ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení nástroje pro reformy a růst pro země západního Balkánu

11.3.2024 - (COM(2023)0692 – C9‑0408/2023 – 2023/0397(COD)) - ***I

Výbor pro zahraniční věci
Rozpočtový výbor
(Postup společných schůzí výborů – článek 58 jednacího řádu)
Zpravodajové Tonino Picula, Karlo Ressler

Pozměňovací návrhy

• 001-001 (PDF - 308 KB)
• 001-001 (DOC - 86 KB)
• 002-002 (PDF - 342 KB)
• 002-002 (DOC - 113 KB)
• 003-003 (PDF - 115 KB)
• 003-003 (DOC - 69 KB)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení nástroje pro reformy a růst pro země západního Balkánu

(COM(2023)0692 – C9‑0408/2023 – 2023/0397(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2023)0692),

– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 212 a čl. 322 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9‑0408/2023),

– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

– s ohledem na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro regionální rozvoj,

– s ohledem na dopis Výboru pro rozpočtovou kontrolu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a Rozpočtového výboru (A9-0085/2024),

1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3. pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

 

Pozměňovací návrh  1

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU[*]

k návrhu Komise

---------------------------------------------------------

 

 

 

 

2023/0397 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zřízení nástroje pro reformy a růst pro země západního Balkánu

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 212 a čl. 322 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora,

s ohledem na společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise týkající se výjimečné povahy nástroje pro Ukrajinu,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(-1) Unie je založena na hodnotách demokracie, právního státu a dodržování lidských práv, které jsou součástí kodaňských kritérií, jež jsou klíčovým souborem kritérií pro členství v EU.

(-1a)  Proces rozšíření je založen na stanovených kritériích a spravedlivých a přesně vymezených podmínkách. Každý příjemce by měl být posuzován podle svých vlastních výsledků. Aby se vyhlídka na rozšíření stala skutečností, je i nadále zásadní důsledně dodržovat přístup „základní zásady na prvním místě“. Přístup „základní zásady na prvním místě“ spojuje právní stát a základní práva s dvěma dalšími klíčovými oblastmi procesu přistoupení: správa ekonomických záležitostí – posílené zaměření na hospodářský rozvoj a lepší konkurenceschopnost – a posílení demokratických institucí a reformy veřejné správy. Pokrok na cestě k přistoupení závisí v případě každého žadatele na dodržování hodnot Unie a na jeho schopnosti zavést a provádět potřebné reformy s cílem přizpůsobit svůj politický, institucionální, právní, správní a hospodářský systém pravidlům, standardům, politikám a postupům v Unii za současného prosazování dobrých sousedských vtahů.

(-1b) Politika rozšíření o západní Balkán má geostrategický význam pro bezpečnost, mír a stabilitu s ohledem na dynamické změny a mezinárodní prostředí, zejména v návaznosti na útočnou válku Ruska proti Ukrajině, která dala rozšíření nový smysl a podnět. Nicméně cestu zemí západního Balkánu směrem ke členství v EU je třeba pevně ukotvit ve hmatatelném a konkrétním pokroku v oblasti reforem. K zajištění úspěchu rozšíření je zapotřebí skutečné politické vůle jak v členských státech EU, tak v zemích procesu rozšíření. Dvacet let po summitu v Soluni se země západního Balkánu nacházejí v různých fázích přístupového procesu a mají různou dynamiku v úsilí o naplnění kapitol jednání.

(-1c) Nástroj předvstupní pomoci (NPP) je hlavním finančním mechanismem pro přípravu přistupujících zemí na jejich budoucí členství v Unii.

(1) Je ve společném zájmu Unie a ▌západobalkánských zemí▌, aby tyto země pokročily v reformním úsilí zaměřeném na své politické, právní a hospodářské systémy za účelem svého budoucího členství v Unii. Vyhlídka na členství v Unii má silný transformační účinek, protože přináší pozitivní demokratické, politické, hospodářské a společenské změny.

(2) Je třeba usilovat o co nejrychlejší přijetí a provádění acquis EU a uvést některé výhody členství v Unii ještě před přistoupením. Vedle přechodu k demokracii a dodržování základních práv a hodnot je stěžejní výhodou hospodářská konvergence. Konvergence zemí západního Balkánu, pokud jde o HDP na obyvatele vyjádřený v paritě kupní síly, setrvává v současné době mezi 30 % a 50 % unijního průměru a nepostupuje dostatečně rychle.

(3) Aby Evropská komise tento nepoměr snížila, přijala sdělení o plánu růstu pro západní Balkán, který spočívá na čtyřech pilířích: a) zlepšení začlenění do jednotného trhu EU; b) posílení regionální hospodářské integrace založené na pravidlech a normách EU, a to plným provedením stávajícího akčního plánu pro společný regionální trh; c) prohloubení reformy zaměřené na urychlení inkluzivního a udržitelného rozvoje v regionu, podporu hospodářského růstu založeného na ekologické a digitální transformaci, hospodářské konvergence a posílení regionální stability a d) zřízení nového finančního nástroje: nástroj pro reformy a růst pro země západního Balkánu.

(4) Provádění tohoto plánu růstu vyžaduje navýšení finančních prostředků v rámci nového specializovaného finančního nástroje, nástroje pro reformy a růst, který má regionu pomoci při provádění reforem pro inkluzivní a udržitelný rozvoj, při podpoře stabilního investičního prostředí, regionální integrace a realizace společného regionálního trhu.

(5) V zájmu dosažení těchto cílů je třeba – s ohledem na investiční oblasti, dekarbonizaci ekonomik a s cílem snížit strategické závislosti – klást zvláštní důraz na odvětví, která mohou fungovat jako významné hnací síly sociálního a hospodářského rozvoje: malé a střední podniky a mikropodniky, zdraví, propojení, včetně dopravy, energetické, ekologické a digitální transformace, výzkum a inovace, vzdělávání a rozvoj dovedností se zvláštním zaměřením na mladé lidi a investice do lidského kapitálu.

(6) Udržitelná dopravní infrastruktura je nezbytná ke zlepšení propojení mezi partnery ze západního Balkánu a členskými státy EU, zejména se státy s přímou hranicí. Měla by přispívat k začlenění regionu do Unie. Komise do svého návrhu na revizi transevropského dopravního systému (TEN-T) zahrnula nový koridor procházející oblastí západního Balkánu (Západovýchodní středomořský koridor). Síť TEN-T by měla být východiskem pro financování dopravní infrastruktury v daném regionu, zejména takové, která již existuje, nebo u níž započal proces budování, a to s cílem dokončit stávající projekty před zahájením nových. Přednost by měly dostat ekologicky šetrné dopravní prostředky, jako je železnice, a dekarbonizace dopravy.

(7) Nástroj by měl podporovat investice a reformy, které pomáhají příjemcům razit cestu k digitální transformaci hospodářství a společnosti v souladu s vizí EU do roku 2030 předloženou ve sdělení Komise „Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády“[1] , a podporovat inkluzivní digitální ekonomiku, která je prospěšná všem občanům. Nástroj by se měl snažit, aby jim usnadnil dosažení obecných cílů a cílů v oblasti digitalizace souvisejících s Unií, přičemž by měl upřednostňovat investice, které nejen podporují digitální transformaci, ale také zajišťují, aby toto úsilí bylo založeno na zásadách bezpečnosti, odolnosti a integrity. Jak uvedla Komise ve svém sdělení z 15. června 2023[2], soubor opatření pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G by měl být východiskem pro financování z prostředků EU k zajištění bezpečnosti, odolnosti a ochrany integrity projektů digitální infrastruktury v regionu.

(8) Podpora Unie v rámci tohoto nástroje by měla posílit a nikoliv nahradit dvoustrannou a regionální podporu poskytovanou podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1529[3], která je zaměřená na přípravu příjemců na členství v Unii,▌ přičemž je třeba pokud možno využívat již existující mechanismy a struktury a maximalizovat synergie. Hlavním finančním mechanismem pro podmíněnou předvstupní pomoc založenou na zásluhách zůstává nástroj předvstupní pomoci (NPP). Tento přístup by měl vycházet ze stávající metodiky rozšiřování, zejména z revidované metodiky z roku 2020[4], a z hospodářského a investičního plánu[5] z téhož roku.

(9) Podpora v rámci tohoto nástroje by měla být poskytována za účelem splnění obecných a specifických cílů na základě stanovených nestranných kritérií a s jasnými platebními podmínkami a na základě plnění klíčových milníků, cílů a podmínek. Obecnými cíli nástroje by mělo být urychlení regionální hospodářské integrace a sociální a územní soudržnosti a odolnosti, postupná integrace s jednotným trhem Unie, sociálně-ekonomická konvergence ekonomik zemí západního Balkánu směrem nahoru a sladění s hodnotami, právními předpisy, pravidly, normami, politikami a postupy Unie s cílem dosáhnout členství v Unii. Nástroj by měl rovněž pomoci urychlit reformy související se základními zásadami procesu rozšíření, jak jsou zakotveny v kodaňských kritériích, včetně právního státu, demokracie, nezávislosti soudnictví, lidských práv, základních práv, zadávání veřejných zakázek a kontroly státní podpory, řízení veřejných financí, boje proti praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem, daňových úniků, daňových podvodů a boje proti všem druhům korupce a organizovaného zločinu, boje proti dezinformacím, jakož i ekologické transformace regionu směrem ke klimatické neutralitě do roku 2050, opatření na zmírnění změny klimatu a také ochrany životního prostředí i biologické rozmanitosti a podpory dobrých sousedských vztahů a řešení sporů v zemích západního Balkánu. Tyto cíle by se měly vzájemně posilovat a mělo by se pravidelně sledovat, jak se vyvíjí sociální a ekonomická situace v zemích západního Balkánu. Podpora v rámci nástroje by měla rovněž posílit partnerské iniciativy a iniciativy zaměřené na rozvoj partnerství s evropskými partnery s cílem posílit odborné znalosti a kapacity v zemích západního Balkánu.

(10) Nástroj by měl respektovat dodatečnou podporu poskytovanou v rámci jiných programů a nástrojů Unie. Komise by měla zabránit zdvojování mezi pomocí podle tohoto nařízení a jinou pomocí poskytovanou Unií, členskými státy, třetími zeměmi, mnohostrannými a regionálními organizacemi a subjekty.

(11) Nástroj by měl zajistit soulad s obecnými cíli vnější činnosti Unie stanovenými v článku 21 Smlouvy o Evropské unii, včetně dodržování základních práv zakotvených v Listině základních práv EU, a podporu těchto cílů.  Zejména zajistí ochranu a podporu lidských práv, včetně práv všech menšin, a to i těch etnických a náboženských, LGBTI komunity a osob patřících k dalším zranitelným skupinám, demokracie a právního státu, které jsou zásadní pro proces přistoupení k EU.

(11a) Nástroj by měl klást zvláštní důraz na místní malé a střední podniky, aby se zajistilo, že udržitelný rozvoj bude přímo propojen s místními podniky a podnikateli.

(11b) Tento nástroj nepodporuje žádné činnosti nebo opatření těch příjemců, kteří jednají v rozporu s cíli posilování regionální bezpečnosti a stability.

(12) Činnosti v rámci tohoto nástroje by měly splňovat nejvyšší klimatické a environmentální normy a podporovat pokrok při realizaci cílů udržitelného rozvoje a přispívat k dosažení vnitrostátních příspěvků podle Pařížské dohody, Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v souladu se závazky v rámci vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti a Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci a neměl by přispívat ke zhoršování stavu životního prostředí ani by neměl životní prostředí či klima poškozovat. Zejména financování v rámci nástroje by mělo být v souladu s dlouhodobými cíli snížení průměrné globální teploty a s cílem zvýšit schopnost zmírňovat dopady změny klimatu a schopnost přizpůsobit se nepříznivým účinkům změny klimatu, posílit odolnost vůči změně klimatu a podporovat biologickou rozmanitost, ochranu, oběhové hospodářství, udržitelné hospodaření s vodou a nulové znečištění. Opatření financovaná v rámci nástroje by měla být v souladu s vnitrostátními plány příjemců v oblasti energetiky a klimatu, jejich vnitrostátně stanoveným příspěvkem a ambicí dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Nástroj by měl přispívat ke zmírňování změny klimatu a ke schopnosti přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a měl by podporovat odolnost vůči změně klimatu.

(13) Provádění tohoto nařízení by se mělo řídit zásadami rovnosti, inkluzivity, spravedlnosti a nediskriminace vypracovanými v rámci strategií Unie rovnosti, jakož i v Deklaraci UNESCO o kulturní rozmanitosti a ve zprávách Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti (ECRI). Mělo by podporovat a rozvíjet zásady genderové rovnosti a začleňování genderového hlediska, zajišťovat smysluplné zapojení žen do rozhodovacích procesů a posilování postavení žen a dívek a mělo by usilovat o ochranu a prosazování práv žen a dívek, jakož i předcházet násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a bojovat proti nim v souladu s akčními plány EU pro genderovou rovnost a s příslušnými závěry Rady a mezinárodními úmluvami. Kromě toho by nařízení mělo být prováděno při plném respektování evropského pilíře sociálních práv, a to i pokud jde o ochranu dětí a systém péče o děti a pracovní práva. Provádění nástroje by mělo být v souladu s Úmluvou Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením a jejím protokolem, jak je ratifikovala EU a její členské státy, a mělo by zajišťovat dostupnost jeho investic a technické pomoci v souladu se směrnicí (EU) 2019/882 v oblastech, jako je bydlení, doprava a veřejné prostory, včetně veřejné infrastruktury v městských i venkovských oblastech. Opatření by rovněž měla podporovat práva osob se zdravotním postižením na nezávislý život a začlenění, urychlovat přechod od ústavních zařízení k podpoře a nezávislému životu v komunitě.

(14) Toto nařízení by mělo přispět k provádění zelené agendy pro západní Balkán▌ posílením ochrany životního prostředí, včetně obnovy přírody a životního prostředí, přispěním ke zmírňování změny klimatu a zvyšováním odolnosti vůči ní a urychlením přechodu na nízkouhlíkové hospodářství.

(14a) Toto nařízení by mělo podporovat evropský kodex chování pro partnerskou spolupráci a zásadu víceúrovňové správy s cílem připravit příjemce na budoucí provádění evropských strukturálních a investičních fondů.

(15) S ohledem na Zelenou dohodu pro Evropu coby evropskou strategii udržitelného růstu a na význam naplňování cílů v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti v souladu se závazky interinstitucionální dohody by měl nástroj přispívat k dosažení obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu a na cíle v oblasti biologické rozmanitosti 7,5 % v roce 2024 a 10 % v letech 2026 a 2027. Alespoň 37 % nevratné finanční podpory poskytnuté prostřednictvím investičního rámce pro západní Balkán by mělo odpovídat cílům v oblasti klimatu. Nástroj by měl podporovat činnosti, které plně dodržují unijní normy a priority v oblasti klimatu a životního prostředí a zásadu „významně nepoškozovat“ ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852[6].

(16) Komise by měla ve spolupráci s členskými státy a příjemci zajistit soulad, soudržnost, jednotnost a doplňkovost, větší transparentnost a silnou a trvalou odpovědnost při poskytování pomoci, mimo jiné zavedením vhodných systémů vnitřní kontroly a politik boje proti podvodům a vyšší měrou transparentnosti a průběžným hodnocením ze strany Komise s cílem chránit finanční zájmy Unie. Podpora v rámci nástroje by měla být podmíněna tím, že jednotliví příjemci budou respektovat, udržovat a zlepšovat účinné demokratické mechanismy a instituce, včetně fungujícího demokratického parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, svobody, nezávislosti a plurality sdělovacích prostředků a boje proti dezinformacím, zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování, a zásady právního státu, včetně nezávislého soudnictví a boje proti korupci, a že zaručí dodržování lidských práv a kulturní rozmanitost včetně práv osob patřících ke všem menšinám a komunitám, včetně etnických a náboženských menšin, komunity LGBTI a osob patřících k jiným zranitelným skupinám. Další podmínkou by mělo být sladění se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou Unie, včetně přijetí omezujících opatření vůči Rusku, jakož i s vízovou povinností EU vůči třetím zemím. Další podmínkou je, že se Srbsko a Kosovo konstruktivně, s jasně měřitelným pokrokem a znatelnými výsledky, zapojí do normalizace vzájemných vztahů za účelem úplného provedení všech svých závazků vyplývajících z dohody o cestě k normalizaci a z její přílohy o provádění, jakož i ze všech dohod uzavřených dříve v rámci dialogu, a zahájí jednání o komplexní dohodě o normalizaci vztahů.

(17) Celková maximální částka podpory Unie prostřednictvím tohoto nástroje na období 2024–2027 by měla činit 6 miliard EUR v běžných cenách, z čehož až 2 miliardy EUR by měla tvořit nevratná podpora a 4 miliardy EUR zvýhodněné půjčky v rámci finanční pomoci poskytnuté Unií, která bude dotována částkou ve výši 2 miliard EUR. Nejméně polovina celkové částky by měla být přidělena prostřednictvím investičního rámce pro západní Balkán, včetně celé částky nevratné podpory, méně než 1,5 % technické pomoci a částky nezbytné k tvorbě rezerv na úvěry.

(18) Toto nařízení stanoví pro celou dobu trvání tohoto nástroje finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu na zavedení nových vlastních zdrojů.

(19) Odchylně od čl. 31 odst. 3 druhé věty nařízení (EU) 2021/947 by finanční závazek z půjček v rámci tohoto nástroje neměl být podporován zárukou pro vnější činnost. Podpora typu úvěrů poskytnutá v rámci tohoto nástroje by měla představovat finanční pomoc ve smyslu čl. 220 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Orientační výše finančních prostředků pro každého příjemce by měla být vypočtena na základě vzorce uvedeného v příloze I, který kombinuje podíl obyvatelstva země, jež je příjemcem podpory, na celkovém počtu obyvatel západobalkánského regionu a průměrný HDP na obyvatele v západobalkánském regionu vůči HDP na obyvatele příslušného příjemce, přičemž první z těchto faktorů má váhu 60 % a druhý 40 %. Jestliže nejsou splněny platební podmínky pro uvolnění prostředků, může Komise přerozdělit část nebo celou částku mezi ostatní příjemce, přičemž při přidělování prostředků z nástroje zachová geografickou rovnováhu a zohlední nerovnoměrnost místní správní kapacity.

(20) Na toto nařízení by se měla vztahovat horizontální pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 SFEU. Tato pravidla jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046[7] a upravují zejména postup týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finanční pomoci, operací kombinování zdrojů a náhrad vyplácených externím odborníkům, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

▌

(22) V zájmu zajištění účinného provádění nástroje včetně usnadnění integrace příjemců ze západního Balkánu do evropských hodnotových řetězců by veškeré dodávky a materiály financované a pořizované v rámci tohoto nástroje měly pocházet z členských států, zemí, které jsou příjemci podpory, smluvních stran Dohody o Evropském hospodářském prostoru a zemí, na které se vztahuje příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947[8] a příloha I nařízení (EU) 2021/1529, a zemí, pro které Komise stanovila přístup k vnější pomoci v zemích, které jsou příjemci podpory, na základě vzájemnosti, ledaže tyto dodávky a materiály nelze za přiměřených podmínek získat v kterékoli z těchto zemí, přičemž v takovém případě by zadávání zakázek mělo být v souladu se stávajícími i budoucími nařízeními EU o náležité péči v dodavatelských řetězcích.

(23) Při dodržení zásady, že rozpočet Unie se sestavuje každoročně, je třeba zajistit možnost uplatňování flexibility v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046 u jiných politik, včetně přenosů a opětovného přidělování finančních prostředků, aby se zajistilo účinné využití prostředků Unie, a maximalizovaly se tak prostředky Unie dostupné v rámci nástroje.

(23a) Nástroje jsou nástroji reagujícími na výjimečné situace, a jejich financování a způsoby řízení by proto měly rozpočtovému orgánu zajistit plnou odpovědnost a kontrolu.

(24) Provádění nástroje pro země západního Balkánu by se mělo v jednotlivých zemích západního Balkánu, jež jsou příjemci podpory, opírat o soudržný, jasný a prioritní soubor cílených reforem a investičních priorit (program reforem) v podobě měřitelných milníků a cílů, který poskytne rámec pro posílení inkluzivního a udržitelného sociálně-ekonomického růstu, jasně formulovaný a sladěný s požadavky na přistoupení k Unii. Program reforem bude sloužit jako zastřešující rámec pro dosažení cílů tohoto nástroje. Program reforem by měl být vypracován v úzké konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně vnitrostátních parlamentů, regionálních a místních zastupitelských orgánů a úřadů, sociálních partnerů a organizací občanské společnosti a odborníků prostřednictvím konzultací, s dostatečným časovým rámcem a transparentností a jasnými postupy navazujícími na poskytnuté podněty. Program reforem by se měl předložit Evropskému parlamentu.

(25) Vyplácení podpory ze strany Unie by mělo být podmíněno tím, že nedochází k trvalé stagnaci, dodržováním jasných a předem stanovených platebních podmínek a měřitelným pokrokem s odpovídajícími milníky a cíli při provádění reforem stanovených v programech reforem, které posoudí a formálně schválí Komise na základě interních pokynů pro posuzování uspokojivého splnění platebních podmínek. Uvolnění finančních prostředků by mělo být odpovídajícím způsobem strukturováno, přičemž by mělo zohledňovat cíle nástroje.

(26) Programy reforem by měly zahrnovat cílená reformní opatření a prioritní investiční oblasti společně s platebními podmínkami v podobě měřitelných kvalitativních a kvantitativních kroků, jakož i odpovídajících milníků a cílů svědčících o uspokojivém pokroku nebo o dokončení těchto opatření, a orientační harmonogram provádění těchto opatření. Programy reforem by měly rovněž obsahovat orientační předběžnou kalkulaci nákladů na reformy a investice. Tyto kroky by měly být naplánovány nejpozději na 31. srpna 2027, přestože celkové dokončování opatření, jichž se tyto kroky týkají, může být prováděno i po roce 2027, avšak nejpozději do 31. prosince 2028.

(27) Programy reforem by měly obsahovat vysvětlení systému daného příjemce určeného k účinné prevenci, odhalování a nápravě nesrovnalostí a všech druhů korupce, včetně korupce na vysoké úrovni, jakož i nepotismu nebo zvýhodňování, podvodů a střetů zájmů při využívání finančních prostředků získaných v rámci tohoto nástroje a opatření, které zabrání dvojímu financování z tohoto nástroje a jiných programů Unie, jakož i od jiných dárců, a zajistí integritu a optimální využití přidělených zdrojů. Po uvolnění finančních prostředků postačí průběžné finanční hodnocení prostřednictvím zavedeného systému řízení a kontroly podle rámce NPP III, aby se zabránilo překrývání.

(27a) Programy reforem by měly obsahovat podrobné vysvětlení, jak přispívají ke spravedlivé a digitální transformaci regionu, a vysvětlit, jak příjemci zajišťují uplatňování práva a norem EU v oblasti životního prostředí, a zejména uplatňování zásady „významně nepoškozovat“. Programy reforem by měly rovněž obsahovat vysvětlení, jakým způsobem zajišťují smysluplnou účast a konzultace s regionálními a místními orgány a organizacemi občanské společnosti při přípravě a provádění programů reforem. Programy reforem by měly dále vysvětlit, jak pomáhají zlepšovat přístup veřejnosti k informacím a účast veřejnosti, včetně přístupu k informacím o životním prostředí.

(28) Opatření v rámci programů reforem by měla▌ přispět ke zlepšení účinnosti systému řízení a kontroly veřejných financí, k boji proti všem druhům korupce, včetně korupce na vysoké úrovni, jakož i proti všem druhům druhu nepotismu nebo zvýhodňování, praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem, daňovým únikům, podvodům a organizované trestné činnosti a střetům zájmů, a k účinnému systému kontroly státní podpory, jehož cílem je zajistit spravedlivé podmínky pro všechny podniky. Tato opatření by měl příjemce provést do orientačního data, které by v případě jednotlivých opatření mohlo být stanoveno v počáteční fázi provádění nástroje.

(29) Komise by měla plány reforem po obdržení zveřejnit. Komise by měla každý předložený program reforem konzultovat s Evropským parlamentem a následně jej posoudit na základě seznamu jasných a nestranných kritérií stanovených v tomto nařízení. Za účelem ▌doplnění tohoto nařízení by Komise měla být zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci. ▌Komise řádně zohlední rozhodnutí Rady 2010/427/EU a případně úlohu ESVČ, zejména při sledování splnění podmínek pro poskytnutí podpory ze strany Unie.

(30) Akt v přenesené pravomoci uvedený v tomto nařízení by měl současně představovat pracovní program ve smyslu čl. 110 odst. 2 finančního nařízení, pokud jde o částku nevratné finanční podpory podle tohoto nařízení.

(31) Vzhledem k potřebě flexibility při provádění tohoto nástroje by příjemce měl mít možnost podat Komisi odůvodněnou žádost o změnu aktu v přenesené pravomoci, pokud nebude v důsledku objektivních okolností nadále schopen zčásti nebo zcela splnit program reforem včetně příslušných platebních podmínek. Příjemce by měl mít možnost podat odůvodněnou žádost o změnu programu reforem, včetně případného navržení dodatků.

(32) Komise by měla být schopna navrhnout změnu aktu v přenesené pravomoci, zejména s cílem zohlednit změnu dostupných částek.

(33) V případě přerozdělení podpory v rámci tohoto nástroje na základě jasných a nestranných kritérií, které by vedlo k dodatečné podpoře příjemce, by měl tento příjemce Komisi předložit revidovaný program reforem s dodatečnými opatřeními, jichž má být dosaženo, a ta jej předá Parlamentu.

(34) S každým příjemcem by měla být uzavřena rámcová dohoda, která stanoví zásady finanční spolupráce mezi Unií a příjemcem a upřesní nezbytné mechanismy týkající se kontroly, dohledu, monitorování, hodnocení, podávání zpráv a auditu financování z prostředků Unie v rámci nástroje, pravidla pro daně, cla a poplatky a opatření týkající se prevence, odhalování, vyšetřování a nápravy nesrovnalostí, podvodů, všech forem korupce, včetně korupce na vysoké úrovni, všech druhů nepotismu a zvýhodňování, a střetů zájmů. S každým příjemcem by proto měla být rovněž uzavřena smlouva o úvěru, která obsahuje zvláštní ustanovení pro řízení a provádění financování poskytovaného ve formě úvěrů. Rámcová dohoda i smlouva o úvěru se předkládají Evropskému parlamentu.

(34a) Rámcová dohoda by měla stanovit povinnost příjemců zajistit v souladu se zásadami EU pro ochranu údajů a s platnými pravidly pro ochranu údajů shromažďování odpovídajících údajů o osobách a subjektech, které přijímají finanční prostředky, včetně informací o skutečném vlastnictví, a přístup k nim za účelem provádění programů reforem.

(35) Finanční podpora programů reforem by měla být možná i ve formě úvěru. V kontextu finančních potřeb zemí západního Balkánu je vhodné organizovat finanční pomoc v rámci diverzifikované strategie financování stanovené v článku 220a nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a zřízené uvedeným článkem jako jednotná metoda financování, která by měla zvýšit likviditu dluhopisů Unie a atraktivitu a nákladovou efektivnost emisí Unie.

(36) Je vhodné poskytnout příjemcům úvěry za vysoce zvýhodněných podmínek s maximální dobou trvání 40 let a nezahájit splácení jistiny před rokem 2034. Je rovněž vhodné odchýlit se od čl. 220 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

(37) Vzhledem k tomu, že finanční rizika spojená s podporou příjemců formou úvěrů v rámci tohoto nástroje jsou srovnatelná s finančními riziky spojenými s úvěrovými operacemi podle nařízení (EU) 2021/947, rezervy na finanční závazky z úvěrů podle tohoto nařízení by se měly tvořit ve výši 9 % v souladu s článkem 211 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a prostředky pro tvorbu rezerv by měly být čerpány z finančního krytí ve výši 2 miliard EUR v rámci tohoto nástroje.

(38) S cílem zajistit, aby míra tvorby rezerv i nadále odpovídala finančním rizikům, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změnu míry tvorby rezerv. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti prováděla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a také konzultace s příslušnými výbory Evropského Parlamentu. Tyto konzultace by měly být vedeny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů[9]. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci a jeho transparentnosti obdrží Evropský parlament a Rada od Komise veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(39) Aby se napomohlo maximální účinnosti finanční podpory Unie, pokud jde o přilákání dalších investic, a aby se zajistila kontrola EU nad výdaji, měly by být investice do infrastruktury na podporu programů reforem prováděny prostřednictvím investičního rámce pro západní Balkán. Jednotlivé projekty nebo programy je třeba předložit provozní radě investičního rámce pro západní Balkán k vyjádření až po splnění příslušných platebních podmínek stanovených v programech reforem. V případě, že příslušné platební podmínky pro investice nebudou splněny do jednoho roku, může Komise přerozdělit finanční prostředky na investice v rámci investičního rámce pro západní Balkán mezi zbývající příjemce.

(40) Aby bylo zajištěno, že příjemci budou disponovat počátečními finančními prostředky na provádění prvních reforem, měl by mít každý příjemce přístup až k 7 % celkové částky předpokládané finanční pomoci ve formě předběžného financování v rámci tohoto nástroje v závislosti na dostupnosti finančních prostředků a na dodržení předběžných podmínek pro podporu v rámci tohoto nástroje.

