ZPRÁVA o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací

15.5.2023 - (2022/2075(INI))

Zvláštní výbor pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací (INGE 2)
Zpravodajka: Sandra Kalniete
PR_INI

Postup : 2022/2075(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A9-0187/2023
Předložené texty :
A9-0187/2023
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací

(2022/2075(INI))

Evropský parlament

 s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2022 o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací[1] (dále jen „zpráva zvláštního výboru INGE 1“),

 s ohledem na kroky, které Komise učinila v návaznosti na doporučení Parlamentu uvedená v jeho usnesení ze dne 9. března 2022,

 s ohledem na dokument s názvem „Strategický kompas pro obranu a bezpečnost“ a podtitulem „Pro Evropskou unii, která chrání své občany, hodnoty a zájmy a přispívá k mezinárodnímu míru a bezpečnosti“, schválený Radou dne 21. března 2022 a potvrzený Evropskou radou dne 24. března 2022,

 s ohledem na své doporučení ze dne 23. listopadu 2022 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkajícím se nové strategie EU v oblasti rozšíření[2],

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. července 2022 nazvané „Zpráva o právním státu 2022 – stav právního státu v Evropské unii“ (COM(2022)0500),

 s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2022 o zmenšujícím se prostoru pro občanskou společnost v Evropě[3],

 s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2022 o podezření na korupci ze strany Kataru a širší potřebě transparentnosti a odpovědnosti v evropských orgánech a institucích[4],

 s ohledem na své usnesení ze dne 23. listopadu 2016 o strategické komunikaci EU s cílem bojovat proti propagandě, kterou proti ní vedou třetí strany[5],

 s ohledem na své doporučení ze dne 13. března 2019 adresované Radě a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a týkající se hodnocení následných kroků ESVČ dva roky po zprávě EP o strategické komunikaci EU s cílem bojovat proti propagandě, kterou proti ní vedou třetí země[6],

 s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2021 s názvem „Evropská média v digitální dekádě: akční plán na podporu oživení a transformace“[7],  s ohledem na články o odpovědnosti států za mezinárodně protiprávní chování,

 s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

 s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, zejména na jeho článek 20,

 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/692 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program Občané, rovnost, práva a hodnoty a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 a nařízení Rady (EU) č. 390/2014[8],

 s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně osob, které se podílejí na účasti veřejnosti, před zjevně neopodstatněnými nebo zneužívajícími soudními řízeními („strategickými žalobami proti účasti veřejnosti“) předložený Komisí (COM(2022)0177),

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. prosince 2020 o evropském akčním plánu pro demokracii (COM(2020)0790),

 s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společný rámec pro mediální služby na vnitřním trhu (Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků) a mění směrnice 2010/13/EU, předložený dne 16. září 2022 (COM(2022)0457),

 s ohledem na závěrečnou zprávu Konference o budoucnosti Evropy a zejména na její návrhy č. 27 a 37,

 s ohledem na posílený kodex zásad boje proti dezinformacím z roku 2022,

 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách)[9],

 s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES[10],

 s ohledem na návrh doporučení Rady o koordinovaném přístupu Unie za účelem posílení odolnosti kritické infrastruktury, který dne 18. prosince 2022 předložila Komise (COM(2022)0551),

 s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o transparentnosti a cílení politické reklamy, který Komise předložila dne 25. listopadu 2021 (COM(2021)0731), a na jeho změny, které Parlament přijal dne 2. února 2023[11],

 s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací, který Komise předložila dne 25. listopadu 2021 (COM(2021)0734),

 s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a o zrušení směrnice (EU) 2016/1148, který předložila Komise dne 16. prosince 2020, (COM(2020)0823) (směrnice NIS 2),

 s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora (EÚD) č. 5/2022 ze dne 29. března 2022 nazvanou „Kybernetická bezpečnost orgánů, institucí a jiných subjektů EU: úroveň připravenosti obecně není úměrná hrozbám“,

 s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví opatření k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v orgánech, institucích a jiných subjektech Unie, předložený Komisí dne 22. března 2022 (COM(2022)0122),

 s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. května 2021 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o povinném rejstříku transparentnosti[12],

 s ohledem na společné prohlášení Rady EU–USA pro obchod a technologie ze dne 5. prosince 2022,

 s ohledem na výroční zprávu EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2021,

 s ohledem na Evropský kodex standardů pro nezávislé organizace ověřující fakta, který vydala Evropská síť pro standardy v oblasti ověřování faktů v srpnu 2022,

 s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

 s ohledem na (průběžnou) zprávu zvláštního výbor pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii včetně dezinformací a pro posílení bezúhonnosti, transparentnosti a odpovědnosti v Evropském parlamentu (ING2) (A9–0187/2023),

A. vzhledem k tomu, že Parlament přijal dne 9. března 2022 usnesení, v němž uvedl svá doporučení vycházející ze zprávy prvního zvláštního výboru pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací; vzhledem k tomu, že v rámci svých doporučení zpráva vyzvala k přijetí koordinované strategie proti zahraničnímu vměšování; vzhledem k tomu, že v návaznosti na tato doporučení vypracovala Komise dokument, který mimo jiné naznačuje, že tato strategie již de facto existuje v podobě různých forem interinstitucionální koordinace;

B. vzhledem k tomu, že Evropský parlament je jedinou přímo volenou institucí mezi orgány EU a že stojí v popředí politických diskuzí o boji proti zahraničnímu vměšování, manipulaci s informacemi a hybridním hrozbám pro naše demokracie, mimo jiné v orgánech EU; vzhledem k tomu, že nedávné události poukázaly na skutečnost, že Parlament je cílem různých a agresivních kampaní zahraničního vměšování;

C. vzhledem k tomu, že předsedkyně Komise ve svém projevu o stavu Unie oznámila, že Komise předloží balíček opatření na obranu demokracie, jehož přijetí je plánováno na druhé čtvrtletí roku 2023; vzhledem k tomu, že tento balíček by zahrnoval legislativní návrh na ochranu demokracií před subjekty ze třetích zemí, které v EU vykonávají činnosti, jež mohou ovlivnit veřejné mínění a demokratickou sféru, přezkum opatření v rámci Akčního plánu pro evropskou demokracii a opatření k zajištění bezpečných a odolných voleb, mimo jiné včetně opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti ve volebních procesech;

D. vzhledem k tomu, že Rada Evropské unie, Komise a Evropská služba pro vnější činnost vedly společné cvičení nazvané „EU Integrated Resolve 2022“, jehož účelem bylo otestovat reakci EU na hybridní kampaně;

E. vzhledem k tomu, že ruská agresivní válka proti Ukrajině začala pečlivě naplánovanou a agresivně vedenou informační válkou, na kterou navázala plnohodnotná vojenská invaze dne 24. února 2022; vzhledem k tomu, že Rusko používá celou řadu různých metod vměšování jakožto součást rozsáhlejší strategie s cílem poškodit, zmást, zastrašit, oslabit a rozdělit členské státy EU a sousední země; vzhledem k tomu, že Spojené státy americké a Spojené království vedly před plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajinu účinné komunikační kampaně zaměřené na předcházení dezinformacím, které bezprecedentně veřejně využívaly dostupné spolehlivé zpravodajské informace s cílem vyvrátit kremelský narativ a osvětlit lži ruské vlády a souvisejících aktérů; vzhledem k tomu, že Rusko celé roky vedlo dezinformační kampaně, kybernetické útoky, získávalo elity a provádělo útoky zaměřené na přepisování historie ve snaze připravit si půdu pro invazi na Ukrajinu a tuto invazi mít čím podložit;

 F. vzhledem k tomu, že se očekává, že útvary Parlamentu vyvinou v návaznosti na doporučení přijatá dne 9. března 2022 značné úsilí, zejména pak v souvislosti s přípravami na volby do Evropského parlamentu v roce 2024; vzhledem k tomu, že pracovní skupina Parlamentu pro dezinformace byla pověřena koordinací činností různých generálních ředitelství Evropského parlamentu a spoluprací s dalšími orgány EU, pokud jde o řadu opatření přijímaných zejména v těchto oblastech: situační povědomí, budování odolnosti, předcházení dezinformacím a přínos ke zdravému informačnímu prostoru a zmírňování rizik;

G. vzhledem k tomu, že Parlament proaktivně podporuje parlamentní demokracii v řadě zemí mimo EU, mimo jiné prostřednictvím činností skupiny pro podporu demokracie a koordinaci voleb; vzhledem k tomu, že bezprostřední sousedství EU je v tomto ohledu obzvláště důležité;

H. vzhledem k tomu, že přistupující země EU čelí problémům, které vyplývají ze zlovolného zahraničního vměšování a dezinformačních kampaní; vzhledem k tomu, že minulý vývoj ukázal, že nerozšiřování má vážné strategické náklady; vzhledem k tomu, že západní Balkán je oblastí strategické a geopolitické konkurence a některé jeho země jsou náchylné k destabilizaci, což ohrožuje bezpečnost a stabilitu našeho kontinentu; vzhledem k tomu, že třetí země těchto slabých míst využívají, a to i prostřednictvím strategických investic a dezinformačních kampaní; vzhledem k tomu, že stabilita, bezpečnost a demokratická odolnost přistupujících zemí jsou neoddělitelně spjaty s bezpečností, stabilitou a demokratickou odolností EU;

I. vzhledem k tomu, že cílem těchto vměšovacích kampaní na západním Balkáně je negativně ovlivnit rostoucí euroatlantickou orientaci a stabilitu jednotlivých zemí, a tím změnit orientaci regionu jako celku; vzhledem k tomu, že Rusko využívá svého vlivu v Srbsku k pokusu o destabilizaci a zasahování v sousedních suverénních státech: v Bosně prostřednictvím Republiky srbské; v Černé Hoře prostřednictvím prosrbských nálad v zemi a také prostřednictvím srbské pravoslavné církve; a v Kosovu tím, že využívá a podněcuje stávající spory na severu Kosova; vzhledem k tomu, že Rusko má proto na západním Balkáně stále značný vliv, který mu umožňuje zasahovat do regionálních pokusů o usmíření, integraci a reformy směřující k demokratizaci.

J. vzhledem k tomu, že iniciativy, jakou je například projekt RADAR Asociace pro transevropská politická studia (TEPSA, evropské konsorcium předních výzkumných ústavů a univerzit) financovaný ze strany EU, mají zvyšovat povědomí občanů o dezinformacích a skýtat veřejnou platformu pro diskuse, přičemž tento projekt se zaměřuje zvláště na mladé lidi, aby mohli lépe vyjádřit své názory, více se angažovali v občanské společnosti a aby se zkvalitnilo jejich vzdělávání v oblasti kritického myšlení a mediální gramotnosti;

K. vzhledem k tomu, že při vzdělávání a školení evropských občanů všech věkových kategorií, včetně zvláštního školení lidí v produktivním věku a ve školách, aby byli schopni odhalovat potenciální dezinformační operace a manipulace s informacemi a být vůči nim odolní, je zapotřebí komplexní přístup zahrnující celou naši společnost; vzhledem k tomu, že by měla být vytvořena strategie, která by uživatelům internetu preventivně ukazovala videa a obsah o dezinformačních taktikách, s cílem zvýšit jejich informovanost a odolnost vůči zavádějícím informacím a dezinformacím a zvýšit odolnost zranitelných skupin obyvatelstva; vzhledem k tomu, že v tomto ohledu je zásadní informovanost veřejnosti a neustálý dialog se sdělovacími prostředky; vzhledem k tomu, že hlavním rysem úspěchu komunikace proti dezinformacím je důvěra v komunikující instituce;

L. vzhledem k tomu, že současný antisemitismus má mnoho podob, například nenávistné projevy na internetu a znovu se objevující nové konspirační teorie; vzhledem k tomu, že EU v rámci své strategie pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života (2021–2030) stanovila svůj závazek k budoucnosti bez antisemitismu v EU i mimo ni.

M. vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti hrají zásadní úlohu jako dohlížecí subjekty a jsou klíčem k budování demokratické odolnosti zevnitř a k ochraně demokracie a podporují boj proti porušováním zásad právního státu a současně aktivně přispívají k podpoře právního státu, demokracie a základních práv v praxi; vzhledem k tomu, že důležitou roli při odhalování zahraničního vměšování do demokratických procesů a v boji proti němu hrají právě organizace občanské společnosti; vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti hrají zásadní úlohu při rozvoji samoregulace, neboť umožňují vytvářet odvětvové normy pro boj proti dezinformacím, zejména v oblastech, kde by jakékoli kroky státu mohly vyvolat nedůvěru; vzhledem k tomu, že pokud se dále posílí účast občanů a občanské společnosti na demokratických procesech, pak je demokracie jako celek lépe chráněna před rizikem zahraničního vměšování;

N. vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti, analytická střediska, poradenské agentury, nadace a samotné podniky nejsou imunní vůči takovému vměšování a v některých případech mohou sloužit jako prostředek, nástroj nebo nositel vlivu ze strany zlovolných aktérů, včetně aktérů ze třetích zemí, kteří přímo sponzorují nebo podněcují zahraniční vměšování a ovlivňují tvůrce politik; vzhledem k tomu, že pro zajištění toho, aby se tyto subjekty nestaly prostředky zahraničního vměšování a nebyly pro něj využívány, je klíčová transparentnost, a proto je třeba dodržovat a kontrolovat jasná pravidla pro jejich vliv; vzhledem k tomu, že některé členské státy EU se pokusily zavést mechanismy prověřování financování organizací občanské společnosti ze strany zahraničních vlád, zejména z Ruska a Číny;

O. vzhledem k tomu, že podpora EU poskytovaná organizacím občanské společnosti prostřednictvím programu Občané, rovnost, práva a hodnoty (CERV) zintenzívnila úsilí o podporu těchto organizací, a to především menších organizací na místní úrovni potýkajících se zvláštními omezeními; vzhledem k tomu, že některé členské státy prostřednictvím národních programů pro oživení a odolnost poskytly finanční prostředky na budování kapacit pro ověřování faktů a boj proti dezinformacím;

P. vzhledem k tomu, že i když jsou k dispozici určité finanční zdroje, mimo jiné úspěšné projekty financované z fondů a programů EU, je financování organizací občanské společnosti a sdělovacích prostředků z celkového hlediska nejednotné, zaměřené na jednotlivé projekty a často pochází ze zemí mimo EU; vzhledem k tomu, že postup podávání žádostí o financování by měl být transparentní a přístupný; vzhledem k tomu, že Účetní dvůr dospěl k závěru, že neexistence soudržné strategie EU v oblasti mediální gramotnosti, která by zahrnovala boj proti dezinformacím, a roztříštěnost opatření EU oslabují dopad projektů v oblasti mediální gramotnosti a že mnohé z těchto projektů neprokázaly dostatečný rozsah a dosah;

Q. vzhledem k tomu, že novinářská práce založená na faktech hraje v demokratické společnosti klíčovou úlohu, neboť udržuje zásady pravdivosti, přesnosti, nestrannosti, poctivosti a nezávislosti; vzhledem k tomu, že svoboda projevu a svoboda informací jsou základními právy zaručenými Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a uznanými v Listině základních práv EU i Mezinárodním paktu o občanských a politických právech; vzhledem k tomu, že bulvarizace sdělovacích prostředků má negativní dopad na spolehlivost a veřejnou dostupnost informací a na mediální prostředí;

R. vzhledem k tomu, že oznamovatelé, novináři, organizace občanské společnosti, aktivisté a obránci lidských práv v rostoucí míře čelí zastrašování, rušivému sledování a hackerským útokům, obtěžování a výhrůžkám, včetně pohrůžek soudního stíhání a zneužívání soudních sporů; vzhledem k tomu, že by se jim mělo dostávat podpory ze strany EU a jejích orgánů; vzhledem k tomu, že strategické žaloby proti účasti veřejnosti, včetně těch, které iniciují orgány ze třetích zemí proti státním příslušníkům EU nebo subjektům se sídlem v EU, představují vážnou hrozbu pro demokracii a základní práva, např. pro svobodu projevu a svobodu informací, neboť jsou prostředkem, jak bránit novinářům a aktivistům a také aktérům širší občanské společnosti v tom, aby promlouvali o záležitostech veřejného zájmu, nebo je stíhat za to, že tak činí, což má odrazující účinek na všechny skutečné nebo potenciální kritické hlasy;

S. vzhledem k tomu, že v EU existují případy novinářů, jejichž existence a život jsou ohroženy kvůli zkoumání témat veřejného zájmu; vzhledem k tomu, že cizí mocnosti jsou podezřívány z vměšování do dění v Unii a že rozšířily represivní opatření na území Unie, aby umlčely novináře, kteří chtějí informovat o trestných činech a upozorňovat na ně; vzhledem k tomu, že příkladem tohoto je strategie soudního obtěžování, kterou Marocké království uplatňuje vůči španělskému novináři Ignaciu Cembrerovi; vzhledem k tomu, že někteří novináři a obránci lidských práv, kterým byl v EU udělen azyl, jsou stále terčem pronásledování, obtěžování, násilí a pokusů o vraždu; vzhledem k tomu, že členské státy by jim měly zajistit bezpečnost a možnost pokračovat v práci;

T. vzhledem k tomu, že snížení účinnosti zlovolné manipulace s informacemi, a zejména jejího dopadu na fungování demokratických procesů, je záležitost veřejného zájmu; vzhledem k tomu, že dezinformace snižují schopnost občanů přijímat informovaná rozhodnutí a svobodně se účastnit demokratických procesů; vzhledem k tomu, že tato situace se dále prohlubuje s rychlým rozvojem nových druhů sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že podle nástroje pro sledování plurality sdělovacích prostředků z roku 2022 není žádná země v nízkém riziku u ukazatele životaschopnosti sdělovacích prostředků, což odráží stávající ekonomické hrozby pro pluralitu sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že zpravodajské sdělovací prostředky působící na menších trzích, včetně místních, regionálních a specializovaných médií, čelí dalším výzvám, neboť mají omezené příjmy a jsou méně životaschopné při použití stávajících komerčních obchodních modelů a nemohou přijímat nové modely stejným způsobem jako sdělovací prostředky působící na větších trzích; vzhledem k tomu, že některé členské státy, které Rusko považuje za svou sféru vlivu, jsou navíc více vystaveny geopolitickým rizikům plynoucím z vměšování Kremlu do jejich informačního prostoru;

U. vzhledem k tomu, že podpora nezávislosti a plurality sdělovacích prostředků a mediální gramotnosti při boji s dezinformacemi je jedním z návrhů předložených občany, které jsou uvedeny v závěrečné zprávě Konference o budoucnosti Evropy zveřejněné dne 9. května 2022, přičemž občané konkrétně vyzvali EU, aby řešila hrozby ohrožující nezávislost sdělovacích prostředků stanovením evropských minimálních standardů, aby bránila a podporovala svobodné, pluralistické a nezávislé sdělovací prostředky, zintenzívnila boj proti dezinformacím a zahraničnímu vměšování a zajistila ochranu novinářů; vzhledem k tomu, že závěrečná zpráva konference o budoucnosti Evropy obsahovala také výzvu ke zřízení orgánu EU, který by měl na starosti řešení a potírání cílených dezinformací a rušení, posílení spolupráce vnitrostátních orgánů pro kybernetickou bezpečnost a právní předpisy a pokyny pro online platformy a společnosti působící v oblasti sociálních médií, které by se zabývaly místy zranitelnými vůči dezinformacím;

V. vzhledem k tomu, že integritu vnitřního trhu s mediálními službami mohou ohrozit a polarizaci společnosti mohou podněcovat poskytovatelé mediálních služeb, kteří se systematicky podílejí na dezinformacích, mimo jiné na manipulaci s informacemi a vměšování ze strany státem ovládaných poskytovatelů mediálních služeb financovaných určitými zeměmi mimo EU, jako je Čína, Rusko a Turecko; vzhledem k tomu, že vysoce koncentrované a vládou kontrolované mediální prostředí může vést k informační autokracii, kdy stát nebo zlovolní zahraniční aktéři mohou snadno uplatňovat vliv prostřednictvím manipulace s informacemi;

W. vzhledem k tomu, že Čína za posledních 10 let investovala bezmála 3 miliardy EUR do evropských mediálních společností a že to ze strany EU a jejích členských států nevyvolalo odpovídající reakci; vzhledem k tomu, že příkladem Číny by se mohly řídit další státy s podobným autoritářskými politickými ideologiemi, což by znamenalo značné riziko pro integritu evropských demokracií a hrozbu vměšování ze strany jiných zemí do vnitřních záležitostí EU; vzhledem k tomu, že v EU stále působí řada Konfuciových institutů vedených čínským státem, které šíří propagandu a vměšující se do akademických institucí; vzhledem k tomu, že čínské vysílací sdělovací prostředky reprezentují a šíří ideologii Čínské komunistické strany; vzhledem k tomu, že účty čínských botů jsou stále aktivnější v sociálních médiích a na sociálních sítích a slouží potřebám čínských úřadů;

