NÁVRH USNESENÍ,
8. 2. 2007
v souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu
předložili Klaus-Heiner Lehne za skupinu EPP–ED,
Stephen Hughes a Robert Goebbels za skupinu PSE a
Alexander Graf Lambsdorff za skupinu ALDE
o příspěvku k jarnímu zasedání Evropské rady v roce 2007 v souvislosti s Lisabonskou strategií
B6‑0048/2007
Usnesení Evropského parlamentu o příspěvku k jarnímu zasedání Evropské rady v roce 2007 v souvislosti s Lisabonskou strategií
Evropský parlament,
– s ohledem na zprávu Komise z jara 2007 (odkaz),
– s ohledem na dokument Komise z roku 2006 o lisabonském programu Společenství a jeho provádění (SEK(2006)1379),
– s ohledem na 25 národních programů lisabonské reformy, které předložily členské státy,
– s ohledem na sdělení Komise o lepších právních předpisech (KOM(2006)0689),
– s ohledem na pokyny Komise pro realizaci strukturálních fondů v souladu s Lisabonskou strategií (odkaz),
– s ohledem na sdělení Komise o konkurence schopnosti na světovém trhu (KOM(2006)0567),
– s ohledem na sdělení Komise o integrovaných hlavních směrech pro růst a zaměstnanost pro období 2005–2008 (KOM(2005)0141),
– s ohledem na závěry zasedání Evropské rady v březnu 2000, březnu 2001, březnu 2005 a říjnu 2005, březnu 2006,
– s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku o evropské strategii pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii – Zelená kniha (A6-0426/2006),
– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru o makroekonomickém vlivu růstu cen energie (A6-0001/2007),
– s ohledem na sdělení Komise Evropské radě a Evropskému parlamentu o energetické politice pro Evropu (KOM(2007)0001),
– s ohledem na čl. 103 odst. 2 jednacího řádu
◙ Obecné poznámky
1. vítá úsilí Komise a členských států o úspěšné provádění Lisabonské strategie a konstatuje, že tato strategie je odpovědí Evropy na výzvy globalizace; mimo jiné znovu zdůrazňuje, že růst a zaměstnanost jsou předpokladem úspěchu Lisabonské strategie spolu se vzájemnou provázaností reforem v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti životního prostředí s cílem vytváření dynamického a inovačního hospodářství a společnosti; je proti tomu, aby se strategie zaměřila pouze na několik priorit souvisejících s dokončením vnitřního trhu a lepšími právními předpisy; připomíná, že nová strategie udržitelného rozvoje a Lisabonská strategie se v mnoha rysech doplňují, což se týká např. společných cílů zlepšení konkurenceschopnosti, vytváření více a kvalitnějších pracovních míst, většího sociální začlenění, ochrany životního prostředí a předcházení rizikům;
2. je potěšen kroky ke znovuoživení Lisabonské strategie na zasedání Evropské rady v březnu 2005 a vyjasněním rozdělení pravomocí mezi členské státy a Společenství, pokud jde o provádění jednotlivých opatření;
3. je přesvědčen, že ve světě, v němž jsou omezené zdroje a křehký ekosystém, by se měla Evropská unie snažit, aby se stala ekonomickou oblastí s nejvyšší energetickou účinností a nejefektivnějším využíváním zdrojů na světě, v této souvislosti poukazuje na cenu za nečinnost nebo za prodlení a zdůrazňuje obrovský ekonomický potenciál, co se týče technologie vedoucí k energetické účinnosti a obnovitelných energií na světovém trhu, k jehož využití má Evropa ty nejlepší předpoklady;
4. domnívá se, že inovace má zásadní význam, pokud jde o schopnost Evropy účinně reagovat na výzvy a příležitosti globální ekonomiky i na jiné zásadní výzvy, např. na změnu klimatu;
5. připomíná, že uskutečnění Lisabonské strategie vyžaduje dostatečné a dobře cílené finanční zdroje z rozpočtu Společenství; v této souvislosti lituje, že nejsou k dispozici finanční zdroje vyčleněné k naplňování cílů stanovených Lisabonskou strategií;
◙ Růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost
Zvyšování zaměstnanosti a vytváření nových příležitostí
6. domnívá se, že reforma trhu práce musí usilovat o sladění požadavků velkých průmyslových společností týkajících se větší pružnosti s požadavky pracovníků na větší bezpečnost, například vytvořením nových možností zaměstnání a nových forem zabezpečení; je přesvědčen, že tato kombinace pružnosti a sociálního zabezpečení usnadní přizpůsobení se pracovníků, firem a MSP výzvám dynamické ekonomiky a vyvíjející se společnosti; vyzývá proto Evropskou radu a členské státy, aby stanovily jasné a objektivní cíle a zavedly účinnější postup srovnávání výkonů a výměny osvědčených postupů s ohledem na vytvoření a uplatňování rovnováhy mezi flexibilitou a jistotou zaměstnání („flexicurity“);
7. požaduje více investic a lépe připravené a více kvalifikované pracovníky s cílem zvýšit produktivitu a míru zaměstnanosti a splnit cíle Lisabonské strategie, což by mělo EU umožnit reagovat na konkurenci na světovém trhu; připomíná, že modernizace systémů zaměstnanosti a sociálního zabezpečení ve všech členských státech včetně podpory aktivních opatření na trhu práce (jako je tomu například v Dánsku) je politickou nutností a že prosperita a solidarita jsou cíle, které se v rámci Lisabonské strategie opravdu vzájemně podporují;
8. připomíná, že nezaměstnanost se týká především zranitelných kategorií pracovníků, zejména méně kvalifikovaných pracovníků; je třeba proto vyvinout zvláštní úsilí s cílem podpořit aktivní politiky přípravy na zaměstnání pro nezaměstnané pracovníky, kteří mohou být nedostatečně kvalifikovaní, a zlepšit systém vzdělávání s cílem snížit vysoký počet žáků, kteří při studiu neuspějí;
