NÁVRH USNESENÍ o pokračující finanční a vojenské podpoře Ukrajiny ze strany členských států EU
16.9.2024 - (2024/2799(RSP))
v souladu s čl. 136 odst. 2 jednacího řádu
Adam Bielan, Mariusz Kamiński, Rihards Kols, Michał Dworczyk, Sebastian Tynkkynen, Roberts Zīle, Assita Kanko, Charlie Weimers, Jadwiga Wiśniewska, Małgorzata Gosiewska, Ondřej Krutílek, Veronika Vrecionová
za skupinu ECR
Viz také společný návrh usnesení RC-B10-0028/2024
B10‑0039/2024
Usnesení Evropského parlamentu o pokračující finanční a vojenské podpoře Ukrajiny ze strany členských států EU
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Ukrajině a Rusku, zejména na usnesení přijatá po začátku ruské plošné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 a po anexi Krymského poloostrova dne 19. února 2014,
– s ohledem na strategickou koncepci NATO z roku 2022,
– s ohledem na Chartu Organizace spojených národů,
– s ohledem na čl. 136 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že od 24. února 2022 vede Rusko, s podporou běloruského diktátora Aljaksandra Lukašenky, nezákonnou, nevyprovokovanou a neodůvodněnou plošnou útočnou válku proti Ukrajině, a jednoznačně tak porušilo Chartu OSN a základní principy mezinárodního práva, přičemž tato válka je pokračováním agrese zahájené v roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym a následně obsadilo části Doněcké a Luhanské oblasti;
B. vzhledem k tomu, že Ukrajina a její armáda a občané prokázali neochvějné odhodlání úspěšně bránit svou zemi, a to i za cenu velkého počtu obětí mezi civilisty i vojáky; vzhledem k tomu, že zvěrstva páchaná na okupovaných územích, stejně jako plošné útoky ruských sil na obydlené oblasti a civilní infrastrukturu vedly k tisícům civilních obětí včetně dětí a k rozsáhlému porušování lidských práv, které je odrazem hrubého nerespektování mezinárodního humanitárního práva; vzhledem k tomu, že miliony Ukrajinců, kteří uprchli před ruskou agresí, zůstávají i nadále uvnitř země i za jejími hranicemi bez možnosti vrátit se do svých domovů; vzhledem k tomu, že toto nelidské jednání ruských sil a subjektů s nimi spjatých představuje válečné zločiny a zločiny proti lidskosti a rovná se genocidě;
C. vzhledem k tomu, že 24. srpna 2024 zahájilo Rusko největší letecké bombardování Ukrajiny s využitím velkého počtu balistických raket a dronů; vzhledem k tomu, že tento útok se namířen proti kritické civilní infrastruktuře, jako jsou nemocnice, školy, univerzity a obytné budovy, s cílem zlomit odpor ukrajinského lidu; vzhledem k tomu, že terčem útoků je také energetická infrastruktura ve snaze zničit integrované energetické sítě v zemi a destabilizovat provoz zbývajících jaderných elektráren, což by mohlo před podzimními a zimními měsíci způsobit jaderné havárie černobylského typu; vzhledem k tomu, že v těchto útocích zahynulo více než sto lidí a přibližně tisíc osob bylo zraněno;
D. vzhledem k tomu, že ruské drony a rakety, kterými Rusko ostřeluje Ukrajinu, stále častěji narušují vzdušný prostor EU a NATO a ohrožují občany ve východních regionech aliance;
E. vzhledem k tomu, že EU a její členské státy dosud poskytly Ukrajině finanční, humanitární a vojenskou pomoc a pomoc uprchlíkům ve výši více než 100 miliard EUR, z čehož vojenská pomoc činila zhruba 40 miliard EUR a dalších 21 miliard EUR má být pro Ukrajinu údajně vyčleněno do roku 2025; vzhledem k tomu, že vojenská pomocná mise EU na podporu Ukrajiny (EUMAM Ukraine) vycvičila v rámci vševojskového a specializovaného výcviku více než 55 000 příslušníků ukrajinských ozbrojených sil; vzhledem k tomu, že NATO zajistí pro Ukrajinu roční finanční pomoc ve výši 40 miliard EUR;
F. vzhledem k tomu, že v červenci provedla EU první pravidelnou platbu cca 4,2 miliardy EUR v rámci nově zřízeného nástroje pro Ukrajinu; vzhledem k tomu, že tato platba navazuje na předchozí překlenovací předběžné financování, které od zřízení nástroje v březnu 2024 dosáhlo celkové výše 12 miliard EUR;
