ZPRÁVA o zprávě Komise o Černé Hoře za rok 2022
26.9.2023 - (2022/2202(INI))
Výbor pro zahraniční věci
Zpravodaj: Tonino Picula
PR_INI
OBSAH
Strana
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
FINAL VOTE BY ROLL CALL IN COMMITTEE RESPONSIBLE
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o zprávě Komise o Černé Hoře za rok 2022
Evropský parlament,
– s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Černá Hora na straně druhé[1], jež vstoupila v platnost dne 1. května 2010,
– s ohledem na žádost Černé Hory o členství v Evropské unii ze dne 15. prosince 2008,
– s ohledem na páté zasedání přístupové konference s Černou Horou na úrovni zástupců v Bruselu dne 30. června 2020, na němž byla zahájena jednání o poslední prověřované kapitole, kterou je kapitola č. 8 „Politika hospodářské soutěže“,
– s ohledem na stanovisko Komise ze dne 9. listopadu 2010 k žádosti Černé Hory o členství v Evropské unii (COM(2010)0670), na rozhodnutí Evropské rady z jednání ve dnech 16.–17. prosince 2010 o udělení statusu kandidátské země Černé Hoře a na rozhodnutí Evropské rady ze dne 29. června 2012 o zahájení přístupových jednání s Černou Horou,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1529 ze dne 15. září 2021, kterým se zřizuje Nástroj předvstupní pomoci (NPP III)[2],
– s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady ze zasedání v Soluni ve dnech 19.–20. června 2003,
– s ohledem na prohlášení ze summitů EU a zemí západního Balkánu konaných dne 17. května 2018 v Sofii, dne 6. května 2020 v Záhřebu, dne 6. října 2021 v Brdu pri Kranju a dne 6. prosince 2022 v Tiraně,
– s ohledem na berlínský proces zahájený dne 28. srpna 2014,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. února 2020 nazvané „Posílení procesu přistoupení – přesvědčivá perspektiva EU pro západní Balkán“ (COM(2020)0057),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. dubna 2020 nazvané „Podpora západního Balkánu v boji s pandemií COVID-19 a při obnově po ní“ (COM(2020)0315),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2020 nazvané „Hospodářský a investiční plán pro západní Balkán“ (COM(2020)0641),
– s ohledem na Sofijské prohlášení o zelené agendě pro západní Balkán, které Černá Hora podepsala dne 10. listopadu 2020,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2021 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2021“ (COM(2021)0644), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Černé Hoře za rok 2021“ (SWD(2021)0293),
– s ohledem na přehled a hodnocení země provedené Komisí z července 2021 týkající se programu Černé Hory v oblasti hospodářských reforem a na společné závěry Rady ze zasedání v rámci hospodářského a finančního dialogu mezi EU, zeměmi západního Balkánu a Tureckem, které proběhlo dne 12. července 2021,
– s ohledem na mezivládní přístupovou konferenci mezi EU a Černou Horou ve dnech 22. června 2021 a 13. prosince 2021,
– s ohledem na 11. zasedání Rady stabilizace a přidružení EU-Černá Hora, které se konalo dne 14. července 2022 v Podgorici,
– s ohledem na prohlášení a doporučení, která přijal Parlamentní výbor pro stabilizaci a přidružení EU-Černá Hora na své 20. schůzi dne 2. prosince 2021,
– s ohledem na přistoupení Černé Hory k NATO dne 5. června 2017,
– s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 01/2022: Podpora EU určená na posilování právního státu na západním Balkáně: navzdory úsilí přetrvávají zásadní problémy, ze dne 10. ledna 2022,
– s ohledem na projev předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové na Bratislavském fóru GLOBSEC 2023 dne 23. května 2023,
– s ohledem na status Černé Hory jako smluvní strany Smlouvy o Energetickém společenství od 1. ledna 2007,
– s ohledem na své doporučení ze dne 19. června 2020 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k západnímu Balkánu v návaznosti na summit konaný v roce 2020[3],
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2021 o spolupráci v boji proti organizované trestné činnosti na západním Balkáně[4],
– s ohledem na svá doporučení Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 23. listopadu 2022 k nové strategii EU pro rozšíření[5];
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Černé Hoře,
– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9–0277/2023),
A. vzhledem k tomu, že rozšiřování je nejúčinnějším nástrojem zahraniční politiky EU, který je hnací silou a podporou základních reforem, mimo jiné v oblasti právního státu, demokracie, základních práv a svobody projevu, a představuje strategické a geopolitické investice do budoucnosti ve prospěch míru, stability, demokracie a bezpečnosti na celém kontinentu, zejména ve světle útočné války Ruska proti Ukrajině, která ukázala, že nerozšiřování přináší značné strategické náklady a může ohrozit bezpečnost a stabilitu v Evropě;
B. vzhledem k tomu, že účinnost politiky rozšíření se v posledních letech výrazně snížila kvůli nedostatku skutečné politické vůle při prosazování zásadních reforem některých politických představitelů zemí procesu rozšíření a také kvůli zpoždění ze strany EU při plnění některých jejích slibů; vzhledem k tomu, že tato skutečnost rovněž vytvořila živnou půdu pro nepřátelské vnější aktéry v oblasti západního Balkánu, zejména v Rusku a Číně;
C. vzhledem k tomu, že nová dynamika rozšiřování, kterou vyvolala nová geopolitická realita a žádosti některých zemí Východního partnerství o členství v EU, přiměla EU k tomu, aby urychlila opatření k dosažení dlouho očekávaných výsledků na západním Balkáně; vzhledem k tomu, že budoucnost zemí západního Balkánu leží v Evropské unii;
D. vzhledem k tomu, že političtí představitelé v členských státech EU i v zemích zapojených do procesu rozšiřování musí prokázat své skutečné odhodlání k rozšiřování na základě kodaňských kritérií, a to konkrétními kroky a pokrokem s cílem obnovit celý proces a zajistit jeho kontinuitu, soudržnost, důvěryhodnost, transparentnost a dopad;
E. vzhledem k tomu, že každá země procesu rozšíření je posuzována na základě svých vlastních zásluh; vzhledem k tomu, že časový plán a pokrok v procesu přistoupení určuje splnění kritérií rozšíření, provádění nezbytných reforem, zejména v oblasti základních principů, dodržování zásad demokracie, právního státu, lidských práv a řádné správy věcí veřejných, soulad se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU a sbližování právních předpisů;
