NÁVRH USNESENÍ,

17. 9. 2008

který na základě prohlášení Rady a Komise
v souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu
předkládají Hannes Swoboda a Robert Goebbels
za skupinu PSE
o rostoucích cenách energie

Viz také společný návrh usnesení RC-B6-0428/2008

B6‑0436

Usnesení Evropského parlamentu o rostoucích cenách energie

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise Evropské radě a Evropskému parlamentu nazvané „Energetická politika pro Evropu“ (KOM(2007)0001),

–  s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady konaného ve dnech 8.–9. března 2007 a na akční plán Evropské rady (na období 2007–2009) pro energetickou politiku pro Evropu (EPE),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. září 2007 nazvané „směrem ke společné evropské zahraniční politice v oblasti energií“,

–  s ohledem na čl. 103 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v posledních třech letech ceny ropy vzrostly více než trojnásobně a že 37 % energie spotřebovávané v EU pochází z ropy, což má ničivý dopad na hospodářství a na domácnosti zemí EU,

B.  vzhledem k tomu, že inflace cen energie je jedním z hlavních důvodů, proč ECB nezměnila od června 2007 svou hlavní úrokovou sazbu, která zůstává ve výši 4 %, a neočekává se, že by v blízké budoucnosti oznámila nějakou změnu,

C.  vzhledem k tomu, že cenu ropy ovlivňuje mnoho faktorů: nedostatečné investice do průzkumu ložisek a do kapacit rafinérií, značný nárůst poptávky po ropě, k němuž došlo v posledních letech, přičemž podle odhadů Evropské energetické agentury vzroste poptávka po energiích do roku 2030 o více než 50 % a spotřeba energie nově se rozvíjejících ekonomik také prudce narůstá, politická nestabilita na Středním východě, vyčerpávání rezerv ropy, meteorologické jevy a cenová spekulace,

D.  vzhledem k tomu, že energie je základní lidskou potřebou a přitom není vzrůstající počet občanů EU schopen uhradit své účty za energie; dále vzhledem k tomu, že zranitelní spotřebitelé, včetně seniorů, postižených osob a rodin s nízkými příjmy, jsou postižení nejvíce,

E.  vzhledem k tomu, že evropská zahraniční politika v oblasti energií, založená na solidaritě, diverzifikaci a podpoře udržitelnosti by vytvořila součinnost zajišťující Evropské unii bezpečnost dodávek a posílila by postavení EU, její schopnost jednat v otázkách zahraniční politiky a její důvěryhodnost na celosvětové úrovni,

1.  zdůrazňuje, že dopady na nejzranitelnější skupiny obyvatel musí být v krátkodobém horizontu zmírněny, v nezbytných případech i prostřednictvím sociálních opatření; vyzývá Komisi, aby zamezila riziku zvýšeného sociálního vyloučení vyplývajícímu z vyšších cen ropy; potvrzuje, že je třeba využít Evropský sociální fond s cílem bojovat proti nezaměstnanosti, kterou způsobují rostoucí ceny ropy;

2.  vyjadřuje znepokojení nad sociálními dopady zvýšených nákladů na bydlení, vytápění a dopravu, zejména pokud jde o nízkopříjmové, chudé a zranitelné skupiny obyvatelstva, a vyzývá členské státy, aby přijaly vhodná opatření, která zabezpečí cenovou dostupnost těchto služeb a přístup k nim, včetně cílené podpory příjmu a pobídek ke zvýšení energetické účinnosti, aby byla zajištěna mobilita a nedocházelo k sociálnímu vyloučení a snižování životní úrovně; v této souvislosti vítá nedávný návrh předsedy Euroskupiny, aby členské státy EU stanovily vnitrostátní minimální mzdy, které by všem Evropanům umožnily žít nad hranicí chudoby;

3.  domnívá se, že Komise by měla předložit sdělení o boji s energetickou chudobou v Evropské unii; vyzývá členské státy, aby přijaly vnitrostátní definice energetické chudoby a aby rozvinuly národní akční plány s cílem vymýtit tuto chudobu; vyzývá Komisi, aby monitorovala a koordinovala údaje poskytované členskými státy a zajistila, aby byly dodržovány povinnosti týkající poskytování univerzálních a veřejných služeb;

