříznivý dopad. Společnost však může k nepříznivému dopadu pouze přispívat, pokud její činnost má v kombinaci s činností dalších subjektů určitý dopad nebo způsobuje, že jiný subjekt má nepříznivý dopad, nebo k tomu napomáhají či podněcují. Musí se přitom jednat o podstatný příspěvek, což znamená, že k menším a zanedbatelným příspěvkům se nepřihlíží. Posuzování podstatné povahy příspěvku a toho, zda činnosti společnosti mohly způsobit, že jiný subjekt způsobil nepříznivý dopad, nebo k tomu napomáhat či podněcovat, může vyžadovat posouzení více faktorů. Lze vzít v úvahu několik faktorů, včetně toho, do jaké míry může společnost podněcovat nebo motivovat jiný subjekt k vytváření nepříznivému dopadu, tj. do jaké míry činnost zvýšila riziko vzniku dopadu, do jaké míry společnost mohla nebo měla vědět o nepříznivém dopadu nebo možném nepříznivém dopadu, tj. míra předvídatelnosti, a do jaké míry činnosti společnosti skutečně nepříznivý dopad zmírnily nebo snížily riziko, že k němu dojde. Pouhá existence obchodního vztahu nebo činností, které vytvářejí obecné podmínky, za nichž nohou nepříznivé dopady nastat, sama od sebe nepředstavuje vztah ve smyslu příspěvku. Činnost by měla podstatně zvýšit riziko nepříznivého dopadu. Společnost může být také přímo spojena s dopadem, pokud existuje vztah mezi nepříznivým dopadem a výrobky, službami nebo operacemi společnosti prostřednictvím jiného obchodního vztahu a pokud společnost tento dopad nezpůsobila ani k němu nepřispěla. Určujícím rysem přímého propojení není přímý obchodní vztah. Přímá vazba by rovněž neměla znamenat, že se odpovědnost přesouvá ze subjektu, který má nepříznivý dopad, na podnik, s nímž má vazbu.

Pozměňovací návrh  39

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 29

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(29) Aby společnosti splnily povinnosti náležité péče, musí přijmout vhodná opatření, pokud jde o identifikaci, prevenci a odstranění nepříznivých dopadů. „Vhodnými opatřeními“ se rozumí opatření, která mohou dosáhnout cílů náležité péče, jsou úměrná stupni závažnosti a pravděpodobnosti nepříznivého dopadu a daná společnost je schopna je přiměřeně schopna provést s přihlédnutím k okolnostem daného případu, včetně charakteristik daného hospodářského odvětví a konkrétního obchodního vztahu a vlivu dané společnosti na tento vztah, a k potřebě určit priority opatření. V této souvislosti by v souladu s mezinárodními rámci měl vliv společnosti na obchodní vztah zahrnovat na jedné straně její schopnost přesvědčit obchodního partnera, aby přijal opatření k odstranění nepříznivých dopadů nebo jejich předcházení (například prostřednictvím ověření vlastnictví nebo faktické kontroly, tržní síly, požadavků předběžného výběru, propojení obchodních pobídek s lidskými právy a environmentální výkonností), a na druhé straně míru vlivu nebo pákového efektu, které by společnost mohla přiměřeně uplatňovat, například prostřednictvím spolupráce s dotyčným obchodním partnerem nebo prostřednictvím spolupráce s jinou společností, která je přímým obchodním partnerem v obchodním vztahu souvisejícím s nepříznivým dopadem.	(29) Aby společnosti splnily povinnosti náležité péče, musí přijmout vhodná opatření, pokud jde o identifikaci, prevenci a odstranění nepříznivých dopadů, které způsobily nebo k nimž přispěly nebo k nimž mají přímý vztah. „Vhodnými opatřeními“ je třeba rozumět opatření, která mohou dosáhnout cílů náležité péče a účinně řešit nepříznivý dopad zjištěný podle článku 6, a to způsobem přiměřeným stupni závažnosti a pravděpodobnosti nepříznivého dopadu a velikosti, zdrojům a kapacitám společnosti, s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu, včetně povahy nepříznivého dopadu, vlastností hospodářského odvětví, povahy konkrétních činností společnosti, výrobků, služeb a konkrétního obchodního vztahu. Pro účely článků 7 a 8 by se v případech, kdy společnost způsobila nebo mohla způsobit dopad, měla vhodnými opatřeními rozumět opatření, jejichž cílem je dopadu zabránit nebo jej zmírnit a napravit škody jím způsobené. Pro účely článků 7 a 8 by v případech, kdy společnost přispěla nebo mohla přispět k dopadu, měla být vhodná opatření chápána jako opatření, jejichž cílem je zabránit tomuto příspěvku nebo jej zmírnit, a to s využitím nebo zvýšením vlivu společnosti na ostatní odpovědné strany s cílem zabránit dopadu nebo jej zmírnit a přispět k nápravě škod způsobených dopadem v rozsahu tohoto příspěvku. Pro účely článků 7 a 8 by v případech, kdy činnost, výrobky nebo služby společnosti jsou nebo mohou být přímo spojeny s dopadem prostřednictvím jejích vztahů s jinými subjekty, měla být vhodná opatření chápána jako opatření, jejichž cílem je využít nebo zvýšit vliv společnosti na odpovědné strany s cílem zabránit dopadu nebo jej zmírnit a zvážit využití jejího vlivu na odpovědné strany s cílem umožnit nápravu případných škod způsobených dopadem.

Pozměňovací návrh  40

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 30

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(30) V rámci povinností náležité péče stanovených touto směrnicí by společnost měla identifikovat skutečné nebo potenciální nepříznivé dopady na lidská práva a životní prostředí. Aby mohla být identifikace nepříznivých dopadů komplexní, měla by se zakládat na kvantitativních a kvalitativních informacích. Pokud jde například o nepříznivé dopady na životní prostředí, společnost by měla získat informace o výchozích podmínkách v rizikovějších lokalitách nebo zařízeních v hodnotových řetězcích. Identifikace nepříznivých dopadů by měla zahrnovat dynamické a pravidelné posuzování kontextu lidských práv a životního prostředí: před zahájením nové činnosti, uzavřením nového vztahu, před zásadními rozhodnutími nebo změnami provozu, v reakci na změny v provozním prostředí nebo v očekávání těchto změn a pravidelně, nejméně jednou za 12 měsíců, v průběhu celé doby trvání činnosti nebo vztahu. Regulované finanční podniky poskytující půjčky, úvěry nebo jiné finanční služby by měly identifikovat nepříznivé dopady pouze při uzavření smlouvy. Při určování nepříznivých dopadů by společnosti měly rovněž identifikovat a posoudit dopad obchodního modelu a strategií obchodního vztahu, včetně obchodních a cenových praktik a postupů při zadávání zakázek. Pokud společnost nemůže všem nepříznivým dopadům současně předejít, odstranit je nebo je minimalizovat, měla by být schopna určit prioritu svých činností za předpokladu, že přijme taková opatření, která má s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem přiměřeně k dispozici.	(30) V rámci povinností náležité péče stanovených touto směrnicí by společnost měla identifikovat a vyhodnocovat skutečné nebo potenciální nepříznivé dopady na lidská práva a životní prostředí. Aby identifikace a vyhodnocování nepříznivých dopadů mohly být úplné, měly by se zakládat na přiměřeném zapojení zúčastněných stran a na kvantitativních a kvalitativních informacích. Pokud jde například o nepříznivé dopady na životní prostředí, společnost by měla získat informace o výchozích podmínkách v rizikovějších lokalitách nebo zařízeních v hodnotových řetězcích. Identifikace a vyhodnocování nepříznivých dopadů by měly zahrnovat průběžné dynamické posuzování kontextu lidských práv a životního prostředí, mimo jiné před zahájením nové činnosti, uzavřením nového vztahu, před zásadními rozhodnutími nebo změnami provozu, v reakci na změny v provozním prostředí nebo v očekávání těchto změn. Regulované finanční podniky poskytující finanční služby by měly identifikovat nepříznivé dopady při uzavření smlouvy a před následnými finančními operacemi, a pokud obdrží oznámení o možných rizicích prostřednictvím postupů uvedených v článku 9, také v průběhu poskytování služby. Při určování a vyhodnocování nepříznivých dopadů by společnosti měly rovněž identifikovat a posuzovat dopad obchodního modelu a strategií obchodního vztahu, včetně obchodních a cenových praktik a postupů při zadávání zakázek.

Pozměňovací návrh  41

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 30 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(30a) Pokud společnost nemůže současně zabránit všem zjištěným a posouzeným nepříznivým dopadům, ukončit je nebo je zmírnit, mělo by jí být umožněno stanovit pořadí, v jakém bude přijímat vhodná opatření na základě závažnosti a pravděpodobnosti nepříznivého dopadu a s přihlédnutím k rizikovým faktorům, a to vypracováním, prováděním a pravidelným přezkumem strategie stanovování priorit. V souladu s příslušným mezinárodním rámcem by měla být závažnost nepříznivého dopadu posouzena na základě rozsahu, rozsahu a nenapravitelné povahy nepříznivého dopadu s přihlédnutím k jeho závažnosti, včetně počtu osob, které jsou nebo mohou být poškozeny, rozsahu, v jakém je nebo může být životní prostředí poškozeno nebo jinak ovlivněno, jeho nezvratnosti a omezení schopnosti vrátit postižené jednotlivce nebo životní prostředí do situace rovnocenné jejich situaci před dopadem. Jakmile jsou vyřešeny nejzávažnější a nejpravděpodobnější nepříznivé dopady, měla byt společnost řešit nepříznivé dopady s menší mírou závažnosti a pravděpodobnosti.

Pozměňovací návrh  42

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 30 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(30b) Společnosti by měly upřednostňovat dopady na základě jejich závažnosti a pravděpodobnosti. Míra pákového efektu, který má společnost na obchodní vztah, není pro její rozhodnutí  o prioritách nebo postupy stanovení priorit relevantní. Míra pákového efektu však může ovlivnit opatření, která se společnost rozhodne přijmout s cílem účinně zmírnit dopady spojené s obchodními partnery a/nebo jim předcházet.

Pozměňovací návrh  43

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 31

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(31) Aby se předešlo nepřiměřené zátěži pro menší společnosti působící v odvětvích s velkým dopadem, na něž se vztahuje tato směrnice, měly by mít tyto společnosti povinnost identifikovat pouze ty skutečné nebo potenciální závažné nepříznivé dopady, které jsou pro příslušné odvětví relevantní.	vypouští se

Pozměňovací návrh  44

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 32

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(32) V souladu s mezinárodními normami by prevence, zmírňování, odstranění i minimalizace nepříznivých dopadů měly zohledňovat zájmy těch, kterých se nepříznivé dopady dotýkají. Aby bylo možné trvale spolupracovat s obchodním partnerem v hodnotovém řetězci namísto rozvázání obchodních vztahů (ukončení spolupráce) a případného zhoršení nepříznivých dopadů, měla by tato směrnice zajistit, aby ukončení spolupráce bylo krajním opatřením v souladu s politikou Unie nulové tolerance k dětské práci. Ukončení obchodního vztahu, v němž byla zjištěna dětská práce, by mohlo dítě vystavit ještě závažnějším nepříznivým dopadům na lidská práva. To by proto mělo být zohledněno při rozhodování o přijetí vhodných opatření.	(32) V souladu s mezinárodními normami by prevence, zmírňování, odstranění i minimalizace nepříznivých dopadů měly zohledňovat zájmy těch, kterých se nepříznivé dopady dotýkají. Aby bylo možné trvale spolupracovat s obchodním partnerem v hodnotovém řetězci namísto rozvázání obchodních vztahů (ukončení spolupráce) a případného zhoršení nepříznivých dopadů, měla by tato směrnice zajistit, aby ukončení spolupráce bylo krajním opatřením, a to v souladu s politikou Unie nulové tolerance k dětské práci, Strategií Unie pro práva dítěte a cílem vyhlášeným Organizací spojených národů úplně odstranit dětskou práci na celém světě do roku 2025. Ukončení obchodního vztahu, v němž byla zjištěna dětská práce, by mohlo dítě vystavit ještě závažnějším nepříznivým dopadům na lidská práva. Stejně tak by závažnější dopady v oblasti lidských práv mohly pocítit i ženy pracující za nejistých pracovních podmínek, což by jen zvýšilo jejich zranitelnost. To by proto mělo být zohledněno při rozhodování o přijetí vhodných opatření a mělo by se zabránit ukončení spolupráce, pokud by dopad ukončení spolupráce byl větší než nepříznivý dopad, kterému se společnost snaží zabránit nebo jej zmírnit. V situacích státem uložené nucené práce, kdy nepříznivý dopad organizují politické orgány, není nerušené ukončení spolupráce s postiženými osobami ani zmírnění dopadů možné. Tato směrnice by měla zajistit, aby společnosti v případě, že se jedná o státem uloženou nucenou práci, ukončily obchodní vztah. Odpovědné ukončení spolupráce by mělo rovněž zohlednit možné nepříznivé dopady na ty, kteří jsou závislí na výrobku nebo jsou postiženi narušením dodavatelských řetězců.