X. vzhledem k tomu, že organizace EU DisinfoLab nedávno odhalila rozsáhlou operaci zaměřenou na mezinárodní instituce, zejména v Bruselu a Ženevě, a sloužící indickým zájmům, přičemž do ní byly zapojeny stovky falešných médií a desítky vládou řízených nevládních organizací;

Y. vzhledem k tomu, že pouze několik členských států EU zavedlo mechanismy prověřování zahraničních investic do sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že je ve veřejném zájmu znát skutečnou vlastnické struktury sdělovacích prostředků;

Z. vzhledem k tomu, že přetrvávají významné strukturální nedostatky umožňující manipulaci s informacemi prostřednictvím online platforem; vzhledem k tomu, že obchodní modely online platforem se opírají o osobní údaje, algoritmy, které prosazují extrémní a rozdělující obsah a reklamu, přičemž větší zaujetí znamená větší příjmy z reklamy, a úsilí o zaujetí je přínosné pro rozdělující a extrémní názory na úkor fakty podložených informací; vzhledem k tomu, že online platformy jsou proto koncipovány tak, že umocňují konspirační teorie a dezinformace; vzhledem k tomu, že tyto globální online platformy mají navíc obrovský rušivý dopad na ekonomickou životaschopnost evropského mediálního sektoru, protože dominují reklamnímu trhu, a ovlivňují tak obchodní modely sdělovacích prostředků;

AA. vzhledem k tomu, že přestože byl kodex zásad boje proti dezinformacím posílen, přetrvává mnoho strukturálních problémů, jako je nedostatek závazných pravidel, a existence ustanovení, podle kterého si společnosti mohou zvolit vlastní závazky, což v konečném důsledku brání tomu, aby byl kodex zásad úspěšným nástrojem;

AB. vzhledem k tomu, že rychle se rozvíjející generativní technologie umělé inteligence by mohly mít potenciálně závažné důsledky, které by mohly umožnit zlovolným aktérům vytvářet a šířit více dezinformačního obsahu levněji a rychleji; vzhledem k tomu, že obzvláště ničivým důsledkům by mohly čelit země po celém světě, které nemají dostatek zdrojů na řešení této výzvy;

AC. vzhledem k tomu, že cílem návrhu Komise o transparentnosti a cílení politické reklamy je řešit tyto strukturální problémy v souvislosti s politickou reklamou;

AD. vzhledem k tomu, že platformy vyvinuly řadu iniciativ k boji proti dezinformacím na internetu, například vytváření kampaní zaměřených na předcházení dezinformacím s cílem informovat uživatele o nebezpečí dezinformací tím, že bude preventivně varovat před nepravdivými tvrzeními šířenými prostřednictvím dezinformačních a misinformačních kampaní vedených zlovolnými subjekty a vyvracet je; vzhledem k tomu, že účinek těchto iniciativ nelze plně vyhodnotit, protože chybí nezávislé nebo institucionalizované analýzy prováděné výzkumnými pracovníky, kteří by měli plný přístup k údajům;

AE. vzhledem k tomu, že obsah v jiném než anglickém jazyce stále není důkladně monitorován, neboť platformy stále nezaměstnávají dostatečný počet kontrolorů a ověřovatelů faktů schopných vykonávat příslušné úkoly v jiných jazycích, zejména v menších jazycích v zemích významně dotčených dezinformacemi; vzhledem k tomu, že online platformy by měla občanům zaručovat základní práva, jako je svoboda vyjádření a svoboda informací;

AF. vzhledem k tomu, že od převzetí společnosti Twitter Elonem Muskem společnost zavedla krizovou politiku proti zavádějícím informacím, podle níž bude společnost postupovat v reakci na tweety obsahující falešná a zavádějící tvrzení o použití síly a zbraní a bude reagovat tak, že bude upřednostňovat tweety z účtů sdělovacích prostředků se státní kontrolou a vydávat varování upozorňující na to, že tweet porušil tuto politiku společnosti; tento přístup byl dne 23. listopadu 2022 nicméně částečně zrušen; vzhledem k tomu, že společnost propustila zaměstnance všech oddělení odpovědné za odhalování a klasifikaci dezinformací nebo reakci na ně, včetně většiny moderátorů obsahu a týmů pro jednotlivé země, a obnovila více než 60 000 účtů, u nichž bylo dříve zjištěno, že porušily pravidla platformy sdílením dezinformací, obtěžováním, zneužíváním nebo podvody; vzhledem k tomu, že po převzetí došlo k nárůstu zneužívajícího obsahu přibližně o 40 %; vzhledem k tomu, že dochází k opakovanému a nepřípustnému pozastavování účtů novinářů a sdělovacích prostředků bez konkrétního odůvodnění;

AG. vzhledem k tomu, že zprávy médií o interních dokumentech vyvolaly otázky ohledně politické neutrality úsilí společnosti o realizaci její politiky proti zahraničnímu vměšování a dezinformacím v prezidentských volbách v USA v roce 2020 a zda tyto snahy nepředstavují také formu vměšování do politické a širší společenské debaty kolem voleb, neboť desítky interních e-mailů odhalily, že metody určené k potírání dezinformací a nenávistných projevů používají hlavní strany ve Spojených státech k ovládání voličů; vzhledem k tomu, že v důsledku znepokojivých prohlášení a rozhodnutí nového vedení společnosti Twitter není jasné, jak se bude tato společnost v blízké budoucnosti vyvíjet;

AH. vzhledem k tomu, že dezinformace a zavádějící informace vážně ohrožují veřejné zdraví, neboť podkopávají důvěru veřejnosti ve vědu, veřejné instituce, orgány a zdravotnický personál a vyvolávají vůči nim nepřátelství a podporují konspirační teorie; vzhledem k tomu, že tyto dezinformace mohou být životu nebezpečné, když odrazují lidi od vyhledání lékařsky doporučené léčby, včetně očkování, nebo propagují chybnou léčbu; vzhledem k tomu, že během pandemie COVID-19 dosáhlo množství obsahu souvisejícího s COVID-19, jímž se nikdo nezabýval poté, co byla ověřena fakta a bylo zjištěno, že obsahuje zavádějící informace nebo dezinformace, 20 % v němčině a španělštině, 47 % ve francouzštině a 84 % v italštině; vzhledem k ještě závažnějšímu dopadu na menší jazyky;

AI. vzhledem k tomu, že sítě botů a falešných účtů na platformách sociálních médií jsou využívány zlovolnými aktéry k podrývání demokratických procesů; vzhledem k tomu, že platforma Meta odstranila dvě sítě pocházející z Číny a Ruska kvůli porušování její politiky proti koordinovanému neautentickému jednání; vzhledem k tomu, že síť pocházející z Ruska, kterou tvoří více než 60 webových stránek, napodobovala oficiální webové stránky evropských zpravodajských agentur a zveřejňovala původní články kritizující Ukrajinu, podporující Rusko a konstatující, že západní sankce vůči Rusku se obrátí proti Západu; vzhledem k tomu, že k podobným zjištěním dospěla organizace EU DisinfoLab ve svém šetření zaměřeném na dezinformace na „imitovaných“ webových stránkách; vzhledem k tomu, že toto je pouze špička ledovce a online platformy musí být neustále ostražité a zlepšovat své politiky moderování obsahu;

AJ. vzhledem k tomu, že chybí dohled nad platformami, jako je Reddit a Telegram, kde se dezinformace šíří většinou bez kontroly; vzhledem k tomu, že na Spotify se objevují podcasty se zavádějícím a dezinformačním obsahem, zejména pokud jde o dezinformace o očkování; vzhledem k tomu, že u některých z nich má každý díl až 11 milionů posluchačů; vzhledem k tomu, že společnost Spotify odmítla přijmout jakákoli opatření proti účtům, které tyto podcasty vysílají, protože nemá žádnou politiku proti dezinformacím; vzhledem k tomu, že EU zahájila několik vyšetřování společnosti TikTok v souvislosti s předáváním údajů občanů EU do Číny a cílenou reklamou zaměřenou na nezletilé;

AK. vzhledem k tomu, že nařízení o digitálních službách[13] vstoupilo v platnost dne 16. listopadu 2022 a bude použitelné´ od 17. února 2024; vzhledem k tomu, že toto nařízení plně harmonizuje pravidla platná pro zprostředkovatelské služby na vnitřním trhu a obsahuje konkrétní ustanovení použitelná na velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače v souvislosti se systémovými riziky, jako jsou dezinformace a manipulace;

AL. vzhledem k tomu, že nařízení o digitálních službách stanoví velmi velkým online platformám a velmi velkým internetovým vyhledávačům povinnost provádět každoroční posouzení rizik a přijmout opatření ke zmírnění rizik plynoucích z navrhování a používání jejich služeb; vzhledem k tomu, že některá ustanovení nařízení o digitálních službách by měla být rozšířena i na menší platformy, na nichž se dezinformace stále nerušeně šíří;

AM. vzhledem k tomu, že nařízení o digitálních službách zařazuje dezinformace a manipulaci s volbami mezi systémová rizika;

AN. vzhledem k tomu, že rozhodující úlohu při šíření nepravdivých a zavádějících tvrzení hrají algoritmy navržené ve prospěch obchodních modelů platforem, neboť vytvářejí filtrační bubliny, které omezují nebo zkreslují informace dostupné jednotlivým uživatelům; vzhledem k tomu, že platformy dosud nevyvinuly dostatečné úsilí, aby s tímto bojovaly; vzhledem k tomu, že vývoj, testování a fungování algoritmů je stále netransparentní;

AO. vzhledem k tomu, že platformy sociálních médií jsou využívány jako nástroje například k šíření ruské propagandy, která se snaží ospravedlnit invazi Vladimira Putina na Ukrajinu, a k podpoře protidemokratických politických hnutí na Balkáně; vzhledem k tomu, že umělá inteligence se prostřednictvím zlovolného využívání velkých jazykových modelů, jako je ChatGPT stává stále důležitějším nástrojem používaným k šíření propagandy a dezinformací, ale bude mít také zásadní význam pro účinnější odhalování a potírání manipulovaných tvrzení; vzhledem k tomu, že je zapotřebí vyvíjet digitální technologie s ohledem na lidská práva a zásady právního státu;

AP. vzhledem k tomu, že Komise zřídila Evropské středisko pro algoritmickou transparentnost, které je součástí jejího Společného výzkumného střediska a je složené převážně z inženýrů a vědců specializujících se na data, kteří se věnují zkoumání algoritmů;

AQ. vzhledem k tomu, že koordinátoři digitálních služeb, kteří jsou nezávislými orgány jmenovanými každým členským státem, plní důležitou úlohu a funkci a jsou odpovědní za vymáhání nařízení o digitálních službách v členských státech a dohled nad ním;

AR. vzhledem k tomu, že existuje riziko ekonomické závislosti, ale také špionáže a sabotáže, přičemž zahraniční společnosti mohou získat vliv nad kritickou infrastrukturou v EU; vzhledem k tomu, že čínské společnosti získaly většinový nebo značný podíl ve více než dvaceti evropských přístavech, jako například společnost China Merchants Group ve Francii nebo společnost COSCO v přístavech Pireus, v Antverpách, Bilbau, Janově, Hamburku, Rotterdamu, Valencii a v Zeebrugge; vzhledem k tomu, že zvláštní výbor INGE 1 ve své zprávě vyzval k vytvoření pevnějšího regulačního rámce pro prosazování, aby se zajistilo, aby přímé zahraniční investice poškozující bezpečnost EU byly blokovány;

AS. vzhledem k tomu, že zahraniční aktéři, převážně Čína a Rusko, ale také Írán se aktivně snaží proniknout do evropské kritické infrastruktury a dodavatelských řetězců a prostřednictvím špionáže odcizit informace nebo know-how s cílem získat konkurenční výhodu nebo sabotovat části těchto infrastruktur a narušit tak jejich fungování; vzhledem k tomu, že stejné zlovolné chování je spojeno s hospodářskými a infrastrukturními projekty v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích EU; vzhledem k tomu, že stále větší hrozbou pro evropské občany je také možnost špionáže a shromažďování informací prostřednictvím každodenně používaných domácích spotřebičů;

AT. vzhledem k tomu, že energetická závislost EU na Rusku vedla po té, co Rusko zahájilo svou agresivní válku proti Ukrajině ke značným problémům v souvislosti s energetickou bezpečností EU; vzhledem k tomu, že projekty „zhoubného kapitálu“ zahraničních aktérů v členských státech, například jaderná elektrárna Paks v Maďarsku, jsou spojeny s rizikem ovlivňování politických rozhodnutí; vzhledem k tomu, že navzdory nezákonné okupaci a anexi částí Ukrajiny v roce 2014 mnoho členských států EU zvýšilo svoji závislost na plynu z Ruska; vzhledem k tomu, že některé z těchto zemí v poslední době svoji závislost snížily na téměř 0 %;

AU. vzhledem k tomu, že investiční programy pro zavádění sítě 5G, například Nástroj pro propojení Evropy – Digitální technologie, jakož i program pro technologie 6G společného podniku pro inteligentní sítě a služby vybudují bezpečnou infrastrukturu pro síť 5G a kapacity pro technologie 6G, čímž by mohly podpořit technologickou suverenitu a sníží závislost na zahraničních dodavatelích v této oblasti; vzhledem k tomu, že vývoj kritické technologické infrastruktury pro evropské hospodářství by měl být vyhrazen evropským výrobcům a vývojářům nebo výrobcům a vývojářům z podobně smýšlejících zemí;

AV. vzhledem k tomu, že vnitrostátní orgány některých členských států posílily svůj přístup k boji proti zahraničním hrozbám pro kritickou infrastrukturu, například proti špionáži a sabotáži;

AW. vzhledem k tomu, že dezinformace a další manipulace s informacemi narušují veřejnou diskusi spojenou s volbami a další demokratické procesy a mohou občanům bránit v přijímání informovaných rozhodnutí nebo je zcela odradit od politické účasti; vzhledem k tomu, že dezinformace v politických kampaních přímo ohrožují spravedlivou demokratickou politickou soutěž; vzhledem k tomu, že tyto záležitosti představují výzvu pro volby do Evropského parlamentu v roce 2024;

AX. vzhledem k tomu, že v nadcházejícím období před volbami do Evropského parlamentu v roce 2024 se očekává zvýšená aktivita v souvislosti s vměšováním a manipulací s informacemi; vzhledem k tomu, že volby do Evropského parlamentu mají zásadní význam pro fungování demokratických procesů v Evropské unii a podporují její stabilitu a legitimitu; vzhledem k tomu, že je tudíž třeba bránit demokratickou integritu Unie, mimo jiné tím, že se bude bránit šíření dezinformací a nepatřičnému zahraničnímu vlivu na evropské volby; vzhledem k tomu, že návrh o transparentnosti a cílení politické reklamy by mohl přispět zavedením zákazu sponzorů politické reklamy ze zemí mimo EU;

AY. vzhledem k tomu, že svobodné a spravedlivé volby jsou základním kamenem demokratických zemí a nezávislé a transparentní volební procesy jsou nezbytné pro podporu konkurenčního volebního prostředí a důvěry občanů v integritu voleb; vzhledem k tomu, že systémová integrita volebních procesů je zakotvena také v právním a institucionálním rámci, jimiž se provádění voleb řídí, včetně volebních řídících orgánů; vzhledem k tomu, že kvalita a síla těchto rámců a demokratických institucí je zásadní pro integritu voleb v každé zemi; vzhledem k tomu, že online sociální platformy jsou stále důležitějšími nástroji při volebním rozhodování;

AZ. vzhledem k tomu, že k vměšování do volebních procesů může docházet různými způsoby, ať už přímými nebo nepřímými, jako jsou podvodné operace s hlasovacími lístky, blokování vstupu do volebních místností nebo fyzické nucení k hlasování, šíření zkreslených informací o kandidátech, manipulace se změnou termínu voleb, dezinformační kampaně na sociálních sítích a další;

BA. vzhledem k tomu, že autoritářské režimy se staly efektivnějšími v kooptování nebo obcházení norem a institucí, které podporují základní svobody, a v poskytování pomoci jiným, kteří chtějí dělat totéž; vzhledem k tomu, že tyto režimy prostřednictvím svých zástupců ve třetích zemích a v EU podněcovaly a využívaly polarizaci a pokoušely se narušovat národní politiku s cílem podporovat nenávist, násilí a neomezenou moc; vzhledem k tomu, že zahraniční vměšování do volebních procesů se často neomezuje výhradně na ovlivnění konkrétních výsledků voleb, ale na podkopání a zničení dlouhodobé důvěry občanů v legitimitu jejich demokratických institucí i demokratických procesů;

BB. vzhledem k tomu, že Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace přispívá k ochraně integrity voleb do Evropského parlamentu;

BC. vzhledem k tomu, že rozhodující úlohu při zajišťování integrity voleb v rámci Evropské unie hraje Evropská síť pro volební spolupráci; vzhledem k tomu, že tuto síť vytvořily útvary Komise společně s příslušnými útvary členských států;

BD. vzhledem k tomu, že novináři a odborníci nadále odhalují financování politických aktivit a politiků uvnitř Evropské unie ze zemí mimo EU před 24. únorem 2022 i po něm, což ohrožuje demokratické fungování členských států EU a vyžaduje důkladné vyšetřování, aby byli viníci pohnáni k odpovědnosti; vzhledem k tomu, že deník El País odhalil zapojení íránské Národní rady odporu do financování krajně pravicových politických hnutí v EU; vzhledem k tomu, že Rusko a Írán spolu s dalšími zeměmi, jako je Venezuela, mají společný cíl oslabit demokratické státy;

BE. vzhledem k tomu, že normotvůrci v současné době jednají o návrhu o politické reklamě, jehož cílem je doplnit nařízení o digitálních službách, řešit škodlivou roztříštěnost, která v této oblasti v současné době panuje, a přispět k posílení našich demokracií v Evropě a našich demokratických procesů, umožnit občanům, aby se během voleb nebo referenda kvalifikovaně rozhodovali prostřednictvím otevřeného procesu, a chránit občany EU před dezinformacemi, falešnými zprávami, neprůhlednými technikami politické reklamy a zahraničním vměšováním obecně; vzhledem k tomu, že normotvůrci by měli co nejdříve dosáhnout shody na návrhu, aby bylo zajištěno, že nová pravidla budou platit před volbami do Evropského parlamentu v roce 2024;

BF. vzhledem k tomu, že pouze za první polovinu roku 2021 byl zaznamenán stejný počet kybernetických útoků na orgány EU jako za celý rok 2020[14]; vzhledem k tomu, že po ruské agresi na Ukrajině se zvýšil počet útoků na orgány EU a členských států. Jako příklad lze uvést kybernetický útok, jímž byl během plenárního zasedání v listopadu 2022 po hlasování o usnesení o prohlášení Ruska za stát sponzorující terorismus zasažen Evropský parlament a který vyřadil z provozu jeho internetové stránky;

BG. vzhledem k tomu, že EU výrazně zvýšila své úsilí a investice do rozvoje schopností v oblasti kybernetické bezpečnosti, a to i prostřednictvím programů EU Horizont Evropa a Digitální Evropa; vzhledem k tomu, že stále existuje potřeba účinnější kybernetické bezpečnosti podporované náležitými finančními prostředky; vzhledem k tomu, že silná infrastruktura kybernetické bezpečnosti by mohla snížit náklady na kybernetické incidenty; vzhledem k tomu, že posouzení dopadů návrhu aktu o kybernetické odolnosti odhaduje, že by tato iniciativa mohla vést ke snížení nákladů na incidenty postihující podniky o zhruba 180 až 290 miliard EUR[15]; vzhledem k tomu, že Komise přijala pomalu opatření v reakci na hackerské útoky spáchané na občany EU – včetně významných osobností, jako jsou hlavy států nebo komisaři – v EU pomocí špionážního softwaru ze strany třetích zemí; vzhledem k tomu, že v současné době neexistuje žádný akční plán, který by zabránil hackerským útokům na občany EU v rámci EU ze strany osob operujících mimo EU;

