NÁVRH USNESENÍ o pokračování neochvějné podpory EU Ukrajině tři roky od začátku ruské válečné agrese
7.3.2025 - (2025/2528(RSP))
v souladu s čl. 136 odst. 2 jednacího řádu
Villy Søvndal, Sergey Lagodinsky, Maria Ohisalo, Ville Niinistö, Virginijus Sinkevičius, Nicolae Ştefănuță, Mounir Satouri, Markéta Gregorová, Tilly Metz
za skupinu Verts/ALE
Viz také společný návrh usnesení RC-B10-0156/2025
B10‑0159/2025
Usnesení Evropského parlamentu o pokračování neochvějné podpory EU Ukrajině tři roky od začátku ruské válečné agrese
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Ukrajině a Rusku,
– s ohledem na Chartu OSN, Haagské úmluvy, Ženevské úmluvy a jejich dodatkové protokoly a na Římský statut Mezinárodního trestního soudu,
– s ohledem na memorandum o bezpečnostních zárukách v souvislosti s přistoupením Ukrajiny ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní podepsané dne 5. prosince 1994 v Budapešti,
– s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 19. prosince 2024,
– s ohledem na dohodu mezi Mezinárodním trestním soudem a Evropskou unií o spolupráci a pomoci z roku 2006[1],
– s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 2. listopadu 2022 nazvanou „Zpráva Mezinárodního trestního soudu“, rezoluci ze dne 14. listopadu 2022 nazvanou „Další kroky k nápravě a odškodnění za agresi vůči Ukrajině“, rezoluci ze dne 23. února 2023 nazvanou „Zásady Charty OSN, které jsou základem komplexního, spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině“ a na rezoluci ze dne 24. února 2025 nazvanou „Podpora komplexního, spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině“,
– s ohledem na zprávu Světové banky, ukrajinské vlády, Evropské komise a Organizace spojených národů ze dne 25. února 2025 nazvanou „Čtvrté urychlené posouzení škod na Ukrajině a jejích potřeb (RDNA4) (únor 2022 – prosinec 2024)“,
– s ohledem na čl. 136 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že Ruská federace zahájila před třemi roky dne 24. února 2022 nevyprovokovanou, neoprávněnou a protiprávní útočnou válku proti Ukrajině; vzhledem k tomu, že ruská agrese proti Ukrajině začala v roce 2014 obsazením částí Donbasu a okupací a anexí Autonomní republiky Krym náležící Ukrajině;
B. vzhledem k tomu, že od té doby ruské síly pokračují v nerozlišujících útocích na obytné oblasti a civilní infrastrukturu a tyto útoky se stupňují; vzhledem k tomu, že těžké a intenzivní ostřelování v kombinaci s pozemními boji pokračovalo po celý rok 2024; vzhledem k tomu, že OSN potvrdila, že od února 2022 bylo zavražděno více než 12 500 civilistů, včetně stovek dětí; vzhledem k tomu, že skutečný počet mrtvých civilistů se odhaduje na desítky tisíc; vzhledem k tomu, že mnohem více civilistů bylo zraněno, mučeno, podrobeno násilné „převýchově“, vystaveno obtěžování, znásilněno, uneseno nebo násilně vysídleno; vzhledem k tomu, že toto nelidské chování kremelského režimu, ruských jednotek a jejich zástupných sil je v naprostém rozporu s mezinárodním humanitárním právem;
C. vzhledem k tomu, že miliony Ukrajinců, kteří uprchli před ruskou agresí, zůstávají i nadále vysídleny v rámci Ukrajiny i za jejími hranicemi; vzhledem k tomu, že obytné domy, školy a nemocnice, zejména v blízkosti frontové linie, jsou i nadále každodenně bombardovány; vzhledem k tomu, že od února 2022 se do oblastí u fronty vrátilo přibližně 1,6 milionu osob, z nichž mnozí jsou již v pokročilém věku; vzhledem k tomu, že pro tento rok bude 70 % domácností, které se nacházejí poblíž frontové linie, potřebovat potravinovou pomoc a dodávky vody a 69 % domácností chybí léky;
