Návrh usnesení - B6-0094/2007Návrh usnesení
B6-0094/2007

NÁVRH USNESENÍ,

7. 3. 2007

který na základě prohlášení Rady a Komise
v souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu
předkládají Vito Bonsignore, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Tokia Saïfi a Simon Busuttil
za skupinu PPE-DE
o evropsko-středomořských vztazích

Postup : 2006/2682(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B6-0094/2007
Předložené texty :
B6-0094/2007
Přijaté texty :

B6‑0094/2007

Usnesení Evropského parlamentu o evropsko-středomořských vztazích

Evropský parlament,

–  s ohledem na prohlášení Rady a Komise,

–  s ohledem na prohlášení kvarteta ze dne 21. února 2007,

–  s ohledem na program německého předsednictví,

–  s ohledem na závěry 8. konference ministrů zahraničních věcí v Tampere ve dnech 27.–28. listopadu 2006,

–  s ohledem na dokument o strategii Evropské unie pro boj proti terorismu (dokument 14469/4/05 ze dne 30. listopadu 2005) a na společný postoj Rady ze dne 29. května 2006 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu,

–  s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o posílení evropské politiky sousedství (KOM(2006)0726), sdělení KOM(2003)0104, orientační dokument Komise o evropské politice sousedství (KOM(2004)0373) a návrh Komise týkající se evropského nástroje sousedství a partnerství (KOM(2004)0628),

–  s ohledem na konference o otázce přistěhovalectví, evropsko-africkou konferenci, která se konala ve dnech 10.–11. července 2006 v Rabatu, a konferenci v Tripolisu ve dnech 22.–23. listopadu 2006,

–  s ohledem na závěry evropsko-středomořského summitu uspořádaného u příležitosti 10. výročí evropsko-středomořského partnerství ve dnech 27.–28. listopadu 2005,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. října 2005 o revidovaném Barcelonském procesu,

–  s ohledem na čl. 103 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na Barcelonské prohlášení ze dne 28. listopadu 1995, které založilo evropsko-středomořské partnerství,

A.  vzhledem k tomu, že Barcelonský proces poskytoval od roku 1995 rámec pro partnerství mezi zeměmi a národy na obou březích Středozemního moře,

B.  vzhledem ke strategickému významu středomořské oblasti pro Evropskou unii a k nutnosti vést solidární středomořskou politiku, aby bylo možno čelit četným společným výzvám, mezi které patří mír, stabilita, terorismus a bezpečnost, vzájemné porozumění, boj proti obchodu s lidmi (včetně nelegálního přistěhovalectví) a také cíl vytvořit společnou oblast prosperity,

C.  vzhledem k tomu, že přeměna Evropsko-středomořského parlamentního fóra na Evropsko-středomořské parlamentní shromáždění (APEM) s jeho třemi výbory posiluje parlamentní rozměr evropsko-středomořského procesu, a tím zvyšuje jeho demokratickou odpovědnost; vzhledem k tomu, že tato nová instance by měla zvýšit intenzitu všeobecného dialogu mezi oběma regiony,

1.  domnívá se, že je vhodné a nezbytné posílit politický rozměr sousedství směrem k jihu s ohledem na velmi komplexní charakter vztahů se středomořskou oblastí, v nichž Barcelonský proces představuje významnou etapu;

2.  považuje za zásadní, aby byl politický dialog dovršen intenzivnější spoluprací a aby evropsko-středomořská politika dostala ke zvýšení své účinnosti takový rozpočet, který by odpovídal jejím ambicím;

3.  opětovně potvrzuje, že je nezbytné dát procesu partnerství nový impuls, zejména prostřednictvím oživení Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění jakožto demokratického rámce parlamentní činnosti; domnívá se, že toto shromáždění musí dostat prostředky a administrativní zázemí, jež nezbytně potřebuje k zajištění své viditelnosti a řádného fungování;

