NÁVRH USNESENÍ o pokračování neochvějné podpory EU Ukrajině tři roky od začátku ruské válečné agrese
7.3.2025 - (2025/2528(RSP))
v souladu s čl. 136 odst. 2 jednacího řádu
Adam Bielan, Assita Kanko, Jadwiga Wiśniewska, Jaak Madison, Mariusz Kamiński, Michał Dworczyk, Aurelijus Veryga, Cristian Terheş, Małgorzata Gosiewska, Reinis Pozņaks, Roberts Zīle, Rihards Kols, Alexandr Vondra, Ondřej Krutílek, Veronika Vrecionová, Sebastian Tynkkynen, Joachim Stanisław Brudziński
za skupinu ECR
Viz také společný návrh usnesení RC-B10-0156/2025
B10‑0168/2025
Usnesení Evropského parlamentu o pokračování neochvějné podpory EU Ukrajině tři roky od začátku ruské válečné agrese
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Ukrajině a Rusku od 1. března 2022,
– s ohledem na Chartu Organizace spojených národů, Úmluvu o zabránění a trestání zločinu genocidia, Haagskou úmluvu, Ženevskou úmluvu a jejich dodatkové protokoly a na Římský statut Mezinárodního trestního soudu,
– s ohledem na Helsinský závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě z roku 1975,
– s ohledem na Pařížskou chartu pro novou Evropu ze dne 19.–21. listopadu 1990,
– s ohledem na Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Ukrajinou na straně druhé[1],
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/792 ze dne 29. února 2024 o zřízení Nástroje pro Ukrajinu[2],
– s ohledem na společné bezpečnostní závazky Evropské unie a Ukrajiny ze dne 27. června 2024,
– s ohledem na strategickou koncepci NATO z roku 2022,
– s ohledem na závěry zvláštního zasedání Evropské rady ze dne 6. března 2025,
– s ohledem na čl. 136 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že 24. února 2025 uplynuly 3 roky, během kterých ukrajinští vojáci a občané prokázali odolnost a neochvějné odhodlání, odvahu a obětavost při obraně své země proti válečné agresi Ruska navzdory tomu, že barbarské zločiny jím spáchané způsobily nezměrné civilní i vojenské ztráty;
B. vzhledem k tomu, že ruská agrese proti Ukrajině začala v roce 2014, avšak setkala se z mnoha západoevropských hlavních měst s nedostatečnou a roztříštěnou reakcí, což Moskvu neodradilo od další eskalace a povzbudilo ji k pokračování formou plné invaze v roce 2022; vzhledem k tomu, že navzdory nezákonné anexi Krymu a okupaci Donbasu některé členské státy pokračovaly v nákupu ruských fosilních paliv, čímž přímo financovaly válečnou mašinérii Kremlu;
C. vzhledem k tomu, že po tři roky ruské jednotky systematicky a bezohledně útočí na obytné oblasti a civilní infrastrukturu, přičemž zapříčiňují smrt tisíců ukrajinských civilistů a ničí veřejný i soukromý majetek; vzhledem k tomu, že ruské síly jsou odpovědné za násilné deportace, zmizení, včetně dětí, nezákonné věznění, mučení, popravy civilistů, vojáků a válečných zajatců a akty teroru, včetně používání sexuálního násilí a hromadného znásilňování jako válečných zbraní, a nadále mění etnické složení okupovaných území Ukrajiny, což vše představuje válečné zločiny a zločiny proti lidskosti a splňuje kritéria genocidy;
D. vzhledem k tomu, že miliony Ukrajinců, kteří uprchli před násilím a destrukcí způsobenými ruskou agresí, jsou stále vysídleny v rámci Ukrajiny i za jejími hranicemi;
E. vzhledem k tomu, že Rusko zvýšilo počet svých vojenských příslušníků nasazených na Ukrajině, přičemž do bojových operací je přímo zapojeno přibližně 620 000 ruských vojáků, což svědčí o záměru Kremlu vést dlouhou opotřebovávací válku, jejímž cílem je vyčerpat Ukrajinu a její partnery;
E. vzhledem k tomu, že se Ukrajině podařilo od plné invaze osvobodit přibližně 63 % území okupovaných Ruskem; vzhledem k tomu, že v posledních měsících navzdory pokračující ofenzívě posílené severokorejskými vojáky a vojenskou podporou svých podporovatelů zaznamenalo Rusko pouze skromné územní zisky a nepodařilo se mu vytlačit ukrajinské síly z Kurské oblasti; vzhledem k tomu, že ze strategického hlediska se Kremlu nepodařilo dosáhnout rychlého vítězství a dalších cílů, neboť Putin se otevřeně pokoušel vydírat Ukrajinu a Západ; vzhledem k tomu, že válka vyústila ve vleklý konflikt, přičemž ani jedna strana nedosáhla na bojišti významných průlomů;
