Návrh usnesení - B6-0366/2007Návrh usnesení
B6-0366/2007

NÁVRH USNESENÍ,

25. 9. 2007

který na základě prohlášení Rady a Komise
v souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu
předkládají Ana Maria Gomes, Alain Hutchinson a Marie-Arlette Carlotti
za skupinu PSE
o operaci EBOP v Čadu a Středoafrické republice

Postup : 2007/2627(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B6-0366/2007
Předložené texty :
B6-0366/2007
Přijaté texty :

B6‑0366/2007

Usnesení Evropského parlamentu o operaci EBOP v Čadu a Středoafrické republice

Evropský parlament,

–  s ohledem na konflikt v Dárfúru a na jeho širší regionální dopad, zejména na východní část Čadu a severní část Středoafrické republiky,

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1706 ze dne 31. srpna 2006, v níž se uvádí, že je třeba vyřešit regionální aspekty problémů bezpečnosti, aby bylo v Dárfúru dosaženo trvalého míru,

–  s ohledem na závěry zasedání Rady ve složení pro všeobecné záležitosti a zahraniční věci ve dnech 23. a 24. července 2007, v nichž Rada žádá „své příslušné útvary, aby pokračovaly v plánovaných činnostech s ohledem na možné rozhodnutí přemosťující operaci v rámci evropské bezpečnostní a obranné politiky na podporu multidimenzionální přítomnosti OSN ve východním Čadu a severovýchodní Středoafrické republice a cílem zvýšit bezpečnost v těchto oblastech“,

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1769(2007) ze dne 31. července 2007, kterou se na počáteční období 12 měsíců zřizuje smíšená operace AU a OSN v Dárfúru (UNAMID),

–  s ohledem na zprávu, kterou dne 10. srpna 2007 předložil generální tajemník OSN a v níž se doporučuje multidimenzionální přítomnost na východě Čadu a na severovýchodě Středoafrické republiky s cílem zlepšit bezpečnost uprchlých a vysídlených obyvatel, usnadnit zaslání humanitární pomoci a vytvořit podmínky pro rekonstrukci a rozvoj těchto oblastí,

–  s ohledem na setkání o míru v Dárfúru, které proběhlo ve městě Arusha ve dnech 3.–6. srpna 2007,

–  s ohledem na podpis politické dohody ve městě N'Djamena dne 13. srpna 2007 za přítomnosti mezinárodního společenství a čadské hlavy státu, prezidenta Idrisse Debyho Itna, jejímž cílem je posílení demokratického procesu v Čadu všemi příslušnými čadskými většinovými i opozičními politickými stranami,

–  s ohledem na prohlášení předsedy Rady bezpečnosti OSN ze dne 27. srpna 2007, v němž potvrzuje, že je připraven zřídit misi OSN v Čadu a vítá záměr EU poskytnout podporu ve formě vojenské mise EBOP,

–  s ohledem na skutečnost, že dne 10. září Rada písemným postupem přijala „koncepci řešení krize“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. července 2007 o situaci v Dárfúru,

–  s ohledem na čl. 103 odst. 2 jednacího řádu

A.  vzhledem k tomu, že se v současné době kvůli konfliktu v Dárfúru a jeho přeshraničním důsledkům ve 12 táborech podél východních hranic Čadu se Súdánem nachází asi 238 000 uprchlíků ze Súdánu, 44 600 uprchlíků ze Středoafrické republiky a 170 000 vnitřně vysídlených osob,

B.  se znepokojením nad vážností bezpečnostní situace ve východní části Čadu, která se od roku 2006 zhoršila kvůli střetům mezi čadskými bezpečnostními silami a čadskými povstalci a nájezdům džandžavídských milicí a ozbrojených skupin ze Súdánu, k nimž je třeba přidat banditismus a útoky na humanitární organizace,

C.  vzhledem k tomu, že civilní obyvatelstvo severovýchodní části Středoafrické republiky zažilo rovněž útoky vzbouřenců ze Súdánu,