F. vzhledem k tomu, že EU znovu potvrdila svůj plný a jednoznačný závazek, pokud jde o perspektivu členství Černé Hory v EU; vzhledem k tomu, že téměř 80 % občanů Černé Hory podporuje budoucí členství v EU;
G. vzhledem k tomu, že Černá Hora v procesu přistoupení k EU zašla nejdále, otevřela všech 33 prověřovaných kapitol acquis EU a předběžně z nich uzavřela tři; vzhledem k tomu, že integrace Černé Hory do Evropské unie má zásadní význam pro stabilitu a prosperitu celé jihovýchodní Evropy;
H. vzhledem k tomu, že Černá Hora souhlasila s postupným přijímáním cílů a politik Evropské unie během procesu vyjednávání;
I. vzhledem k tomu, že Černá Hora je nadále kandidátem na přistoupení k EU a spojencem NATO; vzhledem k tomu, že Černá Hora je plně v souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU;
J. vzhledem k tomu, že EU je i nadále největším obchodním partnerem a největším poskytovatelem investic a finanční pomoci Černé Hoře prostřednictvím NPP III, hospodářského a investičního plánu pro západní Balkán, nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) – Globální Evropa a makrofinanční pomoci;
K. vzhledem k tomu, že Černá Hora čelí obtížím způsobeným zlovolným zahraničním vměšováním a dezinformačními kampaněmi, zejména ze strany Ruska;
Závazek k členství v EU
1. oceňuje dlouhodobý závazek Černé Hory k integraci do EU, který se opírá o vysokou úroveň veřejné podpory; v tomto ohledu opakuje svou podporu Černé Hoře; zdůrazňuje, že pokrok jednání a jejich celkové tempo závisí na splnění prozatímních referenčních kritérií v oblasti právního státu; konstatuje, že bylo zahájeno projednávání všech 33 prověřovaných kapitol, vyjadřuje však politování nad tím, že za posledních šest let se nepodařilo uzavřít žádnou z nich, což zpomaluje pokrok Černé Hory a negativně ovlivňuje její pozitivní výsledky a postavení coby nejpokročilejší země západního Balkánu na její cestě k přistoupení k EU;
2. znovu potvrzuje, že tempo procesu rozšíření je i nadále spojeno se schopností jednotlivých zemí splnit přístupová kritéria, ale závisí také na odhodlání politických představitelů v zemích západního Balkánu a EU; vyjadřuje v této souvislosti politování nad veškerými opakovanými odklady a neochotou vládnoucí politické elity Černé Hory pokročit v jednáních s EU;
3. vyjadřuje politování nad tím, že vysoké politické napětí a polarizace, neschopnost dosáhnout konsenzu v otázkách národního zájmu a absence dialogu mezi stranami zpozdily pokrok v oblasti reforem souvisejících s EU a uvrhly Černou Horu do hluboké politické a institucionální krize; konstatuje, že v důsledku toho se zastavil i proces přistoupení Černé Hory k EU a pominul důležitý moment k dosažení výrazného pokroku;
4. bere na vědomí výsledky prezidentských voleb, které se konaly v březnu a dubnu 2023, a předčasných parlamentních voleb, které se konaly v červnu 2023; vyjadřuje pevné přesvědčení, že Černá Hora potřebuje stabilní proevropskou vládu a většinu orientovanou na EU; vybízí k vytvoření nové, stabilní a proevropské vlády, která by byla schopna co nejdříve a ochotně pokračovat ve své cestě k EU; vybízí prezidenta, nový parlament a vládu, aby se zaměřili na klíčové reformy potřebné k tomu, aby země pokročila v procesu integrace do EU, zajistila jejich správné a včasné provádění, zabránila rostoucí politické polarizaci a zdržela se jakýchkoli pobuřujících prohlášení nebo poznámek v politických rozpravách; je i nadále připraven spolupracovat se všemi politickými aktéry s cílem podpořit zemi při zachování jejího strategického směřování;
5 vyzývá všechny černohorské orgány, aby spolupracovaly na evropské budoucnosti země a vyslaly tak občanům Černé Hory jasný signál a aby v tomto ohledu jednoznačně informovaly o úzkých vztazích Černé Hory s EU; zdůrazňuje naléhavou potřebu politické stability, odhodlání a věrohodného zapojení do budování konsensu s cílem pokročit ve stagnujícím reformním procesu EU, zejména pokud jde o naléhavé reformy právního státu; zdůrazňuje význam trvalého dodržování demokratických procesů, norem a standardů;
6. vítá skutečnost, že Černá Hora přijala revidovanou metodiku rozšíření, a vyzývá Černou Horu, aby zintenzivnila své úsilí v otázce plnění zbývajících prozatímních kritérií uvedených v kapitole 23 a 24 a poté v závěrečných kapitolách na základě měřitelného pokroku a hmatatelných výsledků;
7. vítá pokračující plný soulad Černé Hory se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU, včetně všech sankcí přijatých v návaznosti na ruskou agresivní válku proti Ukrajině, a její podporu mezinárodnímu řádu založenému na pravidlech na úrovni Organizace spojených národů; vybízí budoucí vládu, aby si v této souvislosti zachovala své odhodlání;
8. oceňuje materiální a humanitární pomoc Černé Hory Ukrajině v hodnotě více než 10 milionů EUR, jakož i mechanismus dočasné ochrany, který poskytuje lidem prchajícím z Ukrajiny právo pobývat v Černé Hoře po dobu jednoho roku; připomíná, že Černá Hora patří mezi země západního Balkánu, které přijímají nejvyšší počet ukrajinských státních příslušníků; je však znepokojen tím, že v Černé Hoře se usazuje stále větší počet ruských občanů, včetně oligarchů; naléhavě vyzývá černohorské orgány, aby zajistily, že Černá Hora se nestane centrem pro subjekty a jednotlivce, kteří chtějí sankce obcházet;
9. vítá aktivní zapojení Černé Hory do misí a operací společné bezpečnostní a obranné politiky EU, jako je operace námořních sil Evropské unie Atalanta, a do NATO a dalších mezinárodních a mnohostranných misí; uznává strategické spojenectví Černé Hory s EU a odsuzuje veškeré pokusy příslušných orgánů zpochybnit její členství v NATO;
10. je i nadále vážně znepokojen nepřátelským zahraničním vměšováním, destabilizačním úsilím, hybridními hrozbami a dezinformačními kampaněmi zahraničních aktérů v Černé Hoře, které líčí EU jako nespolehlivého a nezúčastněného partnera a podrývají pokrok Černé Hory na její evropské cestě, zejména ty, které pocházejí z Ruska, Číny a Srbska; odsuzuje snahy Ruska využít etnického napětí v Černé Hoře s cílem vyvolat konflikt, rozdělit komunity a šířit klamné informace s cílem destabilizovat celý region západního Balkánu; konstatuje, že náboženské instituce mohou být využívány jako nástroj vnějšího vlivu, a důrazně odsuzuje jakékoli nepatřičné vměšování srbské pravoslavné církve v tomto ohledu, včetně jejích pokusů o propagaci ruských dezinformací;
