NÁVRH USNESENÍ o zhoršující se krizi demokracie v Gruzii po nedávných parlamentních volbách a údajných volebních podvodech
22.11.2024 - (2024/2933(RSP))
v souladu s čl. 136 odst. 2 jednacího řádu
Adam Bielan, Rihards Kols, Mariusz Kamiński, Małgorzata Gosiewska, Jadwiga Wiśniewska, Sebastian Tynkkynen, Michał Dworczyk, Assita Kanko, Reinis Pozņaks, Alexandr Vondra, Roberts Zīle, Joachim Stanisław Brudziński
za skupinu ECR
Viz také společný návrh usnesení RC-B10-0179/2024
B10‑0184/2024
Usnesení Evropského parlamentu o zhoršující se krizi demokracie v Gruzii po nedávných parlamentních volbách a údajných volebních podvodech
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení a zprávy o Gruzii, zejména na své usnesení ze dne 25. dubna 2024 o pokusech o opětovné zavedení zákona o „zahraničních agentech“ v Gruzii a souvisejících omezeních pro občanskou společnost[1],
– s ohledem na rozhodnutí Evropské rady z prosince 2023 udělit Gruzii status kandidátské země EU,
– s ohledem na doporučení útvarů Komise ze dne 8. listopadu 2023 nazvaný „Zpráva o Gruzii za rok 2023“ (SWD(2023)0697),
– s ohledem na mezinárodní normy a zásady pro demokratické volby, které zajišťují svobodné, spravedlivé a transparentní postupy, jež má Gruzie dodržovat,
– s ohledem na čl. 136 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že dne 26. října 2024 se v Gruzii konaly parlamentní volby, v nichž podle gruzínské Ústřední volební komise zvítězila vládnoucí strana Gruzínský sen s 53,92 % hlasů, což je více než v předchozích parlamentních volbách v letech 2020 a 2016 a což jí umožnilo sestavit vládu; vzhledem k tomu, že opozice a mnoho mezinárodních pozorovatelů oficiální výsledky voleb odmítá, neboť na základě svých zjištění dospěli k závěru, že volby neproběhly v souladu s mezinárodními normami a že výsledky věrně neodrážejí skutečnou vůli gruzínského lidu;
B. vzhledem k tomu, že v téměř všech předvolebních průzkumech nad Gruzínským snem vedly opoziční strany, a to s velkým náskokem;
C. vzhledem k tomu, že gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová a opoziční strany odmítly uznat výsledky voleb s tím, že jejich uznání by znamenalo „akceptovat podřízenost Gruzie Rusku“; vzhledem k tomu, že gruzínská prezidentka označila volební proces za „speciální operaci Ruska“ a za novou formu hybridní války namířené proti gruzínskému lidu a státu; vzhledem k tomu, že se odvolala k ústavnímu soudu, neboť tvrdí, že během parlamentních voleb konaných dne 26. října 2024 došlo k porušení ústavních zásad tajnosti hlasování a všeobecného hlasovacího práva, a požaduje, aby byly konečné výsledky prohlášeny za protiústavní;
D. vzhledem k tomu, že rozsah volebních podvodů a manipulací byl podle nezávislých povolebních průzkumů společností Edison Research a HarrisX a důvěryhodných zpráv Gruzínského sdružení mladých právníků (GYLA), organizace My Vote a dalších nezávislých gruzínských pozorovatelů bezprecedentní, a vzhledem k tomu, že statistické analýzy odhalují závažné zasahování do voleb;
E. vzhledem k tomu, že nezávislé zprávy uvádějí více než 120 000 případů narušení volebního tajemství zdokumentovaných mezinárodními pozorovateli, více než 15 000 případů podvodných praktik při ověřování totožnosti a přibližně 50 000 případů možné krádeže totožnosti zjištěných analýzou seznamu voličů, přičemž bylo zjištěno, že 82 % členů volebních komisí má přímé vazby na vládnoucí stranu, více než 2 500 skutečných pozorovatelů čelilo systematickým obstrukcím ve volebních místnostech a v 60 % volebních místností probíhalo neoprávněné sledování prostřednictvím videokamer, což je v přímém rozporu s článkem 8 Evropské úmluvy o lidských právech;