Pozměňovací návrh  45

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 34

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(34) Za účelem splnění povinnosti prevence a zmírňování dopadů podle této směrnice by společnosti měly být povinny přijmout v relevantních případech následující opatření. Je-li to vzhledem ke složitosti preventivních opatření nezbytné, měly by společnosti vypracovat a provádět plán preventivních opatření. Společnosti by měly usilovat o získání smluvních záruk od přímého partnera, s nímž mají zavedený obchodní vztah, že zajistí dodržování kodexu chování nebo plánu preventivních opatření, a to i tím, že si od svých partnerů vyžádají odpovídající smluvní záruky v rozsahu, v jakém jsou činnosti těchto partnerů součástí hodnotového řetězce společností. Smluvní záruky by měla doplňovat vhodná opatření k ověření jejich dodržování. Aby byla zajištěna komplexní prevence skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů, měly by společnosti rovněž provádět investice, jejichž cílem je předcházet nepříznivým dopadům, poskytovat cílenou a přiměřenou podporu malým a středním podnikům, s nimiž mají zavedený obchodní vztah, jako je financování – například prostřednictvím přímého financování, nízkoúročených půjček, záruk nepřerušení dodávek a pomoci při zajišťování financování s cílem podpořit provádění kodexu chování nebo plánu preventivních opatření – anebo poskytovat technickou pomoc, například formou odborné přípravy a modernizace systémů řízení, a spolupracovat s jinými společnostmi.	(34) Za účelem splnění povinnosti prevence a zmírňování dopadů podle této směrnice by společnosti měly být povinny přijmout v relevantních případech vhodná opatření. Je-li to vzhledem ke složitosti preventivních opatření nezbytné, měly by společnosti vypracovat a provádět plán preventivních opatření. Společnosti by rovněž měly zvážit možnost, že s obchodním partnerem, s nímž mají přímý obchodní vztah,  uzavřou smluvní ustanovení, v nichž se tento obchodní partner zaváže, že bude dodržovat kodex chování a v případě potřeby plán preventivních opatření. Partneři, s nimiž má společnost obchodní vztahy, mohou být požádáni, aby si od svých partnerů vyžádali odpovídající smluvní ustanovení v rozsahu, v jakém jsou činnosti těchto partnerů součástí hodnotového řetězce společností.

Pozměňovací návrh  46

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 34 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(34a) Smluvní ustanovení by neměla vést k přenosu odpovědnosti za provádění náležité péče v souladu s touto směrnicí ani by neměla zakládat odpovědnost, pokud náležitá péče není uplatněna. Smluvní ustanovení by dále měla být podle daných okolností férová, přiměřená a nediskriminační a měla by odrážet společnou odpovědnost stran za provádění náležité péče v rámci probíhající spolupráce. Společnosti posoudí, zda lze důvodně očekávat, že jejich obchodní partner bude tato ustanovení dodržovat. Často dochází k tomu, že kupující jednostranně uloží dodavateli smluvní podmínky, jejichž porušení může vést k jednostranným krokům kupujícího, jako je ukončení smlouvy nebo odstoupení od smlouvy. Taková jednostranná opatření nejsou v rámci náležité péče vhodná a pravděpodobně by sama o sobě vedla k nepříznivým dopadům. V případech, kdy porušení těchto smluvních ustanovení vede k možnému nepříznivému dopadu, by společnost měla nejprve přijmout vhodná opatření k prevenci těchto dopadů nebo k jejich odpovídajícímu zmírnění, místo aby zvažovala ukončení nebo pozastavení smlouvy v souladu s platnými právními předpisy. Aby byla zajištěna komplexní prevence skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů, měly by společnosti rovněž provádět investice, jejichž cílem je předcházet nepříznivým dopadům, poskytovat cílenou a přiměřenou finanční a administrativní podporu malým a středním podnikům, s nimiž mají obchodní vztah, jako je financování – například prostřednictvím přímého financování, nízkoúročených půjček, záruk nepřerušení dodávek a pomoci při zajišťování financování s cílem podpořit provádění kodexu chování nebo plánu preventivních opatření – anebo poskytovat technickou pomoc, například formou odborné přípravy a modernizace systémů řízení, a spolupracovat s jinými společnostmi.

Pozměňovací návrh  47

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 35

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(35) Aby byla zohledněna celá škála možností společnosti v případech, kdy nebylo možné potenciální dopady řešit pomocí popsaných preventivních nebo minimalizačních opatření, měla by tato směrnice rovněž odkazovat na možnost společnosti usilovat o uzavření smlouvy s nepřímým obchodním partnerem s cílem dosáhnout souladu s kodexem chování společnosti nebo plánem preventivních opatření a přijmout vhodná opatření k ověření souladu nepřímého obchodního vztahu se smlouvou.	vypouští se

Pozměňovací návrh  48

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 36

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(36) Aby bylo zajištěno, že prevence a zmírňování potenciálních nepříznivých dopadů jsou účinné, měly by společnosti upřednostňovat zapojení v rámci obchodních vztahů v hodnotovém řetězci namísto ukončení obchodního vztahu, které by mělo být až poslední možností po neúspěšném pokusu o prevenci a zmírnění potenciálních nepříznivých dopadů. Směrnice by však měla rovněž v případech, kdy by nebylo možné řešit možné nepříznivé dopady prostřednictvím popsaných preventivních nebo zmírňujících opatření, odkazovat na povinnost společností zdržet se navázání nových nebo rozšiřování stávajících vztahů s dotyčným partnerem a v případech, kdy k tomu právo, jimiž se řídí jejich vztahy, je opravňovat, buď dočasně pozastavit obchodní vztahy s dotyčným partnerem a zároveň usilovat o prevenci a minimalizaci, pokud lze důvodně očekávat, že toto úsilí bude v krátkodobém horizontu úspěšné; nebo s ohledem na dotčené činnosti obchodní vztah ukončit, pokud je potenciální nepříznivý dopad závažný. Aby společnosti mohly tuto povinnost splnit, měly by členské státy umožnit, aby smlouvy, které se řídí jejich právem, mohly stanovit možnost ukončení obchodního vztahu. Předcházení nepříznivým dopadům na úrovni nepřímých obchodních vztahů může vyžadovat spolupráci s jinou společností, například se společností, která má přímý smluvní vztah s dodavatelem. V některých případech by taková spolupráce mohla být jediným realistickým způsobem, jak předcházet nepříznivým dopadům, zejména pokud partner v rámci nepřímého obchodního vztahu není připraven uzavřít se společností smlouvu. V těchto případech by společnost měla spolupracovat se subjektem, který může nejúčinněji předcházet nepříznivým dopadům na úrovni nepřímého obchodního vztahu nebo je zmírnit, při dodržení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže.	(36) Aby bylo zajištěno, že prevence a zmírňování potenciálních nepříznivých dopadů jsou účinné, měly by společnosti upřednostňovat zapojení v rámci obchodních vztahů v hodnotovém řetězci namísto ukončení obchodního vztahu, které by mělo být až poslední možností po neúspěšném pokusu o prevenci a zmírnění potenciálních nepříznivých dopadů. V případech, kdy by potenciální nepříznivé dopady, které společnost způsobila nebo k nimž přispěla, nebylo možné řešit pomocí popsaných preventivních nebo zmírňujících opatření a neexistuje žádná reálná vyhlídka na změnu, měla by směrnice rovněž odkazovat na povinnost společností zdržet se navazování nových nebo rozšiřování stávajících vztahů s dotyčným partnerem, a pokud je k tomu právo, kterým se řídí jejich vztahy, opravňuje, postupem odpovědného ukončení spolupráce a pouze v krajním případě dočasně pozastavit obchodní vztahy s dotyčným partnerem a současně usilovat o prevenci a zmírnění dopadů, nebo ukončit obchodní vztah s ohledem na dotčené činnosti z důvodu závažnosti potenciálního nepříznivého dopadu, nebo pokud podmínky dočasného pozastavení nejsou splněny. Aby společnosti mohly tuto povinnost splnit, měly by členské státy umožnit, aby smlouvy, které se řídí jejich právem, mohly stanovit možnost ukončení nebo pozastavení obchodního vztahu. Při rozhodování o ukončení nebo pozastavení obchodního vztahu by společnost měla posoudit, zda by nepříznivé dopady tohoto rozhodnutí byly závažnější než nepříznivý dopad, kterému má být zabráněno nebo který má být zmírněn. Pokud společnosti obchodní vztahy dočasně pozastaví nebo ukončí, měly by přijmout opatření k prevenci, zmírnění nebo ukončení dopadů pozastavení nebo ukončení obchodního vztahu, poskytnout obchodnímu partnerovi přiměřené oznámení a toto rozhodnutí průběžně přezkoumávat. Předcházení nepříznivým dopadům na úrovni nepřímých obchodních vztahů může vyžadovat spolupráci s jinou společností, například se společností, která má přímý smluvní vztah s dodavatelem. V některých případech by taková spolupráce mohla být jediným realistickým způsobem, jak předcházet nepříznivým dopadům, zejména pokud partner v rámci nepřímého obchodního vztahu není připraven uzavřít se společností smlouvu. V těchto případech by společnost měla spolupracovat se subjektem, který může nejúčinněji předcházet nepříznivým dopadům na úrovni nepřímého obchodního vztahu nebo je zmírnit, při dodržení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže.

Pozměňovací návrh  49

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 37

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(37) Pokud jde o přímé a nepřímé obchodní vztahy, spolupráce a programy v rámci daného odvětví a vícestranné iniciativy mohou pomoci vytvořit další pákový efekt pro identifikaci, zmírňování a prevenci nepříznivých dopadů. Společnosti by proto měly mít možnost se na tyto iniciativy spoléhat a podpořit tak plnění svých povinností náležité péče stanovených v této směrnici v rozsahu, v jakém jsou tyto programy a iniciativy na podporu plnění těchto povinností vhodné. Společnosti by mohly z vlastního podnětu posoudit soulad těchto programů a iniciativ s povinnostmi vyplývajícími z této směrnice. S cílem zajistit dostupnost úplných informací o těchto iniciativách by směrnice měla rovněž odkazovat na možnosti Komise a členských států usnadnit šíření informací o těchto programech nebo iniciativách a jejich výsledcích. Komise může ve spolupráci s členskými státy vydat pokyny pro posuzování vhodnosti programů v daném odvětví a vícestranných iniciativ.	(37) Programy v rámci daného odvětví a vícestranné iniciativy mohou pomoci vytvořit další pákový efekt pro identifikaci, zmírňování a prevenci nepříznivých dopadů. Společnosti by proto měly mít možnost účastnit se těchto iniciativ na podporu aspektů své náležité péče, včetně koordinace společného pákového efektu, dosažení účinnosti, rozšíření osvědčených postupů a získávání odborných znalostí relevantních pro konkrétní odvětví, zeměpisné oblasti, komodity nebo rizika. Význam iniciativ je široký a zahrnuje iniciativy, které podporují, monitorují, hodnotí, certifikují a/nebo ověřují aspekty náležité péče společnosti nebo náležité péče prováděné jejími dceřinými společnostmi a/nebo obchodními vztahy. Tyto iniciativy mohou být rozvíjeny vládami, průmyslovými sdruženími, seskupeními zainteresovaných organizací, sociálními partnery nebo organizacemi občanské společnosti a zahrnují monitorovací organizace, globální rámcové dohody, odvětvové dialogy a iniciativy, které certifikují některé aspekty náležité péče. S cílem zajistit dostupnost úplných informací o těchto iniciativách by směrnice měla rovněž odkazovat na možnosti Komise a členských států usnadnit šíření informací o těchto programech nebo iniciativách a jejich výsledcích. Komise by ve spolupráci s členskými státy, OECD a příslušnými zúčastněnými stranami měla vydat pokyny pro posuzování přesného rozsahu, souladu s touto směrnicí a věrohodnosti programů v daném odvětví a vícestranných iniciativ. Společnosti, které se účastní odvětvových nebo vícestranných iniciativ nebo využívají pro aspekty své náležité péče ověřování třetí stranou, by měly nadále podléhat sankcím a nést odpovědnost za porušení této směrnice a za způsobenou újmu. Pokud mají být minimální normy pro externí ověřovatele přijaty prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle této směrnice, měly by být vypracovány v úzké konzultaci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami a přezkoumávány s ohledem na jejich vhodnost v souladu s cíli této směrnice. Externí ověřovatelé by měli podléhat dohledu příslušných orgánů a v případě potřeby podléhat sankcím v souladu s vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy EU.

Pozměňovací návrh  50

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 38

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(38) Pokud společnost zjistí skutečné nepříznivé dopady na lidská práva nebo na životní prostředí, měla by v rámci povinností náležité péče podle této směrnice přijmout vhodná opatření k jejich odstranění. Lze očekávat, že společnost je schopna odstranit skutečné nepříznivé dopady ve svých vlastních činnostech a v dceřiných společnostech. Je však třeba vyjasnit, že pokud jde o zavedené obchodní vztahy, v nichž nelze nepříznivé dopady odstranit, měly by společnosti rozsah těchto dopadů minimalizovat. Minimalizace rozsahu nepříznivých dopadů by měla vyžadovat výsledky, které se co nejvíce blíží odstranění nepříznivého dopadu. S cílem zajistit společnostem právní jasnost a jistotu by tato směrnice měla definovat, jaká opatření by společnosti měly být povinny přijmout k odstranění skutečných nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí a minimalizaci jejich rozsahu, je-li to v závislosti na okolnostech relevantní.	(38) Pokud společnost zjistí skutečné nepříznivé dopady na lidská práva a na životní prostředí, měla by v rámci povinností náležité péče podle této směrnice přijmout vhodná opatření k jejich odstranění. Lze očekávat, že společnost je schopna odstranit skutečné nepříznivé dopady ve svých vlastních činnostech a v dceřiných společnostech. Je však třeba vyjasnit, že pokud nelze nepříznivé dopady odstranit, měly by společnosti rozsah těchto dopadů zmírnit a zároveň usilovat o ukončení nepříznivých dopadů a provádět plán nápravných opatření vypracovaný po konzultaci s dotčenými zúčastněnými stranami. Minimalizace rozsahu nepříznivých dopadů by měla vyžadovat výsledky, které se co nejvíce blíží odstranění nepříznivého dopadu. S cílem zajistit společnostem právní jasnost a jistotu by tato směrnice měla definovat, jaká opatření by společnosti měly být povinny přijmout k odstranění skutečných nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí a minimalizaci jejich rozsahu, je-li to v závislosti na okolnostech relevantní.