11. vyzývá Černou Horu, aby vyvinula značné a systémové úsilí s cílem identifikovat a rozbít dezinformační zdroje, a zdůrazňuje význam svobody a nezávislosti sdělovacích prostředků, kvalitního zpravodajství a zlepšení mediální gramotnosti, neboť jsou klíčem k boji proti dezinformacím; odsuzuje bezprecedentní kybernetický útok na digitální infrastrukturu Černé Hory, k němuž došlo v srpnu 2022, jakož i minulé útoky v reakci na přistoupení Černé Hory k NATO v roce 2017; naléhavě vyzývá Černou Horu, aby v tomto ohledu aktivně zvyšovala svou odolnost v úzké spolupráci s EU, mimo jiné prostřednictvím nástrojů kybernetické bezpečnosti financovaných EU, jako je projekt rychlé reakce v oblasti kybernetické bezpečnosti pro Albánii, Černou Horu a Severní Makedonii, a s NATO; vítá zájem Černé Hory o spolupráci s EU prostřednictvím Evropského akčního plánu pro demokracii; vyzývá k naléhavému přijetí strategie pro boj proti hybridním hrozbám a příslušný akční plán v souladu se strategickými dokumenty EU, včetně politiky EU v oblasti kybernetické obrany na rok 2022; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu zajistila technickou a finanční podporu;
12. vyzývá Komisi, Evropskou službu pro vnější činnost a delegaci EU v Černé Hoře, aby zintenzivnily své úsilí o zlepšení viditelnosti EU v této zemi a vedly aktivní a účinnou komunikační kampaň o významu a přínosech úzkého partnerství mezi Černou Horou a EU, včetně projektů financovaných EU a evropské budoucnosti Černé Hory; vyzývá k rozšíření monitorování pracovní skupiny StratCom s cílem zaměřit se na přeshraniční dezinformační hrozby vůči zemím západního Balkánu a jejich sousedům; zdůrazňuje přidanou hodnotu zapojení místních a regionálních odborných znalostí soukromého sektoru a občanské společnosti do poskytování fakticky podložených reakcí v boji proti dezinformacím a odhalování znepokojivého vývoje v rané fázi;
13. zdůrazňuje, že je třeba plně dodržovat kodex chování členů Komise a povinnosti Komise vyplývající ze Smluv;
14. vybízí Černou Horu, aby se znovu zapojila do parlamentní spolupráce prostřednictvím Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení (SAPC); vyjadřuje politování nad zrušením schůze Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení EU-Černá Hora v prosinci 2022 kvůli tomu, že se Černá Hora neřídila stanoviskem Benátské komise, pokud jde o kontroverzní přijetí zákona o změně zákona o prezidentovi;
Demokracie a právní stát
15. vyjadřuje politování nad tím, že černohorský parlament v prosinci 2022 přijal kontroverzní zákon o změnách zákona o prezidentovi, který přímo zpochybnil dodržování ústavnosti a právního státu, a to navzdory naléhavému stanovisku Benátské komise a výzvám EU proti jeho přijetí; vítá skutečnost, že Ústavní soud zahájil postup pro přezkum ústavnosti zákona a jeho nedávné jednomyslné rozhodnutí o zrušení tohoto zákona; zdůrazňuje, že je důležité řídit se doporučeními Benátské komise v záležitostech týkajících se právních ustanovení a celkové situace v oblasti právního státu v zemi;
16. vyjadřuje politování nad hlubokou polarizací, nedostatkem dialogu, nedůvěrou a politickými bojkoty v černohorském parlamentu, které vážně narušily legislativní proces; vyzývá zákonodárnou a výkonnou složku, aby posílila loajální spolupráci, a to i v souvislosti s procesem přistoupení; vyzývá k posílení fungování a koordinace mezi státními institucemi s cílem dosáhnout politické stability a podstatného pokroku v klíčových reformách souvisejících s EU, zejména v oblasti volebních reforem a reforem soudnictví a boje proti organizované trestné činnosti a korupci;
17. naléhavě vyzývá černohorské orgány, aby provedly a přijaly nezbytná opatření k posílení nezávislosti, integrity, účinnosti, odpovědnosti a profesionality soudnictví a aby bojovaly proti všem formám politického vměšování do soudního systému v souladu se zásadami právního státu a demokratickými normami;
18. vítá jmenování tří nových soudců Ústavního soudu jako krok směřující k vyřešení ústavní krize; vyjadřuje politování nad skutečností, že od září 2022 neměl Ústavní soud počet soudců potřebný pro usnášeníschopnost; vyzývá nový parlament, aby jako nejvyšší prioritu dokončil jmenování soudců, zejména nejvyššího státního zástupce, jak navrhla Rada pro státní zastupitelství v květnu 2023, a tří členů Soudní rady;
19. vyjadřuje politování nad nedostatečným pokrokem v reformě volebního, právního a institucionálního rámce, v němž přetrvávají mezery a nejasnosti, které oslabují jeho účinnost a které je třeba řešit, mimo jiné včetně transparentnosti financování politických stran a jejich volebních kampaní, zneužívání státních prostředků, institucionálních výhod, které vládnoucí strany využívají k politickým ziskům, a obav ohledně správnosti rejstříku voličů; vyzývá k provedení zbývajících doporučení Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, a to i s cílem reformovat veškeré volební právní předpisy v souladu s evropskými standardy; bere na vědomí práci, kterou zahájila státní volební komise (SEC) s cílem zvýšit její transparentnost a provést doporučení; vybízí orgány, aby dále posilovaly integritu, nestrannost a odpovědnost komise SEC s cílem zvýšit důvěru veřejnosti; naléhavě vyzývá Černou Horu, aby zajistila důvěryhodná, nezávislá a účinná politická a soudní opatření navazující na případ „obálkové aféry“, tedy údajného volebního podvodu;
20. opakuje svou výzvu, aby se volby na místní úrovni konaly ve stejný den; vítá skutečnost, že v říjnu 2022 se konaly volby ve 14 obcích ve stejný den; konstatuje však, že ústavní soud Černé Hory vyhodnotil změny zákona o samosprávě jako protiústavní; vyzývá v tomto ohledu k vytvoření pevného legislativního rámce se zvláštním zaměřením na dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů mezi zvolenými zástupci, zejména rovného zastoupení žen na volebních kandidátkách, a na zlepšení a prosazování stávajících vnitřních pravidel v tomto ohledu;
