NÁVRH USNESENÍ,
20. 10. 2008
v souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu
předkládají Martin Schulz, Hannes Swoboda, Robert Goebbels, Pervenche Berès, Linda McAvan a Jan Marinus Wiersma
za skupinu PSE,
o výsledcích zasedání Evropské rady konaného ve dnech 15. a 16. října 2008 v Bruselu
Viz také společný návrh usnesení RC-B6-0543/2008
B6‑0552/2008
Usnesení Evropského parlamentu o výsledcích zasedání Evropské rady konaného ve dnech 15. a 16. října 2008 v Bruselu
Evropský parlament,
– s ohledem na závěry předsednictví v návaznosti na zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 15.–16. října 2008,
– s ohledem na zprávu Evropské rady a na sdělení Komise o zasedání Evropské rady konané ve dnech 15.–16. října 2008,
– s ohledem na závěry Rady o rámci EU v oblasti dohledu a opatřeních pro finanční stabilitu přijaté dne 14. května 2008 a závěry Rady týkající se souvisejících otázek ze zasedání konaných dne 3. června 2008, 4. prosince 2007 a 9. října 2007,
– s ohledem na skutečnost, že Evropský parlament nedávno přijal ve výboru všechny legislativní návrhy, které tvoří soubor opatření v oblasti změny klimatu a energetiky,
– s ohledem na čl. 103 odst.2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že současná finanční krize, jež byla vyvolána finančním inženýrstvím v oblasti amerických hypotečních úvěrů a odvozených produktů, zasáhla celosvětový finanční systém v důsledku stále větší integrace finančních trhů,
B. vzhledem k tomu, že inovace na finančním trhu mohou být užitečné, ale je nutné, aby finanční produkty tohoto typu byly regulovány a aby byly transparentní s cílem zajistit vyváženost mezi účinností a stabilitou a zabránit tomu, aby případná rizika vážně narušila udržitelný hospodářský růst, tvorbu pracovních míst a sociální soudržnost,
C. vzhledem k tomu, že finanční trhy by měly sloužit reálné ekonomice narozdíl od současné situace, kdy jsou zisky privatizovány a ztráty znárodňovány,
D. vzhledem k tomu, že systémy odměňování generálních ředitelů a zprostředkovatelů motivují ke krátkodobému přebírání nadměrných rizik na úkor nezbytných dlouhodobých výsledků, obezřetnosti a odpovědnosti a nezohledňují výsledky jednotlivců a dané společnosti,
E. vzhledem k tomu, že současná krize je důkazem toho, že strukturu a účinnost dohledu EU, který je v současnosti roztříštěn a který s integrací a složitostí finančních trhů nedokázal udržet krok, je třeba reformovat a rozšířit,
F. vzhledem k tomu, že Evropský parlament v posledních několika letech opakovaně žádal Komisi a členské státy, aby zajistily dostatečně účinnou regulaci finančních trhů a dohled nad nimi a tím zaručily jejich stabilitu a ochránily úspory, důchody a pracovní místa evropských občanů,
G. vzhledem k tomu, že Komise, zejména komisař odpovědný za finanční služby, zastávali příliš pasivní úlohu a soustavně odmítali odpovídajícím způsobem reagovat na výzvy Parlamentu, aby přijali legislativní opatření ke zkvalitnění regulace finančních trhů,
H. vzhledem k tomu, že Komise by měla do konce roku 2008 zohlednit žádost Parlamentu o předložení příslušných legislativních návrhů, jak o tom bylo v Parlamentu rozhodnuto velkou většinou v případě hlasování o zprávách poslanců Rasmussena, Lehneho a zprávy poslankyně Van den Burgové / poslance Dăianu,
I. vzhledem k tomu, že společná měna zásadním způsobem zmírnila dopad světové finanční krize, takže nedošlo k hluboké krizi směnných kurzů,
J. vzhledem k tomu, že ve 24 členských státech byly dokončeny parlamentní postupy pro schválení Lisabonské smlouvy,
K. vzhledem k tomu, že institucionální reformy obsažení v Lisabonské smlouvě jsou naléhavě nutné, má-li se zajistit, aby Evropská unie fungovala bezproblémově, vyváženě a s plnou demokratickou kontrolou,
