NÁVRH USNESENÍ,

20. 10. 2008

který na základě prohlášení Evropské rady a Komise
v souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu
předkládají Annemie Neyts-Uyttebroeck a Margarita Starkevičiūtė
za skupinu ALDE,
o zasedání Evropské rady ve dnech 15. až 16. října 2008

Viz také společný návrh usnesení RC-B6-0543/2008

B6‑0551/2008

Usnesení Evropského parlamentu o zasedání Evropské rady ve dnech 15. až 16. října 2008

Evropský parlament,

–  s ohledem na zasedání Evropské rady v Bruselu, které se konalo ve dnech 15. a 16. října 2008,

–  s ohledem na zasedání Evropské rady v Bruselu, které se konalo ve dnech 19. a 20. června 2008,

–  s ohledem na mimořádné zasedání Evropské rady, které se konalo dne 1. září 2008,

–  s ohledem na čl. 103 odst. 2 jednacího řádu

A.  vzhledem k tomu, že EU se nachází v náročné situaci související s finanční krizí, s úkoly vyplývajícími ze změny klimatu a s nezbytností vytvořit jasné institucionální uspořádání,

B.  vzhledem k tomu, že 24 členských států již uzavřelo parlamentní postupy nezbytné pro přijetí Lisabonské smlouvy a že v průběhu příštího roku budou následovat významné volební a politické události,

C.  vzhledem k tomu, že EU sehrává na světové scéně hlavní úlohu, pokud jde o boj proti změně klimatu, a to jak zaujetím vedoucího postavení při mezinárodních jednáních, tak významným snižováním emisí, k němuž se zavázalo 27 států; vzhledem k tomu, že v této souvislosti byl na zasedání Evropské rady v březnu roku 2007 přijat závazek dosáhnout do roku 2020 snížení emisí skleníkových plynů přinejmenším o 20 %, popř. o 30 %, pokud bude dosaženo komplexní mezinárodní dohody,

D.  vzhledem k tomu, že v důsledku současné finanční krize dochází k závažným problémům na světových trzích a že je potřeba rozlišovat mezi řešením krizí a dlouhodobým řízením finančních trhů, přičemž s prvním souborem opatření by se mělo pokračovat svižným, cíleným způsobem tak, jak to v současnosti provádějí členské státy Evropské unie, zatímco v druhém případě je zapotřebí obezřetnosti, aby nedocházelo k tomu, že fungování finančních trhů budou vyvažovat nové právní předpisy či systémy, jejichž dopad nebyl dostatečně posouzen,

E.  vzhledem k tomu, že se ukázalo, že stávající systém dohledu v EU má jistá omezení, a že je nezbytné zajistit jednotný dohled nad ještě integrovanějšími evropskými finančními trhy na úrovni EU, avšak finanční stabilita a řešení krizí se týkají širšího okruhu subjektů, a nikoli pouze orgánů dohledu,

Makroekonomické důsledky celosvětové finanční krize

1.  důrazně upozorňuje na to, že evropské makroekonomické strategie musí reagovat rychle a nanejvýš koordinovaně, aby obsáhly daňovou zátěž vyplývající ze záchranných opatření a pomohly obnovit celosvětový ekonomický růst; podotýká však, že nesmí docházet k porušování zásad stability a růstu a že by členské státy měly usilovat o konsolidaci rozpočtu;

2.  vítá úsilí, které vyvinula ECB a další centrální banky mimo eurozónu v souvislosti se zajištěním likvidity, a především skutečnost, že se jednalo o úsilí koordinované; je toho názoru, že koordinace politických opatření centrálních bank by se měla rozšířit celosvětově, aby se zajistila finanční stabilita a předešlo se vytváření makroekonomické nerovnováhy;

3.  vyzývá členské státy, aby vytvořily komplexní politický plán odpovídající vnitrostátním podmínkám, který by byl koordinován na úrovni EU a zohledňoval by negativní dopad finanční krize na hospodářství EU;