21. konstatuje, že prezidentské a parlamentní volby v roce 2023 byly založené na principu konkurence a celkově dobře řízené a že kandidáti mohli vést kampaně svobodně a měli rovné příležitosti oslovit voliče; vyjadřuje však politování nad tím, že registrace kandidátů nebyla inkluzivní a dlouhodobé nedostatky v právním rámci a nařízení o financování kampaní zůstaly nevyřešeny; je znepokojen zranitelností sdělovacích prostředků vůči vnitřním a vnějším vlivům, pokud jde o zpravodajství o kampaních a obviněních ze zneužívání státních prostředků v předvolebním období; bere na vědomí rekordně nízkou volební účast v parlamentních volbách ve výši 56,4 %;
22. naléhavě vyzývá Černou Horu, aby zavedla důvěryhodnou a účinnou reakci trestního soudnictví na korupci; bere na vědomí zlepšení v oblasti předcházení korupci a pozitivní trend v činnosti Agentury pro předcházení korupci a vybízí k dalšímu posilování integrity, nestrannosti a odpovědnosti agentury s cílem zlepšit její výkonnost a důvěru veřejnosti; vyzývá orgány, aby urychleně přijaly koordinovanou vnitrostátní strategii pro boj proti korupci na vysoké úrovni a proti organizované trestné činnosti v souladu s doporučeními Skupiny států proti korupci a standardy EU a aby podporovaly integrovaný přístup k prevenci a potlačování korupce; vyzývá orgány, aby kriminalizovaly nezákonné obohacování;
23. s velkým znepokojením bere na vědomí závažnou domácí a mezinárodní trestnou činnost černohorských organizovaných zločineckých organizací známých jako „klany“ a vyzývá k důkladnému prošetření jejich údajných vazeb na politické uspořádání v zemi;
24. bere na vědomí úsilí, jehož bylo dosaženo v boji proti organizované trestné činnosti prostřednictvím změn právních předpisů a zatčení klíčových představitelů; bere na vědomí závažná obvinění vznesená proti vedoucím představitelům soudního systému; bere na vědomí zvyšující se počet pravomocných odsouzení, ale zůstává znepokojen zdlouhavými soudními řízeními a častým odročováním; vyzývá černohorské orgány, aby posílily vyšetřování trestné činnosti, zvýšily počet odborníků v této oblasti, zajistily posílenou spolupráci a monitorování v systému trestního soudnictví a neprodleně vynesly rozsudky a zároveň respektovaly právo na spravedlivý, nezávislý a nestranný proces a chránily práva obviněných; vyzývá k dalšímu sbližování s acquis EU v oblasti konfiskace majetku;
25. vítá pozitivní úsilí vynaložené v oblasti nezákonného obchodu, zejména pašování cigaret; bere na vědomí nová opatření, která vláda oznámila v červenci 2022 a která zakazují skladování tabáku v přístavu Bar; znovu zdůrazňuje význam dalších opatření pro boj proti pašování cigaret v zemi, zejména ve svobodném pásmu přístavu Bar;
26. naléhavě vyzývá Černou Horu, aby vypracovala komplexní strategii pro boj proti obchodování s lidmi a ochranu obětí a aby zajistila úzkou spolupráci s regionálními a mezinárodními partnery; vítá probíhající spolupráci Černé Hory s agenturami EU, jako je Europol a Eurojust, a poukazuje na význam této spolupráce, neboť pomáhá Černé Hoře v boji proti přeshraniční trestné činnosti, včetně obchodu se zbraněmi, drogami a lidmi, a v boji proti terorismu a extremismu;
27. vítá přijetí nové strategie pro reformu veřejné správy na období 2022–2026, vyjadřuje však politování nad nedostatečným pokrokem v jejím provádění; je i nadále znepokojen nižšími požadavky na nábor na základě zásluh, způsobilostí a nezávislostí státních zaměstnanců a odchodem zaměstnanců se znalostmi procesu přistoupení k EU; naléhavě vyzývá Černou Horu, aby tyto nedostatky účinně řešila, optimalizovala státní správu, uplatňovala manažerskou odpovědnost a zajistila transparentnost; zdůrazňuje význam náboru zaměstnanců na všech úrovních veřejné správy na základě zásad zásluh, způsobilosti a depolitizace veřejné služby; je i nadále znepokojen případy zneužití funkce;
28. vítá druhé shromáždění občanů v Černé Hoře a následnou návštěvu jeho účastníků v Evropském parlamentu;
Základní svobody a lidská práva
29. vyzývá Černou Horu, aby zintenzivnila své úsilí v boji proti nenávistným verbálním projevům, obtěžování na internetu, které neúměrně postihuje obránce lidských práv a ženy, a politicky předpojatému podávání zpráv a zahraničnímu vlivu v černohorských sdělovacích prostředcích; naléhavě vyzývá politiky a veřejné činitele, aby důrazně odsoudili veškerá sdělení, která se snaží o polarizaci společnosti a podkopávají důvěru ve sdělovací prostředky a základní demokratické normy; připomíná, že nenávistné projevy namířené proti etnickým a sexuálním menšinám, jako jsou incidenty proti osobám LGBTIQ+, vyvolávají vážné znepokojení; bere rovněž na vědomí pomalý pokrok v oblasti svobody projevu;
30. vyjadřuje znepokojení ohledně hluboké politické polarizace v prostředí sdělovacích prostředků, nedostatečné nezávislosti veřejnoprávního vysílání ve sdělovacích prostředcích (rozhlas a televize Černé Hory – RTCG) a zejména rostoucího objemu zahraničních i domácích dezinformačních kampaní, které mají negativní dopad na demokratické procesy; se znepokojením bere na vědomí tlak, který je vyvíjen na místní trh sdělovacích prostředků v důsledku rozšíření konkurence mezi regionálními sdělovacími prostředky; zdůrazňuje potřebu nezávislosti a svobody sdělovacích prostředků jako klíčových prvků silné demokracie; vyzývá regulační orgány pro sdělovací prostředky a všechny zúčastněné strany, aby prosazovaly a podporovaly iniciativy, které podněcují a podporují vyvážené a nestranné podávání zpráv, zastoupení různých pohledů a investigativní žurnalistiku, s cílem zmírnit dopad politické polarizace;
31. bere na vědomí vypracování rozvojové strategie RTCG a strategie digitální transformace na období 2023–2027, která uznává zásadní úlohu RTCG jakožto hlavního zdroje informací; vyzývá všechny orgány, aby se zdržely jakýchkoli správních, legislativních nebo politických opatření, která by ohrozila redakční, institucionální nebo finanční nezávislost veřejnoprávního vysílání; vyjadřuje znepokojení nad volbou generálního ředitele RTCG v rozporu s konečným rozhodnutím soudu;
32. oceňuje úsilí o dokončení mediální strategie Černé Hory na období 2022–2026 a trvá na začlenění sdělovacích prostředků a občanské společnosti do revize právních předpisů v oblasti sdělovacích prostředků v souladu se standardy EU; naléhavě vyzývá Černou Horu, aby konečně přijala nový soubor zákonů o sdělovacích prostředcích, konkrétně zákon o sdělovacích prostředcích, zákon o veřejnoprávních sdělovacích prostředcích a zákon o audiovizuálních mediálních službách;