D.  vzhledem k tomu, že je nezbytné v rámci globálního a regionálního přístupu přispět k zajištění bezpečnosti tohoto regionu postiženého konfliktem v Dárfúru,

E  vzhledem k tomu, že tato operace by v kontextu evropské bezpečnostní a obranné politiky měla být součástí globálního rámce závazků EU k podpoře řešení krize v Dárfúru tím, že bude řešit destabilizující dopady na sousední země,

F.  vzhledem k tomu, že dlouhodobá stabilita v Súdánu, v Čadu i Středoafrické republice předpokládá dodržování lidských práv a právního řádu a řádnou správu věcí veřejných,

G.  všímaje si úsilí regionálních aktérů nalézt řešení vnitřního konfliktu v Čadu se skupinami, které nepodepsaly předchozí dohodu, a domnívaje se, že mezinárodní společenství musí podporovat a financovat iniciativu zaměřenou na obnovení mechanismů sloužících k řešení konfliktů mezi komunitami, a budovat tak mír a usnadnit dobrovolný návrat,

H.  vzhledem k tomu, že několik zemí Evropské unie již souhlasilo s tím, že se na operaci bude podílet, a že se rovněž předpokládá účast třetích zemí,

I.  vzhledem k tomu, že čadské a středoafrické orgány již generálnímu tajemníkovi OSN potvrdily svůj souhlas s multidimenzionální přítomností EU,

1.  domnívá se, že koordinované úsilí EU a OSN může přispět k vytvoření podmínek, které by jednotlivým stranám konfliktu v širším regionu Dárfúru / východního Čadu / severní části Středoafrické republiky umožnily nalézt politické řešení, které by ukončilo nejistotu panující v tomto regionu, a usnadnilo by tak dobrovolný návrat uprchlíků a vnitřně vysídlených osob do vesnic, odkud pocházejí;

2.  vítá, že všechny příslušné čadské politické strany podepsaly dne 13. srpna 2007 ve městě N'Djamena dohodu zaměřenou na posílení demokratického procesu v Čadu;

3.  vítá rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1769(2007), která schválila použití sil AU/OSN v počtu 26 000 vojáků a policistů v Dárfúru, což přispěje k obnovení klidu v celém regionu, spolu se zapojením policejních sil OSN a plánovaných operací EBOP ve východním Čadu a v severní části Středoafrické republiky;

4.  podporuje skutečnost, že se generální tajemník OSN Pan Ki-Mun snaží nalézt řešení konfliktu v Dárfúru pomocí jednání tím, že podporuje kontakty mezi súdánskými orgány a jednotlivými povstaleckými skupinami;

5.  znovu vyjadřuje svou podporu politickému procesu za společného zprostředkování AU/OSN a zajištění úplné koordinace všech iniciativ se zvláštními vyslanci AU a OSN;

6.  připomíná, že žádná mírová mise ve východní části Čadu a severní části Středoafrické republiky nemůže uspět bez opravdového procesu usmíření; vyzývá proto vlády Čadu a Středoafrické republiky, aby v obou zemích zahájily komplexní politický dialog; rovněž vyzývá mezinárodní společenství, aby monitorovalo konkrétní pokroky a připojilo se k dlouhodobému závazku přinést do tohoto regionu trvalý mír a bezpečnost; doporučuje proto, aby podstatnou část jednotek EU tvořili odborníci na lidská práva, právní řád a politické záležitosti, kteří v oblasti začnou napomáhat mírovému procesu;

7.  podporuje zahájení vojenské operace EBOP ve východním Čadu a v severní Středoafrické republice s cílem zabezpečit tyto dva regiony, a posílit tak účinnost operací AU/OSN v Dárfúru a poskytnout podporu policejním silám OSN, které by měly být nasazeny ve východním Čadu, aby vycvičily a zaučily čadské policejní síly, jejichž úkolem bude zabezpečovat tábory a vesnice v pohraničních oblastech;

