ZPRÁVA o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky – výroční zpráva za rok 2023

6.12.2023 - (2023/2119(INI))

Výbor pro zahraniční věci
Zpravodaj: Sven Mikser

Pozměňovací návrhy

• 001-008 (PDF - 139 KB)
• 001-008 (DOC - 42 KB)
• 009-009 (PDF - 105 KB)
• 009-009 (DOC - 69 KB)
• 010-019 (PDF - 139 KB)
• 010-019 (DOC - 45 KB)
• 020-020 (PDF - 108 KB)
• 020-020 (DOC - 38 KB)
• 021-030 (PDF - 150 KB)
• 021-030 (DOC - 47 KB)
• 031-040 (PDF - 150 KB)
• 031-040 (DOC - 48 KB)
• 041-044 (PDF - 124 KB)
• 041-044 (DOC - 41 KB)
• 045-051 (PDF - 134 KB)
• 045-051 (DOC - 45 KB)
• 052-052 (PDF - 125 KB)
• 052-052 (DOC - 71 KB)
• 053-053 (PDF - 103 KB)
• 053-053 (DOC - 69 KB)
• 054-063 (PDF - 146 KB)
• 054-063 (DOC - 47 KB)
• 064-073 (PDF - 146 KB)
• 064-073 (DOC - 48 KB)
• 074-083 (PDF - 148 KB)
• 074-083 (DOC - 48 KB)
• 084-088 (PDF - 129 KB)
• 084-088 (DOC - 43 KB)

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky – výroční zpráva za rok 2023

(2023/2119(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU),

– s ohledem na hlavu V Smlouvy o Evropské unii (SEU), zejména na kapitolu 2 oddíl 2 o ustanoveních o společné bezpečnostní a obranné politice (SBOP),

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zřizuje Evropský obranný fond a zrušuje nařízení (EU) 2018/1092[1],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 ze dne 19. března 2019, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie[2],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2418 ze dne 18. října 2023, kterým se zřizuje nástroj na posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek (EDIRPA)[3],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1525 ze dne 20. července 2023 o podpoře výroby munice[4],

– s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin a kterým se mění nařízení (EU) 168/2013, (EU) 2018/858, 2018/1724 a (EU) 2019/102 (COM(2023)0160),

– s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví opatření k posílení solidarity a kapacit v Unii pro odhalování kybernetických bezpečnostních hrozeb a incidentů a pro připravenost a reakci na ně (COM(2023)0209),

– s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/2315 ze dne 11. prosince 2017, kterým se zřizuje stálá strukturovaná spolupráce (PESCO) a stanoví seznam zúčastněných členských států[5],

– s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/509 ze dne 22. března 2021 o zřízení Evropského mírového nástroje a o zrušení rozhodnutí (SZBP) 2015/528[6],

– s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1970 ze dne 17. října 2022, kterým se mění rozhodnutí 2010/452/SZBP o Pozorovatelské misi Evropské unie v Gruzii (EUMM Georgia)[7],

– s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1968 ze dne 17. října 2022 o vojenské pomocné misi Evropské unie na podporu Ukrajiny (EUMAM Ukraine)[8],

– s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/2507 ze dne 19. prosince 2022, kterým se mění rozhodnutí 2010/452/SZBP o Pozorovatelské misi Evropské unie v Gruzii (EUMM Georgia)[9],

– s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2023/162 ze dne 23. ledna 2023 o misi Evropské unie v Arménii (EUMA)[10],

– s ohledem na závěry Rady ze dne 22. ledna 2018 o integrovaném přístupu k vnějším konfliktům a krizím a ze dne 24. ledna 2022 o bezpečnostní situaci v Evropě,

– s ohledem na závěry Rady ze dne 21. února 2022 o prodloužení a posílení provádění koncepce koordinované přítomnosti na moři v Guinejském zálivu,

– s ohledem na Versailleské prohlášení přijaté na neformální zasedání hlav států a předsedů vlád dne 11. března 2022,

– s ohledem na „Strategický kompas pro bezpečnost a obranu – Za Evropskou unii, která chrání své občany, hodnoty a zájmy a přispívá k mezinárodnímu míru a bezpečnosti“, který schválila Rada dne 21. března 2022 a potvrdila Evropská rada dne 25. března 2022, a na výroční zprávu o pokroku v provádění Strategického kompasu pro bezpečnost a obranu, který byla zveřejněna v březnu 2023,

– s ohledem na pakt pro civilní SBOP – Na cestě k efektivnějším civilním misím, schválený Radou dne 22. května 2023,

– s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 18. května 2022 nazvané „Analýza nedostatečných investic do obrany a další postup“ (JOIN(2022)0024),

– s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 10. března 2023 o aktualizaci strategie EU pro námořní bezpečnost a jejího akčního plánu nazvané „Posílená strategie EU pro námořní bezpečnosti s ohledem na vyvíjející se námořní hrozby“ (JOIN(2023)0008),

– s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 10. března 2023 nazvané „Kosmická strategie EU pro bezpečnost a obranu“ (JOIN(2023)0009),

– s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 10. listopadu 2022 nazvané „Akční plán pro vojenskou mobilitu 2.0“ (JOIN(2022)0048),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. září 2023 nazvané „Na cestě k odolnější, konkurenceschopnější a udržitelnější Evropě“ (COM(2023)0558),

– s ohledem na osmou zprávu o pokroku při provádění společného souboru návrhů, které schválily Rady EU a NATO dne 6. prosince 2016 a 5. prosince 2017 a které vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředseda Komise a generální tajemník NATO společně předložili Radě EU a Radě NATO dne 16. června 2023,

– s ohledem na Severoatlantickou smlouvu,

– s ohledem na strategickou koncepci NATO z roku 2022 a na deklaraci ze summitu NATO ve Vilniusu z roku 2023,

– s ohledem na prohlášení ze summitu v Madridu, které přijaly hlavy států a předsedové vlád zemí NATO účastnící se zasedání Severoatlantické rady v Madridu dne 29. června 2022,

– s ohledem na tři společná prohlášení o spolupráci mezi EU a NATO podepsaná dne 8. července 2016, 10. července 2018 a 10. ledna 2023,

– s ohledem na Chartu Organizace spojených národů, zejména na její čl. 2 odst. 4, který zakazuje použití síly, a na článek 51 o přirozeném právu na individuální a kolektivní sebeobranu,

– s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1325(2000), 1889 (2013), 2122 (2013), 2242 (2015) a 2493 (2019) o ženách, míru a bezpečnosti a rezoluce 2250 (2015), 2419 (2018) a 2535 (2020) o mládeži, míru a bezpečnosti,

– s ohledem na Úmluvu OSN o mořském právu (UNCLOS),

– s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN týkající se Kypru a na tiskové prohlášení Rady bezpečnosti OSN o Kypru ze dne 21. srpna 2023,

– s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2022 o ohrožení stability, bezpečnosti a demokracie v západní a sahelské Africe[11],

– s ohledem na své usnesení ze dne 18. ledna 2023 o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky – výroční zpráva za rok 2022[12],

– s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2023 o humanitárních důsledcích blokády v Náhorním Karabachu[13],

– s ohledem na své usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. března 2023[14] a 1. června 2023[15] o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací,

– s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2023 o vztazích mezi EU a Arménií[16] a o vztazích mezi EU a Ázerbájdžánem[17],

– s ohledem na své usnesení ze dne 18. dubna 2023 o provádění civilní SBOP a jiné pomoci EU v oblasti civilní bezpečnosti[18],

– s ohledem na své doporučení ze dne 8. června 2022 Radě a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky EU po ruské agresivní válce vůči Ukrajině[19],

– s ohledem na své doporučení ze dne 5. října 2022 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se strategických vztahů a partnerství EU s Africkým rohem[20],

– s ohledem na své doporučení ze dne 23. listopadu 2022 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se nové strategie EU v oblasti rozšíření[21],

– s ohledem na své usnesení ze dne 19. dubna 2023 o kapacitě EU pro rychlé nasazení, bojová uskupení EU a článek 44 Smlouvy o EU: další postup[22],

– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9–0000/2023),

A. vzhledem k tomu, že evropský kontinent čelí nejsložitější kombinaci vojenských i nevojenských hrozeb způsobených nezákonnou útočnou válkou Ruska proti Ukrajině, což vážně ohrožuje bezpečnost a stabilitu EU; vzhledem k tomu, že ruská agrese porušuje mezinárodní právo, zásady Charty OSN a Helsinský závěrečný akt a je útokem na mezinárodní řád založený na pravidlech, čímž ohrožuje klíčovou zásadu nepoužívání síly v mezinárodních vztazích; vzhledem k tomu, že útočná válka Ruska proti Ukrajině, souběžně s tím, jak jsou jako zbraň využívány další oblasti jako energetika, dodávky potravin a informace, signalizovala nástup konkurenčnějšího a méně bezpečného mezinárodního geopolitického prostředí;

B. vzhledem k tomu, že mezi tyto nevojenské prostředky patří dezinformace, kybernetické útoky, ekonomický tlak, potravinové a energetické vydírání, účelové využívání migrace a podvratný politický vliv s cílem získat podporu pro nezákonné vojenské operace Ruska;

C. vzhledem k tomu, že útočná válka Ruska proti Ukrajině a zvýšená asertivita dalších regionálních a celosvětových aktérů, jako jsou Čína, Írán a některé země Perského zálivu, destabilizují bezprostřední sousedství EU, a to i prostřednictvím strategických investic a dezinformačních kampaní; vzhledem k tomu, že EU musí zajistit větší podporu, zejména kandidátským zemím, s cílem zachovat stabilitu a bezpečnost a posílit obrannou spolupráci, zejména pokud jde o boj proti dezinformacím a hybridní válce; vzhledem k tomu, že budoucnost západního Balkánu a zemí Východního sousedství je v EU;

D. vzhledem k tomu, že trvalé pokusy Ruska destabilizovat EU a oslabit evropskou bezpečnostní architekturu vyžadují, aby EU podstatně posílila soudržnost a účinnost své zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky i svou strategickou suverenitu, stanovila si vlastní strategické cíle, chránila své zájmy, hodnoty a občany, a to jak v rámci svých hranic, tak mimo ně, na západním Balkáně a ve svém bezprostředním východním a jižním sousedství, s cílem zajistit mír, lidskou bezpečnost, udržitelný rozvoj a demokracii a podporovat své partnery;

E. vzhledem k tomu, že celé strategické prostředí evropského kontinentu je velmi nestabilní a ve většině sousedních regionů, s otevřenými nebo latentními konflikty ve většině sousedních regionů, od Kavkazu po Sahel, od Blízkého východu po některé oblasti severní Afriky; vzhledem k tomu, že Rusko anektovalo Krym a Doněckou, Chersonskou, Luhanskou a Záporožskou oblast na Ukrajině a kromě toho nadále okupuje regiony Abcházie a Jižní Osetie v Gruzii a podněsterský region v Moldavské republice, což svědčí o potřebě dalšího zapojení SBOP v regionu;

F. vzhledem k tomu, že spolupráce EU s některými africkými zeměmi je zpochybňována; vzhledem k tomu, že EU a její členské státy musí vyhodnotit účinnost misí a operací SBOP EU;

G. vzhledem k tomu, že Ukrajině musí být poskytnuty nezbytné vojenské kapacity na tak dlouhou dobu, jaká bude zapotřebí k rozhodnému vojenskému vítězství Ukrajiny proti Rusku a k ukončení nezákonné ruské útočné války, k obnovení její svrchovanosti a územní celistvosti v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic a k odstrašení od jakékoli budoucí agrese; vzhledem k tomu, že Ukrajina při své obraně chrání také evropské hodnoty a základní bezpečnostní zájmy a bojuje za ně; vzhledem k tomu, že spolupráce mezi EU a NATO měla zásadní význam při koordinaci dodávek zbraní na Ukrajinu;

H. vzhledem k tomu, že nastala nová naléhavá situace, která vyžaduje posílení kapacit, a to i navázáním na nebývalou podporu pro Ukrajinu a navýšením financování Evropského obranného fondu, vojenské mobility a zejména Evropského mírového nástroje (EPF), jehož prostřednictvím EU poskytla Ukrajině vojenské vybavení v hodnotě více než 5 miliard EUR, a dále prostřednictvím projektů stálé strukturované spolupráce (PESCO) a vojenských a civilních misí v rámci SBOP; vzhledem k tomu, že EU musí dále posílit výzkum, technologický rozvoj a inovace v oblasti bezpečnosti a obrany, ale také v oblasti kybernetické bezpečnosti;

I. vzhledem k tomu, že v roce 2023 Parlament a Rada uzavřely dohody o aktu o posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek (EDIRPA) a aktu na podporu výroby munice, jejichž cílem je podpořit společné zadávání veřejných zakázek na obranné produkty, zvýšit výrobní kapacitu evropského obranného průmyslu, doplnit vyčerpané zásoby a snížit roztříštěnost v odvětví zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany; vzhledem k tomu, že k vytvoření skutečné evropské integrace v oblasti obrany jsou zapotřebí další iniciativy, včetně Evropského programu investic do obrany (EDIP);

J. vzhledem k tomu, že maximalizace obranných schopností EU a členských států vyžaduje inteligentnější vynakládání prostředků a více společného zadávání veřejných zakázek; vzhledem k tomu, že budování kapacit a jejich přizpůsobení vojenským potřebám vyžaduje společnou strategickou kulturu a vnímání hrozeb i řešení, která mají být rozvíjena a kombinována v oblasti doktrín a koncepcí, vzhledem k tomu, že EU musí připravit svůj budoucí rámec pro obrannou spolupráci v oblasti vojenských schopností, a to od jejich koncepce, přes jejich rozvoj až po jejich operační využití, s cílem zvýšit naši obrannou připravenost v rámci společného úsilí;

K. vzhledem k tomu, že ruská útočná válka proti Ukrajině znovu potvrdila úlohu NATO jako základního kamene kolektivní obrany svých členů a nepostradatelnost silného transatlantického pouta; vzhledem k tomu, že válka rovněž zdůraznila nedostatek investic do bezpečnosti a obrany v mnoha členských státech EU a NATO; vzhledem k tomu, že rozhodnutí vedoucích představitelů NATO vyčlenit minimálně 2 % HDP na výdaje na obranu bylo provedeno pouze několika členskými státy NATO; vzhledem k tomu, že cíl výdajů ve výši 2 % by měl pro země EU a NATO představovat minimum, a nikoli strop výdajů na obranu;

L. vzhledem k tomu, že teroristické útoky Hamásu proti Izraeli poukázaly na nestabilní a dynamickou bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na potřebu, aby EU a další mezinárodní aktéři převzali větší odpovědnost a pomohli vládám a organizacím občanské společnosti v regionu dosáhnout trvalého a udržitelného míru, zejména tím, že budou nadále podporovat dvoustátní řešení konfliktu mezi Izraelem a Palestinou;