BH. vzhledem k tomu, že Rada nedávno přijala směrnici NIS 2 s cílem zajistit vysokou společnou úroveň kybernetické bezpečnosti v Unii; vzhledem k tomu, že touto směrnicí byla vytvořena Evropská síť styčných organizací pro řešení kybernetických krizí (EU-CyCLONe), jež posílí odolnost informačních systémů; vzhledem k tomu, že náležité úrovně kybernetické bezpečnosti lze dosáhnout pouze spoluprací více subjektů z veřejného a soukromého sektoru; vzhledem k tomu, že EU stále čelí velkým závislostem v oblasti kybernetické bezpečnosti;

BI. vzhledem k tomu, že kybernetická obrana Ukrajiny vyžaduje činnost a spolupráci všech partnerů; vzhledem k tomu, že západní IT společnosti již poskytly Ukrajině pomoc při identifikaci zranitelných míst v její infrastruktuře; vzhledem k tomu, že v EU chybí technické kapacity pro identifikaci zranitelných míst v její kritické infrastruktuře; vzhledem k tomu, že spolupráce a výměna informací s cílovými partnery, jako jsou USA, Spojené království, Ukrajina a Tchaj-wan, je klíčová pro zlepšení schopnosti EU odhalit pachatele útoků;

BJ. vzhledem k tomu, že v roce 2021 byl vytvořen společný podnik pro inteligentní sítě a služby, jenž má evropským subjektům umožnit utvářet globální standardy pro technologie 6G; vzhledem k tomu, že spolupráce Komise a orgánů členských států na provádění souboru nástrojů pro diplomacii v oblasti kybernetiky pro síť 5G probíhá v rámci skupiny pro spolupráci v oblasti sítí a informačních systémů; vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr dospěl k závěru, že od přijetí souboru nástrojů pro sítě 5G bylo dosaženo pokroku v posilování bezpečnosti sítí 5G, přičemž většina členských států uplatňuje nebo se chystá uplatňovat omezení pro vysoce rizikové prodejce, ale že žádné z předložených opatření není právně závazné, což znamená, že Komise nemá pravomoc je vymáhat;

BK. vzhledem k tomu, že se vyskytly případy, kdy třetí země převážely migranty a žadatele o azyl k vnější hranici EU v rámci svých hybridních strategií zahraničního vměšování s cílem konfrontovat EU a její členské státy, jako učinilo například na podzim 2021 Bělorusko proti Polsku, Litvě a Lotyšsku; vzhledem k tomu, že tyto pokusy o hybridní vměšování mají rovněž podobu šíření dezinformací, neboť polarizují společnost v EU a podkopávají evropské hodnoty a základní práva;

BL. vzhledem k tomu, že migranti, menšiny a diaspory jsou často využívány zahraničními aktéry, kteří organizují dezinformační kampaně, aby využili a posílili negativní předsudky o migraci k vytváření napětí v evropských společnostech, jako je tomu například v případě ukrajinské diaspory, která se stala obětí cílených ruských dezinformačních kampaní; vzhledem k tomu, že rozhodující úlohu při šíření takových informací hrají platformy;

BM. vzhledem k tomu, že v Evropě roste počet antigenderových hnutí, konkrétně namířených proti sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví, právům žen a LGBTIQ+ osobám; vzhledem k tomu, že tato hnutí šíří dezinformace s cílem zvrátit pokrok v oblasti práv žen a rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že tato hnutí údajně získávají miliony eur ze zahraničních veřejných nebo soukromých zdrojů, včetně Ruska a USA;

BN. vzhledem k tomu, že toto účelové využívání migrantů a menšin na vnějších hranicích EU zdůrazňuje důležitost účinného a integrovaného systému správy hranic a uplatňování operativních, finančních a diplomatických opatření, aby byla zachována jeho odolnost;

BO. vzhledem k tomu, že Parlament podporuje návrh Komise začlenit do Schengenského hraničního kodexu ustanovení o účelovém využívání migrantů, která členským státům umožní jednat účinněji a koordinovaněji;

BP. vzhledem k tomu, že ruské dezinformační a propagandistické kampaně ovlivňují také nepřímé utváření veřejného mínění v Evropě tím, že se zaměřují na ruskojazyčnou diasporu v Evropě a sousedních zemích; vzhledem k tomu, že členské státy by měly hrát klíčovou roli při zpřístupňování zpravodajských zdrojů založených na faktech rusky mluvícím skupinám obyvatelstva, aby se vyvrátil narativ Kremlu; vzhledem k tomu, že ruské dezinformační a propagandistické kampaně jsou rozšířené i v mnoha postsovětských zemích, například ve střední Asii;

BQ. vzhledem k tomu, že úřad belgického federálního státního zástupce zahájil vyšetřování z důvodu podezření z praní peněz, korupce a z účasti na zločinném spolčení původem ze třetích zemí; vzhledem k tomu, že od 9. prosince 2022 bylo zatčeno několik osob a proběhly prohlídky bytů a kanceláří několika současných i bývalých poslanců a pracovníků Evropského parlamentu; vzhledem k tomu, že po těchto obviněních musí následovat účinná opatření Parlamentu a orgánů EU, která uzavřou všechny mezery pro zahraniční vměšování a zvýší transparentnost a odpovědnost v zájmu ochrany integrity orgánů;

BR. vzhledem k tomu, že důvěra v integritu Parlamentu a právní stát je pro fungování evropské demokracie zásadní; vzhledem k tomu, že je klíčové zajistit, aby demokratické procesy nebyly ovládány soukromými a vnějšími zájmy a aby byla plně respektována práva občanů; vzhledem k tomu, že schopnost zástupců zájmových skupin ovlivňovat rozhodování v Parlamentu prostřednictvím argumentů je zásadní součástí evropské demokracie;

BS. vzhledem k tomu, že již ve zprávě zvláštního výboru INGE 1 se upozorňuje na závažný nedostatek právně závazných pravidel pro lobbing a prosazování registru lobbistů v EU a na to, že bývalí vysoce postavení evropští politici a státní úředníci jsou často najímáni nebo kooptováni zahraničními autoritářskými státními nebo soukromými společnostmi; vzhledem k tomu, že je tak prakticky nemožné sledovat lobbing pocházející ze zemí mimo EU;

BT. vzhledem k tomu, že získávání elit zahraničními zájmovými skupinami, kterému napomáhá neomezování efektu „otáčivých dveří“ mezi orgány EU a autokratickými zeměmi s vysokým rizikem škodlivého zasahování do demokratických zájmů Unie, stále představuje závažnou formu zahraničního vměšování do demokratického fungování Evropské unie a lze jej považovat za problém spojený s korupcí;

BU. vzhledem k tomu, že Čína a Rusko zavedly sankce proti evropským vědcům a výzkumným institucím kvůli jejich spisům nebo postojům;

BV. vzhledem k tomu, že je třeba lépe objasnit zahraniční vliv vyvíjený prostřednictvím zástupců zájmových skupin na úrovni EU, a to zejména ve spolupráci s nevládními organizacemi, poradenskými společnostmi, nadacemi, analytickými středisky a soukromými společnostmi; vzhledem k tomu, že by to nemělo bránit běžným kontaktním činnostem velvyslanectví; vzhledem k tomu, že na rozdíl od zbytku Evropy, kde se počet zaměstnanců ruských ambasád snižuje, v Budapešti tento počet stále roste, což dokazuje, že Maďarsko je předmětem zájmu ruských zpravodajských služeb;

BW. vzhledem k tomu, že lobování za zahraniční zájmy, zejména týká-li se společností ve strategických odvětvích a jejich vlád, může otevřít prostor pro zahraniční vměšování v našich institucích; vzhledem k tomu, že rejstřík transparentnosti byl na základě interinstitucionální dohody výrazně posílen; vzhledem k tomu, že posílení požadavků na transparentnost organizací občanské společnosti, poradních společností, nadací, analytických středisek a soukromých společností by mohlo posloužit účelu odhalování zahraničního vměšování;

BX. vzhledem k tomu, že došlo k několika případům nepřátelského zastrašování a pronásledování poslanců Evropského parlamentu, které zorganizovaly a koordinovaly cizí země; vzhledem k tomu, že země jako Rusko, Čína a Írán uvalily na poslance a orgány Evropského parlamentu a parlamentů členských států zákaz vstupu a sankce kvůli jejich kritice politik íránské vlády v oblasti lidských práv;

BY. vzhledem k tomu, že některé autoritářské státy falešně obviňují evropské občany z přestupků nebo trestných činů a zadržují je ve vězení, aby ovlivnily rozhodnutí členských států EU; vzhledem k tomu, že v Íránu jsou v současné době neoprávněně zadržováni a odsuzováni občané, včetně belgického občana Oliviera Vandecasteeleho, švédského občana Ahmadrezy Djalalieho a sedmi dalších francouzských občanů;

BZ. vzhledem k tomu, že EU uvalila v březnu 20200 sankce na ruské propagandistické sdělovací prostředky Russia Today (RT) a Sputnik a dočasně pozastavila jejich vysílání a nařídila poskytovatelům internetového připojení a vyhledávačům zablokovat přístup a vyhledávačům vypnout indexování jejich obsah; vzhledem k tomu, že od přijetí devátého balíčku sankcí přestali provozovatelé družic, např. francouzský Eutelsat a lucemburský SES, poskytovat služby vysílání v EU pro RT a Sputnik; vzhledem k tomu, že Eutelsat 36B nadále vysílá programy ruské televize Trikolor a NTV plus na ukrajinských územích okupovaných Ruskem; vzhledem k tomu, že společnost SES pokračuje ve vysílání RT News v Indii, Mexiku a Jihoafrické republice; vzhledem k tomu, že ostatní národní satelitní operátoři, jako jsou Hellas Sat a Hispasat a také maďarské státní kanály, nadále vysílají na televizních kanálech, na něž byly uvaleny sankce; vzhledem k tomu, že stanice RT France a RT News jsou stále dostupné online; vzhledem k tomu, že ruská propaganda je často posilována různými mezinárodními sdělovacími prostředky, které mají v určitých regionech světa velmi široký dosah;

CA. vzhledem k tomu, že v jasném rozporu s uvalenými sankcemi EU se Srbsko, kandidátská země EU, stalo bezpečným útočištěm pro některé ruské společnosti, které se chtějí vyhnout sankcím uvaleným EU nebo je přečkat, neboť od července 2022 se v Bělehradě nachází několik poboček RT (dříve Russia Today), která spustila svůj online zpravodajský servis v srbštině;

CB. vzhledem k tomu, že kriminalizace zahraničního vměšování by toto zlovolné jednání cíleně postihovala; vzhledem k tomu, že v současné době v EU neexistuje obecný zákaz zahraničního vměšování, což znamená, že pachatelé se ho mohou dopouštět bez obav z trestu, pokud jejich jednání není trestným činem; vzhledem k tomu, že v souladu s čl. 83 odst. 1 třetím pododstavcem SFEU může Rada s ohledem na vývoj trestné činnosti přijmout rozhodnutí v oblastech mimořádně závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem; vzhledem k tomu, že původce zahraničního vměšování je třeba zatížit sankcemi a omezeními, aby se zabránilo jejich budoucí činnosti;

CC. vzhledem k tomu, že Komise navrhla sladit trestné činy a postihy za porušování sankcí uvalených EU; vzhledem k tomu, že řada členských států uvažuje o rozšíření pravomocí Úřadu evropského veřejného žalobce tak, aby zahrnovaly i takové porušování;

CD.  vzhledem k tomu, že EU již vypracovala několik právních předpisů důležitých pro boj proti nepřátelské zahraniční manipulaci s informacemi a zahraničnímu vměšování; vzhledem k nebezpečí, že regulační rámce EU pro boj proti dezinformacím mohou kopírovat a selektivně využívat jiné (autoritářské) státy za účelem omezování svobody sdělovacích prostředků a svobody projevu; vzhledem k tomu, že hodnocení účinnosti a dopadu stávajících nástrojů na posílení odolnosti společnosti nebylo na úrovni EU řádně provedeno; vzhledem k tomu, že takové hodnocení by dále zlepšilo zaměření budoucích politik a nástrojů na řešení zahraničního vměšování a hybridních hrozeb;

CE. vzhledem k tomu, že Čína se v návaznosti na svůj hospodářský růst a politickou expanzi na světové scéně snaží maximalizovat šíření své propagandy v zahraničí, šíří pozitivní narativy o své zemi a zároveň se snaží potlačit kritické hlasy; vzhledem k tomu, že Čína přebírá kontrolu nad všemi tradičními mediálními informačními kanály v Africe, které jsou na tomto kontinentu stále nejpoužívanějším nástrojem pro přístup k informacím; vzhledem k tomu, že Rusko rozšiřuje své dezinformační operace i do Afriky; vzhledem k tomu, že na těchto operacích se přímo podílí Wagnerova skupina; vzhledem k tomu, že tyto operace by mohly ohrozit bezpečnost evropských občanů a průběh spolupráce s africkými partnerskými státy;

CF. vzhledem k tomu, že EU se ujímá vedoucí úlohy v činnosti ad hoc vytvořené skupiny OSN v rámci třetího výboru OSN s cílem zajistit základní a procesní práva podezřelých osob;

CG. vzhledem k tomu, že se celkové povědomí o nebezpečí manipulace s informacemi a vměšování od vypuknutí pandemie COVID-19 v jiných zemích na světě zvýšilo; vzhledem k tomu, že OSN navrhla několik iniciativ, které mají upevnit správu digitální oblasti a zajistit větší soudržnost členských států OSN, např. „Globální kodex chování na podporu integrity veřejných informací“ a globální digitální pakt;

CH. vzhledem k tomu, že během diskusí se zvláštním výborem INGE 2 reagovali zástupci některých platforem a další zúčastněné strany kladně na návrh vytvořit globální standardy a zejména evropské, a pokud možno transatlantické standardy s cílem bojovat proti zahraničním manipulacím s informacemi a zahraničnímu vměšování;

CI. vzhledem k tomu, že úspěšné mise a operace společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) / společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), jakož i delegace EU v zahraničí patří k nejlepším kampaním strategické komunikace vedeným EU i zeměmi mimo EU;

CJ. vzhledem k tomu, že Rada schválila Strategický kompas v březnu 2022; vzhledem k tomu, že podle Strategického kompasu mají být všechny mise a operace SZBP / SBOP do roku 2024 vybaveny dostatečným množstvím nástrojů strategické komunikace a zdroji pro boj proti zahraničním manipulacím s informacemi a zahraničnímu vměšování, vzhledem k tomu, že je zapotřebí procesu modernizace a profesionalizace komunikace v misích, včetně podpory iniciativ zaměřených na boj proti zranitelnosti vůči dezinformacím; vzhledem k tomu, že oddělení strategické komunikace (StratCom) Evropské služby pro vnější činnosti (ESVČ) posílilo spolupráci s misemi a operacemi SBOP, aby jim pomohlo odhalovat, analyzovat a chápat kampaně zahraniční manipulace s informacemi a zahraničního vměšování,

Koordinovaná strategie EU proti zahraničnímu vměšování

1. zdůrazňuje, že ruská agresivní válka proti Ukrajině vynesla do popředí souvislost mezi zahraničními pokusy o manipulaci s informacemi a hrozbami pro EU a její bezprostřední sousedství, západní Balkán a země Východního partnerství, jakož i pro světovou bezpečnost a stabilitu; konstatuje, že plnohodnotná válka Ruska proti Ukrajině ještě více zviditelnila dopady ruského vměšování do demokratických procesů, které začalo dávno před invazí a je založeno na historickém revizionismu;

2. zdůrazňuje, že je třeba rozvíjet otevřenou strategickou autonomii EU, aby se omezily možnosti zasahování prostřednictvím závislosti EU na strategických odvětvích, jako je energetika, digitální technologie a zdravotnictví; podporuje úsilí Evropské komise, Rady a dalších orgánů v tomto ohledu, zejména v rámci plánu REPowerEU a Digitální agendy EU;

3. bere na vědomí kroky, které Komise učinila v návaznosti na první doporučení přijatá Parlamentem dne 9. března 2022; opakuje však svoji výzvu ke koordinované strategii EU proti zahraničnímu vměšování, která by zohledňovala složitost a vícerozměrnou povahu hrozeb na základě rozčleněné a multipolární geopolitické analýzy; domnívá se, že tato celospolečenská strategie by měla zahrnovat opatření k lepšímu prosazování stávajících ustanovení o zahraničním vměšování, vytvoření kontaktního místa pro vyšetřování a strategické reakce proti zahraničnímu vměšování a zajištění financování činností na budování kapacit pro boj proti dezinformacím a podporu demokratických procesů; domnívá se, že tato strategie by měla spojovat a vytvářet synergie mezi izolovanými snahami, strategiemi, akčními plány, cestovními mapami a základními projekty a finančními toky; má za to, že by měla stanovit strategické cíle, potřebné mandáty a operační schopnosti, jako jsou sdílení informací o hrozbách a technické připisování odpovědnosti, legislativní a diplomatické nástroje, jako jsou nové právní předpisy, normy, soubory nástrojů, politické připisování odpovědnosti, sankce a další protiopatření, jakož i požadavky na budování kapacit, jako je další financování agentur EU a organizací občanské společnosti, které k tomuto úsilí přispívají, s klíčovými ukazateli výkonnosti, aby se zajistilo dosažení dostatečného rozsahu a dosahu výsledků;

4. vítá v tomto ohledu balíček opatření na obranu demokracie, který oznámila předsedkyně Komise; připomíná prohlášení Komise, že náležitě zohlední doporučení zvláštních výborů INGE a INGE2, aby byl vypracován robustní balíček opatření na obranu demokracie spolu s právními předpisy pro boj proti hybridním hrozbám v EU.

5. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že veškerá opatření přijímaná k ochraně EU před zahraničním vměšováním a manipulací s informacemi musí zahrnovat pevné a jednoznačné záruky k prosazování základních práv, mimo jiné svobody projevu a svobody přesvědčení;

6. domnívá se, že je třeba důkladně zvážit snahu upustit od přístupu neodkazování na konkrétní země, který přistupuje ke všem snahám o ovlivňování ze zahraničí stejně, bez ohledu na zemi jejich původu, k přístupu založenému na riziku a objektivních kritériích, podobně jako je tomu ve směrnici 2015/8499[16], a na zkušenostech získaných z jiných zemí; má za to, že přístup založený na riziku by fungoval jako jeden ze základních kamenů víceúrovňového přístupu, který by poskytoval informace pro politiky a protiopatření proti zahraničnímu vměšování, odstranil zbytečnou právní složitost a efektivněji využíval omezené kapacity a zdroje, od provozní až po politickou úroveň, a to ještě účinněji, pokud by zohledňoval právě ten faktor, který je při vyhodnocování zahraničního vlivu a reakci na něj nejdůležitější, a sice zemi původu; domnívá se také, že tento přístup by měl zahrnovat jasný soubor potenciálních sankcí, a že by měl fungovat jako odstrašující prostředek vůči narušitelům a jako páka vůči novým zlovolným subjektům, které by mohly být přidány na seznam; má za to, že mezi potenciální kritéria by mohla patřit tato: a) zapojení do činností zahraničního vměšování, b) program krádeže duševního vlastnictví namířený proti Unii a jejím členským státům, c) právní předpisy, které nutí národní nestátní subjekty podílet se na zpravodajské činnosti, d) soustavné porušování lidských práv, e) revizionistická politika vůči stávajícímu mezinárodnímu právnímu řádu, f) prosazování autoritářské ideologie mimo vlastní území; vyzývá Komisi a ESVČ, aby předložily konkrétní doporučení pro zavedení tohoto přístupu a směřovaly je k Radě za účelem schválení;

7. domnívá se, že EU by měla ve spolupráci s členskými státy zintenzívnit svou strategickou komunikaci o boji proti manipulacím s informacemi a jejich vyvracení tím, že bude obšírně informovat o probíhajících operacích, jakmile k nim dojde (vyvracení dezinformací), zejména na globálním Jihu; vyzývá k navýšení evropských kapacit pro předcházení dezinformacím a k dalším investicím do těchto kapacit; připomíná příklady Ukrajiny a Tchaj-wanu v oblasti předcházení a vyvracení manipulací s informacemi a potřebu vycházet z poučení z jejich zkušeností; podobně připomíná, že aby bylo možné předem nebo rychle vyvrátit manipulace s informacemi, je zapotřebí rámec pro rychlé sdílení informací pocházejících od občanské společnosti a soukromých společností;

8. podporuje veřejnou výzvu, kterou přednesla místopředsedkyně Věra Jourová v Tallinnu v lednu 2023[17] k rozšíření nezávislých komunikačních kanálů pro rusky mluvící osoby; vyzývá Komisi a ESVČ, aby v návaznosti na to předložily konkrétní návrhy a opatření;

9. odsuzuje nebezpečný fenomén tzv. „dezinformací k pronajmutí“ (disinformation for hire), kdy poskytovatelé nabízejí dezinformační služby vládním i nevládním subjektům například na „temném webu“ (dark web), přičemž uvádějí seznamy služeb a ceny; vyjadřuje politování nad tím, že došlo k pokusu tento typ služby, kromě mnoha jiných způsobů použití, zneužit k narušení volebních procesů;

10. vyzývá k vytvoření struktury EU, která by byla pověřena analýzou statistických dat, koordinací výzkumných projektů a vyhotovením zpráv s cílem zlepšovat situační povědomí a sdílení zpravodajských informací o hrozbách, odhalování pachatelů a protiopatření v souvislosti se zahraničními manipulacemi s informacemi a zahraničním vměšováním, včetně zapojení Evropské služby pro vnější činnost, a která by fungovala jako referenční místo a specializované centrum znalostí, které bude usnadňovat a podporovat operativní výměnu mezi orgány členských států, orgány EU a agenturami EU; domnívá se, že tato struktura by měla být financovaná z rozpočtu EU a mít podobu Centra pro integritu informací, které bude spolupracovat se všemi orgány EU na využití všech dostupných nástrojů pro zamezení duplicitám;

11. vyzývá členské státy, aby uznaly, že zahraniční vměšování, včetně dezinformací, představuje hrozbu pro národní a přeshraniční bezpečnost; potvrzuje potřebu solidarity mezi členskými státy v zájmu účinného boje proti těmto typům aktů; požaduje změnu článku 222 Smlouvy o fungování Evropské unie tak, aby zahrnoval i zahraniční zásahy;

12. vyzývá parlamenty členských států EU, aby zvážily, zda vytvořit vlastní parlamentní orgány pověřené dohledem nad opatřeními souvisejícími s ochranou demokracie před zahraničním vměšováním a manipulací s informacemi, a aby zavedly pravidelnou výměnu názorů na tato témata; 13.  se zájmem si všímá, že bylo ukončeno společné cvičení nazvané „EU Integrated Resolve 2022“, jehož účelem bylo zlepšit schopnost EU reagovat na složité, hybridní krize s vnitřním i vnějším rozměrem; lituje však, že Parlament nebyl do tohoto cvičení zapojen, a vyzývá ostatní orgány EU, aby Parlament zapojovaly do struktury všech obdobných cvičení;

14. podporuje veškerou spolupráci mezi útvary různých orgánů EU, které jsou pověřeny operačními činnostmi sledování dezinformací a boje proti nim, například spolupráci pracovní skupiny Parlamentu pro dezinformace, útvarů Komise a oddělení strategické komunikace ESVČ využívající systém rychlého varování; vítá, že ESVČ a Komise spolupracují s Parlamentem na pravidelném informování o významném vývoji v oblasti hrozeb zahraniční manipulace s informacemi a zahraničního vměšování, zejména pokud jde o volby do Evropského parlamentu; navrhuje zřídit systém rychlého varování pro poslance Evropského parlamentu a členy vnitrostátních parlamentů, který by sloužil k potírání dezinformací na online platformách a k předcházení jejich sdílení;

15. vítá, že ESVČ podporuje vytvoření střediska pro sdílení a analýzu informací (ISAC) s cílem vypracovat společnou metodiku a rámec pro shromažďování a sdílení systematických zpravodajských informací a důkazů o hrozbách a v konečném důsledku poskytovat lepší povědomí o situaci; poukazuje na pokrok, kterého ESVČ dosáhla v oblasti společného analytického rámce a metodiky pro zahraniční manipulace s informacemi a zahraniční vměšování, jak je popsáno v Akčním plánu pro evropskou demokracii, a zdůrazňuje, jak může takový otevřený, kooperativní a interoperabilní protokol na podporu povědomí o situaci jako součást střediska ISAC přispět k užší spolupráci mezi orgány, institucemi a jinými subjekty EU, členskými státy, platformami sociálních médií, zpravodajskými agenturami a aktéry občanské společnosti; vyzývá k tomu, aby byly vyčleněny dostatečné finanční prostředky na průběžný vývoj, zapojení společnosti a budování kapacit, což přispěje k širokému přijetí tohoto modelu se značným dosahem a rozsahem v celé Unii;

16. vyzývá k vytvoření stálého orgánu v Evropském parlamentu, který by zajistil průřezový přístup k účinnému monitorování a boji proti zahraničnímu vměšování;

Odolnost

17. vyzývá ke společnému úsilí orgánů EU, členských států, partnerských zemí, občanské společnosti, podnikatelské sféry a nezávislých médií o zvyšování sociálního a institucionálního povědomí a o investice do vzdělávání o dezinformacích a manipulaci s informacemi a o zahraničním vměšování a způsobech komplexního boje proti němu;

18. zdůrazňuje, že EU si musí vzít ponaučení z ukrajinských zkušeností a odborných znalostí v boji proti zahraničnímu vměšování a agresi a pokračovat v úzké spolupráci s Ukrajinou, Tchaj-wanem a dalšími státy v této oblasti; upozorňuje však na odlišný kontext, v němž Tchaj-wan působí;

19. vítá, že Evropské středisko pro sledování digitálních médií (EDMO), které je nezávislou sítí ověřovatelů faktů, akademických výzkumných pracovníků a dalších zúčastněných stran, bude mít již brzy centra pokrývající všechny členské státy EU, čímž posílí svou misi spočívající v odhalování dezinformačních kampaní, zavádějících informací a dalšího obsahu vytvářeného třetími zeměmi s jasnými propagandistickými záměry, a v jejich analýze, pořádání činností zaměřených na mediální gramotnost a v organizování dalších činností na podporu boje proti dezinformacím; zdůrazňuje potenciální potřebu právního rámce v EU nebo členských státech, který by zajistil kvalitní ověřování faktů;

20. znovu vyzývá členské státy, aby do školních a vysokoškolských osnov začlenily mediální a digitální gramotnost, občanskou výchovu, společnou evropskou historii, dodržování základních práv, kritické myšlení a podporu účasti veřejnosti a aby současně vyvíjely obecné úsilí o zvyšování informovanosti dospělých osob, včetně starších osob, a úsilí o překlenování digitálních propastí na základě věku, pohlaví a socioekonomického postavení; požaduje koordinovanou strategii EU v oblasti mediální gramotnosti s projekty, které přináší hmatatelné výsledky s významným rozsahem a dopadem na celou EU; podporuje sdílení pokynů EU pro mediální gramotnost, přeložených do národních jazyků, s kandidátskými zeměmi s cílem řešit dezinformace a podporovat digitální gramotnost prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy; v této souvislosti žádá členské státy, aby zvážily vypracování a distribuci vzdělávacích materiálů pro různé věkové kategorie, z nichž by se děti i mladí lidé mohli dozvědět, jak se správně informovat a jak si mohou ověřit správnost informací; vyzývá k vytvoření střediska pro sledování zahraničních vlivů a jejich dopadu na vysokoškolské vzdělávání a výzkum;

21. zdůrazňuje význam památky historických událostí a výzkumu totalitních režimů, jako byl sovětský režim, a transparentní, na faktech založené veřejné diskuse o zločinech těchto režimů, aby se posílila odolnost naší společnosti vůči překrucování historie a manipulaci s ní; znovu připomíná význam organizací občanské společnosti, jako je například Memorial, působících v oblasti historické paměti, zejména pokud jde o novodobé evropské dějiny, které jsou terčem systematických dezinformací a revizionismu ze strany Ruska, které usiluje ospravedlnění svého pokračujícího vměšování a agrese;

22. vyzývá Komisi, aby vypracovala účinný balíček opatření na obranu demokracie s přihlédnutím k jedinečným zkušenostem a závěrečným návrhům Konference o budoucnosti Evropy, včetně iniciativ na posílení naší demokracie zevnitř, a to podporou občanské kultury demokratické angažovanosti a aktivní účasti občanů za všech okolností, a to i mimo volební období;

23. zdůrazňuje, že je třeba orgánům veřejné správy na všech úrovních zajistit odbornou přípravu v tom, jak odhalovat manipulace s informacemi a vměšování a bojovat proti nim, a zdůrazňuje, že tato odborná příprava by měla zohledňovat genderové aspekty; znovu vyzývá orgány, instituce a jiné subjekty EU a vnitrostátní orgány, aby pokračovaly v podobných opatřeních odborné přípravy a získávání aktuálního situačního povědomí a v jejich posilování, neboť hybridní hrozby přetrvávají, jsou velmi rozšířené a v rostoucí míře zaměřené na ovlivňování politik a právních předpisů EU; vyzývá orgány, instituce a jiné subjekty EU, aby zavedly interinstitucionální odbornou přípravu na podporu své celkové odolnosti jako celku;

24. vyzývá orgány, instituce a jiné subjekty EU a vnitrostátní orgány, aby přijaly zvláštní rámec pro komunikaci, jehož součástí budou opatření k rychlému odhalování zahraničního vměšování a pokusů o manipulace ve sféře informací, s cílem předcházet jim a bojovat proti těmto pokusům; vítá úlohu ESVČ, centra excelence NATO pro strategickou komunikaci a střediska pro boj proti hybridním hrozbám, která jsou významnými partnery ve zvyšování situačního povědomí a v rozvoji dalších reakcí v rámci boje proti zahraničním manipulacím s informacemi a zahraničnímu vměšování;

25. znovu vyzývá ESVČ, aby budovala své odborné znalosti v oblasti strategické komunikace a veřejné diplomacie, což vyžaduje silnější mandát a přidělení více zdrojů jejímu oddělení pro strategickou komunikaci a zejména jejím pracovním skupinám, a to na základě posouzení rizik a s ohledem na probíhající ruskou útočnou válku proti Ukrajině a hybridní válku a propagandu ruských státních i nestátních aktérů, jakož i na dopad této hybridní války na kandidátské země EU na západním Balkáně a na Moldavsko a další země Východního partnerství; zdůrazňuje, že dialog s občany je nezbytný pro zvyšování povědomí o prioritách zahraniční a bezpečnostní politiky EU; uznává a oceňuje práci na internetových stránkách EUvsDisinfo a vyzývá k dalšímu rozšíření této platformy díky odpovídajícímu financování;

26. konstatuje, že je naléhavě zapotřebí zintenzivnit úsilí v boji proti zlovolným zahraničním manipulacím s informacemi a zahraničnímu vměšování, jejichž cílem je omezit schopnost kandidátských a potenciálních kandidátských zemí EU postupně se sladit se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU (SZBP); vítá přínos ESVČ k podpoře institucionální kapacity a transparentnosti vlastnictví médií, a to konkrétně v zemích západního Balkánu, s ohledem na křehkou bezpečnostní situaci a riziko přelévání; zdůrazňuje, že je třeba aktivně čelit propagandě zlovolných aktérů v regionu, jejímž cílem je podkopávat zájmy a hodnoty EU;

27. vyzývá EU a členské státy, aby zvýšily úsilí o podporu organizací občanské společnosti v boji se zahraniční manipulací s informacemi a zahraničním vměšováním, neboť se prokázalo, že skutečně přispívají ke zvyšování povědomí o rizicích spojených s informacemi a dezinformacemi, které se šíří zejména na sociálních sítích, ale i v tradičních sdělovacích prostředcích, a že se ukázaly jako efektivní v případě tradičních sdělovacích prostředků, neboť mnoho těchto organizací působí na místní úrovni, a jsou tedy blíže těm, na které cílí dezinformace, a proto vědí lépe, jak s nimi komunikovat; domnívá se, že technologické a mediální společnosti by měly spolupracovat s organizacemi občanské společnosti, které jsou schopny poskytovat odborné znalosti o politických a kulturních souvislostech s cílem vypracovat strategie pro zmírňování rizika zasahování do volebních procesů;

28. vyzývá k tomu, aby byly pro investigativní novináře a organizace občanské společnosti jasně a transparentně uvolněny dostatečné a udržitelné finanční prostředky úměrné jejich úsilí o zvyšování povědomí, odhalování snahy o vměšování do demokratických procesů a neutralizování jejich dopadu;

29. vyzývá, aby byly vyčleněny, navýšeny a uvolněny veřejné zdroje financování pro příslušné organizace občanské společnosti a aby bylo vynaloženo úsilí na zvýšení soukromého financování, například zprostředkováním konference dárců; vyzývá, aby byla zahájena společná iniciativa sdružující fondy a programy EU, včetně připravovaného balíčku opatření na obranu demokracie, spolu s finančními organizacemi, bilaterálními dárci a příjemci s cílem posílit harmonizaci a spolupráci v oblasti investic do demokratické odolnosti a boje se zahraničními manipulacemi s informacemi a zahraničním vměšováním, a aby tento investiční rámec poskytoval na základě objektivních, transparentních a kontrolovaných kritérií na míru přizpůsobené granty nezávislým ověřovatelům faktů, investigativním novinářům, akademickým pracovníkům, analytickým střediskům a organizacím občanské společnosti, kteří se podílejí na zvyšování situačního povědomí (například na výzkumu, prošetřování a identifikaci původu manipulací s informacemi a vměšování, na rozvoji spolupráce v této oblasti a tvorbě a uvádění do praxe metodik a nástrojů střediska ISAC s otevřeným zdrojovým kódem k řešení problematiky zahraničních manipulací s informacemi a zahraničního vměšování), a aby zahrnoval opatření na podporu mediální, digitální a informační gramotnosti, jakož i dalších činností za účelem budování odolnosti a podporu obráncům lidských práv prostřednictvím ročních či pololetních výzev k podávání návrhů, které by pokrývaly dlouhodobé a víceleté financování;

30. zdůrazňuje, že je nezbytné zaručit oznamovatelům, novinářům a dalším pracovníkům sdělovacích prostředků nezbytné podmínky, aby mohli přispívat k otevřené, svobodné, nestranné a spravedlivé veřejné debatě, jež je životně důležitá pro demokracii a rozhodujícím způsobem pomáhá společnosti čelit dezinformacím, manipulacím s informacemi a vměšování; zdůrazňuje potřebu bezpečného vybavení a silného šifrování mezi koncovými body s otevřeným zdrojovým kódem, které by chránilo důvěrnost a integritu komunikace mezi novináři a jejich zdroji;

31. vítá návrh týkající se strategických žalob proti účasti veřejnosti[18], jenž je tvořen návrhem směrnice a doporučením a který má zlepšit ochranu novinářů, obránců lidských práv a organizací občanské společnosti před nedůvodnými soudními řízeními; dále vítá analýzu současných hrozeb pro bezpečnost novinářů v EU a pohrůžek soudního stíhání a nedůvodných soudních řízení proti účasti veřejnosti, kterou Komise provedla ve své zprávě o stavu právního státu 2022; upozorňuje na nárůst špionážního sledování novinářů a organizací občanské společnosti v EU, které slouží k zastrašování a obtěžování; zdůrazňuje, že je třeba zahrnout tento rozměr do hodnocení Komise v oblasti právního státu;

32. připomíná, že silnou protilátkou proti zahraničním manipulacím s informacemi a zahraničnímu vměšování představují nezávislé, pluralitní a kvalitní mediální služby; v této souvislosti připomíná iniciativu Journalism Trust, kterou založila organizace Reportéři bez hranic a jejímž cílem je stanovit normy v oboru; opakuje svou výzvu k vytvoření stálého programu zpravodajských a sdělovacích prostředků v EU; domnívá se, že svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků je třeba chránit a podporovat také v online prostředí, zejména pokud jde o dostupnost novinářského obsahu na online platformách;

33. upozorňuje, že je třeba zajistit, aby se do boje proti dezinformacím zapojily také tradiční noviny a zpravodajské kanály; vyzývá zejména zpravodajské kanály k větší transparentnosti, pokud jde o profil odborníků, které zvou na natáčení;

34. vítá návrh Komise o Evropském aktu o svobodě sdělovacích prostředků[19] (EMFA), jenž má zavést společný rámec na úrovni EU s cílem zaručit pluralismus a nezávislost na vnitřním trhu mediálních služeb tím, že stanoví konkrétní ustanovení zaměřená proti politickému zasahování do redakčních rozhodnutí a proti sledování a zajišťuje odpovídající financování veřejnoprávních sdělovacích prostředků, transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků a ochranu online mediálního obsahu; naléhavě žádá, aby byla zavedena opatření také na ochranu sdělovacích prostředků a jejich pracovníků, zejména pokud jsou cílem cizích mocností usilujících o narušení výkonu práva na informace; zdůrazňuje, že zejména ustanovení o dohledu je třeba ještě podstatně zlepšit, aby se zajistilo, že nebudou legitimizovat používání špionážního softwaru proti jednotlivcům, zejména novinářům, a tím podkopávat základní práva namísto jejich posilování;

35. vítá návrh obsažený v návrhu Evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků na vytvoření Evropského sboru pro mediální služby, který by spojil vnitrostátní orgány pro sdělovací prostředky a měl by hrát významnou úlohu v boji proti dezinformacím, včetně zahraničního vměšování a manipulací s informacemi; konstatuje zejména, že jedním z navržených úkolů tohoto sboru je konkrétně koordinace vnitrostátních opatření o poskytování mediálních služeb ze strany poskytovatelů usazených mimo EU, kteří se zaměřují na příjemce v Unii a mohou se stát rizikem pro veřejnou bezpečnost; doporučuje, aby byly v tomto ohledu do působnosti sboru zahrnuty země západního Balkánu a Východního partnerství; naléhavě žádá, aby Evropský sbor pro mediální služby byl organizačně i finančně nezávislý na Komisi a vládách členských států, aby mohl pracovat objektivně a politicky nezávisle;

36. v souvislosti Evropským aktem o svobodě sdělovacích prostředku vítá návrhy na nezávislé sledování vnitřního trhu mediálních služeb, jehož součástí by byly podrobné údaje a kvalitativní analýza odolnosti mediálních trhů členských států, zejména v souvislosti s rizikem zahraničních manipulací s informacemi a zahraničního vměšování; vítá návrh na uspořádání strukturovaného dialogu mezi platformami a mediálním sektorem za účelem sledování toho, jak platformy dodržují samoregulační iniciativy; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků ani žádné jiné současné či budoucí právní předpisy v mediální či technologické oblasti nezahrnovaly zvláštní výjimky z horizontálních pravidel moderování obsahu, které by dávaly předběžné povolení těm, kdo šíří dezinformace;

37. požaduje zavedení recipročních doložek, podle nichž by otevřenost evropského informačního prostoru třetím zemím byla úměrná přístupu evropských sdělovacích prostředků v těchto zemích; vybízí Komisi, aby vytvořila evropský regulační systém, který mediálním společnostem pod redakční kontrolou cizích vlád nebo ve vlastnictví vysoce rizikových zahraničních zemí zabrání, aby nabývaly evropské mediální společnosti; mělo by to platit především u nedemokratických nebo vysoce rizikových zemí, v nichž evropské mediální organizace nemohou svobodně působit nebo je na ně vyvíjet tlak, aby jejich zpravodajství vyznívalo ve prospěch vlády dané země; takové úsilí by se mělo opírat o společnou databázi, jež usnadní harmonizovanou prevenci nebo stíhání v celé Evropské unii; navrhuje, že takový regulační systém může být založen na stávajících mechanismech pro prověřování přímých zahraničních investic, aby se zabránilo zdvojování činností; vybízí k tomu, aby byla do Evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků zahrnuta ustanovení o transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků, která jsou v současné době obsažena v doporučeních;

38. zdůrazňuje, že nárůst popírání změny klimatu může souviset s obecnějším přijímáním konspiračních teorií ve veřejném diskurzu, které jsou založeny na záměrném vytváření alternativní a odmítání vědy a jejichž součástí jsou falešné představy o čemkoli od ruské agresivní války proti Ukrajině po očkovací látky proti COVID-19; zdůrazňuje roli zahraničních aktérů při šíření dezinformací o změně klimatu a politice EU v oblasti klimatu, která podkopává podporu veřejnosti a je využívána i v narativech domácích aktérů, kteří tyto dezinformace o klimatu zneužívají pro své vlastní politické cíle;

39. podporuje výzvu předních odborníků na změnu klimatu, kterou učinili na zasedání 27. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP 27) směrem k technologickým společnostem, aby řešily rostoucí problém dezinformací a zejména aby přijaly obecnou definici zavádějících informací a dezinformací o klimatu, jež bude zahrnovat zkreslování vědeckých důkazů a podporu klamných řešení a aby se zavázaly nezveřejňovat žádnou reklamu, která obsahuje zavádějící informace a dezinformace o klimatu a klamavou ekologickou reklamu, a aby sdílely výstupy interního výzkumu o šíření zavádějících informací a dezinformací a klamavé ekologické reklamy na jejich platformách;

