NÁVRH USNESENÍ o bílé knize o budoucnosti evropské obrany
5.3.2025 - (2025/2565(RSP))
v souladu s čl. 136 odst. 2 jednacího řádu
Reinier Van Lanschot, Mārtiņš Staķis, Ville Niinistö, Damian Boeselager, Hannah Neumann, Maria Ohisalo, Sergey Lagodinsky, Virginijus Sinkevičius
za skupinu Verts/ALE
Viz také společný návrh usnesení RC-B10-0146/2025
B10‑0147/2025
Usnesení Evropského parlamentu o bílé knize o budoucnosti evropské obrany
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o ruské útočné válce proti Ukrajině,
– s ohledem na své doporučení ze dne 8. června 2022 Radě a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky EU po ruské útočné válce proti Ukrajině[1],
– s ohledem na Chartu OSN,
– s ohledem na Strategický kompas pro bezpečnost a obranu, který Rada přijala dne 21. března 2022,
– s ohledem na zprávu Sauliho Niinistöa, zvláštního poradce předsedkyně Evropské komise, ze dne 30. října 2024 nazvanou „Společně bezpečněji - posílení civilní a vojenské pohotovosti a připravenosti Evropy“,
– s ohledem na čl. 136 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že předsedkyně Evropské komise pověřila komisaře pro obranu a vesmír a vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby předložili bílou knihu o budoucnosti evropské obrany;
B. vzhledem k tomu, že Parlament a odborníci již více než deset let vyzývají k vypracování bílé knihy o obraně;
C. vzhledem k tomu, že Strategický kompas byl z velké části vypracován a projednán před 24. únorem 2022; vzhledem k tomu, že Strategický kompas je velmi široká strategie, která poskytuje jen málo vodítek, pokud jde o naléhavou potřebu dosáhnout obranné připravenosti a zajistit odstrašení a obranné schopnosti pro přípravu na nejnaléhavější vojenské situace;
D. vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné posílit parlamentní dohled nad evropskou obranou, aby byl zajištěn pevný demokratický základ pro tuto klíčovou oblast politiky;
E. vzhledem k tomu, že evropské subjekty obranného průmyslu čelí nejen výzvám, ale také dokázaly od února 2022 profitovat z mnohem vyšší poptávky po obranných produktech, což vedlo k rekordním ziskům, zejména u hlavních dodavatelů;
F. vzhledem k tomu, že inovativní začínající podniky v oblasti obrany a zboží dvojího užití a malé a střední podniky (MSP) neměly ve srovnání s hlavními dodavateli srovnatelnou možnost využívat příslušné fondy EU nebo zakázky a financování ze strany vlád členských států;
G. vzhledem k tomu, že kombinované vojenské výdaje členských států EU již převyšují výdaje Ruska, ale chybí jim úspory z rozsahu a zaměření, což kromě potřeby nových investic zdůrazňuje potřebu větší efektivity a zefektivnění vojenských výdajů;
H. vzhledem k tomu, že mnoho konkrétních doporučení obsažených v Niinistöově zprávě by mělo být vodítkem pro práci na bílé knize také proto, že zpráva představuje komplexní a ucelený přístup k pohotovosti a připravenosti, který zahrnuje všechny civilní a vojenské aspekty; vzhledem k tomu, že zpráva zdůrazňuje, že EU nemá plán, jak postupovat v případě ozbrojeného útoku proti členskému státu, a že EU v současné době chybí komplexní schopnost koordinovaně spojit všechny potřebné zdroje EU napříč institucionálními a operačními útvary;
I. vzhledem k tomu, že hybridní hrozby jsou navrženy tak, aby působily v šedé zóně mezi mírem a válkou a kombinovaly konvenční a nekonvenční metody, jako je sabotáž, špionáž a politická infiltrace, s cílem podkopat stabilitu a odolnost EU; vzhledem k tomu, že ústředním prvkem těchto kampaní se staly kybernetické útoky, které využívají rostoucí digitalizaci kritických odvětví, jako je zdravotnictví, finančnictví a energetika, a způsobují kaskádovité narušení s potenciálně závažnými hospodářskými a společenskými důsledky; vzhledem k tomu, že zahraniční informační manipulace a vměšování doplňují tyto operace šířením dezinformací a propagandy s cílem podkopat důvěru v demokratické instituce a polarizovat veřejné mínění; vzhledem k tomu, že rostoucí složitost, četnost a intenzita těchto hrozeb podtrhuje naléhavou potřebu identifikovat a zavést účinná řešení pro zajištění bezpečnosti a odolnosti EU;
J. vzhledem k tomu, že ruská útočná válka proti Ukrajině je pro EU varovným signálem a bezprostředně ohrožuje evropský a světový bezpečnostní řád a bezpečnost EU a jejích členských států; vzhledem k tomu, že tento konflikt ukazuje, že členské státy musí definovat společnou klasifikaci hrozeb a prokázat skutečnou solidaritu s členskými státy v přední linii;
K. vzhledem k tomu, že schopnost EU přijmout rozhodná opatření v reakci na vnější hrozby byla opakovaně omezena požadavkem jednomyslnosti, přičemž některé členské státy blokovaly nebo odkládaly zásadní vojenskou pomoc Ukrajině, a tím podkopávaly evropskou bezpečnost;
L. vzhledem k tomu, že Trumpova administrativa navrhuje normalizaci vztahů s Ruskem a pohrozila stažením americké armády z evropského kontinentu; vzhledem k tomu, že se zdá, že americká administrativa přestala být v rámci NATO spolehlivým spojencem, což má negativní dopady na kolektivní územní obranu jeho členů;
1. zdůrazňuje, že bezpečnost evropského kontinentu je ohrožena tak závažným způsobem, že to nemá v období od druhé světové války obdoby; vyjadřuje hluboké znepokojení nad nárůstem geopolitických rozdílů, a to i v rámci Západu, novými a obnovenými imperialistickými ambicemi autoritářských mocností usilujících o dominanci, systémovým vzájemným soupeřením velkých mocností, nacionalistickým unilateralismem, primárním a rostoucím využíváním síly a násilí ze strany některých států a nestátních subjektů k prosazování svých politických a hospodářských zájmů nebo k řešení sporů;
2. připomíná, že EU je mírovým projektem a měla by usilovat o mír a stabilitu a zároveň odsuzovat agresi; zdůrazňuje, že pro dosažení míru a stability musíme Ukrajinu podpořit a sami se stát odolnějšími;
