ZPRÁVA o možnostech zvýšení spolehlivosti auditů a kontrol prováděných vnitrostátními orgány v rámci sdíleného řízení

20.10.2023 - (2022/2020(INI))

Výbor pro rozpočtovou kontrolu
Zpravodajka: Monika Hohlmeier

Postup : 2022/2020(INI)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A9-0297/2023

Předložené texty :

A9-0297/2023

Rozpravy :

Hlasování :

PV 21/11/2023 - 7.7

Přijaté texty :

P9_TA(2023)0404

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
STANOVISKO VÝBORU PRO ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA
INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

PR_INI

OBSAH

Strana

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

STANOVISKO VÝBORU PRO ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o možnostech zvýšení spolehlivosti auditů a kontrol prováděných vnitrostátními orgány v rámci sdíleného řízení

(2022/2020(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanovují finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (dále jen „finanční nařízení“)[1], a na sdělení Komise ze dne 16. května 2022 o návrhu revize tohoto nařízení (COM(2022)0223),

– s ohledem na svůj návrh postoje k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanovují finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie,

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013 [2],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky [3],

– s ohledem na výroční zprávu Evropského účetního dvora o plnění rozpočtu EU za rozpočtový rok 2021,

– s ohledem na studii s názvem „Research for REGI Committee – Gold-Plating in the European Structural and Investment Funds“ (Výzkum pro výbor REGI – tzv. gold-plating v evropských strukturálních a investičních fondech), kterou zveřejnilo generální ředitelství pro vnitřní politiky dne 16. ledna 2017 [4],

– s ohledem na studii s názvem „Single Audit Approach – Root Causes of the Weaknesses in the Work of the Member States’ Managing and Audit Authorities“ (Přístup spočívající v jediném auditu – hlavní příčiny nedostatků v práci řídících a auditních orgánů členských států), kterou si vyžádal Výbor pro rozpočtovou kontrolu a kterou zveřejnilo generální ředitelství pro vnitřní politiky dne 30. dubna 2022 [5],

– s ohledem na svá předchozí rozhodnutí a usnesení o udělení absolutoria Komisi za roky 2019, 2020, 2021 a 2022 [6],

– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

– s ohledem na stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova,

– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0297/2023),

A. vzhledem k tomu, že v článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie je stanoveno, že „nařízení stanovuje pro členské státy povinnost kontroly a auditu při plnění rozpočtu, jakož i z toho vyplývající odpovědnosti“;

B. vzhledem k tomu, že v článku 127 [7] finančního nařízení je vymezena koncepce „křížového spoléhání se na audity“ u všech intervencí financovaných z fondů EU; zdůrazňuje, že v tomto článku je stanoven základ pro to, aby se auditoři mohli spolehnout na předchozí auditní práci, pokud byla provedena nezávislým auditorem v souladu s pravidly EU a platnými mezinárodními normami; poukazuje na to, že cílem zásady jediného auditu je zabránit zdvojování auditní práce a snížit celkové náklady na auditní činnost a administrativní zátěž auditovaných subjektů;

C. vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 247 finančního nařízení musí Komise do své výroční zprávy o řízení a výkonnosti zahrnout odhadovanou míru chyb ve výdajích Unie založenou na konzistentní metodice;

D. vzhledem k tomu, že se v článku 69 nařízení o společných ustanoveních ukládá členským státům povinnost mít pro své programy zavedeny systémy řízení a kontroly a na žádost Komise přijmout veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich účinného fungování, včetně auditů, kterých se může zúčastnit Komise nebo pověření zástupci, a zajistit, aby se uchovávaly všechny dokumenty vyžadované v rámci auditní stopy;

E. vzhledem k tomu, že podle článku 59 nařízení (EU) 2021/2116 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky (SZP) jsou členské státy povinny přijmout opatření nezbytná k zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie a opatření nezbytná k zajištění řádného fungování svých řídicích a kontrolních systémů a legality a správnosti výdajů, které vykazují Komisi;

Hlavní příčiny ovlivňující řízení, kontrolu a audit výdajů EU v rámci sdíleného řízení

1. připomíná, že v rámci sdíleného řízení si konečnou odpovědnost za plnění rozpočtu EU ponechává Komise, zatímco členské státy jsou v souladu s platnými pravidly povinny zavést účinné vnitrostátní systémy řízení a kontroly programů financovaných EU s cílem předcházet nesrovnalostem nebo podvodům ve výdajích EU, odhalovat je a napravovat je a poskytnout Komisi přiměřenou jistotu, že zdroje EU jsou vynakládány v souladu se zásadou řádného finančního řízení;

2. připomíná, že přístup spočívající v jednotném auditu odkazuje na systém auditu, v němž se na každé úrovni auditu vychází z práce vykonané na předchozí úrovni za předpokladu, že je spolehlivá a přesná; zdůrazňuje, že správné uplatňování toho přístupu předchází zdvojování auditní práce a snižuje celkové náklady členských států a Komise provádění auditů a administrativní zátěž auditovaných subjektů; poukazuje na to, že v praxi závisí uplatňování uvedeného přístupu mimo jiné na důkladné a spolehlivé auditní činnosti prováděné auditními orgány v členských státech;

3. zdůrazňuje, že složitost pravidel týkajících se fondů EU může spolu s častými změnami předpisů mezi programovými obdobími vést k právní nejednoznačnosti nebo problémům s dodržováním předpisů a k jejich nesprávnému výkladu či nedostatečnému provádění, což vede k vyššímu riziku chyb; konstatuje, že s cílem zajistit jednotný přístup k auditu v celé EU poskytla Komise auditním orgánům v členských státech pokyny a podporu ohledně toho, jak vykládat a uplatňovat pravidla a požadavky EU; vyjadřuje politování nad tím, že pokyny Komise jsou často velmi teoretické a technokratické a umožňují různý výklad; zdůrazňuje, že tato opatření mohou vést k tzv. gold-platingu, vyšší byrokracii nebo neustálým změnám prováděcích norem ze strany členských států; lituje, že tyto aspekty, které vytvářejí zbytečnou administrativní zátěž, mohou negativně ovlivnit míru atraktivity finančních prostředků EU pro potenciální příjemce v členských státech; zdůrazňuje, že řídicí orgány se navzdory svým nejlepším úmyslům dodržovat předpisy EU vystavují v důsledku složitých a nejasných pravidel riziku chyb;