9. domnívá se, že musí být odstraněny překážky pro vytváření pracovních míst včetně faktorů odrazujících od nástupu do průměrně finančně ohodnoceného zaměstnání; uznává, že je odpovědností nezaměstnaných přijímat pracovní nabídky; uvědomuje si, že je nutné, aby možnosti pracovní doby byly natolik pružné, aby vyhovovaly potřebám zaměstnavatelů a zaměstnanců a umožňovaly zaměstnancům skloubit práci s rodinným životem;
10. vyjadřuje politování nad tím, že podíl žen na pracovním trhu stále výrazně zaostává za lisabonskými cíly; domnívá se, že starší pracovníci by měli mít možnost zůstat v práci na základě dobrovolnosti s podporou odpovídající odborné přípravy a zdravotní péče na pracovišti; starší pracovníci musí být odrazováni od předčasného odchodu do důchodu a pracovníkům by mělo být umožněno, aby dobrovolně pracovali i po dosažení zákonného věku pro odchod do důchodu, pokud s tím souhlasí oni i jejich zaměstnavatel; trvá na tom, že tato opatření jsou nezbytná k podnícení hospodářského růstu a k posílení udržitelnosti veřejných financí;
11. zdůrazňuje, že podíl starších pracovníků v rámci pracujícího obyvatelstva EU a v rámci hospodářské výrobní kapacity je čím dál tím vyšší; vyzývá proto ke zvýšení úsilí s cílem změnit daňové systémy a systémy sociálního zabezpečení způsobem motivujícím k prodloužení aktivního pracovního života;
12. konstatuje, že v současné době již je v EU nedostatek kvalifikovaných pracovníků a že celoživotní vzdělávání má klíčový význam při plnění cílů Lisabonské strategie; vyzývá členské státy, aby spolu se sociálními partnery přijaly další opatření pro vytvoření pracovních příležitostí a zvýšení podílu mladých lidí, žen a starších pracovníků na trhu práce prostřednictvím následujících opatření:
- –každému mladému člověku bude během šesti měsíců po ukončení školní docházky nabídnuto zaměstnání, odborná příprava nebo jiné opatření umožňující získání zaměstnání a nezaměstnaní pracovníci budou mít větší přístup k odborné přípravě;
- –doba pro zahájení činnosti nového podniku bude snížena na maximálně jeden týden a náklady na zahájení činnosti a správní náklady budou nízké;
- –zvýší se investice do komplexních a cenově dostupných sítí péče o děti a dalších typů péče;
- –déle se sníží daňové zátěže zaměstnavatelů;
- –bude pokračovat boj proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci a budou vypracovány přistěhovalecké a integrační politiky, které odpovídají potřebám evropské ekonomiky a společnosti;
- –bude dán čerstvý impuls zvyšování znalostí a inovaci tím, že se zvýší investice do této oblasti; budou stanovena jasnější práva a povinností pro vzdělávání, odbornou přípravu a celoživotní vzdělávání; budou používány informační a komunikační technologie; vzdělávací systém bude lépe odpovídat potřebám nových trhů práce a do učebních osnov bude zařazena příprava k podnikání;
13. podporuje politiku umožňující financování univerzit a vysokých škol ze soukromých zdrojů a vyzývá soukromý sektor, aby se otevřeně vyjádřil k tomu, jaké vzdělání a odbornou přípravu trh vyžaduje;
14. domnívá se, že zdravotní aspekty související s demografickými změnami mají zásadní význam, a zdůrazňuje, že čím déle budou lidé zdraví, tím déle mohou a budou chtít zůstat ekonomicky aktivní, a v důsledku toho se nebudou spirálovitě zvyšovat výdaje na zdravotní péči; je přesvědčen o tom, že investice do opatření na ochranu obyvatel před faktory způsobujícími chronické a dlouhodobé nemoci jsou obzvláště důležité;
15. vyzývá členské státy, aby přehodnotily neúčinné sociální modely s ohledem na jejich finanční udržitelnost, měnící se světovou dynamiku a demografické tendence s cílem zlepšit udržitelnost těchto modelů;
16. upozorňuje, že již v současné době je v EU nedostatek kvalifikovaných pracovníků; vyjadřuje politování nad „odlivem mozků“ v Evropě; považuje přistěhovalectví, zejména v případě vysoce kvalifikovaných osob, za nezbytné k udržení evropských trhů práce a v konečném důsledku i veřejných financí; zdůrazňuje, že k dosažení lisabonských cílů je klíčové celoživotní učení; domnívá se, že celoživotní učení připraví občany na to, aby se aktivním způsobem postavili důsledkům globalizace, demografických změn, digitálních technologií a poškození životního prostředí; konstatuje, že zejména veřejný sektor zaostává za lisabonskými cíli v oblasti výzkumu a vývoje;
Odstranění přetrvávajících nedostatků vnitřního trhu
17. zdůrazňuje, že má-li být evropské hospodářství konkurenceschopné v celosvětovém měřítku, potřebuje také dynamický vnitřní trh; doporučuje opatření k usnadnění přístup na trh a na podporu politik napomáhajících inovacím dodržujících zásady veřejného zájmu a vysoké úrovně ochrany spotřebitele s cílem umožnit občanům, aby měli co největší zisk z vnitřního trhu; vítá iniciativu Komise přezkoumat fungování jednotného trhu a plně podporuje její úsilí o úplné dokončení tohoto projektu; vyzývá členské státy, aby projevily bytostný zájem o vnitřní trh a vytvořily prostředí vzájemné spolupráce s cílem vytvořit podmínky zapojení firem do činnosti po celé EU a podporovat toto zapojení; zejména zdůrazňuje význam řádného uplatňování a prosazování právních předpisů EU a v této souvislosti zdůrazňuje význam národních soudců s odpovídajícím školením;