33. vítá některé pozitivní kroky, jako je zavedení přísnějších trestů za útoky a hrozby vůči novinářům a zřízení komise ad hoc pro sledování násilí vůči sdělovacím prostředkům, a naléhavě vyzývá k obnovení jejího mandátu; opakuje však, že je třeba účinně provádět její zjištění a doporučení; vyzývá k větší transparentnosti, pokud jde o utajované případy útoků na novinářky; naléhavě vyzývá Černou Horu, aby zvýšila účinnost právní reakce na hrozby a násilí vůči novinářům a dalším pracovníkům ve sdělovacích prostředcích, včetně případů z minulosti, a naléhavě vyzývá orgány, aby se zdržely jakéhokoli slovního útoku nebo nepřiměřeného politického nátlaku na nezávislé sdělovací prostředky a novináře; zdůrazňuje, že je třeba přezkoumat vyšetřování vraždy novináře Duška Jovanoviće a spolupracovat se zahraničními odborníky s cílem zajistit úplné a účinné vyšetření případu;
34. naléhavě vyzývá Černou Horu, aby do konce letošního roku provedla dlouho odkládané sčítání lidu, domů a bytů v souladu s normami EU a mezinárodními standardy; očekává, že bude probíhat otevřeným a transparentním způsobem bez jakýchkoli politických zásahů a že všechny uznané národnostní menšiny budou řádně započítány, aniž by se musely obávat zastrašování nebo stíhání;
35. vitá multietnickou identitu země a vyzývá k další podpoře a respektování všech jazyků, kulturního dědictví a tradic místních komunit a národnostních menšin; vyjadřuje politování nad tím, že zesílila polarizace a rozdělení společnosti; zdůrazňuje, že je třeba chránit práva všech národnostních menšin, včetně jejich politických, společenských a ekonomických práv, a naléhavě vyzývá k posílení, zavádění a uplatňování institucionálních a právních rámců v tomto směru, včetně nových antidiskriminačních právních předpisů; vyzývá orgány, aby řešily diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, jíž čelí menšiny, prostřednictvím systémového a účinného institucionálního přístupu;
36. vyzývá Černou Horu, aby zintenzivnila úsilí o nediskriminační používání menšinových jazyků ve vzdělávání a ve vyhrazeném mediálním prostoru ve státních a v místních médiích; zdůrazňuje význam rovného zastoupení národnostních menšin ve sdělovacích prostředcích, soudnictví, donucovacích orgánech a veřejných institucích; zdůrazňuje, že je třeba chránit politická práva všech národnostních menšin;
37. vyjadřuje politování nad tím, že nejzranitelnější skupiny ve společnosti, včetně Romů a Egypťanů, osob se zdravotním postižením, LGBTIQ+ osob, jsou stále častěji vystaveny diskriminaci, nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti; vyzývá Černou Horu, aby posílila opatření proti nenávistným verbálním projevům, sociálnímu vyloučení a diskriminaci a aby zlepšila přístup zranitelných skupin ke spravedlnosti, zaměstnání, bydlení a zdravotní péči; připomíná, že je třeba plně a účinně provádět strategii pro začleňování Romů a Egypťanů na období 2021–2025; vyjadřuje politování nad rostoucím násilím a nenávistnými projevy vůči osobám LGBTIQ+ a vyzývá Černou Horu, aby přijala příslušné právní předpisy s cílem plně chránit jejich práva, včetně plného provedení zákona o partnerství osob stejného pohlaví;
38. podtrhuje multietnickou identitu Kotorského zálivu; zdůrazňuje, že evropská perspektiva Černé Hory je úzce spjata s ochranou menšin a jejich kulturního dědictví; vyzývá černohorské orgány, aby podporovaly multietnickou povahu svého státu, včetně tradic a kulturního dědictví chorvatské komunity v Kotorském zálivu; vítá zvolení zástupce chorvatské menšiny do parlamentu Černé Hory v posledních volbách;
39. je znepokojen rostoucím počtem případů vražd žen, otevřeně vyjadřované mizogynie, genderově podmíněného násilí a násilí páchaného na dětech; je i nadále znepokojen sexismem zaměřeným na ženy v politice a veřejném životě a vyjadřuje politování nad tím, že násilí páchané na ženách jim brání v tom, aby se zapojily do politického života; je znepokojen klesajícím počtem žen mezi poslanci Parlamentu;
40. naléhavě vyzývá Černou Horu, aby uplatňovala normy Istanbulské úmluvy, zahájila veřejné osvětové kampaně a zajistila řádné vyšetřování a stíhání těchto trestných činů; vyzývá Černou Horu k tomu, aby vymýtila všechny formy diskriminace, řešila hluboce zakořeněné společenské diskriminační chování, zlepšila přístup ke spravedlnosti a zajistila lepší sledování a vymáhání práv v řízeních týkajících se domácího násilí, jakož i posílenou prevenci domácího násilí a ochranu před ním a podpůrné systémy pro oběti; vyzývá Černou Horu, aby zavedla monitorovací mechanismy s cílem dohlížet na účinnost systémů rodinného soudnictví pro oběti domácího zneužívání a monitorovací mechanismy k posouzení dopadu politik a postupů týkajících se rodinné spravedlnosti na marginalizované skupiny žen;
41. vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným pokrokem a střety zájmů v procesu přípravy změn zákona o ochraně před domácím násilím; konstatuje, že státní zástupce, který je podezřelý z páchání domácího násilí, byl státním zastupitelstvím delegován do pracovní skupiny ministerstva spravedlnosti za účelem vypracování změn tohoto zákona;
42. vyjadřuje politování nad přetrvávající rozsáhlou diskriminací osob se zdravotním postižením; vyjadřuje politování nad nesouladem mezi vnitrostátními právními předpisy a Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením; vyzývá k účinnému provádění strategií k řešení nedostatků v dodržování práv osob se zdravotním postižením napříč odvětvími a politikami, včetně zdravotní péče, trhu práce a správních a soudních řízení; vítá skutečnost, že probíhá reforma vnitrostátního systému určování zdravotního postižení; zdůrazňuje naléhavou potřebu strategie pro deinstitucionalizaci;
43. se znepokojením bere na vědomí podepsání základní dohody se srbskou pravoslavnou církví na pozadí kritiky ze strany občanské společnosti a politických neshod kvůli nedostatku inkluzivních konzultací a transparentnosti; je znepokojen pokusy pravoslavné církve v zemích, jako je Srbsko a Černá Hora, propagovat Rusko jako ochránce tzv. tradičních rodinných hodnot a upevňovat vztahy mezi státem a církví;