Pozměňovací návrh  51

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 39

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(39) Za účelem splnění povinnosti odstranit skutečné nepříznivé dopady a minimalizovat jejich rozsah podle této směrnice by se od společností mělo vyžadovat, aby v relevantních případech přijaly následující opatření. Měly by nepříznivý dopad neutralizovat nebo minimalizovat jeho rozsah přijetím opatření, které je přiměřené významu a rozsahu nepříznivého dopadu a tomu, do jaké míry se na nepříznivém dopadu podílí činnost společnosti. Je-li to nezbytné vzhledem k tomu, že nepříznivý dopad nelze okamžitě odstranit, měly by společnosti vypracovat a provést plán nápravných opatření s přiměřenými a jasně vymezenými lhůtami pro opatření a kvalitativními a kvantitativními ukazateli pro měření zlepšení. Společnosti by rovněž měly usilovat o získání smluvních záruk od přímého obchodního partnera, s nímž mají zavedený obchodní vztah, že zajistí dodržování kodexu chování společnosti a případně plánu preventivních opatření, a to i tím, že si od svých partnerů vyžádají odpovídající smluvní záruky, pokud jsou jejich činnosti součástí hodnotového řetězce společnosti. Smluvní záruky by měla doplňovat vhodná opatření k ověření jejich dodržování. V neposlední řadě by společnosti měly rovněž provádět investice, jejichž cílem je odstranit nepříznivý dopad nebo minimalizovat jeho rozsah, poskytovat cílenou a přiměřenou podporu malým a středním podnikům, s nimiž mají zavedený obchodní vztah, spolupracovat s jinými subjekty, případně i s cílem zvýšit schopnost společnosti nepříznivý dopad odstranit.	(39) Za účelem splnění povinnosti odstranit skutečné nepříznivé dopady a zmírňovat jejich rozsah podle této směrnice by se od společností mělo vyžadovat, aby v relevantních případech přijaly následující opatření. Měly by nepříznivý dopad neutralizovat nebo vhodným způsobem zmírňovat tím, že postižené osoby, skupiny a komunity a/nebo prostředí uvedou zpět do stavu, který co nejvíce odpovídá jejich stavu před nepříznivým dopadem. Je-li to nezbytné vzhledem k tomu, že nepříznivý dopad nelze okamžitě odstranit, měly by společnosti vypracovat a provést plán nápravných opatření s přiměřenými a jasně vymezenými lhůtami pro provedení vhodných opatření a s kvalitativními a kvantitativními ukazateli pro měření zlepšení. Společnosti by mohly rovněž prostřednictvím smluvních ustanovení s partnerem, se kterým mají obchodní vztah, stanovit, že partner je povinen zajistit dodržování kodexu chování a případně provede plán nápravných opatření. Partnery, s nimiž má společnost obchodní vztah, lze požádat, aby se svými partnery uzavřeli odpovídající přiměřená, nediskriminační a spravedlivá smluvní ustanovení v rozsahu, v jakém jsou činnosti těchto partnerů součástí hodnotového řetězce společnosti. Smluvní ustanovení by měla být doplněna vhodnými opatřeními na podporu provádění náležité péče, jak je uvedeno v této směrnici. Smluvní ustanovení by dále měla být spravedlivá, přiměřená a nediskriminační a měla by odrážet společné úkoly stran při provádění náležité péče v rámci probíhající spolupráce s důrazem na přijetí vhodných opatření k ukončení nepříznivých dopadů. Společnosti posoudí, zda lze důvodně očekávat, že jejich obchodní partner bude tato ustanovení dodržovat. Často dochází k tomu, že kupující jednostranně uloží dodavateli smluvní podmínky, jejichž porušení může vést k jednostranným krokům kupujícího, jako je ukončení smlouvy nebo odstoupení od smlouvy. Taková jednostranná opatření nejsou v rámci náležité péče vhodná a pravděpodobně by sama o sobě vedla k nepříznivým dopadům. V případech, kdy porušení těchto smluvních ustanovení vede k možnému nepříznivému dopadu, by společnost měla nejprve přijmout vhodná opatření k prevenci těchto dopadů nebo k jejich odpovídajícímu zmírnění, místo aby zvažovala ukončení nebo pozastavení smlouvy v souladu s platnými právními předpisy. V neposlední řadě by společnosti měly rovněž provádět investice, jejichž cílem je odstranit nepříznivý dopad nebo omezovat jeho rozsah, poskytovat cílenou a přiměřenou podporu malým a středním podnikům, s nimiž mají obchodní vztah, spolupracovat s jinými subjekty, případně i s cílem zvýšit schopnost společnosti nepříznivý dopad odstranit.

Pozměňovací návrh  52

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 40

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(40) Aby byla zohledněna celá škála možností společnosti v případech, kdy nebylo možné skutečné dopady řešit pomocí popsaných opatření, měla by tato směrnice rovněž odkazovat na možnost společnosti usilovat o uzavření smlouvy s nepřímým obchodním partnerem s cílem dosáhnout souladu s kodexem chování společnosti nebo plánem nápravných opatření a přijmout vhodná opatření k ověření souladu nepřímého obchodního vztahu se smlouvou.	vypouští se

Pozměňovací návrh  53

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 41

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(41) Aby bylo zajištěno, že odstranění nebo minimalizace skutečných nepříznivých dopadů jsou účinné, měly by společnosti upřednostňovat zapojení v rámci obchodních vztahů v hodnotovém řetězci namísto ukončení obchodního vztahu, které by mělo být až poslední možností po neúspěšném pokusu o odstranění nebo minimalizaci skutečných nepříznivých dopadů. Tato směrnice by však rovněž v případech, kdy by pomocí popsaných opatření nebylo možné skutečné nepříznivé dopady odstranit nebo odpovídajícím způsobem zmírnit, měla odkazovat na povinnost společností zdržet se navazování nových nebo rozšiřování stávajících vztahů s dotyčným partnerem, a pokud jsou k tomu oprávněny právem, kterým se řídí jejich vztahy, buď dočasně pozastavit obchodní vztahy s dotyčným partnerem a současně usilovat o odstranění nepříznivého dopadu nebo minimalizaci jeho rozsahu, nebo je-li potenciální nepříznivý dopad považován za závažný, obchodní vztah v souvislosti s dotčenými činnostmi ukončit. Aby společnosti mohly tuto povinnost splnit, měly by členské státy umožnit, aby smlouvy, které se řídí jejich právem, mohly stanovit možnost ukončení obchodního vztahu.	(41) Aby bylo zajištěno, že odstranění nebo minimalizace skutečných nepříznivých dopadů jsou účinné, měly by společnosti upřednostňovat zapojení v rámci obchodních vztahů v hodnotovém řetězci namísto ukončení obchodního vztahu, které by mělo být až poslední možností po neúspěšném pokusu o odstranění nebo minimalizaci skutečných nepříznivých dopadů. V případech, kdy by skutečné nepříznivé dopady, které společnost způsobila nebo k nimž přispěla, nebylo možné ukončit nebo adekvátně zmírnit pomocí popsaných opatření a neexistuje žádná reálná vyhlídka na změnu, měla by směrnice rovněž odkazovat na povinnost společností zdržet se navazování nových nebo rozšiřování stávajících vztahů s dotyčným partnerem, a pokud je k tomu právo, kterým se řídí jejich vztahy, opravňuje, postupem odpovědného ukončení spolupráce a pouze v krajním případě dočasně pozastavit obchodní vztahy s dotyčným partnerem a současně usilovat o ukončení a zmírnění nepříznivého dopadu, nebo ukončit obchodní vztah s ohledem na dotčené činnosti z důvodu závažnosti skutečného nepříznivého dopadu, nebo pokud podmínky dočasného pozastavení nejsou splněny. Aby společnosti mohly tuto povinnost splnit, měly by členské státy umožnit, aby smlouvy, které se řídí jejich právem, mohly stanovit možnost ukončení nebo pozastavení obchodního vztahu. Při rozhodování o ukončení nebo pozastavení obchodního vztahu by společnost měla posoudit, zda by nepříznivé dopady tohoto rozhodnutí byly závažnější než nepříznivý dopad, který má být ukončen nebo zmírněn. Pokud společnosti obchodní vztahy dočasně pozastaví nebo ukončí, měly by přijmout opatření k prevenci, zmírnění nebo ukončení dopadů pozastavení nebo ukončení obchodního vztahu, poskytnout obchodnímu partnerovi přiměřené oznámení a toto rozhodnutí průběžně přezkoumávat.

Pozměňovací návrh  54

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 41 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(41a) Pokud společnost způsobila skutečný nepříznivý dopad nebo k němu přispěla, měla by přijmout vhodná opatření k jeho nápravě. Cílem nápravných opatření je navrátit postižené osoby a skupiny či komunity nebo životní prostředí do situace, která je rovnocenná nebo co nejbližší jejich situaci před dopadem, a tato opatření by měla být vyvíjena s ohledem na potřeby a názory dotčených zúčastněných stran. Mohou zahrnovat kompenzace, restituce, rehabilitaci, veřejnou omluvu, obnovení pracovního poměru nebo spolupráci s vyšetřovacím orgánem v dobré víře.  V určitých situacích může být nezbytným způsobem, jak tuto obnovu zajistit, finanční náhrada. Je-li společnost přímo spojena s nepříznivým dopadem, mělo by jí být umožněno dobrovolně se účastnit nápravných opatření, je-li to vhodné, a zvážit využití svého vlivu na odpovědné strany, aby bylo možné napravit škodu způsobenou dopadem. Členské státy by měly zajistit, aby zúčastněné strany postižené nepříznivým dopadem neměly povinnost usilovat o nápravu před podáním žaloby k soudu.

Pozměňovací návrh  55

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 42

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(42) Společnosti by měly osobám a organizacím poskytnout možnost podávat stížnosti přímo jim v případě oprávněných obav týkajících se skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí. Organizace, které by mohly takové stížnosti podávat, by měly zahrnovat odborové svazy a další zástupce pracovníků v daném hodnotovém řetězci a organizace občanské společnosti působící v oblastech souvisejících s daným hodnotovým řetězcem, pokud mají informace o potenciálním nebo skutečném nepříznivém dopadu. Společnosti by měly zavést postup pro vyřizování těchto stížností a informovat pracovníky, odborové svazy a v případě potřeby další zástupce pracovníků o těchto postupech. Využití mechanismu pro stížnosti a nápravu by nemělo stěžovateli bránit v tom, aby využil soudní ochrany. V souladu s mezinárodními normami by stěžovatelé měli být oprávněni požadovat od společnosti přijetí vhodných následných opatření v návaznosti na stížnost a možnost setkat se se zástupci společnosti na vhodné úrovni, aby projednali potenciální nebo skutečné závažné nepříznivé dopady, které jsou předmětem stížnosti. Tento přístup by neměl vést k nepřiměřenému množství kontaktování společností.	(42) Společnosti by měly zajistit veřejně dostupné účinné mechanismy pro oznamování a mimosoudní stížnosti na operační úrovni, které osoby a organizacemi mohou využívat k oznamování a podávání stížností a požadování nápravy v případě oprávněných obav týkajících se skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí v hodnotovém řetězci. Mezi osoby a organizace, které by mohly takové stížnosti podat, by měly patřit osoby, které jsou dotčeny nebo mají oprávněné důvody se domnívat, že by mohly být dotčeny, a jejich legitimní zástupci, odbory a další zástupci zaměstnanců zastupující osoby pracující v daném hodnotovém řetězci a důvěryhodné a zkušené organizace, jejichž účel zahrnuje ochranu životního prostředí. Organizace, které by mohly takové stížnosti podávat, by měly zahrnovat odborové svazy a další zástupce pracovníků v daném hodnotovém řetězci a organizace občanské společnosti působící v oblastech souvisejících s daným hodnotovým řetězcem, pokud mají informace o potenciálním nebo skutečném nepříznivém dopadu, a právnické a fyzické osoby hájící lidská práva a životní prostředí. Společnosti by měly zavést postup pro vyřizování těchto oznámení a stížností a informovat pracovníky, odborové svazy a v případě potřeby další zástupce pracovníků o těchto postupech. Společnosti by měly poskytnout možnost podávat oznámení a stížnosti prostřednictvím dohod o spolupráci včetně odvětvových iniciativ s jinými společnostmi nebo organizacemi, účastí v mechanismech pro podávání stížností více zúčastněných stran nebo připojením se ke globální rámcové dohodě. Předložení oznámení nebo stížnosti by nemělo být podmínkou ani překážkou toho, aby osoba, která je předkládá, měla přístup k řízení o odůvodněných obavách nebo k soudním či jiným mimosoudním mechanismům, jako jsou vnitrostátní kontaktní místa OECD, pokud existují. V souladu s mezinárodními standardy by osoby podávající stížnosti nebo oznámení, pokud je nepředloží anonymně, měly mít právo včas obdržet od společnosti vhodná následná opatření a osoby podávající stížnosti by měly být oprávněny spolupracovat se zástupci společnosti na vhodné úrovni s cílem projednat potenciální nebo skutečné nepříznivé dopady, které jsou předmětem stížnosti, poskytnout jim odůvodnění, zda byla stížnost považována za opodstatněnou nebo neopodstatněnou, a poskytnout informace o přijatých krocích a opatřeních a požádat o nápravu nebo o příspěvek k nápravě. Tento přístup by neměl vést k nepřiměřenému množství kontaktování společností. Společnosti by rovněž měly být odpovědné za to, aby všechny osoby podávající stížnosti nebo oznámení byly chráněny před možnými odvetnými opatřeními, mimo jiné zajištěním anonymity nebo důvěrnosti v rámci postupu oznamování a stížností v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Postup pro oznamování a mimosoudní stížnosti by měl být legitimní, přístupný, předvídatelný, spravedlivý, transparentní, slučitelný s právy, genderově a kulturně citlivý, založený na angažovanosti a dialogu a  přizpůsobitelný, jak je stanoveno v kritériích účinnosti pro mimosoudní mechanismy pro stížnosti v zásadě 31 obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a ve všeobecném komentáři Výboru OSN pro práva dítěte č. 16. Společnosti by měly zvyšovat povědomí dotčených zúčastněných stran o existenci, cílech a postupech oznamování a mechanismů pro stížnosti v úředním jazyce nebo jazycích státu, v němž působí, včetně způsobu přístupu k nim, rozhodnutí a opravných prostředků týkajících se společnosti a způsobu, jakým je společnost provádí. Pracovníci a jejich zástupci by rovněž měli být náležitě chráněni, přičemž mimosoudním nápravným opatřením by neměla být dotčena podpora kolektivního vyjednávání a uznávání odborů a v žádném případě by neměla být oslabena úloha legitimních odborů nebo zástupců zaměstnanců při řešení pracovněprávních sporů.

