Zpráva - A9-0210/2023Zpráva
A9-0210/2023
Evropský parlament

ZPRÁVA o finanční činnosti Evropské investiční banky – výroční zpráva za rok 2022

5.6.2023 - (2022/2062(INI))

Hospodářský a měnový výbor
Zpravodaj: Stefan Heinrich Berger
Zpravodaj přidruženého výboru v souladu s článkem 57 jednacího řádu:
David Cormand, Rozpočtový výbor

Postup : 2022/2062(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A9-0210/2023
Předložené texty :
A9-0210/2023
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o finanční činnosti Evropské investiční banky – výroční zpráva za rok 2022

(2022/2062(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na články 15, 126, 174, 175, 177, 208, 209, 271, 308 a 309 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a na protokol č. 5 o statutu Evropské investiční banky (EIB) připojený ke Smlouvám,

– s ohledem na články 41–43 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

– s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii,

– s ohledem na souhlas EIB s ratifikací Pařížské dohody ze strany EU ze dne 7. října 2016,

– s ohledem na postupy v rámci mechanismu skupiny EIB pro vyřizování stížností zveřejněné dne 13. listopadu 2018,

– s ohledem na úvěrovou politiku EIB v oblasti energetiky zveřejněnou dne 14. listopadu 2019,

– s ohledem na úvěrová kritéria EIB v oblasti energetiky ze dne 25. července 2013,

– s ohledem na to, že správní rada EIB přijala dne 11. listopadu 2020 klimatický plán na období 2021–2025, a s ohledem na novou strategii EIB v oblasti klimatu ze dne 15. listopadu 2020,

– s ohledem na operační plán skupiny EIB na období let 2023–2025 zveřejněný dne 2. února 2023,

– s ohledem na zprávu o činnosti Evropské investiční banky za rok 2022 nazvanou „Bezpečná Evropa“, která byla zveřejněna dne 2. února 2023,

– s ohledem na přehled o opatřeních EIB v oblasti klimatu a environmentální udržitelnosti 2023 zveřejněný dne 2. února 2023,

– s ohledem na dokument nazvaný „EIB Global“, který byl zveřejněn dne 2. února 2023,

– s ohledem na hodnocení skupiny EIB nazvané „Rychlé posouzení operativní reakce skupiny EIB na krizi COVID‑19“, které bylo zveřejněno dne 22. dubna 2022,

– s ohledem na zprávu EIB nazvanou „Hodnocení podpory EIB pro městskou veřejnou dopravu v Evropské unii (2007–2019)“, zveřejněnou dne 31. května 2022,

– s ohledem na výroční zprávy výboru pro audit EIB za rok 2021, které byly zveřejněny dne 21. července 2022,

– s ohledem na zprávu skupiny EIB týkající se řízení rizik za rok 2021 zveřejněnou dne 9. srpna 2022,

– s ohledem na zprávu EIB nazvanou „Hodnocení zvláštních činností EIB“ zveřejněnou dne 30. května 2022,

– s ohledem na zprávu EIB o pokroku v oblasti rozmanitosti a začleňování za rok 2021 zveřejněnou dne 9. prosince 2022,

– s ohledem na zprávu EIB nazvanou „Činnosti skupiny EIB v regionech soudržnosti EU v roce 2021“, která byla zveřejněna dne 27. července 2022,

– s ohledem na dokument o směřování EIB v oblasti soudržnosti v letech 2021–2027 zveřejněný dne 13. října 2021,

– s ohledem na plán EIB pro přizpůsobení se změně klimatu zveřejněný dne 26. října 2021,

– s ohledem na trojstrannou dohodu mezi Evropskou komisí, Evropským účetním dvorem a Evropskou investiční bankou, která vstoupila v platnost v listopadu 2021,

– s ohledem na zprávu o provádění politiky transparentnosti skupiny EIB v roce 2021, která byla zveřejněna dne 7. listopadu 2022,

– s ohledem na průzkum EIB v oblasti investic za rok 2022 – přehled o Evropské unii zveřejněný dne 8. listopadu 2022,

– s ohledem na zprávu skupiny EIB o správě a řízení za rok 2021 zveřejněnou dne 26. července 2022,

– s ohledem na rámec PATH skupiny EIB – verze 1.1. z října 2022 – podpora protistran na cestě k dosažení souladu s Pařížskou dohodou, který byl zveřejněn dne 1. února 2023,

– s ohledem na zprávu Evropského centra pro investiční poradenství EIB za rok 2021, která byla zveřejněna dne 5. července 2022,

– s ohledem na zprávu o činnosti EIB za rok 2020 nazvanou „Krizová řešení“, která byla zveřejněna dne 20. ledna 2021, a na její zprávu o činnosti za rok 2021 nazvanou „Reakce na inovace“, která byla zveřejněna dne 27. ledna 2022,

– s ohledem na rozsudek Tribunálu ze dne 30. března 2022 ve věci T‑837/20[1],

– s ohledem na připomínky Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva v srpnu 2021 k návrhu rámce skupiny EIB pro environmentální a sociální udržitelnost,

– s ohledem na věci 1065/2020/PB, 1251/2020/PB a 1252/2020/PB týkající se EIB, o nichž rozhodla evropská veřejná ochránkyně práv dne 21. dubna 2022,

– s ohledem na doporučení evropské veřejné ochránkyně práv ve věci 2168/2019/KR týkající se postupu Evropského orgánu pro bankovnictví v souvislosti s jeho bývalým výkonným ředitelem, který se stal výkonným ředitelem finanční lobbistické skupiny, a na její rozhodnutí ve věci OI/3/2021/KR týkající se postupu Evropské obranné agentury v souvislosti se žádostí jejího bývalého výkonného ředitele, aby mohl zaujmout vedoucí pozici ve společnosti Airbus,

– s ohledem na operační plán skupiny EIB na období let 2022–2024 zveřejněný dne 27. ledna 2022,

– s ohledem na rámec skupiny EIB pro environmentální a sociální udržitelnost přijatý dne 2. února 2022,

– s ohledem na mimořádná solidární opatření EIB pro Ukrajinu přijatá dne 4. března 2022,

– s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 18. května 2022 nazvané „Analýza nedostatečných investic do obrany a další postup“ (JOIN(2022)0024),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640) a na usnesení Parlamentu na toto téma ze dne 15. ledna 2020[2],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvaná „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380) a „Strategie ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (COM(2020)0381),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. května 2021 nazvané „Cesta ke zdravé planetě pro všechny – Akční plán EU: ‚Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy‘“ (COM(2021)0400),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. března 2022 nazvané „REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii“ (COM(2022)0108),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. února 2023 nazvané „Průmyslový plán Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi“ (COM(2023)0062),

– s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 1. prosince 2021 nazvané „Global Gateway“ (JOIN(2021)0030),

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU[3],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci[4], a na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1229 ze dne 14. července 2021 o úvěrovém nástroji pro veřejný sektor v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci[5],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa[6],

– s ohledem na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje,

– s ohledem na zprávu organizace Counter Balance za rok 2019 nazvanou „Dokáže EIB účinně bojovat s podvody a korupcí? Výzvy pro rámec správy a řízení banky EU“,

– s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2020 o orgánech a institucích hospodářské a měnové unie: prevence střetu zájmů po ukončení pracovního poměru ve veřejném sektoru[7],

– s ohledem na dopis evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 22. července 2016 adresovaný prezidentovi EIB o otázkách střetu zájmů a odpověď prezidenta EIB ze dne 31. ledna 2017,

– s ohledem na zprávu evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 18. května 2022 o inspekci ve věci OI/1/2021/KR týkající se toho, jak Komise řeší problém situací „otáčivých dveří“, do nichž jsou zapojeni její (bývalí) zaměstnanci,

– s ohledem na zprávu EIB o investicích 2022/2023 nazvanou „Odolnost a obnova v Evropě“, která byla zveřejněna dne 28. února 2023,

– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

– s ohledem na stanovisko Rozpočtového výboru,

– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0210/2023),

A. vzhledem k tomu, že podle článku 309 Smlouvy o fungování EU má EIB za úkol přispívat k dosažení cílů EU, mimo jiné prostřednictvím různých investičních nástrojů, jako jsou úvěry, akcie, záruky, nástroje pro sdílení rizik a poradenské služby;

B. vzhledem k tomu, že EIB je dlouhodobou úvěrovou institucí Evropské unie a největším multilaterálním věřitelem na světě a hraje důležitou úlohu jako finanční instituce podporující digitální a ekologickou transformaci;

C. vzhledem k tomu, že EIB, kterou vlastní 27 členských států EU, musí vždy usilovat o podporu cílů EU a především o posílení potenciálu EU, pokud jde o vytváření pracovních míst, hospodářský růst a konkurenceschopnost; vzhledem k tomu, že její mandát zahrnuje podporu politik EU ve třetích zemích;

D. vzhledem k tomu, že v roce 2022 spustila EIB novou složku, EIB Global, která má provádět investice mimo EU; vzhledem k tomu, že v kontextu mnoha geopolitických výzev roku 2022 byla úloha EIB Global velmi důležitá z hlediska investic a postavení Evropy ve světě; vzhledem k tomu, že tato vnější činnost musí být v souladu s cíli politiky EU, zejména pokud jde o Global Gateway;

E. vzhledem k tomu, že EIB sama sebe označila za klimatickou banku EU s ohledem na dodatečné investice potřebné k uskutečnění ekologické transformace;

F. vzhledem k tomu, že k dosažení cílů EU v oblasti klimatu jsou zapotřebí investice ve výši 1 bilionu EUR ročně, což je o 356 miliard EUR ročně více než v letech 2010–2020; vzhledem k tomu, že schopná investiční banka, jako je EIB, může pomoci překlenout tuto mezeru tím, že přiláká soukromý kapitál;

G. vzhledem k tomu, že EIB hraje prostřednictvím Evropského investičního fondu významnou úlohu při podpoře evropských malých a středních podniků a zlepšování jejich schopnosti vstupovat na finanční trhy, od rizikového kapitálu až po mikrofinancování, čímž zaručuje silnou a konkurenceschopnou unii kapitálových trhů;

H. vzhledem k tomu, že EIB podpoří v příštích pěti letech plán REPowerEU dalšími 45 miliardami EUR ve formě úvěrů a kapitálového financování;

I. vzhledem k tomu, že integrovanější unie kapitálových trhů by EIB usnadnila uvolnění, podporu a diverzifikaci investic do reálné ekonomiky, zejména do malých a středních podniků, a podněcování dalších přeshraničních kapitálových investic a obchodu;

J. vzhledem k tomu, že seznam způsobilosti EIB v současné době nezahrnuje vybavení a infrastrukturu pro vojenské použití; vzhledem k tomu, že nejsou vyloučeny investice do technologií dvojího užití;

Obecné poznámky

1. zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou hraje EIB jakožto úvěrová instituce Evropské unie a jediná mnohostranná finanční instituce, kterou plně vlastní členské státy, přičemž operace se řídí politikou EU a právními normami EU při podpoře cílů EU; bere na vědomí zprávu o činnosti EIB za rok 2022 a operační plán skupiny EIB na období 2023–2025;

2. oceňuje skutečnost, že EIB je vždy připravena přizpůsobovat se a přetvářet se v souladu s měnícími se požadavky politiky EU a zároveň dodržovat své dlouhodobé cíle;

3. bere na vědomí přetrvávající investiční mezeru v EU a zvýšenou potřebu proticyklických investic, neboť EU vstupuje do čtvrtého roku krize, která je důsledkem pandemie COVID-19 a útočné ruské války proti Ukrajině; vítá v tomto ohledu klíčovou úlohu EIB jako důležitého činitele v investiční politice EU, který zasahuje tehdy, je-li soukromé financování nedostatečné; vyzývá EIB, aby pro investice do reálné ekonomiky zajistila nejvyšší možnou míru adicionality;

4. vítá investice EIB ve výši 72,4 miliardy EUR v roce 2022 a zaměření banky na dlouhodobé výzvy EU v oblasti konkurenceschopnosti, produktivity, sociální soudržnosti, změny klimatu, udržitelnosti a digitální transformace;

5. zdůrazňuje, že by bylo záhodno, aby EIB zohlednila významné potřeby financování v oblasti modré ekonomiky, která je odvětvím hospodářského růstu a důležitých vědeckých objevů;

6. konstatuje, že je třeba se připravit na budoucnost a plánovat dlouhodobou obnovu Ukrajiny; domnívá se, že klíčovým faktorem budoucí investiční strategie EIB na Ukrajině by se mělo stát sladění s politickými prioritami EU;

7. vítá nové zaměření na soudržnost (Cohesion Orientation) a konstatuje, že EIB by měla věnovat většinu svých zdrojů na podporu hospodářské, sociální a územní konvergence a že soudržnost by měla být hlavní prioritou její investiční strategie; zdůrazňuje význam poradenských služeb EIB při přípravě a provádění projektů pro klienty s nízkou administrativní kapacitou a v této souvislosti i jejich význam při pomoci firmám přizpůsobit se měnícím se cílům politiky EU, zejména těm, které se týkají klimatu a digitalizace;

8. bere na vědomí tvrzení EIB, že problémy, s nimiž se potýkají podniky se střední tržní kapitalizací v regionech podporovaných v rámci politiky soudržnosti, pokud jde o přístup k financování, jsou „strukturálnější“ povahy; vyzývá EIB, aby tyto strukturální překážky řešila tím, že upraví svůj přístup tak, aby malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací v regionech podporovaných v rámci politiky soudržnosti mohly rovněž plně využívat finanční prostředky EIB;

9. domnívá se, že EIB by mohla učinit více pro to, aby se přizpůsobila regionální rozmanitosti v EU s cílem zvýšit atraktivitu svých fondů; očekává, že EIB učiní více pro řešení zejména systémových nedostatků, a tím zlepší dostupnost tak, aby všechny regiony EU mohly využívat finanční pomoc EIB;

10. vítá včasné uvolňování prostředků z Evropského záručního fondu s cílem přispět ke zmírnění hospodářského dopadu pandemie COVID-19 na podniky; vítá skutečnost, že hodnocení fondu je zahrnuto do programu oddělení EIB pro hodnocení na rok 2024;

11. vítá dohody o programu InvestEU, které EIB a Komise podepsaly dne 7. března 2022 a na jejichž základě bylo EIB přiděleno až 75 % rozpočtové záruky EU a Poradenského centra InvestEU; vítá významnou poptávku na trhu po programu InvestEU a vysokou míru jeho využívání;

12. vítá zapojení EIB do mechanismu EU pro spravedlivou transformaci s cílem řešit socioekonomický dopad přechodu na nízkouhlíkové hospodářství a vytvořit nové příležitosti pro udržitelný rozvoj v postižených regionech, jako jsou uhelné a těžební regiony a další, čímž se zajistí spravedlivá transformace, která nikoho neopomíjí; vyzývá EIB, aby vypracovala komunikační a poradenskou strategii s cílem zvýšit znalosti o těchto finančních nástrojích a jejich atraktivitu mezi jejich potenciálními příjemci;

13. konstatuje, že EIB je institucí s pákovým efektem; zdůrazňuje, že velkou výhodou je to, že EIB má rating „AAA“, který EIB umožňuje podstupovat větší rizika při financování projektů veřejného zájmu než soukromé komerční banky;

14. vyzývá EIB, aby i nadále během své úvěrové činnosti řádně posuzovala potenciální rizika, zejména v této náročné hospodářské a finanční situaci, a zároveň zajistila, aby její financování přispívalo k řešení selhání trhu a zabránilo účinkům vytěsňování;

