Návrh usnesení - B6-0323/2007Návrh usnesení
B6-0323/2007
Evropský parlament

NÁVRH USNESENÍ,

29. 8. 2007

který na základě prohlášení Komise
v souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu
předkládají Gerardo Galeote Quecedo, Ioannis Varvitsiotis, Nikolaos Vakalis, Antonios Trakatellis, Konstantinos Hatzidakis, Rodi Kratsa, Georgios Papastamkos, Marie Panayotopoulos-Cassiotou, Manolis Mavrommatis, Ioannis Gklavakis, Giorgos Dimitrakopoulos, Antonios Samaras, Panayiotis Demetriou, Ioannis Kasoulides, Giuseppe Castiglione, Rolf Berend, Luis de Grandes, Margie Sudre, Fernando Fernandez Martin, Sergio Marques, Laszlo Surjan, Iles Braghetto, Maria Petre, Tomas Zatloukal, Jean-Pierre Audy, Marian-Jean Marinescu, Francesco Musotto, Monica Maria Iacob Ridzi, Yiannakis Matsis, Antonio Tajani a Agnes Schierhuber
za skupinu PPE-DE
o přírodních katastrofách letošního léta

Postup : 2007/2605(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B6-0323/2007
Předložené texty :
B6-0323/2007
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

B6‑0323/2007

Usnesení Evropského parlamentu o přírodních katastrofách letošního léta

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2, 6 a 174 Smlouvy o ES,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2006 o lesních požárech a o povodních v Evropě, na své usnesení ze dne 5. září 2002 o povodních v Evropě[1], na své usnesení ze dne 14. dubna 2005 o suchu v Portugalsku[2], na své usnesení ze dne 12. května 2005 o suchu ve Španělsku[3], na své usnesení ze dne 8. září 2005 o přírodních katastrofách (požáry a povodně) v Evropě[4] a na svá usnesení ze dne 18. května 2006 o přírodních katastrofách (požáry, sucha a povodně) – zemědělské aspekty[5], aspekty regionálního rozvoje[6] a ekologické aspekty[7],

–  s ohledem na dvě společná veřejná slyšení organizovaná jeho Výborem pro regionální rozvoj, Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výborem pro zemědělství a rozvoj venkova na téma „Evropská strategie pro přírodní katastrofy“ a „Evropská civilní ochrana: Europe aid“ (dne 5. října 2006),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 23. října 2001 o vytvoření mechanismu Společenství na podporu zesílené spolupráce při asistenčních zásazích v oblasti civilní ochrany (2001/792/ES, Euratom)[8], na nadcházející přijetí přepracované verze rozhodnutí Rady o vytvoření mechanismu civilní ochrany Společenství a stanovisko Parlamentu ze dne 24. října 2006[9],

–  s ohledem na návrh Komise nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (KOM(2005)0108) a na stanovisko Parlamentu ze dne 18. května 2006[10],

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 25. dubna 2007 o společném postoji Rady za účelem přijetí směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik[11],

–  s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 5. března 2007, kterým se zřizuje finanční nástroj pro civilní ochranu (2007/162/ES, Euratom)[12],

–  s ohledem na závěry ze schůze Rady ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci konané ve dnech 12. a 13. června 2007 týkající se posílení koordinační kapacity Monitorovacího a informačního střediska (MIC) v rámci mechanismu civilní ochrany Společenství,

–  s ohledem zprávu Michela Barniera ze dne 9. května 2006 nazvanou „Za evropskou jednotku civilní ochrany: Europe aid“,

–  s ohledem na bod 12 závěrů předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo v Bruselu ve dnech 15.–16. června 2006 týkající se schopnosti Unie reagovat na mimořádné události, krize a katastrofy,

–  s ohledem na sdělení Komise o řešení problému nedostatku vody a sucha v EU[13],

–  s ohledem na jednomyslně přijaté usnesení Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění o civilní ochraně a prevenci přírodních a ekologických katastrof v evropsko-středomořské oblasti,

–  s ohledem na čl. 103 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že léto roku 2007 bylo poznamenáno obzvláště dramatickými lesními a dalšími požáry v celé jižní Evropě, které měly v mnoha případech za následek ztrátu životů evropských občanů, včetně oddaných pracovníků hasičských záchranných sborů, jakož i nemalé materiální a environmentální škody; vzhledem k tomu, že jen oblasti zpustošené v průběhu měsíce července odpovídají celkové ploše zpustošené požáry během celého loňského roku; vzhledem k tomu, že Řecko zažilo během měsíce srpna vážnou národní tragédii způsobenou jednou z nejosudovějších katastrof, které svět zažil od roku 1871,

B.  vzhledem k tomu, že celková plocha vegetace a zalesněného území, kterou v Evropě letos v létě zasáhly požáry, představuje více než 500 000 hektarů a nejvíce postiženými státy jsou Řecko, Itálie (zejména Sicílie), Bulharsko, Kypr, Chorvatsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Španělsko (zejména Kanárské ostrovy), Ukrajina a Albánie,