(41) Při poskytování podpory Unie příjemcům ze západního Balkánu je nezbytné zaručit flexibilitu a programovatelnost. Za tímto účelem by měly být finanční prostředky v rámci nástroje uvolňovány podle pevně stanoveného pololetního harmonogramu v závislosti na dostupnosti finančních prostředků, a to na základě žádostí o uvolnění finančních prostředků předložených příjemci a poté, co Komise ověří uspokojivé splnění jak obecných podmínek týkajících se makrofinanční stability, řádného řízení veřejných financí, transparentnosti a dohledu nad rozpočtem, tak příslušných platebních podmínek, to jest provádění příslušných opatření. Pokud nebude splněna určitá platební podmínka nebo nebudou provedena příslušná opatření v souladu s orientačním harmonogramem stanoveným v rozhodnutí o schválení programu reforem, může Komise zadržet veškeré finanční prostředky odpovídající této podmínce nebo jejich část. K vyplacení příslušných zadržených prostředků by mohlo dojít během příští lhůty pro uvolnění finančních prostředků a až do dvanácti měsíců po původní lhůtě stanovené v orientačním harmonogramu za předpokladu, že budou splněny platební podmínky nebo budou provedena příslušná opatření. Během prvního roku provádění by se tato lhůta měla prodloužit na 24 měsíců od počátečního záporného posouzení.

(41a) Aby se podpořila odpovídající úroveň transparentnosti, která prospívá ochraně finančních zájmů EU, je konečným příjemcem podpory z nástroje fyzická osoba nebo subjekt, který de facto přijímá finanční prostředky EU, což je v případě veřejného zadavatele dodavatel nebo subdodavatel. Vládní ministerstva, agentury nebo orgány, které dohlížejí na finanční prostředky, regulují je nebo spravují, by měly být považovány za konečné příjemce pouze tehdy, pokud se samy podílejí na realizaci a přímém použití práce nebo služby a nesou související náklady.

(42) Odchylně od čl. 116 odst. 2 a 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 je vhodné stanovit lhůtu pro vyplacení příspěvků do státních rozpočtů počínaje dnem sdělení rozhodnutí schvalujícího výplatu prostředků příjemci a vyloučit výplatu úroků z prodlení ze strany Komise příjemci.

(43) V rámci omezujících opatření Unie přijatých na základě článku 29 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a čl. 215 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) nesmějí být přímo ani nepřímo zpřístupněny žádné finanční prostředky ani hospodářské zdroje určeným právnickým osobám, subjektům či orgánům ani v jejich prospěch, ani provozovatelům ze třetích zemí, kteří usnadňují obcházení sankcí EU. Tyto určené subjekty a subjekty, které jsou jimi vlastněny nebo kontrolovány, proto nemohou být z tohoto nástroje podporovány.

(44) V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013[10] a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95[11], (Euratom, ES) č. 2185/96[12] a (EU) 2017/1939[13] mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí, podvodů, všech druhů korupce, včetně korupce na vysoké úrovni, všech druhů nepotismu a zvýhodňování, střetů zájmů a dvojího financování, jakož i zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí.

(45) Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) by měl mít v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 zejména pravomoc provádět správní vyšetřování včetně kontrol a inspekcí na místě s cílem zjistit, zda během provádění pomoci nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

(45a) Komise by měla zajistit účinnou ochranu finančních zájmů Unie v rámci tohoto nástroje. Za tímto účelem by měla být zřízena nezávislá kontrolní komise, která by Komisi poskytovala informace o možném špatném hospodaření s finančními prostředky a zaručovala, že prohlášení o věrohodnosti bude získáno prostřednictvím nezávislého externího auditu. Kontrolní komise by měla podléhat oznamovací povinnosti Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) v souladu s čl. 24 odst. 1 nařízení (EU) 2017/1939. Tyto informace by měly být zpřístupněny úřadu OLAF a EPPO, případně příslušným orgánům západobalkánských příjemců. Komise by měla být oprávněna s pomocí delegací Unie provádět pravidelné kontroly toho, jak země západního Balkánu čerpají finanční prostředky, v průběhu celého životního cyklu projektu. Komisi by měly být poskytnuty dostatečné finanční a lidské zdroje k provádění auditu a kontrol. Kontrolní komise by měla zajistit pravidelný dialog a spolupráci s Evropským účetním dvorem.

(46) V souladu s článkem 129 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 by měla být udělena nezbytná práva a potřebný přístup Komisi, úřadu OLAF, Evropskému účetnímu dvoru a případně i Úřadu evropského veřejného žalobce, a to i třetími stranami podílejícími se na vynakládání finančních prostředků Unie. Evropský parlament má rovněž potřebná práva a přístup. Země západního Balkánu by také měly využívat systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů a oznamovat Komisi nesrovnalosti ve vztahu k využívání finančních prostředků.

(47) Komise by měla zajistit účinnou ochranu finančních zájmů Unie v rámci tohoto nástroje. Vzhledem k dlouhé tradici poskytování finanční podpory příjemcům ze západního Balkánu i v rámci nepřímého řízení a s ohledem na jejich postupné sbližování se standardy a postupy vnitřní kontroly Unie se Komise může zároveň do značné míry spoléhat na fungování vnitrostátních systémů vnitřní kontroly a prevence podvodů. Zejména je třeba neprodleně informovat Komisi a úřad OLAF o všech případech podezření na nesrovnalosti, podvody, korupci a střet zájmů, které mají vliv na využívání finančních prostředků v rámci tohoto nástroje, a to i ze strany vnitrostátních orgánů členských států, které mají k dispozici dostatečné a spolehlivé údaje z důvěryhodných a oficiálních zdrojů. Komise a úřad OLAF by měly poskytnout hodnocení uvedených systémů prevence podvodů a v případě nedostatků nabídnout příjemcům doporučení k modernizaci nebo nápravě v souladu s acquis EU. Komise by rovněž měla obdržet informace o skutečných vlastnících právnických osob, které využívají nástroj, a zveřejnit seznam osob a právnických osob, které z nástroje kumulativně obdržely více než 50 000 EUR

(48) Příjemci by dále měli neprodleně oznámit Komisi nesrovnalosti, včetně podvodů, které se staly předmětem prvotního odhalení ve správním nebo soudním řízení, a průběžně informovat kontrolní komisi a Komisi o vývoji správního a soudního řízení. V zájmu sladění osvědčených postupů v členských státech by měla být tato oznámení předkládána elektronicky za použití systému pro řízení nesrovnalostí zřízeného Komisí.

(48a) Za účelem měření pokroku při plnění cílů nástroje by Komise a příjemce měli stanovit jasný vztah mezi částkami vyplacenými příjemci v podobě nevratné finanční podpory a půjček a náklady vynaloženými na dosažení ukazatelů.

(49) Každý příjemce by měl zavést monitorovací systém, který bude zohledněn v pololetní zprávě o plnění platebních podmínek jeho programu, jež bude přiložena k pololetní žádosti o uvolnění finančních prostředků. Příjemci by měli shromažďovat údaje a informace umožňující prevenci, odhalování a nápravu nesrovnalostí, podvodů, všech druhů korupce včetně korupce na vysoké úrovni, všech druhů nepotismu a zvýhodňování a střetů zájmů v souvislosti s opatřeními podporovanými tímto nástrojem a poskytovat k nim přístup.

(50) Komise by měla zajistit, aby byly zavedeny jasné mechanismy monitorování a nestranného hodnocení s cílem zaručit účinnou odpovědnost a transparentnost při plnění rozpočtu Unie a účinné posouzení pokroku při dosahování cílů tohoto nařízení.

(51) Komise by měla Evropskému parlamentu a výboru uvedenému v tomto nařízení předkládat výroční zprávu o pokroku při provádění nařízení a nástroje. Výroční zpráva by měla obsahovat podrobné posouzení přidané hodnoty a adicionality tohoto nástroje, synergií a doplňkovosti mezi podporou, na niž se vztahuje tento nástroj, a nařízením (EU) 2021/1529, jakož i popis opatření a opatření přijatých Komisí s cílem zabránit dvojímu financování, aby byl chráněn rozpočet Unie. Měl by být navázán pravidelný dialog s Evropským parlamentem a jeho příslušnými výbory.

(51a) V rámci veřejné odpovědnosti by vlády příjemců, včetně příslušných ministrů, měly pravidelně informovat parlamenty příjemců o provádění příslušných programů reforem. Včasné poskytnutí veškerých relevantních informací parlamentům příjemců, které umožní interaktivní interinstitucionální dialog s příslušnými členy kabinetu nejméně jednou za tři měsíce, má zásadní význam pro zajištění transparentnosti. Součástí každoročního schvalování rozpočtu příjemců by mělo být také podávání zpráv umožňujících dohled.

(52) Komise by měla provést hodnocení tohoto nástroje po jeho dokončení a předložit jeho výsledky příslušným výborům Evropského parlamentu.

(53) Příjemci by měli podporovat svobodné pluralitní sdělovací prostředky, které zvyšují a podporují porozumění hodnotám Unie, jakož i výhodám a povinnostem plynoucím z potenciálního členství v Unii, a zároveň řešit dezinformace, zahraniční manipulace s informacemi a vměšování. Je třeba zajistit rovněž viditelnost finančních prostředků Unie, mimo jiné prostřednictvím účinných komunikačních kampaní Evropské komise a delegací EU na místě s cílem propagovat výhody pomoci Unie u příjemců.

(54) Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(55) ▌Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

 

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1
Předmět

1. Tímto nařízením se zřizuje nástroj pro reformy a růst pro země západního Balkánu (dále jen „nástroj“).

Stanoví se jím cíle tohoto nástroje, jeho financování, rozpočet na období 2024–2027, formy financování z prostředků Unie v jeho rámci a pravidla pro poskytování tohoto financování.

2. Nástroj doplňuje nařízení (EU) 2021/1529 a poskytuje tak zemím západního Balkánu podporu pro realizaci inkluzivních a udržitelných sociálně-ekonomických reforem, které jsou v souladu s hodnotami Unie, a investic za účelem provádění jejich příslušných programů reforem uvedených v kapitole III. Nástroj rovněž přispívá k boji proti chudobě, k řešení nezaměstnanosti a k vytváření kvalitních pracovních míst.

Článek 2
Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1. „Příjemcem“: Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo▌, Černá Hora, Severní Makedonie a Srbsko.

2.  „Balíčkem rozšíření“ každoroční sdělení o politice rozšíření EU a doprovodné pracovní dokumenty útvarů Komise.

3.  „Rámcovou dohodou“ ujednání uzavřené mezi Komisí a příjemcem, které stanoví zásady finanční spolupráce mezi příjemcem a Komisí podle tohoto nařízení. Toto ujednání představuje dohodu o financování ve smyslu čl. 114 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046), pokud jde o finanční prostředky podle čl. 6 odst. 2 písm. a).

4. „Smlouvou o úvěru“ ujednání uzavřené mezi Komisí a příjemcem, které stanoví podmínky platné pro podporu nástroje.

5.  „Programy reforem“ ucelený balíček, který představuje soudržný a prioritní soubor cílených reforem v souladu s hodnotami Unie a prioritních investičních oblastí v každé zemi, jež je příjemcem podpory, včetně platebních podmínek, které poukazují na uspokojivý pokrok nebo dokončení těchto opatření, a orientačního harmonogramu provádění těchto opatření.

6. „Opatřeními“ reformy a investice v rámci programů reforem podle kapitoly III.

7. „Platebními podmínkami“ podmínky pro uvolnění finančních prostředků v podobě pozorovatelných a měřitelných kvalitativních nebo kvantitativních kroků, které mají příjemci učinit, stanovené v programech reforem podle kapitoly III jako podmínky pro uvolnění finančních prostředků.

8. „Operací kombinování zdrojů“ operace podporovaná z rozpočtu Unie, která kombinuje nevratné formy podpory z rozpočtu EU s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí anebo od komerčních finančních institucí a investorů.

8a. „Konečným příjemcem“ dodavatel, subdodavatel, odměňovaný externí odborník nebo osoba či subjekt, který obdrží ocenění nebo finanční prostředky v rámci nástroje.

8b.  „Zásadou významně nepoškozovat“ nepodporování nebo nevykonávání hospodářských činností, které významně poškozují kterýkoli environmentální cíl ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852.

Článek 3
Cíle nástroje

1. Obecným cílem tohoto nástroje je: 

a) urychlit regionální hospodářskou integraci a podporovat vyvážený regionální rozvoj prostřednictvím posílení sociální a územní soudržnosti a postupné začlenění do jednotného trhu Unie;

b) urychlit sociálně-ekonomickou konvergenci mezi ekonomikami a společnostmi příjemců, včetně dekarbonizace jejich ekonomik, a Unie;

c) v souladu s obecným cílem NPP III urychlit sladění s hodnotami, právními předpisy, pravidly, normami, politikami a postupy Unie prostřednictvím přijetí a provedení reforem s cílem dosáhnout budoucího členství v Unii.

2. Specifickým cílem tohoto nástroje je:

a) urychlit přechod příjemců ke klimaticky neutrálním udržitelným ekonomikám podporujícím začlenění, které budou schopny odolat konkurenčním tlakům jednotného trhu Unie, a ke stabilnímu investičnímu prostředí a snižovat strategické závislosti;

b)  posílit regionální hospodářskou integraci na základě pravidel a norem EU, zejména prostřednictvím znatelného pokroku při vytváření společného regionálního trhu, jako bylo dohodnuto v roce 2020 v rámci berlínského procesu;

c) posílit hospodářskou integraci příjemců do jednotného trhu Unie, mimo jiné prostřednictvím podpory místních průmyslových odvětví a odolných hodnotových řetězců Unie;

d) podpořit regionální hospodářskou integraci, řešit sociální problémy, podpořit sociální a územní soudržnost v souladu s evropským pilířem sociálních práv, jakož i posílit začlenění do jednotného trhu EU prostřednictvím lepšího a udržitelného propojení v regionu v souladu s transevropskými sítěmi;

e) posílit ochranu životního prostředí, biologické rozmanitosti a urychlit inkluzivní a udržitelnou ekologickou transformaci směrem ke klimatické neutralitě nejpozději do roku 2050 v souladu s Pařížskou dohodou a Zelenou dohodou, v souladu se zelenou agendou pro západní Balkán z roku 2020, která se bude týkat všech hospodářských odvětví, a to zejména odvětví energie z obnovitelných zdrojů a zemědělství, včetně přechodu na dekarbonizované, klimaticky neutrální oběhové hospodářství odolné vůči změně klimatu za současného zajištění, že všechny investice budou plně v souladu s acquis Unie v oblasti klimatu a zásadou „významně nepoškozovat“ a budou je dodržovat;

f) podporovat digitální transformaci a digitální dovednosti coby nástroje udržitelného rozvoje a inkluzivního růstu;

g)  podněcovat inovace, výzkum a spolupráci mezi akademickými institucemi a průmyslem ▌a podpořit ekologickou a digitální transformaci, se zvláštním důrazem na místní mikropodniky, malé a střední podniky a začínající podniky;

h) podpořit na všech úrovních kvalitní vzdělávání, odbornou přípravu, rekvalifikaci a rozšiřování dovedností se zvláštním zaměřením na mladé lidi a politiky zaměstnanosti v souladu s přístupovými prioritami Unie, včetně priorit zaměřených na řešení nezaměstnanosti mladých lidí, prevenci odlivu mozků a podporu zranitelných komunit;

i) dále posilovat základní zásady procesu rozšíření, včetně právního státu, demokracie, dodržování lidských práv, včetně základních pracovních práv, přístupu ke zdravotní péči, a základních svobod a boje proti zločinům z nenávisti, a to posilováním demokratických institucí, včetně těch na regionální a místní úrovni, prosazováním nezávislého soudnictví, posílené bezpečnosti a intenzivnějšího boje proti podvodům a všem druhům korupce, včetně korupce na vysoké úrovni, oligarchických struktur, všech druhů nepotismu a zvýhodňování a střetů zájmů, organizované trestné činnosti, přeshraniční trestné činnosti a praní špinavých peněz a financování terorismu, daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem, agresivnímu daňovému plánování a daňovým podvodům, šíření dezinformací a podvratnému zahraničnímu vměšování, dodržovat mezinárodní právo a soulad se Společnou zahraniční a bezpečnostní politikou Unie, posilovat svobodu a nezávislost sdělovacích prostředků a akademickou svobodu a vytvářet prostředí příznivé pro občanskou společnost, podporovat sociální dialog a zajistit posílení kapacit zúčastněných stran, včetně sociálních partnerů, prosazovat rovnost žen a mužů, začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen a dívek, zákaz diskriminace a toleranci, zajišťovat a posilovat dodržování práv osob patřících ke všem menšinám včetně etnických a náboženských menšin, LGBTI komunity a osob patřících k dalším zranitelným skupinám, posilovat začlenění osob se zdravotním postižením a přístupnost pro tyto osoby;

j) posilovat účinnost veřejné správy, zajistit přístup k informacím, včetně informací o životním prostředí, veřejné kontrole a zapojení občanské společnosti do rozhodovacího procesu, podporovat decentralizaci a místní rozvoj, podporovat transparentnost, strukturální reformy a řádnou správu věcí veřejných na všech úrovních, včetně jejich kontrolní a vyšetřovací pravomoci, a to i v oblasti správy veřejných financí, zadávání veřejných zakázek a kontroly státní podpory, a zajistit účinnou ochranu oznamovatelů; budovat místní kapacity a investovat do administrativních pracovníků příjemců a podporovat vysílání odborníků do vnitrostátních orgánů odpovědných za provádění nástroje v zemích přijímajících podporu; podporovat iniciativy a subjekty, které se podílejí na podpoře a prosazování mezinárodní spravedlnosti v zemích západního Balkánu, které jsou příjemci podpory;

ja) posílit regionální a přeshraniční spolupráci, dobré sousedské vztahy, usmíření, jakož i mezilidské kontakty.

Článek 4
Obecné zásady

-1.  Celkový rámec politiky pro provádění tohoto nařízení tvoří rámec politiky rozšíření vymezený Evropskou radou a Radou, dohody, které stanoví právně závazný vztah s příjemci, jakož i usnesení Evropského parlamentu, sdělení Komise a společná sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Komise zajistí soudržnost mezi pomocí podle tohoto nařízení a rámcem politiky rozšíření.

1. Spolupráce v rámci tohoto nástroje se zakládá na potřebách a prosazuje zásady účinnosti rozvoje u všech postupů, přičemž mezi tyto zásady patří odpovědnost příjemců za priority rozvoje, zaměření na jasnou podmíněnost a hmatatelné výsledky, inkluzivní partnerství s místními a regionálními orgány, sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti a dobrovolnickými organizacemi, a dobré sousedské vztahy, transparentnost a vzájemná odpovědnost. Tato spolupráce je založena na účinném a efektivním přidělování a využívání zdrojů.

2. Podpora z tohoto nástroje doplňuje podporu poskytovanou z jiných programů a nástrojů Unie. Činnosti způsobilé pro financování podle tohoto nařízení mohou obdržet podporu z jiných programů a nástrojů Unie, pokud tato podpora nepokrývá tutéž nákladovou položku a pokud je zřízen náležitý systém dohledu a rozpočtové kontroly. Komise zajistí doplňkovost a součinnost mezi nástrojem a ostatními programy Unie, aby se zabránilo zdvojování pomoci a dvojímu financování. Podpora poskytovaná podle tohoto nařízení a nařízení (EU) 2021/1529 se nesmí překrývat.

3. Komise a členské státy v zájmu podpory doplňkovosti a účinnosti svých opatření vzájemně spolupracují a brání zdvojování mezi pomocí podle tohoto nařízení a jinou pomocí poskytovanou Unií, členskými státy, třetími zeměmi, mnohostrannými a regionálními organizacemi a subjekty, jako jsou například mezinárodní organizace a příslušné mezinárodní finanční instituce, agentury a dárci ze zemí mimo Unii, v souladu se zavedenými zásadami pro posilování operativní koordinace v oblasti vnější pomoci, mimo jiné posílenou koordinací s členskými státy na místní úrovni.

3a. Poskytování makrofinanční pomoci nespadá do oblasti působnosti tohoto nařízení.

4. Činnosti v rámci tohoto nástroje jsou v souladu se sociálními, klimatickými a environmentálními normami Unie, zohledňují zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, biologickou rozmanitost a ochranu životního prostředí a zachování ekosystémů, normy pro dobré životní podmínky zvířat, včetně případného posuzování dopadů na životní prostředí, a zároveň plně respektují lidská práva, sociální a pracovní práva, demokracii, genderovou rovnost, udržitelné hospodaření s vodou a případně snižování rizika katastrof, podporují pokrok v dosahování cílů udržitelného rozvoje a prosazují integrované akce, které mohou vytvářet vedlejší přínosy a plnit více cílů soudržným způsobem. Předcházejí vzniku uvízlých aktiv a jsou slučitelné se zásadami „významně nepoškozovat“ a „nikoho neopomíjet“, jakož i strategií začleňování udržitelnosti, která je základem Zelené dohody pro Evropu.

5. Příjemci a Komise zajistí, aby byly zohledňovány a prosazovány genderová rovnost, uplatňování hlediska genderové rovnosti a začleňování genderového hlediska v průběhu přípravy programů reforem a při provádění nástroje. Příjemci a Komise přijmou potřebná opatření k zamezení jakékoli diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Komise podá zprávu o těchto opatřeních v rámci pravidelného podávání zpráv na základě akčních plánů pro rovnost žen a mužů. 

6. Tento nástroj nepodporuje činnosti nebo opatření, které jsou neslučitelné s vnitrostátními plány příjemců v oblasti energetiky a klimatu, jejich vnitrostátně stanoveným příspěvkem podle Pařížské dohody a ambicí dosáhnout klimatické neutrality nejpozději do roku 2050, případně které podporují investice do fosilních paliv nebo mají významné nepříznivé účinky na životní prostředí nebo klima nebo biologickou rozmanitost.

6a. V souladu se zásadou partnerství EU a kodexem chování EU pro partnerskou spolupráci Komise zajistí, aby se uskutečnily náležité a spravedlivé konzultace relevantních zúčastněných stran, včetně parlamentů příjemců, místních a regionálních orgánů, sociálních partnerů i organizací občanské společnosti, a aby tyto subjekty měly včasný přístup k relevantním informacím, které jim umožní smysluplně se účastnit na navrhování a provádění činností způsobilých pro financování z tohoto nástroje a při souvisejícím monitorování, kontrole a hodnocení. Toto zapojení se snaží reprezentovat pluralitu společnosti zemí západního Balkánu.

7. Komise ve spolupráci s členskými státy a s příjemci zajistí plnění závazků Unie směřujících k větší transparentnosti a odpovědnosti při poskytování pomoci prostřednictvím zavádění a posilování robustních systémů vnitřní kontroly a politik boje proti podvodům a tím, že prostřednictvím jednotné internetové stránky povinně veřejně zpřístupní informace o objemu pomoci a o jejím přidělení až na úroveň konečného příjemce, včetně seznamu osob a právních subjektů, které obdržely kumulativní částky vyšší než 50 000 EUR, a že zajistí, aby tyto údaje byly aktuální a srovnatelné a snadno dostupné a aby bylo možné je sdílet a zveřejňovat.

7a. V zájmu zajištění účinnosti finančního nástroje mohou členské státy zahájit pravidelné a sdílené konzultace s příjemci s cílem nabídnout pomoc při tvorbě programů.

 

Článek 5
Základní podmínka podpory ze strany Unie

1. Poskytnutí podpory z tohoto nástroje je podmíněno tím, že příjemci budou i nadále zlepšovat, prosazovat a respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně fungujícího parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, záruky svobodných a pluralitních sdělovacích prostředků a boje proti dezinformacím, zahraničním manipulacím s informacemi a vměšování a zásady právního státu a to i s ohledem na hrozby pro finanční zájmy Unie, a že zaručí ochranu dodržování všech lidských práv včetně práv osob patřících ke všem menšinám a komunitám.

Dalším předpokladem je plné sladění se společnou zahraniční a

bezpečnostní politikou Unie, včetně přijetí omezujících opatření vůči Rusku, jakož i s vízovými požadavky EU vůči třetím zemím.

Další podmínkou je, že se Srbsko a Kosovo konstruktivně, s jasně měřitelným pokrokem a znatelnými výsledky, zapojí do normalizace vzájemných vztahů za účelem úplného provedení všech svých závazků vyplývajících z dohody o cestě k normalizaci a z její přílohy o provádění, jakož i ze všech dohod uzavřených dříve v rámci dialogu, a zahájí jednání o komplexní dohodě o normalizaci vztahů.

2. Komise sleduje plnění podmínek stanovených v odstavci 1 před uvolněním finančních prostředků, včetně předběžného financování, příjemcům v rámci nástroje a po celou dobu poskytování podpory v rámci nástroje, přičemž řádně zohlední nejnovější zprávu o právním státu, balíček rozšíření a příslušná usnesení Evropského parlamentu. Komise v tomto procesu rovněž zohlední příslušná doporučení mezinárodních subjektů, jako je OBSE/ODIHR a Rada Evropy a její Benátská komise. Komise může na základě jasných a nestranných kritérií přijmout rozhodnutí, v němž dospěje k závěru, že některé z těchto podmínek splněny nejsou, a v takových případech pozdrží uvolnění finančních prostředků uvedených v článku 21 bez ohledu na splnění platebních podmínek uvedených v čl. 16 odst. 3. Komise po konzultaci s Evropským parlamentem a Radou neuvolní finanční prostředky v případě přetrvávajícího nedostatečného pokroku, závažných nedostatků a regrese v oblasti právního státu a základních reforem. Komise vypracuje a zveřejní jasné pokyny pro uplatňování podmíněnosti při uvolňování finančních prostředků. Hodnocení Komise bude předáno současně Evropskému parlamentu a Radě. Příjemci mohou dostat příležitost odstranit nedostatky, aby splnili předběžné podmínky, což Komisi umožní uvolnit finanční prostředky.

KAPITOLA II

Financování a provádění

Článek 6
Rozpočet

1. Prostředky, které mají být poskytnuty prostřednictvím tohoto nástroje podle odstavců 2 a 3 na období z 2024–2027 nepřekročí částku 6 miliard EUR.

2. Finanční krytí pro provádění nástroje činí 2 miliardy EUR na období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2027, z čehož je:

a) 98,5 % ve formě nevratné finanční podpory příjemcům na provádění programů reforem a

b) 1,5 % na výdaje podle odstavce 6.

3. V období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2027 je k dispozici podpora ve formě úvěrů až do výše 4 miliard EUR. Tato částka není součástí částky záruky pro vnější činnost ve smyslu čl. 31 odst. 4 nařízení č. 2021/947.

Rozpočtová nomenklatura nástroje je strukturována podle jeho specifických cílů s ohledem na zajištění plné transparentnosti a odpovědnosti vůči rozpočtovému orgánu.

Částky každoročně uvolňuje rozpočtový orgán. Nomenklatura nástroje pro reformy a růst pro země západního Balkánu se skládá z dalších rozpočtových položek odpovídajících jednotlivým příjemcům podle tohoto nařízení.

4. Komise stanoví počáteční orientační částku financování, která je k dispozici pro každého příjemce, v souladu s metodikou uvedenou v příloze I. Částku stanoví v příslušném aktu v přenesené pravomoci uvedeném v článku 15, přičemž ji vypočte na základě nejnovějších údajů dostupných ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost v souladu s článkem 29. Orientační částky se mohou v průběhu provádění změnit v souladu se zásadami stanovenými v článku 21.

5. Podle článku 19 činí částka finančních prostředků poskytnutých v rámci investičního rámce pro západní Balkán uvedeného v článku 12 nařízení (EU) 2021/1529[14] nejméně 50 % celkové částky uvedené v odstavci 1. Tento příspěvek zahrnuje celou částku nevratné finanční podpory uvedené v odst. 2 písm. a) tohoto článku po odečtení výše rezerv.

6. Prostředky uvedené v odst. 2 písm. b) lze použít na technickou a administrativní pomoc při provádění tohoto nástroje, jako je budovaní místních kapacit, vysílání odborníků do příslušných vnitrostátních institucí příjemců, posouzení dopadů, přípravné akce, monitorování, kontrola, audit a hodnocení, které jsou nezbytné pro řízení tohoto nástroje a dosahování jeho cílů, zejména pokud jde o studie, setkání odborníků, školení, konzultace s orgány příjemců, konference, konzultace se zúčastněnými stranami včetně místních a regionálních orgánů a organizací občanské společnosti, informační a komunikační akce, včetně informačních akcí pro širokou veřejnost, a institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud souvisejí s cíli tohoto nařízení, na výdaje přísně související se sítěmi IT zaměřenými na zpracování a výměnu informací, na nástroje informačních technologií na korporátní úrovni, jakož i na veškeré další výdaje v ústředí a v delegacích Unie na administrativní a koordinační podporu potřebnou pro nástroj. Výdaje mohou v neposlední řadě pokrývat rovněž náklady na další podpůrné činnosti v oblasti transparentnosti, jako například kontrolu kvality a sledování projektů nebo programů na místě, a náklady na vzájemné poradenství a odborníky na posuzování a provádění reforem a investic. Pokud jsou zdroje využívány pro účely auditu, musí být zveřejněny střety zájmů mezi subjektem provádějícím audit a dalšími činnostmi tohoto subjektu v rámci nástroje, jako je poradenství nebo administrativní a koordinační podpora, kontrola kvality a monitorování projektů, a musí se mu předcházet.

Článek 7
Provádění a formy financování z prostředků Unie

1. Nástroj se provádí v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046, a to buď v přímém nebo nepřímém řízení s kterýmkoli ze subjektů uvedených v čl. 62 odst. 1 prvního pododstavci písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

2. Finanční prostředky Unie mohou být poskytnuty jakoukoli z forem stanovených v nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, zejména formou finanční pomoci, grantů, veřejných zakázek a operací kombinování zdrojů.