15. zdůrazňuje význam dodržování zásad právního státu v Evropské unii, jak je zakotveno ve Smlouvě o Evropské unii; vyzývá EIB, aby sladila své činnosti s mechanismem podmíněnosti dodržováním zásad právního státu;

16. vyzývá akcionáře EIB, aby se zamysleli nad optimalizací kapitálové struktury; dále akcionáře EIB vyzývá, aby uvažovali o navýšení kapitálu s cílem zachovat a posílit schopnost EIB jednat a zároveň zachovat její úvěrový rating a zajistit, aby její činnosti nevedly k riziku vytěsnění soukromých věřitelů;

17. konstatuje, že některé z nejúspěšnějších programů EIB závisí na partnerství se soukromým sektorem, neboť přitahují soukromé investice, například přijímáním rizikovějších úvěrových tranší;

18. bere na vědomí pokračující vysokou míru inflace a v této souvislosti žádá EIB, aby posoudila případné větší finanční potřeby každého jednotlivého projektu;

Důsledky útočné války Ruska proti Ukrajině pro činnost EIB v roce 2022

19. oceňuje činnost EIB na Ukrajině, kde v roce 2022 vyplatila prostředky v hodnotě 1,7 miliardy EUR; zdůrazňuje, že je důležité pokračovat v podpoře Ukrajiny a že EIB by měla hrát důležitou úlohu při obnově ukrajinského hospodářství a infrastruktury v budoucnu; v tomto ohledu vřele vítá iniciativu EIB pro Ukrajinu, jejímž cílem je financovat oživení a rekonstrukci Ukrajiny;

20. vítá skutečnost, že EIB podporuje a v souladu s operačním plánem na období 2023–2025 bude i nadále podporovat obranný průmysl EU a společné zadávání veřejných zakázek na základě zásady dvojího užití; vítá novou strategickou evropskou bezpečnostní iniciativu EIB (SESI), jejímž cílem je posílit evropskou bezpečnost a obranu tím, že do roku 2027 budou uvolněny investice do výzkumu, vývoje a inovací, infrastruktury civilní bezpečnosti a špičkových technologických projektů ve výši až 6 miliard EUR;

21. vyzývá EIB, aby rozšířila program SESI a dále zvýšila své investice do evropské bezpečnosti a obrany; konstatuje, že bankovní financování obranného průmyslu bylo v posledních letech narušeno; vyzývá EIB, aby posoudila, kde může přispět k překlenutí investiční mezery a hrát úlohu při zajišťování bezpečnosti EU, a to s přihlédnutím k příslušným aspektům mezinárodního práva;

22. vítá, že v souvislosti s probíhající válkou se EIB rostoucí měrou věnuje podpoře potravinového zabezpečení, zabezpečení dodávek energie a podpory konektivity; zdůrazňuje skutečnost, že válka způsobila vážnou humanitární krizi, zvýšila nedostatek potravin a měla zásadní dopad na hospodářskou a bezpečnostní situaci v EU a v jejím sousedství; zdůrazňuje, že při budoucím plánování investic je třeba zohlednit změny v dodavatelských řetězcích a obchodních a hospodářských vztazích způsobené válkou;

23. vyjadřuje podporu EIB Global a zdůrazňuje její zásadní význam pro pomoc Ukrajině, neboť připravuje půdu pro rychlou obnovu;

24. zdůrazňuje důležitou úlohu EIB při podpoře členských států a třetích zemí, zejména zemí, které jsou kandidáty na členství v EU, v přístupu na trhy rizikového kapitálu, a tím při rozšiřování investičních příležitostí;

Podpora inovací, malých a středních podniků, průmyslu a digitalizace

25. připomíná, že malé a střední podniky jsou páteří evropské ekonomiky; připomíná, že 23 milionů malých a středních podniků v EU představuje 99 % všech podniků a poskytuje přibližně tři čtvrtiny všech pracovních míst; poukazuje na to, že energetická krize a důsledky války Ruska proti Ukrajině pro ně představují další výzvy;

26. vítá skutečnost, že v roce 2022 poskytla EIB malým a středním podnikům a společnostem se střední tržní kapitalizací financování v celkové výši 16,35 miliardy EUR; konstatuje, že podle hodnocení EIB dosáhly operace skupiny EIB poskytující dluhovou podporu malým a středním podnikům v období let 2010 až 2020 v čisté výši téměř 20 miliard EUR ročně; vyzývá EIB, aby zvážila způsoby, jak dále usnadnit podporu malých a středních podniků, zejména u menších projektů financování;

27. zdůrazňuje, že současná úroveň podpory malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací se musí zvýšit, zejména v souvislosti s vysokými cenami energie a rostoucími náklady na suroviny a úrokovými náklady; zdůrazňuje, že malé a střední podniky mají často omezené administrativní zdroje a platí více než velké společnosti, aby si vypůjčily peníze, neboť musí přijímat bankovní úvěry za horších podmínek, a snadno dostupné způsoby financování by proto pro ně byly přínosem; vyzývá proto EIB, aby své programy koncipovala způsobem, který zabrání zbytečné byrokracii a regulační zátěži, a tím je co nejvíce zpřístupnila malým a středním podnikům;

28. poukazuje na to, že stabilní dodávky energie jsou základem úspěšné průmyslové politiky, zejména pro malé a střední podniky;

29. znovu vyzývá EIB, aby přispívala ke snaze o vybudování řešení založených na datech a zvláště se přitom zaměřovala na konkurenceschopnost malých a středních podniků a aby své investice v této oblasti zaměřila na překlenutí digitální propasti jak v rámci EU, tak mezi EU a dalšími technologicky vyspělejšími světovými regiony;

30. konstatuje, že přístup EIB k malým podnikům vyžaduje revizi z důvodu obvyklé neochoty banky financovat projekty s významnou složkou rizika nebo zavést mechanismy, které by tento problém kompenzovaly; vyzývá EIB, aby vypracovala dlouhodobou strategii na podporu odvětví malých a středních podniků v EU;

31. zdůrazňuje, že je třeba, aby se EIB výrazně zaměřila na začínající podniky a projekty zaměřené na řešení rostoucího problému nezaměstnanosti mladých lidí za účelem tvorby bezpečných a vysoce kvalitních pracovních míst;

32. naléhavě žádá EIB, aby zvýšila podporu zaměřenou na rozšiřování evropských začínajících podniků, a to i tím, že bude podstupovat větší rizika při vyplácení rizikového kapitálu s cílem zajistit, aby se evropské začínající podniky mohly rozšiřovat spíše v Evropě než mimo ni;

33. připomíná, že digitalizace a decentralizace jsou důležitými trendy na finančních trzích a v bankovním sektoru, a proto vyzývá EIB, aby se zaměřila na investice do udržitelných a inovativních projektů zaměřených na budoucnost;

Klimatická banka EU

34. konstatuje, že klimatický plán skupiny EIB na období 2021–2025 nastiňuje cíle EIB týkající se financování opatření v oblasti klimatu, které podporují Zelenou dohodu pro Evropu a pomohou Unii dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality;

35. bere na vědomí návrh Komise spolupracovat s EIB a národními podpůrnými bankami na hledání způsobů, jak zvýšit podporu investic do dodavatelského řetězce průmyslu s nulovými čistými emisemi, a to i prostřednictvím zavedení operací kombinování zdrojů;

36. vybízí EIB, aby využila svých operací k usnadnění a urychlení provádění cílů Zelené dohody pro Evropu a energetické nezávislosti EU s přihlédnutím k nejnovějším poznatkům o změně klimatu, jejích rozsáhlých dopadech a rizicích a zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, jakož i k rostoucí naléhavosti toho, aby EU ukončila svou závislost na dovážených fosilních palivech, a k celosvětové horší cenové dostupnosti a bezpečnosti dodávek potravin v souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině;

37. považuje za pozitivní, že EIB je největším světovým víceměnovým emitentem zelených dluhopisů; poukazuje na to, že mezinárodní úlohu eura by dále posílilo zvýšení podílu dluhopisů denominovaných v eurech;