4. připomíná, že v rámci sdíleného řízení jsou za zavedení systému řízení a kontroly plateb odpovědné členské státy, které musejí zajistit, aby byl daný systém schopen odhalovat nesrovnalosti a napravovat je; poukazuje na to, že pro členské státy je výhodné, aby pro účely řízení a kontroly zvolily spíše preventivní než represivní opatření, a pomohly tak zajistit, aby byl systém spravován co nejefektivněji ku prospěchu správných příjemců a aby se přitom předešlo podvodům a zneužívání veřejných prostředků a bylo zajištěno jejich co nejlepší využití;

5. tvrdí, že překlad v oblasti práva je složitý a náročný postup, který jen dále komplikuje jeho výklad, neboť právní překlad musí být přesný a přenášet stejné myšlenky, jaké jsou vyjádřeny ve výchozím textu, přičemž právní termíny odrážejí právní pojmy, které se v různých právních systémech, zejména v často velmi odborných oblastech řízení, kontroly a auditu, liší;

6. upozorňuje na připomínky orgánu příslušného k udělení absolutoria, pokud jde o uplatňování Nástroje pro oživení a odolnost a zapojení regionálních a místních orgánů a dalších zúčastněných stran, jejichž účast na vytváření vnitrostátních programů nebyla dostatečná;

7. upozorňuje, že v první řadě je nutné, aby se řídicí orgány a platební agentury vyvarovaly chyb a nesrovnalostí a aby je odhalovaly a napravovaly; připomíná, že Evropský účetní dvůr zjistil, že kontroly zavedené v současné době ještě dostatečně nevyvažují vysoké přirozené riziko chyb při provádění politiky soudržnosti [8], zejména že se při ověřování prováděném řídicími orgány stále částečně nedaří účinně bránit vzniku nesrovnalostí u výdajů vykázaných příjemci a odhalovat je; zdůrazňuje, že pro zajištění výkonnosti operací i jejich souladu s právním rámcem je nezbytná účinná kontrola řízení; poukazuje na to, že kromě ochrany finančních zájmů Unie musí odhalování chyb sloužit k provádění nezbytných nápravných opatření a ke zlepšení právních předpisů, aby se těmto chybám v budoucnu zabránilo;

8. bere na vědomí připomínky Účetního dvora z minulých výročních zpráv, že v několika případech prověřovaných Účetním dvorem měly vnitrostátní orgány dostatek informací k tomu, aby před tím, než výdaje vykázaly Komisi, chybám předešly, odhalily je a napravily, a pokud by řádně využily veškeré informace, které měly k dispozici, odhadovaná míra chyb by byla o několik procentních bodů nižší; vyzývá členské státy, aby byly ostražitější a lépe využívaly dostupné informace s cílem zabránit vykazování výdajů obsahujících chyby, a aby tak zvýšily spolehlivost své kontrolní a auditní činnosti;

9. trvá na tom, aby kontrolní orgány členských států dodržovaly mezinárodní standardy nejvyšších kontrolních institucí; uvádí, že jejich nedodržování by mohlo ohrozit spolehlivost a kvalitu auditní činnosti, a tím i přístup spočívající v jediném auditu; konstatuje, že Evropský účetní dvůr opakovaně zjistil nedostatky v rozsahu, kvalitě, dokumentaci a vykazování práce některých vnitrostátních auditních orgánů [9]; poukazuje na to, že za hlavní příčinu těchto nedostatků považuje to, jakým způsobem auditní orgány provádějí a dokumentují svou práci; má za to, že nedostatky zjištěné v práci několika auditních orgánů ve vzorku Evropského účetního dvora omezují v současné době celkovou spolehlivost zjištění auditu a veškerých stanovisek, která se na nich zakládají; konstatuje, že vlastní audity Účetního dvora a Komise ukazují, že práce některých vnitrostátních auditních orgánů může být někdy méně spolehlivá, což se týká i auditů rizikových výdajových programů s mírou chyb vyšší než 2 %; podotýká, že důvodem k tomu je jedna nebo více z těchto skutečností: nedodržování mezinárodních auditorských standardů, rozdíly v rozsahu a zajišťování odpovídající auditní stopy v dokumentaci, nedostatečné financování vnitrostátních orgánů, problémy se zajišťováním zdrojů a nedostatek objektivity při výběru vzorků; zdůrazňuje, že k tomu, aby se zabránilo nesprávnému výkladu pravidel EU, je důležité, aby členské státy měly zavedený společný základní rámec, který by jasně a podrobně uváděl povinnosti v oblasti zajištění kvality auditů; trvá na tom, že účinně fungující, zcela nezávislé a transparentní auditní orgány dodržující právní předpisy a mezinárodní standardy by se měly snažit o omezení zbytečných auditů, a tím o snížení byrokratické zátěže a optimalizaci zdrojů na audit;

10. zdůrazňuje, že k provádění ověření a kontroly programů financovaných z fondů EU je nezbytné mít na různé úrovni kvalifikované a náležitě vyškolené lidské zdroje s odpovídajícími zkušenostmi a institucionální pamětí; vyjadřuje politování nad tím, že podle zpětné vazby z průzkumu a rozhovorů provedených v rámci výše uvedené studie o přístupu spočívajícím v jednotném auditu jsou nedostatečné zdroje určené mj. pro vyškolování pracovníků plnících kontrolní funkce, faktorem, který ovlivňuje schopnost řídicích orgánů (u politiky soudržnosti) a platebních agentur (u společné zemědělské politiky) provádět účinné a důkladné kontroly a ověřovat výdaje [10]; poukazuje na to, že podobně by nedostatek zaměstnanců u vnitrostátních auditních orgánů, časové omezení při provádění auditů a externí zajišťování služeb subjekty soukromého sektoru mohly vést ke ztrátě institucionálních zkušeností a k rozdělení auditních funkcí mezi různé subjekty, což by mohlo mít negativní dopad na účinnost procesu ověřování vykazovaných údajů a schopnost auditních orgánů včas dosahovat přesvědčivých výsledků [11]; v této souvislosti připomíná, že je nutné zlepšit metody a realizaci technické pomoci, kterou může Komise poskytovat orgánům členských států;