D. vzhledem k odhadům ukrajinských úřadů, podle kterých bylo nejméně 19 546 ukrajinských dětí od začátku plnoformátové invaze v únoru 2022 deportováno a násilně vysídleno ze svých domovů do Ruska a na jím okupovaná území; vzhledem k tomu, že mnoho unesených dětí uvedlo, že byly fyzicky a psychicky týrány za účelem vymazání jejich ukrajinské identity;
E. vzhledem k tomu, že od začátku plnoformátové invaze se ruská armáda dopustila na Ukrajině více než 6 500 zločinů proti životnímu prostředí, přičemž náklady se odhadují na 71 miliard USD; vzhledem k tomu, že ekocida je taktikou, která ničí půdu a obyvatelnost země i schopnost budoucích generací růst a prosperovat;
F. vzhledem k tomu, že nejnovější zpráva o urychleném posouzení škod a potřeb odhaduje k prosinci 2024 celkové náklady na rekonstrukci a obnovu Ukrajiny v příštím desetiletí na nejméně 506 miliard EUR, což je 2,8násobek odhadovaného nominálního hrubého domácího produktu země v roce 2024; vzhledem k tomu, že pro rok 2025 přetrvává celkový nedostatek finančních prostředků na obnovu a rekonstrukci ve výši 9,62 miliardy EUR;
G. vzhledem k tomu, že 16. balíček unijních sankcí byl přijat dne 24. února 2025; vzhledem k tomu, že unijní sankce jsou i nadále oslabovány tím, že nejsou dostatečně prosazovány; vzhledem k tomu, že z nedávných zpráv vyplývá, že USA mohou Rusku v krátkodobém horizontu poskytnout od sankcí úlevu;
H. vzhledem k tomu, že obrat Trumpovy administrativy v zahraniční politice se potvrdil na bezpečnostní konferenci v Mnichově v únoru 2025, čímž se jasně ukázalo, že Evropa se již na USA nemůže spoléhat, pokud jde o obranu našich společných zájmů a hodnot, včetně podpory svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny; vzhledem k tomu, že Trumpova administrativa ukončila téměř tři roky izolace Ruska, když prezident Trump dne 12. února 2025 inicioval telefonní hovor s prezidentem Putinem a dne 18. února 2025 přistoupil k jednání s Ruskem v Saúdské Arábii; vzhledem k tomu, že prezident Trump již otevřeně uznal Putinovy požadavky tím, že vyloučil členství Ukrajiny v NATO a uvedl, že ukrajinské území okupované Ruskem nemusí být v rámci mírové dohody Ukrajině vráceno; vzhledem k tomu, že prezident Trump pověřil svou administrativu, aby pozastavila veškerou vojenskou pomoc Ukrajině;
I. vzhledem k tomu, že prezident Trump opakuje nepravdivá tvrzení o ruské útočné válce proti Ukrajině, včetně bagatelizace viny Ruska za zahájení války a zpochybňování demokratické legitimity a popularity prezidenta Zelenského; vzhledem k tomu, že se prezident Zelenskyj podle nedávných průzkumů těší oblíbenosti u 57 % obyvatelstva; vzhledem k tomu, že ukrajinské zákony upravující stanné právo byly vypracovány v roce 2015, tedy před Zelenského vstupem do úřadu, v reakci na nelegální anexi Krymu Ruskem;
J. vzhledem k tomu, že Trumpova vláda zmrazila veškeré zahraniční finanční prostředky, včetně prostředků vyhrazených pro Ukrajinu Agenturou USA pro mezinárodní rozvoj (USAID); vzhledem k tomu, že toto financování řešilo významnou část humanitárních potřeb Ukrajiny, jakož i mnoho dalších aspektů kriticky důležité podpory, jako je posílení ukrajinských telekomunikačních sítí proti ruským kybernetickým útokům; vzhledem k tomu, že další finanční prostředky Spojených států, které byly nyní zmrazeny, představovaly klíčovou podporu ukrajinským nevládním organizacím a financovalo se z nich rozsáhlé vyšetřování ruských válečných zločinů;
