NÁVRH USNESENÍ,
11. 9. 2008
v souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu
předkládají Hartmut Nassauer a Joseph Daul
za skupinu PPE-DE,
o legislativním a pracovním programu Komise na rok 2009
Viz také společný návrh usnesení RC-B6-0420/2008
B6‑0420/2008
Usnesení Evropského parlamentu o legislativním a pracovním programu Komise na rok 2009
Evropský parlament
– s ohledem na sdělení Komise o roční politické strategii na rok 2009 (KOM(2008)0072),
– s ohledem na provádění stávajícího legislativního a pracovního programu na rok 2008 (KOM(2007)0640),
– s ohledem na své usnesení ze dne 24. dubna 2008 o sdělení Komise k její roční politické strategii na rok 2009,
– s ohledem na příspěvky parlamentních výborů, které byly Komisi předloženy Konferencí předsedů,
– s ohledem na čl. 103 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že rok 2009 bude náročným rokem z politického i institucionálního hlediska,
B. vzhledem k tomu, že je proto důležité vést strukturovaný dialog včas, aby bylo možné zaměřit úsilí na stanovení klíčových strategických cílů EU na následující roky,
C. vzhledem k tomu, že by pro politické priority měly být k dispozici odpovídající finanční zdroje,
D. vzhledem k tomu, že strukturovaný dialog s Komisí je důležitým interinstitucionálním krokem jak při provádění současného legislativního a pracovního programu na rok 2008, tak při vypracování a přijetí legislativního a pracovního programu na rok 2009,
Průřezové priority
1. konstatuje, že 24 členských států již ratifikovalo Lisabonskou smlouvu; zdůrazňuje, že je velmi důležité, aby ve zbývajících členských státech, které Smlouvu dosud neratifikovaly, ratifikační proces pokračoval; rozhodně proto podporuje rozhodnutí Evropské rady pokračovat v ratifikačním procesu navzdory irskému odmítnutí Smlouvy dne 12. června 2008; je stále přesvědčen, že Lisabonská smlouva poskytuje nezbytné nástroje k posílení Evropy a k dosažení lepší evropské budoucnosti pro všechny Evropany;
Lisabonská strategie
2. opakovaně vyjadřuje svoji plnou podporu Lisabonské strategii, která usiluje o reformu a zaměřuje se na růst a zaměstnanost, a věrnost jejím politickým zásadám; zdůrazňuje, že je politickou nutností, aby se občané stali ústředním bodem zájmu této strategie a následně byly vypracovány politiky zaměřené na jejich prospěch;
3. zdůrazňuje význam řádné správy věcí veřejných a lepší právní úpravy jako zlatých pracovních pravidel; je přesvědčen, že efektivní metody horizontálního nezávislého posuzování dopadu a úzká konzultace se zainteresovanými stranami je zárukou dosažení vyvážených a realistických evropských právních předpisů; v této souvislosti zdůrazňuje nutnost účinného převádění, provádění a sledování evropských právních předpisů;
4. je přesvědčen, že je velmi důležité, aby cíle Lisabonské strategie byly plněny ve shodě s cíli boje proti změnám klimatu, pokud jde o dosud projednávané návrhy v oblasti energetiky a klimatu, a zejména o nadcházející mezinárodní jednání;
5. rozhodně podporuje dokončení vnitřního trhu a upozorňuje na roli, kterou by měl hrát při podporování hospodářské a sociální soudržnosti v EU, při účinném vytváření sítí (v dopravě, ve výzkumu a v akademické oblasti obecně), podpoře MSP a zjednodušování podmínek pro MSP (přístup MSP k financování), investování do lidského kapitálu, v boji proti změně klimatu a v nově definovaných mezinárodních rozměrech této strategie; zdůrazňuje, že tyto oblasti mají i nadále mimořádný význam pro úspěch a zviditelnění, stejně jako pro pochopení celé strategie a účinné informování o ní;
6. zastává názor, že hospodářská a měnová stabilita jsou předpokladem úspěšných reforem; znovu připomíná, že hlavní směry hospodářské politiky, politiky zaměstnanosti a sociální politiky, jakož i plány národních reforem by měly i nadále být referenčním rámcem Lisabonské strategie; uvědomuje si, že je náročné spojit tempo reformy a vliv, jaký tyto reformy mohou mít na výsledky voleb;