M. vzhledem k tomu, že cílem Strategického kompasu je vybavit EU potřebnými strategickými pokyny a realistickými a funkčními nástroji s cílem přejít na soudržnou a důvěryhodnou obrannou politiku založenou na podstatně větší vojenské spolupráci mezi členskými státy, aby se EU stala účinným a schopným zajišťovatelem bezpečnosti a asertivním globálním aktérem, a to i s ohledem na nový bezpečnostní kontext, se schopností rychle reagovat na krize mimo EU; vzhledem k tomu, že vedoucí představitelé EU se zavázali vypracovat postupy pro pružnější rozhodování, zejména prostřednictvím článku 44 Smlouvy o EU, který umožňuje „koalicím ochotných“ provádět mise a operace jménem EU; vzhledem k tomu, že při pohybu v současném mezinárodním prostředí musí EU zaujmout komplexní přístup, aby mohla čelit všem hrozbám, jimž je vystavena;

N. vzhledem k tomu, že Strategický kompas pozitivně přispívá k celosvětové a transatlantické bezpečnosti a musí být soudržný a kompatibilní se strategickou koncepcí NATO; vzhledem k tomu, že spolupráce mezi EU a NATO se v poslední době výrazně zlepšila; vzhledem k tomu, že článek 5 Severoatlantické smlouvy a čl. 42 odst. 7 Smlouvy o EU (SEU) obsahuje ustanovení o vzájemné obraně jejich členů; vzhledem k tomu, že článek 222 SFEU dále upřesňuje „doložku solidarity“ mezi členskými státy EU;

O. vzhledem k tomu, že jak je uvedeno ve Strategickém kompasu, EU musí pokročit ve svých ambicích dosáhnout otevřené strategické autonomie a technologické svrchovanosti a zároveň posílit svá partnerství s podobně smýšlejícími partnery, aby ochránila své hodnoty a zájmy, jakož i hodnoty a zájmy svých spojenců a sousedů;

P. vzhledem k tomu, že SBOP má devět vojenských misí a 13 civilních misí s více než 4 000 pracovníky; vzhledem k tomu, že misím a operacím SBOP často chybí rychlé rozhodování a trpí nadměrným mikromanagementem ze strany Rady, jakož i omezenými finančními, logistickými a lidskými zdroji; vzhledem k tomu, že členské státy vysílají na mise a operace méně personálu; vzhledem k tomu, že tyto překážky omezují celkovou účinnost misí a operací SBOP; vzhledem k tomu, že jedním z cílů Strategického kompasu je posílit civilní a vojenské mise a operace EU v rámci SBOP tím, že budou mít silnější a flexibilnější mandát, bude prosazován rychlý a pružnější rozhodovací proces a zajištěna větší finanční solidarita;

Q. vzhledem k tomu, že cílem misí a operací SBOP je posílit odolnost a stabilitu v evropském sousedství, např. ve Středomoří, na západním Balkánu a v oblasti Afrického rohu, tím, že nabízejí výcvik armády, policie, pobřežní stráže a personálu pověřeného správou hranic a budování kapacit; vzhledem k tomu, že pokud mají mise SBOP dosáhnout svých cílů, musí zahájit poradenství a výcvik v oblasti zvládání nových a převratných technologií, které rychle vstupují do prostředí „zamrzlého konfliktu“;

R. vzhledem k tomu, že integrovaný přístup EU k vnějším konfliktům a krizím upravuje soudržné využívání různých kapacit EU, v jejichž rámci by bezpečnostní a obranná politika měla doplňovat další civilní nástroje a být jimi doplňována s cílem přispět k bezpečnosti lidí a udržitelnému míru v Evropě a šířeji ve světě;

S. vzhledem k tomu, že konflikty neúměrně postihují ženy a dívky a mimo jiné zintenzivňují genderově podmíněné násilí, o čemž svědčí i neodůvodněná útočná válka Ruska proti Ukrajině; vzhledem k tomu, že ženy jsou velmi málo zastoupeny v civilních misích SBOP, vojenských misích a vojenských operacích; vzhledem k tomu, že účast žen na mírových a vojenských operacích by měla být podporována a posilována;

T. vzhledem k tomu, že vojenská pomocná mise EU na podporu Ukrajiny (EUMAM) prokázala, že mise a operace SBOP, na něž členské státy poskytnou potřebné zdroje a příspěvky, mají pozitivní dopad; vzhledem k tomu, že EUMAM již dosáhla cíle 30 000 vycvičených ukrajinských vojáků; vzhledem k tomu, že na základě současných výsledků a trendů je EUMAM připravena vycvičit další ukrajinský vojenský personál a dosáhnout tak cíle 40 000 vojáků; vzhledem k tomu, že je mise připravena integrovat i výcvik ve vzdušné a námořní oblasti, pokud to bude vhodné, nebo reagovat na jakékoli jiné naléhavé žádosti Ukrajiny o výcvik;

U. vzhledem k tomu, že mise a operace EU v rámci SBOP jsou často terčem hybridních hrozeb, včetně kampaní zahraniční manipulace s informacemi a vměšování, což ohrožuje jejich efektivitu při stabilizaci země, v níž jsou nasazeny; vzhledem k tomu, že útvar schopnosti civilního plánování a vedení EU (CPCC) a útvar schopnosti vojenského plánování a vedení EU (MPCC) musí zvážit, jak chránit nasazené síly před mnohačetnými hybridními hrozbami;

V. vzhledem k tomu, že Rusko využívá soukromé vojenské společnosti, jako je Wagnerova skupina, jako součást nástrojů hybridní války, aby si zachovala možnost své zapojení věrohodně popírat a zároveň úspěšně získávat vliv v různých regionech a přístup k přírodním zdrojům a kritickým infrastrukturám; vzhledem k tomu, že Wagnerova skupina údajně páchala zvěrstva na Ukrajině, v Mali, Libyi, Sýrii a ve Středoafrické republice; vzhledem k tomu, že posiluje protievropské nálady, zejména v zemích se silnou přítomností EU nebo v zemích, které hostí mise SBOP; vzhledem k tomu, že v Mali, Burkině Faso a Nigeru je situace poznamenána nespolupracujícím postojem pučistů k ostatním partnerům, včetně výcvikové mise EU (EUTM) Mali, regionálním organizacím i misi MINUSMA;

W. vzhledem k tomu, že po červencovém převratu v Nigeru se pučisté rozhodli připravit stíhání legitimního nigerijského prezidenta Mohameda Bazouma za „vlastizradu“; vzhledem k tomu, že Hospodářské společenství států západní Afriky (ECOWAS) uplatňuje politiku dvojího přístupu – na jedné straně mediaci, ale zároveň sankce (obchodní, bankovní a individuální); vzhledem k tomu, že EU vyjádřila silnou podporu společenství ECOWAS, připravenost připravit autonomní režim sankcí a ochotu zabývat se veškerými žádostmi o další podporu, které by společenství ECOWAS mohlo předložit; vzhledem k tomu, že po převratu obě mise SBOP (mise EU zaměřená na budování kapacit v Nigeru (EUCAP) Sahel Niger a Vojenská partnerská mise EU (EUMPM) v Nigeru) pozastavily svou operační činnost a v zemi ponechaly pouze nezbytný základní personál; vzhledem k tomu, že čtyři probíhající opatření pomoci z EPF (celkem 74 milionů EUR) byla pozastavena; vzhledem k tomu, že mise EUTM a EUCAP v Sahelu a také ve Středoafrické republice nepřinesly očekávané výsledky;

X. vzhledem k tomu, že nestabilita a nejistota v jižním sousedství a v oblasti Sahelu je úzce propojena se správou evropských vnějších hranic a zůstává pro ni i nadále velkou výzvou; vzhledem k tomu, že mise EU pro pomoc na hranicích v Libyi a námořní operace EU ve Středomoří (IRINI) přispívají k úsilí o udržitelný mír, bezpečnost a stabilitu tím, že provádějí zbrojní embargo a bojují proti nedovolenému obchodování se zbraněmi a lidmi;

Y. vzhledem k tomu, že zlovolné zahraniční vměšování a dezinformační kampaně, zejména ty sponzorované Ruskem a v některých případech i dalšími aktéry, jako jsou Čína a Írán, představují pro zahraniční politiku EU velkou výzvu;

Z. vzhledem k tomu, že jak dokazují aktivity Ruska v EU, na Ukrajině, v Africe a jinde, si nárůst využívání hybridních útoků a hrozeb žádá vytvoření komplexních nástrojů k odhalování těchto incidentů, k jejich předcházení a k reakci na ně a k ochraně občanů a majetku Unie, a to prostřednictvím transformace tradičních vojenských kapacit, zlepšení bezpečnosti kritické infrastruktury, boje proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování a dalšího rozvoje společné vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti; vzhledem k tomu, že Čína rovněž prokázala, že stále častěji používá taktiky hybridní války, a to i v indicko-tichomořském regionu a Jihočínském moři, jejichž cílem je podkopat stabilitu a bezpečnost EU;

Aa. vzhledem k tomu, že v příštích letech se budou hybridní hrozby ve zvýšené míře vyznačovat systematickou kombinací informační války, rychlého přemísťování sil, rozsáhlé kybernetické války a nových narušujících technologií od mořského dna až po vesmír, využívajících vesmírné systémy sledování a útoků, což vše umožní vyspělá umělá inteligence, kvantová výpočetní technika, stále „inteligentnější“ technologie bezpilotních letounů, ofenzivní kybernetické schopnosti, nadzvukové raketové systémy a nanotechnologie a biologická válka;

Ab. vzhledem k tomu, že přibližně 90 % zahraničního obchodu EU je přepravováno po moři; vzhledem k tomu, že přibližně 2/3 světových zásob ropy a zemního plynu se těží na moři nebo přepravují po moři; vzhledem k tomu, že až 90 % mezinárodních datových a komunikačních přenosů se uskutečňuje prostřednictvím podmořských kabelů; vzhledem k tomu, že organizovaný zločin a obchodníci s drogami provádějí značnou část svých aktivit po moři, a to i za použití ponorných nebo poloponořených prostředků, které jsou pro bezpečnostní složky obtížně zadržitelné;

Ac. vzhledem k tomu, že spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany s partnery a spojenci má zásadní význam pro ambici EU stát se mezinárodním tvůrcem bezpečnosti; vzhledem k tomu, že pro úspěšné provádění SBOP je zásadní spolupráce s organizacemi, jako je OSN, NATO, Africká unie (AU), Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Sdružení národů jihovýchodní Asie, jakož i s mnoha spojenci a podobně smýšlejícími partnery;

Ad. vzhledem k tomu, že Spojené státy jsou nejdůležitějším spojencem EU; vzhledem k tomu, že vzájemná spolupráce, partnerství a přátelství mezi EU a USA, které se mimo jiné odráží v naší společné spolupráci v NATO, je základem naší společné svobody, prosperity, demokracie a bezpečnosti;

Ae. vzhledem k tomu, že Latinská Amerika je pro EU strategickým partnerem a že existuje velký nevyužitý potenciál pro budování skutečného strategického partnerství, a to i v oblasti bezpečnostní spolupráce;

Af. vzhledem k tomu, že Komise a Parlament usilují o posílení EU jako vnějšího aktéra, který je schopen jednat strategičtěji a samostatněji;

Ag. vzhledem k tomu, že arktická oblast nabývá na významu, pokud jde o geopolitiku, hospodářský rozvoj a dopravu, a zároveň čelí výzvám spojeným se změnou klimatu a militarizací;

Ah. vzhledem k tomu, že stále agresivnější chování Číny, zejména v jejím sousedství, jako je Tchajwanský průliv a Jihočínské moře, představuje riziko pro regionální a celosvětovou bezpečnost; vzhledem k tomu, že Čína již mnoho let prosazuje alternativní narativ, který zpochybňuje demokratické hodnoty, otevřené trhy a mezinárodní řád založený na pravidlech; vzhledem k tomu, že rostoucí vliv Číny v mezinárodních organizacích brání pozitivnímu pokroku a dále z oprávněné a smysluplné účasti vylučuje Tchaj-wan;

Ai. vzhledem k tomu, že Spojené státy, Japonsko a Jižní Korea uspořádaly 18. srpna 2023 historicky první trojstrannou schůzku; vzhledem k tomu, že vzájemná spolupráce mezi podobně smýšlejícími zeměmi, zejména v indicko-tichomořském regionu, má zásadní význam pro zajištění mírového a prosperujícího rozvoje regionu; vzhledem k tomu, že EU by měla rovněž usilovat o posílení své bezpečnostní spolupráce s těmito podobně smýšlejícími zeměmi v regionu;

Aj. vzhledem k tomu, že Kosovu a dialogu pod záštitou EU mezi Bělehradem a Prištinou hrozí destabilizace; vzhledem k tomu, že operace EUFOR Althea stále hraje klíčovou úlohu pro bezpečnost a stabilitu Bosny a Hercegoviny a regionu;

Ak. vzhledem k tomu, že kulturní dědictví má všeobecný rozměr coby svědectví o dějinách, které nelze oddělit od identity národů a které musí mezinárodní společenství chránit a zachovat pro příští generace;

Poskytnutí potřebných obranných kapacit Ukrajině

1. vyjadřuje znepokojení nad rychle se zhoršující celosvětovou bezpečnostní situací a je přesvědčen, že v této době vysoké nejistoty je evropská a transatlantická jednota, jakož i úzká spolupráce s podobně smýšlejícími partnery po celém světě, potřebnější než kdy jindy, aby bylo možné řešit výzvy způsobené četnými globálními krizemi, jednat aktivně a rázně reagovat na hrozby pro mezinárodní řád založený na pravidlech a usnadnit účinné provádění SBOP;

2. stojí jednotně na straně Ukrajiny a rozhodně odsuzuje nezákonnou, nevyprovokovanou a neoprávněnou útočnou válku Ruska; vyjadřuje politování nad globálními důsledky nezákonné ruské útočné války, která zasahuje země a zranitelné společnosti po celém světě prostřednictvím zvýšených cen energie a nedostatku potravin a která rovněž hrubě porušuje a ohrožuje mezinárodní právo a zásady Charty OSN a podkopává evropskou a celosvětovou bezpečnost a stabilitu; uznává, že Rusko pokračuje v útočné válce proti Ukrajině s podporou Běloruska, Íránu a Severní Koreje a udržuje aktivní vojenskou přítomnost tam, kde to považuje za strategicky důležité;

3. co nejdůrazněji odsuzuje hanebné teroristické útoky spáchané teroristickou skupinou Hamás proti Izraeli, včetně zajímání rukojmí, a vyjadřuje Státu Izrael a jeho lidu svou podporu; vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech osob, které teroristická skupina Hamás drží jako rukojmí, a k tomu, aby byla navrácena těla osob, které v zajetí zemřely; zdůrazňuje právo Izraele bránit se v souladu s mezinárodním právem a mezinárodním humanitárním právem; vyzývá k nepřetržitému, urychlenému, bezpečnému a neomezenému přístupu humanitární pomoci a pomoci k lidem v nouzi prostřednictvím všech nezbytných opatření včetně humanitárních koridorů a přestávek pro humanitární potřeby; vyjadřuje hluboký zármutek nad osudem nevinných obětí na obou stranách a svou plnou solidaritu s jejich rodinami a blízkými; žádá, aby osoby odpovědné za teroristické činy a porušování mezinárodního práva byly pohnány k odpovědnosti;