11. zdůrazňuje, že klíčovým požadavkem z hlediska spolehlivosti a kvality výsledků auditu je nezávislost auditních subjektů a dalších subjektů spravujících finanční prostředky v členských státech; se znepokojením připomíná, že v některých členských státech jsou do této pozice libovolně jmenovány státní orgány s funkcí v oblasti dohledu, což vede k pochybnostem o jejich nestrannosti při odhalování a oznamování korupce; zdůrazňuje, že nedostatečné mechanismy nezávislého dohledu a nezákonné vazby mezi politickými a oligarchickými strukturami v hospodářské a společenské sféře napomáhají korupci [12];

12. znovu vyjadřuje znepokojení nad rozdílem mezi metodou výpočtu chyb, kterou používá EÚD, a metodou výpočtu chyb Komise, což vyvolává nejasnosti a komplikuje řešení hlavních příčin chyb; zdůrazňuje, že k těmto rozdílům nedochází ve všech oblastech výdajů; poukazuje na to, že už čtvrtý rok po sobě k těmto rozdílům dochází ve výdajích na politiku soudržnosti, což je jedna z největších částí rozpočtu EU [13]; vyzdvihuje, že politika soudržnosti je také oblastí politiky s výrazně vyšším rizikem nesprávných výdajů, a proto je relevantní a spolehlivá odhadovaná míra chyb ve výdajích na politiku soudržnosti klíčovým prvkem při zveřejňování informací ze strany Komise a při sledování toho, zda jsou výdaje v této oblasti politiky v souladu s právními předpisy; zdůrazňuje, že na základě metodiky Komise pro odhad míry rizika při uzávěrce na úrovni GŘ se ve srovnání s metodikou Evropského účetního dvora pro výpočet chyb v platbách v okruzích 1 a 2 víceletého finančního rámce dochází k mnohem nižší odhadované míře chyb; upozorňuje na to, že při přezkumu dokumentů se nemusí dařit odhalovat a napravovat nesprávné výdaje; domnívá se, že pokud auditní orgány členských států vykazují vysokou míru chyb či problémy v oblasti dodržování zásad právního státu nebo mají závažné problémy se svými řídicími a správními systémy, měla by se Komise odchýlit od přístupu spočívajícího v jednotném auditu; zdůrazňuje, že tento přístup by se měl uplatňovat pouze v případě jasného oddělení pravomocí mezi příslušnými orgány daného programu a úplného a neomezeného dohledu nad auditní činností, včetně neomezeného přístupu k příslušným údajům; poukazuje na to, že k vytvoření statisticky reprezentativního vzorku, který by odrážel vysokou míru jistoty potřebnou k tomu, aby auditní činnost vedla ke spolehlivým závěrům, musí mít audit přiměřený rozsah; konstatuje, že Komise provádí své vlastní audity na základě analýzy rizik, přičemž kontroluje větší počet operací ve všech operačních programech a členských státech; vyzývá Evropský účetní dvůr coby externího auditora EU a Komisi coby orgán odpovědný za plnění rozpočtu EU a zároveň auditovaný subjekt, aby s cílem dosáhnout větší harmonizace, která by umožnila poskytovat srovnatelnější údaje, upevnit přístup založený na posuzování rizik a zajistit, aby v případě, že se v některých členských státech nebo odvětvích objeví závažné nedostatky, bylo možné zajistit spolehlivost kontrol, nalezly jednotnou metodiku a spolupracovaly;

Doporučení ohledně možných způsobů zvýšení spolehlivosti auditů a kontrol v rámci sdíleného řízení

13. vyzývá Komisi, aby přispěla ke zlepšení společného chápání přístupu spočívajícího v jednotném auditu s cílem dosáhnout jednotnějšího výkladu a uplatňování tohoto modelu ve všech členských státech;

14. žádá Komisi, aby pokračovala v zjednodušování pravidel a požadavků vztahujících se na fondy a programy EU a aby zároveň zajistila jejich rovnováhu s nezbytnými audity a kontrolami a kontinuitu mezi programovými obdobími a aby příslušným orgánům členských států poskytla další vysvětlení ohledně jejich provádění; vybízí členské státy, aby s ohledem na složitost pravidel EU a v zájmu snižování míry chyb využívaly zjednodušené vykazování nákladů a aby se zároveň zaměřily na dosahování politických cílů;

15. opakuje, že odhalení nesrovnalostí a chyb musí vést k přijetí nápravných opatření, vypracování pokynů pro řídicí orgány a ke zdokonalení právních předpisů EU, aby se v budoucnu takovým chybám předešlo;

16. vyzývá Komisi, aby i nadále hledala způsoby, jak pomoci členským státům při provádění směrnic ve vlastní právu, při vydávání pokynů a využívání finančních prostředků EU, a to s ohledem na vzájemné působení pravidel EU a vnitrostátních právních předpisů; v této souvislosti připomíná, že je důležité provádět důkladné posuzování dopadů, hodnocení a kontroly účelnosti právních předpisů a výdajových programů EU, aby se zjistilo, zda jsou pro daný účel vhodné; zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise urychleně řešila překrývání právních předpisů a nesrovnalosti a nedostatky zjištěné při kontrolách jejich účelnosti, přičemž by měla zohlednit zkušenosti získané na státní nebo regionální úrovni, a přijmout vhodná opatření k zajištění účinnosti, relevance a provázanosti programů EU a návaznosti mezi programovými obdobími;

17. vyzývá Komisi a členské státy, aby jednak omezily tzv. gold-plating, a jednak pozorně sledovaly opožděné, nejednotné nebo neúplné uplatňování či provádění evropských právních předpisů v právu členských států, neboť to v EU brání harmonizaci a vede k narušení, kdy jsou při vynakládání evropských finančních prostředků uplatňovány protichůdné normy; zdůrazňuje, že zjednodušení by mělo být hlavní zásadou, nejen pokud je o politiku soudržnosti a SZP, ale také pokud jde o pravidla, kterými se řídí další oblasti, jako je zadávání veřejných zakázek, státní podpora, zdanění a odvětvová ustanovení;