F. vzhledem k tomu, že od zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA zahájil Washington přímé rozhovory s ruským režimem s cílem vyjednat příměří, po němž by měla následovat mírová smlouva; vzhledem k tomu, že dvoustranná dohoda mezi Spojenými státy a Ukrajinou o kritických nerostných surovinách a dalších cenných zdrojích, na níž bylo předběžně dosaženo shody, nebyla po vážných diplomatických neshodách mezi prezidenty Ukrajiny a USA dosud podepsána;
G. vzhledem k tomu, že Spojené státy jsou od začátku války největším poskytovatelem pomoci Ukrajině; vzhledem k tomu, že jejich finanční pomoc a sdílení zpravodajských informací byly nedávno Trumpovou administrativou pozastaveny; vzhledem k tomu, že v rámci EU poskytly největší vládní příspěvky (měřeno jako procento hrubého domácího produktu) Dánsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Finsko a Švédsko, zatímco velké ekonomiky, jako je Německo a Francie, v této věci zaostávají;
H. vzhledem k tomu, že prezident Trump zopakoval svou dlouhodobou výzvu, aby evropské země zvýšily své investice do obrany a vojenské připravenosti; vzhledem k tomu, že Komise představila plány na zvýšení výdajů na obranu, které by mohly potenciálně mobilizovat až 800 miliard EUR; vzhledem k tomu, že spojenci v NATO, jako je Spojené království, rovněž plánují zvýšit své rozpočty na obranu;
I. vzhledem k tomu, že v květnu 2024 schválily členské státy EU používání finančních výnosů získaných ze zmražených ruských státních aktiv držených v EU, jež se odhadují zhruba na 210 miliard EUR, na podporu Ukrajiny, a to s cílem poskytovat na podporu jejích snah o obnovu a zvýšení odolnosti až 3 miliardy EUR ročně; vzhledem k tomu, že Rusko vynakládá více než 40 % svých celkových výdajů na armádu; vzhledem k tomu, že ruské rozpočtové příjmy stále pocházejí především z ropy, plynu a dalších produktů souvisejících s uhlovodíky, jakož i z vývozu nerostných surovin a surovin a z hnojiv vyráběných z plynu, což je otázka, kterou EU ani skupina G7 řádně neřešily;
J. vzhledem k tomu, že členské státy nadále nakupují fosilní paliva, včetně zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz roste, a uran z Ruska, čímž přispívají ruské ekonomice a posilují její válečnou pokladnu; vzhledem k tomu, že od plného vypuknutí útočné války proti Ukrajině překonal prodej ruských fosilních paliv do EU 200 miliard EUR, což je dvojnásobek celkového financování poskytnutého za stejné období Ukrajině; vzhledem k tomu, že EU udělila výjimku pro ruskou surovou ropu dováženou do Maďarska, na Slovensko a do Česka ropovodem Družba; vzhledem k tomu, že stínová flotila ekologicky nebezpečných a nepojištěných ruských ropných tankerů stále operuje, a to i v Baltském moři, obchází sankční režim a představuje vážné ekologické hrozby;
K. vzhledem k tomu, že Rusko podepsalo v červnu 2024 dohodu o strategickém partnerství se Severní Koreou, nejznámějším totalitním režimem na planetě, což vedlo ke zřízení vojenské aliance mezi těmito dvěma zeměmi; vzhledem k tomu, že Pchjongjang vstoupil do války na straně Ruska a vyslal do ní vojenský personál a důstojníky;
L. vzhledem k tomu, že od roku 2012 uplatňuje Rusko strategii „obklíčené pevnosti“, v jejímž rámci se izoluje od vnějšího světa, omezuje demokracii, povzbuzuje protizápadní nálady, militarizuje svou společnost a přechází od relativně mírného autoritářství „suverénní demokracie“ k ruské analogii severokorejské ideologie ču-čche;
1. opakuje, že co nejdůrazněji odsuzuje pokračující válečnou agresi Ruska proti Ukrajině a zapojení Běloruska a Severní Koreje do této války, a požaduje, aby Rusko veškeré své vojenské aktivity na Ukrajině okamžitě ukončilo, bezpodmínečně stáhlo všechny jednotky a vojenskou techniku z celého mezinárodně uznaného území Ukrajiny a nahradilo Ukrajině škody způsobené jejím obyvatelům, půdě, přírodě i infrastruktuře;