3. domnívá se, že útočná válka proti Ukrajině byla součástí Putinova plánu na přetvoření euroatlantické bezpečnostní architektury a že tento plán byl zmařen díky hrdinné obraně ukrajinského lidu;
4. zdůrazňuje, že ruské sabotážní akce proti kritické evropské infrastruktuře a ruská manipulace a vměšování do dění v zemích EU a NATO se výrazně zvýšily; zdůrazňuje, že odborníci se domnívají, že Rusko může v nadcházejících letech dále stupňovat své agresivní akce a zaútočit na členské státy EU i konvenčními ozbrojenými silami;
5. vyjadřuje politování nad tím, že prezident Spojených států naznačil, že by se USA mohly pokusit o anexi Grónska, což by bylo v rozporu s mezinárodním právem, způsobilo by značnou nestabilitu grónské vlády a obyvatelstva i celého regionu a dále by zhoršilo vztahy v rámci Severoatlantické aliance;
6. vyzývá proto EU, aby zvýšila své úsilí o změnu trajektorie ruské války proti Ukrajině a vytvořila podmínky pro spravedlivý, komplexní a trvalý mír podle podmínek Ukrajiny; zdůrazňuje, že porážka Ruska na Ukrajině a zajištění budoucího úspěchu Ukrajiny jsou v krátkodobém a střednědobém horizontu nejefektivnější a nejhospodárnější investice do evropské bezpečnosti;
7. naléhavě vyzývá členské státy, aby Ukrajině poskytly větší množství zbraní a munice, a to v co největším množství a co nejrychleji, a umožnily tak Ukrajině osvobodit své území a zabránit dalším ruským útokům;
8. vyzývá k tomu, aby se klíčovou a strukturální součástí bílé knihy stalo rychlé a výrazné zvýšení financování vojenské podpory Ukrajiny; vyzývá členské státy, aby zvýšily přímé investice do kapacit ukrajinského obranného průmyslu, které by umožnily masovou výrobu základních obranných produktů (dánský model), zejména bezpilotních letounů, systémů protivzdušné obrany, dělostřelectva a zbraňových systémů dlouhého dosahu; navrhuje vyčlenit zvláštní rozpočet ve výši několika miliard eur na Nástroj na podporu Ukrajiny v rámci Programu pro evropský obranný průmysl (EDIP), který je vyhrazen právě pro tento účel; zdůrazňuje, že je třeba prozkoumat právní možnosti, jak v souladu s mezinárodním právem plně zabavit zmrazená aktiva ruských fyzických osob a ruské centrální banky a použít je jako dotace na výdaje Ukrajiny na její obranu a odolnost a na její obnovu; odsuzuje veto maďarské vlády vůči Evropskému mírovému nástroji (EPF), které blokuje více než 6 miliard EUR a činí EPF téměř nepoužitelným; dále zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zvážit také možnost vytvoření alternativního ad hoc ujednání pro ty evropské země, které chtějí Ukrajinu vojensky podpořit a tuto pomoc společně financovat;
9. požaduje, aby byl do bílé knihy zahrnut plán, který by popisoval, jakým způsobem lze co nejrychleji a nejefektivněji realizovat integraci ukrajinského obranného průmyslu do evropské technologické a průmyslové základny obrany (EDTIB); připomíná naléhavou potřebu řádně financovat Nástroj EDIP na podporu Ukrajiny; dále navrhuje poskytnutí pojištění vztahující se na válečná rizika pro kritické projekty EDTIB na Ukrajině; navrhuje, aby se zasedání Rady v příslušném složení pravidelně účastnili úředníci ukrajinského ministerstva obrany se statusem pozorovatele;
10. očekává, že bílá kniha o obraně EU vymezí nový rámec a rozsah, v jakém musí EU dosáhnout obranné připravenosti a pohotovosti, a zajistí, že EU bude připravena, s ohledem na nejzávažnější vojenské situace, odstrašit potenciální agresory, bránit se a také pomáhat spojencům NATO, kteří jsou rovněž členskými státy EU, aby se stala důvěryhodným evropským pilířem v NATO;
11. zdůrazňuje, že nastal čas využít procesu bílé knihy k jasnému vymezení toho, co se rozumí skutečnou evropskou obrannou unií; připomíná, že přijetí Strategického kompasu bylo pouze výchozím bodem, ale že jeho provádění je i nadále nezbytné a vyžaduje aktualizaci, aby odrážel cíle odrazení a obranné připravenosti;
12. vyjadřuje politování nad neochotou Rady a členských států EU, pokud jde o řešení hlubokých strukturálních problémů evropského obranného průmyslu, a nad nedostatečnými ambicemi, pokud jde o spolupráci mezi jejich ozbrojenými silami na úrovni EU; vyzývá členské státy, aby spojily své síly a podpořily kvantitativní skok směrem k velmi ambicióznímu a komplexnímu obrannému rámci;
13. v zásadě vítá oznámení předsedkyně Komise ze dne 4. března 2025 týkající se iniciativy „ReArm Europe“; zdůrazňuje však, že plánované investice by měly řešit nedostatek spolupráce a koordinace mezi členskými státy, včetně opatření zaručujících plnou interoperabilitu a zavedení společného zadávání veřejných zakázek jako pravidla;
14. naléhavě vyzývá Komisi, místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členské státy, aby využily procesu bílé knihy k nastínění komplexního rámce, který by se skládal přinejmenším z těchto klíčových prvků:
a) přesný popis scénářů, v nichž by EU a její členské státy použily bezpečnostní a vojenské nástroje, které zahrnují hodnocení nejnovějších rizik a hrozeb a sahají od nejextrémnějších vojenských situací až po krizové řízení v zahraničí,
b) prvky vojenské doktríny, které podrobně popisují vojenské úkoly související s různými scénáři, včetně spolupráce s NATO, zejména prostřednictvím přesnější akceschopnosti a pravidelných cvičení pro scénáře podle čl. 42 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii (SEU),
c) revidované a přizpůsobené hlavní vojenské cíle, úzce koordinované s procesem obranného plánování NATO, a přesný popis potřebného množství a kvality vojenského personálu, včetně požadavků na výcvik a klíčové vojenské schopnosti, které jsou plně synchronizovány s novým Modelem sil NATO (NATO Force Model), pokud jde o země EU v NATO, jako jsou strategické prostředky, ale také zásoby munice, aby bylo možné splnit současné cíle pro tvorbu sil,
d) návrhy týkající se struktur spolupráce ozbrojených sil, které jdou nad rámec ad hoc ujednání, jako jsou bojová uskupení EU, včetně posílené kapacity EU pro rychlé nasazení (Rapid Deployment Capacity – RDC), strategické podpůrné jednotky s mnohonárodní posádkou (založené na modelu vzdušného systému výstrahy a řízení – AWACS) na úrovni EU a další stálé mnohonárodní vojenské jednotky s dostatečnými schopnostmi pro zajištění odstrašení a obrany,
