Zpráva - A9-0031/2024Zpráva
A9-0031/2024
Evropský parlament

ZPRÁVA o finančních činnostech Evropské investiční banky – výroční zpráva za rok 2023

5.2.2024 - (2023/2229(INI))

Rozpočtový výbor
Zpravodaj: David Cormand


Postup : 2023/2229(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A9-0031/2024
Předložené texty :
A9-0031/2024
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :


PR_INI

OBSAH

Strana

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

PŘÍLOHA: SUBJEKTY NEBO OSOBY, OD NICHŽ ZPRAVODAJ OBDRŽEL PODNĚTY

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

 



 

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o finančních činnostech Evropské investiční banky – výroční zpráva za rok 2023

(2023/2229(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii,

– s ohledem na články 15, 126, 174, 175, 177, 208, 209, 271, 308 a 309 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a na protokol č. 5 o statutu Evropské investiční banky (EIB) připojený ke Smlouvám,

– s ohledem na články 41–43 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

– s ohledem na tiskovou zprávu EIB ze dne 7. října 2016, v níž vyjádřila souhlas s ratifikací Pařížské dohody ze strany EU,

– s ohledem na zprávu EIB o činnosti v oblasti hodnocení operací za rok 2022 a pracovní program na období 2023–2025 zveřejněné dne 3. března 2023,

– s ohledem na postupy v rámci mechanismu skupiny EIB pro vyřizování stížností, které byly zveřejněny dne 13. listopadu 2018,

– s ohledem na publikaci EIB nazvanou „Úvěrová politika EIB v oblasti energetiky“ zveřejněnou dne 8. května 2023,

– s ohledem na klimatický plán skupiny EIB na období 2021–2025 přijatý správní radou EIB dne 11. listopadu 2020 a na strategii EIB v oblasti klimatu ze dne 15. listopadu 2020,

– s ohledem na operační plán skupiny EIB na období 2023–2025 zveřejněný dne 2. února 2023,

– s ohledem na zprávu EIB o investicích 2022/2023 nazvanou „Odolnost a obnova v Evropě“, která byla zveřejněna dne 28. února 2023,

– s ohledem na zprávu o činnosti skupiny EIB za rok 2022 nazvanou „Bezpečná Evropa“, která byla zveřejněna dne 2. února 2023,

– s ohledem na přehled o opatřeních EIB v oblasti klimatu a environmentální udržitelnosti 2023 zveřejněný dne 2. února 2023,

– s ohledem na rámec EIB pro životní prostředí zveřejněný dne 14. listopadu 2022,

– s ohledem na zprávu skupiny EIB o správě a řízení za rok 2022 zveřejněnou dne 8. září 2023,

– s ohledem na publikaci EIB ze dne 29. listopadu 2023 nazvanou „EIB Global Strategic Roadmap: EU Finance for a Sustainable Future“ (Strategický plán EIB Global: finanční prostředky EU pro udržitelnou budoucnost),

– s ohledem na přístup EIB Global ke spravedlivé transformaci a ke spravedlivé odolnosti zveřejněný dne 27. listopadu 2023,

– s ohledem na zprávu skupiny EIB týkající se řízení rizik za rok 2022 zveřejněnou dne 9. srpna 2023,

– s ohledem na průzkum EIB týkající se klimatu na období 2022–2023,

– s ohledem na rámec skupiny EIB pro environmentální a sociální udržitelnost nazvaný „Environmentální a sociální politika skupiny EIB“ a přijatý dne 2. února 2022,

– s ohledem na publikaci EIB ze dne 10. února 2023 nazvanou „EIB Global – partnership, people, impact“ (EIB Global: partnerství, lidé, dopad),

– s ohledem na strategii EIB v oblasti lidských práv zveřejněnou dne 6. února 2023,

– s ohledem na zprávu EIB ze dne 29. června 2023 nazvanou „EIB Group activities in EU cohesion regions in 2022“ (Činnosti skupiny EIB v regionech soudržnosti EU v roce 2022),

– s ohledem na strategii skupiny EIB pro rovnost žen a mužů a posílení hospodářského postavení žen a její plán genderových opatření;

– s ohledem na kodex chování zaměstnanců skupiny EIB zveřejněný dne 3. února 2023,

– s ohledem na kodex chování členů výboru pro audit skupiny EIB zveřejněný dne 30. listopadu 2021,

– s ohledem na kodex chování členů řídícího výboru skupiny EIB zveřejněný dne 14. října 2021,

– s ohledem na publikaci EIB ze dne 27. listopadu 2023 nazvanou „Rámec PATH skupiny EIB – verze 1.2 z listopadu 2023 – Podpora protistran na cestě k dosažení souladu s Pařížskou dohodou“,

– s ohledem na balíček solidárních opatření EIB pro Ukrajinu schválený správní radou EIB dne 4. března 2022,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 s názvem „Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (COM(2020)0381),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. května 2021 nazvané „Cesta ke zdravé planetě pro všechny – Akční plán EU: ‚Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy‘“ (COM(2021)0400),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. února 2023 nazvané „Průmyslový plán Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi“ (COM(2023)0062),

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci[1],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1229 ze dne 14. července 2021 o úvěrovém nástroji pro veřejný sektor v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci[2],