2. vyjadřuje plnou solidaritu s ukrajinským lidem a bezpodmínečnou podporu nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic a zdůrazňuje, že tato útočná válka představuje otevřené a nehorázné porušení Charty OSN a základních zásad mezinárodního práva; znovu vyjadřuje svou podporu závazkům mezinárodního společenství poskytnout Ukrajině humanitární pomoc, vojenskou podporu, hospodářskou a finanční pomoc a politickou podporu všemi možnými způsoby, aby jí pomohlo odrazit ruskou agresi;
3. zdůrazňuje, že EU a její členské státy se musí poučit ze strategických selhání minských dohod, které nezajistily svrchovanost Ukrajiny ani nevedly Rusko k odpovědnosti; zdůrazňuje, že EU a její členské státy by měly znovu potvrdit podporu suverénnímu rozhodnutí Ukrajiny zahájit jednání o příměří a případné budoucí mírové smlouvě s Ruskem a podpořit Kyjev ve všech fázích diplomatického procesu; vyzývá mezinárodní společenství, aby bylo připraveno poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, pokud bude takové dohody dosaženo, nebo aby v případě, že se ukrajinské vedení rozhodne pokračovat v obraně proti Rusku, toto rozhodnutí respektovalo a poskytlo veškerou potřebnou podporu;
4. naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby Ukrajině poskytly více zbraní dlouhého dosahu, včetně systémů Taurus, které slíbilo nové německé vedení, pokročilých systémů protivzdušné obrany, včetně Patriotů a SAMP/T, munice, jakož i systémů MANPADS, dělostřeleckých systémů a granátů, systémů elektronického boje v dostatečném množství, ženijního vybavení, bezpilotních letounů a protidronových prostředků, aby Ukrajina mohla odrazit probíhající agresi a odradit Rusko od jakýchkoli budoucích agresivních činů;
5. poukazuje na to, že je i nadále zapotřebí zintenzivnit spolupráci v oblasti letecké obrany, včetně rozmístění moderních systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly sestřelovat ruské rakety a drony mířící na Ukrajinu, a zajistit tak ochranu před hrozbami, které zasahují i do vzdušného prostoru a území EU a NATO; oceňuje závazek konsorcia evropských zemí, jehož členem je mj. Belgie, Dánsko, Nizozemsko a Norsko, dodat Ukrajině stíhací letouny F-16 a vyškolit ukrajinské piloty, neboť tento krok představuje významný posun ve vojenské podpoře Ukrajiny a nabízí ukrajinským vzdušným silám solidní platformu k plnění nejrůznějších úkolů, včetně dosažení vzdušné převahy a provádění pozemních útoků a průzkumu;
6. naléhavě žádá členské státy, aby Ukrajině okamžitě poskytly další vyspělé letouny čtvrté generace či ještě lepší kategorie a aby jí rovněž dodaly rakety dlouhého doletu, jako je Taurus, včetně prostředků na jejich údržbu, a to v dostatečném množství a bez omezení, s cílem posílit obranné úsilí Ukrajiny, uspokojit její strategické a operační zájmy a zvýšit její dlouhodobou schopnost odrazovat Rusko od vojenské agrese;
7. vítá závěry Evropské rady ze dne 6. března 2025, které jsou v souladu s přístupem „mír prostřednictvím síly“;
8. důrazně odsuzuje, že Rusko používá sexuální násilí, masové deportace a násilné mizení, mučení a hromadné popravy jako zbraně k terorizování, včetně nezákonné deportace a věznění ukrajinských dětí, a vyzývá k tomu, aby byly odpovědné osoby pohnány prostřednictvím mezinárodních mechanismů k odpovědnosti;
9. znovu opakuje, že EU je odhodlána podporovat integraci Ukrajiny do Unie, a zdůrazňuje, že houževnatost, s jakou Ukrajina brání svou svrchovanost a své hodnoty, odpovídá zásadám demokracie a právního státu a lidským právům, které jsou pro EU velmi důležité;
10. připomíná, že ruská útočná válka proti Ukrajině je součástí širšího souboru cílů proti Západu, mezinárodnímu řádu založenému na pravidlech a proti jeho demokracii, bezpečnosti, zájmům a hodnotám, jak Putin otevřeně deklaroval v průběhu týdnů předcházejících plošné invazi; opakuje, že je přesvědčen, že Ukrajina je na nezvratné cestě k členství v EU a v NATO; zdůrazňuje, že pokud Západ neposkytne Ukrajině rozhodnější a výraznější vojenskou pomoc, bude výsledkem pouze to, že Rusko se bude cítit povzbuzeno, aby v agresi pokračovalo; konstatuje, že agrese Ruska jasně ukázala roli NATO jako hlavního garanta evropské bezpečnosti; zdůrazňuje, že po přistoupení Švédska a Finska zůstávají mimo NATO pouze čtyři členské státy EU, a to Irsko, Kypr, Malta a Rakousko;