40. vyzývá platformy, aby přijaly opatření, jež posílí transparentnost a zamezí zveřejňování reklamy podporující popírání změny klimatu a zakáží ji, a aby tato opatření uplatnily na konspirační teorie a dezinformace; uznává, že je naléhavě nutné omezit šíření dezinformační ekonomiky v souvislosti se změnou klimatu;

41. se znepokojením konstatuje, že řada šiřitelů popírání změny klimatu a útoků na opatření v oblasti klimatu, kteří mají největší přitažlivost, má status „ověřeného profilu“ na různých platformách sociálních médií, včetně Twitteru, což jim umožňuje šířit zavádějící informace a dezinformace pod tímto privilegovaným statusem mezi miliony sledujících, a že tito šiřitelé často sídlí mimo Evropskou unii; vyzývá společnost Twitter, aby zavedla přísnější kontroly při prodeji své „modré fajfky“;

Vměšování prostřednictvím online platforem

42. připomíná, že obchodní model online platforem stále závisí na reklamě založené na osobních údajích a neprůhledných algoritmech, což znamená, že větší zapojení znamená větší příjmy z reklamy a že toto zapojení je generováno prostřednictvím algoritmů, které odměňují polarizované a extrémní názory na úkor informací založených na faktech, a představují tak závažná rizika spočívající v manipulaci s daty; zdůrazňuje, že obecné nařízení o ochraně osobních údajů[20] (GDPR), nařízení o digitálních službách, kodex zásad boje proti dezinformacím a připravované nařízení o transparentnosti a cílení politické reklamy vytvářejí další záruky proti těmto zneužívajícím a manipulativním praktikám; připomíná, že podporuje veškerá opatření k zákazu mikrocílení na politickou reklamu, zejména – nikoli však výlučně – na základě citlivých osobních údajů;

43. vyzývá Komisi, členské státy a technologické společnosti, aby spolupracovaly a investovaly více prostředků do rozvoje regulačních a technologických náprav dezinformací využívajících umělou inteligenci;

44. lituje, že větší platformy, např. Meta, Google, YouTube, TikTok a Twitter, stále nedělají dost pro aktivní boj proti dezinformacím, a dokonce propouští zaměstnance, přestože na ně opakovaně apelují regulační orgány, občanská společnost a dokonce i interní zaměstnanci odpovědní za integritu informací; připomíná, že platformy musí mít dostatek zaměstnanců, aby zajistily pravidelné aktualizace nástrojů pro moderování a zabránily tak tomu, že škodlivý obsah bude obcházet jejich politiku moderování obsahu; připomíná, že dezinformační a rušivé kampaně jsou silně závislé na koordinaci dezinformací a mikrocílení napříč platformami; vyjadřuje politování nad tím, že EU je v zájmu zachování integrity evropských voleb závislá na společnostech mimo EU; vzhledem k tomu, že samoregulační přístup kodexu zásad je nedostačující, apeluje na všechny platformy, včetně těch menších, aby posílily svou koordinaci s cílem lépe identifikovat kampaně a zabránit jejich šíření;

45. lituje, že společnosti provozující sociální média nepřebírají plnou odpovědnost a že jsou neefektivní v odhalování zavádějících informací a dezinformací na svých platformách a když je odhalí, odstraňují je pomalu; lituje, že tato nečinnost online platforem je výrazem nedostatku závazných pravidel v evropském regulačním rámci; připomíná, že obchodní model těchto platforem předpokládá, že mají přístup k relevantním údajům; lituje, že často jednají pouze tehdy, když občané, výzkumní pracovníci nebo sdělovací prostředky upozorní na určitý obsah; vyzývá platformy, aby upřednostňovaly informace založené na faktech pocházející ze spolehlivých zdrojů;

46. vyzývá platformy, aby vyčlenily více kvalifikovaných pracovníků, zdrojů a kapacit na monitorování a moderování škodlivého obsahu a chování ve všech úředních jazycích EU, místních jazycích a dialektech, a vyzývá platformy, aby navýšily financování a zlepšily integraci akreditovaných ověřovatelů faktů třetích stran ve všech jazycích EU; zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí zabývat se škodlivým obsahem;

47. považuje rovněž za velmi politováníhodné, že velké technologické platformy nenabízejí ve většině členských států EU zákaznické služby na osobní úrovni;

48. odsuzuje krok zpět v boji proti dezinformacím, který společnost Twitter učinila po změně vlastníka; odsuzuje zejména skutečnost, že společnost Twitter významně snížila počet zaměstnanců odpovědných za narušování dezinformací, včetně těch, kteří jsou zodpovědní za celkové moderování obsahu, nenávistné projevy a obtěžování online; odsuzuje, že pozastavené účty byly nedávno znovu obnoveny bez náležitého posouzení, a to i násilné pravicové a otevřeně fašistické účty, včetně těch, které popírají výsledek prezidentských voleb v USA v roce 2020; důrazně odsuzuje rozhodnutí společnosti Twitter neprovádět již svou politiku proti dezinformacím o COVID-19;

49. konstatuje, že ruská agresivní válka na Ukrajině poukázala na nedostatek kontaktních míst, kde by úřady mohly nahlásit dezinformace a nelegální obsah; vyjadřuje politování nad tím, že vedení společnosti Meta často přenáší odpovědnost za moderování obsahu na bezpečnostní tým sídlící ve Spojených státech; je znepokojen, že v baltských státech jsou pouze dva zástupci společnosti Meta, což znamená, že jsou zde nedostatečné zdroje pro moderování obsahu a to vede k chybám, jako je například zakazování legitimních účtů;

50. považuje za znepokojující, že skupiny šířící zdravotní dezinformace, političtí extremisté a náboženští fundamentalisté, jako je například Taliban, mohli získat „ověřený“ profil s fajfkou tím, že si předplatili modrou ikonu Twitteru; vyzývá společnost Twitter, aby změnila svou politiku a zabránila vydávání se za někoho jiného, falšování nebo zavádějícím tvrzením o odbornosti;

51. připomíná, že společnost Twitter je signatářem posíleného kodexu zásad boje proti dezinformacím a že změna ve vlastnictví by neměla mít vliv na závazky platformy plynoucí z uvedeného kodexu; připomíná společnosti Twitter, že musí dodržovat všechny příslušné předpisy Evropské unie, včetně nařízení o digitálních službách; naléhavě vyzývá Komisi a příslušné vnitrostátní orgány, aby zajistily, že společnost Twitter dodržuje normy a pravidla EU, a aby uplatňovaly odpovídající sankce, pokud technologické společnosti normy EU nedodržují;

52. vyzývá platformy, aby zejména výzkumným pracovníkům umožnily plný přístup k datům, z nichž vycházejí zjištění, a aby vedly archiv odstraněných dat, což výzkumným pracovníkům pomůže v budoucích šetřeních, a aby rovněž pomohly dalším technologickým společnostem, demokratickým vládám a donucovacím orgánům přijímat odpovídající opatření; vyzývá Komisi, aby zajistila, že se tak stane v rámci nařízení o digitálních službách a kodexu zásad boje proti dezinformacím, a aby od platforem požadovala vysvětlení, proč se domnívají, že není technicky možné poskytnout přístup k údajům;

53. vítá ustanovení nařízení o digitálních službách, jež velmi velkým online platformám a velmi velkým internetovým vyhledávačům ukládají povinnost poskytovat informace o algoritmech, a vyžadují, aby objasnily jejich fungování, aby bylo možné posoudit jejich dopad na volby a jiné demokratické procesy a přijímat potřebná opatření ke zmírnění rizik; vyzývá signatáře kodexu zásad boje proti dezinformacím, aby plně respektovali své závazky; lituje, že signatáři kodexu zásad boje proti dezinformacím nejsou vázáni žádnými závazky; vyzývá k urychlenému přijetí kodexu zásad v rámci nařízení o digitálních službách, včetně auditů, které by posoudily jeho dodržování, jak je stanoveno v článku 28, a k tomu, aby Komise zvážila, jaké nové legislativní návrhy nebo aktualizace jsou nutné k odstranění nedostatků v dodržování, a aby stanovila možnost dočasného nebo trvalého pozastavení činnosti platforem, které systematicky neplní své závazky vyplývající z kodexu zásad;

54. je znepokojen tím, že některé subjekty, jejichž služby značně přispívají k šíření dezinformací, nejsou signatáři kodexu zásad, jedná se např. o Apple, Amazon, Odysee, Patreon, GoFundMe a Telegram; vyzývá Komisi, aby vybídla zbývající relevantní zúčastněné strany k podpisu a plnému respektování kodexu zásad a k účasti v jeho pracovní skupině; vyzývá k vytvoření právního rámce, který by zajistil minimální úroveň závazků v boji proti dezinformacím v rámci těchto služeb; je znepokojen tím, že Telegram vůbec nespolupracuje s tvůrci politik v demokratických zemích a že není ochotný spolupracovat s organizacemi občanské společnosti;

55. vítá skutečnost, že se všechny subjekty v ekosystému online reklamy zavázaly kontrolovat a omezovat zveřejňování reklamy na účtech a webových stránkách, které šíří dezinformace, nebo umisťovat reklamu vedle dezinformačního obsahu a omezovat šíření reklamy obsahující dezinformace, a že se tento závazek rozšiřuje i na politickou reklamu; zdůrazňuje však, že zatím je stále nedostatek údajů, aby bylo možné potvrdit, zda přijatá opatření přinášejí nějaké výsledky; lituje skutečnosti, že tento obchodní model a doporučovací algoritmus, který je jeho základem, zůstává zásadním prostředkem pro šíření dezinformací a nepravdivého a zavádějícího obsahu náchylného k rychlému šíření; je znepokojen ochotou platforem využívat záminku „posilování postavení“ uživatelů jako způsob k přenesení odpovědnosti za omezení umisťování reklamy na účty a webové stránky šířící dezinformace na tyto uživatele, vzhledem k tomu, že tuto odpovědnost by měly nést platformy, neboť mají relevantní údaje a odborné znalosti, pokud jejich činnost zůstane transparentní a údaje budou zpřístupněny výzkumným pracovníkům; je znepokojen nedostatečnou transparentností na trhu s nástroji na ochranu značky, které řeší rizika spojená s jejich image, neboť tyto nástroje se často spoléhají na algoritmy, u nichž bylo zjištěno, že nesprávně označují legitimní a důvěryhodné zpravodajské kanály;

56. je znepokojen používáním záběrů vytvořených pomocí videoher k šíření dezinformací o ruské invazi na Ukrajině a dalších ozbrojených konfliktech; vyzývá sdělovací prostředky, aby byly ohledně takového obsahu ostražitější a vyvinuly účinné prostředky k jeho odstranění ze svých platforem; je znepokojen tím, že společnosti zabývající se videohrami a online hrami se sídlem v Rusku, včetně společností vyrábějících mobilní hry, stále volně působí na evropských trzích a mohly by být využívány k šíření dezinformací a propagandy;

 

57. vyzývá k urychlenému přijetí kodexu zásad proti dezinformacím jako kodexu chování v rámci spoluregulačního mechanismu nařízení o digitálních službách, přičemž je třeba mít na paměti, že úspěch bude záviset na přísném prosazování v případě signatářů, kteří nedodržují pravidla, prostřednictvím povinných auditů podle článku 28 zmíněného nařízení; vyzývá k harmonizaci různých mechanismů odvolání uživatelů a k přijetí závazků týkajících se nadměrného i nedostatečného moderování obsahu;

58. připomíná, že státní orgány mají účty na platformách sociálních médií pro policejní účely a pro účely sledování dezinformačních trendů; podotýká, že pokud se tyto účty nezapojují do interakcí s ostatními uživateli, měly by být označeny jako bezpečné a platformy by je neměly odstraňovat;

59. vyzývá k tomu, aby fyzické a právnické osoby mohly žalovat platformy za nečinnost v případě, že zavádějící informace nebo dezinformace nejsou odstraněny, zejména pokud jsou jejich terčem;

60. podporuje zřízení nezávislých ratingových agentur platforem s cílem informovat veřejnost o praktikách platforem, aby se lidé mohli při registraci k jejich používání informovaně rozhodnout;

Kritická infrastruktura a strategická odvětví

61. vítá nedávno dohodnutou směrnici o posílení odolnosti kritických subjektů, doporučení Rady k posílení kritické infrastruktury a směrnici NIS 2; vítá jejich rozšíření na kritickou infrastrukturu v oblasti výroby, zpracování a distribuce potravin; domnívá se, že nedávné útoky, například sabotáž kritické infrastruktury a nárůst kybernetických útoků, svědčí o nutnosti zhodnotit stávající právní předpisy, jakmile budou provedeny v členských státech, a vyzývá Komisi, aby v případě potřeby předložila další posílené návrhy, které by měly zahrnovat budování odolnosti organizací občanské společnosti, jež pracují proti zahraničnímu vměšování a dezinformacím; dále vyzývá všechny členské státy, aby urychleně aktualizovaly své národní strategie bezpečnosti a provedly zátěžové testy své kritické infrastruktury, a zjistily tak slabá místa; opakuje své doporučení, aby byl seznam kritické infrastruktury rozšířen, tak aby zahrnoval i digitální volební infrastrukturu a vzdělávací systémy;

62. je znepokojen závislostí EU na zahraničních aktérech a zahraničních technologiích v oblasti kritické infrastruktury a dodavatelských řetězců; upozorňuje na slabá místa způsobená tím, že se přímé zahraniční investice používají jako geopolitický nástroj; znovu vyzývá Komisi, aby vytvořila ambiciózní závazné právní předpisy pro bezpečnost dodavatelského řetězce informačních a komunikačních technologií, které by zahrnovaly netechnické rizikové faktory v návaznosti na návrh Rady, a pevnější regulační rámec podle nařízení o prověřování přímých zahraničních investic[21]; domnívá se, že pevnější regulační rámec s pokyny pro další harmonizaci vnitrostátních postupů prověřování přímých zahraničních investic by měl předcházet převzetí kritických podniků v klíčových odvětvích a mediálních společností zahraničními stranami, které přímo či nepřímo ovládají vysoce rizikové země, a že by se mělo zvážit zahrnutí dalších zahraničních investic do oblasti působnosti tohoto nástroje; vyzývá členské státy, aby zavedly rejstříky transparentnosti vlastnictví; domnívá se, že Evropská komise by pod dohledem Rady měla mít možnost zablokovat přímé zahraniční investice, které by mohly jít proti projektům a programům nebo dalším zájmům EU nebo je poškozovat; zdůrazňuje, že na západním Balkáně by takové investice mohly země uvrhnout do dluhových pastí, což by region ještě více destabilizovalo;

63. poukazuje na to, že navzdory těmto mechanismům prověřování přímých zahraničních investic získaly čínské společnosti, jako je Nuctech, zakázky v oblasti evropské kritické infrastruktury, což přináší bezpečnostní rizika; vyzývá proto Radu a Komisi, aby vyloučily používání zařízení a softwaru od výrobců sídlících ve vysoce rizikových zemích – zejména Číny a Ruska –, např. TikTok, ByteDance, Huawei, ZTE, Kaspersky, NtechLab nebo Nuctech; vyzývá klíčová odvětví a další citlivá odvětví, aby vyloučila používání hardwaru a softwaru pocházejícího z vysoce rizikových zemí, jejichž používání může ohrozit důvěrnost, integritu a dostupnost dat a služeb; připomíná, že jakýkoli software pracující v uzavřené smyčce zůstává zranitelný i při rutinních kontrolách jeho aktualizace; domnívá se, že aplikace TikTok, kterou vlastní čínská korporace ByteDance, porušuje evropské nařízení o ochraně osobních údajů, což z ní činí potenciální riziko a zdroj dezinformací podporovaných Čínou; vítá rozhodnutí orgánů EU zakázat používání TikToku na služebních zařízeních; doporučuje zakázat používání aplikace TikTok na všech úrovních národních vlád a evropských orgánů;

64. zdůrazňuje, že je třeba vytvořit a rozvíjet technologické aliance s demokratickými partnery s cílem posílit strategickou autonomii a snížit závislost EU na rizikových zahraničních subjektech a jejich technologiích a zároveň posílit průmyslové kapacity EU v klíčových technologických oblastech, jako je umělá inteligence, polovodiče, cloudové technologie a další špičkové technologie;

65. je znepokojen slabými místy podmořských kabelových vedení a potrubí a nárůstem počtu útoků na ně a upozorňuje zejména na sabotáž provedenou na plynovodu Nord Stream v září 2022; domnívá se, že přímé zahraniční investice do podmořských kabelových vedení a potrubí představují další bezpečnostní riziko; vítá strategii EU pro námořní bezpečnost a žádá Komisi, aby informovala Parlament o pokroku v oblasti lepšího pochopení a odolnosti ochrany podmořské infrastruktury, zlepšení koordinace a sdílení informací, posílení monitorovacích kapacit společně s průmyslem, posílení mechanismů reakce a začlenění této problematiky do všech aspektů vnější činnosti;

 

66. je znepokojen odhalením, že politické elity v členských státech EU, například v Německu, prosazovaly agendu společnosti Gazprom a vyjadřovaly soustavnou podporu dodávkám plynu z Ruska; se znepokojením si všímá dopadu lobbistických snah zahraničních států a korporací, kteří mají zájem na pokračující těžbě a používání fosilních paliv v EU, na proces tvorby politik; v této souvislosti připomíná svá zjištění ve zprávě zvláštního výboru INGE 1; vítá návrh Komise týkající se plánu REPowerEU, jenž má transformovat energetický systém EU a ukončit jeho závislost na ruských fosilních palivech; apeluje na členské státy EU a na Komisi, aby zastavily veškerý dovoz fosilních paliv z autokratických režimů a aby přešly na udržitelnou energetickou nezávislost;

67. je znepokojen úzkými vazbami mezi Maďarskem a Ruskem, v nichž Rusko uplatňuje svůj vliv prostřednictvím svého pákového efektu v energetickém sektoru; lituje, že Maďarsko nepodniklo žádné významné kroky ke snížení své energetické závislosti na Rusku; domnívá se, že je třeba vyvíjet více úsilí, aby byla zajištěna otevřená strategická autonomie odvětví energetiky; vyzývá k rychlejšímu zavádění energie z obnovitelných zdrojů za současné minimalizace jakékoliv další závislosti na Číně;

 

68. vítá nedávno předložený návrh aktu o kritických surovinách[22]; domnívá se, že navrhovaný akt má zásadní význam pro zajištění evropských dodavatelských řetězců, které jsou nutné k tomu, aby byl úspěšný navrhovaný evropský akt o čipech[23]; zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v úsilí o uzavírání obchodních dohod s podobně smýšlejícími demokratickými zeměmi pro zajištění dodávek strategických zdrojů;

Vměšování do volebních procesů

69. vítá v tomto ohledu činnost Úřadu pro evropské politické strany a evropské politické nadace (APPF), zejména při předcházení zakázaným finančním platbám ze zemí mimo EU směřujícím do politického systému EU a v boji proti nim; vyzývá Komisi a spolunormotvůrce, aby rozšířili soubor nástrojů úřadu APPF a umožnili účinné vysledování darů až ke konečnému plátci, a zabránili tak obcházení zákazu prostřednictvím zprostředkovatelů, zejména tím, že úřadu umožní získávat informace přímo od dárců a od jejich bankovních institucí, a také tím, že zajistí systém, kdy budou finanční zpravodajské jednotky členských států zasílat úřadu oznámení o podezřelých transakcích; dále vyzývá členské státy, aby posílily právní záruky, které zabrání tomu, aby vnitrostátní členské strany evropských politických stran dostávaly na vnitrostátní úrovni platby od osob, které nepocházejí z EU, a které by pak byly použity jako příspěvky pro evropské politické strany a nadace; vítá rovněž operativní kontakty, které úřad APPF již navázal s příslušnými orgány a agenturami EU i s členskými státy s cílem účinně čelit pokusům o využívání osobních údajů pro volební účely; vyzývá členské státy, aby dále posílily spolupráci s úřadem tím, že zpřístupní a zprovozní specializovaná kontaktní místa v příslušných orgánech pro ochranu údajů i pro kybernetickou bezpečnost při volbách;