7. podporuje intenzivnější provádění hodnocení vnitrostátních (regionálních) úspěchů v jednotlivých odvětvích pomocí posíleného partnerství s parlamenty jednotlivých zemí; zdůrazňuje, že je potřeba jasně stanovit konkrétní a ambiciózní finanční rámec, který zajistí uskutečnění politických příslibů přijatých na vysoké úrovni;
8. bere na vědomí, že Komise v červenci schválila sociální balíček, který přispěje k posílení důvěry mezi zaměstnanci a zaměstnavateli; znovu zdůrazňuje, že MSP jsou jádrem evropské aktivní společnosti, a musejí proto hrát důležitější roli; je pevně přesvědčen, že bez růstu a prosperity neexistuje sociální pokrok; je i nadále přesvědčen, že členské státy na sebe musejí vzít povinnosti a nabýt pravomoci v souladu se zásadou subsidiarity;
Řádná správa věcí veřejných, lepší právní úprava a zdokonalení tvorby právních předpisů
9. je pevně přesvědčen, že rok 2009 je rokem provádění a prosazování politik EU v celé Unii;
10. vyzývá Komisi, aby udělila parlamentům jednotlivých členských států právo, které je již obsaženo v nové Smlouvě, vyjádřit svůj názor, pokud jde o dodržování zásady subsidiarity, a aby reagovala na tyto názory stejným způsobem, jak je stanoveno v protokolu (č. 2) Lisabonské smlouvy o uplatňování zásady subsidiarity a proporcionality; je přesvědčen, že tento krok by byl jasným signálem pro občany a parlamenty členských států, že EU se přibližuje občanovi;
11. vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci s členskými státy co nejlépe převáděla a uplatňovala evropské právní předpisy tím, že bude upřednostňovat technické směrnice a jiné přepisy zásadního významu, jako je směrnice o službách nebo směrnice o spotřebitelském úvěru v oblasti vnitřního trhu; v této souvislosti se domnívá, že program „lepších právních předpisů“, a zejména správné provádění, sledování právních předpisů Společenství a informování o nich by měly být prioritou, hlavně vzhledem k tomu, že hlavním úkolem Komise je pomáhat členským státům splnit tento cíl;
12. naléhavě vyzývá Komisi, aby omezila administrativní a právní zátěž; znovu připomíná, že podporuje dosažení cíle omezit do roku 2012 administrativní zátěž o 25 %, a naléhavě vyzývá k dosažení konkrétních výsledků; považuje tento cíl za hlavní prioritu, zejména pro malé a střední podniky, a za zásadní přínos k dosažení cílů Lisabonské strategie;
13. domnívá se, že by Komise měla před tím, než předloží návrhy nových směrnic, provést důsledné a nezávisle ověřené posouzení dopadu;
Projednávání ve výborech
14. žádá Komisi, aby Parlamentu předložila legislativní návrhy, které doplní probíhající přizpůsobování postupu projednávání ve výborech, a vyzývá Komisi, aby dosáhla dohody se všemi institucemi ohledně obecných zásad a standardních vzorců, které by měly tvořit rámec pro příští vývoj v této oblasti;
Finanční zdroje
Rozpočtové aspekty
15. vyjadřuje svůj rozhodný nesouhlas se shodnou tendencí Komise a Rady předkládat nové politické priority, aniž by byla zohledněna skutečnost, že současný víceletý finanční rámec na období let 2007–2013 je napjatý, a vyjadřuje své hluboké znepokojení nad tím, že vzhledem k omezené dostupnosti rozpočtových prostředků na rok 2009 bude možné účinně reagovat na nové priority a zabezpečovat existující politiky jen v omezené míře;
16. má v úmyslu důsledně zajišťovat poskytování potřebných zdrojů využitím všech možností, které nabízí interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení, zejména na financování boje proti změně klimatu, úspory energií, přistěhovalectví a potravinové pomoci;
17. domnívá se, že přezkum rozpočtu skýtá příležitost, jak v druhé části víceletého finančního rámce a v dlouhodobém horizontu překonat nedostatek finančních prostředků v některých důležitých oblastech politiky;
