Návrh usnesení - B6-0192/2007Návrh usnesení
B6-0192/2007

NÁVRH USNESENÍ,

2. 5. 2007

který na základě prohlášení Rady a Komise
v souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu
předložili Bart Staes, Milan Horáček, Marie Anne Isler Béguin a Angelika Beer
za skupinu Verts/ALE
o přípravách na 9. summit EU–Rusko, který se bude konat dne 18. května 2007 v Samaře

Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B6-0192/2007
Předložené texty :
B6-0192/2007
Přijaté texty :

B6‑0192/2007

o přípravách na 9. summit EU–Rusko, který se bude konat dne 18. května 2007 v Samaře

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí prohlášení týkající se Ruské federace, zejména na ty z 25. října 2006[1], 13. prosince 2006[2] a 26. dubna 2007[3],

–  s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Ruskem, jejíž platnost skončí v roce 2007,

–  s ohledem na čl. 103 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že se nadcházející summit EU–Rusko koná v době, kdy podle komisaře Petera Mandelsona dosáhly vztahy EU a Ruska „úrovně nedorozumění nebo dokonce nedůvěry, s níž jsme se od konce studené války nesetkali”,

B.  vzhledem k tomu, že ještě nebylo dosaženo žádné dohody o tom, jak překonat patovou situaci související se zákazem vývozu polského masa do Ruska; vzhledem k tomu, že to nadále brání EU v zahájení jednání o nové dohodě, která by měla nahradit současnou Dohodu o partnerství a spolupráci, jejíž platnost má brzy skončit,

C.  vzhledem k tomu, že je pro EU nanejvýš důležité být zajedno a přijmout společný postoj; vzhledem k tomu, že by na druhou stranu měly členské státy jednat zodpovědně a spravedlivě a zdržet se uplatnění svého práva veta,

D.  vzhledem k tomu, že se USA rozhodly umístit na území Polska 10 obranných střel na pozemní základně s radarovou částí v České republice, což způsobilo napjaté vztahy obou stran, přičemž  Rusko hrozí , že přestane plnit Smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě z roku 1990, dokud ji neratifikují všichni členové NATO,

E.  vzhledem k nedávnému násilnému potlačení pokojných demonstrací policejními jednotkami v Moskvě a Petrohradu, které ještě více zdůraznilo stále častější porušování lidských práv a demokratických svobod v Rusku a rozšiřování autocenzury a kontroly médií ze strany vlády,

F.  vzhledem k tomu, že vyšetřování série vražd novinářů nepřineslo žádné výsledky, což ukazuje na neschopnost policie a soudů najít a stíhat ty, kteří jsou za tyto zločiny zodpovědní,

G.  vzhledem k tomu, že jako člen Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Rady Evropy se Ruská federace zavázala respektovat svobodu projevu a shromažďování; vzhledem k tomu, že dodržování těchto zásad má zvláštní význam se zřetelem na nadcházející všeobecné a prezidentské volby v Rusku; vzhledem k tomu, že EU by měla s Ruskem sdílet strategické partnerství založené na hodnotách demokracie, lidských práv a právního státu,

H.  vzhledem k tomu, že energie nadále hraje ústřední a strategickou úlohu ve vztazích EU a Ruska, vzhledem k tomu, že silná závislost EU na fosilních palivech negativně ovlivňuje vývoj vyrovnaného a koherentního přístupu Evropy k Rusku,

I.  vzhledem k tomu, že se tato nedostatečná koherence zřetelně odráží v opatrnosti, s jakou Rada a Komise kritizují porušování lidských práv v Rusku, k čemuž dochází při bilaterálních setkáních zřídka či velmi nedůrazně,

J.  vzhledem k tomu, že nebylo dosaženo žádného pokroku v řešení přetrvávajících konfliktů ve společných sousedních zemích; vzhledem k tomu, že mír a stabilita jsou zájmem Ruska i EU,

1.  vzdává hold památce bývalého prezidenta Borise Jelcina, který hrál klíčovou roli s ohledem na konec éry sovětského komunistického režimu a při jeho přeměně na otevřenější a demokratičtější společnost; vyjadřuje svou upřímnou soustrast ruskému lidu;

2.  zastává názor, že v této fázi může být partnerství s Ruskou federací pouze pragmatického rázu; nicméně věří, že je nutné vynaložit veškeré úsilí na to, aby se podařilo Rusko konstruktivně a otevřeně angažovat, a otevřela se tak možnost zahájit jednání o nové a dalekosáhlé dohodě založené na skutečně sdílených společných hodnotách a zájmech;

3.  zdůrazňuje v tomto ohledu, že demokracie a lidská práva musí tvořit základ jakékoli budoucí dohody s Ruskou federací, a to zejména pokud jde o definici a začlenění účinné a operativní doložky o lidských právech; opětovně vyzývá ke zintenzívnění konzultací mezi EU a Ruskem v oblasti lidských práv, aby byly účinnější, více zaměřené na výsledky a otevřenější vůči nevládním organizacím a aby se do nich zapojil na všech úrovních Evropský parlament;

