Zpráva - A9-0240/2023Zpráva
A9-0240/2023
Evropský parlament

ZPRÁVA o regulaci prostituce v EU: její přeshraniční důsledky a dopad na genderovou rovnost a práva žen

30.8.2023 - (2022/2139(INI))

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví
Zpravodajka: Maria Noichl

Postup : 2022/2139(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A9-0240/2023
Předložené texty :
A9-0240/2023
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o regulaci prostituce v EU: její přeshraniční důsledky a dopad na genderovou rovnost a práva žen

(2022/2139(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie a v něm obsažený závazek podporovat rovnost žen a mužů ve všech činnostech Unie,

– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

– s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva), zejména na články1 a 4 této úmluvy,

– s ohledem na článek 6 Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) z roku 1979, jehož cílem je odstranit všechny formy obchodování se ženami a využívání prostituce žen,

– s ohledem na články 4 a 5 Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948,

– s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o potlačování obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob z roku 1949,

– s ohledem na Protokol o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, který byl uzavřen v Palermu v roce 2000 a doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, k níž je připojen,

– s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, ve které byl stanoven obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání[1],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. dubna 2021 o strategii EU pro boj proti obchodování s lidmi 2021–2025 (COM(2021)0171),

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV[2] (dále jen „směrnice o boji proti obchodování s lidmi“),

– s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí (COM(2022)0732),

– s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2014 o pohlavním vykořisťování a prostituci a jejich dopadu na rovnost žen a mužů[3],

– s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2021 o provádění směrnice 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí[4],

– s ohledem na obecné doporučení Výboru OSN pro odstranění diskriminace žen č. 33 (2015) ze dne 3. srpna 2015 ohledně přístupu žen ke spravedlnosti,

– s ohledem na obecné doporučení Výboru pro odstranění diskriminace žen č. 37 (2018) ze dne 13. března 2018 ohledně genderových aspektů snižování rizika katastrof v měnícím se klimatu,

– s ohledem na zprávu o obchodování se ženami, migraci žen a násilí páchaném na ženách, kterou dne 19. února 2000 předložila zvláštní zpravodajka pro otázky násilí vůči ženám, jeho příčin a následků,

– s ohledem na práci zvláštní zpravodajky OSN pro obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi,

– s ohledem na práci zvláštní zpravodajky OSN pro právo na zdraví,

– s ohledem na globální strategii OSN v oblasti AIDS na období 2021–2026,

– s ohledem na „Doporučené zásady a pokyny týkající se lidských práv a obchodování s lidmi“, které dne 20. května 2002 vydal Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva,

– s ohledem na zprávu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ze dne 10. června 2021 nazvanou „Discouraging the demand that fosters trafficking for the purpose of sexual exploitation“ (Odrazování od poptávky, která podporuje obchodování za účelem pohlavního vykořisťování),

– s ohledem na obecné doporučení Výboru pro odstranění diskriminace žen č. 38 (2020) ze dne 20. listopadu 2020 ohledně obchodování s ženami a dívkami v souvislosti s celosvětovou migrací,

– s ohledem na zprávu Rady Evropy ze dne 12. dubna 2021 s názvem „Druhá souhrnná zpráva o činnosti skupiny GREVIO“,

– s ohledem na zprávu Rady Evropy z října 2022 s názvem „The Impact of Covid-19 on Women's Access to Justice“ (Dopad pandemie COVID-19 na přístup žen ke spravedlnosti),

– s ohledem na rezoluci Rady Evropy ze dne 8. dubna 2014 s názvem „Prostituce, obchodování s lidmi a moderní otroctví v Evropě“,

– s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-268/99[5],

– s ohledem na věc 63664/19, 64450/19, 24387/20 et al. ze dne 12. dubna 2021, o níž byly dodány informace a kterou projednává Evropský soud pro lidská práva,

– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A9‑0240/2023),

A. vzhledem k tomu, že OSN a EU se shodly na jazykových výrazech pro označení prostituce a osob/žen v prostituci; vzhledem k tomu, že prostituce je koupě sexuálního aktu, kterou lze definovat jako nabídnutí, přijetí nebo získání sexuálního aktu od osoby v situaci prostituce, a to za odměnu, příslib odměny, poskytnutí věcné výhody nebo příslib takové výhody; vzhledem k tomu, že tato zpráva uznává, že někteří lidé v prostituci se označují jako „sexuální pracovníci“ a že toto označení používají i některé mezinárodní organizace; vzhledem k tomu, že takto se samy označují i některé osoby v prostituci a nahlíží na prostituci jako na profesionální zaměstnání, ale které představují jen menšinu v oblasti prostituce, ačkoliv jde o menšinu dobře organizovanou a viditelnou na veřejnosti[6],[7]; vzhledem k tomu, že tato zpráva zdůrazňuje, že důležité je v tomto ohledu právo každé osoby na sebeidentifikaci, a že nicméně používá záměrně a výhradně neutrální označení, totiž lidé a zejména ženy v prostituci, jelikož nechceme realitu prostituce idealizovat ani maskovat násilí, zneužívání a vykořisťování, které většina lidí v prostituci, zejména žen a dívek, zažívá; vzhledem k tomu, že chceme respektovat většinu osob v prostituci, které ji nepovažují za běžné zaměstnání ani pracovní příležitost, sexuální průmysl by opustily, pokud by mohly, a považují prostituci za určitou formu násilí; vzhledem k tomu, že použitím pojmu prostituce a osoby v prostituci se tato zpráva nesnaží nikoho diskriminovat, stigmatizovat ani ponižovat; vzhledem k tomu, že tato označení by neměla evokovat spojitost s trestností ani s mravností;

B. vzhledem k tomu, že zajištění práv všech jednotlivců má zásadní význam pro respektování tělesné nedotknutelnosti a osobní autonomie, zaručení soukromí a zajištění lidských práv žen a jejich důstojnosti v širší společnosti; vzhledem k tomu, že zaručení rovnosti a dodržování lidských práv, včetně rozhodování o vlastním těle, přístupu ke zdravotní péči a života bez diskriminace, nátlaku a násilí, a to i sexuálního, musí být ústředním bodem politik členských států a EU;

C. vzhledem k tomu, že pohlavní styk musí být založen na souhlasu, který lze dát jen svobodně a dobrovolně, a nelze jej nahradit výměnou za peníze; vzhledem k tomu, že prostituce redukuje intimní styk jen na jeho stanovenou peněžní hodnotu; vzhledem k tomu, že pohlavní vykořisťování druhých osob prostřednictvím prostituce je hrubým porušením práv a důstojnosti žen a vyplývá z něj, že si lze za určitou částku koupit jak osobu, tak její souhlas se sexuální aktivitou;

D. vzhledem k tomu, že sexuální a reprodukční zdraví se posiluje zdravým přístupem k sexualitě na základě vzájemného respektu;

E. vzhledem k tomu, že prostituce existuje v rámci systému, v němž spolupůsobí různí aktéři, přičemž kuplíři a jiní aktéři se snaží maximalizovat své zisky z prostituce a kupců sexuálních služeb, kteří představují poptávku;

F. vzhledem k tomu, že v preambuli Úmluvy OSN o potlačování obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob je uvedeno, že prostituce a zlo, které je spojeno s obchodováním s lidmi za účelem prostituce, jsou neslučitelné s důstojností a hodnotou lidské osobnosti;

G. vzhledem k tomu, že pouliční prostituce se odehrává v prostředí, které ženám nemůže zajistit humánní podmínky;

H. vzhledem k tomu, že řada studií[8], [9]ukazuje, že ženy v prostituci čelí horšímu porušování lidských práv, násilí a vykořisťování, než jakým ženy průměrně čelí, a to včetně genderově podmíněného, psychického, fyzického a sexuálního násilí, s nímž se setkávají ve velké míře; vzhledem k tomu, že ženy v prostituci hovoří o svých traumatických zkušenostech, které jsou srovnatelné s tím, co zažily oběti mučení, a že velký počet žen v prostituci uvádí, že poté, co začaly provozovat prostituci, byly znásilněny[10],[11],[12]; vzhledem k tomu, že v některých případech se setkávají i s institucionálním zneužíváním a s jinými formami vykořisťování; vzhledem k tomu, že pachateli mohou být nejen násilní klienti a vykořisťující třetí strany, například kuplíři, ale občas také donucovací orgány[13] , [14]; vzhledem k tomu, že trestné činy, jejichž obětí se stávají, nejsou v dostatečné míře nahlašovány a vyšetřovány a zůstávají bez potrestání;

I. vzhledem k tomu, že pornografie a komerční využívání explicitních zachycení nesimulovaných sexuálních praktik na internetu zlehčují a dále šíří sexuální násilí páchané na ženách a dívkách, komodifikaci ženského těla a škodlivé genderové stereotypy, na což má dopad i prostituce;

J. vzhledem k tomu, že osoby v prostituci a zejména ženy jsou tradičně marginalizovány a de facto kriminalizovány, je důležité zaujmout přístup založený na lidských právech[15] a vzít v potaz skutečnost, že tyto osoby jsou ve zranitelném postavení, a proto si nejsou vědomy svých práv, jelikož jejich přístup ke spravedlnosti byl vždy ztížen diskriminačními stereotypy a stigmatizací; vzhledem k tomu, že předpoklad trestnosti u osob v prostituci a diskriminační zacházení s nimi vedou k tomu, že tito lidé se často zdráhají nahlašovat případy zneužití a násilí příslušným orgánům, nebo usilovat o spravedlnost, jelikož se obávají, že budou ignorováni, nedostane se jim žádné podpory nebo budou pokutováni, zadrženi či deportováni[16], nebo se místo toho sami stanou předmětem trestního vyšetřování[17]; vzhledem k tomu, že v každém členském státě je naléhavě zapotřebí pravidelně příslušníky donucovacích orgánů školit, aby bylo zajištěno spravedlivé a ohleduplné zacházení s lidmi v prostituci, zejména se ženami a osobami LGBTIQ+;