– s ohledem na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje,

– s ohledem na trojstrannou dohodu mezi Komisí, Evropským účetním dvorem a Evropskou investiční bankou, která vstoupila v platnost v listopadu 2021,

– s ohledem na dopis evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 22. července 2016 adresovaný prezidentovi EIB o otázkách střetu zájmů a odpověď prezidenta EIB ze dne 31. ledna 2017,

– s ohledem na doporučení evropské veřejné ochránkyně práv vydaná dne 20. listopadu 2023 ve věci 2252/2022/OAM,

– s ohledem na doporučení evropské veřejné ochránkyně práv vydaná dne 21. dubna 2022 ve věci 1251/2020/PB,

– s ohledem na doporučení evropské veřejné ochránkyně práv vydaná dne 27. července 2022 ve věci 1016/2021/KR,

– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0031/2024),

A. vzhledem k tomu, že skupinu EIB tvoří Evropská investiční banka a Evropský investiční fond a že tato skupina je největší mnohostrannou finanční institucí na světě a jedním z největších poskytovatelů financování v oblasti klimatu, přičemž je činná na mezinárodních kapitálových trzích a nabízí klientům konkurenceschopné podmínky a příznivé podmínky na podporu politik a projektů EU a projektů v rámci Unie i mimo ní;

B. vzhledem k tomu, že podle článku 309 SFEU má EIB za úkol přispívat k dosažení cílů EU;

C. vzhledem k tomu, že k dosažení cílů EU v oblasti klimatu jsou v EU zapotřebí investice ve výši 1 bilionu EUR; vzhledem k tomu, že EIB může pomoci překlenout rozdíl tím, že přiláká soukromý kapitál;

D. vzhledem k tomu, že v letech 2021–2027 se očekává, že záruka InvestEU ve výši 26,2 miliardy EUR spolu s prostředky z víceletého finančního rámce a nástroje NextGenerationEU povedou v Evropě k uvolnění více než 372 miliard EUR dodatečných soukromých a veřejných investic, zejména na udržitelnou infrastrukturu, výzkum, inovace, digitalizaci, malé a střední podniky, sociální investice a dovednosti;

Přehled politik a operací

1. znovu opakuje důležitou úlohu EIB jako veřejné banky EU, která je jedinou mezinárodní finanční institucí zcela vlastněnou členskými státy EU, je plně řízená politikami EU a podléhá právním normám EU, jejímž cílem je podporovat sociální a hospodářské oživení a směřovat potřebné investice k uskutečňování cílů Unie;

2. oceňuje skutečnost, že EIB je vždy připravena přizpůsobovat se a přetvářet se v souladu s měnícími se požadavky politiky EU a zároveň dodržovat své dlouhodobé cíle;

3. opakuje svou výzvu ke zvýšení kapitálu, který by EIB umožnil poskytovat dlouhodobější vratnou finanční podporu a inovativní nástroje; konstatuje, že je to nezbytné pro spravedlivý udržitelný růst podporující začlenění a klíčové investice do reálné ekonomiky, které by jinak nebyly realizovány a které mají potenciál maximalizovat inovační přínosy v klíčových oblastech politiky EU, jako je digitalizace a ekologická transformace; konstatuje, že tyto investice by měly pomoci zmírnit faktory omezující konkurenceschopnost, jako jsou vysoké ceny energie, chybějící dovednosti a nedostatečné investice do inovací a nových technologií, a měly by pomoci při provádění evropského pilíře sociálních práv a cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje; očekává, že EIB zajistí, aby její financování přispívalo k řešení selhání trhu, bránilo účinkům vytěsňování a přineslo měřitelné účinky, aniž by tím byla ohrožena celková atraktivita její finanční nabídky;

4. zdůrazňuje, že EIB si musí udržet svůj úvěrový rating AAA a zachovat si plnou důvěru kapitálových trhů v její činnosti;

5. konstatuje, že financování EIB hraje stále důležitější úlohu v souvislosti s významnými sociálními a hospodářskými důsledky vyplývající z krize způsobené pandemií COVID-19, po níž následovala invaze na Ukrajinu, zejména pokud jde o inflaci, vysoké úrokové sazby a napjaté veřejné finance; dále bere na vědomí větší úlohu, kterou financování EIB sehrává v kontextu náročného hospodářského výhledu a větší celosvětové hospodářské soutěže, což má dopad i na probíhající projekty;

6. domnívá se, že EIB by mohla učinit více pro to, aby zlepšila odvětvovou rovnováhu a přizpůsobila se regionální rozmanitosti v EU s cílem zvýšit atraktivitu svých fondů; vyzývá EIB, aby řešila systémové nedostatky, které některým regionům nebo zemím brání plně těžit z jejích finančních činností, a aby současně respektovala povahu finančních operací EIB založenou na poptávce; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda je zeměpisné rozdělení financování v rámci InvestEU vyvážené, zejména pokud jde o menší členské státy;