44. zdůrazňuje klíčovou úlohu organizací občanské společnosti ve fungujících demokraciích; vyzývá černohorské orgány, aby lépe zapojily občanskou společnost spolu s nezávislými odborníky a místními zúčastněnými stranami do přípravy klíčových právních předpisů, zejména reforem souvisejících s programem reforem EU a obecněji s procesem přistoupení, a to posílením mechanismů spolupráce a konzultací mezi státními orgány a organizacemi občanské společnosti; konstatuje, že byla stanovena pravidla financování pro organizace občanské společnosti, ale pouze omezený počet ministerstev vyhlásil výzvy k udělení grantů těmto organizacím; se znepokojením bere na vědomí kroky některých organizací občanské společnosti; vyzývá černohorské orgány, aby zajistily, že organizace občanské společnosti budou fungovat v souladu s demokratickými standardy a hodnotami EU; v této souvislosti konstatuje, že úplná transparentnost ohledně financování organizací občanské společnosti by významně přispěla k zajištění větší transparentnosti; vyjadřuje politování nad verbálními útoky státních úředníků vůči organizacím občanské společnosti;
45. vyzývá Černou Horu, aby urychleně a v plném rozsahu provedla doporučení všeobecného pravidelného přezkumu, Výboru proti mučení a Evropského výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání s cílem bojovat proti atmosféře beztrestnosti v zemi; v této souvislosti naléhavě vyzývá Černou Horu, aby zakázala promlčecí lhůty pro trestné činy mučení a jiných forem špatného zacházení a aby změnila definici mučení v souladu s Úmluvou OSN proti mučení; vyzývá orgány, aby zaručily rychlé a účinné vyšetřování případů policejního násilí a mučení zadržených osob a zajistily, aby byli pachatelé postaveni před soud; požaduje, aby pachatelé mučení byli okamžitě po dobu šetření dočasně suspendováni a byly jim uloženy sankce odpovídající závažnosti jejich jednání, pokud budou shledáni vinnými;
46. bere na vědomí podepsání aktualizované dohody mezi EU a Černou Horou o operativní spolupráci v oblasti správy hranic s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), která prozatímně vstoupila v platnost dne 1. července 2023; vybízí k další spolupráci mezi Černou Horou a agenturou Frontex s cílem posílit správu hranic, podpořit azylová řízení, bojovat proti převaděčství a zlepšit zpětné přebírání osob;
Usmíření, regionální spolupráce a dobré sousedské vztahy
47. bere na vědomí aktivní účast Černé Hory v rámci regionální spolupráce a zdůrazňuje, že je důležité řešit společné výzvy, podporovat dobré sousedské vztahy a regionální stabilitu a rozvoj; chválí Černou Horu za respektování práv menšin a převzetí pozitivní role v regionálních vztazích a vybízí ji, aby zintenzívnila své snahy o usmíření a hledala řešení sporů z minulosti;
48. zdůrazňuje význam inkluzivní ekonomické spolupráce, která by měla být přijatelná pro všech šest zemí západního Balkánu za rovných podmínek a měla by podporovat další sbližování se standardy a acquis EU; v tomto ohledu připomíná své výhrady k iniciativě „Otevřený Balkán“ a bere na vědomí účast Černé Hory na červnovém a zářijovém summitu v roli pozorovatele;
49. vítá nedávné dohody v rámci berlínského procesu o volném pohybu s průkazy totožnosti, o uznávání vysokoškolských kvalifikací a o uznávání odborné kvalifikace lékařů, zubních lékařů a architektů; vyzývá k jejich rychlému přijetí a provedení a oceňuje jejich ratifikaci černohorskou vládou; zdůrazňuje, že je důležité plně využívat všechny regionální a mezivládní iniciativy, které již existují, zejména jadransko-jónskou iniciativu, Středoevropskou iniciativu, strategii EU pro jadransko-jónský region a berlínský proces, a vytvářet mezi nimi součinnost;
50. naléhavě vyzývá Černou Horu, aby zvýšila úsilí o odhalování, stíhání a trestání válečných zločinů a jejich glorifikace a zároveň vyjasnila osud pohřešovaných osob; vyzývá Černou Horu, aby proaktivně vyšetřila všechna obvinění z válečných zločinů a vznesla otázky týkající se odpovědnosti velení a spoluviny; v této souvislosti vyzývá k účinné regionální spolupráci při vyšetřování a stíhání osob obviněných z válečných zločinů; oceňuje, že Černá Hora pokračuje ve spolupráci v rámci procesu uplatňování Sarajevského prohlášení; naléhavě vyzývá orgány, aby přezkoumaly staré případy, které nebyly stíhány v souladu s mezinárodním humanitárním právem ani vnitrostátním právem, a zajistily, aby všechny oběti a jejich rodinní příslušníci získali náhradu nebo správní odškodnění za své utrpení; vyjadřuje politování nad tím, že přetrvává mnoho problémů, pokud jde o jejich hospodářskou a sociální integraci a dobré životní podmínky;
51. je znepokojen tím, že rozpuštěný černohorský parlament přijal zákon o veteránech a ochraně osob se zdravotním postižením, který selektivně předepisuje kategorii „civilních obětí války“ a jejich právo na peněžní odškodnění, a to navzdory skutečnosti, že tento zákon dosud nevstoupil v platnost;
52. vyzývá Černou Horu, aby dodržovala ustanovení o nástupnictví bývalé Socialistické federativní republiky Jugoslávie, zejména pokud jde o vojenské prostředky;
53. vyzývá Černou Horu a její sousední státy, aby přijaly konkrétní kroky, které by konstruktivně a v duchu dobrých sousedských vztahů vyřešily dlouhodobé dvoustranné spory, včetně nevyřešených otázek týkajících se vymezení hranic se Srbskem a Chorvatskem, a to co nejdříve během procesu přistoupení; vybízí k podpoře přeshraničních iniciativ, včetně programu přeshraniční spolupráce mezi Srbskem a Černou Horou spolufinancovaného EU;
54. znovu vyzývá k otevření archivů bývalých republik Jugoslávie a ke zpřístupnění spisů bývalé jugoslávské zpravodajské služby a zpravodajské služby Jugoslávské lidové armády, aby bylo možné důkladně prozkoumat a řešit zločiny z doby komunismu;
Sociálně-ekonomické reformy
55. s potěšením bere na vědomí vykázaný rozpočtový přebytek za první čtvrtletí roku 2023 a předpokládaný hospodářský růst v roce 2024; vítá zmírnění míry inflace, konstatuje však, že je i nadále jednou z nejvyšších v Evropě;
56. vybízí Černou Horu, aby upravila svou strategii hospodářského růstu s cílem zvýšit produktivitu a lidský kapitál a urychlit sbližování s EU, jak doporučuje Světová banka, a to tak, aby to prospělo všem segmentům společnosti, včetně marginalizovaných a zranitelných skupin; opakuje, že je třeba v zájmu udržitelného sociálního a hospodářského rozvoje zvýšit veřejné investice do vzdělávacího systému;
57. bere na vědomí snížení veřejného dluhu Černé Hory, je však i nadále velmi znepokojen zranitelností související s dluhem; vyzývá Černou Horu, aby přijala další kroky k udržitelnosti veřejných financí a vypracovala opatření k omezení neformální ekonomiky;
