NÁVRH USNESENÍ o pokračující potřebě neochvějné podpory EU Ukrajině tři roky od začátku ruské útočné války
7.3.2025 - (2025/2528(RSP))
v souladu s čl. 136 odst. 2 jednacího řádu
Petras Auštrevičius, Malik Azmani, Dan Barna, Helmut Brandstätter, Engin Eroglu, Michał Kobosko, Nathalie Loiseau, Jan‑Christoph Oetjen, Urmas Paet, Marie‑Agnes Strack‑Zimmermann, Eugen Tomac, Hilde Vautmans, Dainius Žalimas
za skupinu Renew
Viz také společný návrh usnesení RC-B10-0156/2025
B10‑0163/2025
Usnesení Evropského parlamentu o pokračující potřebě neochvějné podpory EU Ukrajině tři roky od začátku ruské útočné války
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Ukrajině a Rusku,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/792 ze dne 29. února 2024 o zřízení Nástroje pro Ukrajinu[1] a na další formy podpory EU Ukrajině,
– s ohledem na společné prohlášení předsedy Evropské rady, předsedkyně Evropské komise a předsedkyně Evropského parlamentu ze dne 24. února 2025 k třetímu výročí ruské invaze na Ukrajinu:
– s ohledem na Chartu OSN, Haagské úmluvy, Ženevské úmluvy a jejich dodatkové protokoly a na Římský statut Mezinárodního trestního soudu,
– s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ES-11/7 přijatou dne 24. února 2025 s názvem „Podpora komplexního, spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině“,
– s ohledem na Helsinský závěrečný akt Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ze dne 1. srpna 1975, Pařížskou chartu OBSE pro novou Evropu ze dne 21. listopadu 1990 a Memorandum OSN o bezpečnostních zárukách v souvislosti s přistoupením Ukrajiny ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní ze dne 5. prosince 1994 (Budapešťské memorandum o bezpečnostních zárukách),
– s ohledem na čl. 136 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že Rusko vede od 24. února 2022 proti Ukrajině nezákonnou, nevyprovokovanou a neoprávněnou totální útočnou válku, přičemž pokračuje v anexi Krymu v roce 2014 a v okupaci částí Doněcka a Luhanska; vzhledem k tomu, že více než deset let po invazi v roce 2014 Rusko nadále otevřeně porušuje svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, což má vážné humanitární, hospodářské a ekologické důsledky a způsobuje regionální nestabilitu;
B. vzhledem k tomu, že ruské síly systematicky útočí na obytné oblasti a civilní infrastrukturu, zabíjejí tisíce ukrajinských civilistů, ničí veřejný i soukromý majetek a páchají ekocidu; vzhledem k tomu, že ruské síly jsou odpovědné za nezákonné zadržování, mučení, popravy civilistů a válečných zajatců, násilná zmizení a deportace, včetně deportací dětí a jejich nucené adopce Rusy, a další teroristické činy, včetně sexuálního násilí; vzhledem k tomu, že Rusko nadále mění etnické složení okupovaných ukrajinských území;
C. vzhledem k tomu, že dne 2. března 2022 zahájil žalobce Mezinárodního trestního soudu vyšetřování situace na Ukrajině se zaměřením na válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu spáchané na ukrajinském území od 21. listopadu 2013;
D. vzhledem k tomu, že válka v Rusku ničí životy ukrajinských dětí, přičemž více než 1 800 jich bylo zabito nebo zraněno a miliony byly vysídleny; vzhledem k tomu, že více než 65 % ukrajinských dětí žije v chudobě a až 100 000 dětí zůstává v ústavní péči; vzhledem k tomu, že vzdělávání dětí bylo vážně narušeno a mnoho z nich je odkázáno na distanční studium při nedostatku elektřiny a internetu; vzhledem k tomu, že více než 1,5 milionu ukrajinských dětí je ohroženo posttraumatickou stresovou poruchou a téměř polovina z nich zažívá stres a izolaci;