18. připomíná vazbu mezi legislativním pracovním programem a rozpočtem a vyzývá k důslednějšímu zohledňování priorit formulovaných v roční politické strategii v rozpočtu EU na následující roky;
19. vítá prověrku, kterou Komise provádí na svých zaměstnancích; má však v úmyslu pokračovat v této prověrce a zaměřit se na uplatňování přesunu úkolů a jejich zadávání externím subjektům;
Rozpočtová kontrola
20. očekává, jako klíčový bod pro udělení absolutoria za rozpočtový rok 2007, významný pokrok v provádění akčního plánu pro strukturální fondy a v novém systému výkaznictví nesrovnalostí a vymáhaných prostředků;
21. vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy na zlepšení kvality vnitrostátních prohlášení o financování EU (jak je uvedeno v interistituciální dohodě a ve finančním nařízení), včetně případného auditu těchto prohlášení prováděného vnitrostátními účetními dvory nebo Evropským účetním dvorem, a požaduje brzkou zprávu o tomto úsilí, aby bylo možno vytvořit použitelný informační nástroj pro Parlament;
22. naléhavě vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s Bulharskem a Rumunskem, které se snaží provádět akční plány na překonání potíží, se kterými se setkaly při využívání finančních prostředků EU, a aby pravidelně informovala Evropský parlament;
Šíření povědomí o Evropě
23. podporuje kulturu subsidiarity jako klíčový politický prvek, který by měl být základem komunikační kampaně Komise, jehož cílem je posílení důvěry občanů v Evropu;
24. vyzývá Komisi, aby ústředním bodem evropského projektu učinila občany; naléhavě Komisi žádá, aby znásobila své úsilí o vytvoření účinné komunikační politiky, a poskytla tak občanům prostředky, které jim pomohou porozumět lépe EU, zejména v roce konání voleb do Evropského parlamentu; zdůrazňuje, že je důležité, aby bylo právo na předložení občanské iniciativy podle Lisabonské smlouvy prováděno co nejdříve; připomíná Komisi, že se v souvislosti s návrhem nařízení, jímž se mění nařízení (ES) č. 1049/2001[1] o přístupu k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, zavázala zajistit větší transparentnost a lepší přístup k dokumentům;
Růst a zaměstnanost
25. vyzývá Komisi, aby objasnila, pomocí kterých opatření lze splnit cíle Lisabonské smlouvy týkající se zaměstnanosti;
Hospodářská a měnová unie
26. je přesvědčen, že hlavní priority se týkají opatření na překonání nedostatků, které odhalila současná finanční krize:
- –kontrolní rámec a Lamfalussyho proces,
- –iniciativy na posílení stávajícího kontrolního rámce EU, mj. iniciativy usilující o řešení otázek vyplývajících z rozdílů mezi domovskými a hostitelskými zeměmi (přeshraniční skupiny) a iniciativy na posílení mechanismů pro zvládání krizových situací v rámci EU,
- –iniciativa na zlepšení Lamfalussyho rámce, zvýšení konvergence dohlížecích postupů a zlepšení spolupráce mezi dohlížiteli a iniciativami usilujícími mimo jiné o řešení těchto otázek: právní postavení výborů úrovně 3, demokratická odpovědnost výborů úrovně 3, postup pro jejich rozhodování,
- –iniciativa na posílení spolupráce mezi dohlížiteli EU (výbory úrovně 3) a dohlížiteli ze třetích zemí (zejména USA) s obzvláštním přihlédnutím k finanční stabilitě,,
- –iniciativa na hodnocení rizik, která představují zajišťovací fondy pro finanční stabilitu a konkrétně opatření na regulování ratingových agentur,
- –zavedení opatření nezbytných pro zlepšení vnějšího zastupování eurozóny na mezinárodních finančních fórech (G7, MMF, Světová banka),
- –přepracování směrnic o kapitálových požadavcích (48/2006/ES a 49/2006/ES), zejména vyřešení slabin odhalených finanční krizí, například práce s položkami nezahrnutými do účetní rozvahy, transparentnost/vyhodnocení složitých finančních produktů a kapitálových poplatků za složité finanční produkty, sekuritizace; značné posílení pravidel pro zvládání vnitřních rizik, řízení rizika likvidity a zavedení rozumnějších pravidel týkajících se rizika koncentrace, definice hybridního kapitálu, zacházení s komoditními firmami,