4.  vítá návrh Komise, aby evropská politika sousedství dostala tematický rozměr, aby se pokračovalo v prohlubování dohod o volném obchodu a posilovala se podpora reforem, které zlepší právní rámec a investiční klima;

5.  domnívá se, že je v zájmu Evropské unie přispět k demokratickému vývoji jejích sousedů a že rozvoj evropské politiky sousedství do velké míry závisí na vůli sousedních států a jejich obyvatel sdílet tytéž hodnoty, na kterých je založena Unie; žádá, aby Unie posílila svou podporu realizace nezbytných politických, hospodářských a sociálních reforem, které se v těchto zemích provádějí;

6.  vítá skutečnost, že Libye učinila vstřícné kroky směrem k Barcelonskému procesu, a očekává konkrétní opatření týkající se ohlášeného přijetí barcelonského acquis, což by v budoucnu mohlo vést k začlenění Libye do procesu evropské politiky sousedství;

7.  žádá Komisi, aby lépe definovala vztah mezi evropskou politikou sousedství a evropsko-středomořským partnerstvím, jež má v úmyslu oživit;

Střední východ

8.  znovu zdůrazňuje nutnost opětovného zahájení mírového procesu na Blízkém východě s ohledem na závažnost situace v politické a humanitární oblasti;

9.  bere na vědomí vytvoření nové palestinské koaliční vlády a vítá saúdskou iniciativu a dohodu podepsanou dne 8. února 2007 v Mekce;

10.  žádá, aby tato vláda respektovala tři kritéria, která musí splnit, aby se stala partnerem uznávaným ze strany mezinárodního společenství, tj.:

  • -odmítnutí násilí,
  • -uznání Státu Izrael,
  • -přijetí mezinárodních dohod, jež byly podepsány s cílem pokusit se urovnat konflikt;

11.  bere na vědomí závěry 8. evropsko-středomořské konference ministrů zahraničních věcí v Tampere ve dnech 27.–28. listopadu 2006, zejména co se týče politického dialogu a bezpečnosti, a znovu potvrzuje, že konflikt na Blízkém východě nelze vyřešit jinak, než vyjednáním pevné a definitivní mírové dohody – v podobě, jakou předpokládá „cestovní mapa“, tj. bez předběžných podmínek – založené na existenci dvou suverénních a životaschopných demokratických států, které budou žít vedle sebe v míru a v rámci pevných a uznaných mezinárodních hranic;

12.  domnívá se, že urovnání konfliktu na Blízkém východě, jehož výsledkem by byla mírová koexistence obou států, by značně posílilo regionální i mezinárodní bezpečnost;

Terorismus

13.  domnívá se, že žádný teroristický čin nelze obhájit, ať už jsou jeho okolnosti jakékoli, a že nemůže ospravedlnit úsilí o dosažení politických či náboženských cílů a že boj proti terorismu by neměl legitimizovat stigmatizaci určité kultury, civilizace nebo náboženství;

14.  domnívá se, že politická reakce na terorismus musí spočívat na třech prvcích:

  • -prohloubení mezikulturního dialogu v evropsko-středomořské oblasti, na němž se budou podílet všechna hnutí, jež obhajují své myšlenky nenásilnými prostředky s cílem prosazovat vzájemné porozumění, společné hodnoty a společné vize naší budoucnosti,
  • -udržitelném a spravedlivém hospodářském rozvoji, jenž musí doprovázet demokratizaci a řádnou veřejnou správu v zemích po celém světě, a zejména v evropsko-středomořské oblasti,
  • -posílení spolupráce v oblasti boje proti terorismu jak se zeměmi na břehu Středozemního moře, tak se zeměmi celého světa;

15.  doporučuje ministerské konferenci evropsko-středomořského partnerství, aby do svého harmonogramu zařadila alespoň jednou za rok schůze, jež by byly věnovány boji proti terorismu a sledování uplatňování kodexu chování proti terorismu, a aby k účasti na těchto schůzích vybídla Evropsko-středomořské parlamentní shromáždění;