F. vzhledem k tomu, že takto vysoká míra nekalých praktik dodává na věrohodnosti tvrzení, že existoval „rozsáhlý systém“ za účelem manipulace parlamentních voleb 2024, v jehož rámci docházelo k mnohovrstvému porušování předpisů a práv, včetně vytváření atmosféry strachu a zastrašování občanské společnosti před volbami, přijetí „zákona o zahraničních agentech“, údajného kupčení s hlasy, nátlaku na voliče, porušování soukromí voličů, fyzických konfliktů, uvěznění vedoucího představitele hlavní opoziční strany a kontroverzních předvolebních změn pravidel pro organizaci voleb;
G. vzhledem k tomu, že mezinárodní volební pozorovatelská mise složená z 529 pozorovatelů ze 42 zemí, včetně oficiální volební delegace Evropského parlamentu, uvedla, že volby byly poznamenány hlubokou polarizací, a vyjádřila znepokojení nad nedávno přijatými právními předpisy a jejich dopadem na základní svobody a občanskou společnost; vzhledem k tomu, že mezinárodní volební pozorovatelská mise rovněž zaznamenala značně rozdělující rétoriku kampaně a četné zprávy o tlaku na voliče v prostředí prohlubujících se politických rozporů, značné nerovnováhy ve finančních zdrojích a mnoha výhod pro vládnoucí stranu, což ještě zhoršilo již tak nerovné podmínky;
H. vzhledem k tomu, že volební výsledky vyvolaly značné nepokoje gruzínského lidu a opoziční strany a prezidentka Salome Zurabišviliová vyzvaly k uspořádání nových voleb;
I. vzhledem k tomu, že první protesty vypukly dne 28. října 2024 v Tbilisi, kde se sešly tisíce lidí, aby zpochybnily legitimitu vítězství přiznaného vládnoucí straně; vzhledem k tomu, že dne 4. listopadu 2024 demonstrace pokračovaly v ještě větší míře a intenzitě;
J. vzhledem k tomu, že protesty v Tbilisi stále trvají a že se k nim připojili politici z mnoha zemí EU, včetně pobaltských států, Finska, Francie, Německa, Polska a Švédska, což signalizuje mezinárodní podporu, nedůvěru v legitimitu výsledků voleb a obavy o politickou trajektorii Gruzie;
K. vzhledem k tomu, že vládnoucí strana Gruzínský sen podnikla řadu kroků, které jdou přímo proti evropským aspiracím gruzínského lidu, přičemž nejvýraznějším příkladem je zákon o „transparentnosti zahraničního vlivu“ ze dne 28. května 2024 („zákon o zahraničních agentech“), který je všeobecně vnímán jako zákon, jenž se zakládá na nechvalně známém ruském zákoně hojně využívaném k potlačování disentu;
L. vzhledem k tomu, že vstup do EU se stále těší výjimečně vysoké podpoře gruzínského obyvatelstva, která přesahuje 80 %;
M. vzhledem k tomu, že zakladatel strany Gruzínský sen a nejvlivnější oligarcha v zemi Bidzina Ivanišvili se 30. prosince 2023 oficiálně vrátil do aktivní politiky, když se stal „čestným předsedou“ strany; vzhledem k tomu, že aktualizované stranické stanovy propůjčují Ivanišvilimu jako čestnému předsedovi řadu výsad, čímž se formalizuje koncentrace moci v jeho rukou, aniž by byly stanoveny jakékoli mechanismy odpovědnosti;
N. vzhledem k tomu, že Michail Saakašvili, který v letech 2004 až 2013 zastával funkci prezidenta Gruzie a je lídrem největší opoziční strany, je od října 2022 držen ve vězení, kde je vystaven špatnému zacházení, a během soudních jednání je s ním zacházeno ponižujícím způsobem, což přestavuje nepopiratelnou přítomnou hrozbu pro integritu demokratické legitimity Gruzie;