Pozměňovací návrh  56

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 43

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(43) Společnosti by měly sledovat provádění a účinnost svých opatření náležité péče. Měly by provádět pravidelné posouzení svých vlastních činností, činností svých dceřiných společností, a jsou-li spojeny s hodnotovými řetězci společnosti, také činností v rámci svých zavedených obchodních vztahů za účelem monitorování účinnosti identifikace, prevence, zmírňování, odstranění a minimalizace rozsahu nepříznivých dopadů na lidská práva a nepříznivých dopadů na životní prostředí. Takovým posouzením by se mělo ověřit, zda jsou nepříznivé dopady řádně identifikovány, zda jsou prováděna opatření náležité péče a zda bylo nepříznivým dopadům skutečně zabráněno nebo byly odstraněny. Aby se zajistilo, že tato posouzení budou aktuální, měla by být prováděna alespoň jednou za 12 měsíců a měla by být průběžně revidována, existují-li oprávněné důvody se domnívat, že by mohla vzniknout nová významná rizika nepříznivého dopadu.	(43) Společnosti by měly soustavně ověřovat provádění a účinnost opatření přijatých v souladu s touto směrnicí a monitorovat jejich přiměřenost. Měly by provádět pravidelné posouzení svých vlastních činností, produktů a služeb, jakož i činností, produktů a služeb svých dceřiných společností, a jsou-li spojeny s hodnotovými řetězci společnosti, také činností v rámci svých zavedených obchodních vztahů za účelem monitorování účinnosti identifikace, prevence, zmírňování, odstranění, minimalizace rozsahu a nápravy nepříznivých dopadů na lidská práva a nepříznivých dopadů na životní prostředí. Takovým posouzením by se mělo ověřit, zda jsou nepříznivé dopady řádně identifikovány, zda jsou prováděna opatření náležité péče a zda bylo nepříznivým dopadům skutečně zabráněno nebo byly odstraněny. Aby se zajistilo, že tato posouzení budou aktuální, měla by být prováděna průběžně a vždy, kdy dojde k významné změně, a měly být průběžně revidována, existují-li oprávněné důvody se domnívat, že by mohla vzniknout nová významná rizika nepříznivého dopadu. Společnosti by měly uchovávat dokumentaci prokazující splnění tohoto požadavku po dobu 10 let.

Pozměňovací návrh  57

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 44

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(44) Stejně jako v případě stávajících mezinárodních norem stanovených obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv a rámce OECD je součástí náležité péče požadavek externě sdělovat relevantní informace o politikách, postupech a činnostech v oblasti náležité péče prováděných za účelem identifikace a řešení skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadů, včetně zjištění a výsledků těchto činností. Návrh na změnu směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, stanoví pro společnosti, na něž se vztahuje tato směrnice, příslušné povinnosti týkající se podávání zpráv. Aby se zabránilo zdvojení povinností týkajících se podávání zpráv, neměla by tato směrnice zavádět žádné nové povinnosti podávat zprávy nad rámec povinností podle směrnice 2013/34/EU pro společnosti, na něž se uvedená směrnice vztahuje, ani standardy pro podávání zpráv, které by podle ní měly být vypracovány. Pokud jde o společnosti, které spadají do oblasti působnosti této směrnice, ale nespadají do oblasti působnosti směrnice 2013/34/EU, měly by za účelem splnění své oznamovací povinnosti v rámci náležité péče podle této směrnice na svých internetových stránkách každoročně zveřejňovat výkaz v jazyce obvyklém v dané oblasti mezinárodního obchodu.	(44) Stejně jako v případě stávajících mezinárodních norem stanovených obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv a rámce OECD je součástí náležité péče požadavek externě sdělovat relevantní informace o politikách, postupech a činnostech v oblasti náležité péče prováděných za účelem identifikace a řešení skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadů, včetně zjištění a výsledků těchto činností. Návrh na změnu směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, stanoví pro společnosti, na něž se vztahuje tato směrnice a nařízení (EU) 2019/2088 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, příslušné povinnosti týkající se podávání zpráv.  Aby se zabránilo zdvojení povinností týkajících se podávání zpráv, neměla by tato směrnice zavádět žádné nové povinnosti podávat zprávy nad rámec povinností podle směrnice 2013/34/EU pro společnosti, na něž se uvedená směrnice vztahuje, ani standardy pro podávání zpráv, které by podle ní měly být vypracovány, ani by neměla tato směrnice zavádět žádné nové povinnosti v oblasti podávání zpráv nad rámec povinnost stanovených nařízením (EU) 2019/2088. Pokud jde o společnosti, které spadají do oblasti působnosti této směrnice, ale nespadají do oblasti působnosti směrnice 2013/34/EU, měly by za účelem splnění své oznamovací povinnosti v rámci náležité péče podle této směrnice na svých internetových stránkách každoročně zveřejňovat výkaz odpovídající těmto požadavkům v jednom z úředních jazyků Unie.

Pozměňovací návrh  58

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 44 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(44a) Požadavky na společnosti, které spadají do oblasti působnosti této směrnice a zároveň podléhají požadavkům na podávání zpráv podle článků 19a, 29a a 40a směrnice 2013/34/EU, a měly by proto podávat zprávy o svých postupech náležité péče, jak je stanoveno v článcích 19a, 29a a 40a směrnice 2013/34/EU, by měly být chápány jako požadavek, aby společnosti popsaly, jak uplatňují náležitou péči, jak je stanoveno v této směrnici. Při plnění požadavků směrnice 2013/34/EU na podávání zpráv o opatřeních přijatých k identifikaci potenciálních nebo skutečných nepříznivých dopadů je třeba, aby společnosti vysvětlily, zda stanovily pořadí, v jakém přijaly příslušná opatření, jak tento přístup uplatnily a proč bylo nutné stanovit priority. Při plnění požadavků směrnice 2013/34/EU na podávání zpráv o opatřeních přijatých společností za účelem prevence, zmírnění, nápravy nebo ukončení skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadů a výsledku těchto opatření by společnost měla rovněž zveřejnit počet případů, kdy se rozhodla ukončit činnost, důvod tohoto ukončení a umístění dotčených obchodních vztahů, aniž by odhalila jejich totožnost.

Pozměňovací návrh  59

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 44 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(44b) Cílem této směrnice není požadovat, aby společnosti zveřejňovaly duševní kapitál, duševní vlastnictví, know-how nebo výsledky inovací, které by mohly být považovány za obchodní tajemství ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943. Požadavky na podávání zpráv stanovenými v této směrnici by proto neměla být dotčena směrnice (EU) 2016/943. Směrnice by se měla použít, aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES.

Pozměňovací návrh  60

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 44 c (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(44c) Společnosti by měly přijmout vhodná opatření k zajištění smysluplné spolupráce s dotčenými zúčastněnými stranami, která umožní skutečnou interakci a dialog v rámci jejich procesu náležité péče. Spolupráce by měla zahrnovat informování dotčených zúčastněných stran a konzultace s nimi a měla by být být komplexní, strukturální, účinná, včasná a kulturně citlivá a zohledňovat rovnost žen a mužů. Existují situace, kdy nebude možné smysluplně spolupracovat s dotčenými zúčastněnými stranami nebo kdy je spolupráce s dalšími odbornými názory užitečná pro to, aby společnost mohla splnit požadavky této směrnice, zejména v souvislosti s rozhodnutími o stanovení rozsahu působnosti a stanovení priorit. . V těchto případech by se společnosti měly zapojit do smysluplné spolupráce s dalšími příslušnými zúčastněnými stranami, jako jsou organizace občanské společnosti nebo právnické či fyzické osoby hájící lidská práva nebo životní prostředí, s cílem získat věrohodný přehled o potenciálních nebo skutečných nepříznivých dopadech. Konzultace by měly probíhat soustavně a společnosti by měly dotčeným zúčastněným stranám poskytovat úplné, cílené a relevantní informace. Dotčené zúčastněné strany by měly mít právo požadovat dodatečné písemné informace, které by společnost měla poskytnout v přiměřené lhůtě a ve vhodném a komplexním formátu. Pokud je taková žádost zamítnuta, dotčené zúčastněné strany by měly mít právo na písemné odůvodnění. Informování dotčených zúčastněných stran a konzultace s nimi by měly náležitě zohledňovat překážky zapojení, zajistit, aby zúčastněné strany nebyly terčem odvetných opatření, mimo jiné tím, že bude zachována důvěrnost a anonymita, a zvláštní pozornost by měla být věnována potřebám zranitelných zúčastněných stran a překrývajícím se slabým místům a prolínajícím se faktorům, mimo jiné zajištěním přístupu zohledňujícího rovnost žen a mužů a plného dodržování Deklarace OSN o právech původních obyvatel. Společnosti by měly zástupce svých zaměstnanců informovat o strategii náležité péče a jejím provádění v souladu se stávajícími právními předpisy EU a aniž jsou dotčena jejich platná práva na informace, konzultace a účast, a zejména práva, na něž se vztahují příslušné právní předpisy EU v oblasti zaměstnanosti a sociálních práv, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES106a, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/38/ES107a a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/86/ES108a. Konzultace se zúčastněnými stranami by měla být považována za relevantní v situacích, kdy lze důvodně předpokládat, že potenciální a skutečné dopady nebo opatření stanovená v článcích 4 až 10 ovlivní práva nebo zájmy zúčastněných stran, nebo pokud dotčené zúčastněné strany požádaly o informace, konzultace nebo dialog.
	__________________
	1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství – Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o zastupování zaměstnanců (Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 29).
	1b Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/38/ES ze dne 6. května 2009 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství (Úř. věst. L 122, 16.5.2009, s. 28).
	1c Směrnice Rady 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců (Úř. věst. L 294, 10.11.2001, s. 22).

Pozměňovací návrh  61

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 44 d (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(44d) Strategické žaloby proti účasti veřejnosti jsou zvláštní formou obtěžování vedeného proti fyzickým nebo právnickým osobám s cílem zamezit vystupování v otázkách veřejného zájmu nebo je penalizovat. Členské státy by měly poskytnout nezbytné záruky pro řešení těchto zjevně neopodstatněných nároků nebo zneužívajících soudních řízení proti účasti veřejnosti v souladu s vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy EU.

Pozměňovací návrh  62

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 45

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(45) Aby se usnadnilo dodržování požadavků náležité péče ze strany společností prostřednictvím jejich hodnotového řetězce a aby se omezilo přesouvání zátěže spojené s dodržováním předpisů na obchodní partnery z řad malých a středních podniků, měla by Komise poskytnout pokyny ohledně vzorových smluvních doložek.	(45) S cílem poskytnout společnostem nástroje, které jim pomohou plnit jejich požadavky na náležitou péči v rámci jejich hodnotového řetězce, by Komise měla po konzultaci s členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami poskytnout pokyny ohledně vzorových smluvních doložek, které mohou společnosti dobrovolně používat jako nástroj, který jim pomůže plnit jejich povinnosti podle článků 7 a 8. Tato smluvní ustanovení by měla přinejmenším stanovit jednak jasné rozdělení úkolů mezi smluvní strany v rámci probíhající spolupráce, a jednak to, že nemohou vést k přenesení odpovědnosti za provádění náležité péče a že v případě porušení těchto ustanovení by se společnosti měly vyhnout ukončení těchto doložek tím, že nejprve přijmou vhodná opatření v souladu s články 7 a 8 této směrnice. Pokyny by měly dále vyjasnit, že pouhé zahrnutí smluvních záruk nemůže samo o sobě splňovat normy náležité péče stanovené v této směrnici. Tyto standardy by měly být splněny pouze tehdy, pokud jsou povinnosti náležité péče uloženy jiným osobám pečlivým způsobem, který zajišťuje účinné plnění těchto povinností a zahrnuje opatření odpovídající okolnostem, jako je monitorování, finanční a nefinanční pomoc a odpovědné nákupní postupy.