4.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby navrhovaná „Charta spotřebitelů energie“ byla právně závazná a jednoznačně stanovila práva spotřebitelů; vyzývá členské státy, aby zajistily, že vnitrostátní regulační orgány využijí všechny pravomoci, které jim byly svěřeny, k tomu, aby pomohly spotřebitelům;

5.  upozorňuje na skutečnost, že stoupající ceny energie jsou úzce propojeny s finanční krizí, kdy injekce likvidity poskytované centrálními bankami, aby se předešlo bankrotům, mohly vést k navýšení objemu spekulativních investic do komodit; vyzývá Mezinárodní měnový fond a fórum finanční stability, aby vyhodnotily tento „vedlejší účinek“ a zohlednily jej při navrhování globálních řešení; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby bezodkladně navrhla konkrétní opatření zaměřená na to, aby bylo v EU zakázáno nabízení, šíření nebo propagace finančních nástrojů, včetně pojištění a pojistných produktů spojených s investičními fondy, pokud jejich zisk plně nebo částečně plyne ze spekulace s potravinovými komoditami;

6.  s velkými obavami sleduje vzrůstající a rozšiřující se inflační trendy, které souvisejí zejména s vyššími cenami energie v hospodářské a měnové unii i v Evropské unii jako celku; vyzývá Radu ve složení ECOFIN, Euroskupinu, Evropskou komisi a ECB, aby v těsné spolupráci s Evropskými parlamentem a sociálními partnery společně co nejrychleji vytvořily proaktivní makroekonomickou a protiinflační politiku, jež by zahrnovala proaktivní investiční a mzdové politiky, jakož i snižování úrokových sazeb, a byla zaměřena na stabilizaci hospodářského růstu a poptávky;

7.  poukazuje na zvýšení daňových příjmů z energie, jež bylo způsobeno nedávným nárůstem cen ropy; vyzdvihuje význam vhodných fiskálních politik, včetně opatření v oblasti bydlení, jako prostředků ke snižování závislosti hospodářství na fosilních palivech, řešení klimatických změn a vytváření pobídek ke zvyšování investic do energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů a ekologických produktů a vytváření pozitivní diskriminace v jejich prospěch; zdůrazňuje, že daňové systémy by měly rovněž přijmout zásadu „znečišťovatel platí“;

8.  vyzývá k vytvoření integrovaného nouzového mechanismu EU pro zabezpečení dodávek energie, jehož součástí by bylo zvýšení minimálních zásob ropy v EU z 90 na 120 dnů spotřeby a vytvoření minimálních zásob plynu, které by vystačily alespoň na 90 dnů;

9.  domnívá se, že by zveřejňování (využívající veřejně dostupných údajů, jako je tomu ve Spojených státech) objemu evropských zásob ropy a ropných produktů, ale i dovozu a vývozu podle druhu produktu (surová ropa, benzín, nafta, topný olej a další), k němuž by docházelo jednou týdně, umožnilo lépe vyhodnocovat tlaky na světovém trhu, vyvodit z toho evropskou spotřebu, oslabit sklon subjektů působících na trhu orientovat se na americké zásoby, a přispělo by tak k omezení kolísání cen ropy;

10.  vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že navzdory rétorice o řešení problému změny klimatu a snížení dovozu energie do EU není pro řadu vlád členských států prioritou plné a okamžité provedení právních předpisů o energetické účinnosti a jejich dodržování; dále konstatuje, že 20% cíl pro obnovitelné zdroje energie napomůže posílení stability na trzích s energií prostřednictvím diverzifikace a v dlouhodobém horizontu sníží náklady spotřebitelů;

11.  konstatuje, že ačkoli je oblast energií v současnosti díky cenám ropy velmi zisková, nedochází k nezbytným investicím do rozvoje rafinérií, které by umožnily udržet krok se zvyšující se poptávkou; vyzývá Komisi, aby monitorovala vývoj cen, především s ohledem na to, jaký dopad má na spotřebitele jejich zvyšování či snižování; dále vyzývá Komisi, aby v této souvislosti představila návrhy týkající se využití politiky sociální odpovědnosti podniků na úrovni EU;