Strategie zaměřená na překonání finanční krize

4.  vítá závěry Evropské rady, na jejichž základě byla přijata opatření navržená euroskupinou dne 12. října; pokládá tuto jednotnou odpověď na finanční krizi za první významný krok k obnovení důvěry v trhy, k povzbuzení mezibankovních úvěrů a k rozšíření vlastních finančních prostředků bank umožňujících pokračovat v poskytování úvěrů společnostem a domácnostem;

5.  připomíná zásadní význam, který mají pro občany a malé a střední podniky nepřerušený přístup k úvěrům investice do infrastruktury EU, aby se zabránilo dramatickému propadu hospodářského růstu a zaměstnanosti; zdůrazňuje úlohu, kterou by v tomto ohledu mohla případně sehrát EIB;

6.  zdůrazňuje, že současná finanční krize svědčí o tom, jak zásadní je pro spotřebitele význam finančního vzdělání a gramotnosti; zdůrazňuje rovněž, že vzdělání spotřebitelů a opatření na jejich ochranu posilují hospodářskou soutěž, zvyšují kvalitu a podporují inovaci v rámci bankovních a finančních služeb a přispívají k účinnému dohledu;

7.  je znepokojen demoralizací na finančních trzích vytvářenou množstvím státních podpůrných opatření a zdůrazňuje, že výměnou za prostředky z veřejných financí, které byly investovány do záchranných plánů pro finanční systémy, musí daňoví poplatníci vidět, že se přistupuje ke změnám systémů správy a odměňování, ale i k restrukturalizaci nevhodných modelů podnikání a investičních strategií; konstatuje, že těchto cílů bude možno lépe dosáhnout současným odhodláním k podobným opatřením přijímaným na celosvětové úrovni;

8.  varuje před účinným dočasným upuštěním od pravidel hospodářské soutěže; vítá návrh Komise týkající se podrobného přezkumu záchranných operací a zajištění jejich souladu s ustanoveními Smlouvy;

9.  vyjadřuje pochopení a souhlas s tím, že bylo nezbytné jednat rychle, pokud jde o zásadu účtování v reálných hodnotách (IAS 39 a IFRS 7), aby v době krize byla umožněna určitá míra flexibility v účetních standardech, aniž by to ohrozilo samotnou regulaci;

10.  zdůrazňuje, že iniciativa v oblasti právních předpisů musí být koordinována přinejmenším na úrovni EU a musí být proticyklická, pokud jde o kapitálové náklady; konstatuje, že k vyřešení problémů finančních institucí v přeshraničních situacích jsou nezbytná komplexní a právně závazná opatření, a to jak v rámci EU, tak pokud možno i pro třetí země;

Zlepšení regulace finančních trhů a dohledu nad nimi

11.  připomíná, že je zapotřebí posílit Lamfalussyho proces, jak bylo požadováno v nedávné zprávě Parlamentu o budoucí struktuře dohledu (A6-0359/2008), včetně dohledu kolegií nad největšími přeshraničními finančními skupinami a určení jednoznačného právního statusu a větších výsadních práv výborů 3. úrovně, čímž by se zlepšil dohled v EU a přispělo by se tím k mezinárodnímu dialogu a koordinaci politiky v této oblasti; v tomto ohledu je nezbytné posílit úlohu ECB; je třeba vypracovat postupy spolupráce a sdílení informací mezi výbory 3. úrovně podle Lamfalussyho a Evropským systémem centrálních bank / Výborem pro bankovní dohled (odstavec 16 + druhá část odst.18);

12.  vítá rozhodnutí Komise vytvořit skupinu na vysoké úrovni, která má zajistit, aby struktura dohledu byla pevná a udržitelná a aby umožňovala lepší integraci a koordinaci napříč odvětvími a státy; zdůrazňuje, že je důležité, aby bylo přesně vymezeno pověření této skupiny, a to v krátkém časovém rámci, a aby byla tato skupina odpovědná Radě, Komisi a Parlamentu; schvaluje vytvoření „oddělení pro finanční krizi“ a žádá Komisi, aby schválila krátkodobé změny v jeho činnosti a spolupráci s vytvořenou skupinou na vysoké úrovni;