38. oceňuje, že 58,3 % úvěrů v roce 2022 souviselo s klimatem a životním prostředím, zatímco v roce to bylo 2021 pouze 50,8 %;

39. zdůrazňuje význam investic do nízkouhlíkových zdrojů energie; vítá v tomto ohledu příspěvek EIB k plánu REPowerEU v podobě dodatečných investic ve výši 30 miliard EUR; vítá činnost EIB v této oblasti a vybízí ji, aby zvýšila své úsilí;

40. vítá první plán EIB, který se specificky věnuje adaptaci na změnu klimatu a jehož cílem je zvyšovat investice a poskytovat technickou podporu s cílem ochránit projekty před dopady extrémních povětrnostních jevů a zvyšovat odolnost infrastruktury vůči změně klimatu; bere na vědomí, že byl zaveden systém posuzování fyzických klimatických rizik v přímých úvěrových operacích na úrovni projektů;

41. bere na vědomí úlohu, kterou může EIB hrát, pokud jde o investice do hlubokých mořských obnovitelných zdrojů energie, zejména při navrhování nástrojů, které by mohly pomoci tyto projekty přiblížit trhu;

42. konstatuje, že nedávné změny rámce EIB pro sladění protistran s Pařížskou dohodou (PATH) by mohly snížit jeho účinnost při prosazování dekarbonizace; připomíná, že všichni příjemci finančních prostředků EIB jsou již smluvně povinni vytvořit a zveřejnit důvěryhodnou strategii pro dosažení souladu s Pařížskou dohodou;

43. vítá novou úvěrovou politiky EIB v oblasti dopravy, která byla představena v červenci 2022, a vyzývá k jejímu urychlenému provedení; vyzývá EIB, aby zvážila způsoby, jak sladit tuto politiku s výzvami spojenými s transformací, jimž čelí odvětví dopravy; připomíná potřebu vyšších investic do dekarbonizace námořního a leteckého odvětví;

44. vyzývá EIB, aby financovala životaschopné projekty, které jsou v souladu s taxonomií EU, a projekty, jejichž cílem je snížit uhlíkovou stopu námořního odvětví, jako jsou projekty zelených koridorů;

45. vyzývá EIB, aby zvýšila podporu cenově dostupného a energeticky účinného bydlení a renovace budov v souladu se značnými investičními potřebami; zdůrazňuje, že je třeba posílit poradenské služby v oblasti bydlení a zapojit místní, regionální, sociální a veřejné poskytovatele bydlení, aby bylo zajištěno využití jejich odborných znalostí při rozvoji projektů financovaných EIB;

46. žádá EIB, aby věnovala zvláštní pozornost rozhodnutím o financování týkajícím se okrajových, horských, řídce osídlených nebo ostrovních regionů vzhledem k obtížím, s nimiž se potýkají při plnění požadavků Zelené dohody pro Evropu, při současném zachování a zlepšení jejich konektivity;

Investice EIB do sociální infrastruktury a sociálního zabezpečení

47. očekává, že se zvýší počet operací v oblasti sociálního bydlení financovaných EIB, v souladu se zásadami stanovenými v evropském pilíři sociálních práv a s ohledem na stávající krizi týkající se bydlení v EU; dále žádá EIB, aby se při směrování nového financování i nadále zaměřovala na posílení ekonomického postavení žen a na rovnost žen a mužů;

48. vyjadřuje obavy nad znepokojivým stavem systémů zdravotní péče v mnoha členských státech a přetrvávajícím nedostatkem léčivých přípravků v EU, který se rovněž týká základních léčivých přípravků, jako je paracetamol a antibiotika; vyzývá v této souvislosti EIB, aby vyhodnotila možnosti dalších investic do zdravotnictví s cílem řešit strukturální nedostatky EU v tomto odvětví;

EIB Global

49. vítá skutečnost, že EIB Global podpořila v roce 2022 globální investice mimo EU ve výši 9,1 miliardy EUR; očekává, že investice EIB v zemích mimo EU budou plně sladěny s EU a jejími politikami vnější činnosti; vítá zapojení EIB do iniciativy Global Gateway, která bude především podporovat investice do infrastruktury a malých a středních podniků, čímž přispěje k cíli EU, kterým je posílení její strategické autonomie;

50. zdůrazňuje, že EIB Global hraje klíčovou úlohu ve strategii Global Gateway a v evropské finanční architektuře pro rozvoj; žádá, aby bylo provádění iniciativy Global Gateway a souvisejících globálních činností EIB pravidelně posuzováno;

51. vyzývá EIB, aby dále posílila své postupy a praxi, pokud jde o porušování lidských práv a řádné správy věcí veřejných v důsledku projektů, které financuje přímo nebo prostřednictvím zprostředkovatelů; vyzývá EIB, aby objasnila, jak hodnotí finanční riziko a riziko poškození dobré pověsti, které hrozí při rozhodování o tom, zda zahájí vyšetřování údajných podvodů nebo korupce v souvislosti s investičními projekty;

52. připomíná, že Evropská unie se při svých vnějších operacích řídí zastřešující zásadou obrany a prosazování svých hodnot a principů právního státu; zdůrazňuje, že při působení v prostředí vyznačujícím se výzvami v oblasti právního státu a omezeným postihem v případech porušování lidských práv je třeba investovat do schopností náležité péče; konstatuje, že to vyžaduje další lidské zdroje a specializovanou kontrolu v souladu se standardem uplatňovaným na rozvojové banky;

53. připomíná, že operace EIB mimo Evropu jsou založeny na obecných zásadách, jimiž se řídí vnější činnost EU, jak je stanoveno v článku 21 Smlouvy o Evropské unii, jako je podpora demokracie a právního státu, lidských práv a základních svobod; zdůrazňuje, že těmito zásadami by se měly řídit operace EIB jakožto veřejné banky s mandátem v oblasti rozvoje;

54. zdůrazňuje, že při zřizování EIB Global bylo klíčovým faktorem posílení místní přítomnosti a intenzivnější spolupráce s delegacemi EU; znovu vyzývá k tomu, aby byly rozšířeny řady místních pracovníků, zejména s ohledem na najímání většího počtu zaměstnanců ze zemí, v nichž se financování uskutečňuje; podporuje přístup EIB k otevírání regionálních kanceláří v Africe a k zaměstnávání místních uchazečů v těchto kancelářích s cílem přizpůsobit své požadavky místním potřebám;

55. žádá EIB, aby lépe vyhodnotila svou účinnost, pokud jde o financování malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací v Africe, vzhledem k tomu, že poměrně malá velikost projektů se často zdá být překážkou v přístupu k financování; vyzývá k vyhodnocení možné koncepce nástrojů, které usnadňují investice malých a středních podniků z EU ve třetích zemích a zlepšují jejich přístup k financování, a to i pokud jde o menší projekty; poukazuje na význam úlohy EIB při vytváření rovných podmínek pro malé a střední podniky se sídlem v členských státech, jejichž národní rozvojové banky nejsou schopny podporovat investice ve třetích zemích;

56. zdůrazňuje, že investice do rozvoje zahrnující ženy a zohledňující jejich potřeby jsou účinnější a udržitelnější; vyzývá EIB, aby v souladu se svým genderově vyváženým přístupem k financování zajišťovala, aby ze všech jejích operací měly prospěch ženy, a zejména hospodářská odvětví, která přispívají k posílení účasti žen;

57. zdůrazňuje význam soudržnosti a účinnosti financování rozvoje, naléhavě žádá EIB, aby kladla větší důraz na uvolnění domácích zdrojů, a vyzývá k celkovému zvýšení závazku EIB v méně rozvinutých zemích, které jsou v souladu se zásadami a hodnotami EU;

Transparentnost a správa

58. vítá zavedení indexu transparentnosti rozvojových finančních institucí v roce 2023 a skutečnost, že související zpráva řadí EIB v řadě oblastí, včetně finančních zprostředkovatelů, environmentální a sociální oblasti, správy a odpovědnosti vůči komunitám, na podobnou úroveň jako srovnatelné rozvojové finanční instituce; vyzývá k tomu, aby byly s orgány EU, zejména s Parlamentem, sdíleny jasné a komplexní informace;