3. V závislosti na požadované provozní a finanční způsobilosti může být pověřeným subjektem provádějícím operace kombinování zdrojů skupina Evropské investiční banky▌, mnohostranné evropské finanční instituce, jako je Evropská banka pro obnovu a rozvoj, nebo dvoustranné evropské finanční instituce, jako jsou rozvojové banky nebo Skupina Světové banky. ▌

Kde je to možné, mohou se nástroje účastnit mimoevropské mnohostranné finanční instituce prostřednictvím společných operací s evropskými finančními institucemi.

Členské státy, třetí země, mezinárodní organizace, mezinárodní finanční instituce nebo jiné zdroje mohou poskytnout dodatečné finanční příspěvky, a to i na provádění operací kombinování v rámci nástroje. Tyto příspěvky představují vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. a) bodu ii) a písm. d) a e) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

 

Článek 8
Pravidla způsobilosti osob a subjektů, původ dodávek a materiálů a omezení v rámci nástroje

1. Účast na zadávacím řízení a postupech udělování grantů ve vazbě na činnosti financované z nástroje je otevřena mezinárodním a regionálním organizacím a všem fyzickým osobám, které jsou státními příslušníky níže uvedených zemí nebo území, a právnickým osobám, které jsou v těchto zemích a na těchto územích skutečně usazeny:

a) členským státům, příjemcům, smluvním stranám Dohody o Evropském hospodářském prostoru a země, na něž se vztahuje příloha I nařízení (EU) 2021/947 a příloha I nařízení (EU) 2021/1529;

b) zemím, které poskytují příjemcům podporu na úrovni srovnatelné s podporou poskytovanou Unií s ohledem na velikost jejich hospodářství a pro které Komise stanoví přístup k vnější pomoci příjemcům na základě vzájemnosti v souladu se strategickou autonomií Unie.

2. Reciproční přístup uvedený v odst. 1 písm. b) může být udělen na omezenou dobu alespoň jednoho roku, přizná-li země způsobilost za stejných podmínek subjektům z Unie a subjektům ze zemí způsobilých v rámci nástroje.

Komise rozhodne o přístupu na základě vzájemnosti po konzultaci s dotčeným příjemcem.

3. Veškeré dodávky a materiály financované a pořízené v rámci tohoto nástroje musí pocházet z některé ze zemí uvedených v odst. 1 písm. a) a b), ledaže tyto dodávky a materiály nelze získat za přiměřených podmínek v žádné z těchto zemí. V takovém případě je zadávání veřejných zakázek v souladu s předpisy Unie o náležité péči v dodavatelských řetězcích. Kromě toho se použijí pravidla týkající se omezení uvedená v odstavci 6.

4. Pravidla způsobilosti podle tohoto článku se nevztahují na fyzické osoby a ani jim nekladou omezení týkající se státní příslušnosti, pokud jsou tyto osoby zaměstnané způsobilým dodavatelem, poskytovatelem, zhotovitelem nebo případně subdodavatelem nebo jsou s nimi jinak smluvně vázány, s výjimkou případů, kdy jsou omezení týkající se státní příslušnosti založena na pravidlech stanovených v odstavci 6.

5. U akcí, které spolufinancuje subjekt nebo které jsou prováděny v přímém řízení nebo v nepřímém řízení společně se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, se použijí rovněž pravidla daných subjektů. Tím nejsou dotčena omezení zavedená podle odstavce 6, která musí být řádně zohledněna v dohodách uzavřených s těmito subjekty.

6. Pravidla způsobilosti a původ dodávek a materiálů uvedené v odstavcích 1 a 3 a státní příslušnost fyzických osob uvedených v odstavci 4 mohou být omezeny s ohledem na státní příslušnost, zeměpisnou polohu nebo povahu právních subjektů účastnících se zadávacích řízení, jakož i na zeměpisný původ dodávek a materiálů, v těchto případech:

a) pokud jsou taková omezení nezbytná vzhledem ke zvláštní povaze a/nebo cílům dané činnosti nebo konkrétního postupu udělování, a/nebo pokud jsou nezbytná pro účinné provedení akce;

b) pokud má taková akce nebo konkrétní postup udělování dopad na bezpečnost nebo veřejný pořádek, zejména pokud jde o strategická aktiva a zájmy Unie, jejích členských států nebo kteréhokoli z příjemců, včetně bezpečnosti, odolnosti a ochrany integrity digitální infrastruktury (včetně infrastruktury sítí 5G), komunikačních a informačních systémů a souvisejících dodavatelských řetězců, ledaže dané opatření nebo zadávací řízení není v souladu se strategií hospodářské bezpečnosti, a to po předchozím schválení kontrolní komisí.

7. Uchazeči a zájemci z nezpůsobilých zemí mohou být přijati za způsobilé pouze v odůvodněných případech naléhavosti nebo nedostupnosti služeb na trzích dotčených zemí či území nebo v jiných řádně odůvodněných případech, ve kterých by použití pravidel způsobilosti znemožňovalo nebo výrazně ztěžovalo uskutečnění akce, a to při plné transparentnosti a na základě legitimního odůvodnění.

7a.  Pokud jde o fungování kontrol veřejných zakázek a státní podpory, Komise prostřednictvím každoročního auditu a kontrol zajistí, aby systém zůstal funkční. V tomto ohledu Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o fungování těchto kontrol u příjemce.

7b.  Pokud je hodnocení Komise v oblasti veřejných zakázek a kontroly státní podpory kladné, mělo by se stejné hodnocení projevit i v čerpání prostředků z nástroje předvstupní pomoci.

Článek 9
Rámcová dohoda

1. Komise uzavře s každým příjemcem rámcovou dohodu k provádění nástroje, která stanoví zvláštní opatření pro řízení, kontrolu, dohled, monitorování, hodnocení, podávání zpráv a audit finančních prostředků z nástroje, jakož i pro předcházení, odhalování, vyšetřování a nápravu nesrovnalostí, podvodů, korupce a střetů zájmů. Rámcové dohodě předchází veřejná konzultace a kladné posouzení příslušného vnitrostátního parlamentu.

1a. Zřídí se monitorovací výbory inspirované evropským kodexem chování pro partnerskou spolupráci na základě osvědčených postupů pro přípravu výzev k předkládání návrhů, zpráv o pokroku, monitorování a hodnocení projektů, opatření a činností.

2. Tuto rámcovou dohodu doplní smlouvy o úvěru v souladu s článkem 17, které obsahují zvláštní ustanovení pro řízení a provádění financování poskytovaného ve formě úvěrů. Rámcové dohody včetně související dokumentace se předají současně a neprodleně Evropskému parlamentu a Radě a zveřejní se.

3.  Financování, včetně předběžného financování, bude příjemcům poskytnuto až poté, co Komise kladně posoudí splnění podmínek stanovených v článku 5 a příslušné rámcové dohody a platné smlouvy o úvěru vstoupí v platnost.

4. Rámcová dohoda a smlouvy o úvěru uzavřené s jednotlivými příjemci a dohody uzavřené s osobami nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, zajistí splnění povinností stanovených v článku 129 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

5. Rámcová dohoda stanoví nezbytná podrobná ustanovení týkající se:

a)  závazku příjemce dosáhnout rozhodujícího pokroku směrem k pevnému právnímu rámci pro boj proti podvodům a zavést účinnější a účelnější kontrolní systémy, včetně vhodných mechanismů a opatření k účinné prevenci, odhalování a nápravě nesrovnalostí, korupce, podvodů a střetů zájmů, jakož i přecházet jakýmkoli korupčním praktikám, nepotismu, zvýhodňování nebo nepřiměřené regionální nebo odvětvové koncentraci přidělování nebo využívání zdrojů, oznamovat je a bojovat proti nim a posílit boj proti praní peněz, organizované trestné činnosti, zneužívání veřejných prostředků, financování terorismu, vyhýbání se daňovým povinnostem, daňovým podvodům nebo daňovým únikům a jinému protiprávnímu jednání s dopadem na finanční prostředky poskytnuté v rámci nástroje;

b)  pravidel pro uvolňování, zadržování, snižování a přerozdělování finančních prostředků v souladu s článkem 21;

c)  činností souvisejících s řízením, kontrolou, dohledem, monitorováním, hodnocením, vykazováním a auditem v rámci nástroje, jakož i s přezkumy systému, vyšetřováním, opatřeními proti podvodům a spoluprací;

d)  pravidel pro podávání zpráv Komisi o tom, zda a jak jsou splněny platební podmínky uvedené v článku 12, včetně umožnění přezkoumání plnění milníků a cílů souvisejících s reformami a investicemi;

e)  pravidel pro daně, cla a poplatky podle čl. 27 odst. 9 a 10 nařízení (EU) 2021/947;

ea) uznání pravomocí kontrolní komise uvedených v článku XX a způsobů spolupráce příjemců s touto komisí;

f)  opatření k prevenci, odhalování, vyšetřování a nápravě nesrovnalostí, podvodů, korupce a střetů zájmů a povinnosti neprodleně oznámit kontrolní komisi, Komisi, Účetnímu dvoru a úřadu OLAF a případně Úřadu evropského veřejného žalobce podezření na nesrovnalosti, podvody, korupci a střet zájmů a jiné protiprávní činnosti, které mají vliv na finanční prostředky poskytnuté v rámci nástroje, nebo případy, kdy k nim skutečně došlo, a následná opatření, která byla v jejich důsledku přijata, včetně případů, kdy se týkají subjektu, který fond provádí na základě smlouvy o úvěru; 

g) povinností uvedených v článcích 22 a 23 včetně přesných pravidel a časového rámce pro shromažďování údajů ze strany příjemce a přístupu Komise, Evropského účetního dvora, úřadu OLAF a případně Úřadu evropského veřejného žalobce, včetně informací, které má k dispozici subjekt, který vynakládá finanční prostředky na základě smlouvy o úvěru;

ga) poskytnutí obdobného přístupu k informacím a pravomoci k provádění kontrol na místě, jako má Komise a Účetní dvůr, nezávislému externímu auditorovi jmenovanému kontrolní komisí; Země západního Balkánu také využívají systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů a oznamovat Komisi nesrovnalosti ve vztahu k využívání finančních prostředků.

h) postupu, který zajistí, aby žádosti o vyplacení podpory v podobě úvěru spadaly do výše dostupného úvěru, s přihlédnutím k čl. 6 odst. 3;

i) práva Komise poměrně snížit podporu poskytovanou v rámci tohoto nástroje a získat zpět jakoukoli částku vynaloženou na splnění cílů tohoto nástroje nebo požádat o předčasné splacení úvěru v případech nesrovnalostí, podvodů, korupce a střetu zájmů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie, které nebyly příjemcem napraveny, nebo v případě závažného porušení povinnosti vyplývající z rámcové dohody;

j)  pravidel a způsobů podávání zpráv ze strany příjemců za účelem sledování provádění nástroje a měření dosažení cílů stanovených v článku 3.

Článek 10
Přenesené prostředky, roční splátky, prostředky na závazky

1. Odchylně od čl. 12 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 se nevyužité prostředky na závazky a na platby podle nástroje přenášejí automaticky a mohou být přiděleny na závazky a použity do 31. prosince následujícího rozpočtového roku. Přenesené částky se poprvé použijí v následujícím rozpočtovém roce.

2. Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě informace o přenesených prostředcích na závazky, včetně příslušných částek, v souladu s čl. 12 odst. 6 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

3. Odchylně od článku 15 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 o opětovném poskytnutí prostředků se prostředky na závazky odpovídající objemu, v jakém bylo přidělení prostředků na závazek zrušeno v důsledku úplného či částečného neuskutečnění akce podle nástroje, opětovně poskytnou ve prospěch původní rozpočtové položky.

4. Rozpočtové závazky na akce trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let v souladu s čl. 112 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

 

KAPITOLA III

Programy reforem

Článek 11
Předkládání programů reforem

1. Za účelem získání podpory v rámci nástroje předloží každý příjemce Komisi program reforem na dobu trvání nástroje, který bude vycházet ze strukturálních reforem obsažených v nejnovějším programu hospodářských reforem a souvisejících společných politických pokynů dohodnutých v rámci hospodářského a finančního dialogu v květnu 2023, případně z vnitrostátní strategie růstu, revidované metodiky rozšiřování, nejnovějšího balíčku rozšíření a hospodářského a investičního plánu pro západní Balkán.

2. Programy reforem poskytují zastřešující rámec pro dosažení obecných a specifických cílů stanovených v článku 3 a stanoví reformy, které má příjemce provést, jakož i investiční oblasti, které směřují k dosažení obecných a specifických cílů stanovených v článku 3. Programy reforem zahrnují opatření pro provádění reforem a investic v podobě komplexního a uceleného souboru opatření. V oblasti základních zásad, včetně právního státu, boje proti korupci, včetně korupce na vysoké úrovni, základních práv a svobody projevu programy reforem odrážejí posouzení v nejnovějším balíčku rozšíření a ve zprávě o právním státu, jakož i posouzení příslušných mezinárodních institucí, včetně OBSE/ODIHR a Benátské komise, a příslušné zprávy a usnesení Evropského parlamentu. Programy reforem obsahují odhad finančních částek potřebných pro provádění reforem a investic v rámci nástroje v souladu s obecnými a specifickými cíli stanovenými v článku 3.

3. Program reforem stanoví konkrétní cíle a milníky v rámci programů reforem pro každou prioritní oblast, jako je energetická účinnost, zavádění obnovitelných zdrojů energie, rozvoj digitální infrastruktury, reformy soudnictví a protikorupční opatření. Tyto cíle jsou konkrétní, měřitelné, dosažitelné, relevantní a časově omezené, což usnadní účinné monitorování a hodnocení pokroku a měly by být v souladu s nejnovějším rámcem makroekonomické a fiskální politiky předloženým Komisi v rámci hospodářského a finančního dialogu s EU.

4. Programy reforem jsou v souladu s reformními prioritami stanovenými v souvislosti s cestou příjemce k přistoupení a s dalšími příslušnými dokumenty, jako je dohoda o stabilizaci a přidružení, vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu, vnitrostátně stanovený příspěvek podle Pařížské dohody a ambice dosáhnout klimatické neutrality nejpozději do roku 2050, a tyto priority podporují.

5. Programy reforem dodržují obecné zásady stanovené v článku 4.

6. Komise vyzve příjemce, aby do tří měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost předložili své příslušné programy reforem. Východiskem jsou národní programy hospodářských reforem a výroční zprávy Komise o pokroku. Komise předá Evropskému parlamentu a Radě programy reforem příjemců a zašle jim je, jakmile jsou k dispozici.

7. V případě přerozdělení podpory v rámci tohoto nástroje, které povede k tomu, že příjemce obdrží dodatečnou podporu, vyzve Komise příjemce, aby do tří měsíců předložil revidovaný program reforem na zbývající dobu trvání nástroje. Komise informuje Evropský parlament a Radu před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o přerozdělení finanční podpory a vyzve příjemce k předložení revidovaného programu reforem.

Článek 12
Zásady financování v rámci programů reforem

1. Nástroj motivuje k provádění programu reforem každého příjemce tím, že stanoví platební podmínky pro uvolnění finančních prostředků. Tyto platební podmínky se vztahují na finanční prostředky podle čl. 6 odst. 2 písm. a) a čl. 6 odst. 3 a mají podobu měřitelných kvalitativních nebo kvantitativních kroků a jsou spojeny s dosahováním konkrétních milníků a cílů. Tyto kroky odrážejí pokrok při provádění konkrétních sociálně-ekonomických reforem, včetně reforem v oblasti základních zásad procesu rozšíření, hodnot Unie, právního státu, spravedlnosti a základních práv, které souvisejí s dosažením různých cílů nástroje uvedených v článku 3 v souladu s nejnovějším balíčkem rozšíření a se zprávou o právním státu.

Splnění platebních podmínek vede k úplnému nebo částečnému uvolnění finančních prostředků v závislosti na míře jejich splnění a splnění předpokladů uvedených v čl. 5 odst. 1.

2. Pokud jde o financování prováděné prostřednictvím finančních prostředků uvedených v článku 19, představuje splnění platebních podmínek uvedených v odstavci 1 předběžné ověření. Finanční prostředky se vyplácejí po obdržení žádosti o platbu od správců společného fondu zřízeného v rámci investičního rámce pro západní Balkán pro přijímání příspěvků dárců.

Finanční prostředky v rámci nástroje nepodporují činnosti nebo opatření, které by mohly ohrozit integritu nebo institucionální rámec příjemce v souladu s jeho ústavním pořádkem a příslušnými mezinárodními závazky.

3. Makrofinanční stabilita, řádné řízení veřejných financí, transparentnost a dohled nad rozpočtem jsou obecné podmínky pro platby, které musí být splněny, aby mohlo dojít k uvolnění finančních prostředků.

Článek 13
Obsah programů reforem

1. Programy reforem stanoví zejména následující odůvodněné a doložené prvky:

a)  opatření představující na potřebách založenou, soudržnou, komplexní a přiměřeně vyváženou reakci na cíle stanovené v článku 3 v podobě měřitelných milníků a cílů, včetně strukturálních reforem, investic a případných opatření k zajištění souladu s předběžnými podmínkami;

aa) opatření týkající se spravedlnosti, boje proti korupci, podvodům a organizovanému zločinu, na něž se vztahují kapitoly 23 a 24, řízení veřejných financí a vnitřní kontroly, na něž se vztahuje kapitola 32, a kontroly státní podpory, na niž se vztahuje kapitola 8;

b)  vysvětlení toho, jak jsou tato opatření v souladu s obecnými zásadami uvedenými v článku 4, jakož i s požadavky, strategiemi, plány a programy uvedenými v článcích 4 a 11;

c)  vysvětlení, do jaké míry mají opatření přispět k ▌:

i) posílení demokratických institucí, řádné správě věcí veřejných, veřejné správě a budování kapacit, svobodě sdělovacích prostředků a občanské společnosti;

ii) mezinárodní spravedlnosti, dobrým sousedským vztahům a usmíření;

iii) decentralizaci a místnímu rozvoji;

iv) cílům v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti a životního prostředí, a to zejména sbližováním s normami Unie v oblasti klimatu a životního prostředí a slučitelností se zásadou „významně nepoškozovat“;

v) sociální soudržnosti, včetně pokroku směrem k sociálním a ekonomickým standardům Unie, snižování nerovnosti, rovnosti a začleňování zranitelných skupin;

vi) digitální transformaci, inovacím, vzdělávání, odborné přípravě a zaměstnanosti;

vii)  genderové rovnosti a posilování postavení žen a dívek, včetně ochrany a prosazování práv žen a dívek v souladu s akčními plány EU pro genderovou rovnost a příslušnými závěry Rady a mezinárodními úmluvami.

viii) zákazu diskriminace, toleranci a dodržování práv příslušníků všech menšin, včetně etnických a náboženských menšin a LGBTI komunity;

ix) zajištění ochrany oznamovatelů;

d)  u reforem a investic právně závaznou orientační ex-ante kalkulaci nákladů a měřitelný harmonogram a předpokládané platební podmínky pro uvolnění finančních prostředků v podobě měřitelných kvalitativních a kvantitativních kroků v podobě konkrétních cílů a milníků, které mají být provedeny nejpozději do 31. srpna 2027;

e)  opatření pro účinné monitorování a hodnocení programu reforem příjemcem s použitím metodik z pokynů pro zlepšování právní úpravy, včetně navrhovaných měřitelných kvalitativních a kvantitativních kroků a příslušných ukazatelů uvedených v odstavci 2, a pro podávání zpráv o něm;

f)  vysvětlení systému příjemce a plánovaných opatření pro účinnou prevenci, odhalování a nápravu nesrovnalostí, podvodů, korupce, korupce na vysoké úrovni, střetu zájmů, organizovaného zločinu a praní špinavých peněz a pro prosazování pravidel kontroly státní podpory a navrhovaných opatření k odstranění stávajících nedostatků v prvních letech provádění programu reforem;

fa) za účelem přípravy, a je-li to možné, i za účelem provádění programů reforem, shrnutí konzultačního procesu vedeného v souladu s vnitrostátním právním rámcem s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně vnitrostátních parlamentů, místních a regionálních zastupitelských a dalších orgánů, sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, a popis toho, jak je v programech reforem zohledněn příspěvek těchto zúčastněných stran;

fb) opatření, jejichž cílem je zabránit dvojímu financování z nástroje a z jiných programů nebo od dárců Unie, zejména podpory poskytované podle nařízení (EU) 2021/1529;

fc)  informace o skutečných a plánovaných příspěvcích od jiných dárců;

fd) vysvětlení, jak příjemci zajistí odpovídající úroveň ochrany finančních zájmů Unie uplatňováním srovnatelných standardů, jaké jsou stanoveny v nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a dalších souvisejících právních předpisech Unie;

fe) ustanovení usnadňující transparentnost a odpovědnost prostřednictvím snadného přístupu veřejnosti k informacím souvisejícím s rozdělováním prostředků z nástroje;

g)  veškeré další důležité informace.

▌

2a. Programy reforem jsou založeny na výsledcích a obsahují ukazatele pro hodnocení pokroku s ohledem na dosažení obecných a specifických cílů uvedených v článku 3. Tyto ukazatele vycházejí z mezinárodně dohodnutých ukazatelů a z již dostupných ukazatelů týkajících se politik příjemců. Ukazatele jsou rovněž v co největší míře v souladu s klíčovými ukazateli výkonnosti obsaženými ve výsledkovém rámci pomoci z nástroje předvstupní pomoci (NPP III), v rámci pro měření výsledků činnosti fondu EFSD+ a v investičním rámci pro západní Balkán a rovněž zahrnují ukazatele o konzultacích a transparentnosti. Ukazatele musí být definovány jako konkrétní, měřitelné, dosažitelné, relevantní a časově vymezené. Každý ukazatel stanoví kvantitativní a kvalitativní prahové hodnoty, aby mohly být podmínky platby považovány za uspokojivě splněné.

2b. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými doplní toto nařízení za účelem stanovení společných ukazatelů, které budou použity pro podávání zpráv o pokroku a pro účely monitorování a hodnocení nástroje z hlediska dosahování obecných a konkrétních cílů.

Článek 14
Posouzení programů reforem Komisí

1. Komise bez zbytečného odkladu posoudí význam, komplexnost a vhodnost programu reforem jednotlivých příjemců, případně změnu tohoto programu. Při provádění posouzení jedná Komise v úzké spolupráci s dotčeným příjemcem a může vznést připomínky, vyžádat si doplňující informace nebo vyžadovat, aby příjemce program přezkoumal nebo upravil.

2. Při posuzování programů reforem zohlední Komise příslušné dostupné analytické informace o příjemci, odůvodnění a prvky poskytnuté příjemcem podle článku 13, jakož i jakékoli další relevantní informace, jako jsou informace uvedené v článku 11.

3. Ve svém posouzení Komise zohlední zejména tato kritéria:

a) zda program reforem představuje relevantní, komplexní, soudržnou a přiměřeně vyváženou reakci na základě potřeb na cíle stanovené v článku 3;

aa)  zda je program reforem a jeho opatření v souladu se zásadami, strategiemi, plány a programy uvedenými v článku 4 a 11;

b) zda lze očekávat, že program reforem urychlí pokrok při překonávání sociálně-ekonomických rozdílů mezi příjemcem a Unií, a tím posílí hospodářský, sociální a environmentální rozvoj příjemce, podpoří sbližování se standardy Unie nebo sníží nerovnosti a posílí sociální soudržnost;

c) zda lze očekávat, že program reforem urychlí přechod příjemců k udržitelným, klimaticky neutrálním a inkluzivním ekonomikám odolným vůči změně klimatu tím, že zlepší regionální propojení, dosáhne pokroku v oblasti souběžné ekologické a digitální transformace, včetně biologické rozmanitosti, sníží strategické závislosti a podpoří výzkum a inovace, vzdělávání a rozvoj dovedností a širší trh práce se zvláštním zaměřením na mladé lidi;

ca) zda jsou opatření začleněná do programu reforem slučitelná se zásadou „významně nepoškozovat“ a „nikoho neopomíjet“;

cb)  zda lze očekávat, že program reforem podpoří:

i) demokratické instituce, řádnou správu věcí veřejných, veřejnou správu a budování kapacit, svobodu sdělovacích prostředků a občanskou společnost;

ii) mezinárodní spravedlnost, dobré sousedské vztahy a usmíření;

iii) decentralizaci a místní rozvoj;

iv) genderovou rovnost a posilování postavení žen a dívek,

v) zákaz diskriminace, toleranci a dodržování práv příslušníků všech menšin, včetně etnických a náboženských menšin a LGBTI komunity;

vi) ochranu oznamovatelů;

d)  zda lze očekávat, že program reforem dále posílí základní zásady procesu rozšíření vymezené v čl. 3 odst. 2 písm. i);

e) zda program reforem splňuje příslušné předběžné podmínky a platební podmínky;

f) zda jsou platební podmínky navržené příjemcem vhodné a ambiciózní, v souladu s posouzením z nejnovějšího balíčku rozšíření a dostatečně smysluplné a jasné, aby v případě jejich splnění bylo možné uvolnit odpovídající finanční prostředky, a zda jsou navržené ukazatele pro předkládání zpráv vhodné a dostatečné pro sledování pokroku dosaženého při plnění obecných cílů a pro podávání zpráv o něm;

g) zda se očekává, že opatření navrhovaná příjemcem budou účinně předcházet nesrovnalostem, podvodům, korupci a střetům zájmů, organizované trestné činnosti a praní špinavých peněz, jakož i účinně vyšetřovat a stíhat trestné činy dotýkající se finančních prostředků poskytnutých v rámci nástroje, odhalovat je a napravovat, a zajistí, aby nedocházelo k dvojímu financování z nástroje a jiných programů Unie, zejména podpory poskytované podle nařízení (EU) 2021/1259, jakož i od jiných dárců;

ga)  zda se očekává, že opatření navrhovaná příjemcem zajistí odpovídající úroveň ochrany finančních zájmů Unie uplatňováním srovnatelných standardů, jaké jsou stanoveny v nařízení (EU, Euratom) 2018/1046;

gb) zda program reforem účinně odráží příspěvky příslušných zúčastněných stran, včetně vnitrostátních parlamentů, místních a regionálních zastupitelských orgánů a úřadů, sociálních partnerů a organizací občanské společnosti.

4. Pro účely posouzení programů reforem předložených příjemci mohou být Komisi nápomocni nezávislí odborníci.

4a.  Komise požádá příjemce o přezkum nebo úpravu jeho reforem s cílem řešit potenciální rizika, pokud výsledek jejího posouzení odhalí, že některá nebo všechna kritéria uvedená v čl. odst. 3 nejsou splněna. Takový přezkum bude v souladu s procesem schvalování přeshraničních programů, kterých se příjemci účastní.

Článek 15
Akt v přenesené pravomoci o doplňkových ustanoveních

1. V případě kladného posouzení ▌programu reforem předloženého příjemcem v souladu s článkem 14, nebo případně jeho změny předložené v souladu s článkem 16, je Komise zmocněna přijmout akt v přenesené pravomoci podle článku 26, kterým doplní toto nařízení o ustanovení, která stanoví záležitosti uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.

2. Akt v přenesené pravomoci stanoví nezbytné reformy, které má příjemce provést, určí konkrétní investiční oblasti, jež je třeba podporovat, a stanoví ▌podmínky vyplývající z programu reforem, včetně orientačního harmonogramu a milníků a cílů požadovaných pro výplatu částek uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. a) a odst. 2. Tento akt v přenesené pravomoci slouží jako zásadní nástroj pro řízení činnosti příjemce směřující k naplnění dohodnutých cílů a zajištění odpovědnosti a pokroku v procesu reforem.

3. Akt v přenesené pravomoci rovněž stanoví:

a) orientační výši celkových finančních prostředků, které má příjemce k dispozici, a plánované splátky, které mají být uvolněny, včetně předběžného financování, strukturované v souladu s článkem 13, jakmile příjemce dosáhne uspokojivého splnění příslušných platebních podmínek v podobě kvalitativních a kvantitativních kroků stanovených v souvislosti s prováděním programu reforem;

b) rozdělení finanční podpory podle splátek na úvěrovou a nevratnou podporu;

c) lhůtu, do které musí být splněny konečné platební podmínky pro reformy;

d) opatření a harmonogram pro monitorování a provádění programu reforem, zejména zapojení vnitrostátních parlamentů příjemců a dalších zúčastněných stran, včetně případných opatření nezbytných pro dosažení souladu s článkem 24, a pro podávání zpráv o něm;

e) ukazatele uvedené v čl. 13 odst. 2 pro posouzení pokroku při plnění obecných a specifických cílů uvedených v článku 3.

ea)  posouzení podmínek uvedených v článku 5 ze strany Komise;

eb)  ujednání o částečných platbách s přesným uvedením podílu každé příslušné platební podmínky v každé splátce, která má být uvolněna;

ec)  jak se posuzuje zrušení opatření nebo nesplnění podmínek po dokončení nástroje;

ed)  povinnost příjemce složit finanční záruku přijatelnou pro účetního Komise ve výši 5 % finančního krytí programu reforem, která je vymahatelná na žádost Komise, pokud Komise vyhodnotí, že příjemce po skončení období provádění nástroje zrušil alespoň jedno opatření z programu reforem.

Článek 16
Změny programů reforem

1. Pokud nebude příjemce v důsledku objektivních okolností nadále schopen zčásti nebo zcela splnit program reforem včetně příslušných platebních podmínek, může navrhnout pozměněný program reforem. V takovém případě může příjemce podat Komisi odůvodněnou žádost o změnu aktu v přenesené pravomoci uvedeného v čl. 15 odst. 1.

2. Komise může po informování Evropského parlamentu a Rady akt v přenesené pravomoci změnit, zejména s cílem zohlednit změnu dostupných částek v souladu se zásadami podle článku 21.