18. kritizuje skutečnost, že stále více legislativních návrhů postrádá důkladné posouzení dopadů se zapojením nejrůznějších zúčastněných stran a s jasnou finanční a rozpočtovou analýzou; vyzývá Komisi, aby přikládala větší význam kvalitě legislativní práce a realisticky přistupovala k jejím administrativním, finančním a rozpočtovým důsledkům; naléhavě vyzývá Komisi, aby zrychlila organizaci a vyhlašování zadávacích řízení s cílem vypracovat posouzení dopadu na nezávislé subjekty;

19. poukazuje na to, že na vnitrostátní úrovni je důležité vyčlenit odpovídající zdroje na kontrolu a audit výdajů EU a dále zvyšovat odbornou kapacitu zaměstnanců auditních orgánů, aby se zabránilo průtahům nebo riziku neefektivnosti procesu zajišťování jistoty a aby došlo ke zlepšení kvality auditu a spolehlivosti auditní činnosti;

20. vyzývá Komisi, aby prohloubila spolupráci s členskými státy, zejména pokud jde o předcházení problémům s chybným překladem, který by mohl bránit jednotnému výkladu práva EU a představovat pro vnitrostátní orgány při výkladu a uplatňování příslušných ustanovení další administrativní zátěž, tak aby nebyly nuceny používat verze existující v jiných úředních jazycích [14]; zdůrazňuje, že Komise by měla zajistit horizontální a rovné uplatňování auditorských standardů ve všech členských státech, aby se zabránilo rozdílné míře kontroly a jejich uplatňování; navrhuje, aby Komise zpřísnila svůj kontrolní systém, zejména v případě členských států a odvětví, v nichž se vyskytují nedostatky; považuje za nezbytné, aby byl v těchto situacích zaveden přísnější kontrolní a auditní systém, aniž by se věnovala menší pozornost členským státům nebo odvětvím, které dosahují dobrých výsledků;

21. vyzývá Komisi, aby s cílem zlepšit jejich výkonnost podporovala a usnadňovala výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy a jejich auditními a kontrolními orgány, pokud jde o zavádění metodiky a její kontrolu; vyzývá dále Komisi a členské státy, aby provedly doporučení Účetního dvora týkající se nedostatků v auditních a kontrolních postupech a aby o tom informovaly orgán příslušný k udělení absolutoria;

22. vyzývá Komisi a členské státy, aby při provádění programů EU vždy zohledňovaly potřeby a zkušenosti regionálních a místních orgánů, které se podílejí na jejich provádění, a to jak z hlediska jejich administrativní kapacity, tak z hlediska vhodnosti operačních a auditorských postupů, které musejí uplatňovat; vyzývá Komisi, aby vytvořila podpůrné mechanismy pro místní orgány, které to potřebují; zdůrazňuje, že další budování kapacit, jako je odborná příprava, vzájemné hodnocení a výměna poznatků a auditních postupů mezi auditními orgány z různých členských států, by dále zvýšilo odbornou kapacitu zaměstnanců vnitrostátních orgánů;

23. je toho názoru, že v důsledku digitalizace a přijetí sofistikovanějších nástrojů IT na úrovni jednotlivých členských států a EU by došlo ke zlepšení řízení, kontroly a auditu finančních prostředků EU, přičemž pokud by byly nástroje IT mezi členskými státy a Komisí interoperabilní, mohlo by to přispět k předcházení nesrovnalostem, ke zvýšení kvality kontrol a auditů a k podstatnému snížení byrokracie; má za to, že digitalizace umožňuje získat při ověřování snadnější a rychlejší přístup k důležitým údajům, a měla by tak vést ke snížení počtu kontrol; zdůrazňuje, že je důležité podporovat a sdílet osvědčené postupy mezi členskými státy, pokud jde o používání účinných nástrojů IT při vytěžování dat a o předcházení střetu zájmů v souvislosti s finančními prostředky EU; poukazuje však na to, že žádný IT systém nemůže nikdy zcela nahradit lidský faktor; trvá na tom, že důležitou úlohu budou v systému řízení a kontroly na ochranu finančních prostředků EU i nadále hrát dobře proškolení zaměstnanci; vyzývá členské státy, aby v zájmu harmonizace své činnosti zlepšily digitalizaci administrativní práce a zajistily řádné proškolování zaměstnanců zapojených do programů s využitím finančních prostředků EU a do kontroly a auditů, tak aby plně porozuměli možnostem nástrojů IT, věděli, co mohou očekávat, pokud jde o výsledky, a pochopili svou úlohu v rozhodovacím procesu;

24. vedle kontrol ex post u výdajů vykázaných Komisi připomíná význam kontrol a prověrek ex ante, jejichž cílem je předcházet finančním chybám a nesrovnalostem, zejména střetu zájmů; konstatuje, že je třeba věnovat větší pozornost auditům systémů; trvá na tom, že při vytěžování dat a předcházení střetu zájmů je důležité používat nástroje IT; v této souvislosti bere na vědomí audity systémů, které Komise provedla v souvislosti s Nástrojem pro oživení a odolnost;

25. zdůrazňuje, že v případě hybridních finančních nástrojů, kdy se používá „financování, které není spojeno s náklady“ a platby jsou podmíněny dosažením dílčích a celkových cílů a dalších ukazatelů výkonnosti, jsou zapotřebí nové metodiky auditu a přístupy k němu stejně jako flexibilita auditních orgánů a Komise při kontrole zákonnosti výdajů;

26. trvá na tom, že dobrá spolupráce a zpětná vazba mezi řídicími a auditními orgány a Komisí je dalším důležitým faktorem účinnosti rámce pro kontrolu a získávání jistoty; bere na vědomí úsilí Komise o lepší výměnu informací s řídicími a auditními orgány, poukazuje však na to, že vždy existuje prostor pro zlepšení; vyzývá Komisi, aby na úrovni EU, členských států a regionů aktivně prosazovala dobrou komunikaci a výměnu osvědčených auditních postupů mezi auditními orgány členských států;

27. zdůrazňuje, že je důležité přijmout opatření k boji proti podvodům a novým formám nezákonných postupů; vybízí členské státy, aby pravidelně vyhodnocovaly své auditní postupy a systémy interní kontroly s cílem zajistit, aby byly při prevenci, odhalování a nápravě nesrovnalostí spolehlivé a účinné;