11. oceňuje členské státy, jako je Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Řecko, za jejich investice do obrany, jakož i za jejich rozhodná opatření – spolu s vedoucími představiteli z Česka a Slovinska – během prvních týdnů války, která měla zásadní význam pro přežití Ukrajiny a rovněž pomohla zachránit pověst EU vzhledem k postoji některých dalších členských států; zdůrazňuje, že všechny iniciativy EU by měly plně doplňovat činnost NATO a být s ní slučitelné;
12. zdůrazňuje, že věrohodné odrazování Ruska od budoucí agrese vyžaduje značné investice do vnitrostátních obranných schopností, významnější evropské příspěvky do NATO a rovněž rozvíjet společné vnímání hrozeb v celé EU; zdůrazňuje, že bez ohledu na budoucí příměří se nelze vrátit k obvyklému obchodování s Moskvou; zdůrazňuje, že je důležité budovat ochotu vedoucích představitelů a společností nést náklady na obranu mezinárodních pravidel a hodnot, které tvoří základ EU;
13. vyjadřuje znepokojení nad rozhodnutím vlády USA dočasně pozastavit vojenskou pomoc Ukrajině a sdílení zpravodajských informací s touto zemí; zdůrazňuje, že zpravodajské údaje a rakety protivzdušné obrany měly v obranném válečném úsilí zásadní význam a že jejich zadržení způsobí další civilní oběti, které by se neměly stát rukojmím probíhajících jednání;
14. znovu opakuje, že je pevně přesvědčen, že Rusko musí poskytnout finanční náhradu za obrovské škody, které na Ukrajině napáchalo; vítá rozhodnutí Rady přesměrovat mimořádné příjmy pocházející ze zmrazených ruských aktiv na podporu ukrajinského válečného úsilí; domnívá se však, že to nestačí; znovu vyzývá EU, aby společně s podobně smýšlejícími partnery zavedla řádný právní režim pro konfiskaci ruského státního majetku zmrazeného EU a využila jej na podporu Ukrajiny; vyzývá rovněž k vytvoření mechanismu, který by Rusko přiměl k dlouhodobému vyplácení reparací Ukrajině;
15. vyzývá Radu, aby zachovala a rozšířila svou politiku sankcí vůči Rusku a Bělorusku a zároveň sledovala, přezkoumávala a zvyšovala její účinnost a dopad; vyzývá Radu, aby systematicky řešila situaci, kdy společnosti se sídlem v EU, třetí strany a nečlenské země obcházejí sankce, a aby přijala a důsledně uplatňovala restriktivní opatření vůči všem subjektům, které obcházení sankcí usnadňují a poskytují ruskému vojenskému komplexu jak vojenské technologie a vybavení, tak i technologie a vybavení dvojího užití; zdůrazňuje, že je třeba zabránit tomu, aby ruský vojenský průmysl mohl využívat kritické součásti vyrobené v zemích EU; domnívá se, že je nezbytné posílit kontrolu vývozu technicky vyspělého vybavení vyrobeného v EU a poskytování služeb jeho údržby a současně zpřísnit opatření zaměřená na zajišťování dodržování předpisů a prohloubit spolupráci s cílem zamezit obcházení sankcí; vyzývá Radu a členské státy, aby se zabývaly zejména problémem využívání součástí západní konstrukce v ruských zbraních; vyzývá k dalšímu omezení vstupu ruských občanů do EU, zejména prostřednictvím přísnějších bezpečnostních prověrek při zpracovávání žádostí o schengenská víza, jejichž součástí by mělo být předložení záznamů o vojenské službě;
16. vyzývá k dalším sankcím proti odvětvím, jež mají pro Rusko zvláštní hospodářský význam (metalurgické, jaderné, chemické a zemědělské odvětví), včetně sankcí proti ruským ocelářským výrobkům a surovinám, jako je hliník, uran, titan a nikl, jakož i k úplnému embargu na zkapalněný zemní plyn a sankcím proti Gazpromu a ruským ropným společnostem; zdůrazňuje, že je nutné ukončit veškerou spolupráci s Ruskem v oblasti jaderné energetiky; poukazuje na to, že Rusko přestává spoléhat na vývoz plynu a přesouvá se k vývozu hnojiv vyrobených ze zemního plynu, což mu poskytuje významný zdroj příjmu a valut a přímo pohání jeho válečnou mašinérii a zároveň vede k oslabení hospodářství EU a ohrožení potravinového zabezpečení; vyzývá EU, aby se tímto problémem řádně a naléhavě zabývala a reagovala na něj přijetím přísných a rozhodných opatření;