E. vzhledem k tomu, že Ukrajina a mezinárodní orgány zdokumentovaly stovky poprav ukrajinských válečných zajatců ruskými silami od února 2022; vzhledem k tomu, že tyto popravy představují závažné porušení mezinárodního práva a lidských práv a jsou výslovně uznány jako válečné zločiny podle Ženevských úmluv a Římského statutu Mezinárodního trestního soudu;
F. vzhledem k tomu, že Valné shromáždění OSN ve své rezoluci přijaté dne 2. března 2022 co nejrozhodněji odsoudilo válku Ruska proti Ukrajině jako akt agrese porušující čl. 2 odst. 4 Charty OSN a ve své rezoluci přijaté dne 14. listopadu 2022 uznalo, že je třeba pohnat Rusko k odpovědnosti a k náhradě škody za jeho mezinárodně protiprávní jednání;
G. vzhledem k tomu, že řada zemí mimo EU, zejména Írán, Severní Korea, Čína a Bělorusko, poskytla Rusku významnou vojenskou podporu; vzhledem k tomu, že Severní Korea dodává Rusku zbraně a bojové jednotky a Bělorusko umožňuje Rusku využívat své území k útoku na Ukrajinu, což podle mezinárodního práva představuje akt agrese; vzhledem k tomu, že Rusko a Čína podepsaly dne 4. února 2022 „neomezené partnerství“ a následně se Čína stala klíčovým prostředníkem ruského válečného úsilí prostřednictvím masivní podpory ruské ekonomiky, její obranné průmyslové základny a dodávek zařízení dvojího užití;
H. vzhledem k tomu, že EU a její členské státy jsou solidární s Ukrajinou a poskytují jí významnou humanitární, finanční, politickou a vojenskou podporu; vzhledem k tomu, že EU je největším dárcem Ukrajině a její pomoc dosahuje 135 miliard EUR;
I. vzhledem k tomu, že EU nedávno přijala svůj 16. balíček sankcí proti Rusku s cílem oslabit jeho ekonomickou základnu, připravit ho o kritické technologie a omezit jeho schopnost vést válku; vzhledem k tomu, že nové sankce se zaměřují na další osoby a subjekty, včetně armádních firem, osob, které se vyhýbají sankcím, příznivců ze zemí mimo EU, propagandistů Kremlu, sítí stínových flotil a osob zapojených do deportace ukrajinských dětí; vzhledem k tomu, že sankce EU se nyní vztahují na více než 2 400 osob a subjektů, které tak podléhají zmrazení majetku, zákazu financování a omezení cestování;
J. vzhledem k tomu, že za vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa Spojené státy výrazně změnily svůj postoj k válce Ruska proti Ukrajině; vzhledem k tomu, že americký ministr obrany tento posun předznamenal prohlášením, že členství Ukrajiny v NATO a návrat k hranicím před rokem 2014 jsou nerealistické, a to ještě před zahájením jednání s Ruskem; vzhledem k tomu, že nedávné události a prohlášení Trumpovy administrativy ve Washingtonu během návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského 28. února 2025 jsou nevhodné a zjevně nepravdivé a nepřispívají ke stabilitě dvoustranných vztahů ani k poskytnutí tolik potřebné podpory Ukrajině; vzhledem k tomu, že podle všeobecně uznávaných demokratických zásad nelze volby realizovat v době války a válečného stavu, zejména v situaci, kdy byly miliony Ukrajinců vysídleny;
K. vzhledem k tomu, že nedávné rozhovory mezi USA a Ruskem v Rijádu vyloučily Ukrajinu a EU a že Spojené státy nekonzultovaly se svými evropskými spojenci ukončení své účasti na snaze izolovat Rusko; vzhledem k tomu, že nová americká administrativa bagatelizuje odpovědnost Ruska za zahájení války a spolu s Ruskem a jeho spojenci hlasovala proti rezoluci Valného shromáždění OSN (ES-11/7) přijaté 24. února 2025, která ruskou agresi odsuzuje; vzhledem k tomu, že dne 3. března 2025 prezident Trump dočasně pozastavil poskytování veškeré vojenské pomoci USA Ukrajině, včetně pomoci, kterou schválila předchozí administrativa USA; vzhledem k tomu, že tento bezprecedentní postoj ohrožuje schopnost Ukrajiny čelit ruské útočné válce a jasně ukazuje, že na závazek Washingtonu pohnat Rusko k odpovědnosti již není spolehnutí, a podkopává mezinárodní úsilí o řešení krize;
