NÁVRH USNESENÍ,
15. 10. 2007
v souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu,
předkládá Ria Oomen-Ruijten
za Výbor pro zahraniční věci
o vztazích mezi EU a Tureckem
B6‑0376/2007
Usnesení Evropského parlamentu o vztazích mezi EU a Tureckem
Evropský parlament,
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2004 o pravidelné zprávě a doporučení Evropské komise o pokroku Turecka v přípravách na přistoupení za rok 2004[1],
– s ohledem na své usnesení ze dne 28. září 2005 o zahájení jednání o přistoupení s Tureckem[2],
– s ohledem na své usnesení ze dne 27. září 2006 o pokroku Turecka v přípravách na přistoupení[3],
– s ohledem na svá usnesení o strategických dokumentech Komise o rozšíření[4],
– s ohledem na rámec pro jednání s Tureckem ze dne 3. října 2005,
– s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/35/ES ze dne 23. ledna 2006 o zásadách, prioritách a podmínkách přístupového partnerství s Tureckem[5],
– s ohledem na zprávu Komise o pokroku Turecka za rok 2006 (SEK(2006)1390),
– s ohledem na sdělení Komise o strategii rozšíření a hlavních výzvách na roky 2006–2007 (KOM(2006)649),
– s ohledem na čl. 103 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že dne 3. října 2005 byla s Tureckem zahájena jednání o přistoupení poté, co Rada schválila rámec pro jednání s Tureckem, a vzhledem k tomu, že zahájení těchto jednání je výchozím bodem procesu s otevřeným koncem,
B. vzhledem k tomu, že se Turecko zavázalo k reformám, dobrým sousedským vztahům a postupnému sbližování s EU, a vzhledem k tomu, že tyto snahy by měly být vnímány jako příležitost, aby Turecko samo modernizovalo,
C. vzhledem k tomu, že základem pro přistoupení k EU zůstává i nadále úplné splnění všech kodaňských kritérií,
D. vzhledem k tomu, že Turecko dosud v plné míře neprovedlo opatření vyplývající z dohody o přidružení a jejího dodatkového protokolu,
E. vzhledem k tomu, že po vlně reforem zavedených v období 2002 až 2004 se rychlost reforem v Turecku zpomalila; vzhledem k tomu, že dne 17. dubna 2007 turecká vláda přijala vlastní „Program sbližování s acquis EU 2007–2013“, a vzhledem k tomu, že nová turecká vláda dne 31. srpna představila svůj program, jehož součástí je hospodářský rozvoj, sepsání nové ústavy a urychlení reforem potřebných k přiblížení Turecka EU,
1. vyzývá Komisi, aby ve své pravidelné zprávě stanovila témata, kterými se Turecko musí přednostně zabývat, se zaměřením na dosažení krátkodobých a střednědobých priorit stanovených v přístupovém partnerství, a věnovala zvláštní pozornost otázkám, na které upozorňuje toto usnesení; očekává, že Komise v plné míře využije všechny vhodné prostředky, aby účinně podpořila proces reforem, přičemž připomíná Turecku, že splnění jeho závazků v termínech stanovených přístupovým partnerstvím má mimořádný význam pro jeho důvěryhodnost;
2. blahopřeje Turecku k uskutečnění svobodných a spravedlivých voleb, jak uvedla mise OBSE/ODIHR pro hodnocení průběhu voleb a delegace parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE); vítá volby do Velkého národního shromáždění Turecka, ve kterém jsou zastoupeny všechny regiony a v němž se zvýšil podíl žen, a vybízí nově zvolené poslance, aby se zavázali, že budou pokračovat v upevňování demokracie v Turecku;
3. vítá zvolení nového prezidenta jako výraz stability turecké demokracie; vyzývá prezidenta Abdullaha Güla, aby podporoval pluralismus a jednotu tureckého lidu v sekulárním státě na cestě k obtížným, ale nezbytným reformám;
4. očekává, že nová turecká vláda, která má silný mandát a těší se důvěře veřejnosti, urychlí proces reforem, aby splnila závazky stanovené v přístupovém partnerství; vybízí vládu, aby se v ústavních a institucionálních záležitostech snažila dosáhnout širokého konsenzu v tureckém parlamentu a s tureckou občanskou společností; připomíná, že přeměna Turecka v demokratický a prosperující stát, který se řídí zásadami právního státu, společně s jednotným uplatňováním právních norem má pro Turecko strategický význam; vítá v tomto ohledu závazek nové vlády posílit v příštích měsících a letech reformní proces;