4. potvrzuje, že EU bude i nadále podporovat Ukrajinu poskytováním nezbytných vojenských prostředků k ukončení ruské útočné války a obnovení územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic, což jí umožní účinně uplatňovat svou svrchovanost, chránit své občany, zdokumentovat a vyšetřovat válečné zločiny a postavit osoby za ně odpovědné před soud a splnit přání ukrajinského lidu, jímž je integrace do euroatlantického prostoru a především členství v EU založené na silném ztotožnění s evropskými hodnotami svobody, demokracie a právního státu a získání členství v NATO; zdůrazňuje, že vojenské vítězství Ukrajiny a její členství v EU a NATO je nezbytné pro celkovou bezpečnost, stabilitu a udržitelný mír na evropském kontinentu;

5. zdůrazňuje význam EPF, který podporuje ukrajinské ozbrojené síly prostřednictvím financování a dodávek vojenského vybavení a poskytování výcviku a zároveň zajišťuje koordinaci všech zúčastněných stran prostřednictvím mechanismu informačního střediska, jehož hostitelem je Vojenský štáb EU (EUMS); vybízí členské státy, aby vytvořily předvídatelný a různým scénářům odpovídající seznam vojenských schopností, které lze poskytnout v rámci EPF, s cílem zajistit krátkodobé a dlouhodobé poskytnutí schopností; vyzývá k zajištění finanční udržitelnosti a trvalosti EPF, aby mohl Ukrajině a dalším partnerům EU po celém světě poskytovat podporu, o níž žádají; vyzývá k dalšímu navýšení a urychlení finanční a vojenské pomoci Ukrajině a k okamžitému nasazení moderního vybavení, zbraní a systémů protivzdušné obrany a systémů země-země nové generace;

6. v této souvislosti vítá návrh místopředsedy, vysokého představitele Borrella, který navazuje na předchozí výzvu Parlamentu, na vytvoření fondu pomoci ve výši 20 miliard EUR v rámci Evropského mírového nástroje (EPF), který by byl určen na podporu ukrajinských ozbrojených sil s částkou až 5 miliard EUR ročně v letech 2023–2027, a vyzývá členské státy, aby jej urychleně schválily; důrazně odsuzuje snahy Maďarska zablokovat nedávné pokusy o doplnění EPF a rovněž jeho snahy zablokovat návrh místopředsedy, vysokého představitele týkající se zvláštního fondu pomoci Ukrajině; zdůrazňuje, že vojenská pomoc a dodávky zbraní z EPF musí být plně v souladu se společným postojem EU o vývozu zbraní, mezinárodním právem v oblasti lidských práv a humanitárním právem a musí zajišťovat odpovídající transparentnost a odpovědnost; 7.  vítá zřízení vojenské pomocné mise EU na podporu Ukrajiny (EUMAM Ukraine) a její úlohu při zvyšování vojenské účinnosti ukrajinských ozbrojených sil, aby mohly bránit svou územní celistvost v rámci mezinárodně uznaných hranic Ukrajiny a umožnily zemi účinně uplatňovat svou svrchovanost a ochranu civilního obyvatelstva; zdůrazňuje, že je třeba pro útvar schopnosti vojenského plánování a vedení (MPCC) zajistit nezbytný personál a infrastrukturu pro plánování a řízení této důležité výcvikové mise;

8. vítá schopnost EUMAM Ukraine pružně naplňovat potřeby ukrajinského výcviku; očekává, že přinese přidanou hodnotu rozšířením nabídek výcviku a bude synchronizována s dalšími již probíhajícími iniciativami v oblasti odborné přípravy; trvá na přizpůsobení výcvikových modulů získaným poznatkům, aby přiměřeně odpovídaly potřebám ukrajinských sil; blahopřeje Evropské službě pro vnější činnost (ESVČ) a členským státům k přípravě úspěšného výcviku až 30 000 vojáků do konce roku 2023; vítá návrh vysokého představitele, místopředsedy na zvýšení počtu vycvičených ukrajinských vojáků na 40 000 do konce roku 2023; zdůrazňuje, že je důležité průběžně upravovat a přezkoumávat výcvikové moduly na základě poznatků získaných na bojišti, jakož i trvale se zaměřovat na řešení současných a budoucích výzev, včetně boje proti bezpilotním letadlům (UAV), výcviku v oblasti systémů UAV, protivzdušné obrany, detekce min, vševojskového výcviku a specializovaného výcviku, a rozvíjet schopnosti stávajících a budoucích důstojníků ukrajinských ozbrojených sil na všech úrovních a v souladu s jejich potřebami; dále vítá rychlé ukončení jednání a silnou účast členských států na zahájení mise EUMAM Ukraine, kterou lze označit za vzor pro budoucí vojenské výcvikové mise, a vyzývá je, aby prokázaly podobné ambice a přispěly k dalším současným a budoucím misím a operacím SBOP;

9. oceňuje pružnost a přizpůsobivost poradní mise Evropské unie na Ukrajině při provádění jejího revidovaného mandátu v obtížných podmínkách, včetně podpory vyšetřování a stíhání mezinárodních zločinů spáchaných v souvislosti s nevyprovokovanou a neoprávněnou vojenskou agresí Ruska proti Ukrajině; vyzývá EU, aby zajistila, že mise bude moci působit s odpovídajícími finančními, logistickými a lidskými prostředky, aby mohla uspokojit potřeby Ukrajiny, a vítá v této souvislosti zapojení zemí mimo EU;

10. zdůrazňuje konkrétní podporu EU Ukrajině prostřednictvím „tří drah pro munici“; naléhavě vyzývá k rychlejšímu dodání munice ze stávajících zásob členských států prostřednictvím EPF; upozorňuje na druhou ze „tří drah pro munici“, jejímž cílem je poskytnout Ukrajině do března 2024 jeden milion dělostřeleckých nábojů, a vyjadřuje znepokojení nad nedávnými prohlášeními, která naznačují, že tento termín nebude dodržen; vyzývá vysokého představitele, místopředsedu, Komisi a členské státy k urychlení společného nákupu munice pro Ukrajinu a zdůrazňuje, že je třeba zrychlit výrobní kapacity evropského průmyslu zajištěním rychlého a účinného provádění aktu na podporu výroby munice; vybízí členské státy, aby nabízely konkrétní příležitosti malým a středním podnikům v evropském obranném odvětví tak, aby byly schopny účastnit se nabídkového řízení; vyzývá členské státy EU, aby urychlily rozvoj kapacit na výrobu vojenské munice, a to se zvláštním zřetelem na společné projekty s Ukrajinou; dále zdůrazňuje, že by měly být podniknuty konkrétní kroky k začlenění Ukrajiny do obranných politik a programů EU a politik a programů EU v oblasti kybernetické bezpečnosti v průběhu procesu přistoupení k EU, a to na základě budování spolupráce s Agenturou Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA), na základě stávající dohody s Evropskou obrannou agenturou (EDA) a možnosti členských států zadávat veřejné zakázky jménem Ukrajiny jakožto příjemce dodatečného množství v rámci podpory evropského obranného průmyslu prostřednictvím aktu o kolaborativním zadávání veřejných zakázek (EDIRPA); vyzývá ESVČ a Komisi, aby předložily plán udržitelného a dlouhodobého balíčku bezpečnostních závazků pro Ukrajinu, který se bude doplňovat se zajištěním zvýšených požadavků na bezpečnost Evropské unie; vítá návrhy „nástroje pro Ukrajinu“ a naléhavě vyzývá všechny aktéry, aby usilovali o jeho rychlé dokončení a uplatnění;

11. zdůrazňuje, že je důležité na celosvětové úrovni odsoudit ruskou útočnou válku proti Ukrajině, která porušuje mezinárodní právo a zásady Charty OSN a oslabuje globální bezpečnost a stabilitu; vyzývá zvláštního vyslance Komise pro uplatňování sankcí EU, aby důkladně prošetřil obcházení sankcí EU vůči ruským subjektům, zejména pokud jde o zboží dvojího užití v souvislosti s ruskou útočnou válkou proti Ukrajině; odsuzuje přítomnost vojáků ze zemí mimo EU, včetně vojáků z Kuby, Srbska a Sýrie, bojujících za Rusko v jeho útočné válce na Ukrajině a požaduje jejich okamžité stažení;

12. zdůrazňuje výsledek summitu NATO ve Vilniusu, který jasně potvrdil, že budoucnost Ukrajiny je v alianci; vítá podpůrný balíček summitu pro Ukrajinu a zřízení Rady NATO-Ukrajina, která bude připravovat Ukrajinu na členství v NATO po skončení války, přičemž by tento proces měl být co nejdříve dokončen; podporuje pokračující transatlantické úsilí a koordinaci vojenské pomoci a dodávek zbraní Ukrajině;

13. zdůrazňuje, že závazky EU a NATO vůči Ukrajině jsou součástí širšího mezinárodně koordinovaného balíčku bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, včetně toho, že skupina G7 zahájila mnohostranný rámec pro jednání o dvoustranných bezpečnostních závazcích a opatřeních ve prospěch Ukrajiny;

14. zdůrazňuje, že je důležité pokračovat v uplatňování čl. 42 odst. 7 SEU o vzájemné pomoci a vyzývá ke konkrétním krokům s cílem rozvíjet skutečnou politiku solidarity EU, včetně vyjasnění soudržnosti mezi tímto ustanovením a článkem 5 Severoatlantické smlouvy, neboť ne všechny členské státy EU jsou členy NATO;

Posílení evropské obrany v reakci na ruskou útočnou válku proti Ukrajině;

15. zdůrazňuje závazek hlav států a předsedů vlád EU vyjádřený ve Versailleském prohlášení poskytnout Ukrajině veškerou nezbytnou podporu a převzít větší odpovědnost za evropskou bezpečnost posílením obranných kapacit členských států a Unie a vyjadřuje mu svou neochvějnou podporu; vybízí v tomto ohledu k větší koordinaci s transatlantickými spojenci a NATO; považuje za nezbytné aktualizovat Strategický kompas tak, aby do něj byly zahrnuty poznatky z ruské útočné války proti Ukrajině, která začala několik dní před jeho přijetím, a provést jeho aktualizaci také s ohledem na nedávné události na Blízkém východě; vyzývá EU a její členské státy, aby na základě tohoto přezkumu, který by se měl provádět pravidelně, tento závazek Versailleského prohlášení splnily a urychlily plné provádění Strategického kompasu prostřednictvím masivní podpory evropské vojenské spolupráce na úrovni průmyslu i ozbrojených sil, aby se Evropská unie stala silnějším a schopnějším tvůrcem bezpečnosti schopným interoperability a doplňujícím alianci NATO;

 16. připomíná, že jak je jasně uvedeno ve Strategickém kompasu, cílem EU je, aby byla schopna rychle a rázně jednat, kdykoli vypukne krize, v případě potřeby i sama nebo v rámci partnerství, a že Strategický kompas nesmí být náhradou za odkládání zásadních investic do bezpečnostních a obranných schopností EU; zdůrazňuje, že ambiciózních cílů a milníků Strategického kompasu lze dosáhnout pouze za předpokladu odpovídající politické vůle a opatření ze strany členských států a orgánů EU a v případě potřeby i nezbytných finančních příspěvků; vyzývá proto členské státy, aby se zapojovaly do systematických, pravidelných aktualizací analýzy hrozeb;

17. opakuje, že k tomu, aby se stala důvěryhodným geopolitickým hráčem, by EU měla reformovat svůj systém rozhodování; vyjadřuje politování nad tím, že potenciál rychlých, účinných a efektivních zahraničních, bezpečnostních a obranných opatření podle překlenovacích ustanovení SEU byl využit jen ve velmi omezené míře; opakuje svou výzvu Radě, aby u rozhodnutí o SZBP a SBOP, přinejmenším u oblastí, které nemají vojenské důsledky, postupně přešla k hlasování kvalifikovanou většinou; znovu vyzývá k zavedení pravidelných zasedání Rady ministrů obrany EU a vyzývá ke zřízení společného civilně-vojenského velitelství na evropské úrovni, které by spojovalo civilní a vojenské nástroje s cílem plně využít integrovaného přístupu EU k řízení krizí, a to od strategického plánování až po samotné vedení mise nebo operace;

18. žádá, aby byl v příští Komisi jmenován komisař pro obrannou unii, který bude odpovědný za dokončení skutečné evropské obranné unie a všechny záležitosti související s obranou, včetně vojenské SBOP, a to po jasném rozdělení úkolů s vysokým představitelem, místopředsedou je přesvědčen, že komisař pro obrannou unii by měl společně s budoucím plnohodnotným bezpečnostním a obranným výborem v Parlamentu dohlížet na vyhrazený a významný rozpočet obranné unie;

Strategický kompas: „JEDNAT“

19. připomíná příslušným institucím EU a členským státům jejich závazek posílit kapacitu útvaru schopnosti vojenského plánování a vedení a dosáhnout plné operační schopnosti, mimo jiné prostřednictvím poskytnutí odpovídajících prostor, dostatečného personálu a reorganizace Vojenského štábu EU; žádá, aby její plné operační schopnosti bylo dosaženo do roku 2025, jak je uvedeno ve Strategickém kompasu navzdory závěrům Rady ze dne 19. listopadu 2018, které předpokládaly lhůtu do roku 2020; dále požaduje, aby se počet zaměstnanců MPCC výrazně zvýšil, a to až na 250 zaměstnanců; zdůrazňuje naléhavou potřebu vytvořit MPCC jako preferovanou strukturu velení a řízení vojenských operací EU, což zahrnuje i jeho využití pro budoucí kapacity pro rychlé nasazení; zdůrazňuje, že pro tento úkol může být určeno i jedno ze stávajících čtyř vnitrostátních operačních velitelství;

20. znovu připomíná význam plného začlenění kapacity pro rychlé nasazení s nejméně 5 000 vojáky, kteří budou v souladu se svou modulární povahou k dispozici v krizových situacích v nehostinném prostředí, např. pro záchranné a evakuační úkoly, počáteční vstupní a stabilizační operace nebo dočasné posílení misí; domnívá se, že bez pevného politického závazku a více zdrojů je ambice, aby kapacita pro rychlé nasazení začala fungovat do roku 2025, ohrožena; vyzývá členské státy, aby zohlednily praktické způsoby provádění článku 44 Smlouvy o EU během nasazení kapacity rychlého nasazení EU, jakož i v případě potřeby během jiných operačních závazků SBOP, s cílem umožnit skupině ochotných a schopných členských států naplánovat a provést misi nebo operaci v rámci EU, a tím zajistit rychlou aktivaci kapacity rychlého nasazení; opakuje, že kapacita pro rychlé nasazení by měla být organizována na základě různých lhůt „oznámení o přesunu“ pro různé části této kapacity, přičemž pro některé z nich by lhůta pro „oznámení o přesunu“ byla 5 až 10 dnů; konstatuje, že přesný minimální počet vojáků lze posoudit až poté, co koncepční plánovači zanalyzují všechny možné scénáře; domnívá se, že kapacita pro rychlé nasazení EU má velký potenciál podstatně zlepšit zkušenosti získané z předchozích bojových skupin EU a navázat na ně, řešit a překonat jejich různé nedostatky, posílit strategickou autonomii EU a pozitivně přispět k integrovanému přístupu EU k bezpečnosti a míru;