L. vzhledem k tomu, že prezident Trump nařídil rozsáhlé zmrazení činnosti Agentury Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID), a zastavil tak stovky důležitých projektů na Ukrajině, včetně odminování, rehabilitace vojenských veteránů, nezávislosti médií a protikorupčních iniciativ;
M. vzhledem k tomu, že porážka Ukrajiny by byla všeobecně vnímána jako strategická porážka Evropy, Spojených států a celé aliance NATO a jako odměna pro agresora, Ruskou federaci vedenou Vladimirem Putinem, s dalekosáhlými bezpečnostními důsledky, jejichž rozsah nelze přeceňovat; vzhledem k tomu, že v závislosti na výsledku války na Ukrajině bude mít tato válka pravděpodobně další dopady v jiných částech světa, zejména v indicko-tichomořském regionu, a mohla by povzbudit další revizionistické mocnosti k prosazování jejich vlastních hegemonistických ambicí;
N. vzhledem k tomu, že od vypuknutí války se terčem útoků staly podmořské kabely v Baltském moři a klíčová infrastruktura, a to pravděpodobně ze strany subjektů napojených na Rusko a Čínu;
1. znovu co nejdůrazněji odsuzuje ničím nevyprovokovanou, nezákonnou a bezdůvodnou útočnou válku Ruska proti Ukrajině; požaduje, aby Rusko okamžitě ukončilo veškeré vojenské aktivity na Ukrajině, plně se stáhlo z mezinárodně uznaného území Ukrajiny, ukončilo nucené deportace, propustilo všechny zadržené a deportované Ukrajince, zejména děti, včetně těch, které Rusové násilně adoptovali, a nahradilo Ukrajině způsobené škody; zdůrazňuje, že Rusko, jeho vedení a jeho spojenci nesou plnou odpovědnost za válku a zvěrstva spáchaná na Ukrajincích, včetně válečných zločinů, zločinů proti lidskosti, ekocidy a možná i genocidy, a vyzývá k plné odpovědnosti v tomto ohledu; vítá pokrok směrem ke zřízení zvláštního tribunálu pro zločin agrese proti Ukrajině a zdůrazňuje, že je nezbytné, aby se jurisdikce tohoto tribunálu vztahovala na celé vedení Ruska a Běloruska odpovědné za útočnou válku proti Ukrajině; vzdává hold statečnosti a odolnosti ukrajinského lidu při obraně své země, demokracie a mezinárodního práva; vzdává hold všem, kteří obětovali své životy za svobodu, a znovu potvrzuje svůj závazek vůči nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny;
2. zdůrazňuje, že udržitelného a spravedlivého míru lze dosáhnout pouze na základě mezinárodního práva, což vyžaduje úplné obnovení územní celistvosti Ukrajiny, plné odškodnění Ukrajiny za agresi a plné vyvození odpovědnosti těch, kdo ji mají na svědomí; zdůrazňuje, že účinné a trvalé bezpečnostní záruky pro Ukrajinu musí zahrnovat závazky kolektivní obrany, jako jsou závazky vyplývající ze Severoatlantické smlouvy; konstatuje, že všechny ostatní bezpečnostní záruky, včetně Budapešťského memoranda z roku 1994, se ukázaly jako bezvýznamné;
3. vyjadřuje hluboké znepokojení nad zjevnou změnou postoje Spojených států k ruské útočné válce, který spočívá v otevřeném obviňování Ukrajiny z probíhající války, pozastavení vojenské pomoci USA a snaze donutit Ukrajinu, aby se vzdala svého legitimního práva na sebeobranu a učinila územní ústupky; zdůrazňuje, že vzhledem k této změně je nyní EU se svými členskými státy hlavním strategickým spojencem Ukrajiny a musí si především zachovat svou roli největšího dárce Ukrajině a výrazně zvýšit svou pomoc a podporu, zejména pokud jde o obranné vybavení, výcvik a strategickou pomoc nezbytnou pro zachování práva Ukrajiny na sebeobranu, a v rámci možností přispět k nahrazení pozastaveného financování kritických programů a projektů ze strany USAID a zároveň zajistit dlouhodobou pomoc na obnovu a oživení;