e) popis klíčových parametrů nezbytných pro vytvoření účinného a konkurenceschopného jednotného trhu v oblasti obrany, který by členským státům pomohl dosáhnout hlavních cílů v oblasti schopností nezbytných pro plnou obrannou připravenost a vybavit naše nejbližší spojence, jako je Ukrajina;
15. zdůrazňuje, že EU musí přijmout komplexní a horizontální přístup k bezpečnosti a obraně, přičemž musí zohlednit celou řadu společenských a systémových výzev, kterým čelí, jako je například změna klimatu; zdůrazňuje, že je třeba posoudit dopad současných a budoucích politik EU, aby se zjistilo, jak mohou lépe podpořit bezpečnost a obranu EU, a to i prostřednictvím dalších strategických cílů Unie, zejména přechodu na zelenou, digitální a spravedlivou ekonomiku;
16. konstatuje, že velké geopolitické změny, umocněné návratem rozsáhlých válek v našem sousedství, ohrozily a nadále ohrožují bezpečnost EU a jejích občanů, že další pokračování beze změn („business as usual“) nepřipadá v úvahu a že aby EU a její členské státy mohly čelit těmto hrozbám, musí se spolupráce jejich ozbrojených sil a obranného průmyslu na úrovni EU stát pravidlem, aby se vytvořila obranná unie EU založená na schopnostech, která může překonat hrozby a útoky proti bezpečnosti EU;
17. je pevně přesvědčen, že je třeba dosáhnout výraznějšího pokroku při uplatňování čl. 42 odst. 7 SEU v praxi a že je třeba vypracovat plán, jak tuto politiku solidarity v bílé knize s ohledem na specifický charakter bezpečnostní a obranné politiky některých členských států uvést do praxe;
18. trvá na tom, že je třeba zajistit lepší spolupráci a koordinaci a zohlednit přitom vůli EU a Spojeného království stát se užšími bezpečnostními partnery; důrazně vyzývá k vytvoření Evropské bezpečnostní rady, která by koordinovala činnost podobně smýšlejících zemí ochotných vytvořit předvoj evropské obranné spolupráce a integrace; vyzývá k tomu, aby tato Evropská bezpečnostní rada sloužila jako základ nové evropské obranné unie, která bude sdružovat podobně smýšlející členské státy a strategické partnery, kteří sdílejí společnou bezpečnostní vizi a vzájemnou důvěru;
19. domnívá se, že současné strategické dokumenty, legislativní návrhy a studie, jako je Strategický kompas, evropská obranná průmyslová strategie a Niinistöho zpráva, by měly konečně inspirovat konkrétní a komplexní vizi budoucnosti evropské obrany, včetně konkrétních cílů, úkolů a plánů, které by měla bílá kniha představovat;
20. vyzývá EU, aby lépe propojila nástroje společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) s nástroji vnitřní bezpečnosti a posílila spolupráci v oblasti dvojího užití a civilně-vojenskou spolupráci na úrovni EU;
21. důrazně podporuje řadu dobrých doporučení, která představuje Niinistöho zpráva; plně podporuje cíl zprávy, kterým je „neomezovat naši úroveň připravenosti na to, co je politicky výhodné“, ale zabývat se tím, co je nezbytné pro zvládnutí nejzávažnějších scénářů; trvá na významu připravované strategie Unie pro připravenost, která má EU nasměrovat ke komplexní připravenosti, včetně definice životně důležitých společenských a vládních funkcí na úrovni EU, vypracování základních požadavků na připravenost těchto funkcí na úrovni EU a zajištění soudržnosti odvětvových krizových plánů na úrovni EU; doporučuje zejména doporučení Niinistöovy zprávy zaměřená na posílení postavení občanů, aby byla zajištěna odolnost společnosti, inspirovaná finským konceptem totální obrany;
22. vyzývá EU, aby vypracovala hodnocení rizik na úrovni EU s cílem určit meziodvětvové hrozby a rizika, kterým čelí EU jako celek, a podporuje zavedení zásady „připravenosti již od návrhu“ v celé EU; trvá na tom, že je třeba vypracovat povinnou „kontrolu bezpečnosti a připravenosti“ pro budoucí posouzení dopadů a „zátěžové testy“ pro stávající právní předpisy, jak navrhuje Niinistö; je přesvědčen, že je třeba posoudit, zda existují konkrétní problémy, které brání včasnému dokončení projektů označených za klíčové pro účinné vojenské odstrašení a rychlý příchod kapacit na východní křídlo pro případ vojenských událostí;
23. vyzývá Komisi a členské státy, aby prozkoumaly proveditelnost aktu EU o připravenosti s cílem sladit úsilí EU a členských států, pokud je to možné;
24. vyzývá EU a členské státy, aby připravily a provedly komplexní cvičení připravenosti EU, které by prověřilo rozhodování na vysoké úrovni a operační koordinaci;
25. vyzývá k tomu, aby se SBOP řídila koncepcí „bezpečnosti lidí“ a zavázala se k agendě žen, míru a bezpečnosti; zdůrazňuje význam dalších mnohostranných rámců, které usilují o budování mírové a stabilní budoucnosti;
26. vyzývá členské státy, aby se zasadily o zrušení pravidla jednomyslnosti v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky v Radě; žádá o změnu čl. 46 odst. 6 Smlouvy o EU, která by umožnila hlasování kvalifikovanou většinou namísto jednomyslnosti při řízení stálé strukturované spolupráce, s výjimkou rozhodnutí vedoucích k tvorbě vojenských misí nebo operací s výkonným mandátem v rámci SBOP, která musí zůstat jednomyslná;
27. navrhuje posílit úlohu Parlamentu v oblasti dohledu a kontroly v souladu s rozšiřováním úlohy EU v oblasti obrany, a to i prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci pro pracovní programy současných a budoucích programů a nástrojů obranného průmyslu, které by umožnily kontrolu jejich provádění, zejména priorit stanovených Komisí, pokud jde o projekty týkající se prioritních schopností; žádá, aby byl do nové Rady pro připravenost obranného průmyslu navržené v EDIP jmenován zástupce Parlamentu, který v současné době není určen;