13.  zdůrazňuje, že je zapotřebí pečlivě analyzovat příčiny současné finanční krize, zejména adekvátnost dohledu a soulad se stávajícími pravidly; připomíná svůj požadavek vyvážených legislativních opatření, a to pokud jde zejména o: regulaci bank a dohledu nad nimi, úlohu ratingových agentur, sekuritizaci a dohled nad ní, zajišťovací fondy a další typy nových institucí, úlohu pákového efektu, požadavky transparentnosti, ukončení práce na pravidlech, vyjasnění trhů OTC a mechanismy pro předcházení krizím; vítá návrh Komise na zvýšení minimální ochrany bankovních vkladů a připomíná její závazek provést urychleně analýzu tohoto návrhu; žádá členské státy, aby přijaly stejný závazek;

14.  žádá Komisi, aby navrhla harmonogram revidované verze plánu opatření v oblasti finančních služeb, který by lépe odrážel nejnovější vývoj na finančních trzích, a zajistil tak návaznost iniciativ směřujících k integraci a posílení finančního trhu EU;

15.  vítá iniciativu, jejímž cílem je reformovat mezinárodní finanční systém na základě zásad transparentnosti, odpovědnosti, stability bankovního sektoru, globálního řízení a integrity; vyzývá, aby Evropská unie urychleně a jednotně přijala s mezinárodními partnery a mezinárodními finančními institucemi iniciativy, jejichž cílem je obnovit důvěru v globální finanční systém;

Lisabonská smlouva

16.  konstatuje, že Evropská rada nedosáhla skutečného pokroku v řešení problémů kolem ratifikace Lisabonské smlouvy; bere na vědomí prohlášení irského předsedy vlády; je připraven nabídnou irské vládě a parlamentu jakoukoli pomoc, kterou budou potřebovat k předložení návrhů, které vytvoří větší, informovanější shodu názorů irské veřejnosti ohledně irské budoucnosti v rámci reformované a posílené Evropské unie a které budou přijatelné pro partnery Irska z EU; trvá na tom, aby na základě takovýchto návrhů Evropská rada v prosinci rozhodla s konečnou platností o tom, jak a kdy mají členské státy uvést Smlouvu v platnost;

17.  naléhavě vyzývá Švédsko, aby Smlouvu ratifikovalo v co nejbližší budoucnosti; očekává zveřejnění rozhodnutí německého Spolkového ústavního soudu; trvá na tom, aby polský prezident nyní splnil svou ústavní povinnost a podepsal nástroj ratifikace, tak jak ho schválil polský parlament; konstatuje, že české předsednictví Evropské unie nebude příliš věrohodné, jestliže Česká republika nesplní svou povinnost ratifikovat Smlouvu;

18.  prozatím by nesouhlasil s tím, aby volby do Evropského parlamentu a jmenování nové Komise probíhaly podle ustanovení Niceské smlouvy;

Energetika a změna klimatu

19.  plně podporuje odhodlání předsednictví Rady a Komise trvat navzdory současné finanční krizi na ambiciózních cílech, které si Unie sama vytyčila v souvislosti se souborem opatření v oblasti změny klimatu a energetiky; připomíná však, že Evropský parlament je neodmyslitelnou stranou jakékoli dohody;

20.  vítá soubor opatření v oblasti změny klimatu předložený Komisí v lednu 2008 a práci, kterou Rada a Parlament vykonaly, aby bylo možno na konci roku uzavřít dohodu ohledně těchto otázek;

21.  připomíná pevný závazek, který Evropská rada učinila v březnu 2007 a který spočívá ve snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 o 20 %, a to bez ohledu na jakoukoli mezinárodní dohodu; bere na vědomí rozhodnutí, které Evropská rada vydala na stejném zasedání, a sice přikročit ke 30% snížení v případě, že bude v nějaké mezinárodní dohodě stanoveno, že se další rozvinuté země zaváží ke srovnatelnému snížení emisí a že hospodářsky vyspělejší rozvojové země přispějí úměrně svým povinnostem a příslušným schopnostem;

