NÁVRH USNESENÍ,
9. 7. 2007
v souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu
předkládají Kathalijne Maria Buitenweg a Eva Lichtenberger
za skupinu Verts/ALE,
o uzavření dohody se Spojenými státy o zpracovávání údajů (PNR)
B6‑0281/07
Usnesení Evropského parlamentu o uzavření dohody se Spojenými státy o zpracovávání údajů (PNR)
Evropský parlament,
– s ohledem na článek 6 Smlouvy o EU a článek 8 Listiny základních práv,
– s ohledem na svá usnesení o PNR ze dne 7. září 2006 (P6_TA(2006)0354) a ze dne 14. února 2007 (P6_TA(2007)0039),
– s ohledem na předchozí dohody o PNR mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy americkými ze dne 28. května 2004 a mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými ze dne 19. října 2006,
– s ohledem na návrh dohody ze dne 28. června 2007 mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o zpracování a předávání údajů jmenné evidence cestujících leteckými dopravci ministerstvu vnitřní bezpečnosti (DHS) Spojených států, který úřadující předseda Rady, pan ministr Schäuble, neoficiálně předal předsedovi Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,
– s ohledem na dopis ministerstva vnitřní bezpečnosti Spojených států ze dne 28. června 2007 o ujištěních týkajících se zabezpečení údajů PNR, který úřadující předseda, pan Schäuble, neformálně předal předsedovi Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,
– s ohledem na dopis evropského inspektora ochrany údajů ze dne 27. června 2007, který se týká nové dohody o PNR se Spojenými státy a je určen úřadujícímu předsedovi, panu Schäublemu,
– s ohledem na směrnici 2004/82/ES o povinnosti dopravců předávat údaje o cestujících,
– s ohledem na čl. 103 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že deklarovaným účelem dohody o PNR je na jedné straně poskytnout právní základ pro předávání údajů jmenné evidence cestujících EU Spojeným státům, a na straně druhé zajistit evropským občanům jak přiměřenou ochranu jejich osobních údajů, tak procedurální záruky,
B. vzhledem k tomu, že dohoda o PNR nesplňuje druhý cíl, neboť vykazuje závažné nedostatky s ohledem na právní jistotu, ochranu údajů a prostředky právní nápravy, které jsou občanům EU k dispozici, a to zejména z důvodu otevřených a neurčitých definic a četných možných výjimek,
C. vzhledem k tomu, že má-li být sdílení údajů a informací cenným a spolehlivým nástrojem v boji proti terorismu, je nezbytná přiměřená ochrana soukromí a občanských svobod jednotlivých občanů stejně jako kontroly kvality údajů,
D. znepokojen, že EU oslabila svou vyjednávací pozici tím, že jasně nevyjádřila své vlastní požadavky a že opakovaně prohlašovala, že má slabou vyjednávací pozici, aniž by hledala nástroje, jak ji posílit,
Obecné
1. velmi lituje, že dohoda o PNR nebyla podrobena žádné demokratické kontrole, neboť byla na základě požadavků ze strany USA sjednána a schválena bez jakéhokoli zapojení Evropského parlamentu a neposkytuje národním parlamentům dostatečnou příležitost, aby ovlivnily mandát k jednání nebo navrženou dohodu řádně vyhodnotily či k ní navrhly změny;
2. je znepokojen tím, že trvale chybí právní jistota ohledně důsledků a rozsahu povinností ukládaných leteckým společnostem, stejně jako ohledně právního vztahu mezi dohodou o PNR a dopisem ministerstva vnitřní bezpečnosti Spojených států;
3. kritizuje skutečnost, že dohoda o PNR neposkytuje odpovídající úroveň ochrany údajů PNR, a vyjadřuje politování nad tím, že chybí jasná a přiměřená ustanovení týkající se sdílení informací, jejich uchovávání a dohledu ze strany orgánů pro ochranu údajů; je znepokojen velkým počtem ustanovení, jejichž provádění je ponecháno na ministerstvu vnitřní bezpečnosti Spojených států;
Pokud jde o právní rámec
4. je znepokojen tím, že shromažďování, použití, uchovávání údajů PNR a nakládání s nimi ze strany ministerstva vnitřní bezpečnosti Spojených států není založeno na řádné dohodě, ale pouze na nezávazných ujištěních, která mohou být tímto ministerstvem kdykoli jednostranně změněna a která žádné osobě ani straně neposkytují žádná práva ani přínosy;
5. vyjadřuje politování nad tím, že v dopise ministerstva vnitřní bezpečnosti Spojených států chybí jasné vymezení účelu, neboť se v něm uvádí, že údaje PNR mohou být použity v boji proti terorismu a souvisejícím trestným činům, ale také k mnoha dalším nespecifikovaným účelům, zejména „v zájmu ochrany životně důležitých zájmů osob, jichž se údaje týkají, nebo jiných osob a v rámci jakéhokoli trestního řízení nebo v jiných případech stanovených zákonem“;
6. v zásadě vítá ochotu ministerstva vnitřní bezpečnosti Spojených států přejít na systém předávání údajů (PUSH) nejpozději k 1. lednu 2008, ale lituje toho, že tento přechod, s nímž se počítalo již v dohodě o PNR z roku 2004, byl odložen o celé roky, přestože podmínka technické proveditelnosti byla již dávno splněna; domnívá se, že systém předávání údajů (PUSH) pro všechny dopravce by měl být nezbytnou podmínkou pro jakékoli předávání údajů PNR; zdůrazňuje, že souběžná existence systémů předávání (PUSH) a čerpání (PULL) údajů by mohla vést k narušení hospodářské soutěže mezi dopravci EU;
