ZPRÁVA o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky – výroční zpráva za rok 2023

4.12.2023 - (2023/2117(INI))

Výbor pro zahraniční věci
Zpravodaj: David McAllister


Postup : 2023/2117(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A9-0389/2023
Předložené texty :
A9-0389/2023
Rozpravy :
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky – výroční zpráva za rok 2023

(2023/2117(INI))

Evropský parlament,

 s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), a zejména na články 21 a 36 této smlouvy,

 s ohledem na zprávu místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 15. června 2023 s názvem „Zpráva o SZBP – naše priority na rok 2023“,

 s ohledem na dokument nazvaný „Strategický kompas pro bezpečnost a obranu – Za Evropskou unii, která chrání své občany, hodnoty a zájmy a přispívá k mezinárodnímu míru a bezpečnosti“, který potvrdila Evropská rada dne 24. března 2022,

 s ohledem na strategickou koncepci NATO, kterou přijali představitelé států a vlád na summitu NATO konaném v Madridu dne 29. června 2022,

 s ohledem na závěry zasedání Evropské rady, které se uskutečnilo ve dnech 29. a 30. června 2023,

 s ohledem na závěry zasedání Evropské rady, které se uskutečnilo ve dnech 23. a 24. června 2022,

 s ohledem na závěry zasedání Evropské rady, které se uskutečnilo ve dnech 24. a 25. března 2022,

 s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/509 ze dne 22. března 2021 o zřízení Evropského mírového nástroje a o zrušení rozhodnutí (SZBP) 2015/528[1],

 s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 20. června 2023 o zřízení nástroje pro Ukrajinu (COM(2023)0338), jejž předložila Komise,

 s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance ze dne 1. prosince 2021 nazvané „Global Gateway“ (JOIN(2021)0030),

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. října 2022 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2022“ (COM(2022)0528),

 s ohledem na zprávy o pokroku za rok 2023 a na plán růstu pro západní Balkán, které Komise předložila dne 8. listopadu 2023,

 s ohledem na své doporučení ze dne 23. listopadu 2022 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se nové strategie EU v oblasti rozšíření[2],

 s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropskému parlamentu a Radě ze dne 7. června 2023 nazvané „Nový program pro vztahy mezi EU a Latinskou Amerikou a Karibikem“ (JOIN(2023)0017),

 s ohledem na rezoluci, již přijalo Valné shromáždění OSN dne 23. února 2023 s názvem „Zásady Charty Organizace spojených národů, na nichž je založen komplexní, spravedlivý a trvalý mír na Ukrajině“ (A/RES/ES-11/6), a na předchozí rezoluce Valného shromáždění OSN o agresi vůči Ukrajině,

 s ohledem na rezoluci přijatou Valným shromážděním OSN dne 7. dubna 2022 s názvem „Pozastavení práv členství Ruské federace v Radě pro lidská práva“ (A/RES/ES-11/3),

 s ohledem na usnesení nazvané „Přeměna našeho světa: agenda pro udržitelný rozvoj 2030“ (Agenda 2030) (A/RES/70/1), kterou přijalo Valné shromáždění OSN dne 25. září 2015 na summitu OSN o udržitelném rozvoji v New Yorku a která stanovila cíle udržitelného rozvoje,

 s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2023/162 ze dne 23. ledna 2023 o misi Evropské unie v Arménii (EUMA)[3],

 s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1970 ze dne 17. října 2022[4] a 2022/2507 ze dne 19. prosince 2022, kterým se mění rozhodnutí 2010/452/SZBP[5] o Pozorovatelské misi Evropské unie v Gruzii (EUMM Georgia),

 s ohledem na svá usnesení ze dne 15. března 2023 o vztazích mezi EU a Arménií[6] a vztazích mezi EU a Ázerbájdžánem[7], na své usnesení ze dne 19. ledna 2023 o humanitárních důsledcích blokády Náhorního Karabachu[8] a na své usnesení ze dne 5. října 2023 o situaci v Náhorním Karabachu po útoku Ázerbájdžánu a o přetrvávajících hrozbách vůči Arménii[9],

 s ohledem na své usnesení ze dne 18. dubna 2023 o provádění civilní SBOP a jiné pomoci EU v oblasti civilní bezpečnosti[10],

 s ohledem na své doporučení ze dne 5. října 2022 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se strategických vztahů a partnerství EU s Africkým rohem[11],

 s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2023 o zhoršení základních svobod v Hongkongu, zejména o případu Jimmyho Laie[12],

 s ohledem na přezkum Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa v polovině období,

 s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2023 o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací[13], a na své usnesení ze dne 9. března 2022 o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii[14],

 s ohledem na svá usnesení o porušování lidských práv, demokracie a právního státu přijatá v souladu s článkem 144 jednacího řádu,

 s ohledem na akční plán EU pro rovnost žen a mužů a posílení postavení žen v rámci vnější činnosti EU na období 2021–2025 (GAP III) a na akční plán EU pro ženy, mír a bezpečnost na období 2019–2024,

 s ohledem na prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice Rady 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana[15], čímž byla zavedena dočasná ochrana pro osoby prchající před ruskou útočnou válkou proti Ukrajině,

 s ohledem na prohlášení Rady Evropy ze dne 16. a 17. května 2023 nazvané „Prohlášení z Reykjavíku – Společně za našimi hodnotami“,

 s ohledem na prohlášení o budoucím členství Běloruska v Evropské unii, na prohlášení Demokratických sil Běloruska o solidaritě s lidem Ukrajiny a na politické prohlášení Demokratických sil Běloruska, která byla přijata na konferenci Nové Bělorusko dne 6. srpna 2023,

 s ohledem na své usnesení ze dne 13. července 2023 o doporučení k reformě pravidel Evropského parlamentu týkajících se transparentnosti, bezúhonnosti, odpovědnosti a boje proti korupci[16],

 s ohledem na zprávu ze dne 9. května 2022 o konečných závěrech Konference o budoucnosti Evropy,

 s ohledem na studii nazvanou „Hlasování kvalifikovanou většinou o společné zahraniční a bezpečnostní politice – zpráva o nákladech vyplývajících z neexistence společného evropského postupu“, kterou zveřejnilo generální ředitelství pro parlamentní výzkumné služby dne 28. srpna 2023[17],

 s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

 s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9–0389/2023),

A. vzhledem k tomu, že mezinárodní řád založený na pravidlech stále více zpochybňují autokratičtí aktéři působící samostatně nebo ve spolupráci, kteří se snaží ovlivňovat či oslabovat mnohostranné organizace, zřizovat konkurenční organizace, působit destabilizaci prostřednictvím návratu k myšlení o sféře vlivu a ohrožovat mezinárodní řád založený na pravidlech, jakož i celosvětovou i regionální bezpečnost;

B. vzhledem k tomu, že tito stále autokratičtější aktéři rovněž zpochybňují univerzálnost lidských práv a podkopávají demokratické standardy na celém světě; vzhledem k tomu, že EU a podobně smýšlející partneři by měli přednostně bránit mezinárodní řád založený na pravidlech;

C. vzhledem k tomu, že ruská útočná válka proti Ukrajině a její důsledky, včetně hospodářské nejistoty, nedostatku potravin a vysokých cen energií, zvýšily nestabilitu v bezprostředním sousedství EU, čímž byla EU přiměna k tomu, aby opět začala upřednostňovat svou politiku rozšíření, jež se ukázala nejúčinnějším nástrojem její zahraniční politiky;

D. vzhledem k tomu, že v balíčku týkajícím se rozšíření pro rok 2023, který byl předložen dne 8. listopadu 2023, Komise doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskou republikou, zahájit přístupová jednání s Bosnou a Hercegovinou, jakmile bude dosaženo nezbytného stupně splnění kritérií členství, a udělit kandidátský status Gruzii s tím, že je třeba ještě podniknout určité kroky; vzhledem k tomu, že Komise rovněž předložila plán růstu pro západní Balkán, jehož cílem je podpořit hospodářskou integraci v rámci západního Balkánu a do konce tohoto desetiletí odstranit sociální a ekonomické rozdíly mezi Unií a našimi partnery; vzhledem k tomu, že finanční prostředky budou uvolněny po splnění jednotlivých programů reforem; vzhledem k tomu, že politika rozšíření se musí řídit kodaňskými kritérii a měla by být postupem založeným na zásluhách; vzhledem k tomu, že EU musí urychlit svou politiku rozšiřování, zatímco přistupující země budou pokračovat v reformách a plnit požadovaná kritéria; vzhledem k tomu, že pro udržení proevropské perspektivy jsou zásadní konzistentní poselství a jasná cesta k integraci pro kandidátské země; vzhledem k tomu, že země západního Balkánu se musí zaměřit na řešení konfliktů, usmíření, sladění se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou (SZBP), vzájemnou spolupráci a reformy s cílem dosáhnout společné bezpečnosti a stability regionu;

E. vzhledem k tomu, že stabilita v Baltském a Černém moři má zásadní význam pro bezpečnost Evropy, včetně její energetické bezpečnosti, jak deklaruje Strategický kompas EU a NATO, a proto vyžaduje komplexní strategie a smysluplné kroky; vzhledem k tomu, že EU nemůže být vnímána jako úspěšný a důvěryhodný globální aktér, pokud nemůže zajistit bezpečnost ve svém bezprostředním sousedství;

F. vzhledem k tomu, že Rada prodloužila dočasnou ochranu osob prchajících před ruskou útočnou válkou proti Ukrajině ze 4. března 2024 na 4. března 2025;

G. vzhledem k tomu, že ruská útočná válka znovu potvrdila úlohu NATO jako základního kamene kolektivní obrany svých členů a opětovně potvrdila nezbytnost silných transatlantických vazeb; vzhledem k tomu, že rozhodnutí NATO vyčlenit minimálně 2 % hrubého domácího produktu na výdaje na obranu bylo provedeno pouze několika členy NATO v EU; vzhledem k tomu, že záměr Ruska rozbít euroatlantickou bezpečnostní architekturu naprosto selhal díky hrdinné obraně Ukrajiny a rychlé a rozhodné reakci spojenců NATO;

H. vzhledem k tomu, že ruská útočná válka proti Ukrajině zdůraznila potřebu ambicióznějších, věrohodnějších, strategičtějších a jednotnějších opatření EU na světové scéně a zdůraznila, že je nezbytné, aby členské státy prokázaly požadovanou politickou vůli k posílení společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a k její přeměně na plnohodnotnou evropskou politiku;

I. vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné uvést do praxe strategickou autonomii EU a jejích členských států, a to i v oblasti obranné politiky, což umožní Unii hájit své zájmy bez zbytečné závislosti na třetích státech, prosazovat své hodnoty a více přispívat ke globálnímu multilateralismu, mírovému řešení konfliktů a rozvoji demokracie, právního státu a základních práv na celém světě;

J. vzhledem k tomu, že zvýšená nestabilita a nestálost mezinárodního prostředí představují mnohostranné hrozby pro bezpečnost a stabilitu Unie; vzhledem k tomu, že EU musí posílit transatlantické vztahy a vybudovat strategická partnerství založená na respektu a vzájemné důvěře s podobně smýšlejícími partnery v zemích globálního Jihu;

K. vzhledem k tomu, že dne 19. září 2023 zahájil Ázerbájdžán nevyprovokovanou vojenskou ofenzívu proti Náhornímu Karabachu, která skončila vynuceným příměřím mezi Ázerbájdžánem a orgány Náhorního Karabachu; vzhledem k tomu, že obnovení nepřátelských akcí na jižním Kavkaze je důvodem k vážným obavám a vyžaduje aktivnější zapojení EU v regionu;

L. vzhledem k tomu, že rostoucí nestabilita v jižním sousedství EU a v širším Středomoří, jakož i v Sahelu a subsaharské Africe představuje vážnou výzvu pro bezpečnost a stabilitu Unie a pro její schopnost stát se rozhodujícím aktérem na mezinárodní scéně;

M. vzhledem k tomu, že napětí v indicko-tichomořském regionu nabývá na významu, zejména v souvislosti se stále asertivnějším postojem Čínské lidové republiky vůči Tchaj-wanu;

N. vzhledem k tomu, že pokles svobody sdělovacích prostředků, pokračující útoky na novináře, šíření dezinformací a zahraniční vměšování ohrožují demokracie a bezpečnost EU; vzhledem k tomu, že EU musí spolupracovat s podobně smýšlejícími partnery na obraně svobody sdělovacích prostředků a svobody projevu a na boji proti dezinformacím a zahraničnímu vměšování v třetích zemích EU;

O. vzhledem k tomu, že důsledky změny klimatu mají stále závažnější dopad na různé aspekty lidského života, včetně geopolitického uspořádání a globální bezpečnosti a stability; vzhledem k tomu, že je velmi důležité, aby boj proti změně klimatu, který vyžaduje opatření v oblasti klimatu, pomáhal těm, kteří čelí nejvážnějším důsledkům;

P. vzhledem k tomu, že s ohledem na kolaps důležitých dohod o kontrole zbraní a o odzbrojení, ale také s ohledem na nově vznikající technologie, by se kontrola zbraní a jejich nešíření měly stát středem pozornosti zahraniční a bezpečnostní politiky EU;