4. vyzývá EU a její členské státy, aby nedávný vývoj vztahů mezi USA a Ukrajinou považovaly za poslední výzvu k zaujmutí úlohy hlavního partnera Ukrajiny a aby aktivně pracovaly na udržení co nejširší mezinárodní podpory Ukrajině, mimo jiné prostřednictvím vytvoření „koalice schopných a ochotných“ s podobně smýšlejícími partnery mimo EU;
5. znovu potvrzuje závazek EU dosáhnout na Ukrajině spravedlivého a trvalého míru založeného na její svrchovanosti a územní celistvosti a podporuje ukrajinský mírový program jako rámec pro mezinárodní angažovanost; trvá na tom, že žádná jednání o Ukrajině a evropské bezpečnosti se neobejdou bez přítomnosti Ukrajiny a EU; zdůrazňuje, že jakákoli mírová dohoda musí zachovat svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny a zabránit Rusku v přezbrojení pro budoucí agresi; je přesvědčen, že EU musí přispět k pevným bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu, aby zabránila dalším nepřátelským akcím ze strany Ruska; nadále uznává prezidenta Zelenského jako legitimního vůdce Ukrajiny, dokud nebude možné uspořádat demokratické volby;
6. zdůrazňuje rozhodující úlohu EU při určování obrysů budoucí evropské bezpečnostní architektury; vyzývá EU a její členské státy, aby s ohledem na měnící se geopolitickou situaci a zvýšené bezpečnostní hrozby převzaly odpovědnost za bezpečnost kontinentu; vyzývá všechny členské státy EU, aby výrazně zvýšily výdaje na obranu nad rámec cíle NATO ve výši 2 %; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné posílit evropský obranný průmysl i obranný průmysl Ukrajiny a zvýšit vojenskou pomoc Ukrajině a zároveň posílit vlastní obrannou připravenost a suverenitu EU; vyzývá k rozšíření vojenské podpory EU Ukrajině, včetně letadel, raket dlouhého doletu, moderních systémů protivzdušné obrany, munice a výcviku, a k urychlení dodávek vybavení; znovu opakuje svůj postoj, že všechny členské státy EU se zavazují poskytovat Ukrajině vojenskou podporu ve výši nejméně 0,25 % svého HDP ročně;
7. vyzývá EU, aby i nadále posilovala strategickou spolupráci a koordinaci s podobně smýšlejícími partnery po celém světě, jako je skupina G7, Spojené království, Japonsko, Jižní Korea, Austrálie a Nový Zéland, jakož i konstruktivní spolupráci s partnery v zemích globálního Jihu s cílem podpořit mnohostranný systém založený na Chartě OSN;
8. vítá nedávné přijetí 16. balíčku sankcí EU vůči Rusku; vyzývá k dalším sankcím vůči klíčovým ruským průmyslovým odvětvím (hutnictví, jaderná energetika, chemický průmysl, zemědělství a bankovnictví) a surovinám (ocel, uran, titan a nikl); vyzývá k uvalení úplného embarga na ruská fosilní paliva, včetně zkapalněného zemního plynu (LNG), a k dalšímu snížení cenového stropu na ruské ropné produkty v koordinaci s partnery ze skupiny G7; vyzývá k přijetí dalších sankcí proti ruské stínové flotile a k ukončení spolupráce s ruským odvětvím jaderné energetiky; vyzývá členské státy, aby se systematicky zabývaly otázkou obcházení sankcí; požaduje jasný závazek, že EU bude dodržovat sankce vůči Rusku tak dlouho, jak to bude nutné k dosažení spravedlivého vítězství Ukrajiny; vyzývá EU a její členské státy, aby zvážily opatření ke konfiskaci zmrazeného ruského majetku;