L. vzhledem k tomu, že je třeba zajistit jednoznačnost, pokud jde o institucionální ustanovení, podle nichž proběhnou v roce 2009 významné politické události, především evropské volby a sestavení nové Evropské komise,
Hospodářská a finanční situace
Finanční trhy: krizové řízení a dlouhodobá reforma
1. vítá závěry Evropské rady o hospodářské a finanční situaci i akční plán EU-15 na záchranu bank, zajištění platební schopnosti a předložení záruk na obnovu mezibankovního trhu schválený dne 12. října; vyjadřuje uznání plánu Spojeného království, který členové eurozóny přijali jako model a jenž prokázal propojení finančních trhů Spojeného království a eurozóny; domnívá se, že vůbec první schůzka vedoucích představitelů států a vlád eurozóny a jejich rozhodnutí na této úrovni přispějí k lepší vyváženosti hospodářské a měnové unie a že je nutné, aby se tato setkání dále rozvíjela;
2. považuje za zásadní, aby členské státy prokázaly své pevné odhodlání a schopnost účinného řízení k tomu, aby byly obnoveny dobré tržní podmínky, které jsou klíčovým předpokladem důvěry; zdůrazňuje nicméně, že podrobná kontrola provádění těchto vnitrostátních plánů přísluší Komisi; vyjadřuje politování nad nedostatkem předvídavosti a nad skutečností, že Rada a Komise začaly jednat, až když situace, která byla do té doby považována za neklid na finančních trzích, vyústila ve vážnou krizi;
3. vyzývá Radu a Komisi, aby mezi členskými státy zachovaly nezbytnou míru solidarity, a to zejména tím, že pomoc věnují přednostně vážněji postiženým státům;
4. konstatuje, že k tomu, aby se předešlo další krizi, je zapotřebí více transparentnosti, větší míry zveřejňovaných informací a lepšího řízení rizik, a že reforma regulačního systému proto musí být co nejobsáhlejší, aby se vztahovala na veškeré činitele a transakce na finančních trzích; zdůrazňuje, že iniciativa v oblasti právních předpisů musí být koordinována přinejmenším na úrovni EU; připomíná, že je důležité řešit celosvětově otázku daňových rájů a zemí s nedostatečnou legislativou, přičemž začít by se mělo těmi, které se nacházejí v EU; vyzývá proto Komisi, aby bez dalších odkladů předložila návrh revize směrnice o zdanění příjmů z úspor;
5. zdůrazňuje nutnost koordinace na evropské úrovni, například formou poskytnutí ručení v celé EU za vklady a závazky institucí, jež mají v systému významnou úlohu; konstatuje, že by se toto krátkodobé ručení mělo vztahovat také na nezajištěné půjčky mezi regulovanými institucemi s cílem oživit mezibankovní trh; vítá skutečnost, že takto budou postupovat všechny členské státy, ale trvá na tom, že tak měly činit bez ohledu na to, v jakém státě mají instituce působící v konkrétní zemi své sídlo, aby byla zachována rovnost podmínek; domnívá v souladu s Evropskou radou, že jakákoli opatření přijatá na vnitrostátní úrovni by měla vzít v úvahu přeshraniční dopady z hlediska systémových rizik, míry platební schopnosti, narušení hospodářské soutěže a mechanismů dohledu;
6. schvaluje rozhodnutí Rady týkající se rozšíření úlohy EIB jakožto poskytovatele a příjemce úvěrů, ale domnívá se, že by měla mít za úkol pomoci při rekapitalizaci bank formou evropského opatření v oblasti řízení rizik, které by doplňovalo vnitrostátní plány;
7. konstatuje, že s ohledem na zájmy daňových poplatníků a rozpočty členských států by pokaždé, kdy jsou vynaloženy veřejné prostředky na záchranu finanční instituce, měl být přítomen veřejný dohled a současně by mělo dojít ke zlepšení správy a řízení dané instituce, k omezení systémů odměňování vedení, vhodným změnám modelů podnikání a ke zvýšení odpovědnosti vůči veřejným orgánům, a žádá, aby Komise poskytla potřebné poradenství a zajistila tak harmonizované provádění plánu;