17. je znepokojen tím, že Rusku se v roce 2024 a v lednu 2025 podařilo překročit své náborové kvóty, zejména v důsledku zdvojnásobení finančních pobídek k podpisu smluv s ministerstvem obrany; zdůrazňuje, že v lednu 2025 činil ruský příjem z vývozu fosilních paliv v průměru 687 milionů EUR denně, což zahrnuje činnost stínové flotily, ale také prodej LNG, a to i do Evropy, kde některé země EU zvýšily svůj meziměsíční dovoz až o 25 %;
18. zdůrazňuje, že zločin agrese nesmí zůstat bez trestu a že iniciátoři a pachatelé útočné války proti Ukrajině – prezident Ruské federace Vladimir Putin, běloruský prezident Aljaksandr Lukašenka, ministr zahraničních věcí Ruské federace Sergej Lavrov, bývalý ministr obrany Ruské federace Sergej Šojgu a současný ministr obrany Ruské federace Andrej Bělousov – stejně jako všechny osoby, které se podílely na plánování, přípravě, zahájení a vedení války proti Ukrajině, by měli být vydáni mezinárodní spravedlnosti a nemají nárok na osobní imunitu; vyzývá k uplatnění sankcí také na ty země, které ochotně živí ruskou válečnou mašinérii, dodávají agresorovi vybavení a munici nebo umožňují obcházení sankcí;
19. vyzývá EU, aby posílila svou vízovou politiku s cílem zabránit ruským válečným zločincům ve vstupu na území EU zavedením nezbytných změn schengenského vízového kodexu, například požadavkem na povinné předložení ruské vojenské knížky a zavedením povinných kontrol záznamů o vojenské službě, aby bylo zajištěno, že osoby podílející se na válečných zločinech na Ukrajině, v Sýrii a v Africe budou identifikovány a bude jim znemožněn vstup na území EU, a to jak nyní, tak v budoucnu;
20. odsuzuje pokračující vojenskou podporu, kterou Rusku poskytuje Írán, včetně předávání balistických raket, a vyzývá ke zpřísnění restriktivních opatření proti Íránu a všem těm, kdo jsou zapojeni do íránského raketového programu;
21. důrazně odsuzuje prohlubující se vojenskou spolupráci mezi Severní Koreou a Ruskem a domnívá se, že nasazení severokorejských vojáků spolu s miliony dělostřeleckých granátů, balistickými raketami KN-23, tisíci příslušníky jednotek speciálních sil z 11. speciální jednotky korejské lidové armády na ukrajinské frontě je porušením několika rezolucí Rady bezpečnosti OSN a přispívá k ruské agresi;
22. poukazuje na to, že prohlubující se vojensko-technická spolupráce mezi Ruskem, Severní Koreou a Íránem představuje závažnou bezpečnostní hrozbu nejen pro Ukrajinu a Evropu, ale také pro Korejský poloostrov a Blízký východ;
23. vyzývá k užší spolupráci se spojenci a partnery, zejména s Japonskem, Austrálií, Tchaj-wanem a Jižní Koreou, a zdůrazňuje potřebu intenzivnějšího dialogu s podobně smýšlejícími partnery v Indopacifiku;;
24. naléhavě vyzývá Čínu, aby s ohledem na závislost Jižní Korey na Číně vyvinula na tuto zemi tlak a donutila ji stáhnout své vojáky;
25. se znepokojením konstatuje, že Rusko za použití podvodných triků a nátlaku aktivně nabírá jednotlivce ze vzdálených regionů, včetně Afriky, Blízkého východu a Latinské Ameriky, které pak posílá bojovat do imperiální a neokoloniální války proti národu Ukrajiny; vyzývá OSN, Africkou unii a země, na jejichž populaci se Moskva zaměřuje, aby proti tomuto náboru aktivně zasáhly;
26. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, prezidentovi, vládě a Nejvyšší radě Ukrajiny, Organizaci spojených národů, vládě a Kongresu USA, Organizaci Severoatlantické smlouvy, Sdružení národů jihovýchodní Asie, Africké unii a čínským orgánům.
- [1] Úř. Věst. L 161, 29.5.2014, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_internation/2014/295/oj.
- [2] Úř. Věst. L, 2024/792, 29.2.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/792/oj.