3. Pokud se Komise domnívá, že důvody předložené příjemcem změnu programu reforem ospravedlňují, posoudí pozměněný program v souladu s článkem 14 a bez zbytečného odkladu může akt v přenesené pravomoci uvedený v čl. 15 odst. 1 změnit.

4. V rámci změny může Komise přijmout harmonogramy platebních podmínek až do roku 2028. Tím není dotčena konečná lhůta stanovená v čl. 21 odst. 8.

Článek 17
Smlouva o úvěru, výpůjční a úvěrové operace

1. Za účelem financování podpory v rámci nástroje ve formě úvěrů je Komise zmocněna jménem Unie vypůjčit si potřebné finanční prostředky na kapitálových trzích nebo od finančních institucí v souladu s článkem 220a nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

2. Odchylně od čl. 220 odst. 4 finančního nařízení mohou být výplaty úvěru prováděny prostřednictvím investičního rámce pro západní Balkán jménem příjemce. Částky získané zpět se převedou příjemci.

3. Komise uzavře s příjemcem smlouvu o úvěru. Smlouva o úvěru stanoví maximální výši úvěru, dobu dostupnosti a podrobné podmínky podpory v rámci nástroje ve formě půjček. Maximální doba trvání úvěrů je 40 let od podpisu smlouvy o úvěru.

Doplněním a odchylně od čl. 220 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 musí smlouva o úvěru obsahovat výši předběžného financování a pravidla pro zúčtování předběžného financování. Komise předá Evropskému parlamentu a Radě současně tyto prvky:

a) výši půjčky v eurech;

b) průměrnou splatnost půjčky;

c) vzorec stanovení ceny a období dostupnosti půjčky;

d) maximální počet splátek a jednoznačný a přesný harmonogram splácení.

Pokud jde o částky úvěrů realizovaných prostřednictvím investičního rámce pro západní Balkán, smlouva o úvěru rovněž:

a) stanoví, že příjemce neodvolatelně a bezpodmínečně opravňuje Komisi, aby subjektu vynakládajícímu finanční prostředky na jeho žádost vyplatila prostředky, a že Komise je provedením platby tomuto subjektu zproštěna svých platebních povinností vůči příjemci;

b) stanoví povinnost příjemce nést náklady na provádění a hradit veškeré poplatky splatné v souvislosti s vynakládáním finančních prostředků v souladu s podmínkami dohodnutými mezi Komisí a subjektem vynakládajícím finanční prostředky.

3a.  Posouzení Komise by bylo předáno současně Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 18
Tvorba rezerv

1. Podle čl. 211 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 se po zpřístupnění jakýchkoli finančních prostředků podle čl. 6 odst. 3 tohoto nařízení vytvoří rezerva na úvěry podle tohoto nařízení ve výši 9 %. Tvorba rezerv probíhá z finančního krytí uvedeného v čl. 6 odst. 2 písm. a).

Rozpočtové závazky na tvorbu rezerv budou přijaty do 31. prosince 2027. Odchylně od čl. 211 odst. 2 poslední věty nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 se tvorba rezerv provádí postupně a celá částka bude vytvořena nejpozději při úplném vyplacení úvěrů.

2. Tvorba rezerv probíhá prostřednictvím vkladů do společného rezervního fondu prostřednictvím zvláštní rozpočtové linie. Může se rovněž vztahovat na úvěry určené na makrofinanční pomoc v souladu s čl. 31 odst. 5 nařízení (EU) 2021/947. Míra tvorby rezerv se přezkoumává přinejmenším jednou ročně ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

3. Komise je zmocněna přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26 za účelem změny míry tvorby rezerv při použití kritérií stanovených v čl. 211 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Komise informuje o výsledcích přezkumu Evropský parlament a Radu.

Článek 19
Provádění investičních projektů a programů v rámci investičního rámce pro západní Balkán

1. Aby bylo možné těžit z finanční podpory EU, která má přilákat další investice, budou investice do infrastruktury podporující programy reforem prováděny prostřednictvím investičního rámce pro západní Balkán.

2. Akt v přenesené pravomoci uvedený v článku 15 stanoví výši finančních prostředků, které mají být poskytnuty k využití v rámci investičního rámce pro západní Balkán.

3. Komise bude předkládat příslušné návrhy na investiční projekty nebo programy ke stanovisku provozní rady investičního rámce pro západní Balkán uvedené v čl. 35 odst. 8 nařízení (EU) 2021/947 po přijetí rozhodnutí uvedeného v čl. 21 odst. 3.

4. Alespoň 37 % nevratné finanční podpory poskytnuté prostřednictvím investičního rámce pro západní Balkán bude odpovídat cílům v oblasti klimatu vypočteným v souladu s přílohou VI nařízení Evropského parlamentu a Rady 2021/241[15].

5. Financování v rámci nástroje poskytnuté z finančního krytí uvedeného v čl. 6 odst. 2 písm. a) bude po odečtení výše rezerv prováděno formou nepřímého řízení s ohledem na seznam investic a bude postupně poskytováno prostřednictvím příspěvků vyplácených do společného fondu zřízeného v rámci investičního rámce pro západní Balkán pro přijímání příspěvků dárců.

6. Toto financování nebude dostupné pro investice podporované ze společného fondu, dokud nebude přijato rozhodnutí uvedené v čl. 21 odst. 3. 

7. Financování v rámci nástroje poskytnuté z úvěrů uvedených v čl. 6 odst. 5 bude zpřístupněno prostřednictvím investičního rámce pro západní Balkán v rámci smlouvy o úvěru mezi Komisí a příjemci v souladu s čl. 17 odst. 2. Dohromady pro všechny smlouvy o úvěru platí, že Komisi může být každý rok podáno nejvýše dvanáct žádostí o vyplacení podpory od správců společného fondu uvedených v čl. 12 odst. 2. Investiční projekty a programy mohou obdržet podporu ze dvou zdrojů financování uvedených v odstavci 1, jakož i z jiných programů a nástrojů Unie, pouze pokud je tato podpora z různých zdrojů, programů a nástrojů doplňková a pokud nepokrývá tutéž nákladovou položku. U každého investičního projektu nebo programu Komise předloží operační radě investičního rámce pro západní Balkán podrobné posouzení jeho přidané hodnoty a adicionality, synergií a doplňkovosti s jinými programy Unie, zejména s podporou poskytovanou podle nařízení (EU) 2021/1529, jakož i opatření přijatá s cílem zabránit zdvojení pomoci a dvojímu financování.

Článek 20
Předběžné financování

1. Poté, co příjemce předloží program reforem Komisi, může požádat o uvolnění předběžného financování ve výši až 7 % celkové částky předpokládané v rámci tohoto nástroje v souladu s čl. 6 odst. 4.

Předběžné financování se neposkytuje v případě nedostatků v kontrolním systému příjemců, které jsou řešeny zvláštními opatřeními v programu reforem, jak je popsáno v čl. 13 odst. 1 písm. f).

2. Komise může uvolnit požadované předběžné financování po přijetí aktu v přenesené pravomoci uvedeného v článku 15 a poté, co vstoupí v platnost rámcová dohoda a uvedená smlouva o úvěru. Finanční prostředky budou uvolněny v souladu s čl. 21 odst. 3 první větou a s výhradou dodržení podmínek stanovených v článku 5, které Komise výslovně posoudí před přijetím aktu v přenesené pravomoci.

3. Komise rozhodne o časovém rámci pro vyplacení předběžného financování, které může být vyplaceno v jedné nebo více tranších.

Článek 21
Posouzení splnění platebních podmínek, zadržování, snižování a přerozdělování finančních prostředků, pravidla pro platby

1. Příjemce dvakrát ročně předloží řádně odůvodněnou žádost o uvolnění finančních prostředků v případě splnění platebních podmínek souvisejících s kvantitativními a kvalitativními kroky.

2. Komise ve spolupráci s Evropským parlamentem a Radou vypracuje pokyny pro posouzení toho, zda příjemce uspokojivě splnil platební podmínky stanovené v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v čl. 15 odst. 1, a to na základě informací obdržených příjemcem a, jsou-li k dispozici, na základě příslušných údajů předložených orgány členských států, úřadem OLAF a Účetním dvorem. Uspokojivé splnění těchto platebních podmínek předpokládá, že příjemce nezvrátil opatření týkající se týchž reforem, jejichž uspokojivého splnění dosáhl v předchozích rozhodnutích. Komisi mohou být nápomocni odborníci.

3. Pokud Komise provede kladné posouzení uspokojivého splnění všech příslušných podmínek, přijme bez zbytečného odkladu rozhodnutí povolující uvolnění finančních prostředků odpovídajících těmto podmínkám. Komise se před přijetím rozhodnutí podělí o své hodnocení a konzultuje je s Evropským parlamentem a Radou. Toto rozhodnutí v souladu s rozdělením definovaným v čl. 6 odst. 4 stanoví výši finančních prostředků, která bude poskytnuta jako finanční pomoc směřující přímo do vnitrostátního rozpočtu, a částku, která bude uvolněna prostřednictvím investičního rámce pro západní Balkán. Pokud jde o tyto částky, rozhodnutí ustanovuje podmínku uvedenou v článku 12 pro výši finančních prostředků, která bude poskytnuta jako finanční pomoc směřující přímo do vnitrostátního rozpočtu, a předběžné ověření uvedené v článku 12 pro částku, která bude uvolněna prostřednictvím investičního rámce pro západní Balkán.

4. Pokud Komise provede záporné posouzení splnění jakýchkoli podmínek podle předběžného harmonogramu, bude uvolnění finančních prostředků odpovídajících těmto podmínkám zadrženo. Před přijetím rozhodnutí Komise sdělí své hodnocení Evropskému parlamentu a Radě. Zadržené částky mohou být uvolněny až poté, co příjemce v rámci následné žádosti o uvolnění finančních prostředků řádně odůvodní, že přijal nezbytná opatření k zajištění uspokojivého splnění odpovídajících podmínek.

5. Pokud Komise dospěje k závěru, že příjemce nepřijal nezbytná opatření ve lhůtě 12 měsíců od počátečního záporného posouzení uvedeného v odstavci 6, sníží částku nevratné finanční podpory a úvěru poměrně k části odpovídající příslušným platebním podmínkám. Během prvního roku provádění platí lhůta v délce 24 měsíců, která se počítá od počátečního záporného posouzení uvedeného v odstavci 6. Příjemce může předložit své připomínky do dvou měsíců od doby, kdy mu Komise sdělí své závěry.

6. Úroky z jakékoli částky odpovídající platebním podmínkám nesplněným do 31. prosince 2028 nenáleží příjemcům a jsou zrušeny nebo se případně vyškrtnou z dostupné částky úvěrové podpory.

7. Komise může snížit částku nevratné finanční podpory, a to i započtením v souladu s článkem 102 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, nebo úvěru v případě zjištěných případů nesrovnalostí, podvodů, korupce a střetů zájmů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie, které příjemce nenapravil, nebo vážných obav v souvislosti s nimi, nebo v případě závažného porušení povinností vyplývajících z rámcových dohod nebo ze smluv o úvěru, a to i na základě informací poskytnutých úřadem OLAF, Účetním dvorem nebo na základě zpráv kontrolní komise uvedených v článku 22a. O rozhodnutích je informován Evropský parlament a Rada.

8. Komise může rozhodnout, že přerozdělí jakoukoli částku sníženou podle odstavců 6 nebo 7 mezi ostatní příjemce podpory z tohoto nástroje tím, že změní akt v přenesené pravomoci uvedený v čl. 15 odst. 1. Komise předá své hodnocení Evropskému parlamentu a Radě před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o přerozdělení finanční podpory. Komise použije metodiku uvedenou v příloze 1 a při přerozdělování této finanční podpory zohlední absorpční kapacitu příjemců, přičemž vychází z jasných a transparentních kritérií. Komise rovněž poskytne technickou pomoc při řešení nedostatečné absorpční kapacity příjemců.

9. Pokud jde o část finančních prostředků z nástroje vyplacených jako finanční pomoc směřující přímo do vnitrostátních rozpočtů příjemců, odchylně od čl. 116 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 začíná platební lhůta uvedená v čl. 116 odst. 1 písm. a) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 běžet ode dne sdělení rozhodnutí, jímž se povoluje vyplacení prostředků příjemci podle odstavce 4 tohoto článku.

10. Ustanovení čl. 116 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 se nepoužije na platby uskutečněné jako finanční pomoc směřující přímo do vnitrostátních rozpočtů příjemců podle tohoto článku a článku 22 tohoto nařízení.

11. Platba finančních prostředků v rámci tohoto nástroje se provádí v závislosti na dostupných finančních prostředcích a v souladu s ročním rozpočtovým procesem. Finanční prostředky se vyplácejí ve splátkách. Splátka může být vyplacena v jedné nebo více tranších.

12. Částka poskytnutá jako finanční pomoc směřující přímo do vnitrostátního rozpočtu se vyplácí na základě rozhodnutí uvedeného v odstavci 3 v souladu se smlouvou o úvěru.

13. Platba podpory v jakékoli výši formou úvěrů, ať už směřující přímo do vnitrostátního rozpočtu, nebo prostřednictvím investičního rámce pro západní Balkán, vyžaduje, aby příjemce předložil žádost o platbu v podobě stanovené ve smlouvě o úvěru.

14. Částka poskytnutá prostřednictvím investičního rámce pro západní Balkán se vyplácí na základě rozhodnutí uvedeného v odstavci 3 po podání žádosti o platbu uvedené v odstavci 13 a po obdržení žádosti o platbu od správců společného fondu zřízeného v rámci investičního rámce pro západní Balkán pro přijímání příspěvků dárců.

 

KAPITOLA V

Ochrana finančních zájmů Unie

Článek 22
Ochrana finančních zájmů Unie

1. Při provádění nástroje přijmou Komise a příjemci veškerá vhodná opatření na ochranu finančních zájmů Unie, přičemž zohlední zásadu proporcionality a konkrétní podmínky, za nichž bude nástroj fungovat, podmínky stanovené v čl. 5 odst. 1 a podmínky stanovené ve zvláštních rámcových dohodách, zejména pokud jde o předcházení podvodům, korupci, střetu zájmů a nesrovnalostem, jejich odhalování a nápravu, jakož i vyšetřování a stíhání trestných činů ovlivňujících finanční prostředky poskytované v rámci nástroje. Každý příjemce se zavazuje k pevnému právnímu rámci pro boj proti podvodům prostřednictvím trestního práva, k provádění účinných a efektivních řídicích a kontrolních systémů a zajistí, aby bylo možno získat zpět neoprávněně vyplacené nebo nesprávně použité částky. Příjemci se rovněž zaváží, že zajistí, aby příslušné vnitrostátní orgány neprodleně vyřizovaly žádosti o vzájemnou právní pomoc a žádosti o vydání podané Úřadem evropského veřejného žalobce a příslušnými orgány členských států, které se týkají trestných činů s dopadem na finanční prostředky poskytnuté v rámci nástroje.

2. Rámcová dohoda stanoví následující povinnosti příjemce:

a) pravidelně kontrolovat, zda poskytnuté finanční prostředky byly využity v souladu s platnými pravidly, zejména pokud jde o prevenci, odhalování a nápravu podvodů, korupce a střetu zájmů a nesrovnalostí;

aa) chránit oznamovatele;

b) přijmout vhodná opatření k prevenci, odhalování a nápravě podvodů, korupce, střetu zájmů a nesrovnalostí, jakož i k vyšetřování a stíhání trestných činů, poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie, odhalovat dvojí financování a zabránit mu a učinit právní kroky k vymáhání neoprávněně získaných prostředků, a to i v souvislosti s jakýmkoli opatřením pro provádění reforem a investičních projektů nebo programů v rámci programů reforem a neprodleně přijmout vhodná opatření k vyřízení žádostí o vzájemnou právní pomoc ze strany Úřadu evropského veřejného žalobce a příslušných orgánů členských států týkajících se trestných činů ovlivňujících finanční prostředky v rámci nástroje; případně stanovit povinnost, aby příslušné vnitrostátní orgány nahlásily Úřadu evropského veřejného žalobce veškeré trestné jednání, které má dopad na finanční prostředky v rámci nástroje;

c) zajistit pro účely odstavce 1 tohoto článku, zejména pro účely kontrol využívání finančních prostředků v souvislosti s prováděním reforem v rámci programů reforem, shromažďování odpovídajících údajů o osobách a subjektech, kterým jsou poskytovány finanční prostředky, včetně informací o skutečném vlastnictví, na provádění opatření programu reforem podle kapitoly III, a přístup k nim v souladu se zásadami Unie pro ochranu údajů a s platnými předpisy pro ochranu údajů;

d) výslovně oprávnit Komisi, úřad OLAF, Účetní dvůr a případně Úřad evropského veřejného žalobce k výkonu jejich práv stanovených v článku129 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

da)  vložit všechny informace týkající se provádění projektu, zejména informace o výkonnosti a finančním plnění a o konečných příjemcích, do interoperabilního informačního systému, který poskytne Komise;

db)  doplnit žádost o platbu těmito dokumenty:

i) prohlášení vedení, že byly splněny příslušné platební podmínky s podporou finančních prostředků, že informace předložené spolu se žádostí o platbu jsou úplné, přesné a spolehlivé a že zavedené kontrolní systémy poskytují nezbytné záruky, že finanční prostředky byly nebo budou spravovány v souladu se všemi platnými pravidly;

ii) seznam všech opatření pro provádění nástroje, včetně popisu opatření s uvedením celkové částky dodatečného vnitrostátního financování těchto opatření a projektů, případně s uvedením výše prostředků vyplacených v rámci nástroje a v rámci jiných fondů Unie, včetně prostředků převedených z jiných programů Unie;

iii) shrnutí provedených auditů, včetně zjištěných nedostatků a veškerých přijatých nápravných opatření;

dc)  pro účely auditu, kontroly a udělování absolutoria:

i) udržovat a zajišťovat přístup příslušných orgánů Unie, včetně orgánu příslušného k udělení absolutoria, k:

podrobným záznamům o přijatých prováděcích opatřeních, včetně informací o vnitrostátních postupech zadávání zakázek a smlouvách se zprostředkovateli a příjemci, případně s uvedením celkové částky vnitrostátního spolufinancování, jiných vnitrostátních příspěvků nebo jiných příspěvků v rámci nástroje nebo jiných fondů Unie; a

důkazům prokazujícím souvislost mezi přijatými granty, nenávratnou finanční podporou nebo půjčkami a náklady vynaloženými na dosažení ukazatelů.

3. Rámcová dohoda rovněž stanoví právo Komise poměrně snížit podporu poskytovanou v rámci tohoto nástroje a získat zpět jakoukoli částku vynaloženou na splnění cílů tohoto nástroje nebo požádat o předčasné splacení úvěru v případech nesrovnalostí, podvodů, korupce a střetů zájmů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie, které nebyly příjemcem napraveny, nebo v případě závažného porušení povinnosti vyplývající z těchto dohod. Při rozhodování o výši zpětného získání prostředků, snížení nebo předčasného splacení dodržuje Komise zásadu proporcionality a přihlíží k závažnosti podvodu, korupce nebo střetu zájmů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie či k závažnosti porušení povinnosti. Příjemce dostane příležitost předložit své připomínky před tím, než se provede snížení nebo než je požádáno o předčasné splacení.

4. Osoby a subjekty vynakládající finanční prostředky v rámci nástroje neprodleně oznámí veškerá podezření na podvody, korupci, střet zájmů, nesrovnalosti a nesprávný úřední postup poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie Komisi a úřadu OLAF, a to prostřednictvím specializovaného digitálního nástroje opatřeného příslušnými ustanoveními o zárukách ochrany oznamovatelů.

4a. Provádí se měsíční aktualizace konečných příjemců finančních prostředků z nástroje ve veřejně přístupném jednotném internetovém portálu v souladu se zásadou stanovenou v čl. 4 odst. 7. Komise poskytne příjemcům platformu pro zveřejnění těchto informací a zpřístupní je na interaktivní mapě.

Článek 22a
Kontrolní komise

1. Před předložením první žádosti o platbu ze strany příjemců Komise zřídí kontrolní komisi.

2. Kontrolní komise se skládá z nezávislých členů jmenovaných Komisí. Komise může k účasti na činnostech kontrolní komise přizvat zástupce členských států a jiných dárců.

3. Alespoň pětinu členů kontrolní komise tvoří státní příslušníci příjemců za předpokladu, že mají prokázanou vysokou odbornou způsobilostí a bezúhonností, kteří nemají osobní či profesní vazbu na orgány nebo úředníky příjemců, a prokazatelně nezávislí mezinárodní odborníci s prokázanou znalostí hospodářství a politického systému příjemců.

4. Kontrolní komise vykonává své funkce zcela objektivně a jedná v souladu s nejlepšími platnými mezinárodními postupy a standardy. Jejím jednáním nejsou dotčeny pravomoci Komise, úřadu OLAF, Účetního dvora a případně Úřadu evropského veřejného žalobce.

5. Kontrolní komise jmenuje nezávislého externího auditora, který předloží roční prohlášení o věrohodnosti k prohlášením orgánů příjemců připojeným k žádosti o platbu. Schvaluje rovněž roční pracovní plán nezávislého externího auditora.

6. Kontrolní komise rozhodne o doporučeních Komisi a orgánům příjemců ohledně částek, které mají být získány zpět na základě zjištění nezávislého externího auditora, a informuje o těchto doporučeních Komisi a orgány příjemců.

7. Kontrolní komise zajišťuje pravidelný dialog a spolupráci s Evropským účetním dvorem, jakož i s nejvyššími kontrolními institucemi zemí západního Balkánu.

8. Při plnění svých úkolů nesmí kontrolní komise, její členové ani zaměstnanci požadovat ani přijímat pokyny od vlády ani jakéhokoli orgánu, instituce nebo jiného subjektu příjemců. Na výběr jejích zaměstnanců, řízení a rozpočet se uplatňují silné záruky nezávislosti.

9. Kontrolní komise je nápomocna Komisi v boji proti špatnému hospodaření s finančními prostředky Unie v rámci nástroje, a zejména proti podvodům, korupci, střetu zájmů a nesrovnalostem v souvislosti s jakoukoli částkou vynaloženou na dosažení cílů nástroje.

10. Za tímto účelem kontrolní komise pravidelně podává Komisi a příslušným výborům Evropského parlamentu a Rady zprávy o všech zjištěných případech nebo závažných obavách v souvislosti se špatným hospodařením s veřejnými finančními prostředky ve vztahu k jakékoli částce vynaložené na dosažení cílů nástroje, včetně údajů o své výkonnosti, a neprodleně jí předává veškeré související informace, které získá nebo o nichž je vyrozuměna. V souladu s čl. 24 odst. 1 nařízení (EU) 2017/1939 podává kontrolní komise Úřadu evropského veřejného žalobce zprávu o jakémkoli trestném jednání, v souvislosti s nímž by mohl tento úřad vykonávat svou pravomoc. Kontrolní komise navíc přijímá doporučení pro příjemce ve všech případech, kdy příslušné orgány příjemců podle jejího názoru nepřijaly opatření k prevenci, odhalování a nápravě podvodů, korupce, střetu zájmů a nesrovnalostí, které ovlivnily řádné finanční řízení výdajů financovaných v rámci nástroje, případně existuje závažné riziko, že by ho ovlivnit mohly, a ve všech případech, kdy zjistí nedostatky ovlivňující koncepci a fungování kontrolního systému zavedeného orgány příjemců. Příjemci taková doporučení implementují nebo poskytnou odůvodnění, proč tak neučinili. Zprávy a informace kontrolní komise se zasílají rovněž úřadu OLAF a případně Úřadu evropského veřejného žalobce a mohou být sdíleny s příslušnými orgány příjemců, zejména v případě, že je třeba, aby tyto orgány přijaly opatření k prevenci, odhalování a nápravě podvodů, korupce, střetu zájmů a nesrovnalostí, včetně jejich plnění, jakož i k vyšetřování a stíhání trestných činů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie.

11. Kontrolní komise má přístup k informacím, databázím a registrům, které potřebuje k plnění svých úkolů. Rámcová dohoda uvedená v článku 9 stanoví pravidla a podrobnosti pro přístup kontrolní komise k příslušným informacím a pro poskytování příslušných informací ze strany příjemců kontrolní komisi.

12. Kontrolní komise může být nápomocna Komisi při podpoře příjemců při budování kapacit v oblasti boje proti špatnému hospodaření s veřejnými finančními prostředky.

13. Činnost kontrolní komise je financována podle čl. 6 odst. 2 písm. b), včetně financování jmenovaného nezávislého externího auditora.

Článek 23
Úloha vnitrostátních vnitřních systémů a vnitrostátních auditních orgánů
 

1. Pokud jde o část finančních prostředků z nástroje vyplacených jako finanční pomoc směřující přímo do vnitrostátních rozpočtů příjemců, Komise se spoléhá na stávající a zlepšené systémy vnitřní kontroly příjemců, včetně vnitrostátních auditních orgánů a případně koordinačních služeb pro boj proti podvodům jednotlivých příjemců zavedených v rámci nástroje předvstupní pomoci, jakož i na místní občanský dohled, který usnadňují opatření pro zajištění transparentnosti v souladu se standardy EU.

Programy reforem upřednostní v prvních letech provádění reformy týkající se kapitoly jednání 32, zejména v oblasti řízení veřejných financí a vnitřní kontroly, jakož i boje proti korupci, dále kapitol 23 a 24, zvláště pokud jde o soudnictví, korupci a organizovanou trestnou činnost, a kapitoly 8, především v oblasti kontroly státní podpory.

2. Příjemci neprodleně oznámí kontrolní komisi a Komisi veškeré nesrovnalosti, včetně podvodů, které se staly předmětem prvotního odhalení ve správním nebo soudním řízení, a průběžně ji informuje o vývoji správních a právních řízení v souvislosti s těmito nesrovnalostmi. Tato hlášení se podávají elektronicky za použití systému pro řízení nesrovnalostí zřízeného Komisí. 

3. Subjekty uvedené v odstavci 2 udržují pravidelný dialog s kontrolní komisí, Evropským účetním dvorem, úřadem OLAF a případně s Úřadem evropského veřejného žalobce.

4. Komise může provádět podrobné přezkumy systémů s ohledem na plnění vnitrostátního rozpočtu na základě posouzení rizik a dialogu s vnitrostátními auditními orgány a vydávat doporučení ke zlepšení těchto systémů po konzultaci s kontrolní komisí.

5. Komise může přijímat doporučení příjemci ve všech případech, kdy příslušné orgány podle jejího názoru nepřijaly nezbytná opatření k prevenci, odhalování a nápravě podvodů, korupce, střetu zájmů a nesrovnalostí, které ovlivnily řádné finanční řízení výdajů financovaných v rámci nástroje, případně existuje závažné riziko, že by ho ovlivnit mohly, a ve všech případech, kdy zjistí nedostatky ovlivňující koncepci a fungování kontrolního systému zavedeného orgány. Dotčený příjemce tato doporučení provede nebo poskytne odůvodnění, proč tak neučinil.

KAPITOLA V

Monitorování, podávání zpráv a hodnocení

Článek 24
Monitorování a podávání zpráv

1. Komise sleduje provádění nástroje a měří dosažení cílů stanovených v článku 3. Monitorování provádění probíhá cíleně a je přiměřené vzhledem k činnostem prováděným v rámci nástroje. Očekává se, že ukazatele uvedené v čl. 13 odst. 2 přispějí k monitorování nástroje ze strany Komise.

2. Rámcová dohoda uvedená v článku 9 stanoví pravidla a podmínky, za nichž mají příjemci podávat zprávy Komisi pro účely odstavce 1.

3. Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o pokroku při plnění cílů tohoto nařízení a dodržování obecných zásad uvedených v článku 4. Tato zpráva obsahuje posouzení adicionality a přidané hodnoty nástroje, posouzení synergií a doplňkovosti mezi podporou, na niž se vztahuje nástroj, a nařízením (EU) 2021/1529 pro každý z obecných a specifických cílů uvedených v článku 3 tohoto nařízení, jakož i popis ujednání a opatření přijatých Komisí k zamezení dvojího financování s cílem chránit rozpočet Unie.

4. Komise poskytuje zprávu uvedenou v odstavci 3 výboru uvedenému v článku 27.

Článek 24a
Srovnávací přehled nástroje

1. Komise vytvoří srovnávací přehled výsledků nástroje (dále jen „srovnávací přehled“), který bude zobrazovat pokrok v provádění programů reforem příjemců v každém z cílů uvedených v článku 3. Srovnávací přehled představuje systém vykazování výkonnosti tohoto nástroje.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijmout v souladu s článkem 26 akt v přenesené pravomoci, jímž doplní toto nařízení stanovením podrobných prvků srovnávacího přehledu s cílem zachytit pokrok při provádění nástroje podle odstavce 1 tohoto článku.

3. Srovnávací přehled bude funkční do prosince 2024 a Komise ho bude průběžně aktualizovat, jakmile budou k dispozici informace o výkonnosti a další důležité dokumenty popsané v článku 24a odst. 4. Srovnávací přehled se zpřístupní veřejnosti na internetových stránkách nebo internetovém portálu.

4. Ve srovnávacím přehledu jsou rovněž uvedeny klíčové dokumenty, jako jsou programy reforem, hodnocení programů reforem Komisí, žádosti o platbu od příjemců, hodnocení Komise týkající se splnění platebních podmínek, rozhodnutí k programům reforem a rozhodnutí o schválení uvolnění finančních prostředků.