O. vzhledem k tomu, že nedávné volby v Gruzii odhalily řadu problémů, které brání demokratizačnímu procesu v zemi v posledních letech;
P. vzhledem k tomu, že strana Gruzínský sen tvrdí, že Západ tlačí Gruzii do nové války s Ruskem, které vpadlo do Gruzie v roce 2008 a stále okupuje část jejího území; vzhledem k tomu, že tuto protizápadní komunikační strategii strana Gruzínský sen využila k ospravedlnění toho, že se nepřipojila k prohlášením EU namířeným proti Bělorusku nebo Íránu a že odmítla podpořit Moldavsko a Ukrajinu;
1. znovu vyjadřuje svou neochvějnou podporu demokratickému rozvoji Gruzie a euroatlantickým aspiracím jejího lidu;
2. zdůrazňuje, že četné důvěryhodné zprávy domácích i mezinárodních pozorovatelů a volebních pozorovatelských misí o zastrašování, kupčení s hlasy a nesrovnalostech v souvislosti s volbami jsou natolik závažné a rozšířené, že zpochybňují legitimitu voleb v Gruzii, neboť vyhlášené výsledky neodrážejí vůli gruzínského lidu;
3. je nadále znepokojen porušováním lidských práv a protidemokratickými kroky vlády Gruzínského snu; důrazně odsuzuje chování Gruzínského snu v průběhu parlamentních voleb; zdůrazňuje, že takové pokusy o politickou kontrolu nebo omezení činnosti občanské společnosti oslabují demokratické hodnoty a jsou v rozporu s doporučeními Komise;
4. vyjadřuje plnou solidaritu s gruzínským lidem a dynamickou gruzínskou občanskou společností, která tradičně hraje velmi aktivní a důležitou roli při sbližování země se Západem, podpoře demokratizace a prosazování euroatlantické integrace v souladu s přáním gruzínského lidu; v této souvislosti vyjadřuje politování nad sílící protizápadní a nepřátelskou rétorikou zástupců vládnoucí strany vůči strategickým západním partnerům Gruzie, mezi něž patří Spojené státy a Evropská unie, včetně svých činitelů a poslanců EP, a nad tím, že tato strana podporuje ruské dezinformace a manipulaci;
5. je zděšen opakujícími se velmi znepokojivými případy zastrašování a násilí vůči opozici, jakož i hrozbami dalších represí, které zaznívají z úst vedoucích představitelů Gruzínského snu, včetně oligarchy Bidziny Ivanišviliho, a jejichž cílem je postavit demokratickou prozápadní opozici mimo zákon a umlčet disent;
6. vyzývá EU, aby zahájila komplexní mezinárodní hodnocení voleb konaných v roce 2024 prostřednictvím volební pozorovatelské mise EU v koordinaci s Úřadem pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE/ODIHR) s cílem důkladně vyšetřit volební podvody, posoudit integritu volebních orgánů, vydat doporučení pro budoucí volby a znovu upozornit na to, že proces přistoupení Gruzie k EU se v důsledku politiky vlády před parlamentními volbami a v jejich průběhu zastavil;
7. vyzývá EU, aby pozastavila veškerou formální komunikaci na úrovni EU se stávající gruzínskou vládou a parlamentem, včetně zrušení zasedání Rady přidružení EU-Gruzie, pozastavení politického dialogu na vysoké úrovni, zmrazení mechanismů technické spolupráce, zavedení vízové povinnosti pro gruzínské úředníky cestující do EU, převedení finanční pomoci určené vládě (přibližně 120 milionů EUR ročně) na gruzínské nevládní organizace a nezávislé sdělovací prostředky a na programy na podporu demokratické odolnosti a integrity voleb;
8. vyzývá Komisi, aby posílila a rozšířila svou podporu občanské společnosti v Gruzii, zejména s ohledem na stále drakoničtější opatření vůči gruzínskému lidu;