K. vzhledem k tomu, že Spojené státy hlasovaly proti rezoluci Valného shromáždění OSN, kterou vypracovaly Ukrajina a EU u příležitosti třetího výročí plošné invaze, a následně úspěšně předložily rezoluci v Radě bezpečnosti OSN, ve které o odpovědnosti Ruska za tento konflikt nebyla zmínka;
L. vzhledem k tomu, že v reakci na posun USA směrem k Rusku navrhla místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová plán další vojenské podpory Ukrajiny ze strany členských států a že předsedkyně Komise von der Leyenová vedle toho předložila plán s názvem „ReArm Europe“, který má členským státům umožnit přístup k finančním prostředkům v zájmu navýšení jejich obranných schopností a posílení podpory Ukrajiny;
1. co nejdůrazněji odsuzuje pokračující útočnou válku Ruska proti Ukrajině a požaduje, aby Rusko veškeré vojenské aktivity na Ukrajině okamžitě zastavilo, bezpodmínečně stáhlo všechny síly a vojenskou techniku z celého mezinárodně uznávaného území Ukrajiny a nahradilo této zemi škody způsobené jejím obyvatelům a na její půdě a infrastruktuře;
2. vyjadřuje bezvýhradnou solidaritu s ukrajinským lidem, plně podporuje nezávislost, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznávaných hranic a zdůrazňuje, že tato válka představuje závažné porušení mezinárodního práva;
3. zdůrazňuje legitimitu prezidenta Zelenského jako demokraticky zvoleného vůdce a prezidenta Ukrajiny po celou řádnou dobu trvání stanného práva; vyjadřuje důvěru v ukrajinské orgány, že uspořádají nové volby, jakmile to situace dovolí; pevně konstatuje, že stanné právo je stále kvůli pokračující útočné válce Ruska proti Ukrajině nezbytné;
4. vyjadřuje hluboké znepokojení nad rozhodnutím americké administrativy rozmělnit svou dlouhodobou podporu Ukrajině, a to jak slovy, tak činy; opětovně vyjadřuje podporu ukrajinskému mírovému programu a plánu pro vítězství, jež představují ten nejlepší základ pro spravedlivý, komplexní a trvalý mír pro ukrajinský lid a náš širší region; bere na vědomí iniciativy USA k jednání, zdůrazňuje však, že jednání o Ukrajině nemohou probíhat bez ní a že musí vést ke spravedlivému míru; opakuje, že konečným cílem zůstává dosáhnout na Ukrajině spravedlivého a trvalého míru za podmínek, které si tato země sama určí, a zajistit bezpečnost a důstojnost jejích obyvatel v rámci mírové a stabilní Evropy; opakuje, že příměří bude účinné pouze tehdy, bude-li součástí komplexní mírové dohody, přičemž každou mírovou dohodu by měly doprovázet bezpečnostní záruky pro Ukrajinu; vyzývá americké zákonodárce, kteří podporují ukrajinskou suverenitu a nezávislost, aby se postavili proti současnému trendu usmiřování Ruska a aby se veřejně připojili k požadavkům na účast Ukrajiny na všech rozhovorech o její budoucnosti;
5. zdůrazňuje, že válečné hospodářství Ruska není udržitelné a že kombinace organizovaného hospodářského tlaku s urychlenou vojenskou podporou Ukrajiny by jejím silám umožnilo zlepšit jejich postavení a zároveň poškodit ruskou ekonomiku, aby se zajistilo, že Ukrajina bude mít silnější vyjednávací pozici za předpokladu, že se zapojí do mírových rozhovorů; vyzývá proto EU a její obdobně smýšlející partnery, aby vystupňovali své úsilí o změnu trajektorie Ruskem vedené války proti Ukrajině a vytvořili podmínky pro spravedlivý, komplexní a trvalý mír; naléhavě proto vyzývá členské státy a obdobně smýšlející partnery, aby Ukrajině poskytly větší objem zbraní a munice, a to v co největším množství a co nejrychleji, a umožnily jí tak osvobodit své území a zabránit dalším ruským