NÁVRH USNESENÍ,

7. 11. 2007

který na základě prohlášení Rady a Komise
v souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu
předkládají Daniel Cohn-Bendit, Bart Staes, Milan Horáček, Hélène Flautre, Marie Anne Isler Béguin a Angelika Beer
za skupinu Verts/ALE
o závěrech 20. summitu EU a Ruska, který se konal dne 26. října 2007 v Mafře

B6‑0439/2007

Usnesení Evropského parlamentu o závěrech 20. summitu EU a Ruska, který se konal dne 26. října 2007 v Mafře

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení týkající se Ruské federace, zejména na usnesení ze dne 26. dubna 2007 a 10. května 2007,

–  s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropským společenstvím a Ruskem, která vstoupila v platnost v roce 1997 a jejíž platnost vyprší koncem roku 2007,

–  s ohledem na konzultace o lidských právech, které proběhly mezi EU a Ruskem,

–  s ohledem na čl. 103 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že i přes stále větší nepochopení a nedůvěru ohledně základních politických otázek obchodní a hospodářské vztahy mezi EU a Ruskem se neustále rozvíjejí,

B.  vzhledem k tomu, že ještě nebylo dosaženo žádné dohody o tom, jak překonat patovou situaci související se zákazem vývozu polského masa do Ruska, a vzhledem k tomu, že to nadále brání EU v zahájení jednání o nové dohodě, která by měla nahradit současnou dohodu o partnerství a spolupráci, jejíž platnost brzy skončí,

C.  vzhledem k tomu, že pro EU je nanejvýš důležité, aby přijala společný postoj a nepřistoupila na ruské nabídky k upevnění bilaterálních vztahů s nejochotnějšími členskými státy, a vzhledem k tomu, že by na druhou stranu měly členské státy jednat zodpovědně a spravedlivě a zdržet se uplatnění svého práva veta,

D.  vzhledem k tomu, že USA tento měsíc předložily organizaci NATO a Rusku nové ústupky s cílem získat podporu Ruska pro štít protiraketové obrany, který chtějí USA vybudovat v Polsku a v České republice; vzhledem k tomu, že EU by se měla těchto rozhovorů aktivně účastnit a vyvinout veškeré úsilí k tomu, aby bylo dosaženo společného postoje v této věci, která ovlivňuje celkovou bezpečnost a mohla by ohrozit její zahraniční politiku,

E.  vzhledem k tomu, že parlamentní volby v prosinci a prezidentské volby na jaře příštího roku představují pro Rusko důležitou zkoušku, ve které má šanci dokázat, že porušování lidských práv a demokratických svobod, které zde v posledních letech probíhá, a rostoucí autocenzuru a vládní kontrolu sdělovacích prostředků lze zvrátit,

F.  vzhledem k tomu, že vyšetřování řady případů zavražděných novinářů, zejména vraždy Anny Politkovské, nepřineslo žádné výsledky, což ukazuje na neschopnost policie a justice nalézt a stíhat osoby zodpovědné za tyto zločiny,

G.  vzhledem k tomu, že jako člen Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Rady Evropy se Ruská federace zavázala respektovat svobodu projevu a shromažďování; vzhledem k tomu, že EU by měla s Ruskem sdílet strategické partnerství založené na hodnotách demokracie, lidských práv a právního státu,

H.  vzhledem k tomu, že energie hraje ve vztazích EU a Ruska nadále ústřední a strategickou úlohu, a vzhledem k tomu, že silná závislost EU na fosilních palivech negativně ovlivňuje vývoj vyrovnaného a jednotného přístupu EU k Rusku,

I.   vzhledem k tomu, že se tato nejednotnost zřetelně odráží v opatrnosti, s jakou Rada a Komise kritizují porušování lidských práv v Rusku, které je při bilaterálních setkáních zmiňováno jen zřídka či velmi nedůrazným způsobem,

J.  vzhledem k tomu, že mír a stabilita v zemích, které sousedí s EU i s Ruskem, jsou v zájmu jak Ruska, tak i EU, a vzhledem k tomu, že v Abcházii a Jižní Osetii se zvyšuje napětí a že nedošlo k pokroku, pokud jde o řešení dalších nevyřešených konfliktů,

