NÁVRH USNESENÍ,
22. 10. 2007
v souladu s čl. 108 odst. 5 jednacího řádu
předkládají Diamanto Manolakou, Vincenzo Aita, Ilda Figueiredo, Willy Meyer Pleite, Marco Rizzo, Kyriacos Triantaphyllides a Dimitrios Papadimoulis
za skupinu GUE/NGL
o nárůstu cen potravin a ochraně spotřebitelů
B6‑0402/2007
Usnesení Evropského parlamentu o nárůstu cen potravin a ochraně spotřebitelů
Evropský parlament,
– s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že v posledních letech výrazně vzrostly ceny základních potravin v členských státech Evropské unie, což vyvolalo velkou nevoli spotřebitelů, kteří požadují okamžitá opatření,
B. vzhledem k tomu, že nárůst cen se týká všech druhů potravin – nezpracovaných, zpracovaných i průmyslově vyráběných – a dotýká se zejména občanů s nejnižšími příjmy, neboť má negativní dopad na rodinné výdaje,
C. vzhledem k tomu, že potraviny představují důležitou část rozpočtu domácností – v nejméně rozvinutých státech EU více než 20 % až 30 % výdajů domácností – což negativně ovlivňuje sociální soudržnost v členských státech i v EU jako celku,
D. vzhledem k tomu, že zvláště výrazné zvýšení cen základních potravin, např. chleba, mléka, brambor, ovoce a zeleniny, je desetkrát vyšší než míra inflace,
E. vzhledem k tomu, že zvyšování cen potravin výrazně snižuje životní úroveň zejména domácností s nízkými příjmy, čímž se ještě více zvyšuje počet chudých a sociálně vyloučených obyvatel,
F. vzhledem k tomu, že v posledních měsících se cena nezpracovaných produktů používaných jako krmiva téměř zdvojnásobila, což vyvolalo krizi v odvětví živočišné výroby,
G. vzhledem k mobilizaci chovatelů z mnoha států EU proti politice, která vede k uzavírání malých a středních podniků živočišné výroby a ke koncentraci produkce masa a mléka,
H. vzhledem k tomu, že potravinářský průmysl, a to jak produkce, tak distribuce, je stále koncentrovanější a stále více jej ovládají velké společnosti, které mají velké zisky díky tomu, že pro spotřebitele stanovují ceny, které představují násobky cen producentů,
I. vzhledem k tomu, že hlavními oběťmi zvýšených cen potravin a surovin určených k jejich produkci jsou nejen spotřebitelé, ale i malí a střední producenti, kteří za současných tržních podmínek nemohou přežít, což s sebou nese zvýšené riziko zániku podniků rostlinné a živočišné výroby a odchodu z venkova,
J. vzhledem k tomu, že cílem posledního přezkumu společné zemědělské politiky (SZP) je omezit zemědělskou produkci snížením podpory na ni určené, čím se posilují tlaky na zvyšování cen potravin i spekulativní činnosti,
K. vzhledem k tomu, že poslední reformy SZP, spojené s postupným otevíráním trhu, s postupným oslabováním mechanismů pro regulaci trhu zemědělských produktů a s globalizací zemědělství, zvyšují nestabilitu evropských trhů, které vyžadují nové mechanismy pro řešení krizí,
L. vzhledem k tomu, že cílem reformy SZP schválené v Maastrichtu bylo zrušení 1 700 000 podniků a že důsledkem tohoto snížení počtu zemědělských podniků je neustálé zvyšování cen potravin,
M. vzhledem k tomu, že strukturální příčiny nárůstu cen přímo souvisí s fenoménem vylidňování venkova, k němuž dochází v jihoevropských státech a v nových členských zemích, přičemž tento fenomén se pravděpodobně ještě zhorší zavedením režimu jednotných plateb (RJP) za každý podnik, a že tyto příčiny se tedy stávají příčinami socioekonomickými,
N. vzhledem k tomu, že nárůst nepotravinářského využití zemědělských produktů, na prvním místě zejména jako biopaliv, vytlačuje zemědělskou produkci potravin a dochází k němu, aniž by byla provedena skutečná studie důsledků pro potravinovou soběstačnost a nezávislost,
O. vzhledem k tomu, že omezení produkce zemědělských a živočišných produktů vytváří příznivé podmínky pro rychlý nárůst dovozu a spekulativních činností, přičemž dává dominantní postavení potravinářským společnostem a přímo se dotýká potravinové nezávislosti členských států,
P. vzhledem k tomu, že se již začínají projevovat důsledky změny klimatu, např. poklesem produkce obilovin, který již donutil Komisi vypracovat odchylku pro půdu vyjímanou z produkce na rok 2008, nebo předpokládaným poklesem produkce vína v Evropě zhruba o 18 % kvůli tomu, že v mnohých oblastech bude třeba uspíšit sklizeň hroznů, což dokazuje, že návrh Komise vyklučit 200 000 hektarů vinic v rámci reformy společné organizace trhu s vínem již nyní postrádá smysl,
1. domnívá se, že hlavními oběťmi nárůstu cen potravin jsou domácnosti s nízkými příjmy, které na nákup potravin vynakládají velkou část svého rozpočtu, a že je třeba podniknout opatření vedoucí přímo ke snížení cen potravin;