9. vyzývá všechny prodemokratické politické strany, které mají podporu gruzínských voličů, aby formalizovaly svou koordinaci a vytvořily jednotnou strukturu, jež by reprezentovala proevropské ambice gruzínského lidu na domácí i zahraniční úrovni;
10. vyjadřuje znepokojení nad opakujícími se případy brutálního bití politických osobností, vedoucích představitelů občanské společnosti a novinářů, k nimž došlo letos na jaře během demonstrací proti zákonu o zahraničních agentech a poté; vyjadřuje znepokojení nad tím, že nebyl zadržen, obviněn a dokonce ani odhalen jediný pachatel, a vyzývá gruzínské orgány, aby původce těchto brutálností postavily před soud;
11. je hluboce znepokojen rostoucím ruským vlivem v zemi, jakož i činností vlády Gruzínského snu, která usiluje o sblížení s Ruskem navzdory jeho plíživé okupaci gruzínského území a jeho agresi proti Ukrajině a která i přes sankce EU posiluje gruzínsko-ruské obchodní vazby a odmítá na Moskvu uvalit sankce;
12. naléhavě vyzývá Gruzii, aby jako kandidátská země EU plnila své povinnosti, tedy aby na Rusko v reakci na jeho plošnou invazi na Ukrajinu uvalila sankce a prováděla účinná opatření s cílem zabránit obcházení evropských sankcí, k čemuž se zavázala;
13. připomíná gruzínské vládě, že velká většina obyvatelstva rozhodně podporuje prozápadní směřování země a přistoupení k EU;
14. vítá osobní sankce uvalené Spojenými státy na představitele Gruzínského snu; vyzývá EU, aby pro osoby zapojené do přijímání zákona o zahraničních agentech a do nekalých volebních praktik zavedla podobné zákazy cestování a aby je rozšířila na další vysoce postavené členy vládnoucí strany, jakož i na soudce udělující politicky motivované tresty a na osoby odpovědné za obcházení sankcí a za plnění vojenských, hospodářských a politických cílů Ruska;
15. důrazně odsuzuje destruktivní úlohu nejvlivnějšího gruzínského oligarchy Bidziny Ivanišviliho při vyvolání současné politické krize a systematickém sabotování prozápadního směřování země, což napomáhá sbližování s Ruskem; odsuzuje jeho neustálé snahy o oslabení gruzínských demokratických institucí a maření aspirací obyvatel této země; znovu důrazně vyzývá Radu a demokratické partnery EU, aby na Ivanišviliho uvalili okamžité cílené osobní sankce za jeho přímou účast na rozkladu demokratických procesů v Gruzii a za to, že jedná v rozporu se základními zájmy země;
16. zdůrazňuje, že pozastavení dohody s Gruzií o uvolnění vízového režimu by mělo být zváženo až po uvalení osobních sankcí na členy vládnoucí strany a nejvlivnějšího oligarchu Bidzinu Ivanišviliho;
17. důrazně opakuje svůj naléhavý požadavek, aby byl z humanitárních důvodů okamžitě a bezpodmínečně propuštěn bývalý prezident Michail Saakašvili, aby se mu mohlo dostat potřebné lékařské péče v zahraničí; vyzývá prezidentku Salome Zurabišviliovou, aby využila svých pravomocí k udělení milosti; zdůrazňuje, že gruzínská vláda nese za život, zdraví, bezpečnost a dobré životní podmínky bývalého prezidenta Michaila Saakašviliho plnou a nepopiratelnou odpovědnost a musí být volána k plné odpovědnosti za jakoukoli újmu, kterou utrpí;
18. vyjadřuje politování nad tím, že poslancům EP nebylo v minulosti umožněno navštívit bývalého prezidenta Saakašviliho, aby posoudili podmínky, za nichž je vězněn; vyzývá gruzínské orgány, aby svůj postoj změnily a návštěvy poslanců EP povolily;
19. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Úřadu OBSE pro demokratické instituce a lidská práva a prezidentce, vládě a parlamentu Gruzie.