22.  zdůrazňuje, že energetická účinnost je nejenom nejrentabilnějším prostředkem snižování emisí skleníkových plynů, ale že má i přímý kladný vliv na hospodářství ve formě nižších faktur za energii a větší kupní síly spotřebitelů, pokud jde o jiné zboží a služby; vyzývá členské státy k maximálnímu provádění politik zaměřených na energetickou účinnost;

23.  znovu připomíná, že podporuje výbor ITRE ohledně směrnice na podporu využívání energie z obnovitelných zdrojů, a zejména závazný cíl 20% zvýšení energetické účinnosti v odvětví dopravy; konstatuje, že omezení poptávky po energii v odvětví dopravy usnadní dosažení 10% cíle pro obnovitelné energie v dopravě, a vyzývá proto Radu, aby tento návrh zvážila a podpořila;

24.  je nicméně znepokojen tím, že by příslušné reakce na tuto specifickou situaci ze strany některých členských států a odvětví, které jsou pro rozhodnutí v prosinci 2008 potřebné, mohly vést k oslabení závazku splnit cíle do roku 2020;

25.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byly naše závazky převedeny na závazné právní předpisy na úrovni EU, aby bylo možno zajistit pro budoucí generace bezpečné a udržitelné životní prostředí;

26.  konstatuje, že je nutné dokončit soubor opatření v oblasti změny klimatu co nejdříve, aby byla zajištěna větší jistota a transparentnost pro náš průmysl a aby bylo možno ujistit občany, že EU hraje aktivní a vedoucí úlohu využíváním svých pravomocí a povinností k zajištění čistší a udržitelnější budoucnosti;

27.  připomíná, že Systém EU pro obchodování s emisemi je největším programem na světě, který funguje na principu „stanov strop a obchoduj“ (cap-and-trade), a jako takový se stal jedním z klíčových faktorů při dlouhodobém plánování investic, protože průmysl usiluje o rozvoj technologií a snížení své celkové uhlíkové stopy;

28.  upozorňuje na skutečnost, že potenciál přispět k největšímu omezení CO2 v odvětví energetiky a v průmyslových zařízeních, který představuje zachycování a uchovávání uhlíku, uznal mimo jiné i Mezivládním panelem pro klimatické změny; vyzývá proto Radu, aby zajistila, že budou poskytnuty dostatečné finanční prostředky, aby bylo možno do roku 2015 zahájit činnost v rámci 12 demonstračních projektů, jejichž uskutečnění požadovala;

29.  uznává, že pokud se chceme dostatečně přizpůsobit změně klimatu a zmírnit její důsledky, je zapotřebí větších investic do infrastruktury ve spojení s novými, nízkouhlíkovými technologiemi;

30.  vítá nový návrh Komise nazvaný Řešení problémů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů jako součást boje proti změně klimatu a ztrátě biologické rozmanitosti (KOM(2008)645); považuje ho však za nedostatečný, pokud jde o opatření pro boj proti odlesňování a úbytku biologické rozmanitosti, a sice jak na území Evropy, tak i pokud jde o boj proti uvádění nezákonně těženého dřeva v třetích zemích na evropské trhy;

Zabezpečení dodávek energie

31.  vyzývá členské státy, aby přijaly pevný politický závazek vytvořit evropskou energetickou politiku, která zabezpečí cenově dostupnou energii, pokud možno v krátkodobém výhledu z nízkouhlíkových zdrojů a ve střednědobém výhledu z bezuhlíkových zdrojů, a především z obnovitelných zdrojů, přičemž budou respektovány zásady tržního mechanismu a zároveň se bude dohlížet na ochranu životního prostředí, bojovat se změnou klimatu a prosazovat energetická účinnost;