- –iniciativa na reformu stávajících pravidel pro programy, které zaručují ochranu vkladů v EU s cílem zohlednit přeshraniční záležitosti, struktury skupin a konsolidaci v tomto odvětví; zejména zvýšení úrovně pokrytí, rychlosti znovuzískání vkladů a právní jistoty v případě přeshraničního poskytování služeb nebo v případě přeshraničních skupin,
- –přepracování směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry a směrnice 2002/47/ES o dohodách o finančním zajištění, pokud jde o propojené systémy a úvěrové pohledávky;
Malé a střední podniky
27. zdůrazňuje, že malé a střední podniky vytvořily většinu nových pracovních míst; očekává, že Komise předloží nové návrhy, které budou obsahovat možnosti další podpory malých a středních podniků při vytváření většího počtu pracovních míst;
28. upozorňuje na to, že je důležité podporovat podnikatelského ducha a zredukovat přeshraniční administrativní překážky; požaduje snadnější přístup malých a středních podniků k evropským normám a jejich cenovou dostupnost, daňové pobídky a lepší financování významných malých a středních podniků;
Inovace a výzkum
29. připomíná, že výzkum a vývoj technologií je nezbytný pro podporu trvale udržitelného rozvoje a inovací, který zajistí, aby Evropa byla i nadále konkurenceschopnou prosperující společností založenou na znalostech; naléhavě vyzývá Komisi, aby podpořila úvodní zhodnocení provádění sedmého rámcového programu pro výzkum (FP7); vyzývá Komisi, aby zahájila provoz Evropského inovačního a technologického institutu, který by měl prostřednictvím strategického výzkumu a vzdělávání napomoci překlenout inovační propast mezi EU a jejími hlavními konkurenty;
Duševní vlastnictví
30. je pevně přesvědčen, že kreativní nápady, které vedou k vynálezům a inovacím, pomáhají Evropě zajišťovat ekonomickou sílu a technologický pokrok; uznává proto, že je zapotřebí přiměřená úroveň ochrany práv duševního vlastnictví, a to na evropské i mezinárodní úrovni; zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout v brzké době dohody o iniciativě směřující k finančně dostupnému, bezpečnému a účinnému patentovému systému, který by povzbuzoval investice a výzkum;
Energetická politika
31. jednoznačně podporuje činnost Komise zaměřenou na další rozvíjení energetické politiky pro Evropu, jejímž cílem je energetická nezávislost a posilování solidarity mezi členskými státy; naléhavě žádá Radu a Komisi, aby v nejkratší možné době dosáhly do konce legislativního období s Evropským parlamentem účinné a uskutečnitelné dohody o balíčku opatření týkajících se energetiky a změny klimatu; vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila úplnou a objektivní analýzu případných hospodářských a sociálních dopadů vzrůstajících cen energie, která by co nejlépe posloužila Parlamentu a Radě při legislativním rozhodování; poznamenává také, že Evropská unie musí i nadále dávat najevo, že hospodářský růst a rozvoj je slučitelný s nízkouhlíkovým hospodářstvím; připomíná navíc, že je třeba zajistit, aby se cíle týkající se životního prostředí a změny klimatu staly součástí všech politik EU a finančních programů;
Dopravní politika
32. vítá klíčové priority Komise v odvětví dopravy, a zejména opatření navržená pro provádění systémů řízení dopravy, jako je SESAR (Výzkumný projekt řízení leteckého provozu v rámci jednotného evropského nebe) a ERTMS (Evropský systém řízení železničního provozu), které přispějí k bezpečnější a výkonnější evropské dopravní politice;
33. naléhavě žádá Komisi, aby vytvořila, navrhla a případně revidovala a prováděla, komplexní politiku práv cestujících počínaje cestujícími v letecké dopravě až po cestující v dálkových autobusech;
Vnitřní trh
34. poukazuje na význam účinného režimu veřejných zakázek EU a zdůrazňuje zejména potenciál, jejž skýtá zadávání zakázek v předobchodní fázi pro podporu růstu a inovace v Evropě;