18. konstatuje, že dlouhodobé posílení vnitřního trhu má zásadní význam jak pro splnění cílů Lisabonské strategie, tak zejména pro to, aby se evropské hospodářství stalo trvale konkurenceschopným v rámci globalizované ekonomiky; všechny evropské instituce a orgány a členské státy musí pokračovat v úsilí o dosažení těchto klíčových aspektů integračního procesu;
19. zdůrazňuje, že volný pohyb zboží je jedním ze základních kamenů vnitřního trhu; připomíná, že články 28 až 30 Smlouvy o ES členským státům zakazují udržovat nebo vytvářet překážky obchodu se zbožím uvnitř Společenství v případě výrobků, které nepodléhají harmonizaci na úrovni Společenství; vyzývá proto členské státy a Komisi, aby s konečnou platností odstranily všechny překážky, které brání volnému pohybu zboží uvnitř EU;
20. konstatuje, že pokud jde o volný pohyb zboží, nadále přetrvávají vážné nedostatky v oblasti vzájemného uznávání neharmonizovaných produktů; podporuje proto plány Komise zajistit přijetí právního nástroje, který učiní judikaturu Soudního dvora právně závaznou ve všech členských státech;
21. zdůrazňuje, že po přijetí směrnice o službách na vnitřním trhu má Komise povinnost vést členské státy při jejím uplatňování a sledovat dosažený pokrok; naléhavě žádá příslušné orgány členských států, aby vzájemně spolupracovaly a zajistily tak jednotné uplatňování směrnice v celé EU; zdůrazňuje, že je to nezbytné k tomu, aby evropské hospodářství naplnilo ustanovení Smlouvy a pokračovalo v dokončování vnitřního trhu;
22. zdůrazňuje, že volný pohyb služeb je jedním ze základních kamenů vnitřního trhu; zdůrazňuje, že odvětví služeb představuje nejméně 70 % HDP a trhu práce; vyzývá ke zlepšení spolupráce mezi zdravotnickými službami, zejména pokud jde o mobilitu pacientů;
23. zdůrazňuje, že vymáhání a ochrana práv duševního vlastnictví je v Evropě stále relativně nákladná a časově náročná, což brzdí inovace a konkurenceschopnost; otázce normalizace se na evropské i vnitrostátní úrovni nedostává potřebné pozornosti; opětovně vyzývá ke zlepšení rámcových podmínek pro lepší politiku duševního vlastnictví a patenty, zejména prostřednictvím norem platných v celé Evropské unii, lepší spolupráce mezi vnitrostátními normalizačními orgány a zjednodušených postupů; opětovně poukazuje na nutnost účinně bojovat proti padělatelské činnosti v zájmu bezpečnosti pacienta (např. padělání léčiv);
24. za mimořádně politováníhodnou považuje skutečnost, že se dosud nepodařilo dosáhnout pokroku v oblasti evropské patentové politiky, a považuje za nepřijatelné, že nebylo dosud možné vytvořit jednotnou evropskou strategii v oblasti patentů; poukazuje na výsledek prvního čtení nařízení týkajícího se evropského patentu, které navrhuje řešení problémů, které dosud nebyly vyřešeny v Radě; vyzývá Komisi, aby bezodkladně předložila návrhy na novou strategii v oblasti patentů, aby bylo možno co nejdříve vytvořit nový základ pro jednání v Radě; vyzývá členské státy, aby přijaly účinný patentový systém založený na předchozích konzultacích, aby rovněž zvážily svou účast na Dohodě o sporech z evropských patentů a zajistily tak co nejdříve pokrok a právní jistotu;
25. zdůrazňuje význam účinného, inovativního a řádně fungujícího režimu veřejných zakázek pro vytvoření konkurenceschopného vnitřního trhu; vyzývá Komisi, aby nadále pokračovala v reformě rámce pro zadávání veřejných zakázek, s cílem zajistit co nejširší účast a minimalizovat administrativní zátěž, a aby prozkoumala, jakým způsobem by bylo nejvhodnější zajistit rovný přístup k veřejným zakázkám pro MSP;
26. vítá pokrok, kterého bylo dosaženo uplatňováním prvního akčního plánu finančních služeb, a upozorňuje, že pro perspektivu růstu evropského hospodářství je nezbytný dobře fungující finanční trh; naléhavě žádá členské státy a Komisi, aby zajistily správné uplatňování evropských předpisů v oblasti finančních služeb ve všech členských státech, a rovněž jejich plné dodržování ze strany našich mezinárodních partnerů;
27. upozorňuje, že pro řádné fungování jednotného trhu jsou nezbytné dobře fungující finanční trhy; domnívá se, že rozvoj vysoce kvalitních finančních produktů na přeshraničním základě přispěje k vytvoření inovativního obchodního prostředí v Evropě; domnívá se, že rychlá inovace a růst mezinárodních finančních transakcí staví nové výzvy jak před podnikatelské subjekty, tak před mezinárodní finanční systém; vyzývá Komisi, aby zvýšila transparentnost a stanovila účinnější regulační politiky s cílem podpořit finanční stabilitu, odpovídající ochranu spotřebitelů a integritu trhů; naléhavě žádá Radu a Komisi, aby prozkoumaly otázku, zda je nutné zavést účinnější pravidla kontroly soukromých kapitálových a zajišťovacích fondů;
28. vyzývá členské státy a Komisi, aby umožnily volný pohyb kapitálu; vyjadřuje politování nad nedávnými případy, kdy se vlády členských států pokoušely zabránit přeshraničním fúzím uvnitř Evropské unie; vítá postoj Komise, která se v tomto ohledu jednoznačně postavila na obranu Smlouvy o ES; vyzývá proto Komisi, aby v nejbližší době předložila nové návrhy, včetně návrhů v oblasti práva společností, s cílem usnadnit mobilitu podniků a kapitálu v Evropské unii; to se týká zejména čtrnácté směrnice o přesunu místa registrace a evropské soukromé společnosti;
Posilování vnější konkurenceschopnosti EU