4.  vyjadřuje politování nad nízkou úrovní znepokojení, kterou projevilo předsednictví EU a Komise nad událostmi v Moskvě a Petrohradu; lituje zdrženlivého postoje těch představitelů hlav evropských států, kteří při návštěvě Moskvy nedokázali se svými ruskými partnery projednat otázky týkající se lidských práv ;

5.  odmítá prohlášení prezidenta Putina, podle kterého jsou demokratické slogany využity k získání jednostranných výhod a osobního prospěchu a k prosazování vlastních zájmů; znovu zdůrazňuje, že silná a nezávislá občanská společnost je základním a nenahraditelným prvkem skutečné a vyspělé demokracie;

6.  vítá vyšetřování, které bylo zahájeno příslušnými ruskými orgány v případě donucovacích orgánů, které ve dnech 14. a 15. dubna 2007 násilně zakročila proti demonstrantům v Moskvě a Petrohradu;

7.  zdůrazňuje, že členství Ruska ve Světové obchodní organizaci dá potřebný impuls modelu hospodářského růstu založenému hlavně na těžbě fosilních paliv a také na posíleném obchodování s fosilními palivy s EU; je znepokojen tím, že to povede k závislosti EU na fosilních palivech a že by to tudíž mohlo mít negativní dopad na dosažení cílů EU v oblasti klimatu, pokud by otevření ruského trhu s plynem nebylo vyváženo plány spolupráce s cílem podpořit výrobu obnovitelných energií;

8.  uznává, že se vynakládají značné investice na udržování distribuční infrastruktury a potrubí pro dodávku fosilních paliv; zdůrazňuje, že nedostatečné investice do vývoje zdrojů obnovitelné energie zvýší hospodářskou závislost na dodávkách energie z fosilních zdrojů v době, kdy diverzifikace na nové technologie a na technologie obnovitelných energetických zdrojů nabízí další perspektivy udržitelnějšího hospodářského růstu;

9.  bere na vědomí zákon nedávno přijatý v Ruské federaci, který její vládě umožňuje odmítnout zahraniční nabídky na koupi většinových podílů v ruských společnostech 39 strategických průmyslových odvětví; vyzývá partnery, aby se snažili najít společnou definici strategických průmyslových odvětví, především v energetické oblasti a v dalších oblastech závislých na zdrojích, ve kterých by mohly platit zásady suverenity, aby byly naplněny cíle sociální politiky a politiky životního prostředí; zdůrazňuje, že bez demokracie, transparentnosti a odpovědnosti v průmyslových vztazích nemohou být požadavky suverenity odůvodněné;

10.  vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že ruský stát opět přebírá kontrolu nad veškerými zdroji, včetně energie, a současně se mu nedaří politicky investovat do demokratizace průmyslových vztahů a zvýšené transparentnosti a odpovědnosti rozhodování v průmyslu při neexistenci jednoznačných politických cílů s ohledem na udržitelný rozvoj a účinné využívání zdrojů; vyzývá Rusko, aby urychleně začlenilo mezinárodní osvědčené postupy v oblasti transparentnosti a veřejné odpovědnosti do svých vnitrostátních právních předpisů;

11.  vyjadřuje znepokojení nad vytvářením tzv. zvláštních ekonomických zón v Rusku, které nabízejí speciální investiční pobídky; vyzývá k přísnému dodržování a nezávislému monitorování lidských práv a sociálních i environmentálních norem v těchto zvláštních ekonomických zónách;

12.  rozhodně vybízí oba partnery, aby se dohodli na společném přístupu k otázce omezení klimatických změn na maximální zvýšení teploty o 2°C oproti předprůmyslovému období prostřednictvím rovnoměrně vynaloženého úsilí o snížení emisí skleníkových plynů ze strany průmyslových i rozvojových zemí v závislosti na jejich odlišných povinnostech a možnostech;

13.  v tomto ohledu trvá na konkrétní zodpovědnosti průmyslových zemí zaujmout při snižování emisí vedoucí pozici; vyzývá Rusko, aby hrálo aktivní úlohu při budoucích mezinárodních jednáních a aby usnadnilo rychlé dosažení dohody do roku 2008, nejpozději 2009, za účelem zajištění kontinuity globálního trhu se sloučeninami uhlíku;

14.  vyjadřuje znepokojení nad otázkou bezpečnosti jaderného odvětví v Ruské federaci a jejími plány vyvážet jadernou technologii a materiál do dalších zemí, a nad hrozbami týkajícími se jaderné bezpečnosti a šíření jaderných zbraní, které tato situace vytváří; vyzývá Ruskou federaci, aby zastavila dodávky jaderného materiálu, jakož i jeho znovuzpracování, neboť tyto činnosti vytvářejí rizika případného šíření jaderných zbraní;