59. žádá, aby byly vedoucí pozice v EIB obsazovány osobami vybranými na základě zásluh, schopností a zkušeností a aby tyto osoby působily i v jejích hlavních oblastech činnosti;

60. vyjadřuje politování nad tím, že ve vedoucích pozicích a v hlavních oblastech činnosti EIB jsou stále nedostatečně zastoupeny ženy; připomíná svůj názor, že je třeba v této souvislosti učinit více pro zlepšení genderové a zeměpisné vyváženosti v EIB;

61. opakuje svou žádost o uzavření interinstitucionální dohody mezi Parlamentem a EIB;

62. táže se, zda má EIB lidské zdroje, které potřebuje s ohledem na pokračující rozšiřování svých funkcí a povinností;

63. znovu vyjadřuje vážné znepokojení nad zprávami o obtěžování a o problémech s pracovním prostředím a pracovními podmínkami v EIB; bere na vědomí rozsudek Tribunálu ze dne 30. března 2022 ve věci obtěžování v EIB (věc T-299/20), kterým bylo zrušeno rozhodnutí prezidenta EIB, že k obtěžování nedošlo; uznává, že tyto i jiné důležité personální otázky se EIB snaží řešit; naléhavě vyzývá EIB, aby zajistila účinné prosazování politiky nulové tolerance vůči všem druhům obtěžování, včetně preventivních a ochranných opatření a řádných a spolehlivých mechanismů podávání stížností a systémů na podporu obětí; naléhavě žádá vedení EIB, aby navázalo skutečný dialog se zástupci zaměstnanců s cílem řešit jejich problémy; vyjadřuje politování nad tím, že v EIB není uznávána žádná odborová organizace a že delegace zaměstnanců nemá pravomoc vstupovat do vyjednávání; vyzývá vedení EIB, aby dodržovalo přinejmenším základní hodnoty Mezinárodní organizace práce, jako je svoboda sdružování a právo na kolektivní vyjednávání;

64. bere na vědomí novou politiku boje proti podvodům a zdůrazňuje význam inkluzivní spolupráce při vytváření klíčových nástrojů politiky boje proti podvodům; vítá skutečnost, že EIB přijala a zveřejnila politiku skupiny EIB vůči nedostatečně regulovaným, netransparentním a nespolupracujícím jurisdikcím a řádné správě v oblasti daní, která doplňuje politiku skupiny EIB pro boj proti praní peněz a financování terorismu;

65. znovu vyjadřuje své znepokojení nad tím, že kromě toho, že viceprezidenti EIB nesou odpovědnost za jednotlivá odvětví, dohlížejí na návrhy projektů ze svých domovských zemí a mají další povinnosti týkající se jednotlivých zemí; vyzývá EIB, aby plně provedla všechna doporučení, která obdržela od evropské veřejné ochránkyně práv, pokud jde o činnosti jejích bývalých členů řídícího výboru, jak je stanoveno v rozhodnutí veřejné ochránkyně práv ze dne 27. července 2022 ve věci 1016/2021/KR;

°

° °

66. pověřuje svou předsedkyni, aby toto usnesení předala Radě, Komisi a Evropské investiční bance.

 


STANOVISKO ROZPOČTOVÉHO VýBORU (27.4.2023)

pro Hospodářský a měnový výbor

k finanční činnosti Evropské investiční banky – výroční zpráva za rok 2022

(2022/2062(INI))

Zpravodaj (*): David Cormand

(*) Postup s přidruženým výborem – článek 57 jednacího řádu

 


 

NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. zdůrazňuje zásadní úlohu Evropské investiční banky (EIB) jako veřejné banky EU a jediné mezinárodní finanční instituce, která je zcela vlastněna členskými státy a která se při podpoře sociálního a hospodářského oživení a při zaměřování investic na uskutečňování cílů EU plně se řídí politikami a normami EU; konstatuje, že skupina EIB podepsala v roce 2022 dohody o financování v celkové výši 72,5 miliardy EUR;

2. zdůrazňuje, že EIB si musí udržet svůj vysoký úvěrový rating „AAA“ a zachovat plnou důvěru kapitálových trhů ve všechny své činnosti vzhledem ke své rostoucí úloze při provádění politik Unie v rámci Unie i mimo ni; opakuje svou výzvu ke zvýšení kapitálu s cílem umožnit dlouhodobější vratnou finanční podporu a inovativní nástroje; konstatuje, že je to nezbytné na podporu klíčových investic do reálné ekonomiky, které by jinak nebyly realizovány a které mají potenciál maximalizovat inovační přínosy v klíčových oblastech politiky EU, jako je digitalizace a ekologická transformace, pomoci zmírnit vysoké ceny energie, nedostatky v dovednostech a nedostatečné investice do inovací a nových technologií a pomoci při provádění evropského pilíře sociálních práv a cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje; očekává, že se EIB zdrží investic, které by mohly odradit investory a zvýšit její celkové náklady na financování;

3. vítá vytvoření iniciativy EU pro Ukrajinu a balíčky finanční pomoci poskytnuté Ukrajině v celkové výši 1,7 miliardy EUR; konstatuje, že angažovanost EIB na Ukrajině doplňuje financování poskytované z rozpočtu EU v rámci programu makrofinanční pomoci a nového nástroje makrofinanční pomoci plus; je přesvědčen, že pokračující útočná válka Ruska proti Ukrajině vyžaduje navýšení úvěrů EIB na Ukrajině na pomoc při obnově a rekonstrukci v souladu se závěry Rady ze dne 15. prosince 2022, pokud možno s podporou dodatečných záruk v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci; zdůrazňuje, že dodatečná podpora Ukrajině by neměla být poskytována na úkor jiných programů EIB nebo rozpočtové podpory EU jiným regionům a zemím; zdůrazňuje, že financování ze strany EIB je často spojeno s konkrétními projekty s vysokým sociálně-ekonomickým dopadem a s nasměrováním technických odborných znalostí EU do těchto projektů a umožňuje vyšší míru využití rozpočtových prostředků EU;

4. bere na vědomí skutečnost, že EIB ve zprávě s názvem „Ukrajina: rychlé posouzení škod a potřeb“, kterou vypracovala ve spolupráci se Světovou bankou, odhadla potřeby Ukrajiny na částku 420 miliard EUR; požaduje nepřetržitou důkladnou analýzu finančních potřeb na rekonstrukci a obnovu Ukrajiny; očekává trvalý a koordinovaný přístup se všemi příslušnými partnery s cílem podpořit dlouhodobou obnovu Ukrajiny; zdůrazňuje, že takový přístup musí přispívat k hlavním politickým cílům EU, mimo jiné podporou projektů zaměřených na výstavbu energeticky účinných budov, zajištěním udržitelného obhospodařování lesů a podstatným zvýšením úsilí o odminování; očekává, že příspěvek EIB bude založen na přístupu „obnova k lepšímu“ s využitím jejích odborných znalostí, zejména nástroje evropské energetické pomoci na místní úrovni; vyzývá k zaměření se na budování lepší infrastruktury, včetně energetické, vodní, telekomunikační, zemědělské a dopravní infrastruktury, a na zmírnění dopadu války na životní prostředí; připomíná EIB, že je obzvláště důležité provádět posouzení sociálních a environmentálních dopadů projektů a výsledky zpřístupňovat veřejnosti, zejména v případech, kdy mohou projekty způsobit další škody a ničení ekosystémů; vyzývá k širokému zapojení ukrajinské občanské společnosti do těchto činností a zejména k účasti zástupců občanské společnosti v řídícím výboru mnohostranné platformy pro koordinaci dárců; bere na vědomí konkrétní opatření, která již byla na Ukrajině přijata s cílem zajistit, aby byly finanční prostředky využívány způsobem, který je v souladu se všemi platnými pravidly, a očekává, že při budoucích úvěrových činnostech budou dodržovány stejné normy, zejména vzhledem k tomu, že se očekává značný nárůst finančních toků; požaduje přezkoumání možnosti využití mechanismu pojištění pro případ války;