32.  domnívá se, že vytvoření společného postoje EU v dialogu s třetími zeměmi zlepší schopnost EU při jednáních se zeměmi produkujícími a spotřebovávajícími energii, a dále se domnívá, že komisaři odpovědnému za energetické otázky by měl být udělen jednoznačně definovaný mandát, který stanoví dlouhodobou vizi Evropy pro energetické plánování;

33.  podporuje posílení evropské politiky sousedství a klade zvláštní důraz na spolupráci se sousedními zeměmi v oblasti energetiky, včetně dopravní infrastruktury, které by měla být poskytnuta zvláštní finanční pomoc;

34.  bere na vědomí, že je důležité a naléhavě nezbytné, aby Komise do konce tohoto roku dokončila přípravu příslušných návrhů a pracovní harmonogram, a urychlila tak propojení nejodlehlejších evropských zemí; vítá zejména iniciativu Komise s cílem navrhnout do konce prosince 2008 akční plán, který urychlí realizaci propojení s Pobaltím;

Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu

35.  vítá přijetí Evropského paktu o přistěhovalectví a azylu, neboť umožňuje soudržný a vyvážený postoj k migraci, který má dva hlavní cíle: umožnit zákonné způsoby migrace a zároveň řešit otázku nezákonné migrace; trvá na tom, že závazky přijaté v rámci této iniciativy musí být členskými státy převedeny do vnitrostátních opatření; bere na vědomí, že přetrvává potřeba vytvořit společnou politiku přistěhovalectví a zavést evropskou azylovou politiku na základě návrhů, které předloží Komise do konce tohoto roku;

36.  v tomto ohledu naléhavě žádá Radu, aby ukázala své politické odhodlání a převedla své ambiciózní prohlášení do konkrétních politických kroků tím, že podpoří Komisi a její výhledovou strategii pro Evropu:

–  legálního přistěhovalectví: plánovaný soubor opatření v oblasti legální migrace (modrá karta, jednotný postup podávání žádostí, sezónní pracovníci, návrh týkající se osob převedených v rámci společnosti, placení stážisti a další),

–  nezákonná migrace: návrhy zahrnující sankce vůči zaměstnavatelům a program EU pro znovuosídlení,

–  azyl: provádění fáze II, včetně přezkumu směrnice o minimálních normách pro postupy v členských státech pro udělování a odnímání právního postavení uprchlíka a směrnice o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany, a zřízení Evropského úřadu na pomoc žadatelům o azyl,

–  vytvoření politiky Společenství v oblasti migrace a azylu založené na otevření cest legálnímu přistěhovalectví a definování obecných norem ochrany migrantů a základních práv žadatelů o azyl v EU;

Vnější vztahy

37.  zdůrazňuje, že Evropská unie musí trvat na tom, aby Rusko plnilo dohody z 12. srpna a 8. září v jejich plném rozsahu, a musí vyvíjet nepřetržité úsilí s cílem přimět zúčastněné strany, aby se plně a konstruktivním způsobem zapojily do ženevských rozhovorů; opakuje, že jednání o nové dohodě o partnerství a spolupráci nebudou obnovena do té doby, dokud Rusko nezačne plnit své závazky;

38.  vyzývá Radu a členské státy, aby ve vztazích s Ruskem a v rámci probíhajícího hodnocení vztahů mezi EU a Ruskem předvedly svou jednotu a rozhodnost;

39.  vítá podporu, kterou Evropská rada poskytla „východnímu partnerství“, které v současné době připravuje Komise s cílem posílit vztahy mezi Unií a východními sousedy; zdůrazňuje, že toto partnerství musí mít konkrétní a skutečnou podobu, zejména pokud jde o svobodu pohybu a volný obchod, ale musí být pro něj v rozpočtu Společenství také vyčleněno dostatečné množství finančních prostředků;

Reflexní skupina

40.  bere na vědomí složení poradní skupiny; trvá na tom, že skupina by měla působit pouze a výhradně v rámci svých pravomocí, jak je schválila Evropská rada v prosinci 2007;

41.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům členských států.