28. poukazuje na význam informačních a osvětových kampaní z hlediska omezení neúmyslných chyb; vyzývá členské státy, aby tyto kampaně uspořádaly včas a zapojily do nich všechny příslušné zúčastněné strany;

29. připomíná, že ve svém návrhu postoje k návrhu nařízení, kterým se stanovují finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a který předložila Komise, šel EP mnohem dále a vyzval Komisi, aby zavedla povinný jednotný integrovaný interoperabilní systém podávání zpráv a monitorování, který by umožňoval elektronické zaznamenávání a uchovávání údajů o příjemcích finančních prostředků Unie, a to i v souhrnném formátu, včetně jejich skutečných majitelů, a umožňoval pravidelné zpřístupňování těchto údajů pro účely vytěžování údajů a hodnocení rizik, a aby zajistila, aby ukazatele používané v rámci tohoto systém byly spolehlivé a objektivní a omezovaly se na to, co je nezbytné pro posouzení rizik;

30. připomíná, že Komise vykonává úlohu dohledu a zajišťuje, aby opatření upravující systém řízení a kontroly byla v souladu s předpisy, mimo jiné tím, že ověřuje funkčnost tohoto systému a v případě potřeby provádí finanční opravy; bere na vědomí, že Komise je i nadále odpovědná za zásahy v případě zjištění závažných nedostatků v kontrolním systému členského státu, jak je uvedeno v nařízení (EU) 2021/2116;

31. vyzývá Komisi, aby snížila administrativní zátěž zemědělců v souvislosti se SZP, která je často příčinou neúmyslných chyb, jež by měly být jasně odděleny od úmyslných podvodů, čímž se zajistí účinnější vynakládání finančních prostředků v rámci SZP; doporučuje, aby se ve zprávách o auditu i nadále uvádělo jasné rozdělení míry chyb pro každý pilíř SZP s uvedením oblastí, v nichž je zjednodušení nejvíce zapotřebí; trvá na tom, že nepatrně vyšší míra chyb u agroenvironmentálních opatření by neměla členské státy odrazovat od toho, aby je zpřístupnily zemědělcům ve venkovských komunitách;

32. oceňuje zjednodušení zavedená v rámci SZP na období 2023–2027 a to, že usnadňují řízení ze strany vnitrostátních orgánů i jejich odpovědnost za audity a kontroly, které je třeba vykonávat účinně, má-li se zajistit, aby vlivem tohoto zjednodušení nedocházelo ke zvyšování chyb a nesrovnalostí; zdůrazňuje, že sankce ukládané členskými státy musejí být účinné, odrazující a přiměřené a musejí se zaměřovat na zpětné získávání neoprávněně vyplacených prostředků; vyzývá členské státy, aby v souladu s nařízením (EU) 2021/2116 řádně uplatňovaly „právo na zpětnou opravu chyb“ ve svých vnitrostátních strategických plánech;

33. bere na vědomí úlohu Útvaru interního auditu Komise a Evropského účetního dvora při výkonu kontrolních funkcí v zájmu EU a při hodnocení rizika pro fondy SZP; domnívá se, že nový model plnění těchto funkcí podle nařízení (EU) 2021/2116 nesmí Evropskému účetnímu dvoru bránit v jeho úkolu posuzovat účelnost, účinnost a hospodárnost vynakládání finančních prostředků EU v rámci nového nastavení SZP; žádá Evropský účetní dvůr, aby potvrdil, že k ověření případů nedodržování právních předpisů bude postačovat dokumentace požadovaná podle čl. 9 odst. 3 písm. c) téhož nařízení;

34. vzývá k intenzivnějším opatřením za účelem prevence střetů zájmů a jejich řešení a za účelem předcházení případům zabírání půdy a zneužívání veřejných prostředků s cílem chránit unijní finanční prostředky a pověst SZP; vítá opatření přijatá Komisí, zejména pak rozeslání oznámení ze dne 9. dubna 2021 s názvem „Pokyny k zabránění střetu zájmů a jeho řešení podle finančního nařízení“[15], jejichž cílem je zajistit, aby orgány členských států řádně využívaly finanční prostředky v rámci sdíleného řízení;

35. poukazuje na to, že je důležité, aby Evropský účetní dvůr řádně uplatňoval opatření na ochranu finančních zájmů Unie uvedená v kapitole I hlavy IV (o kontrolních systémech a sankcích) nařízení (EU) 2021/2116;

36. vítá, že se k monitorování společné zemědělské politiky používají satelitní snímky a nové zobrazovací technologie, které umožňují pravidelné sledování zemědělské činnosti celé skupiny příjemců; bere na vědomí, že od roku 2018 mohou platební agentury členských států provádět „kontroly prostřednictvím sledování“ a využívat ke kontrole dodržování určitých pravidel společné zemědělské politiky automatizované postupy na základě údajů družic Sentinel unijního programu Copernicus; vybízí Komisi, aby tyto kontroly i nadále podporovala, neboť mají potenciál snížit administrativní zátěž, zvýšit nákladovou efektivnost, podpořit vyhledávání varovných signálů upozorňujících na potenciální podvody a zaručit jednotný přístup;

37. vítá strategii Komise „rozpočet EU zaměřený na výsledky“, jejímž cílem je zvýšit účinnost na straně výdajů a dosáhnout na základě využití dostupných zdrojů lepších výsledků;

° °

38. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Zpráva nevyžaduje odůvodnění a zpravodajka si nepřeje nic doplnit.