8. zdůrazňuje, že systémy odměňování vedoucích pracovníků ve finančním sektoru přispívají k orientaci odvětví na vysoce rizikové a krátkodobé zisky; lituje, že Evropská rada pouze vyzvala k odpovědnosti, a naléhavě proto vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrhy upravující systémy náhrad a odměňování, které by: 1) zajistily, aby finanční instituce zveřejnily svou politiku odměňování, zejména pokud jde o odměny a náhrady vyplácené řídícím pracovníkům a zprostředkovatelům; 2) zajistily, aby veškeré transakce, jichž se vedoucí pracovníci účastní, byly ve finančních výkazech jednoznačně identifikovatelné; 3) zajistily, aby pracovníci obezřetnostního dohledu zahrnuli do svého hodnocení řízení rizik také vliv odměňování, systému zvláštních odměn a zdanění s cílem zajistit, aby obsahovaly vyvážené pobídky a nepodněcovaly k přebírání rizik;
9. zdůrazňuje, že veškeré zločinné nebo podvodné aktivity, které by mohly být v rámci této krize odhaleny, by měly být potrestány s souladu se stávajícími vnitrostátními zákony a soudními postupy; zdůrazňuje dále, že výkonní pracovníci finančních institucí, kteří byli usvědčeni z nesplnění povinností nebo protiprávního obchodování, by měli být zbaveni funkce nebo možnosti dále působit ve všech nebo v příslušných oblastech finančního sektoru;
10. konstatuje, že snížení účetní hodnoty aktiv je doprovázeno účetním přeceňováním na aktuální tržní hodnotu (tzv. „mark-to-market“); zdůrazňuje, že za určitých okolností souhlasí s jistou mírou flexibility při účtování v reálných hodnotách, jak navrhla Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB), ale domnívá se, že by to nemělo narušit základní koncepci; trvá na tom, aby byl plně zapojen do budoucího schvalování účetních standardů v EU a reformy struktury řízení IASB;
11. lituje, že Komise již dříve neregulovala ratingové agentury, ale vítá její stávající návrh; zdůrazňuje, že tento návrh by měl zajistit, aby ratingové agentury měly povinnost oddělovat hodnocení úvěrových rizik od veškerých ostatních služeb (např. poradenství ohledně strukturování transakcí), které poskytují v souvislosti se závazky či subjekty, jež hodnotí, a aby v hodnoceních používaly jednotnou a vhodnou terminologii a zasazovaly se o transparentnost, jednoznačnost a poskytování údajů o složitých finančních produktech; domnívá se, že návrh by měl zajistit, aby sekuritizace a proces hodnocení úvěrových rizik nevedly k neodůvodněnému zvýšení celkové hodnoty sekuritizovaného produktu nad hodnotu příslušných aktiv, a že by měl požadovat, aby ratingové agentury zveřejňovaly více informací a zcela nebo v co nejvyšší míře se vyvarovaly asymetrických informací a nejistoty a zveřejňovaly případy střetu zájmů;
12. konstatuje, že stávající sítě vnitrostátních orgánů dohledu, postupy dohledu a právně nezávazná memoranda o porozumění nemusí dostačovat, nastane-li rozsáhlá krize způsobená pádem trhů či významných nadnárodních finančních skupin; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že závěry Evropské rady tuto otázku odpovídajícícm způsobem nezodpověděly, a naléhavě vyzývá Komisi, aby do konce roku 2008 předložila legislativní návrhy vycházející ze zprávy poslankyně Van den Burgové a poslance Dăianu o budoucí struktuře dohledu;
13. vítá záměr Komise vytvořit skupinu na vysoké úrovni, která má zajistit, aby struktura dohledu byla pevná a udržitelná a aby umožňovala lepší integraci a koordinaci napříč odvětvími a státy; trvá na tom, aby měl možnost spolurozhodovat o jejím složení a sekretariátu, a zdůrazňuje, že je důležité, aby bylo přesně vymezeno pověření této skupiny, a to v krátkém časovém rámci, a aby byla tato skupina odpovědná Radě, Komisi a Parlamentu;