C.  vzhledem k tomu, že jen nedávné zničující lesní požáry v Řecku, které zpustošily zejména velké části Peloponésu, ostrova Evia a oblastí v okolí Atén, způsobily ztrátu více než 60 lidských životů, zranění mnoha lidí a spálení tisíců hektarů lesů a křovinatých porostů, úhyn zvířat, zničení mnoha domů a velkého množství majetku a vyhlazení vesnic, vzhledem k tomu, že v průběhu této krize bylo během jediného dne nahlášeno 170 požárů na různých místech Řecka,

D.  vzhledem k tomu, že Evropu zároveň zasáhly vážné povodně, které postihly mnoho severních oblastí, a zejména Spojené království, a které měly za následek škody na obytných domech, školách, infrastruktuře a zemědělství a vedly k přesídlení velkého počtu lidí a k podstatným ztrátám pro podniky a turistický průmysl, přičemž východní Evropu, zejména Rumunsko, postihla extrémní sucha,

E.  vzhledem k tomu, že díky stále teplejším a sušším létům v jižní Evropě jsou lesní a jiné požáry opakujícím se jevem, avšak rok od roku se dramaticky liší co do intenzity a zeměpisné polohy; vzhledem k tomu, výskyt těchto katastrofálních jevů je také ovlivněn změnou klimatu a souvisí se stále častějšími vlnami horka a sucha, jak konstatuje sdělení Komise o obdobích sucha,

F.  vzhledem k tomu, že četnost, závažnost, komplikovanost a důsledky přírodních a člověkem způsobených katastrof se v celé Evropě během posledních let výrazně zvýšily,

G.  vzhledem k tomu, že stále častější výskyt vlny veder mají neúměrný dopad na zranitelné části populace, zejména na starší občany, a příliš často mají za následek oběti a ztráty na životech,

H.  vzhledem k tomu, že během pěti týdnů byl mechanismus civilní ochrany Společenství devětkrát aktivován na základě téhož druhu mimořádné události, přičemž sedm z těchto případů bylo ohlášeno simultánně, vzhledem k tomu, že pomoc členských států nestačila k tomu, aby ve všech případech těchto mimořádných událostí byla zajištěna rychlá a odpovídající reakce v oblasti civilní ochrany,

I.  vzhledem k tomu, že předseda Výboru pro regionální rozvoj Evropského parlamentu a komisařka EU pro regionální politiku během posledních 12 měsíců několikrát písemně vyzvali předsednictví Rady, aby dospěla k rozhodnutí o novém nařízení o Fondu solidarity, přičemž je třeba si uvědomit, že Evropský parlament své stanovisko přijal již v květnu 2006,

1.  vyjadřuje svou plnou solidaritu s příbuznými osob, jež přišly o život, jakož i s obyvateli postižených oblastí a vzdává hold hasičům, profesionálům i dobrovolníkům, kteří neúnavně usilovali o uhašení požárů, záchranu lidských životů a omezení škod způsobených přírodními katastrofami tohoto léta;

2.  žádá Evropskou komisi, aby bezodkladně a co možná nejpružněji mobilizovala stávající Fond solidarity EU (EUSF); a v této souvislosti se domnívá, že potřebné zdroje musí být neprodleně zpřístupněny s cílem ulehčit utrpení a uspokojit potřeby obětí přírodních katastrof – požárů a záplav – a jejich nejbližších rodinných příslušníků prostřednictvím EUSF a dalších nástrojů Společenství;

3.   s politováním konstatuje, že mnoho z těchto lesních požárů bylo zřejmě založeno žhářstvím a je obzvláště znepokojen skutečností, že trestné činy žhářství mají na svědomí čím dál více lesních požárů v Evropě; vyzývá členské státy, aby bezodkladně přijímaly přísná opatření za účelem předcházení těmto bezohledným činům zkázy a přivedení žhářů před soud s cílem odradit jakoukoli další záměrnou trestnou činnost;

4.  oceňuje solidaritu Evropské unie, jejích členských států a dalších zemí při pomoci postiženým regionům během nouzových situací způsobených lesními požáry poskytnutím letadel, protipožární techniky a odborných znalostí, jakož i pomoc poskytnutou příslušnými orgány a záchrannými službami; domnívá se, že rozsah těchto událostí a jejich následky překračují regionální i národní měřítko a možnosti a naléhavě vyžadují účinnou evropskou podporu; konstatuje, že tato skutečnost byla obzvláště ozřejměna v případě Řecka, ve kterém navzdory tomu, že řecká vláda učinila vše, co bylo v jejích silách, a navzdory mobilizaci všech existujících národních mechanismů i mechanismů Společenství nebylo možné katastrofu ovládnout;

5.  uznává podíl, kterým přispělo Monitorovací a informační středisko (MIC) při podpoře a usnadňování mobilizace a koordinace civilní ochrany a pomoci pro mimořádné situace; nicméně konstatuje, že zdroje členských států určené na boj proti lesním požárům, zejména pak za použití letadel, jsou omezené a že členské státy nemají vždy možnost nabídnout podporu v případech, kdy je zdrojů zapotřebí na národní úrovni; konstatuje, že následkem této situace obdržely některé členské státy pomoc v menším rozsahu než jiné a že se tyto členské státy musely spolehnout na bilaterální dohody se státy vně EU s ohledem na pomoc; lituje tudíž, že se v některých případech EU jakožto celku nepodařilo ukázat dostatečnou solidaritu;