STANOVISKO VÝBORU PRO ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA (26.10.2022)

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k možnostem zvýšení spolehlivosti auditů a kontrol prováděných vnitrostátními orgány v rámci sdíleného řízení

(2022/2020(INI))

Zpravodaj: Luke Ming Flanagan

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/ EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 [16] (dále jen „finanční nařízení“), a na sdělení Komise ze dne 16. května 2022 o návrhu jeho revize (COM(2022)0223),

B. s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013 [17],

C. s ohledem na výroční zprávu o činnosti za rok 2021, kterou dne 25. dubna 2022 zveřejnilo Generální ředitelství Komise pro zemědělství a rozvoj venkova,

1. připomíná, že ačkoliv Komise nese celkovou odpovědnost za finanční řízení společné zemědělské politiky (SZP), je 99,1 % rozpočtu SZP plněno v rámci sdíleného řízení;

2. připomíná, že od 1. ledna 2023 se na rozpočet SZP prováděný v rámci sdíleného řízení bude vztahovat nařízení (EU) 2021/2116 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky;

3. připomíná, že účinnost a dobrá pověst SZP závisí na správném a účelném využívání finančních prostředků, u nichž jsou audit a kontrola základními nástroji, a že auditní úloha Komise je i nadále zásadní při posuzování toho, jak jsou využívány finanční prostředky, a přispívá k procesu udělování absolutoria za plnění rozpočtu s Evropským účetním dvorem;

4. připomíná, že v rámci sdíleného řízení jsou za zavedení systému řízení a kontroly plateb odpovědné členské státy a ty musí zajistit, aby byl daný systém schopen odhalovat a napravovat nesrovnalosti; zdůrazňuje, že pro členské státy je výhodné, aby pro účely řízení a kontroly zvolily spíše preventivní než represivní opatření, a pomohly tak zajistit, aby byl systém spravován co nejefektivněji ve prospěch správných příjemců, a přitom se předešlo podvodům a zneužívání veřejných prostředků a bylo zajištěno jejich nejlepší využití;

5. zdůrazňuje, že je třeba rozlišovat mezi záměrným podvodem a neúmyslnými chybami, jak je uvedeno v definici mandátu Evropského úřadu pro boj proti podvodům a stanoveno v nařízení (EU) 2021/2116; zdůrazňuje význam trvalé právní jistoty, pokud jde o platby, přičemž v případě sankcí za nedodržování předpisů se jasně rozlišuje mezi případy úmyslného a neúmyslného nedodržování předpisů u příjemců, kteří jednali v dobré víře; navrhuje, aby členské státy používaly relevantní nástroje k registraci závažných, úmyslných a opakovaných nesrovnalostí; trvá na tom, že je nezbytné snížit administrativní zátěž zemědělců s cílem zajistit účinnější využívání prostředků SZP, mimo jiná opatření, aby bylo možno splnit cíle SZP;

6. zdůrazňuje, že je důležité přijmout opatření k boji proti podvodům a novým formám nezákonných postupů; vybízí členské státy, aby pravidelně vyhodnocovaly své auditní postupy a systémy vnitřní kontroly s cílem zajistit, aby byly spolehlivé a účinné při prevenci, odhalování a nápravě nesrovnalostí;

7. trvá na tom, že v zájmu dobré pověsti SZP musí mít kontrolní systémy vysoký standard, musí být spolehlivé a plně v souladu s novými nařízeními, aby mohly zajistit řádné provádění, zejména pokud jde o nový model provádění uplatňovaný od 1. ledna 2023, podporuje výměnu osvědčených postupů pro tento účel ve všech členských státech;

8. zdůrazňuje, že nová SZP by měla zjednodušit postupy pro zemědělce; poukazuje na to, že vzhledem k obavám ohledně administrativní zátěže v rámci sdíleného řízení by strategické plány SZP měly konkrétně usilovat o zjednodušení postupů pro konečné příjemce;

9. bere na vědomí trvale nízkou míru chyb v oblasti SZP v posledních letech, což odráží skutečnost, že řídicí a kontrolní systémy v členských státech fungují v rámci správných parametrů a poskytují přiměřené záruky;

10. vyzývá Komisi, aby se při posuzování strategických plánů SZP zaměřila na to, do jaké míry tyto plány zjednodušují postupy a snižují administrativní zátěž konečných příjemců;

11. konstatuje, že členské státy provádějí platby prostředků EU, které jsou v případě plateb na rozvoj venkova druhého pilíře spolufinancovány spolu s vnitrostátními fondy, příjemcům SZP prostřednictvím akreditovaných platebních agentur, jež provádějí kontroly na místě s cílem zajistit způsobilost žádostí a správné provádění plateb; domnívá se, že tyto kontroly musí být koordinované, důsledné a účinné a musí být prováděny tak, aby to nezvýšilo míru byrokracie pro zemědělce;

12. bere na vědomí zásadní úlohu certifikačních subjektů, jež členské státy jmenují jako nezávislé auditní subjekty; konstatuje, že certifikační subjekty, které uplatňují převážně přístup založený na rizicích, již poskytují stanovisko k řádnému fungování řídicích a kontrolních systémů platebních agentur;

13. připomíná, že od 1. ledna 2023 musí certifikační subjekty stanovit, zda správní systémy členských států řádně fungují a zda jsou výdaje způsobilé v souladu s nařízením (EU) 2021/2116 [18];

14. připomíná, že hlavním cílem tohoto modelu míry jistoty je zajistit, aby zbývající míra rizika pro rozpočet byla pod prahem významnosti ve výši 2 %, jak je uvedeno ve výroční zprávě Evropského účetního dvora za rok 2018 [19]; bere na vědomí a poukazuje na nízkou míru chyb u Evropského zemědělského záručního fondu a pokračující snižování míry chyb u Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova v posledních rozpočtových letech; dále konstatuje, že celková upravená míra chyb u fondů SZP za rok 2021 činí 1,84 %, a je tedy již třetí rok po sobě pod prahem významnosti ve výši 2 %; zdůrazňuje, že je třeba vytrvale usilovat o další zlepšení při postupném snižování míry chyb SZP;

15. zdůrazňuje, že míra chyb může být také ukazatelem složitosti politik; doporučuje proto, aby se ve zprávách o auditu i nadále uvádělo jasné rozdělení míry chyb pro každý pilíř SZP s uvedením oblastí, v nichž je nejvíce zapotřebí zjednodušení; trvá na tom, že nepatrně vyšší míra chyb u agroenvironmentálních opatření by neměla členské státy odrazovat od toho, aby je zpřístupnily zemědělcům ve venkovských komunitách; připomíná, že společnost [20] požaduje zemědělství, které je šetrnější k přírodě;