7. vyzývá EIB, aby podporovala projekty, které přispívají k provádění evropského pilíře sociálních práv a cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje a které posilují sociální začlenění a snižování nerovností v souladu s environmentálními a sociálními normami; vyzývá EIB, aby posílila svou úlohu při posuzování a řešení investičních mezer v sociální infrastruktuře a sociálním zabezpečení, jako je cenově dostupné a energeticky účinné sociální bydlení, veřejné zdravotnictví, veřejné služby, veřejná doprava, udržitelná doprava, kultura a vzdělávání, a současně zajistila doplňkovost a komplementaritu s ostatními veřejnými prostředky a komerčními věřiteli; vyzývá EIB, aby při posuzování projektů zvýšila váhu sociálních přínosů s cílem poskytnout dlouhodobá cenově dostupná řešení v souvislosti s krizí životních nákladů a problémy domácností v Evropské unii, jež vyplývají z celkového hospodářského výhledu; žádá EIB, aby posílila podstupování rizik v případě projektů poskytujících základní služby s dlouhodobými jasnými a měřitelnými přínosy; vyzývá EIB, aby vždy, kdy je to možné, finančně upřednostňovala projekty zahrnující zranitelné nebo marginalizované osoby, zejména mladé lidi, a projekty vedené občany;

Evropská klimatická banka: cíle opatření v oblasti klimatu a environmentální udržitelnosti

8. bere na vědomí zjištění uvedená v investiční zprávě EIB za období 2022/2023 s názvem „Odolnost a obnova v Evropě“, která analyzuje investice do opatření v oblasti klimatu v celé EU a chybějící investice v různých odvětvích; bere rovněž na vědomí, že operační plán skupiny EIB na období 2023–2025 potvrzuje soulad EIB s politickými prioritami EU a její závazek zvýšit své ambice v oblasti ekologické a digitální transformace; vyzývá Komisi, aby vypracovala metodu posuzování nedostatku zeleného financování v EU a posoudila potenciální úlohu EIB, pokud jde o překlenutí této mezery ve financování;

9. připomíná, že EIB je největším světovým víceměnovým emitentem zelených dluhopisů; poukazuje na to, že mezinárodní úlohu eura by dále posílilo zvýšení podílu dluhopisů denominovaných v eurech;

10. připomíná, že ekologická transformace musí být inkluzivní a spravedlivá a že zelené investice musí být životaschopné a proto očekává, že EIB bude své úvěry, finanční nástroje, technickou pomoc a poradenské služby využívat k podpoře občanů a podniků čelících sociálně ekonomickým problémům vyplývajícím z jejich úsilí dosáhnout do roku 2050 uhlíkově neutrálního hospodářství; vyzývá EIB, aby prioritně podporovala projekty zajišťující cenově dostupný přístup k energii z obnovitelných zdrojů, bydlení a veřejným službám, komunitním iniciativám a malým projektům se zvláštním zaměřením na boj proti energetické chudobě;

11. vítá skutečnost, že EIB již splnila svůj cíl vyčlenit alespoň polovinu svých zdrojů na opatření v oblasti klimatu a environmentální udržitelnost a že je na dobré cestě ke splnění svého cíle podporovat do roku 2030 zelené investice ve výši 1 bilionu EUR; očekává, že přezkum plánu klimatické banky v roce 2024 nasměruje EIB na cestu k dosažení cíle omezení oteplování na 1,5 °C a cíle klimatické neutrality nejpozději do roku 2050, a to při současném zajištění spravedlivé transformace pro všechny; domnívá se, že referenčním kritériem by měly být nejambicióznější postupy v oblasti veřejného bankovnictví; opětovně vyzývá, aby součástí každého projektu bylo důkladné posouzení alternativ s nižšími emisemi uhlíku a emisí „rámce 3“;

12. vítá sladění protistran s Pařížskou dohodou (PATH) a očekává její plné provedení, pokud jde o maximalizaci snižování emisí a posílení odolnosti vůči změně klimatu; bere na vědomí reakci EIB na mimořádnou energetickou situaci v EU přizpůsobením PATH; očekává, že výjimky udělené v rámci PATH na podporu plánu REPowerEU budou výjimečné, dočasné a plně odůvodněné, aby mohly urychlit ekologickou transformaci a ukončit závislost Evropy na dovozu fosilních paliv, a to i z Ruska; vítá v této souvislosti zvýšení podpory EIB na plán REPowerEU na dodatečných 45 miliard EUR ve formě půjček a kapitálového financování projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti, sítí a skladování energie, infrastruktury pro dobíjení elektrických vozidel a průlomových technologií v příštích letech;

13. připomíná, že všichni firemní klienti financování EIB jsou smluvně vázáni vytvořit a zveřejnit důvěryhodnou strategii pro dosažení souladu s Pařížskou dohodou (dále jen „plán dekarbonizace“), která zahrnuje střednědobé, průběžné a kvantitativní cíle a možnosti snižování emisí v dlouhodobějším horizontu s cílem dosáhnout uhlíkové neutrality nejpozději do roku 2050; předpokládá, že EIB bude před přijetím jakýchkoli nových finančních závazků systematicky vyhodnocovat důvěryhodnost těchto plánů, přičemž bude uplatňovat kritéria dekarbonizace slučitelná s cílem 1,5 °C; opakuje svou výzvu, aby EIB spolupracovala pouze s finančními zprostředkovateli, kteří mají důvěryhodný plán dekarbonizace, včetně krátkodobých cílů slučitelných s cílem 1,5 °C, jež budou realizovány co nejdříve, nejpozději však do roku 2025; zdůrazňuje, že tyto nové požadavky nesmí ohrozit přístup malých a středních podniků k finančním prostředkům;