5. vítá záměr nové turecké vlády přijmout novou, civilní ústavu, která bude chránit základní lidská práva a svobody; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby nová ústava obsahovala kontrolní systém, který by byl zárukou demokratického a sekulárního charakteru tureckého státu; vyzývá všechny zúčastněné strany k podpoře otevřeného a konsenzuálního ústavního procesu; připomíná v tomto kontextu své dřívější doporučení týkající se volebního prahu; zdůrazňuje, že plánování ústavy by nemělo oddálit neodkladné reformy, zejména pokud jde o článek 301 trestního zákoníku;
6. vítá pozitivní hospodářský vývoj Turecka v posledních letech; považuje však za zásadně důležité, aby zvýšilo zaměstnanost a vypracovalo strategii reforem, které zvýší sociální soudržnost turecké společnosti;
7. vítá snahy turecké vlády o sblížení právních předpisů s acquis EU v oblasti energetiky a podporuje zahájení jednání o energetice, jakmile budou dokončeny technické přípravy; vybízí Turecko k tomu, aby se stalo právoplatným členem Evropského energetického společenství, a tak dále prohloubilo energetickou spolupráci mezi EU a Tureckem zaměřenou na lepší zabezpečení dodávek energie a podporovalo využívání obnovitelných zdrojů energie a investice do energetické účinnosti; vyzdvihuje význam Turecka jako tranzitního centra pro diverzifikaci dodávek plynu do EU; zdůrazňuje, že projekty v oblasti energie na jižním Kavkaze, jichž se Turecko účastní, by měly být přístupné všem zemím tohoto regionu, které jsou součástí politiky sousedství EU;
8. konstatuje, že v nadcházejících letech vzroste význam geostrategické polohy Turecka v regionu a jeho úloha v oblasti dopravy a logistiky; vyzývá Komisi, aby vydala zvláštní zprávu o nejnovějším vývoji a budoucích úkolech v této oblasti;
9. je znepokojen opakovaným zasahováním tureckých ozbrojených sil do politiky; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout další úsilí pro zajištění plné a účinné civilní kontroly armády; zdůrazňuje, že na formulování národní bezpečnostní strategie a její realizaci by měly dohlížet civilní orgány; požaduje, aby byl nad vojenskou a obrannou politikou a všemi souvisejícími výdaji zřízen plný parlamentní dohled; dále vyzývá k tomu, aby byl zřízen parlamentní dohled nad tureckými tajnými službami, četnictvem a policií;
10. vítá dialog mezi občanskou společností EU a Turecka a žádá Komisi, aby předložila zprávu o aktivitách, které se v tomto rámci uskutečnily; zdůrazňuje význam rostoucích kontaktů mezi občanskou společností v Turecku a EU; vyzývá Komisi, aby občanské společnosti poskytla cílenou podporu, aby se více angažovala v různých regionech Turecka a aby zvláštní pozornost v tomto kontextu věnovala jihovýchodu; vyzývá novou tureckou vládu, aby do procesu reforem intenzivněji zapojila svou občanskou společnost, která je významným zastáncem demokracie v Turecku;
11. poukazuje na své usnesení o Turecku z roku 2006, zejména na body věnované reformám, které jsou nezbytné pro lepší fungování soudnictví a pro boj s korupcí, dodržování základních lidských práv a svobod, ochranu práv žen, uplatňování politiky nulové tolerance vůči mučení a také pro lepší ochranu práv menšin a náboženských a kulturních práv; předtím, než zhodnotí pokrok při provádění těchto reforem, očekává výsledky intenzivnějšího sledování politických kritérií, které Komise oznámila ve své poslední strategii rozšíření; vyzývá Komisi, aby tyto výsledky zveřejnila ve své příští zprávě o pokroku;