Pozměňovací návrh  63

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 46

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(46) Za účelem poskytování podpory a praktických nástrojů společnostem nebo orgánům členských států ohledně toho, jak by společnosti měly plnit své povinnosti náležité péče, by Komise měla mít možnost vydávat pokyny, včetně pokynů pro konkrétní odvětví nebo konkrétní nepříznivé dopady, a opírat se přitom o příslušné mezinárodní pokyny a normy a konzultace s členskými státy a zúčastněnými stranami, Agenturou Evropské unie pro základní práva, Evropskou agenturou pro životní prostředí a případně s mezinárodními subjekty s odbornými znalostmi v oblasti náležité péče.	(46) Za účelem poskytnutí podpory a praktických nástrojů společnostem nebo orgánům členských států, pokud jde o to, jak by společnosti měly plnit své povinnosti náležité péče, použije Komise jako reference příslušné mezinárodní pokyny a normy a po konzultaci s členskými státy, evropskými mezioborovými a odvětvovými sociálními partnery a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami, včetně organizací občanské společnosti, Agenturou Evropské unie pro základní práva, Evropskou agenturou pro životní prostředí, Evropským orgánem pro pracovní záležitosti, Evropskou službou pro vnější činnost, Evropskou radou pro inovace a Výkonnou agenturou pro malé a střední podniky (EISMEA), Evropský úřad pro bezpečnost potravin a případně OECD a další mezinárodní subjekty s odbornými znalostmi v oblasti náležité péče by měly vydat jasné a snadno srozumitelné pokyny, včetně obecných a odvětvových pokynů, s cílem usnadnit dodržování předpisů praktickým způsobem.

Pozměňovací návrh  64

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 46 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(46a) S cílem podpořit společnosti při plnění jejich povinností náležité péče v celém jejich hodnotovém řetězci by Evropská komise měla provádět další výzkum digitálních nástrojů a propagovat je.

Pozměňovací návrh  65

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 47

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(47) Ačkoli malé a střední podniky nejsou do oblasti působnosti této směrnice zahrnuty, mohly by být jejími ustanoveními ovlivněny jako dodavatelé nebo subdodavatelé společností, které do oblasti působnosti této směrnice spadají. Cílem je nicméně zmírnit finanční nebo administrativní zátěž malých a středních podniků, z nichž mnohé se už nyní potýkají s dopady celosvětové hospodářské a zdravotní krize. S cílem podpořit malé a střední podniky by členské státy měly jednotlivě nebo společně zřídit a provozovat specializované internetové stránky, portály nebo platformy a rovněž by mohly finančně podporovat malé a střední podniky a pomáhat jim při budování kapacit. Tato podpora by měla být rovněž zpřístupněna a v případě potřeby přizpůsobena a rozšířena i pro hospodářské subjekty na začátku hodnotového řetězce ve třetích zemích. Společnosti, jejichž obchodním partnerem je malý nebo střední podnik, se rovněž vybízejí, aby tyto podniky podporovaly v dodržování opatření náležité péče v případě, že by takové požadavky ohrozily životaschopnost daného malého nebo středního podniku, a aby vůči malým a středním podnikům uplatňovaly spravedlivé, odpovídající, nediskriminační a přiměřené požadavky.	(47) Ačkoli malé a střední podniky nejsou do oblasti působnosti této směrnice zahrnuty, mohly by být jejími ustanoveními ovlivněny jako dodavatelé nebo subdodavatelé společností, které do oblasti působnosti této směrnice spadají. Cílem je nicméně zmírnit finanční nebo administrativní zátěž malých a středních podniků, z nichž mnohé se už nyní potýkají s dopady celosvětové hospodářské a zdravotní krize. S cílem podpořit malé a střední podniky by členské státy měly za podpory Komise jednotlivě nebo společně zřídit a provozovat specializované a uživatelsky vstřícné internetové stránky, portály nebo platformy a měly by finančně podporovat malé a střední podniky a pomáhat jim při budování kapacit. Tato podpora by měla být rovněž zpřístupněna a v případě potřeby přizpůsobena a rozšířena i pro hospodářské subjekty na začátku hodnotového řetězce ve třetích zemích. Společnosti, jejichž obchodním partnerem je malý nebo střední podnik, se rovněž vybízejí, aby tyto podniky podporovaly v dodržování opatření náležité péče a aby vůči malým a středním podnikům uplatňovaly spravedlivé, odpovídající, nediskriminační a přiměřené požadavky. Malé a střední podniky by rovněž měly mít možnost uplatňovat tuto směrnici na dobrovolném základě a za tímto účelem by měly být podporovány prostřednictvím vhodných opatření a nástrojů a měly by dostávat pobídky.

Pozměňovací návrh  66

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 48

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(48) Za účelem doplnění podpory malých a středních podniků ze strany členských států může Komise vycházet ze stávajících nástrojů, projektů a dalších opatření EU, které pomáhají s prováděním náležité péče v Unii a ve třetích zemích. Může zavést nová podpůrná opatření, která podpoří společnosti, včetně malých a středních podniků, pokud jde o požadavky náležité péče, a to včetně střediska pro sledování transparentnosti hodnotového řetězce a usnadnění společných iniciativ zúčastněných stran.	(48) Za účelem doplnění podpory společností, včetně malých a středních podniků, ze strany členských států při uplatňování směrnice by Komise měla vycházet ze stávajících nástrojů, projektů a dalších opatření EU, které pomáhají s prováděním náležité péče v Unii a ve třetích zemích. Měla by zavést nová podpůrná opatření, která podpoří společnosti, včetně malých a středních podniků, pokud jde o požadavky náležité péče, a to včetně střediska pro sledování transparentnosti hodnotového řetězce a usnadnění společných iniciativ zúčastněných stran.

Pozměňovací návrh  67

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 49

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(49) Komise a členské státy by měly nadále spolupracovat se třetími zeměmi s cílem podpořit hospodářské subjekty na začátku hodnotového řetězce při budování kapacit pro účinnou prevenci a zmírňování nepříznivých dopadů jejich činností a obchodních vztahů na lidská práva a životní prostředí, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována výzvám, jimž čelí drobní zemědělci. Měly by využívat nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci určené na pomoc vládám třetích zemí a hospodářským subjektům ze třetích zemí na začátku hodnotového řetězce, které se zaměří na nepříznivé dopady jejich činností a obchodních vztahů na začátku hodnotového řetězce na lidská práva a životní prostředí. To by mohlo zahrnovat spolupráci na řešení základních příčin nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí s vládami partnerských zemí, místním soukromým sektorem a zúčastněnými stranami.	(49) Komise a členské státy by měly nadále spolupracovat se třetími zeměmi s cílem podpořit hospodářské subjekty na začátku hodnotového řetězce při budování kapacit pro účinnou prevenci a zmírňování nepříznivých dopadů jejich činností a obchodních vztahů na lidská práva a životní prostředí, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována výzvám, jimž čelí drobní zemědělci. Měly by využívat nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, včetně dohod o volném obchodu, určené na pomoc vládám třetích zemí a hospodářským subjektům ze třetích zemí na začátku hodnotového řetězce, které se zaměří na nepříznivé dopady jejich činností a obchodních vztahů na začátku hodnotového řetězce na lidská práva a životní prostředí. To by mohlo zahrnovat spolupráci na řešení základních příčin nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí s vládami partnerských zemí, místním soukromým sektorem a zúčastněnými stranami.

Pozměňovací návrh  68

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 50

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(50) Aby se zajistilo, že tato směrnice účinně přispěje k boji proti změně klimatu, měly by společnosti přijmout plán zajišťující, že obchodní model a strategie dané společnosti budou slučitelné s přechodem na udržitelné hospodářství a s omezením globálního oteplování na 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou. V případě, že změna klimatu je nebo měla být identifikována jako hlavní riziko pro činnosti společnosti nebo jako jejich hlavní dopad, měla by společnost zahrnout do svého plánu cíle snížení emisí.	(50) Aby se zajistilo, že tato směrnice účinně přispěje k boji proti změně klimatu, měly by společnosti po konzultaci se zúčastněnými stranami přijmout a provádět plán přechodu v souladu s požadavky na podávání zpráv uvedenými v článku 19a směrnice (EU) 2022/2464 (CSRD) s cílem zajistit, aby obchodní model a strategie společnosti byly v souladu s cíli přechodu na udržitelné hospodářství a s omezením globálního oteplování na 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou, jakož i s cílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2021/1119 (evropský právní rámec pro klima), a s klimatickým cílem pro rok 2030. Plán by měl zohledňovat hodnotový řetězec a zahrnovat časově vymezené cíle související s jejich cíli v oblasti klimatu pro emisní kategorie 1, 2 a případně 3, případně včetně absolutních cílů snížení emisí skleníkových plynů, případně i emisí methanu, pro rok 2030 a v pětiletých krocích až do roku 2050 na základě přesvědčivých vědeckých důkazů, s výjimkou případů, kdy společnost může prokázat, že její provoz a hodnotový řetězec nezpůsobují emise, a že tyto cíle snižování emisí by proto nebyly vhodné. Plány by měly obsahovat prováděcí opatření k dosažení cílů společnosti v oblasti klimatu a vycházet z přesvědčivých, tj. nezávisle ověřených vědeckých důkazů, které jsou v souladu s omezením globálního oteplování na 1,5 °C, jak je definuje Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), a s přihlédnutím k doporučením Evropské vědecké poradní rady pro změnu klimatu.

Pozměňovací návrh  69

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 51

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(51) Aby se zajistilo, že tento plán snižování emisí bude řádně prováděn a zakotven ve finančních pobídkách členů orgánů společností, měl by být řádně zohledněn při stanovování pohyblivé složky odměny členů orgánů společností, pokud je pohyblivá složka odměny vázána na jejich přínos k obchodní strategii společnosti, dlouhodobým zájmům a udržitelnosti.	(51) Plány transformace by měly obsahovat jasné povinnosti pro členy orgánů společnosti, aby zajistily, že rizika a dopady pro životní prostředí a klima rizika budou zohledněny ve strategii společnosti. S cílem zvýšit finanční pobídky členů správních orgánů by společnosti s průměrným počtem více než 1000 zaměstnanců měly mít relevantní a účinnou politiku, která zajistí, aby část pohyblivé složky odměny členů orgánů společnosti byla vázána na dosažení cílů plánu přechodu společnosti pro boj proti změně klimatu.

Pozměňovací návrh  70

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 53

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(53) Aby se zajistilo sledování správného provádění povinností společností týkajících se náležité péče a řádné prosazování této směrnice, měly by členské státy určit jeden nebo více vnitrostátních orgánů dohledu. Tyto orgány dohledu by měly být veřejného charakteru, měly by být nezávislé na společnostech spadajících do oblasti působnosti této směrnice nebo jiných tržních zájmech a neměly by být ve střetu zájmů. Členské státy by měly zajistit vhodné financování příslušného orgánu v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Měly by být oprávněny provádět šetření z vlastního podnětu nebo na základě stížností či opodstatněných obav vznesených podle této směrnice. Pokud existují příslušné orgány podle odvětvových právních předpisů, mohly by členské státy určit tyto orgány jako odpovědné za uplatňování této směrnice v oblastech jejich působnosti. Mohly by určit orgány pro dohled nad regulovanými finančními podniky také jako orgány dohledu pro účely této směrnice.	(53) Aby se zajistilo sledování správného provádění povinností společností týkajících se náležité péče a řádné prosazování této směrnice, měly by členské státy určit jeden nebo více vnitrostátních orgánů dohledu. Tyto orgány dohledu by měly být veřejného charakteru, měly by být nezávislé na společnostech spadajících do oblasti působnosti této směrnice nebo jiných tržních zájmech a neměly by být ve střetu zájmů. Členské státy by měly zajistit vhodné financování příslušného orgánu v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Měly by být oprávněny provádět šetření, která mohou zahrnovat inspekce na místě a pohovory s příslušnými zúčastněnými stranami, a to z vlastního podnětu, nebo na základě stížností či opodstatněných obav vznesených podle této směrnice. Pokud existují příslušné orgány podle odvětvových právních předpisů, mohly by členské státy určit tyto orgány jako odpovědné za uplatňování této směrnice v oblastech jejich působnosti. Mohly by určit orgány pro dohled nad regulovanými finančními podniky také jako orgány dohledu pro účely této směrnice. Členské státy by při určování orgánů pro dohled a vymezování postupů, které tyto orgány používají, měly zajistit koordinaci a komplementaritu s dalšími procesy dostupnými v rámci jiných mezinárodních nástrojů, jako je mimosoudní mechanismus pro stížnosti provozovaný národními kontaktními místy.

Pozměňovací návrh  71

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 54

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(54) V zájmu zajištění účinného prosazování vnitrostátních opatření, kterými se provádí tato směrnice, by členské státy měly stanovit odrazující, přiměřené a účinné sankce za jejich porušení. Aby byl tento sankční režim účinný, měly by správní sankce ukládané vnitrostátními orgány dohledu zahrnovat peněžité sankce. Pokud právní systém členského státu nestanoví správní sankce podle této směrnice, měla by být pravidla týkající se správních sankcí uplatňována tak, aby sankce byla iniciována příslušným orgánem dohledu a uložena soudním orgánem. Je proto nezbytné, aby tyto členské státy zajistily, aby uplatňování pravidel a sankcí mělo stejný účinek jako správní sankce uložené příslušnými orgány dohledu.	(54) V zájmu zajištění účinného prosazování vnitrostátních opatření, kterými se provádí tato směrnice, by členské státy měly stanovit odrazující, přiměřené a účinné sankce za jejich porušení. Aby byl tento režim sankcí účinný, měly by správní sankce ukládané vnitrostátními orgány dohledu zahrnovat peněžité sankce, veřejné prohlášení uvádějící, že společnost je odpovědná za porušení a povahu porušení, povinnosti přijmout opatření, včetně ukončení jednání představujícího porušení a zdržet se jakéhokoli opakování tohoto jednání, a pozastavení volného oběhu výrobků nebo jejich vývozu. Pokud právní systém členského státu nestanoví správní sankce podle této směrnice, měla by být pravidla týkající se správních sankcí uplatňována tak, aby sankce byla iniciována příslušným orgánem dohledu a uložena soudním orgánem. Je proto nezbytné, aby tyto členské státy zajistily, aby uplatňování pravidel a sankcí mělo stejný účinek jako správní sankce uložené příslušnými orgány dohledu.