15.  vyzývá Ruskou federaci, aby vzhledem k naléhavosti otázky klimatických změn, sociálních výhod, které takové investice přinesou, a tlaku na dodávky energie výrazně investovala do opatření na zvýšení energetické účinnosti; připomíná v tomto ohledu, že by nástroj pro flexibilitu Kjótského protokolu mohl přilákat investice do modernizace jak ruské energetiky obecně, tak odvětví energetiky pro koncové uživatele;

16.  vyzývá Ruskou federaci, aby za účelem využití obrovských environmentálně udržitelných zdrojů, které jsou dostupné, podporovala rozvoj svého průmyslového odvětví obnovitelné energie; vyzývá Ruskou federaci, aby zaručila vyspělé environmentální normy pro veškeré projekty v oblasti ropy a plynu, které již probíhají nebo jsou plánovány na jejím území;

17.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad špatnými vězeňskými podmínkami, které v Rusku panují, zejména v nápravných zařízeních pro mladistvé a ve vyšetřovacích vazbách, jejichž úroveň je dokonce ještě horší z důvodu naprosto nedostačujícího zdravotnického materiálu a špatných hygienických standardů; odkazuje v tomto ohledu na obrovský počet stížností, které oběti předložily veřejnému ochránci lidských práv Vladimíru Lukinovi; odsuzuje každý případ mučení a špatného zacházení, kterých se veřejní činitelé ve vězeních dopustili;

18.  obzvláště odsuzuje pokračující porušování lidských práv v Čečensku, kde dosud fungují protiprávní centra nuceného zadržování a kde i nadále dochází k popravám bez řádného soudu, násilným zmizením a mučení; zdůrazňuje v tomto ohledu, že v říjnu roku 2006 odmítla ruská vláda mandát zvláštního zpravodaje pro mučení, který hodlal navštívit věznice v oblasti severního Kavkazu bez předchozího oznámení;

19.  zdůrazňuje, že Ruská federace podepsala a ratifikovala Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z prosince 1984 a Evropskou úmluvu o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1987, a že jakožto člen Rady Evropy musí Rusko dodržovat článek 6 Evropské úmluvy o lidských právech, který zaručuje právo na spravedlivé řízení;

20.  vyzývá ruské orgány, aby bojovaly proti svévůli, dodržovaly zásady právního státu a nevyužívaly soudnictví jako politického nástroje; zdůrazňuje v tomto ohledu případ původních majitelů Jukosu Michaila Chodorkovského a Platona Lebeděva, kteří byli odsouzeni za podvod a daňové úniky, kteří jsou však Evropským parlamentem považováni za politické vězně, jak zdůraznil otevřený dopis prezidentu Putinovi z července 2006;

21.  i nadále naprosto není přesvědčen o tom, že by Evropa v dohledné budoucnosti potřebovala systém střel k ochraně svého území proti nepřátelským balistickým střelám dlouhého doletu vybaveným hlavicemi hromadného ničení odpáleným nepřátelskými státy či nestátními útvary; bere na vědomí ruské znepokojení v tomto ohledu, avšak vyzývá Moskvu, aby nepřerušovala uplatňování Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě; z hlediska nedělitelnosti evropské bezpečnosti považuje za nepřijatelné, že USA jednostranně vyjednávají se dvěma členskými státy EU o zavedení takového systému; je přesvědčen, že k tomu, aby bylo možné čelit novým závodům ve zbrojení, dlouhodobým teroristickým hrozbám a dalším hrozbám ohrožujícím evropskou a globální bezpečnost, je třeba učinit obrovské investice do politik na předcházení konfliktů a iniciativ na odzbrojení, a že je naléhavě třeba zahájit přímý dialog s Moskvou za účelem dosažení společné a vzájemně výhodné dohody;

22.  vyzývá Rusko, aby dále neoddalovalo rozhodnutí o konečném statutu Kosova založeném na Ahtisaariho plánu nezávislosti pod mezinárodním dohledem; upozorňuje na dopady, které by takové oddalování mohlo mít na stabilitu regionu, a naléhá na ruské orgány, aby jednaly konstruktivním způsobem;

23.  vítá návrh plánu EU pro přetrvávající konflikty v oblasti jižního Kavkazu, který byl neformálně představen zvláštním vyslancem EU pro tuto oblast; domnívá se, že silnější evropské zapojení je nutné za účelem přivedení mírových procesů do popředí zájmu; vyzývá Radu, aby urychlila přijímání tohoto plánu a aby tento plán představila ruským orgánům a projednala jej s nimi;

24.  vítá podpis dohody o hranicích mezi Ruskem a Lotyšskem, která razí cestu pro lepší spolupráci v pobaltské oblasti mezi EU a Ruskou federací; na druhé straně lituje střetů, ke kterým došlo v Tallinnu v průběhu odstraňování sovětského válečného památníku; poukazuje na skutečnost, že by vztahy s Ruskem měly hledět do budoucnosti, a že by se měly vyhýbat jednostranným krokům, které se podílejí na zhoršování stávajících problémů;

25.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům, jakož i vládě a parlamentu Ruské federace.