28. domnívá se, že EU musí získat jasnou představu o tom, jaký je skutečný rozdíl mezi cíli v oblasti kapacit a obrannými schopnostmi členských států; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit produkci obranného průmyslu a mít výrobní jednotky neustále připravené k využití, které by reagovaly na zahraniční útoky nebo specifické potřeby strategických partnerů;
29. považuje pravidelné analýzy hrozeb za naprostou nezbytnost a navrhuje synchronizovat jejich plánovací cyklus s podobnými pravidelnými analýzami hrozeb v rámci NATO a u klíčových partnerů mimo NATO;
30. opakuje svou výzvu k posílení spolupráce mezi EU a NATO s cílem vybudovat evropštější NATO, zejména úplným sladěním Strategického kompasu EU a strategické koncepce NATO, plánu rozvoje schopností EU a cílů procesu obranného plánování NATO, s výjimkou oblastí, v nichž existují jasné zvláštní zájmy pouze pro EU; navrhuje jmenovat stálého zástupce EU při NATO, včetně vojenského výboru pro výměnu informací a příslušných vojenských operací;
31. vyzývá EU, aby řešila kritické mezery a nedostatky v obranných schopnostech a zaměřila své úsilí na konkrétní projekty společného evropského zájmu, které jsou příliš nákladné na to, aby je mohl pořídit jeden členský stát, zejména na strategické prostředky, ale také velké zásoby kritického vybavení, s cílem přinést skutečnou přidanou hodnotu EU, jež by mohly být nejefektivněji pořizovány a spravovány společně v rámci EU prostřednictvím zvláštního mimorozpočtového nástroje; navrhuje zejména vytvoření následujících schopností:
a) integrované systémy protivzdušné obrany a zbraňových systémů dlouhého dosahu, optimálně koordinací probíhajícího vývoje iniciativy Evropský nebeský štít (European Sky Shield – ESSI) s evropským přístupem ke zbraňovým systémům dlouhého dosahu (ELSA),
b) potlačení nepřátelské protivzdušné obrany (SEAD),
c) systémy dálkově řízených letadel (RPAS),
d) elektronický boj,
e) obranné a útočné kybernetické systémy,
f) AWACS, vzdušné doplňování paliva a dálková přeprava,
g) velení, řízení, spojení, komunikační a informační systémy (C4), zpravodajství, sledování, určování cílů a průzkum (ISR) a kosmické prostředky důležité pro včasné varování, navigaci, pozorování a komunikaci,
h) hlavní systém pozemního boje (MGCS),
i) budoucí bojový vzdušný systém (FCAS);
32. naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby přešly od přístupu zaměřeného na „tok“ k přístupu zaměřenému na zásoby, se závaznými cíli pro kritické obranné vybavení; poukazuje na nutnost zajistit sociálně a environmentálně udržitelné zásobování příslušnými surovinami a provádět politiky k odstranění rozdílů ve výrobě a na trhu práce; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zvýšit bezpečnostní význam výroby pro obranné účely a zásobování municí a dalšími produkty vypracováním plánů na vytvoření decentralizovanější a odolnější sítě a společných zásob založených na „rezervoárech připravenosti“ v regionech, které čelí vyšší míře ohrožení a možnosti rozsáhlé konvenční války;
33. vyzývá EU, aby urychleně přizpůsobila své nástroje nové realitě a vytvořila správní kapacitu, která by umožnila mnohem rychlejší postup v případě války nebo jiné rozsáhlé krize; zdůrazňuje, že toho lze dosáhnout vypracováním a zavedením závazných pravidel, která mohou být spuštěna v mimořádných situacích k urychlení administrativních a právních postupů, a přijetím opatření na straně vstupů dodavatelského řetězce pro rychlou výrobu a dodávky vojenského zboží nebo výstavbu infrastrukturních projektů pro evropskou mobilitu, které jsou označeny za klíčové pro obranu;
34. naléhavě vyzývá EU, aby okamžitě přijala opatření ke sdílení zdrojů a odborných znalostí v oblasti kybernetické bezpečnosti, přičemž uznává, že jednotlivé členské státy mají v této oblasti omezené kapacity; důrazně se zasazuje o vytvoření jednotného evropského přístupu ke kybernetickým silám; dále trvá na rychlém vytvoření společných evropských kybernetických kapacit, které by účinně řešily společné výzvy, jimž čelí všechny členské státy v rychle se vyvíjejícím prostředí hrozeb, aby se posílila kolektivní odolnost a strategická autonomie EU v digitální oblasti;
35. vyzývá EU, aby v bílé knize popsala plán, který pomůže odstranit zbytečné vnitrostátní regulační překážky zpomalující vojenskou mobilitu, aniž by byla ohrožena veřejná bezpečnost; domnívá se, že definice vojenské mobility by se měla vztahovat na infrastruktury dvojího užití, které zahrnují všechny logistické aspekty mobility, a že pro projekty dvojího užití by měla být řádně uplatňována odpovídající kritéria, pokud jde o ustanovení o financování, zejména na úrovni EU; zdůrazňuje potřebu významných investic do infrastruktury vojenské mobility s cílem posílit kapacity nákladní letecké přepravy, tábory, skladiště, přístavy, letecké, námořní a železniční platformy, železniční tratě, železniční terminály, vodní cesty, silnice a mosty;
36. znovu vyjadřuje svou plnou podporu úsilí o to, aby kapacita EU pro rychlé nasazení dosáhla nejpozději do poloviny roku 2025 plné operační schopnosti a aby měla k dispozici nejméně 5 000 vojáků pro záchranné a evakuační úkoly, počáteční vstupní a stabilizační operace nebo dočasné posílení misí; navrhuje modernizaci kapacity EU pro rychlé nasazení její přeměnou na stálé mnohonárodní síly s vlastními strategickými prostředky a velením a řízením, přičemž je nutné se poučit z neúspěšných zkušeností ad hoc bojových uskupení EU;
37. vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku, aby zahájila diskusi s členskými státy za účelem vytvoření dalších stálých mnohonárodních jednotek, které by reagovaly na změnu prostředí hrozeb pro EU od rozhodnutí o vytvoření kapacity EU pro rychlé nasazení, zejména s ohledem na nedávné Trumpovo sblížení s Putinem a komentáře týkající se Grónska, které zvýšily potřebu účinného evropského odstrašování a obrany v souladu s nejkrajnějšími vojenskými situacemi;