1. zdůrazňuje, že jeho usnesení o provádění SZBP jsou klíčovou součástí jeho příspěvku k tvorbě zahraniční politiky EU; zdůrazňuje, že tato usnesení jsou projevem praktického dopadu posíleného práva kontroly v oblasti zahraniční politiky, které Parlamentu přiznává Lisabonská smlouva; připomíná, že usnesení z roku 2023 je posledním usnesením o provádění SZBP v tomto volebním období a má sloužit jako vodítko pro příští výkonnou moc EU při stanovování priorit zahraniční politiky na další období a jejich dalším provádění; zdůrazňuje, že ve stále nestabilním mezinárodním prostředí musí EU současně řešit četné zahraničněpolitické výzvy, které se jí přímo i nepřímo dotýkají, jako je pokračující ruská útočná válka proti Ukrajině, rostoucí velmocenská konkurence, která může nově definovat globální rovnováhu sil, neustálé pokusy o podkopání mnohostranného mezinárodního řádu založeného na pravidlech a zvětšující se provázanost zahraničních a vnitřních krizí; je pevně přesvědčen, že chce-li si EU udržet svůj význam na mezinárodní scéně a být schopna účinně hájit své zájmy a hodnoty, musí uvolnit politickou vůli členských států k dosažení cílů zahraniční politiky prostřednictvím nástrojů na úrovni EU, zvýšit kapacity, spolupracovat s podobně smýšlejícími partnery a regionálními organizacemi a zaměřit se na poskytování konkurenceschopné nabídky pro země globálního Jihu a v rámci integrovaného přístupu co nejúčinněji využívat všechny zdroje, politiky a nástroje, které má k dispozici; zdůrazňuje, že aby EU mohla v současném globálním prostředí působit jako celosvětový hráč, musí vést rozhodnou, disciplinovanou a asertivní zahraniční politiku, která bude naplňovat její vlastní strategické cíle, a nadále aktivně definovat, prosazovat a hájit své zájmy ve světě;

2. zdůrazňuje, že schopnost EU působit jako globální zahraničněpolitický aktér, spolehlivý mezinárodní partner a důvěryhodný aktér v oblasti bezpečnosti a obrany závisí na rozvoji a posílení její vnější činnosti v rámci SZBP, jakož i na její schopnosti aktivně definovat, prosazovat a bránit své zájmy ve světě – aniž by se nepřiměřeně spoléhala na zdroje třetích států, což by mohlo Unii vystavit vnitřnímu rozkolu –, na znovuoživení stávajících partnerství a vytvoření nových a na politické vůli vyvinout větší iniciativu a přijmout odpovědnost na světové scéně a zároveň účinně chránit, bránit a prosazovat své hodnoty; dále zdůrazňuje, že členské státy musí umožnit EU vystupovat jednotně, aby se zvýšila důvěryhodnost a zachovala soudržnost; v této souvislosti znovu potvrzuje, že je nanejvýš důležité posílit jednotu a solidaritu dalším rozvíjením společného vnímání hrozeb;

3. připomíná, že EU by se ve své vnější činnosti měla řídit hodnotami a zásadami zakotvenými v článku 2, čl. 3 odst. 5 a článku 21 SEU, které inspirovaly vlastní vznik, rozvoj a rozšiřování EU, včetně demokracie, právního státu, univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv a základních svobod, úcty k lidské důstojnosti, zásad rovnosti a solidarity a dodržování zásad Charty OSN, Helsinského závěrečného aktu, Evropské úmluvy o lidských právech a mezinárodního práva; lituje, že Unie občas nedosahuje těchto cílů, což má negativní dopad na její zájmy, bezpečnost a mezinárodní pověst; zdůrazňuje, že vzhledem ke svému ambicióznímu závazku zahraniční politiky v oblasti lidských práv musí být EU důsledná a jít příkladem;

4. domnívá se, že EU by měla svou SZBP utvářet tomu odpovídajícím způsobem a na základě těchto čtyř cílů:

a) řešení důsledků útočné války Ruska proti Ukrajině;

b) přizpůsobení struktur, nástrojů, schopností, fondů a rozhodovacích postupů EU;

c) posílení a obrana multilateralismu založeného na pravidlech a

d) prosazování zájmů prostřednictvím rozvoje silných strategických spojenectví a podobně smýšlejících partnerství;

Řešení důsledků útočné války Ruska proti Ukrajině

5. je znepokojen tím, že nezákonná, nevyprovokovaná a neoprávněná ruská útočná válka proti Ukrajině, umožněná a podporovaná nelegitimním Lukašenkovým režimem v Bělorusku a režimem v Íránu, znovu přinesla na evropský kontinent válku; co nejdůrazněji opět odsuzuje jednání ruského vedení, včetně porušování mezinárodního práva, porušování uznaných hranic, nezákonného přemísťování a deportace chráněných osob a dětí a krádeže půdy a závažných válečných zločinů; požaduje, aby Rusko a jeho zástupné síly ukončily veškeré vojenské akce a aby ruské vedení okamžitě a bezpodmínečně stáhlo své jednotky z celého mezinárodně uznaného území Ukrajiny a z jakékoli jiné země, jejíž území nebo jeho části nezákonně okupuje; odsuzuje veškeré hybridní útoky, které Rusko na Ukrajině používá, a důrazně odsuzuje šíření ruské propagandy o válce na Ukrajině;

6. odsuzuje úlohu nelegitimního režimu Alexandra Lukašenka za faktické předání národní suverenity Kremlu, aby si udržel moc nad Běloruskem;

7. opakuje, že Gruzie zažila ruskou vojenskou agresi již v srpnu 2008; důrazně odsuzuje pokračující nezákonnou okupaci a faktickou anexi gruzínských regionů Abcházie a Cchinvalské oblasti / Jižní Osetie ze strany Ruska a podobně odsuzuje podkopávání svrchovanosti a územní celistvosti Moldavska prostřednictvím přítomnosti ruských vojsk v Podněstří; znovu opakuje, že podporuje svrchovanost a územní celistvost Gruzie a Moldavska a zdůrazňuje, že zlovolné pokusy Ruska o násilnou změnu hranic suverénních států v Evropě představují vážnou hrozbu pro bezpečnost EU; vybízí orgány EU a členské státy, aby posílily bezpečnostní spolupráci s Ukrajinou, Gruzií a Moldavskou republikou, zejména v oblasti boje proti hybridním hrozbám, dezinformacím a v oblasti kybernetické bezpečnosti;

8. vzdává hold odvážným ukrajinským obyvatelům, kteří nejen odvážně brání svou zemi a její svrchovanost, nezávislost a územní celistvost, ale také evropské hodnoty a bezpečnost a dodržují normy a zásady Charty OSN a Helsinského závěrečného aktu; vyjadřuje úctu a vděčnost za podporu, kterou obyvatelům Ukrajiny poskytují jednotlivci a organizace občanské společnosti; oceňuje činy obyvatel Gruzie a Běloruska, kteří aktivně podporují ukrajinský boj; vítá prodloužení dočasné ochrany osob prchajících před ruskou útočnou válkou proti Ukrajině;

9. zdůrazňuje, že ruská útočná válka proti Ukrajině destabilizuje východní sousedství a západní Balkán a ohrožuje jejich bezpečnost a stabilitu, což následně ohrožuje bezpečnost samotné EU; domnívá se, že EU by proto měla upřednostňovat reformu své politiky sousedství a urychlit proces rozšiřování souběžně s institucionálními a rozhodovacími reformami nezbytnými pro zachování integrační kapacity Unie;

10. vyzývá k aktivnější komunikační strategii za účelem prosazování úlohy a přínosů rozšíření v oblasti západního Balkánu a Východního partnerství, jakož i při podpoře finanční a technické pomoci EU;

11. se zvláštním znepokojením poukazuje na vedlejší účinky ruské agrese proti Ukrajině, zejména v jižním sousedství, v širším Středomoří, na jižním Kavkaze, ve Střední Asii, v Africe a na Blízkém východě; odsuzuje ruské zhoubné vlivy, hybridní válku a dezinformační kampaně v těchto regionech a vyzývá k většímu zapojení a pomoci ze strany EU;

12. vítá třetí setkání Evropského politického společenství jako platformu pro diskusi, dialog a spolupráci s partnerskými zeměmi; vyzývá k silnému zapojení Parlamentu do vymezení oblasti působnosti a budoucí činnosti Evropského politického společenství; zdůrazňuje, že pro budoucí úspěch a soudržnost tohoto formátu je naprosto nezbytné určité sladění demokratických hodnot a zásad; znovu opakuje, že Evropské politické společenství se nesmí za žádných okolností stát záminkou ke zdržování procesu přistoupení k EU;

13. opakuje, že je třeba, aby členské státy prováděly společné a dobře koordinované investice do obrany, a vyzývá k plnému a rychlému provedení Strategického kompasu, do něhož budou začleněny poznatky získané z ruské útočné války proti Ukrajině, s cílem vytvořit skutečnou evropskou vojenskou a obrannou unii, která by byla interoperabilní a doplňovala by Alianci NATO a v případě potřeby by mohla jednat nezávisle;

14. zdůrazňuje zejména potřebu dále spolupracovat s NATO na vytvoření kapacity rychlého nasazení a naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily, že útvar schopnosti vojenského plánování a vedení bude od roku 2025 plně funkční; důrazně vybízí vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedu Evropské komise, aby předložil návrh rozhodnutí Rady o zřízení kapacity EU pro rychlé nasazení, která by chránila hodnoty Unie a sloužila zájmům Unie jako celku, reagovala na bezprostřední hrozby a rychle reagovala na krizové situace mimo Unii, a to i v prostředí, které není vstřícné, a ve všech fázích konfliktního cyklu; zdůrazňuje, že kapacita EU pro rychlé nasazení by měla být zřízena jako síla, která bude trvale k dispozici a bude společně cvičit s cílem stát se stálou silou;

15. zdůrazňuje, že je třeba navýšit výrobu vojenské munice v EU, a to prostřednictvím intenzivnější průmyslové spolupráce a společné výroby; opakuje, že je naléhavě nutné dosáhnout minimálně 35% evropské referenční hodnoty pro společné nákupy obranného vybavení a 20% evropské referenční hodnoty pro společnou obrannou výzkumnou a technologickou činnost, jak se na tom dohodly všechny členské státy v rámci Evropské obranné agentury; vyzývá k posílení Zpravodajského a informačního centra EU a střediska Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) pro reakci na krize prostřednictvím zavedení systému automatického předávání zpravodajských informací o zahraničních a bezpečnostních událostech nastávajících mimo EU, z členských států do ESVČ a do Zpravodajského a informačního centra EU;

16. vítá dodatečné financování Evropského mírového nástroje a vyzývá členské státy, aby zlepšily schopnost tohoto nástroje jednat za pomoci udržitelného a přiměřeného financování; vítá rozhodnutí o vytvoření Aktu na podporu výroby munice a aktu o posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek s cílem posílit evropské obranné kapacity; opakuje svou výzvu k urychlenému zahájení diskuse s cílem zřídit další mimorozpočtový finanční nástroj, který by se zabýval celým životním cyklem vojenských schopností na úrovni EU;

17. konstatuje, že reakci EU na útočnou válku Ruska proti Ukrajině bedlivě sledují mnohé autokratické aktéry po celém světě a že postoj EU bude mít rozhodující vliv na to, jak se budou chovat na mezinárodní scéně; oceňuje Radu a členské státy za rozhodnou reakci na útočnou válku Ruska proti Ukrajině; vítá mobilizaci nevídaných částek makroekonomické finanční, hospodářské a humanitární pomoci Ukrajině, dodávky zbraní a munice ze strany členských států, které umožnil Evropský mírový nástroj, a přijetí jedenácti balíčků sankcí, které by měly mít ničivý dopad na ruskou ekonomiku, ve spolupráci s podobně smýšlejícími partnery; je však znepokojen skutečností, že Maďarsko stále blokuje osmou tranši Evropského mírového nástroje určenou Ukrajině; vyzývá k další izolaci a nátlaku na Ruskou federaci posílením uplatňování omezujících opatření, a to i vůči Bělorusku; vyzývá k aktivní diplomacii se třetími zeměmi ve spolupráci s podobně smýšlejícími partnery, zejména s USA, Kanadou a Spojeným královstvím, s cílem minimalizovat obcházení těchto sankcí a odstranit všechny zbývající právní mezery, aby se tato praxe zastavila; vyjadřuje politování nad tím, že nebyla přijata omezující opatření týkající se ruských diamantů;

18. vítá odhodlání Unie a většiny členských států usilovat o plnou energetickou nezávislost na Ruské federaci; opakuje svou výzvu k okamžitému a úplnému embargu na dovoz fosilních paliv z Ruska a produktů vyrobených z ruské ropy; naléhavě vyzývá Komisi a Radu, aby posílily své kontrolní kapacity v oblasti fosilních paliv s cílem zabránit jejich zpětnému vývozu; je znepokojen tím, že některé členské státy v posledním roce zvýšily dovoz zemního plynu do Ruska a LNG;

19. připomíná, že důsledné a jednotné uplatňování omezujících opatření ve všech členských státech je předpokladem důvěryhodnosti a účinnosti zahraniční politiky EU; vyzývá všechny třetí země, a zejména kandidátské země EU, aby prokázaly jednoznačný závazek dodržovat mezinárodní právo a strategické zájmy a hodnoty EU a aby se připojily k omezujícím opatřením EU vůči Rusku; vyzývá Komisi, aby kriticky zhodnotila pomoc EU třetím zemím, které aktivně podporují ruskou agresi proti Ukrajině, a naléhavě vyzývá Radu, aby zavedla omezující opatření vůči třetím zemím, které umožňují ruskou invazi na Ukrajině, ať už usnadněním obcházení sankcí, nebo poskytováním přímé vojenské pomoci, jako je tomu v případě Íránu;

20. vybízí Komisi, místopředsedu Komise, vysokého představitele a členské státy, aby mobilizovali mezinárodní podporu pro mírový plán navržený Ukrajinou a aby se zapojily do bezpečnostních závazků vůči Ukrajině, jak doporučuje Kyjevský bezpečnostní pakt; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné, aby EU a její členské státy usilovaly o vytvoření zvláštního mezinárodního tribunálu, který by stíhal zločin agrese a válečné zločiny vůči Ukrajině, včetně sexuálního násilí v souvislosti s konfliktem, jejž páchá politické a vojenské vedení Ruské federace a její spojenci, zejména Bělorusko; vyzývá Komisi a Radu, aby označily ruskou státem financovanou soukromou vojenskou Wagnerovu skupinu za teroristickou organizaci; vítá nově zřízené Mezinárodní středisko pro stíhání zločinů agrese vůči Ukrajině, které hostí Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti trestního soudnictví (Eurojust) a které usnadní přípravu případů pro budoucí soudní řízení; naléhavě vyzývá Komisi, aby lokalizovala a zmapovala zmražená ruská aktiva a předložila právně podložený a účinný návrh na využití těchto aktiv k financování obnovy Ukrajiny a aby zajistila, že tento právně podložený návrh bude vypracován v úzké koordinaci s partnerskými zeměmi G7; zdůrazňuje, že odminování a odstranění nevybuchlé munice je nezbytným předpokladem pro obnovu Ukrajiny, včetně její zemědělské produkce, která má zásadní význam pro hospodářství země a pro celosvětové zabezpečení potravin; zdůrazňuje, že toto úsilí bude vyžadovat komplexní a dlouhodobé financování;