K. vzhledem k tomu, že pro zachování zdraví osob v  prostituci je velmi důležitý přístup ke zdravotnickým službám, včetně péče o sexuální a reprodukční zdraví; vzhledem k tomu, že v některých členských státech, jako je Polsko, byl přístup k takové zdravotní péči výrazně omezen, což vede k nepřiměřenému stresu a úzkosti u osob, které tuto péči potřebují, a což jim způsobuje nepříznivé zdravotní následky; vzhledem k tomu, že podle některých studií[18] je možné snížit v příštím desetiletí infekce virem HIV o 33–46 %, pokud by osoby v prostituci byly dekriminalizovány; vzhledem k tomu, že kriminalizace osob v prostituci, zejména žen, vede k nižšímu používání kondomů, což má za následek vyšší výskyt sexuálně přenosných infekcí a nemocí; vzhledem k tomu, že v rámci EU neexistuje rovný přístup k preventivním lékům proti HIV, jako jsou léčivé přípravy PREP nebo PEP; vzhledem k tomu, že v případě žen a osob LGBTIQ+ v prostituci, které čelily represivním zásahům policie, je třikrát pravděpodobnější, že se setkají se sexuálním nebo fyzickým násilím, a dvakrát pravděpodobnější, že budou nakaženy virem HIV[19];

L. vzhledem k tomu, že prostituce se stále více přesouvá do virtuálního prostoru bez ohledu na platné právní předpisy: vzhledem k tomu, že se to netýká pouze náboru a „zasvěcení“ do oboru, ale také způsobu, jakým k samotným sexuálním aktům dochází; vzhledem k tomu, že prostituce ve virtuálním prostoru má na ženy v prostituci stejný škodlivý dopad jako v reálném životě, ačkoli v některých případech může fyzická vzdálenost přispět k tomu, že ženy jsou méně vystaveny některým formám násilí; vzhledem k tomu, že díky novým digitálním technologiím a nástrojům je pro vykořisťující druhé a třetí strany, jako jsou klienti, obchodníci s lidmi a kuplíři, snazší zajistit si anonymitu, a vymáhání práva je tudíž obtížnější; vzhledem k tomu, že regulační opatření se musí zaměřit zejména na reklamu na internetu a zprostředkování, čímž se zajistí účinnost při předcházení využívání prostituce jinými osobami, což je zdůrazněno i v návrhu Komise na revizi směrnice o boji proti obchodování s lidmi, v němž je výslovně zmíněna nutnost lépe potírat obchodování s lidmi, které je v důsledku využívání informačních a komunikačních technologií, včetně internetu a sociálních médií, snazší;

M. vzhledem k tomu, že faktorů, kvůli nimž lidé začnou s prostitucí a pokračují v této činnosti, je mnoho, jde zejména o chudobu, která je důsledkem sociální nespravedlnosti a sociálního vyloučení, nerovností, omezených pracovních příležitostí a příležitostí k podnikání, drogové závislosti, strukturální diskriminace a diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, nedostatku bezpečných a legálních příležitostí k migraci a komplexních integračních politik, nefunkčních politik v oblasti vzdělávání a v sociální a pracovní oblasti, dalších sociálních a ekonomických podmínek a omezených možností obživy, což jsou všechno faktory, které zhoršují situaci žen a snižují jejich sociální status, a tyto osoby se pak z nedostatku jiných alternativ uchylují k prostituci;

N. vzhledem k tomu, že právě ženy a děti, které trpí chudobou, strukturální diskriminací a diskriminací z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, jsou nejzranitelnější vůči pohlavnímu vykořisťování ve formě prostituce a otroctví, ale i vůči groomingu a taktikám typu „loverboy“ a nejsnadněji padnou do pastí zločinných (kuplířských) sítí; vzhledem k tomu, že jedním z prostředků k nalákání obětí k prostituci bývá často drogová závislost; vzhledem k tomu, že uplatňování stávajících politik a právních předpisů dosud nestačilo k řešení těchto základních příčin ani k odstranění stigmatizace a diskriminace, jimž čelí osoby v prostituci, zejména ženy;

O. vzhledem k tomu, že chráněné skupiny, jako jsou děti, mladiství, osoby s mentálním a tělesným postižením a příslušníci menšin, jsou vystaveny kumulativnímu vykořisťování ve formě pohlavního zneužívání, sexuálního obtěžování a znásilňování;

P. vzhledem k tomu, že nejistota je přetrvávajícím rysem trhu práce EU, kde se zisk soustřeďuje zejména v rukou velkých hospodářských skupin, a že tato nejistota na trhu má dopad především na ženy, které trpí mzdovou diskriminací a u nichž je větší pravděpodobnost, že budou pracovat na částečný úvazek, a tudíž pobírají nižší mzdy a mají omezenější přístup k sociální ochraně a méně příležitostí k ekonomické nezávislosti;

Q. vzhledem k tomu, že různé předsudky a stereotypy brání ženám v tom, aby uskutečnily své ambice, takže ženy jsou bez vlastního zavinění nuceny žít v chudobě;

R.  vzhledem k tomu, že těmito příčinami je třeba se naléhavě a důkladně zabývat, aby bylo možné řešit okolnosti a překážky vedoucí k nedostatku jiných alternativ, než je prostituce; vzhledem k tomu, že tato opatření se musí řídit holistickým přístupem, jejich cílem musí být vybudování genderově rovnoprávné společnosti důrazem na sociální, pracovní a migrační politiku, aby bylo možné omezovat zranitelná místa, a tím i náchylnost k vykořisťování nebo k rozhodnutím, které dotčené osoby učiní, jelikož nemají jiné alternativy; vzhledem k tomu, že EU musí podporovat také sousední země a země mimo EU, aby mohly zvýšit financování sociální podpory a přístupu k službám pro případné oběti obchodování s lidmi a pohlavního vykořisťování, včetně vzdělávací, psychologické a sociální podpory poskytované odborníky, a zavést specializované služby zaměřené na plné sociální a ekonomické začlenění žen a dívek, které jsou ve zranitelné situaci, s cílem chránit je před rizikem pohlavního vykořisťování;

S. vzhledem k tomu, že znepokojivým jevem je tzv. „sugar daddyism“, který se vyskytuje obzvláště na takových místech, jako jsou vysoké školy, ale šíří se i prostřednictvím sociálních sítí a internetu; vzhledem k tomu, že spočívá v reklamách, které vybízejí studenty a především studentky k prostituci a podporují sexuální zneužívání mladistvých bohatými a vlivnými muži; vzhledem k tomu, že orgány musely zasáhnout, aby omezily rozšíření této praxe; vzhledem k tomu, že dospívající mládež by měla být důkladně informována a vzdělána, pokud jde o metody používané pachateli trestných činů k navazování kontaktů, aby tak měla více informací, byla ostražitější a měla se na pozoru před těmito taktikami, jakož i před taktikami typu „loverboy“, metodami navazování kontaktů na internetu a následnými situacemi, kdy oběť již nemá žádné východisko;

T. vzhledem k tomu, že nizozemské orgány pověřené trestním stíháním odhadují, že v Nizozemsku až 70 % z celkových asi 30 000 osob v prostituci je považováno za osoby, které byly k prostituci donuceny násilím nebo je nalákal tzv. „loverboy“;

U. vzhledem k tomu, že většina žen by chtěla prostituce zanechat[20]; vzhledem k tomu, že osobám, které chtějí prostituce zanechat, v tom brání nedostatek kvalitních, snadno přístupných a dostatečně financovaných programů, které by umožňovaly ukončení tohoto způsobu obživy a uplatňovaly by holistický přístup[21]; vzhledem k tomu, že by měly existovat snahy o zavedení a provádění takových programů, které by spočívaly v komplexní péči a podpoře, díky nimž by osoby v prostituci mohly překonat potíže a měly by snazší přístup k bezpečnému a stabilnímu zaměstnání;

V. vzhledem k tomu, že odchod z prostředí prostituce je často obtížný a zdlouhavý proces, který vyžaduje komplexní sociálně-ekonomickou podporu, včetně dostatečných zdrojů a individuálního poradenství zohledňujícího různé faktory motivace, aby bylo možné nabízet podpůrné programy zaměřené na potřeby lidí, kteří chtějí prostituci opustit, a zajistit, aby tyto programy byly pro všechny tyto osoby přínosné; vzhledem k tomu, že pro usnadnění cesty ven z tohoto prostředí jsou důležité sociální vztahy v rámci komunity a mezi jednotlivci; vzhledem k tomu, že členské státy by měly podporovat programy prevence, způsoby, jak se z prostituce vymanit, programy, které to umožňují, jakož i programy rehabilitace a rozsáhlé, podrobné vzdělávací programy zaměřené na problematiku obchodování s lidmi, pohlavního vykořisťování, prostituce a souhlasu, které by byly nabízeny jak ve školách, tak i v širší společnosti, zejména v zemi nebo zemích původu osob v prostituci; vzhledem k tomu, že tyto programy by měly zahrnovat bezpečné ubytování, zabezpečenou péči, odpovídající lékařskou péči, psychologickou pomoc (traumatickou terapii), možnosti vzdělávání / odborné přípravy, podporu opětovného začlenění do širší ekonomiky, specializovanou pomoc pro ženy se závislostmi a pro ženy s dětmi; vzhledem k tomu, že EU zřídila několik programů financování na podporu této důležité činnosti a členské státy by měly využívat těchto programů, které jsou jim k dispozici;