G. vzhledem k tomu, že kontaktní skupina pro obranu Ukrajiny se skládá z více než 50 podobně smýšlejících zemí a hraje klíčovou roli při koordinaci mezinárodní vojenské podpory, což je dokladem významu kolektivní činnosti na obranu demokracie a suverenity; vzhledem k tomu, že Rusko má naopak podporu těch nejautokratičtějších a nejkrutějších totalitních režimů, jako je Severní Korea, Írán a Sýrie;
H. vzhledem k tomu, že při koordinaci a poskytování vojenské podpory Ukrajině hraje hlavní úlohu Severoatlantická aliance a její přední členové, zejména USA a Spojené království, a to nejen pokud jde o dodávky zbraní, munice a vojenského vybavení, ale také o zpravodajské informace a data; vzhledem k tomu, že západní partneři rovněž omezují použití poskytnutých zbraňových systémů proti cílům na ruském území, neboť se obávají eskalace; vzhledem k tomu někteří spojenci stále ukládají individuální omezení, pokud jde o používání zbraní dodaných na Ukrajinu, čímž snižují schopnost Ukrajiny bránit se útokům proti civilnímu obyvatelstvu;
I. vzhledem k tomu, že probíhající útočná válka dále potvrzuje, že nejdůležitější zemí pro evropskou bezpečnost zůstávají Spojené státy, neboť válka poukazuje nepřijatelnou skutečnost, že schopnost Evropy bránit se je stále velmi nedostatečná; vzhledem k tomu, že tyto události vyzdvihly úlohu Polska jako respektovaného člena EU a NATO a hlavního centra podpory Ukrajině; vzhledem k tomu, že tato opotřebovávací válka proti jedné ze zemí připravujících se na vstup do EU nezměnila postoj některých členských států a spojenců NATO v tom smyslu, že by dostáli bezpečnostním požadavkům, které před ně tato realita klade a jak jsou uvedeny v obranném závazku NATO;
J. vzhledem k tomu, že rozhodnutí Íránské islámské republiky dodat Rusku několik tisíc bezpilotních letounů Šáhid znovu potvrdilo, že tento režim nepatří do mezinárodního společenství; vzhledem k tomu, že Rusko nadále získává podporu od zemí, jako je Severní Korea a Čína; vzhledem k tomu, že Severní Korea údajně dodala od srpna 2023 více než 2,5 milionu kusů munice a dalších zbraní, což je dalším dokladem toho, že se v žádném případě nehodlá řídit mezinárodním právem a normami;
K. vzhledem k tomu, že jak ukrajinská operace v kurské oblasti, tak i skutečnost, že Rusko není navzdory Putinovým lhůtám a rozsáhlým ofenzívám s to ovládnout celý Donbas, je dokladem toho, že Ukrajina má vysoce schopnou bojovou sílu, a pokud by dostala více zbraní, dokázala by ruskou okupaci zvrátit;
1. opakuje svá vyjádření ohledně pokračující podpory nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic a neochvějného odhodlání Evropské unie poskytovat politickou, finanční, hospodářskou, humanitární, vojenskou a diplomatickou podporu k zajištění ukrajinského vítězství; vyzývá EU a její členské státy, aby se aktivně zasazovaly o dosažení a zachování co nejširší mezinárodní podpory Ukrajiny;
2. zdůrazňuje, že deset let po zahájení ruské agrese a více než dva roky po plošné invazi zůstávají cíle západních spojenců Ukrajiny nezměněné, a zahrnují tedy vojenské zhroucení ruských sil a s nimi spjatých subjektů na Ukrajině, což Kyjevu umožní plně obnovit územní celistvost Ukrajiny, dosáhnout toho, aby Rusko vyplatilo Ukrajině odškodnění za obrovské utrpení, které jí působí, a zajistit, aby byl ruský imperialismus zcela vykořeněn a nikdy se nemohl vrátit a aby byli ti, kteří jsou odpovědní za zahájení útočné války proti Ukrajině a za spáchané zločiny, pohnáni ke spravedlnosti, včetně Vladimira Putina a Aljaksandra Lukašenky, jakož i válečných zločinců na nižších úrovních ruské vlády, ruských ozbrojených sil a subjektů s nimi spjatých;