14. zdůrazňuje klíčovou úlohu EIB při zajišťování spravedlivé transformace; vyzývá EIB, aby snížila minimální výši úvěru pro jednotlivé projekty nebo úvěrové programy, které přispívají ke spravedlivé transformaci; vybízí EIB, aby zintenzívnila spolupráci s vnitrostátními a regionálními finančními institucemi při poskytování cíleného financování; vyzývá EIB, aby v tomto ohledu přispěla k dosažení cílů EU v oblasti rovnosti žen a mužů; vítá zapojení EIB do mechanismu EU pro spravedlivou transformaci s cílem řešit socioekonomický dopad přechodu na hospodářství s nulovými čistými emisemi a vytvořit nové příležitosti pro udržitelný rozvoj ve způsobilých regionech;

15. vyzývá EIB, aby přizpůsobila své činnosti v oblasti snižování rizik tak, aby se soukromé financování zaměřovalo na projekty s vysokou mírou doplňkovosti, které přispívají ke spravedlivé transformaci, aniž by byla ohrožena obchodní životaschopnost jejího portfolia; vyzývá EIB, aby se poučila z realizace produktů, jako jsou fondy na ochranu klimatu a budování infrastruktury, včetně relevantnosti zprostředkovaného kapitálu a nutnosti zlepšit poměr rizika a výnosů u menších projektů zelené infrastruktury;

16. vítá vyšší úroveň investic do vodíku; trvá na tom, že úlohou vodíku je přispívat k přechodu na klimatickou neutralitu snižováním emisí v průmyslových odvětvích, u nichž to jde obtížně; očekává, že bude zajištěna doplňkovost, aby se zamezilo odklonu zdrojů od stávající výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů podle příslušného aktu v přenesené pravomoci[3]; vyjadřuje znepokojení nad možnými dopady projektů v oblasti vodíku na zásobování vodou v některých regionech, jakož i na biologickou rozmanitost; vyzývá EIB, aby rozšířila své odborné poradenství na vodíkový ekosystém a trh EU;

17. zdůrazňuje, že environmentální a sociální politika EIB posiluje závazek prosazovat a naplňovat cíle Úmluvy o biologické rozmanitosti a celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020, zejména požadavek, aby financované projekty významně nepoškozovaly biologickou rozmanitost a ekosystémy; vítá posun od „nulové čisté ztráty“ k „nulové ztrátě“ biologické rozmanitosti; usiluje o uplatňování environmentální a sociální politiky EIB v plném rozsahu, zejména v projektech v oblasti energie z obnovitelných zdrojů; naléhavě žádá, aby EIB zajistila plný soulad své environmentální a sociální politiky s celosvětovým rámcem pro biologickou rozmanitost po roce 2020;

18. vítá první společné zásady financování příznivého pro přírodu, které EIB spolu s dalšími mezinárodními rozvojovými bankami zveřejnila na konferenci COP28; očekává, že EIB se bude dále aktivně zapojovat do investic, které mají pozitivní vliv na přírodu, podporují biologickou rozmanitost a jsou soustředěné v odvětvích s největšími souvisejícími přínosy pro biologickou rozmanitost, jako je vodní hospodářství, hygienizace, lesní hospodářství a oceány, a že prokáže nejvyšší úroveň integrity a záruk, zejména co se týče práv místních komunit, a začlení do tohoto procesu poznatky získané z nástroje financování přírodního kapitálu; očekává, že EIB zvýší financování řešení, která pomáhají snížit znečištění způsobené plasty;

19. očekává, že bude vynakládat větší úsilí na začleňování aspektu přírody do analýz a operací, v nichž se posuzuje finanční riziko spojené s úbytkem biologické rozmanitosti na úrovni protistran; předpokládá, že u velkých projektů v oblasti infrastruktury, zejména v souvislosti s investicemi do urbanistických projektů, budou systematicky začleňovány prvky s příznivým vlivem na přírodu; varuje před projekty, které přispívají k cílům v oblasti klimatu, ale neberou v potaz negativní dopady na biologickou rozmanitost;

20. bere na vědomí probíhající jednání o odpuštění části dluhu výměnou za provádění ekologických opatření (debt-for-nature-swaps); vyjadřuje pochybnosti o tom, jestli je takové odpuštění části dluhu adekvátní z hlediska rozvoje a ochrany přírody a znepokojení nad vysokými transakčními náklady, které jsou s tím spojeny, zejména proto, že dřívější praxe ukázala opodstatněnost těchto obav; zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit vysokou úroveň transparentnosti a vlastní odpovědnosti jednotlivých zemí;

21. očekává, že EIB bude i nadále uplatňovat přísné normy a příslušné právní předpisy EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, a to i pokud jde o šlechtitelské činnosti a krmiva pro chov ryb, vycházející z nejpřísnějších norem stanovených EU a multilaterálními finančními institucemi;

22. zdůrazňuje, že zabezpečení dodávek kritických surovin má zásadní význam jak pro ekologickou a digitální transformaci, tak pro odvětví obrany a průmyslovou základnu EU obecně; připomíná úlohu, kterou EIB sehrává v Evropské alianci pro suroviny, a cíl Unie zabezpečit vyšší stupeň autonomie, pokud jde o dodávky kritických surovin; zdůrazňuje význam přístupu oběhového hospodářství ke kritickým surovinám, kdy základem je recyklace a opětovné použití, má-li se snížit závislost EU na třetích zemích; vyzývá proto EIB, aby více investovala do odvětví kritických surovin s cílem zvýšit odolnost v oblasti surovin se zvláštním zaměřením na recyklaci druhotných surovin a podporovat řešení oběhového hospodářství, která pomáhají diverzifikovat dodávky;