W. vzhledem k tomu, že Ursula von der Leyenová již dříve prohlásila, že prostituce není běžným povoláním a že cílem by mělo vždy být přestat tuto činnost vykonávat;

X. vzhledem k tomu, že existuje silná vazba mezi prostitucí a obchodováním s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování; vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi je definováno jako nábor, přeprava, převod, ukrývání nebo přijímání osob prostřednictvím hrozeb, síly, podvodu, klamání, únosu, zneužití moci nebo zranitelného postavení nebo jiných forem nátlaku s cílem využít je k zisku; vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi je problémem v mnoha sektorech a oblastech[22], ale jak zdůrazňuje zpráva Komise o pokroku v boji proti obchodování s lidmi[23], obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování je stále zdaleka nejrozšířenější formou obchodování s lidmi v EU, jelikož 51 % obětí obchodování s lidmi v EU je předmětem právě tohoto druhu obchodování[24]; vzhledem k tomu, že podle OBSE generuje obchodování s lidmi jen za účelem pohlavního vykořisťování téměř 100 miliard USD ročně[25], což je zisk plynoucí především z peněz, jež platí muži za sex s ženami, které se staly předmětem obchodování s lidmi; vzhledem k tomu, že článek 2 směrnice o boji proti obchodování s lidmi stanoví, že souhlas oběti obchodování s lidmi s vykořisťováním, ať už zamýšleným nebo skutečným, není relevantní, pokud je získán na základě poskytnutí nebo obdržení platby či výhody; vzhledem k tomu, že oběťmi obchodování s lidmi mohou být osoby jakéhokoli pohlaví, genderu a věku a osoby z jakéhokoli prostředí, avšak vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi pro účely pohlavního vykořisťování má v členských státech i celosvětově nepřiměřený dopad na ženy, dívky a marginalizované skupiny; vzhledem k tomu, že obchodníci s lidmi často používají násilí, podvodné agentury práce a falešné přísliby vzdělání nebo pracovních příležitostí, aby oklamali a ovládli své oběti a těžili z velmi dobře rozvinuté a financované zločinecké sítě;

Y. vzhledem k tomu, že oběti obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování v EU pocházejí převážně z jiných členských států EU, ačkoli řada z nich je také z jihovýchodní Asie a Latinské Ameriky; vzhledem k tomu, že existují silné vazby mezi prostitucí a pornografií, jakož i organizovanou trestnou činností, jako je obchodování s dětmi, sexuální vykořisťování nezletilých a pohlavní zneužívání dětí[26],[27]; vzhledem k tomu, že k ochraně žen a dívek před obchodováním s lidmi pro účely pohlavního vykořisťování a k ukončení beztrestnosti pachatelů je třeba přistupovat komplexně;

Z. vzhledem k tomu, že ze zprávy německé Spolkové kriminální policie vyplývá, že více než polovina případů obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování v Německu je stíhána na základě oznámení třetí stranou; vzhledem k tomu, že zpráva na závěr uvádí, že oběti vykořisťování se jen zřídkakdy za oběť považují a často případ nenahlásí z důvodu nedostatečné důvěry v orgány a policii;

AA. vzhledem k tomu, že území Kypru okupovaná Tureckem využívají obchodníci s lidmi k vykořisťování zranitelných žen, kterým slibují studentská víza a registraci studentů, přičemž po příjezdu jsou tyto ženy nuceny k prostituci a žijí v nehumánních podmínkách; vzhledem k tomu, že území Kypru okupovaná Tureckem slouží jako oblast, kde mohou obchodníci s lidmi provozovat svou činnost v oblasti prostituce zcela beztrestně;

AB. vzhledem k tomu, že takové události, jako jsou mezinárodní konflikty a ekonomické obtíže, mají na trendy v obchodování s lidmi velmi negativní dopad[28]; vzhledem k tomu, že ženy a nezletilé osoby, které cestují bez doprovodu nebo s cizími osobami, jsou obzvláště zranitelné vůči obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování a zneužívání;

AC. vzhledem k tomu, že v některých regionech Evropy stále narůstá prostituce, její využívání[29] a obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování[30]; vzhledem k tomu, že podle zprávy Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu[31] se počty případů na celém světě snížily kvůli dopadu opatření a omezení volného pohybu osob v souvislosti s onemocněním COVID-19; vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování bylo v roce 2021 nejběžnější formou obchodování s lidmi v EU[32] a že představuje závažnou formu násilí, která se týká převážně žen a dívek; vzhledem k tomu, že prostituce, její využívání a obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování jsou genderově specifické, mají globální rozměr a dotýkají se nejvíce marginalizovaných členů našich společností; vzhledem k tomu, že převážnou většinu osob v prostituci tvoří ženy a dívky a že osobami platícími za sexuální služby jsou převážně muži[33]; vzhledem k tomu, že v této souvislosti prostituce nejen škodí ženám v prostituci, ale dále zvyšuje nerovnosti mezi ženami a muži; vzhledem k tomu, že prostituce, její využívání a obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování jsou proto jak příčinou, tak důsledkem genderových nerovností a představují stále větší celosvětový problém s přeshraničním rozměrem, který vyžaduje, aby orgány členských států spolupracovaly na jeho řešení; vzhledem k tomu, že tvorba politiky musí zajistit ochranu nejzranitelnějších členů naší společnosti; vzhledem k tomu, že všechny členské státy mají zákonnou povinnost odrazovat od obchodování s lidmi a organizované trestné činnosti a takové jednání ukončit;

AD. vzhledem k tomu, že hlavním záměrem všech legislativních opatření týkajících se prostituce v členských státech je chránit ženy a dívky před vykořisťováním; vzhledem k tomu, že v členských státech EU jsou zavedeny různé právní systémy a různé politické přístupy s rozmanitými modely a dílčími modely; vzhledem k tomu, že mezi vnitrostátními zákony v oblasti prostituce v EU existuje asymetrie; vzhledem k tomu, že odlišná regulační opatření týkající se prostituce nebo jejich neexistence mají různé dopady, což má vliv na chápání genderové rovnosti a práv a důstojnosti žen ze strany společnosti a na předávání poselství a norem, včetně těch, které se týkají násilí vůči ženám; vzhledem k tomu, že uplatňování stávajících politických opatření a zákonů neřeší dostatečně základní příčiny ani stigmatizaci, diskriminaci nebo násilí, jimž čelí osoby v prostituci; vzhledem k tomu, že je třeba realisticky vyhodnotit dopad všech modelů, aby se zjistilo, která opatření a strategie založené na základních právech nejlépe chrání práva žen a podporují genderovou rovnost; vzhledem k tomu, že je proto třeba odmítnout východisko, které představuje příliš zjednodušený ideologický boj a binární přístup polarizující diskusi do dvou táborů, neboť hrozí, že se nezohlední výhody a nevýhody určitých opatření a strategií;

AE. vzhledem k tomu, že prostituce má přeshraniční důsledky a dotýká se práv žen a genderové rovnosti; vzhledem k tomu, že kvůli nedostatečné spolupráci ze strany členských států se dosud nepodařilo přijmout opatření, která by umožnila předcházet násilí a zabránit vykořisťování osob v prostituci; vzhledem k tomu, že systémy v příhraničních regionech by měly být lépe koordinovány, aby se zabránilo vzniku problematických míst; vzhledem k tomu, že z rozdílných zákonů v oblasti prostituce v EU profitují obchodníci s lidmi a sítě organizované trestné činnosti;

AF. vzhledem k tomu, že severský model / model rovnosti, který dekriminalizuje osoby v prostituci a zároveň kriminalizuje osoby, které sexuální služby kupují, není univerzálním řešením, jak snížit poptávku, obchodování se sexem, násilí nebo vykořisťování; vzhledem k tomu nicméně, že důkazy ze Švédska a jiných zemí ukazují, že po zavedení severského modelu / modelu rovnosti klesla pouliční prostituce o polovinu[34]; vzhledem k tomu, že poptávka po osobách v prostituci ve Švédsku klesla od roku 1995 do roku 2008 z 13,6 % na 7,9 % v důsledku zavedení severského modelu / modelu rovnosti[35]; vzhledem k tomu, že důkazy[36] z Francie rovněž ukazují, že severský model / model rovnosti vede k pozitivním výsledkům, neboť od roku 2016 využilo programu, který umožňuje vymanit se z prostituce, více než 800 osob, přičemž 87,5 % osob, které podporují místní francouzské organizacemi, našlo před ukončením tohoto programu stálé zaměstnání; vzhledem k tomu, že počet vyšetřování trestných činů týkajících se kuplířství a obchodování s lidmi se od roku 2016 zvýšil o 54 %; vzhledem k tomu, že téměř 2,35 milionu EUR zabavených kuplířům bylo investováno do ochrany a rehabilitace obětí prostituce a obchodování se sexem; vzhledem k tomu nicméně, že nedostatečné financování programů umožňujících vymanit se z prostituce je trvalým problémem, a vzhledem k tomu, že financování, které umožňuje život bez prostituce, proto musí být zvýšeno;