6.   naléhavě vybízí Radu, aby bezodkladně dospěla k rozhodnutí o novém nařízení o Fondu solidarity EU, přičemž je třeba si uvědomit, že Parlament přijal své stanovisko v květnu 2006; domnívá se, že opoždění Rady je v této souvislosti nepřijatelné; je přesvědčen, že nové nařízení, které – kromě jiných opatření – snižuje prahové hodnoty pro mobilizaci Fondu solidarity EU, bude schopné reagovat na škody účinněji, pružněji a rychleji; vyzývá portugalské úřadující předsednictví a ministry financí, životního prostředí, zemědělství a regionálního rozvoje v EU, aby bezodkladně přijali rychlá a přísná opatření; navrhuje, aby bylo za tímto účelem svoláno mimořádné společné zasedání Rady ministrů EU odpovědných za tyto oblasti, u kterého by byli přítomni zástupci Evropského parlamentu a Evropské komise jakožto pozorovatelé;

7.   domnívá se, že zkušenost z posledních let i doby nedávné zdůrazňuje potřebu posílit prevenci, připravenost a schopnost reakce v oblasti civilní ochrany Společenství proti lesním a jiným požárům, a naléhavě žádá Komisi, aby za tímto účelem podnikla příslušné kroky;

8.  vítá nedávné rozhodnutí Rady ze dne 5. března 2007 o zřízení finančního nástroje pro civilní ochranu a je přesvědčen, že by činnosti financované na základě tohoto nástroje měly být viditelným výrazem evropské solidarity a poskytovat dodatečný evropský přínos pro účinné zvládání přírodních katastrof; obává se nicméně, že částka, jež byla tomuto novému nástroji přidělena, nebude postačovat k účinnému provádění jeho ambiciózních úkolů;

9.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala možnosti, jak předem zajistit přístup k doplňkovým kapacitám získaným z jiných zdrojů, včetně komerčního sektoru, aby se tak zajistila rychlá reakce na závažné mimořádné události; navrhuje, aby byly náklady na pohotovostní jednotku pokryty prostřednictvím finančního nástroje pro civilní ochranu;

10.  požaduje vytvoření evropské jednotky, která by byla schopna okamžité reakce v mimořádných případech, jak ji navrhovala Barnierova zpráva, a vyjadřuje politování nad absencí odpovědi i následných opatření v této věci; vítá tudíž nedávnou společnou výzvu francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho a řeckého předsedy vlády Kostase Karamanlise k užší spolupráci v této oblasti, která by přesahovala tradiční dobrovolné sdružování zdrojů;

11.  zdůrazňuje v této souvislosti, že je třeba pokračovat v rozvoji kapacit rychlého nasazení založených na modulech civilní ochrany členských států, jak k tomu na svém zasedání v Bruselu ve dnech 16. a 17. června 2006 vyzvala Evropská rada; žádá Komisi, aby za tímto účelem připravila konkrétní návrh;

12.  vyzdvihuje skutečnost, že přírodní katastrofy – a zejména lesní požáry – v letošním roce značně ohrozily památky a archeologická naleziště, které mají zásadní význam pro evropské kulturní dědictví; v tomto ohledu zdůrazňuje zejména hrozbu – byť byla nakonec odvrácena – starověké Olympii a jejímu muzeu, jakožto památce, která figuruje v seznamu světového dědictví; požaduje, aby v případě hrozby poškození památek, které jsou součástí evropského kulturního dědictví, pokračujícími lesními požáry byly poskytnuty příslušné prostředky;

13.  vybízí Komisi, aby přezkoumala možnost spolupráce se zeměmi sousedícími s EU a s dalšími třetími zeměmi při boji proti katastrofickým požárům, výměně osvědčených postupů a/nebo kapacit v průběhu nebezpečných letních měsíců, což umožní lépe se připravit na sezónu lesních požárů v roce 2008;

14.  zdůrazňuje potřebu přísnějších opatření za účelem předcházení přírodním katastrofám; v tomto ohledu netrpělivě očekává v roce 2008 zveřejnění dvou studií Komise zaměřených na vytvoření integrované strategie pro předcházení přírodním katastrofám; dále navrhuje, aby Komise přezkoumala možná využití otevřené metody koordinace za účelem předcházení přírodním katastrofám;

15.  zdůrazňuje, že je třeba urychlit postup pro přístup k fondům EU za účelem obnovy zemědělské půdy po povodních a požárech a za účelem poskytnutí větší finanční podpory vývoji ochranných protipovodňových hrází; zdůrazňuje zkázonosné dopady lesních požárů a povodní na zvěř a dobytek a žádá, aby byla poskytována pomoc při odstraňování mršin a tělesných pozůstatků za účelem předcházení rozšiřování nákazy;

16.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států a regionálním orgánům, které byly postiženy požáry a povodněmi.

Právní upozornění - Ochrana soukromí