58. vyzývá Černou Horu, aby posílila své fiskální hospodářské politiky za účelem sladění výše svého veřejného dluhu s cílem stanoveným v Paktu o stabilitě a růstu EU a aby zajistila, že nepřekročí 60 % HDP; naléhavě vyzývá Černou Horu, aby posílila svůj mechanismus prověřování zahraničních investic s cílem zvýšit hospodářskou bezpečnost, zabránit politickému vměšování a řešit problémy týkající se špatné správy věcí veřejných; zdůrazňuje, že je důležité zlepšit udržitelnost vývozu země tím, že se sníží její nadměrná závislost na těžebním průmyslu, jako je těžba měděné rudy a surového hliníku;
59. bere na vědomí nárůst veřejného dluhu Černé Hory vůči zahraničním finančním institucím a společnostem, který lze využít jako nástroj k ovlivňování jejích rozhodnutí v oblasti zahraniční politiky, zejména rozhodnutí týkajících se Číny; upozorňuje na zvýšený zájem Číny o investice na západním Balkáně a o projekty dopravní infrastruktury v Černé Hoře v rámci její iniciativy „Jeden pás, jedna cesta“; se znepokojením bere na vědomí podpis memoranda o porozumění s čínským konsorciem za účelem výstavby dálnice spojující Budvu a Tivat, a to s ohledem na předchozí zadluženost Černé Hory vůči Číně, zejména půjčku ve výši 1 miliardy USD na výstavbu dálnice mezi Barem a Boljare; vyzývá černohorské orgány ke snížení ekonomické závislosti na Číně a vítá nedávné snahy o snížení této fiskální zranitelnosti; vyzývá Černou Horu, aby i nadále využívala hospodářský a investiční plán pro západní Balkán a iniciativu EU Global Gateway s cílem nalézt ekologičtější a transparentnější alternativy pro financování projektů v oblasti infrastruktury;
60. vyzývá černohorské orgány, aby podnikly další kroky k zavedení digitálních služeb pro mikropodniky a malé a střední podniky, upřednostňovaly rozvoj transakčních elektronických služeb a prováděly strategii digitalizace ve vzdělávacím systému; uznává význam investic do vzdělávání a odborné přípravy pro řešení nezaměstnanosti mladých lidí a podporu hospodářského růstu a sociální soudržnosti v Černé Hoře;
61. vítá rozhodnutí Černé Hory ukončit dnem 31. prosince 2022 režim občanství pro investory; konstatuje, že v letech 2019–2022 bylo více než 70 % takto vydaných cestovních pasů uděleno občanům Ruské federace; vyzývá černohorské orgány, aby přezkoumaly dřívější rozhodnutí, zejména s ohledem na ruskou agresivní válku proti Ukrajině; zdůrazňuje, že takovéto režimy mohou představovat bezpečnostní riziko a riziko v oblasti korupce a praní peněz; dále vyzdvihuje, že je zapotřebí další sbližování s vízovou politikou EU;
62. vybízí Černou Horu, aby co nejlépe využívala finanční prostředky EU dostupné na základě nástroje NPP III a hospodářského a investičního plánu pro západní Balkán, včetně investičního rámce pro západní Balkán, systému záruk pro mladé lidi na západním Balkáně a programu Erasmus+; zdůrazňuje, že v souladu s podmíněností NPP III musí být financování upraveno nebo pozastaveno v případě výrazného zhoršení nebo přetrvávajícího nedostatečného pokroku v oblasti základních prvků;
63. vyzývá EU a země západního Balkánu, aby vytvořily rámec pro účinnou spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce; vyzývá Komisi, aby přijala nezbytná právní a politická opatření k rozšíření pravomoci Úřadu evropského veřejného žalobce na finanční prostředky EU určené Černé Hoře jako kandidátské zemi; vybízí země západního Balkánu, aby urychleně uzavřely dvoustranná pracovní ujednání s Úřadem evropského veřejného žalobce s cílem usnadnit úzkou spolupráci a trestní stíhání v případě zneužívání finančních prostředků EU, a to i vysláním národních styčných úředníků do Úřadu evropského veřejného žalobce;
64. opakuje svou výzvu Komisi, aby provedla doporučení zvláštní zprávy Evropského účetního dvora č. 01/2022, a přizpůsobila tak své investice související s právním státem na západním Balkáně, včetně Černé Hory;
Energetika, životní prostředí, biologická rozmanitost, udržitelný rozvoj a konektivita
65. vítá balíček opatření na podporu energetiky, který pro západní Balkán připravila Komise, a zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité vyčlenit z balíčku finanční prostředky na mimořádnou podporu s cílem zmírnit dopady energetické krize a podpořit přechod Černé Hory k energeticky účinnému hospodářství založenému na obnovitelných zdrojích energie v souladu s plánem REpowerEU;
66. vítá zahájení denního trhu s elektřinou v rámci Montenegrin Power Exchange, díky čemuž bude trh likvidnější a transparentnější, což bude přínosem pro spotřebitele i výrobce a zajistí spravedlivé ceny, bezpečnější a spolehlivější dodávky elektřiny a větší integraci obnovitelných zdrojů energie; vyzývá Černou Horu, aby se lépe zapojila do trhů členských států EU s energií a podpořila provádění opatření v oblasti energetické účinnosti ve spojení s usnadněním zavádění energie z obnovitelných zdrojů s cílem opustit fosilní paliva;
67. vyzývá Černou Horu, aby urychlila transformaci na udržitelnou energetiku v souladu s Pařížskou dohodou a cíli EU v oblasti dekarbonizace; zdůrazňuje, že všechny nové projekty zaměřené na udržitelnou energii musí být v souladu s acquis EU v oblasti koncesí, státní podpory a životního prostředí; vyzývá černohorské orgány, aby urychlily proces vypracování obecného územního plánu Černé Hory, který by měl být vypracován transparentním způsobem na základě veřejného zájmu a měl by se vztahovat na všechny nové energetické projekty; zdůrazňuje, že je zapotřebí účinně provést a uplatňovat revidovaný balíček opatření nazvaný Čistá energie pro všechny Evropany; vyjadřuje hluboké znepokojení nad změnami zavedenými v zákoně o průmyslových emisích a následným rozšířením provozu uhelné elektrárny Pljevlja, a to navzdory probíhajícímu řízení o nesplnění povinnosti zahájenému sekretariátem Energetického společenství z důvodu porušení směrnice o velkých spalovacích zařízeních podle Smlouvy o Energetickém společenství; vyzývá Černou Horu, aby tuto situaci neprodleně napravila; bere na vědomí zahájení ekologické rekonstrukce elektrárny v hodnotě 70 milionů EUR;
68. bere na vědomí podpis memoranda o porozumění mezi Černou Horou a USA, zatímco pokračují práce na instalaci terminálu zkapalněného zemního plynu v přístavu Bar; očekává, že se Černá Hora zaváže k diverzifikaci dodávek energie a zvýšení energetické bezpečnosti;