Pozměňovací návrh  72

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 54 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(54a) Aby se zabránilo umělému snížení možných správních pokut v důsledku toho, že nejvyšší mateřská společnost přesune svůj čistý celosvětový obrat na třetí subjekty, měly by členské státy zajistit, aby v případě společností uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) a čl. 2 odst. 2 písm. b) byly správní peněžité sankce vypočteny s ohledem na konsolidovaný obrat vykázaný touto společností.

Pozměňovací návrh  73

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 54 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(54b) Podle čl. 18 odst. 2 směrnice 2014/24/EU, čl. 36 odst. 2 směrnice 2014/25/EU a čl. 30 odst. 3 směrnice 2014/23/EU jsou členské státy povinny přijmout vhodná opatření k zajištění dodržování povinností podle práva Unie, pokud jde o zadávání veřejných zakázek a koncesní smlouvy. Komise by proto měla posoudit, zda je důležité přezkoumat tyto směrnice, aby se dále upřesnily požadavky a opatření, které mají členské státy přijmout s cílem zajistit dodržování povinností udržitelnost a náležité péče podle této směrnice v průběhu celého procesu zadávání zakázek a udělování koncesí, od výběru až po plnění zakázky.

Pozměňovací návrh  74

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 56

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(56) S cílem zajistit účinné odškodnění obětí nepříznivých dopadů by členské státy měly mít povinnost stanovit pravidla upravující občanskoprávní odpovědnost společností za škody vzniklé v důsledku nedodržení postupu náležité péče. Společnost by měla nést odpovědnost za škody, pokud nesplnila povinnosti předcházet a zmírňovat potenciální nepříznivé dopady nebo odstranit skutečné dopady a minimalizovat jejich rozsah, a v důsledku tohoto nesplnění došlo k nepříznivému dopadu, u něhož se měla provést vhodná opatření k jeho identifikaci, prevenci, zmírnění či odstranění nebo minimalizaci jeho rozsahu a který vedl ke vzniku škody.	(56) S cílem zajistit účinné odškodnění obětí nepříznivých dopadů by členské státy měly mít povinnost stanovit pravidla upravující občanskoprávní odpovědnost společností za škody vzniklé v důsledku nedodržení postupu náležité péče. Společnost by měla nést odpovědnost za škody, pokud nesplnila povinnosti předcházet a zmírňovat potenciální nepříznivé dopady nebo odstranit skutečné dopady a zmírnit je, nebo zajistit nápravu, a v důsledku tohoto nesplnění společnost způsobila nepříznivý dopad, u něhož se měla provést vhodná opatření k jeho identifikaci, určení priorit, prevenci, zmírnění, nápravě či odstranění, nápravě nebo minimalizaci jeho rozsahu a který vedl ke vzniku škody, nebo k takovému nepříznivému dopadu přispěla. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby v případě, že neexistuje právní nástupce, mohly být mateřské společnosti činěny odpovědnými za svou dceřinou společnost, pokud dceřiná společnost spadá do oblasti působnosti této směrnice nebo byla v době vzniku dopadu zrušena mateřskou společností nebo se úmyslně sama zrušila, aby se vyhnula odpovědnosti, a to bez ohledu na jakoukoli spolupráci s mateřskou společností při provádění náležité péče.

Pozměňovací návrh  75

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 57

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(57) Pokud jde o škody vzniklé na úrovni zavedených nepřímých obchodních vztahů, odpovědnost společnosti by měla podléhat zvláštním podmínkám. Společnost by neměla nést odpovědnost, pokud provedla konkrétní opatření náležité péče. Neměla by však být zbavena odpovědnosti provedením takových opatření v případě, kdy nebylo přiměřeně možné očekávat, že fakticky přijatá opatření, včetně ověřování souladu, by postačovala k prevenci, zmírnění či odstranění nepříznivého dopadu nebo minimalizaci jeho rozsahu. Při posuzování existence a rozsahu odpovědnosti je navíc třeba náležitě zohlednit snahu společnosti provést veškerá nápravná opatření, která jí uložil orgán dohledu, pokud se tato snaha přímo vztahuje k předmětné škodě, veškeré vynaložené investice a veškerou cílenou pomoc, kterou společnost poskytla, a dále veškerou spolupráci s jinými subjekty při řešení nepříznivých dopadů v jejích hodnotových řetězcích.	(57) Při posuzování existence a rozsahu odpovědnosti by měla být náležitě zohledněna snaha společnosti přijmout nápravná opatření, včetně těch, která jí uložil orgán dohledu, pokud se tato snaha přímo vztahuje k předmětné škodě, veškeré vynaložené investice a veškerou cílenou pomoc, kterou společnost poskytla, a dále veškerou spolupráci s dotčenými zúčastněnými stranami a jinými subjekty při řešení nepříznivých dopadů v jejích hodnotových řetězcích.

Pozměňovací návrh  76

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 57 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(57a) Kromě toho by pro stanovení potenciální odpovědnosti v souladu s článkem 22 měla být zvážena možnost, aby společnost v případě potřeby určila své priority. Za předpokladu, že určení priorit bylo provedeno věrně s ohledem na závažnost a pravděpodobnost nepříznivého dopadu, neměla by být společnost činěna odpovědnou, pokud nepříznivý dopad vyplývá z činnosti nebo operace, která nebyla oprávněně upřednostněna.

Pozměňovací návrh  77

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 58

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(58) Režim odpovědnosti neupravuje, kdo by měl prokázat, zda bylo jednání společnosti za daných okolností přiměřené, a proto je tato otázka ponechána na vnitrostátním právu.	(58) Režim odpovědnosti neupravuje, kdo by měl prokázat, zda bylo jednání společnosti za daných okolností přiměřené, členské státy však mohou ve svém vnitrostátním právu stanovit, že pokud navrhovatel poskytne důkazy prima facie odůvodňující pravděpodobnost odpovědnosti odpůrce, je odpůrce považován za odpovědného, ledaže může prokázat, že splnil své povinnosti podle této směrnice.

Pozměňovací návrh  78

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 59

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(59) Pokud jde o pravidla občanskoprávní odpovědnosti, občanskoprávní odpovědností společnosti za škody vzniklé v důsledku toho, že neprovedla dostatečně náležitou péči, by neměla být dotčena občanskoprávní odpovědnost jejích dceřiných společností ani příslušná občanskoprávní odpovědnost přímých a nepřímých obchodních partnerů v hodnotovém řetězci. Pravidly občanskoprávní odpovědnosti podle této směrnice rovněž nejsou dotčena pravidla Unie nebo členských států týkající se občanskoprávní odpovědnosti v souvislosti s nepříznivými dopady na lidská práva nebo nepříznivými dopady na životní prostředí, která stanoví odpovědnost v situacích, na něž se tato směrnice nevztahuje, nebo která odpovědnost stanoví přísněji.	(59) Pokud jde o pravidla občanskoprávní odpovědnosti, občanskoprávní odpovědností společnosti za škody, které způsobila nebo k nimž přispěla v důsledku toho, že neprovedla dostatečně náležitou péči, by neměla být dotčena občanskoprávní odpovědnost jejích dceřiných společností ani příslušná občanskoprávní odpovědnost přímých a nepřímých obchodních partnerů v hodnotovém řetězci. Pravidla občanskoprávní odpovědnosti podle této směrnice by rovněž neměla omezovat odpovědnost společností podle unijních nebo vnitrostátních právních systémů, včetně pravidel o společné a nerozdílné odpovědnosti.

Pozměňovací návrh  79

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 59 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(59a) Právo na účinnou právní ochranu je mezinárodně uznávaným lidským právem zakotveným v článku 8 Všeobecné deklarace lidských práv, v čl. 9 odst. 3 Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí a v čl. 2 odst. 3 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a je rovněž základním právem Unie ve smyslu článku 47 Listiny. Zpoždění a obtíže v přístupu k důkazům, jakož i genderová nerovnost, zeměpisná poloha, zranitelnost a marginalizace mohou pro dotčené osoby představovat hlavní praktické a procesní překážky, které jim brání v přístupu k účinné právní ochraně, aniž by se musely obávat odvetných opatření. Členské státy by proto měly zajistit, aby oběti měly přístup k účinné právní ochraně a aby jim náklady a délka řízení nebránily v přístupu k soudům. Tato opatření mohou mít například podobu veřejného financování, včetně strukturální podpory pro oběti skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů, omezení příslušných soudních nebo správních poplatků nebo poskytnutí přístupu k právní pomoci.

Pozměňovací návrh  80

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 59 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(59b) Pověřené odbory, organizace občanské společnosti nebo jiné relevantní subjekty jednající ve veřejném zájmu, jako jsou vnitrostátní instituce pro lidská práva nebo veřejný ochránce práv, by měly mít možnost podávat u svých soudů žaloby jménem oběti nebo skupiny obětí nepříznivých dopadů a v řízení by měly mít práva a povinnosti žalující strany, aniž by tím bylo dotčeno stávající vnitrostátní právo.

Pozměňovací návrh  81

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 59 c (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(59c) Promlčecí lhůty pro uplatnění nároků na náhradu škody z občanskoprávní odpovědnosti by měly být nejméně deset let. Při stanovení počátku plynutí těchto promlčecích lhůt by členské státy měly zvážit zohlednění okamžiku, kdy dopad způsobující škodu skončil a kdy dotčená oběť věděla nebo lze rozumně očekávat, že věděla, že škoda, kterou utrpěla, byla způsobena nepříznivým dopadem.

Pozměňovací návrh  82

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 65 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(65a) Obránci lidských práv a práv v oblasti životního prostředí jsou v první linii důsledků nepříznivých dopadů na životní prostředí a lidská práva na celém světě a v EU, a jsou ohrožováni, zastrašováni, pronásledováni, obtěžováni či dokonce vražděni. Společnosti by je proto neměly vystavovat žádnému druhu násilí.

Pozměňovací návrh  83

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 69

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(69) Touto směrnicí nejsou dotčeny povinnosti v oblasti lidských práv, ochrany životního prostředí a změny klimatu vyplývající z jiných legislativních aktů Unie. Jsou-li ustanovení této směrnice v rozporu s ustanovením jiného legislativního aktu Unie, který sleduje stejné cíle a stanoví širší nebo konkrétnější povinnosti, ustanovení tohoto jiného legislativního aktu Unie by měla mít v rozsahu příslušného rozporu přednost a použijí se na tyto konkrétní povinnosti.	(69) Touto směrnicí nejsou dotčeny povinnosti v oblasti lidských práv, ochrany životního prostředí a změny klimatu vyplývající z jiných legislativních aktů Unie. Jsou-li ustanovení této směrnice v rozporu s ustanovením jiného legislativního aktu Unie, který sleduje stejné cíle a stanoví širší nebo konkrétnější povinnosti, ustanovení tohoto jiného legislativního aktu Unie by měla mít v rozsahu příslušného rozporu přednost a použijí se na tyto konkrétní povinnosti v případech, kdy se povinnosti stanovené v jiném právním aktu vztahují na konkrétnější odvětví nebo předmět. Takové akty zahrnují mimo jiné stávající i budoucí právní předpisy EU týkající se dřeva a odlesňování, vysílání pracovníků a nucené práce.

Pozměňovací návrh  84

 

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 70

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(70) Komise by měla posoudit a podat zprávu o tom, zda by na seznam odvětví s velkým dopadem, na něž se vztahuje tato směrnice, měla být doplněna nová odvětví s cílem uvést jej do souladu s pokyny Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj nebo s ohledem na jasné důkazy o pracovním vykořisťování, porušování lidských práv nebo nových environmentálních hrozbách, zda by měl být seznam příslušných mezinárodních úmluv uvedených v této směrnici změněn, zejména s ohledem na mezinárodní vývoj, nebo zda by ustanovení o náležité péči podle této směrnice měla být rozšířena na nepříznivé dopady na klima.	(70) Komise by měla posoudit a podat zprávu, zda by měla být oblast působnosti směrnice omezena, zejména pro některá odvětví, s cílem uvést ji do souladu s pokyny Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj nebo s ohledem na jasné údaje či důkazy o pracovním vykořisťování, porušování lidských práv nebo nových environmentálních hrozbách, včetně údajů od EBRD, MOP nebo FRA.

Pozměňovací návrh  85

 

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. a

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) povinností společností ohledně skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů na lidská práva a nepříznivých dopadů na životní prostředí souvisejících s jejich vlastními činnostmi, činnostmi jejich dceřiných společností a s činnostmi subjektů v hodnotovém řetězci, s nimiž má společnost zavedený obchodní vztah, a	a) povinností společností ohledně skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů na lidská práva a nepříznivých dopadů na životní prostředí, které způsobily, přispěly k nim nebo s nimiž jsou přímo spojeny, souvisejících s jejich vlastními činnostmi a činnostmi jejich dceřiných společností a s činnostmi subjektů v jejich hodnotovém řetězci, s nimiž má společnost obchodní vztah, a

Pozměňovací návrh  86

 

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. b

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) odpovědnosti za porušení výše uvedených povinností.	b) odpovědnosti za porušení výše uvedených povinností, která vedla ke vzniku škody;

Pozměňovací návrh  87

 

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Povaha obchodních vztahů jakožto „zavedených“ musí být pravidelně opětovně posuzována, a to pravidelně a nejméně jednou za 12 měsíců.	vypouští se

Pozměňovací návrh  88

 

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Tato směrnice nesmí být důvodem pro snížení úrovně ochrany lidských práv, životního prostředí nebo klimatu stanovené právními předpisy členských států v době přijetí této směrnice.	2. Tato směrnice nesmí být důvodem pro snížení úrovně ochrany lidských práv, včetně zaměstnaneckých a sociálních práv, jak je stanoveno ve stávajících právních předpisech Unie a vnitrostátních právních předpisech, životního prostředí nebo klimatu stanovené členskými státy nebo platnými kolektivními smlouvami v době přijetí této směrnice.