16.  vybízí všechny členské státy Barcelonského procesu a specializované orgány Evropské unie, aby na dvoustranné i regionální úrovni přistoupily k výměně informací, a tím zvýšily účinnost boje proti terorismu, a to zejména podporou ratifikace Úmluvy Organizace spojených národů o databázi údajů o ztracených nebo odcizených cestovních pasech;

Přistěhovalectví

17.  připomíná, že přistěhovalectví je velmi významnou součástí evropsko-středomořských vztahů, a trvá na nutnosti posílené spolupráce a konstruktivního dialogu mezi členskými státy na straně jedné a mezi členskými státy Evropské unie a zeměmi původu a tranzitu středomořské oblasti na straně druhé; žádá výraznou operativní spolupráci a vzájemnou technickou pomoc mezi členskými státy v oblasti kontroly hranic a posílení činnosti agentury FRONTEX s cílem zabránit veškerému nelegálnímu přistěhovalectví;

18.  vybízí parlamenty a vlády zemí určení, aby přijaly politiky, jejichž cílem bude učit přistěhovalce jazyk hostitelské země a které zamezí procesu marginalizace, a namísto toho budou upřednostňovat opravdovou integraci přistěhovalců a jejich aktivní příspěvek do společenství, jež je přijalo;

19.  zdůrazňuje, že koherentní politiku v oblasti přistěhovalectví musí doprovázet integrační politika obsahující mimo jiné legální integraci do trhu práce, právo na vzdělání a odbornou přípravu, přístup k sociálním a zdravotnickým službám a účast přistěhovalců ve společenském, kulturním a politickém životě;

20.  vyzývá k přijetí přístupu založeného na zásadách partnerství a společného řízení migračních toků s cílem zabránit nelegálnímu přistěhovalectví a zločineckým organizacím, které je podporují;

21.  domnívá se, že zásadní část každé evropské dohody o sousedství by měla být věnována společné správě hranic mezi každou jednotlivou sousední zemí a Unií, jejímž cílem bude zajistit nejen bezpečnost hranic, ale i rozvoj přeshraniční spolupráce;

Kultura

22.  zdůrazňuje, že v rámci plánu nové evropské politiky sousedství na období 2007–2013 je třeba dát prioritu kulturnímu odvětví, v souladu s cíli evropské politiky sousedství, jež usiluje o „posílení výsadních vztahů založených na vzájemné angažovanosti a na sdílení společných hodnot (...) prostřednictvím posilování vztahů mezi státními příslušníky Unie a sousedních zemí a konsolidace vzájemného porozumění mezi kulturami, dějinami a hodnotami“;

23.  zdůrazňuje v tomto ohledu nezbytnost velmi výrazné role ministrů kultury zemí evropsko-středomořské oblasti, kteří mají plnit svou zásadní úlohu a vybízet a nabádat všechny pověřené orgány k začlenění kulturního odvětví mezi základní priority ve fázi přidělování finančních prostředků a jednání o nich;

24.  vyzývá parlamenty zemí, které přistoupily k Barcelonskému prohlášení, aby na dvoustranné i mnohostranné úrovni zahájily dialog o ochraně mořského životního prostředí, a tím podnítily své vlády k plnění mezinárodních závazků, jež podepsaly, a k plnému uplatňování závazků, které přijaly, s cílem přijmout takové politiky, jež umožní rozvoj, který bude plně respektovat životní prostředí;

25.  upozorňuje na nutnost rovněž dosáhnout dohody o kontrole námořní dopravy a přepravy toxických odpadů s cílem stanovit pro tyto oblasti přísné úpravy, které by byly závazné pro všechny země Středomoří;

Hospodářství

26.  domnívá se, že globalizace nabízí možnost vynaložit úsilí v hospodářské, sociální, regionální a environmentální oblasti s cílem vytvořit evropsko-středomořskou zónu volného obchodu, která bude dlouhodobým přínosem pro EU a středomořské partnery;

27.  domnívá se, že jednání v rámci WTO představují pro EU a její středomořské partnery příležitost posílit společné strategie za účelem liberalizace obchodu a služeb;