35. vítá skutečnost, že probíhá pozměňování několika směrnic nového přístupu za účelem modernizace jednotného trhu se zbožím a jejich přizpůsobování novému právnímu rámci; tato opatření jsou uvedena jako klíčové činnosti v rámci roční politické strategie, což prokázalo obzvlášť účelné přijetí balíčku návrhů týkajících se zboží na začátku roku 2008; v této souvislosti se domnívá, že je třeba zdůraznit význam vzájemného uznávání a cílené harmonizace v oblasti vnitřního trhu i systematičtějšího a integrovanějšího sledování klíčových trhů se zbožím a službami s cílem pojmenovat stávající problémy; poznamenává, že je důležité, aby byla v brzké době přijata směrnice o stavebních výrobcích, která je výzvou a zároveň příležitostí k zajištění řádného fungování vnitřního trhu v daném odvětví;
36. opakovaně žádá Komisi o aktualizaci směrnice o zemědělských a lesnických traktorech tak, aby zohledňovala nejnovější vývoj odvětví a snížila administrativní zátěž;
Změna klimatu a udržitelná Evropa
Změna klimatu
37. žádá Komisi, aby v souvislosti s probíhajícím jednáním se smluvními stranami Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) pokračovala v přípravách ambiciózní celosvětové dohody o klimatu, která má být přijata na jednání skupiny COP15 v Kodani v roce 2009; zastává názor, že v rámci příprav by měl být také podporován evropský systém pro obchodování s emisemi (ETS) jako vzor pro obchodování s emisemi s cílem propojit v budoucnosti jiné systémy pro obchodování s emisemi se systémem EU a vést konkurenceschopný mezinárodní trh s uhlíkem; Komise informuje Parlament o pokroku v těchto přípravách;
38. žádá Komisi, aby zahájila nezbytné postupy, které plně zohlední důsledky změny klimatu pro všechny stávající politiky v oblasti životního prostředí, týkající se např. vody, životního cyklu, ekoznaček, biologické rozmanitosti a civilní bezpečnosti, a aby na jejich základě stanovila strategii s cílem připravit účinně budoucí politiku EU v oblasti životního prostředí; žádá Komisi, aby posoudila možnosti zřízení účinného vnitřního trhu s obnovitelnou energií;
Civilní ochrana
39. vyjadřuje politování nad tím, že Rada dva roky blokovala příslušný spis a poté se rozhodla nové nařízení o Fondu solidarity EU zavrhnout, a to navzdory pevnému a velmi pozitivnímu postoji Parlamentu k této záležitosti; připomíná svůj názor, že nové nařízení o Fondu solidarity EU umožní reagovat na škody vzniklé v důsledku přírodních nebo člověkem způsobených katastrof účinněji, pružněji a včas; naléhavě žádá Radu, aby vzhledem k výše uvedeným skutečnostem přehodnotila své stanovisko;
Zemědělství
40. očekává, že během jednání o „kontrole stavu“ společné zemědělské politiky, jež má být schválena v roce 2008 a prováděna v roce 2009, bude plně respektován postoj Parlamentu, a žádá, aby výsledky tohoto procesu byly využity k oživení zemědělského odvětví EU a k adaptaci zemědělství, aby bylo lépe připraveno řešit dva problémy, jež představuje změna klimatu a potřeba zajistit potravu pro rostoucí světovou populaci;
41. vítá záměr Komise zveřejnit v roce 2009 sdělení o označování dobrých životních podmínek zvířat, jímž chce spotřebitelům poskytnout lepší informace a podpořit vysoké standardy EU;
Rybářská politika
42. podporuje nepřetržitý vývoj nové a skutečně integrované evropské námořní politiky, která je nezbytná a zásadní pro zlepšení ochrany životního prostředí v mořích; lituje však, že v dokumentu není věnována zvláštní kapitola společné rybářské politice a akvakultuře, a zdůrazňuje, že přípravné činnosti v souvislosti s námořní politikou by neměly být financovány ze zdrojů určených pro společnou rybářskou politiku, protože tyto zdroje jsou již do značné míry nedostatečné; mimo to plně podporuje dočasné zvláštní opatření na podporu restrukturalizace rybářského loďstva EU, jež bylo ovlivněno hospodářskou krizí;