14. bere na vědomí vytvoření jednotky na vysoké úrovni pro finanční krizi, ale lituje, že se jedná pouze o neformální mechanismus sloužící k varování, výměně informací a hodnocení; ostře kritizuje skutečnost, Parlament nebyl do této krizové jednotky zahrnut; podporuje vytvoření systému účinnějšího systému včasného varování, který by řídila Komise a který by měl koordinační a donucovací pravomoci a jehož by se měly účastnit výbory 3. úrovně;
15. zdůrazňuje význam větší koordinace na úrovni EU před schůzkou na úrovni G8 a je pevně přesvědčen o tom, že na stávající krizi je nutné nalézt globální odpovědi, které by měly prosazovat vytvoření nového mezinárodního finančního řádu a reformu brettonwoodských institucí; schvaluje přístup, který v tomto ohledu přijala Evropská rada, a podporuje případné zapojení MMF do celosvětového dohledu a jako měnového arbitra; podporuje žádost MMF o mohutnou intervenci na mezinárodní úrovni, která by oživila celosvětovou ekonomiku;
16. žádá, aby mezinárodní organizace, EU a vnitrostátní orgány v blízké době přijaly nejrůznější opatření, která by zajistila, aby se takto hluboká krize již nikdy nemohla opakovat a aby finanční služby sloužily reálné ekonomice, zejména růstu a zaměstnanosti;
17. uvědomuje si, že současná krize nesmí narušit odpovědnost EU vůči chudým ve světě a nesmí vést k tomu, abychom slevili ze závazku poskytovat rozvojovou pomoc, což je nezbytně nutné pro splnění rozvojových cílů tisíciletí;
Dopady na reálnou ekonomiku
18. vítá nedávné rozhodnutí ECB snížit úrokovou sazbu v eurozóně, ale žádá v tomto ohledu další jasné a výrazné kroky;
19. důrazně upozorňuje na to, že evropské makroekonomické strategie musí reagovat rychle a nanejvýš koordinovaně, aby reálnou ekonomiku uchránily před hlubokou recesí; žádá proto členské státy a Komisi, aby plně využívaly revidovaného Paktu růstu a stability tím, že budou uplatňovat jeho proticyklické mechanismy a používat dodatečné finanční prostředky na podporu strukturálních změn i zlepšení kvality veřejných financí v souladu s lisabonskými cíli;
20. zdůrazňuje, že s ohledem na finanční stabilitu a systémová rizika je třeba jednat; naléhavě vyzývá Komisi a Radu, aby oživila lisabonský program a na období do konce roku upravila v této ekonomicky problematické době národní reformní programy členských států s cílem chránit pracovní místa a příjmy občanů EU;
21. domnívá se, že souběžný a koordinovaný přístup členských států k nárůstu výdajů,podpora soukromých investic a společné iniciativy v oblasti spolupráce soukromého a veřejného sektoru mohou přinést podstatné synergie, podpořit účinné přidělování prostředků a nastartovat reálnou ekonomiku a zaměstnanost v Evropě v extrémně obtížné hospodářské situaci; vyzývá k dalším opatřením na podporu MSP , jež by doplnila nedávná opatření EIB; vyzývá dále k opatřením na podporu kupní síly méně majetných obyvatel a na ochranu zranitelných skupin před nezaměstnaností a růstem cen;
22. vřele vítá rychlou a komplexní reakci Komise, pokud jde o uplatňování pravidel pro státní pomoc na opatření přijatá v souvislosti s finančními institucemi; vyzývá Komisi, v kontextu důsledného monitorování nouzových opatření, aby zřídila interdisciplinární tým, včetně odborného posouzení GŘ COMP, orgánů dohledu 3L3 a Evropského systému centrálních bank za účelem sdílení znalostí a know-how, a aby bylo zajištěno, že v členských státech budou uplatňována vyvážená, nestranná a vysoce kvalitní posouzení.