útokům; vítá v tomto ohledu nedávný návrh místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Kallasové poskytnout Ukrajině další systémy protivzdušné obrany, raketové střely, drony, munici a možnosti vojenského výcviku; zdůrazňuje, že tato iniciativa měla přijít již dávno, a domnívá se, že podpora poskytnutá členskými státy v souvislosti s tímto návrhem by měla doplňovat již dříve přislíbenou vojenskou pomoc; v této souvislosti konstatuje, že řada členských států je vojensky neutrální, a naléhavě je vyzývá, aby v souladu se svými ústavami navýšily svou nevojenskou podporu Ukrajině;
6. zdůrazňuje, že neexistuje rozpor mezi poskytováním vojenské podpory Ukrajině a investicemi do našich vlastních obranných kapacit v EU, ale že se naopak jedná o dvě strany téže mince, přičemž obě slouží k zajištění bezpečnosti našeho kontinentu; vyzývá členské státy, aby navýšily přímé investice do kapacit ukrajinského obranného průmyslu, které by umožnily masovou výrobu zásadních obranných produktů (podle dánského modelu), zejména bezpilotních letounů, protivzdušné obrany, dělostřelectva a zbraňových systémů dlouhého dosahu; navrhuje vyčlenit zvláštní rozpočet ve výši několika miliard eur na Nástroj na podporu Ukrajiny v rámci Programu pro evropský obranný průmysl (EDIP), který je vyhrazen právě pro tento účel; odsuzuje veto maďarské vlády vůči Evropskému mírovému nástroji (EPF), které tak blokuje více než 6 miliard EUR a činí tento nástroj téměř nepoužitelným; dále zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zvážit také možnost vytvoření alternativního ad hoc ujednání pro ty evropské země, které chtějí Ukrajinu vojensky podpořit a tuto pomoc společně financovat; vítá nedávný návrh předsedkyně Komise von der Leyenové, podle kterého by členské státy mohly získat půjčky mimo stávající rozpočet EU s cílem posílit svou vojenskou kapacitu a zvýšit podporu Ukrajině; v této souvislosti připomíná účinnost dánského modelu pro investice do obranných kapacit Ukrajiny;
7. naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby zajistily, že Evropa bude zapojena do všech mírových jednání s cílem hájit vzájemně propojené bezpečnostní zájmy Ukrajiny a našeho kontinentu jako celku; vítá úsilí, které vynaložili francouzský prezident Macron a premiér Spojeného království Starmer při pořádání evropských mimořádných summitů v Paříži a Londýně; vítá vznik „koalice ochotných“, která má umožnit prosazování případné mírové dohody pod evropským vedením, vyjadřuje však politování nad tím, že členské státy a podobně smýšlející partneři neučinili proveditelnější, koordinovanější příslib, že posílí vojenskou a finanční podporu Ukrajině v návaznosti na příklon USA k Rusku; vyzývá koalici ochotných složenou z evropských zemí a jejich spojenců, aby projednala možnosti, jak podpořit Ukrajinu poskytnutím personálu a nasazením kapacit;
8. zdůrazňuje, že historie nám ukazuje, jak naivní je činit ústupky; prohlašuje, že Evropa si nemůže dovolit oslabení nebo narušení své bezpečnostní architektury; domnívá se, že pokud EU rychle nezareaguje na stažení USA z našich plánů na zajištění bezpečnosti a odrazujících kapacit, octne se náš kontinent ve velmi zranitelné situaci vůči Rusku; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba úzce spolupracovat se Spojeným královstvím, Norskem, Islandem a Kanadou;