21. vítá vůbec první ostré cvičení kapacity pro rychlé nasazení v rámci vojenského cvičení MILEX (Crisis Management Military Exercise) 2023, které se uskutečnilo v říjnu 2023 ve Španělsku, a těší se na další budoucí cvičení zaměřená na zlepšení jejích schopností, zvýšení interoperability mezi členskými státy a účinné testování využití kapacity pro rychlé nasazení v případě různých scénářů; vyzývá členské státy a ESVČ, aby zajistily, že tato školení a certifikační cvičení budou moci být hrazena z mechanismu společných nákladů s cílem zajistit v budoucnu odpovídající účast;

22. zdůrazňuje, že by kapacita pro rychlé nasazení měla být zřízena jako jeden z typů vojenských schopností EU pro reakci na krize s vlastní právní identitou, aby bylo možné zřídit kapacitu pro rychlé nasazení jako sílu, která bude trvale k dispozici a cvičí se společně s cílem dosáhnout stálé pohotovosti; konstatuje, že kapacita pro rychlé nasazení by měla provádět pravidelná společná cvičení na strategické, společné a taktické úrovni v rámci EU založeném na operačních scénářích a na základě jednotných standardů výcviku a certifikace, například v rámci NATO, s cílem zlepšit připravenost a interoperabilitu; zdůrazňuje, že načasování cvičení by měl naplánovat Vojenský štáb EU (EUMS) a naplánováno a provedeno by mělo být útvarem schopnosti vojenského plánování a vedení (MPCC); vyzývá členské státy, aby se zavázaly do roku 2025 odstranit podstatnou část kritických nedostatků ve strategických podpůrných schopnostech, zejména v souvislosti s kapacitou pro rychlé nasazení, jako je strategická vzdušná přeprava, prostředky pro vesmírnou komunikaci, zdravotnické prostředky, kapacity v oblasti kybernetické obrany a zpravodajství a průzkum;

23. připomíná, že EU si stanovila dlouhodobý cíl výrazně zvýšit své ambice a pracovat na rozvoji svých kapacit, aby mohla dobrovolně nasadit až 60 000 vojáků z členských států do operací vedených EU, jak je stanoveno v hlavním cíli z Helsinek z roku 1999;

24. zdůrazňuje, že je naléhavě nutné výrazně posílit vojenskou mobilitu našich ozbrojených sil a investovat do ní, přičemž prioritou jsou investice odstraňující úzká místa a chybějící články; vyzývá členské státy, aby zjednodušovaly a harmonizovaly vojenské mobility a zkrátily lhůty pro udělování povolení s cílem umožnit členským státům EU jednat rychleji a zvýšit účinnost reakce v souladu se svými potřebami a povinnostmi v oblasti obrany, a to jak v souvislosti s misemi a operacemi společné bezpečnostní a obranné politiky, tak i s vnitrostátními a nadnárodními činnostmi;

25. vyzývá k posílení Evropské obranné agentury, k řízení pokročilého výzkumu a rozvoje schopností a k podpoře společného zadávání veřejných zakázek s cílem posílit technologickou a průmyslovou základnu EU v oblasti obrany (EDTIB); vyzývá ke zlepšení financování obrany prostřednictvím prozkoumání možné reformy úvěrové politiky Evropské investiční banky; vyzývá k posílení přístupu průmyslu k soukromému financování s cílem zajistit, aby měl evropský obranný průmysl dostatečný přístup k veřejným a soukromým financím a investicím na udržitelném základě; vyzývá Komisi, aby zvážila vypracování parametrů pro finanční produkt, jehož cílem je podpořit investice do evropské bezpečnosti, včetně opatření obranného průmyslu;

26. vyzývá vysokého představitele, místopředsedu Komise a členské státy, aby zajistili robustnější, flexibilnější, účinnější a modulární mise a operace SBOP, které se dokážou přizpůsobovat měnícímu se bezpečnostnímu kontextu při zohlednění zásady integrovaného přístupu a které staví na synergiích a doplňkovosti civilního a vojenského rozměru SBOP; zdůrazňuje, že je důležité, aby civilní mise SBOP koordinovala svou činnost s dalšími mezinárodními partnery zapojenými do podobných činností v hostitelské zemi; zdůrazňuje význam stanovení jasných a dosažitelných cílů pro každou misi a operaci, doplněných o nezbytné finanční, logistické a lidské zdroje v závislosti na dosaženém pokroku při plnění jednotlivých cílů; zdůrazňuje, že každá mise a operace musí být účinně přizpůsobena potřebám a požadavkům každé hostitelské země a musí být zajištěno vytvoření nezbytných podmínek pro to, aby mise mohla dosáhnout svých cílů a udržet silné partnerství s místním obyvatelstvem a vnitrostátními orgány; zdůrazňuje význam přístupů k misím a operacím „vyškol a vybav“ a „vyškol školitele“ v zájmu zajištění jejich dlouhodobého úspěchu a dopadu na hostitelskou zemi;

27. vítá přijetí nového paktu pro civilní SBOP a závazek zvýšit účinnost, flexibilitu a schopnost reakce civilních misí, mimo jiné urychlením rozhodování, posílením operačního plánování, jakož i zlepšením výběru a náboru personálu, důrazem na větší rovnost žen a mužů a zlepšením nástrojů na zvýšení schopnosti reakce; je přesvědčen, že se civilní a vojenské mise musí více zaměřit na klíčové prvky lidské bezpečnosti; vítá závazek ESVČ a členských států, který přijaly po úzké konzultaci s Komisí, zavést v roce 2024 pravidelný a strukturovaný proces rozvoje civilních schopností;

28. vyzývá k vypracování podrobných hodnocení dopadů všech misí a operací, která by se prováděla v častých intervalech v kombinaci se strategickým přezkumem, aby bylo možné účinněji vyhodnotit krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé dopady na hostitelskou zemi a prověřit, zda mise a operace dosáhly požadovaného dopadu; požaduje, aby tato posouzení dopadů byla sdělena Parlamentu; zdůrazňuje, že je obzvláště nutné, aby všechny mise a operace měly ustanovení o ukončení platnosti, která by v případě potřeby umožnila jejich udržitelné ukončení;

29. vyzývá Radu a ESVČ, aby do svých misí a operací SBOP zahrnuly ochranu kulturního dědictví s cílem poskytovat pomoc a vzdělávání místním partnerům při řešení bezpečnostních výzev souvisejících se zachováním a ochranou kulturního dědictví; vyzývá Radu a ESVČ, aby do svých misí a operací SBOP začlenily preventivní diplomacii s cílem lépe analyzovat situaci v dané oblasti, předcházet vypuknutí, eskalaci, pokračování a opakování konfliktů a zajišťovat mediaci mezi stranami, které se ocitly na pokraji násilí, a pomáhat tak dosáhnout usmíření a budovat odolné a inkluzivní společnosti;

30. připomíná, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do vnějších vztahů, jeho realizace v praxi a provádění agendy pro ženy, mír a bezpečnost jsou dlouhodobými prioritami EU; trvá proto na tom, že je důležité plnit všechny přijaté závazky, včetně závazků obsažených v akčním plánu EU pro rovnost žen a mužů III (2020–2024) a ve Strategickém kompasu, mimo jiné prosazováním rovnosti žen a mužů a systematickým začleňováním hlediska rovnosti žen a mužů na základě genderové analýzy založené na datech do všech civilních a vojenských plánů a činností SBOP; vítá v této souvislosti jmenování poradců pro otázky rovnosti žen a mužů ve všech misích a operacích SBOP a zřízení sítě kontaktních míst pro otázky rovnosti žen a mužů; vyzývá k plnému provedení závazků přijatých v rámci nového paktu pro civilní SBOP, který zahrnuje výrazné zvýšení účasti žen v civilní SBOP mezi mezinárodním personálem s cílem dosáhnout alespoň 40% zastoupení a zároveň usilovat o rovné zastoupení žen a mužů; zdůrazňuje však, že je třeba učinit více pro zajištění rovnosti žen a mužů a plné a smysluplné účasti žen v SBOP, zejména ve vojenských misích; vyzývá členské státy, aby podnikly kroky k minimalizaci překážek kariéry žen v rámci svých obranných sil; vyzývá ke spolupráci mezi misemi a operacemi SBOP a Evropským institutem pro rovnost žen a mužů; naléhavě vyzývá ESVČ, aby Podvýboru pro bezpečnost a obranu (SEDE) pravidelně předkládala zprávy o pokroku při provádění opatření týkajících se genderové problematiky;

31. zdůrazňuje zásadní úlohu genderové rovnosti žen a práv žen v základních aspektech bezpečnostních a obranných opatření; důrazně odsuzuje páchání válečných zločinů na civilním obyvatelstvu, zejména používání sexuálního násilí jako válečného nástroje; zdůrazňuje význam opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti při sledování a prevenci obchodování se ženami postiženými konfliktem;

32. poukazuje na to, že kromě poskytnutí bezpečnostních záruk a pomoci Ukrajině je třeba přijmout opatření k řešení problémů s duševním zdravím, které se objevují a budou objevovat mezi vojáky a občany v důsledku války;

33. vítá společné sdělení z června 2023 o Novém pohledu na provázanost klimatu a bezpečnosti, které nastiňuje konkrétní opatření k řešení dopadů změny klimatu a zhoršování životního prostředí na bezpečnost a evropskou obranu, včetně SBOP; zdůrazňuje, že je třeba pokročit v jeho komplexním provádění s cílem zvýšit operační účinnost, včetně nasazení poradců pro životní prostředí do všech misí a operací SBOP do roku 2025 a podpory členských států při řešení případných nedostatků, překážek a pobídek k přípravě jejich ozbrojených sil na změnu klimatu, jak požaduje Strategický kompas;

34. připomíná důležitou úlohu mladých lidí a mládežnických organizací při udržování a podpoře míru a bezpečnosti a vyzývá ESVČ, aby se zavázala k systematičtějšímu začleňování mladých lidí do svého programu pro mládež, mír a bezpečnost;

35. zdůrazňuje význam přiměřeného, pružného a udržitelného financování všech bezpečnostních a obranných programů a iniciativ, včetně rozpočtu SZBP a Evropského mírového nástroje; vyjadřuje politování nad tím, že rozpočet SZBP ve víceletém finančním rámci 2021–2027 oproti víceletému finančnímu rámci 2014–2020 zvýšil jen nepatrně, přestože se zvýšil počet úkolů misí SBOP; vyzývá k podstatnému navýšení finančních prostředků pro rozpočet SZBP, včetně vyhrazené rozpočtové položky SZBP, kterou se zřizuje nástroj civilní podpory, jenž by partnerským zemím poskytoval vybavení a služby pro posílení jejich civilních kapacit; naléhavě vyzývá členské státy, aby v příštím víceletém finančním rámci navýšily prostředky určené na bezpečnost a obranu s ohledem na vyčerpání okruhu 5 a s ohledem na rostoucí bezpečnostní potřeby Unie, které budou vyžadovat další iniciativy, jako je EDIP a další financování Evropského obranného fondu, jak je navrženo v rámci Platformy strategických technologií pro Evropu (STEP); vyzývá členské státy, aby v souladu se Strategickým kompasem předložily přehodnocení rozsahu a definice společných nákladů s cílem posílit solidaritu a podnítit účast na vojenských misích a operacích, jakož i nákladů souvisejících s cvičením; dále vyzývá členské státy, aby změnily proces financování EPF s cílem zajistit přiměřenou a udržitelnou podporu partnerů, spojenců a operací SBOP;

Strategický kompas: „INVESTOVAT“

36. vítá navýšení rozpočtů a investic do obrany ze strany členských států a institucí EU a vyzývá k maximalizaci jejich dopadu s cílem zajistit potřebné schopnosti evropských ozbrojených sil prostřednictvím většího společného zadávání veřejných zakázek a společných investic do obranného výzkumu a vývoje; lituje však, že ani ruská útočná válka proti Ukrajině, ani stávající obranné průmyslové programy na úrovni EU nevedou ke skutečnému posunu směrem k tomu, aby se spolupráce na úrovni EU stala normou; vyzývá členské státy, aby posílily spolupráci v oblasti obranného průmyslu a stanovily jako minimální cíle 35% evropskou referenční hodnotu pro nákup obranného vybavení v rámci spolupráce a 20% evropskou referenční hodnotu pro výzkum a technologický rozvoj v oblasti obrany, což jsou cíle, na kterých se dohodly všechny členské státy v rámci Evropské obranné agentury a které byly vyhlášeny již v roce 2007; vyjadřuje dále politování nad skutečností, že se Komise v zájmu financování aktu o posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek (EDIRPA) a aktu na podporu výroby munice uchýlila ke kanibalizaci stávajících zdrojů určených na jiné bezpečnostní a obranné iniciativy nebo jiné programy, čímž oslabila ostatní stávající iniciativy, a zdůrazňuje, že je třeba vyčlenit další zdroje pro okruh 5 víceletého finančního rámce; vyzývá členské státy a Komisi, aby ESVČ věnovaly další finanční a lidské zdroje, a zajistily tak, že bude moci účinně plnit svou úlohu diplomatické služby EU s ohledem na velmi nestabilní geopolitickou situaci a zvýšené nároky na její omezené kapacity v posledních letech; zdůrazňuje však, že zvýšené investice musí být udržitelné a musí se zabývat novými hrozbami;

37. připomíná, že EU a členské státy nyní disponují komplexním souborem nástrojů k posílení strategického přístupu k rozvoji schopností, a to pod vedením společné pracovní skupiny pro zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a s využitím koordinovaného ročního přezkumu obrany (CARD) prováděného Evropskou obrannou agenturou, plánu rozvoje schopností (CDP) a analýzy nedostatků v investicích do obrany; zdůrazňuje, že tyto nástroje musí být nyní plně využívány, prokazovat svou soudržnost, účinnost a konkrétní výsledky; vyzývá Komisi a vysokého představitele, místopředsedu Komise, aby předložili aktualizaci analýzy nedostatků v investicích do obrany a aby určili schopnosti a programy, které budou do konce desetiletí rozvíjeny s podporou EU; připomíná, že za tímto účelem je třeba vypracovat evropskou politiku v oblasti schopností a vyzbrojování; vyzývá Radu a Komisi, aby zvýšily investice do inovací v oblasti obrany;

38. vítá revizi plánu rozvoje schopností (CDP) a předpokládané předložení výsledků v tomto roce; vyjadřuje politování nad omezeným pokrokem rozvoje schopností, jehož bylo dosaženo od prvního CDP v roce 2008; zdůrazňuje, že zejména ve světle nezákonné útočné války Ruska proti Ukrajině a ohrožení evropské bezpečnosti je zapotřebí většího a společného úsilí členských států EU v zájmu odstrašení agresorů a ochrany evropských občanů a zájmů;