21. vítá rychlé vytvoření a úspěšné provedení vojenské pomocné mise Evropské unie na podporu Ukrajiny a navrhuje, aby EU zvážila její posílení; konstatuje, že tato mise je hmatatelným důkazem neochvějné podpory EU pro svrchovanost a územní celistvost země; vyzývá k práci na zřízení dalších mezinárodních misí s cílem zajistit svobodu plavby a podpořit humanitární koridory a bezpečnou přepravu ukrajinského obilí;

22. vyzývá členské státy, aby zachovaly odhodlání a jednotu, které již prokázaly, a aby Ukrajině poskytovaly další politickou, humanitární, vojenskou, infrastrukturní, hospodářskou a finanční podporu pro vítězství v této válce; vítá v této souvislosti pomoc, kterou členské státy poskytují jak jednotlivě, tak prostřednictvím nástrojů EU, včetně návrhu Komise na zřízení nástroje pro Ukrajinu; zdůrazňuje potřebu plné transparentnosti při provádění nástroje; vyzývá členské státy, aby i nadále poskytovaly Ukrajině nezbytnou vojenskou pomoc k vyhnání ruských sil z jejího území; naléhavě vyzývá členské státy, aby vyráběly munici a poskytovaly ji ukrajinským ozbrojeným silám spolu s dalšími nezbytnými zdroji pro Ukrajinu, pro servis vojenské techniky; vyzývá členské státy, aby dále finančně a politicky podporovaly občanskou společnost na Ukrajině a v jejím okolí;

23. trvá na tom, že EU se nemůže trvale spoléhat na mobilizaci ad hoc, a v této souvislosti připomíná, že je třeba zlepšit a jasně definovat její schopnost jednat v reakci na globální krize udržitelným způsobem; v této souvislosti zdůrazňuje, že EU by měla i nadále rozvíjet své vlastní, autonomní a odolné nástroje v rámci své vnější činnosti a SZBP; připomíná, že Strategický kompas stanoví ambiciózní směr činnosti a poskytuje EU nástroje na to, aby efektivně zajišťovala bezpečnost a zároveň byla asertivnějším globálním aktérem, a proto vyzývá k jeho urychlenému a plnému provedení; vyzývá orgány EU, aby posílily svou schopnost strategického výhledu a připravily se tak na budoucí výzvy;

24. vyzývá k dynamičtějšímu a důslednějšímu využívání globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv, který je v rámci nástrojů zahraniční politiky EU stále nedostatečně využíván; vítá návrh režimu protikorupčních sankcí, předložený vysokým představitelem, místopředsedou, který by EU umožnil postihnout závažné korupční jednání na celém světě; trvá na tom, že korupce má prokazatelný dopad na stav lidských práv a narušuje fungování státních institucí a právního státu; v této souvislosti vyzývá Radu k urychlenému přijetí navrhovaného režimu protikorupčních sankcí;

Přizpůsobení struktur, nástrojů, schopností, fondů a rozhodovacích postupů EU

25. uznává, že požadavek jednomyslnosti nutí členské státy neúnavně pracovat na dosažení kompromisu a jednoty, což je zdrojem politického vlivu EU na světové scéně; upozorňuje však, že je třeba kriticky posoudit kompromis mezi ideálem jednoty a vysokými náklady na jednomyslnost z hlediska důvěryhodnosti, zejména s ohledem na účinné fungování rozšířené EU; v této souvislosti lituje, že jednotlivé členské státy využily svého práva veta ke zmírnění dohod, zdržení rozhodování nebo úplnému zmaření společné politiky;

26. připomíná členským státům, aby dodržovaly zásady Smluv EU, zejména článku 24 a čl. 42 odst. 7 SEU a článku 222 Smlouvy o fungování Evropské unie, v nichž se vyzývá, aby členské státy aktivně a bezvýhradně podporovaly vnější a bezpečnostní politiku Unie v duchu loajality a vzájemné solidarity; poukazuje na to, že podmínky pro aktivaci čl. 42 odst. 7 Smlouvy o EU a způsoby poskytování pomoci nebyly nikdy jasně definovány; domnívá se, že je nezbytné urychleně vypracovat strategii solidární politiky a operativní prováděcí opatření pro doložku o vzájemné pomoci stanovenou v čl. 42 odst. 7 SEU;

27. vyjadřuje politování nad tím, že potenciál rychlých, účinných a efektivních zahraničních, bezpečnostních a obranných opatření mimo jiné podle překlenovacích ustanovení SEU byl využit jen ve velmi omezené míře; opakuje svou výzvu Radě, aby u rozhodnutí v oblastech SZBP, které nemají důsledky související s vojenstvím nebo obranou, postupně přešla k hlasování kvalifikovanou většinou; uznává obavy některých členských států, které se obávají snížení schopnosti ovlivňovat zahraniční a bezpečnostní politiku na úrovni EU; uznává, že pokrok směrem k uplatňování hlasování kvalifikovanou většinou může být pouze postupný, založený na vytváření evropské strategické kultury; v této souvislosti podporuje:

a) zavedení hlasování kvalifikovanou většinou v určených prioritních oblastech, jako je globální režim sankcí EU v oblasti lidských práv, a v otázkách týkajících se přijetí a provádění příštího akčního plánu EU pro lidská práva a demokracii v souladu s čl. 22 odst. 1 Smlouvy o EU;

b) použití překlenovacích ustanovení stanovených ve Smlouvách, s výjimkou vytváření vojenských misí nebo operací s výkonným mandátem v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), pro které bude i nadále vyžadována jednomyslnost;

c) použití konstruktivního zdržení se hlasování v souladu s čl. 31 odst. 1 Smlouvy o EU, dokud se plně neuplatní hlasování kvalifikovanou většinou na rozhodnutí, která nemají vojenské nebo obranné důsledky;

d) účinnější využívání mechanismu integrovaných opatření EU pro politickou reakci na krize a vytvoření Rady bezpečnosti složené z ministrů členských států, aby bylo možné rychle reagovat v mimořádných situacích a rozvíjet integrovaný přístup ke konfliktům a krizím;

e) revizi Smluv podle článku 48 Smlouvy o EU, jejímž cílem je mimo jiné zakotvit hlasování kvalifikovanou většinou pro záležitosti týkající se SZBP;

f) pravidelnou revizi analýzy hrozeb, která je základem Strategického kompasu pro bezpečnost a obranu, aby se členské státy mohly sblížit a definovat společné vnímání hrozeb;

28. znovu opakuje, že Parlament hraje v SZBP nedílnou úlohu a konkrétně k ní přispívá díky své parlamentní diplomacii a díky svým odlišným nástrojům, kanálům a kontaktům, včetně svých programů na podporu demokracie, které mají velký potenciál zapojit klíčové politické subjekty a usnadnit demokratickou správu věcí veřejných; zdůrazňuje zejména přidanou hodnotu parlamentní diplomacie během ruské agresivní války proti Ukrajině a v této souvislosti vyzdvihuje cennou spolupráci na politické a technické úrovni mezi ukrajinským parlamentem (Verchovna Rada) a Evropským parlamentem;

29. zdůrazňuje význam parlamentní diplomacie, která by měla probíhat prostřednictvím existujících kanálů, jako je Výbor pro zahraniční věci Evropského parlamentu, oficiální delegace a činnosti na podporu demokracie, jako jsou pravidelné parlamentní dialogy s partnerskými zeměmi; trvá na tom, že zahraniční a bezpečnostní politika EU se musí orientovat na cíle, jako je předcházení krizím, spolupráce v oblasti regionální bezpečnosti, globální opatření v oblasti klimatu a životního prostředí, posílení lidských práv a zajištění provádění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje do roku 2030; vyzývá k dalšímu rozvoji preventivní diplomacie EU, mimo jiné prostřednictvím mírového zprostředkování a dialogu, jakožto proaktivního nástroje zahraniční politiky; naléhavě vyzývá ESVČ, aby provedla analýzu získaných zkušeností a analyzovala předchozí evropské diplomatické úsilí a jeho výsledky, jakož i práci zvláštních zástupců a zvláštních vyslanců; trvá na tom, že je nezbytné posílit parlamentní diplomacii s partnery v Latinské Americe, Africe a Asii, aby se přispělo k cíli EU posílit vztahy s podobně smýšlejícími partnery při řešení společných geopolitických, hospodářských, sociálních a environmentálních výzev;

30. vyzývá k dalšímu vyjasnění fungování, formy zastoupení a odpovědnosti v rámci přístupu „tým Evropa“ s cílem zajistit účinné přidělování zdrojů a zabránit zdvojování zahraniční a bezpečnostní politiky EU; trvá na tom, že Parlament je součástí „týmu Evropa“ a mělo by se k němu tak přistupovat;

31. zdůrazňuje nutnost aktualizovat prohlášení o politické odpovědnosti z roku 2010 jako rámec vztahů mezi ESVČ a Parlamentem; je přesvědčen, že Parlament potřebuje prostředky, které by mu umožnily využít své nástroje proti globálnímu úpadku demokracie, mimo jiné prostřednictvím pozorování a zprostředkování voleb, předcházení konfliktům, posílené komunikace na místní úrovni o demokracii a prostřednictvím parlamentní diplomacie; zdůrazňuje doplňkovou úlohu Parlamentu v diplomacii EU;

32. zdůrazňuje úlohu místopředsedy, vysokého představitele jako prostředníka mezi SZBP a vnějšími vztahy EU s cílem zajistit co nejvyšší úroveň koordinace a soudržnosti vnější činnosti EU; lituje však, že v některých případech je zastupování EU navenek nejasné; zdůrazňuje, že je třeba jasně vymezit pravomoci místopředsedy, vysokého představitele, předsedy Komise a předsedy Evropské rady v oblasti vnější činnosti a zastupování EU;

33. domnívá se, že je třeba posílit institucionalizovaný parlamentní dohled nad vnější činností EU, včetně pravidelného a včasného, avšak bezpečného přístupu k důvěrným informacím, brífinků v Evropském parlamentu a rychlejších komunikačních kanálů s ESVČ; připomíná v této souvislosti právo Parlamentu na informace v záležitostech SZBP podle článku 36 SEU; vítá zavedení geopolitického dialogu na vysoké úrovni a podporuje otevřenější diskuse, mimo jiné pokračováním pravidelných konzultací s členy Komise a ESVČ a zapojením Parlamentu do provádění Evropského mírového nástroje, strategického kompasu a iniciativy Global Gateway;

34. potvrzuje, že Parlament by měl plně využívat svých pravomocí v oblasti dohledu a rozpočtu, pokud jde o rozhodování Unie na mezinárodní scéně; vyzývá ke změně struktury rozpočtu SZBP tak, aby na každou civilní misi SBOP připadala jedna rozpočtová položka, s cílem umožnit lepší kontrolu a větší transparentnost;

35. vyjadřuje politování nad tím, že rozpočet SZBP na civilní mise SBOP se od víceletého finančního rámce 2014–2020 do víceletého finančního rámce 2021–2027 zvýšil pouze nepatrně, ačkoliv se zvýšil počet misí a jejich úkoly, bezpečnostní prostředí se stalo náročnějším a zvýšily se náklady na operace; naléhavě vyzývá členské státy, aby na SZBP vyčlenily dostatečné finanční prostředky vzhledem k nutnosti bránit mír, demokracii a právní stát a zajistit lepší koordinaci s ostatními oblastmi politiky; v této souvislosti vyzývá k odpovídající úpravě víceletého finančního rámce a k navýšení finančních prostředků na vnější činnost EU;

36. dále opakuje, že EU a její členské státy musí podporu demokracie dále začlenit do programování finančních nástrojů EU, a v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba vybavit příslušné delegace EU vhodnými prostředky pro zvýšení aktivit veřejné diplomacie a pro rozvoj jejich strategických komunikačních schopností v boji proti dezinformacím a propagandě; vyzývá k posílení ESVČ – jak jejího ústředí, tak delegací EU – prostřednictvím poskytnutí odpovídajících finančních a lidských zdrojů, aby EU mohla být lépe připravena na současné a nově vznikající globální výzvy, jako je rostoucí nestabilita, asertivnější autoritářství a mimořádná situace v oblasti klimatu; vyzývá Komisi a ESVČ, aby prováděly zahraniční a bezpečnostní politiku, která je v souladu s usnesením Parlamentu ze dne 10. března 2022 o akčním plánu EU pro rovnost žen a mužů III[18];

37. vítá realizaci pilotního projektu nazvaného „Směrem k vytvoření Evropské diplomatické akademie“; vyžaduje vytvoření stálé struktury, která bude mít k dispozici nezbytné zdroje; vyzývá k prozkoumání a rozhodnutí o způsobech přístupu absolventů této akademie k ESVČ, což může přispět k plnému rozvoji autonomní diplomacie EU, která bude utvářena společnou diplomatickou kulturou z pohledu EU; znovu vyzývá Komisi, aby vytvořila stálý vzdělávací rezidenční program v oblasti vnější činnosti EU a SZBP pro mladší diplomaty z kandidátských zemí EU;