5. Ve srovnávacím přehledu jsou rovněž uvedeny informace o konečných příjemcích finančních prostředků z tohoto nástroje.

Článek 25
Hodnocení nástroje

1. Komise po 31. prosinci 2027, nejpozději však do 31. prosince 2031, provede hodnocení tohoto nařízení ex post prostřednictvím nezávislého externího hodnocení. Toto hodnocení ex post posoudí příspěvek Unie k dosažení cílů tohoto nařízení. Komise přitom náležitě zohledňuje návrhy Evropského parlamentu nebo Rady na toto nezávislé externí hodnocení.

2. Toto hodnocení ex post využívá zásady osvědčených postupů Výboru pro rozvojovou pomoc OECD a jeho účelem je stanovit, zda byly splněny dané cíle, a navrhnout doporučení pro zlepšení budoucích akcí.

Komise sdělí poznatky a závěry tohoto hodnocení ex post spolu se svými připomínkami a navazujícími opatřeními Evropskému parlamentu, Radě a členským státům. Toto hodnocení ex post může být na žádost členských států nebo Evropského parlamentu projednáno. Výsledky slouží jako podklad při přípravě budoucích programů a akcí a při přidělování zdrojů. Toto hodnocení ex post a navazující opatření se zveřejní.

Komise do procesu hodnocení financování z prostředků Unie podle tohoto nařízení ve vhodném rozsahu zapojí všechny relevantní zúčastněné strany, včetně příjemců, sociálních partnerů, organizací občanské společnosti a regionálních a místních orgánů, a ve vhodných případech může usilovat o provedení společných hodnocení s členskými státy a jinými partnery s úzkým zapojením příjemců.

KAPITOLA VI

Závěrečná ustanovení

Článek 26
Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 13, 15, 16, 18, 19, 20, 21 a 24 je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 18 je svěřena Komisi na dobu čtyř let počínaje sedmi dny po dni vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto čtyřletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 18 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti žádných již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 18 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 27
Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 27a
Parlamentní kontrola

1. Evropský parlament a Komise vedou pravidelný dialog s cílem zajistit parlamentní dohled a kontrolu nad tímto nástrojem. Tento dialog bude veden v rámci stávajícího geopolitického dialogu na vysoké úrovni o provádění nástroje předvstupní pomoci (NPP III), aby byla zajištěna provázanost obou nástrojů. Tento dialog umožní výměnu informací s Evropským parlamentem o stavu provádění nástroje a programů reforem. Dialog se koná nejméně třikrát ročně ve vhodných okamžicích prováděcího cyklu. Před každým dialogem Komise předloží Parlamentu:

a) stav pokroku při provádění nástroje, zejména reformních programů a souvisejících investic a reforem, jakož i rámcových dohod;

b)  programy reforem, jejich posouzení Komisí a případné změny programů reforem;

c) stav plnění příslušných milníků a cílů;

d) informace o zadržování a pozastavení plateb, jakož i snižování a přerozdělování finančních prostředků, včetně veškerých předložených připomínek a nápravných opatření přijatých příjemci k zajištění uspokojivého plnění milníků a cílů;

e) posouzení doplňkovosti mezi NPP III a nástrojem pro každé z opatření;

f) nejnovější podrobné finanční programy a veškeré další související dokumenty nástroje i NPP III, aby bylo možné provést soudržnou kontrolu obou nástrojů pro příjemce.

g) hlavní zjištění monitorovacích činností definovaných v tomto nařízení, včetně výroční zprávy uvedené v článku 24;

h) veškeré další důležité informace a dokumentace v souvislosti s prováděním tohoto nástroje.

2. Evropský parlament se může v usneseních vyjádřit k záležitostem uvedeným v odstavci 1.

3. Komise zohlední veškeré prvky vyplývající z názorů vyjádřených v rámci pravidelného dialogu, včetně případných usnesení Evropského parlamentu.

4. Jako podklad pro dialog může sloužit srovnávací přehled uvedený v článku 24a.

Článek 28
Informace, komunikace a publicita

1. K zajištění viditelnosti financování z prostředků Unie Komise a delegace Evropské unie v zemích příjemců realizují komunikační činnosti pro finanční podporu plánovanou v programech reforem, mimo jiné prostřednictvím společných komunikačních činností s příjemci. Komise zajistí, aby podpora v rámci tohoto nástroje byla uznána a bylo o ní informováno prostřednictvím prohlášení o financování. Činnosti financované v rámci nástroje podléhají požadavkům stanoveným v Příručce pro komunikaci a zviditelnění v rámci vnější činnosti Unie. Komise přijme pokyny pro projekty financované Unií ohledně viditelnosti a komunikačních činností pro každého příjemce.

2. Příjemci finančních prostředků Unie, zejména vládní a jiné veřejné orgány, aktivně a transparentně uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, případně i vyobrazením loga Unie a uvedením vhodného prohlášení o financování ve znění „financováno Evropskou unií“, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, tím, že poskytují, ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám, včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.

2a. Budoucí přístup příjemců k financování Unie je podmíněn splněním kritérií viditelnosti stanovených v odstavci 2.

3. Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se tohoto nástroje, akcí uskutečněných v jeho rámci a dosažených výsledků. Finanční zdroje přidělené na tento nástroj rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v článku 3. Komise přijme opatření k posílení strategické komunikace a veřejné diplomacie za účelem informování o hodnotách Unie a zdůraznění přidané hodnoty podpory Unie.

3a. Informování, komunikace a viditelnost se poskytují v přístupném formátu v souladu s článkem 9 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a harmonizovanými právními předpisy Unie, zejména směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2019/882[16].

Článek 29
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předsedkyně  předseda

PŘÍLOHA

 

Metodika přidělování celkových zdrojů na příjemce

 

Příděl každého příjemce se vypočítá v souladu s následujícími kroky na základě údajů za referenční rok:

 

Krok 1: určení klíče pro přidělování prostředků podle počtu obyvatel na základě poměru počtu obyvatel příjemce k celkovému součtu jednotlivých počtů obyvatel v regionu západního Balkánu;

 

Krok 2: určení klíče pro přidělování prostředků podle HDP na základě poměru průměrného HDP na obyvatele v regionu západního Balkánu k HDP na obyvatele příslušného příjemce a vyděleného součtem daných šesti poměrů;

 

Krok 3: kombinace procentních vah každé země pro počet obyvatel v kroku 1 a HDP na obyvatele v kroku 2 s váhovým faktorem 60 % počtu obyvatel a 40 % HDP na obyvatele.

PŘÍLOHA: SUBJEKTY NEBO OSOBY, OD NICHŽ ZPRAVODAJOVÉ OBDRŽEL PODNĚTY

Zpravodaj Tonino Picula a zpravodaj Karlo Ressler v souladu s článkem 8 přílohy I jednacího řádu prohlašují, že při vypracovávání zprávy až do okamžiku jejího přijetí ve výboru obdržel podněty od těchto subjektů nebo osob:

Subjekt nebo osoba

European Commission

Permanent Representation of Belgium to the EU

Permanent Representation of Austria to the EU

US State Department

Embassy of Montenegro to the EU

Government of North Macedonia

European Bank for Reconstruction and Development

 

Výše uvedený seznam je sestaven na výhradní odpovědnost zpravodaje.

 

STANOVISKO VÝBORU PRO MEZINÁRODNÍ OBCHOD (19.2.2024)

pro Výbor pro zahraniční věci a Rozpočtový výbor

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro reformy a růst pro země západního Balkánu

(COM(2023)0692 – C9‑0408/2023 – 2023/0397(COD))

Zpravodaj: Helmut Scholz

 

 

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Evropská unie vypracovala komplexní politiku na podporu postupného přistoupení zemí západního Balkánu: Albánie, Bosny a Hercegovina, Kosova, Černé Hory, Severní Makedonie a Srbska. Cílem tohoto procesu je podpořit demokratický, hospodářský a sociální pokrok v zemích, které chtějí vstoupit do EU, a tím podpořit větší spolupráci a stabilitu v Evropě.

Evropská unie je stejně jako dotčené země plně přesvědčena o evropské perspektivě zemí západního Balkánu, o našich úzkých kulturních, historických a zeměpisných vazbách a o naší spolupráci v řadě důležitých oblastí.

Západní Balkán byl v poslední době obzvláště vystaven krizím, jako jsou Covid-19, migrace značného počtu jeho mladých obyvatel a ekonomické potíže, které ještě zhoršila ruská agrese na Ukrajině. Kupní síla obyvatel západního Balkánu se pohybuje mezi třetinou a polovinou průměrné kupní síly v Evropské unii.

Zpravodaj podporuje závěry summitu EU – západní Balkán, který se konal 13. prosince 2023. Evropská unie znovu potvrdila jednoznačný závazek k budoucímu přistoupení západního Balkánu k Evropské unii a vyzvala k urychlení procesu založeného na společných hodnotách demokracie a právního státu, na důvěryhodných reformách, které partneři provádějí, a na spravedlivých podmínkách.

Na podporu tohoto závazku poskytuje EU regionu významnou pomoc a finanční podporu. Tímto způsobem může dojít k postupnému začlenění do jednotného trhu, kterému bude předcházet intenzivní spolupráce, evropská podpora a regionální integrace (jakožto přípravná opatření). Klíčovým faktorem pro budoucí úspěch tohoto společného úsilí bude také zlepšení našich obchodních vztahů.

Nástroj pro reformy a růst pro země západního Balkánu výrazně navýší finanční pomoc. Financování z tohoto nástroje podpoří programy reforem na západním Balkáně se zaměřením na socioekonomické a základní reformy, včetně právního státu a cílených investic.

Prostředky nástroje budou v letech 2024–2027 činit 6 miliard EUR a budou tvořeny dvěma typy podpory: 2 miliardy EUR ve formě nevratné podpory a 4 miliardy EUR ve formě zvýhodněných půjček poskytnutých Evropskou unií. Zpravodaj vítá tento finanční závazek, ale přimlouval by se za zvýšení nenávratné podpory a za flexibilitu v souvislosti s podmínkami půjček.

Návrh Komise obsahuje přísné podmínky, neboť podmiňuje uvolnění finančních prostředků dosažením cílů stanovených v předem schválených programech reforem. Podle názoru zpravodaje vyžaduje takový přístup velkou míru flexibility a zohlednění nedávných krizí, které země západního Balkánu stále postihují. Zpravodaj rovněž trvá na tom, že je třeba tuto ambici podmínit zlepšením sociálních a pracovních podmínek, udržitelným rozvojem a bojem proti nerovnostem, zejména mezi muži a ženami.

Všechny investice musí přispívat k širšímu cíli, kterým je pomoc regionu s přechodem na ekologické, klimaticky neutrální, odolné, digitální a inkluzivní hospodářství. Zpravodaj trvá na stanovení priorit cílů, zejména těch, které jsou spojeny s hodnotami, jež sdílíme, a které dále posílí základy procesu rozšíření. Ty zahrnují právní stát, demokracii, dodržování lidských práv a základních svobod prostřednictvím prosazování nezávislého soudnictví, boje proti podvodům, korupci, organizované trestné činnosti, praní špinavých peněz, daňovým únikům a podvodům, prostřednictvím dodržování mezinárodního práva, svobody sdělovacích prostředků a akademické svobody, jakož i respektování prostředí příznivého pro občanskou společnost, posilování sociálního dialogu, prosazování rovnosti žen a mužů, zákazu diskriminace a prostřednictvím tolerance, s cílem zajistit a posilovat dodržování práv osob patřících k menšinám.

Tento program by měl umožnit sblížení ekonomik západního Balkánu, čímž by se jejich úroveň vyrovnala úrovni Evropské unie, ale nejen, že musíme sblížit naše ekonomiky, musíme také posílit naše kulturní, vzdělávací, akademická, výzkumná a tvůrčí partnerství. Zpravodaj je přesvědčen, že kromě posílení našich ekonomik existuje značný potenciál pro užší vztahy a větší vzájemné porozumění.

 

 

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro zahraniční věci a Rozpočtový výbor jako příslušné výbory, aby vzaly na vědomí:

Pozměňovací návrh  1

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) Nástroj by měl zajistit soulad s obecnými cíli vnější činnosti Unie stanovenými v článku 21 Smlouvy o Evropské unii, včetně dodržování základních práv zakotvených v Listině základních práv EU, a podporu těchto cílů. Zejména zajistí ochranu a podporu lidských práv a právního státu.	(11) Nástroj by měl zajistit soulad s obecnými cíli vnější činnosti Unie stanovenými v článku 21 Smlouvy o Evropské unii, včetně dodržování základních práv zakotvených v Listině základních práv EU, a podporu těchto cílů. Zejména zajistí ochranu a podporu lidských a pracovních práv, v souladu s úmluvami MOP, jakož i právního státu.

Pozměňovací návrh  2

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(12) Činnosti v rámci tohoto nástroje by měly podporovat pokrok při realizaci cílů udržitelného rozvoje, Pařížské dohody, Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti a Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci a neměl by přispívat ke zhoršování stavu životního prostředí ani by neměl životní prostředí či klima poškozovat. Opatření financovaná v rámci nástroje by měla být v souladu s vnitrostátními plány příjemců v oblasti energetiky a klimatu, jejich vnitrostátně stanoveným příspěvkem a ambicí dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Nástroj by měl přispívat ke zmírňování změny klimatu a ke schopnosti přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a měl by podporovat odolnost vůči změně klimatu.	(12) Činnosti v rámci tohoto nástroje by měly podporovat pokrok při realizaci cílů udržitelného rozvoje, snižovat nerovnosti, podporovat dlouhodobý udržitelný růst při realizaci cílů Zelené dohody pro Evropu, Pařížské dohody, Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti a Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci a neměly by přispívat ke zhoršování stavu životního prostředí ani by neměly životní prostředí či klima poškozovat. Opatření financovaná v rámci nástroje by měla být v souladu s vnitrostátními plány příjemců v oblasti energetiky a klimatu, jejich vnitrostátně stanoveným příspěvkem a ambicí dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Nástroj by měl přispívat ke zmírňování změny klimatu a ke schopnosti přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a měl by podporovat odolnost vůči změně klimatu. Nástroj by měl podporovat inovace pro malé a střední podniky a subjekty sociální ekonomiky, jakož i přenos technologií na podporu ekologické a digitální transformace; Činnosti v rámci nástroje by měly zahrnovat politiky zaměřené na snížení nezaměstnanosti mladých lidí a odlivu mozků ze zemí západního Balkánu; Činnosti v rámci nástroje by měly zahrnovat posouzení vlivů na životní prostředí a veřejné konzultace o projektech, které mají vliv na chráněné oblasti, biologickou rozmanitost a ochranu životního prostředí, s přihlédnutím k názorům místních komunit.

Pozměňovací návrh  3

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13) Provádění tohoto nařízení by se mělo řídit zásadami rovnosti a nediskriminace vypracovanými v rámci strategií Unie rovnosti. Mělo by podporovat zásady genderové rovnosti a posilování postavení žen a dívek a mělo by usilovat o ochranu a prosazování práv žen a dívek v souladu s akčními plány EU pro genderovou rovnost a s příslušnými závěry Rady a mezinárodními úmluvami. Provádění nástroje by mělo být v souladu s Úmluvou Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením a mělo by zajišťovat dostupnost jeho investic a technické pomoci.	(13) Provádění tohoto nařízení by se mělo řídit zásadami rovnosti a nediskriminace vypracovanými v rámci strategií Unie rovnosti, dodržování pracovních práv, zdraví a bezpečnosti na pracovišti. Mělo by podporovat zásady genderové rovnosti, včetně řešení rozdílů v odměňování mužů a žen, a posilování postavení žen a dívek a mělo by usilovat o ochranu a prosazování práv žen a dívek v souladu s akčními plány EU pro genderovou rovnost a s příslušnými závěry Rady a mezinárodními úmluvami. Provádění nástroje by mělo být v souladu s Úmluvou Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením a mělo by zajišťovat dostupnost jeho investic a technické pomoci.

Pozměňovací návrh  4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(15) S ohledem na Zelenou dohodu pro Evropu coby evropskou strategii udržitelného růstu a na význam naplňování cílů v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti v souladu se závazky interinstitucionální dohody by měl nástroj přispívat k dosažení obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu a na cíle v oblasti biologické rozmanitosti 7,5 % v roce 2024 a 10 % v letech 2026 a 2027. Alespoň 37 % nevratné finanční podpory poskytnuté prostřednictvím investičního rámce pro západní Balkán by mělo odpovídat cílům v oblasti klimatu. Nástroj by měl podporovat činnosti, které plně dodržují unijní normy a priority v oblasti klimatu a životního prostředí a zásadu „významně nepoškozovat“ ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/8528.	(15) S ohledem na Zelenou dohodu pro Evropu coby evropskou strategii udržitelného růstu a na význam naplňování cílů v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti v souladu se závazky interinstitucionální dohody by měl nástroj přispívat k dosažení obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu a na cíle v oblasti biologické rozmanitosti 7,5 % v roce 2024 a 10 % v letech 2026 a 2027. Alespoň 37 % nevratné finanční podpory poskytnuté prostřednictvím investičního rámce pro západní Balkán by mělo odpovídat cílům v oblasti klimatu s cílem dosáhnout klimatické neutrality. Nástroj by měl podporovat činnosti, které plně dodržují unijní normy a priority v oblasti klimatu a životního prostředí a zásadu „významně nepoškozovat“ ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/8528.
_________________	_________________
8 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088, Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13.	8 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088, Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13.

Pozměňovací návrh  5

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 22

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(22) V zájmu zajištění účinného provádění nástroje včetně usnadnění integrace příjemců ze západního Balkánu do evropských hodnotových řetězců by veškeré dodávky a materiály financované a pořizované v rámci tohoto nástroje měly pocházet z členských států, zemí, které jsou příjemci podpory, smluvních stran Dohody o Evropském hospodářském prostoru a zemí, na které se vztahuje příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/94710 a příloha I nařízení (EU) 2021/1529, a zemí, pro které Komise stanovila přístup k vnější pomoci v zemích, které jsou příjemci podpory, na základě vzájemnosti, ledaže tyto dodávky a materiály nelze za přiměřených podmínek získat v kterékoli z těchto zemí.	(22) V zájmu zajištění účinného provádění nástroje včetně usnadnění integrace příjemců ze západního Balkánu do evropských hodnotových řetězců by veškeré dodávky a materiály financované a pořizované v rámci tohoto nástroje měly pocházet z členských států, zemí, které jsou příjemci podpory, smluvních stran Dohody o Evropském hospodářském prostoru a zemí, na které se vztahuje příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/94710 a příloha I nařízení (EU) 2021/1529, a zemí, pro které Komise stanovila přístup k vnější pomoci v zemích, které jsou příjemci podpory na základě vzájemnosti a které by měly splňovat vysoká sociální a environmentální kritéria, kdykoli to bude možné, ledaže tyto dodávky a materiály nelze za přiměřených podmínek získat v kterékoli z těchto zemí, přičemž v takovém případě by zadávání zakázek mělo být v souladu se stávajícími i budoucími nařízeními EU o náležité péči v dodavatelských řetězcích.
__________________	__________________
10 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1, ELI: https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2021/947/oj?locale=cs). http://data.europa.eu/eli/reg/2021/947/oj).	10 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1, ELI: https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2021/947/oj?locale=cs). http://data.europa.eu/eli/reg/2021/947/oj).

Pozměňovací návrh  6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 27

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(27) Programy reforem by měly obsahovat vysvětlení systému daného příjemce určeného k účinné prevenci, odhalování a nápravě nesrovnalostí, korupce, podvodů a střetů zájmů při využívání finančních prostředků získaných v rámci tohoto nástroje a opatření, jejichž cílem je zabránit dvojímu financování z tohoto nástroje a jiných programů Unie, jakož i od jiných dárců.	(27) Programy reforem by měly obsahovat vysvětlení systému daného příjemce určeného k účinné prevenci, odhalování a nápravě nesrovnalostí, korupce, podvodů a střetů zájmů při využívání finančních prostředků získaných v rámci tohoto nástroje a opatření, jejichž cílem je zabránit dvojímu financování z tohoto nástroje a jiných programů Unie, jakož i od jiných dárců. Programy reforem by měly být koncipovány a prováděny se zapojením všech příslušných zúčastněných stran v každé zemi.

Pozměňovací návrh  7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 29

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(29) Komise by měla každý program reforem posoudit na základě seznamu kritérií stanovených v tomto nařízení. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci ke schvalování těchto programů reforem. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/201111. Komise řádně zohlední rozhodnutí Rady 2010/427/EU a případně úlohu ESVČ, zejména při sledování splnění podmínek pro poskytnutí podpory ze strany Unie.	(29) Komise by měla každý program reforem posoudit na základě seznamu kritérií stanovených v tomto nařízení. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci ke schvalování těchto programů reforem. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/201111. Komise řádně zohlední rozhodnutí Rady 2010/427/EU a případně úlohu ESVČ, zejména při sledování splnění podmínek pro poskytnutí podpory ze strany Unie. Posouzení programů reforem by měla provádět Komise, které budou nápomocni nezávislí odborníci, včetně odborníků z občanské společnosti.
_________________	_________________
11 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13, ELI: https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2011/182/oj?locale=cs). http://data.europa.eu/eli/reg/2011/182/oj).	11 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13, ELI: https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2011/182/oj?locale=cs). http://data.europa.eu/eli/reg/2011/182/oj).

Pozměňovací návrh  8

 

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) urychlit přechod příjemců k udržitelným ekonomikám podporujícím začlenění, které budou schopny odolat konkurenčním tlakům jednotného trhu Unie, a ke stabilnímu investičnímu prostředí,	a) urychlit přechod příjemců k udržitelným, klimaticky neutrálním, spravedlivým ekonomikám podporujícím začlenění, které budou schopny odolat konkurenčním tlakům jednotného trhu Unie, a ke stabilnímu investičnímu prostředí;

Pozměňovací návrh  9

 

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ca) zajistit, aby investice, na něž se nástroj vztahuje, umožnily příjemcům hrát větší úlohu v odolných hodnotových řetězcích EU, podporovaly větší tvorbu hodnot a rozvoj místních průmyslových odvětví a jejich pokrok v celém hodnotovém řetězci;

Pozměňovací návrh  10

 

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – písm. e

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
e) urychlit ekologickou transformaci v souladu se zelenou agendou pro západní Balkán z roku 2020, která se bude týkat všech hospodářských odvětví, a to zejména energetiky, včetně přechodu na dekarbonizované, klimaticky neutrální oběhové hospodářství odolné vůči změně klimatu;	e) urychlit ekologickou transformaci v souladu se zelenou agendou pro západní Balkán z roku 2020, která se bude týkat všech hospodářských odvětví, a to zejména energetiky, včetně energetické účinnosti a přechodu na dekarbonizované, klimaticky neutrální oběhové hospodářství odolné vůči změně klimatu i ochrany biologické rozmanitosti a životního prostředí;

Pozměňovací návrh  11

 

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – písm. g

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
g) podněcovat inovace, zejména v malých a středních podnicích, a podpořit ekologickou a digitální transformaci,	g) podněcovat inovace, zejména v malých a středních podnicích, a podpořit ekologickou a digitální transformaci prostřednictvím technické pomoci a přenosu technologií;

Pozměňovací návrh  12

 

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – písm. h

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
h) podpořit kvalitní vzdělávání, odbornou přípravu, rekvalifikaci a rozšiřování dovedností a politiky zaměstnanosti,	h) podpořit kvalitní vzdělávání, odbornou přípravu, rekvalifikaci a rozšiřování dovedností a politiky zaměstnanosti a využívání úmluv MOP se zaměřením na řešení rozdílů v odměňování žen a mužů a nezaměstnanosti mladých lidí;

Pozměňovací návrh  13

 

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – písm. i

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
i) dále posilovat základní zásady procesu rozšíření, včetně právního státu, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod, a to prosazováním nezávislého soudnictví, posílené bezpečnosti a boje proti podvodům, korupci, organizované trestné činnosti, praní špinavých peněz a financování terorismu, daňovým únikům a daňovým podvodům, dodržovat mezinárodní právo, posilovat svobodu sdělovacích prostředků a akademickou svobodu a vytvářet prostředí příznivé pro občanskou společnost, podporovat sociální dialog, prosazovat rovnost žen a mužů, zákaz diskriminace a toleranci, zajišťovat a posilovat dodržování práv osob patřících k menšinám,	i) dále posilovat základní zásady procesu rozšíření, včetně právního státu, demokracie, dodržování lidských a pracovních práv a základních svobod, a to prosazováním nezávislého soudnictví, posílené bezpečnosti a boje proti podvodům, korupci, organizované trestné činnosti, praní špinavých peněz a financování terorismu, daňovým únikům a daňovým podvodům, dodržovat mezinárodní právo, posilovat svobodu sdělovacích prostředků a akademickou svobodu a vytvářet prostředí příznivé pro občanskou společnost, podporovat sociální dialog, prosazovat rovnost žen a mužů a snižování rozdílů v odměňování žen a mužů, zákaz diskriminace a toleranci zajišťovat a posilovat dodržování práv osob patřících k menšinám,

Pozměňovací návrh  14

 

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Spolupráce v rámci tohoto nástroje se zakládá na zásadách účinnosti rozvoje a tyto zásady prosazuje u všech postupů, přičemž mezi tyto zásady patří odpovědnost příjemců za priority rozvoje, zaměření na výsledky, inkluzivní partnerství, transparentnost a vzájemná odpovědnost. Tato spolupráce je založena na účinném a efektivním přidělování a využívání zdrojů.	1. Spolupráce v rámci tohoto nástroje se zakládá na zásadách účinnosti rozvoje a tyto zásady prosazuje u všech postupů, přičemž mezi tyto zásady patří odpovědnost příjemců za priority rozvoje, zaměření na výsledky, inkluzivní partnerství a participativní tvorba politik, která zahrnuje občanskou společnost a místní orgány, transparentnost a vzájemná odpovědnost. Tato spolupráce je založena na účinném a efektivním přidělování a využívání zdrojů.

Pozměňovací návrh  15

 

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Činnosti v rámci tohoto nástroje zohledňují zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, biologickou rozmanitost a ochranu životního prostředí, lidská práva, demokracii, genderovou rovnost a případně snižování rizika katastrof, podporují pokrok v dosahování cílů udržitelného rozvoje a prosazují integrované akce, které mohou vytvářet vedlejší přínosy a plnit více cílů soudržným způsobem. Předcházejí vzniku uvízlých aktiv a řídí se zásadami „nepůsobit škodu“ a „nikoho neopomíjet“, jakož i strategií začleňování udržitelnosti, která je základem Zelené dohody pro Evropu.	4. Činnosti v rámci tohoto nástroje zohledňují zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, biologickou rozmanitost a ochranu životního prostředí, lidská a pracovní práva, demokracii, genderovou rovnost a případně snižování rizika katastrof, podporují pokrok v dosahování cílů udržitelného rozvoje a prosazují integrované akce, které mohou vytvářet vedlejší přínosy a plnit více cílů soudržným způsobem, zajišťují posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné konzultace o projektech ovlivňujících chráněné oblasti, biologickou rozmanitost a ochranu životního prostředí, přičemž se zohledňují názory místních komunit. Předcházejí vzniku uvízlých aktiv a řídí se zásadami „nepůsobit škodu“ a „nikoho neopomíjet“, jakož i strategií začleňování udržitelnosti, která je základem Zelené dohody pro Evropu.

Pozměňovací návrh  16

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	4a. EU zajistí a posílí soudržnost svých vnějších politik a příjemci usilují o sladění svých politik se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU;

Pozměňovací návrh  17

 

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Poskytnutí podpory z tohoto nástroje je podmíněno tím, že příjemci budou i nadále prosazovat a respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran a zásady právního státu, a že zaručí dodržování všech závazků v oblasti lidských práv včetně práv osob patřících k menšinám. Další podmínkou je, že se Srbsko a Kosovo konstruktivně zapojí do normalizace vzájemných vztahů za účelem úplného provedení všech svých závazků vyplývajících z dohody o cestě k normalizaci a z její přílohy o provádění, jakož i ze všech dohod uzavřených dříve v rámci dialogu, a zahájí jednání o komplexní dohodě o normalizaci vztahů.	1. Poskytnutí podpory z tohoto nástroje je podmíněno tím, že příjemci budou prosazovat a respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran a zásady právního státu, a že zaručí dodržování všech závazků v oblasti lidských práv včetně práv osob patřících k menšinám s ohledem na cíle uvedené ve článku 3. Další podmínkou je, že se Srbsko a Kosovo konstruktivně zapojí do normalizace vzájemných vztahů za účelem úplného provedení všech svých závazků vyplývajících z dohody o cestě k normalizaci a z její přílohy o provádění, jakož i ze všech dohod uzavřených dříve v rámci dialogu, a zahájí jednání o komplexní dohodě o normalizaci vztahů.

Pozměňovací návrh  18

 

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Komise sleduje plnění podmínek stanovených v odstavci 1 před uvolněním finančních prostředků příjemcům v rámci nástroje a po celou dobu poskytování podpory v rámci nástroje, přičemž řádně zohlední nejnovější balíček rozšíření. Komise může přijmout rozhodnutí, v němž dospěje k závěru, že některé z těchto podmínek splněny nejsou, a zejména pozdržet uvolnění finančních prostředků uvedených v článku 21 bez ohledu na splnění platebních podmínek uvedených v čl. 16 odst. 3.	2. Komise sleduje plnění podmínek stanovených v odstavci 1 před uvolněním finančních prostředků příjemcům v rámci nástroje a po celou dobu poskytování podpory v rámci nástroje, přičemž řádně zohlední nejnovější balíček rozšíření. Komise může přijmout rozhodnutí, v němž dospěje k závěru, že některé z těchto podmínek splněny nejsou, a zejména pozdržet uvolnění finančních prostředků uvedených v článku 21 bez ohledu na splnění platebních podmínek uvedených v čl. 16 odst. 3. Příjemci mají možnost odstranit nedostatky, aby splnili předběžné podmínky, díky čemuž po kladném rozhodnutí Komise získají přístup k finančním prostředkům.