3. uvědomuje si, že ruská invaze na Ukrajinu má rysy genocidy vůči ukrajinskému lidu a odpovídá některým, ne-li všem definicím genocidy podle článku II Úmluvy o genocidě z roku 1948;
4. připomíná, že Ukrajina jakožto oběť agrese má v souladu s článkem 51 Charty OSN legitimní právo na sebeobranu; připomíná, že smyslem rozsáhlé, byť stále nedostatečné vojenské pomoci, kterou Ukrajině poskytuje EU, USA a podobně smýšlející partneři, je umožnit Ukrajině, aby se mohla účinně bránit útočícímu státu a obnovit plnou kontrolu nad jejím celým územím v mezinárodně uznávaných hranicích;
5. vyjadřuje uznání kontaktní skupině pro obranu Ukrajiny za její zásadní úlohu při koordinaci mezinárodní podpory a naléhavě vyzývá členské státy EU, aby zvýšily své příspěvky na posílení obranných schopností Ukrajiny;
6. požaduje, aby všichni západní partneři Ukrajiny okamžitě zrušili veškerá omezení týkající se používání zbraňových systémů pro legitimní sebeobranu Ukrajiny v souladu s článkem 51 Charty OSN s cílem umožnit útoky na legitimní cíle na ruském území; připomíná, že tato jednostranná a diskriminační omezení snižují schopnost Ukrajiny účinně čelit ruským útokům na její města a infrastrukturu, což zvyšuje počty civilních obětí, které jsou již nyní šokující;
7. poukazuje na to, že je zapotřebí zintenzivnit spolupráci v oblasti letecké obrany, včetně rozmístění moderních systémů protivzdušné obrany, které dokáží sestřelit ruské rakety a drony mířící na Ukrajinu, a zajistit tak ochranu před hrozbami, které zasahují i do vzdušného prostoru EU a NATO; oceňuje závazek konsorcia evropských zemí, jehož členy je mj. Dánsko, Nizozemsko, Belgie a Norsko, dodat Ukrajině stíhací letouny F-16 a vyškolit ukrajinské piloty, neboť tento krok představuje ve vojenské podpoře Ukrajiny významný posun a nabízí ukrajinským vzdušným silám solidní platformu pro plnění různých úkolů, včetně dosažení vzdušné převahy a provádění pozemních útoků a průzkumu;
8. žádá členské státy, aby Ukrajině okamžitě poskytly další vyspělé letouny čtvrté generace či lepší a aby jí rovněž dodávaly střely dlouhého doletu, jako je například Taurus, včetně prostředků na jejich údržbu, a to v dostatečném množství a bez omezení, s cílem posílit obranné úsilí Ukrajiny a její strategické a operační zájmy a zvýšit její dlouhodobou schopnost odrazovat Rusko od vojenské agrese;
9. připomíná, že ruská útočná válka proti Ukrajině je součástí širšího souboru cílů proti Západu a proti naší demokracii, bezpečnosti, zájmů a hodnotám, jak Putin otevřeně deklaroval v průběhu týdnů předcházejících plošné agresi; opakuje, že je přesvědčen, že Ukrajina je na nezvratné cestě k členství v NATO; zdůrazňuje, že pokud Západ neposkytne Ukrajině rozhodnější a výraznější vojenskou pomoc, bude výsledkem pouze to, že Rusko se bude cítit povzbuzeno, aby v agresi pokračovalo; konstatuje, že ruská agrese jasně ukázala roli NATO jako hlavního garanta evropské bezpečnosti; zdůrazňuje, že po přistoupení Švédska a Finska zůstávají mimo NATO pouze čtyři členské státy EU, kterými jsou Rakousko, Kypr, Irsko a Malta;
10. vyzývá členské státy, aby zvýšily své výdaje tak, aby dosáhly alespoň požadované dvouprocentní hranice, a aby se EU a NATO více doplňovaly a vykazovaly méně duplicit; opakuje svůj dříve vyjádřený postoj, že všechny členské státy EU a spojenci v rámci NATO by se měli kolektivně i individuálně zavázat k vojenské podpoře Ukrajiny v roční výši nejméně 0,25 % svého HDP; zdůrazňuje, že dosavadní úsilí může být zmařeno, pokud budou dodávky zbraní a střeliva nedostatečné nebo opožděné; naléhavě proto vyzývá členské státy, aby podstatně navýšily a výrazně urychlily poskytovanou vojenskou podporu a zvýšily kapacitu svého vojenského průmyslu; vítá rozhodnutí NATO zaručit v blízké budoucnosti dodávky vojenského vybavení v hodnotě nejméně 40 miliard EUR; zastává názor, že důvěryhodné odstrašení a obrana vyžadují vyšší výdaje, než je dvouprocentní podíl dle doporučení NATO;
