NÁVRH USNESENÍ,

7. 3. 2007

který na základě prohlášení Rady a Komise
v souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu
předložili Hélène Flautre, David Hammerstein Mintz, Raül Romeva i Rueda a Cem Özdemir
za skupinu Verts/ALE,
o evropsko-středomořských vztazích

B6‑0084/2007

Usnesení Evropského parlamentu o evropsko-středomořských vztazích

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o přípravě evropsko-středomořské konference ministrů zahraničních věcí v Tampere (KOM(2006)0620,

–  s ohledem na závěry 8. konference ministrů zahraničních věcí v Tampere ve dnech 27. a 28. listopadu 2006,

–  s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o posílení evropské politiky sousedství (KOM(2006)0726),

–  s ohledem na výsledky evropsko-středomořské ministerské konference o obchodu, která se konala v Marrákeši dne 24. března 2006,

–  s ohledem na závěrečné prohlášení občanského fóra, které se konalo v Marrákeši ve dnech 4. až 7. listopadu 2006,

–  s ohledem na konference o otázce přistěhovalectví, evropsko-africkou konferenci v Rabatu ve dnech 10. a11. července 2006 a konferenci v Tripolisu ve dnech 22. a 23. listopadu 2006,

–  s ohledem na čl. 103 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem ke strategickému významu středomořské oblasti a Blízkého východu pro EU a k nutnosti provádět solidární středomořskou politiku, aby bylo možno čelit mnoha společným úkolům a dosahovat cílů směřujících k vytvoření společné oblasti míru, stability a prosperity,

B.  vzhledem k tomu, že trvalého rozvoje není možno dosáhnout bez míru, stability, solidarity a řádné správy věcí veřejných a tomu, že trvalý rozvoj musí být středem zájmu evropsko-středomořského partnerství,

C.  vzhledem k tomu, že v posledních letech došlo ke zostření izraelsko-palestinského konfliktu, což vedlo k vážnému zhoršení humanitární situace v pásmu Gazy a na Západním břehu řeky Jordánu a má to velmi negativní důsledky pro bezpečnost v celé oblasti,

D.  vzhledem k rozhodnutí ministrů zahraničních věcí uspořádat v roce 2007 v Tampere evropsko-středomořskou konferenci o dodržování lidských práv v souvislosti s bojem proti terorismu v souladu s mezinárodním právem, jako prováděcí opatření kodexu chování evropsko-středomořského shromáždění, který byl přijat na vrcholné schůzce v Barceloně v listopadu 2005,

E.  vzhledem k tomu, že EU stále nemá společnou přistěhovaleckou politiku a že v jednotlivých státech platí na vnitrostátní úrovni odlišná ustanovení,

F.  vzhledem k tomu, že nelegální přistěhovalectví může vést ke zneužívání osob, k nucené práci a k obchodu s lidmi,

G.  vzhledem k tomu, že začlenění žen do hospodářského a sociálního života je zásadním prvkem pro vývoj společnosti,

H.  konstatuje negativní účinky zadlužení a obchodního deficitu vůči Evropské unii pro rozvoj většiny zemí jižního Středomoří,

I.  vzhledem ke sdělení Komise o posílení evropské politiky sousedství, které obsahuje zejména celou řadu návrhů na výrazné zlepšení dopadu politiky partnerství, na nalezení nových možností prohloubení vzájemných vztahů, na posílení politického dialogu a na stále větší zapojení partnerských zemí do politik Unie,

J.  vzhledem k tomu, že celkový příděl finančních prostředků, které EU určila zemím jižního a východního Středomoří na období 2007–2013, musí být zachován a musí odpovídat obchodnímu, hospodářskému a strategickému významu, který má tato oblast ve vztazích s Evropskou unií,

K.  zdůrazňuje ohromné výhody, které bude všem partnerům skýtat vytvoření evropsko-středomořského trhu s obnovitelnými energiemi, který bude plně vzájemně propojen a integrován díky rozšíření a integraci trhu s energiemi v evropsko-středomořské a subsaharské oblasti i díky dokončení nezbytných projektů energetické infrastruktury,

L.  vzhledem k tomu, že by mohlo být užitečné vytvořit vazbu mezi cíli evropsko-středomořské politiky, zejména její hospodářskou a finanční stránkou, a vztahy EU se zeměmi Rady pro spolupráci zemí Perského zálivu;

M.  vzhledem k tomu, že považuje Evropsko-středomořské parlamentní shromáždění za instituci, která umožňuje dosáhnout vyšší intenzity v obecném dialogu mezi oběma oblastmi,

1.  domnívá se, že je vhodné posílit politický rozměr sousedství směrem k jihu s ohledem na značnou složitost vztahů se středomořskou oblastí, v nichž Barcelonský proces představuje významnou etapu; konstatuje, že je ještě daleko od svého cíle, vytvoření „Kruhu přátel“, na jehož základě byla zahájena tato politika zaměřená na dosažení stabilních vztahů založených na společných hodnotách, které bude rozšířená Evropa sdílet se svými novými sousedy,