29. upozorňuje, že volný a spravedlivý obchod posiluje prosperitu v Evropě a na celém světě; konstatuje, že společnosti na vnitřním trhu působí vzhledem k provázaným trhům a celosvětovým aktérům v globálním prostředí; vyzývá členské státy, aby upustily od protekcionismu; domnívá se, že hlubší globální hospodářská integrace podpoří konkurenceschopnost, růst a zaměstnanost v EU; upozorňuje na význam mezinárodní regulační spolupráce, zejména v oblasti dohledu, reformy a zjednodušení právních předpisů; připomíná však, že mezinárodní obchod může mít rovněž negativní důsledky pro nejzranitelnější a nejméně kvalifikované pracovníky v některých odvětvích;
30. domnívá se, že přístup na trh, vyváženější regionální přístup a prosazování základních pracovních standardů Mezinárodní organizace práce a důstojných pracovních podmínek všude po světě jsou životně důležité pro posílení vnější konkurenceschopnosti EU a že odstranění environmentálních dumpingových praktik je klíčovým prvkem spravedlivé hospodářské soutěže; prohlašuje, že je připraven zvážit zavedení vhodných obchodních opatření proti státům, které odmítají přijmout svůj podíl na boji proti globální změně klimatu, přičemž bere v úvahu skutečnost, že naši obchodní partneři se nacházejí v různých fázích svého sociálně-ekonomického vývoje;
31. upozorňuje, že sociální odpovědnost společností by neměla být chápána jako jednostranný požadavek ze strany státu, který by společnostem ukládal nová právní omezení, což by vedlo k oslabení jejich konkurenceschopnosti a schopnosti vytvářet nová pracovní místa; domnívá se, že tato odpovědnost by měla být uvedena do praxe spíše prostřednictvím daňových či jiných iniciativ samotných společností, čímž by tyto společnosti dobrovolně přijaly sociální úlohu;
32. vzhledem k tomu, že MSP jsou zdrojem evropské hospodářské konkurenceschopnosti, zdůrazňuje nutnost zajistit jim lepší finanční, pracovní a daňové podmínky, jež by umožnily neustálou inovaci produkce; domnívá se, že je nezbytně nutné provádět účinné politiky, které by umožnily čelit výzvám globalizace;
33. upozorňuje na význam mezinárodní regulační spolupráce, zejména v oblasti reformy a zjednodušení právních předpisů; domnívá se, že spolupráce založená na mnohostrannosti a demokratické odpovědnosti by měla být posílena s cílem dosáhnout vyváženého otevření zahraničních trhů produktům a službám evropských společností; v této souvislosti zdůrazňuje nutnost vyváženěji přeformulovat dohodu o veřejných zakázkách a zajistit, že výjimky, které byly povoleny v souvislosti se závazky některých smluvních stran ve prospěch malých a středních podniků, budou zpětně vyváženy v evropských závazcích prostřednictvím podobné výjimky či ustanovení, kterým bude smluvním stranám uděleno povolení k přiznání preferenčního režimu pro MSP za podmínky, že možnost využívat tohoto režimu bude rozšířena bez rozdílu na všechny MSP všech smluvních stran;
34. domnívá se, že pomoc EU vládám třetích zemí při provádění právních předpisů v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí, které jsou v souladu s mezinárodními úmluvami, společně se zavedením účinných kontrolních režimů představuje nezbytný doplněk pro posílení sociální odpovědnosti evropských podniků na celosvětové úrovni; zdůrazňuje, že se sociální odpovědnost podniků musí stát součástí obchodního dialogu s ostatními trhy;
◙ Posílení inovační kapacity EU
35. zdůrazňuje, že je životně důležité posílit investice EU do výzkumu a vývoje, a to jak u produktů, tak u služeb;
36. vítá přijetí sedmého rámcového programu, jehož hlavním cílem je posílit vědecký a technologický základ průmyslu Společenství, a zajistit tak vysokou úroveň konkurenceschopnosti na mezinárodní scéně;znovu zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité, aby bylo dosaženo cíle vynakládat 3 % HDP na výzkum, a žádá členské státy, aby splnily své závazky přijaté v Barceloně v roce 2002; zdůrazňuje hlavní cíl sedmého rámcového programu a jeho příspěvek ke světovému prvenství EU v oblasti výzkumu; upozorňuje na skutečnost, že EP opakovaně zdůrazňoval význam výzkumu a vývoje a větší úlohu znalostí při úsilí o hospodářský růst a dobré sociální a environmentální podmínky;
37. jednoznačně podporuje činnost společných technologických platforem na podporu koherentních strategických výzkumných programů v oblastech, jež jsou klíčové pro evropskou konkurenceschopnost; vyzývá členské státy, aby prosazovaly účast malých podniků a výzkumných organizací na těchto platformách;
38. vítá počin Komise, která prostřednictvím společných technologických iniciativ poskytla cílené prostředky, které napomohou převést výzkumné koncepce do konkrétních programů; vyzývá členské státy, aby podporovaly tyto programy prostřednictvím svých národních inovačních iniciativ;
39. konstatuje rozdíly v investicích do informačních a komunikačních technologií na zaměstnance mezi EU a USA a rovněž přímou souvislost mezi investicemi do IKT a růstem produktivity; uznává nutnost udržet a dále rozvíjet vysoce konkurenceschopné odvětví IKT v EU, zejména plným uplatněním evropského regulačního rámce v oblasti komunikací ve všech členských státech;
40. zdůrazňuje vysoký potenciál, jež mohou představovat prostředky z veřejných zakázek pro posílení inovace; konstatuje, že zakázky na inovativní zboží a služby před vstupem na konkurenční trh se mohou uskutečňovat v rámci stávajícího rámce veřejných zakázek; vyzývá členské státy, aby tyto činnosti podpořily na úrovni svých příslušných veřejných orgánů; uvádí, že účinné využití IKT při poskytování veřejných služeb povede ke zlepšení zkušeností spotřebitelů a napomůže evropským podnikům vyrábět globálně konkurenceschopné produkty;