70. vítá iniciativy, které byly podniknuty v rámci Evropské sítě pro volební spolupráci, včetně společných plánu pro zvyšování odolnosti; vyzývá Komisi, aby do činností sítě plně zapojila Parlament, jakož i úřad APPF; domnívá se, že by měly být vytvořeny obdobné sítě s vnitrostátními parlamenty členských států; rovněž se domnívá, že parlamenty členských států a volební orgány by měly lépe informovat veřejnost o rizicích zasahování do vnitrostátních volebních procesů; vyzývá Komisi, aby vypracovala kodex osvědčených postupů v oblasti sociálních médií, který by se vztahoval na veřejné představitele a orgány a jehož cílem by bylo stanovit společné normy chování vzhledem k tomu, že politici a vlády se někdy uchylují k dezinformacím s cílem podpořit ideologické nepřátelství;

71. bere na vědomí, že Evropský parlament stanovil strategii pro volby do Evropského parlamentu v roce 2024, jež zahrnuje zaměření na předcházení manipulacím s informacemi a jejich řešení před volbami bez zasahování do politických nebo širších společenských diskusí, přičemž je plně respektována nezávislost mandátu poslanců; zdůrazňuje, že tato strategie by měla být založena na posílení stávajících opatření Parlamentu, včetně opatření zahrnujících pracovní skupinu Parlamentu pro dezinformace, a proto vyzývá k vyčlenění dodatečných zdrojů na provádění různých opatření;

72. zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité chránit bezpečnostní odolnost a spolehlivost volební infrastruktury, mimo jiné včetně informačních systémů, hlasovacích strojů a zařízení, sítí a postupů volebních úřadů, databází pro registraci voličů a úložišť; zdůrazňuje, že informační a komunikační technologie se stále více uplatňují při řízení voleb a v demokratických procesech; konstatuje, že v zájmu účinné reakce na vznikající volební výzvy musí volební řídící orgány přijmout nové pracovní modely, které zvýší jejich schopnost předcházet rizikům a prokázat odolnost, a to i ve složitém digitálním prostředí; vyzývá k tomu, aby státní a místní samosprávy EU měly k dispozici soubor služeb a nástrojů pro boj proti zahraničním manipulacím s informacemi a zahraničnímu vměšování; poukazuje na to, že při volbách by měly mít papírové hlasovací lístky ověřitelnou papírovou stopu a měly by podléhat nezávislým auditům, aby se zajistila přesnost výsledků; zdůrazňuje zásadní úlohu pozorování průběhu voleb a nezávislých volebních pozorovatelů;

Skryté financování politické činnosti zahraničními aktéry a dárci

73. opakuje své znepokojení nad tím, že pravidelně dochází k odhalení rozsáhlého ruského financování politických stran, politiků a bývalých politiků a úředníků v řadě demokratických zemí ve snaze zasahovat do jejich vnitrostátních procesů a získat na ně vliv; vyjadřuje znepokojení nad propojením Ruska s několika politickými stranami a politiky v EU a nad jeho rozsáhlým zasahováním do separatistických hnutí na evropských územích a v EU, jako například v Katalánsku, kde příslušné orgány vyzývá, aby provedly komplexní vyšetřování, a vyzývá Evropské centrum pro ochranu proti hybridním hrozbám (Hybrid CoE) v Helsinkách, aby provedlo studii o tomto konkrétním případu;

74. bere na vědomí, že Evropská síť pro volební spolupráci mapuje zahraniční financování v členských státech EU, a vyjadřuje svůj zájem být informován o tomto úsilí; vyzývá k zákazu zahraničního financování pocházejícího ze zemí mimo EU; vyzývá tuto síť, aby určila společná pravidla EU pro politickou kampaň a financování politických stran, a to i ze třetích zemí, zejména standardy, které by odstranily nedostatky identifikované doporučeními zprávy zvláštního výboru INGE 1 přijaté dne 9. března 2022 a jež by se vztahovaly na vnitrostátní volební zákony ve všech členských státech, včetně mechanismů prosazování; vyzývá členské státy, aby se urychleně zabývaly otázkou darů ze třetích zemí vnitrostátním politickým stranám a odstranily tak stávající mezery ve svých právních předpisech;

75. bere na vědomí probíhající legislativní jednání o statusu a financování evropských politických stran a nadací; očekává, že tato jednání povedou k rozšíření mandátu úřadu APPF, aby zejména zajistil, že finanční transakce ze zemí mimo EU směřující do politického systému EU budou omezené, transparentní a budou podléhat přísnějším kontrolám a že povedou k aktualizovanému rámci, který by měl posílit úlohu politických stran EU v evropské demokratické sféře a také omezit vměšování ze strany cizích mocností; znovu připomíná, že je zapotřebí vyváženého a přiměřeného přístupu, který by umožnil účast politických stran z podobně smýšlejících třetích zemí, včetně členských států Rady Evropy, pokud v ní mají plná práva na zastoupení, účastnit se prostřednictvím členství a příspěvků, a zároveň omezil riziko vměšování nedemokratických zahraničních subjektů nebo rizikových států;

76. připomíná, že úřadu APPF je třeba poskytnout nezbytné zdroje, zejména lidské zdroje a zdroje v oblasti informačních technologií, aby mohl vykonávat své stávající úkoly i veškeré nové úkoly, jež právní předpis stanoví, neboť je lze účinně provádět pouze s dodatečným množstvím vhodného personálu;

77. bere na vědomí probíhající legislativní práce ohledně transparentnosti a cílení politické reklamy; zdůrazňuje význam tohoto návrhu nařízení, které omezí neprůhledné techniky politické reklamy, a zdůrazňuje, že je třeba, aby jej spolunormotvůrci přijali včas před volbami do Evropského parlamentu v roce 2024; připomíná v tomto ohledu svůj cíl zakázat nákup reklamy subjekty pocházejícími ze zemí mimo EU a Evropský hospodářský prostor (EHP) a zaručit transparentnost a nediskriminaci, mimo jiné prostřednictvím odpovídajícího označování, pokud jde o nákup politické reklamy na internetu subjekty z EU; zdůrazňuje, že evropské politické strany musí mít možnost vést kampaň ve volbách do Evropského parlamentu na internetu a v celé EU, ale současně musí být omezeno riziko zahraničního vměšování;

Kybernetická bezpečnost a odolnost v souvislosti s kybernetickými útoky týkajícími se demokratických procesů

78. je znepokojen vážným nárůstem počtu kybernetických útoků, zejména nedávným útokem distribuovaným odmítnutím služby (DDoS) na internetové stránky Evropského parlamentu ze dne 23. listopadu 2022, k němuž se přihlásila prokremelská hackerská skupina, a možným hackerským útokem na tři poslance Parlamentu a více než padesát úředníků Komise pomocí softwaru Pegasus; vyzývá proto k posílení odolnosti a schopnosti ochrany orgánů EU v digitální oblasti, zejména před volbami do Evropského parlamentu;

79. vítá dosažení dohody o směrnici NIS 2 a věří, že odstraní problém s koordinací činností mezi členskými státy; vyzývá členské státy, aby zajistily posílenou spolupráci a sdílely osvědčené postupy v rámci skupiny pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí a informací, zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti voleb; žádá, aby byla volební infrastruktura považována za kritickou infrastrukturu; domnívá se, že v zájmu účinné ochrany bezpečnosti evropského dodavatelského řetězce informačních a komunikačních technologií před rizikovými dodavateli a k ochraně před krádežemi duševního vlastnictví v kybernetickém prostoru je zapotřebí dalších právních předpisů.

80. vítá návrh Komise týkající se nových pravidel pro zajištění společné kybernetické bezpečnosti a bezpečnosti informací v orgánech, institucích a jiných subjektech EU; vítá v souladu se zvláštní zprávou EÚD z března 2022 vytvoření Interinstitucionální rady pro kybernetickou bezpečnost, posílení schopností v oblasti kybernetické bezpečnosti a podporu pravidelných posouzení vyspělosti a lepší kybernetické hygieny; zdůrazňuje, že je zapotřebí účinné, včasné a úzké koordinace mezi orgány, institucemi a jinými subjekty EU prostřednictvím stávajících struktur, jako je např. tým pro reakci na počítačové hrozby v orgánech, institucích a jiných subjektech EU (CERT-EU) a Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA); domnívá se, že je vhodné tyto struktury upevnit a je zapotřebí účinnější koordinace; vyzývá tyto orgány, agentury a Komisi, aby pravidelně informovaly Parlament o budoucích závěrech a zjištěních týkajících se kybernetické a informační bezpečnosti v EU; vyzývá k provedení úplného auditu kybernetické bezpečnosti, který by určil, zda orgány, institucemi a jiné subjekty EU mají dostatečnou kontrolu nad bezpečností svých systémů a zařízení informačních a komunikačních technologií, včetně posouzení rizik, zranitelnosti a hrozeb podpořeného penetračním testováním, a který by po vstupu tohoto nařízení v platnost a každý následující rok provedla přední a ověřená externí třetí strana, s přihlédnutím k požadavkům informační bezpečnosti orgánů; má za to, že nahlášená rizika a zranitelnosti je třeba zmírňovat v aktualizacích kybernetické bezpečnosti a doporučení plynoucí z posouzení by měla být provedena prostřednictvím příslušných politik kybernetické bezpečnosti;

81. vyzývá Komisi a agenturu ENISA, aby zmapovaly stávající a plánované orgány, agentury a další evropské organizace zabývající se kybernetickou bezpečností a navrhly řešení případných nedostatků;

82. vyzývá Radu, Komisi a ESVČ, aby zpřísnily kontroly strategických komunikačních kanálů z hlediska kybernetické bezpečnosti (např. armádní kanály v dobách války a mise SZBP);

83. uznává, že prevence je v souvislosti s kybernetickými útoky nezbytná, ale není dostačující; domnívá se, že klíčem v boji proti kybernetickým útokům je přesně cílená reakce; věří, že EU by při řešení kybernetických útoků měla zvážit tyto aspekty:

a) potřeba lepší schopnosti reagovat na kybernetické útoky a odolnosti vůči nim;

b) potřeba flexibility v kritických situacích za současného dodržování zásad právního státu a základních práv;

c) potřeba společné právní úpravy v zájmu zajištění účinné koordinace, proto vyzývá členské státy, aby urychlily provádění směrnice o posílení odolnosti kritických subjektů a směrnice NIS 2;

d) potřeba sdílet informace mezi členskými státy i v rámci nich, a to zejména s ohledem na bezpečnostní zranitelnosti, přičemž je třeba zohlednit nutnost vyloučit kritickou úroveň ochrany ze sdílení veřejných informací;

e) potřeba výzkumu a investic v oblasti nových technologií, které by zvýšily kybernetickou odolnosti;

f) nutnost bezpečného a udržitelného zapojení subjektů, jako jsou organizace občanské společnosti, soukromý sektor a další partneři;

g) vyzývá proto členské státy, aby zaujaly proaktivnější postoj a rozšířily své schopnosti v kybernetickém prostoru na základě zásad „trvalého zapojení“ a „obrany vpřed“, a to v úzké spolupráci mezi členskými státy a po konzultaci s příslušnými protistranami EU;

Dopad vměšování na práva menšin a jiných zranitelných skupin

84. připomíná, že zahraniční vměšování je často spojeno s politickými cíli, které jsou v rozporu s EU a jejími demokratickými hodnotami, a zakrývá zjevné porušování lidských práv, omezování práv žen a komunit LGBTIQ+ a podněcování nenávisti vůči menšinám, migrantům a nejzranitelnějším osobám;

85. lituje účelového politického využívání migrační problematiky a jejího využívání při vměšování a dezinformačních kampaních; vyzývá k zajištění účinné správy vnějších hranic EU v plném souladu se základními právy;

86. obává se, že komunita LGBTIQ+ je i nadále terčem zahraničního vměšování a dezinformačních kampaní; je znepokojen situací komunity LGBTIQ+ v některých členských státech, jako je Slovensko, Maďarsko a Polsko, a dezinformacemi, které o nich šíří státní sdělovací prostředky a krajně pravicové organizace; lituje, že dezinformace a nenávistné projevy proti komunitě LGBTIQ+ byly hlavním motivem, který vedl k vraždě dvou mladých lidí na Slovensku v říjnu 2022; vyzývá k rozvoji dlouhodobých programů na podporu místních občanských organizací a občanských iniciativ, které by pomohly rozvíjet odolnost obyvatelstva vůči pravicovému extremismu;

87. je znepokojen pokusy ruských dezinformací o podrývání podpory evropské společnosti ukrajinským uprchlíkům; vyzývá orgány, instituce a jiné subjekty EU a vnitrostátní orgány, aby monitorovaly a vyvracely ruské dezinformace týkající se ukrajinských uprchlíků a války na Ukrajině;

88. vyzývá Komisi a členské státy, aby upevnily partnerství s nevládními organizacemi a mezinárodními organizacemi působícími v místě s cílem monitorovat dětskou práci a zpomalit šíření souvisejících dezinformací (např. děti v ozbrojených konfliktech);

89. opakuje svou výzvu k vytvoření systému, který by usnadnil sdílení materiálů v regionálních a menšinových jazycích; vítá v této souvislosti podporu, kterou Komise vyjadřuje pilotnímu projektu nazvanému „European Language Equality“ (Rovnost evropských jazyků, ELE); domnívá se, že je nutné přijmout další opatření, aby bylo možné účinně reagovat na vměšování zaměřené na menšiny; vyzývá rovněž EU a členské státy, aby zavedly přístupné ověřování faktů s cílem bojovat proti dezinformacím a zajistit přístup k informacím ve všech možných formátech pro osoby se zdravotním postižením;

90. opakuje, že prostřednictvím harmonizovaného právního rámce EU je třeba přijmout cílená opatření proti šíření dezinformací a nenávistných verbálních projevů v otázkách týkajících se genderu, osob LGBTIQ+, Romů, ostatních menšin, přistěhovalců a uprchlíků a zdravotně postižených osob, jakož i náboženských komunit; znovu vyzývá Komisi, aby vypracovala a zavedla strategie, které by zamezily financování antigenderových skupin, hnutí a jednotlivců aktivně šířících dezinformace nebo podílejících se na manipulaci s informacemi, která se s cílem rozdělovat společnost často zaměřuje na osoby LGBTIQ+, práva žen, menšiny, uprchlíky, zdravotně postižené osoby a otázky, které se jich dotýkají;

91. vyjadřuje znepokojení nad tím, že dezinformace, zejména dezinformace v oblasti zdraví, a zahraniční vměšování specificky cílí na práva žen; vyzývá k plnému prošetření zdrojů financování genderově podmíněných dezinformačních kampaní; opakuje svou výzvu k vytvoření systémů včasného varování, jejichž prostřednictvím by genderově podmíněné dezinformační kampaně mohly být oznamovány a identifikovány;

92. vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly opatření na posílení nezávislých ruskojazyčných sdělovacích prostředků, která jsou snadno dostupná ruskojazyčným komunitám; rovněž vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly nezávislé názorové vůdce s cílem čelit vlivu propagandy třetích zemí na menšiny v Evropě;

Vměšování za pomoci globálních aktérů prostřednictvím získávání elit, národnostních diaspor, univerzit a kulturních událostí

93. co nejostřeji odsuzuje údajné snahy cizích zemí, včetně Kataru a Maroka, ovlivňovat současné a bývalé poslance a zaměstnance Evropského parlamentu korupčními činy, které představují závažné zahraniční vměšování do demokratických procesů EU; zdůrazňuje, že je třeba zintenzivnit úsilí o zvýšení transparentnosti a integrity orgánů EU a bojovat proti korupci, manipulaci a kampaním na ovlivňování a vměšování; znovu vyzývá k přijetí aktualizovaných pravidel týkajících se transparentnosti a etiky, mapování zahraničního financování lobbingu souvisejícího s EU, včetně financování neziskových organizací, a k řádné regulaci a sledování skupin pro přátelství; znovu opakuje, že je třeba okamžitě pozastavit veškerou práci na legislativních návrzích týkajících se Kataru a Maroka, jakož i vydávání přístupových průkazů zástupcům zájmů obou zemí, dokud soudní vyšetřování neposkytne příslušné informace a objasnění a nevyhodnotí, které spisy mohly být v důsledku tohoto zahraničního zásahu ohroženy;

94. vítá prodloužení funkčního období a aktualizaci mandátu zvláštního výboru INGE 2 a očekává, že tento výbor vypracuje zprávu s dopadem na identifikaci nedostatků v pravidlech Evropského parlamentu týkajících se transparentnosti, etiky, integrity a korupce a že předloží návrhy na reformy pro účinný boj s korupcí a další prostředky, které zahraniční aktéři využívají k ovlivňování evropských rozhodovacích procesů, s přihlédnutím k tomu, že případné přísnější požadavky na zveřejňování by měly být zvážen y s ohledem na potřebu chránit některé zranitelné osoby nebo skupiny;

95. lituje, že dosud nebyla provedena doporučení ze zprávy zvláštního výboru INGE 1 ohledně zavedení přísnějších pravidel transparentnosti, mapování zahraničního financování lobbingu souvisejícího s EU a zajištění toho, aby bylo zaznamenáváno, a umožnilo se tak zjistit, zda se jedná o financování pocházející od zahraničních vlád;

96. připomíná závazky, které předsedkyně Komise učinila během svého projevu o stavu Unie v souvislosti s nutností aktualizovat legislativní rámec EU pro boj proti korupci; domnívá se, že taková aktualizace by měla být zaměřena zejména na problém získávání elit zahraničními zájmovými skupinami, otáčivých dveří a nepřímého úplatkářství s cílem zamezit tomu, aby se zahraniční subjekty vměšovaly do politického systému EU; vybízí dále Komisi, aby zpřísnila svá pravidla s cílem zabránit takovému ovládnutí autokratickými nebo vysoce rizikovými vládami nebo subjekty pod jejich kontrolou, a aby se problémem získávání elit zabývala ve výročních zprávách o právním státu; připomíná opakované výzvy Parlamentu k zavedení nového trvalého režimu sankcí zaměřeného na osoby a subjekty odpovědné za rozsáhlou korupci;

97. bere na vědomí rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-37/2013[24] ze dne 22. listopadu 2022, v němž stanoví neplatnost ustanovení páté směrnice o boji proti praní peněz[25], podle níž by měly členské státy jakékoli osobě z široké veřejnosti zajistit ve všech případech přístup k informacím o skutečných majitelích společností; zdůrazňuje, že registry informací o skutečných majitelích jsou pro organizace občanské společnosti, výzkumné pracovníky, vyšetřovatele a novináře zásadním nástrojem pro odhalování údajné korupce a nezákonných obchodních zájmů a že omezení přístupu do těchto registrů značně omezuje budoucí sledování skutečného vlastnictví ze strany široké veřejnosti; domnívá se, že toto zrušení platnosti tohoto ustanovení omezuje činnost celé řady odborných pracovníků zapojených do boje proti korupci a praní peněz; vyzývá Komisi, aby našla vhodné způsoby, jak zajistit, aby informace o skutečném vlastnictví společností byly přístupné široké veřejnost; vyzývá Komisi, aby v rámci směrnice o boji proti praní peněz navrhla opatření s cílem omezit používání hotovosti, aby se zabránilo používání nelegálních peněz, a tím se zabránilo korupci; lituje, že některé členské státy vzaly tento rozsudek jako záminku k úplnému pozastavení přístupu do registru;

98. je toho názoru, že údaje o zahraničním vlivu vyvíjeném prostřednictvím zástupců zájmových skupin na úrovni EU by měly být široce dostupné a měly by být srozumitelně prezentovány; vítá změny, které v tomto ohledu přinesla interinstitucionální dohoda ze dne 20. května 2021 o povinném rejstříku transparentnosti[26]; doporučuje však začlenit do rejstříku transparentnosti EU zvláštní oddíl týkající se zahraničního vlivu nebo vytvořit rejstřík zahraničního vlivu; domnívá se, že součástí rejstříku transparentnosti EU musí být seznam vysoce rizikových zemí; doporučuje zpřísnit požadavky a posílit pobídky pro cizí mocnosti, aby se registrovaly; považuje za nezbytné zpřísnit požadavky na registraci a zveřejňování informací pro organizace občanské společnosti, poradenské společnosti, agentury, nadace, analytická střediska a soukromé společnosti, které přijímají finanční prostředky ze zahraničí;

99. vyzývá sekretariát rejstříku transparentnosti EU, aby zakázal každý subjekt s přímou či nepřímou vazbou na ruskou vládu v souladu s rozhodnutím Rady ze dne 3. června 2022 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině[27]; vyzývá k uplatnění stejných opatření vůči Bělorusku;