Posílení a obrana multilateralismu založeného na pravidlech

38. zdůrazňuje, že mnohostranná fóra, a především OSN a její agentury, by měla být považována za preferovanou formu spolupráce EU; vyjadřuje v tomto ohledu znepokojení nad rostoucím významem vyhrazených forem spolupráce, jež svědčí o rostoucí konkurenci mezi velkými mocnostmi; zároveň konstatuje, že mezinárodní instituce a normy jsou stále více využívány jako nástroj, a v této souvislosti poukazuje na spory ve WTO nebo WHO; zdůrazňuje, že tento trend staví EU do delikátní situace, kdy musí balancovat mezi potřebou apelovat na široké a inkluzivní pojetí multilateralismu a zároveň upřednostňovat spolupráci s vybranými podobně smýšlejícími partnery; vyzývá členské státy, aby posílily inkluzivní formy mnohostranné správy, a vybízí v této souvislosti Komisi, ESVČ a Radu, aby posílily interinstitucionální spolupráci s mnohostrannými organizacemi, které jsou nedílnou součástí mezinárodního systému založeného na pravidlech a správy globálních společných statků, včetně OSN a jejích agentur, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), WHO, WTO a NATO;

39. upozorňuje na nutnost zajistit jednotu, soudržnost a doplňkovost úsilí EU a NATO při udržování mezinárodního míru a bezpečnosti; zdůrazňuje, že NATO zůstává základním kamenem evropské bezpečnosti, a vyzývá k dalšímu prohloubení spolupráce mezi NATO a EU a zároveň k posílení evropského pilíře v rámci NATO, mimo jiné důsledným plněním referenční hodnoty výdajů NATO na obranu ve výši 2 % hrubého domácího produktu; vyzývá k větší spolupráci s NATO v boji proti dezinformacím a hybridním hrozbám přicházejícím ze třetích zemí;

40. vyzývá orgány EU a členské státy, aby aktivně podporovaly komplexní institucionální reformu mnohostranných institucí, především systému OSN a zejména Rady bezpečnosti OSN, která by měla zahrnovat opatření zaměřená na omezení používání práva veta, posílení regionálního zastoupení, odpovědnost výkonných orgánů vůči shromážděním, která je volí, a nové vymezení složení Rady bezpečnosti tak, aby lépe odráželo geopolitickou realitu, včetně zřízení stálého místa pro EU; vyzývá Komisi, aby se zaměřila na zajištění strategické nepostradatelnosti EU ve stále více multipolárním světě; vyzývá orgány EU, aby zajistily, že EU bude v OSN vystupovat jednotně, zejména v Radě bezpečnosti; požaduje, aby se zajistil trvalý dialog se Spojeným královstvím s cílem zachovat spolupráci v rámci Rady bezpečnosti OSN; vyzývá všechny členské státy OSN, aby přijaly opatření ke zrušení ruského práva veta v Radě bezpečnosti;

41. vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby prosazoval přesvědčivý, trvalý a cílený demokratický narativ, který prokáže, že demokracie přináší prospěch jednotlivcům a společnostem na celém světě a že je schopna odolat autokratickému tlaku a vlivu; vyjadřuje politování nad tím, že Čínská lidová republika, Rusko, Írán a další totalitní či autoritářské režimy používají informační manipulaci a zlovolné zasahování jako nedílné nástroje k vyvíjení tlaku na mnohostranné instituce a demokratické hodnoty a normy, k oslabování kontroly zneužívání moci, ke zvyšování četnosti a závažnosti porušování lidských práv, k omezování prostoru pro občanskou společnost, nezávislá média a demokratická opoziční hnutí a k šíření protizápadních dezinformací; v této souvislosti podporuje investice do strategické komunikace a boje proti zahraničnímu vměšování a šíření dezinformací a vítá zapojení ESVČ do práce OSN na globálním kodexu chování pro informační integritu;

42. upozorňuje na rostoucí počet nadnárodních hrozeb vůči obráncům lidských práv a politickým aktivistům ze strany vnitrostátních orgánů jejich zemí nebo zástupců; vyzývá Komisi a členské státy, aby zahraničním obráncům lidských práv a aktivistům pobývajícím v EU poskytly přiměřené finanční a jiné prostředky, a umožnily jim tak pokračovat v jejich práci na dálku a bez obav z odplaty; oceňuje neúnavnou práci organizací občanské společnosti a obránců lidských práv na celém světě a vyzývá EU, aby zvýšila svou podporu občanské společnosti a obránců lidských práv; vyjadřuje vážné znepokojení nad rostoucími útoky na různé menšiny po celém světě, včetně komunity LGBTIQ a náboženských menšin, jako jsou křesťané; zdůrazňuje, že v zájmu prosazování plnohodnotné rovnosti žen a mužů je třeba se ve všech opatřeních EU, včetně provádění SZBP, zabývat intersekcionalitou;

43. konstatuje, že někteří aktéři „globálního Jihu“ jsou stále asertivnější; v této souvislosti zdůrazňuje, že pojem „globální Jih“ vytváří do jisté míry jednotu pro skupinu aktérů, která je ve skutečnosti velmi různorodá a vyznačuje se odlišnými ambicemi a orientacemi; uznává mezinárodní vliv těchto aktérů;

44. připomíná, že EU je největším světovým dárcem oficiální rozvojové pomoci; zdůrazňuje, že EU musí zůstat spolehlivým spojencem v oblasti rozvojové spolupráce na celém světě; vyjadřuje znepokojení nad tím, že EU čelí rostoucí skepsi a odklonu od angažovanosti; vyzývá EU, aby reagovala na očekávání partnerských zemí a rychle s nimi uzavírala politické dohody s cílem prokázat, že EU je klíčovým a strategickým partnerem a že mezinárodní systém založený na pravidlech může reagovat na současné výzvy; v této souvislosti podporuje silnější politickou přítomnost v zemích, kde působení EU spočívalo převážně v rozvojové spolupráci; zdůrazňuje zejména význam přítomnosti EU v Africe a vyzývá Komisi a členské státy, aby upevnily politický dialog na vnitrostátní a regionální úrovni, jakož i poskytování diverzifikované škály technické podpory, včetně financování jak na úrovni vlád, tak na úrovni místních společenství, s cílem dosáhnout větší účinnosti a viditelnosti; zdůrazňuje, že je důležité uzavřít politické dohody se třetími zeměmi na základě společných evropských hodnot a základních práv;

45. připomíná, že EU by měla být asertivnějším globálním aktérem v zájmu míru a lidské bezpečnosti; konstatuje, že účinná rozvojová spolupráce a ambiciózní obchodní politika mají zásadní význam i pro řešení hlavních příčin masové migrace a dalších výzev, kterým Unie čelí;

46. vyzývá Komisi, aby účinně a urychleně využívala strategii Global Gateway jako udržitelnou alternativu k čínské iniciativě Jedno pásmo, jedna cesta a jako nástroj ke zvýšení přítomnosti a viditelnosti EU na celém světě prostřednictvím investic do infrastruktury a telekomunikací, které v souladu s cíli udržitelného rozvoje a Pařížskou dohodou vytvářejí vnitrostátní hodnotu v partnerských zemích a umožňují jejich sociálně-ekonomický rozvoj a zároveň sledují zájmy EU v oblasti prosperity a bezpečnosti; připomíná, že strategii Global Gateway je třeba chápat jako strategickou koncepci, do níž je začleněna zahraniční, hospodářská a rozvojová politika; v této souvislosti zdůrazňuje, že k tomu, aby nástroj dosáhl požadovaného rozsahu, je nezbytná koordinace s mezinárodními finančními institucemi, dobře definované zapojení soukromého sektoru a na míru šitá strategická komunikace; vítá v této souvislosti první fórum Global Gateway na vysoké úrovni, které v říjnu 2023 uspořádá předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová; trvá na tom, že Parlament by měl být více zapojen do rozhodovacího procesu, aby byla zaručena transparentní správa a aby bylo zajištěno, že Global Gateway bude řádně koordinována s partnerstvím G7 pro globální investice do infrastruktury;

47. konstatuje, že evropské investice a pomoc by se měly zaměřit na společné cíle na nejvhodnější úrovni činnosti s jasnou viditelností v přijímajících zemích a investice šité na míru, které budou skutečně odpovídat potřebám našich partnerů a které by byly definovány prostřednictvím aktivnější a konstruktivnější spolupráce s nimi;

48. vyzývá k multilaterálním řešením nových výzev a skutečností, jako je kybernetická bezpečnost, biotechnologie a umělá inteligence; trvá na tom, že pro účinné udržování pořádku v kosmickém prostoru má ústřední význam multilateralismus a že je třeba prohloubit stávající iniciativy a zahájit iniciativy nové s cílem zachovat mírové využití kosmického prostoru;

Prosazování zájmů prostřednictvím rozvoje silných strategických spojenectví a podobně smýšlejících partnerství

49. zdůrazňuje potřebu budovat strategickou solidaritu mezi podobně smýšlejícími partnery jako nejlepší reakci na nebezpečnější a nepředvídatelnější bezpečnostní prostředí; zdůrazňuje, že je třeba posílit stávající partnerství se zeměmi, které sdílejí naše hodnoty, zejména v otázkách, jako jsou strategické závislosti, hospodářský nátlak, politické vměšování a dezinformace, a zdůrazňuje význam budování nových spojenectví, mimo jiné s dalšími zeměmi globálního Jihu s ohledem na vzájemné potřeby a zájmy s cílem podpořit skutečná a vyvážená partnerství;

50. zdůrazňuje význam silné a strategické transatlantické spolupráce, včetně spolupráce mezi NATO a EU, založené na společných hodnotách, zájmech a cílech a na zásadě rovnocenného partnerství; vyzývá Komisi, aby podporovala užší vazby s klíčovými partnery jak v USA, tak v Kanadě s cílem čelit globálním výzvám, které ovlivňují naše společné hodnoty, zájmy, bezpečnost a prosperitu; vyzývá Komisi, místopředsedu Komise a vysokého představitele, aby úzce spolupracovali s oběma partnery a zintenzivnili a upevnili již zavedené mechanismy spolupráce, včetně Rady EU–USA pro obchod a technologie; zdůrazňuje zejména potřebu pokročit v klíčových zahraničněpolitických otázkách, včetně našich vztahů s Čínou, s východním a jižním sousedstvím Evropy, Afrikou, Latinskou Amerikou a Karibikem, jakož i indicko-tichomořským regionem; v této souvislosti poukazuje na specializovaný dialog mezi USA a EU o bezpečnosti a obraně a o indicko-tichomořském regionu s cílem rozvíjet užší a ambicióznější spolupráci a zdůrazňuje vůbec první společné námořní cvičení EU a USA v severozápadní části Indického oceánu v březnu 2023; vyzývá k posílení transatlantické spolupráce v oblasti obchodu a boje proti výzvám způsobeným rychlými technologickými změnami a rostoucími kybernetickými hrozbami;

51. připomíná, že USA jsou nejdůležitějším spojencem EU; opakuje svou výzvu, aby se vrcholné schůzky EU a USA konaly pravidelně, a poskytovaly tak trvalý impuls nepostradatelné transatlantické spolupráci; znovu vyjadřuje svou podporu zřízení Transatlantické politické rady, která by sloužila jako fórum pro pravidelný a účinný institucionalizovaný dialog mezi EU a USA o zahraniční a bezpečnostní politice; vyzývá Sněmovnu reprezentantů, aby zřídila stálou delegaci Kongresu pro transatlantický legislativní dialog (TALD) v souladu se společným prohlášením Kongresu USA a Evropského parlamentu z roku 1999 o navázání TALD, což by zlepšilo naši schopnost politického dialogu a spolupráce;

52. vyzývá EU a USA, aby rozhodně pokročily v jednáních o posílení mezinárodních dodavatelských řetězců klíčových nerostných surovin s cílem nalézt vzájemně přijatelná řešení, jak napravit diskriminační důsledky zákona ke snížení inflace;

53. vítá uzavření Windsorského rámce a připomíná význam dohody o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím pro silné a konstruktivní partnerství se Spojeným královstvím; zdůrazňuje zásadní a mnohovrstevnatý význam protokolu o Severním Irsku a Windsorského rámce pro dlouhodobé vztahy se Spojeným královstvím;

54. vyjadřuje politování nad tím, že dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím neobsahuje ustanovení o spolupráci v oblasti zahraniční a obranné politiky; vyzývá v této souvislosti k většímu zapojení Spojeného království do evropských bezpečnostních a obranných projektů a ke strukturovanější a pravidelnější spolupráci se Spojeným královstvím v oblasti zahraničních věcí na základě konstruktivních zkušeností ze spolupráce mezi EU a Spojeným královstvím v boji proti ruské agresi proti Ukrajině, včetně přijetí a kontroly sankcí; vítá společné mise osob odpovědných v Evropské unii a ve Spojeném království do třetích zemí, aby se zabránilo uplatňování sankcí; zdůrazňuje společné zájmy a kolektivní odpovědnost a vyzývá k trvalejší koordinaci zahraniční a bezpečnostní politiky v různých regionech; vítá účast Spojeného království v Evropském politickém společenství;

55. vítá jak zahájení činnosti poradní skupiny Bělorusko – EU s cílem umožnit nepřetržitý dialog mezi EU a běloruskými demokratickými silami, tak pokračující podporu poskytovanou ruským obráncům lidských práv a nezávislým sdělovacím prostředkům v Rusku i mimo něj; znovu vyjadřuje podporu běloruské demokratické opozici, všem politickým vězňům a statečným aktivistům a novinářům v Bělorusku, kteří navzdory pokračujícím represím pokračují v odporu proti režimu nelegitimního vůdce a spoluúčasti režimu na ruské útočné válce proti Ukrajině a kteří projevili své přání dosáhnout demokratického vývoje v Bělorusku a jeho členství v EU, mimo jiné na konferenci o novém Bělorusku, která se konala v srpnu 2023 ve Varšavě; zdůrazňuje, že toto úsilí ukazuje zásadní úlohu občanské společnosti při posilování demokracie;