AG. vzhledem k tomu, že podle Europolu[37] existují členské státy, v nichž je prostituce legální, což obchodníkům s lidmi značně usnadňuje využívání právního prostředí k vykořisťování jejich obětí; vzhledem k tomu, že obchodníci s lidmi často využívají legální podniky k zakrytí vykořisťování, kterého se dopouštějí; vzhledem k tomu, že legalizace prostituce proto slouží jako pobídka k obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování[38]; vzhledem k tomu, že podle zpráv Europolu se v případech, kdy je prostituce legální, desetinásobně zvyšuje obchodování s lidmi a násilí páchané na obětech a dalších osobách v prostituci, neboť pachatelé se mohou skrývat za zákonné struktury; vzhledem k tomu, že organizovaná trestná činnost a korupce, obchodování s lidmi, velmi násilná trestná činnost a korupce rostou, pokud jsou legalizovány všechny aspekty prostituce; vzhledem k tomu, že poptávka po „sexuálních službách“ je velká a rozšířená a kupující nemohou nebo nechtějí vidět nátlak, který lidi nutí k prostituci; vzhledem k tomu, že tuto poptávku nelze uspokojit bez žen a dívek, které jsou oběťmi obchodování s lidmi, nebo těch, které by opustily prostituci, pokud by mohly; vzhledem k tomu, že je proto nemožné oddělit diskusi o prostituci a různých typech její regulace v členských státech od diskuse o boji proti obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování a od diskuse o sociálních faktorech, které vedou k nedostatku alternativ, které by osobám ve zranitelném postavení umožňovaly vydělávat si na živobytí, což nakonec vede k prostituci;

AH. vzhledem k tomu, že v Německu se do konce roku 2021 oficiálně zaregistrovalo 23 700 osob v prostituci, přičemž podle odhadů v této zemi provozuje prostituci 90 000 až 400 000 osob;

AI. vzhledem k tomu, že stanovisko Úřadu OBSE pro demokratické instituce a lidská práva k německým zákonům týkajícím se prostituce a obchodování s lidmi z roku 2022 ukazuje, že platné zákony této země zřejmě neobsahují dostatečné záruky pro osoby v prostituci, které jsou ve zranitelném postavení, jakož i pro osoby, které nejsou v systému zaregistrovány, což může oslabit úsilí o předcházení obchodování s lidmi; vzhledem k tomu, že jedním z hlavních požadavků vyplývajících z tohoto právního stanoviska je zavedení nástrojů a opatření zaměřených na snížení poptávky;

AJ.  vzhledem k tomu, že cílem regulace prostituce v každém členském státě musí být rovněž ukončení obchodování s lidmi a organizované trestné činnosti, zejména se zaměřením na ochranu osob, zvláště žen, ve zranitelném postavení; vzhledem k tomu, že prostituce má obrovský dopad nejen na ženy a jejich práva, ale také na celou společnost a na genderovou rovnost, a proto jsou nezbytná zvláštní opatření k boji proti jejím příčinám; vzhledem k tomu, že ve stávajících zákonech a nařízeních týkajících se prostituce v různých členských státech EU je nezbytný společný přístup a společné pojetí užití síly, nátlaku, zneužívání zranitelnosti, moci nebo nerovností; vzhledem k tomu, že tento boj může být účinný při ochraně žen a dívek před vykořisťováním pouze tehdy, pokud je uplatňován přístup, který chrání oběti a řeší poptávku po prostituci, a pokud jsou prosazována opatření, jako je kriminalizace vykořisťujících osob; vzhledem k tomu, že výzkum OBSE[39] ukázal, že preventivní opatření zaměřená na snížení poptávky jsou obecně málo používána, ale jsou soustředěná v zemích, kde je kupování sexuálních služeb nezákonné nebo kde je využívání služeb obětí obchodování s lidmi považováno za trestný čin; vzhledem k tomu, že Irsko a Nový Zéland mají podobný počet obyvatel, ale počet osob v prostituci v Irsku je díky zavedení severského modelu / modelu rovnosti v této zemi 5–8krát nižší[40], [41];

AK. vzhledem k tomu, že členské státy by měly zajistit, aby získávání, najímání nebo lákání jiné osoby za účelem prostituce, jakož i získání jakéhokoli zisku z prostituce jiné osoby, byly postižitelné jako trestné činy; vzhledem k tomu, že členské státy by měly zajistit, aby v případě, že je trestný čin spáchán s úmyslem dosáhnout zisku nebo výdělku, nebo pokud trestný čin skutečně přinesl zisk nebo výdělek z prostituce jiné osoby (tj. zisk z obchodování s lidmi), byl tento zisk považován za přitěžující okolnost;

Porovnání mezi členskými státy

1. konstatuje, že přístupy k řešení prostituce se v rámci EU liší a zaměřují se na tři zásadní složky tohoto systému prostřednictvím správních předpisů a trestního práva: osoby v prostituci, nákup sexuálních služeb (tj. poptávka) a zapojení vykořisťujících třetích stran, např. kuplířství[42]; zdůrazňuje, že různé právní předpisy mají různý dopad na ženy v prostituci, na jejich práva, možnost přístupu ke zdravotní péči, sociálním službám a soudnictví, práva žen obecně, rovnost žen a mužů, poptávku, obchodování s lidmi, společenské postoje a sousední členské státy; poukazuje na povinnost všech členských států podporovat inkluzivní společnost a chránit osoby, a zejména ženy ve zranitelném postavení;

2. zdůrazňuje, že vzhledem k přeshraniční povaze trhů s prostitucí a působení jejich aktérů, je tím více obětí obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování, čím větší je asymetrie mezi legislativou týkající se prostituce v jednotlivých státech EU; dále poukazuje na to, že rozdíl mezi předpisy členských států v oblasti prostituce vytváří živnou půdu pro působení organizovaných zločineckých skupin a jednotlivců[43]; konstatuje, že některé členské státy mohou být pro obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování atraktivnější než jiné; vyzývá členské státy, aby zavedly účinná opatření ke snížení poptávky po prostituci, a tím i obchodování s lidmi, pohlavního vykořisťování a působení organizovaných zločineckých skupin;

3. vyjadřuje politování nad nedostatkem spolehlivých a přesných údajů, které by umožnily srovnání mezi zeměmi, pokud jde o prostituci, pohlavní vykořisťování, násilí spojené s prostitucí a dopad programů umožňujících vymanit se z prostituce; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné dále zlepšovat a lépe koordinovat přeshraniční spolupráci při shromažďování a výměně spolehlivých, přesných a anonymizovaných údajů rozčleněných mimo jiné podle pohlaví, rasového nebo etnického původu, věku, socioekonomické třídy a státní příslušnosti, které by umožnily srovnání mezi členskými státy; vyzývá proto členské státy, aby ještě těsněji spolupracovaly s Agenturou Evropské unie pro základní práva, Evropským institutem pro rovnost žen a mužů a Europolem s cílem posílit spolupráci a výměnu informací a údajů a prozkoumat jejich zkušenosti na základě těchto údajů;

4. bere na vědomí skutečnost, že několik evropských zemí usiluje o ochranu osob v prostituci a jejich práv tím, že vytváří různé právní rámce pro různé aspekty prostituce, zahrnují tradičně diskriminované a marginalizované osoby v prostituci do tvorby politiky a poskytují dotace na podporu místních organizací při lepším řešení potřeb nejvíce marginalizovaných osob; konstatuje, že v zemích, jako je Rakousko[44], Německo a Nizozemsko, dospěly orgány k závěru, že pro práva osob v prostituci by bylo nejprospěšnější vytvořit právní rámec, který by legalizoval všechny aspekty prostituce, zatímco jiné země, jako je Švédsko, Francie, Španělsko a Irsko, se namísto toho rozhodly chránit práva žen v prostituci tím, že dekriminalizují osoby v prostituci a zároveň kriminalizují osoby, které si kupují sexuální služby, uplatněním přístupu založeného na „severském modelu / modelu rovnosti“;

Realita v oblasti prostituce

5. konstatuje, že ženy v prostituci se s násilím setkávají více, než je průměr u žen; odkazuje na studii německého Spolkového ministerstva pro rodinu, seniory, ženy a mládež z roku 2013[45], podle které 41 % dotazovaných žen v prostituci zažilo v souvislosti s prostitucí fyzické či sexuální násilí (nebo obojí);

6. vyzdvihuje zjištění několika studií týkajících se zkušeností žen v prostituci se zneužíváním v dětství a dospívání[46]; konstatuje[47], [48], [49], že tyto zkušenosti mohou vést k normalizaci prostituce u žen a dívek; v této souvislosti zdůrazňuje, že je naléhavě nutné důrazně bojovat proti zneužívání dětí, a poukazuje na odpovědnost rodin v celé jejich rozmanitosti a všech osob, které mají povinnost péče o děti, jako jsou mimo jiné učitelé a trenéři;

7. zdůrazňuje, že Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 26. února 2014 o pohlavním vykořisťování a prostituci a jejich dopadu na rovnost žen a mužů uznal, že prostituce a pohlavní vykořisťování jsou útokem na lidskou důstojnost a porušením zásad v oblasti lidských práv, mimo jiné rovnosti žen a mužů, a proto jsou v rozporu se zásadami Listiny základních práv Evropské unie; připomíná, že ve svém usnesení ze dne 5. července 2022 o chudobě žen v Evropě definoval prostituci jako závažnou formu násilí a vykořisťování[50];

Dopad na ženy v prostituci

8. konstatuje, že prostituce není individuálním činem osoby, která pronajímá své tělo za peníze, ale spíše systémem organizovaným za účelem zisku, systémem, který je ze své podstaty násilný, diskriminační a hluboce nelidský a který funguje jako obchod a vytváří trh, kde kuplíři plánují a konají tak, aby zabezpečili a rozšířili své trhy, a kde osoby kupující si sexuální služby hrají klíčovou úlohu při posilování těchto trhů;