Pozměňovací návrh  19

 

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Veškeré dodávky a materiály financované a pořízené v rámci tohoto nástroje musí pocházet z některé ze zemí uvedených v odst. 1 písm. a) a b), ledaže tyto dodávky a materiály nelze získat za přiměřených podmínek v žádné z těchto zemí. Kromě toho se použijí pravidla týkající se omezení uvedená v odstavci 6.	3. Veškeré dodávky a materiály financované a pořízené v rámci tohoto nástroje musí pocházet z některé ze zemí uvedených v odst. 1 písm. a) a b) a splňovat vysoká sociální a environmentální kritéria, kdykoli to bude možné, ledaže tyto dodávky a materiály nelze získat za přiměřených podmínek v žádné z těchto zemí. V takovém případě by zadávání zakázek mělo být v souladu se současnými i budoucími předpisy EU o náležité péči v dodavatelských řetězcích. Kromě toho se použijí pravidla týkající se omezení uvedená v odstavci 6.

Pozměňovací návrh  20

 

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 6 – písm. b

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) pokud má taková akce nebo konkrétní postup udělování dopad na bezpečnost nebo veřejný pořádek, zejména pokud jde o strategická aktiva a zájmy Unie, jejích členských států nebo kteréhokoli z příjemců, včetně bezpečnosti, odolnosti a ochrany integrity digitální infrastruktury (včetně infrastruktury sítí 5G), komunikačních a informačních systémů a souvisejících dodavatelských řetězců.	b) pokud má taková akce nebo konkrétní postup udělování dopad na bezpečnost nebo veřejný pořádek, zejména pokud jde o strategická aktiva a zájmy Unie, jejích členských států nebo kteréhokoli z příjemců, včetně bezpečnosti, odolnosti a ochrany integrity digitální infrastruktury (včetně infrastruktury sítí 5G), komunikačních a informačních systémů a souvisejících dodavatelských řetězců, ledaže dané opatření nebo zadávací řízení není v souladu se strategií hospodářské bezpečnosti.

Pozměňovací návrh  21

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5. Programy reforem dodržují obecné zásady stanovené v článku 4.	5. Programy reforem dodržují obecné zásady stanovené v článku 4 a jsou vypracovávány otevřeným a transparentním způsobem po konzultaci se všemi zúčastněnými stranami.

Pozměňovací návrh  22

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Pro účely posouzení programů reforem předložených příjemci mohou být Komisi nápomocni odborníci.	4. Pro účely posouzení programů reforem předložených příjemci mohou být Komisi nápomocni nezávislí odborníci, a to i z řad občanské společnosti.

 

PŘÍLOHA: SUBJEKTY NEBO OSOBY,
OD NICHŽ ZPRAVODAJ OBDRŽEL PODNĚTY

Zpravodaj prohlašuje na svou výhradní odpovědnost, že neobdržel žádný podnět od subjektu nebo osoby, který musí být uveden v této příloze v souladu s článkem 8 přílohy I jednacího řádu.

 

 

 

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název	Zřízení nástroje pro reformy a růst pro západní Balkán
Referenční údaje	COM(2023)0692 – C9-0408/2023 – 2023/0397(COD)
Příslušné výbory  Datum oznámení na zasedání	AFET 18.1.2024	BUDG 18.1.2024
Výbor, který vypracoval stanovisko  Datum oznámení na zasedání	INTA 18.1.2024
Zpravodaj(ka)  Datum jmenování	Helmut Scholz 28.11.2023
Článek 58 – Postup společných schůzí výborů  Datum oznámení na zasedání	18.1.2024
Datum přijetí	19.2.2024
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	28 3 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Anna-Michelle Asimakopoulou, Geert Bourgeois, Jordi Cañas, Paolo De Castro, Heidi Hautala, Danuta Maria Hübner, Martine Kemp, Bernd Lange, Margarida Marques, Gabriel Mato, Sara Matthieu, Carles Puigdemont i Casamajó, Samira Rafaela, Catharina Rinzema, Inma Rodríguez-Piñero, Helmut Scholz, Joachim Schuster, Dominik Tarczyński, Marie-Pierre Vedrenne, Iuliu Winkler, Jan Zahradil
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Marek Belka, Udo Bullmann, Enikő Győri, Svenja Hahn, Sandra Kalniete, Lydie Massard, Manuela Ripa
Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování	Pascal Arimont, Lukas Mandl, Tomas Tobé

 

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

28	+
NI	Enikő Győri, Carles Puigdemont i Casamajó
PPE	Pascal Arimont, Anna-Michelle Asimakopoulou, Danuta Maria Hübner, Sandra Kalniete, Martine Kemp, Lukas Mandl, Gabriel Mato, Tomas Tobé, Iuliu Winkler
Renew	Jordi Cañas, Svenja Hahn, Samira Rafaela, Catharina Rinzema, Marie-Pierre Vedrenne
S&D	Marek Belka, Udo Bullmann, Paolo De Castro, Bernd Lange, Margarida Marques, Inma Rodríguez-Piñero, Joachim Schuster
The Left	Helmut Scholz
Verts/ALE	Heidi Hautala, Lydie Massard, Sara Matthieu, Manuela Ripa

 

3	-
ECR	Geert Bourgeois, Dominik Tarczyński, Jan Zahradil

 

0	0

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ (19.2.2024)

pro Výbor pro zahraniční věci a Rozpočtový výbor

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení nástroje pro reformy a růst pro země západního Balkánu

(COM(2023)0692 – C9‑0408/2023 – 2023/0397(COD))

Zpravodaj: Stelios Kympouropoulos

 

 

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Stanovisko zpravodaje Steliose KYMPOUROPOULOSE bylo vypracováno ve velmi omezeném časovém rámci. V důsledku toho nebyl vypracován žádný návrh stanoviska a pozměňovací návrhy byly předloženy přímo k původnímu znění. Zpravodaj i stínoví zpravodajové tohoto stanoviska se však dohodli na řadě pozměňovacích návrhů, které zdůrazňují význam zapojení místních a regionálních orgánů do provádění „nástroje pro reformy a růst pro západní Balkán“.

Stanovisko opakuje, že je třeba podporovat víceúrovňovou správu a místně orientovaný přístup k dosažení postupné integrace a územní soudržnosti přijímajících států. Upozorňuje rovněž na zásadu „nepoškozování soudržnosti“, která je klíčovým prvkem nástroje.

Zpravodaj je přesvědčen, že hlavním cílem tohoto stanoviska je posílit filozofii politiky soudržnosti v rámci nástroje pro reformy a růst pro západní Balkán. Navrhuje rozšířit seznam potenciálních příjemců na základě rámce tzv. čtverné šroubovice (tzv. čtverné šroubovice), jako jsou univerzity, průmysl, místní orgány a občanská společnost, s cílem dosáhnout lepšího dopadu na společnosti zemí, kde jsou usazeny.

Mezi další důležité prvky, na které by zpravodaj chtěl v tomto stanovisku poukázat, patří přístup zdola nahoru u vnitrostátních strategických plánů, přeshraniční spolupráce pro budoucí investice a strukturální reformy. Dále se domnívá, že jednou z priorit budoucího nástroje by měla být výměna osvědčených postupů a budování kapacit na místní a regionální úrovni. Výbor REGI rovněž doplnil klíčové priority, jako je podpora rovnosti žen a mužů a ochrana zranitelných sociálních skupin.

Zpravodaj se rovněž vyslovuje za podporu cíle hospodářské, sociální a územní soudržnosti, a to skrze snižování nerovnováhy mezi regiony a zeměmi a usnadňováním propojení mezi státy, které jsou příjemci nástroje. Výbor REGI rovněž doplnil klíčové priority, jako je prosazování rovnosti žen a mužů a ochrana zranitelných sociálních skupin.

Závěrem se zpravodaj domnívá, že tento návrh nabízí velkou příležitost posílit dopad na občany Balkánu a zároveň vytvořit evropskou identitu před budoucím rozšířením.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby vzal na vědomí:

 

Pozměňovací návrh  1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(1) Je ve společném zájmu Unie a jejích západobalkánských partnerů1, aby tito partneři pokročili v reformním úsilí zaměřeném na jejich politické, právní a hospodářské systémy za účelem jejich budoucího členství v Unii. Vyhlídka na členství v Unii má silný transformační účinek, protože přináší pozitivní demokratické, politické, hospodářské a společenské změny.	(1) Je ve společném zájmu Unie a jejích západobalkánských partnerů1, aby tito partneři pokročili v reformním úsilí zaměřeném na jejich politické, právní, vzdělávací a socioekonomické systémy za účelem jejich budoucího členství v Unii.. Vyhlídka na členství v Unii má silný transformační účinek, protože přináší pozitivní demokratický, politický, hospodářský, sociální, územní a společenský rozvoj a pokrok.
_________________	_________________
1 Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo*, Černá Hora, Severní Makedonie a Srbsko.* Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.	1 Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo*, Černá Hora, Severní Makedonie a Srbsko.* Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

Pozměňovací návrh  2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(1a) Evropská unie musí podpořit proces rozšíření a posílit svou přítomnost v regionu. Členství zemí západního Balkánu je v politickém, bezpečnostním a hospodářském zájmu Unie a jejích partnerů. Současná geopolitická situace znovu potvrzuje význam stability a demokratického rozvoje v zemích a regionech na vnějších hranicích EU, včetně západního Balkánu.

Pozměňovací návrh  3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(2) Je třeba uvést některé výhody členství v Unii ještě před přistoupením. Stěžejní výhodou je hospodářská konvergence. Konvergence zemí západního Balkánu, pokud jde o HDP na obyvatele vyjádřený v paritě kupní síly, setrvává v současné době mezi 30 % a 50 % unijního průměru a nepostupuje dostatečně rychle.	(2) Je třeba uvést některé výhody členství v Unii ještě před přistoupením. Stěžejní výhodou je hospodářská, sociální a územní konvergence. Cílem by mělo být umožnit partnerům posílení reforem a investic, aby se výrazně urychlil proces rozšíření a růst jejich ekonomik. Konvergence zemí západního Balkánu, pokud jde o HDP na obyvatele vyjádřený v paritě kupní síly, setrvává v současné době mezi 30 % a 50 % unijního průměru a nepostupuje dostatečně rychle.

Pozměňovací návrh  4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(4) Provádění tohoto plánu růstu vyžaduje navýšení finančních prostředků v rámci nového specializovaného finančního nástroje, nástroje pro reformy a růst, který má regionu pomoci při provádění reforem na podporu růstu, při regionální integraci a při realizaci společného regionálního trhu.	(4) Provádění tohoto plánu růstu vyžaduje navýšení finančních prostředků v rámci nového specializovaného finančního nástroje, nástroje pro reformy a růst, který má regionu pomoci při provádění reforem na podporu udržitelného růstu, při regionální integraci a při realizaci společného regionálního trhu.

Pozměňovací návrh  5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5) V zájmu dosažení těchto cílů je třeba – s ohledem na investiční oblasti – klást zvláštní důraz na odvětví, která mohou fungovat jako významné činitele sociálního a hospodářského rozvoje: propojení, včetně dopravy, energetické, ekologické a digitální transformace, vzdělávání a rozvoj dovedností.	(5) V zájmu dosažení těchto cílů je třeba – s ohledem na investiční oblasti – klást zvláštní důraz na odvětví, která mohou fungovat jako významné činitele sociálního a hospodářského rozvoje: udržitelná konektivita, včetně spravedlivé a inkluzivní dopravy, energie z obnovitelných zdrojů, ekologické a digitální transformace, vzdělávání, výzkumu a rozvoje dovedností, zdraví, obchodu a rozvoje obchodních partnerství, jakož i kvality správy věcí veřejných a budování správních kapacit na všech úrovních, udržitelného cestovního ruchu i kulturních a kreativních odvětví a průmyslu.

Pozměňovací návrh  6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(5a) Plného potenciálu hospodářského růstu a tvorby pracovních míst nelze dosáhnout bez využití potenciálu místního hospodářského rozvoje a bez uplatnění místního přístupu při navrhování a provádění tohoto nástroje, a to prostřednictvím strukturovaného zapojení obcí a regionů, sociálních partnerů, organizací občanské společnosti a dobrovolnických sdružení.

Pozměňovací návrh  7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(5a) Země západního Balkánu musí být podporovány v přechodu na čistou energii (přibližně 70 % elektřiny v regionu se totiž vyrábí z uhlí1a) a také v tom, aby budovaly moderní, dynamické a dekarbonizované hospodářství s lepšími pracovními příležitostmi.
	_________________
	1a https://webalkans.eu/en/themes/connectivity/energy/

Pozměňovací návrh  8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(5b) Priorita digitalizace v zemích západního Balkánu by měla být i nadále hlavním cílem s cílem zlepšit celkový společenský blahobyt, posílit digitální gramotnost a rychle rozšířit širokopásmové připojení.

Pozměňovací návrh  9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(6) Dopravní infrastruktura je nezbytná ke zlepšení propojení mezi partnery ze západního Balkánu a EU. Měla by přispívat k začlenění regionu do Unie. Komise do svého návrhu na revizi transevropského dopravního systému (TEN-T) zahrnula nový koridor procházející oblastí západního Balkánu (Západovýchodní středomořský koridor). Síť TEN-T by měla být východiskem pro financování dopravní infrastruktury v daném regionu.	(6) Účinná, bezpečná a k životnímu prostředí šetrná dopravní infrastruktura je nezbytná ke zlepšení propojení mezi partnery ze západního Balkánu a EU. Měla by přispívat k začlenění regionu do Unie. Komise do svého návrhu na revizi transevropského dopravního systému (TEN-T) zahrnula nový koridor procházející oblastí západního Balkánu (Západovýchodní středomořský koridor). Síť TEN-T by měla být jednou z referencí pro financování udržitelné dopravní infrastruktury v regionu.

Pozměňovací návrh  10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6a) Zlepšení propojení v rámci západního Balkánu a také mezi západním Balkánem a Evropskou unií je klíčovým faktorem pro růst a pracovní příležitosti a přinese také jasné výhody pro hospodářství a občany regionu, neboť rozvoj jeho infrastruktury je asi o 50 % nižší, než je průměr EU2a.
	_________________
	2a https://www.eib.org/en/stories/infrastructure-development-western-balkans

Pozměňovací návrh  11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(7b) Zdůrazňuje význam podpory socioekonomického rozvoje v balkánských zemích, mimo jiné prostřednictvím podpory zaměstnanosti a přístupu k základním službám, jako je vzdělávání a zdravotní péče.

Pozměňovací návrh  12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(9) Podpora v rámci tohoto nástroje by měla být poskytována za účelem splnění obecných a specifických cílů na základě stanovených kritérií a s jasnými platebními podmínkami. Obecnými cíli nástroje by mělo být urychlení regionální hospodářské integrace, postupná integrace s jednotným trhem Unie, sociálně-ekonomická konvergence ekonomik zemí západního Balkánu a sladění s právními předpisy, pravidly, normami, politikami a postupy Unie s cílem dosáhnout členství v Unii. Nástroj by měl rovněž pomoci urychlit reformy související se základními zásadami procesu rozšíření, včetně právního státu, zadávání veřejných zakázek a kontroly státní podpory, řízení veřejných financí a boje proti korupci. Tyto cíle by se měly vzájemně posilovat.	(9) Podpora v rámci tohoto nástroje by měla být poskytována za účelem splnění obecných a specifických cílů na základě stanovených kritérií a s jasnými platebními podmínkami zajištěnými komplexními auditními rámci. Obecnými cíli nástroje by mělo být urychlení regionální hospodářské integrace a soudržnosti, postupná integrace s jednotným trhem Unie, sociálně-ekonomická konvergence ekonomik zemí západního Balkánu a sladění s právními předpisy, pravidly, normami, politikami a postupy Unie s cílem dosáhnout členství v Unii, včetně evropského kodexu chování pro partnerskou spolupráci a zásady víceúrovňové správy. Nástroj by měl rovněž pomoci urychlit reformy související se základními zásadami procesu rozšíření, včetně právního státu, zadávání veřejných zakázek a kontroly státní podpory, řízení veřejných financí a boje proti korupci. Tyto cíle by se měly vzájemně posilovat.

Pozměňovací návrh  13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(9a) Veškerá opatření v rámci nástroje by měla být plně v souladu se základními hodnotami Evropské unie uvedenými v článku 3 SFEU a měla by přispívat k prosazování zásad víceúrovňové správy a partnerství, místně orientovaného přístupu a dosažení postupné integrace v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti příjemců v souladu s duchem politiky soudržnosti stanoveným v článcích 174 a 175 SFEU.

Pozměňovací návrh  14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(9a) Velkou část acquis EU provádějí místní a regionální orgány na nižší než celostátní úrovni. Nástroj by měl podporovat strukturální reformy s cílem zvýšit účinnost veřejné správy na všech úrovních správy;

Pozměňovací návrh  15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(9a) Je nezbytné, aby na všechny tyto investice Evropské unie na západním Balkáně byla upozorňována veřejnost, aby se zvýšilo povědomí o významu členství v EU a snížil se vliv Ruska nebo Číny v regionu.

Pozměňovací návrh  16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(10) Nástroj by měl podporovat zásady účinnosti rozvoje, respektovat adicionalitu k podpoře poskytované v rámci jiných programů a nástrojů Unie a usilovat o to, aby se zabránilo zdvojování mezi pomocí podle tohoto nařízení a jinou pomocí poskytovanou Unií, členskými státy, třetími zeměmi, mnohostrannými a regionálními organizacemi a subjekty.	(10) Nástroj by měl podporovat zásady účinnosti rozvoje, respektovat adicionalitu k podpoře poskytované v rámci jiných programů a nástrojů Unie a předcházet zdvojování mezi pomocí podle tohoto nařízení a jinou pomocí poskytovanou Unií, členskými státy, třetími zeměmi, mnohostrannými a regionálními organizacemi a subjekty.

Pozměňovací návrh  17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) Nástroj by měl zajistit soulad s obecnými cíli vnější činnosti Unie stanovenými v článku 21 Smlouvy o Evropské unii, včetně dodržování základních práv zakotvených v Listině základních práv EU, a podporu těchto cílů. Zejména zajistí ochranu a podporu lidských práv a právního státu.	(11) Nástroj by měl zajistit soulad s obecnými cíli vnější činnosti Unie stanovenými v článku 21 Smlouvy o Evropské unii, včetně dodržování základních práv zakotvených v Listině základních práv EU, a podporu těchto cílů. Zejména zajistí ochranu a podporu lidských práv a právního státu, které jsou základními politickými předpoklady procesu přistoupení k EU.

Pozměňovací návrh  18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13) Provádění tohoto nařízení by se mělo řídit zásadami rovnosti a nediskriminace vypracovanými v rámci strategií Unie rovnosti. Mělo by podporovat zásady genderové rovnosti a posilování postavení žen a dívek a mělo by usilovat o ochranu a prosazování práv žen a dívek v souladu s akčními plány EU pro genderovou rovnost a s příslušnými závěry Rady a mezinárodními úmluvami. Provádění nástroje by mělo být v souladu s Úmluvou Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením a mělo by zajišťovat dostupnost jeho investic a technické pomoci.	(13) Provádění tohoto nařízení by se mělo řídit zásadami rovnosti a nediskriminace vypracovanými v rámci strategií Unie rovnosti. Mělo by podporovat zásady genderové rovnosti a posilování postavení žen a dívek a mělo by usilovat o ochranu a prosazování práv žen a dívek v souladu s akčními plány EU pro genderovou rovnost a s příslušnými závěry Rady a mezinárodními úmluvami. Provádění nástroje by mělo být v souladu s Úmluvou Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením a strategií práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030. Všechny vnitrostátní plány by měly v rámci svých investic a technické pomoci zajišťovat dostupnost a nezávislý život pro všechny zranitelné skupiny.

Pozměňovací návrh  19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(13a) Činnosti v rámci nástroje by měly vytvořit příznivé prostředí pro podnikatelky ve venkovských oblastech, včetně právních a politických aspektů, s cílem zajistit lepší přístup k informacím, znalostem a dovednostem a usnadnit přístup k finančním zdrojům, a tím vytvořit více pracovních míst ve venkovských oblastech a přispět ke generační obměně;

Pozměňovací návrh  20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(13a) Toto nařízení by mělo podporovat evropský kodex chování pro partnerskou spolupráci a zásadu víceúrovňové správy s cílem připravit příjemce na budoucí provádění evropských strukturálních a investičních fondů.

Pozměňovací návrh  21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(13b) Činnosti v rámci nástroje by měly přispívat ke snižování příjmových nerovností v regionech s cílem podpořit sociální začlenění a zajistit udržitelný dlouhodobý růst;

Pozměňovací návrh  22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(14) Toto nařízení by mělo podpořit zelenou agendu pro západní Balkán7 posílením ochrany životního prostředí, přispěním ke zmírňování změny klimatu a zvyšováním odolnosti vůči ní a urychlením přechodu na nízkouhlíkové hospodářství.	(14) Toto nařízení by mělo podpořit zelenou agendu pro západní Balkán posílením ochrany životního prostředí, přispěním ke zmírňování změny klimatu a zvyšováním odolnosti vůči ní a urychlením přechodu na nízkouhlíkové hospodářství a dosažením klimatické neutrality nejpozději do roku 2050.
_________________	_________________
7 SWD(2020)223 final, 6.10.2020.	7 SWD(2020)223 final, 6.10.2020.

Pozměňovací návrh  23

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(16) Komise by měla ve spolupráci s členskými státy a příjemci přispět k větší transparentnosti a odpovědnosti při poskytování pomoci, mimo jiné zavedením vhodných systémů vnitřní kontroly a politik boje proti podvodům. Podpora v rámci nástroje by měla být podmíněna tím, že jednotliví příjemci budou i nadále respektovat a prosazovat účinné demokratické mechanismy a instituce, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv včetně práv osob patřících k menšinám. Další podmínkou je, že se Srbsko a Kosovo konstruktivně zapojí do normalizace vzájemných vztahů za účelem úplného provedení všech svých závazků vyplývajících z dohody o cestě k normalizaci a z její přílohy o provádění, jakož i ze všech dohod uzavřených dříve v rámci dialogu, a zahájí jednání o komplexní dohodě o normalizaci vztahů.	(16) Komise by měla ve spolupráci s členskými státy a příjemci přispět k větší transparentnosti a odpovědnosti při poskytování pomoci, mimo jiné zavedením vhodných systémů vnitřní kontroly a politik boje proti podvodům s vyšší úrovní transparentnosti a průběžným hodnocením ze strany Komise. Podpora v rámci nástroje by měla být podmíněna tím, že jednotliví příjemci budou nadále respektovat a prosazovat účinné demokratické mechanismy a instituce, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků národnostních, náboženských, kulturních a sexuálních menšin. Další podmínkou je, že se Srbsko a Kosovo konstruktivně zapojí do normalizace vzájemných vztahů za účelem úplného provedení všech svých závazků vyplývajících z dohody o cestě k normalizaci a z její přílohy o provádění, jakož i ze všech dohod uzavřených dříve v rámci dialogu, a zahájí jednání o komplexní dohodě o normalizaci vztahů.

Pozměňovací návrh  24

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(21) Měla by být povolena omezení způsobilosti v postupech udělování prostředků v rámci nástroje z důvodu zvláštní povahy dané činnosti nebo v případě, že tato činnost ovlivňuje bezpečnost nebo veřejný pořádek.	(21) Měla by být povolena omezení způsobilosti v postupech udělování prostředků v rámci nástroje z důvodu zvláštní povahy dané činnosti nebo v případě, že tato činnost ovlivňuje bezpečnost nebo veřejný pořádek v řádném řízení s přiměřenými opravnými prostředky, aby se zabránilo svévolnému používání těchto ustanovení na základě politické podjatosti.

Pozměňovací návrh  25

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 27

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(27) Programy reforem by měly obsahovat vysvětlení systému daného příjemce určeného k účinné prevenci, odhalování a nápravě nesrovnalostí, korupce, podvodů a střetů zájmů při využívání finančních prostředků získaných v rámci tohoto nástroje a opatření, jejichž cílem je zabránit dvojímu financování z tohoto nástroje a jiných programů Unie, jakož i od jiných dárců.	(27) Programy reforem by měly obsahovat vysvětlení systému daného příjemce určeného k účinné prevenci, odhalování a nápravě nesrovnalostí, korupce, podvodů a střetů zájmů při využívání finančních prostředků získaných v rámci tohoto nástroje a opatření, jejichž cílem by mělo být zabránit dvojímu financování z tohoto nástroje a jiných programů Unie, jakož i od jiných dárců.

Pozměňovací návrh  26

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 47

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(47) Komise by měla zajistit účinnou ochranu finančních zájmů Unie v rámci tohoto nástroje. Vzhledem k dlouhé tradici poskytování finanční podpory příjemcům ze západního Balkánu i v rámci nepřímého řízení a s ohledem na jejich postupné sbližování se standardy a postupy vnitřní kontroly Unie se Komise může zároveň do značné míry spoléhat na fungování vnitrostátních systémů vnitřní kontroly a prevence podvodů. Zejména je třeba neprodleně informovat Komisi a úřad OLAF o všech případech podezření na nesrovnalosti, podvody, korupci a střet zájmů, které mají vliv na využívání finančních prostředků v rámci tohoto nástroje.	(47) Komise by měla zajistit účinnou ochranu finančních zájmů Unie v rámci tohoto nástroje. Vzhledem k dlouhé tradici poskytování finanční podpory příjemcům ze západního Balkánu i v rámci nepřímého řízení a s ohledem na jejich postupné sbližování se standardy a postupy vnitřní kontroly Unie se Komise může zároveň do značné míry spoléhat na fungování vnitrostátních systémů vnitřní kontroly a prevence podvodů. Zejména je třeba neprodleně informovat Komisi a úřad OLAF o všech případech podezření na nesrovnalosti, podvody, korupci a střet zájmů, které mají vliv na využívání finančních prostředků v rámci tohoto nástroje. Komise a úřad OLAF by měly poskytnout hodnocení uvedených systémů pro předcházení podvodům a v případě nedostatků nabídnout příjemcům doporučení pro modernizaci nebo nápravu v souladu s acquis EU.

Pozměňovací návrh  27

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) urychlit regionální hospodářskou integraci a postupné začlenění do jednotného trhu Unie;	a) podporovat sociální, hospodářskou a environmentální odolnost, urychlit regionální hospodářskou integraci a postupné začlenění do jednotného trhu Unie;

Pozměňovací návrh  28

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) urychlit sociálně-ekonomickou konvergenci mezi ekonomikami příjemců a Unie;	b) urychlit sociálně-ekonomickou konvergenci mezi ekonomikami příjemců a Unie a podporovat jejich územní soudržnost;

Pozměňovací návrh  29

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) urychlit sladění s hodnotami, právními předpisy, pravidly, normami, politikami a postupy Unie s cílem dosáhnout členství v Unii.	c) urychlit sladění s hodnotami, právními předpisy, pravidly, normami, politikami a postupy Unie, podporovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost a přeshraniční spolupráci s cílem dosáhnout členství v Unii

Pozměňovací návrh  30

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) posílit regionální hospodářskou integraci, zejména prostřednictvím pokroku při vytváření společného regionálního trhu,	b) posílit regionální hospodářskou integraci a územní soudržnost usnadněním jejich vzájemného propojení, zejména prostřednictvím pokroku při vytváření společného regionálního trhu;

Pozměňovací návrh  31

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ca) podporovat přeshraniční spolupráci mezi příjemci, včetně regionů na vnějších hranicích EU, řešit společné výzvy, podporovat partnerství a posilovat hospodářský rozvoj, sociální soudržnost a environmentální udržitelnost;

Pozměňovací návrh  32

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – písm. d

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
d) podpořit regionální hospodářskou integraci a posílit začlenění do jednotného trhu EU prostřednictvím lepšího propojení v regionu v souladu s transevropskými sítěmi,	d) podpořit regionální hospodářskou integraci a posílit začlenění do jednotného trhu EU prostřednictvím lepšího propojení v regionu v souladu s transevropskými sítěmi a zároveň podpořit rozvoj infrastruktury a účast členských států a regionů.

Pozměňovací návrh  33

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – písm. e

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
e) urychlit ekologickou transformaci v souladu se zelenou agendou pro západní Balkán z roku 2020, která se bude týkat všech hospodářských odvětví, a to zejména energetiky, včetně přechodu na dekarbonizované, klimaticky neutrální oběhové hospodářství odolné vůči změně klimatu;	e) urychlit ekologickou transformaci v souladu s Pařížskou dohodou a se zelenou agendou pro západní Balkán z roku 2020, která se bude týkat všech hospodářských odvětví, a to zejména energetiky, včetně spravedlivého a inkluzivního přechodu na dekarbonizované, klimaticky neutrální oběhové hospodářství odolné vůči změně klimatu;

Pozměňovací návrh  34

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – písm. e a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ea) podporovat přeshraniční spolupráci mezi příjemci, včetně regionů na vnějších hranicích EU, aby bylo dosaženo účinného využívání energie a ekologické transformace;

Pozměňovací návrh  35

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – písm. g

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
g) podněcovat inovace, zejména v malých a středních podnicích, a podpořit ekologickou a digitální transformaci,	g) podněcovat inovace, zejména v mikropodnicích a malých a středních podnicích, a podpořit spravedlivou a inkluzivní ekologickou a digitální transformaci;

Pozměňovací návrh  36

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – písm. g a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ga) řešit demografické výzvy;

Pozměňovací návrh  37

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – písm. h

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
h) podpořit kvalitní vzdělávání, odbornou přípravu, rekvalifikaci a rozšiřování dovedností a politiky zaměstnanosti,	h) podpořit hospodářský a sociální rozvoj v souladu s příslušnými prioritami EU pro rozšíření, se zvláštním důrazem na ženy a mládež, mimo jiné prostřednictvím kvalitního vzdělávání, výzkumu, odborné přípravy, rekvalifikace a rozšiřování dovedností, politik zaměstnanosti na základě evropské agendy dovedností, minimálních norem pracovního práva, rovnosti příjmů, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a nediskriminace, jakož i podpory sociální ochrany a sociálního dialogu, s cílem dosáhnout dalšího souladu s normami a právními předpisy EU.