56. odsuzuje aktivní roli Lukašenkova režimu při podpoře ruské útočné války proti Ukrajině; zdůrazňuje naléhavou potřebu sankcí vůči Bělorusku, paralelních k sankcím vůči Rusku, neboť Lukašenkův režim se plně podílel na spáchaných válečných zločinech a na válečných zločinech, jako jsou únosy tisíců ukrajinských dětí;

57. vítá balíček týkající se rozšíření do roku 2023 a plán růstu pro západní Balkán, který předložila Komise, a vyzývá Radu, aby prokázala skutečné politické odhodlání, pokud jde o perspektivu členství zemí západního Balkánu v EU; konstatuje, že by to mělo zahrnovat pokrok v přístupových jednáních s Albánií, Černou Horou a Severní Makedonií;  podporuje úsilí prioritně dosáhnout příslušných ústavních změn v Severní Makedonii a vyzývá všechny politické síly, aby v tomto ohledu sehrály konstruktivní úlohu; žádá zejména vlády členských států, které stanovily tento dodatečný požadavek pro Severní Makedonii, aby učinily vše pro podporu tohoto úsilí; lituje neodůvodněných průtahů v přístupových procesech Severní Makedonie a Albánie a připomíná, že kandidátské země by měly být posuzovány na základě svých vlastních zásluh při plnění objektivních kritérií pro přistoupení, včetně provádění reforem souvisejících s EU a sladění jejich politik se SZBP, jako jsou postoje a omezující opatření přijatá v reakci na ruskou útočnou válku proti Ukrajině; vítá skutečnost, že většina zemí západního Balkánu je v souladu se SZBP, a zároveň vyzývá Bělehrad, aby urychleně učinil totéž, zejména s ohledem na to, že Srbsko je jednou z mála evropských zemí, které se dosud nepřipojily k sankcím přijatým v reakci na ruskou útočnou válku proti Ukrajině; připomíná, že k přistoupení může dojít až poté, co se daná země přizpůsobí sankcím EU vůči Rusku a dosáhne významného pokroku v reformách souvisejících s EU; je i nadále velmi znepokojen destabilizujícím vlivem srbských orgánů na celý region;

58. lituje skutečnosti, že vysoké politické napětí a polarizace v Černé Hoře zpozdily pokrok v reformách souvisejících s EU a uvrhly zemi do hluboké politické a institucionální krize, což zbrzdilo proces přistoupení Černé Hory k EU; vítá vytvoření nové vlády a zdůrazňuje, že je důležité, aby byla schopna a odhodlána pokračovat v reformách souvisejících s EU a udržet Černou Horu pevně na strategické cestě k EU;

59. vítá doporučení Komise zahájit přístupová jednání s Bosnou a Hercegovinou, jakmile bude dosaženo nezbytné míry souladu s plněním kritérií členství; naléhavě vyzývá politické představitele země, aby provedli zásadní soubor reforem, včetně těch volebních, v souladu s rozhodnutími domácích a mezinárodních soudů s cílem zajistit zásady rovnosti a nediskriminace pro všechny občany a konstitutivní národy, jak je zakotveno v její ústavě, a aby plně respektovali rozsudky domácích a mezinárodních soudů, včetně všech rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva týkajících se Bosny a Hercegoviny; znovu vyzývá k cíleným sankcím proti destabilizujícím aktérům v Bosně a Hercegovině, zejména proti Miloradu Dodikovi; vítá, že bylo dosaženo dohody o prodloužení mandátu operace sil EU Althea v Bosně a Hercegovině do 2. listopadu 2024, a připomíná, že tato mise stále hraje klíčovou roli pro bezpečnost a stabilitu Bosny a Hercegoviny;

60. vítá skutečnost, že nevyprovokovaná útočná válka proti Ukrajině přiměla EU změnit priority své politiky rozšiřování; znovu potvrzuje, že tempo procesu rozšiřování závisí jak na schopnosti jednotlivých zemí splnit kritéria pro přistoupení, tak na odhodlání politických představitelů zemí západního Balkánu a členských států EU; je znepokojen nárůstem etnonacionalismu na západním Balkáně; vyzývá ESVČ, aby situaci pečlivě sledovala a předcházela tak napětí; zdůrazňuje význam činností na podporu demokracie, které zprostředkovává Evropský parlament, jako je dialog Jeana Monneta a proces parlamentního dialogu;

61. vítá nedávné signály týkající se urychlení harmonogramu pro kandidátské země; žádá, aby bylo zajištěno, že probíhající a budoucí přístupová jednání nebudou odkládána kvůli konkrétním národním zájmům nebo potřebě reformovat smlouvy; opakuje, že je třeba pokračovat v práci na přistoupení nových členských států a souběžném prohlubování EU; zdůrazňuje význam finančních nástrojů, jako je nástroj předvstupní pomoci III, pro posílení partnerství mezi EU a kandidátskými zeměmi; vyzývá k tomu, že je nutné vypracovat soudržnou strategii pro postupnou integraci všech kandidátských zemí, a to i do odvětvových politik a jako pozorovatelů v různých institucích Unie; je i nadále hluboce znepokojen zprávami o tom, že se komisař pro sousedství a rozšíření úmyslně snaží obcházet a podkopat ústřední význam demokratických reforem a reforem právního státu v přistupujících zemích EU; naléhavě vyzývá Komisi, aby zahájila nezávislé a nestranné vyšetřování toho, zda chování komisaře pro sousedství a rozšíření a jím prosazované politiky nepředstavují porušení kodexu chování členů Evropské komise a povinností komisaře vyplývajících ze Smluv;

62. upozorňuje na strategický význam západního Balkánu v dnešním geopolitickém kontextu, jakož i jeho význam pro bezpečnost a stabilitu EU jako celku; připomíná, že je zapotřebí větší přítomnosti a viditelnosti Evropy v regionu, aby bylo možné odvrátit zahraniční škodlivé vlivy a jejich hybridní aktivity;

63. odsuzuje teroristický útok ze dne 24. září 2023 proti příslušníkům kosovské policie v obci Banjska na severu Kosovské republiky a další provokace; znovu zdůrazňuje svůj postoj přijatý v usnesení ze dne 19. října 2023[19]; v této souvislosti naléhavě vyzývá všechny strany, aby usilovaly o uklidnění situace a vyvarovaly se jakékoli rétoriky či akcí, které by mohly vést k dalšímu zvyšování napětí; pozorně sleduje probíhající vyšetřování a znovu opakuje, že odpovědní pachatelé musí být pohnáni k odpovědnosti a postaveni před soud; vyzývá Komisi a Radu, aby přijaly opatření proti srbské vládě, pokud vyšetřování odhalí, že se srbský stát přímo podílel na výše uvedeném útoku nebo na násilných útocích, k nimž došlo na severu Kosova v květnu 2023, nebo pokud srbské orgány nebudou ochotny plně spolupracovat;

64. podporuje normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem a rozvoj dialogu mezi Bělehradem a Prištinou, který zprostředkovává EU; vyzývá Kosovo a Srbsko, aby se do tohoto dialogu zapojily v dobré víře a v duchu kompromisu s cílem neprodleně dosáhnout komplexní, právně závazné dohody o normalizaci svých vztahů založené na vzájemném uznání v souladu s mezinárodním právem; připomíná, že pokud by se nepodařilo pokročit v normalizaci vztahů, mělo by to negativní dopad pro integraci obou zemí do EU; lituje omezujících opatření, které rada uvalila vůči Kosovu, a vyzývá k jejich okamžitému zrušení; vyzývá EU, aby přijala vyvážený přístup ke zprostředkování mezi stranami s cílem překonat současnou patovou situaci; připomíná, že neúspěch dialogu by měl důsledky i pro roli EU jako důvěryhodného zahraničněpolitického hráče;

65. vítá doporučení Komise Radě zahájit přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskou republikou; vyzývá Radu, aby přijala rámec pro jednání, jakmile Ukrajina a Moldavsko pokročí v projednávání zákonů o boji proti korupci a ověřování majetku a podniknou další kroky v oblasti deoligarchizace; kladně hodnotí doporučení Komise rovněž zahájit přístupová jednání s Bosnou a Hercegovinou, jakmile bude dosaženo nezbytné míry souladu s plněním kritérií členství; vítá žádost Kosova o členství v EU a žádá Komisi, aby na ni reagovala; připomíná, že zájem Kosova o to, aby bylo považováno za kandidátskou zemi, bude posuzován na základě jeho vlastních zásluh a úspěchu v plnění kodaňských kritérií pro členství v EU; vítá však zrušení vízové povinnosti pro občany Kosova, které vstoupí v platnost nejpozději v lednu 2024;

66. kladně hodnotí doporučení Komise Radě udělit Gruzii status kandidátské země za předpokladu, že budou podniknuty další kroky v oblasti boje proti dezinformacím, sladění se SZBP, zlepšení provádění parlamentního dohledu a řešení politické polarizace, deoligarchizace a boje proti korupci; zdůrazňuje legitimní evropské aspirace gruzínského lidu a v souladu s tím zdůrazňuje význam podpory EU pro tuto zemi se zaměřením na aktéry občanské společnosti usilující o integraci Gruzie do EU; poukazuje na potenciální stabilizační úlohu, kterou může Gruzie sehrát v jižním Kavkazu;

67. vyzývá orgány EU a členské státy, aby podnikly rozhodné kroky k zajištění toho, aby Rusko plnilo své závazky vyplývající z dohody o příměří z 12. srpna 2008, kterou zprostředkovala EU, zejména aby stáhlo všechny své vojenské a bezpečnostní síly z okupovaných území Gruzie, umožnilo nasazení mezinárodních bezpečnostních mechanismů na místě a nerušený přístup pozorovatelské mise EU do Ruskem okupovaných gruzínských regionů Abcházie a Cchinvalské oblasti / Jižní Osetie; vybízí orgány EU a členské státy, aby dále posílily kapacity pozorovatelské mise EU a dále rozšířily její mandát; vyzývá orgány EU a členské státy, aby ve vztahu ke gruzínským regionům Abcházie a Cchinvali / Jižní Osetie, které jsou nezákonně okupovány Ruskem a jsou pod jeho faktickou kontrolou, používaly termín „okupace“, jak bylo stanoveno v příslušných rozsudcích Evropského soudu pro lidská práva a ve vyšetřování Mezinárodního trestního soudu;

68. je přesvědčen, že přistoupení Ukrajiny a Moldavské republiky k EU by bylo geostrategickou investicí do sjednocené a silné Evropy; vítá balíček podpory a zahájení civilní partnerské mise EU v Moldavské republice; oceňuje pokrok, kterého již bylo dosaženo v oblasti reforem, a naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila ambiciózní plán přístupových jednání, která by měla být zahájena co nejdříve, jakož i na postupnou integraci Ukrajiny a Moldavska do politik a programů EU; zdůrazňuje složitost a povahu procesu rozšiřování založenou na zásluhách, které vyžadují, aby byly kroky podnikány soustavně a včas; trvá dále na tom, že je třeba neustále usilovat o úpravu stávajících nástrojů pro přistoupení a o vytvoření právního základu pro nástroj předvstupní pomoci III;

69. znovu opakuje, že je třeba přehodnotit mnohostrannou politiku Východního partnerství s cílem obnovit regionální angažovanost a regionální program demokratických reforem, a to i prostřednictvím Parlamentního shromáždění Euronest;

70. co nejdůrazněji odsuzuje předem naplánovaný a neoprávněný útok Ázerbájdžánu proti Arménům v Náhorním Karabachu a lidem, kteří v oblasti zůstali; vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby umožnily bezpečný návrat arménského obyvatelstva do Náhorního Karabachu a poskytly pevné záruky ochrany jejich práv; požaduje ochranu arménského kulturního, historického a náboženského dědictví v Náhorním Karabachu v souladu s normami UNESCO a mezinárodními závazky Ázerbájdžánu; vyjadřuje politování nad tím, že útok v Baku představoval hrubé porušení mezinárodního práva a lidských práv a jasné porušení třístranného prohlášení o příměří ze dne 9. listopadu 2020 a závazků, které Ázerbájdžán přijal při jednáních zprostředkovaných EU; je přesvědčen, že skutečný dialog mezi Ázerbájdžánem a Arménií je jedinou udržitelnou cestou vpřed, a vyzývá EU a její členské státy, aby toto úsilí podpořily; podporuje probíhající mírové rozhovory mezi Arménií a Ázerbájdžánem, které byly vážně narušeny nedávnou vojenskou operací proti Náhornímu Karabachu a de facto etnickými čistkami; zdůrazňuje, že předpokladem stability v sousedství je důstojný a trvalý mír v regionu, který zachovává svrchovanost, nezávislost a územní celistvost obou zemí;

71. vyzývá civilní misi EU v Arménii (EUMA), aby pozorně sledovala vývoj bezpečnostní situace na místě, podávala Parlamentu transparentní zprávy a aktivně přispívala k úsilí o vyřešení konfliktu; vyzývá EU a její členské státy, aby posílily mandát mise EUMA, zvýšily její personální kapacitu, prodloužily její trvání a rovněž rozmístily pozorovatele podél hranice s Tureckem; vyzývá Ázerbájdžán, aby umožnil přítomnost mise EUMA na své straně hranice a v Náhorním Karabachu;

72. vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a ESVČ, aby dále podporovali Arménii prostřednictvím Evropského mírového nástroje, zejména s cílem posílit její obranné schopnosti proti hybridním hrozbám a rozšířit tak její bezpečnostní prostor nad rámec Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti; vítá navázání politického dialogu a dialogu o otázkách bezpečnosti mezi EU a Arménií a jeho první zasedání dne 26. ledna 2023;

73. zdůrazňuje, že opakovaná varování Parlamentu ohledně situace nevedla k žádné změně politiky EU vůči Ázerbájdžánu; trvá na tom, že jakékoli prohloubení vztahů EU s Ázerbájdžánem musí být i nadále podmíněno tím, že země dosáhne podstatného pokroku v oblasti dodržování lidských práv, právního státu, demokracie a základních svobod, včetně ochrany etnických menšin; dále vyzývá EU, aby okamžitě uvalila sankce na Ázerbájdžán a pozastavila platnost memoranda o porozumění o strategickém partnerství v oblasti energetiky;