9. odsuzuje nátlak, manipulaci, násilí a vykořisťování při prostituci a poukazuje na to, že se využívá nedostatečné znalosti jazyka u žen a nezletilých osob, jejich zranitelnosti a nejistých podmínek k tomu, aby začaly s prostitucí a u této činnosti setrvaly; je si vědom toho, že prostituce je spojena se strukturálním násilím, kterému jsou ženy neúměrně vystaveny a které často vytváří nejisté životní situace, jež ženy a dívky vedou k prostituci; zdůrazňuje dále, že je obtížné vymanit se z prostituce; vyzývá k celounijnímu přístupu založenému na severském modelu / modelu rovnosti, aby se konečně využily všechny slibné nástroje, které prokázaly svou účinnost pro omezení obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování; požaduje zavedení účinné politiky k odstranění chudoby a zlepšení sociální ochrany, k boji proti neúspěchu ve škole, podpoře vzdělávání, včetně sexuální a vztahové výchovy, a rovných příležitostí a zacházení, a zavedení inkluzivní politiky, která posílí postavení žen a jejich hospodářskou nezávislost, spolu s opatřeními, která by odsuzovala osoby, které je vykořisťují;

10. konstatuje, že zhoršení sociální a ekonomické situace v důsledku pandemie onemocnění COVID-19 zintenzivnilo všechny formy zneužívání a násilí vůči ženám, včetně pohlavního vykořisťování, které porušuje jejich lidská práva; varuje, že tuto situaci ještě zhorší současná krize v oblasti energetiky a životních nákladů, kdy se mnoho žen ve zranitelném postavení dostává do chudoby a sociálního vyloučení; jako extrémní příklad uvádí skutečnost, že ukrajinské ženy a dívky jsou vystaveny vysokému riziku, že se stanou oběťmi obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování, a to kvůli své zranitelné situaci poté, co uprchly před útočnou válkou Ruska proti Ukrajině a přemístily se do jiných zemí[51]; poukazuje na to, že toto riziko obecně hrozí ženám a dívkám prchajícím z regionů postižených krizí a konflikty a žijícím v těchto regionech[52];

11. zdůrazňuje, že schopnost udělit a odmítnout souhlas je nedílnou součástí aktérství; konstatuje, že souhlas může být udělen svobodně pouze tehdy, pokud mezi dotčenými osobami není nerovnováha sil nebo pokud není použito vyhrožování, násilí, klamání nebo nátlak; dále podotýká, že souhlas získaný poskytnutím nebo přijetím plateb nebo výhod je nepodložený; zároveň konstatuje, že pro dotčené osoby může být mimořádně obtížné uvědomit si, že jsou oběťmi, zejména pokud si nejsou vědomy svých práv, a připomíná dynamiku zneužívajícího vztahu; dále zdůrazňuje, že hlasům žen v prostituci je třeba vždy naslouchat, a připomíná, že je třeba zavést informační a respektující vzdělávací a osvětové programy, aby si ženy uvědomily svá práva a povinnosti a získaly schopnost jednat a činit informovaná a svobodná rozhodnutí o svém soukromém a sexuálním životě;

12. odsuzuje skutečnost, že osoby v prostituci, zejména ženy žijící v chudobě, stejně jako migranti, rasově odlišné osoby a osoby LGBTIQ+, postrádají právní jistotu z důvodu jejich nepřiměřené a faktické kriminalizace, vysoké úrovně dohledu, udělování pokut a razií v domácnostech; konstatuje, že to znamená, že tyto osoby čelí neustálé hrozbě policejní a soudní perzekuce a jsou ještě více marginalizované a stigmatizované, což negativně ovlivňuje jejich fyzické a duševní zdraví, a v důsledku toho je pro ně obtížné obrátit se na podpůrné služby a často nemají přístup k základním právům; odsuzuje dále skutečnost, že presumpce kriminality a diskriminační zacházení těmto osobám často brání usilovat o spravedlnost, pokud se setkají s fyzickým nebo sexuálním násilím nebo vydíráním, z obavy, že se místo toho stanou předmětem trestního vyšetřování[53] nebo terčem nekontrolované pozornosti a sociálního tlaku, jež mohou ovlivnit jejich soukromý a rodinný život; vyzývá k plnému přístupu k nediskriminačním, všeobecným a kvalitním zdravotním a sociálním službám, jakož i k soudnímu systému pro všechny, včetně osob a zejména žen v prostituci; vyjadřuje politování nad tím, že vykořisťující třetí strany, včetně majitelů nevěstinců a obchodníků s lidmi, jakož i osoby kupující sexuální služby často zůstávají nepotrestány; vyzývá příslušné orgány v členských státech, aby zvýšily své úsilí o ukončení beztrestnosti těchto osob;

13. poukazuje na negativní důsledky dekriminalizace kuplířství a kupování sexuálních služeb, která vede prostřednictvím zdánlivé společenské normalizace těchto činností k nárůstu obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování a zastírá nátlak, manipulaci, násilí a vykořisťování v prostituci, kde se využívá nedostatečné znalosti jazyka, zranitelnosti a nejistých podmínek k tomu, aby ženy začaly s prostitucí a u této činnosti setrvaly; vyjadřuje politování nad tím, že ani legalizace prostituce, kuplířství a kupování sexuálních služeb neznamená konec stigmatizace žen v prostituci;

Poptávka

14. konstatuje, že k prostituci a obchodování za účelem pohlavního vykořisťování dochází pouze z toho důvodu, že je po nich poptávka; zdůrazňuje, že kromě řešení zranitelnosti potenciálních obětí a stíhání obchodníků s lidmi a zprostředkovatelů je snížení poptávky klíčovým nástrojem pro prevenci a omezení obchodování s lidmi, neboť se zaměřuje na finanční pobídky; domnívá se proto, že by to mělo být dále rozpracováno v rámci revize směrnice EU o boji proti obchodování s lidmi; poukazuje na to, že je důležité odrazovat od poptávky způsobem, který nebude poškozovat osoby v prostituci ani na ně nebude mít negativní dopad; konstatuje, že strategie pro řešení poptávky by se měly zaměřit na práva jednotlivců a na řešení diskriminačních postojů a přesvědčení, zejména těch, které jsou namířeny proti ženám a migrantům[54];

15. konstatuje, že přístup založený na „vědomém využívání“ obětí obchodování s lidmi se ukázal jako neúčinný pro omezení pohlavního vykořisťování, protože není možné prokázat, že kupující si byl využívání vědom; v této souvislosti poukazuje na to, že počet osob dobrovolně provozujících prostituci je tak nízký, že samy nemohou uspokojit poptávku; vyzývá proto ke zvýšení povědomí o skutečnosti, že lidé, kteří si chtějí kupovat „sexuální služby“, si velmi pravděpodobně ve skutečnosti kupují vykořisťování, protože velký počet osob byl k prostituci donucen nebo nalákán;

16. konstatuje, že dekriminalizace kuplířství a kupování sexuálních služeb zvyšuje poptávku, posiluje postavení poptávající strany a normalizuje kupování sexuálních služeb; zdůrazňuje, že i přesto v tomto systému přetrvává stigmatizace osob v prostituci; odkazuje na studie[55], [56], [57], které ukazují, že normalizace nákupu ženského těla jde ruku v ruce s větším využíváním násilí páchaného na ženách a větším pocitem nárokovatelnosti vůči ženám v prostituci i ženám obecně; konstatuje, že trh s prostitucí, a tím i počet osob, které jsou v něm vykořisťovány, lze omezit, pouze pokud se sníží poptávka;

17. vítá skutečnost, že stále větší počet zemí různými způsoby přebírá a uplatňuje severský model / model rovnosti; podporuje zastřešující genderově orientovaný cíl tohoto modelu, jehož smyslem je snížit poptávku a dosáhnout rovnosti žen a mužů, včetně změny paradigmatu; zdůrazňuje pozitivní dopady tohoto modelu na práva osob v prostituci, zejména žen, na jeho normativní účinek ve společnosti a na jeho dopad na boj proti obchodování s lidmi[58], [59], [60]; zdůrazňuje však, že k zajištění skutečného dosažení cílů modelu je stále zapotřebí další práce a výzkum; poukazuje na to, že při uplatňování severského modelu / modelu rovnosti by členské státy měly využívat osvědčené postupy používané v jiných členských státech;

18. zdůrazňuje, že dekriminalizace osob v prostituci je neúčinnějším způsobem, jak vybudovat důvěru těchto osob ve vymáhání práva a v jiné asistenční služby; zdůrazňuje, že žádná přijatá opatření nesmí způsobit újmu osobám v prostituci ani na ně nesmí mít negativní dopady, a musí poskytovat dostatečné záruky, které zajistí vymýcení diskriminace osob, jež jsou zranitelnější v důsledku své genderové identity, sexuální orientace, sociální a ekonomické situace, právního postavení a původu, přičemž tato zranitelnost prostupuje všemi aspekty jejich života, a to i v souvislosti s chudobou a migrací;

19. vyzývá členské státy, aby přijaly bezodkladná opatření k boji proti online reklamě a usnadňování kontaktů, které přímo či nepřímo podporují prostituci nebo jejichž cílem je přilákat klienty, aby se tak zabránilo vykořisťování osob v prostituci také v online prostředí, a to i v případě prostituce provozované studenty, zejména mladými ženami, a pohlavnímu vykořisťování nezletilých osob ze strany zámožnějších a vlivnějších mužů, tzv. sugar daddyism;

Dopad na obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování

20. důrazně odsuzuje obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování v případě všech osob, neboť se jedná o závažné porušení lidských práv; zdůrazňuje, že podle studií jsou oběťmi zejména ženy a dívky, především ty ve zranitelném postavení, jako jsou migrantky, ženy ve válečných a konfliktních oblastech a pocházející z těchto oblastí, jakož i ženy ze znevýhodněného prostředí nebo osoby LGBTIQ+;