5. vítá příspěvek EIB na podporu plánu REPowerEU dodatečnými 30 miliardami EUR ve formě půjček a kapitálového financování projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti, sítí a skladování, infrastruktury pro dobíjení elektrických vozidel a průlomových technologií v příštích pěti letech;

6. považuje InvestEU za důležitý investiční nástroj, který přináší velmi potřebné investice do klíčových oblastí;

7. zdůrazňuje, že je důležité zabránit další geografické nerovnováze v úvěrových činnostech, aby se zajistilo širší geografické a odvětvové přidělování investic, snížily regionální rozdíly a posílila hospodářská a sociální konvergence; vyzývá EIB, aby řešila systémové nedostatky, které některým regionům nebo zemím brání plně těžit z jejích finančních činností; vyzývá však EIB, aby zejména posoudila, zda je geografické rozdělení financování v rámci InvestEU vyvážené;

8. zdůrazňuje důležitou úlohu Evropského investičního fondu při zlepšování přístupu k financování pro menší evropské společnosti, společnosti se střední tržní kapitalizací a začínající podniky, a tím i posílení podpory podnikání, růstu, inovací, výzkumu a vývoje a zaměstnanosti v Unii; poukazuje na to, že stabilní dodávky energie jsou jedním ze základů úspěšné průmyslové politiky, zejména pro malé a střední podniky; vyzývá EIB, aby poskytla dodatečný růstový kapitál, který malým a středním podnikům umožní rozšířit jejich činnost;

9. vítá skutečnost, že 58 % všech nových úvěrů EIB poskytnutých v roce 2022 bude financovat klimatickou a environmentální udržitelnost, což v investicích v roce 2022 představovalo 36,5 miliardy EUR, jakož i rekordní emise zelených dluhopisů nebo dluhopisů určených na udržitelnost ve výši 19,9 miliardy EUR; vítá skutečnost, že financování čisté energie ze strany EIB dosáhlo v roce 2022 rekordní výše 19,4 miliardy EUR; dále vítá rozhodnutí zvýšit objem úvěrů v oblasti energetiky a zvýšit atraktivitu úvěrů;

10. vyzývá EIB, aby vypracovala metodu posuzování nedostatku zdrojů pro financování projektů šetrných k životnímu prostředí v EU, odhadla velikost tohoto nedostatku a určila potenciální veřejné a soukromé zdroje financování;

11. se zájmem očekává přezkum plánu klimatické banky před konferencí COP28; očekává od něj plné přizpůsobení EIB trajektorii omezení globálního oteplování na 1,5 stupně a očekává, že opatření EIB budou v souladu s cílem dosáhnout klimatické neutrality nejpozději do roku 2050; opakuje svou výzvu, aby přezkum zahrnoval důkladné posouzení alternativ s nižšími emisemi uhlíku a emisí „rámce 3“ pro každý projekt; připomíná, že konečným termínem pro operace, které nejsou v souladu s Pařížskou dohodou, byl konec roku 2022, a očekává, že EIB podá zprávu o všech operacích podepsaných od přijetí plánu klimatické banky;

12. vítá záměr EIB zvýšit počet vlastních projektů s vyšším rizikem, jak je uvedeno v jejím operačním plánu na období 2023–2025; vyzývá EIB, aby přizpůsobila své činnosti ke snižování rizik s cílem směrovat soukromé financování k projektům, které mají vysokou míru adicionality a přispívají ke spravedlivé transformaci, aniž by byla ohrožena komerční rentabilita jejího portfolia; vyzývá EIB, aby se poučila z provádění produktů, jako jsou fondy na ochranu klimatu a budování infrastruktury, včetně relevantnosti zprostředkovaného kapitálu pro dosažení tohoto cíle a zlepšení poměru rizika a výnosu investic do menších projektů zelené infrastruktury;

13. vítá cíl fondu EIB pro zelený vodík, jímž je pomáhat v rozvojových zemích snižovat emise z průmyslových odvětví, v nichž je snižování emisí obtížné, pomocí rozvoje výroby vodíku z obnovitelných zdrojů; konstatuje, že by to mělo sloužit pouze pro účely snižování emisí; trvá na tom, že by EIB měla v těchto rozvojových zemích zajistit adicionalitu, aby se zabránilo odklonu zdrojů od stávající elektřiny z obnovitelných zdrojů používané pro přímou elektrifikaci; zdůrazňuje, že je důležité zajistit rozvoj výroby vodíku na bázi obnovitelných zdrojů pouze v místních uzavřených sítích; je znepokojen snižováním rizika soukromých investic do rozsáhlých projektů zeleného vodíku, zejména těch, které jsou zaměřeny na vývoz, v zemích mimo EU s alarmujícími výsledky v oblasti lidských práv, a zdůrazňuje, že rozhodnutí o financovaných projektech pravděpodobně nebudou přijímána s odpovídající mírou transparentnosti, odpovědnosti a účasti veřejnosti, aby se zajistil skutečný prospěch pro místní komunity;

14. vítá rámec pro sladění protistran s Pařížskou dohodou (PATH) a očekává jeho plné provedení; připomíná EIB, že firemní klienti jsou smluvně povinni vytvořit a zveřejnit důvěryhodnou strategii pro dosažení souladu s Pařížskou dohodou (dále jen „plán dekarbonizace“), která by měla zahrnovat střednědobé, průběžné a kvantitativní cíle a možnosti snižování emisí v dlouhodobějším horizontu s cílem dosáhnout uhlíkové neutrality nejpozději do roku 2050; opakuje svou výzvu, aby EIB spolupracovala pouze s klienty a finančními zprostředkovateli, kteří mají důvěryhodný plán dekarbonizace, včetně krátkodobých cílů slučitelných s cílem 1,5 °C, jež budou realizovány co nejdříve, nejpozději však do roku 2025; vyzývá EIB, aby před podpisem jakýchkoli nových finančních závazků systematicky vyhodnocovala důvěryhodnost plánů dekarbonizace za použití kritérií dekarbonizace slučitelných s cílem 1,5 °C; zdůrazňuje, že tyto nové požadavky nesmí bránit malým a středním podnikům v přístupu k financování; zdůrazňuje, že k tomu, aby EU mohla přejít na uhlíkově neutrální ekonomiku, jsou zapotřebí rychlé a rozsáhlé investice; vítá v této souvislosti podporu, kterou EIB poskytuje plánu REPowerEU; bere však na vědomí výjimky udělené v rámci PATH, které EIB umožňují spolupracovat se společnostmi, které se stále podílejí na činnostech považovaných za neslučitelné s Pařížskou dohodou; očekává, že výjimky udělené v rámci PATH na podporu plánu REPowerEU budou výjimečné, dočasné a plně odůvodněné;

15. očekává, že v souladu se závazky přijatými EIB se zlepší informování veřejnosti o úsilí a iniciativách zaměřených na začlenění přírody do analýz a operací, jakož i konkrétní podávání zpráv o investicích, které jsou šetrné k přírodě; očekává, že nový dokument o poskytování úvěrů pro lesnictví zajistí, aby úvěry EIB podporovaly udržitelné obhospodařování lesů, podporovaly udržitelné využívání materiálů na bázi dřeva, podporovaly širší biohospodářství a zaručily, že nebudou přímo ani nepřímo přispívat k odlesňování nebo zalesňování;

16. očekává, že EIB bude na projekty, které financuje, nadále uplatňovat přísné normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, a požaduje, aby financované projekty byly plně v souladu s právními předpisy EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, a to i pokud jde o škodlivé chovatelské činnosti, a aby byly založeny na nejvyšších normách stanovených mnohostrannými finančními institucemi;