74. znovu opakuje svou podporu demokraticky zvolené vládě Arménie a plné respektování svrchovanosti, demokracie a územní celistvosti země; chválí prohlášení premiéra Nikola Pašinjana, že se Arménie nenechá zatáhnout do nové války s Ázerbájdžánem, a jeho nedávné výzvy k obnovení mírových rozhovorů s Ázerbájdžánem na nejvyšší úrovni; odsuzuje ruské vměšování do dění v Arménii, jehož cílem je šíření nepokojů; vyzývá EU, aby posílila svou angažovanost na jižním Kavkaze; vítá rozhodnutí Arménie ratifikovat Římský statut Mezinárodního trestního soudu;

75. je hluboce znepokojen skutečností, že turecká vláda nezvrátila negativní trend zhoršovování situace v oblasti demokracie, právního státu, základních práv a nezávislosti soudnictví, že zahraniční politika Turecka je i nadále v rozporu s prioritami EU v rámci SZBP a že se Turecko nepřipojilo k sankcím EU vůči Rusku;

76. zdůrazňuje, že nedojde-li k drastické změně kurzu ze strany turecké vlády, nelze obnovit proces přistoupení Turecka k EU; vyzývá EU a tureckou vládu, aby pokročily směrem k užšímu, dynamičtějšímu a strategičtějšímu partnerství, a to s ohledem na klíčovou roli, kterou Turecko v regionu hraje, a na jeho význam jako spojence v NATO; vyzývá Komisi, aby zahájila proces úvah s cílem nalézt paralelní a realistický rámec pro vztahy mezi EU a Tureckem, který by zahrnoval zájmy všech zúčastněných stran a který by ukotvil Turecko v EU, místo aby ho tlačil k Rusku nebo Íránu;

77. vítá částečnou deeskalaci napětí ve východním Středomoří a v Egejském moři a vyzývá Turecko, aby se svými partnery v těchto regionech pracovalo na konstruktivním, nikoli asertivním či agresivním přístupu; vyzývá Velké národní shromáždění Turecka, aby urychleně ratifikovalo žádost Švédska o vstup do NATO, a naléhavě vyzývá turecké vnitrostátní orgány, aby úzce spolupracovaly s vyslancem EU pro sankce;

78. odsuzuje zahájení nezákonných stavebních prací na turecké straně Kypru v nárazníkové zóně poblíž vesnice Pyla/Pile na Kypru, kde žijí dvě komunity, jakož i napadení mírových sil OSN a poškození vozidel OSN dne 18. srpna 2023; vyzývá k respektování statusu nárazníkové zóny a mandátu mírových sil OSN na Kypru; připomíná, že ohrožení bezpečnosti příslušníků mírových sil OSN a poškození majetku OSN jsou podle mezinárodního práva trestnými činy; naléhavě vyzývá Turecko a turecké vedení Kypru, aby zastavilo a odvolalo všechny tyto jednostranné aktivity a vyvarovalo se dalších akcí a provokací, které nepřispívají k obnovení jednání pod vedením OSN; vítá ujednání, jehož strany dosáhly s cílem nalézt cestu vpřed na silnici do Pyly/Pile na Kypru a stabilizovat situaci, a vyzývá k zapojení do mírových jednání a skutečného procesu dialogu;

79. lituje, že ani po více než 25 letech od zahájení tzv. barcelonského procesu nebylo dosaženo vytvoření prostoru sdílené prosperity, stability a svobody se středomořskými zeměmi v jižním sousedství; vybízí místopředsedu Komise, vysokého představitele a Komisi, aby posílili jižní rozměr sousedství EU, mimo jiné prostřednictvím intenzivnějšího a posíleného dialogu, kterým bude podmíněno vyplácení finančních prostředků, a aby zajistili odpovídající zdroje pro včasné a účinné provádění nové agendy pro Středomoří, zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou hrají země v jižním sousedství při řízení migrace na základě zásad solidarity, rovnováhy a sdílení odpovědnosti mezi zeměmi; zdůrazňuje význam praktických dohod s těmito zeměmi s cílem zmírnit důsledky nelegální migrace, obchodování s lidmi a pašování nedovolených zbraní a kulturních statků; poukazuje na to, že mnohé země v jižním sousedství mají bohaté energetické zdroje a mohou se více podílet na diverzifikaci zásobování evropských zemí energií;

80. bere na vědomí politickou dohodu o komplexním souboru opatření v rámci partnerství mezi EU a Tuniskem; připomíná, že toto memorandum o porozumění je spojeno s podmínkami, a naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila jejich dodržování; lituje však, že memorandum o porozumění neobsahuje závazky v oblasti lidských práv, které EU očekává ve svých dohodách se třetími zeměmi; je dále přesvědčen, že vztahy mezi EU a Tuniskem by měly být založeny na rámci dohody o přidružení mezi EU a Tuniskem a na dodržování demokracie, lidských práv a zásad právního státu, přičemž by měl být vykonáván plný parlamentní dohled nad prováděním dohody o přidružení a vyplácením finančních prostředků EU Tunisku; je pevně přesvědčen, že převod finančních prostředků EU by měl být podmíněn dodržováním norem v oblasti lidských práv a měl by zahrnovat ustanovení o podmíněnosti a odpovědnosti; vyzývá Komisi, aby předložila mechanismus, který by zajistil dodržování předpisů v tomto ohledu, a prozkoumala všechny příslušné možnosti;

81. je velmi znepokojen autoritářským postupem tuniského vedení, zadržováním představitelů opozice a občanské společnosti a pronásledováním uprchlíků a žadatelů o azyl a naléhavě vyzývá tuniské orgány, aby dodržovaly mezinárodní právo v oblasti humanitárních práv a práva migrantů; dále odsuzuje rozhodnutí tuniských orgánů odepřít vstup delegaci Výboru pro zahraniční věci Evropského parlamentu a naléhavě vyzývá tuniské orgány, aby umožnily otevřený politický dialog;

82. zdůrazňuje, že je nezbytné strategičtěji spolupracovat se zeměmi Perského zálivu, zejména pokud jde o podporu regionální bezpečnosti, spolupráce, opatření v oblasti klimatu, lidských práv a boje s korupcí; vítá obnovení diplomatických vztahů mezi Královstvím Saúdská Arábie a Íránskou islámskou republikou; dále vítá návrh na zavedení strukturovaného bezpečnostního dialogu mezi EU a Radou pro spolupráci v Zálivu; v této souvislosti připomíná potřebu plné transparentnosti a odpovědnosti ve strategickém partnerství mezi EU a zeměmi Perského zálivu; vyzývá EU a členské státy, aby i nadále kladly důraz na dodržování lidských práv a rovnosti žen a mužů, jakož i na postupné sbližování hodnot, zejména v souvislosti s reakcí na ruskou útočnou válku proti Ukrajině a na její důsledky;

83. zdůrazňuje, že cílem SZBP je rozvoj a upevňování demokracie, právního státu a dodržování lidských práv a základních svobod a že tyto cíle Saúdskoarabské království nesdílí; bere na vědomí skutečnost, že Saúdskoarabské království pokračuje ve spolupráci s EU v rámci pravidelného dialogu o lidských právech; odsuzuje však trvalé porušování lidských práv v této zemi, zejména uplatňování trestů smrti a poprav a omezování občanských a politických práv, jakož i svobody projevu, a vyzývá ke zrušení trestu smrti;

84. odsuzuje brutální zákroky íránské policie a bezpečnostních sil, včetně Islámských revolučních gard, proti demonstracím po zabití Jiny Mahsy Amíníové a mnoha dalších mučených a zabitých, kteří se postavili režimu; vyzývá k dalším restriktivním opatřením vůči Islámským revolučním gardám, jejich pomocným silám a všem, kdo jsou zodpovědní za závažné porušování lidských práv při pokojných protestech, včetně nejvýše postavených představitelů; vyzývá Radu, aby označila Islámské revoluční gardy a jejich pomocné síly, včetně íránské mravnostní policie, polovojenských milicí Basídž a jednotek Quds, za teroristický subjekt;

85. znovu vyjadřuje svou podporu pokojnému opozičnímu hnutí v celém Íránu, které protestuje proti systémovému a rostoucímu útlaku žen a závažnému porušování lidských práv a základních svobod; odsuzuje íránský režim za kampaň obtěžování, sledování, únosů a vyhrožování smrtí íránským aktivistům a za systematickou diskriminaci žen prostřednictvím zákonů a předpisů, které výrazně omezují jejich svobodu; vyzývá k vytvoření mezinárodního mechanismu vyšetřování a odpovědnosti, který by se zabýval porušeními lidských práv spáchanými íránskou vládou;

86. odsuzuje íránský režim za poskytování vojenského vybavení Rusku při jeho brutální a nezákonné agresi proti Ukrajině; zdůrazňuje, že Íránská islámská republika přispívá k válečným zločinům na Ukrajině, neboť toto vybavení je používáno k útokům na civilisty a civilní infrastrukturu, vyzývá k důrazné reakci EU na zapojení Íránu do ruské války; odsuzuje skutečnost, že Írán sponzoruje označené teroristické skupiny včetně Hizballáhu, Hamásu a palestinského Islámského džihádu; vyjadřuje znepokojení nad destabilizujícím vlivem těchto aktivit na Blízký východ a na vyhlídky na izraelsko-palestinský mír; zdůrazňuje, že je třeba řešit širší zhoubné a destabilizující aktivity Íránu na Blízkém východě i mimo něj; důrazně odmítá íránskou diplomacii využívající rukojmí a požaduje, aby všichni evropští občané zadržovaní v Íránu byli propuštěni a mohli zemi opustit; vyzývá režim v Teheránu, aby zastavil zastrašovací a represivní kampaň proti skupinám íránské diaspory v EU a ve světě; vyzývá vlády členských států, aby si uvědomily konkrétní nadnárodní represivní taktiky používané Íránem;

87. vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že Íránská islámská republika pokračuje v obohacování uranu až na 60 % čistoty a opakovaně porušuje společný komplexní akční plán (JCPOA); vybízí k obnovení jednání o smlouvě JCPOA;

88. co nejdůrazněji odsuzuje opovrženíhodné teroristické útoky Hamásu proti Izraeli a vyjadřuje svou podporu Státu Izrael a jeho lidu; uznává právo Izraele na sebeobranu, jak je zakotveno a vymezeno v mezinárodním právu, a skutečnost, že kroky Izraele jako takové musí být plně v souladu s mezinárodním humanitárním právem; je velmi znepokojen mimořádně zhoršenou humanitární situací v pásmu Gazy a vyzývá k přerušení bojů z humanitárních důvodů, aby mohla být civilnímu obyvatelstvu v pásmu Gazy poskytnuta pomoc; naléhavě vyzývá mezinárodní společenství, aby pokračovalo v poskytování humanitární pomoci civilnímu obyvatelstvu v této oblasti a aby ji posílilo, a opakuje, že humanitární pomoc EU musí být i nadále poskytována; naléhavě vyzývá Egypt a Izrael, aby na vytvoření humanitárních koridorů do Pásma Gazy spolupracovaly s mezinárodním společenstvím; lituje skutečnosti, že Palestinská samospráva od roku 2005 neuskutečnila volby, což snižuje její důvěryhodnost, a očekává, že se volby budou konat brzy;

89. znovu vyjadřuje neochvějnou podporu vyjednanému řešení založenému na existenci dvou států pro Izrael a Palestinu na základě hranic z roku 1967, se dvěma svrchovanými, demokratickými státy coby sousedy v míru a se společným hlavním městem Jeruzalémem; vybízí ESVČ a členské státy, aby přijaly evropskou iniciativu k obnovení dvoustátního řešení; připomíná, že osady na okupovaných palestinských územích jsou podle mezinárodního práva protiprávní; vyzývá k okamžitému ukončení politiky osídlování, která je hlavní překážkou životaschopnosti dvoustátního řešení; zdůrazňuje, že pokračující podpora Agentury OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě zůstává klíčovým prvkem strategie EU, která má přispět k podpoře stability a míru na Blízkém východě;

90. uznává, že ruská útočná válka proti Ukrajině představuje pro státy ve Střední Asii, které tradičně udržují úzké vztahy s Ruskem, výzvu i příležitost; je znepokojen tlakem Ruska a Číny v regionu a zdůrazňuje, že v reakci na to je třeba posílit přítomnost EU ve Střední Asii; zdůrazňuje zájem EU na prohloubení hospodářských vztahů a posílení politických vazeb se zeměmi Střední Asie, částečně s cílem řešit obcházení sankcí vůči Rusku a Bělorusku; vyzývá vnitrostátní orgány těchto zemí, zejména Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Uzbekistánu, k úzké spolupráci s EU, zejména s jejím vyslancem pro uplatňování sankcí, a v této souvislosti rovněž připomíná význam užší spolupráce s OBSE;

91. vybízí Komisi a členské státy, aby pokračovaly v podpoře politických a hospodářských reforem, které posilují právní stát, demokracii, řádnou správu věcí veřejných a dodržování lidských práv, a aby podporovaly dobré sousedské vztahy; opakuje, že všechny země středoasijského regionu se musí zavázat k dodržování Charty OSN, zejména zásad respektování nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti všech zemí;

92. vítá výsledky druhého hospodářského fóra EU a Střední Asie, které se uskutečnilo v květnu 2023 v Almaty, a druhého zasedání předsedy Evropské rady s hlavami států všech pěti středoasijských zemí v červnu 2023; vyzývá Komisi a členské státy, aby podepsaly dohodu o posíleném partnerství a spolupráci s Kyrgyzstánem, dokončily přípravné práce na podpisu dohody s Uzbekistánem a urychleně pokročily v probíhajících jednáních o dohodě s Tádžikistánem;