21. bere na vědomí skutečnost, že některé členské státy přijaly opatření, kdy ve snaze řešit přetrvávající problémy související s prostitucí legalizovaly všechny aspekty prostituce s cílem ukončit stigmatizaci a závislost žen v prostituci a zajistit jim větší bezpečnost a pracovní práva; uznává však, že podle údajů z několika zemí EU legalizační model tato zamýšlená zlepšení pro ženy v prostituci nepřinesl; je znepokojen skutečností, že v situaci, kdy je prostituce legální, je pro obchodníky s lidmi mnohem snazší využívat právní prostředí k vykořisťování svých obětí a že využívání legálního podnikání ke krytí vykořisťování je u obchodníků s lidmi poměrně běžné, přičemž tyto okolnosti zároveň ztěžují policejním a donucovacím orgánům účinný boj proti obchodování s lidmi; zdůrazňuje, že vykořisťovatelé se stále častěji snaží oběti vykořisťovat prostřednictvím zdánlivě dobrovolných obchodních ujednání, v rámci nichž oběti musí výměnou za ochranu a podporu odvádět část výdělku[61]; vyzývá proto členské státy, aby zajistily řádný přezkum stávajících právních a správních předpisů s cílem předejít jakýmkoli mezerám, které umožňují pachatelům trestných činů jednat beztrestně; připomíná, že trh s prostitucí a jeho aktéři působí přes hranice; vyzývá proto k tomu, aby byla na úrovni EU a členských států přijata opatření, která by účinně řešila přeshraniční dopady prostituce, a vyzývá členské státy a Komisi, aby koordinovaly celoevropský přístup shromažďováním komplexních údajů, které by mohly být základem studie analyzující různá opatření na úrovni členských států se zaměřením na zákaz kupování služeb od osob v prostituci obecně a od osob mladších 21 let, těhotných osob v prostituci a osob v pouliční prostituci a všeobecný zákaz reklamy na prostituci; žádá Komisi, aby vypracovala společné pokyny EU, které zaručí základní práva osob v prostituci;

22. zdůrazňuje, že obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování, včetně sexuálního zneužívání dětí, narůstá z důvodu vysoké poptávky[62], [63], [64], [65]; poukazuje na skutečnost, že je to obzvláště patrné v zemích s liberálním regulačním modelem, zatímco členské země, jako je Francie a další země, které se řídí přístupy, jako je severský model / model rovnosti, již nejsou velkými trhy pro obchodování s lidmi za tímto účelem[66]; konstatuje, že i když poptávka v těchto zemích stále existuje, došlo v důsledku zavedených opatření k jejímu snížení[67], [68]; vyzývá proto členské státy, aby zaujaly holistický přístup k lepší ochraně žen v prostituci a zavedly severský model / model rovnosti pro řešení problematiky obchodování s lidmi, pohlavního vykořisťování a prostituce způsobem, který proaktivně začleňuje pozitivní aspekty regulované prostituce a zajistí, aby všechny příslušné strany, jako jsou policie a další donucovací orgány, sociální a lékařské služby a nevládní organizace, byly zapojeny do rozhodovacích procesů a úzce spolupracovaly;

23. zdůrazňuje, že boj proti obchodování s lidmi, chudobě a sociálnímu vyloučení jsou neoddělitelně spjaty, přičemž ke klíčovým aspektům patří: hospodářský rozvoj, silnější postavení práce a pracovníků, větší mzdy a důchody, spravedlivější distribuce bohatství, rozvoj silných veřejných systémů sociálního zabezpečení, vnitrostátní veřejné systémy všeobecné a bezplatné zdravotní péče a veřejné školství, které zajistí, aby všichni lidé požívali rovných práv a příležitostí;

24. poukazuje na to, že dne 12. dubna 2023 Evropský soud pro lidská práva souhlasil s tím, že se bude zabývat stížnostmi 261 sexuálních pracovnic / pracovníků z Francie, kteří chtějí, aby bylo uznáno, že francouzské právo porušuje jejich základní práva, zejména právo na zdraví a bezpečnost a právo na respektování soukromého života;

25. zdůrazňuje, že je třeba bojovat proti prostituci na územích Kypru okupovaných Tureckem, a vyzývá Komisi, aby tento problém okamžitě řešila;

Přeshraniční dopad

26. konstatuje, že ženy v prostituci mají v různých členských státech EU různý stupeň práv a ochrany; zdůrazňuje, že ačkoli pravomoc regulovat prostituci přísluší členským státům, osoby v prostituci musí požívat práv zakotvených v Listině základních práv Evropské unie; odsuzuje vysoce sexistickou, rasistickou a marginalizující povahu systému prostituce, neboť v průměru 70 % osob v prostituci v EU tvoří migrantky[69], což odráží sociální a hospodářské rozdíly v EU a na celém světě[70];

27. zdůrazňuje, že většina toků v oblasti obchodu se sexuálními službami v rámci Unie se týká občanů E; připomíná, že 53 % obětí obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování v Unii mělo občanství EU[71]; připomíná, že v jedné studii bylo zjištěno, že v případě 73,6 % osob, které využily služeb cizinců / cizinek v prostituci, existovala středně vysoká až vysoká pravděpodobnost toho, že se dostaly do styku s obětí obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování[72]; zdůrazňuje, že je dokázáno, že známek toho, že jde o oběti obchodování s lidmi, včetně např. toho, že osoba v prostituci má jen malé znalosti místního jazyka nebo nese viditelné známky zneužívání, jsou si muži vědomi[73]; zdůrazňuje, že výzkum ukazuje, že jednotlivci používají „neutralizační techniky“, jejichž cílem je popřít existenci obchodování s lidmi[74];

28. poukazuje na to, že některé členské státy EU mají více obětí obchodování s lidmi než jiné;

Dopad na genderovou rovnost a práva žen a sexuálních menšin

29. připomíná, že ženy v komunitách LGBTIQ+, včetně samotných osob v prostituci, musí být smysluplně zapojeny a začleněny do rozvoje vnitrostátních politik v oblasti prostituce a širších evropských diskusí;

30. zdůrazňuje, že ženy v celé své rozmanitosti mají mimo jiné základní právo na tělesnou a duševní nedotknutelnost, respektování soukromého a rodinného života a právo zvolit si povolání a pracovat;

31. klade důraz na to, že genderově specifická povaha prostituce a jejího vykořisťování odráží a reprodukuje převládající mocenské vztahy; zdůrazňuje, že diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám tuto mocenskou nerovnováhu dále zhoršuje; zdůrazňuje, že většinu osob v prostituci tvoří ženy, což prohlubuje nerovnost mezi ženami a muži; dále zdůrazňuje, že prostituce a pohlavní vykořisťování jsou jak příčinou, tak i důsledkem nerovného zacházení se ženami a muži, sexismu, rasismu, diskriminace osob s postižením, chudoby a sociálního vyloučení a reprodukují a udržují stereotypy o ženách a mužích, jakož i dalších genderech a marginalizovaných skupinách obecně;

32. zdůrazňuje různé účinky různých regulačních opatření a souvisejících stereotypů, které jsou jejich prostřednictvím udržovány, na muže, mladé lidi a společnost jako celek; zdůrazňuje, že normalizace prostituce prostřednictvím legalizace nákupu sexuálních služeb má negativní dopad na vnímání a očekávání mladých lidí, pokud jde o sexualitu a vztahy mezi ženami a muži, a na jejich chápání rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje, že po zavedení severského modelu ve Švédsku došlo viditelně k významnému a pozitivnímu posunu v postojích chlapců a mužů, kdy jsou ženy v prostituci spíše než jako objekty, které uspokojují sexuální touhu muže, vnímány jako oběti vykořisťování, což muže a chlapce odrazuje od nákupu sexuálních služeb; poukazuje na výsledky studie USA[75] týkající se názorů klientů prostituce v různých zemích; zdůrazňuje, že 55 % německých klientů nakupujících sexuální služby, kteří byli dotazováni v rámci této studie, připustilo, že při nákupu sexuálních služeb zaznamenalo přítomnost kuplíře nebo obchodníka s lidmi či mu zaplatilo za službu, a 39 % dotazovaných německých klientů se domnívalo, že s ženou poskytující sexuální služby, za kterou si zaplatili, mají právo dělat cokoli; zdůrazňuje, že lidská práva žen a dívek jsou nezcizitelná, avšak na trhu se sexuálními službami jsou v důsledku vykořisťujících podmínek systematicky porušována, a to zejména pokud jde o právo na důstojnost; vyzývá Komisi, aby navrhla osvětové kampaně s cílem odradit poptávku a zdůraznit souvislost mezi poptávkou po sexuálních službách a obchodováním s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování a vysokým počtem žen, s nimiž se obchoduje uvnitř Evropské unie a směrem do ní; dále vyzývá ke zvyšování informovanosti o konkrétních rizicích, kterým čelí osoby a zejména ženy v prostituci, včetně vysokého výskytu genderově podmíněného násilí; vyzývá k tomu, aby se tyto kampaně více zaměřovaly na mladé lidi a muže a zároveň odstraňovaly stereotypy;

33. zdůrazňuje, že sexuální výchova je zásadním opatřením při budování společnosti bez násilí, neboť rozbíjí škodlivé genderové stereotypy a podporuje rozmanitost, tělesnou autonomii a fyzickou a duševní nedotknutelnost; poznamenává, že sexuální výchova boří společenskou tabuizaci sexuality a přistupuje k ní k jako nedílné součásti našeho života, která souvisí s naším zdravím a kvalitou života;

34. odsuzuje negativní dopady některých druhů pornografie, které reprodukují škodlivé stereotypy a mění vnímání vztahů a sexuality, čímž poškozují rovnost žen a mužů;