12.  upozorňuje na neodůvodněnou indexaci cen ropy a plynu v dlouhodobých smlouvách o dodávkách plynu, která vede k nárůstu cen vytápění a elektřiny; vyzývá Komisi, aby přezkoumala tuto spojitost a navrhla přiměřenou politickou reakci;

13.  vyzývá Komisi, aby v odvětví dopravy neprodleně vypracovala opatření, jejichž cílem by bylo nejen zajistit bezpečnost dodávek ropných produktů, ale také chránit životní prostředí; konstatuje, že aby se snížila závislost na ropě v dopravě, je zcela zásadní zaměřit se na přechod ze silniční dopravy na železnici a vnitrozemskou a/nebo pobřežní plavbu, čímž se podpoří a oživí nákladní i osobní doprava po železnici, a zároveň se podpoří pobřežní a vnitrozemská plavba v EU;

14.  vyzývá k vytvoření společné evropské zahraniční politiky v oblasti energií, která výrazně napomohla zaručení energetické bezpečnosti pro celou EU a zároveň sledovala cíl udržitelnosti na mezinárodní úrovni, a stala se tak pro občany EU skutečným přínosem vzhledem k úsilí vynakládanému na vnitrostátní úrovni; domnívá se, že energetická politika, a zejména bezpečnost dodávek energie, musí tvořit nedílnou a významnou součást společné zahraniční politiky a že by měla být zohledňována ve všech aspektech zahraniční politiky;

15.  konstatuje dopady zvýšených cen energie, které jsou pociťovány obzvlášť silně v rozvojových zemích, a vyzývá Komisi, aby vypracovala strategii, která napomůže zmírnění škodlivých dopadů cenové nedostupnosti energie na nejchudší obyvatele; upozorňuje na skutečnost, že prudce stoupající ceny energie by mohly vést k mezinárodním krizím a konfliktům se značnými dopady na demokracii, dodržování lidských práv a chudobu, především v rozvojových zemích;

16.  je přesvědčen, že zásady Smlouvy o energetické chartě (ECT) by měly vést jak společnou evropskou zahraniční politiku v oblasti energií, tak úsilí EU o navázání mezinárodní spolupráce v energetice;

17.  vyzývá EU, aby i nadále na mezinárodní úrovni spolupracovala se zeměmi, které jsou hlavními producenty či spotřebiteli ropy s cílem řešit problém nedostatečných investic do vrtů a rafinérií, zvýšit produkci a uspokojit neustále stoupající celosvětovou poptávku po energii získávané z ropy;

18.  vítá vytvoření Mezinárodního partnerství pro spolupráci v oblasti energetické účinnosti (IPEEC), které bylo ustaveno skupinou G8, Čínou, Indií, Jižní Koreou a EU v červnu 2008; vyzývá členské státy IPEEC, aby přijaly závazné cíle energetické účinnosti, které by byly srovnatelné s cílem, který si stanovila EU, a aby vytvořily legislativní rámec napomáhající úsilí o dosažení energetické účinnosti; vyzývá k přijetí komplexní a soudržné globální strategie s cílem podporovat využívání alternativních zdrojů energie;

19.  vyzývá k aktivnímu zapojení evropských zemí, které nejsou členskými státy Evropské unie, např. Norska, které je třetím největším vývozcem ropy na světě, do společné evropské zahraniční politiky v oblasti energií;

20.  podporuje iniciativy Komise na rozvíjení užšího dialogu v oblasti energií se zeměmi jižního Kavkazu, kaspické oblasti a Střední Asie, jakož i středomořského regionu a Blízkého východu; vítá nový přístup EU založený na „kritickém a konstruktivním dialogu“, který EU zaujala vůči zemím této oblasti a který se snaží najít rovnováhu mezi zájmem EU diverzifikovat své dodávky ropy a zemního plynu a cílem dosáhnout politických reforem v těchto zemích;

21.  vyzývá k rozvíjení stávajících mechanismů v rámci evropské politiky sousedství a Černomořské synergie a k vytvoření nových mechanismů v tomto rámci s cílem prohloubit spolupráci s tranzitními zeměmi (Ukrajinou, Běloruskem, Moldavskem, zeměmi jižního Kavkazu, Mašreku a Maghrebu), zvýšit transparentnost fungování trhu a přispět k větší stabilitě dodávek a tranzitu;

22.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům členských státům.