Pozměňovací návrh  89

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) společnost měla v posledním účetním období, za které byla sestavena roční účetní závěrka, v průměru více než 500 zaměstnanců a měla čistý celosvětový obrat vyšší než 150 milionů EUR;	a) společnost měla v posledním účetním období, za které byla sestavena roční účetní závěrka, v průměru více než 250 zaměstnanců a měla čistý celosvětový obrat vyšší než 40 milionů EUR;

Pozměňovací návrh  90

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – písm. b – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) společnost nedosáhla prahových hodnot podle písmene a), avšak v posledním účetním období, za které byla sestavena roční účetní závěrka, měla v průměru více než 250 zaměstnanců a čistý celosvětový obrat vyšší než 40 milionů EUR za předpokladu, že alespoň 50 % tohoto čistého obratu společnost dosáhla v jednom nebo více z těchto odvětví:	b) společnost nedosáhla prahových hodnot podle písmene a), ale je nejvyšší mateřskou společností skupiny, která měla 500 zaměstnanců a v posledním účetním období, za které byla sestavena roční účetní závěrka, čistý celosvětový obrat vyšší než 150 milionů EUR.

Pozměňovací návrh  91

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – písm. b – bod i

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
i) výroba textilií, usní a souvisejících výrobků (včetně obuvi), velkoobchod s textilem, oděvy a obuví;	vypouští se

Pozměňovací návrh  92

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – písm. b – bod ii

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
ii) zemědělství, lesnictví, rybolov (včetně akvakultury), výroba potravinářských výrobků a velkoobchod se zemědělskými surovinami, živými zvířaty, dřevem, potravinami a nápoji;	vypouští se

Pozměňovací návrh  93

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – písm. b – bod iii

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
iii) těžba nerostných surovin bez ohledu na místo jejich těžby (včetně ropy, zemního plynu, uhlí, lignitu, kovů a kovových rud, jakož i všech ostatních nekovových nerostů a produktů lomů), výroba výrobků ze základních kovů, ostatních nekovových minerálních výrobků a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení) a velkoobchod s nerostnými surovinami, základními minerálními výrobky a meziprodukty (včetně kovů a kovových rud, stavebních materiálů, paliv, chemických látek a jiných meziproduktů).	vypouští se

Pozměňovací návrh  94

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) vytvořily v Unii v účetním období předcházejícím poslednímu účetnímu období čistý obrat vyšší než 150 milionů EUR;	a) společnost vytvořila čistý celosvětový obrat vyšší než 150 milionů EUR za předpokladu, že v Unii bylo v účetním období předcházejícím poslednímu účetnímu období vytvořeno nejméně 40 milionů EUR, včetně obratu vytvořeného třetími společnostmi, s nimiž společnost a/nebo její dceřiné společnosti uzavřely v Unii vertikální dohodu výměnou za licenční poplatky;

Pozměňovací návrh  95

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) vytvořily v Unii v účetním období předcházejícím poslednímu účetnímu období čistý obrat vyšší než 40 milionů EUR, avšak nejvýše 150 milionů EUR za předpokladu, že alespoň 50 % tohoto čistého celosvětového obratu bylo dosaženo v jednom nebo více odvětvích uvedených v odst. 1 písm. b).	b) společnost nedosáhla prahových hodnot uvedených v písmenu a), ale je nejvyšší mateřskou společností skupiny s 500 zaměstnanci a čistým celosvětovým obratem vyšším než 150 milionů a nejméně 40 milionů EUR v Unii v posledním účetním období, za které byla sestavena roční účetní závěrka, včetně obratu dosaženého třetími společnostmi, s nimiž společnost a/nebo její dceřiné společnosti uzavřely v Unii vertikální dohodu výměnou za licenční poplatky.

 

Pozměňovací návrh  96

 

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Pro účely odstavce 1 se počet zaměstnanců na částečný úvazek vypočítá na základě ekvivalentu plného pracovního úvazku. Zaměstnanci agentur práce se zahrnou do výpočtu počtu zaměstnanců stejným způsobem, jako by po stejnou dobu byli přímými zaměstnanci společnosti.	3. Pro účely odstavce 1 se počet zaměstnanců na částečný úvazek vypočítá na základě ekvivalentu plného pracovního úvazku. Zaměstnanci agentur práce a další zaměstnanci v nestandardních formách zaměstnání se zahrnou do výpočtu počtu zaměstnanců stejným způsobem, jako by po stejnou dobu byli přímými zaměstnanci společnosti.

Pozměňovací návrh  97

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Pro účely této směrnice se použijí následující definice:	1. Pro účely této směrnice se použijí následující definice:

Pozměňovací návrh  98

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. a – bod i

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
i) právnická osoba, která má jednu z právních forem uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU110;	i) právnická osoba, která má jednu z právních forem uvedených v příloze I a příloze II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU110;
__________________	__________________
110 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).	110 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

Pozměňovací návrh  99

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. a – bod iii

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
iii) právnická osoba, která má jednu z právních forem uvedených v příloze II směrnice 2013/34/EU, tvořená výlučně podniky, které mají jednu z právních forem uvedených v bodech i) a ii);	vypouští se

Pozměňovací návrh  100

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. a – bod iv – odrážka 8

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
— institucí penzijního pojištění provozující penzijní plány, které jsou považovány za systémy sociálního zabezpečení, na které se vztahují nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004119 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009120, jakož i jakákoli právnická osoba zřízená za účelem investování těchto plánů,	vypouští se
__________________
119 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1).
120 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 284, 30.10.2009, s. 1).

Pozměňovací návrh  101

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. a – bod iv – odrážka 9

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
— alternativním investičním fondem spravovaným správcem alternativních investičních fondů ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice 2011/61/EU nebo alternativním investičním fondem podléhajícím dohledu podle příslušných vnitrostátních právních předpisů,	vypouští se

Pozměňovací návrh  102

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. a – bod iv – odrážka 10

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
— subjektem kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice 2009/65/ES,	vypouští se

Pozměňovací návrh  103

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	aa) „společností, do níž je investováno“ se rozumí společnost, do níž investuje institucionální investor nebo správce aktiv a kterou nelze považovat za ovládaný podnik;

Pozměňovací návrh  104

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. a b (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ab) „institucionálním investorem“ se rozumí subjekt ve smyslu čl. 2 písm. e) směrnice 2007/36/ES v působnosti článku 2 této směrnice;

Pozměňovací návrh  105

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. a c (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ac) „správcem aktiv“ se rozumí subjekt ve smyslu čl. 2 písm. f) směrnice 2007/36/ES v působnosti článku 2 této směrnice;

Pozměňovací návrh  106

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) „nepříznivým dopadem na životní prostředí“ se rozumí nepříznivý dopad na životní prostředí vyplývající z porušení některého ze zákazů a povinností podle mezinárodních úmluv o životním prostředí uvedených v části II přílohy;	b) „nepříznivým dopadem na životní prostředí“ se rozumí nepříznivý dopad na životní prostředí vyplývající z nesplnění povinností v souladu s příslušnými ustanoveními nástrojů uvedených v části I bodech 18 a 19 přílohy a v části II přílohy, případně s přihlédnutím k vnitrostátním právním předpisům a opatřením spojeným s těmito ustanoveními, které se týkají mezinárodních textů uvedených v části I bodech 18 a 19přílohy a části II přílohy;

Pozměňovací návrh  107

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) „nepříznivým dopadem na lidská práva“ se rozumí nepříznivý dopad na chráněné osoby vyplývající z porušení některého z práv nebo zákazů uvedených v části I oddíle 1 přílohy, jak je zakotveno v mezinárodních úmluvách uvedených v části I oddíle 2 přílohy;	c) „nepříznivým dopadem na lidská práva“ se rozumí jakýkoli nepříznivý dopad na osoby vyplývající z jakéhokoli jednání, které potlačuje nebo omezuje možnost jednotlivce nebo skupiny požívat práva nebo být chráněn zákazy zakotvenými v mezinárodních úmluvách a nástrojích uvedených v části I oddíle 1 přílohy a v části I oddíle 2 přílohy;

Pozměňovací návrh  108

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ca) „nepříznivým dopadem“ se rozumí jakýkoli potenciální nebo skutečný nepříznivý dopad na lidská práva nebo nepříznivý dopad na životní prostředí;

Pozměňovací návrh  109

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
d) „dceřinou společností“ se rozumí právnická osoba, jejímž prostřednictvím se vykonává činnost „ovládaného podniku“ ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. f) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES128;	d) „dceřinou společností“ se rozumí právnická osoba ve smyslu čl. 2 bodu 10) směrnice 2013/34/EU a právnická osoba, jejímž prostřednictvím se vykonává činnost „ovládaného podniku“ ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. f) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES128;
__________________	__________________
128 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na transparentnost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38).	128 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na transparentnost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38).

Pozměňovací návrh  110

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. e – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
e) „obchodním vztahem“ se rozumí vztah s dodavatelem, subdodavatelem nebo jakoukoli jinou právnickou osobou (dále jen „partner“),	e) „obchodním vztahem“ se rozumí přímý nebo nepřímý vztah společnosti s dodavatelem, subdodavatelem nebo jinou osobou v jejím hodnotovém řetězci,

Pozměňovací návrh  111

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. e – bod i

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
i) s níž má společnost obchodní dohodu nebo které společnost poskytuje financování, pojištění nebo zajištění, nebo	i) s níž má společnost obchodní dohodu nebo které společnost poskytuje finanční služby;

Pozměňovací návrh  112

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. e – bod ii

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
ii) která pro společnost nebo jejím jménem vykonává obchodní činnost související s výrobky nebo službami společnosti;	ii) která vykonává činnosti související s výrobky nebo službami společnosti;

Pozměňovací návrh  113

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. f

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
f) „zavedeným obchodním vztahem“ se rozumí přímý nebo nepřímý obchodní vztah, který vzhledem ke své intenzitě nebo trvání je trvalý nebo se očekává, že bude trvalý, a který nepředstavuje zanedbatelnou nebo pouze doplňkovou část hodnotového řetězce;	vypouští se

Pozměňovací návrh  114

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. g

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
g) „hodnotovým řetězcem“ se rozumí činnosti související s výrobou zboží nebo poskytováním služeb ze strany společnosti, včetně vývoje výrobku nebo služby a používání a likvidace výrobku, jakož i související činnosti v rámci zavedených obchodních vztahů společnosti v předcházející či následující fázi dodavatelského a odběratelského řetězce. Pokud jde o společnosti ve smyslu písm. a) bodu iv), „hodnotový řetězec“ ve vztahu k poskytování těchto specifických služeb zahrnuje pouze činnosti klientů, kteří jsou příjemci takové půjčky, úvěru a jiných finančních služeb, a dalších společností patřících do stejné skupiny, jejichž činnost souvisí s dotčenou smlouvou. Hodnotový řetězec těchto regulovaných finančních podniků nezahrnuje malé a střední podniky, které jsou příjemcem půjčky, úvěru, financování, pojištění nebo zajištění od těchto subjektů;	g) „hodnotovým řetězcem“ se rozumí:

Pozměňovací návrh  115

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. g – bod i (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	i) činnosti související s produkcí, projektováním, získáváním zdrojů, těžbou, výrobou, přepravou, skladováním a dodávkami surovin, výrobků nebo částí výrobku společnosti a s vývojem výrobku společnosti nebo vývojem či poskytováním služby a subjekty zapojené do těchto činností a

Pozměňovací návrh  116

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. g – bod ii (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ii) činnosti související s prodejem, distribucí, přepravou, skladováním a nakládáním s odpadem z výrobků společnosti s poskytováním služeb a subjekty podílející se na tomto prodeji, distribuci, přepravě, skladování a nakládání s odpadem, s výjimkou nakládání s odpadem z výrobku jednotlivými spotřebiteli.