7. trvá na tom, aby společný pravidelný přezkum ze strany EU a ministerstva vnitřní bezpečnosti Spojených států byl komplexní, probíhal jednou ročně a jeho výsledky byly zveřejňovány; trvá na tom, aby součástí tohoto přezkumu bylo hodnocení účinnosti opatření z hlediska zvýšení bezpečnosti; vyjadřuje politování nad skutečností, že tento přezkum nepředpokládá zapojení evropského inspektora ochrany údajů nebo jeho vnitrostátních protějšků, jak bylo stanoveno v předchozí dohodě o PNR;
8. trvá na tom, že cestující musí být o použití svých údajů i o svých právech náležitě informováni, zejména o právu obrátit se na soud a právu být informován, na jakém základě byli zastaveni, a aby tuto povinnost nesly letecké společnosti; domnívá se, že ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA a Evropská komise musí převzít odpovědnost za informování cestujících, a doporučuje, aby bylo všem cestujícím poskytnuto „krátké sdělení pro cesty mezi Evropskou unií a Spojenými státy“, navržené pracovní skupinou zřízenou podle článku 29 (pracovní dokument 132);
Pokud jde o ochranu údajů
9. vítá ustanovení, že působnost zákona Spojených států na ochranu soukromí bude po správní stránce rozšířena i na občany EU;
10. lituje, že ministerstvo vnitřní bezpečnosti Spojených států si vyhrazuje právo zavádět výjimky podle zákona o svobodě informací;
11. hluboce lituje prodloužení délky uchovávání údajů PNR z 3,5 na 15 let, stejně jako zpětného uplatnění této změny na údaje shromážděné podle předchozích dohod o PNR; ostře kritizuje skutečnost, že po uplynutí patnáctiletého období uchovávání údajů, které se skládá ze sedmiletého „aktivního“ a osmiletého „pasivního“ období, neexistuje záruka, že údaje budou definitivně vymazány;
12. bere na vědomí, že množství datových polí bylo sníženo ze 34 na 19, ale zdůrazňuje, že jde většinou pouze o formální snížení, neboť datová pole byla často jen sloučena či přejmenována místo toho, aby byla skutečně vypuštěna;
13. se znepokojením konstatuje, že pokud jde o citlivé údaje (tj. osobní údaje týkající se rasového nebo etnického původu, politických názorů, náboženského nebo filozofického přesvědčení, členství v odborových organizacích a údaje týkající se zdraví nebo sexuálního života osoby), budou zpřístupněny ministerstvu vnitřní bezpečnosti Spojených států a mohou být tímto ministerstvem ve výjimečných případech využity;
14. je znepokojen tím, že údaje budou po dobu 7 let uchovávány v „aktivních analytických databázích“, což představuje významné riziko hromadného dokumentování profilů a získávání údajů, jež je neslučitelné se základními evropskými zásadami a představuje postup, který je v Kongresu Spojených států stále předmětem diskuse;
Pokud jde o sdílení informací
15. lituje, že dohoda nadále neobsahuje přesný výčet orgánů Spojených států, které mají k údajům PNR přístup;
16. vyjadřuje svůj zásadní nesouhlas s ustanovením, aby byl třetím zemím obecně umožněn přístup k údajům PNR, pokud vyhoví podmínkám stanoveným ministerstvem vnitřní bezpečností Spojených států, a aby byl třetím zemím v nespecifikovaných naléhavých případech výjimečně umožněn přístup k údajům PNR, aniž by byly poskytnuty záruky, že s údaji PNR bude nakládáno v souladu s úrovní ochrany dat stanovenou ministerstvem vnitřní bezpečnosti Spojených států;
Pokud jde o evropský systém PNR
17. bere na vědomí, že dohoda odkazuje na možný budoucí systém PNR na úrovni EU nebo nejméně v jednom z jejích členských států, i ustanovení o tom, že by jakékoli údaje PNR v takovém systému mohly být zpřístupněny ministerstvu vnitřní bezpečnosti Spojených států;
18. požaduje, aby Komise objasnila současnou situaci ohledně systému PNR v rámci EU a zpřístupnila studii proveditelnosti, kterou se zavázala provést;
19. opakuje obavy vyjádřené pracovní skupinou zřízenou podle článku 29, pokud jde o využití údajů PNR pro účely vymáhání práva, a zejména Komisi vyzývá, aby zdůvodnila:
- a)operační potřebu a účel shromažďování údajů PNR při vstupu na území EU;
- b)přínos shromažďování údajů PNR s ohledem na stávající kontrolní opatření při vstupu do EU přijatá z bezpečnostních důvodů, jako je schengenský systém, vízový informační systém a systém API;
- c)předpokládané využití údajů PNR, zejména zda jím bude identifikace jednotlivců za účelem zajištění bezpečnosti letecké dopravy, identifikace osob, které vstupují na území EU, nebo negativní či pozitivní dokumentování profilů cestujících;
20. trvá na tom, aby byl Evropský parlament zapojen do všech dalších relevantních kroků podle čl. 71 odst. 1 písm. c a článku 251 Smlouvy o ES;
21. vyhrazuje si právo předložit Soudnímu dvoru žalobu týkající se jak právního základu, tak i obsahu mezinárodní dohody za účelem ověření její zákonnosti a zejména její slučitelnosti s ochranou základních práv;
o
o o
22. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám i parlamentům členských států a Kongresu USA.