38. navrhuje posílit stávající Eurocorps a vytvořit z něj mnohonárodní sbor s vlastními strategickými prostředky a velením a řízením, k němuž by mohly být trvale připojeny národní brigády se standardizovaným, společně pořizovaným vybavením; zdůrazňuje, že takový mnohonárodní evropský sbor může menším členským státům umožnit splnit jejich současné cíle v oblasti vytváření sil, poskytnout průmyslu souhrnnou poptávku prostřednictvím standardizovaných objednávek vybavení velkého rozsahu a poskytnout EU vlastní kapacity zaměřené na odstrašení a obranu, a to i pro kandidátské země;
39. navrhuje vytvořit na úrovni EU společně vlastněné strategické prostředky se společnou posádkou podle vzoru vzdušného systému výstrahy a řízení NATO, které jsou pro jednotlivé členské státy příliš nákladné a jsou důležité pro bezpečnost EU jako celku;
40. vyzývá k přeměně Evropského velitelství letecké dopravy na „vzdušnou flotilu EU pro reakci na krize“, která by zahrnovala vojenská dopravní letadla držená na evropské úrovni a poskytovaná členským státům pro nasazení vybavení nebo vojáků, evakuaci v nouzových situacích nebo úkoly v oblasti civilní bezpečnosti;
41. opakuje svou výzvu, aby útvar schopnosti vojenského plánování a vedení (MPCC) měl k dispozici odpovídající prostory, personál, lepší plánování, velení a řízení a účinné komunikační a informační systémy;
42. požaduje, aby součástí akčního plánu bílé knihy byla ambicióznější koncepce vojenského výcviku a příslušných prvků plánování, velení a řízení na úrovni EU, jako je například plně vybavený a personálně dobře zajištěný útvar schopnosti vojenského plánování a vedení; domnívá se, že EU musí rozšířit výcvik ukrajinských sil v souladu s ukrajinskými potřebami, aby umožnila vyšší úroveň operační koordinace mezi jednotkami, zajistila co nejefektivnější vytváření sil a vytvořila podmínky pro to, aby si od nich evropské ozbrojené síly mohly brát ponaučení;
43. naléhavě vyzývá členské státy EU, aby rozhodly o jednotné a jasné střednědobé a dlouhodobé vizi evropského obranného průmyslu, která by pomohla splnit hlavní cíle v oblasti schopností;
44. zdůrazňuje, že je naléhavě nutné změnit způsob provádění programů pro obranný průmysl v celé EU; je přesvědčen, že je velmi důležité sladit jejich pracovní programy s revidovanými hlavními cíli, aby se mohly zaměřit na nejnaléhavější a vojensky nejdůležitější nedostatky ve schopnostech; zdůrazňuje, že je důležité překonat velmi široké rozdělení omezených finančních zdrojů a že je třeba zabránit dalšímu „dvojímu zdroji dodávek“ nebo podobným duplicitám na úrovni EU, které by přispívaly k velkému množství duplicit v Evropě a k nízké míře účinnosti obranné průmyslové základny, pro kterou je stále charakteristická roztříštěnost;
45. zdůrazňuje, že je třeba zvýšit schopnosti a zdroje a že roztříštěnost obranného trhu musí být překonána vytvořením jednotného trhu pro obranu, na němž budou platit závazná společná pravidla zaručující spravedlivou hospodářskou soutěž a plnou interoperabilitu obranných produktů; souhlasí s názorem obsaženým ve zprávě Maria Draghiho o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti, že EU musí urychleně zvýšit konkurenceschopnost v tomto odvětví různými prostředky, jako jsou fúze (inspirované osvědčenými postupy, např. u firmy Airbus) a větší konkurence mezi tradičními podniky v oblasti obrany, které jsou na národní úrovni pevně zakotvené, a rozhodnout o pobídkách určených obrannému průmyslu EU pro dostatečně velké veřejné a soukromé investice do bezpečnosti a obrany;
46. domnívá se, že bílá kniha by měla vycházet ze Strategie pro evropský obranný průmysl (EDIS), zejména z Programu pro evropský obranný průmysl, a měla by rovněž vypracovat koncepci pohotovostního plánu hospodářské spolupráce v době války, aby se připravila na vzájemnou podporu v případě rozsáhlých bezpečnostních krizí, a prohloubit hospodářskou komunikaci pro období války s cílem poskytnout včasné varování před závažnými, hybridními a kybernetickými hrozbami;
47. zdůrazňuje, že jednotný evropský obranný trh je prioritou, neboť roztříštěnost a nedostatečná konkurenceschopnost brání EU převzít větší odpovědnost jako poskytovatel bezpečnosti; vyjadřuje politování nad skutečností, že ani programy pro evropský obranný průmysl, ani zvyšující se národní rozpočty na obranu nevedly k nárůstu spolupráce v oblasti obranného průmyslu na úrovni EU, která by členským státům umožnila dosáhnout jejich vlastních cílů spolupráce z roku 2007, jak je stanoveno v rámci Evropské obranné agentury (EDA); připomíná přetrvávající nízkou úroveň evropské spolupráce po 24. únoru 2022, která v případě výzkumu a vývoje (VaV) činila 14 % v roce 2022 a 6 % v roce 2023 a v případě společného zadávání veřejných zakázek 18 % v roce 2023, přičemž EDA nebyla schopna poskytnout údaje pro rok 2023 (zdůraznila však, že došlo k „dočasnému zpomalení“); zdůrazňuje, že je naléhavě nutné analyzovat důvody neochoty členských států využívat spolupráci na úrovni EU a vnímat ji jako hlavní nástroj pro investice do obrany;
48. důrazně podporuje myšlenku, aby se spolupráce na úrovni EU stala v evropském obranném průmyslu pravidlem, a zavazuje se ke konkrétním číselným cílům spolupráce, jak jsou uvedeny ve strategii EDIS, které se zaměřují zejména na společné zadávání veřejných zakázek (nejméně 40 % do roku 2030), obchod uvnitř EU (nejméně 35 % do roku 2030) a zadávání veřejných zakázek na obranné produkty vyrobené v EU (nejméně 50 % do roku 2030 a 60 % do roku 2035);
49. naléhavě vyzývá Komisi a Radu, aby se zabývaly dvojí výzvou, kterou je společná výroba vojenského vybavení a jeho účinné využívání ve všech členských státech; vyzývá ke komplexní strategii, která by zaručila vyšší interoperabilitu prostřednictvím podpory dohodnutých civilních a vojenských norem, jako jsou standardizační dohody NATO, v rámci programů pro evropský obranný průmysl; požaduje závazek vázat financování současných a budoucích nástrojů na standardizaci a sbližování certifikace členskými státy NATO a zpřesnění stávajících norem; vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní plány na překonání překážek interoperability a zajištění účinného využívání společně vyráběného vybavení všemi zúčastněnými členskými státy;