39. domnívá se, že Evropský obranný fond je bohužel stále nedostatečně financován, avšak ukazuje přidanou hodnotu činnosti na úrovni EU v oblasti evropské obrany; doporučuje rozšíření návrhů Komise ve všech oblastech politiky EU souvisejících s obranou v koordinaci s členskými státy; vyzývá k navýšení rozpočtu Evropského obranného fondu o další 1 miliardu EUR, navíc k částce1,5 miliardy EUR navrhované Komisí, jakožto součást návrhu Platformy strategických technologií pro Evropu (STEP); naléhavě vyzývá k maximálnímu souladu a koordinaci mezi různými iniciativami v oblasti bezpečnosti a obrany, jako jsou mimo jiné CARD, Evropský obranný fond, EDIRPA, akt na podporu výroby munice, PESCO a vojenská mobilita, aby se zabránilo překrývání, zaručily účinné veřejné investice a řešil kritický nedostatek schopností;

40. poukazuje na to, že je nutné snížit závislost na kritických technologiích a hodnotových řetězcích v zájmu dosažení větší technologické autonomie Unie, díky níž by byla schopna vyvíjet, vyrábět a zavádět své vlastní technologie v kritických oblastech; vítá v této souvislosti evropský akt o kritických surovinách, který je zásadní pro naplnění zásad Versailleského prohlášení a posílení odolnosti dodavatelských řetězců evropského obranného průmyslu; zdůrazňuje, že podpora společného zadávání veřejných zakázek na evropské úrovni je logickým doplňkem Evropského obranného fondu, neboť pokrývá celý okruh od výzkumu a vývoje až po zadávání veřejných zakázek, čímž konsoliduje poptávku, a zlepšuje interoperabilitu ozbrojených sil členských států, dosahuje úspor z rozsahu a v konečném důsledku posiluje evropskou obranu; poznamenává, že produkty pro obranné účely by měly být pokud možno montovány v evropských podnicích, což podpoří evropský průmysl, zejména malé a střední podniky;

41. poukazuje na to, že akt o posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek (EDIRPA) a akt na podporu výroby munice může být pouze prvním krokem ke zlepšení kapacit základny EDTIB pro dodávky potřebných výrobků a množství členským státům a měl by být doplněn dalšími iniciativami, včetně plánovaného dlouhodobého komplexního programu EDIP, pro který je třeba zajistit odpovídající financování, jakož i účinný regulační rámec usilující o podporu inovací, zvýšení výroby a zajištění inteligentnějších a efektivnějších veřejných investic; v této souvislosti vyzývá členské státy EU, aby v rámci nadcházející revize víceletého finančního rámce poskytly potřebné finanční prostředky pro všechny evropské obranné nástroje; s politováním konstatuje, že Komise dosud EDIP nenavrhla; vyzývá k rychlému a účinnému provádění aktu o posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek (EDIRPA) a aktu na podporu výroby munice;

42. vyzývá Komisi, aby využila odborných znalostí Vojenského výboru EU (EUMC) při definování priorit obranného průmyslu a formulování obranných iniciativ s cílem zajistit vojenskou soudržnost na průmyslové úrovni;

43. vyzývá členské státy, aby zvýšily své výdaje na obranu a zajistily jejich udržitelnost, a přizpůsobily se tak současné geopolitické situaci a řešily významné hrozby pro bezpečnost Unie; vyzývá členské státy EU a NATO, aby na základě posouzení svých vlastních potřeb zvýšily své vojenské rozpočty a aby vynakládaly alespoň 2 % HDP, a to náležitě koordinovaným komplexním způsobem, který zaručí úspory z rozsahu a interoperabilitu, a to i s ohledem na výrazné zvýšení výdajů na obranu ze strany dalších soupeřů, jako je Rusko a Čína, a s cílem napravit nedostatky a splnit požadavky ve všech oblastech, které vyplývají z diskutabilnějšího bezpečnostního pořádku, a s ohledem na dopad historicky nedostatečných investic a prudce rostoucí inflace na obranné rozpočty; zdůrazňuje zásadní úlohu EDTIB pro vybavení ozbrojených sil členských států, aby mohly chránit evropské občany a zájmy;

44. zdůrazňuje, že evropské ozbrojené síly se potýkají s vážnými problémy, pokud jde o nábor a udržení zaměstnanců; považuje za nezbytné tyto výzvy analyzovat, a proto vybízí vysokého představitele, místopředsedu, aby pověřil Vojenský výbor EU shromažďováním a analýzou údajů o těchto problémech napříč členskými státy EU s cílem určit možná protiopatření; připomíná, že skutečnou evropskou obrannou unii nelze vybudovat bez společné vojenské kultury, a proto vyzývá vysokého představitele, místopředsedu Komise, aby pověřil kolegu odpovědného za evropskou bezpečnost a obranu, aby modernizoval a rozšiřoval vzdělávací moduly pro vojenský personál ozbrojených sil členských států;

45. zdůrazňuje význam stálé strukturované spolupráce (PESCO) pro zlepšování obranných schopností EU a vítá pokrok, jehož bylo dosud dosaženo prostřednictvím projektů PESCO, např. v oblasti kybernetické obrany, bezpilotních systémů, zdravotnických služeb a chemického, biologického, radiologického a jaderného dohledu, jakož i další pokrok dosažený v rámci projektů ve všech vojenských oblastech, jak je uvedeno ve výroční zprávě sekretariátu PESCO o pokroku v projektech; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že členské státy stále plně nevyužívají rámec stálé strukturované spolupráce a že pokrok při provádění zůstává hluboko pod úrovní očekávání; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členské státy, aby vytrvale a důkladně přezkoumávali výsledky projektů stálé strukturované spolupráce a jejich vyhlídky; tento přezkum by měl rovněž zahrnovat možnost sloučit, přeskupit a dokonce uzavřít projekty, v nichž nebylo dosaženo dostatečného pokroku, a přesměrovat úsilí na malý počet prioritních projektů, které mají vést ke konkrétním opatřením, jak je uvedeno ve Strategickém kompasu; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Parlament není schopen provádět řádnou kontrolu projektů stálé strukturované spolupráce; vyzývá členské státy, aby pravidelně, nejméně dvakrát ročně, předkládaly Parlamentu hodnocení pokroku dosaženého v rámci stálé strukturované spolupráce;

Strategický kompas: „PŘEDVÍDAT a ZAJISTIT BEZPEČNOST“

46. zdůrazňuje, že útočná válka Ruska proti Ukrajině je součástí širší strategie, jejímž cílem je podkopat mezinárodní řád založený na pravidlech; vyzývá EU, aby posílila své kapacity pro reakci na hybridní válku, včetně odhalování Ruska a dalších státních i nestátních aktérů provádějících formou kampaní zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování, které zpochybňují naše zájmy a hodnoty a ohrožují naši bezpečnost, včetně šíření falešných zpráv o EU nebo cílení na mise a operace SBOP ve strategických oblastech; vyjadřuje vážné znepokojení nad nebezpečím dezinformačních a manipulačních kampaní založených na umělé inteligenci (UI), nad nebezpečím, která mimo jiné pramení z vytváření falešných internetových stránek a falešných fotografií a která ohrožují demokratické procesy, zejména před volbami; vyzývá Komisi a ESVČ, aby úzce spolupracovaly se soukromým sektorem, občanskou společností a akademickou a technickou komunitou v boji proti těmto nepřátelským ovlivňováním a na řešení problému zneužívání nových technologií coby zbraní;

47. vyzývá v této souvislosti všechny členské státy, aby provedly doporučení obsažená v usneseních Parlamentu o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací[23];

48. zdůrazňuje, že Čína navázala s Ruskem „neomezené přátelství“, které zahrnuje významný transfer technologií a vojenských schopností a představuje pro EU stále větší počet bezpečnostních výzev, zejména v oblasti kybernetiky a manipulace s informacemi a vměšování; zdůrazňuje, že je třeba, aby EU posílila bezpečnost a integritu svých kritických infrastruktur, snížila rizika a prosazovala technologický náskok EU v kritických odvětvích, včetně opatření k omezení či vyloučení vysoce rizikových dodavatelů, zejména subjektů napojených na čínskou vládu;

49. připomíná, že závislost na vysoce rizikových dodavatelích kritických produktů s digitálními prvky představuje strategické riziko, které by mělo být řešeno na úrovni Unie; zdůrazňuje, že je třeba dále posílit postupy prověřování přímých zahraničních investic pomocí norem náležité péče s cílem určit vliv vlád států, který by byl v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států, jak jsou stanoveny v rámci SZBP podle hlavy V SEU, a který by se týkal investorů investujících do kritické infrastruktury EU, jako jsou evropské přístavy a podmořské kabely v Baltském, Středozemním a Arktickém moři; zdůrazňuje, že tento přístup by se měl stejným způsobem vztahovat na kandidátské a potenciální kandidátské země; domnívá se, že v zájmu účinné ochrany bezpečnosti evropského dodavatelského řetězce informačních a komunikačních technologií před rizikovými dodavateli a k ochraně před krádežemi duševního vlastnictví v kybernetickém prostoru je zapotřebí dalších právních předpisů; vyzývá k vytvoření evropského rámce zaměřeného na přísnou regulaci a stanovení minimálních norem a podmínek týkajících se vývozu duševního vlastnictví a technologií, které mají zásadní význam pro bezpečnost a obranu Unie, včetně mj. zboží dvojího užití;

50. vyjadřuje znepokojení nad agresivním vojenským působením Číny v Jihočínském moři, včetně budování ostrovů, obtěžování a nebezpečných manévrů prováděných jejím námořnictvem, pobřežní stráží a námořními milicemi, a také nad tím, že Čína pokračuje ve vyvíjení vojenského tlaku vůči Tchaj-wanu, v nacvičování vojenských útoků, narušování jeho vzdušného prostoru a dalších vojenských akcích v šedé zóně, včetně kybernetických a dezinformačních kampaní proti Tchaj-wanu; vyzývá k větší koordinované přítomnosti na moři a k budování kapacit s partnery EU v tomto regionu; vyzývá Čínu, aby ukončila všechny tyto činnosti, které ohrožují stabilitu celého regionu a v širším kontextu přímo ovlivňují evropskou bezpečnost; vybízí členské státy, aby zvýšily četnost volné plavby v Tchajwanském průlivu a prohloubily bezpečnostní dialog s Tchaj-wanem s cílem odrazovat od čínské agrese vůči demokratickému ostrovu; zdůrazňuje spolupráci s Tchaj-wanem, při níž je vzhledem k obavám o regionální bezpečnost a bezpečnost EU kladen důraz na využití jeho odborných znalostí a technologického náskoku před čínskými kybernetickými hrozbami; vítá nedávnou dohodu mezi vedoucími představiteli Číny a USA o obnovení vzájemné vojenské komunikace na vysoké úrovni;

51. konstatuje, že značná část africké infrastruktury, včetně komunikační infrastruktury, byla financována a vybudována čínskými státními podniky; vyjadřuje znepokojení nad tím, že tento čínský model je velmi přitažlivý pro mnoho zemí, které nemohou splnit požadavky EU na přístup k rovnocenné úrovni financování, čímž se rozšiřuje čínský vliv na úkor partnerství s EU; je v této souvislosti pevně přesvědčen, že EU by měla dále posílit spolupráci s africkými partnery a zvýšit viditelnost i hmatatelný přínos své podpory pro místní obyvatelstvo; vyzývá k vypracování dlouhodobé a na budoucnost zaměřené bezpečnostní strategie EU vůči Číně, Středomoří a Africe;

52. vyzývá, aby se nadále pokročilo v oblasti dalšího zlepšování souboru nástrojů EU proti hybridním hrozbám, zejména pokud jde o činnosti zabývající se kybernetickými útoky a zahraniční manipulací s informacemi a vměšováním, a k revizi prováděcích pokynů k souboru nástrojů EU pro kybernetickou diplomacii; vítá závazek stanovený ve Strategickém kompasu a novém paktu pro civilní SBOP, že do roku 2024 budou zajištěny nezbytné schopnosti, které umožní civilním misím a operacím SBOP reagovat na hybridní útoky, včetně zahraniční manipulace s informacemi a vměšování a kybernetických útoků, a že bude vypracována soudržná a jasná komunikační strategie; opakuje, že je naléhavě nutné zajistit odborné znalosti a kapacity pro bezpečné informační a komunikační technologie, aby všechny mise a operace SBOP mohly bezpečně komunikovat v místě působení a se všemi orgány EU; v této souvislosti vítá závazek ESVČ a členských států zavést do roku 2025 komunikační a informační systém pro rychlé nasazení, který bezpečně propojí velitelství sil a misí v místě operací s Bruselem; uznává důležitou úlohu, kterou v tomto ohledu budou hrát vznikající přelomové technologie, jako je kvantová výpočetní technika a umělá inteligence; vyzývá ESVČ a Komisi, aby posílily svou spolupráci a koordinaci s dalšími misemi a operacemi podobně smýšlejících partnerů a organizací, včetně mírových operací OSN, v boji proti zahraničním manipulacím s informacemi a vměšování v terénu;

53. vyzývá členské státy a ESVČ, aby aktualizovaly svou strategii a přijaly konkrétní opatření k systematickému zařazování finančních a lidských zdrojů, nástrojů a odborné přípravy zaměřené na boj proti hrozbám souvisejícím se zahraniční manipulací s informacemi a vměšováním do všech delegací EU a misí a operací SBOP v rámci jejich širšího mandátu v hostitelských zemích a jejich odolnosti vůči hybridním hrozbám a zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování; vyzývá ke zlepšení viditelnosti a strategické komunikace, pokud jde o přínosy, přítomnost a úlohu misí SBOP;

54. vyzývá členské státy, ESVČ a Evropskou komisi, aby zvážily vytvoření dobře financované a nezávislé struktury, jejímž úkolem by bylo identifikovat, analyzovat a dokumentovat hrozby zahraniční manipulace s informacemi a vměšování vůči EU jako celku s cílem zvýšit informovanost o situaci a sdílení zpravodajských informací o hrozbách a rozvíjet schopnosti odhalování pachatelů a přijímání protiopatření v souvislosti se zahraniční manipulací s informacemi a vměšováním; domnívá se, že tato struktura by sloužila jako referenční bod a specializované znalostní centrum, které by usnadnilo a podpořilo operativní výměnu mezi orgány členských států, orgány EU a agenturami EU a umožnilo by výměnu osvědčených postupů s podobně smýšlejícími partnery na celém světě; zdůrazňuje, že struktura by měla vyjasnit a posílit úlohu oddělení ESVČ StratCom a jejích pracovních skupin jakožto strategického orgánu diplomatické služby EU a zabránit překrývání činností;

55. zdůrazňuje, že v zájmu boje proti rostoucím hrozbám a stále častějšímu protievropskému narativu zemí mimo EU v bezprostředním sousedství EU musí EU zvýšit své úsilí při poskytování podpory, školení a budování kapacit pro podobně smýšlející partnery, včetně boje proti zahraničním manipulacím s informacemi a vměšování; dále vyzývá ke zvýšení odolnosti vůči dezinformačním a rozvratným kampaním, jejichž cílem je podkopávat demokratické procesy a vyvolávat rozpory, a k vyzvání kandidátských zemí, aby přijaly rozhodné kroky k řešení manipulativních dezinformací, zlovolné propagandy a dalších hybridních hrozeb; vyzývá ke strategickým a proaktivním opatřením proti hybridním hrozbám a k zabránění vměšování třetích stran do politických, volebních a jiných demokratických procesů v přistupujících zemích, zejména zlovolným akcím zaměřeným na manipulaci s veřejným míněním a podkopávání evropské integrace;