Zajištění udržitelných energetických politik
41. je přesvědčen, že Lisabonská strategie může být úspěšná pouze za podmínky, že bude nadále vyvíjeno úsilí o vytvoření společné energetické politiky; domnívá se však, že tato politika by neměla vést k normalizaci vnitrostátních energetických politik a k jejich převedení do pravomoci Společenství, nýbrž by měla přispívat k větší konkurenci a lépe sloužit spotřebitelům; zdůrazňuje, že v rozmanitosti spočívá nejen síla Evropy, ale také její bezpečnost, pokud jde o dodávky energie;
42. poukazuje na to, že pro stabilitu a růst v Evropské unii jsou důležité tři klíčové cíle energetické politiky, kterými jsou zabezpečení dodávek, udržitelnost a konkurenceschopnost; zdůrazňuje nutnost neustále tyto tři cíle přizpůsobovat novým okolnostem a usilovat o udržení rovnováhy mezi nimi;
43. upozorňuje na zásadní důležitost dostatečných a levných dodávek energie pro konkurenceschopnost a růst evropského průmyslu;
44. vítá Zelenou knihu Komise o evropské strategii pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii, zdůrazňuje však, že je nezbytné uvědomovat si neustále se měnící podmínky na širším celosvětovém energetickém trhu, a upozorňuje na význam rozšíření perspektivy výrobce na systematický přístup zohledňující výrobu, distribuci a spotřebu za účelem vytvoření evropské energetické politiky zajišťující cenově dostupnou energii pro evropské podniky a domácnosti;
45. souhlasí s Komisí, že základním prvkem společné energetické politiky by měla být větší solidarita mezi členskými státy, aby bylo možné čelit problémům týkajících se fyzické bezpečnosti infrastruktury a zabezpečení dodávek; dále se domnívá, že by tato větší solidarita významně posílila schopnost EU bránit své společné zájmy v otázkách energetiky na mezinárodní úrovni;
46. konstatuje, že se energetická politika, a zejména zabezpečení dodávek energie, musí stát nedílnou součástí společných zahraničních a bezpečnostních politik a politiky rozvoje obchodu, a požaduje vytvoření společné strategie, která by zabezpečila a diverzifikovala dodávky a tranzitní trasy a stala se tak důkazem solidarity v rámci EU;naléhá v této souvislosti na Komisi a členské státy, aby braly velmi vážně reálné nebezpečí schodku v dodávkách plynu z Ruska po roce 2010, a to mimo jiné z důvodu nedostatku investic; trvá na tom, aby členské státy a Unie při rozhovorech s Ruskem o energii požadovaly, aby Rusko podepsalo a ratifikovalo Protokol o tranzitu a ratifikovalo Smlouvu o energetické chartě; je toho názoru, že by dohody o partnerství a spolupráci měly být využity k vytvoření stabilního, ale otevřeného regulačního rámce v dodavatelských zemích, a že by se komisař odpovědný za energetiku měl řídit jasně definovaným mandátem, který stanoví dlouhodobou evropskou vizi energetického plánování;
47. zdůrazňuje, že zkušenosti z loňské zimy a drastické zvyšování poptávky po energii v rychle se rozvíjejících ekonomikách (např. Čína, Indie) jasně ukázaly, že má-li být možno nadále zabezpečovat dodávky, nelze ponechat bez využití žádný zdroj energie;
48. uznává, že jaderná energie je v mnoha členských státech důležitou součástí celkové skladby zdrojů; bere na vědomí úlohu, kterou v současné době v některých členských státech hraje při zajišťování dodávek elektrické energie jaderná energie, jež je součástí skladby zdrojů energie a jejíž využívání napomáhá bránit emisím CO2; zdůrazňuje však, že v souvislosti s její výrobou existují určitá rizika, a dosud nebylo přijato žádné konečné řešení ohledně recyklace jaderného odpadu; domnívá se, že rozhodnutí o tom, zda by měla v některých členských státech nadále hrát roli výroba jaderné energie, může být učiněno pouze na úrovni členských států v rámci subsidiarity;
49. je si vědom skutečnosti, že podíl jaderné energie na celkové produkci elektrické energie v Evropě činí 32 % a že v některých členských státech, jako je Belgie nebo Francie, tento podíl výrazně přesahuje 50 %; konstatuje, že uran je dovážen převážně ze stabilních třetích zemí, které se ukázaly jako důvěryhodní obchodní partneři, a že nebyla dosud objevena žádná vhodná náhrada za jadernou energii; je přesvědčen, že ve světle těchto skutečností by jakékoli rozhodnutí o zastavení výroby jaderné energie vážně ohrozilo zabezpečení dodávek energie;
50. vítá úsilí o dosažení cílů snížení emisí CO2 dohodnutých v Kjótu; zastává názor, že jaderná energetika je v současnosti nejrozvinutějším nástrojem, kterým lze při výrobě energie směřovat k dosažení těchto cílů; podporuje výzkum v oblasti bezpečnosti jaderných reaktorů a nových technologií, jako je ITER, s cílem upevnit pozici Evropy, která hraje prvořadou úlohu v oblasti mírového využívání jaderné energie;
51. upozorňuje na to, že se zvyšuje závislost Evropy na dovozech ropy a zemního plynu a tato závislost by mohla dosáhnout do roku 2003 výše 94 %, resp. 85 %, přičemž míra závislosti na dovozech pevných paliv nevzroste na více než 59 %; upozorňuje, že ropa a zemní plyn se budou stále více dovážet z politicky nestabilních oblastí, do kterých za tyto dovozy poplynou vysoké částky finanční hotovosti, jejichž vynakládání nebude moci Evropská unie jakkoli ovlivnit;