Pozměňovací návrh  38

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – písm. h a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ha) podporovat komplexní strategický přístup kombinující reformy a investice s cílem omezit odliv mozků a podporovat využívání talentové platformy

Pozměňovací návrh  39

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – písm. h a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ha) zajistit větší ochranu pracovních práv a snížení příjmových nerovností mezi regiony;

Pozměňovací návrh  40

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – písm. i

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
i) dále posilovat základní zásady procesu rozšíření, včetně právního státu, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod, a to prosazováním nezávislého soudnictví, posílené bezpečnosti a boje proti podvodům, korupci, organizované trestné činnosti, praní špinavých peněz a financování terorismu, daňovým únikům a daňovým podvodům,  dodržovat mezinárodní právo, posilovat svobodu sdělovacích prostředků a akademickou svobodu a vytvářet prostředí příznivé pro občanskou společnost, podporovat sociální dialog, prosazovat rovnost žen a mužů, zákaz diskriminace a toleranci, zajišťovat a posilovat dodržování práv osob patřících k menšinám;	i) dále posilovat základní zásady procesu rozšíření, včetně právního státu, demokracie a fungování demokratických institucí, dodržování lidských práv a základních svobod, a to prosazováním nezávislého soudnictví, posílené bezpečnosti a boje proti podvodům, korupci, organizované trestné činnosti, praní špinavých peněz a financování terorismu, daňovým únikům a daňovým podvodům, dodržovat mezinárodní právo, chránit a posilovat svobodu sdělovacích prostředků a akademickou svobodu a vytvářet prostředí příznivé pro občanskou společnost; podporovat sociální dialog a ochranu pracovních práv, snížit příjmovou nerovnost, předcházet sociálnímu dumpingu, prosazovat rovnost žen a mužů, zákaz diskriminace a toleranci, zajišťovat a posilovat dodržování práv osob patřících k menšinám, budovat odolnost v boji proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování, včetně dezinformací, a dalším hybridním hrozbám, které se snaží oslabit stabilitu a demokratické procesy v regionu a jeho perspektivu členství v EU;

Pozměňovací návrh  41

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – písm. i a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ia) dlouhodobě podporovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost mezi příjemci, a to i na vnitroregionální úrovni;

Pozměňovací návrh  42

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – písm. i b (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ib) podporovat vnitrostátní reformy, které umožní transformaci měst a usnadní provádění veřejných investic, a posílit koordinaci s vnitrostátními městskými politikami, včetně podpory správní kapacity;

Pozměňovací návrh  43

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – písm. j

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
j) posilovat účinnost veřejné správy a podporu transparentnosti, strukturálních reforem a řádné správy věcí veřejných na všech úrovních, a to i v oblasti správy veřejných financí, zadávání veřejných zakázek a kontroly státní podpory; podporovat iniciativy a subjekty, které se podílejí na podpoře a prosazování mezinárodní spravedlnosti v zemích západního Balkánu, které jsou příjemci podpory.	j) posilovat kapacitu a účinnost veřejné správy a podporovat transparentnost, strukturální reformy a řádnou správu věcí veřejných na všech úrovních, a to i v oblasti správy veřejných financí, zadávání veřejných zakázek a kontroly státní podpory; podporovat decentralizaci a místní rozvoj; podporovat iniciativy a subjekty, které se podílejí na podpoře a prosazování mezinárodní spravedlnosti v zemích západního Balkánu, které jsou příjemci podpory;

Pozměňovací návrh  44

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – písm. j a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ja) podporovat spolupráci v oblasti bezpečnosti a boje proti organizované trestné činnosti a kontroly nelegálních migračních toků prostřednictvím výměny informací, zavádění vhodné infrastruktury, rozvoje účinných postupů pro identifikaci a řízení, odborné přípravy pohraničního personálu a spolupráce mezi členskými státy a regiony.

Pozměňovací návrh  45

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Spolupráce v rámci tohoto nástroje se zakládá na zásadách účinnosti rozvoje a tyto zásady prosazuje u všech postupů, přičemž mezi tyto zásady patří odpovědnost příjemců za priority rozvoje, zaměření na výsledky, inkluzivní partnerství, transparentnost a vzájemná odpovědnost. Tato spolupráce je založena na účinném a efektivním přidělování a využívání zdrojů.	1. Spolupráce v rámci tohoto nástroje se zakládá na zásadách účinnosti rozvoje a tyto zásady prosazuje u všech postupů, přičemž mezi tyto zásady patří odpovědnost příjemců za priority rozvoje, zaměření na výsledky, inkluzivní partnerství s místními a regionálními orgány, sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti a dobrovolnickými sdruženími, transparentnost a vzájemná odpovědnost. Tato spolupráce je založena na účinném a efektivním přidělování a využívání zdrojů.

Pozměňovací návrh  46

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Podpora z tohoto nástroje doplňuje podporu poskytovanou z jiných programů a nástrojů Unie. Činnosti způsobilé pro financování podle tohoto nařízení mohou obdržet podporu z jiných programů a nástrojů Unie, pokud tato podpora nepokrývá tutéž nákladovou položku.	2. Podpora z tohoto nástroje doplňuje podporu poskytovanou z jiných programů a nástrojů Unie. Činnosti způsobilé pro financování podle tohoto nařízení mohou obdržet podporu z jiných programů a nástrojů Unie, pokud tato podpora nepokrývá tutéž nákladovou položku. Zdůrazňuje potřebu součinnosti s dalšími nástroji financování EU, které mají stejné zeměpisné a tematické pokrytí, aby se zabránilo dvojímu financování.

Pozměňovací návrh  47

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Činnosti v rámci tohoto nástroje zohledňují zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, biologickou rozmanitost a ochranu životního prostředí, lidská práva, demokracii, genderovou rovnost a případně snižování rizika katastrof, podporují pokrok v dosahování cílů udržitelného rozvoje a prosazují integrované akce, které mohou vytvářet vedlejší přínosy a plnit více cílů soudržným způsobem. Předcházejí vzniku uvízlých aktiv a řídí se zásadami „nepůsobit škodu“ a „nikoho neopomíjet“, jakož i strategií začleňování udržitelnosti, která je základem Zelené dohody pro Evropu.	4. Činnosti v rámci tohoto nástroje zohledňují zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, biologickou rozmanitost a ochranu životního prostředí, lidská práva, demokracii, genderovou rovnost a případně snižování rizika katastrof, podporují pokrok v dosahování cílů udržitelného rozvoje a prosazují integrované akce, které mohou vytvářet vedlejší přínosy a plnit více cílů soudržným způsobem. Předcházejí vzniku uvízlých aktiv a řídí se zásadami „nepůsobit škodu“ a „nikoho neopomíjet“ a evropským kodexem chování pro partnerskou spolupráci a zásadou víceúrovňové správy, jakož i strategií začleňování udržitelnosti, která je základem Zelené dohody pro Evropu.

Pozměňovací návrh  48

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Činnosti v rámci tohoto nástroje zohledňují zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, biologickou rozmanitost a ochranu životního prostředí, lidská práva, demokracii, genderovou rovnost a případně snižování rizika katastrof, podporují pokrok v dosahování cílů udržitelného rozvoje a prosazují integrované akce, které mohou vytvářet vedlejší přínosy a plnit více cílů soudržným způsobem. Předcházejí vzniku uvízlých aktiv a řídí se zásadami „nepůsobit škodu“ a „nikoho neopomíjet“, jakož i strategií začleňování udržitelnosti, která je základem Zelené dohody pro Evropu.	4. Činnosti v rámci tohoto nástroje musí být v souladu s acquis EU v oblasti životního prostředí a musí zohledňovat zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, biologickou rozmanitost a ochranu životního prostředí, lidská práva a pracovní práva, demokracii, transparentnost a zapojení občanské společnosti, genderovou rovnost a případně snižování rizika katastrof, podporují pokrok v dosahování cílů udržitelného rozvoje a prosazují integrované akce, které mohou vytvářet vedlejší přínosy a plnit více cílů soudržným způsobem. Předcházejí vzniku uvízlých aktiv a řídí se zásadami „nepůsobit škodu“ a „nikoho neopomíjet“, jakož i strategií začleňování udržitelnosti, která je základem Zelené dohody pro Evropu.

Pozměňovací návrh  49

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 7 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	7a. Opatření v rámci programů reforem vycházejí ze zásady „nepoškozování soudržnosti“, subsidiarity a víceúrovňové správy a vycházejí ze zapojení regionů a měst. Územní a místně orientované přístupy k činnostem v rámci tohoto nástroje umožní, aby pomáhal v příslušných hospodářských oblastech, a zejména podpoří vazby mezi venkovskými a městskými oblastmi.

Pozměňovací návrh  50

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 7 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	7a. V zájmu zajištění účinnosti finančního nástroje mohou členské státy zahájit pravidelné a sdílené konzultace s příjemci s cílem nabídnout pomoc při tvorbě programů.

Pozměňovací návrh  51

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 7 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	7b. Kvalitativní opatření programů reforem vycházejí z inovačního rámce tzv. čtverné šroubovice (firmy, univerzity, vláda, občanská společnost), aby byl zaručen lepší dopad reforem a investic ve společnosti příjemců.

Pozměňovací návrh  52

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. Příjemci by měli prokázat oddanost základním evropským hodnotám a zásadám, právnímu státu a demokracii, mimo jiné plným sladěním se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU a omezujícími opatřeními vůči třetím zemím;

Pozměňovací návrh  53

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 6

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6. Prostředky uvedené v odst. 2 písm. b) lze použít na technickou a administrativní pomoc při provádění tohoto nástroje, jako jsou přípravné akce, monitorování, kontrola, audit a hodnocení, které jsou nezbytné pro řízení tohoto nástroje a dosahování jeho cílů, zejména pokud jde o studie, setkání odborníků, školení, konzultace s orgány příjemců, konference, konzultace se zúčastněnými stranami, informační a komunikační akce, včetně informačních akcí pro širokou veřejnost, a institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud souvisejí s cíli tohoto nařízení, na výdaje související se sítěmi IT zaměřenými na zpracování a výměnu informací, na nástroje informačních technologií na korporátní úrovni, jakož i na veškeré další výdaje v ústředí a v delegacích Unie na administrativní a koordinační podporu potřebnou pro nástroj. Výdaje mohou v neposlední řadě pokrývat rovněž náklady na další podpůrné činnosti, jako například kontrolu kvality a sledování projektů nebo programů na místě, a náklady na vzájemné poradenství a odborníky na posuzování a provádění reforem a investic.	6. Prostředky uvedené v odst. 2 písm. b) lze použít na technickou a administrativní pomoc při provádění tohoto nástroje, jako jsou přípravné akce, monitorování, kontrola, audit a hodnocení, které jsou nezbytné pro řízení tohoto nástroje a dosahování jeho cílů, zejména pokud jde o studie, setkání odborníků, školení, konzultace s orgány příjemců, konference, konzultace s místními a regionálními orgány, občanskou společností a zúčastněnými stranami, informační a komunikační akce, včetně informačních akcí pro širokou veřejnost, a institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud souvisejí s cíli tohoto nařízení, na výdaje související se sítěmi IT zaměřenými na zpracování a výměnu informací, na nástroje informačních technologií na korporátní úrovni, jakož i na veškeré další výdaje v ústředí a v delegacích Unie na administrativní a koordinační podporu potřebnou pro nástroj. Výdaje mohou v neposlední řadě pokrývat rovněž náklady na další podpůrné činnosti, jako například kontrolu kvality a sledování projektů nebo programů na místě, a náklady na vzájemné poradenství a odborníky na posuzování a provádění reforem a investic.

Pozměňovací návrh  54

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Veškeré dodávky a materiály financované a pořízené v rámci tohoto nástroje musí pocházet z některé ze zemí uvedených v odst. 1 písm. a) a b), ledaže tyto dodávky a materiály nelze získat za přiměřených podmínek v žádné z těchto zemí. Kromě toho se použijí pravidla týkající se omezení uvedená v odstavci 6.	3. Veškeré dodávky a materiály financované a pořízené v rámci tohoto nástroje musí pocházet z některé ze zemí uvedených v odst. 1 písm. a) a b), ledaže tyto dodávky a materiály nelze získat za přiměřených podmínek v žádné z těchto zemí. V takovém případě by zadávání veřejných zakázek mělo být v souladu s předpisy EU o náležité péči v dodavatelských řetězcích. Kromě toho se použijí pravidla týkající se omezení uvedená v odstavci 6.

Pozměňovací návrh  55

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 7

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
7. Uchazeči a zájemci z nezpůsobilých zemí mohou být přijati za způsobilé v případě naléhavosti nebo nedostupnosti služeb na trzích dotčených zemí či území nebo v jiných řádně odůvodněných případech, ve kterých by použití pravidel způsobilosti znemožňovalo nebo výrazně ztěžovalo uskutečnění akce.	7. Uchazeči a zájemci z nezpůsobilých zemí mohou být přijati za způsobilé pouze v odůvodněných naléhavých případech nebo v případě nedostupnosti služeb na trzích dotčených zemí či území nebo v jiných řádně odůvodněných případech, ve kterých by použití pravidel způsobilosti znemožňovalo nebo výrazně ztěžovalo uskutečnění akce, přičemž je třeba postupovat zcela transparentně a poskytovat legitimní odůvodnění.

Pozměňovací návrh  56

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 5 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ca) závazek příjemce dodržovat základní zásadu subsidiarity EU při rozdělování finančních prostředků v rámci jeho jurisdikce, která brání regionálnímu nebo politickému zvýhodňování.

Pozměňovací návrh  57

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	5a Příprava programů reforem a provádění opatření probíhá v úzké spolupráci s organizacemi občanské společnosti, průmyslem, univerzitami, sociálními partnery a místními a regionálními orgány a podporuje jejich institucionální kapacitu s cílem zaručit vlastní odpovědnost za reformy a vliv investic.

Pozměňovací návrh  58

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Pokud k pokroku nedošlo nebo pokud již nejsou splněny podmínky podle článku 5, měly by být platby sníženy nebo přehodnoceny.

Pozměňovací návrh  59

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Makrofinanční stabilita, řádné řízení veřejných financí, transparentnost a dohled nad rozpočtem jsou obecné podmínky pro platby, které musí být splněny, aby mohlo dojít k uvolnění finančních prostředků.	3. Makrofinanční stabilita, řádné řízení veřejných financí, transparentnost, vzájemná důvěra mezi různými úrovněmi správy a dohled nad rozpočtem jsou obecné podmínky pro platby, které musí být splněny, aby mohlo dojít k uvolnění finančních prostředků, jakož i schopnost orgánů na celostátní nebo nižší úrovni řídit programy financování bez ohledu na úroveň jejich rozvoje.

Pozměňovací návrh  60

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) opatření představující soudržnou, komplexní a přiměřeně vyváženou reakci na cíle stanovené v článku 3, včetně strukturálních reforem, investic a případných opatření k zajištění souladu s předběžnými podmínkami;	a) opatření představující soudržnou, komplexní a přiměřeně vyváženou reakci na cíle stanovené v článku 3, včetně strukturálních reforem, investic a opatření k zajištění souladu s předběžnými podmínkami;

Pozměňovací návrh  61

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) vysvětlení, do jaké míry mají opatření přispět k cílům v oblasti klimatu a životního prostředí;	c) vysvětlení, do jaké míry mají opatření přispět k obecným a specifickým cílům, zejména vysvětlení toho, do jaké míry opatření odpovídají hospodářskému, sociálnímu a územnímu rozvoji a soudržnosti příjemců, cílům v oblasti klimatu a životního prostředí, decentralizace a sbližování s normami Unie;

Pozměňovací návrh  62

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 1 – písm. e

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
e) opatření pro účinné monitorování a hodnocení programu reforem příjemcem, včetně příslušných ukazatelů uvedených v odstavci 2, a pro podávání zpráv o něm;	e) opatření pro aktivní partnerství na příslušných úrovních správy, průmyslu, vysokých škol a občanské společnosti, účinné monitorování a hodnocení programu reforem příjemcem, včetně příslušných ukazatelů uvedených v odstavci 2, a pro podávání zpráv o něm;

Pozměňovací návrh  63

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 1 – písm. f a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	fa) vysvětlení systému příjemce pro konzultace a zapojení regionálních a místních orgánů a občanské společnosti, pokud jde o potřeby reforem, jejich praktické provádění a účinnost, včetně vysvětlení metodiky a postupů používaných při výběru a provádění projektů, a mechanismů pro zapojení orgánů na nižší než celostátní úrovni, zejména obcí, do rozhodování o využití podpory v reformním procesu na místní úrovni; metodiku použitou ke sledování souvisejících výdajů; a vysvětlení, jak program zajišťuje, aby projekty vybrané a prováděné těmito orgány na nižší než celostátní úrovni představovaly dostatečně významný podíl podpory;

Pozměňovací návrh  64

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 1 – písm. f a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	fa) ustanovení usnadňující transparentnost a odpovědnost prostřednictvím snadného přístupu veřejnosti k informacím souvisejícím s rozdělováním finančních prostředků nástroje.

Pozměňovací návrh  65

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 3 – písm. b

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) zda lze očekávat, že program reforem urychlí pokrok při překonávání sociálně-ekonomických rozdílů mezi příjemcem a Unií, a tím posílí hospodářský, sociální a environmentální rozvoj příjemce a podpoří sbližování se standardy Unie;	b) zda lze očekávat, že program reforem urychlí pokrok při překonávání sociálně-ekonomických rozdílů mezi příjemcem a Unií a posílí hospodářský, sociální, environmentální a územní rozvoj a soudržnost příjemce a podpoří sbližování se standardy Unie, včetně dodržování pracovních práv, jako jsou pracovněprávní předpisy, rovnost, bezpečnost a ochrana zdraví při práci a nediskriminace, jakož i podpora sociální ochrany a sociálního dialogu; zda jsou metodika a postupy používané pro výběr a provádění projektů a mechanismy pro zapojení orgánů na nižší než celostátní úrovni, zejména regionů a obcí, do rozhodování o využití podpory na místní úrovni vhodné; zda je metodika použitá ke sledování souvisejících výdajů u projektů vybraných a prováděných těmito orgány na nižší než celostátní úrovni vhodná a zda tyto projekty představují dostatečně významný podíl podpory;

Pozměňovací návrh  66

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 3 – písm. b

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) zda lze očekávat, že program reforem urychlí pokrok při překonávání sociálně-ekonomických rozdílů mezi příjemcem a Unií, a tím posílí hospodářský, sociální a environmentální rozvoj příjemce a podpoří sbližování se standardy Unie;	b) zda lze očekávat, že program reforem urychlí pokrok při překonávání sociálně-ekonomických rozdílů mezi příjemcem a Unií, a tím posílí hospodářský, sociální a environmentální rozvoj příjemce a podpoří sbližování se standardy Unie, včetně dodržování pracovních práv, jako jsou pracovněprávní předpisy, rovnost, bezpečnost a ochrana zdraví při práci a nediskriminace, jakož i podpora sociální ochrany a sociálního dialogu;

Pozměňovací návrh  67

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 3 – písm. c

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) zda lze očekávat, že program reforem urychlí přechod příjemců k udržitelným, klimaticky neutrálním a inkluzivním ekonomikám odolným vůči změně klimatu tím, že zlepší regionální propojení, dosáhne pokroku v oblasti souběžné ekologické a digitální transformace, včetně biologické rozmanitosti, a podpoří inovace, vzdělávání a rozvoj dovedností a širší trh práce;	c) zda lze očekávat, že program reforem urychlí přechod příjemců k udržitelným, klimaticky neutrálním a inkluzivním ekonomikám odolným vůči změně klimatu tím, že zlepší regionální propojení, dosáhne pokroku v oblasti spravedlivé souběžné ekologické a digitální transformace, včetně biologické rozmanitosti, a podpoří inovace, vzdělávání a rozvoj dovedností a širší trh práce;

Pozměňovací návrh  68

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Pro účely posouzení programů reforem předložených příjemci mohou být Komisi nápomocni odborníci.	4. Pro účely posouzení programů reforem předložených příjemci mohou být Komisi nápomocni odborníci, kteří mohou posoudit uplatňování určitých podmínek případ od případu, což místním, regionálním a celostátním orgánům umožní předkládat argumenty a plány přizpůsobené konkrétním podmínkám jejich země.

Pozměňovací návrh  69

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. 3 – písm. e a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ea) posouzení Komise týkající se splnění předběžných podmínek stanovených v článku 5;

Pozměňovací návrh  70

Návrh nařízení

Čl. 21 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Komise bez zbytečného odkladu posoudí, zda příjemce uspokojivě splnil platební podmínky stanovené v prováděcím rozhodnutí Komise uvedeném v čl. 15 odst. 1. Uspokojivé splnění těchto platebních podmínek předpokládá, že příjemce nezvrátil opatření týkající se týchž reforem, jejichž uspokojivého splnění dosáhl v předchozích rozhodnutích. Komisi mohou být nápomocni odborníci.	2. Komise bez zbytečného odkladu posoudí, zda příjemce uspokojivě splnil platební podmínky stanovené v prováděcím rozhodnutí Komise uvedeném v čl. 15 odst. 1 a zda neporušil zásady uvedené v čl. 5 odst. 2a (nový). Uspokojivé splnění těchto platebních podmínek předpokládá, že příjemce nezvrátil opatření týkající se týchž reforem, jejichž uspokojivého splnění dosáhl v předchozích rozhodnutích. Komisi mohou být nápomocni odborníci.

Pozměňovací návrh  71

Návrh nařízení

Čl. 23 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Pokud jde o část finančních prostředků z nástroje vyplacených jako finanční pomoc směřující přímo do vnitrostátních rozpočtů příjemců, Komise se spoléhá na stávající a zlepšené systémy vnitřní kontroly příjemců, včetně vnitrostátních auditních orgánů a případně koordinačních služeb pro boj proti podvodům jednotlivých příjemců zavedených v rámci nástroje předvstupní pomoci.	Pokud jde o část finančních prostředků z nástroje vyplacených jako finanční pomoc směřující přímo do vnitrostátních rozpočtů příjemců, Komise se spoléhá na stávající a zlepšené systémy vnitřní kontroly příjemců, včetně vnitrostátních auditních orgánů a případně koordinačních služeb pro boj proti podvodům jednotlivých příjemců zavedených v rámci nástroje předvstupní pomoci, jakož i z místního civilního dohledu usnadněného opatřeními v oblasti transparentnosti v souladu se standardy EU.

 

PŘÍLOHA: SUBJEKTY NEBO OSOBY,
OD NICHŽ ZPRAVODAJ OBDRŽEL PODNĚTY

Zpravodaj v souladu s článkem 8 přílohy I jednacího řádu prohlašuje, že při vypracovávání stanoviska až do okamžiku jeho přijetí ve výboru obdržel podněty od těchto subjektů nebo osob:

Subjekt nebo osoba

Stálé zastoupení Řecka při EU

 

Výše uvedený seznam je sestaven na výhradní odpovědnost zpravodaje.

 

 

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název	Zřízení nástroje pro reformy a růst pro západní Balkán
Referenční údaje	COM(2023)0692 – C9-0408/2023 – 2023/0397(COD)
Příslušné výbory  Datum oznámení na zasedání	AFET 18.1.2024	BUDG 18.1.2024
Výbor, který vypracoval stanovisko  Datum oznámení na zasedání	REGI 18.1.2024
Zpravodaj(ka)  Datum jmenování	Stelios Kympouropoulos 10.1.2024
Článek 58 – Postup společných schůzí výborů  Datum oznámení na zasedání	18.1.2024
Datum přijetí	14.2.2024
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	31 0 4
Členové přítomní při konečném hlasování	Matteo Adinolfi, François Alfonsi, Pascal Arimont, Adrian-Dragoş Benea, Isabel Benjumea Benjumea, Tom Berendsen, Erik Bergkvist, Stéphane Bijoux, Vlad-Marius Botoş, Andrea Cozzolino, Corina Crețu, Rosa D’Amato, Elisabetta De Blasis, Christian Doleschal, Matthias Ecke, Mircea-Gheorghe Hava, Peter Jahr, Manolis Kefalogiannis, Ondřej Knotek, Elżbieta Kruk, Cristina Maestre Martín De Almagro, Nora Mebarek, Martina Michels, Giuseppe Milazzo, Eric Minardi, Alin Mituța, Dan-Ştefan Motreanu, Andżelika Anna Możdżanowska, Niklas Nienaß, Andrey Novakov, Younous Omarjee, Witold Pahl, Alessandro Panza, Tsvetelina Penkova, Maxette Pirbakas, Wolfram Pirchner, Caroline Roose, Marcos Ros Sempere, André Rougé, Susana Solís Pérez, Irène Tolleret, Waldemar Tomaszewski, Monika Vana
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Nicolas Bay, Franc Bogovič, Karolin Braunsberger-Reinhold, Daniel Buda, Isabel Carvalhais, Carlos Coelho, Rosanna Conte, Katalin Cseh, Ciarán Cuffe, Josianne Cutajar, Maria Angela Danzì, Anna Deparnay-Grunenberg, Herbert Dorfmann, Laurence Farreng, Isabel García Muñoz, Alexandra Geese, Mónica Silvana González, Sandro Gozi, Hannes Heide, Krzysztof Jurgiel, Niyazi Kizilyürek, Izabela-Helena Kloc, Maximilian Krah, Stelios Kympouropoulos, Camilla Laureti, Elena Lizzi, Ana Miranda, Denis Nesci, Jan Olbrycht, Dimitrios Papadimoulis, Mauri Pekkarinen, Sabrina Pignedoli, Rovana Plumb, Stanislav Polčák, Peter Pollák, Bergur Løkke Rasmussen, Bronis Ropė, Tomislav Sokol, Maria Spyraki, Vera Tax, Jana Toom

 

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
POŽÁDANÉM O STANOVISKO

31	+
ECR	Elżbieta Kruk, Denis Nesci
NI	Maxette Pirbakas
PPE	Pascal Arimont, Isabel Benjumea Benjumea, Tom Berendsen, Daniel Buda, Jarosław Duda, Mircea-Gheorghe Hava, Peter Jahr, Manolis Kefalogiannis, Stelios Kympouropoulos, Andrey Novakov, Wolfram Pirchner
Renew	Stéphane Bijoux, Vlad-Marius Botoş, Karen Melchior, Alin Mituța, Maite Pagazaurtundúa
S&D	Adrian-Dragoş Benea, Isabel Carvalhais, Corina Crețu, Mónica Silvana González, Cristina Maestre Martín De Almagro, Nora Mebarek, Rovana Plumb, Marcos Ros Sempere
Verts/ALE	Ciarán Cuffe, Rosa D'Amato, Caroline Roose, Bronis Ropė

 

0	-

 

4	0
ID	André Rougé
NI	Andrea Cozzolino
The Left	Martina Michels, Younous Omarjee

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

DOPIS VÝBORU PRO ROZPOČTOVOU KONTROLU (19.2.2024)

pan David McAllister

předseda

Výbor pro zahraniční věci

BRUSEL

 

pan Johan Van Overtveldt

předseda

Rozpočtový výbor

BRUSEL

 

Věc: Stanovisko k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení nástroje pro reformy a růst pro země západního Balkánu (COM(2023)0692 – C9‑0408/2023 – 2023/0397(COD))

Vážení kolegové,

Výbor pro rozpočtovou kontrolu byl v rámci výše uvedeného postupu pověřen, aby Výboru pro zahraniční věci a Rozpočtovému výboru předložil stanovisko. Výbor se na své schůzi dne 29. listopadu 2023 rozhodl předložit stanovisko prostřednictvím řádného postupu podle článku 56 jednacího řádu. Vzhledem ke změnám harmonogramu v únoru 2024 to již nebylo možné a postup byl změněn s cílem předložit Vám stanovisko výboru CONT ve formě dopisu. Výbor záležitost projednal na schůzi konané dne 22. února, na níž i přijal příslušné stanovisko.

Toto stanovisko sestává z následujících pozměňovacích návrhů. Ráda bych Vás požádala, abyste je v souladu s obvyklým postupem podle článku 56 jednacího řádu o stanoviscích výborů předložili k hlasování během hlasování o zprávě ve Vašem výboru:

 

CONT 1

Bod odůvodnění 41 a (nový)

Aby se podpořila odpovídající úroveň transparentnosti, která prospívá ochraně finančních zájmů EU, je konečným příjemcem podpory z nástroje fyzická osoba nebo subjekt, který de facto přijímá finanční prostředky EU, což je v případě veřejného zadavatele dodavatel nebo subdodavatel. Ministerstva, agentury nebo subjekty, které dohlížejí na finanční prostředky, regulují je nebo spravují, by měly být považovány za konečné příjemce pouze tehdy, pokud se samy podílejí na realizaci a přímém použití stavebních prací nebo služeb a nesou související náklady.