50. trvá na významu evropských obranných projektů společného zájmu, jak jsou uvedeny v Programu pro evropský obranný průmysl, které mají zásadní význam pro evropskou připravenost a pohotovost v oblasti obrany; domnívá se, že tyto projekty by měly podporovat průmyslové a technologické kapacity, které jsou základem společných priorit v oblasti schopností a které nelze realizovat samostatně, jako jsou strategické prostředky; navrhuje, aby komisař pro obranu na základě hlavních cílů schopností vytvořil jasný „plán výstupů“, v němž by byly uvedeny příslušné kvantifikované cíle nejen pro strategické nástroje, ale také pro nejkritičtější potřeby vybavení velkého rozsahu, kam patří hlavní systém pozemního boje, budoucí bojový vzdušný systém a Iniciativa Evropský nebeský štít a evropský přístup ke zbraňovým systémům dlouhého dosahu, které by pak byly společně pořizovány a udržovány po celou dobu životního cyklu produktu, aby se co nejefektivněji a nejrychleji dosáhlo úspor z rozsahu a interoperability;
51. domnívá se, že konkurenceschopný a odolný evropský obranný průmysl povede také k restrukturalizaci průmyslového prostředí, mimo jiné prostřednictvím fúzí, což by rovněž snížilo počet paralelních programů, které plýtvají finančními zdroji, a k lepšímu regionálnímu rozmístění výrobních závodů; domnívá se, že naše obranné politiky by měly podporovat růst center excelence EU, a to i podle kritérií decentralizace, bezpečnosti a odolnosti; zdůrazňuje, že je třeba masivně podpořit zakládání nových podniků a malých a středních podniků v tomto odvětví, což je prioritou a strukturálním prvkem části bílé knihy týkající se jednotného trhu v oblasti obrany; zdůrazňuje, že v případě zavedených nebo systémových subjektů v odvětví obrany by veřejné investice měly být doprovázeny dodatečnými zárukami, které zajistí, že veřejné prostředky budou reinvestovány a nebudou použity za účelem generování zisku pro jejich akcionáře, např. prostřednictvím daní z neočekávaných zisků;
52. navrhuje vytvořit evropské regionální klastry EDTIB spojující zařízení pro výzkum, vývoj, výrobu a údržbu, za účelem vytvoření regionálních úspor z rozsahu, které by se zaměřovaly na oblasti technologické specializace; vyzývá k tomu, aby tato uskupení byla strategicky rozmístěna po celé EU, což by umožnilo pokračovat ve výrobě i v době krize a rovnoměrněji rozdělit hospodářské příležitosti pro malé a střední podniky a členské státy s relativně malým obranným průmyslem; vyzývá k tomu, aby tato uskupení byla v souladu s návrhem Programu pro evropský obranný průmysl na Strukturu pro evropský zbrojní program;
53. požaduje větší soudržnost v podpoře podniků snížením zbytečné administrativní zátěže a omezením byrokracie a zajištěním mnohem snazšího přístupu pro malé a střední podniky v odvětví obrany;
54. vyzývá ke komplexní strategii, která by využila stávající nástroje, jako je Nástroj pro kapitálové investice pro obranu, a nové iniciativy, jako je fond EDIP pro urychlení transformace dodavatelských řetězců v oblasti obrany; požaduje konkrétní závazky ke zvýšení objemu finančních prostředků pro malé a střední podniky při zajištění transparentnosti a odpovědnosti; požaduje zavedení důkladných monitorovacích mechanismů, které zajistí, že finanční prostředky budou podporovat inovace a konkurenceschopnost malých a středních podniků, aniž by docházelo k narušení trhu; dále požaduje pravidelné podávání zpráv o dopadu a účinnosti těchto finančních nástrojů na podporu začínajících podniků a malých a středních podniků v obranném průmyslu a v odvětví zboží dvojího užití;
55. vyzývá Komisi, aby navrhla fond nahrazující Evropský obranný fond (EDF), který by podporoval společný výzkum a inovace v celém dodavatelském řetězci a vytvořil podmínky pro řešení technologických výzev a poskytl evropská řešení klíčových nedostatků ve schopnostech; vyzývá ke zřízení agentury Komise se zvláštním zaměřením na výzkum a vývoj s potenciálem dvojího užití, která by se inspirovala americkou Agenturou ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA); zdůrazňuje, že na úrovni EU je třeba klást velký důraz na podporu nejpřevratnějších a nejinovativnějších technologií prostřednictvím vytvoření akceleračního centra pro výzkum, vývoj a testování nových průlomových obranných technologií, které by rovněž přispělo k hospodářské konkurenceschopnosti a spojilo by průmysl, vlády a odbornou veřejnost; zdůrazňuje, že tato organizace by měla podporovat kulturu podstupování rizik a být velmi flexibilní; navrhuje, aby se přidělování finančních prostředků nejprve zaměřilo na omezený počet klíčových projektů, včetně dekarbonizované obrany a nových odstrašujících schopností;
56. vyzývá k posílení energetické odolnosti a rozměru transformace v oblasti klimatu a životního prostředí v rámci nástupce ERF a ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu a k dekarbonizaci (zahrnující jak přizpůsobení, tak zmírnění) obrany EU již od fáze návrhu a ve všech pěti rozměrech: operativní rozměr, plánování a rozvoj schopností, zapojení více zúčastněných stran, řízení a výzkum a vývoj ve prospěch výkonnosti vojenských schopností, odolnosti ozbrojených sil, a tím i konkurenceschopnosti EDTIB;
57. je hluboce přesvědčen, že nástroje na úrovni EU by měly upřednostnit a masivně zvýšit podporu malých a středních podniků a začínajících podniků v odvětví dvojího užití a obrany; zdůrazňuje, že je třeba podporovat malé a střední podniky a začínající podniky při uvádění úspěšně otestovaných prototypů na trh, včetně rozšiřování výroby; zdůrazňuje, že je třeba překlenout současnou mezeru ve financování, pokud jde o tyto důležité kroky, které by posílily EDTIB, a to i v úzké spolupráci s ukrajinskou technologickou a průmyslovou základnou obrany;