43. domnívá se, že je naprosto nezbytné začít od nynějška s přípravou přechodu na novou smlouvu, aby se tak zaručilo řádné provádění nových postupů a dodržování nového interinstitucionálního vztahu; je toho názoru, že v této souvislosti je nutné transparentní, poctivé a pečlivé plánování návrhů a kroků na roky 2008 a 2009;
Politika soudržnosti
44. očekává s napětím několik důležitých sdělení, která budou předložena v roce 2009 a budou hrát ústřední roli v diskusi o budoucí reformě politiky soudržnosti, jako např. 6. zprávu o pokroku v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti a sdělení Komise o výsledcích veřejné konzultace v návaznosti na zelenou knihu o územní soudržnosti; zdůrazňuje, že i když tato sdělení nemají legislativní charakter, je třeba jim v rámci legislativního a pracovního programu na rok 2009 vyhradit významné místo, jež by lépe odpovídalo jejich zvýšenému politickému významu;
Kulturní identita a rozmanitost
45. žádá Komisi, aby poskytla širší podporu programům a činnostem prostřednictvím zavádění inovativních projektů, jež se týkají výměny v oblasti kultury a vzdělávání, kulturní turistiky a udržitelného rozvoje, jako jsou kulturní itineráře Rady Evropy, a to za plné účasti regionů a místních úřadů, a prostřednictvím podpory nových iniciativ přijatých za účelem zdůraznění a šíření kulturního dědictví Romů;
46. znovu připomíná, že provádění Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů v právních předpisech EU a ve všech politikách EU je důležité, a navrhuje, aby byly přijaty konkrétní kroky a opatření k provádění této úmluvy ve vnitrostátních právních předpisech;
47. vyzývá ke zřízení evropského fóra pro mezikulturní dialog, jež bude pokračovat v mezikulturním dialogu v Evropě i s ostatními kulturami a náboženstvími po celém světě; vybízí Komisi, aby i nadále podporovala myšlenku Evropského roku mezikulturního dialogu 2008;
Realizace společné přistěhovalecké politiky
Ochrana hranic
48. zdůrazňuje, že jednou z priorit je i ochrana hranic, a přezkoumá v této souvislosti nové návrhy, jako je systém jmenné evidence cestujících v EU, evropský systém ostrahy hranic a hodnocení systému vstupu/výstupu a agentury Frontex, přičemž bude trvat na dodržování přísných pravidel na ochranu údajů;
49. zdůrazňuje, že je nesmírně důležité urychlit úplné provádění schengenského informačního systému (SIS II) a vízového informačního systému (VIS); zdůrazňuje rovněž potřebu posílit Frontex, který je závislý na závazku členských států poskytnout pracovníky a zařízení;
Přistěhovalectví
50. vítá skutečnost, že se Komise zavázala vytvořit společnou přistěhovaleckou politiku, a zdůrazňuje, že Evropský pakt o migrační politice by měl zahrnovat problematiku související s potíráním nelegálního přistěhovalectví a řízením legálního přistěhovalectví a ambicióznější integrační politiku v oblastech, jež spadají do působnosti EU, ale i zahájení evropské azylové politiky na základě návrhů, které má Komise předložit do konce tohoto roku; považuje za prioritu, aby bylo revidováno nařízení Rady (ES) č. 343/2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států (nařízení Dublin II);
Občan prioritou
Ochrana spotřebitele
51. zdůrazňuje, že je důležité vymáhat dodržování pravidel upravujících bezpečnost výrobků pro spotřebitele, spolu s řádným prováděním balíčku návrhů týkajících se zboží a s revizí směrnice o bezpečnosti hraček;
52. domnívá se, že nová opatření Komise by měla lépe zohledňovat schopnost občanů nést odpovědnost sám za sebe a být dostatečně zralý pro přijímání vlastních rozhodnutí; je pevně přesvědčen, že evropský model otevřené společnosti je lepší než model založený na asistentské péči;
53. je přesvědčen o tom, že boj proti padělání zajistí vysokou kvalitu a bezpečnost výrobků nabízených evropským spotřebitelům; žádá proto Komisi, aby se zaměřila na zlepšení systémů varování mezi evropskými letišti a na posílení kontroly („scanning“) vzhledem ke kapacitě vykládky lodí;