12. vyzývá novou tureckou vládu, aby plně uskutečnila opatření vyplývající z dohody o přidružení a jejího dodatkového protokolu; připomíná, že nesplnění závazků Turecka uvedených v přístupovém partnerství bude i nadále vážně narušovat proces vyjednávání;
13. odsuzuje skutečnost, že řada osob je stále pronásledována na základě článku 301 trestního zákoníku, a vyzývá vládu a nově zvolený parlament, aby zajistily zrušení všech ustanovení trestního zákoníku, která umožňují svévolné omezování pokojného vyjádření názorů, a zaručily svobodu projevu a svobodu tisku; považuje to za zcela prvořadý úkol nové vlády;
14. zdůrazňuje, že je nutné neprodleně přijmout zákon o nadacích, jež bude řešit současnou právní nejistotu náboženských menšin a stanoví jasný právní rámec, který jim umožní svobodně vykonávat své náboženství mimo jiné i tím, že jim bude dovoleno vlastnit majetek a vzdělávat své vlastní duchovní; sdílí obavy, které dne 24. července vyjádřila Rada v souvislosti s nedávným rozhodnutím tureckého kasačního soudu o ekumenickém patriarchátu; vyzývá novou tureckou vládu, aby svůj přístup k náboženským menšinám uvedla v soulad se zásadami svobody náboženského vyznání, jak jsou definovány v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a judikatuře Evropského soudu pro lidská práva; vyzývá Komisi, aby tyto otázky nastolila při jednáních s novou vládou; rovněž vybízí Komisi, aby uvedla, jakým způsobem lze využít předvstupní nástroj k ochraně křesťanského dědictví;
15. důrazně odsuzuje vraždu Hranta Dinka, vraždu křesťanského duchovního Andrey Santora, vraždu tří křesťanů v Malatyi, teroristický útok v Ankaře a všechny ostatní projevy politicky nebo nábožensky motivovaného násilí; očekává, že turecké orgány tyto případy plně prošetří a postaví všechny zodpovědné osoby před soud; zdůrazňuje naléhavou potřebu účinně bojovat proti všem formám extremismu a násilí a odstranit je ze všech oblastí veřejného života v Turecku; vyzývá tureckou vládu, aby zvýšila ochranu těch skupin, menšin nebo jednotlivců, kteří se cítí zastrašováni a diskriminováni;
16. vyzývá novou vládu, aby přijala konkrétní opatření, která zajistí, že budou plně dodržována práva odborů v souladu s evropskými normami a normami MOP; vybízí ji, aby podpořila prohlubování sociálního dialogu mezi sdruženími zaměstnavatelů a odbory; žádá proto Komisi, aby tuto věc řešila s novou vládou;
17. vítá skutečnost, že značný počet žen zastává v Turecku důležité funkce v hospodářství a v akademickém prostředí a že více žen bylo zvoleno do parlamentu; zdůrazňuje, že přístup žen ke vzdělání, rovné zacházení a zvýšení jejich ekonomického postavení jsou klíčovými faktory dalšího hospodářského růstu a prosperity Turecka; vyjadřuje politování nad tím, že porušování práv žen, a zejména takzvané „zločiny ve jménu cti“, představují i nadále vážný problém; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby nové vládě zdůraznila, že je zapotřebí, aby zintenzivnila své úsilí vedoucí k odstranění násilí páchaného na ženách a diskriminačních postupů uplatňovaných vůči nim, a zdůrazňuje, že součástí tohoto úsilí by měla být mimo jiné trvalá veřejná kampaň a zřízení více útočišť pro ženy v tísni;
18. poukazuje na potřebu komplexní strategie socioekonomického rozvoje jihovýchodního Turecka; vyzývá Komisi, aby uvedla, jakým způsobem lze použít předvstupní nástroj na podporu úsilí, které bude muset nová turecká vláda vyvinout pro rozvoj jihovýchodu, a aby tuto pomoc koordinovala s jinými mezinárodními finančními institucemi;
19. vyjadřuje obavu z důsledků sociálních, ekologických, kulturních a geopolitických problémů tureckého projektu rozvoje jižní Anatolie, ve kterém mají projekty výstavby vodních přehrad přímý dopad na zásobování vodou v sousedních zemích; vyzývá Komisi, aby ve své pravidelné zprávě blíže sledovala rozvoj přeshraniční spolupráce v oblasti vod v souladu s mezinárodními úmluvami, směrnicemi na ochranu přírody a životního prostředí a rámcovou směrnicí o vodě[6];