CONT 2

Bod odůvodnění 45 a (nový)

Komise by měla v rámci nástroje zajistit účinnou ochranu finančních zájmů Unie. Za tímto účelem by měla být zřízena nezávislá kontrolní komise, která by Komisi poskytovala informace o možném špatném hospodaření s finančními prostředky a zaručovala, že prohlášení o věrohodnosti bude výsledkem nezávislého externího auditu. Kontrolní komise by měla podléhat povinnosti ohlásit trestné jednání Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) v souladu s čl. 24 odst. 1 nařízení (EU) 2017/1939. Tyto informace by měly být zpřístupněny úřadu OLAF a EPPO, případně příslušným orgánům v zemích západního Balkánu. Komise by měla být oprávněna s pomocí delegací Unie provádět kontroly toho, jak země západního Balkánu vynakládají finanční prostředky v průběhu celého životního cyklu projektu. Komisi by měly být poskytnuty dostatečné finanční a lidské zdroje k provádění auditu a kontrol. Kontrolní komise by měla zajistit pravidelný dialog a spolupráci s Evropským účetním dvorem.

CONT 3

Bod odůvodnění 48

Příjemci by dále měli neprodleně oznámit kontrolní komisi a Komisi nesrovnalosti, včetně podvodů, které se staly předmětem prvotního odhalení ve správním nebo soudním řízení, a průběžně je informovat o vývoji správních a soudních řízení. V zájmu sladění osvědčených postupů v členských státech by měla být tato oznámení předkládána elektronicky za použití systému pro řízení nesrovnalostí zřízeného Komisí.

CONT 4

Bod odůvodnění 48 a (nový)

Za účelem měření pokroku při plnění cílů nástroje by Komise a příjemce měli prokázat jasnou spojitost mezi částkami poskytnutými příjemci v podobě nevratné finanční podpory a půjček a náklady vynaloženými na dosažení ukazatelů.

CONT 5

Čl. 2 – odst. 1 – bod 8 a (nový)

„Konečným příjemcem“ dodavatel, subdodavatel, odměňovaný externí odborník nebo osoba či subjekt, který obdrží podporu nebo finanční prostředky v rámci nástroje.

CONT 6

Čl. 4 – odst. 7

Komise ve spolupráci s členskými státy a s příjemci přispívá k plnění závazků Unie směřujících k větší transparentnosti a odpovědnosti při poskytování pomoci ▌podporou zavádění a posilování systémů vnitřní kontroly a politik boje proti podvodům a tím, že prostřednictvím internetových databází povinně zpřístupní informace o objemu pomoci až do úrovně konečného příjemce a o jejím přidělení a že zajistí, aby tyto údaje byly srovnatelné a snadno dostupné a aby bylo možné je sdílet a zveřejňovat.

CONT 7

Čl. 5 – odst. 1

Poskytnutí podpory z tohoto nástroje je podmíněno tím, že příjemci budou i nadále prosazovat a respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran a zásady právního státu, a to rovněž s ohledem na ohrožení finančních zájmů EU, a že zaručí dodržování všech závazků v oblasti lidských práv včetně práv osob patřících k menšinám. Další podmínkou je, že se Srbsko a Kosovo konstruktivně zapojí do normalizace vzájemných vztahů za účelem úplného provedení všech svých závazků vyplývajících z dohody o cestě k normalizaci a z její přílohy o provádění, jakož i ze všech dohod uzavřených dříve v rámci dialogu, a zahájí jednání o komplexní dohodě o normalizaci vztahů.

CONT 8

Čl. 5 – odst. 2

Komise sleduje plnění podmínek stanovených v odstavci 1 před uvolněním finančních prostředků příjemcům v rámci nástroje a po celou dobu poskytování podpory v rámci nástroje, přičemž řádně zohlední nejnovější balíček rozšíření. Komise může přijmout rozhodnutí, v němž dospěje k závěru, že některé z těchto podmínek splněny nejsou, a v takovém případě pozdrží uvolnění finančních prostředků uvedených v článku 21 bez ohledu na splnění platebních podmínek uvedených v čl. 16 odst. 3.

CONT 9

Čl. 6 – odst. 6

Prostředky uvedené v odst. 2 písm. b) lze použít na technickou a administrativní pomoc při provádění tohoto nástroje, jako jsou posouzení dopadů, přípravné akce, monitorování, kontrola, audit a hodnocení, které jsou nezbytné pro řízení tohoto nástroje a dosahování jeho cílů, zejména pokud jde o studie, setkání odborníků, školení, konzultace s orgány příjemců, konference, konzultace se zúčastněnými stranami, informační a komunikační akce, včetně informačních akcí pro širokou veřejnost, a institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud souvisejí s cíli tohoto nařízení, na výdaje související se sítěmi IT zaměřenými na zpracování a výměnu informací, na nástroje informačních technologií na korporátní úrovni, jakož i na veškeré další výdaje v ústředí a v delegacích Unie na administrativní a koordinační podporu potřebnou pro nástroj. Výdaje mohou v neposlední řadě pokrývat rovněž náklady na další činnosti na podporu transparentnosti, jako například kontrolu kvality a sledování projektů nebo programů na místě, a náklady na vzájemné poradenství a odborníky na posuzování a provádění reforem a investic. V případě využívání zdrojů pro účely auditu musí být zveřejněn střet zájmů mezi subjektem provádějícím audit a dalšími činnostmi tohoto subjektu v rámci nástroje, jako je poradenství nebo administrativní a koordinační podpora, kontrola kvality a monitorování projektů, a tomuto střetu zájmů se musí předcházet.

CONT 10

Čl. 8 – odst. 6 – návětí

Pravidla způsobilosti a původ dodávek a materiálů uvedené v odstavcích 1 a 3 a státní příslušnost fyzických osob uvedených v odstavci 4 mohou být po předchozím schválení kontrolní komisí omezeny s ohledem na státní příslušnost, zeměpisnou polohu nebo povahu právních subjektů účastnících se zadávacích řízení, jakož i na zeměpisný původ dodávek a materiálů, v těchto případech:

CONT 11

Čl. 9 – odst. 3

Financování včetně předběžného financování bude příjemcům poskytnuto až poté, co Komise posoudí splnění podmínek stanovených v článku 5 kladně a příslušné dohody o nástroji a platné smlouvy o úvěru vstoupí v platnost.

CONT 12

Čl. 9 – odst. 5 – písm. e a (nové)

uznání pravomocí kontrolní komise uvedených v článku XX a způsobů spolupráce příjemců ze zemí západního Balkánu s touto komisí;

CONT 13

Čl. 9 – odst. 5 – písm. f

opatření k prevenci, odhalování, vyšetřování a nápravě nesrovnalostí, podvodů, korupce a střetu zájmů a povinnosti neprodleně oznámit kontrolní komisi, Komisi, úřadu OLAF a případně Úřadu evropského veřejného žalobce podezření na nesrovnalosti, podvody, korupci, střet zájmů a jiné protiprávní činnosti, které mají vliv na finanční prostředky poskytnuté v rámci nástroje, nebo případy, kdy k nim skutečně došlo, a následná opatření, která byla v jejich důsledku přijata, včetně případů, kdy se týkají subjektu, který vynakládá finanční prostředky na základě smlouvy o úvěru;

CONT 14

Čl. 9 – odst. 5 – písm. g

povinností uvedených v článcích 22 a 23 včetně přesných pravidel a časového rámce pro shromažďování údajů ze strany příjemce a přístupu Komise, Evropského účetního dvora, úřadu OLAF a případně Úřadu evropského veřejného žalobce, včetně informací, které má k dispozici subjekt, který vynakládá finanční prostředky na základě smlouvy o úvěru;

CONT 15

Čl. 9 – odst. 5 – písm. g a (nové)

poskytování přístupu k informacím a pravomoci k provádění kontrol na místě nezávislému externímu auditorovi jmenovanému kontrolní komisí na obdobné úrovni, jako mají Komise a Účetní dvůr;

CONT 16

Čl. 12 – odst. 1 – pododstavec 2

Splnění platebních podmínek vede k úplnému nebo částečnému uvolnění finančních prostředků v závislosti na míře jejich splnění a na splnění podmínek uvedených v článku 5.

CONT 17

Čl. 13 – odst. 1 – písm. a a (nové)

opatření týkající se kapitoly jednání 32, zejména v oblasti řízení veřejných financí a vnitřní kontroly, jakož i boje proti korupci, dále kapitol 23 a 24, zvláště pokud jde o soudnictví, korupci a organizovanou trestnou činnost, a kapitoly 8, především v oblasti kontroly státní podpory.

CONT 18

Čl. 13 – odst. 1 – písm. d

u reforem a investic právně závazný harmonogram a předpokládané platební podmínky pro uvolnění finančních prostředků v podobě jasných a měřitelných kvalitativních a kvantitativních kroků, které mají být provedeny nejpozději do 31. srpna 2027;

CONT 19

Čl. 13 – odst. 1 – písm. e

opatření pro účinné monitorování a hodnocení programu reforem příjemcem za použití metodik z pokynů pro zlepšování právní úpravy, včetně příslušných ukazatelů uvedených v odstavci 2, a pro podávání zpráv o něm;

CONT 20

Čl. 13 – odst. 1 – písm. f

vysvětlení systému příjemce pro účinnou prevenci, odhalování a nápravu nesrovnalostí, podvodů, korupce a střetů zájmů a pro prosazování pravidel kontroly státní podpory a navrhovaná opatření (reformy nebo investice) k řešení stávajících nedostatků;

CONT 21

Čl. 13 – odst. 2

Programy reforem jsou založeny na výsledcích a obsahují ukazatele pro hodnocení pokroku s ohledem na dosažení obecných a specifických cílů uvedených v článku 3. Tyto ukazatele ve vhodných a relevantních případech vycházejí z mezinárodně dohodnutých ukazatelů a z již dostupných ukazatelů týkajících se politik příjemců. Ukazatele jsou rovněž v co největší míře v souladu s klíčovými podnikovými ukazateli obsaženými ve výsledkovém rámci pomoci z nástroje předvstupní pomoci (NPP III), v rámci pro měření výsledků činnosti fondu EFSD+ a v investičním rámci pro západní Balkán. Ukazatele musí být definovány jako specifické, měřitelné, dosažitelné, relevantní a časově omezené. Každý ukazatel stanoví kvantitativní a kvalitativní prahové hodnoty, aby mohly být platební podmínky považovány za uspokojivě splněné. Ukazatele jsou obsaženy v rozhodnutí uvedeném v článku 15.

CONT 22

Čl. 14 – odst. 4 a (nový)

Komise požádá příjemce, aby přezkoumal nebo upravil programy reforem s cílem řešit potenciální rizika, pokud výsledky jejich posouzení odhalí, že některá nebo všechna kritéria uvedená v čl. 14. odst. 3 nejsou splněna. Tento přezkum by byl spojen s procesem schvalování přeshraničních programů, jichž se země západního Balkánu účastní.

CONT 23

Čl. 15 – odst. 3 – písm. e a (nové)

posouzení podmínek uvedených v článku 5 Komisí;

CONT 24

Čl. 15 – odst. 3 – písm. e b (nové)

ujednání o částečných platbách s přesným uvedením podílu každé příslušné platební podmínky v každé splátce, která má být uvolněna;

CONT 25

Čl. 15 – odst. 3 – písm. e c (nové)

jak se posuzuje zrušení opatření nebo nesplnění podmínek po dokončení nástroje;

CONT 26

Čl. 15 – odst. 3 – písm. e d (nové)

povinnost příjemce složit finanční záruku přijatelnou pro účetního Komise ve výši 5 % finančního krytí programu reforem. Záruka je vymahatelná na žádost Komise, pokud Komise vyhodnotí, že příjemce po skončení období provádění nástroje zrušil nejméně jedno opatření z programu reforem.

CONT 27

Čl. 20 – odst. 1

Poté, co příjemce předloží program reforem Komisi, může požádat o uvolnění předběžného financování ve výši až 7 % celkové částky předpokládané v rámci tohoto nástroje v souladu s čl. 6 odst. 4.

Předběžné financování se neposkytuje v případě nedostatků v kontrolním systému příjemců, které jsou řešeny zvláštními opatřeními v programu reforem, jak je popsáno v čl. 13 písm. f).

CONT 28

Čl. 20 – odst. 2

Komise může uvolnit požadované předběžné financování po přijetí prováděcího rozhodnutí uvedeného v článku 15 a poté, co vstoupí v platnost dohoda o nástroji a uvedená smlouva o úvěru. Finanční prostředky budou uvolněny v souladu s čl. 21 odst. 3 první větou a s výhradou dodržení podmínek stanovených v článku 5, což výslovně posoudí Komise před vydáním nového prováděcího rozhodnutí.

CONT 29

Čl. 21 – odst. 7

Komise může snížit částku nevratné finanční podpory, a to i započtením v souladu s článkem 102 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, nebo úvěru v případě zjištěných případů nesrovnalostí, podvodů, korupce a střetů zájmů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie, které příjemce nenapravil, nebo vážných obav v souvislosti s nimi, nebo v případě závažného porušení povinností vyplývajících z dohod o nástroji nebo ze smluv o úvěru, a to i na základě informací poskytnutých úřadem OLAF nebo Evropským účetním dvorem.

CONT 30

Čl. 22 – odst. 1

Při provádění nástroje přijmou Komise a příjemci veškerá vhodná opatření na ochranu finančních zájmů Unie, přičemž zohlední zásadu proporcionality a konkrétní podmínky, za nichž bude nástroj fungovat, podmínky stanovené v čl. 5 odst. 1 a podmínky stanovené ve zvláštních dohodách o nástroji, zejména pokud jde o předcházení podvodům, korupci, střetu zájmů a nesrovnalostem, jejich odhalování a nápravu. Každý příjemce se zavazuje k uplatňování účinných a efektivních řídicích a kontrolních systémů a zajistí, aby bylo možno získat zpět neoprávněně vyplacené nebo nesprávně použité částky.

CONT 31

Čl. 22 – odst. 2 – návětí

Dohoda o nástroji a smlouvy o úvěru stanoví následující povinnosti příjemce:

CONT 32

Čl. 22 – odst. 2 – písm. d a (nové)

vložit všechny informace týkající se provádění projektu, zejména informace o výkonnosti a finančním plnění, jakož i o konečných příjemcích, do interoperabilního informačního systému, který poskytne Komise;

CONT 33

Čl. 22 – odst. 2 – písm. d b (nové)

připojit k žádosti o platbu tyto dokumenty:

i) prohlášení řídícího subjektu, že pokud jde o podporu z tohoto fondu, byly splněny příslušné platební podmínky, že informace předložené spolu se žádostí o platbu jsou úplné, přesné a spolehlivé a že zavedené kontrolní systémy poskytují nezbytné záruky, že finanční prostředky byly nebo budou spravovány v souladu se všemi platnými pravidly;

ii) seznam všech opatření pro provádění nástroje, včetně popisu opatření s uvedením celkové částky případného dodatečného vnitrostátního financování těchto opatření a projektů a uvedením výše prostředků vyplacených v rámci nástroje a v rámci jiných fondů Unie, včetně prostředků převedených z jiných programů Unie;

iii) shrnutí provedených auditů, včetně zjištěných nedostatků a veškerých přijatých nápravných opatření;

CONT 34

Čl. 22 – odst. 2 – písm. d c (nové)

pro účely auditu, kontroly a udělování absolutoria:

i) uchovávat následující údaje a zajistit, aby k nim měly příslušné orgány Unie, včetně orgánu příslušného k udělení absolutoria, přístup:

– podrobné záznamy o přijatých prováděcích opatřeních, včetně informací o vnitrostátních postupech zadávání zakázek a smlouvách se zprostředkovateli a příjemci, případně s uvedením celkové částky vnitrostátního spolufinancování, jiných vnitrostátních příspěvků nebo jiných příspěvků v rámci nástroje pro země západního Balkánu nebo jiných fondů Unie, a

– doklady prokazující souvislost mezi přijatými granty, nenávratnou finanční podporou nebo půjčkami a náklady vynaloženými na dosažení ukazatelů.

CONT 35

Čl. 22 – odst. 4 a (nový)

V souladu se zásadou stanovenou v čl. 4 odst. 7 se nejméně jednou za tři měsíce provádí pravidelná aktualizace projektů a investic financovaných v rámci nástroje, včetně konečných příjemců, ve veřejně přístupném online rejstříku. Komise poskytne příjemcům platformu pro zveřejnění těchto informací a zpřístupní uvedené informace na interaktivní mapě.

CONT 36

Článek 22 a (nový)

Kontrolní komise

1. Před předložením první žádosti o platbu ze strany příjemců ze západního Balkánu Komise zřídí kontrolní komisi.

2. Kontrolní komise se skládá z nezávislých členů jmenovaných Komisí. Komise může k účasti na činnostech kontrolní komise přizvat zástupce členských států a jiných dárců.

3. Alespoň pětinu členů kontrolní komise tvoří státní příslušníci příjemců s prokázanou vysokou odbornou způsobilostí a bezúhonností, kteří nemají osobní či profesní vazbu na orgány nebo úředníky příjemců, a prokazatelně nezávislí mezinárodní odborníci s prokázanou znalostí hospodářství a politického systému příjemců.

4. Kontrolní komise vykonává své funkce zcela objektivně a jedná v souladu s nejlepšími platnými mezinárodními postupy a standardy. Jejím jednáním nejsou dotčeny pravomoci Komise, úřadu OLAF, Účetního dvora a případně Úřadu evropského veřejného žalobce.

5. Kontrolní komise jmenuje nezávislého externího auditora, který předloží roční prohlášení o věrohodnosti k prohlášením orgánů příjemců připojeným k žádosti o platbu. Kontrolní komise schvaluje rovněž roční pracovní plán nezávislého externího auditora.

6. Kontrolní komise rozhodne o doporučeních Komisi a orgánům příjemců ohledně částek, které mají být získány zpět na základě zjištění nezávislého externího auditora, a informuje o těchto doporučeních Komisi a orgány příjemců.

7. Kontrolní komise zajišťuje pravidelný dialog a spolupráci s Evropským účetním dvorem.

8. Při plnění svých úkolů nesmí kontrolní komise, její členové ani zaměstnanci požadovat ani přijímat pokyny od vlády ani jakéhokoli orgánu, instituce nebo jiného subjektu příjemců. Na výběr jejích zaměstnanců, řízení a rozpočet se uplatňují silné záruky nezávislosti.

9. Kontrolní komise je nápomocna Komisi v boji proti špatnému hospodaření s finančními prostředky Unie v rámci nástroje, a zejména proti podvodům, korupci, střetu zájmů a nesrovnalostem v souvislosti s jakoukoli částkou vynaloženou na dosažení cílů nástroje.

10. Za tímto účelem kontrolní komise pravidelně podává Komisi a příslušným výborům Evropského parlamentu a Rady zprávy o všech zjištěných případech nebo závažných obavách v souvislosti se špatným hospodařením s veřejnými finančními prostředky ve vztahu k jakékoli částce vynaložené na dosažení cílů nástroje, včetně údajů o jeho výkonnosti, a neprodleně Komisi předává veškeré informace, které získá nebo o nichž je vyrozuměna.

V souladu s čl. 24 odst. 1 nařízení (EU) 2017/1939 podává kontrolní komise Úřadu evropského veřejného žalobce zprávu o jakémkoli trestném jednání, v souvislosti s nímž by mohl tento úřad vykonávat svou pravomoc.

Kontrolní komise navíc přijímá doporučení pro příjemce ve všech případech, kdy příslušné orgány příjemců podle jejího názoru nepřijaly nezbytná opatření k prevenci, odhalování a nápravě podvodů, korupce, střetu zájmů a nesrovnalostí, které ovlivňují řádné finanční řízení výdajů financovaných v rámci nástroje, případně existuje závažné riziko, že by ho ovlivnit mohly, a ve všech případech, kdy zjistí nedostatky ovlivňující koncepci a fungování kontrolního systému zavedeného orgány příjemců. Příjemci tato doporučení bez zbytečného odkladu provedou, nebo poskytnou odůvodnění, proč tak neučinili.

Zprávy a informace kontrolní komise se zasílají rovněž úřadu OLAF a případně Úřadu evropského veřejného žalobce a mohou být sdíleny s příslušnými orgány příjemců, zejména v případě, že je třeba, aby tyto orgány přijaly opatření k prevenci, odhalování a nápravě podvodů, korupce, střetu zájmů a nesrovnalostí nebo jakéhokoli jiného protiprávního jednání poškozujícího nebo ohrožujícího finanční zájmy Unie, včetně výkonnosti, jakož i k vyšetřování a stíhání trestných činů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie.

11. Kontrolní komise má přístup k informacím, databázím a registrům, které potřebuje k plnění svých úkolů. Dohoda o nástroji uvedená v článku 9 stanoví pravidla a podrobnosti pro přístup kontrolní komise k příslušným informacím a pro poskytování příslušných informací ze strany příjemců kontrolní komisi.

12. Kontrolní komise může být Komisi nápomocna při podpoře příjemců při budování kapacit v oblasti boje proti špatnému hospodaření s veřejnými finančními prostředky.

13. Činnost kontrolní komise je financována podle čl. 6 odst. 2 písm. b), včetně financování jmenovaného nezávislého externího auditora.

CONT 37

Čl. 23 – odst. 2

Příjemci neprodleně oznámí kontrolní komisi a Komisi veškeré nesrovnalosti, včetně podvodů, které se staly předmětem prvotního odhalení ve správním nebo soudním řízení, a průběžně ji informují o vývoji správních a právních řízení v souvislosti s těmito nesrovnalostmi. Tato hlášení se podávají elektronicky za použití systému pro řízení nesrovnalostí zřízeného Komisí.

CONT 38

Čl. 23 – odst. 3

Subjekty uvedené v odstavci 2 udržují pravidelný dialog s kontrolní komisí, Evropským účetním dvorem, úřadem OLAF a případně s Úřadem evropského veřejného žalobce.

CONT 39

Čl. 23 – odst. 4

Komise může provádět podrobné přezkumy systémů s ohledem na plnění vnitrostátního rozpočtu na základě posouzení rizik a dialogu s vnitrostátními auditními orgány a po konzultaci s kontrolní komisí vydávat doporučení ke zlepšení těchto systémů.

CONT 40

Článek 24 a (nový)

Srovnávací přehled nástroje pro země západního Balkánu

1. Komise vytvoří srovnávací přehled výsledků nástroje pro země západního Balkánu (dále jen „srovnávací přehled“), který bude zobrazovat pokrok v provádění programů reforem příjemců u jednotlivých cílů uvedených v článku 3. Srovnávací přehled představuje systém vykazování výkonnosti tohoto nástroje.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijmout v souladu s článkem 26 akt v přenesené pravomoci, jímž doplní toto nařízení stanovením podrobných prvků srovnávacího přehledu s cílem zachytit pokrok při provádění nástroje podle odstavce 1.

3. Srovnávací přehled bude zprovozněn do prosince 2024 a Komise ho bude průběžně aktualizovat, jakmile budou k dispozici informace o výkonnosti a další důležité dokumenty popsané v článku 24a odst. 4. Srovnávací přehled se zpřístupní veřejnosti na internetových stránkách nebo internetovém portálu.

4. Ve srovnávacím přehledu jsou rovněž uvedeny klíčové dokumenty, jako jsou programy reforem, posouzení programů reforem Komisí, žádosti o platbu od příjemců, posouzení Komise týkající se splnění platebních podmínek, prováděcí rozhodnutí k programu reforem a rozhodnutí o schválení uvolnění finančních prostředků.

5. Ve srovnávacím přehledu jsou rovněž uvedeny informace o konečných příjemcích finančních prostředků z tohoto nástroje.

 

S pozdravem

Monika Hohlmeier Carlos Coelho

 

předsedkyně výboru CONT  zpravodaj

 

 

 

 

Kopie: Bernd Lange, předseda Konference předsedů výboru a předseda Výboru pro mezinárodní obchod

 Younous Omarjee, předseda Výboru pro regionální rozvoj

 

 

PŘÍLOHA: SUBJEKTY NEBO OSOBY,
OD NICHŽ ZPRAVODAJ OBDRŽEL PODNĚTY

Zpravodaj prohlašuje na svou výhradní odpovědnost, že neobdržel žádný podnět od subjektu nebo osoby, který musí být uveden v této příloze v souladu s článkem 8 přílohy I jednacího řádu.

 

 

 

POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název	Zřízení nástroje pro reformy a růst pro západní Balkán
Referenční údaje	COM(2023)0692 – C9-0408/2023 – 2023/0397(COD)
Datum předložení Parlamentu	9.11.2023
Příslušné výbory  Datum oznámení na zasedání	AFET 18.1.2024	BUDG 18.1.2024
Výbory požádané o stanovisko  Datum oznámení na zasedání	INTA 18.1.2024	CONT 18.1.2024	REGI 18.1.2024
Zpravodajové  Datum jmenování	Tonino Picula 17.1.2024	Karlo Ressler 17.1.2024
Článek 58 – Postup společných schůzí výborů  Datum oznámení na zasedání	18.1.2024
Projednání ve výboru	24.1.2024	13.2.2024
Datum přijetí	11.3.2024
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	65 5 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Alexander Alexandrov Yordanov, Rasmus Andresen, Petras Auštrevičius, Pietro Bartolo, Traian Băsescu, Susanna Ceccardi, Włodzimierz Cimoszewicz, Pascal Durand, José Manuel Fernandes, Michael Gahler, Eider Gardiazabal Rubial, Alexandra Geese, Klemen Grošelj, Andrzej Halicki, Eero Heinäluoma, Niclas Herbst, Sandra Kalniete, Fabienne Keller, Dietmar Köster, Andrius Kubilius, Jean-Lin Lacapelle, Pierre Larrouturou, Camilla Laureti, Janusz Lewandowski, Antonio López-Istúriz White, Lukas Mandl, Margarida Marques, David McAllister, Vangelis Meimarakis, Sven Mikser, Francisco José Millán Mon, Victor Negrescu, Matjaž Nemec, Lefteris Nikolaou-Alavanos, Urmas Paet, Kostas Papadakis, Dimitrios Papadimoulis, Tonino Picula, Karlo Ressler, Thijs Reuten, Bogdan Rzońca, Nacho Sánchez Amor, Andreas Schieder, Jordi Solé, Sergei Stanishev, Tineke Strik, Dominik Tarczyński, Hermann Tertsch, Dragoş Tudorache, Viola von Cramon-Taubadel, Thomas Waitz, Tomáš Zdechovský, Bernhard Zimniok, Željana Zovko
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Vladimír Bilčík, Mercedes Bresso, Francisco Guerreiro, Pierrette Herzberger-Fofana, Georgios Kyrtsos, Erik Marquardt, Gabriel Mato, Jan Olbrycht, María Soraya Rodríguez Ramos, Javier Zarzalejos
Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování	Karolin Braunsberger-Reinhold, Gwendoline Delbos-Corfield, Matthias Ecke, Javier Moreno Sánchez, Witold Pahl, Maria Veronica Rossi
Datum předložení	11.3.2024

 

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

65	+
ECR	Bogdan Rzońca, Dominik Tarczyński
ID	Susanna Ceccardi, Maria Veronica Rossi
PPE	Alexander Alexandrov Yordanov, Traian Băsescu, Vladimír Bilčík, Karolin Braunsberger-Reinhold, José Manuel Fernandes, Michael Gahler, Andrzej Halicki, Niclas Herbst, Sandra Kalniete, Andrius Kubilius, Janusz Lewandowski, Antonio López-Istúriz White, David McAllister, Lukas Mandl, Gabriel Mato, Vangelis Meimarakis, Francisco José Millán Mon, Jan Olbrycht, Witold Pahl, Karlo Ressler, Javier Zarzalejos, Tomáš Zdechovský, Željana Zovko
Renew	Petras Auštrevičius, Klemen Grošelj, Fabienne Keller, Georgios Kyrtsos, Urmas Paet, María Soraya Rodríguez Ramos, Dragoş Tudorache
S&D	Pietro Bartolo, Mercedes Bresso, Włodzimierz Cimoszewicz, Pascal Durand, Matthias Ecke, Eider Gardiazabal Rubial, Eero Heinäluoma, Dietmar Köster, Pierre Larrouturou, Camilla Laureti, Margarida Marques, Sven Mikser, Javier Moreno Sánchez, Victor Negrescu, Matjaž Nemec, Tonino Picula, Thijs Reuten, Nacho Sánchez Amor, Andreas Schieder, Sergei Stanishev
The Left	Dimitrios Papadimoulis
Verts/ALE	Rasmus Andresen, Gwendoline Delbos-Corfield, Alexandra Geese, Francisco Guerreiro, Pierrette Herzberger-Fofana, Erik Marquardt, Jordi Solé, Tineke Strik, Viola von Cramon-Taubadel, Thomas Waitz

 

5	-
ECR	Hermann Tertsch
ID	Jean-Lin Lacapelle, Bernhard Zimniok
NI	Lefteris Nikolaou-Alavanos, Kostas Papadakis

 

0	0

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

• [*]Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou, vypuštění textu je označeno symbolem ▌.
• [1] COM(2021)118 final.
• [2] „Provádění souboru opatření EU pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G“, COM(2023) 4049 final.
• [3] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1529 ze dne 15. září 2021, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP III) (Úř. věst. L 330, 20.9.2021, s. 1, ELI: https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2021/1529/oj?locale=cs).
• [4] COM (2022) 57 final.
• [5] COM(2020) 641 final.
• [6] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088, Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13.
• [7] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1, ELI: https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2018/1046/oj?locale=cs).
• [8] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1, ELI: https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2021/947/oj?locale=cs).
• [9] Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
• [10] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1, ELI: https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2013/883/oj?locale=cs).
• [11] Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1, ELI: https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/1995/2988/oj?locale=cs).
• [12] Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2, ELI: https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/1996/2185/oj?locale=cs).
• [13] Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1, ELI: https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2017/1939/oj?locale=cs).
• [14] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1529 ze dne 15. září 2021, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP III), Úř. věst. L 330, 20.9.2021.
• [15] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 057, 18.2.2021, s. 17).
• [16] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70).