2.  domnívá se, že rozvoj této politiky se nemůže omezit pouze na aktualizaci dohod o přidružení a spolupráci s jednotlivými zeměmi, a to s důrazem pouze na bilaterální rozměr; vyzývá všechny partnery, aby se opět zaměřili na strategické a politické cíle barcelonského procesu a aktualizovali je, včetně vytváření sítí spolupráce a podpory integrace v této oblasti;

3.  vítá návrh Komise, aby evropská politika sousedství dostala tematický rozměr, aby se pokračovalo v prohlubování dohod o volném obchodu a posilovala se podpora reforem, které zlepší právní prostředí a investiční klima;

4.  žádá Komisi, aby ještě více konkretizovala vztah mezi evropskou politikou sousedství a evropsko-středomořským partnerstvím tím, že připojí nové mnohostranné dohody a programy v oblasti obnovitelných energií, decentralizace a dopravy a posílí stávající dohody a programy; zdůrazňuje zejména, že evropsko-středomořská oblast může být ohrožena především v oblasti životního prostředí, přesněji řečeno se jedná o změny klimatu, a v této souvislosti žádá, aby Komise navrhla akční plán pro obnovitelné energie v této oblasti;

5.  znovu zdůrazňuje nutnost opětného zahájení mírového procesu na Blízkém východě s ohledem na závažnost situace v politické a humanitární rovině; upozorňuje na omezení a nedostatky dočasného mezinárodního mechanismu, který nebyl schopen vyřešit humanitární krizi na okupovaných územích; proto žádá zásadní reformu tohoto mechanismu, aby byl účinnější a funkční; domnívá se, že opětné zahájení jednání založených na časovém plánu nebude dostatečné, pokud se nezohlední ostatní návrhy, např. Arabský plán z roku 2002 a pokud se jednání nebudou účastnit všichni aktéři dění v této oblasti;

6.  znovu potvrzuje obavy, pokud jde o závažnost systematického ničení přírodních zdrojů a lidského potenciálu, v důsledku různých probíhajících konfliktů; aby jim bylo možno čelit, žádá o zvýšení aktivity v podobě politických a hospodářských opatření v rámci partnerství a pětiletého akčního programu;

7.  žádá Komisi, aby učinila vše potřebné pro zřízení podvýborů „lidská práva“ ve spolupráci se všemi partnerskými zeměmi evropské politiky sousedství, za účelem posílení politického dialogu o této problematice a zhodnocení pokroku dosaženého v oblasti lidských práv; trvá na tom, aby se na těchto schůzích řešily jednotlivé případy a zejména násilí, jehož předmětem se stali zastánci lidských práv; žádá partnerské země, aby dodržovaly své závazky v této oblasti, zejména pokud jde o jednotlivé případy, a žádá Radu a Komisi, aby společně s našimi partnery stanovily opatření umožňující uplatňování ustanovení o lidských právech na základě kritérií, která budou jak závaznější, tak efektivnější;

8.  žádá Komisi a členské státy, aby dbaly na dodržování toho, aby v politikách pomoci a v evropsko-středomořských programech partnerských zemí byla co nejvíce zohledněna podpora práv žen;

9.  znovu zdůrazňuje význam sociální politiky, která vede ke vzniku pracovních míst, a to zejména pro mladé, především vytvářením klimatu příznivého pro zvyšování přímých zahraničních investic a podporou mladých při zakládání nových podniků na místní úrovni tak, že dostanou vhodné nástroje, např. mikroúvěry;

10.  žádá orgány EU a partnerských středomořských zemí, aby se přesvědčily, zda jejich strategické, politické a hospodářské zásady zohledňují lisabonské a göteborské strategické cíle trvalého rozvoje a cíle středomořské strategie pro trvalý rozvoj a zároveň rovněž zohledňují nezbytné omezení nerovností a rozdílů mezi zeměmi mezi jednou a druhou stranou Středozemního moře;

11.  žádá Radu a Komisi a vlády partnerských států, aby přikládaly velký význam problémům v oblasti životního prostředí, a zejména aby čelily následkům soustředění velkého množství obyvatel ve městech a následkům průmyslové a obchodní činnosti pro pobřeží na obou stranách Středozemního moře;

12.  žádá Komisi a členské státy, aby při poskytování finanční a technické pomoci prosazovaly dodržování sociálních práv a práv na zakládání odborů; žádá, aby Komise zahájila regionální program pro budování evropsko-středomořského sociálního prostoru, založeného na sociálním dialogu mezi všemi partnery, jehož prvořadým cílem je zaměstnanost;

13.  žádá, aby evropská strategie v této oblasti vytvořila rozsáhlé investice v rovině politických a finančních zdrojů v regionálním a interregionálním měřítku partnerství, které představuje přidanou hodnotu této strategie; vyzývá Komisi, aby tak, jak bylo rozhodnuto v rozpočtu EU na rok 2007, dbala při přípravě nezbytných strategických dokumentů a s nimi spojených programů na to, aby byly zachovány celkové zdroje určené na regionální a multilaterální činnosti na úrovni, jíž bylo dosaženo v období 2000–2006 s ohledem na skutečnost, že podle Komise tato úroveň dosáhla 20 % celkové částky;