20. vyzývá novou vládu, aby zahájila politickou iniciativu, která by napomohla trvalému řešení kurdské problematiky, a aby za konstruktivní účasti nově zvolených poslanců Velkého národního shromáždění Turecka a zvolených starostů a občanské společnosti na jihovýchodě usilovala o významný pokrok v sociálním, ekonomickém a kulturním životě; vítá rozhodnutí prezidenta Güla uskutečnit svou první návštěvu jihovýchodního Turecka;
21. důrazně odsuzuje násilí páchané PKK a jinými teroristickými skupinami na tureckém území; vyjadřuje svou solidaritu s Tureckem v boji proti terorismu a opakuje svou výzvu určenou PKK, aby bezodkladně vyhlásila příměří a dodržovala je; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby byl boj proti terorismu veden úměrně hrozbě a za přijetí plného závazku vůči mezinárodním právním nástrojům a normám; zdůrazňuje, že násilí páchané na civilistech nelze ničím omluvit; naléhá na tureckou vládu a všechny politické síly v Iráku včetně kurdských skupin, aby prohloubily vzájemnou spolupráci s cílem zamezit teroristickým aktivitám a bojovat s nimi, a důrazně Turecko vyzývá, aby se zdrželo jednostranných kroků, které by narušily svrchovanost iráckého území;
22. přikládá velký význam závazku Turecka udržovat dobré sousedské vztahy v souladu s požadavky stanovenými v rámci pro jednání; znovu opakuje svá očekávání, že Turecko ukončí veškeré hospodářské blokády a uzavření hranic a zdrží se výhrůžek nebo vojenských aktivit vůči sousedním zemím, které by mohly vést ke vzniku napětí; opakovaně vyzývá Turecko, aby se angažovalo ve vážném a intenzivním úsilí o vyřešení neurovnaných sporů se všemi sousedními zeměmi, a to v souladu s Chartou OSN a ostatními příslušnými mezinárodními úmluvami, včetně svobodné a otevřené diskuse o událostech, ke kterým došlo v minulosti; opakovaně vyzývá vlády Turecka a Arménie, aby zahájily proces usmíření za dobu přítomnou i minulou, a vyzývá Komisi, aby napomáhala usmíření mezi Tureckem a Arménií a využila při tom regionální spolupráce, k níž dochází v rámci evropské politiky sousedství a politiky černomořské synergie;
23. vyjadřuje politování nad tím, že nedošlo k podstatnému pokroku směrem k dosažení celkového urovnání kyperské otázky; opakovaně vyzývá obě strany, aby zaujaly konstruktivní postoj při hledání celkového urovnání kyperské otázky v rámci OSN, které bude založeno na zásadách, na nichž spočívá EU; v tomto ohledu připomíná svá předchozí usnesení, v nichž se uvádí, že stažení tureckých sil by usnadnilo jednání o urovnání;
24. vítá vytvoření nástroje finanční podpory k stimulaci hospodářského rozvoje tureckého společenství na Kypru; vyzývá Komisi, aby podala zprávu věnovanou konkrétně provádění a účinnosti tohoto nástroje;
25. zdůrazňuje, že Turecko má významný potenciál, pokud jde o oblast Černého moře, jižního Kavkazu a oblast Střední Asie, neboť může do těchto oblastí přinášet stabilitu, demokratickou správu, vzájemnou důvěru a prosperitu, a to zejména prostřednictvím projektů regionální spolupráce; zdůrazňuje úlohu Turecka na Blízkém východě; vyzývá Komisi, aby prohloubila spolupráci s tureckou vládou, pokud jde o politiku EU vůči těmto oblastem;
26. připomíná Komisi svůj požadavek, aby vypracovala zprávu navazující na studii dopadů předloženou v roce 2004, a žádá, aby byla dodána v roce 2007;
27. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládě a parlamentu Turecka.
- [1] Úř. věst. C 226 E, 15.9.2005, s. 189.
- [2] Úř. věst. C 227 E 21.9.2006, s. 163.
- [3] Texty přijaté tohoto dne, P6_TA(2006)0381.
- [4] Přijaté texty, P6_TA(2006)0096.8.
- [5] Úř. věst. L 22, 26.1.2006, s. 34.
- [6] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).