Podpora inovací, malých a středních podniků, průmyslu a digitalizace

23. připomíná, že malé a střední podniky jsou páteří evropské ekonomiky; připomíná, že 23 milionů malých a středních podniků v EU představuje 99 % všech podniků a poskytuje přibližně tři čtvrtiny všech pracovních míst a více než 50 % celkové přidané hodnoty tvořené podniky EU; zdůrazňuje, že podpora malých a středních podniků je klíčovým cílem skupiny EIB; poukazuje na to, že energetická krize a důsledky války Ruska proti Ukrajině, jakož i čím dál vyšší ceny surovin a rostoucí úrokové sazby představují pro MSP další výzvy;

24. připomíná, že v roce 2022 poskytla skupina EIB malým a středním podnikům a společnostem se střední tržní kapitalizací financování v celkové výši 16,35 miliard EUR; konstatuje, že podle hodnocení skupiny EIB činily operace skupiny EIB na poskytování dluhové podpory malým a středním podnikům v letech 2010 až 2020 téměř 20 miliard EUR v čisté výši ročně; vyzývá skupinu EIB, aby zvážila způsoby, jak dále usnadnit podporu malých a středních podniků, zejména v případě menších projektů financování;

25. zdůrazňuje úlohu Evropského investičního fondu (EIF) při zlepšování přístupu k financování pro menší společnosti EU, společnosti se střední tržní kapitalizací a začínající podniky, a tím i podporu podnikání, růstu, inovací, výzkumu a vývoje a zaměstnanosti v Unii; poukazuje na to, že stabilní dodávky energie za konkurenceschopné ceny jsou jedním ze základů úspěšné průmyslové politiky, zejména pro malé a střední podniky; vyzývá skupinu EIB, aby poskytla dodatečný růstový kapitál, který malým a středním podnikům umožní rozšířit jejich činnost; naléhavě žádá skupinu EIB, aby zvýšila podporu zaměřenou na rozšiřování evropských začínajících podniků, a to i tím, že bude podstupovat větší rizika při vyplácení rizikového kapitálu s cílem zajistit, aby se evropské začínající podniky mohly rozšiřovat spíše v rámci EU než mimo ni;

26. zdůrazňuje, že je třeba, aby se EIF intenzivně zaměřil na projekty tvořící a udržující vysoce kvalitní pracovní místa, včetně projektů zaměřených na řešení rostoucího problému nezaměstnanosti mladých lidí, jako je tzv. duální model učňovské přípravy, který se v některých členských státech ukázal jako účinný a úspěšný, pokud jde o vytváření bezpečných a vysoce kvalitních pracovních míst;

27. uznává, že malé a střední podniky často disponují omezenými administrativními zdroji a čelí vyšším výpůjčním nákladům než velké korporace v důsledku méně příznivých podmínek pro poskytování bankovních úvěrů, a považuje za nezbytné nabízet jim jednoduché a snadno dostupné nástroje financování; důrazně proto vybízí skupinu EIB, aby své programy navrhovala tak, aby se zjednodušily administrativní postupy a zároveň poskytla potřebná technická pomoc a odpovídající financování poradenských služeb, čímž se zlepší jejich dostupnost pro malé a střední podniky;

28. znovu vyzývá skupinu EIB, aby přispívala ke snaze vytvořit řešení založená na datech a přitom se soustředila zejména na konkurenceschopnost malých a středních podniků a aby své investice v této oblasti zaměřila na překlenutí digitální propasti jak v rámci EU, tak mezi EU a dalšími technologicky vyspělejšími světovými regiony; vyzývá skupinu EIB, aby zvýšila investice do digitalizace, vývoje špičkových technologií, jako je umělá inteligence, a do zvyšování kvalifikace a rekvalifikace pracovníků, které jsou nezbytné pro silnou průmyslovou základnu;

Ukrajina

29. vítá iniciativu EU pro Ukrajinu, kterou EIB zahájila v březnu 2023 s cílem financovat rekonstrukci a oživení na Ukrajině a která je zamýšlena jako dočasné ujednání, které EIB umožní se v této zemi nadále angažovat a zároveň zavést očekávanou střednědobou podporu EU; připomíná v tomto ohledu význam rozpočtu EU jako ručitele operací EIB v případech, kdy zahrnují poskytování úvěrů mimo EU na provádění programů EU; vyzývá ke zvýšení záruk poskytovaných EIB z rozpočtu EU s cílem umožnit EIB pokračovat v provádění důležitých operací veřejného a soukromého sektoru na Ukrajině a rozšířit svou činnost na globálním jihu; vítá skutečnost, že všechny činnosti EIB na Ukrajině se řídí prioritami pro sociální, hospodářské a environmentální oživení a obnovu v souladu se zásadou „obnovou k lepšímu“ a že budou v plném souladu s připravovaným Plánem pro Ukrajinu; vítá složku technické pomoci, jež má zajistit optimální přípravu a provádění projektů, jakož i opatření pro budování kapacit; předpokládá, že nadcházející třetí rychlé posouzení škod a potřeb, které provede Světová banka v koordinaci s Komisí, EIB a ukrajinskou vládou, ukáže na výrazně zvýšené potřeby; vítá snahy EIB předcházet podvodům a korupci v souvislosti s jejími projekty na Ukrajině, odrazovat od nich a vyšetřovat je;