54. domnívá se, že revize spotřebitelského acquis by měla přispět k dalšímu posílení důvěry spotřebitelů v jednotný trh; podporuje proto jednoduchý a efektivní přístup ke spravedlnosti, zejména prostřednictvím mimosoudního urovnávání sporů, kdy soudní opravné prostředky představují krajní opatření; zdůrazňuje, že výrazných výsledků lze docílit zlepšením stávajících prostředků nápravy a posílením spolupráce mezi členskými státy;
Prostor svobody, bezpečnosti a práva
55. vyzývá Komisi, aby zvážila, jaká přechodná opatření je třeba zavést, aby mohly být přijaty právní předpisy v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí před tím, než vstoupí v platnost Lisabonská smlouva; zdůrazňuje, že nová Lisabonská smlouva přizná Parlamentu v roce 2009 novou úlohu v souvislosti s politikami týkajícími se prostoru svobody, bezpečnosti a práva a s uzavíráním mezinárodních dohod souvisejících s těmito politikami; zdůrazňuje, že z toho vyplývá nutnost provést revizi některých právních předpisů týkajících se stávající pilířové struktury, jakož i přezkum statutu, který má Europol a Eurojust;
Terorismus a organizovaný zločin
56. vyzývá k intenzivnějšímu boji proti organizovanému zločinu, jenž by se zaměřil zejména na počítačovou kriminalitu, a naléhavě žádá Komisi, aby urychlila řešení palčivého problému, jakým je obchod s lidmi; vyzývá ke stanovení komplexních protiteroristických politik, a naléhavě žádá Komisi, aby předložila návrh, který by chránil a podporoval zájmy obětí terorismu, a aby vypracovala návrhy, které by zajistily vyšší úroveň připravenosti na biologické ohrožení;
Rovné příležitosti, zohledňování rovnosti pohlaví a práva dětí
57. vítá návrh Komise týkající se práv dětí a jejich ochrany; konstatuje, že strategie Komise v oblasti politiky zohledňování rovnosti žen a mužů je velmi obecná; očekává proto, že Komise co nejdříve a podrobně vyjasní iniciativy, které hodlá zahájit v roce 2009; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby program Daphne III vstoupil v platnost včas;
Zdraví
58. zdůrazňuje, že jak bylo stanoveno v Amsterodamské smlouvě, měla by posouzení dopadu předkládaná Komisí vždy zohlednit dopad navrhovaného opatření Společenství na zdraví; domnívá se, že to přispěje k integrovanému přístupu a ke zlepšení součinnosti mezi zdravotní politikou a ostatními politikami EU; domnívá se, že taková posouzení by měla být nezávislá do té míry, nakolik je to slučitelné s využitím dostupných odborných znalostí; naléhavě žádá Komisi, aby určila zdravotní ukazatele s cílem zajistit srovnatelné údaje, které lze použít na úrovni EU, na vnitrostátní i mezinárodní úrovni;
59. důrazně připomíná, že padělání léčiv znamená významné ohrožení zdraví a představuje naléhavý evropský a mezinárodní problém, jejž je třeba řešit jako součást širšího boje proti padělaným výrobkům;
Bezpečnost potravin
60. zdůrazňuje potřebu docílit lepšího označování potravinářských výrobků, zejména informacemi o zemi původu a/nebo místu původu, s čímž by měla být spojena opatření zaměřená na sledování plnění těchto požadavků;
Audiovizuální oblast a sport
61. zdůrazňuje význam právních předpisů týkajících se on-line obsahu, které by měly být zaměřeny na dosažení jemné rovnováhy mezi požadavky kulturními a hospodářskými a zejména mezi záležitostmi v oblasti autorského práva a s ním souvisejícími opatřeními, která musí respektovat kulturní rozmanitost;
62. zdůrazňuje význam sportu v EU, který nová reformní smlouva oficiálně uznává, a žádá, aby byly přijaty politické závazky, jejichž součástí by byl právní rámec, opatření a činnosti, zejména přípravné činnosti, potřebné k tomu, aby mohlo být zahájeno provádění akčního plánu „Pierre de Coubertin“;
Evropa jako světový partner