11. znovu opakuje, že je pevně přesvědčen, že Rusko musí poskytnout finanční náhradu za obrovské škody, které na Ukrajině způsobilo; vítá proto nedávné rozhodnutí Rady přesměrovat mimořádné příjmy pocházející ze zmrazených ruských aktiv na podporu ukrajinského válečného úsilí; dále vítá rozhodnutí skupiny G7 nabídnout Ukrajině úvěr ve výši 50 miliard USD zajištěný zmraženými ruskými státními prostředky; vyzývá EU, aby společně se stejně smýšlejícími partnery zavedla řádný právní režim pro konfiskaci ruského státního majetku, který EU zmrazila; vyzývá rovněž k vytvoření mechanismu, který by Ruskou federaci přiměl dlouhodobě vyplácet Ukrajině odškodnění;
12. zdůrazňuje, že západní partneři Ukrajiny se musí zavázet, že budou Ukrajině dlouhodobě poskytovat stabilní finanční podporu; připomíná analýzy, z nichž vyplývá, že vojenské potřeby Ukrajiny činí přibližně 100 miliard EUR ročně; vyzývá dále Komisi, aby na základě zkušeností s nově zřízeným Nástrojem pro Ukrajinu navrhla dlouhodobou finanční pomoc na obnovu Ukrajiny;
13. vyzývá Radu, aby zachovala a rozšířila svou politiku sankcí vůči Rusku a Bělorusku a zároveň sledovala, přezkoumávala a zvyšovala její účinnost a dopad; vyzývá Radu, aby systematicky řešila situaci, kdy společnosti se sídlem v EU, třetí strany a nečlenské země obcházejí sankce, a aby přijala a důsledně uplatňovala omezující opatření vůči všem subjektům, které obcházení sankcí usnadňují a poskytují ruskému vojenskému komplexu jak vojenské technologie a vybavení, tak i technologie a vybavení dvojího užití; zdůrazňuje, že je třeba zabránit tomu, aby ruský vojenský průmysl mohl využívat kritické součásti vyrobené v zemích EU; domnívá se, že je nezbytné posílit kontroly vývozu technologicky vyspělého vybavení vyrobeného v EU a poskytování služeb jeho údržby a současně zpřísnit opatření k dodržování předpisů a prohloubit spolupráci s cílem zamezit obcházení sankcí; vyzývá Radu a členské státy, aby se zabývaly zejména problémem využívání součástí západní konstrukce v ruských zbraních; vyzývá k dalšímu omezení vstupu ruských občanů do EU, zejména prostřednictvím přísnějších bezpečnostních prověrek při zpracovávání žádostí o schengenská víza, jejichž součástí by mělo být předložení záznamů o vojenské službě;
14. zdůrazňuje, že zločin agrese nesmí zůstat bez trestu a že iniciátoři a pachatelé útočné války proti Ukrajině – prezident Ruské federace Vladimir Putin, běloruský prezident Aljaksandr Lukašenka, ministr zahraničních věcí Ruské federace Sergej Lavrov, bývalý ministr obrany Ruské federace Sergej Šojgu a současný ministr obrany Ruské federace Andrej Bělousov – jako i všechny osoby, které se podílely na plánování, přípravě, zahájení a vedení války proti Ukrajině, by měly být vydány mezinárodní spravedlnosti a nemají nárok na osobní imunitu; vyzývá k uplatnění sankcí také na ty země, které ochotně živí ruskou válečnou mašinérii, dodávají agresorovi vybavení a munici nebo umožňují obcházení sankcí;
15. odsuzuje ruskou praxi spočívající v blokování veškerých kroků na úrovni OSN, jejichž cílem je pohnat Rusko za jeho útočnou válku proti Ukrajině k odpovědnosti; vyzývá všechny členské státy OSN, aby u vědomí toho, že Ruská federace svou útočnou válkou vůči Ukrajině závažným způsobem porušila samotné základy Charty OSN, učinily kroky vedoucí ke zbavení Ruska práva veta v Radě bezpečnosti a k jeho vyloučení z OSN, jak tomu bylo v roce 1939, kdy byl SSSR vyloučen ze Společnosti národů v reakci na útok na Polsko a Finsko;
16. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, prezidentovi, vládě a Nejvyšší radě Ukrajiny, Organizaci spojených národů, vládě a Kongresu USA a Organizaci Severoatlantické smlouvy.