17. bere na vědomí rozhodnutí nefinancovat hlubinnou těžbu nerostných ložisek na mořském dně, jak je uvedeno v aktualizovaném seznamu vyloučených činností EIB; vyzývá EIB, aby podporovala projekty, které splňují nejvyšší ekologické normy a normy pro dobré životní podmínky zvířat, včetně zajištění udržitelného krmiva pro chov ryb;

18. zdůrazňuje klíčovou úlohu EIB při zajišťování spravedlivé transformace; vyzývá EIB, aby podporovala projekty zajišťující cenově dostupný přístup k energii z obnovitelných zdrojů, bydlení a veřejným službám, komunitním iniciativám a malým projektům se zvláštním zaměřením na boj proti energetické chudobě; vyzývá EIB, aby snížila minimální částku úvěrů u jednotlivých projektů nebo úvěrových programů; vybízí EIB, aby spolupracovala s vnitrostátními a regionálními finančními institucemi na poskytování cíleného financování; vyzývá EIB, aby přispěla k dosažení cílů EU v oblasti rovnosti žen a mužů;

19. zdůrazňuje, že zabezpečení dodávek kritických surovin má zásadní význam jak pro ekologickou a digitální transformaci, tak pro průmyslovou základnu EU obecně; zdůrazňuje, že ke snížení závislosti EU na třetích zemích je zapotřebí oběhového hospodářství založeného na recyklaci a opětovném použití; připomíná úlohu EIB v Evropské alianci pro suroviny a cíl Unie stát se autonomnější při dodávkách kritických surovin; vyzývá EIB, aby více investovala do odvětví kritických surovin, aby se toto odvětví stalo odolnějším, a konkrétně vyzývá EIB, aby podporovala projekty týkající se kritických surovin, jejichž hlavním cílem je vyhnout se novým těžebním procesům a recyklace druhotných surovin, a aby podporovala řešení v oblasti oběhového hospodářství, zejména výzkum a vývoj alternativních materiálů, včetně biologických materiálů;

20. očekává, že EIB bude hrát významnou úlohu ve strategii EU týkající se aktu o čipech; konstatuje, že společnost STMicroelectronics již bylo půjčeno 600 milionů EUR na posílení výzkumu a vývoje čipů ve třech různých členských státech; vyzývá EIB, aby financovala projekty, které přispívají k budování udržitelného dodavatelského řetězce čipů a k recyklaci kritických materiálů nezbytných k výrobě čipů; zdůrazňuje, že by EIB měla upřednostňovat investice do infrastruktury pro čipy, po nichž je v EU poptávka a v jejichž oblasti má EU jedinečné odborné znalosti, které ji umožňují udržet si vedoucí postavení v tomto segmentu trhu;

21. konstatuje, že EIB Global podepsala nové financování ve výši 10,8 miliardy EUR; připomíná, že operace EIB mimo EU jsou založeny na obecných zásadách, jimiž se řídí vnější činnost EU, jak je stanoveno v článku 21 Smlouvy o Evropské unii, jako je podpora demokracie a právního státu, lidských práv a základních svobod; vítá podporu a účast EIB na iniciativě EU Global Gateway prostřednictvím fondu Global Gateway Fund, který je určen na kapitálové a dluhové financování projektů infrastruktury s velkým dopadem, čisté energie a lidského rozvoje po celém světě; poukazuje na to, že globální činnosti EIB by měly zůstat v souladu se strategickými zájmy a cíli vnější politiky EU a měly by zajišťovat, aby investice byly jednoznačně ku prospěchu přijímajících zemí a společností, vytvářely pracovní místa na místní úrovni a zmírňovaly chudobu; domnívá se, že zúčastněné strany přijímajících zemí, jako jsou veřejné orgány, zástupci občanské společnosti a společnosti soukromého sektoru, by se měly podílet na rozhodování o projektech Global Gateway a na jejich provádění; žádá EIB, aby zajistila koordinovaný přístup s dalšími zúčastněnými stranami, které přispívají k evropské struktuře pro financování rozvoje, s cílem dosáhnout většího dopadu na rozvoj; dále připomíná, že úspěšná realizace projektů EIB Global vyžaduje odpovídající počet interních zaměstnanců na místě, včetně místních pracovníků;

22. je toho názoru, že by EIB Global měla být rovněž odpovědná za dodržování zásad stanovených v Pařížské deklaraci o účinnosti pomoci a akčním programu z Akkry (vlastnictví, sladění, harmonizace, řízení zaměřené na výsledky a vzájemná odpovědnost); zastává názor, že těmito zásadami by se měly řídit operace EIB jakožto veřejné banky s mandátem v oblasti rozvoje; vyzývá EIB Global, aby navrhla strategii zaměřenou na jasnou přidanou hodnotu rozvoje a agendu udržitelného rozvoje, která bude zahrnovat pevné normy v oblasti lidských práv a životního prostředí, a aby do tohoto procesu zapojila organizace občanské společnosti; vyzývá EIB, aby se v této souvislosti zabývala globálními důsledky ruské agrese proti Ukrajině se zvláštním důrazem na potravinový dodavatelský řetězec a udržitelný přístup k potravinám na celém světě; vyzývá EIB, aby vybídla členské státy, aby přizvaly svá příslušná ministerstva pro rozvoj k účasti v poradní skupině rady EIB Global; znovu EIB Global vyzývá, aby omezila operace kombinování zdrojů na oblasti, kde mohou přinést přidanou hodnotu místnímu hospodářství, a aby zajistila, že kombinované financování nebude využíváno pro základní veřejné služby, zejména zdravotnictví, vzdělávání a sociální ochrany, neboť zpeněžení těchto odvětví by mohlo prohloubit již existující nerovnosti a ohrozit všeobecný přístup k těmto službám; očekává, že EIB bude věnovat zvláštní pozornost zajištění toho, aby v dodavatelských řetězcích jejích operací nebyla využívána nucená práce; vyzývá EIB Global, aby zvýšila svou podporu projektům s omezenou financovatelností a vysokou návratností pro veřejnost a aby snížila minimální částku úvěru pro jednotlivé projekty, zejména v méně rozvinutých zemích;

23. konstatuje, že v posledních několika letech se většina případů, jimiž se zabýval mechanismus EIB pro vyřizování stížností, týkala projektů mimo EU; opakuje svou výzvu EIB, aby zajistila dostupnost, účinnost a nezávislost mechanismu pro podávání stížností, aby bylo možné odhalovat a napravovat porušování pravidel EIB, jako je úplatkářství, zneužívání finančních prostředků a porušování lidských práv v projektech souvisejících s EIB; vyzývá EIB, aby posílila své vnitřní mechanismy pro boj proti podvodům a korupci, zlepšila transparentnost a kontrolu zprostředkovaných operací a zajistila rychlá následná opatření;

24. připomíná EIB, že je důležité, aby začlenila lidská práva do svých postupů náležité péče, prováděla posouzení dopadu na lidská práva, zakotvila svůj obecný závazek v oblasti lidských práv do odpovědnosti za dodržování lidských práv a působila v plném souladu s článkem 2 Smlouvy o fungování Evropské unie; bere na vědomí nedávnou informační poznámku EIB, v níž je shrnut přístup EIB k lidským právům, a zároveň vyzývá EIB, aby objasnila, kdy podniká kroky k vyřešení problému, včetně externích konzultací, k odstoupení od projektu nebo ke zpětnému získání úvěrů nebo investic; požaduje jasná a závazná pravidla, která by doplnila informační poznámku, zejména pokud jde o hodnocení a odstoupení, vzhledem k opakovaným výzvám Parlamentu k přijetí takových pravidel; vyjadřuje zvláštní znepokojení nad tím, že EIB od roku 2015 od předkladatelů projektů nevyžaduje, aby prováděli samostatná posouzení dopadu na lidská práva, ačkoli by tato posouzení měla doplňovat posouzení dopadů na životní prostředí a sociální oblast; dále opakuje svou výzvu, aby EIB Global zajistila inkluzivní a smysluplné konzultace a zapojení komunit, na něž mají její projekty dopad, a to před jejich schválením a po celou dobu jejich provádění; zdůrazňuje, že by měla být přijata konkrétní opatření, která by do konzultací zapojovala původní obyvatelstvo, ženy, osoby se zdravotním postižením a další zranitelné skupiny;