9. vítá zřízení nástroje EU pro Ukrajinu s rozpočtem téměř 50 miliard EUR a mechanismu EU pro spolupráci při poskytování půjček Ukrajině, který ve spolupráci s G7 nabízí Ukrajině půjčky až do výše 45 miliard EUR; vyzývá však k přípravě obnovy Ukrajiny vyčleněním a zajištěním nových zdrojů; znovu opakuje, že je nutné a naléhavé zavést právní a finanční mechanismy, které by co nejdříve zabavily zmrazený ruský státní majetek a použily jej na podporu obrany a obnovy Ukrajiny, na odškodnění obětí ruské agrese a přispěly k financování oprávněných válečných reparací, které má Rusko Ukrajině zaplatit;
10. znovu potvrzuje, že budoucnost Ukrajiny je v EU; vítá pokrok v reformách souvisejících s přistoupením navzdory válečným podmínkám; vyzývá k urychlení přístupových rozhovorů a uznává integraci Ukrajiny do EU jako strategickou prioritu; znovu potvrzuje závazek EU vůči budoucímu členství Ukrajiny v NATO a zdůrazňuje jeho význam pro regionální a globální bezpečnost; připomíná závazky NATO týkající se přijetí Ukrajiny do aliance; v této souvislosti upozorňuje na důslednou politiku otevřených dveří NATO, podle níž je NATO i nadále otevřeno všem evropským demokraciím, které sdílejí hodnoty aliance, a podle níž musí o členství rozhodovat pouze spojenci NATO, aniž by do tohoto procesu mohla zasahovat třetí strana;
11. důrazně odsuzuje popravu ukrajinských válečných zajatců ruskými silami; vyzývá EU, její členské státy a mezinárodní partnery ke zvýšení tlaku na Rusko, aby dodržovalo své mezinárodní závazky, zejména Ženevskou úmluvu, a umožnilo mezinárodním organizacím přístup k vězňům;
12. odsuzuje ničivý dopad ruské války na děti; vyzývá k větší podpoře EU v oblasti vzdělávání dětí, zdravotní péče, služeb v oblasti duševního zdraví a ochrany dětí, včetně zotavení z traumatu a bezpečného vzdělávacího prostředí; naléhavě vyzývá EU a Ukrajinu, aby upřednostňovaly potřeby dětí v rámci úsilí o pomoc a obnovu, odstraňování nášlapných min a začleňování péče o děti do procesu přistoupení k EU;
13. vyjadřuje uznání ukrajinským a mezinárodním organizacím občanské společnosti za podporu rodin unesených ukrajinských dětí, válečných zajatců a nezákonně zadržovaných civilistů; vyzývá EU, její členské státy a mezinárodní společenství, aby napomohly jejich úsilí a zintenzivnily tlak na Rusko, aby vrátilo všechny unesené a zadržované Ukrajince;
14. znovu odsuzuje vojenskou podporu Ruska ze strany zemí mimo EU, včetně Severní Koreje, Íránu a Běloruska, a dodávky zboží dvojího užití a vojenského materiálu do Ruska ze strany Číny; opakuje svou výzvu členským státům, aby dále rozšířily sankce proti Severní Koreji, Bělorusku a Íránu s ohledem na vojenskou podporu těchto zemí ruské útočné válce a aby uložily sankce klíčovým čínským subjektům a osobám, které přímo podporují ruské válečné úsilí a obranný sektor a umožňují Rusku vyhýbat se sankcím, včetně subjektů se sídlem v Hongkongu;
15. vyzývá EU a její členské státy, aby posílily strategickou komunikaci EU, zejména aby veřejně uvedly na pravou míru čelní postavení EU v oblasti podpory Ukrajině, zejména s ohledem na tvrzení, která se snaží její přínos snižovat, aby čelily hybridním hrozbám a aktivitám v šedé zóně a aby zabránily ruskému vměšování do politických, volebních a jiných demokratických procesů na Ukrajině a v Evropě; naléhavě vyzývá k proaktivní komunikaci o přínosech rozšíření EU s cílem zvýšit porozumění a podporu přistoupení Ukrajiny jak na Ukrajině, tak v členských státech; zdůrazňuje, že integrace Ukrajiny do EU je příležitostí pro rozvoj sousedních regionů i členských států;
16. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení příslušným orgánům EU, vládám a parlamentům členských států, prezidentovi, vládě a parlamentu Ukrajiny, Organizaci spojených národů a ruským orgánům.
- [1]Úř. věst. L, 2024/792, 29.2.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/792/oj.