Úloha členských států a EU

35. zdůrazňuje, že členské státy mají zákonnou povinnost chránit práva žen a jejich tělesnou integritu a podporovat rovnost žen a mužů a rozmanitost; zdůrazňuje úlohu, kterou EU v tomto ohledu plní v rámci mezinárodního společenství a při zajišťování rovnocenné ochrany a rovných práv ve všech členských státech; vyzývá členské státy, které tak dosud neučinily, aby co nejdříve ratifikovaly Istanbulskou úmluv;

36. vyjadřuje uznání členským státům, které usilují o začlenění osob v prostituci a poskytují dotace na podporu jejích místních organizací a nevládních organizací s cílem lépe řešit jejich potřeby a práva nejvíce marginalizovaných osob, včetně identifikace vykořisťovaných osob a obětí obchodování s lidmi a zprostředkování služeb pro tyto osoby; vyzývá členské státy, aby školily a vzdělávaly zaměstnance na všech úrovních, zejména v oblasti prosazování práva, včetně policie, jakož i soudních a jiných právních služeb, s cílem zaručit, aby osoby v prostituci mohly požívat svá práva bez předsudků nebo stigmatizace; dále vyzývá členské státy k zajištění toho, aby osoby a zejména ženy v prostituci a tyto služby spolu komunikovaly na základě důvěry, a tyto služby tak byly schopny co nejrychleji a nejúčinněji odhalovat vykořisťování; odsuzuje skutečnost, že právní předpisy a politiky zaměřené na boj proti obchodování s lidmi jsou často využívány k identifikaci, zadržování a vyhoštění migrantů bez dokladů, aniž by jim byla poskytnuta pomoc nebo odškodnění[76], což vede k vystěhování migrantek v prostituci z jejich domovů a k jejich zadržování a vyhoštění; připomíná, že osoby, které jsou zranitelnější v důsledku své genderové identity, sexuální orientace, sociální a ekonomické situace, právního postavení a původu, jsou v oblasti prostituce nadměrně zastoupeny; odsuzuje skutečnost, že to jsou právě tyto osoby, na něž se nejčastěji zaměřují uvedená opatření a které jsou kriminalizovány; vyzývá členské státy, aby mimo jiné zajistily, že ženy a dívky v prostituci budou mít rovný přístup ke spravedlnosti, zdravotní péči, bydlení, zaměstnání a veřejným službám a budou požívat stejné právní ochrany; vyzývá členské státy, aby osobám v prostituci zajistily odpovídající poskytování antikoncepce jako prostředku k prevenci sexuálně přenosných infekcí a nechtěných těhotenství; vyzývá zejména vládu Polska, aby zmírnila omezení týkající se antikoncepce, zejména nouzové antikoncepce, a legální a bezpečné péče při umělém přerušení těhotenství;

37. vyzývá Komisi k zajištění toho, aby financování z programu Občané, práva, rovnost a hodnoty bylo dostupné celé občanské společnosti;

38. vyzývá členské státy, aby přijaly opatření v oblasti prevence, dekriminalizace osob a zejména žen v prostituci, trestání klientů, destigmatizace a odstraňování stereotypů, a aby zajistily dostatečné financování pro snadno dostupné a kvalitní programy a možnosti dovolující vymanit se z prostituce; vyzývá členské státy, aby snížily poptávku a zároveň chránily osoby v prostituci a jejich práva a zajistily bezpodmínečný přístup k systémům sociálního zabezpečení a k integraci tím, že přijmou severský model / model rovnosti; zdůrazňuje, že další postup spočívá v přijetí podpůrných opatření, která dotčeným osobám pomohou opustit prostituci, aby si mohly vybudovat takový život, jaký si přejí; vyzývá členské státy, aby zajistily, že osoby v prostituci budou aktivně zapojeny do tvorby politik týkajících se jejich života jejich práv;

39. vyzývá členské státy, aby vypracovaly informační a osvětové kampaně zdůrazňující význam souhlasu;

40. upozorňuje na pravidla stanovená v nařízení (EU) 2016/679[77] týkající se používání a sdílení osobních údajů nad rámec účelu, pro který jsou tyto údaje shromažďovány; zdůrazňuje, že údaje shromážděné od obětí žádajících o podporu nesmějí být předány jiným orgánům, s výjimkou případů, kdy je to možné na právním základě spočívajícím ve výslovném souhlasu subjektu údajů; konstatuje, že nezákonné sdílení osobních údajů může mít pro subjekt údajů závažné důsledky a mělo by být posuzováno podle čl. 83 odst. 5 tohoto nařízení;

41. vyzývá členské státy k zajištění toho, aby nákup, akceptování nebo obdržení sexuální služby od určité osoby za odměnu, příslib odměny, poskytnutí věcné výhody nebo příslib takové výhody bylo možné trestat jako trestný čin;

42. vyzývá členské státy k zajištění toho, aby využívání výnosů z prostituce jiné osoby, a to i v případě souhlasu této osoby, bylo považováno za trestný čin;

43. vyzývá členské státy, aby přijaly opatření k boji proti ekonomickým, sociálním a kulturním příčinám prostituce, aby se tak ženy, které čelí chudobě, sociálnímu vyloučení, diskriminaci a migraci, nestaly obětí této formy vykořisťování;

44. vyzývá členské státy, aby se s cílem zlepšit sociální ochranu během nezaměstnanosti a bojovat proti rostoucí chudobě, zejména mezi ženami, zabývaly všemi druhy nejistých pracovních podmínek v souladu se zásadou, že u stálých pracovních míst by měly být uzavírány pracovní smlouvy na dobu neurčitou;

45. konstatuje, že většina žen v prostituci by se chtěla z prostituce vymanit, a že by proto mělo být vyvinuto úsilí k podpoře „únikových“ alternativ a možností, aby ženy, které si to přejí se z prostituce vymanit, měly sebedůvěru a podporu, a to i ze strany státu, k vybudování života bez násilí a prostituce; vyzývá členské státy, aby zahájily osvětové iniciativy zaměřené na to, aby osoby v prostituci měly informace o svých právech, a to bez ohledu na jejich právní postavení, a o přístupu k alternativám; zdůrazňuje, že má-li být program umožňující vymanit se z prostituce úspěšný, musí být snadno přístupný a dokázat pomoci ženám s duševním onemocněním, ženám, které neovládají jazyk daného členského státu, ženám, které čelí nátlaku a vykořisťování, i ženám s historií závislosti[78], [79]; vyzývá členské státy, aby zavedly zvláštní opatření a poskytly dostatečnou finanční podporu pro osoby, které chtějí prostituce zanechat, s cílem usnadnit jejich společenské a profesní znovuzačlenění; vyzývá členské státy, aby vyčlenily nezbytné zdroje na sociální programy určené k řešení a zmírnění základních příčin, které vedou k tomu, že lidé začnou provozovat prostituci a pokračují v ní, a to posílením pomoci v oblasti zdraví, finanční a právní pomoci a pomoci v oblasti zaměstnání, vzdělávání a odborné přípravy pro osoby v prostituci a ve zranitelném postavení; dále vyzývá členské státy, aby vyčlenily zdroje na podporu obětí domácího a sexuálního násilí a přijímacích středisek, jak požaduje Komise v návrhu směrnice o boji proti násilí páchanému na ženách a domácímu násilí; požaduje, aby tyto program byly realizovány v jednotlivých krocích, ženy byly podporovány na jejich osobní cestě, byl uznán potenciál dotčených osob a aby byly programy odborné přípravy a dalšího vzdělávání přizpůsobeny tak, aby se zohlednily uvedené otázky, a to se zvláštním zaměřením na lidi s přistěhovaleckým původem;

46. vyzývá členské státy, aby zavedly komplexní psychologickou, lékařskou, sociálně-ekonomickou a administrativní podporu, jakož i podporu při legalizaci statusu pobytu osob, které jsou, nebo v minulosti byly obětí prostituce; žádá, aby tato podpora zahrnovala širokou škálu opatření, která usnadní jejich sociální a profesní znovuzačlenění, jako je snadný přístup k mechanismům sociální ochrany (minimální základní příjem, podpora bydlení a zdravotní péče, další vzdělávání a přístup k odbornému vzdělávání), a která jejich dětem zaručí přístup k sociálním službám; zdůrazňuje, že tato podpora a poradenství by měly být důvěrné a měly by být navrženy tak, aby chránily anonymitu oběti, pokud je to třeba; vyzývá Komisi, aby začlenila genderové rozpočtování do všech nástrojů víceletého finančního rámce na období 2021–2027, včetně programu Občané, rovnost, práva a hodnoty, Evropského sociálního fondu plus (ESF+) a strukturálních fondů a Fondu soudržnosti; dále vyzývá Komisi, aby tyto finanční prostředky využila k zajištění přístupu k základním službám, jako je bydlení, zdravotní péče a vzdělávání, a aby zaručila možnosti, jak se vymanit z pracovního vykořisťování, zejména pro nejvíce marginalizované skupiny, včetně osob v prostituci;

47. zdůrazňuje, že je třeba, aby „únikové“ programy využívaly talent žen a jejich potenciál a podporovaly možnosti a jejich přístup, pokud jde o odbornou přípravu, vzdělávání, pracovní místa a úvěry; zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou plní soukromý sektor a která doplňuje povinnosti státu; zdůrazňuje, že je třeba, aby ženské vzory a zakladatelky a majitelky podniků pomáhaly osobám, které dříve provozovaly prostituci, aby co nejlépe využily svého nadání a realizovaly své vlastní projekty, včetně podnikatelských projektů; konstatuje, že programy pro ženy, které chtějí opustit prostituci, jim mohou nejlépe pomoci v inkluzivním, dynamickém, tvůrčím a inovativním hospodářství, které jim umožní nastoupit na kvalitní, dobře placená a společensky uznávaná pracovní místa, která představují schůdnou alternativu k prostituci; vyzývá EU, aby posílila programy zvyšování povědomí a pracovní příležitosti, zejména prostřednictvím ESF+; vyzývá Komisi, aby zahájila program, který by vybízel ženy v prostituci (v současnosti i v minulosti), aby se zapojily do vzdělávacího projektu, jenž by jim pomohl zahájit vlastní podnikatelskou činnost;

48. zdůrazňuje skutečnost, že osoby, které jako oběti vykořisťování musely páchat trestnou činnost, by za tyto činy neměly být stíhány;

°

° °

49. pověřuje svoji předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.