9. zdůrazňuje, že EU a její členské státy musí společně s NATO a podobně smýšlejícími partnery přijmout okamžitá opatření, aby mohli neprodleně investovat do účinnějších a integrovanějších evropských bezpečnostních a obranných struktur; domnívá se, že spolupráce v oblasti obrany na úrovni EU, do níž jsou zapojeny vnitrostátní ozbrojené síly i obranný průmysl, se musí stát pravidlem a nemůže zůstat výjimkou; vyzývá k vytvoření obranného nástroje EU, který by účinně sdružoval důležité části rostoucích vnitrostátních výdajů a zajišťoval větší a inteligentnější veřejné investice do bezpečnosti a obrany, a k zajištění dohledu Parlamentu nad těmito výdaji, neboť by bylo nepřijatelné, aby v důsledku nedostatečné transparentnosti docházelo k plýtvání zdroji a podlamování důvěry občanů; zdůrazňuje, že Evropa potřebuje úzce spolupracovat s ukrajinskými ozbrojenými silami a její technologickou základnou obrany; zdůrazňuje, že zásada jednomyslnosti brání přijímání odvážných rozhodnutí, a vyzývá k jejímu zrušení, s výjimkou rozhodnutí o vojenských intervencích; vyjadřuje znepokojení nad rostoucím napětím v Baltském moři a nad zásahy proti kritické infrastruktuře v rámci hybridní války, a domnívá se, že klíčový význam má užší spolupráce mezi severskými státy, pobaltskými státy, Polskem a Německem;
10. odsuzuje pokračující útoky Ruska na Ukrajinu, které se neúprosně zaměřují na civilní obyvatelstvo a civilní infrastrukturu; důrazně odsuzuje rozsáhlé a závažné porušování lidských práv a válečné zločiny, kterých se v uplynulých třech letech dopouštěly ruské ozbrojené síly a různé okupační orgány na Ukrajině, včetně hromadného zabíjení, znásilňování a sexuálního násilí, mučení, únosů a cíleného ničení obytných oblastí;
11. trvá na tom, že odpovědní vládní úředníci a vojenští velitelé, jakož i další pachatelé a podporovatelé válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, musí být pohnáni k odpovědnosti; znovu vyjadřuje svou plnou podporu Mezinárodnímu trestnímu soudu, který svou prací pomáhá ukončit beztrestnost pachatelů; vítá ratifikaci Římského statutu Ukrajinou; vyjadřuje hluboké znepokojení nad sankcemi USA vůči Mezinárodnímu trestnímu soudu a žádá, aby bylo aktivováno blokovací nařízení EU na jeho ochranu a aby byly vymáhány zatýkací rozkazy Mezinárodního trestního soudu na Vladimira Putina a Mariju Lvovovou-Bělovovou; opakuje svou výzvu, aby byl zřízen zvláštní tribunál ad hoc, který bude doplňovat probíhající vyšetřování Mezinárodního trestního soudu na Ukrajině, aby bylo možné vyšetřit a stíhat zločin agrese spáchaný politickým a vojenským vedením Ruska a Běloruska vůči Ukrajině;
12. vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost a členské státy, aby neprodleně posílily svou spolupráci se světovými lídry z jiných regionů s ohledem na podporu Ukrajiny, a aby zvýšily mezinárodní tlak na ruský režim;
13. zdůrazňuje, že v roce 2025 bude na Ukrajině potřebovat humanitární pomoc více než 12,7 milionu lidí, zatímco více než 6,8 milionu Ukrajinců, většinou žen a dětí, bylo z Ukrajiny vysídleno; vyjadřuje politování nad zmrazením financování agentury USAID a mnoha dalších amerických aktérů, kteří podporovali Ukrajinu v řadě klíčových oblastí; konstatuje, že to zanechává obrovskou mezeru ve financování okamžité humanitární pomoci i dlouhodobější podpory demokracie a obnovy; konstatuje, že humanitární podpora bude pravděpodobně zapotřebí i v nadcházejících letech, a zdůrazňuje, že má-li být EU připravena tyto potřeby uspokojit, je k tomu nezbytné dlouhodobé plánování a odpovídající financování, které by nahradilo stažené finanční prostředky z USA;