Lisabonská smlouva
23. bere na vědomí, že na svém prosincovém zasedání se Evropská rada rozhodla stanovit elementy „řešení a další společné cesty“, pokud jde o ratifikaci Lisabonské smlouvy; zdůrazňuje, že současná finanční krize a nedávná geopolitická krize v souvislosti s událostmi v Černomoří prokázaly potřebu posílení akceschopnosti, jak to stanoví Lisabonská smlouva;
24. vyzývá Irsko, aby stanovilo, jak mohou členské státy pomoci při postupu její ratifikace;
25. znovu opakuje, že uznává výsledky irského referenda a výsledky ratifikačního procesu v dalších členských státech, a domnívá se, že je možné reagovat na obavy, které vyjádřil irský lid, tak aby se co nejdříve podařilo najít řešení přijatelné pro všechny;
Energetika a změna klimatu
26. vítá odhodlání Evropské rady i přes hospodářské obtíže dostát závazkům přijatým v březnu 2007 a v březnu 2008; vyzývá Radu, aby dosáhla dohody o legislativních návrzích, které doplní do prosince 2008 soubor opatření v oblasti změny klimatu a energetiky, a aby přitom vzala v úvahu dopady investic a zaměstnanosti;
27. zdůrazňuje, že pokud jde o dosažení plánovaných vnitrostátních cílů v oblasti obnovitelných energií, jsou pro zajištění souladu s touto směrnicí rozhodující závazné průběžné cíle pro jednotlivé členské státy;
28. znovu opakuje, že tyto návrhy představují koherentní „energetický balíček“, jehož vyváženost a základní parametry musí být dodrženy, a naléhavě vyzývá Radu, aby dostála svým závazkům a úzce spolupracovala s Evropským parlamentem n s cílem dosáhnout brzké dohody;
29. znovu připomíná, že je třeba učinit z návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily v rámci integrovaného přístupu Společenství ke snižování emisí CO2 z lehkých užitkových vozidel jeden z legislativních návrhů celého souboru opatření v oblasti změny klimatu a energetiky;
30. zavazuje se k úzké spolupráci s Radou s cílem dosáhnout co nejrychleji dohody o legislativních návrzích, které povedou k doplnění celého soubor opatření v oblasti změny klimatu a energetiky;
31. bere na vědomí, že na nadcházejících jednáních zohlední předsednictví a Komise situaci každého členského státu a najdou vhodná řešení pro různá odvětví, jež budou postižena souborem opatření v oblasti klimatu a energetiky, s cílem zachovat pracovní místa a konkurenceschopnost; připomíná Evropské radě, že tento soubor opatření rovněž povede k vytvoření nových pracovních příležitostí a hospodářských odvětví a že napomůže tomu, aby Evropa při rozvíjení „zelených technologií“ byla na čele hospodářské soutěže;
Zabezpečení dodávek energie
32. vítá návrhy a návrh zprávy předsednictví o zabezpečení dodávek energie; vyzývá k rychlému uskutečnění těchto návrhů; vítá nadcházející strategický přezkum Komise v oblasti energetiky, jenž je plánován na zasedání Evropské rady v listopadu 2008 a na jaře 2009 a který zhodnotí provádění akčního plánu „Energetická politika pro Evropu“ a přijímání nezbytných opatření v oblasti zabezpečení dodávek energie;
33. domnívá se, že diverzifikace energetických zdrojů spolu se zvýšeným využíváním domácích zdrojů, decentralizovanou výrobou energie a úspornými opatřeními zlepší zabezpečení dodávek energie; poukazuje na to, že zabezpečení dodávek energie je jednou z priorit Evropské unie; zdůrazňuje v této souvislosti, že klíčovou úlohu při zajišťování dodávek energie musí hrát rozvíjení společných projektů obnovitelných zdrojů energie EU, přičemž je třeba zajistit soulad s lisabonskými a göteborgskými cíli;