25. připomíná, že finanční prostředky EIB jsou veřejnými prostředky a měly by vždy podléhat veřejné kontrole a odpovědnosti; požaduje větší odpovědnost vůči orgánům EU, zejména vůči Parlamentu, neboť transparentnost je jedním ze základních kamenů demokracie; domnívá se, že by poslanci Evropského parlamentu měli mít možnost předkládat EIB otázky k písemnému zodpovězení, jak je tomu již v případě Evropské centrální banky; opakuje svou žádost o interinstitucionální dohodu mezi Parlamentem a EIB s cílem zlepšit přístup k dokumentům a údajům EIB;

26. je znepokojen tím, že transparentnost a předcházení škodám u investic zprostředkovaných EIB zaostává za ostatními veřejnými finančními institucemi, přičemž podle indexu transparentnosti pomoci pro rok 2022 je hodnocení pouze „dostatečné“ (fair)[8]; připomíná, že v roce 2021 přijala EIB novou politiku transparentnosti, která je v rozporu s předpokladem zpřístupňování informací a není v souladu s platnými výjimkami uvedenými v nařízení (ES) č. 1049/2001[9] a nařízení (ES) č. 1367/2006[10]; naléhavě vyzývá EIB, aby přijala okamžitá opatření v oblastech ke zlepšení uvedených v doporučeních evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 21. dubna 2022 ohledně toho, že je třeba, aby EIB přijala ambicióznější přístup ke své praxi zveřejňování informací, jednala v souladu s právními předpisy EU v oblasti transparentnosti a byla transparentnější, pokud jde o potenciální dopad projektů, které financuje, na životní prostředí, zejména poskytováním více informací o všech dílčích projektech finančních zprostředkovatelů, které mají významný dopad na životní prostředí;

27. vyzývá EIB, aby se zavázala k posílení své politiky proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, mimo jiné tím, že se zdrží financování příjemců finančních prostředků nebo finančních zprostředkovatelů a nebude spolupracovat s finančními partnery, kteří se v minulosti prokazatelně dopustili prohřešků; vyzývá EIB, aby prosazovala preventivní opatření a pravidelné daňové výměry namířené proti jurisdikcím nespolupracujícím v daňové oblasti, daňovým podvodům a daňovým únikům, jakož i nezákonnému a agresivnímu vyhýbání se daňovým povinnostem;

28. vyjadřuje znepokojení nad bezpečností a ochranou zdraví při práci v EIB a vyzývá EIB, aby po konzultaci se zástupci zaměstnanců přijala veškerá nezbytná opatření k výraznému zlepšení situace; vyzývá dále EIB, aby aktivně prosazovala vyvážené zastoupení žen a mužů ve svých vedoucích a vyšších pozicích; vyzývá EIB, aby v rámci své organizace dále zvyšovala podporu všech forem rozmanitosti a začleňování a aby si v této oblasti stanovila ambiciózní cíle.


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

26.4.2023

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

30

2

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Rasmus Andresen, Pietro Bartolo, Olivier Chastel, Katalin Cseh, Andor Deli, Pascal Durand, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Matteo Gazzini, Alexandra Geese, Vlad Gheorghe, Valérie Hayer, Eero Heinäluoma, Niclas Herbst, Monika Hohlmeier, Adam Jarubas, Moritz Körner, Joachim Kuhs, Zbigniew Kuźmiuk, Pierre Larrouturou, Janusz Lewandowski, Margarida Marques, Andrey Novakov, Dimitrios Papadimoulis, Karlo Ressler, Bogdan Rzońca, Eleni Stavrou, Nicolae Ştefănuță, Nils Torvalds, Rainer Wieland, Angelika Winzig

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Jan Olbrycht

Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování

João Albuquerque, Maria Veronica Rossi

 


 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

30

+

ECR

Zbigniew Kuźmiuk, Bogdan Rzońca

PPE

José Manuel Fernandes, Niclas Herbst, Monika Hohlmeier, Adam Jarubas, Janusz Lewandowski, Andrey Novakov, Jan Olbrycht, Karlo Ressler, Eleni Stavrou, Rainer Wieland, Angelika Winzig

Renew

Olivier Chastel, Katalin Cseh, Vlad Gheorghe, Valérie Hayer, Moritz Körner, Nils Torvalds

S&D

João Albuquerque, Pietro Bartolo, Pascal Durand, Eider Gardiazabal Rubial, Eero Heinäluoma, Pierre Larrouturou, Margarida Marques

The Left

Dimitrios Papadimoulis

Verts/ALE

Rasmus Andresen, Alexandra Geese, Nicolae Ştefănuță

 

2

-

ID

Joachim Kuhs

NI

Andor Deli

 

2

0

ID

Matteo Gazzini, Maria Veronica Rossi

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 


 

 

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

25.5.2023

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

38

2

10

Členové přítomní při konečném hlasování

Gunnar Beck, Marek Belka, Isabel Benjumea Benjumea, Stefan Berger, Gilles Boyer, Markus Ferber, José Manuel García-Margallo y Marfil, Enikő Győri, Eero Heinäluoma, Michiel Hoogeveen, Stasys Jakeliūnas, France Jamet, Ondřej Kovařík, Georgios Kyrtsos, Aušra Maldeikienė, Pedro Marques, Denis Nesci, Piernicola Pedicini, Lídia Pereira, Kira Marie Peter-Hansen, Eva Maria Poptcheva, Evelyn Regner, Antonio Maria Rinaldi, Dorien Rookmaker, Alfred Sant, Joachim Schuster, Pedro Silva Pereira, Paul Tang, Irene Tinagli, Inese Vaidere, Johan Van Overtveldt, Stéphanie Yon-Courtin, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Niels Fuglsang, Margarida Marques, Eva Maydell, Andżelika Anna Możdżanowska, Clara Ponsatí Obiols, René Repasi, Eleni Stavrou

Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování

Barry Andrews, Deirdre Clune, Rosa D’Amato, Christian Doleschal, Jarosław Duda, Charles Goerens, Christophe Grudler, Katrin Langensiepen, Ville Niinistö, Vera Tax

 


 

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

38

+

ECR

Johan Van Overtveldt

NI

Clara Ponsatí Obiols

PPE

Isabel Benjumea Benjumea, Stefan Berger, Deirdre Clune, Christian Doleschal, Jarosław Duda, Markus Ferber, José Manuel García-Margallo y Marfil, Aušra Maldeikienė, Eva Maydell, Lídia Pereira, Eleni Stavrou, Inese Vaidere

Renew

Barry Andrews, Gilles Boyer, Charles Goerens, Christophe Grudler, Ondřej Kovařík, Georgios Kyrtsos, Eva Maria Poptcheva, Stéphanie Yon-Courtin

S&D

Marek Belka, Niels Fuglsang, Eero Heinäluoma, Margarida Marques, Pedro Marques, Alfred Sant, Pedro Silva Pereira, Paul Tang, Vera Tax, Irene Tinagli

Verts/ALE

Rosa D'Amato, Stasys Jakeliūnas, Katrin Langensiepen, Ville Niinistö, Piernicola Pedicini, Kira Marie Peter-Hansen

 

2

-

ID

Gunnar Beck, France Jamet

 

10

0

ECR

Michiel Hoogeveen, Andżelika Anna Możdżanowska, Denis Nesci, Dorien Rookmaker

ID

Antonio Maria Rinaldi, Marco Zanni

NI

Enikő Győri

S&D

Evelyn Regner, René Repasi, Joachim Schuster

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

Poslední aktualizace: 30. června 2023
Právní upozornění - Ochrana soukromí