 

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Diskuse na téma prostituce a její regulace v současné době probíhá v mnoha členských státech i po celém světě. Právní předpisy se v jednotlivých členských státech liší, což vede pro osoby živící se prostitucí k různým skutečnostem a má to na ně různé dopady. Takové okolnosti jsou pro ně zklamáním a neumožňují spravedlivé zohlednění jejich individuální situace.

 

Téma, které se v zásadě přímo dotýká jen několika málo lidí ve společnosti, je diskutováno emotivně, někdy až neústupně. Vzhledem k tomu, že prostituce, její využívání a obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování jsou stále častějším, genderově specifickým a celosvětovým jevem, který má dopad na nejvíce diskriminované členy naší společnosti, musíme zajistit, aby práva žen byla ústředním prvkem této diskuse. Dále musíme uznat, že  v prostituci jsou nejzranitelnější ženy a dívky ve společnosti – a to na celém světě. Také víme, že nejvíce marginalizované osoby se v této situaci neocitají na základě skutečně svobodného rozhodnutí, ale často kvůli trpkému nedostatku jiných možností v kapitalistické a patriarchální společnosti. Zdánlivá normalizace prostituce, k níž dochází v mnoha členských státech, zastírá realitu nátlaku, manipulace, násilí a vykořisťování. Skrývá skutečnost, že nedostatek jazykových znalostí, nejistá situace, chudoba a sociální vyloučení jsou využívány k tomu, aby se ženy začaly živit prostitucí, a muži tak měli přístup k ženským tělům. Nová studie, v rámci níž byli dotazováni klienti prostitutek v Německu, zjistila, že většina kupců sexuálních služeb ví, že ženy živící se prostitucí tak nečiní na základě svobodného rozhodnutí a ve své situaci nesetrvávají dobrovolně. Navíc se ukazuje, že to akceptují, raději nad jejich situací přivírají oči nebo jim to dokonce dává dodatečný pocit moci.

 

Prostituce je formou násilí a příčinou i důsledkem genderové nerovnosti. Genderově specifická povaha prostituce odráží převládající mocenské vztahy v naší společnosti. Prostituce kopíruje a udržuje stereotypy o ženách a mužích. To jednoznačně zahrnuje názor, že těla žen a dívek musí být na prodej, aby byla uspokojena mužská poptávka po sexuálních službách, a názor, že muži musí a mají právo prožívat svou sexualitu s jinou osobou. To má také jasný dopad na genderovou rovnost a na další uplatňování práv žen.

 

Prostituce má rovněž přeshraniční dopady na ženy, jejich práva a genderovou rovnost, a proto je třeba ji řešit na evropské úrovni společně, aby se zajistilo, že ženy budou všude požívat stejných práv a ochrany. Zjištěné údaje nám totiž ukazují, že ženy živící se prostitucí jsou stále více vystaveny násilí a vykořisťování. Jejich zdravotní stav je ve srovnání s ostatním obyvatelstvem obzvláště choulostivý. K tomu přispívá i jejich stigmatizace, která přetrvává bez ohledu na to, zda je prostituce legalizována, či nikoli. K odstraňování stigmat dochází pouze na straně nákupu a také u profitování z prostituce jiné osoby. Osoby živící se prostitucí jsou však i nadále marginalizovány a stigmatizovány. Kromě toho je omezován jejich přístup k základním právům.

 

Existuje také řada vazeb mezi prostitucí a organizovanou trestnou činností, jako je obchodování s lidmi, obchodování s drogami atd. Je známo, že v zemích s dekriminalizovaným kuplířstvím a kupováním sexuálních služeb a související právní infrastrukturou je obchodování se zranitelnými ženami a nezletilými za účelem pohlavního vykořisťování usnadněno a podporováno.

 

Potřebujeme celoevropský přístup, aby se poptávka po prostituci a trh s ní jednoduše nepřesunuly do dalšího členského státu a aby bylo možné zajistit práva žen v přeshraničním kontextu a chránit všechny ženy před vykořisťováním.

 

Kriminalizace osob živících se prostitucí nemůže být řešením. Důsledkem je pouze nedostatečná právní jistota, neustálá hrozba policejní a soudní perzekuce, stále větší zranitelnost a stigmatizace a negativní dopady na zdraví a bezpečnost, jakož i z toho vyplývající potíže při kontaktování podpůrných služeb a nedostatečný přístup osob živících se prostitucí k základním právům. Je proto nejvyšší čas, aby členské státy přijaly opatření v oblasti prevence a dekriminalizace osob živících se prostitucí a zároveň podpořily programy pro ukončení prostituce a opětovné začlenění do společnosti, destigmatizaci a omezení stereotypů a nevyhýbaly se trestání klientů. Jelikož nakonec je to právě jejich poptávka, která je základem vykořisťování, k němuž dochází při prostituci. Poptávka činí obchod se ženami atraktivním. Poptávka využívá zranitelnost a nedostatek jiných možností. A poptávka legitimizuje systém nerovnosti a vykořisťování, jehož hlavními oběťmi jsou ženy a děti.

 

Feminismus je bojem proti systému, proti patriarchátu. Tento boj vždy vyvolával protesty. Skutečnost, že v případě legalizace kuplířství a nákupu sexuálních služeb k žádným takovým protestům nedochází, by měla vést k zamyšlení.


MENŠINOVÉ STANOVISKO

Pojmy použité v této zprávě, tj. „prostituce“, „ženy v prostituci“, vyjadřují hodnotové soudy, nesou s sebou konotaci kriminality a nemravnosti a stigmatizují marginalizované společenství; lidé, kteří prodávají sexuální služby, dávají přednost pojmu „sexuální pracovníci/pracovnice“, protože používání výrazu „prostitutka/prostitut“ přispívá k jejich vyloučení ze společnosti, včetně přístupu ke zdravotnickým, právním a sociálním službám;

Vidíme, že kriminalizace jakéhokoli aspektu sexuální práce často ohrožuje bezpečnost osob prodávajících sexuální služby, což vede k tomu, že tuto práci skrývají, a tato situace jim brání v tom, aby se mohly organizovat a účinně řešit vykořisťování v sexuálním průmyslu.

Právní předpisy týkající se sexuální práce by měly být vypracovány na základě přístupu založeného na lidských právech. Naléhavě vyzýváme Komisi a členské státy, aby vypracovaly opatření a strategie pro uznávání a ochranu sexuálních pracovníků/pracovnic, které by řešily diskriminaci, jíž čelí, a zajistily by, aby byly tyto osoby konzultovány a začleněny do všech diskusí o politikách, které ovlivňují jejich život.

Hluboce zakořeněné genderové stereotypy týkající se ženské sexuality a morálky dále přispívají ke stigmatizaci a diskriminaci sexuálních pracovníků na základě jejich údajného překročení genderových společenských a sexuálních norem. Tato zpráva je daleka tomu, aby přispěla k boji za rovnost žen a mužů, přičemž zamlčuje hlasy lidí, zejména žen, kteří již řadu let bojují za to, aby byli vyslyšeni.

Podpis:

 

Monika Vana & Karen Melchior,

Radka Maxova

Pina Picierno

Samira Rafaela

Diana Riba i Giner

Marco Zullo


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

27.6.2023

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

16

10

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Christine Anderson, Robert Biedroń, Vilija Blinkevičiūtė, Annika Bruna, Margarita de la Pisa Carrión, Rosa Estaràs Ferragut, Frances Fitzgerald, Lina Gálvez Muñoz, Alice Kuhnke, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Radka Maxová, Karen Melchior, Johan Nissinen, Maria Noichl, Sandra Pereira, Pina Picierno, Samira Rafaela, Evelyn Regner, Diana Riba i Giner, Maria Veronica Rossi, Sylwia Spurek, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Heléne Fritzon, Ewa Kopacz, Eleni Stavrou, Monika Vana

Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování

Colm Markey, Sira Rego

 


 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

16

+

PPE

Isabella Adinolfi, Rosa Estaràs Ferragut, Frances Fitzgerald, Ewa Kopacz, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Colm Markey, Eleni Stavrou

S&D

Robert Biedroń, Vilija Blinkevičiūtė, Heléne Fritzon, Lina Gálvez Muñoz, Maria Noichl, Evelyn Regner

The Left

Sandra Pereira, Sira Rego

Verts/ALE

Alice Kuhnke

 

10

-

ID

Christine Anderson, Annika Bruna, Maria Veronica Rossi

Renew

Karen Melchior, Samira Rafaela, Marco Zullo

S&D

Radka Maxová

Verts/ALE

Diana Riba i Giner, Sylwia Spurek, Monika Vana

 

3

0

ECR

Johan Nissinen, Margarita de la Pisa Carrión

S&D

Pina Picierno

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

Poslední aktualizace: 9. listopadu 2023
Právní upozornění - Ochrana soukromí