56. je znepokojen hybridními aktivitami soukromých vojenských společností a státem podporovaných zmocněnců, jako jsou Wagnerova skupina a další ozbrojené skupiny, milice a organizace působící jako prodloužená ruka svých velitelských subjektů, jejichž cílem je uplatňovat vliv v řadě zemí po celém světě; vyzývá ESVČ, aby společně s podobně smýšlejícími partnery vytvořila iniciativu pro boj proti nepřátelským nestátním a státem podporovaným skupinám aktérů, například Wagnerově skupině; zdůrazňuje, že stávající soubor nástrojů EU by měl zahrnovat opatření, a to i sankční, namířená proti financování soukromých vojenských společností v ohrožených regionech ze strany nečlenských států EU nebo proti spolupráci s těmito společnostmi;

57. odsuzuje agresivní politiku, včetně předem plánovaného vojenského útoku Ázerbájdžánu na Náhorní Karabach; připomíná, že tento útok následuje po měsících organizovaného hladovění a izolace Arménů žijících v Náhorním Karabachu kvůli blokádě Lačinského koridoru; zdůrazňuje, že takzvané ruské mírové síly na místě nepodnikly žádné kroky k předcházení, nebo ukončení blokády ani k zastavení ázerbájdžánského vojenského útoku na Náhorní Karabach; odsuzuje vojenskou podporu, kterou Ázerbájdžánu poskytují státy mimo EU; je vážně znepokojen důsledky pro civilní obyvatelstvo, což se de facto rovná etnickým čistkám; opakuje svůj názor, že útok Ázerbájdžánu nemůže zůstat bez následků, a vyzývá EU, aby přijala sankce proti ázerbájdžánským orgánům odpovědným za opakované porušování příměří a aby pozastavila memorandum o porozumění v oblasti energetiky; vyzývá EU, aby pozastavila jednání o nové dohodě o partnerství s Ázerbájdžánem s ohledem na nedávné události a dramatickou situaci v oblasti lidských práv v zemi;

58. vítá zřízení civilní mise Evropské unie v Arménii (EUMA), jejímž cílem je přispět ke zvýšení bezpečnosti v regionu snížením počtu incidentů v konfliktem postižených a pohraničních oblastech Arménie, snížit míru rizika pro obyvatelstvo žijící v těchto oblastech, a tím přispět k normalizaci vztahů mezi Arménií a Ázerbájdžánem na místě a zároveň zvýšit viditelnost EU v regionu; vyzývá Radu, aby zvýšila počet odborníků vyslaných v rámci mise EUMA, zvýšila kapacitu mise a prodloužila časový rámec jejího nasazení o dalších pět let a její zeměpisnou působnost tak, aby případně zahrnovala arménsko-tureckou hranici;

59. vyzývá ESVČ, aby byla připravena poskytnout Arménii nezbytnou technickou pomoc prostřednictvím nástroje EPF, aby Arménie přehodnotila své současné vojenské aliance, neboť by to posílilo odolnost Arménie v souvislosti se zajištěním bezpečnosti, nezávislosti a svrchovanosti a vedlo ke komplexnější a posílené obranné spolupráci mezi stranami; žádá ESVČ, aby v režimu důvěrnosti poskytla zprávy mise EUMA o situaci na místě parlamentnímu Výboru pro zahraniční věci (AFET) a Podvýboru pro bezpečnost a obranu (SEDE);

60. vyzývá Radu, aby byla připravena v případě jakékoli vojenské agrese Ázerbájdžánu proti arménské územní celistvosti uvalit cílené a individuální sankce proti pachatelům agrese, mimo jiné včetně lidí z politického a vojenského okolí prezidenta Alijeva, a pozastavit dovoz ropy a plynu z Ázerbájdžánu;

61. vítá nasazení partnerské mise EU SBOP v Moldavské republice (EUPM Moldova), která je vůbec první civilní misí SBOP zaměřenou na posílení odolnosti moldavského bezpečnostního sektoru při řešení krizí a boji proti hybridním hrozbám; zdůrazňuje význam této inovativní mise SBOP a vyzývá členské státy, aby poskytly odborné znalosti a kapacity nezbytné k tomu, aby mise mohla podpořit Moldavsko tváří v tvář ruskému používání hybridní války; vyzývá ESVČ, aby prozkoumala možnost vytvoření podobných misí do dalších kandidátských, přidružených a partnerských zemí, jejichž cílem by bylo zvýšit jejich odolnost vůči hybridním hrozbám, včetně kybernetických hrozeb a zahraničních manipulací s informacemi a vměšování;

62. opětovně vyjadřuje podporu EU svrchovanosti a územní celistvosti Moldavské republiky a úsilí, jež je vyvíjeno v rámci vyjednávacího procesu 5 + 2, s cílem dosáhnout mírového, trvalého, komplexního a politického urovnání podněsterského konfliktu na základě respektování svrchovanosti a územní celistvosti Moldavské republiky v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic se zvláštním statusem pro Podněstří, který by zajistil ochranu lidských práv také na územích, nad kterými v současnosti ústavní orgány nemají kontrolu; vyjadřuje znepokojení nad tím, že Podněstří i nadále slouží jako bezpečné útočiště pro převaděče a organizovanou trestnou činnost, přičemž uznává, že mise EU pro pomoc na hranicích Moldavska a Ukrajiny (EUBAM) hraje důležitou roli při opětovném oživení železniční nákladní dopravy přes Podněstří a zmařila řadu převaděčských operací;

63. vítá rozhodnutí Rady ze dne 4. května 2023 přidělit 40 milionů EUR v rámci Evropského mírového nástroje na podporu ozbrojených sil Moldavské republiky a 30 milionů EUR na podporu gruzínských obranných sil; zdůrazňuje, že je třeba dále zvyšovat podporu těmto partnerským zemím podle jejich potřeb;

64. důrazně odsuzuje nezákonnou okupaci gruzínských regionů Abcházie a Cchinvali/Jižní Osetie Ruskou federací a zdůrazňuje, že Ruská federace pokračuje v nezákonné okupaci a faktické kontrole okupovaných území Gruzie prostřednictvím své vojenské přítomnosti, pokračujícího oplocování ostnatými dráty a dalších umělých překážek podél okupační linie, častého nezákonného zadržování a únosů gruzínských občanů a dalšího porušování lidských práv na místě; vyzývá Ruskou federaci, aby splnila své mezinárodní závazky vyplývající z dohody o příměří ze dne 12. srpna 2008, kterou zprostředkovala EU, a zejména svou povinnost stáhnout veškerý svůj vojenský a bezpečnostní personál z okupovaných gruzínských území a umožnit zavedení mezinárodních bezpečnostních mechanismů stanovených v této dohodě, a umožnila tak pozorovatelské misi EU (EUMM) neomezený přístup na celé území Gruzie v souladu s jejím mandátem; vyzývá EU, aby se i nadále angažovala v mírovém řešení konfliktu mezi Ruskem a Gruzií, a to účinným využíváním všech dostupných nástrojů, včetně zvláštního zástupce EU pro jižní Kavkaz a krizi v Gruzii, Ženevských mezinárodních diskusí, mechanismů pro předcházení incidentům a reakce na ně, pozorovatelské mise EU (EUMM), jakož i politiky neuznávání a zapojení; vítá pomoc EU Gruzii v rámci Evropského mírového nástroje (EPF) a vyzývá EU, aby se dále zapojila do bezpečnostní spolupráce s Gruzií v prioritních oblastech uvedených ve Strategickém kompasu, zejména do posilování odolnosti gruzínského bezpečnostního sektoru v oblasti krizového řízení, boje proti hybridním hrozbám a modernizace obranných kapacit;

65. vítá prodloužení mandátu a zdůrazňuje význam práce EUFOR Althea v Bosně a Hercegovině při výcviku a podpoře ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny; dále vítá smlouvu o spolupráci a odborné přípravě na rok 2023 uzavřenou mezi ozbrojenými silami Bosny a Hercegoviny a EUFOR; vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby usilovala o vytvoření multietnických jednotek AFBiH; připomíná zapojení EU do podpory budování obranných kapacit Bosny a Hercegoviny, zejména prostřednictvím 20 milionů EUR, které byly dosud přiděleny prostřednictvím Evropského mírového nástroje; podporuje Radu bezpečnosti OSN v rozhodnutí prodloužit mandát operace EUFOR Althea jakožto zavedené mise, která prokázala svou užitečnost; důrazně odsuzuje jakoukoli rozdělující nebo separatistickou rétoriku, která dále přispívá ke zranitelnosti země, a zdůrazňuje, že status kandidátské země je pro zvolené představitele Bosny a Hercegoviny příležitostí i závazkem naplnit očekávání občanů a konkrétně zlepšovat každodenní život obyčejných lidí; vyzývá k dalšímu posílení mise EUFOR ALTHEA, zejména prostřednictvím nasazení dalších jednotek a prostředků a vytvoření důvěryhodné přítomnosti v distriktu Brčko;

66. vítá vysokou úroveň sladění s SZBP, které dosáhla většina zemí západního Balkánu, s podstatnou výjimkou Srbska; vyzývá ke smysluplnému zapojení zemí západního Balkánu do iniciativ EU pro spolupráci v oblasti rozvoje a zadávání zakázek v oblasti obranných kapacit; vyzývá k uzavření správních ujednání mezi Evropskou obrannou agenturou a zeměmi západního Balkánu, které tohoto milníku dosud nedosáhly; vítá pokračující přítomnost mezinárodních bezpečnostních sil KFOR v Kosovu a vyzývá misi EU na podporu právního státu v Kosovu (EULEX), aby posílila spolupráci s KFOR s cílem zabránit organizovaným zločineckým skupinám, polovojenským skupinám a dalším rušivým silám v destabilizaci Kosova;

67. uznává právo Izraele na sebeobranu, jak je zakotveno a vymezeno v mezinárodním právu, a zdůrazňuje, že kroky Izraele proto musí být plně v souladu s mezinárodním humanitárním právem; znovu opakuje, že EU jednoznačně podporuje práci Mezinárodního trestního soudu; zdůrazňuje, že je důležité rozlišovat mezi palestinským lidem a jeho legitimními ambicemi na jedné straně a teroristickou organizací Hamás a jejími teroristickými činy na straně druhé; vyzývá k otevření koridorů, jimiž by byla civilistům v Pásmu Gazy poskytována humanitární pomoc, a k tomu, aby tyto koridory zůstaly trvale otevřeny; znovu opakuje, že neochvějně podporuje vyjednané řešení založené na existenci dvou států, jejichž základem jsou hranice z roku 1967, a podle kterého dva svrchované, demokratické státy žijí vedle sebe v míru a zaručené bezpečnosti, přičemž hlavním městem obou států je Jeruzalém, a děje se tak za plného dodržování mezinárodního práva; vyzývá k důkladnému prošetření úlohy Íránu, Kataru a Ruska ve financování a podpoře terorismu v regionu; důrazně nesouhlasí s nedávnými prohlášeními tureckého prezidenta – v nichž nesprávně tvrdil, že Hamás není teroristickou organizací – a vyjadřuje v této souvislosti své zklamání;

68. podporuje probíhající práci policejní mise EU pro okupovaná palestinská území na podporu právního státu (EUPOL COPPS) a mise EU pro pomoc na hranicích v Rafáhu, které pomáhají palestinským orgánům s reformou bezpečnostního a soudního sektoru a integrovanou správou hranic; vyjadřuje své uznání úředníkům a zaměstnancům misí, kteří nadále pracují v mimořádně obtížných podmínkách; vyzývá ESVČ a členské státy, aby přezkoumaly mandáty obou misí a posílily jejich budoucí úlohu s ohledem na současnou situaci a jejich jedinečné postavení, kdy vedou dialog jak se Státem Izrael, tak s Palestinskou správou, ve snaze posílit mírové úsilí EU;

69. vítá společné sdělení o politice kybernetické obrany EU a vyzývá členské státy, aby dodržely svůj závazek a provedly ambiciózní, ale realistický soubor opatření navržených Komisí, včetně návrhu aktu o kybernetické solidaritě, a posílily tak svou schopnost odhalovat hrozby a incidenty v oblasti kybernetické bezpečnosti v EU a reagovat na ně, ale také aby posílily sdílení informací a podpořily vytváření vysoce kvalitních zpravodajských informací spolu se specializovanými platformami, zdroji a financováním; konstatuje, že vzájemná spolupráce mezi členskými státy EU, jakož i s našimi spojenci a partnery na celém světě má zásadní význam pro naši kybernetickou bezpečnost; naléhavě vyzývá k obezřetnosti při sdílení údajů, které by měly být dostupné pouze partnerům se stejnými hodnotami, zatímco řízení a infrastruktura by měly být svěřeny důvěryhodným společnostem a poskytovatelům služeb; Konstatuje v této souvislosti, že používání technologie Huawei při vývoji 5G vážně oslabuje kybernetickou odolnost EU;

70. vyzývá k posílení odolnosti a schopností institucí EU v boji proti kybernetickým útokům, což je důležitá bezpečnostní otázka zejména před volbami v EU;

71. požaduje, aby Unie přijala účinná opatření na ochranu evropské kritické infrastruktury, cenných dodavatelských řetězců a demokratických institucí před hybridními hrozbami; vyzývá EU, aby zavedla účinné systémy monitorování a dohledu nad kritickou infrastrukturou, jako jsou potrubí a kabely z optických vláken, s cílem zajistit prevenci a rychlé odhalování útoků;

72. vítá zjištění a vysokou úroveň ambicí v doporučeních navržených v nové kosmické strategii EU v oblasti bezpečnosti a obrany; považuje bezpečný, zabezpečený a autonomní přístup do vesmíru za zásadní aspekt bezpečnosti a obrany EU, jak dokládá jeho význam v útočné válce Ruska proti Ukrajině; vítá v této souvislosti návrh obsažený ve strategii na každoroční vypracování utajovaného dokumentu o analýze vesmírných hrozeb;

73. připomíná, že je třeba posílit sdílení zpravodajských informací a výměnu informací mezi členskými státy a orgány EU, včetně Parlamentu, s cílem zlepšit informovanost o situaci, lépe předvídat a čelit kolektivním bezpečnostním hrozbám a lépe informovat o tvorbě politik; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit bezpečnostní protokoly útvarů, které se zabývají zpravodajskými službami anebo citlivými informacemi v EU; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a členské státy, aby posílily společnou zpravodajsko-analytickou složku (SIAC) a Satelitní středisko Evropské unie (SatCen); opakuje výzvu k nasazení zpravodajských kapacit ve všech misích a operacích SBOP, které by poskytovaly informace Středisku EU pro zpravodajství a analýzu (EU INTCEN), Vojenskému štábu EU a útvaru schopnosti civilního plánování a vedení (CPCC); zdůrazňuje význam bezpečné komunikace pro spolehlivé zpravodajské informace a vítá úsilí o zefektivnění bezpečnostních pravidel a předpisů v tomto ohledu s cílem lépe chránit informace, infrastrukturu a komunikační systémy před zahraničním vměšováním a útoky; vyzývá členské státy, aby posílily EU INTCEN jako účinný orgán pro bezpečné sdílení zpravodajských informací, formulování společné strategické kultury a poskytování strategických informací s cílem lépe předvídat krize v rámci EU i mimo ni a reagovat na ně;