8.  poznamenává, že tato vojenská operace, jíž se může zúčastnit až 4000 vojáků, potrvá jeden rok a v polovině bude vyhodnocena;

9.  doporučuje, aby tato vojenská operace EBOP ve východní části Čadu a severní části Středoafrické republiky, zaměřená na zabezpečení nezbytných bezpečnostních podmínek, aby mohla probíhat humanitární činnost, byla podmíněna následujícím:

  • a)evropské síly (EUFOR) musí působit jako odstrašující prvek, což znamená, že musí disponovat silným mandátem podle kapitoly VII a jasnými pravidly pro zapojení, které v nezbytných případech umožňují použití síly a v případě potřeby preventivní akce, zejména při útocích na civilisty, tábory a vesnice, humanitární pracovníky a policisty OSN a k sebeobraně, a to tak, aby
    • přispívaly k ochraně ohrožených civilistů, zejména uprchlíků a vysídlených osob;
    • usnadňovaly dodávky humanitární pomoci a volný pohyb humanitárních pracovníků;
    • přispívaly k ochraně zaměstnanců, objektů a vybavení OSN;
    • ukončily přeshraniční útoky tím, že zabezpečí hranici mezi Súdánem a Čadem;
  • b)zároveň musí EUFOR jednat přísně neutrálně a nestranně, a to tak, že se nebude zapojovat do bojů vládních orgánů s povstaleckými skupinami,
  • c)složení EUFOR by mělo být různorodé a členské státy by měly poskytnout nezbytné jednotky co nejrychleji;
  • d)aby EUFOR odradila jakéhokoli potenciálního agresora a jasně odlišila vojenské jednotky a humanitární činitele, musí být viditelná a náležitě vybavená; musí být schopna vykonávat na rozsáhlém území hlídkovou činnost za pomoci ozbrojených vozidel a vrtulníků (včetně útočných vrtulníků),
  • e)aby bylo její působení účinné, musí být EUFOR schopna rychle shromažďovat potřebné informace o veškerých potenciálních hrozbách: za tímto účelem by měla EUFOR mít možnost využít odpovídající prostředky a zdroje;
  • f)v mimořádných případech musí být EUFOR schopna vyslat své vojáky tam, kde je jich zapotřebí: mobilita bude klíčovým faktorem úspěchu této operace; členské státy proto musí misi EUFOR vybavit přepravními vrtulníky, aby mohla rychle reagovat na jakékoli ohrožení, a maximalizovat tak svou odstrašující úlohu;
  • g)plně v souladu se zásadami mezinárodního humanitárního práva by se EUFOR neměla zapojovat či vměšovat do úkolů nevládních organizací působících v Čadu a Středoafrické republice, aby je neohrožovala;
  • h)EUFOR musí zajistit účinnou koordinaci s jednotkami UNAMID s cílem co nejúčinněji zabezpečit oblast spadající pod jejich odpovědnost;
  • i)před nasazením sil EUFOR musí být ve spolupráci s hostitelskými zeměmi definována jasná strategie předání správy; tato strategie odchodu, která by měla od samého počátku zajišťovat nahrazení sil EUFOR jinými mnohonárodnostními silami, by po hodnocení provedeném po šesti měsících mohla v případě potřeby být upravena, aby bylo zajištěno úspěšné ukončení mandátu EUFOR a bezpečnost zapojených jednotek;

10.  vyzývá Radu, aby Parlament pravidelně informovala, zejména prostřednictvím podvýboru pro bezpečnost a obranu, o jednotlivých fázích plánování a řízení operace, včetně procesu ponaučení ze situace;

11.  vyjadřuje politování nad tím, že tato operace EBOP nemůže být z mnoha důvodů řízena z nově vybudovaného operačního střediska Evropské unie; doufá, že se tato situace změní s novou reformní smlouvou, díky níž by měla být EBOP účinnější;

12.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, Africké unii a spolupředsedům Smíšeného parlamentního shromáždění AKT–EU.