1.  zastává názor, že v této fázi může být partnerství s Ruskou federací pouze pragmatického rázu; nicméně věří, že je nutné vynaložit veškeré úsilí na to, aby se podařilo Rusko konstruktivně a otevřeně zapojit a vyzvat k zahájení jednání o nové významné dohodě založené na skutečně sdílených společných hodnotách a zájmech;

2.  vyjadřuje v této souvislosti své potěšení nad tím, že ačkoliv summit nepřinesl zásadní výsledky, panovala při něm pozitivní a konstruktivní atmosféra a následně byla učiněna prohlášení, která dávají naději, že by již v blízké budoucnosti mohlo dojít k překonání patové situace;

3.  v tomto ohledu opakovaně zdůrazňuje, že základem jakékoli budoucí dohody s Ruskou federací musí být zásady demokracie a dodržování lidských práv, a to zejména pokud jde o definici a začlenění účinné a operativní doložky o lidských právech, a že kvalita a hloubka budoucích vztahů závisí na dodržování a podpoře těchto hodnot;

4.  vyzývá ke zintenzívnění konzultací mezi EU a Ruskem v oblasti lidských práv a k tomu, aby byly účinnější, více zaměřené na výsledky a otevřenější vůči nevládním organizacím a aby se do nich plně zapojil na všech úrovních Evropský parlament;

5.  všímá si v této souvislosti neochoty ruských orgánů zúčastnit se opravdového dialogu o otázkách lidských práv s Evropským parlamentem, která se projevila v tom, že se neúčastnily setkání, které podvýbor pro lidská práva pořádal v rámci příprav konzultací o lidských právech mezi EU a Ruskem, a také v tom, že v roce 2007 delegaci tohoto podvýboru nebyly ochotny přijmout;

6.  bere na vědomí oznámení, které v Mafře učinil prezident Putin a které se týkalo záměru Ruska zřídit v Bruselu či jiném hlavním městě EU skupinu odborníků, která by v reakci na činnost nevládních organizací v Rusku monitorovala dodržování lidských práv v Evropské unii; domnívá se, že bude-li EU umožněno zřídit obdobnou skupinu v Moskvě, může být tato iniciativa základem pro budování společného a sdíleného názoru na význam demokracie a dodržování lidských práv;

7.  naléhavě žádá Radu a Komisi, aby vyzvaly Ruskou federaci k ratifikaci dodatečného protokolu Evropské úmluvy o lidských právech;

8.  vyjadřuje své obavy, pokud jde o svobodu projevu a shromažďování a svobod tisku v období před nadcházejícími parlamentními a prezidentskými volbami; vyzývá ruské orgány, aby učinily vše pro zaručení a zajištění svobodného a spravedlivého průběhu voleb pro všechny politické síly a pro vyvážený přístup ke sdělovacím prostředkům;

9.  poukazuje na obtížnou situaci, ve které se při své práci v Ruské federaci nacházejí zahraniční zpravodajové, když v některých oblastech této země nemají svobodu pohybu a bývají vystavováni nátlaku a zastrašování ze strany místních orgánů a policie; vyzývá Radu a Komisi, aby vyvinuly veškeré úsilí na ochranu zahraničních novinářů a umožnily jim výkon jejich práce;

10.  vyjadřuje v této souvislosti politování nad tím, že ruské orgány znemožnily ustanovení dlouhodobých misí, když dosud nevyzvaly OBSE k tomu, aby se ujala role volebního pozorovatele, a že povolení k monitorování parlamentních voleb udělily pouze omezenému počtu pozorovatelů OBSE; zdůrazňuje, že v důsledku malého množství pozorovatelů bude poznamenána kvalita jejich práce i celková důvěryhodnost této mise;

11.  vyjadřuje své hluboké znepokojení nad diplomatickým úsilím Ruské federace, jejímž záměrem je ukončení činnosti Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) tím, že OBSE navrhuje, aby snížila velikost svých volebních pozorovatelských misí, a tím že zakazuje zveřejňování jejich zpráv bezprostředně po skončení voleb; zdůrazňuje, že tato organizace sehrává klíčovou a zároveň nenahraditelnou roli při transformaci totalitních režimů na demokratické systémy; vyzdvihuje skutečnost, že svobodné a spravedlivé volby jsou základem skutečné a plnohodnotné demokracie a že pozorovatelské mise OBSE mohou mít v tomto směru rozhodující přínos;