Strategický kompas: „PARTNERSTVÍ“

74. vyjadřuje vážné znepokojení nad obtížnou a závažnou situací v oblasti Sahelu, která nastala v důsledku četných státních převratů, například v Nigeru, Mali a Burkině Faso, ale také v Súdánu; vyjadřuje politování nad vojenským převratem v Nigeru, k němuž došlo dne 26. července 2023 a vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění prezidenta Mohameda Bazouma, jeho rodiny a všech svévolně zadržovaných osob a ke stažení obvinění proti němu; požaduje okamžité opětovné dosazení demokraticky zvoleného prezidenta Bazouma do úřadu a obnovení ústavního pořádku;

75. připomíná, že stabilita v oblasti Sahelu má přímé dopady na bezpečnost a stabilitu v Evropě; zdůrazňuje, že EU a její členské státy musí přehodnotit svou politiku vůči strategickému regionu Sahelu a poučit se z minulých chyb, zejména pokud jde o Rusko, ale také s ohledem na nutnost zahrnout holistický přístup ke způsobu, jakým tyto politiky řeší dlouhodobé sociální, hospodářské a rozvojové proměnné; v této souvislosti považuje za nezbytné poskytnout africkým partnerům odpovídající zdroje; vyzývá ESVČ a členské státy, aby zajistily, že jejich bezpečnostní politiky zohlední regionální a místní aspekty, a to i prostřednictvím dialogu s místním obyvatelstvem, občanskou společností a demokraticky zvolenými orgány a regionálními organizacemi, pokud je to možné, a aby dodržovaly zásadu „afrických řešení afrických problémů“; konstatuje, že různé mezinárodní mise dosud nedosáhly svého hlavního cíle, kterým je trvalý mír v regionu; vítá oznámení vysokého představitele, místopředsedy Komise o revizi strategie EU pro oblast Sahelu; vyzývá k tomu, aby tato revize proběhla co nejrychleji a aby dále posílila status misí společné bezpečnostní a obranné politiky v regionu;

76. silně podporuje rozhodnutí, která v reakci na převraty přijaly Hospodářské společenství států západní Afriky (ECOWAS) a Africká unie, a vyzývá členské státy, aby ESVČ prozkoumala, jak jim v jejich úsilí pokud možno účinně pomoci;

77. odsuzuje přítomnost soukromých vojenských společností nebo státem sponzorovaných zástupců, jako je Wagnerova skupina, která hraje v oblasti Sahelu destabilizující úlohu a podporuje různé represivní režimy ve snaze posílit vliv Ruské federace v Africe; domnívá se, že všechny státní převraty jsou důsledkem různých, vícerozměrných příčin, které nejsou v každé zemi stejné, a proto vyžadují pečlivé zvážení; je nicméně zděšen projevy silných protievropských nálad v některých zemích a vyzývá členské státy a ESVČ, aby zvážily posílení přímého kontaktu mezi lidmi prostřednictvím užší výměny s místním obyvatelstvem a státními orgány, cílenější strategické komunikace v místních jazycích, která by vyvážila nepříznivé dopady, a v případě potřeby prostřednictvím poctivého zabývání se jejich koloniální minulostí;

78. vybízí ESVČ, rozvíjela úspěšné kroky vojenské výcvikové mise Evropské unie v Mosambiku (EUTM Mozambique) v reakci na rostoucí teroristickou hrozbu v Cabo Delgado a při výcviku mosambických sil na místě; je stále znepokojen rizikem šíření této hrozby v oblasti; vyzývá k přijetí okamžitých opatření k urychlení dodávek nesmrtícího vybavení;

79. poukazuje na to, že z pěti výcvikových misí (EUTM) a misí vojenského partnerských (EUMPM) Unie v Africe nyní tři z nich (Středoafrická republika, Mali, Niger) fungují omezeně nebo byly oficiálně pozastaveny; konstatuje rovněž, že některé civilní mise poskytující pomoc vnitřním bezpečnostním silám jsou na mrtvém bodě (EUCAP Sahel Mali) nebo fungují špatně (EUAM RCA); zdůrazňuje, že je naléhavě nutné, aby měl vyslaný personál přístup k nástrojům, výcviku, vybavení a schopnostem, které mu umožní poskytovat informace a zpravodajské informace Unii a jejím členským státům; domnívá se, že pojem doprovodných opatření na výcvikových misích je i nadále zásadní k tomu, aby mohli evropští poradci na místě co nejpřesněji ověřit, do jaké míry byly řádně prováděny programy výcviku a do jaké míry jsou v souladu s operačními potřebami místních ozbrojených sil;

80. dále vyzývá ESVČ a členské státy, aby důkladně prozkoumaly mandát všech misí SBOP v Africe, včetně pokud by to bylo nutné, jejich případného ukončení, s cílem stanovit dosažitelné cíle a milníky pro každou misi vzhledem k současnému politickému kontextu a rovněž prozkoumat, zda by tyto mise mohly být změněny tak, aby účinněji sloužily nové vícerozměrné a přizpůsobené strategii EU v Sahelu a Africe v rámci jejího integrovaného přístupu;

81. lituje, že velký počet afrických zemí stále nepodpořil rezoluci Valného shromáždění OSN, která by odsoudila Rusko, podpořila územní celistvost Ukrajiny a vyzvala k míru;

82. vítá aktualizaci námořní strategie a akčního plánu EU a závazek posílit úlohu Unie jakožto zajišťovatele mezinárodní námořní bezpečnosti; vítá skutečnost, že přezkum zahrnuje posílení současných námořních operací; je potěšen tím, že aktualizace navrhuje prozkoumat nové oblasti zájmu na moři, v nichž by se měla uplatňovat koncepce koordinované přítomnosti na moři na základě zkušeností získaných v Guinejském zálivu a severozápadním Indickém oceánu; vyzývá členské státy, aby se do těchto iniciativ aktivně zapojily a rozvíjely své vojenské námořní kapacity s cílem posílit přítomnost a viditelnost EU ve Středomoří, Černém moři, Atlantiku, indicko-tichomořském regionu a v celosvětovém námořním odvětví;

83. zdůrazňuje, že je třeba zajistit bezpečnost černomořského regionu pomocí odminování ukrajinských mořských vod a vybídnout členské státy, aby v tomto ohledu nabízely školení s důrazem na rozvoj kapacit pro protiopatření zaměřená na námořní miny a na ochranu kritické mořské infrastruktury;

84. zdůrazňuje, že vzhledem k rostoucímu geopolitickému napětí v námořní oblasti musí EU zaručit svobodu plavby, bezpečnost námořních komunikací a svých plavidel a posádek, infrastrukturu na volném moři, boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, jakož i účinnou ochranu svých vnějších námořních hranic s cílem zabránit nezákonným činnostem; zdůrazňuje, že je třeba posílit spolupráci mezi EU a NATO v oblasti námořní bezpečnosti s cílem pokrýt všechny otázky společného zájmu v této oblasti;

85. zdůrazňuje, že vzhledem k rostoucímu geopolitickému napětí na moři musí EU zajistit, aby její vnější námořní hranice byly účinně monitorovány s cílem předcházet nezákonným činnostem; vyjadřuje politování nad tím, že navzdory rámci omezujících opatření, který EU zavedla dne 11. listopadu 2019 v reakci na protiprávní vrtné činnosti Turecka ve východním Středomoří, tyto činnosti pokračují;

86. vítá fakt, že Turecko hlasovalo pro odsouzení ruské útočné války proti Ukrajině na Valném shromáždění OSN, a jeho závazek respektovat svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, zároveň však vyjadřuje politování nad tím, že obcházení sankcí EU ze strany Turecka oslabuje jejich účinnost, a vyzývá Komisi, aby tuto skutečnost přezkoumala; znovu vyzývá Turecko, aby se připojilo k sankcím EU vůči Rusku;

87. uznává, že Turecko je zemí strategického významu, vyjadřuje však politování nad postoji a politikami Turecka v některých oblastech zájmu EU a jejích sousedů, což ohrožuje mír, bezpečnost a stabilitu v regionu; důrazně odsuzuje nezákonné činnosti Turecka na Kypru, jako je pokračující porušování rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 550(1984) a 789(1992), které vyzývají Turecko, aby převedlo oblast Varoši jejím zákonným obyvatelům pod dočasnou správou OSN, a nedávné útoky na příslušníky mírových sil OSN v nárazníkové zóně poblíž vesnice Pyla/Pile; odsuzuje výzvu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, aby mezinárodní společenství uznalo separatistický subjekt na okupovaném Kypru, což by byl odklon od příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN, které vyzývají k vytvoření federace dvou komunit a dvou zón s jedinou mezinárodní právní subjektivitou, jedinou svrchovaností, jediným občanstvím a politickou rovností, což je rovněž v souladu s acquis EU;

88. vyjadřuje politování nad tím, že navzdory úsilí o zmírnění napětí Turecko pokračuje ve svých jednostranných provokacích a nedodržování rezoluce Rady bezpečnosti OSN o zbrojním embargu vůči Libyi, pokud jde o operaci IRINI, čímž porušuje mezinárodní právo včetně úmluvy UNCLOS a svrchovaná práva členských států EU, zejména Řecka a Kypru, ve východním Středomoří; konstatuje, že Turecko je stále více přítomno v oblastech, kde má EU klíčové bezpečnostní zájmy a mise SBOP, a žádá Turecko, aby v těchto oblastech neoslabovalo zájmy a mise EU; znovu odsuzuje podpis memorand o porozumění mezi Tureckem a Libyí o komplexní bezpečnostní a vojenské spolupráci a o vymezení námořních zón, která jsou vzájemně propojena a jsou jasným porušením mezinárodního práva, příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN a svrchovaných práv členských států EU;

89. zdůrazňuje, že je naléhavě nutné výrazně zvýšit investice do regionální a celosvětové kontroly zbraní, nešíření a odzbrojení, zejména v rámci mnohostranných přístupů; zdůrazňuje potřebu větší transparentnosti a sbližování na vnitrostátní a evropské úrovni, pokud jde o vývoz zbraní; vyzývá členské státy, aby plně dodržovaly společný postoj 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu ve znění rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/1560; je si vědom pravomocí členských států, pokud jde o jejich politiky zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany;

90. znovu vyslovuje svou plnou podporu závazku EU a jejích členských států ohledně plnění Smlouvy o nešíření jaderných zbraní jako základnímu kameni režimu nešíření jaderných zbraní a odzbrojení; trvá na tom, že je nutné zajistit, aby EU hrála významnou konstruktivní úlohu při rozvíjení a posilování globálního úsilí o nešíření zbraní založeného na pravidlech a struktury zajišťující kontrolu zbraní a odzbrojení;

91. zdůrazňuje, že EU musí dále rozvíjet své vlastní schopnosti ve všech oblastech, aby chránila svrchovanost všech členských států, ale také připravit půdu pro přesun zátěže v dlouhodobém horizontu, kdy EU převezme větší odpovědnost za svou obranu, a zároveň posílit svou bezpečnostní spolupráci s NATO a podobně smýšlejícími partnery na celém světě; vítá zřízení Schumanova fóra pro bezpečnost a obranu jako platformy pro výměnu mezi partnery založenou na rovnosti a vzájemném uznávání;

92. co nejdůrazněji zdůrazňuje význam spojenectví mezi EU a USA, který je založen na sdílených hodnotách demokracie, svobody a právního státu; oceňuje pevné odhodlání a angažovanost Spojených států v oblasti územní obrany Evropy, zejména s ohledem na ruskou útočnou válku proti Ukrajině, která ohrožuje celý kontinent; důrazně vítá posílené partnerství se Spojenými státy, zejména podpis správního ujednání mezi Evropskou obrannou agenturou (EDA) a ministerstvem obrany Spojených států (DoD) v dubnu 2023, dialogy mezi EU a USA o bezpečnosti a obraně a o Číně; vyzývá EU, aby pokračovala v aktivní spolupráci s USA v rámci strategického dialogu mezi EU a USA o bezpečnosti a obraně v podobě vzájemných iniciativ v oblasti bezpečnosti a obrany, odzbrojení a nešíření zbraní, dopadu přelomových technologií, změny klimatu, hybridních hrozeb, kybernetické obrany, vojenské mobility, řešení krizí a vztahů se strategickými konkurenty;

93. poukazuje na význam větší spolupráce při výrobě obranných produktů a zadávání veřejných zakázek, a to i prostřednictvím rovného přístupu na trh pro odvětví obrany; vítá v tomto ohledu úsilí EU o zlepšení svých vlastních obranných schopností a převzetí větší odpovědnosti za svou vlastní obranu;

94. opakuje své výzvy k institucionalizované spolupráci se Spojeným královstvím v oblasti bezpečnosti a obrany, mimo jiné prostřednictvím užší spolupráce v oblasti sdílení informací, vojenské mobility, vzájemných bezpečnostních a obranných iniciativ, řešení krizí, kybernetické bezpečnosti, hybridních hrozeb, zahraniční manipulace s informacemi a vměšování a našich vztahů se společnými strategickými konkurenty; vybízí Spojené království, aby se spolu s EU vážně zapojilo do řešení naléhavých strategických problémů; vybízí místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby pozval zástupce Spojeného království na neformální zasedání Rady ministrů zahraničních věcí (a obrany) za účelem výměny názorů v otázkách společného zájmu, přičemž by měla být plně chráněna samostatnost rozhodovacích procesů EU;

95. zdůrazňuje význam partnerského rozměru Strategického kompasu při posilování spolupráce mezi EU a jejími stejně smýšlejícími spojenci a partnery po celém světě s cílem čelit zahraničním strategiím zaměřeným na podkopávání EU a destabilizaci mezinárodního řádu založeného na pravidlech; vítá dlouho očekávané třetí společné prohlášení o spolupráci mezi EU a NATO, které potvrzuje, že EU a NATO jsou klíčovými partnery, kteří sdílejí společné hodnoty a strategické zájmy a kteří se ve své činnosti navzájem doplňují s cílem zajistit, aby spojenci NATO měli prospěch ze silného evropského pilíře v rámci NATO; vyzývá zejména k součinnosti a soudržnosti mezi strategickou koncepcí NATO a Strategickým kompasem EU, zejména v oblastech boje proti ruské agresi, vojenské mobility, hybridní a kybernetické války, včetně kampaní zahraniční manipulace s informacemi a vměšování, globální námořní bezpečnosti a boje proti tradičním hrozbám, jako je terorismus, a k poskytování podpory partnerům;