34. vítá výzvu k rychlejšímu provádění evropského akčního plánu na zvýšení energetické účinnosti; konstatuje zároveň, že mnohé vlády členských států nedokázaly dát prioritu plnému a bezodkladnému provedení právních předpisů týkajících se zvýšení energetické účinnosti ve vnitrostátním právu a souladu s těmito právními předpisy; zdůrazňuje, že je třeba dále rozvíjet komplexnější iniciativy na zvýšení energetické účinnosti zejména v oblastech staveb, výrobků a městské dopravy;
35. považuje plně fungující vnitřní trh za prvořadý pro zabezpečení dodávek energie; konstatuje, že energetický trh EU dosud není plně dokončen a že jeho úplná realizace je nutností; vítá výzvu k dokončení souboru legislativních opatření týkajících se vnitřního trhu s energií před skončením volebního období; vyzývá Radu, aby zahájila jednání s Evropským parlamentem o souboru opatření týkajících se vnitřního trhu s energií na základě politické dohody dosažené dne 10. října na zasedání Rady ve složení pro energetiku;
36. vítá výzvu Rady k posílení a doplnění kritické infrastruktury; vyzývá Komisi, aby zavedla transevropské energetické sítě a zavedla plán prioritního propojení, aniž by zanedbala zařízení pro přijímání zkapalněného zemního plynu a pro opětnou přeměnu do plynného stavu a zařízení pro jeho skladování; vítá, že je věnována zvláštní pozornost izolovaným regionům EU; zdůrazňuje, že je důležité dále rozvíjet evropské propojovací a síťové infrastruktury s cílem uvést na trh větší množství energie z mořských větrných elektráren; konstatuje, že přeshraniční propojení vyžaduje speciální opatření, například preferenční financování a daňové výjimky; konstatuje, že až budou doplněna chybějící propojení TEN, povede to k lepšímu zabezpečení dodávek a přispěje to rovněž k dokončení vnitřního trhu;
37. vyzývá k integrovanému nouzovému mechanismu EU pro zabezpečení dodávek energie a růstu ropných zásob EU z 90 na 120 spotřebních dnů a zvýšení zásob plynu na nejméně 90 dní; konstatuje, že zajištění minimální zásoby zemního plynu vyžaduje účinnou koordinaci a nezbytné investice ze strany členských států;
38. navrhuje, aby byly každý týden zveřejňovány (na základě veřejně dostupných údajů, jako je tomu ve Spojených státech) evropské zásoby ropy a ropných produktů i dovozů a vývozů, podle typu produktu (surová ropa, benzín, nafta, topný olej a další), což by mělo poskytnout lepší přehled o tlacích na světových trzích;
39. vyzývá k vytvoření společné evropské zahraniční politiky v oblasti energií, která by do značné míry zaručila zabezpečení dodávek energie pro celou EU a zároveň sledovala cíl udržitelnosti na mezinárodní úrovni, a stala se tak pro občany EU skutečným přínosem vzhledem k úsilí vynakládanému na vnitrostátní úrovni; domnívá se, že energetická politika, a zejména zabezpečení dodávek energie, musí tvořit nedílnou a významnou součást společné zahraniční politiky a že by měla být zohledňována ve všech souvislostech zahraniční politiky;
40. je přesvědčen, že jak společná evropská zahraniční politika v oblasti energií, tak úsilí EU o navázání mezinárodní spolupráce v energetice by se měly řídit zásadami Smlouvy o energetické chartě (ECT);
41. zdůrazňuje, že je třeba posílit spolupráci mezi sousedícími zeměmi v oblasti Černého moře v institucionálním a mnohostranném uspořádání, včetně témat týkajících se zabezpečení dodávek energie a tranzitu, a transparentnosti tržních operací; domnívá se, že v zájmu stability této oblasti a plynulých dodávek energie měly by být zapojeny sousední země, jako je Kazachstán; s ohledem na důležitost partnerství s Kazachstánem vítá zlepšení spolupráce s Uzbekistánem a vyzývá, aby bylo přehodnoceno pozastavení připravované prozatímní obchodní dohody;