100. opakuje své znepokojení z partnerství mezi univerzitami a čínskými subjekty, mimo jiné s Konfuciovými instituty, ale zejména těmi výzkumnými zařízeními, která souvisejí s čínským vojenským komplexem, a z rizik, které mohou představovat pro akademické svobody a ochranu duševního vlastnictví; je znepokojen nedávnými zjištěními[28], že značný počet evropských výzkumných pracovníků pracujících v oblasti umělé inteligence, kvantových technologií, integrovaných obvodů, kosmického výzkumu, výzkumu nových materiálů, neurovědy a biotechnologie je přímo financován Čínskou lidovou republikou; znovu vyzývá orgány členských států a výzkumné ústavy, aby tato partnerství přezkoumaly, a pokud jsou údajná špionáž nebo vměšování podložené, aby přijaly donucovací opatření na ochranu evropské hospodářské a politické svrchovanosti, včetně odepření financování nebo zrušení licencí přidružených institucí; potvrzuje, že akademická svoboda je základní hodnotou každé demokratické společnosti; vyzývá členské státy, aby lépe využívaly stávající mechanismy na ochranu vědeckých, průmyslových a technických poznatků a rozšířily je na humanitní a společenské vědy; vyzývá k větší transparentnosti financování výzkumných činností a finanční podpory, kterou dostávají, zejména zavedením postupů náležité péče s cílem posoudit, zda zahraniční financování projektů představuje bezpečnostní hrozbu;

101. zdůrazňuje, že se Čína snaží spojit civilní a vojenský vědecký výzkum v rámci programu civilně-vojenské integrace; požaduje okamžité ukončení stávající spolupráce s výzkumnými institucemi, které jsou přímo financovány čínskou armádou nebo s ní mají vztahy, a analyzovat, jaké vědecké poznatky mohly být předány čínské straně; vítá, že Evropská komise zveřejnila pokyny pro boj proti zahraničnímu vměšování do výzkumu a inovací, ale navrhuje, aby se na akademické a výzkumné instituce vztahovala přiměřená opatření a aby byla zajištěna větší transparentnost zahraničních partnerství; vyjadřuje znepokojení nad čínským zákonem o zpravodajské činnosti, který vyžaduje, aby čínští výzkumní pracovníci na západních univerzitách sdíleli své poznatky se státem, a nad tím, že Čína se k realizaci svých hospodářských a vojenských cílů spoléhá na špionáž jako na prostředek získávání poznatků; požaduje, aby se akademická spolupráce s čínskými univerzitami a výzkumnými pracovníky povinně zavázala k větší pečlivosti a dodržování předpisů a aby veškerá spolupráce s čínskými univerzitami podléhala komplexnímu posouzení bezpečnostních rizik;

102. vyjadřuje znepokojení nad pokračujícími aktivitami kanceláří Ruskij dom (Ruský dům), financované ruskou federální agenturou Rossotrudničestvo, na kterou byly uvaleny sankce EU a jejíž zavádějící projekty šíří dezinformace, propagandu a agendu Kremlu mezi občanskou společností EU;

103. vítá soubor nástrojů zveřejněný Komisí pro zmírňování zahraničního vměšování do oblasti výzkumu a inovací s cílem pomoci evropským univerzitám a výzkumným organizacím odhalovat zahraniční vměšování a předcházet mu a současně zůstat otevřené navazování partnerství; vyzývá Komisi, aby do balíčku opatření na obranu demokracie zahrnula i akademické a výzkumné instituce; vyzývá Komisi a členské státy, aby dále koordinovaly činnost v této oblasti, zejména aby posílily úlohu etických a bezpečnostních pracovníků ve vysokoškolských institucích; vyzývá Komisi, aby dále rozvíjela pokyny pro důvěryhodný výzkum a zabezpečení znalostí s cílem podpořit integritu mezinárodní výzkumné spolupráce s evropskými organizacemi; upozorňuje na potenciál rejstříku nebo databáze možných spících nebo zahraničních subjektů z rizikových států na evropských univerzitách a ve výzkumných organizacích;

104. vyjadřuje znepokojení nad nedávnými zprávami o zakládání čínských policejních stanic v zahraniční v rámci EU; vyzývá členské státy a orgány EU, aby prošetřily údajnou existenci těchto policejních stanic a přijaly koordinovaná opatření proti jakýmkoli nezákonným aktivitám spojeným s čínským oddělením pro jednotnou národní frontu v Evropě; opakuje, že tyto stanice představují hrozbu pro národní bezpečnost dotčených členských států a EU obecně, a měly by být proto zakázány; vyzývá členské státy, aby neprodleně ukončily jejich činnost; odsuzuje praktiky vyhrožování osobám žijícím v Evropské unii, zejména čínské diaspoře a skupinám politických disidentů, jakož i věznění jejich příbuzných v Číně s cílem přimět osoby žijící v zahraničí k návratu do Číny;

105. je znepokojen údajnými nelegálními policejními operacemi na cizím území, které se vyhýbají oficiální dvoustranné policejní a soudní spolupráci; vyzývá Komisi, aby prověřila tzv. čínské policejní stanice v zahraniční, jež existují v EU a které údajně přesvědčily tisíce podezřelých uprchlíků, aby se vrátili do Číny, a aby v této souvislosti podnikla příslušné kroky; žádá čínské orgány a čínská velvyslanectví v členských státech EU, aby dodržovaly mezinárodní standardní postupy;

106. odsuzuje turecké zásahy a pronásledování politických aktivistů, opozičních vůdců a menšin v EU; odsuzuje nový turecký návrh zákona o dezinformacích, který představuje hrozbu pro svobodu slova v zemi;

107. vyjadřuje politování nad šířením dezinformací a represivním využíváním internetu íránským režimem k zakrývání hrubého porušování lidských práv, násilí proti demonstrantům a zneužívání moci; je znepokojen vměšováním islamistických organizací inspirovaných cizími státy;

108. je znepokojen nárůstem ovlivňování ze strany zpravodajských služeb cizích autoritářských zemí v rámci EU, zejména pak v Bruselu; znovu vyzývá vnitrostátní orgány, aby přezkoumaly a aktualizovaly své rámce pro boj proti špionáži; vítá v této souvislosti modernizaci rámce pro boj proti špionáži, kterou oznámila belgická vláda, a vyzývá k posílení kapacity Zpravodajského a informačního centra EU (INTCEN), aby mohlo plnit svůj mandát v oblasti kontrašpionáže a prohloubit spolupráci s vnitrostátními orgány; vyzývá imigrační orgány k větší obezřetnosti při prověřování zaměstnanců zahraničních společností, např. TASS a COSCO, z vysoce rizikových zemí v souvislosti s posuzováním jejich žádostí o pracovní vízum; dále vyzývá imigrační orgány, aby posílily koordinaci s cílem ztížit cestování pracovníkům cizích zpravodajských služeb používajícím falešnou identitu;

109. vyjadřuje znepokojení nad nedávným vyšetřováním deníku New York Times, v němž bylo Ruské imperiální hnutí (RIM) propagující nadřazenost bílé rasy obviněno z toho, že koncem roku 2022 zorganizovalo s pomocí ruské vojenské zpravodajské služby GRU kampaň za rozesílání dopisních bomb významným španělským občanům; varuje před rizikem špionáže na francouzských letištích, jako jsou Štrasburk, Bordeaux, Brest, Quimper a Toulouse, která používají ke kontrole zavazadel čínskou společnost Nuctech, napojenou na čínský režim a jeho vojensko-průmyslový komplex; zdůrazňuje, že společnost Nuctech působí ve 26 z 27 členských států EU, a připomíná, že Litva, Spojené státy a Kanada zakázaly této společnosti účast na svých veřejných zakázkách;

 

110. vyzývá politické strany a vlády v EU, aby důrazně reagovaly na nenávistné projevy a obtěžování namířené proti poslancům Evropského parlamentu; vyzývá správu Parlamentu, aby vypracovala institucionalizovaný postup, jenž bude v případě, že budou takové kampaně proti zvoleným zástupcům EU vedeny, zahájen;

Odstrašování, připisování odpovědnosti a kolektivní protiopatření, včetně sankcí

111. vítá sankce přijaté celou EU a schopnost činitelů EU s rozhodovací pravomocí rychle jednat a dočasně omezit vysílání některých propagandistických kanálů v důsledku neopodstatněné a protiprávní agresivní válce Ruska proti Ukrajině a zdůrazňuje, že je třeba zajistit důsledné uplatňování a neobcházení těchto sankcí; vítá, že se některé kandidátské a potenciální kandidátské země EU přizpůsobily těmto opatřením; vyzývá Komisi k úzké spolupráci s členskými státy v otázce uvalování a uplatňování sankcí; vítá rozsudek Tribunálu ve věci T-125/22 RT France ze dne 27. července 2022[29], v němž zamítl tvrzení RT, že zákaz vysílání je protiprávní, a potvrdil tak zákaz vysílání obsahu uvalený na RT France; vyzývá Komisi a Radu, aby do balíčků sankcí uvalených na Rusko zahrnuly i satelitní vysílání; vyzývá Komisi a Radu, aby do balíčků sankcí uvalených na Rusko zahrnuly i satelitní vysílání, zpravodajskou agenturu InfoRos, která je napojena na GRU, jak je uvedeno v usnesení z května 2022[30] a aby zařadily všechny prominentní kremelské propagandisty na jednotlivé sankční seznamy EU; lituje, že tyto kanály stále mohou šířit svá vyprávění pod falešnými přezdívkami nebo prostřednictvím jiných kanálů v Evropské unii; obzvlášť důrazně odsuzuje otevření kanceláře RT (dříve Russia Today) v Bělehradě a spuštění internetového zpravodajství této společnosti v srbštině, což umožní tomuto zlovolnému subjektu šířit dezinformace v celém regionu; v této souvislosti naléhavě vyzývá srbské orgány, aby jednaly v souladu s rozhodnutím Rady o pozastavení vysílání společností Sputnik a RT;

112. vítá návrh Komise na směrnici o vymezení trestných činů a sankcí za porušení omezujících opatření Unie (COM(2022)0684) a vyzývá Komisi, aby posoudila možnost pověřit Úřad evropského veřejného žalobce zajištěním jednotného a konzistentního vyšetřování a stíhání těchto trestných činů v celé EU; vyzývá k tomu, aby byly centru INTCEN EU poskytnuty větší zdroje, které by pomohly informovat o sankcích EU a prosazovat je, a také aby se zlepšila výměna forenzních informací a účinněji koordinovala politika v oblasti odhalování pachatelů;

113. vyjadřuje znepokojení nad nárůstem manipulace s automatickými identifikačními systémy (AIS), které podvracejí údaje GPS a manipulují s polohou plavidel, což některým subjektům umožňuje obcházet sankce; vyzývá Komisi, aby zavedla přísnější bezpečnostní protokoly pro automatické identifikační systémy, a požaduje, aby byla technologie pro falšování AIS zahrnuta do režimu EU pro kontrolu vývozu zboží dvojího užití;

114. znovu vyzývá k tomu, aby původci zahraničního vměšování byli zatíženi náklady prostřednictvím robustní kapacity v oblasti odhalování pachatelů; bere na vědomí současné úvahy vedené na základě závěrů Rady z června 2022 o vypracování souboru nástrojů, který by doplnil soubor hybridních nástrojů EU a který by byl zaměřený konkrétně na činnosti zahrnující zahraniční manipulace s informacemi a zahraniční vměšování; konstatuje, že soubor nástrojů proti zahraničním manipulacím s informacemi a zahraničnímu vměšování měl být podle očekávání zaveden na podzim 2022; pevně věří, že součástí tohoto souboru nástrojů by měl být zvláštní režim sankcí proti zahraničním manipulacím s informacemi a zahraničnímu vměšování, jakož i opatření k posílení kapacity evropských institucí a vlád členských států v oblasti odhalování pachatelů; konstatuje, že tato opatření by měla zahrnovat pokyny pro vnitrostátní sankce za zahraniční manipulace s informacemi a zahraniční vměšování a měla by být členskými státy uplatňována koordinovaným způsobem; vyzývá členské státy, aby projednaly možnost hlasování kvalifikovanou většinou při ukládání sankcí vysoce rizikovým státům; konstatuje, že přidaná hodnota souboru hybridních nástrojů a navrhovaný soubor nástrojů zahraničních manipulací s informacemi a zahraničního vměšování bude ve srovnání s kybernetickým nástrojem spočívat v dohodě o normách odpovědného státního chování, které nabízejí rozšířený výklad toho, co představuje porušení zásad mezinárodního práva, jako je svrchovanost a nevměšování do vnitřních záležitostí členského státu;

115. znovu zdůrazňuje význam schopností EU bránit se dezinformačním útokům a čelit zahraničnímu vměšování; v této souvislosti vyzývá k dostatečnému financování a k řešení případných investičních a legislativních nedostatků; vyzývá členské státy, aby v případě potřeby aktualizovaly své právní rámce, a zavedly tak právní základ pro postihování zahraničního vměšování ze strany rizikových zemí; vítá zavedení takového právního základu do návrhu belgického trestního zákoníku, který umožní lepší ochranu evropských orgánů na území Belgie;

116. vyzývá členské státy a Komisi, aby zvážily, jak bojovat proti dezinformacím ze strany jednotlivých aktérů uvnitř EU, jako jsou influenceři na sociálních sítích nebo politici propagující dezinformace jménem rizikových států apod.; upozorňuje na potenciální potřebu vytvořit režim sankcí proti pachatelům zapojeným do zahraničních manipulací s informacemi a zahraničního vměšování uvnitř EU;

Sousedství, globální spolupráce a multilateralismus

117. je znepokojen ruskou snahou zmanipulovat diskusi o světovém potravinovém zabezpečení a energetické bezpečnosti, v níž Rusko obviňuje Západ z nárůstu cen potravin v důsledku sankcí uvalených na tuto zemi, přičemž tato snaha získala prostor v dalších komunikačních kanálech, například zejména v čínských sdělovacích prostředcích a v některých případech i na stanici Al-Džazíra; zdůrazňuje, že tato zmanipulovaná rétorika získala značnou pozornost, především na globálním Jihu a v některých kandidátských a potenciálních kandidátských zemích; připomíná, že za narušení ukrajinské zemědělské výroby a obchodu je v důsledku agresivní války proti této zemi odpovědné výhradně Rusko; vyzývá proto ESVČ, aby přijala další opatření k boji proti šíření zmanipulované rétoriky na globálním Jihu Ruskem a Čínou, mimo jiné aby posílila nástroje a navýšila zdroje svého oddělení strategické komunikace a pro své mise a operace SZBP / SBOP a zintenzívnila spolupráci a koordinaci se Spojenými státy americkými a podobně smýšlejícími partnery; domnívá se, že EU by měla úzce spolupracovat s Ukrajinou v boji proti zmanipulovaným narativům pocházejícím z Ruska; vyzývá proto orgány EU, aby poskytly podporu diplomatickému dosahu Ukrajiny na globálním Jihu; vyzývá k užší spolupráci s regionálními organizacemi globálního Jihu, jako je Africká unie a ASEAN, za účelem výměny osvědčených postupů v boji se zahraničními manipulacemi s informacemi a zahraničním vměšováním;

118. připomíná, že řada kampaní manipulujících s informacemi a mnoho státem sponzorované propagandy se zaměřuje na země, které se strategicky rozhodují o svých demokratických reformách a proevropské orientaci svých zemí; zdůrazňuje význam proaktivní, účinné a transparentní komunikace a vyzývá k užší spolupráci v oblasti strategické komunikace s partnerskými organizacemi a zeměmi, zejména pokud jde o boj proti zahraničním manipulacím s informacemi a zahraničnímu vměšování v přistupujících zemích a ve strategicky důležitých oblastech, jako jsou západní Balkán a země Východního partnerství; domnívá se, že EU by měla více spolupracovat s USA ve vztahu k sousedním zemím s cílem budovat odolné demokratické společnosti; připomíná, že stabilita těchto zemí je otázkou míru a bezpečnosti;

119. vyzývá proto ke strategickým a proaktivním opatřením proti hybridním hrozbám a k zabránění vměšování třetích zemí do politických, volebních a jiných demokratických procesů v přistupujících zemích; vyzývá k úsilí o zlepšení odolnosti těchto zemí vůči kampaním zahraničních manipulací s informacemi a zahraničního vměšování a k vyzvání kandidátských a potenciálních kandidátských zemí, aby přijaly rozhodné kroky k řešení manipulativních dezinformací, zlovolné propagandy a dalších hybridních hrozeb;

120. vyjadřuje politování nad nedostatečným pokrokem a nad nadále pomalým tempem procesu rozšiřování v zemích západního Balkánu, což vedlo k poklesu podpory pro EU a k frustraci obyvatel regionu; odsuzuje pokračující ruské pokusy o prosazování vlivu v zemích západního Balkánu, což je třeba chápat jako součást širší strategie prosazování autoritářství v Evropě; podotýká, že proruské poselství se na západním Balkáně šíří prostřednictvím sdělovacích prostředků vlastněných Srbskem a Maďarskem; je znepokojen nedávnými zjištěními, že Srbsko je v regionu západního Balkánu nejvíce zranitelnou zemí vůči zlovolnému zahraničnímu vměšování, zejména ze strany Ruska a Číny, a že Srbsko stále nezavedlo sankce proti Rusku a nepřipojilo se k zahraniční politice EU;

121. vyzývá Komisi, aby ve svém nadcházejícím hodnocení nařízení GDPR objasnila, zda a jak nařízení GDPR ovlivňuje sdílení s cílem bojovat proti manipulacím s informacemi mezi veřejnými, soukromými a akademickými subjekty v EU a ve spolupráci s podobně smýšlejícími partnery;

122. domnívá se, že strategie Global Gateway se stane významným geopolitickým nástrojem pro zintenzivnění angažovanosti EU a jejích vztahů s partnery ze zemí globálního Jihu v reakci na čínský vliv vyvíjený prostřednictvím iniciativy Jedno pásmo, jedna cesta a vlivu dalších zemí mimo EU, např. Ruska a Íránu, a pro budování důvěry se zeměmi mimo EU a posilování důvěry v kandidátské země s cílem zlepšit obraz EU ve vztahu k Rusku a Číně; domnívá se, že by se k iniciativě Global Gateway mělo přistupovat jako ke geopolitickému projektu, který provádí strategické investice na základě potřeb Evropy v oblasti digitální a ekologické transformace, prostřednictvím silného propojení s aktem o kritických surovinách a aktem o čipech, a žádá, aby Komise jasně stanovila priority iniciativy Global Gateway; považuje za nanejvýš důležité, abychom při provádění této strategie vystupovali jako tým Evropa a abychom zajistili řádnou demokratickou kontrolu, plné zapojení Parlamentu a koordinovaný postup všech orgánů EU, členských států EU, jakož i evropského soukromého sektoru; vyzývá Komisi a ESVČ, aby úzce spolupracovaly a vedly koordinaci s dalšími iniciativami v oblasti konektivity, do nichž jsou zapojeni podobně smýšlející partneři, např. USA, Japonsko, Jižní Korea a Tchaj-wan, s cílem chránit základní práva;

123. důrazně podporuje práci, kterou vykonává oddělení pro strategickou komunikaci, pracovní skupiny a informační analýzu ESVČ a jeho geografické pracovní skupiny; domnívá se, že je třeba věnovat více pozornosti nastínění prostředí hrozeb v kontextu aktérů spjatých s čínskými orgány, jakož i ve východním a jižním sousedství EU a mimo něj; v této souvislosti vítá práci ESVČ na posílení kapacit delegací EU a misí a operací SBOP, které mají reagovat na zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování, a to v úzké spolupráci s mezinárodními partnery; domnívá se však, že k posílení jejich činnosti jak v ústředí ESVČ, tak v terénu je třeba vyčlenit více zdrojů; vyzývá k dalšímu budování kapacit, včetně uzpůsobené odborné přípravy pro pracovníky SBOP, většímu sdílení znalostí a koordinaci s ostatními misemi, operacemi a delegacemi EU, lepšímu zapojení místních médií a společnosti a proaktivní a reaktivní komunikaci v místních jazycích;

124. vítá mechanismy spolupráce ustanovené společně s USA, např. spolupráci v rámci Rady EU–USA pro obchod a technologie; se zájmem bere na vědomí společné prohlášení rady ze dne 5. prosince 2022, v němž se konkrétně uvádí, že pracovní skupina č. 5 pro správu dat a technologické platformy a pracovní skupina č. 6 pro zneužívání technologií k ohrožení bezpečnosti a lidských práv „svou činnost koordinují, aby pochopily a řešily manipulace s informacemi a vměšování ze strany Ruska, zejména v kontextu ruské agrese vůči Ukrajině, a jejich dopad na země mimo EU, především země africké a latinskoamerické“; vítá závazek Komise pravidelně informovat Parlament o činnosti rady a vyzývá k dalšímu úsilí o řešení společných výzev v těchto oblastech; dále vyzývá Komisi a ESVČ, aby intenzivněji spolupracovaly s USA na sdílení osvědčených postupů a operačních znalostí, jakož i na stanovení společných definicí a přístupů;