96. vítá přistoupení Finska k NATO; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že se zpozdila ratifikace přistoupení Švédska k NATO; v této souvislosti dále odsuzuje snahy o oslabení demokratických svobod v členských státech EU prostřednictvím instrumentalizace udělení souhlasu s přistoupením Švédska k NATO; bere na vědomí, že Turecko konečně dne 10. července 2023 souhlasilo s tím, že zašle protokol o přistoupení Švédska k NATO svému Velkému národnímu shromáždění a bude se shromážděním úzce spolupracovat na zajištění jeho ratifikace; vyjadřuje však politování nad tím, že tento proces stále probíhá a že pro něj neexistuje jasný časový plán, stejně jako tomu je v Maďarsku; naléhavě vyzývá Maďarsko a Turecko, aby bezodkladně ratifikovaly členství Švédska v NATO; naléhavě vyzývá turecké orgány, aby splnily svůj příslib konstruktivnějšího partnerství v NATO, včetně ve východním Středomoří;

97. vítá společné sdělení o akčním plánu pro vojenskou mobilitu 2.0 jako klíčový příspěvek k posílení evropské bezpečnosti, jak je uznáno ve Strategickém kompasu; vyzdvihuje urychlené přijetí projektů dopravní infrastruktury dvojího užití v návaznosti na útočnou válku Ruska proti Ukrajině; připomíná, že je důležité zajistit dostatečnou dostupnost finančních zdrojů, aby bylo možné pokračovat v přípravě projektů v nadcházejících letech;

98. zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet dialogy v oblasti bezpečnosti a obrany s partnery z celého světa, zejména na západním Balkáně, ve Východním partnerství, ale také s klíčovými partnery ve strategických námořních oblastech, jako jsou oblasti v jižním sousedství a v indicko-tichomořském regionu, od východního pobřeží Afriky až po jižní Tichomoří a Dálný východ; vyzývá k prohloubení vojensko-bezpečnostní spolupráce se zeměmi v bezprostředním evropském sousedství posílením bezpečnostního rozměru a dialogů o bezpečnostní a obranné politice; opakuje výzvu k prohloubení spolupráce v oblasti bezpečnosti s mezinárodními organizacemi, jako jsou mimo jiné OSN, Africká unie a její mírové mise v místech společného nasazení a OBSE;

99. uznává, že arktická oblast má značný strategický a geopolitický význam vzhledem ke vznikajícím námořním trasám, bohatým přírodním zdrojům a příležitostem pro hospodářský rozvoj, které vznikly v důsledku globálního oteplování, přičemž je stále více zpochybňována; považuje za velmi znepokojující rostoucí aktivity a zájem autoritářských režimů, včetně Ruska a Číny, o Arktidu; zdůrazňuje význam zachování bezpečnosti, stability a spolupráce v Arktidě; zdůrazňuje, že tento region nesmí být vystaven vojenskému napětí ani využívání přírodních zdrojů a zároveň v něm musí být respektována práva původních obyvatel; opakuje, že je třeba začlenit politiku Unie pro Arktidu do SBOP a zapojit se do účinné spolupráce s NATO; vyzývá k tomu, aby byla Arktida pravidelně projednávána v rámci zasedání Politického a bezpečnostního výboru a Rady;

100. důrazně odsuzuje četné raketové testy provedené Severní Koreou v roce 2023; zdůrazňuje, že Čína a Rusko nesou v souvislosti se Severní Koreou zvláštní odpovědnost, a vyzývá je, aby využily svého vlivu a zabránily další eskalaci napětí; vyjadřuje hluboké znepokojení nad nedávným setkáním mezi severokorejským a ruským vůdcem; vyjadřuje vážné znepokojení nad pravděpodobnými dodávkami severokorejských zbraní a raket do Ruska a vyjadřuje značné znepokojení nad tím, že by Rusko prostřednictvím své pravděpodobně posílené vojenské spolupráce porušilo sankce a rezoluce OSN o Severní Koreji; důrazně odsuzuje Írán za dodávky bezpilotních letounů a raketových střel, které Rusko používá ve své útočné válce proti Ukrajině, a zdůrazňuje, že v úzké spolupráci s našimi partnery je v souvislosti s Íránem zapotřebí dalšího mezinárodního úsilí;

Úloha Evropského parlamentu

101. vyzývá k posílení parlamentní demokracie a zlepšení kontroly partnerských zemí mimo EU prostřednictvím parlamentních dialogů o otázkách bezpečnosti a obrany a budováním odolnosti parlamentů vůči hybridním hrozbám, včetně kybernetických hrozeb a zahraniční manipulace s informacemi a vměšování;

102. konstatuje, že nedávné zvýšení výdajů na obranné politiky a programy na úrovni EU a členských států má zvláštní význam pro evropskou obranu a bezpečnost, odráží potřeby současného bezpečnostní situace a naznačuje vývoj obrany jako skutečné oblasti politiky EU, která vyžaduje plnou parlamentní kontrolu a odpovědnost, aby bylo zajištěno, že tyto programy a politiky co nejúčinněji přispívají k dosažení strategických cílů EU a k ochraně evropských bezpečnostních a obranných zájmů; opakuje v této souvislosti svůj požadavek, aby byly přijaty akty v přenesené pravomoci pro pracovní programy v rámci programů obranného průmyslu financovaných z rozpočtu EU; důrazně opakuje svou výzvu ke zřízení plnohodnotného výboru Evropského parlamentu pro bezpečnost a obranu s plnou legislativní a rozpočtovou odpovědností v evropských záležitostech obrany, včetně opatření zaměřených na posílení evropské technologické a průmyslové základny obrany, za předpokladu, že bude tento výbor příslušným výborem pro nově vznikající acquis v oblasti obrany v rámci EU s kontrolou, právními předpisy a rozpočtovou odpovědností;

103. s ohledem na úspěšnou spolupráci mezi Podvýborem pro bezpečnost a obranu a Výborem pro průmysl, výzkum a energetiku v procesu přijímání nařízení EDIRPA zdůrazňuje, že dokud nebude zřízen plnohodnotný výbor, měl by být podvýbor zapojen do všech legislativních postupů, které mají relevantní důsledky pro evropskou obranu;

104. vyzývá ESVČ, aby pravidelně a komplexně informovala Podvýbor pro bezpečnost a obranu o provádění Strategického kompasu;

°

° °

105. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Evropské radě, Radě, místopředsedovi Evropské komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, předsedkyni Komise a příslušným komisařům, generálnímu tajemníkovi OSN, generálnímu tajemníkovi NATO, předsedovi Parlamentního shromáždění NATO, agenturám EU působícím v oblasti bezpečnosti a obrany a vládám a parlamentům členských států.

 

 

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Souvislosti

Výroční zpráva o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky za rok 2023 bude poslední zprávou tohoto legislativního období a poskytne Podvýboru pro bezpečnost a obranu (SEDE) příležitost vyložit svůj odkaz a vizi činnosti EU a Podvýboru pro bezpečnost a obranu v oblasti bezpečnosti a obrany pro příští volební období.

Jsme svědky rychle se zhoršující globální bezpečnostní situace. Ruská útočná válka proti Ukrajině trvá již druhým rokem a další konflikt vypukl na Blízkém východě. Strategické prostředí evropského kontinentu je velmi nestabilní z důvodu otevřených nebo latentních konfliktů odehrávajících se ve většině sousedních regionů, od Kavkazu po Sahel, od Blízkého východu po některé oblasti severní Afriky. V této souvislosti však EU reagovala na podporu Ukrajiny nebývale jednotně a přijala zásadní politická rozhodnutí k posílení evropské obrany, mimo jiné prostřednictvím vůbec prvního politického prohlášení EU o obraně, Strategického kompasu a prvních legislativních iniciativ na podporu zadávání zakázek v oblasti obranných kapacit (včetně munice pro členské státy a Ukrajinu).

Letošní výroční zpráva se jako taková zaměřuje na klíčový vývoj v evropské obraně a klade důraz na to, aby instituce EU a členské státy plnily své závazky v oblasti posilování obrany a společné bezpečnostní a obranné politiky.

 

 

 

 

MENŠINOVÉ STANOVISKO,

které v souladu s čl. 55 odst. 4 jednacího řádu předložili

 

Özlem Alev Demirel, Clare Daly, Mick Wallace (Levice)

 

Zpráva využívá nezákonnou invazi Ruska na Ukrajinu jako záminku pro masivní vojenské výdaje na zbrojení vedoucí k eskalační spirále. Zaměřuje se výhradně na vojenské vítězství Ukrajiny namísto okamžitého příměří a jednání o ukončení krveprolití.

 

Tuto zprávu odmítáme, neboť:

 

• vyzývá k uplatnění čl. 42 odst. 7 Smlouvy o EU, čímž by se EU stala vojenskou aliancí,

• prosazuje plné provedení Strategického kompasu prostřednictvím posílení vojenské spolupráce na úrovni průmyslových a ozbrojených sil, aby se stala důvěryhodným geopolitickým hráčem,

• vyzývá ke zřízení funkce komisaře pro obrannou unii, podporuje kapacitu pro rychlé nasazení se stálou armádou min. 5 000 vojáků pro nasazení mimo EU v netolerantním prostředí, tedy bez souhlasu příslušné země,

• upouští od jednomyslnosti při rozhodování v rámci SBOP, což dále zvyšuje moc velkých členských států,

• absurdně chápe začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v SZBP zajištěním účasti žen ve vojenských misích,

• obsahuje pouze prázdná slova o odzbrojení a kontrole vývozu zbraní,

• podporuje Evropský mírový nástroj, netransparentní válečnou pokladnu, která má pokrýt munici, vojenské vybavení a živá cvičení. 

 

Požadujeme systém kolektivní bezpečnosti spolu s politickým a diplomatickým úsilím o ukončení války na Ukrajině, dosažení míru prostřednictvím řešení konfliktu, budování důvěry, kontroly zbrojení a odzbrojení. Připomínáme, že společný postoj 2008/944/SZBP zakazuje vývoz zbraní do krizových regionů. Trváme na přísném uplatňování čl. 41 odst. 2 Smlouvy o EU.

 

 

PŘÍLOHA: SUBJEKTY NEBO OSOBY, OD NICHŽ ZPRAVODAJ OBDRŽEL PODNĚTY

Zpravodaj v souladu s článkem 8 přílohy I jednacího řádu prohlašuje, že při vypracovávání zprávy až do okamžiku jejího přijetí ve výboru obdržel podněty od těchto subjektů nebo osob:

Subjekt nebo osoba

European External Action Service, Director-Generals, Managing Director, Head of Division

 

Výše uvedený seznam je sestaven na výhradní odpovědnost zpravodaje.

 

 

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí	28.11.2023
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	42 8 6
Členové přítomní při konečném hlasování	Alexander Alexandrov Yordanov, Maria Arena, Petras Auštrevičius, Traian Băsescu, Fabio Massimo Castaldo, Włodzimierz Cimoszewicz, Anna Fotyga, Michael Gahler, Kinga Gál, Raphaël Glucksmann, Klemen Grošelj, Bernard Guetta, Márton Gyöngyösi, Sandra Kalniete, Andrius Kubilius, Jean-Lin Lacapelle, David Lega, Pedro Marques, David McAllister, Sven Mikser, Francisco José Millán Mon, Alessandra Moretti, Matjaž Nemec, Demetris Papadakis, Kostas Papadakis, Thijs Reuten, Nacho Sánchez Amor, Isabel Santos, Mounir Satouri, Andreas Schieder, Jordi Solé, Dominik Tarczyński, Hermann Tertsch, Viola von Cramon-Taubadel, Thomas Waitz, Witold Jan Waszczykowski, Charlie Weimers, Isabel Wiseler-Lima, Salima Yenbou, Tomáš Zdechovský, Bernhard Zimniok
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Vladimír Bilčík, Jakop G. Dalunde, Loucas Fourlas, Christophe Grudler, Anja Haga, Andrey Kovatchev, Georgios Kyrtsos, María Soraya Rodríguez Ramos, Bert-Jan Ruissen, Mick Wallace, Elena Yoncheva, Milan Zver
Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování	Clare Daly, Mónica Silvana González, Miguel Urbán Crespo

 

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

42	+
NI	Fabio Massimo Castaldo, Márton Gyöngyösi
PPE	Alexander Alexandrov Yordanov, Traian Băsescu, Vladimír Bilčík, Loucas Fourlas, Michael Gahler, Anja Haga, Sandra Kalniete, Andrey Kovatchev, Andrius Kubilius, David Lega, David McAllister, Francisco José Millán Mon, Isabel Wiseler-Lima, Tomáš Zdechovský, Milan Zver
Renew	Petras Auštrevičius, Klemen Grošelj, Christophe Grudler, Bernard Guetta, Georgios Kyrtsos, María Soraya Rodríguez Ramos, Salima Yenbou
S&D	Maria Arena, Włodzimierz Cimoszewicz, Raphaël Glucksmann, Mónica Silvana González, Pedro Marques, Sven Mikser, Alessandra Moretti, Matjaž Nemec, Demetris Papadakis, Thijs Reuten, Nacho Sánchez Amor, Isabel Santos, Andreas Schieder, Elena Yoncheva
Verts/ALE	Jakop G. Dalunde, Mounir Satouri, Jordi Solé, Viola von Cramon-Taubadel

 

8	-
ECR	Charlie Weimers
ID	Jean-Lin Lacapelle, Bernhard Zimniok
NI	Kinga Gál, Kostas Papadakis
The Left	Clare Daly, Miguel Urbán Crespo, Mick Wallace

 

6	0
ECR	Anna Fotyga, Bert-Jan Ruissen, Dominik Tarczyński, Hermann Tertsch, Witold Jan Waszczykowski
Verts/ALE	Thomas Waitz

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

• [1] Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 149.
• [2] Úř. věst. L 791, 21.3.2019, s. 1.
• [3] Úř. věst. L, 2023/2418, 26.10.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2418/oj.
• [4] Úř. věst. L 185, 24.7.2023, s. 7.
• [5] Úř. věst. L 331, 14.12.2017, s. 57.
• [6] Úř. věst. L 102, 24.3.2021, s. 14.
• [7] Úř. věst. L 270, 18.10.2022, s. 93.
• [8] Úř. věst. L 270, 18.10.2022, s. 85.
• [9] Úř. věst. L 325, 20.12.2022, s. 110.
• [10] Úř. věst. L 22, 24.1.2023, s. 29.
• [11] Úř. věst. C 465, 6.12.2022, s. 137.
• [12] Úř. věst. C 214, 16.6.2023, s. 54.
• [13] Úř. věst. C 214, 16.6.2023, s. 104.
• [14] Úř. věst. C 347, 9.9.2022, s. 61.
• [15] Přijaté texty, P9_TA(2023)0219.
• [16] Úř. věst. C, C/2023/404, 23.11.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/404/oj.
• [17] Úř. věst. C, C/2023/405, 23.11.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/405/oj.
• [18] Úř. věst. C, C/2023/445, 1.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/445/oj.
• [19] Úř. věst. C 493, 27.12.2022, s. 136.
• [20] Úř. věst. C 132, 14.4.2023, s. 115.
• [21] Úř. věst. C 167, 11.5.2023, s. 105.
• [22] Úř. věst. C, C/2023/448, 1.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/448/oj.
• [23] (2020/2268(INI)) a (2022/2075(INI));
  https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-9-2022-0064_CS.html; https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-9-2023-0219_CS.html.