69. vyzývá Černou Horu, aby urychlila vypracování a přijetí soudržného a důvěryhodného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu v souladu s rámcem politiky EU v oblasti klimatu a energetiky; vybízí Černou Horu, aby přijala změny zákona o ochraně před negativními dopady změny klimatu; vyzývá Černou Horu, aby zlepšila postupy nakládání s odpady a chránila kvalitu vody;
70. zdůrazňuje, že je důležité, aby investice Černé Hory do infrastruktury byly v souladu s normami EU týkajícími se směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí a dodržovaly pravidla EU pro zadávání veřejných zakázek a státní podporu; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že v souvislosti s výstavbou dálnice Bar-Boljare došlo k poškození biosférické rezervace povodí řeky Tary a národního parku Durmitor zapsaného na seznamu kulturního dědictví UNESCO; opakovaně vyzývá Černou Horu, aby provedla opatření na revitalizaci říčních koryt a pozorně sledovala dopad výstavby dopravní infrastruktury na životní prostředí;
71. znovu vyzývá Černou Horu, aby přijala naléhavá opatření, která zajistí účinnou ochranu chráněných oblastí, a vybízí ji, aby pokračovala v identifikaci potenciálních lokalit sítě Natura 2000; zdůrazňuje, že při realizaci nových investic, které mohou ovlivnit potenciální lokality sítě Natura 2000 nebo programu Smaragd, včetně Skadarského jezera a oblasti Sinjajevina a Komarnica a dalších, nebo mohou vést ke zhoršení stavu vodních útvarů, je třeba zajistit soulad se směrnicí o stanovištích a rámcovou směrnicí o vodě; sdílí vážné obavy vyjádřené černohorskými občany a občanskými aktivisty, že kaňon řeky Komarnica by mohl být nevratně zničen výstavbou přehrady pro vodní elektrárnu, a vyzývá černohorské orgány, aby provedly podrobnou analýzu nákladů a přínosů životaschopnosti tohoto projektu a možných alternativ;
72. vybízí Černou Horu, aby zintenzivnila kroky v oblasti institucionálních a legislativních reforem týkajících se lovu a rybolovu se zvláštním důrazem na chráněné oblasti a chráněné druhy; naléhavě vyzývá černohorské orgány, aby v této souvislosti prosazovaly účinné, odrazující a přiměřené tresty za všechny přestupky proti životnímu prostředí a aby vymýtily korupci v tomto odvětví;
73. vítá dohodu přijatou na summitu v Tiraně o snížení nákladů na roaming mezi EU a západním Balkánem od 1. října 2023 s vyhlídkou jejich následného zrušení v plné výši; vítá dohodu ze dne 3. května 2023 mezi 38 telekomunikačními operátory z EU a západního Balkánu o snížení nákladů na roaming v oblasti datových služeb; vyzývá černohorské orgány, soukromé subjekty a všechny zúčastněné strany, aby usnadnily dosažení dohodnutých cílů za účelem podstatného snížení roamingových poplatků za výměnu dat;
°
° °
74. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení předsedovi Evropské rady, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a prezidentovi, vládě a parlamentu Černé Hory.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Dlouhodobý závazek Černé Hory k budoucímu vstupu do EU je založen na neutuchající vysoké podpoře veřejnosti. V posledních letech se však pokrok v oblasti klíčových reforem EU zastavil kvůli vysokému politickému napětí a polarizaci, které vyvrcholily hlubokou politickou a institucionální krizí v této zemi. Nyní je důležité, aby se rychle znovu zformovaly prounijní orgány a zahájily konstruktivní dialog s cílem dosáhnout značného pokroku na cestě Černé Hory do EU. To znamená především dosáhnout pokroku v klíčových reformách, zejména v oblasti právního státu, a přiblížit se uzavření dalších kapitol vyjednávání.
INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
Datum přijetí |
20.9.2023 |
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
51 3 3 |
||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Alviina Alametsä, Alexander Alexandrov Yordanov, Traian Băsescu, Anna Bonfrisco, Reinhard Bütikofer, Włodzimierz Cimoszewicz, Katalin Cseh, Michael Gahler, Giorgos Georgiou, Sunčana Glavak, Raphaël Glucksmann, Klemen Grošelj, Bernard Guetta, Dietmar Köster, Andrius Kubilius, David Lega, Miriam Lexmann, Nathalie Loiseau, Leopoldo López Gil, Antonio López-Istúriz White, Thierry Mariani, David McAllister, Vangelis Meimarakis, Sven Mikser, Alessandra Moretti, Javier Nart, Matjaž Nemec, Demetris Papadakis, Kostas Papadakis, Tonino Picula, Manu Pineda, Thijs Reuten, Nacho Sánchez Amor, Isabel Santos, Mounir Satouri, Andreas Schieder, Jordi Solé, Hermann Tertsch, Hilde Vautmans, Anders Vistisen, Viola von Cramon-Taubadel, Thomas Waitz, Isabel Wiseler-Lima, Željana Zovko |
|||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Vladimír Bilčík, Angel Dzhambazki, Andrey Kovatchev, Georgios Kyrtsos, Carina Ohlsson, Juozas Olekas, Nikos Papandreou, Mick Wallace, Javier Zarzalejos |
|||
Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování |
Gheorghe Falcă, Dace Melbārde, Jan-Christoph Oetjen, Juan Ignacio Zoido Álvarez |
|||
FINAL VOTE BY ROLL CALL IN COMMITTEE RESPONSIBLE
51 |
+ |
ECR |
Angel Dzhambazki, Hermann Tertsch |
ID |
Anna Bonfrisco |
PPE |
Alexander Alexandrov Yordanov, Traian Băsescu, Vladimír Bilčík, Gheorghe Falcă, Michael Gahler, Sunčana Glavak, Andrey Kovatchev, Andrius Kubilius, David Lega, Miriam Lexmann, Leopoldo López Gil, Antonio López-Istúriz White, David McAllister, Vangelis Meimarakis, Dace Melbārde, Isabel Wiseler-Lima, Javier Zarzalejos, Juan Ignacio Zoido Álvarez, Željana Zovko |
Renew |
Katalin Cseh, Klemen Grošelj, Bernard Guetta, Georgios Kyrtsos, Nathalie Loiseau, Javier Nart, Jan-Christoph Oetjen, Hilde Vautmans |
S&D |
Włodzimierz Cimoszewicz, Raphaël Glucksmann, Dietmar Köster, Sven Mikser, Alessandra Moretti, Matjaž Nemec, Carina Ohlsson, Juozas Olekas, Demetris Papadakis, Nikos Papandreou, Tonino Picula, Thijs Reuten, Nacho Sánchez Amor, Isabel Santos, Andreas Schieder |
Verts/ALE |
Alviina Alametsä, Reinhard Bütikofer, Mounir Satouri, Jordi Solé, Viola von Cramon-Taubadel, Thomas Waitz |
3 |
- |
ID |
Thierry Mariani, Anders Vistisen |
NI |
Kostas Papadakis |
3 |
0 |
The Left |
Giorgos Georgiou, Manu Pineda, Mick Wallace |
Key to symbols:
+ : in favour
- : against
0 : abstention
- [1] Úř. věst. L 108, 29.4.2010, s. 3.
- [2] Úř. věst. L 330, 20.9.2021, s. 1.
- [3] Úř. věst. C 362, 8.9.2021, s. 129.
- [4] Úř. věst. C 251, 30.6.2022, s. 87.
- [5] Úř. věst. C 167, 11.5.2023, s. 105.