52. zdůrazňuje, že inflační tlak způsobený nárůstem cen ropy zvyšuje nejistotu ohledně rozsahu restriktivní měnové politiky, která s ním souvisí, což vede ke zvýšenému vnímání rizik, k napjaté situaci v oblasti likvidity v globálním měřítku a ke zvýšené volatilitě zejména na komoditních a akciových trzích; varuje před negativním vlivem spekulací na ceny ropy na finančních trzích – jejich důsledkem je prohloubení krize kolem cen ropy; vyzývá Komisi a Radu, aby vypracovaly podrobný plán s cílem snížit závislost EU na dovozech ropy a uskutečnit přechod k ekologicky čisté energii; vyzývá k vytvoření integrovaného nouzového mechanismu EU s cílem zajistit bezpečnost dodávek;
53. zdůrazňuje skutečnost, že se nyní ukázalo jako nezbytné nalézt novou formu politického dialogu a spolupráce mezi odběratelskými zeměmi, zejména s USA, Čínou, Indií a Japonskem; konstatuje, že podobný dialog mezi klíčovými odběratelskými a dodavatelskými zeměmi je nyní nezbytný i v zájmu vytvoření globálního přístupu k energetice; domnívá se, že by tyto nové formy globálního dialogu o energetice měly mít za cíl dosáhnout stabilizace, bezpečnosti a transparentnost globálních trhů s energií a zároveň poskytovat trvalou podporu ekologicky čistým zdrojům energie a energetické účinnosti;
54. vyzývá Komisi a Radu, aby podporovaly mezinárodně uznávaný systém zprostředkování pro případy neshod a sporů týkajících se dodávek a distribuce energie; domnívá se, že by EU mohla tento proces zahájit jednak vyvinutím systému zprostředkování v rámci své politiky sousedství i spolu s dalšími klíčovými dodavatelskými zeměmi, a dále aktivní podporou tohoto systému zprostředkování na světové úrovni; je toho názoru, že by EU proto měla vyvinout modelový přístup k mezinárodnímu řízení distribuce energie;
55. vítá návrh smlouvy o založení Společenství pro energii, který pokládá za zásadní příspěvek ke stabilizaci jihovýchodní Evropy, k otevření trhů s energií a k bezpečnosti tranzitních tras v Evropě; žádá, aby se Společenství pro energii postupně rozšířilo o Norsko a Turecko a o všechny země, které jsou zapojeny do evropské politiky sousedství;
Učinit energetickou politiku šetrnou k životnímu prostředí
56. zdůrazňuje, že nutnost změnit stávající skladbu zdrojů pro výrobu energie neznamená zátěž, nýbrž příležitost; využívání sluneční energie, větrné energie, biomasy a energie z vodních a geotermálních zdrojů a technologií vedoucích k větší energetické účinnosti přispěje k dodržení závazků z Kjóta a z rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a také posílí inovaci, vytváření pracovních míst a konkurenceschopnost v Evropě;
57. podporuje proto úsilí o rozvoj obnovitelných energií s cílem zabezpečit udržitelné zásobování energií; je potěšen tím, tato oblast zaznamenává neustálý růst a že tento růst má blahodárný vliv na zaměstnanost; vidí, že jsou dobré vyhlídky, že se podaří vyvážet zařízení na výrobu obnovitelných energií do třetích zemí;
58. naléhá na Evropskou radu, aby na svém jarním zasedání v roce 2007 podpořila akční plán na základě návrhu Komise, který by obsahoval minimálně tyto body: středem zájmu energetické politiky by se měli stát spotřebitelé, ať již domácnosti, nebo komerční a průmysloví odběratelé; na úrovni Rady a Komise by měl být vypracován časový plán pro dosažení cíle 50% podílu obnovitelných zdrojů energie do roku 2040, 30% snížení emisí CO2 v EU do roku 2020 a 60–80% snížení do roku 2050; reforma systému obchodování s emisemi v EU (ETS) vedoucí trh k investicím do nízkouhlíkového hospodářství, které by mělo vycházet ze stanovených cílových hodnot emisí sloučenin uhlíku v EU do roku 2020 včetně 25% cílového podílu energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020 a ze závazného cíle pro emise výfukových plynů automobilů, skoková změna v energetické účinnosti, urychlení uplatňování stávajících právních předpisů ES v členských státech nebo – pokud se tato snaha nebude dařit – provedení konkrétních zlepšení v právním rámci, jasné oddělení výroby energie od její distribuce, a to přísnější nezávislou regulační kontrolou, která bude mít na zřeteli zájem Evropy jako celku, snaha doplnit chybějící propojení, stimulovat investice a inovaci, minimální závazné pokyny pro regulátory včetně postupu jmenování regulátorů, zajištění jejich nezávislosti, průhlednosti jejich činnosti a odpovědnosti, ambiciózní strategie výzkumu a vývoje technologií pro výrobu ekologicky čisté energie, nejméně 50% zvýšení ročních výdajů Unie na výzkum v oblasti energetiky v příštích sedmi letech, vytvoření efektivního mechanismu solidarity pro jakýkoli případ potíží s dodávkami energie, strategie společné zahraniční energetické politiky, která bude zaujímat jednotný postoj vůči třetím zemím, zintenzívnění úsilí o přijetí celosvětových opatření pro boj proti změně klimatu, protože EU je sama o sobě problémem, a plné uplatňování veškerých současných právních předpisů EU v oblasti energetiky;
59. je si vědom toho, že klimatické změny závažným způsobem ovlivňují životní prostředí a způsobují problémy, které vyžadují okamžitou reakci ze strany EU i mezinárodního společenství; domnívá se, že do roku 2050 musí být převážná část energetických potřeb EU pokryta ze zdrojů neprodukujících uhlík, nebo vyrobena pomocí technologií, při kterých nedochází k emisím skleníkových plynů, se zaměřením na energie, které jsou energeticky úsporné, účinné a obnovitelné, a že je proto nezbytné vytvořit jasný plán pro dosažení tohoto cíle; vyzývá představitele EU, aby se do konce příštího roku dohodli na závazném cíli pro snížení emisí CO2 do roku 2020 a na předběžném cíli pro snížení emisí CO2 do roku 2050;