28.  konstatuje, že zóna volného obchodu v oblasti Středomoří vyžaduje rozsáhlé hospodářské, právní a politické reformy, aby byla zaručena bezpečnost pro investory a zvýšena účinnost integrace jih-jih;

29.  zdůrazňuje, že nejlepším způsobem, jak omezit chudobu a nestabilitu, je oboustranně přínosné rozšíření obchodu a investic; domnívá se, že tento cíl vyžaduje stabilní prostředí na mezinárodní úrovni, které umožní posílení hospodářských vztahů a jejich otevření všem hospodářským subjektům;

30.  vyzývá středomořské partnerské země, aby s podporou Evropské unie přijaly opatření s cílem:

  • bojovat proti daňovým únikům a podvodům a provést administrativní reformy,
  • podporovat integraci podniků do oficiálního hospodářství zřízením daňového systému založeného na pobídkách, který by ale měl být striktně vymáhán,
  • podporovat hospodářské reformy za účelem podpory investic a rozvoje soukromého sektoru, v neposlední řadě s cílem posílit úlohu MSP, které v mnoha zemích poskytují mezi 50 až 70 % pracovních příležitostí,
  • zlepšit podmínky pro finanční převody migrantů do jejich zemí původu a zajistit, aby tyto země tyto významné příspěvky zohlednily ve svých národních plánech hospodářského rozvoje,
  • zdůraznit, že je nezbytné, aby dárcovské a přijímající země utvářely partnerství za účelem boje proti korupci, a vyzvat všechny země, které tak dosud neučinily, aby ratifikovaly Úmluvu Organizace spojených národů proti korupci,
  • podpořit návrh Evropské komise upravit FEMIP, aby podpora MSP dostala pevnější finanční základ;

31.  vyzývá členské státy a středomořské partnerské země, aby podporovaly společné iniciativy a spojily své síly v energetickém odvětví po vzoru dvoustranných dohod uzavřených mezi Kyprem, Libanonem a Egyptem, které se týkají průzkumu potenciálních zdrojů ropy a plynu na středomořském dně a konstrukce plynovodů Medgaz a Arab Gas Pipeline;

FEMIP

32.  vyzývá členské státy EU a jejich středomořské partnery, aby provedli potřebné studie ohledně transformace nástroje pro evropsko-středomořské investice a partnerství (FEMIP) na Středomořskou banku pro rozvoj s ohledem na význam této banky pro podporu soukromého sektoru a rozvoje investic v oblasti;

PRÁVA ŽEN

33.  upozorňuje, že je nezbytné se v rámci evropsko-středomořského dialogu zabývat právy žen, a zdůrazňuje význam legislativních reforem za účelem podpory rovnosti mužů a žen; zdůrazňuje význam účasti žen na politickém, hospodářském a sociálním životě, stejně jako ve sdělovacích prostředcích; volá po zlepšení přístupu žen ke vzdělání a zdravotní péči, zejména v jižních státech partnerství; zdůrazňuje také, že je nezbytné podpořit jak vládní, tak nevládní organizace v prosazování práv žen;

34.  vyzývá Komisi a Radu, aby do dohod o přidružení s jižními partnery včleňovaly práva žen a povinnost provádět politiky týkající se rovnosti pohlaví, pravidelně hodnotily jejich uplatňování a prosazovaly je prostřednictvím varovných mechanismů, nebo dokonce prostřednictvím pozastavení platnosti dohod, pokud nebudou uplatňovány; konstatuje, že by Evropský parlament mohl v tomto postupu hrát významnější kontrolní úlohu;

35.  vítá finanční prostředky, které byly na tuto záležitost přiděleny v rámci MEDA I a II a Evropské iniciativy pro demokracii a lidská práva, ale uvítal by také regionální program MEDA, který by se speciálně zabýval podporou práv žen;

36.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, národním parlamentům EU a parlamentům evropsko-středomořských partnerských zemí.