58. trvá na tom, že je třeba odstranit překážky vstupu obranných produktů na trh v celé EU, a to revizí směrnic o transferu produktů pro obranné účely a o zadávání zakázek v oblasti obrany; vyzývá Komisi, aby navrhla opatření pro lepší přístup na trh, hladší přeshraniční spolupráci a větší bezpečnost dodávek, včetně harmonizace vnitrostátních vývozních politik;
59. zdůrazňuje, že je třeba vypracovat účinnou politiku v oblasti vyzbrojování na úrovni EU, která bude zahrnovat vytvoření fungujícího a účinného rozměru zahraničního obchodu, jehož cílem bude podporovat partnery, kteří čelí hrozbám ze strany agresivních autoritářských režimů, a zabránit dodávkám zbraní nedemokratickým agresivním režimům a režimům, které je používají nezákonně, na základě posouzení podle příslušných mezinárodních právních předpisů v oblasti lidských práv a humanitárního práva, v souladu se stávajícími osmi kritérii dle společného postoje Rady k vývozu zbraní[2]; zdůrazňuje, že je třeba překonat velmi úzký a vnitrostátní výklad článku 346 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) v tomto ohledu;
60. vyzývá členské státy, aby se aktivně podílely na mechanismu určování priorit pro obrannou výrobu, který vychází z mapování bezpečnostních a obranných schopností a pomáhá určovat priority zakázek, smluv a náboru zaměstnanců v mimořádných situacích;
61. je pevně přesvědčen, že základem politik EU týkajících se evropského obranného trhu musí být zásada evropské preference jako strategický imperativ zaměřený na ochranu evropského know-how; zdůrazňuje, že evropská zásada preference se musí v právních předpisech EU v oblasti obrany odrážet v jasných a jednoznačných kritériích způsobilosti; zdůrazňuje však, že do těchto kritérií by měly být zahrnuty výjimky pro mimořádné vojenské situace a projekty, které jsou důležité pro zajištění obranné připravenosti;
62. vyzývá k vytvoření nástroje pro reakci na krize, který by zajistil evropskou svrchovanost podle vzoru amerického zákona o obranné výrobě (Defense Production Act), aby EU měla k dispozici nástroj, který by bylo možné aktivovat pro rychlou reakci na mimořádné válečné nebo krizové potřeby; požaduje, aby takový nástroj obsahoval následující klíčové prvky:
a) společné zadávání zakázek na konkrétní obranné produkty,
b) stanovení priorit dodávek kritických materiálů a objednávek pro konkrétní dodavatelské řetězce, jako je dělostřelecká munice,
c) urychlení správních a právních postupů pro přesun vojenského vybavení a vojsk a pokud možno vývoj (infrastrukturních) projektů, které jsou rozhodující pro vojenskou mobilitu nebo jiné prioritní oblasti vojenské připravenosti, přičemž je třeba zabránit obcházení ustanovení o ochraně životního prostředí a zavést nezbytné záruky;
63. vyjadřuje politování nad nedostatečnou ochotou členských států investovat do spolupráce na úrovni EU a naléhavě je vyzývá k dosažení cílů EU v oblasti bezpečnosti a obrany; upozorňuje na skutečnost, že náklady na nepřipravenost na nejkrajnější vojenské situace by byly vyšší než náklady na rozhodnou připravenost EU; připomíná, že celkové výdaje EU na obranu jsou nedostatečné a že jen velmi málo vnitrostátních výdajů na obranu je koordinováno nebo dokonce sdružováno s výdaji jiných členských států nebo investováno do evropských projektů spolupráce; vyzývá EU a členské státy, aby spolupracovaly a dohodly se na konkrétních opatřeních a prostředcích pro krátkodobé až dlouhodobé veřejné a soukromé investice;
64. konstatuje, že podle předsedkyně Komise chybí v současné době v objemu výdajů na obranu v příštím desetiletí 500 miliard EUR, ale pokud bude EU potřebovat rozvíjet své vlastní vojenské schopnosti, bude se podle odhadů odborníků muset tato částka výrazně zvýšit; zdůrazňuje, že rozpočet Unie sám o sobě nemůže tuto mezeru zaplnit, ale musí hrát důležitou úlohu;
65. zdůrazňuje, že zvýšení investic do obrany by nemělo konkurovat jiným prioritám veřejných investic, včetně sociálních výdajů, územní soudržnosti a klimatické transformace, které jsou všechny důležité pro naši evropskou bezpečnost; opakuje, že nejúčinnějším způsobem, jak zachovat tyto priority, je uvolnit nové investice do obrany, a nikoli znovu použít již vyčleněné finanční prostředky; dále připomíná, že by směřování finančních prostředků mělo být zakotveno v celospolečenském přístupu k odolnosti, a proto musí mít širokou podporu evropských občanů a tato podpora musí být dlouhodobě udržitelná;
66. nesouhlasí s jakýmkoli návrhem, jehož cílem je použít prostředky politiky soudržnosti k jiným účelům, než jaké jsou určeny v jejich dlouhodobých cílech, a připomíná, že pouze posílení sociální a hospodářské struktury Evropy a snížení územních rozdílů přispěje k vyváženému rozvoji a stabilitě všech regionů EU a v konečném důsledku posílí schopnost EU bránit se proti dezinformacím a zahraničnímu vlivu;
67. podporuje oznámení předsedkyně Komise o vytvoření nového finančního nástroje EU na pomoc členským státům při zvyšování jejich výdajů na obranu prostřednictvím půjček krytých rozpočtem EU; bere na vědomí záměr zřídit tento nový nástroj podle článku 122 SFEU; připomíná, že zatímco nástroj EU na podporu oživení, který přiděloval vypůjčené prostředky různým programům EU, byl zřízen nařízením Rady podle článku 122 SFEU, jednotlivé programy EU, na které byly prostředky přiděleny, včetně Nástroje pro oživení a odolnost, byly přijaty na základě „spolurozhodování“ podle článku 175 SFEU; vyzývá Komisi, aby přijala podobnou právní strukturu, respektující řádný legislativní postup a zajišťující demokratickou legitimitu jakéhokoli nového nástroje EU pro financování obrany;