12.  znovu zdůrazňuje, že silná a nezávislá občanská společnost je základním a nenahraditelným prvkem skutečné a vyspělé demokracie; má v tomto ohledu hluboké obavy kvůli zhoršující se situaci obránců lidských práv a obtížím, kterým při své registraci a provádění své činnosti čelí nevládní organizace zabývající se podporou lidských práv; je mimořádně znepokojen nedávno změněnými právními předpisy o extremismu, které mohou mít vliv na svobodný tok informací a mohly by vést ruské orgány k dalšímu omezení práva nezávislých novinářů a politických oponentů na svobodné vyjadřování;

13.  vítá přijetí dohody o snadnějším udělování víz, kterou je třeba chápat jako první krok k dosažení bezvízového cestování mezi EU a Ruskem; lituje v tomto ohledu překážek a neochoty ruských orgánů tuto dohodu z politických důvodů uplatňovat;

14.  bere na vědomí, že byl učiněn pokrok v dialogu o energetice, avšak vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že ruský stát opět přebírá kontrolu nad veškerými – i energetickými –zdroji, přičemž není schopen politicky investovat do demokratizace průmyslových vztahů a zvýšení transparentnosti a odpovědnosti rozhodování v průmyslu v situaci, kdy nejsou stanoveny jednoznačné politické cíle týkající se udržitelného rozvoje a účinného využívání zdrojů; vyzývá Rusko, aby urychleně začlenilo mezinárodní osvědčené postupy v oblasti transparentnosti a veřejné odpovědnosti do svých vnitrostátních právních předpisů;

15.  důrazně vybízí oba partnery, aby se dohodli na společném postupu při omezování změny klimatu, v jehož rámci by se měla teplota oproti předprůmyslovému období zvýšit maximálně o 2 °C, a to tím, že se budou v závislosti na svých odlišných povinnostech a možnostech spravedlivou měrou podílet na snižování emisí skleníkových plynů, tak jak se to již děje v rozvinutých i rozvojových zemích;

16.  uznává, že globální emise je třeba do roku 2050 snížit nejméně o 50 % oproti hodnotám z roku 1990; trvá v tomto ohledu na zvláštní odpovědnosti rozvinutých zemí převzít vedoucí úlohu při snižování emisí a považuje za nezbytné, aby průmyslové země dosáhly do roku 2020 snížení v řádu o 30 %; vyzývá Rusko, aby při budoucích mezinárodních jednáních hrálo aktivní úlohu a aby usnadnilo rychlé dosažení dohody do roku 2008, či nejpozději 2009, za účelem zajištění kontinuity globálního trhu se sloučeninami uhlíku;

17.  vyjadřuje znepokojení v souvislosti s bezpečností jaderného odvětví v Ruské federaci, s plány Ruské federace vyvážet jadernou technologii a materiál do dalších zemí a s hrozbami týkajícími se jaderné bezpečnosti a šíření jaderných zbraní, které tato situace vytváří; vyzývá Ruskou federaci, aby dodávky jaderného materiálu i jeho přepracování zastavila, neboť tyto činnosti vytvářejí rizika případného šíření jaderných zbraní;

18.  vyzývá Ruskou federaci, aby výrazně investovala do opatření na zvýšení energetické účinnosti vzhledem k naléhavé nutnosti řešit otázku změny klimatu, vzhledem k sociálním výhodám, které takové investice přinesou, a vzhledem k tlaku, který je vyvíjen v souvislosti s dodávkami energie; připomíná v tomto ohledu, že by pružný mechanismus obsažený v Kjótském protokolu mohl přilákat investice do modernizace jak ruské energetiky obecně, tak odvětví energetiky pro koncové uživatele;