14. poukazuje na to, že podle odhadu nejnovějšího rychlého posouzení škod a potřeb bude na obnovu a rekonstrukci Ukrajiny v příštím desetiletí zapotřebí nejméně 506 miliard EUR; zdůrazňuje, že finanční prostředky z Nástroje pro Ukrajinu a dalších fondů EU nebudou dostačující, a vyzývá EU, členské státy a podobně smýšlející partnery, aby se zavázali k dodatečnému dlouhodobému financování Ukrajiny, a to jak v podobě přímé rozpočtové podpory, tak i financování obnovy a rekonstrukce, zejména s ohledem na zmrazení finančních prostředků USA; zdůrazňuje, že je třeba prozkoumat právní možnosti, jak v souladu s mezinárodním právem plně zabavit zmrazená aktiva ruských fyzických osob a ruské centrální banky a použít je jako dotace na výdaje Ukrajiny na potřeby v oblasti obrany a odolnosti a na její obnovu;
15. znovu odsuzuje veškeré ekocidy spáchané Ruskem na Ukrajině, včetně zničení Kachovské přehrady v roce 2023, které nadále způsobují obrovské škody a ničí ekosystémy a živobytí milionů Ukrajinců; vybízí žalobce Mezinárodního trestního soudu, aby zvážil trestní stíhání v případu zborcení hráze Kachovské přehrady jako válečného zločinu v rozsahu působnosti článku 8 Římského statutu;
16. ostře kritizuje pokusy Ruské federace odepřít Ukrajině a jejímu lidu etnickou, jazykovou a historickou identitu tím, že na okupovaných územích vymazává znaky ukrajinské identity; opakuje svou výzvu, aby EU zintenzivnila úsilí o řešení zoufalé situace osob, které byly násilně deportovány do Ruska, a dětí, které byly v Rusku násilně adoptovány;
17. vítá 16. balíček sankcí vůči Rusku; zdůrazňuje, že dosud uložené sankce mají omezený dopad, a vyjadřuje obavy v souvislosti se schopností EU udržovat hospodářský tlak na Rusko, pokud by USA své sankce oddělily; za tímto účelem opakuje své požadavky na přísnější sankce spolu s větším úsilím o urychlené odstranění všech mezer a možností obcházení sankcí; požaduje nový horizontální režim sankcí, který zabrání jejich obcházení, což bude vyžadovat univerzálnější a holisticky použitelný nástroj zacílený na obcházení sankcí ve všech režimech uplatňovaných EU; dále zdůrazňuje, že dokud bude EU umožňovat dovoz ruských fosilních paliv, dopad stávajících sankcí a finanční a vojenská podpora Ukrajině budou i nadále oslabovány; žádá, aby byl zakázán dovoz ruského obilí, potaše, hnojiv a surovin, včetně ocelových výrobků, uranu, titanu, niklu, dřeva a dřevěných výrobků, ropy a plynu; vyzývá k uvalení sankcí na ruské jaderné odvětví, včetně individuálních sankcí vůči vedení společnosti Rosatom;
18. požaduje, aby příští balíček sankcí EU zavedl postihy vůči všem známým tankerům stínové flotily a jejich vlastníkům a zároveň aby zavedl sankce vůči všem ropným tankerům, které porušují Mezinárodní úmluvu o zamezení znečištění moří z lodí, a aby prosazoval, aby všechny členské státy důsledně uplatňovaly opatření zakazující plavidlům, bez ohledu na jejich vlajku, plavit se v evropských vodách nebo vplout do kteréhokoli přístavu členského státu EU, pokud nedodržují mezinárodní pravidla týkající se překládek z lodě na loď na moři nebo pokud nezákonně vypnula svůj systém automatické identifikace; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zakázaly překládky ruské ropy z lodě na loď ve vodách EU;
19. vyzývá Komisi a členské státy, aby v zájmu podpory prosazování stávajících sankcí vypracovaly rozsáhlejší sankce na ruské a běloruské dřevo, včetně zvláštního zákazu dovozu nebo nákupu dřevařských výrobků zpracovaných v zemích mimo EU, které obsahují dřevo, zejména březovou překližku, pocházející z Ruska nebo Běloruska;