16. vítá zjednodušení zavedená v rámci SZP na období 2023–2027 a skutečnost, že usnadňují řízení ze strany vnitrostátních orgánů i jejich odpovědnost za audity a kontroly, které je třeba vykonávat účinně s cílem zajistit, aby se vlivem tohoto zjednodušení nezvyšovaly chyby a nesrovnalosti; zdůrazňuje, že sankce ukládané členskými státy musí být účinné, odrazující a přiměřené a musí se zaměřovat na zpětné získávání neoprávněných plateb; vyzývá členské státy, aby řádně uplatňovaly „právo na zpětnou opravu chyb“ ve svých vnitrostátních strategických plánech v souladu s nařízením (EU) 2021/2116;

17. upozorňuje na význam informačních kampaní pro snížení míry neúmyslných chyb; vyzývá členské státy, aby takové kampaně včasně uspořádaly a zapojily do tohoto úsilí všechny příslušné zainteresované strany;

18. konstatuje, že v důsledku zjednodušení obsaženého v novém modelu provádění došlo k nahrazení míry kontrol způsobilosti pro základní platby SZP (dříve 5 % příjemců) mírami stanovenými členskými státy na základě posouzení rizik a potenciálu vzniku chyb; v této souvislosti bere na vědomí úlohu nového systému sledování plochy, který bude využívat klastrová data satelitního systému Copernicus; bere na vědomí, že širší pokrytí obhospodařované půdy je obzvláště užitečné pro sledování ukazatelů [21] aktivního zemědělství a dalších požadavků na využívání půdy a odůvodňuje snížení základní míry kontrol; vyzývá členské státy, aby učinily vše, co je v jejich silách, v zájmu zajištění řádného finančního řízení, dalšího snižování míry chyb a předcházení jakýmkoli prodlevám při provádění SZP;

19. podporuje využívání zjednodušeného vykazování nákladů, které orgánům umožňuje vypočítat způsobilé grantové výdaje na základě paušálního financování, čímž se sníží úroveň složitosti a zajistí se, aby zemědělci dosáhli na platby kompenzující „vzniklé náklady a ušlé příjmy“, například pokud jde o platby v souvislosti se sítí Natura 2000, ochrannými pásmy pro podzemní vody podle rámcové směrnice o vodě [22] nebo o jiné platby v rámci druhého pilíře spojené s právem uloženými povinnostmi; konstatuje, že pokud členské státy a Komise zajistí vysoké či alespoň rentabilní platby za veřejné statky vyplývající z ochrany těchto oblastí, povede to k rozptýlení napětí a oslabení odporu některých zemědělců vůči povinnostem v oblasti ochrany;

20. bere na vědomí úlohu Útvaru interního auditu Komise a Evropského účetního dvora při výkonu kontrolních funkcí v zájmu EU a při hodnocení rizika pro fondy SZP; domnívá se, že nový model provádění podle nařízení (EU) 2021/2116 nesmí Evropskému účetnímu dvoru bránit v jeho úkolu posuzovat účelnost, efektivnost a hospodárnost vynakládání finančních prostředků EU v rámci nového nastavení SZP; žádá Evropský účetní dvůr, aby potvrdil, že dokumentace požadovaná podle čl. 9 odst. 3 písm. c) téhož nařízení je k ověření případů nesouladu dostatečná;

21. je přesvědčen o tom, že digitalizace a zavedení sofistikovanějších a přístupnějších nástrojů IT by mohly zlepšit účinnost procesu ověřování, jakož i využívání integrovaného administrativního a kontrolního systému na podporu monitorování údajů potřebných k měření výkonnosti SZP prostřednictvím ukazatelů, které jsou stanoveny v příloze I nařízení (EU) 2021/2115; připomíná, že přístup založený na výkonnosti byl navržen v reakci na jednoznačnou a stálou poptávku unijních občanů po udržitelné, spravedlivé a účinné SZP a s ohledem na skutečnost, že univerzální přístup nelze uplatnit; podporuje širší používání nástroje pro hodnocení rizik Arachne, jehož účelem je předcházet podvodům a bojovat proti nim a mimo jiné i přispívat k vysledování příjemců, holdingových společností a oligarchů; vítá odkazy na tuto skutečnost v návrhu na revizi finančního nařízení [23], který se zasazuje o používání jednotného integrovaného IT systému pro vytěžování dat a hodnocení rizik;

22. připomíná, že nástroj Arachne musí být plně přizpůsoben svému účelu, aby pokryl všechny intervence SZP, a podotýká, že Komise v roce 2025 předloží zprávu, v níž posoudí používání nástroje a jeho interoperabilitu s různými vnitrostátními systémy s cílem potenciálně rozšířit jeho využívání členskými státy; žádá, aby příslušné auditní útvary, včetně útvarů Komise, Evropského účetního dvora a Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), spolu více spolupracovaly a poskytovaly odborné školení; je přesvědčen, že širší využívání nástroje Arachne v souladu s rámcem pro ochranu údajů by mohlo posílit analytickou kapacitu Komise a členských států, stejně jako zvýšit spolehlivost auditů a kontrol; zdůrazňuje, že je třeba úřadu EPPO umožnit, aby měl při vedení vyšetřování přístup do tohoto nástroje; vybízí všechny zbývající členské státy, aby se připojily k úřadu EPPO s cílem zajistit, aby byl vyšetřován a stíhán vyšší počet případů podvodů;

23. bere na vědomí návrh Komise, podle něhož má být jednotný nástroj pro vytěžování dat a hodnocení rizik povinný pro fondy v rámci sdíleného řízení, jakož i pro Nástroj pro oživení a odolnost; konstatuje, že tento návrh nebyl přijat kvůli odporu ze strany Rady;

24. vzývá k intenzivnějším opatřením za účelem prevence střetů zájmů a jejich řešení, jakož i předcházení případům zabírání půdy a zneužívání veřejných prostředků s cílem chránit unijní finanční prostředky a chránit pověst SZP; vítá opatření přijatá Komisí, zejména pak rozeslání oznámení ze dne 9. dubna 2021 s názvem „Pokyny k zabránění střetu zájmů a jeho řešení podle finančního nařízení“[24], jejichž cílem je zajistit, aby orgány členských států řádně využívaly finanční prostředky v rámci sdíleného řízení;

25. zdůrazňuje důležitost toho, aby Evropský účetní dvůr řádně uplatňoval opatření na ochranu finančních zájmů Unie uvedená v kapitole I hlavy IV (o kontrolních systémech a sankcích) nařízení (EU) 2021/2116;