 

125. považuje iniciativy, jako je Rada EU–USA pro obchod a technologie a mechanismus rychlé reakce zřízený skupinou G7, za důležité platformy pro spolupráci podobně smýšlejících partnerů při přípravě nástrojů a sdílení osvědčených postupů za účelem boje proti zahraničním manipulacím s informacemi a zahraničnímu vměšování; vyzývá EU, aby v těchto iniciativách pro spolupráci ujala vedení a zajistila, aby globální standardy byly vytvářeny v souladu s evropskými hodnotami; vyzývá Komisi a ESVČ, aby prostřednictvím své správy pravidelně zapojovala Parlament do diskusí s podobně smýšlejícími partnery a určila oblasti, v nichž by podpora Parlamentu procesu zajistila přidanou hodnotu; vyzývá k prohloubení spolupráce mezi demokratickými partnery, jako jsou USA, a k podpoře akademické spolupráce, aby se předešlo situaci, kdy Čína dominuje v oblasti vývoje umělé inteligence;

126. vyzývá k posílení přímých kontaktů mezi specializovanými parlamentními výbory v rámci transatlantických vztahů prostřednictvím transatlantického legislativního dialogu;

127. vítá celosvětový kodex chování OSN; naléhavě vyzývá ESVČ, aby se do tohoto procesu i nadále důsledně zapojovala a obracela se na ostatní členské státy OSN s tím, že je důležité vytvořit společné povědomí o globálních výzvách a potřebě intenzivní spolupráce; domnívá se, že kodex by neměl být zaměřený pouze na platformy, ale měl by věnovat pozornost i jiným státním a nestátním subjektům; vyzývá platformy, aby vyčlenily více zdrojů a zajistily větší kapacitu pro sledování škodlivého obsahu v místních jazycích a dialektech; vyzývá platformy, aby uplatňovaly přístupy ke zmírňování rizik plynoucích z umělé inteligence a dalších technologií; opakuje, že je nutné zaručit v rámci kodexu základní práva; domnívá se, že dosáhnout změny v mezinárodním právu bude mimořádně složité, a proto doporučuje, aby EU úzce spolupracovala s podobně smýšlejícími partnery na formování mezinárodních reakcí na zahraniční manipulace s informacemi a zahraniční vměšování;

128. vyjadřuje znepokojení ohledně toho, aby v procesu tvorby globální úmluvy o počítačové kriminalitě v rámci OSN byla zaručena ochrana základních práv; vyzývá Komisi a ESVČ, aby zajistily prosazování evropských norem, práv a hodnot v procesu, a to i propagací Budapešťské úmluvy jako celosvětového standardu; připomíná riziko, že boj proti dezinformacím lze využít jako záminku k omezení svobody sdělovacích prostředků;

129. připomíná, že veškeré úsilí v boji proti zahraničním zásahům by mělo v maximální míře respektovat organizace občanské společnosti, stávající rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora EU, jakož i Listinu základních práv EU, a nemělo by být zneužíváno k ospravedlnění a legitimizaci přijímání restriktivních politik, což je problém, který se týká i členských států EU; vyzývá k přísnějšímu uplatňování kritérií pro pozastavení nebo zrušení dohod se zeměmi mimo EU, například v případě porušování lidských práv, neboť stávající uplatňování těchto kritérií vystavuje EU ovlivňování ze zahraničí;

130. odsuzuje snahy soukromých vojenských společností, například Wagnerovy skupiny a dalších ozbrojených skupin, milicí a zástupných sil, jak jsou kadyrovci a Noční vlci, ovlivňovat demokratické procesy v některých zemích po celém světě; odsuzuje nedávné výhružné a zastrašující zprávy zaslané Evropskému parlamentu Wagnerovou skupinou; vyzývá Radu a členské státy, aby ruské soukromé vojenské společnosti zanesly na seznam teroristů vedený EU; vyzývá ESVČ, aby společně s podobně smýšlejícími partnery vytvořila iniciativu pro boj proti nepřátelským nestátním skupinám aktérů, například Wagnerově skupině; zdůrazňuje, že stávající soubor nástrojů EU by měl zahrnovat reakce – jako jsou sankce – na financování soukromých vojenských společností v ohrožených regionech ze strany nečlenských států EU nebo na spolupráci s těmito společnostmi;

 

131. zdůrazňuje význam úzké a trvalé spolupráce se zeměmi Východního partnerství, zejména s Ukrajinou a dalšími kandidátskými zeměmi při budování odolnosti a řešení hybridních útoků; domnívá se, že tato potenciální spolupráce by mohla mít podobu „informačního Ramsteinu“, který by byl obdobou kontaktní skupiny pro obranu v Ramsteinu a který by sdružoval mediální odborníky z Ukrajiny, EU a dalších zemí, kteří by diskutovali o zkušenostech získaných z ukrajinské odolnosti vůči ruské informační válce a připravovali společné operace; vybízí EU a její členské státy, aby dále prohloubily spolupráci s Tchaj-wanem v boji proti dezinformačním kampaním a rušivým operacím;

132. vyzývá Komisi a ESVČ, aby posílily spolupráci s dalšími podobně smýšlejícími partnery a vytvořily mechanismy k potírání zasahování do voleb, například s volebními komisemi na Tchaj-wanu, v Kanadě, Austrálii a Brazílii; vyzývá k intenzivnější spolupráci s NATO při budování odolnosti mezi členskými státy EU a NATO; vyzývá delegace EU a velvyslanectví členských států ve třetích zemích, aby neustále monitorovaly a mapovaly dezinformační techniky a aktéry v příslušných zemích, kde tito aktéři sídlí, k čemuž by měly obdržet potřebné zdroje, a aby pomáhaly partnerským zemím při rozvoji a posilování jejich kritické volební infrastruktury a aby stanovily ambiciózní normy, které poskytnou lepší výklad stávajícího mezinárodního práva; považuje za nezbytné provádět aktualizovaná školení pro úředníky a diplomaty EU týkající se zahraničních manipulací s informacemi a zahraničního vměšování;

133. opakuje své doporučení vytvořit z podnětu ESVČ mimo EU regionální centra pro strategickou komunikaci s dostatečným financováním; je přesvědčen, že tato vícejazyčná centra by měla posílit hlas EU v prioritních regionech (tj. v západním Balkánu, Indicko-tichomořském regionu, na Blízkém východě a v severní Africe, v Latinské Americe a v západní a východní Africe), zlepšit kontakt s regionálními sdělovacími prostředky a vyvrátit zahraniční informační manipulaci a dezinformační kampaně zaměřené proti hodnotám a zájmům EU; zdůrazňuje, že činnost těchto center by měla rovněž poskytovat podporu delegacím EU a diplomatickým misím členských států, nabízet součinnost s poskytovateli mediálních služeb EU působícími v těchto regionech a upřednostňovat zapojení místních sdělovacích prostředků a osob ovlivňujících veřejné mínění;

134. vyzývá ESVČ a členské státy, aby pokračovaly v úzké spolupráci s podobně smýšlejícími partnery na utváření společných norem odpovědného chování států a definic a vytváření nástrojů a právních předpisů k boji proti zahraničním manipulacím s informacemi a zahraničnímu vměšování; vyzývá ESVČ, aby v rámci boje proti zahraničním manipulacím s informacemi a zahraničnímu vměšování posílila mnohostrannou spolupráci se zeměmi mimo EU, občanskou společností a průmyslem, a to prostřednictvím partnerství podobně smýšlejících stran a v rámci mezinárodních diplomatických dialogů a fór a aby při vytváření nástrojů pro boj proti zahraničním manipulacím s informacemi a zahraničnímu vměšování zajistila ochranu základních práv; lituje, že některé členské státy EU stále neobsadily volná místa národních expertů v rámci centra excelence EU pro boj s hybridními hrozbami (Hybrid CoE); vyzývá členské státy, aby do tohoto centra excelence pro boj s hybridními hrozbami jmenovaly národní zástupce a odborníky;

135. zdůrazňuje význam parlamentní diplomacie a parlamentních pracovních cest, které umocňují úsilí EU o vyvracení tvrzení a strategické zájmy v zemích mimo EU a efektivní komunikaci s nimi, zejména v Africe a v regionu Blízkého východu a severní Afriky; zdůrazňuje velkou hodnotu iniciativ, které rozvíjí Parlament a jeho útvary na podporu parlamentní demokracie v zemích mimo EU tím, že posilují demokratické fungování parlamentů, parlamentní mediaci a dialog, provádějí pozorování voleb a angažují se v diskusích s občanskou společností;

136. zdůrazňuje, že EU může přispět k vytvoření celosvětové komunity ověřovatelů faktů a celosvětových standardů kvality pro ověřování faktů inspirovaných evropským kodexem standardů pro nezávislé organizace pro ověřování faktů; dále považuje za nezbytné, aby EU podporovala úsilí o ověřování faktů v kandidátských zemích a zemích v procesu rozšíření;

137. vítá podporu poskytovanou prostřednictvím Evropské nadace pro demokracii, je však toho názoru, že je zapotřebí přijmout více opatření na podporu nezávislé novinářské činnosti v oblastech, v nichž vyvíjejí vliv nepřátelští zahraniční aktéři, například Rusko a Čína, jakož i poskytovat strategickou podporu místních nevládních organizací, organizací občanské společnosti, ověřovatelů faktů a sdělovacích prostředků se sídlem mimo EU, včetně rizikových států a kandidátských zemí; znovu proto vyzývá ke zřízení Evropského fondu pro demokratické sdělovací prostředky na podporu nezávislé žurnalistiky v zemích procesu rozšíření, v zemích evropského sousedství a v kandidátských zemích; konstatuje, že mnoho novinářů z Ukrajiny přišlo do EU spolu s rostoucím počtem válečných uprchlíků, a vyzývá k přizpůsobené podpoře pro ukrajinské mediální prostředí, které bylo silně poškozeno ruskou invazí; vyzývá ESVČ, aby do svých iniciativ zaměřených na informační činnost a budování kapacit v zemích evropského sousedství začlenila parlamentní rozměr s cílem podpořit organizace občanské společnosti a nezávislé sdělovací prostředky;

138. domnívá se, že EU se stala hlavním centrem pro nezávislé zpravodajské redakce z Ruska a Běloruska, protože tyto země na svém území zlikvidovaly nezávislé sdělovací prostředky; domnívá se, že nezávislá média mohou přispět k potírání dezinformací šířených Kremlem a v dlouhodobém horizontu k formování Ruska jako demokratičtější země, která žije v míru se svými sousedy; žádá proto Komisi, aby vypracovala dlouhodobý strukturovaný přístup včetně vytvoření dostatečně financované politiky, která by poskytovala dlouhodobou základní podporu nezávislým ruským a běloruským médiím a exilové novinářské činnosti;

139. vyzývá Komisi a ESVČ, aby upustily od přístupu neodkazování na konkrétní země a přijaly přístup založený na posouzení rizik a aby se nezdráhaly na mezinárodních fórech, např. v OSN, určovat a uvádět země, které uplatňují zahraniční vměšování, a upozorňovaly tak ostatní země na rizika spojená s tímto problémem;

°

° °

140. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Souvislosti

Nepřátelští zahraniční aktéři používají manipulace s informacemi a jiné taktiky vměšování do demokratických procesů, aby oslabili demokratickou správu věcí veřejných v cílových zemích.

Předpokládá se, že v období před volbami do Evropského parlamentu v roce 2024 bude sofistikovanějšími způsoby docházet ke stále většímu počtu zahraničního vměšování, dezinformací a četných útoků a hrozeb zaměřených proti demokracii.

Zvláštní výbor pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací (INGE 1)

Z toho důvodu posílil Evropský parlament svou úlohu v boji proti zahraničnímu vměšování a dezinformacím. V návaznosti na rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. června 2020 byl zřízení první zvláštní výbor pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací (INGE 1). Zvláštní výbor byl pověřen vypracováním zprávy obsahující věcná zjištění a doporučení pro opatření a iniciativy, jež mají být v rámci boje proti zahraničnímu vměšování a dezinformacím přijata.

Po osmnácti měsících práce, během níž proběhlo 50 slyšení s více než 130 hosty, včetně 5 komisařů (Věra Jourová, místopředsedkyně Komise, hodnoty a transparentnost; Margaritis Schinas, místopředseda Komise, podpora evropského způsobu života; Thierry Breton, komisař pro vnitřní trh; Josep Borrell, místopředseda Komise, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku; a Margrethe Vestager, výkonná místopředsedkyně Komise, Evropa připravená na digitální věk a hospodářská soutěž), odborníků, novinářů, zástupců analytických středisek a zástupců společností Google, Facebook, YouTube, Twitter, dvou oznamovatelů ze společnosti Facebook a nositele Nobelovy ceny míru, bylo dne 9. března 2022 přijato usnesení prvního zvláštního výboru pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací, a to jen několik dní před začátkem nevyprovokované a neopodstatněné vojenské agrese Ruské federace proti Ukrajině.

V usnesení byla vymezena a zmapována hrozba zahraničního vměšování ve všech jeho podobách, včetně dezinformací, manipulace s platformami sociálních médií a reklamními systémy, kybernetických útoků, hrozeb namířených proti novinářům a jejich obtěžování, skryté politické financování a získávání a podchycování elit. Obsahuje jak diagnózu zranitelných míst EU, tak i doporučení k posílení její odolnosti.

Zvláštní výbor pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací (INGE 2)

V návaznosti na rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 byl vytvořen nový zvláštní výbor INGE 2 s revidovaným mandátem. Nový zvláštní výbor INGE 2 byl pověřen úkolem sledovat provádění usnesení o zvláštním výboru INGE 1 a zapojit se do dialogu s tvůrci politik na vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni, a přispět tak k celkové institucionální odolnosti vůči zahraničnímu vměšování, hybridním hrozbám a dezinformacím v průběhu voleb do Evropského parlamentu v roce 2024. Od své ustavující schůze dne 12. května 2022 se zvláštní výbor INGE 2 zaměřuje zejména na ruské a čínské vměšování, například na Ukrajině, a na odlišné případy Maďarska a Španělska (Katalánska), na africký kontinent či země procesu rozšíření, včetně západního Balkánu. Zabýval se také získáváním elit a strategií otáčivých dveří a snahami zahraničních aktérů o zastrašování poslanců Evropského parlamentu. Uspořádal výměnu názorů se zpravodajskými službami členských států EU a parlamentními orgány pověřenými kontrolou činností těchto služeb a dohledem nad nimi.

Všechny schůze zvláštního výboru byly uspořádány ve spolupráci se stálými parlamentními výbory a delegacemi, např. s Výborem pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO), Výborem pro kulturu a vzdělávání (CULT), Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), Výborem pro zahraniční věci (AFET), Podvýborem pro bezpečnost a obranu (SEDE), Výborem pro rozvoj (DEVE) a delegací ve Smíšeném parlamentním shromáždění AKT-EU (DACP), delegací ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Rusko (D-RU), delegací pro vztahy s Čínskou lidovou republikou (D-CN).

Od května 2022 pozval zvláštní výbor INGE 2 na jednání více než dvacet odborníků a tvůrců politik, mimo jiné Věru Jourovou, místopředsedkyni Komise pro hodnoty a transparentnost; Josepa Borrella, místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku; Audrey Tangovou, ministryni Tchaj-wanu pro digitální záležitosti; nebo Liubov Tsybulskou, zakladatelku Střediska pro strategickou komunikaci a informační bezpečnost při ukrajinském ministerstvu kultury a informační politiky.

Aby co nejlépe zaměřil své úsilí na budování institucionální a legislativní odolnosti v průběhu voleb do Evropského parlamentu v roce 2024, navázal zvláštní výbor INGE 2 úzkou spolupráci s centrem excelence NATO pro strategickou komunikaci v Rize (Lotyšsko), střediskem pro boj proti hybridním hrozbám v Helsinkách (Finsko), australskou vládou a orgány a s příslušnými subjekty OSN v New Yorku.

Činnost druhého zvláštního výboru tak plynule navázala na činnost prvního zvláštního výboru a usnesení stávajícího zvláštního výboru INGE 2 doplní usnesení výboru INGE 1. Obsahuje proto doporučení a aktuální informace o koordinované strategii EU proti zahraničnímu vměšování, o budování odolnosti EU, o vměšování prostřednictvím online platforem, o kritické infrastruktuře a strategických odvětvích, o vměšování do volebních procesů, o skrytém financování politických aktivit zahraničními aktéry a dárci, o kybernetické bezpečnosti a odolnosti demokratických procesů, o dopadu vměšování na práva menšin a jiných zranitelných skupin, o odstrašování, odhalování pachatelů a kolektivních protiopatřeních, včetně sankcí a o politice sousedství, globální spolupráci a multilateralismu.


MENŠINOVÉ STANOVISKO, KTERÉ PŘEDLOŽILA CLARE DALYOVÁ ZA SKUPINU THE LEFT

 

Pokusy vnějších aktérů o podvracení demokratických procesů v Evropě jsou reálné a vyžadují pozornost, neměly by se však přeceňovat a nemohou ospravedlnit odklon od zásad právního státu, dodržování základních práv nebo politických svobod. 

 

Tato zpráva je ukázkou prohlubujícího se autoritářství a nadměrného zasahování do vnitrostátní bezpečnosti ze strany vládnoucích stran v EU. Na fungování demokratické společnosti nahlíží paranoidní optikou, kdy je uplatňování politických svobod ve všech oblastech života v Evropě považováno za potenciální zdroj stále se množících „zahraničních“ hrozeb.

 

Mezi represivní opatření, o nichž se uvažuje, patří režim delegované, proaktivní masové cenzury ze strany soukromých technologických platforem („moderování obsahu“), posílení propagandistické kapacity EU („strategická komunikace“), vymyšlení nového trestného činu „zahraničního vměšování“ a použití sankcí proti osobám a subjektům obviněným z dezinformací, a to i v rámci EU.

 

Taková opatření pravděpodobně porušují závazky EU v oblasti základních práv. Budou-li zavedena, dojde k jejich zneužívání. Jejich širší dopady budou zahrnovat narušení právního státu, zmenšení občanského prostoru a ochromení výkonu demokratických práv. Ve svobodné a demokratické společnosti nemají místo.

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

26.4.2023

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

27

1

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Aurélia Beigneux, Vladimír Bilčík, Ioan-Rareş Bogdan, Anna Bonfrisco, Mercedes Bresso, Włodzimierz Cimoszewicz, Clare Daly, Anna Júlia Donáth, Daniel Freund, Raphaël Glucksmann, Sandra Kalniete, Andrey Kovatchev, Nathalie Loiseau, Morten Løkkegaard, Benoît Lutgen, Lukas Mandl, Radka Maxová, Maite Pagazaurtundúa, Nacho Sánchez Amor, Andreas Schieder, Sabine Verheyen, Viola von Cramon-Taubadel, Javier Zarzalejos

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Reinhard Bütikofer, Laura Ferrara, Sandro Gozi, Pirkko Ruohonen-Lerner, Isabel Wiseler-Lima

Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování

Grzegorz Tobiszowski

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

27

+

EKR

Pirkko Ruohonen-Lerner, Grzegorz Tobiszowski

ID

Anna Bonfrisco

NI

Laura Ferrara

ELS

Vladimír Bilčík, Ioan-Rareş Bogdan, Sandra Kalniete, Andrey Kovatchev, Benoît Lutgen, Lukas Mandl, Sabine Verheyen, Isabel Wiseler-Lima, Javier Zarzalejos

Renew

Anna Júlia Donáth, Sandro Gozi, Nathalie Loiseau, Morten Løkkegaard, Maite Pagazaurtundúa

S&D

Mercedes Bresso, Włodzimierz Cimoszewicz, Raphaël Glucksmann, Radka Maxová, Nacho Sánchez Amor, Andreas Schieder

Verts/ALE

Reinhard Bütikofer, Daniel Freund, Viola von Cramon-Taubadel

 

1

-

The Left

Clare Daly

 

1

0

ID

Aurélia Beigneux

 

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

 

 

 

 

Poslední aktualizace: 30. května 2023
Právní upozornění - Ochrana soukromí