14.  žádá Komisi a Radu, aby mezi priority svého dialogu s partnerskými státy Barcelonského procesu zařadily otázku ratifikace Ženevské úmluvy o uprchlících i zavedení postupů pro žádost o azyl v sousedních zemích; žádá Evropskou komisi, aby učinila vše pro zajištění toho, aby členské země EU dodržovaly své závazky vůči mezinárodnímu právu, zejména to, aby zpřístupnily postup pro žádost o azyl, zásadu neodmítání žadatele o azyl a zákaz hromadného vyhošťování;

15.  zdůrazňuje, že je nezbytná společná evropská přistěhovalecká a azylová politika a celkové a vyvážené posílení řízení migračních toků, které bude pro obyvatele středomořské oblasti prospěšné; zdůrazňuje význam toho, aby byly v duchu partnerství a na základě barcelonské pětiletého pracovního programu otevřeny skutečné cesty legálního přistěhovalectví a ochraňována práva přistěhovalců a žadatelů o azyl; vyzývá k boji proti zneužívání osob a obchodu s lidmi; vyzývá členské státy EU, aby přijaly politiku v oblasti azylu a přistěhovalectví, která bude na evropské úrovni jednotná a založená na dodržování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva; vyzývá členské státy barcelonského procesu, a zejména státy EU, aby co nejrychleji ratifikovaly Úmluvu Organizace spojených národů o právech migrujících pracovníků;

16.  důrazně trvá na zavedení účinné integrační politiky a dodržování občanských práv přistěhovalců; je příznivě nakloněn vypracování kodexu chování pro etický nábor pracovníků, důstojnou práci a odpovědnost evropských podniků

17.  domnívá se, že by uzavření readmisních dohod mělo být na evropské úrovni podmíněno skutečnou politikou legálního přistěhovalectví a že by se tyto dohody neměly v žádném případě vztahovat na osoby, které přecházely přes třetí země; připomíná, že podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva nemohou evropské státy v žádném případě odmítnout osobu a předat ji do jiného státu, kde by tato osoba mohla být podrobena mučení nebo krutému, ponižujícímu či nelidskému zacházení; domnívá se, že je důležité zkoumat a řešit „příčinné faktory“, které přistěhovalce vedou k tomu, že opouštějí svou zemi, a navrhuje, že by měly být vypracovány jasné plány rozvojové pomoci a investic v zemích původu a tranzitu ve středomořské oblasti a navrhuje uspořádání informační kampaní zaměřených na přistěhovalectví a azyl; vyzývá ke vytvoření nástroje pro spoření a záručního fondu, aby tak byl zaručen rozvoj;

18.  je potěšen kladnými výsledky nástroje pro evropsko-středomořské investice a partnerství v rámci Evropské investiční banky;

19.  zdůrazňuje význam posílení podpory nástroje pro evropsko-středomořské investice a partnerství v soukromém sektoru, zejména pokud jde o malé a střední podniky, a žádá, aby byla mezi členskými státy EU a jejich evropsko-středomořskými partnery zahájena nová iniciativa za účelem přeměny nástroje pro evropsko-středomořské investice a partnerství na Evropsko-středomořskou banku pro investice a rozvoj;

20.  vyzývá Komisi a Radu, aby předložily návrh, jehož účelem bude ověření možnosti spolupráce mezi partnerskými zeměmi a členskými zeměmi Rady pro spolupráci zemí Perského zálivu, zejména ve finanční a hospodářské oblasti;

21.  žádá Komisi a Radu, aby své úsilí soustředily na provádění iniciativ, které již potvrdila evropsko-středomořská konference v Marrákeši, tj. jednání o liberalizaci obchodu a služeb a právo na usazování, jednání o prohloubení liberalizace v zemědělské oblasti, vytvoření mechanismu pro urovnávání konfliktů a sbližování ´právních předpisů;

22.  vyzývá Radu, Komisi a partnerské země, aby pokračovaly v postupné integraci evropsko-středomořských trhů s energií, aby bylo možno provádět decentralizované energetické programy společného významu a zajistit rozvoj obnovitelných zdrojů energií po dohodě s občany těchto zemí, občanskou společností, vnitrostátními plány a programy;

23.  zdůrazňuje potřebu posílit spolupráci pro posílení bezpečnosti zásobování evropsko-středomořské oblasti energiemi prostřednictvím opatření, která se týkají diverzifikace domácích energetických zdrojů, zejména na místní a regionální úrovni, podpory energetické účinnosti, metod uchovávání energie, rozvoje nových technologií, které nebudou představovat nebezpečí pro obyvatelstvo a pro životní prostředí, činností v oblasti výzkumu a rozvoje i posilování finančních možností u udržitelných energetických projektů;

24.  žádá Radu, aby vymezila Evropsko-středomořskému shromáždění aktivní místo mezi účastníky evropsko-středomořských schůzí a konferencí ministrů;

25.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, členským státům a partnerským zemím.