60. je si vědom významné role, kterou hrají obnovitelné zdroje energie při pomoci malým a středním podnikům dosáhnout cílů Lisabonské strategie; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly praktická opatření ke zlepšení energetické účinnosti malých a středních podniků; tato opatření by měla zahrnovat zejména opatření ke zvýšení informovanosti o daných otázkách a k usnadnění přístupu k financování, např. ze strukturálních fondů, z EBOR a EIB, aby firmy mohly investovat s cílem snížit spotřebu energie;
61. vyzývá Radu a Komisi, aby zajistily, že EU bude i do roku 2020 energeticky nejúčinnějším hospodářstvím na světě, a aby učinily opatření pro energetickou účinnost horizontální prioritou všech odvětví v EU; vyzývá Komisi, aby zajistila včasné uplatňování směrnic ES v této oblasti, a naléhavě žádá Radu, aby schválila návrhy obsažené v akčním plánu energetické účinnosti, a členské státy, aby použily osvědčené postupy jako základ pro své vnitrostátní akční plány energetické účinnosti, které mají být předloženy do června 2007; připomíná, že pokud by členské státy plně uplatňovaly stávající právní předpisy EU, bylo by již splněno 50 % z cíle EU snížit do roku 2020 spotřebu energie o 20 %; vyzývá předsedu Komise, aby prosazoval dohodu o globální energetické účinnosti;
62. vyzývá Evropskou radu, aby na svém jarním zasedání v březnu 2007 zajistila podporu budoucí energetické politiky ambiciózní strategií výzkumu a vývoje v oblasti energetiky včetně přiměřenějšího veřejného financování a silných pobídek pro zvýšení soukromého financování výzkumu a vývoje; vyzývá členské státy, aby stanovily strategii pro zvýšení rozpočtu na výzkum v oblasti energetiky, zejména při revizi v polovině období u rozpočtu ES v sedmém rámcovém programu pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace (RP7) a ve zvláštním programu Inteligentní energie, a proto vítá návrh Komise, aby EU zvýšila v příštích sedmi letech své roční výdaje na výzkum v oblasti energetiky nejméně o 50 %; vyzývá k vytvoření evropského strategického plánu energetických technologií a žádá, aby jeho obsah pokrýval oblasti výzkumu zaměřující se na nové technologie v oblasti energetiky, např. všechny obnovitelné zdroje energie včetně energie mořských vln a energie přílivu a odlivu, zplynování uhlí a zejména akumulace energie, protože ty se týkají střednědobých a dlouhodobých výhledů;
Vytvoření vnitřního trhu s energií
63. vyzývá členské státy, aby uznaly, že trh EU s energií není ještě plně liberalizován; považuje za vhodné odložit možné rozšiřování právního rámce a namísto toho urychlit uplatňování stávajících předpisů ES v členských státech; je toho názoru, že k docílení vysokého stupně konkurenceschopnosti, energetické nezávislosti, dlouhodobé stability, účinnosti, citlivosti k životnímu prostředí a zabezpečení dodávek energie je třeba jasný a stabilní politický rámec a konkurenceschopný trh s energií; vyzývá Evropskou radu, aby na svém jarním zasedání v březnu 2007 formulovala širší vizi společného evropského zájmu v oblasti energetiky, a tím dala otázce dokončení vnitřního trhu jasný politický rámec, který v současné době chybí;
64. je přesvědčen, že přeshraniční obchod povede k odstranění stávajících krizových situací mezi trhy jednotlivých členských států; naléhá na Komisi a členské státy, aby podpořily lepší spolupráci správců energetických sítí (TSO – Transport System Operators), především v oblastech přeshraničního přidělování kapacit, transparentnosti, denních trhů, plánování rozvodných sítí a příslušných investic do rozvoje regionálních trhů; žádá Komisi, aby společně s TSO vypracovala kodex evropské rozvodné sítě, který by zajistil interoperabilitu národních energetických rozvodných sítí;
65. vítá návrh Komise na další opatření s cílem zajistit jasnější oddělení výroby energie od její distribuce, a to přísnější nezávislou regulační kontrolou, která bude mít na zřeteli zájem Evropy jako celku;
66. je přesvědčen, že středem zájmu veškerých budoucích energetických politik se musí stát spotřebitelé a že otázka energetické chudoby by měla v návrzích Komise figurovat výrazněji; připomíná, že odběratelé, zejména orgány veřejné moci, které musí jít v tomto směru příkladem, mají také své povinnosti, pokud jde o úsporné nakládání s energií; je si vědom toho, že přesné měření a účtování může hrát ústřední roli při zvyšování povědomí odběratelů o tom, jak a k jakým účelům se energie spotřebovává, a následně i ke změně jejich chování; vyzývá Radu a Komisi, aby navrhly opatření, která pomohou rodinám s nízkým příjmem dosáhnout v domácnosti úspor energie, snížit tak své účty za spotřebu energií a lépe se vyrovnat s budoucím zvyšováním cen;
67. upozorňuje, že energetická politika vyžaduje rozhodnutí o vysoce nákladných, dlouhodobých investicích, která musí být založena na vysoké míře transparentnosti a předvídatelnosti; vyzývá členské státy a Komisi, aby umožnily podnikům bezpečné plánování a nepředkládaly v pravidelných, krátkých intervalech nové návrhy právních předpisů, které vyvolají nejistotu a zpozdí životně důležité investice do energetické infrastruktury;
68. znovu vyjadřuje svou rozhodnou podporu obnovitelným zdrojům energie; v zájmu podpory diverzifikace zdrojů energie navrhuje, aby Komise stanovila dlouhodobý stabilní politický rámec, který vytvoří potřebné investiční prostředí; tento rámec by měl obsahovat cíl EU zlepšit do roku 2020 energetickou účinnost nejméně o 20 %; žádá proto Komisi, aby předložila návrh rámce možností harmonizovaných systémů podporujících obnovitelné energie, který bude součástí plánu pro obnovitelnou energii;