42. žádá, aby byl v oblasti energetiky rozvíjen užší dialog se zeměmi jižního Kavkazu, Kaspické oblasti a oblasti střední Asie, i se středomořskými a blízkovýchodními zeměmi;
Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu
43. bere na vědomí iniciativu francouzského předsednictví ohledně Evropského paktu o přistěhovalectví a azylu; domnívá se však, že představuje krok zpět ve srovnání s cíli společné politiky EU v oblasti přistěhovalectví a azylu, které byly stanoveny na zasedaní Evropské rady v Tampere v roce 1999, a zcela postrádá uvedení konkrétních legislativních opatření, zejména s cílem stanovit jednotné podmínky ve členských státech, pokud jde o legální vstup a pobyt občanů třetích zemí, bez něhož má výzva k zamezení rozsáhlým regularizacím čistě symbolický charakter;
44. lituje skutečnosti, že v globálním přístupu tohoto paktu hrají integrační politiky a občanství pouze okrajovou úlohu; soudí, že společná přistěhovalecká politika by měla být založena na předpokladu, že migranti jsou samostatní členové společnosti a potenciální občané, a měla by zahrnovat jasné a účinné politiky sociálního začleňování a integrace, zejména s ohledem na rozsáhlejší návrh Parlamentu o Černomoří;
Kroky v návaznosti na zasedání Evropské rady konaného dne 1. září 2008
45. vítá postoj Rady v souvislosti se situací v Gruzii; připomíná závazky obsažené v dohodách ze dne 12. srpna a 8. září; zdůrazňuje, že prvním krokem je stažení ruských vojsk z oblastí sousedících s Jižní Osetií a Abcházií; vyzývá k bezpečnému a rychlému návratu uprchlíků spojenému s rozmístěním pozorovatelů EU v této oblasti; vyjadřuje politování nad neúspěchem jednání mezi Ruskem a Gruzií v Ženevě dne 15. října 2008;
46. vítá rozhodnutí podpořit východní sousedy EU a žádá Radu, aby budoucí „východní partnerství“ konzultovala s Parlamentem;
47. podporuje rozhodnutí Rady odvolat zákaz politických kontaktů s běloruskými orgány a pozastavit zákaz udělování víz na dobu šesti měsíců pro některé běloruské činitele, včetně prezidenta Lukašenka; vyzývá Radu, aby v tomto dialogu s Běloruskem pokračovala a aby navrhla politiku vůči této zemi, která bude důsledně podmíněna pozitivním vývojem; vyzývá Radu a Komisi, aby zvážily selektivní uplatňování evropského nástroje sousedství a partnerství a evropského nástroje pro lidská práva a demokracii na Bělorusko a aby poskytly větší podporu běloruské občanské společnosti; zdůrazňuje, že běloruská demokratická opozice musí být plně zapojena do dialogu mezi EU a Běloruskem; trvá na tom, aby běloruské orgány odvolaly faktický zákaz udělování víz poslancům Evropského parlamentu; vyzývá Radu, aby podnikla další kroky k usnadnění a uvolnění postupů získávání víz pro běloruské občany včetně snížení vízových poplatků pro běloruské občany vstupující do schengenského prostoru, neboť tento krok je klíčový k usnadnění a zintenzivnění kontaktů mezi lidmi a k demokratizaci této země; podporuje další spolupráci s Běloruském v oblastech společných zájmů, jako jsou obchod, doprava, životní prostředí, energetika, cla atd.
48. zdůrazňuje v souvislosti se současnou potravinovou krizí, že členské státy musí dodržet své závazky vůči rozvojovému světu; vyzývá Radu a Komisi, aby naléhavě schválily přijetí plánu pomoci ve výši 1 miliardy EUR pro drobné zemědělce v rozvojových zemích; znovu vyjadřuje názor, že Evropská unie by právě nyní měla prokázat svoji vedoucí úlohu při řešení současné potravinové krize;
49. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské centrální bance, Výboru evropských regulátorů cenných papírů, Evropskému výboru orgánů bankovního dohledu a Evropskému výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním.