NÁVRH USNESENÍ,
15. 10. 2008
v souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu
předkládá Doris Pack
za Výbor pro zahraniční věci,
o uzavření Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé
B6‑0541/2008
Usnesení Evropského parlamentu o uzavření Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé
Evropský parlament,
– s ohledem na závěry předsednictví přijaté na zasedání Evropské rady v Soluni (19.–20. června 2003) a na přílohu těchto závěrů nazvanou Soluňská agenda pro západní Balkán: směřování k evropské integraci,
– s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 7. listopadu 2005 zahájit jednání s Bosnou a Hercegovinou za účelem uzavření dohody o stabilizaci a přidružení,
– s ohledem na parafování Dohody o stabilizaci a přidružení dne 4. prosince 2007 a na podepsání této dohody dne 16. června 2008,
– s ohledem na rozhodnutí Rady a Komise o uzavření Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé (CNS(2008)08225),
– s ohledem na pracovní plán pro liberalizaci víz, který Komise předala Bosně a Hercegovině dne 5. června 2008,
– s ohledem na Prozatímní dohodu o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským společenstvím na straně jedné a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé, dále s ohledem na přílohy a protokoly této dohody a na společné prohlášení a na prohlášení Společenství připojené k závěrečnému aktu,
– s ohledem na čl. 103 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že Dohoda o stabilizaci a přidružení je první komplexní mezinárodní dohodou mezi Bosnou a Hercegovinou a Evropskou unií, v níž jsou vytvořeny smluvní vztahy mezi těmito dvěma stranami a která usnadní přechod Bosny a Hercegoviny k plně fungujícímu státu, jehož budoucnost spočívá podle evropského summitu v Soluni v Evropské unii,
B. vzhledem k tomu, že Dohoda o stabilizaci a přidružení je schopna podpořit hospodářství Bosny a Hercegoviny, neboť obsahuje ustanovení, která tuto zemi zavazují k tomu, aby liberalizovala svůj trh, což zvýší konkurenceschopnost jejích podniků a přiláká investice, dále aby modernizovala svůj právní rámec, tak aby byl účinnější a transparentnější, a aby postupně uvedla v soulad právní předpisy a nařízení Bosny a Hercegoviny s acquis communautaire EU,
C. vzhledem k tomu, že prozatímní dohoda, která je v platnosti od 1. července 2008, postupně ruší většinu obchodních omezení pro obě strany a mohla by krátkodobě nadměrně zatížit hospodářství Bosny a Hercegoviny kvůli konkurenci výrobků EU a snížení příjmů z celních poplatků,
D. vzhledem k tomu, že Dohoda o stabilizaci a přidružení obsahuje ustanovení týkající se posílení institucí, konsolidace právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv menšin,
E. vzhledem k tomu, že je v této dohodě stanoveno, že by strany měly spolupracovat v citlivých oblastech, např. v oblasti víz, hraničních kontrol, azylu a migrace, praní špinavých peněz, boje proti terorismu a proti organizované trestné činnosti,
F. vzhledem k tomu, že provádění dohodnuté reformy policejních struktur Bosny a Hercegoviny by mělo být chápáno jako součást úsilí země o zlepšení své možnosti zabývat se výše uvedenými otázkami,
G. vzhledem k tomu, že jedním z cílů této dohody je také zvýšení úrovně všeobecného a odborného vzdělávání i profesní přípravy v Bosně a Hercegovině a také politika v oblasti mládeže a práce s mládeží, včetně neformálního vzdělávání,
H. vzhledem k tomu, že je zapotřebí vyvinout větší úsilí k překonání etnického rozdělení země a přiblížení ke skutečnému usmíření mezi stranami; vzhledem k tomu, že toto úsilí musí směřovat především k mladé generaci formou společných vzdělávacích programů na obou stranách a pomocí pochopení nedávných tragických událostí, které se v zemi odehrály,
I. vzhledem k tomu, že Bosna a Hercegovina je stále v mnoha ohledech zemí etnicky rozdělenou, což představuje překážku pro její přeměnu ve skutečně fungující stát a demokracii,
J. vzhledem k tomu, že je stále 125 072 osob oficiálně registrováno jako vysídlené osoby, z nichž, podle vlády Bosny a Hercegoviny, 8000 vnitřně vysídlených osob stále žije ve společných střediscích, a to zejména kvůli nedostatku odpovídajícího ubytování, infrastruktury a zaměstnání v oblastech, z nichž tyto osoby pocházejí,
K. vzhledem k vynikající práci vykonávané na místě nevládními organizacemi, které se snaží pro vnitřně vysídlené osoby a uprchlíky učinit situaci snesitelnější,
L. vzhledem k tomu, že je úředně registrováno 45 000 osob, které potřebují pomoc s návratem do míst, kde bydlely před válkou,
M. vzhledem k tomu, že válečné zločiny by měly být stíhány se stejným odhodláním, prostředky a účinností na vnitrostátní i místní úrovni,
1. vítá podepsání této významné dohody a naléhavě vyzývá všechny členské státy EU, aby neprodleně přikročily k její ratifikaci; je přesvědčen o tom, že tato dohoda upevní evropské vyhlídky Bosny a Hercegoviny a poskytne jedinečnou příležitost k tomu, aby tato země dosáhla míru, stability a prosperity;
2. připomíná zejména vedoucím politickým představitelům, že jsou to oni, kteří by měli využít této příležitosti tím, že prokáží dostatečnou předvídavost a odhodlání ke společnému prosazování reforem na všech úrovních – státní, na úrovni správních jednotek i na místní úrovni – s cílem modernizovat zemi a dosáhnout její větší efektivnosti a souladu s normami EU, v neposlední řadě odstraněním všech zbytečných právních a správních překážek a zjednodušením správních struktur; je přesvědčen, že zejména orgány federace by v tomto směru měly co nejdříve zvážit přikročení ke konkrétním opatřením;
3. v tomto ohledu připomíná, že Bosna a Hercegovina musí v souladu s Dohodou o stabilizaci a přidružení a prozatímní dohodou mimo jiné:
a) postupně zrušit veškerá množstevní omezení na výrobky z EU,
b) odstranit celní poplatky podle dohodnutých harmonogramů,
c) zjednodušit pohyb zboží jakýmikoli dopravními prostředky na celém území Bosny a Hercegoviny a
d) podrobně přezkoumat všechny režimy podpory v celé zemi, sjednotit všechny režimy podpor s právními předpisy EU a zřídit nezávislý orgán pro státní podporu;
4. domnívá se, že Dohoda o stabilizaci a přidružení je schopna podpořit hospodářství Bosny a Hercegoviny, neboť obsahuje ustanovení, která zavazují zemi k tomu, aby liberalizovala svůj trh, což zvýší konkurenceschopnost jejích podniků a přiláká investice, dále aby modernizovala svůj právní rámec tak, aby byl účinnější a transparentnější; podporuje orgány Bosny a Hercegoviny, aby podnikly nezbytné kroky ke zvýšení úrovně přímých zahraničních investic v zemi;
5. domnívá se, že z výše uvedených opatření vyplývá, že správní kapacita Bosny a Hercegoviny musí být posílena na všech úrovních, včetně státní, která bude odpovědná za sledování a dodržování povinností vyplývajících z Dohody, bez ohledu na to, které orgány jsou odpovědné za provádění Dohody o stabilizaci a přidružení;
6. připomíná, že je třeba, aby obě správní jednotky učinily pokrok v procesu privatizace, ale zdůrazňuje, že privatizace by měla být prováděna za transparentních podmínek, v řádném regulativním a právním rámci a že by příjmy z privatizace měly být investovány s cílem podpořit trvalý hospodářský rozvoj země;
7. vyzývá parlament Bosny a Hercegoviny, aby v úzké spolupráci s parlamenty správních jednotek dohlížel na provádění Dohody o stabilizaci a přidružení a usnadnil přijetí právních předpisů vztahujících se k této dohodě a evropskému partnerství;
8. je přesvědčen, že ustanovení týkající se spolupráce v oblastech, jako jsou víza, správa hranic, migrace, boj proti organizované trestné činnosti a terorismu, budou pro Bosnu a Hercegovinu silnou motivací k tomu, aby stavěla na nedávno přijaté policejní reformě tím, že se podpoří další spolupráce mezi různými policejními strukturami a dosáhne větší harmonizace postupů a praktik; vyzývá policejní misi EU v Bosně a Hercegovině, aby tento proces usnadnila;
9. vítá skutečnost, že Dohoda rovněž zachovává zásadu nediskriminačního přístupu ke vzdělání a systémům odborné přípravy Bosny a Hercegoviny bez ohledu na pohlaví, etnický původ nebo náboženské vyznání; je přesvědčen, že je nezbytné věnovat značné úsilí odstranění struktur stoupenců rasové segregace, které v současné době v zemi působí; považuje vzdělání a zkušenosti získávané od ranného dětství v rámci společného soužití za klíčové faktory v procesu usmíření;
10. je přesvědčen, že by EU měla podporovat spolupráci v oblasti vědy a výzkumu, včetně výměny pracovníků, a to mezi Bosnou a Hercegovinou a jinými zeměmi regionu a také mezi těmito zeměmi a členskými státy EU; připomíná v této souvislosti, že programy EU mohou být pro splnění tohoto cíle přínosem, a že je nutné zřídit vnitrostátní agenturu pověřenou prováděním těchto programů, které jsou nyní přístupné pro země západního Balkánu;
11. naléhavě vyzývá vzdělávací instituce v Bosně a Hercegovině, aby neprodleně zřídily vnitrostátní agenturu potřebnou k tomu, aby občanům Bosny a Hercegoviny byla umožněna účast na programech mobility Společenství, které byly na pokyn Evropského parlamentu otevřeny zemím západního Balkánu; domnívá se, že kromě rozvíjení mobility studentů a výzkumných pracovníků by měly příslušné programy Společenství sloužit také podpoře vzájemné spolupráce vzdělávacích institucí, která přesáhne hranice jednotlivých správních jednotek;
12. zastává rovněž názor, že s ohledem na možný sociální a hospodářský vliv vstupu dočasné dohody v platnost musí předvstupní nástroj EU podporovat modernizaci systémů sociálního zabezpečení země a jejích pracovněprávních předpisů, ale i organizace pracovního trhu a odbory, modernizaci dopravní infrastruktury Bosny a Hercegoviny za účelem umožnění hospodářského rozvoje a politiku zaměřenou na snížení znečištění životního prostředí, na optimalizaci spotřeby energie a na zlepšení nakládání s odpady; považuje tedy o to více za politováníhodné, že orgány Bosny a Hercegoviny nebyly schopny jmenovat vnitrostátního koordinátora pro IPA, jak to požadovala Komise;
13. vyzývá Komisi k přijetí opatření navržených tak, aby odrážely zvláštní podmínky v Bosně a Hercegovině s cílem napomoci procesu přistoupení k EU a usnadnit jej;
14. naléhavě žádá Komisi, aby tuto zemi zahrnula do všech svých iniciativ podporujících kontakty mezi lidmi, rozvíjejících občanskou společnost a posilujících hospodářský a sociální rozvoj Bosny a Hercegoviny;
15. je znepokojen skutečností, že v oblasti návratu uprchlíků a vnitřně vysídlených osob nedošlo k velkému pokroku, což platí např. pro region Posavina; připomíná, že je třeba zajistit, aby se místní orgány více zapojovaly a angažovaly v procesu návratu, dále je třeba organizovat cílenou osvětovou činnost zaměřenou na to, aby veřejnost navrátilce lépe přijímala, zabývat se požadavky ohledně chybějící infrastruktury a veřejných služeb v oblastech, kam se tyto osoby navracejí, vytvářet pro navrátilce pracovní příležitosti a v celé Bosně a Hercegovině harmonizovat systémy důchodového zajištění, zdravotního pojištění a vzdělávání, aby se zajistily bezpečné a důstojné podmínky návratu, jež budou udržitelné a budou účinně přispívat k procesu usmíření;
16. v tomto ohledu připomíná závazek uskutečňovat Sarajevské prohlášení z roku 2005;
17. je přesvědčen, že zvýšené úsilí při usnadňování návratů je důležité zejména s ohledem na potřebu provést do roku 2011 nové sčítání lidu založené na roztříděných údajích, jehož cílem je poskytnout aktualizovaný přehled o struktuře obyvatel Bosny a Hercegoviny;
18. vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby se bezodkladně zabývaly problémem 8000 obyvatel ve zbývajících společných střediscích, pro které nemusí být bezpečný a důstojný návrat možný, a nalezly pro tyto občany vhodná a důstojná trvalá řešení;
19. domnívá se, že by se mělo větší úsilí vynaložit v oblasti práv příslušníků menšin v Bosně a Hercegovině, neboť se v této oblasti nedosáhlo velkého pokroku; vítá v této souvislosti změnu volebního práva z dubna 2008, která umožňuje členům národnostních menšin kandidovat ve volbách; vyjadřuje však politování nad skutečností, že o počtu křesel zástupců národnostních menšin mají rozhodovat obce; dále zdůrazňuje, že je potřeba zajistit, aby začaly pracovat poradní výbory pro otázky menšin, které byly nedávno vytvořeny v Republice srbské a které by se měly vytvořit i v Bosně a Hercegovině; a dále odsuzuje přetrvávající diskriminaci „jiných“ v Ústavě Bosny a Hercegoviny a ve volebních zákonech této země;
20. požaduje více finančních prostředků na dosažení cíle vnitrostátní akční strategie, která má za cíl odstranit miny z Bosny a Hercegoviny do roku 2009; zdůrazňuje, že hlavní výzvou v této oblasti je nedostatek finančních prostředků pro uskutečňování této strategie, a vyzývá proto příslušné orgány, aby poskytly finanční prostředky, které jsou zapotřebí pro co nejrychlejší provedení a dokončení tohoto projektu;
21. v tomto ohledu připomíná, že je třeba, aby byla účinně prováděna ustanovení týkající se restituce majetku, která jsou již v platnosti, a naléhavě vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby v této věci přestaly váhat;
22. je také přesvědčen o tom, že je třeba věnovat větší úsilí řešení otázky pohřešovaných osob a odškodnění jejich rodin, a vítá v tomto ohledu činnost Mezinárodní komise pro nezvěstné osoby a úřadu pro nezvěstné osoby v Bosně a Hercegovině; vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že založení konkurenčních agentur na úrovni správních jednotek může tuto činnost ohrožovat;
23. je toho názoru, že je třeba věnovat zvýšenou pozornost souzení válečných zločinů na úrovni okresů a kantonů, aby se vyjasnilo, zda a jakým způsobem by měly být případy rozděleny mezi stát a nižší soudní moc, a aby se zajistilo, že soudy a státní zástupci budou mít k dispozici potřebné zdroje, že svědci budou mít přístup k odpovídající ochraně, že bude posílena přeshraniční policejní a soudní spolupráce a že bude harmonizován právní rámec uplatnitelný na státní a místní úrovni a na úrovni kantonů; vyzývá Komisi a země západního Balkánu, aby v tomto ohledu učinily zásadní pokrok ve spolupráci na regionální a mezinárodní úrovni;
24. podporuje v této souvislosti současný návrh strategie pro soudní stíhání válečných zločinů v Bosně a Hercegovině, která by objasněním počtu možných případů válečných zločinů měla pomoci určit politická, finanční a legislativní rozhodnutí a zdroje nezbytné pro vypořádání se s těmito případy;
25. je znepokojen atmosférou zastrašování sdělovacích prostředků, aktivistů v oblasti lidských práv a občanské společnosti obecně, která panuje v Republice srbské, a naléhavě vyzývá vedoucí politické představitele, aby si uvědomili důležitou úlohu, kterou hrají nezávislé sdělovací prostředky a nevládní organizace v demokratickém životě jejich správní jednotky;
26. vyjadřuje politování nad tím, že Republika srbská ohlásila záměr vystoupit jednostranně ze státního energetického podniku a vytvořit svůj vlastní podnik a odvolat svou předchozí podporu pro schválenou reformu; zdůrazňuje, že tento akt ohrožuje úsilí Bosny vynakládané v souvislosti s procesem stabilizace a přidružení; připomíná orgánům Republiky srbské, že proces stabilizace a přidružení poskytuje nejlepší příležitost k překonání stávajících správních překážek a k opětovnému zahájení regionální spolupráce s cílem zlepšit evropskou perspektivu této země a připravit ji na členství v EU;
27. vyzývá k tomu, aby byla podniknuty vhodné kroky v reakci na skutečnost, že Bosna a Hercegovina podepsala v souvislosti s Mezinárodním trestním soudem se Spojenými státy dvoustrannou dohodu o imunitě, která není v souladu ani se společným stanoviskem, ani s hlavními zásadami EU uplatňovanými v této oblasti;
28. lituje skutečnosti, že navzdory vážným problémům, kterým Bosna a Hercegovina čelí v oblasti boje proti korupci, organizované trestné činnosti, obchodování s lidmi, praní peněz a obchodu s drogami, brání pokroku v těchto oblastech politický nezájem, nedostatek politické vůle a nedostatečná koordinace mezi různými úřady na úrovni správních jednotek a policií; vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby urychleně podnikly další kroky k vyřešení těchto problémů;
29. domnívá se, že otázku příštího ústavního uspořádání země musí projednat parlament Bosny a Hercegoviny; v této souvislosti vyzývá k veřejné debatě vedené transparentním a otevřeným způsobem, do které se plně zapojí občanská společnost; je také toho názoru, že jakékoli ústavní uspořádání musí být výsledkem dobrovolné dohody mezi různými politickými stranami v Bosně a Hercegovině; je však přesvědčen, že by mezinárodní společenství a zvláštní zástupce Evropské unie měli zastávat významnou úlohu jako zprostředkovatelé, a vyzývá je, aby ve spolupráci s Benátskou komisí Rady Evropy poskytli podporu nezbytnou k vedení takovýchto jednání;
30. vyzývá místní politiky, aby si uvědomili nezbytnost strukturální reformy státu Bosna a Hercegovina; připomíná však, že tato reforma může mít úspěch pouze tehdy, pokud bude založená na realistických základech;
31. připomíná, že posilování centrálního státu neznamená oslabení správních jednotek, ale vytváření podmínek pro výkonnou správu, která pracuje pro dobro všech obyvatel Bosny a Hercegoviny v mnoha oblastech, např. při zřizování jediného vnitřního trhu;
32. připomíná orgánům Bosny a Hercegoviny jejich povinnost plně spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), zejména pokud jde o usnadnění zatýkání zbývajících uprchlých viníků, identifikaci a ochranu možných svědků nebo pokud jde o dokumenty nebo jiné důkazy požadované pro soudní procesy a vyšetřování poskytované Tribunálu;
33. vyjadřuje politování nad skutečností, že volební orgány neuspěly při řešení obtíží těch občanů Bosny a Hercegoviny, kteří se během války odstěhovali do zahraničí, avšak přejí si přesto vykonávat své volební právo; věří, že řešení je možno nalézt v dobré spolupráci se sousedními státy s cílem umožnit těmto občanům zaregistrovat se;
34. má za to, že uzavření Úřadu vysokého zástupce a současné posílení úlohy zvláštního zástupce EU by mělo zůstat nejvyšším cílem jak pro mezinárodní společenství, tak pro místní vedoucí představitele; naléhá proto na vedoucí politické představitele, aby v tomto ohledu dodržovali své povinnosti a vyvinuli úsilí s cílem splnit pět cílů a dvě podmínky stanovené Radou pro nastolení míru, aby prostřednictvím procesu oboustranného porozumění dosáhli přeměny Úřadu vysokého zástupce na zvláštního zástupce Evropské unie;
35. je nespokojen zejména s nedostatečným pokrokem při dokončování opatření pro oblast Brčko; varuje politické představitele v Bosně a Hercegovině, že rozsudek rozhodčího soudu o statusu oblasti Brčko je konečný a nemůže být zpochybňován;
36. žádá také politické představitele Bosny a Hercegoviny, aby uznali nutnost racionálního rozdělení majetku mezi stát a ostatní správní úrovně, což je jedním z úkolů pro ukončení činnosti Úřadu vysokého zástupce; vyzývá je, aby se vážně zapojili do jednání o řešení tohoto dlouhodobého problému; připomíná, že státu musí být přiděleny nezbytné zdroje, aby tyto úkoly mohly být splněny;
37. připomíná představitelům mezinárodního společenství, že jejich partnery k jednání jsou orgány Bosny a Hercegoviny, nikoli vedoucí představitelé hlavních politických stran; věří proto, že orgány Bosny a Hercegoviny musí být zapojeny a opravdu se stát hlavními činiteli reforem, které tento stát musí provést;
38. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států, vládě Bosny a Hercegoviny a vysokému zástupci pro Bosnu a Hercegovinu.