30. zdůrazňuje skutečnost, že ruská útočná válka má dopad i na regiony v EU a má významné hospodářské důsledky, zejména v zemích východních hranic EU a jejich sousedství, a že rovněž způsobila vážnou humanitární krizi; zdůrazňuje, že při budoucím plánování investic je třeba zohlednit změny v dodavatelských řetězcích a obchodních a hospodářských vztazích způsobené válkou; vyzývá EIB, aby zohlednila geopolitickou situaci a potřebné investice v zemích v přední linii, včetně infrastruktury a řízení hranic;

31. připomíná, že útočná válka Ruska proti Ukrajině znamenala zvrat, neboť zásadně změnila evropské bezpečnostní prostředí a vyžaduje zvýšení připravenosti na obranu, a tudíž dostatečné investice; zdůrazňuje, že je třeba co nejúčinněji využívat všechny nástroje, které má EIB k dispozici; vyzývá EIB, aby zvýšila svou podporu poskytovanou strategické evropské bezpečnostní iniciativě a evropskému obrannému průmyslu, včetně malých a středních podniků, zejména s cílem přispět k trvalé podpoře Ukrajiny;

EIB Global

32. očekává, že činnosti EIB Global budou i v budoucnu sladěny se strategickými zájmy a cíli vnější politiky EU; vítá zapojení EIB do iniciativy Global Gateway, která bude především podporovat investice do infrastruktury a malých a středních podniků, čímž přispěje k cíli EU, kterým je posílení její strategické autonomie; předpokládá, že EIB Global zajistí, aby se investice jasně doplňovaly, vytvářely dlouhodobé pozitivní účinky a přinášely prospěch komunitám, které jsou příjemci pomoci, tím, že chrání přírodní a kulturní dědictví, zvyšují odolnost vůči změně klimatu, vytvářejí místní pracovní místa a zmírňují chudobu; domnívá se, že zúčastněné strany přijímající země, jako jsou veřejné orgány, občanská společnost a sociální partneři, musí být do rozhodování o projektech strategie Global Gateway a jejího provádění zapojeny; dále připomíná, že úspěch EIB Global závisí na odpovídajícím počtu zaměstnanců v terénu, včetně místních pracovníků;

33. konstatuje, že od zřízení nové rozvojové složky EIB Global rekordně využívala specializované investiční okno, které jí bylo svěřeno v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, a v roce 2022 poskytla více než 10 miliard EUR, zejména na podporu Ukrajiny a strategie Global Gateway; bere na vědomí strategický plán EIB Global a předpoklad, že pomůže zprostředkovat alespoň třetinu investic ve výši 300 miliard EUR, které mají být vytvořeny do konce roku 2027; vítá cíl, aby do roku 2025 bylo více než 50 % ročních úvěrů určeno na investice do opatření v oblasti klimatu a environmentální udržitelnosti; očekává, že financování přispěje k inkluzivní a spravedlivé transformaci na celém světě; dále očekává, že EIB Global smysluplně přispěje k cíli EU, aby 85 % veškerých nových vnějších opatření podporovalo rovnost žen a mužů až do roku 2025; vítá pokrok, jehož bylo dosaženo při zřizování fondu Global Gateway v rámci Evropského fondu pro udržitelný rozvoj plus, který by měl financovat investice soukromého sektoru s velkým dopadem a poskytovat kapitálové a dluhové financování pro projekty infrastruktury s velkým dopadem, čistou energii a projekty lidského rozvoje po celém světě; vyjadřuje znepokojení nad tím, že chybí inkluzivní a smysluplné konzultace se zúčastněnými stranami, jichž se operace EIB Global týkají; vyzývá k větší podpoře projektů s omezenou bankovní financovatelností a vysokou návratností pro veřejnost a ke snížení minimální výše úvěru u jednotlivých projektů, zejména v méně rozvinutých zemích;

34. znovu vyzývá EIB Global, aby omezila operace kombinování zdrojů na oblasti, v nichž mohou přinést přidanou hodnotu místnímu hospodářství, a zároveň zabránila vytěsňování soukromého kapitálu a zajistila, aby kombinované financování nebylo využíváno na základní veřejné služby, zejména na zdravotnictví, vzdělávání a sociální ochranu; připomíná, že cíle rozvojové politiky EU, a zejména cíl zlepšit všeobecný a cenově dostupný přístup ke zdravotní péči, by měly být vodítkem pro investice EIB v této oblasti tak, aby byly zajištěny lepší výsledky v oblasti zdraví pro všechny, zejména pak pro ženy;

35. vyjadřuje znepokojení nad rychle rostoucími úrovněmi zadlužení a vyššími výpůjčními náklady v rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách, přičemž se odhaduje, že 60 % zemí s nízkými příjmy se již potýká s problémy veřejného dluhu nebo vysokým rizikem dluhové tísně[4]; zdůrazňuje důležitou úlohu EIB a dalších mnohostranných institucí při poskytování finančních prostředků za zvýhodněných podmínek s cílem zmírnit neudržitelnou dluhovou zátěž;