93. připomíná, že středoasijské země jsou významnými dodavateli surovin a energie; zastává názor, že EU má velký zájem na oživení tzv. středního koridoru nejen jako regionální hospodářské zóny, ale také jako alternativy k Novému euroasijskému pevninskému mostu, který vede přes ruské a běloruské území, na něž byly uvaleny sankce; zdůrazňuje význam podpory regionální integrace podél tzv. středního koridoru, a to i za účelem získání finančních prostředků na infrastrukturní projekty v rámci strategie Global Gateway;

94. znovu opakuje, že neuznává faktickou afghánskou vládu; je znepokojen neutěšenou hospodářskou a humanitární situací v Afghánistánu a porušováním práv žen a dívek v zemi; odsuzuje drastické snížení kapacity Světového potravinového programu pro poskytování potravinové pomoci afghánskému obyvatelstvu a vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že afghánskému obyvatelstvu bude poskytnuta nezbytná humanitární pomoc, a zajistily dodatečné financování nouzové pomoci; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby u Mezinárodního trestního soudu vznesl návrh na stíhání vůdců Tálibánu za jejich zločiny proti ženám a dívkám;

95. podporuje pět klíčových kritérií, která Rada přijala dne 21. září 2021 a která slouží jako hlavní zásady pro budoucí vztahy s Tálibánem, ale domnívá se, že je třeba vyvinout velké úsilí při definování dlouhodobé strategie, aby se vyřešila mimořádná situace v oblasti lidských práv a genderový apartheid, k nimž v Afghánistánu dnes dochází; zdůrazňuje, že program EU pro evakuaci osob v Afghánistánu, které pracovaly pro evropské mise, počítaly s evropskou ochranou a jsou stále v bezprostředním ohrožení, nemůže být ukončen, dokud v zemi zůstávají osoby splňující kritéria;

96. vyjadřuje politování nad tím, že Ruská federace na zasedání Rady bezpečnosti OSN dne 11. července 2023 vetovala obnovení rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2672(2023) týkající se přeshraničních dodávek humanitární pomoci lidem v severozápadní Sýrii přes Bab al-Hawa, čímž ohrozila více než čtyři miliony lidí, jejichž uspokojení základních potřeb v oblasti potravin, léků a dalších životně důležitých dodávek závisí na humanitární pomoci; bere na vědomí opětovné začlenění Sýrie do Ligy arabských států; domnívá se, že k normalizaci vztahů se současným syrským režimem nemůže dojít, a zdůrazňuje, že syrský politický proces je na mrtvém bodě;

97. opakuje, že je mírový, svobodný, propojený, otevřený a stabilní indicko-tichomořský region založený na pravidlech je zásadním evropským zájmem; je znepokojen tím, že velmocenská konkurence omezuje schopnost EU podporovat multilateralismus v regionu; v této souvislosti upozorňuje, že setkání Asie-Evropa je stále omezeno geopolitickým napětím s Ruskem; bere na vědomí úsilí místopředsedy Komise, vysokého představitele o angažovanost v regionu, o čemž svědčí spolupořádání a spolupředsedání ministerského fóra EU – indicko-tichomořský region dne 13. května 2023 se švédským předsednictvím a účast místopředsedy Komise, vysokého představitele na regionálním fóru Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) dne 14. července 2023; vyzývá EU, aby aktivně podporovala ministerské fórum spolupráci v indicko-tichomořském regionu jako každoroční akci;

98. podporuje užší politické vazby s podobně smýšlejícími partnery v souladu se strategií EU pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu, zejména s Japonskem, Korejskou republikou, Austrálií, Novým Zélandem, Tchaj-wanem a členskými státy ASEAN, a to i v oblasti námořní bezpečnosti, nešíření zbraní hromadného ničení a odolnosti vůči hybridním hrozbám; vítá úsilí ESVČ v oblasti budování kapacit v indicko-tichomořském regionu, jejichž cílem je vytvořit odolnost proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování; zdůrazňuje, že je třeba posílit mezilidské vztahy s našimi partnery, zejména výměny mládeže, občanskou spolupráci a spolupráci v rámci think-tanků; zdůrazňuje, že ochrana míru, stability a svobody plavby v indicko-tichomořském regionu má nadále prvořadý význam pro zájmy EU a jejích členských států;

99. vyzývá Korejskou lidově demokratickou republiku, aby se zcela, ověřitelně a nezvratně vzdala svých programů zbraní hromadného ničení a balistických raket; co nejdůrazněji odsuzuje pokračující zločiny proti lidskosti a naléhavě vyzývá orgány země, aby zahájily reformní proces, v jehož rámci budou dodržována a chráněna všechna lidská práva; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné, aby EU a mezinárodní společenství jednaly s cílem zabránit vojenské spolupráci a výměně zbraní mezi Ruskem a Korejskou lidově demokratickou republikou;

100. konstatuje, že geopolitické výzvy posílily společný zájem EU a Indie o zajištění bezpečnosti, prosperity a udržitelného rozvoje; vítá vytvoření Rady EU–Indie pro obchod a technologie; vyzývá k uspořádání summitu Indie a EU s cílem udržovat dvoustranné vztahy na předním místě; zdůrazňuje význam úspěšného uzavření jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií s ohledem na citlivé otázky na obou stranách; vyjadřuje naději, že Indie sladí svůj postoj k ruské invazi na Ukrajinu s postojem transatlantického společenství, a vyzývá Radu a místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby v tomto ohledu vyvinuli diplomatické úsilí;

101. vyjadřuje hluboké znepokojení nad posledními změnami ve vnitropolitickém a vojenském postoji Číny od 20. celostátního sjezdu Komunistické strany Číny; domnívá se, že rostoucí důraznost Číny, částečně prostřednictvím politiky ekonomického nátlaku, zůstává jednou z hlavních geopolitických výzev 21. století; zastává názor, že Čína prokazuje, že má jak úmysl, tak stále více i ekonomickou, diplomatickou, vojenskou a technologickou sílu, aby změnila mezinárodní řád založený na pravidlech; zdůrazňuje, že toto vyžaduje vícerozměrnou reakci, jejímž prostřednictvím bude EU s Čínou i nadále selektivně spolupracovat v řadě klíčových otázek a zároveň v souladu se strategií hospodářské bezpečnosti EU stále více snižovat rizika daného vztahu, mimo jiné snížením nadměrné hospodářské závislosti v kritických odvětvích; konstatuje, že věcná spolupráce s Čínou je stále obtížnější vzhledem k výraznějšímu rozměru konkurence a systémového soupeření; zdůrazňuje, že Čína zůstává důležitá v mnoha oblastech politiky, včetně změny klimatu; varuje, že pokračující růst čínsko-ruského strategického partnerství, včetně oblasti transferu technologií a vojenských kapacit, může zvýšit schopnost Číny vyvíjet nátlak na partnery EU v Asii a ve světě; opakuje svou výzvu k asertivnější strategii EU-Čína, která by utvářela vztahy s Čínou v zájmu EU a plně zohledňovala výzvy vyplývající z vzestupu Číny jako globálního aktéra;

102. odsuzuje akty hybridní války, jako jsou kybernetické útoky, dezinformační kampaně a sledování či špionáž čínských občanů v rámci EU; apeluje na Čínu, aby okamžitě ukončila tyto neblahé skutky, manipulaci s informacemi a zasahování do voleb, a vyzývá Komisi a členské státy, aby urychleně provedly iniciativy týkající se zahraničního zasahování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací, jak navrhuje Parlament; odsuzuje sankce proti poslancům Evropského parlamentu (a dalším subjektům EU) a vnitrostátních parlamentů a vyzývá k jejich okamžitému a bezpodmínečnému zrušení;

103. odsuzuje systém nucených prací provozovaný čínskou vládou a porušování lidských práv, které podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva může představovat zločiny proti lidskosti, včetně vysokého rizika genocidy v Sin-ťiangu a zločinů proti lidskosti v Tibetu a Vnitřním Mongolsku, jakož i represivní politiku vůči dalším etnickým menšinám; připomíná, že „politika jedné Číny“ EU zůstává základním kamenem vztahů mezi EU a Čínou; znovu potvrzuje závazek EU dodržovat zásadu „jedna země, dva systémy“ a odsuzuje její případné porušování; znovu odsuzuje podkopávání demokracie ve zvláštní správní oblasti Hongkong Komunistickou stranou Číny, včetně masového sledování, pokračujícího porušování základních lidských práv a zavedení zákona o národní bezpečnosti v Hongkongu; vyzývá Komisi, aby posoudila autonomní status Hongkongu s ohledem na porušování čínsko-britské a čínsko-portugalské společné deklarace Čínou a na potlačování autonomie Hongkongu;

104. zdůrazňuje, že je třeba zajistit jednotný evropský přístup v případech, kdy Čína využívá svého ekonomického vlivu k umlčení opozice proti porušování lidských práv; vyzývá Čínu, aby vyšetřila a zabránila porušování lidských práv a mezinárodního práva; připomíná, že Čína má jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN zvláštní odpovědnost za dodržování Všeobecné deklarace lidských práv; je znepokojen situací křesťanů a dalších náboženských menšin, včetně jejich svobody vyznání v Číně, neboť čelí neustálému pronásledování;

105. odsuzuje rostoucí trend nadnárodní represe ze strany Číny a vyzývá členské státy EU, které tak dosud neučinily, aby pozastavily platnost svých smluv o vydávání osob s Čínou a Hongkongem a aby uzavřely všechny zbývající nelegální čínské „policejní stanice“ na svém území; vyzývá ESVČ, aby pozorně sledovala soudní procesy s politickými vězni v Hongkongu a vyzvala k propuštění těchto politických vězňů, včetně zakladatele deníku Apple Daily Jimmyho Laie;

106. bere na vědomí poslední summit BRICS, který se konal v Johannesburgu v srpnu 2023, a geopolitické cíle Číny ve vztahu k BRICS; zdůrazňuje, že je třeba, aby EU a její členské státy posílily dialog a spolupráci s některými členskými zeměmi BRICS+ a čelily tak rostoucímu globálnímu vlivu Číny;

107. naléhavě vyzývá EU a Čínu, aby zintenzivnily dialog a úzkou spolupráci v oblasti boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a obecněji v oblasti udržitelného využívání mořských biologických zdrojů a správy oceánů; vyzývá Unii, aby posílila spolupráci se Spojeným královstvím, USA, Japonskem a dalšími klíčovými aktéry v oblasti rybolovu a oceánské politiky a využila své diplomatické nástroje k tomu, aby povzbudila Čínu k nezbytným reformám rámce pro správu rybolovu;

108. důrazně odsuzuje pokračující vojenské provokace Číny vůči Tchaj-wanu a znovu jednoznačně odmítá jakoukoli jednostrannou změnu statu quo v Tchajwanském průlivu; zdůrazňuje, že územní nároky Číny nemají oporu v mezinárodním právu; dále odsuzuje blokování účasti Tchaj-wanu v mnohostranných organizacích ze strany Číny; vyzývá Komisi, členské státy, aby podpořily smysluplnou účast Tchaj-wanu v příslušných mezinárodních organizacích, jako je WHO, Mezinárodní organizace pro civilní letectví a Rámcová úmluva OSN o změně klimatu; opakuje, že Tchaj-wan je klíčovým partnerem EU a demokratickým spojencem v indicko-tichomořském regionu; uznává význam Tchaj-wanu při zajišťování globálních dodavatelských řetězců, zejména v odvětví špičkových technologií, a naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby s Tchaj-wanem navázaly užší spolupráci; vítá, že od roku 2021 Tchaj-wan postupně navštívily oficiální delegace výborů Parlamentu, a vyzývá Komisi, aby neprodleně zahájila přípravná opatření pro jednání o dvoustranné investiční dohodě s Tchaj-wanem

109. odsuzuje prohlášení čínského prezidenta, že se Čína nikdy nevzdá práva použít sílu vůči Tchaj-wanu; upozorňuje na skutečnost, že Tchaj-wan ani Čína si nejsou navzájem podřízeny; vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že Čína používá nepřátelské dezinformace k podkopávání důvěry v tchajwanskou demokracii a vládu; vyzývá EU a její členské státy, aby ve spolupráci s mezinárodními partnery napomohly udržení demokracie na Tchaj-wanu a chránily ji před zahraničními zásahy a hrozbami, a zdůrazňuje, že pouze demokraticky zvolená vláda Tchaj-wanu může zastupovat obyvatele Tchaj-wanu na mezinárodní scéně; konstatuje, že je třeba se zaměřit také na preventivní diplomacii, aby se zabránilo jakékoli eskalaci v Tchajwanském průlivu;

110. konstatuje, že Čína se v posledním desetiletí zaměřila na posílení svého vlivu v indicko-tichomořském regionu prostřednictvím zvýšené pomoci, rozvoje, diplomacie a bezpečnostní spolupráce; zdůrazňuje, že je třeba sdružovat zdroje k účinnému posílení politického vlivu EU a prosazení EU jako spolehlivého a strategického partnera v Tichomoří;  vybízí členské státy, aby spojily své síly a na ministerské úrovni se zapojily do spolupráce s tichomořskými ostrovními zeměmi a Organizací afrických, karibských a tichomořských států; zdůrazňuje, že pro země v regionu je klíčové, aby na konferenci COP27 vážně navázaly, a proto naléhavě vyzývá ESVČ, aby prosazovala udržitelnou celosvětovou ekologickou transformaci a posílila svou klimatickou diplomacii s cílem upevnit spolupráci v oblasti opatření na přizpůsobení se změně klimatu a její zmírnění;

111. zdůrazňuje, že ASEAN je klíčovým spojencem při posilování multilateralismu založeného na pravidlech; vyzývá k úzké spolupráci v souladu se společným prohlášením vedoucích představitelů EU–ASEAN ze dne 14. prosince 2022 s cílem utvářet regionální dynamiku nad rámec binárních omezení soupeření Číny a USA; dále v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité zachovat svobodu plavby v Jihočínském a Východočínském moři; připomíná, že je třeba plně provést akční plán EUASEAN na období 2023–2027;