68. vítá další rozšíření kritérií způsobilosti skupiny Evropské investiční banky (EIB) na zboží dvojího užití; vítá Strategickou evropskou bezpečnostní iniciativu skupiny EIB z roku 2022 zaměřenou na podporu inovací v oblasti technologií dvojího užití; zdůrazňuje, že investice EIB by se měly zaměřit na inovativní projekty, nikoli však na spotřební zboží, jako je munice; zdůrazňuje, že větší investice EIB do odvětví obrany mohou podpořit investice komerčních bank do tohoto odvětví; vyzývá skupinu EIB, aby přezkoumala dopad rozšíření své nové politiky v oblasti zboží dvojího užití, a trvá na tom, aby k dalšímu rozšíření úvěrů v tomto odvětví došlo pouze v případě, že to nebude mít negativní dopad na celkové náklady banky na financování nebo na její investiční projekty nebo na příspěvek k financování investic potřebných k tomu, aby EU mohla dosáhnout svých cílů v oblasti klimatu;
69. domnívá se, že další půjčky na obranu doplňující společný dluh by měly být řešeny v samostatné bance, neboť investice do obrany nelze v zásadě považovat za investice v oblasti životního prostředí, sociálních věcí a správy a řízení společností; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby urychleně zřídily novou banku pro obranu po vzoru Evropské banky pro obnovu a rozvoj, která by se mohla zabývat zajištěním půlček na obranu z globální perspektivy a zároveň chránit ostatní investice a umožnit spojencům, aby se k ní připojili;
70. bere na vědomí oznámení předsedkyně Komise o „aktivaci únikové doložky pro investice do obrany“; zdůrazňuje, že vzhledem k jiným naléhavým politickým prioritám musí být úniková doložka uplatněna tak, aby zvýšení výdajů na obranu nevedlo ke škrtům v jiných oblastech, a musí být podmíněna využitím na rozvoj společných projektů EU, včetně infrastruktury dvojího užití, jako jsou železnice, satelitní systémy a odolné energetické sítě;
71. zdůrazňuje, že současná politická situace ukazuje, že nedávno přijatý rámec správy ekonomických záležitostí EU připravuje vlády o finanční zdroje potřebné k tomu, aby mohly reagovat na současné a nové výzvy; zdůrazňuje, že upřednostňování jedné oblasti politiky před jinou spíše zhoršuje četné krize, kterým EU čelí, než aby je zmírňovalo; vyzývá k revizi rámce fiskálních pravidel EU, která by poskytla dlouhodobou jistotu financování potřebnou pro investice do podpory spravedlivé transformace, rozšíření evropských obranných výrobních kapacit a rozvoje infrastruktury dvojího užití, a podpořila tak skutečně koordinovaný přístup EU k investiční politice;
72. trvá na tom, že naléhavé potřeby nemohou čekat na příští víceletý finanční rámec; domnívá se, že dokud členské státy odmítají přidělit více zdrojů do vyššího celkového rozpočtu EU, včetně vytvoření nových vlastních zdrojů, a vzhledem k požadavku jednomyslnosti pro změnu nařízení o víceletém finančním rámci[3] i rozhodnutí Rady o vlastních zdrojích[4], a vzhledem k naléhavosti je třeba neprodleně zvážit řešení alternativního financování, včetně:
a) urychlené zahájení diskuse o zřízení dalšího mimorozpočtového finančního nástroje[5] , který by dostatečně sdružoval a evropeizoval části národních obranných rozpočtů na úrovni EU a který by se zabýval celým životním cyklem vojenských schopností na úrovni EU od spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje a společného zadávání veřejných zakázek až po společnou údržbu, výcvik a bezpečnost dodávek, a který by byl stejně jako současný mimorozpočtový Evropský mírový nástroj otevřen zemím mimo EU, jako je Norsko a Spojené království; zdůrazňuje proto potřebu zlepšit rozhodovací a dozorové postupy ve srovnání se současným modelem řízení Evropského mírového nástroje,
b) vydávání záruk EU ke krytí rizik Komisí s cílem snížit úrokové sazby pro účastníky projektů na úrovni EU, které byly označeny za klíčové pro obrannou připravenost,
c) nový dluhový program EU podle vzoru NextGenerationEU, který by byl podpořen skutečnými vlastními zdroji na splácení vypůjčených prostředků,
d) vytvoření nových skutečných vlastních zdrojů EU s cílem vytvořit dodatečné toky příjmů na financování investic souvisejících s bezpečností a obranou na úrovni EU,
e) větší mobilizace vlastního a soukromého kapitálu; opakuje proto svou výzvu k větším soukromým investicím do obrany EU,
f) vytvoření specifických finančních produktů, aby soukromé banky více investovaly do odvětví obrany,
g) vypracování nouzových postupů pro projekty vytvořené v reakci na velké krize nebo války;
73. domnívá se, že příští víceletý finanční rámec by měl mít k dispozici větší objem finančních prostředků na společnou bezpečnost a měl by být pružnější, aby bylo možné reagovat na nepředvídané krize a mimořádné události;
74. vítá návrhy obsažené v nedávné Niinistöho zprávě týkající se financování evropské obrany; podporuje zřízení Nástroje pro obranu Evropy a Nástroje pro zabezpečení Evropy; stejně tak vítá a podporuje návrh na vytvoření programu investičních záruk podle vzoru InvestEU s otevřenou architekturou, který by nastartoval investice soukromého sektoru, a na vydání „evropského standardu pro dluhopisy připravenosti“;
75. trvá na tom, aby byly zavedeny spolehlivé mechanismy, které zajistí účinné využívání omezených rozpočtových zdrojů EU a zabrání zdvojování úsilí v obranných projektech; požaduje komplexní přezkum stávajících dozorových postupů a vytvoření transparentního rámce pro sledování a hodnocení účinnosti obranných iniciativ financovaných EU;
76. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Evropské službě pro vnější činnost, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě a Komisi.
- [1] Úř. věst. C 493, 27.12.2022, s. 136.
- [2] Společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu (Úř. věst. L 335, 13.12.2008, s. 99, ELI: http://data.europa.eu/eli/compos/2008/944/oj.
- [3] Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 11, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2020/2093/oj.
- [4] Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom, Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2020/2053/oj.
- [5] V souladu s bodem 1 písm. m) svého doporučení ze dne 8. června 2022 Radě a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky EU po ruské útočné válce proti Ukrajině (Úř. věst. C 493, 27.12.2022, s. 136).