36. je toho názoru, že EIB Global by měla nést odpovědnost za dodržování zásad stanovených v Pařížské deklaraci o účinnosti pomoci a v Akčním programu z Akkry (vlastní odpovědnost, sladění, harmonizace, řízení zaměřené na výsledky a vzájemná odpovědnost); v této souvislosti je obzvláště znepokojen střetem zájmů mezi exportními úvěrovými agenturami a financováním rozvoje ze strany EIB Global, jakož i dopadem příslušných investic EIB Global na rozvojovou doplňkovost;

37. bere na vědomí informativní poznámku EIB, která shrnuje její přístup k lidským právům; připomíná EIB, že je důležité, aby začlenila lidská práva do svých postupů náležité péče, prováděla posouzení dopadu na lidská práva, zakotvila svůj obecný závazek v oblasti lidských práv a působila v plném souladu s článkem 2 Smlouvy o fungování Evropské unie; znovu vyzývá k přijetí jednoznačných a závazných pravidel, jež doplní informační poznámku shrnující přístup EIB Global k lidským právům, zejména v případě posuzování a ukončení spolupráce; zvláštní politování vyjadřuje nad tím, že EIB od roku 2015 nevyžaduje, aby předkladatelé projektů prováděli samostatné posuzování dopadů na lidská práva; vyzývá proto EIB, aby předložila strategii v oblasti lidských práv a posouzení a hodnocení svých programů v oblasti lidských práv, a to i reálné situace přímo na místě v přijímacích zemích, s cílem zajistit, aby byly konzultovány místní komunity a aby bylo systematicky uplatňováno právo na svobodný předchozí a informovaný souhlas; vyzývá dále EIB, aby vypracovala zvláštní politiky týkající se obhájců lidských práv a protokoly s cílem reagovat na rizika odvetných opatření; zdůrazňuje, že by měla být přijata konkrétní opatření, která by do konzultací zapojovala původní obyvatelstvo, ženy, osoby se zdravotním postižením a další zranitelné skupiny;

38. opakuje svou výzvu EIB, aby zajistila, že všechny její operace budou prospěšné pro ženy a dívky a budou přispívat k posílení jejich ekonomického postavení a zaměstnanosti; domnívá se, že EIB by mohla dále zvýšit objem mikroúvěrů pro podniky vedené ženami, které stále čelí diskriminaci v přístupu k financování;

39. žádá EIB, aby spolupracovala s dalšími dvoustrannými a mnohostrannými institucemi s cílem vypracovat a uplatňovat společné metodiky pro analýzu účinků na rozvoj s cílem zajistit dlouhodobé pozitivní účinky a přidanou hodnotu;

Transparentnost a správa

40. připomíná, že finanční prostředky EIB jsou veřejnými prostředky a že jejich využívání by mělo vždy podléhat veřejné kontrole a odpovědnosti; oceňuje, že EIB v indexu transparentnosti přímých zahraničních investic za rok 2023 získala hodnocení „uspokojivý“; vyzývá EIB, aby aktivně a včas zveřejňovala podrobnější informace o projektech, včetně odůvodnění a kontextu projektů, a vysvětlila, jak jsou v souladu s politickými cíli EU a jak tyto cíle podporují, a očekává, že EIB omezí nezveřejňování informací na platné výjimky uvedené v nařízení (ES) č. 1049/2001[5] a nařízení (ES) č. 1367/2006[6]; naléhavě vyzývá EIB, aby provedla doporučení evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 20. listopadu 2023 ve věci 2252/2022/OAM a ze dne 21. dubna 2022 ve věci 1251/2020/PB a umožnila tím smysluplně posoudit environmentální a sociální aspekty projektů, které zvažuje financovat;

41. vyzývá k větší odpovědnosti EIB vůči orgánům EU, zejména vůči Parlamentu, neboť transparentnost je jedním ze základních kamenů demokracie; vyzývá proto EIB, aby více informovala Parlament o svých rozhodnutích, dosaženém pokroku a dopadu svých úvěrových činností, zejména prostřednictvím pravidelných strukturovaných dialogů mezi Parlamentem a EIB; opakuje svou žádost o uzavření interinstitucionální dohody mezi Parlamentem a EIB s cílem zlepšit přístup k dokumentům a údajům EIB a posílit demokratickou odpovědnost, včetně možnosti pokládat EIB otázky k písemnému zodpovězení, jak už je tomu v případě Evropské centrální banky;

42. opětovně vyzývá EIB, aby posílila svoji politiku boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, mimo jiné tím, že nebude financovat příjemce nebo finanční zprostředkovatele, kteří se v minulosti prokazatelně dopustili prohřešků; vyzývá EIB, aby prosazovala preventivní opatření a pravidelné daňové výměry namířené proti nespolupracujícím daňovým jurisdikcím, daňovým podvodům a daňovým únikům, jakož i nezákonnému a agresivnímu vyhýbání se daňovým povinnostem;

43. vybízí viceprezidenty EIB, aby se nepodíleli na návrzích projektů ze svých domovských zemí; vyzývá EIB, aby plně provedla všechna doporučení veřejné ochránkyně práv ze dne 27. července 2022 ve věci 1016/2021/KR a ze dne 31. října 2023 ve věci 611/2022/KR, pokud jde o činnost bývalých členů jejího řídícího výboru; vyzývá členy řídícího výboru EIB, aby zveřejňovali svá plánovaná setkání s externími zúčastněnými stranami, a opakuje požadavek, aby byl obsah schůzí řídících orgánů EIB systematicky zveřejňován s cílem dále zlepšovat transparentnost;