63. vyzývá Komisi, aby usilovala o vytvoření společné zahraniční energetické politiky EU, která by zajistila energetickou bezpečnost Evropy a jednotné vystupování vůči dodavatelům do EU; očekává, že Komise přijme veškerá vhodná opatření, která usnadní provádění projektu Nabucco, považovaného za jeden z nejkritičtějších projektů evropského zájmu;
64. domnívá se, že revize Evropské bezpečnostní strategie by se měla týkat také bezpečnosti (dodávek) energie, změny klimatu a bezpečnosti potravin;
65. domnívá se, že legislativní a pracovní program by měl rovněž zdůraznit úlohu EU v celosvětové rozvojové spolupráci; zdůrazňuje, že legislativní a pracovní program by měl také obsahovat soudržný a strukturální přístup pro případ nedostatečného zabezpečení potravinami a klást důraz nejen na krátkodobou potravinovou pomoc, ale i na potřebu stimulovat zemědělskou produkci a zemědělskou politiku v rozvojovém světě;
66. vyjadřuje politování nad tím, že Komise neodkazuje na svůj plán činnosti na rok 2009, co se týká provádění společné strategie Afrika-EU, slíbeného programu pomoci v oblasti obchodu, jednání o dohodách o hospodářském partnerství a dopadu změny klimatu na rozvojové země; připomíná Komisi, že by si své ambice v oblasti soudržnosti politiky ve prospěch rozvoje měla udržet po celý rok 2009 a že nejnovější údaje o oficiální rozvojové pomoci, které zveřejnil Výbor pro rozvojovou pomoc OECD v roce 2007, naznačují výrazné snížení příspěvků členských států na oficiální rozvojovou pomoc; domnívá se, že Komise by měla na rok 2009 naplánovat nápravu současného stavu, aby zajistila, že se Evropa neodchýlí od cíle, jímž je dosažení 0,7% HND do roku 2015;
Evropské sousedství
67. zdůrazňuje, že je důležité, aby přístupová jednání s Chorvatskem byla uzavřena co nejdříve, což by mělo být také znamením pro země v širším regionu Západního Balkánu, že jejich budoucnost spočívá v EU za předpokladu, že splní nezbytné požadavky;
68. vyzývá Komisi, aby se zasadila o to, aby politika sousedství se státy východní Evropy byla obohacena o parlamentní rozměr tím, že bude ustaveno parlamentní shromáždění EURO-NEST, v němž budou spolupracovat poslanci Evropského parlamentu s poslanci národních parlamentů našich východních sousedů;
Mezinárodní kontext
69. bere na vědomí, že od ledna 2009 bude v USA u moci nová vláda; připomíná klíčový význam úzké spolupráce mezi EU a USA při řešení celosvětových problémů, jakými jsou změna klimatu a energetická bezpečnost; žádá Komisi, aby si jako hlavní prioritu stanovila okamžité navázání kontaktu s novou vládou USA s cílem posílit v nadcházejících měsících transatlantické partnerství;
70. zdůrazňuje význam silné vazby s významnými partnery v celosvětovém hospodářství, Japonskem a Korejskou republikou, která se zakládá na společných hodnotách; poukazuje na to, že další rozvoj vztahů se Severní Koreou bude rovněž záležet na provádění výsledků šestistranných rozhovorů;
71. domnívá se, že by v dohledné době měly být uzavřeny dohody o hospodářském partnerství se zeměmi AKT a že prozatímní dohody o hospodářském partnerství by měly být v roce 2009 změněny na plnohodnotné dohody se všemi regiony AKT; vyzdvihuje také, že je důležité, aby byla uzavřena jednání o dohodách o přidružení se Střední Amerikou, Andským společenstvím a Mercosurem, čímž celá oblast Latinské Ameriky získá plnou perspektivu přidružení k EU;
72. zdůrazňuje, že vstupem Lisabonské smlouvy v platnost se EP stane spolutvůrcem právních předpisů v oblasti obchodu, což vyžaduje, aby byl EP plně informován a zapojen do procesu vyjednávání a přijímání dvoustranných, regionálních a mnohostranných obchodních dohod;
73. připomíná úlohu Parlamentu při zajištění fungující Evropské služby pro vnější činnost v okamžiku, kdy Lisabonská smlouva vstoupí v platnost, např. pokud se týká jmenování velvyslanců EU;
74. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
- [1] Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.