69. zdůrazňuje, že je třeba dalších kroků k dosažení fungujícího vnitřního trhu s energií jasnějším oddělením výroby energie od její distribuce; vyzývá proto k přísnější nezávislé regulační kontrole, která bude brát v úvahu evropský trh, a k opatřením na úrovni členských států s cílem splnit cíl Evropské unie dosáhnout minimálně 10% míry propojení, a to identifikací hlavních problémových situací a jmenováním koordinátorů;
◙ Zdokonalení řízení Lisabonské strategie ke zlepšení právních předpisů
Zlepšení právní úpravy
70. podporuje veškeré úsilí, které vyvíjejí všechny instituce ve věci pokroku ve zdokonalování tvorby právních předpisů; je přesvědčen, že Parlament by měl být i nadále hlavní hybnou silou prosazující zdokonalení tvorby právních předpisů vytvořením základu pro společné postupy s jinými institucemi s cílem provést u navrhovaných právních předpisů nezávislé posouzení dopadu, zajištěním větší otevřenosti při rozhodování v Radě a lepší demokratické kontroly Komise při výkonu jí svěřených pravomocí přijímat určité právní předpisy;
71. konstatuje, že překážky pro demokracii a velmi nákladné povinnosti nevyplývají pouze z právních předpisů, ale v první řadě také z rozhodnutí v rámci komitologie; požaduje proto, aby také rozhodnutí v rámci komitologie byla předmětem podrobného, nezávislého posuzování dopadu;
72. vítá iniciativu Evropské komise týkající se snížení administrativní a finanční zátěže podniků; žádá, aby byl těsněji zapojen do získávání spolehlivých analýz nákladů a přínosů jako základu pro kvalifikované rozhodování, a proto vyzývá Komisi, aby vypracovala metodiku pro nezávislé ex ante vyhodnocení administrativních nákladů; naléhavě vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby na příštím jarním zasedání Rady EU přijaly závazek v podobě společného cíle snížení nákladů; vyzývá Komisi, aby se u všech nástrojů politiky, legislativních i nelegislativních, pravidelně zabývala otázkou, jak dosáhnout požadovaných cílů; trvá na tom, aby všechny iniciativy zaměřené na zjednodušení byly plně v souladu se všemi zásadami a podmínkami uvedenými v jeho usnesení ze dne 16. května 2006 o strategii pro zjednodušení právního prostředí;
73. podotýká, že snížení administrativní zátěže v členských státech o 25 % by vedlo k nárůstu reálného HDP o 1 % až 1,4 %; naléhá na všechny členské státy, aby v této oblasti stanovily kvantitativní a kvalitativní cíle a v rámci lepšího provádění ve vnitrostátním právu přispěly hlavně ke zjednodušení stávajících předpisů a aby zavedly postupy posuzování dopadů a zároveň spolu se zainteresovanými stranami vypracovaly konzultační postupy a postupy podávání stížností; zdůrazňuje důležitou úlohu národních parlamentů a v této souvislosti i vhodné struktury spolupráce;
Brzké a lepší provedení ve vnitrostátním právu
74. v zájmu větší transparentnosti a lepšího pochopení Lisabonské strategie a jejího uplatňování vyzývá k vypracování společné a koherentní struktury národních programů reforem, která umožní lepší srovnávací analýzu dopadu navrhovaných opatření na úrovni členského státu a také otevřený a konstruktivní dialog na evropské úrovni o dosaženém pokroku; v této souvislosti podporuje myšlenku vypracovat doporučení pro jednotlivé země a osvědčený hodnotící systém programů reforem v jednotlivých politických oblastech; vyzývá členské státy, aby vypracovaly srovnávací tabulky a zaslaly je Evropské komisi;
Zlepšení řízení Lisabonské strategie a ztotožnění se s ní na úrovni jednotlivých států
75. zdůrazňuje, že doporučení pro jednotlivé země musí projednat a přijmout Rada s cílem vytvořit skutečný evropský rámec, posílit koordinační činnost v hospodářské oblasti a v oblasti zaměstnanosti a usilovat o to, aby se členské státy ve větší míře ztotožnily s touto strategií;
76. opakovaně zdůrazňuje, že naše problémy v oblasti hospodářství a zaměstnanosti se nám nepodaří překonat bez aktivní účasti parlamentů jak na národní, tak i na evropské úrovni; podporuje požadavek Evropské komise, aby členské státy usilovaly o širší diskusi o jejich NPR a o zprávách o jejich plnění, včetně doporučení pro jednotlivé státy, s příslušnými národními parlamenty a aby vytvořily užší vazby mezi NPR a diskusemi o státním rozpočtu;
77. vyzývá Komisi, aby zavedla hodnotící dohled s použitím ukazatelů strukturálních politik s jasně vymezenou vazbou na výsledky v oblasti hospodářství a zaměstnanosti a ukazatelů, z nichž vychází strukturální dohled, s ohledem na politiky, které stimulují inovaci a vytváření pracovních míst;
78. zdůrazňuje, že je třeba, aby „pan/paní Lisabon“ hráli ve všech členských státech efektivnější roli, a to na nejvyšší politické úrovni, aby se jim podařilo zapojit do těchto snah vnitrostátní činitele s rozhodovací pravomocí v zájmu zlepšení průřezového politického přístupu tohoto reformního programu jak na národní, tak i na evropské úrovni;
79. připomíná, že Evropská rada má na svém jarním zasedání za úkol vydat pokyny k vytvoření reformního programu v oblasti růstu a zaměstnanosti v Evropské unii; vyzývá Evropskou radu, aby zajistila rovné zapojení všech složení Rady, kterých se tato záležitost týká;
80. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.