44. konstatuje, že EIB dosáhla pokroku při dosahování genderově vyváženější pracovní síly, ačkoli ženy jsou i nadále nedostatečně zastoupeny na vyšších pozicích a v klíčových oblastech činnosti; vyjadřuje politování nad tím, že EIB nedosáhla svých cílů v oblasti vyváženého zastoupení žen a mužů na různých úrovních, pokud jde o ženy, které stanovila ve své strategii EIB pro rozmanitost a začleňování na období 2018–2021; vyzývá proto banku, aby zvýšila své úsilí o dosažení vyváženějšího zastoupení žen a mužů ve všech funkcích, a zejména na vyšších a řídících pozicích, a aby zároveň zachovala zeměpisnou vyváženost; vyzývá EIB, aby dále posilovala rozmanitost a začleňování;

°

° °

45. pověřuje svou předsedkyni, aby toto usnesení předala Radě, Komisi a Evropské investiční bance.



VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Výroční zpráva za rok 2023 (střídavě s Hospodářským a měnovým výborem (ECON)) o finančních činnostech Evropské investiční banky pojednává o výkonnosti EIB a o plnění závazků EIB Global vyplývajících ze smlouvy, jimiž je podpora integrace EU a klíčových horizontálních politik EU a přínos k nim.

Zpráva je zaměřena na hodnocení hlavních činností EIB v oblasti financování se zvláštním důrazem na rozvoj evropské klimatické banky, reakci na krizi způsobenou válkou na Ukrajině, činnost EIB Global a výsledky v klíčových oblastech politiky. Zpráva se věnuje také správě, transparentnosti a odpovědnosti EIB a důkladně zkoumá problémy spojené se střetem zájmů a doporučení veřejného ochránce práv. 

Evropská investiční banka usiluje o přeměnu na evropskou klimatickou banku a zavázala se navýšit své financování v oblasti klimatu. V roce 2022 však EIB dosáhla ekologického financování v celkové výši 36,5 miliardy EUR, což představuje 58 % celkového objemu financování, a překročila tak cíl ekologického financování na úrovni 50 % předpokládaný pro rok 2025. Skupina EIB sice dosud neoznámila výsledky ani údaje za rok 2023, předpokládá se však, že situace nebude od předchozího roku odlišná. Zpráva uvádí několik politických doporučení pro úvěrové politiky, jež EIB musí zavést či provést, aby se skutečně stala evropskou klimatickou bankou, jakož i podklady pro přezkum klimatického plánu a návrhy, jak zajistit, aby investice více přispívaly k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti a k ochraně přírody.

EIB Global hraje klíčovou úlohu v rozšiřování činností EIB mimo EU, a zvyšuje tedy její přínos k naplňování cílů zahraniční a rozvojové politiky EU, přičemž je zcela v souladu s politikou EU v oblasti klimatu a environmentální politikou.


PŘÍLOHA: SUBJEKTY NEBO OSOBY, OD NICHŽ ZPRAVODAJ OBDRŽEL PODNĚTY

Zpravodaj v souladu s článkem 8 přílohy I jednacího řádu prohlašuje, že při vypracovávání zprávy až do okamžiku jejího přijetí ve výboru obdržel podněty od těchto subjektů nebo osob:

Subjekt nebo osoba

# Counter Balance#

# Oxfam Europe#

 

Výše uvedený seznam je sestaven na výhradní odpovědnost zpravodaje.

 


 

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

24.1.2024

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

26

1

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Rasmus Andresen, Olivier Chastel, David Cormand, Katalin Cseh, Pascal Durand, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Alexandra Geese, Vlad Gheorghe, Andrzej Halicki, Eero Heinäluoma, Niclas Herbst, Moritz Körner, Joachim Kuhs, Pierre Larrouturou, Janusz Lewandowski, Siegfried Mureşan, Andrey Novakov, Dimitrios Papadimoulis, Karlo Ressler, Bogdan Rzońca, Nils Torvalds, Nils Ušakovs

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Ana Collado Jiménez

Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování

Paolo Borchia, Sara Cerdas, Andor Deli, Matjaž Nemec, Domènec Ruiz Devesa

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

26

+

ECR

Bogdan Rzońca

PPE

Ana Collado Jiménez, José Manuel Fernandes, Andrzej Halicki, Niclas Herbst, Janusz Lewandowski, Siegfried Mureşan, Andrey Novakov, Karlo Ressler

Renew

Olivier Chastel, Katalin Cseh, Vlad Gheorghe, Moritz Körner, Nils Torvalds

S&D

Sara Cerdas, Pascal Durand, Eider Gardiazabal Rubial, Eero Heinäluoma, Pierre Larrouturou, Matjaž Nemec, Domènec Ruiz Devesa, Nils Ušakovs

The Left

Dimitrios Papadimoulis

Verts/ALE

Rasmus Andresen, David Cormand, Alexandra Geese

 

1

-

ID

Joachim Kuhs

 

2

0

ID

Paolo Borchia

NI

Andor Deli

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

Poslední aktualizace: 20. února 2024
Právní upozornění - Ochrana soukromí