Pozměňovací návrh  117

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. g – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Pokud jde o společnosti ve smyslu písm. a) bodu iv), „hodnotový řetězec“ ve vztahu k poskytování těchto specifických služeb zahrnuje činnosti klientů, kteří jsou přímými příjemci takových finančních služeb poskytovaných finančními podniky podle bodu iv) a dalších společností patřících do stejné skupiny, jejichž činnost souvisí s dotčenou smlouvou. Hodnotový řetězec regulovaných finančních podniků ve smyslu písm. a) až iv) nezahrnuje domácnosti a fyzické osoby ani malé a střední podniky;

Pozměňovací návrh  118

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. h

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
h) „ověřováním nezávislou třetí stranou“ se rozumí ověřování, zda společnost nebo části jejího hodnotového řetězce dodržují požadavky v oblasti lidských práv a životního prostředí vyplývající z ustanovení této směrnice, prováděné auditorem, který je na společnosti nezávislý, bez jakéhokoli střetu zájmů, má zkušenosti a odbornou způsobilost v záležitostech životního prostředí a lidských práv a odpovídá za kvalitu a spolehlivost auditu;	h) „ověřováním nezávislou třetí stranou“ se rozumí ověřování aspektů náležité péče společnosti nebo částí jejího hodnotového řetězce vyplývajících z ustanovení této směrnice prováděné buď auditorem nebo auditorskou společností, která je schválena v souladu s článkem 3 směrnice 2006/43/ES nebo akreditována v členském státě pro provádění certifikace, nebo nezávislým poskytovatelem ověřovacích služeb ve smyslu čl. 2 bodu 23 směrnice 2006/43/ES akreditovaným v členském státě v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 pro konkrétní činnost posuzování shody uvedenou v čl. 14 odst. 4a, nebo nezávislou třetí stranou, která je v členském státě akreditována pro provádění osvědčení a která je na společnosti nezávislá, bez jakéhokoli střetu zájmů, prokázala zkušenosti, odborné znalosti a způsobilost v záležitostech životního prostředí, klimatu a lidských práv a odpovídá za kvalitu a spolehlivost auditu nebo posouzení a splňuje minimální standardy stanovené v aktu v přenesené pravomoci, jak je popsáno v čl. 14 odst. 4a;

Pozměňovací návrh  119

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. j

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
j) „iniciativou odvětví“ se rozumí kombinace dobrovolných postupů, nástrojů a mechanismů náležité péče v hodnotovém řetězci, včetně ověřování nezávislými třetími stranami, vyvinuté a kontrolované vládami, průmyslovými sdruženími nebo seskupeními zainteresovaných organizací;	j) „iniciativou odvětví nebo iniciativou zahrnující více zúčastněných stran“ se rozumí iniciativa, jíž se společnosti účastní a která poskytuje normy, postupy, nástroje a/nebo mechanismy za účelem podpory, monitorování, hodnocení, certifikace a/nebo ověřování aspektů jejich náležité péče nebo náležité péče prováděné jejich dceřinými společnostmi a/nebo obchodními vztahy. Tyto iniciativy mohou být vyvinuté a kontrolované vládami, průmyslovými sdruženími, seskupeními zainteresovaných organizací nebo organizacemi občanské společnosti;

Pozměňovací návrh  120

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. l

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
l) „závažným nepříznivým dopadem“ se rozumí nepříznivý dopad na životní prostředí nebo nepříznivý dopad na lidská práva, který je svou povahou obzvláště významný nebo který postihuje velký počet osob či velkou oblast životního prostředí nebo který je nevratný či obzvláště obtížně napravitelný v důsledku opatření nezbytných k obnovení stavu, který existoval před tímto dopadem;	vypouští se

Pozměňovací návrh  121

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. n

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
n) „zúčastněnými stranami“ se rozumí zaměstnanci společnosti, zaměstnanci jejích dceřiných společností a další osoby, skupiny, komunity nebo subjekty, jejichž práva nebo zájmy jsou nebo by mohly být dotčeny výrobky, službami nebo činnostmi této společnosti, jejích dceřiných společností a jejích obchodních vztahů;	n) „dotčenými zúčastněnými stranami“ se rozumí osoby, skupiny nebo komunity, které mají práva nebo oprávněné zájmy, jež jsou dotčeny nebo by mohly být dotčeny nepříznivými dopady vyplývajícími z činností nebo akcí společnosti nebo z činností či činností subjektů v jejím hodnotovém řetězci, a legitimní zástupci těchto osob nebo skupin, včetně pracovníků a jejich zástupců a odborů společnosti, jejích dceřiných společností a v celém jejím hodnotovém řetězci, nebo v případech, kdy neexistují žádné osoby, skupiny nebo komunity dotčené nepříznivým dopadem na životní prostředí, důvěryhodné a zkušené organizace, jejichž účel zahrnuje ochranu životního prostředí;

Pozměňovací návrh  122

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. n a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	na) „zranitelnými zúčastněnými stranami“ se rozumí dotčené zúčastněné strany, které se nacházejí v marginalizovaných a prekérních situacích v důsledku specifických souvislostí nebo vzájemně se ovlivňujících faktorů, mezi něž patří mimo jiné jejich pohlaví, gender, věk, rasa, etnický původ, třída, kasta, vzdělání, domorodý původ, migrační status, zdravotní postižení, jakož i sociální a ekonomické postavení, a zahrnují zúčastněné strany žijící v oblastech postižených konflikty a a vysoce rizikových oblastech, které jsou příčinou různorodých a často nepřiměřených nepříznivých dopadů a vytvářejí diskriminaci a další překážku účasti a přístupu ke spravedlnosti;

Pozměňovací návrh  123

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. q

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
q) „vhodnými opatřeními“ se rozumí opatření, která mohou dosáhnout cílů náležité péče, jsou úměrná stupni závažnosti a pravděpodobnosti nepříznivého dopadu a která je daná společnost přiměřeně schopna provést s přihlédnutím k okolnostem daného případu, včetně charakteristik daného hospodářského odvětví a konkrétního obchodního vztahu a vlivu dané společnosti na tento vztah a k potřebě určit priority opatření.	q) „vhodnými opatřeními“ se rozumí opatření, která mohou dosáhnout cílů náležité péče a účinně řešit nepříznivý dopad identifikovaný podle článku 6 přiměřeným způsobem a jsou úměrná stupni závažnosti a pravděpodobnosti nepříznivého dopadu a přiměřená a úměrná velikosti, zdrojům a kapacitám společnosti. Při tom se zohlední okolnosti daného případu, včetně povahy nepříznivého dopadu, charakteristik daného hospodářského odvětví, povahy konkrétních činností společnosti, výrobků a služeb a konkrétního obchodního vztahu;

Pozměňovací návrh  124

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. q a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	qa) „pákovým efektem“ se rozumí schopnost dosáhnout změny postupů subjektu, který nepříznivý dopad způsobuje nebo k němu přispívá;

Pozměňovací návrh  125

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. q b (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	qb) „způsobením nepříznivého dopadu“ se rozumí, že činnosti společnosti samy o sobě postačují k tomu, aby vedly k nepříznivému dopadu;

Pozměňovací návrh  126

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. q c (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	qc) „podílem na nepříznivém dopadu“ se rozumí, že vlastní činnosti společnosti ve spojení s činnostmi dalších subjektů způsobují dopad nebo že činnosti společnosti přivodí, že jiný subjekt způsobí nepříznivý dopad, nebo k tomu napomáhají či podněcují. Musí se jednat o podstatný podíl, což znamená, že se nepatří menší a zanedbatelný podíl. Posuzování podstatné povahy podílu a toho, zda činnosti společnosti mohly způsobit, že jiný subjekt způsobil nepříznivý dopad, nebo k tomu napomáhat či podněcovat, může vyžadovat posouzení více faktorů. Zohledněny mohou být tyto faktory:
	– do jaké míry může společnost podněcovat nebo motivovat jiné subjekty k činnosti, která má nepříznivý dopad, tj. do jaké míry tato činnost zvýšila riziko vzniku dopadu,
	– do jaké míry společnost mohla nebo měla vědět o nepříznivém dopadu nebo potenciálním nepříznivém dopadu, tj. stupeň předvídatelnosti,
	– do jaké míry činnost společnosti ve skutečnosti zmírnila nepříznivý dopad nebo snížila riziko vzniku takového dopadu.
	Pouhá existence obchodního vztahu nebo činností, které vytvářejí obecné podmínky, jež dávají vzniknout nepříznivým dopadům, sama o sobě nepředstavuje vztah ve smyslu podílu. Daná činnost by měla podstatně zvýšit riziko nepříznivého dopadu.

Pozměňovací návrh  127

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. q d (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	qd) „přímou spojitostí s nepříznivým dopadem“ se rozumí, že existuje vztah mezi nepříznivým dopadem a výrobky, službami nebo operacemi společnosti prostřednictvím jiného obchodního vztahu, přičemž společnost tento dopad nezpůsobila ani na něm nemá podíl. Přímá spojitost není vymezena přímým obchodním vztahem. Přímá spojitost rovněž neznamená, že se odpovědnost přesouvá z obchodního vztahu způsobujícího nepříznivý dopad na společnost, na níž má vazbu;

Pozměňovací návrh  128

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. q e (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	qe) „založeným na posouzení rizika“ se rozumí přiměřený pravděpodobnosti a závažnosti potenciálních nepříznivých dopadů;

Pozměňovací návrh  129

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. q f (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	qf) „rizikovými faktory“ se rozumí rizikové faktory na úrovni společnosti, rizikové faktory obchodního modelu, faktory zeměpisného rizika, faktory rizika výrobků a služeb a odvětvové rizikové faktory;

Pozměňovací návrh  130

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. q g (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	qg) „závažností nepříznivého dopadu“ se rozumí míra, rozsah a nenapravitelnost nepříznivého dopadu s ohledem na vážnost nepříznivého dopadu, včetně počtu osob, které jsou nebo budou zasaženy, rozsahu, v němž je nebo může být poškozeno nebo jinak ovlivněno životní prostředí, jeho nevratnost a omezení schopnosti vrátit dotčené osoby nebo životní prostředí do stavu odpovídajícího jejich stavu před nepříznivým dopadem.

Pozměňovací návrh  131

 

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1a. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 28 za účelem změny přílohy s cílem zajistit, aby byla nadále v souladu s cíli Unie v oblasti lidských práv a životního prostředí.

Pozměňovací návrh  132

 

Návrh směrnice

Článek 3 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 3a
	Doložka o jednotném trhu
	1.  Komise a členské státy koordinují svou činnost během provádění této směrnice a následně v zájmu plné úrovně harmonizace mezi členskými státy s cílem zajistit rovné podmínky pro společnosti a zabránit roztříštěnosti jednotného trhu.
	2.  Komise šest let po vstupu této směrnice v platnost posoudí, zda jsou nezbytné změny v úrovni harmonizace této směrnice, aby byly zajištěny rovné podmínky pro společnosti na jednotném trhu, včetně toho, zda by se ustanovení této směrnice mohla změnit na nařízení.

Pozměňovací návrh  133

 

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Členské státy zajistí, aby společnosti uplatňovaly náležitou péči v oblasti lidských práv a životního prostředí, jak je stanoveno v článcích 5 až 11 (dále jen „náležitá péče“), prováděním těchto opatření:	1. Členské státy zajistí, aby společnosti uplatňovaly náležitou péči v oblasti lidských práv a životního prostředí na základě posouzení rizik, jak je stanoveno v článcích 5 až 11 (dále jen „náležitá péče“), prováděním těchto opatření:

Pozměňovací návrh  134

 

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ca) v případě potřeby stanovením priorit potenciálních a skutečných nepříznivých dopadů v souladu s článkem 8b;

Pozměňovací návrh  135

 

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 – písm. c b (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	cb) nápravou skutečných nepříznivých dopadů v souladu s článkem 8c;

Pozměňovací návrh  136

 

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
d) zavedením a udržováním postupu pro podávání stížností v souladu s článkem 9;	d) zavedením nebo účastí v mechanismu oznamování a mimosoudním mechanismu vyřizování stížností v souladu s článkem 9;

Pozměňovací návrh  137

 

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 – písm. e

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
e) monitorováním účinnosti své politiky a opatření náležité péče v souladu s článkem 10;	e) monitorováním a ověřováním účinnosti své politiky a opatření náležité péče v souladu s článkem 10;

Pozměňovací návrh  138

 

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 – písm. f a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	fa) konzultováním a smysluplným zapojením dotčených zúčastněných stran v souladu s článkem 8d.

Pozměňovací návrh  139

 

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. Společnosti uchovávají dokumentaci prokazující dodržování této směrnice po dobu nejméně pěti let.

Pozměňovací návrh  140

 

Návrh směrnice

Článek 4 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 4a
	Podpora náležitá péče na úrovni skupiny
	1. Členské státy zajistí, aby mateřské společnosti mohly provádět činnosti, které mohou přispět k tomu, aby jejich dceřiné společnosti spadající do oblasti působnosti této směrnice plnily své povinnosti stanovené v článcích 5 až 11 a v článku 15. Tím není dotčena občanskoprávní odpovědnost dceřiných společností podle článku 22.
	2. Mateřská společnost může provádět činnosti, které přispívají ke splnění povinností náležité péče ze strany dceřiné společnosti v souladu s odstavcem 1, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
	a) dceřiná společnost poskytne své mateřské společnosti veškeré relevantní a nezbytné informace a spolupracuje s ní;
	b) dceřiná společnost dodržuje politiku náležité péče své mateřské společnosti;
	c) mateřská společnost odpovídajícím způsobem upraví svou politiku náležité péče tak, aby bylo zajištěno splnění povinností stanovených v čl. 5 odst. 1 ve vztahu k dceřiné společnosti;
	d) dceřiná společnost začlení náležitou péči do všech svých politik a systémů řízení rizik v souladu s článkem 5;
	e) v případě potřeby dceřiná společnost nadále přijímá vhodná opatření v souladu s články 7 a 8 a nadále plní své povinnosti podle článků 8a, 8b a 8d;
	f) pokud mateřská společnost provádí konkrétní činnosti jménem dceřiné společnosti, jak mateřská společnost, tak dceřiná společnost o tom jasně a transparentně informují příslušné zúčastněné strany a veřejnost;
	g) dceřiná společnost začlení klima do všech svých politik a systémů řízení rizik v souladu s článkem 15.

Pozměňovací návrh  141

 

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Členské státy zajistí, aby společnosti začlenily náležitou péči do všech svých podnikových politik a zavedly politiku náležité péče. Politika náležité péče musí obsahovat všechny tyto prvky:	1. Členské státy zajistí, aby společnosti začlenily náležitou péči do svých příslušných podnikových politik a zavedly politiku náležité péče. Politika náležité péče musí obsahovat všechny tyto prvky:

Pozměňovací návrh  142

 

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 – písm. -a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	-a) popis potenciálních nebo skutečných nepříznivých dopadů zjištěných podnikem v souladu s článkem 6;

Pozměňovací návrh  143

 

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) popis přístupu společnosti k náležité péči, a to i v dlouhodobém horizontu;