26. zdůrazňuje, že digitalizace nabízí různé příležitosti, pokud jde o řízení a kontrolu politik a programů EU, a zejména pokud jde o provádění auditů (např. pokud jde o povinnost shromažďovat statistiky týkající se zemědělské účetní datové sítě, odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) a zemědělské vstupy a výstupy); vyzývá členské státy, Komisi a všechny příslušné orgány, aby využily nových nástrojů a technik IT ke zvýšení spolehlivosti auditů a kontrol; upozorňuje na důrazné a opakované požadavky určené Komisi a členským státům, aby zajistily ochranu rozpočtu EU komplexním a metodickým využíváním digitálních a automatizovaných systémů pro vykazování, monitorování a provádění auditu; opakuje, že vytvoření integrovaného, interoperabilního a harmonizovaného systému pro shromažďování, monitorování a analýzu informací o konečných příjemcích ve všech členských státech by mohlo dále posílit ochranu unijních financí a umožnit ještě důkladnější kontrolu;

27. bere na vědomí užitečnost satelitních snímků a dalších digitálních technologických přístupů používaných v systému sledování plochy pro agrolesnické a lesnické pozemky s cílem doplnit započítávání v rámci odvětví LULUCF a odůvodnit případné budoucí platby za uhlíkové zemědělství na základě dálkově pozorovatelných agronomických technik a udržitelných a účinných operací v rámci hospodaření s půdou;

28. připomíná rostoucí využívání dronů, zejména po vypuknutí pandemie COVID-19, k provádění dálkového průzkumu pro účely auditu a kontroly; vyzývá ke sdílení osvědčených postupů z této zkušenosti a k využívání fotografií s geografickými metadaty, aby bylo možné stavět na těchto základech a co nejúčinněji využívat tuto technologii v budoucnu; obdobně vyzývá k tomu, aby se postupovalo po vzoru osvědčených postupů vypracovaných při auditech na dálku, jak je podrobně popsáno ve výroční zprávě o činnosti Generálního ředitelství Komise pro zemědělství a rozvoj venkova za rok 2021 [25];

29. připomíná, že Komise vykonává úlohu dohledu a zajišťuje, aby opatření upravující systém řízení a kontroly byla v souladu s předpisy, mimo jiné tím, že ověřuje funkčnost tohoto systému a v případě potřeby provádí finanční opravy; bere na vědomí, že Komise je i nadále odpovědná za zásahy v případě zjištění závažných nedostatků v kontrolním systému členského státu, jak je uvedeno v nařízení (EU) 2021/2116;

30. opakuje, že je třeba nalézt správnou rovnováhu mezi dalším zjednodušováním pravidel a postupů, uplatňováním účinnějších kontrol v oblastech, kde nejčastěji dochází k nesrovnalostem ve výdajích, širší nabídkou školení a účinnějším poskytováním praktických informací pro žadatele, zejména žadatele nové, a zkvalitněním pomoci a pokynů pro malé a střední podniky; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí o zjednodušení systému unijního financování, zejména pokud jde o snížení zátěže spojené s prováděním a řízením projektů financovaných Unií;

31. připomíná Komisi, že je třeba zefektivnit příslušné postupy, aby se zabránilo nadbytečné administrativní zátěži, a zároveň poskytnout dostatek údajů, které umožní řádnou kontrolu účinnosti unijní pomoci a měření úspěšnosti souvisejících politik, pokud jde o jejich výsledky a dopad;

32. vítá strategii Komise „rozpočet EU zaměřený na výsledky“, jejímž cílem je posílit účinnost na výdajové stránce a dosáhnout lepších výsledků s využitím dostupných zdrojů.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	25.10.2022
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	43 0 3
Členové přítomní při konečném hlasování	Mazaly Aguilar, Clara Aguilera, Atidzhe Alieva-Veli, Álvaro Amaro, Attila Ara-Kovács, Carmen Avram, Adrian-Dragoş Benea, Benoît Biteau, Daniel Buda, Isabel Carvalhais, Asger Christensen, Ivan David, Jérémy Decerle, Salvatore De Meo, Herbert Dorfmann, Luke Ming Flanagan, Dino Giarrusso, Martin Häusling, Martin Hlaváček, Krzysztof Jurgiel, Jarosław Kalinowski, Elsi Katainen, Camilla Laureti, Gilles Lebreton, Norbert Lins, Elena Lizzi, Chris MacManus, Colm Markey, Marlene Mortler, Ulrike Müller, Maria Noichl, Juozas Olekas, Eugenia Rodríguez Palop, Bronis Ropė, Bert-Jan Ruissen, Anne Sander, Simone Schmiedtbauer, Annie Schreijer-Pierik, Veronika Vrecionová, Sarah Wiener, Juan Ignacio Zoido Álvarez
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Franc Bogovič, Rosanna Conte, Marie Dauchy, Anna Deparnay-Grunenberg, Alin Mituța

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
POŽÁDANÉM O STANOVISKO

43	+
ECR	Mazaly Aguilar, Bert-Jan Ruissen, Veronika Vrecionová
ID	Rosanna Conte, Marie Dauchy, Gilles Lebreton, Elena Lizzi
NI	Dino Giarrusso
PPE	Álvaro Amaro, Franc Bogovič, Daniel Buda, Salvatore De Meo, Herbert Dorfmann, Jarosław Kalinowski, Norbert Lins, Colm Markey, Marlene Mortler, Anne Sander, Simone Schmiedtbauer, Annie Schreijer-Pierik, Juan Ignacio Zoido Álvarez
RENEW	Atidzhe Alieva-Veli, Asger Christensen, Jérémy Decerle, Elsi Katainen, Alin Mituța, Ulrike Müller
S&D	Clara Aguilera, Attila Ara-Kovács, Carmen Avram, Adrian-Dragoş Benea, Isabel Carvalhais, Camilla Laureti, Maria Noichl, Juozas Olekas
THE LEFT	Luke Ming Flanagan, Chris MacManus, Eugenia Rodríguez Palop
VERTS/ALE	Benoît Biteau, Anna Deparnay-Grunenberg, Martin Häusling, Bronis Ropė, Sarah Wiener

0	-

3	0
ECR	Krzysztof Jurgiel
ID	Ivan David
RENEW	Martin Hlaváček

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se