2. vyjadřuje své znepokojení nad nárůstem cen surovin používaných jako krmiva, který přímo ovlivňuje chovatele, a nad nárůstem cen potravin, jehož oběťmi jsou spotřebitelé, a zejména obyvatelé s nízkými příjmy;
3. vyjadřuje solidaritu malým a středním zemědělcům a chovatelům; považuje jejich požadavky na snížení cen surovin využívaných pro jejich činnost za oprávněné a požaduje, aby byla přijata vhodná opatření;
4. domnívá se, že ceny za zemědělské a živočišné produkty vyplácené producentům neodpovídají nárůstu cen surovin, takže malé a střední podniky čelí hrozbě zániku, jejíž negativní dopady by se projevily na objemu produkce, její kvalitě a koncentraci podniků do malého počtu;
5. zdůrazňuje zejména nutnost podniknout opatření za účelem zmenšení rozdílu mezi cenami pro spotřebitele a cenami producentů, a to omezením spekulací a kontroly trhu malým počtem velkých evropských či mezinárodních společností;
6. domnívá se, že rozhodnutí o dočasném zrušení povinnosti vyjmout půdu z produkce na rok 2008 a návrh Komise pozastavit ukládání dovozních cel na obiloviny jsou nesystémovými opatřeními, která nejsou účinnou reakcí na potřeby chovatelů ani spotřebitelů a která nemají dlouhodobý dopad;
7. poznamenává, že nedávný částečný přezkum trhu s mlékem nezabránil nárůstu cen mléka pro spotřebitele, zatímco ceny za mléko vyplácené producentům zůstávají nízké, a že tímto přezkumem byly sníženy podpory, což vyvolalo nesouhlasné reakce chovatelů i spotřebitelů, kteří jsou mimo jiné oběťmi obchodních dohod uzavíraných velkými mlékárenskými podniky;
8. konstatuje, že opatření přijatá nedávno v odvětví produkce brambor, ovoce a zeleniny a snížení podpor pro tuto produkci již mají negativní důsledky na ceny těchto produktů a vedou k dalšímu zvyšování cen;
9. trvá na skutečnosti, že hlavním cílem zemědělské činnosti je produkce potravin; konstatuje, že nepotravinářské využití zemědělských produktů, zejména biopaliv, nepřispívá nutně k rozšiřování zemědělské činnosti a nemusí přinést uspokojivá řešení problému vylidňování venkova; dále konstatuje, že může vytlačit produkci potravin a negativně tak ovlivnit objem jejich produkce a potravinovou nezávislost;
10. zdůrazňuje, že sběr zbytků biomasy musí být regulován, aby neurychloval dezertifikaci v důsledku úbytku organických látek a znehodnocení půdy;
11. naléhavě vyzývá Komisi, aby přezkoumala cíle SZP tak, aby došlo ke zvýšení produkce potravin, k poskytnutí podpory malým a středním zemědělským podnikům a podnikům živočišné výroby a ke snížení cen pro spotřebitele prostřednictvím posílení mechanismů intervence a zajištění odpovídajících intervenčních cen;
12. poznamenává, že radikální pokles zdrojů pro růst venkova brzdí vypracovávání akčních plánů, a požaduje, aby se prioritními projekty staly národní či regionální projekty rozvoje venkova zaměřené na boj proti erozi, vodohospodářská díla, zemědělská a environmentální opatření na úsporu vody a obecněji i ke zlepšení podmínek pro zachování produkce malých a středních zemědělských podniků a podniků živočišné výroby;
13. žádá Komisi, aby neustupovala tlaku, který vyvíjejí velké společnosti kontrolující produkci a distribuci potravin či USA a další země v rámci Světové obchodní organizace (WTO), a aby podporovala zájmy zemědělců, chovatelů a spotřebitelů v členských státech Evropské unie a v nejméně rozvinutých zemích;
14. žádá Komisi, aby prostudovala a navrhla krátkodobá a dlouhodobá opatření, která by pomohla malým a středním podnikům, přičemž vezme v úvahu, že současná situace ohrožuje přežití těchto podniků a spíše napomáhá jejich zániku, a to zejména u podniků ve strukturálně znevýhodněných regionech, se všemi sociálními, environmentálními a hospodářskými riziky;
15. žádá Komisi, aby se rovněž zabývala opatřeními, která by kompenzovala další faktory negativně ovlivňující ceny potravin, jako jsou např. zvyšování cen ropy, náklady na finanční správu či správu úvěrů atd.;
16. vyzývá členské státy, aby přijaly opatření nezbytná k zastavení spekulativních činností, kontroly trhů s potravinami a sdružování zemědělsko-potravinářských společností do kartelů, které využívají nedostatku vhodné infrastruktury, nedostatečné organizovanosti producentů a spotřebitelů a neexistence kontrolních mechanismů a jejichž jediným cílem je zvýšení jejich zisků stlačením cen vyplácených producentům a vnucením vysokých cen spotřebitelům;
17. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.