112. vítá podpis dohody, která nahrazuje dohodu z Cotonou, a jejích regionálních protokolů, které umožní bezprecedentní regionální zaměření na africké, karibské a tichomořské země, a požaduje urychlenou ratifikaci jak ze strany Organizace afrických, karibských a tichomořských států, tak ze strany EU; naléhavě vyzývá Komisi a místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby zajistili návazné kroky po summitu EU–Africká unie v únoru 2022 s cílem prohlubovat spolupráci na iniciativách společného zájmu a uspokojovat potřeby partnerských zemí v Africe; zdůrazňuje, že EU by měla sledovat geografické priority na dvoustranné úrovni se zaměřením na klíčové africké partnery, ale také na regionální úrovni se zaměřením na provádění regionálních strategií pro Sahel a pobřežní země, oblast Velkých jezer a Africký roh; v této souvislosti vítá operaci Atalanta, která se jako první námořní operace EU zaměřená na ochranu plavidel Světového potravinového programu OSN stala úspěšnou protipirátskou operací; vyzývá Radu a členské státy, aby zvážily rozšíření zeměpisné působnosti operace Atalanta;

113. přikládá zvláštní význam posílení bezpečnostní spolupráce se zeměmi Guinejského zálivu, podpoře jejich integrace a vnitroregionální solidaritě; vyjadřuje vážné znepokojení nad zhoršováním stability v Sahelu, k němuž přispěl vojenský převrat v Nigeru a rozpad demokratických institucí; neuznává a neuzná orgány, které vzešly z převratu v Nigeru; opakuje svou jasnou výzvu k neprodlenému obnovení ústavního pořádku a plně se připojuje k prohlášením Hospodářského společenství států západní Afriky a jeho afrických a mezinárodních partnerů v tomto ohledu;

114. odsuzuje vměšování Ruska do dění v Africe, zejména prostřednictvím zvýšené přítomnosti Wagnerovy skupiny na tomto kontinentu, a důrazně odsuzuje zneužívání a zločiny, kterých se dopouští; připomíná, že stabilita Sahelu má přímé důsledky pro bezpečnost a stabilitu evropských vnějších hranic ve Středomoří; vyzývá EU, aby zvýšila zdroje a posílila spolupráci s našimi partnery v boji proti obchodování s lidmi přes Středomoří a Bělorusko a rozbila zločinecké sítě využívané k obchodování s lidmi; domnívá se, že politika EU vůči Sahelu nepřinesla očekávané výsledky, a bere na vědomí oznámení místopředsedy Komise a vysokého představitele o přehodnocení strategie EU v oblasti Sahelu;

115. zdůrazňuje, že je třeba upravit současný přístup, aby si EU udržela svůj vliv, a vyzývá k posílení angažovanosti a podpory EU v tomto regionu; vítá, že Komise vypracovala „nový strategický přístup“ k partnerství s Afrikou, který zohledňuje novou geopolitickou situaci, a vyzývá Komisi a Radu, aby rozvíjely vzájemně prospěšné partnerství, které se zaměří na společné otázky pro Evropu a Afriku; vítá investiční balíček Global Gateway Afrika–Evropa ve výši 150 miliard EUR, jehož cílem je podpořit africké partnery v rozvoji silného, inkluzivního, ekologického a digitálního oživení a transformace; domnívá se, že je třeba urychleně zvýšit a zlepšit úsilí v boji proti dezinformacím a lépe poukázat na pomoc EU v Africe;

116. zdůrazňuje, že přístup k nezávadné pitné vodě je jednou z hlavních výzev 21. století, zejména proto, že téměř 60 % vodních zdrojů překračuje politické územní hranice; zdůrazňuje, že nedostatek vody může vést k nejzávažnějším konfliktům, pokud nepřistoupíme k integrovanému a sdílenému využívání toků; zdůrazňuje, že je třeba, aby EU přijala strategii, která usnadní technologická a geopolitická řešení v oblastech postižených nedostatkem vody, jenž má vysoce destabilizující potenciál; vyzývá země, které se nacházejí v hlavních oblastech konfliktů v souvislosti s vodou, aby podepsaly Helsinskou úmluvu o vodě z roku 1992, která se týká ochrany a využívání přeshraničních vodních cest a mezinárodních jezer;

117. konstatuje, že EU by měla mít zvláštní zájem na oživení partnerství se zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku; konstatuje, že angažovanost EU v regionu v posledních desetiletích poklesla, což vytvořilo vakuum pro zahraniční škodlivé aktéry; vyzývá všechny latinskoamerické země, aby zaujaly důraznější postoj a odsoudily ruskou agresi proti Ukrajině; vyjadřuje znepokojení nad nárůstem organizovaného zločinu a obchodování s drogami v Latinské Americe, což má dopad i na EU; vyzývá k výraznému posílení meziregionální spolupráce v boji proti tomuto jevu;

118. bere na vědomí summit EU a Společenství latinskoamerických a karibských států, který se konal ve dnech 17. a 18. července 2023, a doufá, že tento summit zlepší dvoustranné regionální vztahy, zejména s ohledem na rostoucí vliv Číny a Ruska v Latinské Americe a Karibiku; vyzývá členské státy a ESVČ, aby v tomto regionu pokračovaly v proaktivní diplomacii se silným důrazem na obranu mnohostranného globálního řádu, mezinárodního práva a dodržování demokracie a lidských práv; vítá uzavření jednání o rozšířené rámcové dohodě mezi EU a Chile a vyzývá k pokroku při podpisu a ratifikaci dohody o přidružení mezi EU a Mexikem; vyzývá Komisi a španělské a belgické předsednictví Rady, aby rozhodně pokročily a uzavřely dohodu s Mercosurem před koncem stávajícího volebního období a zároveň si zachovaly co nejvyšší ambice, pokud jde o prosazování ustanovení o udržitelnosti; připomíná také, že je třeba dokončit ratifikaci dohody o přidružení mezi EU a Střední Amerikou;

119. zdůrazňuje, že je důležité podporovat ještě pevnější vztahy s Norskem, které je nejužším přidruženým partnerem EU, prostřednictvím Dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP), dosáhnout pokroku v jednáních o nové dohodě se Švýcarskem a pokročit v jednáních o dohodách o přidružení s Andorrou a San Marinem; bere na vědomí pozastavení jednání o dohodě o přidružení s Monakem;

120. vyzývá k větší angažovanosti EU v Arktidě, neboť tato oblast má pro EU klíčový geostrategický význam s ohledem na důsledky změny klimatu, průmyslovou a hospodářskou soutěž, bezpečnostní hrozby mimo jiné vyvolané ruskou vojenskou expanzí do nejsevernějších oblastí a ohrožení svobody a bezpečnosti plavby; konstatuje, že NATO zdůraznilo význam nejsevernějších oblastí, zejména kvůli rozšíření možných námořních tras, přístupu k přírodním zdrojům, ochraně klimatu a územním nárokům, což může vést ke zvýšení geopolitického napětí; zdůrazňuje, že angažovanost EU v regionu musí zahrnovat spolupráci s místními partnery, včetně domorodého obyvatelstva;

121. vyzývá k větší podpoře strategie EU v oblasti námořní bezpečnosti, neboť svoboda plavby představuje rostoucí výzvu; trvá na tom, že svoboda plavby musí být vždy respektována, přičemž prioritou musí být deeskalace a prevence ozbrojených konfliktů a vojenských incidentů;

122. zdůrazňuje, že jižní polární oblast by měla být vzhledem k měnící se geopolitické dynamice považována za novou oblast zájmu; zdůrazňuje význam mnohostranné spolupráce ve správě chráněných mořských oblastí; vybízí EU, aby vypracovala cílevědomou evropskou polární agendu, která by se snažila začlenit její regionální ambice do společné zahraniční a bezpečnostní politiky a která by spojovala významné zájmy členských států v oblasti vědy, ochrany oceánů, rybolovu, regionálního míru a multilateralismu založeného na pravidlech; vyzývá k posílení dialogu mezi EU a Čínou a Antarktidou;

°

° °

123. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Evropské radě, Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a vládám a parlamentům členských států.

 


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Výbor pro zahraniční věci každoročně vypracovává návrh usnesení o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky jako reakci na zprávu vysokého představitele Unie pro zahraniční politiku Evropskému parlamentu o společné zahraniční a bezpečnostní politice. Toto usnesení hodnotí provádění SZBP a je klíčovou součástí příspěvku Evropského parlamentu k vnější činnosti EU, zejména s ohledem na posílené právo kontroly, které Evropskému parlamentu svěřuje Lisabonská smlouva.

 

Zpráva za rok 2023 je konečným usnesením o provádění SZBP v tomto volebním období. Jako taková by také mohla sloužit jako vodítko pro priority nové Komise a vysokého představitele. Zpravodaj se ve své zprávě rozhodl zaměřit na strategické trendy, které určují celkovou orientaci společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU a které prohloubily nutnost, aby EU definovala své zájmy a nasadila kapacity k jejich prosazování. Mezi tyto trendy patří globální důsledky probíhající ruské útočné války proti Ukrajině, rostoucí geopolitická konkurence a také pokusy o oslabení multilaterálních organizací a o nové vymezení globální rovnováhy sil. V reakci na tyto trendy zpráva doporučuje, aby se EU řídila hodnotami a zásadami, které inspirovaly její vlastní vznik, rozvoj a rozšíření. S ohledem na tento normativní rámec zpráva doporučuje, aby EU utvářela SZBP na základě následujících čtyř opatření:

 

a) řešení důsledků ruské útočné války proti Ukrajině;

b) postupné přizpůsobení struktur, nástrojů a rozhodovacích postupů EU; 

c) posílení a obrana multilateralismu založeného na pravidlech;

d) prosazování zájmů prostřednictvím rozvoje silných strategických spojenectví a podobně smýšlejících partnerství.

 

Každá z těchto zásad je ve zprávě podrobněji rozvedena a poskytuje vodítko budoucím vedoucím představitelům EU při definování priorit SZBP pro příští funkční období.

 

 


PŘÍLOHA: SUBJEKTY NEBO OSOBY, OD NICHŽ ZPRAVODAJ OBDRŽEL PODNĚTY

Zpravodaj v souladu s článkem 8 přílohy I jednacího řádu prohlašuje, že při vypracovávání zprávy až do okamžiku jejího přijetí ve výboru obdržel podněty od těchto subjektů nebo osob:

Subjekt nebo osoba

EEAS, Parliamentary Affairs Division

Konrad Adenauer Stiftung

Permanent Representation of the Federal Republic of Germany to the European Union

International IDEA

Bertelsmann Stiftung

 

Výše uvedený seznam je sestaven na výhradní odpovědnost zpravodaje.

 


 

 

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

28.11.2023

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

41

8

7

Členové přítomní při konečném hlasování

Alexander Alexandrov Yordanov, Maria Arena, Petras Auštrevičius, Traian Băsescu, Fabio Massimo Castaldo, Włodzimierz Cimoszewicz, Anna Fotyga, Michael Gahler, Kinga Gál, Raphaël Glucksmann, Klemen Grošelj, Bernard Guetta, Márton Gyöngyösi, Sandra Kalniete, Andrius Kubilius, Jean-Lin Lacapelle, David Lega, Pedro Marques, David McAllister, Sven Mikser, Francisco José Millán Mon, Alessandra Moretti, Matjaž Nemec, Demetris Papadakis, Kostas Papadakis, Thijs Reuten, Nacho Sánchez Amor, Isabel Santos, Mounir Satouri, Andreas Schieder, Jordi Solé, Dominik Tarczyński, Hermann Tertsch, Viola von Cramon-Taubadel, Thomas Waitz, Witold Jan Waszczykowski, Charlie Weimers, Isabel Wiseler-Lima, Salima Yenbou, Tomáš Zdechovský, Bernhard Zimniok

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Vladimír Bilčík, Jakop G. Dalunde, Loucas Fourlas, Christophe Grudler, Anja Haga, Andrey Kovatchev, Georgios Kyrtsos, María Soraya Rodríguez Ramos, Bert-Jan Ruissen, Mick Wallace, Elena Yoncheva, Milan Zver

Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování

Clare Daly, Mónica Silvana González, Miguel Urbán Crespo

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

41

+

NI

Fabio Massimo Castaldo, Márton Gyöngyösi

PPE

Alexander Alexandrov Yordanov, Traian Băsescu, Vladimír Bilčík, Loucas Fourlas, Michael Gahler, Anja Haga, Sandra Kalniete, Andrey Kovatchev, Andrius Kubilius, David Lega, David McAllister, Francisco José Millán Mon, Isabel Wiseler-Lima, Tomáš Zdechovský, Milan Zver

Renew

Petras Auštrevičius, Klemen Grošelj, Christophe Grudler, Bernard Guetta, Georgios Kyrtsos, María Soraya Rodríguez Ramos, Salima Yenbou

S&D

Maria Arena, Włodzimierz Cimoszewicz, Raphaël Glucksmann, Mónica Silvana González, Pedro Marques, Sven Mikser, Alessandra Moretti, Matjaž Nemec, Demetris Papadakis, Thijs Reuten, Nacho Sánchez Amor, Isabel Santos, Andreas Schieder, Elena Yoncheva

Verts/ALE

Jakop G. Dalunde, Viola von Cramon-Taubadel, Thomas Waitz

 

8

-

ECR

Charlie Weimers

ID

Jean-Lin Lacapelle, Bernhard Zimniok

NI

Kinga Gál, Kostas Papadakis

The Left

Clare Daly, Miguel Urbán Crespo, Mick Wallace

 

7

0

ECR

Anna Fotyga, Bert-Jan Ruissen, Dominik Tarczyński, Hermann Tertsch, Witold Jan Waszczykowski

Verts/ALE

Mounir Satouri, Jordi Solé

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

Poslední aktualizace: 9. ledna 2024
Právní upozornění - Ochrana soukromí