19.  vyzývá Ruskou federaci, aby podporovala rozvoj v oblasti obnovitelné energie a využívala v této souvislosti svých obrovských ekologicky udržitelných zdrojů; vyzývá Ruskou federaci, aby zajistila dodržování vysokých ekologických norem pro veškeré projekty v oblasti ropy a plynu, které již probíhají nebo jsou plánovány na jejím území;

20.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad špatnými vězeňskými podmínkami, které v Rusku panují, zejména v nápravných zařízeních pro mladistvé a ve vyšetřovacích vazbách, jejichž úroveň je dokonce ještě horší z důvodu velmi špatného zdravotnického vybavení a špatných hygienických norem;

21.  obzvláště odsuzuje pokračující porušování lidských práv v Čečensku, kde jsou dosud v provozu protiprávní zařízení nuceného zadržování a kde i nadále dochází k popravám bez řádného soudu, násilným zmizením a mučení; zdůrazňuje v tomto ohledu, že v říjnu roku 2006 odmítla ruská vláda mandát zvláštního zpravodaje pro otázky mučení, který hodlal navštívit věznice v oblasti severního Kavkazu bez předchozího oznámení;

22.  zdůrazňuje, že Ruská federace podepsala a ratifikovala Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z prosince 1984 a Evropskou úmluvu o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1987, a že jakožto člen Rady Evropy musí Rusko dodržovat článek 6 Evropské úmluvy o lidských právech, který zaručuje právo na spravedlivý soudní proces;

23.  vyzývá ruské orgány, aby bojovaly proti svévoli, dodržovaly zásady právního státu a nevyužívaly soudnictví jako politického nástroje; zdůrazňuje v tomto ohledu případ původních majitelů Jukosu Michaila Chodorkovského a Platona Lebeděva, kteří byli odsouzeni za podvod a daňové úniky, kteří jsou však Evropským parlamentem považováni za politické vězně, jak zdůraznil otevřený dopis prezidentu Putinovi z července 2006;

24.  i nadále není nikterak přesvědčen o tom, že by Evropa v dohledné budoucnosti potřebovala systém střel k ochraně svého území proti nepřátelským balistickým střelám dlouhého doletu vybaveným hlavicemi hromadného ničení odpálenými nepřátelskými státy či nestátními útvary; bere na vědomí, že Rusko je v tomto ohledu znepokojeno, vyzývá však Moskvu, aby i nadále uplatňovala Smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě; z hlediska nedělitelnosti evropské bezpečnosti považuje za nepřijatelné, že USA jednostranně vyjednávají se dvěma členskými státy EU o zavedení takového systému; je přesvědčen, že k tomu, aby bylo možné čelit novým závodům ve zbrojení, dlouhodobým teroristickým hrozbám a dalším hrozbám ohrožujícím evropskou a globální bezpečnost, je třeba rozsáhle investovat do politik na předcházení konfliktů a do iniciativ na odzbrojení, a že je naléhavě třeba zahájit přímý dialog s Moskvou za účelem dosažení společné a vzájemně výhodné dohody;

25.  vyjadřuje své velké znepokojení nad oznámením prezidenta Putina, že Rusko plánuje vyvinout novou generaci jaderných zbraní; vyzývá Radu, aby předložila k projednání tuto otázku na nadcházejících schůzích a podnikla veškeré kroky k tomu, aby zastavila novou vlnu jaderného zbrojení;

26.  vyzývá Rusko, aby neoddalovalo rozhodnutí o konečném statutu Kosova a učinilo jej do 10. prosince; upozorňuje na dopady, které by takové oddalování mohlo mít na stabilitu regionu, a naléhá na ruské orgány, aby jednaly konstruktivním způsobem;

27.  domnívá se, že je nutná větší evropská angažovanost při řešení nevyřešených konfliktů, aby mírový proces v těchto případech pokročil kupředu; vyjadřuje své hluboké znepokojení nad nedávnými střety mezi ruskými a gruzínskými silami v Abcházii; vyzývá Radu a Komisi, aby kladly důraz na tyto otázky při jednáních s ruskými úřady, a naléhavě vyzývá ruské orgány aby nebránily účasti EU v civilních a mírových operacích;

28.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, členským státům a vládě a parlamentu Ruské federace.