20. důrazně odsuzuje hrozbu maďarské vlády, že zablokuje obnovení sankčního rámce EU a omezí přiměřenou reakci EU odpovídající závažnosti situace; vyzývá členské státy, aby využily všech dostupných nástrojů k tomu, aby zabránily maďarské vládě v dalším blokování;
20. vyjadřuje politování nad tím, že nadále chybí kultura dodržování sankcí EU vůči Rusku; odsuzuje společnosti, včetně těch v EU, které záměrně obcházejí sankce, a tím podkopávají úsilí EU o podporu Ukrajiny, což jim přináší obrovské zisky; trvá na tom, že obcházení omezujících opatření EU, včetně přepravy zboží do místa určení, kde je omezen jeho dovoz, vývoz, prodej, nákup, převod, tranzit nebo přeprava, by mělo být na úrovni EU trestné; zdůrazňuje, že pro prosazování je zásadní, aby EU urychleně kriminalizovala přímé porušování sankcí, a to i v případě, že je spácháno z hrubé nedbalosti;
21. vyjadřuje hluboké znepokojení nad zprávami z USA o plánech na zmírnění sankcí vůči Rusku a vyzývá americké zákonodárce, aby sankce vůči Rusku zachovali a vymáhali;
22. zdůrazňuje rostoucí škodlivou úlohu ruských dezinformací, které šíří nepravdivé narativy s cílem oslabit celosvětovou podporu Ukrajiny a poškodit naše demokracie; vyjadřuje politování nad recitováním ruských dezinformací ze strany amerických představitelů, včetně Donalda Trumpa; důrazně vyzývá EU a členské státy, aby bojovaly proti ruským dezinformacím o válce tím, že posílí digitální gramotnost, podpoří narativy založené na faktech a poženou platformy sociálních médií k odpovědnosti za šíření škodlivého obsahu tím, že budou důsledně prosazovat akt o digitálních službách[2];
23. vítá skutečnost, že v červnu 2024 byla v souladu s článkem 49 Smlouvy o Evropské unii zahájena přístupová jednání mezi EU a Ukrajinou; vyzývá členské státy, aby projevily politickou vůli k opětovnému oživení procesu rozšíření a aby splnily své sliby tím, že učiní konkrétní pozitivní kroky v procesu přistoupení zemí, které usilují o vstup do EU a které si zaslouží být součástí evropské rodiny; zdůrazňuje, že je důležité nadále poskytovat finanční pomoc EU spojenou s konkrétními podmínkami reforem, která je klíčovým nástrojem pro udržení a urychlení transformace Ukrajiny v souladu s evropskými normami; zdůrazňuje, že kodaňská kritéria a požadované reformy, zejména pokud jde o právní stát, demokracii, základní svobody a lidská práva, jsou základem procesu přistoupení založeného na výsledcích; opakuje svou výzvu, aby se v případě průběžných kroků v rámci politiky rozšíření okamžitě přešlo k hlasování kvalifikovanou většinou; navrhuje zejména, aby Ukrajina již byla začleněna do EU ve slibných odvětvích, jako jsou energetika a digitální služby; opakuje svůj návrh, aby byl Ukrajině udělen status pozorovatele v příslušných orgánech a institucích včetně Parlamentu, nejdříve na základě dočasných ujednání, pokud dostatečně pokročí vyjednávání, zejména ohledně okruhů týkajících se základů a vnějších vztahů, a pokud budou splněny a dohodnuty všechny podmínky, až do doby, než budou podepsány přístupové smlouvy;
24. pověřuje svou předsedkyni, aby toto usnesení předala Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečností politiku, vládám a parlamentům členských států, prezidentovi, vládě a Nejvyšší radě Ukrajiny a prezidentovi, vládě a parlamentu Ruské federace.
- [1] Úř. věst. L 115, 28.4.2006, s. 50, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_internation/2006/313/oj.
- [2] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách), Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2065/oj.